Lekce č. 75: Americký šachový skladatel Samuel Loyd, život a tvorba.

Lekce č. 75: Americký šachový skladatel Samuel Loyd, život a tvorba.
Jedním z nejznámějších a nejvyhlášenějších šachových skladatelů je Samuel Loyd (1841-1911).
Narodil se ve Filadelfii a v mládí byl veselým a zvídavým chlapcem. Malý Sam rád žertoval a smál se,
líbilo se mu předvádět triky a kouzla, imitovat hudební nástroje a křik divokých zvířat. Mimořádná
zvědavost a chápavost byly příčinou toho, že se již v útlém věku naučil hrát šachy a úspěšně řešit
šachové úlohy. Brzy je také sám začal vymýšlet.
Jeho první úloha byla publikována v jedněch new-yorkských novinách v roce 1855 – to mu bylo
teprve 14 let. Tehdy také začala jeho tvůrčí cesta. Jeho skladby si ihned získaly uznání v Americe a
brzy poté i v celém světě.
Celkem bylo publikováno přibližně 800 jeho skladeb z nejrůznějších oblastí, z toho více než 300
trojtažek, které měl nejradši, a kolem 150 dvojtažek.
V oblasti dvojtažek dosáhl takové úrovně, že jej je možné směle nazvat otcem moderní dvojtažky.
Přesnost hry, krásu úmyslu a ekonomii matování považoval při své tvorbě za nejdůležitější vlastnosti
úlohy.
Loyd také přikládal velký význam přitažlivosti pozice a rozmístění materiálu na šachovnici. Zavrhoval
obtížná řešení postavená na mnohotahovosti a tvrdil, že zajímavé záměry je možné provést i za 2, 3 či
4 tahy. Napsal: „ Sestavujeme úlohy proto, abychom přinesli radost širokému okruhu čtenářů.“
Studium Loydovy tvorby začneme široce známou úlohou-miniaturou (miniatura obsahuje maximálně
sedm kamenů) s krásným úvodním tahem.
S. Loyd, 1859
Mat 2. tahem
Všechny dnešní úlohy budete řešit samostatně a na konci hodiny si „soutěž v řešení“ vyhodnotíme.
Následující úloha je zajímavou úlohou s maximálně 5 kameny (kterou Rusové krásně nazývají
„robátko“).
S. Loyd, 1857
Mat 3. tahem
Loyd byl nepřekonatelným mistrem skladeb s efektními, myšlenkově hlubokými a
nezapomenutelnými úvodními tahy. Napsal: „Výběr prvního tahu si vyžaduje obzvláštní pozornost.
Přitom je nutné se vyhnout očividným tahům, chybné je proto začínat řešení lákavými oběťmi figury.
po jejichž přijetí se další hra rozvíjí dosti primitivně.“
S. Loyd, 1857
Mat 4. tahem
Nápověda k řešení:
Jednou z nejstarších kombinací v úlohách logické školy je tzv. indické téma. Skládá se z tří manévrů,
které bílý provádí:
1)
2)
3)
kritický tah dalekonosné figury s cílem připravit překrývající tah;
překrytí s cílem dočasného vyřazení dalekonosné figury ze hry;
odtažného matu nebo matu s pomocí odtažného šachu.
V Loydově úloze byl novinkou úvodní první tah, který připravoval další hru.
Americký skladatel byl první, kdo zavedl do šachové skladby humor. Mnohé jeho úlohy byly
doprovázeny duchaplnými hesly, které odhalovaly zajímavý autorův záměr, např. „Stále výš!“,
„Milostná honička“ či „Steinitzův gambit“.
S. Loyd, 1861
Mat 5. tahem
„Stále výš!“
Tuto úlohu sestavil Loyd jako žert. Jeden z jeho přátel se rád sázel, že vždy dokáže uhodnout, která
figura bude matovat v hlavní variantě. Loyd tedy složil tuto úlohu a vsadil se o to, že přítel neuhodne,
která figura nemůže dát mat. Ten ukázal na pěšce b2, který v žádném případě mat 5. tahem dát
nemůže. Kdo prohrál a musel zaplatit večeři pro dva zjistíte, když najdete autorské řešení.
Loyd skládal také studie, i když jich mnoho nebylo. Toto je jedna z nich:
S. Loyd, 1860
Bílý na tahu remizuje
Kam má jít bílý střelec – na d7 nebo na c6? V jednom případě prohrajete, ve druhém najdete
zajímavou myšlenku.
Řadu svých úloh doprovázel Loyd humornými historkami, jako např. „Karel XII. v Benderách“,
„Šachový život v harému“, „Poklesek jeptišek“.
Dvě jeptišky, Marie a Anna, nehledě na přísný kardinálův zákaz, spolu často hrály šachy. Marie hrála
lépe a obvykle vyhrávala. Během jedné partie procházel kolem jejich okna jakýsi mladík, který jí
polichotil a hodil do okna jablko.
Marie jablko snědla, náhle pocítila v hlavě úplný zmatek a její pozice se začala prudce zhoršovat.
Pojala tedy podezření na jablko a zachovala se k Anně stejně jako v analogické situaci Eva
k Adamovi. Na chvilku si odskočila, vrátila se s jiným jablkem ze stejného stromu a nabídla je své
přítelkyni. Anna okamžik váhala, pak však jablko snědla.
Jak to bylo ve skutečnosti, nevíme, ale na šachovnici mezitím vznikla následující pozice:
S. Loyd, 1860
„Poklesek jeptišek“
Pomocný mat 3. tahem
Marie hrála bílými a stála značně hůř. Avšak Anna, na kterou působil „zlý duch“ schovaný v jablku,
začala hrát tak, že jí Marie dala 3. tahem mat. Najděte, co se stalo na šachovnici.
Pomůcka:
Při pomocných matech začíná vždy černý a úloha má vždy jen jedno řešení.
Loyd objevil pro kompoziční šach řadu nových témat, které se nyní jmenují po něm (Loydovo téma,
Loydovo-Tertonovo téma) a přidal mnoho nápadů k již existujícím tématům. Vymyslel zcela nové
druhy skladby, jako např. analytické úlohy, úlohy-dvojčata, úlohy na pomocný mat a jiné.
Analytické úlohy se objevily poprvé v polovině XIX. století a propracování této oblasti skladebního
šachu je spojeno především se Samuelem Loydem (později se jí dosti věnoval Alexej Troickij).
Následující úloha patří mezi úlohy analytické, a to mezi tzv. retrográdní. Jejich charakteristickým
znakem je nutnost vyjasnit předcházející hru obou stran. Pomocí retroanalýzy se určuje především
možnost braní mimochodem, rošády, určení toho, kdo je na tahu apod.
S. Loyd, 1888
Mat 3. tahem
Nápověda k řešení:
Úloha má dvě řešení v závislosti na tom, jaký byl poslední tah černého. V kompozičním šachu je
rošáda povolena, pokud se nedá dokázat, že daná věž nebo král již táhli.
Uvedená úloha není právě tou Loydovou nejsložitější. Jedno z jeho dílek, publikované pod názvem
„Analytická nestvůra“, bylo tak těžké, že zůstávalo dlouhou dobu nevyřešené a vyřešil ho teprve jiný
skladatel analytických úloh.
Naše povídání o tvorbě S. Loyda by nebylo úplné, kdybychom se nezmínili o tom, že byl též docela
silným praktickým hráčem. Mnohé kombinační ideje ze svých partií také následně úspěšně využil
k složení různých úloh. Tak také vznikla následující úloha.
S. Loyd, 1879
Mat 8. tahem
Nápověda k řešení:
Bílý nemůže dělat tiché tahy, protože by přišlo Ve8 – b8+ a mat by dostal sám.
Celosvětovou proslulost získal Loyd díky svým matematickým a logickým úlohám, hlavolamům,
rébusům a různým hrám. Nejznámější z nich je „Hra 15“, kterou vymyslel v roce 1878. Zakrátko se
rozšířila po celém světě a stala se opravdovou společenskou pohromou. V té době psali, že
kormidelníci kvůli ní najížděli s loďmi na mělčinu, strojvedoucí projížděli zastávky a farmáři
nechávali zarůst své pluhy plevelem, protože se nemohli odtrhnout od hraní.
Výrazná, rozmanitá a originální Loydova tvorba zanechala v historii šachu hlubokou stopu a stala se
základem pro rozvoj různých kompozičních škol.
Na závěr si vyhodnotíme výsledky naší „soutěže v řešení“.
Mat 2. tahem:
Za nalezení tahu 1. Ve1! si můžete započítat 2 body.
Mat 3. tahem:
1. Vf4! (nevýhoda tahu!)
a)
b)
1. … Kxg3 2. 0 – 0!
1. … Kxh1 2. Kf2!
Za toto (kompletní) řešení jsou 4 body.
Mat 4. tahem:
1. Ka2! (opravdu nečekané!) 1. … e3 2. Va1! e2 3. Jb1 S~ 4. Jd2#
Za kompletní řešení je 6 bodů.
Mat 5. tahem:
1. b4! (s ideou Vb5 – f5 – f1) 1. … Vc5+ 2. bxc5 (hrozí 3. Vb1) 2. … a2 3. c6! (opět hrozí
Vb5 – f5 – f1) 3. … Sc7 (s ideou 4. Vf5 Sf4!) 4. cxb7! s dalším 5. bxa8S#
Za úplné řešení dostáváte 8 bodů.
Remíza:
1. Sc6+? Kg1 2. Ke2 Jg2 − +
1. Sd7! h2 2. Sc6+ Kg1 3. Sh1 Kxh1 4. Kf2!
Za nalezení obou variant je 5 bodů (za obě dohromady).
Poklesek jeptišek:
1. Kf6 Va8 2. Kg7 Sb8 3. Kh8 Se5#
5 bodů
Mat 3. tahem:
Posledním tahem černého musel být tah jednou z věží nebo tah králem, protože pěšci ještě netáhli.
a)
b)
Černý může udělat krátkou rošádu nebo žádnou: 1. Dg5 Kd8 2. Dd5+ Kc8 3. Dxa8#
Černý může udělat dlouhou rošádu: 1. Dd4 Vg8 2. Dd7+ Kf8 3. Dxe7#
Za kompletní řešení je 8 bodů.
Mat 8. tahem:
Autorské řešení je 1. Vh6+ Kg8 (1. … gxh6 2. Jxf7+ Kh7 3. Jf6#) 2. Vh8+ Kxh8 3. Vh2+
Kg8 4. Vh8+ Kxh8 5. Dh1+ Kg8 6. Jf6+ Kf8 (6. … gxf6 7. Dh7+ Kf8 8. Dxf7#) 7. Db7
Ve7 (7. … gxf6 8. Dxf7#) 8. Jgh7#
Za nalezení tohoto řešení je 10 bodů.
Jedná se opravdu o krásné řešení, má však jednu vadu – je možné je o 1 tah zkrátit (čímž se ovšem
ztratí jeho krása): 1. Dh1+ Kg8 2. Jf6+ Kf8 (2. … gxf6 3. Je6+ Jg3 4. Vxg3#) 3. Jgh7+ Ke7
4. Vxe2+ Je6 (4. … Kd8 5. Vxe8#; 4. … Jxe2 5. De4+ Kd8 6. Dxe8#) 5. Vc7+ Kd8
(5. … Kd6 6. Dc6#) 6. Vd7+ Kc8 7. Db7#
Kdo našel toto řešení, může si připsat prémiových 12 bodů.
Celkově bylo možné získat 60 bodů. Kdo jich má více než 40, měl by začít uvažovat o startech
v řešitelských soutěžích. 