Logopedické listy – metodický návod

1
Logopedické listy – metodický návod
Úvod
Na 1. straně Logopedických listů jsou slova, která poslouží k orientačnímu vyšetření nesprávné výslovnosti. Doporučuji, aby
dítěti byla předkládána slova, ve kterých
je hláska v různých pozicích, to znamená
na začátku slova, uvnitř slova a na konci
slova.
Na každém listě je uveden obvykle jeden
z možných návodů, jak s žákem pracovat
a jak vyvodit správné znění hlásky.
Je možné také využít obrázek, který je na
listech uveden a který má vztah k dané
hlásce. Pomocí této ilustrace je možné
rozvíjet řečové schopnosti, obohacovat paměť, fantazii, upevňovat různé mluvnické
kategorie nebo rozvíjet sluchové rozlišení
hlásek.
Hlásky jsou napsány ve čtyřech verzích, to
znamená tiskací a psací, malé i velké. Žadatel o logopedickou péči tedy může tvary
těchto písmen vnímat, eventuálně si je zapamatovat nebo se je pokusit napodobit.
Texty k dané hlásce jsou řazeny podle zá-
sad posloupnosti a přiměřenosti od jednoduchých slov ke složitějším, dále potom
k jednoduchým větám, básním, textům,
jazykolamům a vtipům.
Často odpovídám rodičům, logopedickým
asistentkám, logopedům i panu redaktorovi, který tuto publikaci vydává, na tyto dotazy:
Jakých chyb se vyvarovat při nácviku?
U dětí předškolního věku provádět po vyvození správného znění hlásky nácvik přibližně 10 minut, několikrát denně (respektovat
individuální rozdíly dětí a jejich únavnost).
Zásadně dítě nepřetěžovat.
Vždy motivovat žáka kladem, odměnou,
pohlazením atd. Radovat se s ním i z malého úspěchu. Neúspěch nezdůrazňovat,
konstatovat například „určitě se to naučíš“
apod.
Kolikrát slova nebo text opakovat?
Předložené materiály by mohly vést k názoru, že nebudeme rozvíjet motoriku, sluchové rozlišování jednotlivých hlásek, rytmus
23
Přitiskni celý jazyk k patru, pokud to nejde, zvedni jazyk
prstem nebo lžičkou a vyslov - D, ozve se - Ď.
div, divý, divák, divný, divizna, divoký, dílo, dívka, divadlo, díže, dílna, hodí, chodí, sedí, vodí,
chudina, loudí, vidí, hadi, hadice, hledí, hledík, hlediště, kladivo, kladívko, kladina, podivný,
budík, hodiny, podívá se, podiví se, dovádí, diblík, ladí, ladička, soudí, sudička
ďábel, Naďa, Dáďa, poďobaný, naďobl, Maďar, Kanaďan
Děda dělá lodě. Děti chodí k vodě. Ve vodě jsou hadi. Dědeček chodí s Vláďou do divadla.
Vláďa se dívá na hodinky. Po neděli je pondělí. Láďa si udělal lodičku. Děti, poděkujte.
Dívka má módní oděv. Tatínek má pěkný výdělek. To je nadělení. Laděnka viděla malé
medvídě. Děláme úklid na půdě.
Děda dělá dětem lodě,
děti s nimi chodí k vodě.
Dívají se za lodí,
jak na vodě závodí.
Dělám dětem lodě,
poplují na vodě.
Dělám dětem koně
s pentlí na ohoně.
V Náchodě v obchodě
je hádě ve vodě.
Dáma hádě k jahodě
a kádě do lodě.
Hádě, hádě, háďátko,
je hadovo mláďátko.
Děti se diví, že dědeček neumí převinovat děťátko, „A jak jsi dědečku převinoval babičku,
když byla malá?“
„Víš co dědečku,“ povídá děvčátko, „uděláme to takhle - ty si říkej téhle velké kytce divizna
a já jí budu říkat žlutizna - vždyť ona se vůbec nediví, je jenom žlutá“.
29
Otevři ústa, zatlač koneček jazyka lžičkou nebo prstem dolů
a vzad a vyslovuj výrazně - D. Jestliže se ti to nepovede,
naučíme se nejdříve výrazné - D.
g-
guma, guláš, Gustav, gumový, gól, Golem, gorila, galoše, gazela, gazda, Gábinka, gram,
gramofon
-g-
vagón, liga, Jugoslávie, telegram, kilogram, fotograf, Olga, tajga, někdy, gong, kdo, kde, nikdo,
nikdy, nikde
Gustav má gumový balón. Olga má gumové galoše. Galoše jsou z gumy. Vlak má mnoho
vagónů. Generál má gumové galoše. Olga vaří guláš. Gusta šla do biografu.
Gábina poslala babičce telegram. Gustav hraje ligu.
Kdo ví, kdo ví, kdo tu kope,
kdo tu volá: Gól jsi dal?
Je to Gusta - volá kluky
a láká je na fotbal.
Gusta má míč gumový.
Kdo má také takový?
Dává góly, ten to umí!
Gusta je kluk jako z gumy.
Gusta četl pohádku
a teď nám ji poví:
V lese bydlí baba Jaga
a s ní čtyři sovy.
Olga jde v dešti
v gumovém plášti.
V galoších z gumy,
chodit v nich umí.
Olga gumuje a to se nemá,
škoda, že písmenka jsou němá.
Gábinka a Gusta dostali tři gumy na gumování. Nemohli se o ně rozdělit. Najednou dostala
Gábinka nápad: „Víš co, Gustíku, z jedné gumy uděláme žvýkačku.“ A vložila si gumu do pusy.
54
Místo - R budeš říkat - D, tak jako slyšíš u motoru traktoru: ddd.
Malý traktor: ttt. Velký traktor: ddd. Spojeno dohromady: td td td.
Podobně fd, vd, bd, hd, gd, chd, pd, dd, md, cd, zd, čd, šd, žd - R na
začátku slova vyvodíme přidáním kratičkého - e (heknutí, ráz) před
slovo. Místo RUKA budeš vyslovovat eDUKA. Při neobratnosti jazyka
vyjdeme z rozkmitání rtů a svinutého konečka jazyka.
MR
mrk, mrká, mrknout, mrkev, mrkvička, mrholí, mrva, mrňavý, mrzne, mrzet, mrzout, mrzutý,
mrštný, mrštit, Mrštík, mrtvý, mrtev, mrtvice, mrtvola, mručí, mručet, mručivý, mrož, mrak,
mračno, mráčky, mráz, Mrázek, mrazík, mrazivý, mrazení, mražená, mravenec, mraveniště,
mrákoty, mravy, hamr, Kemr, humr, zamračeno, zamručel, zamrzlý, omráčil, zmrzlina, zmrskal,
smrštil se
Venku mrholí. Pepa ani nemrkl. Jíme mrkev. Venku mrzne. Pavel je mrštný. Medvěd mručí. Žene
se mrak. V mraveništi lezou mravenci.
CR
Mráček v mracích skotačil,
kalhotky si promočil.
Ždímal se, až se z něho lilo,
sluníčko ho usušilo.
crk, crčí, crká, crkot, crčet, crnk, cvrnk, cvrnknout, crnknout, Crha
Voda crčí z okapu. Děti cvrnkaly kuličky. Crha je hokejový brankář.
SR
Crnk, crnk, crnk,
vrabec kočce frnk.
srp, srk, srká, srnka, srpen, srpek, srna, srnka, sršeň, srdce, srdečný, srdcovitý, srnec,
srneček, srnčí, srkat, srst, srdnatý, srdéčko, srdíčko, Srbsko, srub, srůst, srovnat, srostlý,
srozumitelný, sroubený, sráz, sraz, srázný, srazit se, srážka
Srnka si lízala srst. Vlaky se srazily. V lese byl srázný sráz.