Transcript / Translation

Stěhování do Ameriky ze Ševětínska
Pramen: farní kronika Farního kostela Svatého Mikuláše v Ševětíně
Emigration from the Ševětín area (southern Bohemia) to America
Source: Parish records of the Saint Nicholas Church in Ševětín, southern Bohemia, Czech
Republic
Rok 1874
V německy psané části kroniky (pamětní knihy) je zmínka o první rodině , která se
vystěhovala do Ameriky ze Ševětína. Tím prvním byl chalupník a současně kostelník Smíšek
s rodinou. (Note by Mike Cwach’s informers.)
Year 1874
In the section of the chronicle written in German, there is mention of the first family that
emigrated from Ševětín to America. The first emigrant, a cottager who also served as sexton,
was a Smíšek with his family. (Note by Mike Cwach’s informers.)
Str. 125(Page 125)
Rok 1877
Toho roku byla dobrá úroda, ale ceny obilí byly velmi nízké a ke konci roku dále klesaly...
Proto ke konci roku velká tíseň peněžitá zmáhala se mezi rolnictvem o to více, že daně
porovnané k nepatrným cenám obilí byly náramně veliké a proto tak klesly ceny rolnických
usedlostí a lid se počal zase častěji stěhovat do Ameriky.
This year the harvest was good, but the grain prices were very low and were still falling
at the end of the year. As a result, great financial problems spread among the farming
people. It was made worse by taxes which became very high relative to the prices of
grain. Consequently, values of farmsteads fell considerably, and people began to move to
America more frequently.
Str. 133
Rok 1878
Se zmáhající se chudobou zmáhala se mezi zdejším lidem chuť k odstěhování se do Ameriky.
Snad v celé České zemi není ani jednoho okresu, ze kterého by bylo již tolik lidstva odešlo do
Ameriky, jak jest okres Lomnický (u Třeboně), jmenovitě z farnosti Ševětínské tam odešlo
již mnohá předešlá léta mnoho lidí, podruhů, chalupníků i sedláků. (Ovšem z většího dílu
lenivých a nedbalých).
Tito již před 14 – 20 lety usedlí kolonisté američtí píšou sem na své známé a příbuzné velmi
lichotivá a lákavá psaní o svobodě v Americe, takže lid, jakoby spásy své hledal v Americe,
houfně se tam stěhuje. V měsíci květnu 1878 odešlo ze Ševětína z osady 5 rodin, vcelku 27
osob, dílem do Chicaga, dílem do státu Minesotta za svými příbuznými a známými.
As the poverty increased, the people in the area were becoming more and more
interested in immigration to America. Perhaps there is no other county in the entire
Czech Kingdom [Bohemia and Moravia] that would see more people leave than Lomnice
County (near Třeboň). From the Ševětín parish in particular there have been many
people in a number of previous years – farmhands, cottagers and farmers (but mostly
those who were lazy and sloppy).
These American settlers, who left fourteen to twenty years ago, continue to write very
enticing and inviting letters about freedom in America, which makes people seek almost
their salvation in America, as they move there in droves. During the month of May 1878,
five families, totaling twenty-seven persons, departed from the village of Ševětín, some to
Chicago, some to the state of Minnesota, following their relatives and friends.
Str. 142
Rok 1879
V tomto roce stěhovalo se zase více rodin ze Ševětína a osady do Ameriky.dílem do státu
Minesotta a dílem do Chicaga – města státu Miching. Mezi jinými odešel tam také 70-letý
stařec Josef Šerý vulgo Brančák se ženou, též již starou se synem Václavem a dcerou Annou.
Rok před tím totiž roku 1878 odstěhoval se tam jejich syn Jan – výtečný hudebník, jenž se
byl V Minesotě v Nové Praze usadil a tak ustavičným lákáním a dopisováním i otce i matku a
celou rodinu Josefa Šerýho za sebou vylákal.
Z Mazalova odstěhovala se tam svobodná 24 roků stará dívka Marie Baštýřová, zanechavše
tady stařičkého otce výminkáře, se kterým žila a jehož byla ošetřovala. Důkaz toho, jak málo
citu mezi tím vesnickým selským lidem. Stařičký otec po jejím odchodu se pak z Mazalova
k provdané dceři u Bušků do Vitína odstěhoval.
Spokojenost všech těch Ameriky chtivých jest velmi pochybná, neboť jest Amerika jen pro
lid bažící jen po mase, po vezdejším klamném blahobytu, který si v Americe krvavě zasloužiti
musí, při čemž bohužel duše, náboženství a národnost po nejvíce za obět tu padnou. Všecko
zrazování ze strany duchovního pastýře bylo marné. Lid věřil jen dopisům z Ameriky sem od
přátel a příbuzných zasílaných.
This year, more families have moved from Ševětín and the surrounding area to
America, some to the state of Minnesota, and others to Chicago, a city in the state of
Miching [Michigan]. Among them was also seventy year old Josef Šerý, a.k.a. Brančák,
with his wife, also a woman of old age, along with their son Václav and daughter Anna.
In the previous year, 1878, another son of theirs, Jan, an excellent musician, had moved
there. He had settled in New Prague, Minnesota. Writing persistently and seductively, he
lured his father and mother and the entire family of Josef Šerý to follow him.
There was an unmarried, twenty-four year old girl from Mazalov, Marie Baštýřová,
who emigrated there as well. She left her old father, with whom she had lived a cared
for, behind. This proves how little sympathy there is among the rural farming people.
After her departure, her old father moved from Mazalov to his other daughter, who was
married to the Bušek family, in Vitín.
The happiness of all those who lust for America is very doubtful because America is only
for those who are greedy for meat and material, illusionary wealth, which has to be
earned in America with bloody hard work. Unfortunately, their souls, religion and
nationality are often sacrificed in the process. All advice against moving, given by their
spiritual shepherd, was in vain. People believed only the letters sent to them by friends
and relatives from America.
str.145
Rok 1880:
V roce 1880 se odstěhovalo zase přes 120- pravím přes jedno sto dvacet lidí , jednotlivci i
celé rodiny do Ameriky. Nejvíce jich bylo z Drahotěšic, Velechvína, Kolnýho a Ševětína,
skoro z každé z přifařených vesnic.
Odcházely tam i svobodné selské a podružské dcery 17 18-ti leté bez rodičů, tak jako by šly
jen někam na službu. Šly aniž by věděly co tam budou dělat. Slyšely, že se tam v Americe
brzo vdají, nebo že je tam vůbec dobře a rodiče jim v tom nebránili, ba někteří otcové a matky
rádi je tam vypravili.- dali jim Ameriku za výbavu.
Stěhování do Ameriky se zvrhlo v pouhé dobrodružství, celkem ale svědčí stěhování toto o
rozervaných bídných poměrech tohoto nevíce svou vinou zbankrotilého, zchudlého lidu,
neboť táhlo tam i několik na mizinu sešlých sedláků, kteří měli krásné usedlosti , ale
chlastem, lumpáctvím a ničemností svou provozovali vše tak, že jim zbylo sotva na cestu do
Ameriky.
Někteří z lidu nádenického a podružského neb domkářského byli ovšem nuceni lepší
výdělky hledat , aby mohli uživit svou rodinu, jelikož zde bylo všecko přelidněno a málo
výdělku. Tento druh chudého ale pracovitého a přičinlivého lidu dá se omluviti, že odchází do
Ameriky. Avšak ostatní svobodný mladý lid a selský – bývalí rolníci, tento lid zde mohl dobře
živ býti, kdyby chtěl pracovat a v pořádku živ býti. Tento lid nezasluhuje v pravdě nic jiného
než Ameriku, neboť ta je teprve pracovat naučí. Nekáranou a většinou morálně skleslou čeleď
tuto , která není k žádnému napravení, snadno jsme oželili. Takhle všichni do státi Minesotta
do Nové Prahy co farmářští nádeníci, nebo do města Chicago ,kde též nádeničiti musí.
Dle dopisů sem z Ameriky došlých , panuje tam mezi Českými vystěhovalci hrozná
zpustlost náboženská, stávají se tam z nich nevěřící – svobodnými zednáři, slovem
zhovadilým lidem. Ale tenhle bývalý lid zdejší nedbá žádných výstrah, není mu rady , tedy
ani pomoci, touží jen po mase, žraní a chlastu a v Americe je prý masa dost – to je tam táhne.
In the year 1880, there were again over 120 – as I say, over one hundred and twenty –
people, both individuals and entire families, who immigrated to America. The majority
of them were from Drahotěšice, Velechvín, Kolný and Ševetin; they left from almost
every village affiliated with our parish.
Among them are unmarried women from farms, as well as, daughters of farmhands, 17or 18-year olds, without their parents, as if they had been going simply somewhere
nearby to work. They went without knowing what they would do there. They had heard
that in America they would marry soon, or that life would be good in America. Their
parents did not try to stop them. On the contrary – some fathers and mothers were glad
to send them – America was given as a dowry.
Emigration to America has perversely turned into a mere adventure. Generally, though,
this migration is a sign of the torn, miserable conditions in which the bankrupt,
impoverished people find themselves, mostly because of their own doing. There have
been several farmers who were broke even though they had beautiful farms. But their
drinking, wretchedness and villainy brought them down so they had hardly enough to
pay their way to America.
Some from among the farmhands, sojourners and cottagers were of course forced to
seek better wages so that they could feed their families since overpopulation was
widespread and there was little money to earn. This kind of poor but hard working and
resourceful folk can be excused for their emigration to America. But all the others, free
young people and former famers, these could live well here, had they wanted to work
and live properly. Such people truly do not deserve anything but America; that country
will teach them to work. We have parted easily with this disorderly and mostly morally
corrupt crowd without any hope for a remedy. Then they all have to work as hired
hands, either in New Prague in the state of Minnesota, or in the city of Chicago.
According to the letters that have arrived from America, there is a horrifying religious
decline among Czech immigrants who lose their faith and become Freemasons, in short,
a crowd of brutes. But this former local population did not heed any warnings; there is
no way to advise or help them. These people desire only meat, fodder and booze – and in
America they say there is meat enough – this is what attracts them.
Dodatek:
Podle záznamů ve farní kronice ze Ševětína se dále dozvídáme, že z osady ( farnosti ) odešlo
do Ameriky celkem více než 200 osadníků . Proto se nemůžeme divit reakci pana faráře Josefa
Vačkáře , který farnost spravoval od 20. října 1875, že nemá žádnou radost z tak velkého
úbytku „ svých oveček“ ze stáda, které spravuje. (Note by Mike Cwach’s informers.)
Appendix:
From the records in the parish log book of Ševětín, we learn that there were over 200
parishioners who left for America. We cannot be surprised by the reaction of Father Josef
Vačkář who was in charge of the parish since October 20, 1875. He was not happy at all to
see such a decrease in the number of “his sheep” in the flock that was in his care. (Note by
Mike Cwach’s informers.)