zde - Modul - moderní učitel

INFORMAČNÍ BROŽURA
Název projektu: MODUL – moderní učitel
Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.10/02.0026
Číslo a název globálního grantu: CZ.1.07/1.3.10 Další vzdělávání
pracovníků škol a školských zařízení v Jihomoravském kraji
Ve Znojmě, září 2010
INFORMANÍ BROŽURA
Úvodní slovo
1. Definice e-learningu.
2. Proē e-learning?
3. Jaké jsou výhody a nevýhody e-learningu?
•
E-learning na školách,
•
hlavní zpƽsoby aplikace informaēních a komunikaēních
technologií ve vzdĢlávání,
•
pƎehled technologií pro e-learning.
4. Jak funguje e-learningový kurz?
•
Role uēitelƽ v éƎe e-learningu.
5. E-learning na MendelovĢ univerzitĢ.
6. Zkušenosti ICV MENDELU pƎi používání e-learningu.
7. Projekt Moderní uēitel - pƎedstavení a informace o projektu
8. Realizaēní tým - kontaktní osoby.
9. Nové smĢry e-learningového vzdĢlávání.
10. Názory a postƎehy.
11. Základní terminologie v oblasti e-learningu.
12. Zdroje použité v informaēní brožuƎe.
Úvodní slovo
Vážená paní, vážený pane,
dostává se Vám do rukou informaēní brožura, která si klade za cíl Vás
informovat o e-learningu jako o moderní formĢ výuky. Naleznete zde
obecné informace o tom, co to vlastnĢ je tento v poslední dobĢ velmi
ēasto zmiŸovaný pojem, se kterým jste se pravdĢpodobnĢ již ve své praxi
setkal/a.
V další ēásti si Vás dovolíme seznámit s právĢ zapoēatým projektem, který
si klade za cíl Vás do této problematiky uvést, a to formou informaēních
semináƎƽ, schƽzek ēi pƎímo samotnou úēastí v e-learningových kurzech.
V rámci nich si tak budete moci „osahat“ nĢkteré z nabízených kurzƽ, ēi
využít jejich fragmenty pro vlastní odbornou výuku. Blíže se o této
možnosti doētete v kapitole vĢnované pƎedstavení projektu a možnosti
Vaší participace v nĢm.
Pakliže ve Vás tĢchto nĢkolik úvodních vĢt vzbudilo hlubší zájem o toto
téma, potom jsme velice rádi, že tato informaēní brožura splnila alespoŸ
tuto základní podmínku.
Realizaēní tým
1. Definice e-learningu
Pojem e-learning znamená vzdĢlávací proces využívající informaēní a
komunikaēní technologie k tvorbĢ kurzƽ, k distribuci studijního obsahu,
komunikaci mezi studenty a pedagogy a k Ǝízení studia, a to v pƎedevším
v tzv. distanēní formĢ vzdĢlávání.
V literatuƎe se hojnĢ používá názvu e-learning, E-learning, elearning ēi
eLearning.
NĢkolik dalších definicí e-learningu
1. E-learning je výuka s využitím výpoēetní techniky a internetu. (Petr
Korviny, Moodle (nejen) na OPF, OPF, 2005)
2. E-learning je v podstatĢ jakékoli využívání elektronických
materiálních a didaktických prostƎedkƽ k efektivnímu dosažení
vzdĢlávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom
prostƎednictvím poēítaēových sítí. V ēeském prostƎedí spojován
zejména s Ǝízeným studiem v rámci LMS. (Kamil Kopecký, Základy
e-learningu, Net University s.r. o., UP v Olomouci, 2005)
3. E-learning je vzdĢlávací proces, využívající informaēní a
komunikaēní technologie k tvorbĢ kursƽ, k distribuci studijního
obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k Ǝízení studia.
(Jan Wagner, Nebojme se eLearningu, eská škola, 2005)
4. E-learning je forma vzdĢlávání využívající multimediální prvky prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky,
sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy,
elektronické modely procesƽ, atd. v systému pro Ǝízení studia
(LMS). (Virtuální Ostravská univerzita, 2005)
2. Proē e-learning?
E-learning je spojován zejména s osobními poēítaēi, avšak z dƽvodu
rozvoje nových kategorií komunikaēních prostƎedkƽ ho lze též využít na
nĢkterých dalších moderních zaƎízeních, jakými jsou kapesní ēi osobní
poēítaēe nebo organizéry, ale také nová generace mobilních telefonƽ.
E-learning se Ǝadí k moderním výukovým metodám, který svou pružností,
interaktivností, atraktivností a efektivností pƎináší novou dimenzi do
vzdĢlávání. UmožŸuje rychlejší a jednodušší pƎístup k novým informacím.
Když se zamyslíme nad využíváním E-learningu ve výuce na základních a
stƎedních školách, nalezneme nesporné výhody, ale také nevýhody.
Výhody jsou uvedeny na obr. ē. 1.
Obr. 1: Výhody e-learningu pro pedagogy a žáky
3. Jaké jsou výhody a nevýhody e-learningu?
Jeho hlavními výhodami jsou:
•
místní i vĢková dostupnost studia pƎi opakované nabídce trvající
praktický celý život jedince,
•
možnost soubĢžné ekonomické aktivity studujících,
•
individualizace studia a vysoká instruktivnost používaných
pomƽcek,
•
znaēný stupeŸ diverzifikace studijních pƎíležitostí i programƽ
(kurzƽ) umožŸující širokou profilaci absolventƽ,
flexibilita modelƽ studia a možnost interaktivních postupƽ pƎi
uēení,
•
•
•
rozvinutý servis studujícím, který zahrnuje poradenství,
vydavatelství, zasilatelství, pƽjēovny a prodejny studijních
materiálƽ i pomƽcek,
získání nových poznatkƽ o zpƽsobu výuky,
•
rozšíƎení kvalifikace pedagogické praxe (DVPP),
•
efektivnĢjší využití informaēních technologií na škole,
•
zvýšení zájmu o studium na škole,
•
rozvoj komunikace a spolupráce mezi školami.
K nevýhodám patƎí:
•
•
•
•
vyšší cena studijních pomƽcek,
vzájemná izolovanost studujících v prƽbĢhu studia,
nutnost nĢkdy kombinovat studium s prezenēními formami,
protože Ǝada oblastí se distanēnĢ studuje jen s obtížemi (napƎ.
týmová práce, sociální komunikace, psychosociální výcvik,
lékaƎství, hra na hudební nástroje aj.),
závislost na technologiích, omezené využití v nĢkterých
vyuēovaných pƎedmĢtech, kde je potƎeba osobního kontaktu
(napƎ. týmová práce, sociální komunikace, hra na hudební
nástroje).
V úvahu se musí brát i vƽle a motivace žákƽ k uēení.
E-learning na školách
E-learning do škol nespornĢ patƎí. Jde však o to, aby e-learningové
vzdĢlávání bylo kvalitní a nebylo drahé. Tomu tak v minulosti nebývalo, a
proto si e-learning po poēáteēním nadšení „pokazil povĢst“. S postupným
zvyšováním zkušeností s e-learningem se však opĢt o e-learningu mluví
jako o nezbytnĢ nutné složce vzdĢlávání a dostává se mu podpory stále
vĢtšího poētu jak manažerƽ, tak i uēitelƽ a ostatních pracovníkƽ.
Potenciální možnosti e-learningu ve vzdĢlávání jsou velké.
Pokud jsou vzdĢlávací metody a technologie využity správnĢ, což se ēasto z
neznalosti nedĢje, mají e-learningové technologie na vzdĢlávání velký
dopad. Je však nutné pƎipomenout, že technologie jako takové vzdĢlávání
nezlepšují - to mƽže dokázat jen pouēený a schopný uēitel a studující.
Zdaleka není jen jeden recept na užívání technologií ve vzdĢlávání - elearning lze aplikovat mnoha zpƽsoby a je tƎeba se vyhnout extrémƽm
typu: na webu všechno ēi nic. Užití e-learningu v tradiēních kurzech
správným zpƽsobem vzdĢlávání zkvalitŸuje, pƎináší nové vzdĢlávací
možnosti a zvyšuje zájem studujících i uēitelƽ o vzdĢlávací proces. Není
výjimkou, že uēitelé s vlažným postojem k pedagogice bývají dobrými elearningovými kurzy natolik zaujati, že se zaēnou vzdĢlávání vĢnovat
daleko více. asto je to proto, že e-learning dovoluje vytváƎet flexibilnĢjší
vzdĢlávací prostƎedí a umožŸuje pƎizpƽsobit vzdĢlávání více potƎebám
jednotlivých studujících než klasická výuka, pƎi které je obtížné, zvláštĢ pƎi
velkých poētech studujících, výuku individualizovat. NapƎíklad pokroēilé elearningové systémy dovolují na základĢ testu znalostí studujícího sestavit
automaticky individuální obsah webového kurzu, takže studující se uēí jen
to, co neumí, a to, co potƎebuje. Dokážete takto individualizovat klasickou
výuku? To je asi velmi tĢžké, ne-li nemožné.
VzdĢlávání zamĢƎené na potƎeby studujících.
Je ovĢƎeno, že e-learning mĢní tradiēní na uēitele zamĢƎenou výuku na
vzdĢlávání zamĢƎené na studenta, tedy že ústƎedním prvkem není
všemocný uēitel, ale studující, který je zákazníkem vzdĢlávací instituce náš zákazník, náš pán.
Kombinace prezenēního a distanēního vzdĢlávání.
V souēasné dobĢ se za optimální považuje kombinace distanēních a
prezenēních forem vzdĢlávání. Kombinace prezenēního a distanēního
vzdĢlávání, ēi e-learningu, se nazývá hybridní ēi smíšené studium (blended
learning) a je pƎedmĢtem aplikace i výzkumu vzdĢlávání ve vyspĢlých
zemích.
Obr. 2: Schéma 1
Hlavní zpƽsoby aplikace informaēních a komunikaēních technologií ve
vzdĢlávání
TƎi hlavní zpƽsoby aplikace. Ve vzdĢlávání se obvykle doporuēují tƎi hlavní
zpƽsoby
aplikace informaēních a komunikaēních technologií:
a) Statické použití webu
Statické použití webu spoēívá pƎedevším ve zveƎejnĢní:
• dokumentƽ organizaēního a pomocného charakteru, jako jsou: sylabus
kurzu, ēasový
rozvrh, organizaēní pravidla, zpƽsob hodnocení studentƽ, atd.
• diapositivƽ a fólií, které uēitel používá
• kompletních Ǝešení domácích prací ēi sbírky úloh
• výsledkƽ hodnocení studentƽ
• odkazƽ na webové stránky, které souvisejí s výukou daného pƎedmĢtu,
adres
pƎedmĢtových katalogƽ, vyhledávacích strojƽ, knihoven a užiteēných míst
na webu.
b) Dynamické použití webu
PƎíklady zahrnují
• online vzdĢlávací zdroje
• online self-testy, tj zpĢtnovazební testy pouze pro informaci studujícího
• online spolupráci studujících, napƎíklad na spoleēných projektech
• konzultace a diskuse prostƎednictvím interaktivních online diskusních
skupin
• interaktivní pƎístup k programovému vybavení
• multimediální obsah, který zahrnuje použití audio/video sekvencí a
animací k ilustraci
obtížných pojmƽ.
c) Kompletní online kurz
Informaēních a komunikaēních technologií je možné využít k distribuci
kompletního online kurzu. Na školách se nejlépe osvĢdēuje aplikovat
online kurz paralelnĢ s tradiēním kurzem. To umožŸuje studujícím volbu
prezenēního ēi distanēního zpƽsobu vzdĢlávání nebo nejlépe kombinaci
obou forem. V tomto pƎípadĢ jsou nejen vzdĢlávací materiály na webu, ale
také komunikace se realizuje prostƎednictvím webového prohlížeēe a Ǝady
softwarových nástrojƽ pro komunikaci.
PƎehled technologií pro e-learning
Druhy technologií pro e-learning a distanēní vzdĢlávání. Technologie
užívané pro
distribuci vzdĢlávacího obsahu v e-learningu a v distanēním vzdĢlávání lze
rozdĢlit do
ētyƎ základních kategorií podle druhu média, které informace pƎenášejí:
• tisk
• audiotechnologie
• videotechnologie
• poēítaēové technologie.
Každá z tĢchto kategorií se dále dĢlí, avšak nĢkteré technologie uvedené
kategorie pƎesahují. NapƎíklad audio a videokonference se mohou
uskuteēnit za použití poēítaēe a Internetu.
Obr. 3: Schéma 2
4. Jak funguje e-learningový kurz?
Na rozdíl od prezenēní formy vzdĢlávání, stojí v distanēním vzdĢlávání
studující skuteēnĢ ve stƎedu pozornosti. Proto se pƎed zahájením prací na
kterémkoli studijním programu nebo kurzu sledují potƎeby eventuálních
zájemcƽ o studium. Podrobná charakteristika cílové skupiny i kvalifikovaný
odhad poētu zájemcƽ je východiskem pƎípravy kurzu. Prƽzkum studijních
potƎeb je pak základem formování obsahu kurzu a vstupních požadavkƽ na
uchazeēe.
Dalším krokem je sestavení autorského týmu a urēení manažera
programu. Tým zpravidla tvoƎí odborníci z oboru, pedagog, psycholog.
Úkolem je vypracovat strukturu a obsahovou náplŸ pƎipravovaného kurzu,
rozdĢlit uēivo na moduly a pƎipravit písemné i další studijní materiály a
pomƽcky. Hodnotícími pƎipomínkami jsou studijní materiály dále
upravovány. V další fázi je zpravidla organizován tzv. pilotní kurz, který se
uskuteēní s omezeným poētem zájemcƽ. Fáze prƽbĢhu kurzu i výsledky
jsou zaznamenávány a kurz je ještĢ jednou upravován - a to nejen z
hlediska obsahu a struktury uēiva, ale také z hlediska administrativního,
organizaēního a pedagogického zajištĢní.
Poslední etapou je rozmnožení studijních materiálƽ (pomƽcek) a pƎíprava
studijních balíkƽ.
Studující by mĢl mít možnost rozhodnout, kterou distanēní technologii si
zvolí. Výklad uēiva je napƎ. možné ēetbou textu, právĢ tak jako sledovat na
videu nebo pomocí CD. Stejného vzdĢlávacího cíle lze dosáhnout rƽznými
cestami, i když rƽznĢ obtížnĢ.
Jak se pƎi e-learningovém studiu komunikuje?
Komunikace studujících s tutorem (lektorem) mƽže být znaēnĢ rƽznorodá,
protože kromĢ pƎímého osobního kontaktu probíhá ēasto prostƎednictvím
telefonu, elektronicky (e-mail), poštovní korespondencí nebo nejbĢžnĢji
video-konferencemi. Podobnou formou mohou být navazovány kontakty
mezi studujícími. NejēastĢjší jsou v tomto pƎípadĢ diskuse na INTERNETu,
videokonference a rƽzná sdĢlení zasílaná e-mailem.
Jak se hodnotí prƽbĢh a výsledky e-learningového studia?
PƎi hodnocení studia jde o (kvalifikované) posouzení poznatkƽ získaných
bĢhem studia (vĢdomostí, dovedností - jejich správnosti, struktury,
hloubky, podrobnosti a použitelnosti) formou samostatné práce, zkoušky
nebo testu a vyjádƎené kvalitativní a/nebo kvantitativní formou. Elearningové vzdĢlávání je založeno na pƎístupu, který minimalizuje
ohrožování sebedƽvĢry studujících a mobilizuje jejich úsilí. Dosahuje se
toho nároky na samostatnost studia, speciálními studijními materiály a
postupným zvyšováním složitosti problémƽ, které jsou ke zvládnutí
pƎedkládány.
Evidence výkonƽ studujících se neomezuje jen na zkoušky, ale též na
prƽbĢžné hodnocení samostatných prací. Význam této evidence a
vyhodnocování vzdĢlávací instituce využívá nejen pro inovaci kurzƽ, ale
také pro poradenství studujícím, u nichž vznikají zvláštní studijní obtíže.
Kdo je tutor a co dĢlá?
E-learningové studium vyžaduje silné institucionální zázemí a ēinnost
mnoha lidí v rƽzných funkcích. PƎesto mƽžeme Ǝíci, že osoba tutora je
jednou z nejdƽležitĢjších. Jeho hlavní funkcí však není vyuēovat, nýbrž
vykonat vše proto, aby studující zdárnĢ dokonēil studijní program ēi kurz.
Hlavním zdrojem pouēení (didaktických informací) jsou v systému elearningového vzdĢlávání multimediální studijní materiály a pomƽcky.
Nejde však o zcela odosobnĢný proces, právĢ o jeho „polidštĢní“ peēuje
tutor. Jeho role je však dost odlišná od funkce lektora, uēitele, instruktora
tak, jak ji známe z jiných forem studia. Mezi charakteristické ēinnosti
tutora patƎí zejména:
- seznámit studující s pojetím a obsahem studijního programu (kurzu);
- charakterizovat studijní zátĢž a metody samostatného studia;
- pomáhat pƎi výbĢru modulƽ a jejich sestavĢ;
- vysvĢtlit celý systém studia - jeho organizaci, jednotlivé etapy, práva a
povinnosti studujících;
- popsat zpƽsoby komunikace a pƎedat potƎebná data (kontakty);
- oznámit zpƽsob zakonēení studia a pƎedání certifikátƽ (osvĢdēení, titulƽ);
- motivovat úēastníky ke studiu a pomáhat jim pƎi pƎekonávání studijních i
osobních problémƽ;
- vést tutoriály, diskuse, workshopy, hodnotit je a vést o tom záznamy;
- hodnotit individuální i skupinové pokroky ve studiu (vēetnĢ samostatných
písemných prací);
- shromažěovat záznamy a pƎedávat je vedení vzdĢlávací instituce;
shromažěovat, tƎídit, vyhodnocovat a pƎedávat své námĢty i vĢcné
pƎipomínky a návrhy studujících (týkající se obsahu studia i jeho
organizace, hodnocení výsledkƽ, kvality pomƽcek atd.).
Správná Ǝešení se zásadnĢ nikde a nikdy neuvádĢjí. Povinností studujícího
je odeslat tutorovi správnĢ formálnĢ upravená a vypracovaná zadání v
termínech, uvedených ve studijním prƽvodci. PƎedložené vypracování
úkolƽ tutor oznámkuje podle pravidel, se kterými byl seznámen na školení
poƎádaném vzdĢlávací institucí.
Oznámkované práce odesílá tutor v jednom vyhotovení (vēetnĢ známky)
zpĢt studujícím a kopii (vēetnĢ známky) administrátorovi kurzu k evidenci
pro kontrolu a Ǝešení pƎípadných sporƽ.
Co jsou multimediální studijní pomƽcky?
Multimediálními pomƽckami jsou všechny nosiēe informací, které mohou
sloužit ke samostatnému studiu. PatƎí k nim telefony, elektronická pošta,
kompaktní disky (CD) a DVD nosiēe, pƎenosné pamĢti, poēítaēe a jejich
pƎíslušenství, poēítaēové sítĢ, televizní i rozhlasové vysílání, tištĢné texty.
\ada tĢchto prostƎedkƽ umožŸuje komunikaci a mƽže tedy sloužit jako
interaktivní prostƎedek individualizované výuky. Jde o interaktivní výukové
programy, telefonické konzultace, videokonference apod.
Obr. 4: Schéma Ǝízené komunikace
Role uēitelƽ v éƎe e-learningu
Obvyklé role uēitele v e-learningu.
Uēitel mƽže mít ve vzdĢlávacím procesu pƎi plánování a vývoji e-kurzu více
rolí, a to v závislosti na své odborné profesi, vĢdomostech, dovednostech a
zkušenostech. Role vyuēujícího (tutora) a autora obsahu studijních
materiálƽ zvládne po zaškolení mnoho uēitelƽ, protože jsou odborníky na
pedagogiku a odborný obsah své disciplíny. Role tutora a autora jsou v
prostƎedí e-learningu pro uēitele obvyklými rolemi.
Speciální role uēitele v e-learningu.
Naproti tomu za speciální role mƽžeme považovat ty,
které vyžadují hlubší poēítaēové software a hardware vĢdomosti a
dovednosti a dostateēnou praxi, napƎ. tvorba multimédií, pƎevod
odborného obsahu do LMS, tvorba poēítaēové grafiky, speciální
programátorské práce. Tyto speciální role zvládnou jen poēítaēoví
specialisté.
Role uēitele jako e-tutora.
PƎi prezenēní výuce jsou uēitelé vĢtšinou v roli vyuēujícího, který studující
vyuēuje pomocí materiálƽ, které vytvoƎil nĢkdo jiný. V e-kurzu roli
vyuēujícího odpovídá role e-tutora, dále jen tutora. Hlavním úkolem tutora
je podpora samostatného uēení studujícího. Tutor vede vzdĢlávání v ekurzu, studujícím radí a konzultuje s nimi, podporuje a usnadŸuje jejich
uēení a vede administrativu vzdĢlávání. Všechny zmínĢné ēinnosti
usnadŸují tutorovi softwarové systémy pro Ǝízení studia (LMS).
Role uēitele jako e-autora.
NĢkteƎí uēitelé prezenēní výuky se podílejí i na vývoji tradiēních kurzƽ,
vytváƎejí uēebnice a další materiály, napƎ. pro žáky vzdĢlávací materiály,
materiály pro laboratorní cviēení nebo píší sbírky úloh pro procviēení
uēiva. Pro zvládnutí role autora v klasické výuce musí být uēitel pƎedevším
dobrým znalcem obsahu, musí mít pƎíslušné znalosti o tvorbĢ uēebních
textƽ a dobré pedagogické schopnosti a zkušenosti. V ekurzu potƎebuje
mít uēitel v roli e-autora (dále jen autora) další doplŸující vĢdomosti,
dovednosti a zkušenosti. PƎedevším by mĢl umĢt:
• posoudit vhodnost existujících vzdĢlávacích materiálƽ pro aplikaci v ekurzu a umĢt
didakticky transformovat vzdĢlávací obsah,
• kombinovat vhodnĢ prvky tradiēního a elektronického vzdĢlávání a
vhodná multimedia,
• mít úspĢšnou praxi jako tutor e-learningu.
Studující v e-learningu
ÚspĢšné studium ve virtuálním prostƎedí vyžaduje, aby studující zaujal tyto
postoje a osvojil si následující schopnosti:
• Schopnost samostatnĢ si Ǝídit práci v e-learningovém prostƎedí
pƎedpokládá, že si studující musí umĢt sám poradit. Studující by mĢl napƎ.
rozhodnout, zda obsah e-kurzu vyhovuje jeho potƎebám, zda má
dostateēné vstupní vĢdomosti potƎebné k úspĢšnému absolvování kurzu,
jaké jsou jeho mezery a jak je doplnit. Toto rozhodování studujícího by
mĢlo být usnadnĢno tím, že vybraný kurz bude obsahovat test vstupních
vĢdomostí a dovedností studujícího a doporuēení, jak si pƎípadné
nedostatky doplnit.
• Schopnost využít ēas ke studiu. Studující musí být schopen efektivnĢ
využít svƽj ēas. Pracovní úkoly studujícího mají obvykle pƎednost pƎed
vlastním studiem, a proto by se mĢl rozhodnout pro takové e-kurzy, které
pƎímo pƎispívají k plnĢní jeho pracovních úkolƽ. lovĢk s vyšší kvalifikací
bude své úkoly plnit rychleji a získá ēas potƎebný ke svému dalšímu rozvoji.
• Schopnost samostudia znamená, že studující by mĢl mít povĢdomí o
podstatĢ uēení. To mu umožní, aby rozpoznal, jaký je studijní typ a jaký
studijní styl mu pravdĢpodobnĢ nejvíce vyhovuje. K tomu by mu mĢl
návrháƎ kurzu pƎipravit odpovídající testy a navrhnout kurz tak, aby
vyhovoval studujícím s rƽznými styly uēení. Studující by mĢl být také
schopen kriticky zhodnotit své vĢdomosti a dovednosti získané v e-kurzu.
Bez schopnosti kritického zhodnocení výsledkƽ samostatného testování je
studium v e-kurzu nemožné. Nestaēí pouze formální ēi dokonce nepoctivé
plnĢní zadaných úkolƽ a testƽ. Jde o to, aby studující získal schopnost
získané vĢdomosti aplikovat v praxi.
• Schopnost spolupracovat s tutorem a s kolegy. Zpƽsoby komunikace v
e-learningovém prostƎedí se podstatnĢ odlišují od tĢch, které se používají
v klasické tƎídĢ. KromĢ psaných projevƽ je ve tƎídĢ dƽležité sdĢlování
informací hlasem i „Ǝeēí tĢla“. V e-learningovém prostƎedí je základním
pƎedpokladem pro všechny zpƽsoby komunikace, aƛ již jde o email, chat,
diskusní skupiny, elektronické konference ēi elektronické tabule,
schopnost psát na klávesnici poēítaēe, struēnĢ, jasnĢ a správnĢ se
vyjadƎovat písemnou formou.
5. E-Learning na MendelovĢ univerzitĢ
Je zƎejmé, že e-learning pƎedstavuje potenciál, který mƽže pomoci
zformovat souēasnou podobu vzdĢlávání do podoby, jež by optimálním
zpƽsobem podpoƎila zmĢnu nejrƽznĢjších procesƽ v rámci spoleēnosti.
Jeho význam roste pƎedevším vlivem:
ƒ potƎeby zvýšení dostupnosti vzdĢlávání a
ƒ potƎeby zvýšení kvality a efektivnosti vzdĢlávání.
I proto dlouhodobý zámĢr Mendelovy univerzity deklaruje e-learning
jasnĢ jako jednu z priorit.
Aēkoliv je obecnĢ e-learning považován zejména jako nástroj podpory
distanēního vzdĢlávání (DiV), ēistá forma tohoto vzdĢlávání není na
MendelovĢ univerzitĢ dostupná. V souladu s Ǝadou dalších vzdĢlávacích
institucí je tak e-learning chápán jako doplnĢk prezenēní a kombinované
výuky a jako urēitý nástroj s potenciálem pro vytvoƎení prostoru pro
distanēní formy studia.
Souēasný stav využití e-learning ve vzdĢlávání lze nejvýstižnĢji
charakterizovat pojmem blended learning. Tento pojem oznaēuje
koordinovanou kombinaci klasických a e-learninových forem pƎi zajišƛování
výuky. PƎitom je tƎeba pamatovat, že není možné e-learningu využít pro
zajištĢní výuky libovolné problematiky. Na druhou stranu rovnĢž klasické
formy studia mohou být v nĢkterých pƎípadech neefektivní a nevhodné.
Proto je tƎeba nalézt takový stav, který bude garantovat optimální využití
obou tĢchto forem pƎi zachování striktnĢ identifikovatelných hranic mezi
nimi.
AktuálnĢ je však možné konstatovat, že úroveŸ využití e-learningu na
univerzitách obecnĢ nedosahuje maximálního potenciálu. Dƽvodƽ je celá
Ǝada, nejvýznamnĢjším je ēasovĢ i technicky nároēná pƎíprava obsahu ekurzƽ.
I pƎesto je v ƎadĢ pƎedmĢtƽ na rƽzných organizaēních souēástech
Mendelovy univerzity e-learningu v rƽzné míƎe využito. Zejména se jedná
o pƎedmĢty informaticky zamĢƎené, dále pak pƎedmĢty technického a
ekonomického rázu. Významný nárƽst aplikací e-learningu v prostƎedí
univerzity je patrný z úspĢchu zástupcƽ univerzity v roce 2009 na semináƎi
e-learning konaného každoroēnĢ na UniverzitĢ Hradec Králové
E-learningový systém MENDELU
Výchozí platformou, se kterou zejména uēitelé na univerzitĢ pracují, je
systém pro podporu e-learningu nazývaný ELIS. Tento systém je integrální
souēástí univerzitního systému, který umožŸuje po stránce administrativní
pƎejímat základní údaje o studentech, uēitelích, pƎedmĢtech a podobnĢ.
Díky tomu není tƎeba Ǝešit pƎenosy dat mezi rƽznými systémy a zejména
není nutné, aby uživatelé zvládali rozhraní více systémƽ.
Mimo ELIS jsou v rámci univerzity ojedinĢle používány další systémy,
a to pƎedevším pro potƎebu výuky nebo externĢ Ǝešených kurzƽ, napƎíklad
v rámci interuniverzitního studia, kdy by bylo administrativnĢ nároēné
zavádĢt uživatele (napƎíklad pro krátkodobé kurzy pƎímo do univerzitního
informaēního systému). V tomto smĢru se osvĢdēilo použití systému
Moodle.1 Jiné univerzity používají napƎíklad i systémy eDoceo nebo
WebCT. Po funkēní stránce jsou systémy více ēi ménĢ zamĢnitelné.
1
Moodle je zdarma poskytovaný eLearningový systém, jež si získává stále vyšší
oblibu zejména díky své snadné dostupnosti, široké komunita i funkþnosti. Viz
http://moodle.org/ nebo http://moodle.cz
Obr. 5: ProstƎedí systému Moodle
ObecnĢ je nutné pƎi Ǝešení podpory e-learningu a jeho nasazení
zajistit domény, mezi které patƎí:
ƒ tvorba výukového obsahu,
ƒ podpora pƎípravy kurzƽ,
ƒ Ǝízení kurzƽ.
Tvorba výukového obsahu
Výukovým obsahem je myšlena tvorba materiálƽ v elektronické podobĢ,
které slouží jako základní studijní materiál používaný ve vlastní výuce.
Typickou je forma elektronické uēebnice, která integruje studijní texty,
testy, pƎíklady i multimediální prvky do jednoho celku. V prostƎedí ELIS je
tato entita nazývána e-learningovou oporou a je provozována online pƎi
pƎihlášení do systému. E-learningové systém MENDELU však dokáže
exportovat opory i ve formátu offline a formátu pro tisk (PDF).
Obr. 6: Opora v online i PDF podobĢ
Aēkoliv samotná podoba e-learningových uēebních materiálƽ má
povĢtšinou blíže textƽ než plnĢ multimediálních a interaktivních kurzƽ,
pƎesto již vĢtšinou pƎekonala statiēnost a bĢžnými souēástmi jsou cviēené
testy, slovníky pojmƽ s odkazy v textu, ēasto se využívají animace a
demonstrace. V tomto smĢru se osvĢdēily nástroje spoleēnosti Adobe,
jako je Adobe Flash2 nebo Adobe Captivate3. Z volnĢ dostupných nástrojƽ
2
Adobe Flash umožĖuje vytváĜet interaktivní animace, které jsou velmi výhodné
pro demonstrování urþitých principĤ (napĜ. techniky) nebo integraci multimédií.
Viz http://www.adobe.com/cz/products/flash/
3
Adobe Captivate umožĖuje mimo jiné snímání obrazovky pĜi práci a tak i
vytváĜení výukového obsahu zamČĜeného napĜ. na práci se softwarem. Viz
http://www.adobe.com/cz/products/captivate/
se osvĢdēil napƎíklad Freez Screen Video Capture.4 Bohužel jistá bariéra
progresivnĢjšího rozvoje je skryta ve skuteēnosti, kdy e-learning Ǝeší
uēitelé mnohdy i nad rámec svých pracovních povinností.
PƎi tvorbĢ obsahu v rámci systému je možné postupovat nĢkolika
zpƽsoby. Využívá se buě pƎímá tvorba v systému pomocí integrovaných
nástrojƽ, efektivní možnosti však nabízí import z prostƎedí Microsoft Word
2007 (formát docx, pƎi použití pƎedefinovaných stylƽ) nebo importem
pomocí SCORM balíēku. SCORM (Sharable Content Object Reference
Model) pƎedstavuje zjednodušenĢ formát, který umožŸuje import elearningového obsahu, který byl pƎipraven pomocí rƽzných nástrojƽ mimo
informaēní systém. RovnĢž je možné výsledky použít samostatnĢ.
Zajímavou skuteēností je, že aēkoliv importní možnost mohou ve výsledku
zvýšit komfort pƎi vytváƎení obsahu (online prostƎedí není svým
charakterem pƎíliš vhodné), pƎímá editace je nejrozšíƎenĢjším postupem
aplikovaným ze strany uēitelƽ. Dƽvodem je patrnĢ znalost a relativní
jednoduchost vlastního systému.
Pro pƎípravu SCORM kompatibilních kurzƽ existuje Ǝada volnĢ
dostupných nástrojƽ. Velmi jednoduché ovládání, zajímavou podobu a
dostaēující funkēnost nabízí editory EXE, MOS Solo nebo Xerte.5
4
Dostupné na http://www.smallvideosoft.com/screen-video-capture/
Viz http://exelearning.org/, http://www.mindonsite.com/en/produits/mos-solo/,
http://www.nottingham.ac.uk/xerte/
5
Obr. 7: Podoba kurzu ze systému EXE
PƎi tvorbĢ opor je doporuēována struktura, která je v systému i
orientaēnĢ kontrolována. Jedná se o strukturu, jež respektuje SCORM jako
technickou platformu na jedné stranĢ a pravidla DiV jako metodickou
platformu. Tato struktura zahrnuje na rƽzných úrovních opory mimo
samostatné obsahové ēásti i ēásti jako:
ƒ návaznost - požadované znalosti nutné ēi doporuēené
pro studium opory,
ƒ motivace - povzbuzení potenciálních studentƽ ke studiu,
ƒ pouēení - pravidla, kterými by se mĢli studující pƎi využití
opory Ǝídit,
ƒ úvod - struēný úvod do problematiky e-learningového
materiálu,
ƒ
shrnutí - shrnutí základních problémƽ Ǝešených na
úrovni opory a pƎípadnĢ
ƒ závĢr - nepovinný závĢr s podĢkováním umístĢný na
konci opory.
Ve výsledku je snahou systému podpoƎit tvorbu obsahu takovým
zpƽsobem, aby byl výsledek zejména:
ƒ sebeinstrukēní,
ƒ strukturovaný, ale rovnĢž i
ƒ pƎimĢƎenĢ obsažný, pƎehledný a aktivní.
VĢtšina uživatelƽ bere na vĢdomí doporuēení systému a výše
uvedené ēásti se snaží do vlastních opor integrovat.
PƎíprava e-kurzƽ
Samotná realizace obsahu napƎíklad ve formĢ opory není dostaēující,
aēkoliv tímto krokem Ǝada uēitelƽ konēí. Obsah je nutné vhodným
zpƽsobem zapracovat do kurzƽ. PƎi realizaci e-learningových kurzƽ je
obvyklým východiskem na MendelovĢ univerzitĢ pƎedmĢt, jež je vyuēován
v daném semestru. Tímto je dána jak skupina tutorƽ a examinátorƽ kurzu,
ale zejména jejich studenti vēetnĢ rozdĢlení do skupin.
VĢtšina kurzƽ je realizována ve formĢ osnovy. Osnova pƎedstavuje
scénáƎ kurzu, jehož základní jednotkou jsou aktivity organizované
hierarchicky pomocí modulƽ. Prƽchod kurzem pƎedstavuje plnĢní
jednotlivých aktivit. Uēitelé nejēastĢji využívají aktivity jako:
ƒ studium opory nebo její ēásti,
ƒ cviēné a pƎípadnĢ zkušební testy,
ƒ výbĢr úkolƽ a jejich odevzdání,
ƒ komunikace pomocí diskuzí nebo chatu.
Obr. 8: Ukázka modulu osnovy s rƽznými aktivitami
Systém umožŸuje pƎipravit osnovu i poloautomatizovanĢ na základĢ
rozvrhu výukové ēástí semestru nebo na základĢ kapitol, jež si uēitelé
pƎipravili ve svých oporách.
\ízení kurzƽ
Je bĢžným nedostatkem, že v rámci trvání kurzu (byƛ podpƽrného pro
pƎedmĢt) je aktivita studentƽ charakterizována kƎivkou, která po zaēátku
kurzu klesá, po dobu trvání kurzu se udržuje na velmi nízké úrovní a strmĢ
stoupá až s blížícím se zkouškovým termínem (ukonēením kurzu).
V tomto smĢru je nutné z pozice tutora kurz Ǝídit. Výhodné jsou
aktivizující aktivity (nebo celé moduly) s pevnĢ daným termínem splnĢní.
Mƽže se jednat o vypracování úkolu, zkušební test ēi hodnocená
komunikace. V tomto smĢru se využívá tzv. tichých diskuzí, kdy student
vidí pouze zadané téma diskuze a po urēitý ēas nemá pƎístupné pƎíspĢvky
ostatních uživatelƽ. Tento nástroj eliminuje riziko vzájemného ovlivŸování
diskutujících a podporuje vznik živé diskuze.
Dƽležitou roli plní pƎi Ǝízení kurzƽ i informace zpĢtné vazby, kdy
uēitelé získávají informace o:
ƒ míƎe využití jednotlivých nástrojƽ,
ƒ participaci jednotlivých uživatelƽ,
ƒ ēasovém vytížení systému.
Proto je možné v systému v samostatné sekci e-learningových osnov
zobrazit statistiky využití ze strany studentƽ a jejich pƎístupƽ k osnovám.
Pod pojmem pƎístup je myšleno jedno zobrazení aktivity (napƎ. cviēného
testu, studijní opory). Statistiky jsou v systému ēlenĢny na ētyƎi dílēí ēásti:
ƒ celkový pƎehled - poskytuje souhrnné informace o celé
osnovĢ,
ƒ informace o modulech - informace jsou zde agregované
za jednotlivé moduly, získat je možné informace, jak
byly plnĢny aktivity na úrovni jednotlivých modulƽ,
ƒ informace o aktivitách - zobrazuje všechny aktivity
osnovy s informacemi o posledním pƎístupu k aktivitĢ,
poētu celkových pƎístupƽ apod., u vĢtšiny aktivit lze
zobrazit podrobnosti (výsledky testƽ, odevzdaný úkol),
ƒ informace o studentech - zobrazuje všechny studenty,
kteƎí prohlíželi alespoŸ jednu aktivitu, u každého lze
prohlížet podrobnosti pƎístupƽ a získat tak kƎivku
aktivity bĢhem kurzu.
Obr. 9: Statistika využití kurzu studentem
Ve výsledku umožŸují statistiky reagovat na prƽbĢh kurzƽ a vhodnĢ
podpoƎit nízkou míru úēasti nĢkterých studentƽ napƎíklad zapojením
povinné aktivity.
Na závĢr
Samotný e-learning a jeho podpora je ēinnost dlouhodobá a pomĢrnĢ
nároēná na ēasové i finanēní zdroje. PƎitom je v zásadĢ jedno, jaké nástroje
pro jeho podporu využijeme, mnohem dƽležitĢjší je respektování
pedagogicko-didaktických odlišností e-learningu, DiV a tradiēní „face2face“
výuky. I z toho dƽvodu je postupné zapojování dílēích e-learningových
postupƽ i nástrojƽ ēasto výhodnĢjší, než snaha o skokové zavedení bez
patƎiēných zkušeností.
6. Zkušenosti ICV MENDELU pƎi používání e-learningu
Institut celoživotního vzdĢlávání (ICV), jehož posláním jako
vysokoškolského ústavu Mendelovy univerzity v BrnĢ (MENDELU) je
poskytovat vysokoškolské vzdĢlání ve vybraných bakaláƎských studijních
programech, dále vzdĢlávání v programech celoživotního vzdĢlávání
formou kontinuálního obnovování znalostí a dovedností a získávání nové
kvalifikace jak pro absolventy Mendelovy univerzity, tak pro široký okruh
ostatních zájemcƽ, organizuje již od roku 2006 specializaēní program
Studium k výkonu specializaēních ēinností – Koordinace v oblasti ICT, které
je upraveno podmínkami §9 vyhlášky 317/2005 Sb. o dalším vzdĢlávání
pedagogických pracovníkƽ.
Skupinu uchazeēƽ o studium tvoƎí absolventi magisterských studijních
programƽ uēitelských oborƽ nebo absolventi magisterských studijních
neuēitelských oborƽ doplnĢných o pedagogické minimum DPS. Vstupním
požadavkem je alespoŸ dvouletá pedagogická praxe a ICT kompetence na
úrovni pokroēilého využití poēítaēe v rámci vlastní odbornosti ve výuce.
Studium si klade za cíl prohloubit a rozšíƎit kompetence absolventa
k metodickému vedení ostatních uēitelƽ školy v oblasti úēelného využití
ICT ve vzdĢlávacím procesu, tvorby ICT plánu a kvalifikovaného plánování
a Ǝízení naplnĢní standardu ICT služeb. Studenti mají možnost v rámci
pƎedmĢtu Moderní technologie a aktuální zdroje informací, který je
vyuēován v závĢreēném tƎetím semestru se seznámit s problematikou Elearningu, který si mohou také samy vyzkoušet, a to zejména v prostƎedí
univerzitní platformy ELIS ēi v bĢžnĢ dostupném Moodlu.
Od jara roku 2006, kdy bylo studium zapoēato, se nám k termínu jara
2010 podaƎilo otevƎít v poƎadí již 9. bĢh studia. Studium Koordinace
v oblasti ICT poƎádané Institutem celoživotního vzdĢlávání Mendelovy
univerzity v BrnĢ k ēervnu 2010 úspĢšnĢ ukonēilo již na 150 absolventƽ.
Z dotazníkƽ, které jsou studentƽm pƎedávány k vyplnĢní bĢhem jejich
závĢreēné fáze studia, která se týká obhajoby závĢreēné práce a odborné
rozpravy, vyplývají ohlasy pƎevážnĢ velmi pozitivní:
Názory našich absolventƽ:
Jaké informace a odborné poznatky jste v našem vzdĢlávacím programu
postrádali?
• OceŸuji zveƎejnĢní prací absolventƽ, jako uceleného zdroje
informací.
• Rozdílná úroveŸ odborných znalostí lektorƽ, ale s vĢtšinou
jsem byla velmi spokojena.
• BĢhem studia jsme se dotkli všech témat potƎebných pro
práci ICT koordinátorƽ na školách, je znát dlouhodobá
zkušenost lektorƽ i organizátorƽ participujících na
studijním programu.
• Postrádala jsem vliv PC na mládež (PC hry, závislosti).
• Více informací o hygienĢ a ergonomii práce s ICT.
Foto 1: PƎednáška studentƽ Koordinace v oblasti ICT
Foto 2: Studenti bĢhem cviēení
Foto 3: Studenti pƎi plnĢní zadání úkolu
7. Projekt Moderní uēitel - pƎedstavení a informace o
projektu
Struēný obsah projektu
Projekt Ǝeší potƎeby pedagogických pracovníkƽ v Jihomoravském
kraji (JMK) prostƎednictvím aktivnĢ tutorovaných e-learningových on-line
kurzƽ, uživatelsky atraktivních a dostupných forem vzdĢlávání pro cílové
skupiny pracovníkƽ škol v JMK.
Návaznost projektových aktivit je ēlenĢna od monitoringu
zkušeností a analýzy potƎeb cílových skupin, pƎes krajskou motivaēní a
informaēní kampaŸ, výrobu informaēního webového portálu a zƎízení
poradenského centra pƎi MendelovĢ univerzitĢ v BrnĢ, koordinaēních
center v jednotlivých okresech JMK až po realizaci aktivit a zhodnocení
pƎínosu projektu.
Komu je projekt urēen
- pro pedagogické pracovníky, uēitele, lektory a Ǝídící pracovníky, popƎ.
administrativní pracovníky škol,
- do projektu budou zahrnuti uēitelé a další pracovníci ZŠ i SŠ v JMK.
PƎíklady (pƎedpokládané) zamĢƎení kurzƽ:
-
ICT ve výuce matematiky / ēeského jazyka / dĢjepisu / fyziky /
chemie / anglického jazyka
Metodika on-line vzdĢlávání, Práce s autorským nástrojem,
Pravidla vedení on line kurzu
Obsluha PC, MS Office Word, MS Office Excel, Outlook + Internet
Zpracování multimédií, Práce s interaktivní tabulí
Stavba PC a správa sítĢ
Základy Aj, Základy Nj
PƎíprava a administrace projektƽ ESF
Všechny kurzy jsou akreditované MŠMT.
Úēastník obdrží po úspĢšném absolvování certifikát. Kurzy jsou zdarma.
(cestovné na prezenēní semináƎe a workshopy je úēastníkƽm propláceno)
Hlavní aktivity projektu
- realizace 7 okresních informaēních semináƎƽ
- provoz poradenského centra a koordinaēních center projektu
v jednotlivých okresech JMK
- tvorba a provoz informaēního webového portálu projektu
- realizace 49 tutorovaných on-line kurzƽ s podporou prezenēních setkání
- jazykové víkendové workshopy
Zapojení do projektu
- v analýze potƎeb, kde budou pracovníci škol oslovení dotazníkovým
šetƎením a budou se spolupodílet na dotvoƎení obsahu a zamĢƎení
vzdĢlávacích aktivit projektu,
- prostƎednictvím informaēního webového portálu budou osoby z Ǝad
cílových skupin vstupovat do jednotlivých sekcí portálu, budou využívat
e-knihovnu atd.,
- v rámci ēinností poradenského centra a koordinaēních center v 7
okresech JMK budou využívat prostory center k individuální pƎípravĢ ēi
odborným konzultacím s pracovníky centra,
- v rámci realizace vzdĢlávacích aktivit se aktivnĢ zúēastní jednotlivých elearningových on-line kurzƽ, o které budou mít zájem, zúēastní se
prezenēních semináƎƽ, workshopƽ, zahraniēních exkurzí,
- úēastníci projektu budou hodnotit jednotlivé aktivity.
PƎínosy
- absolvováním vzdĢlávacích aktivit projektu získají úēastníci projektu
aktuální a moderní poznatky se zavádĢním ICT do výuky, budou
informováni o výhodách elektronických forem vzdĢlávání a budou moci
využít tyto poznatky ke zkvalitnĢní výuky v rámci svých aprobací,
- naēerpají nové znalosti z metodiky elektronického vzdĢlávání a budou
schopni zpracovat ēást e-learningového on-line kurzu, který budou moci
používat i ve výuce,
- v rámci vzdĢlávacích aktivit zamĢƎených na zvyšování odbornosti v
klíēových kompetencích si úēastníci projektu doplní znalosti z obsluhy
PC, MS Office, zpracování multimediálních prvkƽ, práce s interaktivní
tabulí, stavbĢ PC a správy sítĢ,
- možnost nastartovat znalosti cizích jazykƽ,
- poradenské aktivity pƎinesou cílovým skupinám možnost konzultovat
aktuální problémy z pedagogické odbornosti a praxe s odborníky ēi
vzájemnĢ mezi sebou,
- zahraniēní exkurze pak pƎinesou pozitivní pƎíklady a návody ze zahraniēí.
8. Kontaktní osoby realizaēního týmu
Informaēní a poradenské centrum:
Mendelova univerzita v BrnĢ - Institut celoživotního vzdĢlávání
Koordinátor vzdĢlávacích aktivit II.
Ing. Kamil Nechuta - [email protected]
tel.: +420 773 851 161
Koordinátor poradenských a vzdĢlávacích aktivit poradenského centra
Ing. Pavla ŠtĢpánková - [email protected]
tel.: +420 773 851 160
Realizátor projektu:
Profit, spol. s r. o. se sídlem ve ZnojmĢ
Koordinátor vzdĢlávacích aktivit I.
Ing. Jan ížek - [email protected], [email protected]
tel.: 420 773 851 150
Vedoucí projektu
Ing. Jaroslav Kylián – [email protected]
tel.: 420 773 851 151
Kontaktní osoby - Vedoucí koordinaēních center (VKC)
pro jednotlivé okresy a typy škol:
VKC pro uēitele a zamĢstnance základních škol v okrese Blansko
Mgr. Ivo Troneēek
Základní škola T. G. Masaryka v Blansku tel.: +420 773 851 164
VKC pro uēitele a zamĢstnance stƎedních škol v okrese Blansko
Ing. Miroslav Geršl
SOŠ a SOU André Citroëna v Boskovicích tel.: +420 773 851 165
VKC pro uēitele a zamĢstnance základních škol v okrese Brno - mĢsto
Mgr. Jitka Tichá
Základní škola a MŠ Brno, Merhautova tel.: +420 773 851 162
VKC pro uēitele a zamĢstnance stƎedních škol v okrese Brno - mĢsto
Ing. Renata \ezáēová
StƎední prƽmyslová škola elektrotechnická Brno tel.: +420 773 851 163
RNDr. Anna OndƎejíková
StƎední prƽmyslová škola elektrotechnická Brno tel.: +420 773 851 169
VKC pro uēitele a zamĢstnance základních škol v okrese Brno - venkov
Mgr. Michal Klaška
Základní škola Šlapanice tel.: +420 773 851 158
VKC pro uēitele a zamĢstnance stƎedních škol v okrese Brno - venkov
Mgr. Radka Zálešáková
Integrovaná stƎední škola Sokolnice tel.: +420 773 851 159
VKC pro uēitele a zamĢstnance základních škol v okrese Vyškov
Mgr. Stanislav Novotný
Základní škola Vyškov, PurkyŸova tel.: +420 773 851 166
VKC pro uēitele a zamĢstnance stƎedních škol v okrese Vyškov
Ing. Blanka Jagošová
StƎední odborná škola a StƎ. odborné uēilištĢ Vyškov tel.: +420 773 851 167
Ing. Jitka Šenková
StƎední odborná škola a StƎ. odborné uēilištĢ Vyškov tel.: +420 773 851 168
VKC pro uēitele a zamĢstnance základních škol v okrese Hodonín
Mgr. Jaromír Kalábek
Základní škola Oēovská v HodonínĢ tel.: +420 773 851 156
VKC pro uēitele a zamĢstnance stƎedních škol v okrese Hodonín
Ing. Richard Klenner
StƎední škola prƽmyslová a umĢlecká Hodonín tel.: +420 773 851 157
VKC pro uēitele a zamĢstnance základních škol v okrese BƎeclav
Mgr. Milan Klim
Základní škola Slovácká v BƎeclavi tel.: +420 773 851 154
VKC pro uēitele a zamĢstnance stƎedních škol v okrese BƎeclav
Ing. Petr Nosek
Obchodní akademie BƎeclav tel.: +420 773 851 155
VKC pro uēitele a zamĢstnance základních škol v okrese Znojmo
Ing. Lubor DvoƎák
vedoucí koordinaēního centra pro ZŠ tel.: +420 773 851 152
VKC pro uēitele a zamĢstnance stƎedních škol v okrese Znojmo
Mgr. František ŠtĢpniēka
Gymnázium a StƎední pedagogická škola Znojmo tel.: +420 773 851 153
www.modulweb.cz
9. Nové smĢry e-learningového vzdĢlávání
V posledních letech zaznamenal e-learning po rychlém technologickém
boomu zpomalení svého vývoje. Tato situace byla dána zejména snahou
zamĢƎit se na tvorbu e-learningového obsahu, protože e-learningových
vzdĢlávacích prostƎedí bylo již vytvoƎeno dostatek a nebylo nutné
investovat do vývoje dalších. Na trhu se objevila Ǝada zajímavých i cenovĢ
dostupných LMS (learning management systems) jak na bázi ryze
komerēní, tak na bázi opensource.
PostupnĢ také dochází k pƎevodu bĢžných desktopových aplikací
(napƎíklad kanceláƎských programƽ) do online webových prostƎedí. V
rámci webu totiž odpadá nutnost cokoli kamkoli instalovat, vše je
jednoduše dostupné na webu pomocí webového prohlížeēe - nezávisle na
konfiguraci PC ēi notebooku, nezávisle na operaēních systémech. Pomocí
webu se snadno dostanete k oblíbeným kanceláƎským aplikacím (Word,
Excel, Powerpoint), k plánovacímu kalendáƎi, k virtuálnímu harddisku, ke
komunikaēním nástrojƽm typu instant messenger (ICQ, Skype), k antivirƽm
atd.
V souēasnosti již standardní LMS systémy nestíhají sledovat výše uvedené
trendy. LMS systémy jsou totiž velmi ēasto uzavƎenými webovými
prostƎedími bez možností vzájemného sdílení informací v rámci aplikací.
Tato uzavƎenost je pƎesnĢ opakem souēasného trendu totální otevƎenosti
technologií i obsahu. Aby tedy LMS pƎežily souēasné trendy vývoje online
aplikací, je nutné pƎebudovat je do podoby otevƎených prostƎedí, která
jsou schopna pracovat s informacemi z externích zdrojƽ, zároveŸ
umožnovat sdílení informací z LMS i na jiných online platformách.
E-learning je tƎeba transformovat do podoby neformálního vzdĢlávacího
prostƎedí s možným vývojem (ze strany uživatelƽ i administrátorƽ), tj.
nevnímat jej pouze jako strohé technologicky limitované prostƎedí
webových stránek, na kterých je práce studenta omezena pouze na
vyplŸování testƽ ēi psaní seminárních prací. Je tƎeba si jej pƎedstavit jako
prostor pro skuteēnĢ interaktivní výuku, které umožŸuje široké spektrum
aktivit (smĢrem od studenta i ke studentovi). Již dávno nedostaēuje
pƎedstava o interaktivitĢ na bázi multimediální animace umístĢné v
distanēním studijním textu! Interaktivní e-learning si pƎedstavme spíše
jako online hru, ve které uživatelé vytváƎejí a budují vzdĢlávací obsahy pod
vedením tutora, vytváƎejí zajímavé a atraktivní projekty, které spojují
video, obraz, zvuk, 3D (napƎíklad Google Earth prostƎedí ēi prostƎedí pro
kresbu, atd.). TĢchto nástrojƽ naleznete na internetu velké množství a
vĢtšina z nich je dostupná opravdu zdarma.
O co zajímavĢjší a atraktivnĢjší je skuteēná virtuální procházka
stƎedovĢkým mĢstem, než pouze text doplnĢný o pár fotografií ēi náērtkƽ.
O co zajímavĢjší a dƽležitĢjší je prožitek studujícího, než pouhá ēetba
textu. UvĢdomme si, že právĢ díky moderním technologiím, multimediím a
internetu došlo u zejména mladších studujících ke snížení soustƎedĢnosti
na psaný text. Vždyƛ vĢtšina studentƽ je ze všech stran bombardována
videoukázkami a jinými vizuálními podnĢty (reklama všech druhƽ apod.),
text je omezen pouze na strohá sdĢlení. Pro souēasné e-learningové
studující je snadnĢjší pracovat s e-learningovou aplikací, která poskytuje
obsah znázornĢný multimediálnĢ (a multimediální obsah musí být
základem této aplikace), než s textem pouze doplnĢným o multimediální
doplŸky. NeƎíkám, že je to tak dobƎe a že není správnĢ usilovat o rozvoj
jazyka studujících a vést je tak ke kritickému ētení a vnímání textu. Popisuji
jen souēasnou situaci, ve které je student obklopen virtuálnem internetu a
chtĢ nechtĢ vnímá obsah, který mu masmédia zprostƎedkovávají. Nikdo jej
nemotivuje ke ētení ēi psaní! Chceme-li si tedy získat studující pro elearningové studium a zároveŸ reflektovat jejich posun ve vnímání
informací, musíme nutnĢ transformovat podobu e-learningu. A uvĢdomit
si, že v centru e-learningu bude vždy stát studující.
10. Názory a postƎehy
E-learning na stƎední škole
V minulosti byl tento pojem neznámý, v souēasnosti se stále více prosazuje
v souvislosti s rozvojem distanēního typu vzdĢlávání na VŠ. V jaké formĢ a
hlavnĢ rozsahu lze uplatnit tuto formu vzdĢlávání na stƎední škole? Jak k
tomuto typu vzdĢlávání pƎistupují jednotliví uēitelé?
Pokusme se nejprve odpovĢdĢt na první ēást dotazu. E-learning je forma
vzdĢlávání, která pƎedpokládá urēité materiálovĢ technické vybavení, což
znamená, že každý student by mĢl mít neomezený pƎístup k poēítaēi. Dále
musí být vybaven potƎebným systémem programƽ, které mu umožní
editovat a pƎistupovat k informacím a plnit tak zadané úkoly.
Z tohoto pohledu se zdá být využití e-learningu nevýhodné. SouēasnĢ
tento typ výuky pƎedpokládá již z vĢtší ēásti vyvinutou osobnost, která je
schopna autodidakce, neboli uēení se na základĢ svého vlastního
rozhodnutí (absence tutora).
Co nám tedy e-learning mƽže vƽbec pƎinést? Pokud bych chtĢl na tuto
otázku odpovĢdĢt jednou vĢtou, pak by to zcela jistĢ byly nekoneēné
možnosti, a to nikoliv skrze sebe samého, ale prostƎednictvím tĢch, kteƎí
ho realizují.
U kurzƽ, ve kterých postaēuje pouze minimální úroveŸ interaktivity a
zpĢtné vazby, lze použít mimo jiné takové nástroje, jako jsou textový
editor Word a tabulkový procesor Excel. V kurzech s vyšší úrovní
interaktivity pak musí být použit napƎ. jazyk HTML nebo systémy, které
jsou schopny vytvoƎit tzv. e-book (elektronickou knihu). Pro vytváƎení
profesionálních výukových kurzƽ bychom pak mohli použít specializované
autorské systémy, jako je napƎ. ToolBook.
Co všechno nám však tyto systémy do výuky a samotného e-learningu
pƎinášejí? KromĢ toho, že vĢtšina z nich pod vedením zkušeného tutora
respektuje zásady programového uēení, mezi které patƎí zejména možnost
postupu vlastním tempem, možnost zpĢtné vazby, pƎípadnĢ pƎizpƽsobení
kurzu na míru a mnohé další, umožŸuje také rozvoj tvoƎivosti, podpory
vlastního stylu uēení (vyhledávání informací) a hlavnĢ samostatnosti, které
žáka pƎipraví pro pƎípadné pokraēování na dalším typu škol.
SouēasnĢ e-learning umožŸuje expanzi on-line a off-line komunikace, mezi
které se Ǝadí chat, nástĢnky, diskusní skupiny, fóra a další. UmožŸuje tak
odstranit komunikaēní bariéry žák-uēitel, které jsou pro žáka znaēnĢ
stresující a psychicky nároēné (žák pƎedvede vĢtší výkon pƎi písemné než
pƎi ústní zkoušce). V pƎípadĢ potƎeby lze kontakt zprostƎedkovat pomocí
prostƎedkƽ digitální techniky (webkamery, otevƎené konference), které
umožŸují „setƎít“ vzdálenosti mezi komunikujícími subjekty.
Z tĢchto dƽvodƽ bych vidĢl uplatnĢní e-learningu zejména jako podpƽrný
typ výuky v koneēné fázi studia na stƎedních školách.
Proē se tedy neklade vĢtší dƽraz na jeho integraci do tohoto typu školství?
Z mého pohledu je tento fakt dán zejména malou mírou zaškolení uēitelƽ
stƎedních škol a zejména neochotou pƎejít k tomuto zpƽsobu vzdĢlávání.
SouēasnĢ je to také finanēní nedostupností profesionálních systémƽ, které
Ǝeší tento zpƽsob vzdĢlávání. Dnes existuje nĢkolik programƽ, které
podléhají napƎíklad GNU licenci, lze je tedy volnĢ používat, nedosahují
však zdaleka odpovídající úrovnĢ (jako pƎíklad za všechny uvádím program
eXe). Proto nezbývá, než ēekat, jakým smĢrem se bude ubírat školská
politika a jakou úlohu bude hrát v budoucnu ve vzdĢlávání výpoēetní
technika a informaēní technologie.
Martin Doležal
StƎední škola po internetu? HodnĢ vzdálený sen
E-learning neboli vzdĢlávání výhradnĢ prostƎednictvím elektronické pošty
a internetu pƎestává být jen módním technickým výstƎelkem. Stále
masivnĢji se uplatŸuje pƎedevším ve firemním, ēi lépe celoživotním
vzdĢlávání. Na úƎadech práce, ve školách i u nás v redakci se množí maily
žádající o radu, kde v esku je možné získat maturitu ēi výuēní list elearningovou formou. OdpovĢě na nĢ je stále stejná: Nikde, snad ēasem...
PƎekážky
PƎedstavte si to pohodlí, jako student si sedíte doma u kávy a Ǝeknete si, že
dnes si místo matiky radĢji dáte lekci z ēeštiny. PƎes internet si ve škole
objednáte diktát, který vepíšete do webovského formuláƎe. Pak si
procviēíte vĢtný rozbor, slovotvorbu nebo pojmy z poetiky. Z klidu Vás
snad mƽže vyrušit webkamera, která hlídá, aby vás tƎeba u diktátu
nenapadlo podvádĢt.
Jednoduché, praktické a také levné, bohužel nic z toho není realitou.
Existují sice nejrƽznĢjší e-learningové uēebnice, celé kurzy, z nichž nĢkteré
dokonce nabízejí stƎední školy, aby si v rámci hospodáƎské ēinnosti
vydĢlaly nĢjaký peníz navíc, ale vystudovat pƎes internet stƎední školu
nelze. Ani v Ǝádném, ani v dálkovém studiu.
„Aby student komunikoval se svou školou jinak než prostƎednictvím
internetu u nás zatím není možné,“ potvrzuje JiƎí VojtĢch z Národního
ústavu odborného vzdĢlávání. „Není vylouēeno, že nĢkterá z progresivních
stƎedních škol organizuje touto formou napƎíklad konzultace u dálkového
studia. Pro ucelené studium na internetu však není vytvoƎen samostatný
vzdĢlávací program, a to je samozƎejmĢ problém. Existují sice mimoƎádné
formy studia, tƎeba pro sportovce, kteƎí jsou ētvrt roku v cizinĢ a potƎebují
být se školou v kontaktu, ale ani v tomto pƎípadĢ nejde o klasický elearning.“
E-learning pƎes ēetné nesporné výhody má jedno velké minus - podle
odborníkƽ nelze jeho prostƎednictvím, až na vzácné výjimky, provádĢt
odborný výcvik. Dá se proto pƎedpokládat, že by úvahy o stoprocentní
„internetizaci“ výuky v odborném školství razantnĢ odmítli
zamĢstnavatelé, kteƎí dnes kritizují odborné školy za to, že studentƽm
nezajišƛují praxi pƎímo ve firmách.
Tento handicap se nicménĢ netýká všeobecnĢ zamĢƎených gymnázií.
„Ani pro gymnázia se niēím takovým nezabýváme, ale dovedu si
pƎedstavit, že to v dohledné dobĢ pƽjde, konec koncƽ, e-learning je velmi
perspektivní forma studia,“ Ǝíká Jaroslav JeƎábek, Ǝeditel Výzkumného
ústavu pedagogického.
Podle nĢj by se pƎedevším musel vymyslet efektivní zpƽsob evaluace,
nezneužitelný systém zkoušek, jeho napojení na maturitu a výuēní list,
velmi nároēná by prý byla tvorba elektronických modulƽ, uēebnic…
Petr Husník
11. Základní terminologie v oblasti e-learningu
A
ANIMACE - multimediální audiovizuální sekvence, která simuluje pohyb
objektƽ reálného svĢta. Animace patƎí mezi multimediální prostƎedky,
ēasto využívané zejména v oblastech tzv. blended learningu.
ASYNCHRONNÍ VZD LÁVÁNÍ - oznaēení pro výuku, ve které nejsou
studenti se svými uēiteli navzájem v pƎímém spojení v reálném ēase
(=simultánní).
AUDIOKONFERENCE - hlasové spojení více než dvou osob v reálném
spojení.
B
BLENDED LEARNING - oznaēení pro kombinovanou výuku = propojení
standardní výuky (prezenēní) s e-learningem.
BLOG (WEBLOG) - aktivní a živé internetové stránky, živý "blok".
BROWSER - prohlížeē internetových stránek (Microsoft Explorer, Netscape
apod.).
BULLETIN BOARD - elektronická nástĢnka, na kterou lze umisƛovat data,
která vidí ostatní spolustudující a uēitelé.
C
CHAT - synchronní elektronický rozhovor, umožŸující komunikovat textovĢ
i graficky mezi více úēastníky komunikace.
COMPUTER BASED TRAINING (CBT) - poēítaēem podporovaná výuka vĢtšinou realizovaná v podobĢ blended learning za pomoci CD-ROMƽ, DVD
apod.
CONTENT MANAGEMENT SYSTEMS (CMS) - systémy pro práci s velkým
množstvím multimediálních dat, umožŸují vytváƎet informaēní portály
apod.
D
DISTANNÍ VZD LÁVÁNÍ (DiV) - zpƽsob vzdĢlávání, ve kterém jsou žáci a
uēitelé vzájemnĢ oddĢleni. Uēitelé jsou v DiV nahrazení vzdĢlávací
institucí, informace jsou studujícím pƎedávány pomocí metodicky
upravených distanēních textƽ.
E
E-BOOK - elektronická kniha, pƎevod knihy z papírové do elektronické
podoby, pƎípadnĢ inovovaná publikace, která díky elektronickému
zpracování získala nové kvality.
E-CONTENT - elektronický výukový obsah, know-how autorƽ distanēních
textƽ a realizátorƽ distanēních kurzƽ.
E-EDUCATION - elektronické vzdĢlávání, pojem, ēasto splývající s
termínem e-learning.
E-LEARNING - zpƽsob vzdĢlávání, kterým lze úēinnĢ pƎedávat informace
studujícím. Je to v podstatĢ jakékoli využívání elektronických materiálních
a didaktických prostƎedkƽ k efektivnímu dosažení vzdĢlávacího cíle.
E-LEARNING ACTION PLAN - akēní plán e-learningu, který pƎijala Komise
Stockholmského summitu, a který usiluje o kooperaci mezi zemĢmi EU.
EVALUACE - hodnocení, klasifikace vzdĢlávání, vyhodnocení efektivity
výukového procesu a jeho výsledkƽ.
F
FACE TO FACE LEARNING (F2F) - výuka tváƎí v tváƎ, klasická prezenēní
výuka.
FEEDBACK - zpĢtná vazba, zpƽsob ovĢƎení efektivity vzdĢlávání.
H
HYPERTEXT - vícerozmĢrný text, umožŸující propojovat klíēová místa textu
pomocí synaptických spojƽ (LINKƽ, URL). Hypertext zpravidla existuje v 3D
podobĢ, tj. mƽžeme jej ēíst horizontálnĢ, vertikálnĢ a synapticky.
HTML (HYPERTEXT MARKUP LANGUAGE) - hypertextový jazyk, ve kterém
jsou programovány internetové stránky.
I
ICT (Information and Communication Technology) - informaēní a
komunikaēní technologie.
ID (Instructional Design) - návrh výuky, kurzu - proces navrhování
jednotlivých jednotek výuky (kurzu, vzdĢlávací etapy, modulu).
INTERAKTIVITA - schopnost vzájemnĢ pƽsobit, jeden ze základních
požadavkƽ na správnĢ zpracovaný distanēní text.
INTERNET - celosvĢtová poēítaēová síƛ.
INTRANET - lokální poēítaēová síƛ (LAN, MAN apod.).
L
LMS (Learning Management System) - systém Ǝízeného vzdĢlávání,
prostƎedí, umožŸující realizovat DiV s podporou e-learningu.
LINK (synopse, synapse, propojení) - propojení hypertextu s dalším
textem, jiným dokumentem.
M
MEDIUM - platforma, která uchovává a zprostƎedkovává data rƽzné
podoby (AUDIO/VIDEO/TEXT).
MODUL - organizaēní jednotka vzdĢlávacího kurzu, sdružující pod sebou
jiné jednotky stejného charakteru.
N
NETMEETING - forma elektronické komunikace, umožŸující kombinovat
grafické i vizuální prvky.
O
OFFLINE - je vše, co není v reálném ēase pƎístupno s patƎiēnou odezvou.
ONLINE - je vše, co je zprostƎedkováváno v reálném ēase s patƎiēnou
odezvou.
P
PORTÁL - internetová stránka, umožŸující efektivnĢ pƎistupovat k
informacím rƽzného druhu. Informace jsou uchované v jistém systému a
struktuƎe, data lze snadno vyhledávat a pracovat s nimi.
Q
QUALITY - kvalita, problém, se kterým se potýká každé distanēní
vzdĢlávání.
R
REAL TIME - je vše, co probíhá právĢ TE, tedy v reálném ēase.
S
SCORM (Sharable Content Object Reference Model) - standardizaēní
formát, e-learningová norma.
SELF ASSESSMENT - sebehodnocení - proces, ve kterém si studující
stanovují a ovĢƎují úroveŸ svých vlastních znalostí.
SIMULACE - interaktivní metoda výuky, pƎi níž ukazujeme pomocí
vhodných prostƎedkƽ procesy reálného svĢta.
SPAM - nevyžádaná pošta.
STANDARD - norma, kterou je tƎeba dodržovat i v oblasti distanēního
vzdĢlávání s využitím e-learningu. Dodržování standardƽ umožŸuje
snadnou výmĢnu realizovaných kurzƽ mezi rƽznými LMS.
T
TUTOR - "uēitel distanēního vzdĢlávání", nepƎedává informace (tuto funkci
obstarává distanēní text), ale motivuje, pƽsobí na studenty, vede je v jejich
studiu.
TUTORIÁL - prezenēní semináƎ, doplŸující Distanēní vzdĢlávání.
V
VIDEOKONFERENCE - hlasová a zvuková komunikace více úēastníkƽ
prostƎednictvím Internetu v reálném ēase.
W
WBT (Web Based Training) - výuka prostƎednictvím Internetu - analogický
pojem k CBT. Výuka probíhá zpravidla prostƎednictvím Internetu ēi
intranetu.
WEB - slangové oznaēení pro internetovou stránku.
WEBLOG (viz. BLOG).
X
XML (Extensible Markup Language) - programovací jazyk, orientovaný na
obsah aplikace. Universální formát pro ukládání dat a pro jejich zpracování
libovolnou aplikací, která XML podporuje.
12. Zdroje použité v informaēní brožuƎe
Zdroj: <http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning>
KV TOG, Karel, Úloha e-learningu na školách, 2005
Zdroj: <http://virtualni.osu.cz/e-learning_pro_skoly/Kveton-Uloha_elearningu_na_skolach.pdf>
Zdroj:
<http://alumni.daad.cz/dokumenty/20080112_So_OS/celer_elearning.pdf
>
KOPECKÝ, Kamil, NĢkolik poznámek k novým smĢrƽm v e-learningovém
vzdĢlávání
Zdroj: < http://www.net-university.cz/elearning/68-nkolik-poznamek-knovym-smrm-v-e-learningovem-vzdlavani >
DOLEŽAL, Martin Uēitelské noviny ē. 23/2006
Zdroj:<http://www.ucitelskenoviny.cz/obsah_clanku.php?vydani=23&rok=
06&odkaz=elearning.htm>
HUSNÍK, Petr, Uēitelské noviny ē. 07/2004
Zdroj:<http://www.ucitelskenoviny.cz/obsah_clanku.php?vydani=07&rok=
04&odkaz=stredni.htm>
Zdroj: < http://www.net-university.cz/elearning/25-zakladni-terminologiez-oblasti-distanniho-vzdlavani-a-e-learningu>
POZNÁMKY: