územně analytické podklady jihočeského kraje

Transkript

2011
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
JIHOČESKÉHO KRAJE
1. AKTUALIZACE
1. aktualizace
B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO
ÚZEMÍ
A. ROZVOJE
PODKLADY
Zpracovatel:
Krajský úřad – Jihočeský kraj
Odbor regionálního rozvoje, územního
plánování, stavebního řádu a investic
U Zimního stadionu 1952/2,
České Budějovice 370 76
E-podatelna: [email protected]
Telefon:
386 720 111
Datum: 28. června 2011
Verze: konečná
po
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 2011
B. RURÚ
ZPRACOVATEL
Krajský úřad – Jihočeský kraj
Odbor regionálního rozvoje, územního plánování,
stavebního řádu a investic
U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76
E-podatelna: [email protected]
Telefon:
386 720 111
AUTORSKÝ KOLEKTIV
Ing. Romana Vačkářová – koordinace, pracovník splňující kvalifikační předpoklady
Ing. Michaela Nováková
Ing. Štěpán Luksch
Ing. Zuzana Körnerová
OPONENTURA A PŘIPOMÍNKY
Ing. arch. Radek Boček (KÚ, OREG) – pořizovatel ZÚR JČK
Ing. Luboš Průcha (KÚ, OREG) – regionální rozvoj, energetika
Ing. Petr Maroš (KÚ, OEZI) – regionální rozvoj, hospodářské podmínky
RNDr. Jana Krejsová (členka rady) – horninové prostředí a geologie
Ing. Jaromír Slíva (člen rady) – hospodářské podmínky
JUDr. Luboš Průša (ředitel KÚ) – sociodemografické podmínky
Ing. Ivan Študlar (poradce hejtmana) – dopravní a technická infrastruktura
Ing. Hana Zahradníková (KÚ, OZZL) – vodní hospodářství a integrovaná prevence
Ing. Zdeněk Klimeš (KÚ, OZZL) – ochrana přírody a krajiny
Ing. Milan Vlášek (KÚ, OZZL) – ochrana přírody a krajiny
Bc. Petr Novák (KÚ, OZZL) – lesní hospodářství
Ing. Hana Pacáková (KÚ, OZZL) – odpadové hospodářství
Ing. Irena Kojanová (KÚ, OZZL) – ovzduší
Ing. Zdeněk Steinbauer (KÚ, OZZL) – zemědělský půdní fond
Mgr. Patrik Červák (KÚ, OKPP) – kultura a památková péče
Mgr. Daniel Hovorka (KÚ, OMVV) – cestovní ruch
Mgr. Andrea Tetourová (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura
Ing. Ladislav Staněk (KÚ, OEKO) – hospodářské podmínky
Ing. Jiří Klása (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura
Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika JČK, sociodemograf. podmínky
Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) – techn. infrastruktura, rekreace, hospod. podmínky
Ing. Petra Dolejšová (Český statistický úřad) – sociodemografické podmínky
Ing. Lukáš Mašín (IKP Consulting engineers, spol. s r. o.) – dopravní infrastruktura
Ing. arch. Jiří Brůha (A+U Design, spol. s r. o.) – projektant Zásad územního rozvoje JČK
RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA Servis, spol. s r. o.) – životní prostředí
Ing. arch Martin Krupauer (Atelier 8000, spol. s r. o.) – bydlení, rekreace, cestovní ruch
Ing. Pavla Konopová, PhD. (Jihočeská centrála cestovního ruchu) – rekreace, cestovní ruch
Ing. Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) – energetika
Ing. Václav Gavlasz (předseda Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje) energetika
Ing. Ladislav Mikuláš (E.ON ČR, spol. s r.o.) – energetika
3
B. RURÚ
OBSAH
B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 7
1.
SWOT ANALÝZY V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT ...............................................................................................................................8
1.1. Horninové prostředí a geologie ............................................................................................................................................................. 8
1.2. Vodní režim................................................................................................................................................................................................... 10
1.3. Hygiena životního prostředí ................................................................................................................................................................. 12
1.4. Ochrana přírody a krajiny...................................................................................................................................................................... 14
1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa......................................................................................... 16
1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................................................... 18
1.7. Sociodemografické podmínky ............................................................................................................................................................. 26
1.8. Bydlení ............................................................................................................................................................................................................ 27
1.9. Rekreace ......................................................................................................................................................................................................... 28
1.10. Hospodářské podmínky .......................................................................................................................................................................... 30
2.
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ.................................................. 32
2.1. Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek .............................................................................................................. 32
2.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek dle jednotlivých témat ......................................................................... 34
2.2.1.
2.2.2.
2.2.3.
2.2.4.
2.2.5.
2.2.6.
2.2.7.
2.2.8.
2.2.9.
2.2.10.
Horninové prostředí a geologie ................................................................................................................................................................. 34
Vodní režim ....................................................................................................................................................................................................... 34
Hygiena životního prostředí ....................................................................................................................................................................... 35
Ochrana přírody a krajiny............................................................................................................................................................................ 35
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................................................................. 36
Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................................................................................................... 36
Sociodemografické podmínky.................................................................................................................................................................... 37
Bydlení ................................................................................................................................................................................................................ 38
Rekreace ............................................................................................................................................................................................................. 38
Hospodářské podmínky................................................................................................................................................................................ 39
2.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek dle jednotlivých pilířů .......................................................... 40
2.3.1.
2.3.2.
2.3.3.
Pro příznivé životní prostředí .................................................................................................................................................................... 40
Pro hospodářský rozvoj................................................................................................................................................................................ 42
Pro soudržnost společenství obyvatel území....................................................................................................................................... 44
2.4. Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území .......................................................................... 46
2.5. Identifikované problémové oblasti ................................................................................................................................................... 48
2.5.1.
2.5.2.
2.5.3.
3.
Identifikované problémové oblasti pro příznivé životní prostředí ............................................................................................. 48
Identifikované problémové oblasti pro hospodářský rozvoj ......................................................................................................... 48
Identifikované problémové oblasti pro soudržnost společenství obyvatel ............................................................................. 49
ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ .................................................................................................................................. 55
3.1. Záměry z návrhu ZÚR .............................................................................................................................................................................. 55
3.2. Záměry další ................................................................................................................................................................................................. 60
3.3. Záměry v souvislosti s ÚSES ................................................................................................................................................................. 64
PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH..................................................................................... 66
4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a jiné závady ...................................................................................................................... 66
4.1.1.
4.1.2.
4.1.3.
4.1.4.
4.1.5.
Urbanistické závady ....................................................................................................................................................................................... 66
Dopravní závady .............................................................................................................................................................................................. 66
Hygienické závady .......................................................................................................................................................................................... 67
Závady v oblasti ochrany přírody a krajiny .......................................................................................................................................... 67
Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy ............................................................................................... 67
4.2. Identifikované střety záměrů na provedení změn v území ................................................................................................... 68
4.2.1.
4.2.2.
4.2.3.
4.2.4.
4.2.5.
Identifikované střety se záměry dopravní infrastruktury .............................................................................................................. 69
Identifikované střety se záměry technické infrastruktury ............................................................................................................. 72
Identifikované střety se záměry rozvojových ploch.......................................................................................................................... 74
Identifikované střety s územními rezervami ....................................................................................................................................... 76
Identifikované vzájemné střety záměrů................................................................................................................................................. 78
Kapitola: Obsah
4.
5
4.3. Problémy ve vazbě na § 39 odst. 6 SZ .............................................................................................................................................. 87
4.4. Významnější identifikované problémy k řešení ......................................................................................................................... 90
4.4.1.
4.4.2.
5.
Celkový výčet významnějších problémů s identifikací dotčených obcí ..................................................................................... 90
Popisné karty významnějších problémů................................................................................................................................................ 95
GRAFICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................................................ 226
SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................................................... 227
SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................................................................. 227
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................................................................... 227
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................................................... 228
Kapitola: Obsah
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE....................................................................................................................................................... 230
6
B. RURÚ
B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
B. RURÚ
Kapitola: Horninové prostředí a geologie
7
1. SWOT ANALÝZY V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT
Do následujících kapitol členěných do 10 témat byly vkopírovány SWOT analýzy ve znění prvního rozboru
udržitelného rozvoje území. Tyto výroky byly následně diskutovány na jednání pracovní skupiny
pro aktualizaci RURÚ JČK a upraveny do aktualizované podoby. V textu byly záměrně ponechány i výroky
jejichž obsah již pominul. Takto je patrný i posun těchto výroků v čase.
V rámci sledování stavu a vývoje území Jihočeského kraje budou výroky SWOT analýzy barevně odlišeny:
 Černě – výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku trvá),
 Šedě přeškrtnutě - výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku pominul),
 Zeleně – výrok byl doplněn v rámci 1. aktualizace.
1.1.
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
SILNÉ STRÁNKY


Relativně dostatečné zásoby stavebního
kamene a štěrkopísku – zajišťující suroviny
na několik desetiletí dopředu.
Velmi nízké množství sesuvných území.
SLABÉ STRÁNKY




PŘÍLEŽITOSTI




Sanace starých ekologických zátěží.
Další využití výhradních ložisek nerostných
surovin.
Možnost
využití
vytěžených
ploch
při protipovodňových opatřeních.1
Využití vytěžených ploch pro ochranu
přírody.2
HROZBY





8
1
Nízké
množství
většiny
potenciálně
využitelných nerostných surovin, závislost
na dovozu.
Stávající
staré
ekologické
zátěže
(např. Mydlovary) – nutnost jejich řešení
a omezení využití území.
Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných
surovin
–
část
výhradních
ložisek
bez stanoveného CHLÚ.
Nedostatečná
ochrana
unikátních
geologických a mineralogických lokalit.
Nedostatečné množství surovin při hromadné
realizaci několika velkých záměrů v jednom
období (D3, železnice).
Střety zájmů těžby s ochranou přírody
– zejména při povrchové těžbě.
Riziko zvýšení povodňových škod u nevhodně
umístěných těžebních prostorů.
Drancování
nedostatečně
chráněných
unikátních geologických a mineralogických
lokalit
„sběrateli“
bez
náležitého
zdokumentování.3
V Jihočeském kraji jsou díky geologickým
podmínkám až tři lokality, kde Správa úložišť
radioaktivních
odpadů
hledá
místo
pro konečné hlubinné úložiště vysoce
radioaktivních odpadů.
Nevhodným umístěním těžby může dojít v případě nepříznivých okolností k výraznému navýšení
povodňových škod (Majdalena 2002 a protržená pískovna). Naopak některé plochy by bylo možné využít
v rámci protipovodňových opatření k zadržení vody
2
Při plánu těžby a následné rekultivace zahrnout možnost využití vytěžených ploch pro ochranu přírody,
tj. ponechání části přirozené sukcesi, popř. drobně upravit vodní plochy. Tímto způsobem by se odstranila
část střetů s ochranou přírody a došlo by ke snížení nákladů na rekultivaci
3
Mimo problematiky vltavínů je problémem celkově nedostatečná ochrana nerostů a hornin z pohledu
přírodovědného. Sběratelé často zničí naprosto unikátní lokalitu.
B. RURÚ
B. RURÚ
IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY





Povrchová těžba stavebního kamene a štěrkopísků - představuje lokální zátěže, nevratné zábory
půdního (lesního) fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušením režimu
povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a prašnost a zatížením místní komunikační sítě.
Ilegální těžba vltavínů a problematický postup využívání těžených výhradních ložisek Besednice,
Ločenice.
V současnosti využívaná ložiska štěrkopísků pokryjí surovinovou potřebu Jihočeského kraje pouze
v horizontu 20 – 30 let (důležité zajistit pokrytí budoucí potřeby štěrkopísků, potřeba vytipovat
možná dosud netěžená ložiska štěrkopísků, jejichž využíváním nedochází k významným střetům
s ostatními zákonem chráněnými zájmy).
Nezajištění důlních děl po ukončení poměrně rozsáhlé hlubinné těžby grafitu, nezajištění rozsáhlých
nestabilních propadů vytěžených prostor na ložisku Lazec - Křenov.
Nedostatečný stav ochrany výhradních ložisek nerostných surovin - část výhradních ložisek je
bez příslušné zákonné ochrany, tj. bez stanoveného CHLÚ (většinou pro závažné střety zájmů
s ochranou přírody).
Chybějící vhodná revitalizace dobývacích prostorů po ukončení těžby.

9
1.2.
VODNÍ REŽIM
SILNÉ STRÁNKY




Dostatečné množství významných vodních
zdrojů, vysoký podíl CHOPAV na území kraje.
Kvalitní podzemní vody a existence krajského
systému zásobování pitnou vodou s výraznou
bilanční rezervou a s vysokou kvalitou.
Na velké části území kraje jsou plněny cíle
environmentální kvality podzemních vod
z hlediska kvantitativního a chemického stavu.
Příznivý stav vodního režimu v krajině
na území ORP Třeboň, Blatná, Soběslav
a Trhové Sviny.
SLABÉ STRÁNKY









PŘÍLEŽITOSTI





Kapitola: Vodní režim

10


Dodržování zásad správné zemědělské praxe
pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních
a povrchových vodách.
Ochrana a obnova přirozeného vodního
režimu,
revitalizace
toků
a
vodních
ekosystémů.
Nastartování
procesu
KPÚ
v oblastech
s nepříznivým
stavem
vodního
režimu
a nízkým koeficientem ekologické stability.
Hospodárné
využívání
vodních
zdrojů.
Snižování spotřeby vody.
Podpora
výstavby
retenčních
nádrží
pro zadržování vody v krajině.
Podpora modernizace a rekonstrukce stávající
kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na
veřejnou
kanalizaci
zakončenou
v ČOV
a vhodné řešení zachycení dešťových vod nebo
zpomalení jejich odtoku.
Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení
v turistických oblastech na technickou
infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn).
Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů
EU pro zajištění čištění odpadních vod
a zásobování pitnou vodou, na realizaci
projektů protipovodňové ochrany.
Nejsou plněny cíle environmentální kvality
povrchových vod z hlediska chemického nebo
ekologického stavu/ekologického potenciálu.
Existence
lokálně
znečištěných
zdrojů
podzemních vod v důsledku negativních
dopadů hospodaření v minulosti.
Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci
v kraji v celorepublikovém srovnání se
dostatečně neprojevuje na kvalitě povrch. vod.
Mírně nižší procento zásobovaných obyvatel
z veřejných vodovodů než je průměr za celou
ČR. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou
vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko,
Vodňansko, Milevsko, Miroticko).
Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami
vodního režimu, s nízkým koeficientem
ekologické stability, vysokým stupněm zornění
a svažitosti, snížená přirozená retenční
schopnost území (ORP Strakonice, Vimperk).
Často nejsou odděleny dešťové a splaškové
kanalizace.
Zrychlení odtoku vody z krajiny a celkové
zhoršení ekologické stability krajiny.
Podceňování role stromů a další zeleně pro
zachování malého vodního cyklu a jako
základního protipovodňového opatření.
Vysoká závislost velké části území kraje
na vodárenské soustavě napájené z jednoho
centrálního zdroje – Římovské přehrady.
HROZBY








Zvýšená rizika lokálních povodní v územích
s velkým podílem sklonité orné půdy.
Znečištění povrchových vod vodní a větrnou
erozí.
Lokální rizika při nedokončení kompletních
protipovodňových opatření.
Povolení výstavby v územích ohrožených
povodní.
Napjatá bilance (kvantitativní) podzemních
i povrchových vod v některých oblastech
především v letním období.
Zvyšující se podíl ploch s omezenou či nulovou
vsakovací schopností vlivem výstavby.
Nedostatečné
kapacity
pro
zajištění
financování na rozvoj technické infrastruktury
(kanalizace a ČOV).
Nárůst množství dešťových vod v často
poddimenzovaných kanalizačních soustavách
v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch
v sídelních oblastech.
B. RURÚ
B. RURÚ



Malá prevence a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské
a průmyslové činnosti.
Lokalizace protipovodňových opatření v krajině.
Malá podpora pro posilování retenční schopnosti území, přičemž je nutné dbát na nenarušení
povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich
hospodárné využívání.
Vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod,
modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v aglomeracích
a v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit
legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO.
Kapitola: Vodní režim

11
1.3.
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
SILNÉ STRÁNKY







Na
území
kraje
prakticky
nedochází
k
překračování
imisních
limitů
látek
znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního
ozonu).
V kraji není vyhlášená oblast se zhoršenou
kvalitou ovzduší.
Nedochází
k překračování
doporučených
krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC
a NH3.
V obcích jsou zavedeny systémy separovaného
sběru pro základní druhy odpadů.
Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace
i projekty zaměřené na řešení problematiky
BRKO.
Dostatečná kapacita podzemních i povrchových
zdrojů vody. Vysoká úroveň napojení obyvatel
na veřejné vodovody v centrálních částech
kraje.
Kraj je úspěšným žadatelem o čerpání
finančních prostředků v rámci Operačního
programu ŽP - ekologizace školských, sociálních
a zdravotnických zařízení kraje.
SLABÉ STRÁNKY













PŘÍLEŽITOSTI


Kapitola: Hygiena životního prostředí

12






Realizace opatření vycházejících z programů
KPSE, PZKO.
Využívání nejlepších dostupných technologií
v průmyslu a při vytápění domácností.
Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů
energie.
Uplatňování zásad správné zemědělské praxe
v zemědělství.
Regulace automobilové dopravy, budování
obchvatů obcí a měst.
Výsadba vhodné izolační zeleně k záchytu
polétavého prachu v blízkosti dopravních
komunikací v obcích a městech.
Sníženi imisí VOC využitím vodou ředitelných
nátěrových hmot a omezováním studených
startů vozidel.
Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách
i bioplynových stanic – podpora projektů
ze strany kraje. Vytipování vhodných ploch
pro bioplynové stanice.
Zvýšení následného využití komunálního
V kraji je na 0,09 % území překračován cílový
imisní limit pro B(a)P.
Na 100 % 31% území je překračován cílový
imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu
zdraví.
Nadlimitní imisní koncentrace přízemního
ozonu
z hlediska
ochrany
ekosystémů
a vegetace jsou monitorovány na 100 %
chráněných území a NP.
Míra následného využití komunálního odpadu
je nižší.
Je využíváno pouze malé množství biologicky
rozložitelného odpadu a většina ukládána
na skládky.
Okresy Tábor a Český Krumlov mají
nedostatečnou skládkovou kapacitu.
Značná část území kraje je v oblastech
s vysokým rizikem výskytu radonu.
Značná část kraje se nachází uvnitř
ochranných pásem letišť.
Velké množství lokalit evidovaných jako stará
ekologická zátěž.
Podél hlavních dopravních tepen jsou
překračovány hlukové limity.
Na území kraje byly vyhlášeny oblasti
se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu
lidského zdraví (vzhledem k limitům PM10).
Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou
vodou v okrajových oblastech (např.
Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko).
Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém
v některých oblastech kraje.
HROZBY







Zvyšování intenzity dopravy vede ke zvýšení
emisí
a
imisních
koncentrací
látek
znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve
městech, obcích a v blízkosti významných
dopravních komunikací.
Nárůst emisí z malých zdrojů (REZZO 3)
v důsledku používání nešetrných technologií
spalování a spoluspalování komunálního
odpadu a méně ekologických paliv.
Překročení kapacity skládek.
Vznik pachového znečištění z bioplynových
stanic
vlivem
nesprávně
navržené
či provozované technologie.
Omezení využití území vlivem neřešení
problematiky starých ekologických zátěží.
Dlouhodobě
vysoký
podíl
produkce
komunálního odpadu na 1 obyvatele.
Přetrvávající vysoká úroveň nakládání
s odpadem systémem skládkování.
B. RURÚ



B. RURÚ
odpadu.
Sanace starých ekologických zátěží – využití
prostředků z EU.
Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku
nové výstavby, modernizace a rekonstrukce
ČOV.
Výstavba dopravní infrastruktury jako opatření
proti hlukové zátěži.








Pomalé budování obchvatů měst a obcí pro snížení imisní a hlukové zátěže území.
Nedostatečná plynofikace obcí jako možnost pro snížení emisní/imisní zátěže obyvatel.
Provoz letišť je výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku.
Chybějící identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.
Stávající i navrhovaný systém čištění odpadních vod by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní
limity (zejména pro dusík a fosfor).
Rostoucí produkce odpadů a nakládání s odpady v Jihočeském kraji sebou přináší celou řadu
problémů. V kraji roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenán
nárůst produkce odpadů mezi lety 2007 a 2009 o více než 20 %). Problémem je stále příliš vysoký
podíl skládkování jak průmyslového tak komunálního odpadu, což sebou přináší další nároky
na využívání území a naráží na limity absorpční kapacity prostředí.
Mezi nejvýznamnější skládky s kapacitou ukládání odpadu vyšší než 400 000 m 3 a nezanedbatelnými
dopady na příslušné lokality v kraji patří Lišov (okres České Budějovice), Lověšice
(okres Český Krumlov), Fedrpuš u Jindřichova Hradce a Želeč (okres Tábor). Rekultivaci těchto
skládek bude s postupem času nutno řešit stejně jako problém nových kapacit po jejich naplnění.
Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické
úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo
využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké
rezervy, systémy recyklace odpadů je nutno prosazovat i v rámci ÚPD obcí a vložit tento rámcový úkol
do návrhu ZÚR JČK.
I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou
ekologickou zátěží (Mydlovary, popílkoviště u Českých Budějovic, Vojenský újezd Boletice),
jejichž sanace bude nutná, ale velmi nákladná.
Omezení radonového rizika.
V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění bioplynových stanic
s ohledem na hygienické požadavky.
V rámci územních plánů obcí nebo regionů vytipovat lokality vhodné pro umístění zařízení
pro kompostování biomasy.
Velmi problematickým záměrem vyplývajícím z návrhu PÚR ČR 2008 je požadavek na ochranu území
pro trvalé úložiště radioaktivního odpadu, kdy na území JČK jsou zvažovány 2 lokality z celkových
6 zvažovaných v rámci celé ČR.
Kapitola: Hygiena životního prostředí





13
1.4.
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
SILNÉ STRÁNKY




Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou
krajinou
zejména
v jižní
části
kraje
(území zvýšené ochrany přírody, vysoké
hodnoty KES, zastoupení ÚSES).
Nízký podíl urbanizované krajiny.
Dobrá úroveň péče o zvláště chráněná území,
jasné stanovení podmínek ochrany.
Vysoké zastoupení cenných druhů rostlin
a živočichů (zvláště chráněných druhů, druhů
červeného seznamu, regionálně významných
druhů).
SLABÉ STRÁNKY










PŘÍLEŽITOSTI



Kapitola: Ochrana přírody a krajiny

14






Využití územního plánování a komplexních
pozemkových úprav k zabezpečení souladu
přírodních, civilizačních a kulturních hodnot
území.
Vymezení nových zvláště chráněných území.
Zlepšování péče o zvláště chráněná území,
zlepšení systému monitoringu a zlepšení kvality
databází ochrany přírody.
Postupná realizace nefunkčních (navržených)
částí ÚSES a zlepšování funkčnosti celého
systému.
Podpora
extenzivního
zemědělství
jako
krajinotvorného prvku.
Revitalizace vodních toků a údolních niv.
Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních
stromů.
Získávání pozemků v maloplošných ZCHÚ
a vybraných skladebných prvcích ÚSES
do vlastnictví kraje.
Zajišťování smluvní ochrany území s majiteli
pozemků.
Zvýšená účast veřejnosti na ochraně přírody
a krajiny, výchova a osvěta především mladé
generace (např. naučné stezky, geoparky apod.)
V některých regionech zejména v severní části
kraje příliš vysoký podíl území s krajinou
negativně ovlivněnou zásahy člověka (nízké
hodnoty KES, nízký podíl zatravněných ploch
a nelesní zeleně, vysoký podíl meliorovaných
ploch, nedostatečná retenční schopnost
krajiny).
Poškození krajinného rázu chladicími věžemi
jaderné elektrárny Temelín a dalšími stavbami
nerespektujících měřítko a ráz krajiny
a původní zástavby (např. FTE).
Staré ekologická zátěže (např. MAPE
Mydlovary).
Nesrovnalosti ve vymezení nadregionálních a
regionálních prvků ÚSES (nový aktualizovaný
ÚSES od MŽP, krajský generel ÚSES aj.)
Vysoký podíl nefunkčních prvků ÚSES,
jejich pomalá realizace.
Absence systému monitoringu na úrovni
druhů a společenstev.
Nevhodné způsoby hospodaření na některých
zemědělských
pozemcích
a
některých
rybnících.
Nevhodná zonace NP Šumava (roztříštěnost
I. zón).
Nesrovnalosti v databázích ochrany přírody
a krajiny a ve vymezení hranic ZCHÚ v terénu.
Vysoký podíl zatížení krajiny v turisticky
atraktivních územích.
HROZBY









Neúměrný tlak na turistické využívání
atraktivních lokalit ve velkoplošných zvláště
chráněných územích (NP a CHKO).
Rozdílné priority obcí, kraje (rozvoj území)
a správy NP a CHKO Šumava (ochrana přírody
a krajiny) bez snahy o konsens.
Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná
území obcí), degradace krajinného rázu
výstavbou nevhodných staveb.
Umístění úložiště jaderného odpadu na území
JČK.
Fragmentace krajiny především liniovými
dopravními stavbami.
Otevírání nových ložisek nerostných surovin
v územích cenných pro ochranu přírody.
Zalesňování pozemků cenných pro ochranu
přírody a krajiny.
Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje
nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné
pro realizaci prvků ÚSES a dalších
krajinotvorných opatření.
Důsledky nevhodně nastavené dotační
politiky, zejména v oblasti energetiky,
zemědělství (rozšiřování rozlohy orné půdy
nadměrné využívání přírodních zdrojů
B. RURÚ





B. RURÚ
pro energetické účely, pěstování nových
druhů rostlin, růst objemu použitých
průmyslových hnojiv a pesticidů).
Snižování druhové rozmanitosti v krajině
(buď intenzivní využívání, anebo naopak
zarůstání, snižování ploch extenzivního
hospodaření). ohrožení výskytu vzácných
druhů na území kraje (los evropský, orel
mořský).
Eutrofizace prostředí.
Střety se zájmy vlastníků pozemků
a nenaplňování plánů péče o některá zvláště
chráněná území.
Úbytek nelesní zeleně (dřevin rostoucích
mimo les) v krajině.
Narušení lesních ekosystémů v důsledku
kalamitního výskytu škůdců a ponechání části
Šumavy samovolnému vývoji.
Umisťování staveb s možným negativním vlivem na krajinný ráz.
Nadměrná urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obce).
Nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Pomalá a komplikovaná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES.
Nadměrný rozvoj turistického ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny.
Tlak na urbanizaci koridoru dálnice D3, případně rychlostní silnice R3 na území Jihočeského kraje.
Přivedení tranzitní, především nákladní dopravy na dálnici D3 jako důsledek začlenění dálnice D3
do evropského dálničního propojení sever – jih.
Kapitola: Ochrana přírody a krajiny







15
1.5.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
SILNÉ STRÁNKY







Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

16




Významné intenzivní hospodaření v oboru
rybníkářství.
Nadprůměrné zatížení zemědělské půdy
skotem, které dává předpoklad pro zajištění
využití travních porostů.
Nízké procento zornění zemědělské půdy
v podhorských oblastech.
Snížení
spotřeby
minerálních
hnojiv
a pesticidů po roce 1989.
Území s rozsáhlými lesními ekosystémy
s vysokou ekologickou stabilitou.
Trvalý zdroj obnovitelného přírodního
bohatství.
Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují
především ochranu extremních stanovišť,
převažuje funkce ochranná proti větrné
a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zpevňování
břehu vodních toků.
V lesích zvláštního určení – vysoký podíl
subkategorie 31c – lesy na území národních
parků a národních přírodních rezervací (ORP
Prachatice a Vimperk) a 32a – lesy v 1. zónách
CHKO a lesy v přírodních rezervacích
a památkách (ORP Třeboň a Prachatice)
indikuje lepší životní prostředí, 32f - lesy
pro zachování biologické různorodosti - zdroj
kvalitního
reprodukčního
materiálu
(ORP Trhové Sviny a Vimperk).
Relativně vysoký podíl lesa a vodních ploch
na ploše v regionu.
V porovnání s ČR relativně dobrý zdravotní
stav lesů.
Stabilizovaná (s tendencí mírného nárůstu)
rozloha pozemků určených k plnění funkcí
lesa.
Orientace zemědělské výroby také na produkci
ovoce a jeho následné zpracování.
SLABÉ STRÁNKY
















PŘÍLEŽITOSTI





Ekologizace zemědělství zejména v chráněných
územích.
Legislativa a dotační mechanismy motivující
k přírodě blízkému hospodaření s příklonem
k přirozené dřevinné skladbě.
Velká možnost individuální rekreace nejen
v lesích zvláštního určení, ale při vhodných
způsobech
hospodaření
i
v
lesích
hospodářských.
Zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky
nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou
hodnotou pro ochranu přírody).
Koncepční dotační politikou řešit hospodaření
Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze kraje.
Horší
půdní
a
klimatické
podmínky
pro zemědělství.
Velké scelené plochy zemědělské půdy.
Nevhodné způsoby hospodaření na zemědělské
půdě (druhy plodin, způsob obhospodařování)
a tím snížená schopnost zemědělsky udržované
krajiny zadržet vodu.
Nízká výměra trvalých travních porostů podél
břehů vodních toků, nádrží a rybníků.
Nedostatečné využívání pozemkových úprav
pro realizaci technických protierozních
opatření (terasy, průlehy, zatravněné údolnice,
vrstevnicové meze).
Absence prvků rozptýlené zeleně (remízky,
hájky, stromořadí) zejména za účelem snížení
rizika eroze.
Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová,
větrná, sněhová), kdy dochází k většímu
poškození území a následné náročnosti
odstranění jejich následků na velké ploše.
Omezené hospodaření v lesích ochranných
a ve většině kategorií lesů zvláštního určení.
Diferencovaný přístup jednotlivých vlastníků
lesa
k vlastnímu
hospodaření
(včetně
nehospodaření).
Narušení rozsáhlých lesních ekosystémů
na území
NP. v důsledku nesystémových
opatření orgánů ochrany přírody.
Nedostatečné
využití
tzv.
brownfields
(znehodnocené území s možností využití
pro průmyslové, obchodní a komerční stavby).
Nadměrné rozvolňování sídel s následnou
fragmentací krajiny.
Vysoké stavy zvěře a následné škody na lesních
porostech.
Neúplná databáze kategorizace lesů na základě
zpochybněných
nebo
nedohledatelných
rozhodnutí o stanovení lesů ochranných a lesů
zvláštního určení.
Vysoké škody zvěře na lesních porostech.
HROZBY





Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF
dle katastru nemovitostí i obhospodařované ZP
v rámci evidence LPIS.
Silný urbanizační tlak na zábor půdy
s nejvyššími třídami ochrany.
Vodní a větrná eroze půdy (především území
NP Šumava).
Nevhodně nastavená dotační politika.
Vzájemný
konflikt
„ekologického,
ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti
s absencí uplatňování evropského principu
předběžné
opatrnosti
u
strategických
rozhodnutí s negativními dopady na přírodu
B. RURÚ




zemědělců ve vztahu k životnímu prostředí a
udržování půdy v dobrém zemědělském stavu.
Správné využití technologie ochranného
zpracování půdy jako protierozního opatření.
Realizace pozemkových úprav k uskutečňování
obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické
stability a retenční schopnosti.
Podpora extenzivních forem zemědělského
hospodaření v méně příznivých podmínkách.
Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako
obnovitelné suroviny s širokým využitím.







B. RURÚ
a krajinu, zejména les.
Atraktivní území pro budování sportovních
a lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů
zvláštního určení, subkategorie 31c, 32a
(ORP Prachatice, Vimperk).
Narušení lesních ekosystémů v důsledku
kalamitního výskytu škůdců.
Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako
obnovitelné suroviny s širokým využitím.
Riziko zániku původní kulturní krajiny
na plochách, které nejsou obhospodařovány.
Neúměrný nárůst dočasně odňatých ploch
ze ZPF nad 10 let pro nezemědělské účely
(těžba, FVE apod.)
Nekontrolovatelné využívání zemědělské půdy
pro pěstování rychle rostoucích dřevin.
Riziko vysokých stavů zvěře a následných škod
na lesních porostech.




Návrhy záměrů sportovních lyžařských areálů v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31c,
32a (ORP Prachatice, Vimperk).
Silný urbanizační tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany.
Chybějící další návrhy zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně
ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody) v ÚPD.
Vymezování nefunkčních (navržených) částí ÚSES v lesních porostech.
Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti s absencí uplatňování
evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady
na přírodu a krajinu, zejména les.
Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

17
1.6.
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
SILNÉ STRÁNKY


Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura

18



Strategická poloha regionu na severojižní
dopravní
ose
mezinárodního
významu
(multimodálním koridoru M1).
Probíhající realizace napojení na evropskou
a celorepublikovou dopravní síť vybudováním
dálnice D3, rychlostních komunikací R3, R4
a IV. TŽK ČR.
Vymezení zásadních koridorů a ploch dopravní
infrastruktury v PÚR 2008 a jejich promítnutí
do návrhu ZÚR JČK na území JČK:
o koridor rychlostní silnice R4 Příbram
– Nová Hospoda na celém území JČK,
o koridor dálnice D3 Praha – Tábor – České
Budějovice – Dolní Třebonín (E55)
na celém území JČK,
o koridor rychlostní silnice R3 Dolní
Třebonín – Kaplice – Dolní Dvořiště
– Linec/Rakousko (E55) na celém území
JČK, včetně napojení na plánovanou
rakouskou rychlostní komunikaci S 10
ve směru na Linec,
o koridor pro nový úsek prioritního projektu
TEN-T č. 22 (2. etapa stavby IV.TŽK
– dvoukolejná trať pro rychlost 160
km/hod) v úseku České Budějovice – Horní
Dvořiště státní hranice včetně napojení
na rakouskou železniční síť,
o koridor C-E551* v rámci IV. TŽK ČR (Berlín
– Praha – Linec - Benátky) pro modernizaci
a zvýšení kapacity tratí na trase Praha
– Benešov – Veselí nad Lužnicí
– České Budějovice – Horní Dvořiště
hranice ČR (–Linec),
o koridor ŽD4* tratě Plzeň – Strakonice
– České Budějovice – České Velenice
– hranice ČR (-Vídeň) pro zvýšení rychlosti
a zkapacitnění tratě TEN-T,
o koridor ŽD5* tratě Veselí nad Lužnicí
– Třeboň – České Velenice – hranice ČR
(-Vídeň)
pro
zvýšení
rychlosti
a zkapacitnění tratě TEN-T,
o koridor VD5* Třebenice – České
Budějovice na Vltavě pro plavbu (do 300t),
o plocha VLC* pro veřejné logistické
centrum Českobudějovicko v prostoru
České Budějovice – Nemanice,
o plocha L3* pro mezinárodní letiště České
Budějovice.
Předpoklad vymezení nového koridoru S13*
pro alternativní spojení západní hranice ČR
s východem v území jižně od D1.
Koncepční příprava JČK směřující k rozvoji
silniční a železniční infrastruktury (krajské
projekty).
Připravenost koncepčního návrhu ZÚR JČK
SLABÉ STRÁNKY















Neexistující kapacitní dopravní napojení na
nadřazenou silniční síť – chybí převážná část
dálnice D3 a rychlostní komunikace R3, část R4.
Neexistující
kapacitní
propojení
v západovýchodní dopravní ose (koridor S13*).
Významný energetický zdroj JETE není
napojený na dopravní síť kapacitní silnicí
I. třídy, případně vyšší kategorie.
Špatný stavební a dopravně technický stav
silniční sítě v důsledku nedostatku finančních
prostředků na její údržbu a opravy.
Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě
(obchvaty
sídel,
přeložky,
problémové
křižovatky, úrovňová křížení pozemních
komunikací a železničních tratí, silnice a místní
komunikace neodpovídají svojí kapacitou
a kvalitou intenzitě dopravy atp.).
Železniční
infrastruktura
celostátních
i regionálních drah neodpovídá současným
požadavkům, chybějící kvalitní a kapacitní
propojení na evropskou dopravní síť.
V minulosti vybudovaná železniční síť
neodpovídá současným potřebám propojení
aglomerací (např. spojení České Budějovice
– Jihlava – Brno).
Absence
veřejného
logistického
centra
s využitím pro rozvoj kombinované dopravy
v kraji.
Nízká vybavenost dopravní infrastrukturou
potřebnou pro rozvoj cestovního ruchu
(parkoviště, odpočívadla, kvalitní komunikace
zpřístupňující turisticky atraktivní oblasti atp.).
Nedostatečné
dopravní
propojení
se sousedními regiony, silniční i turistické
přechody (Dolní Bavorsko, Horní Rakousko,
Dolní
Rakousko)
po
vstupu
ČR
do Schengenského prostoru.
Absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní
mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz
splňující všechny provozní a bezpečnostní
standardy.
Omezená využitelnost vodní cesty Vltava
pro vodní dopravu v důsledku nedostatečné
vybavenosti.
Problematická
dopravní
obslužnost
venkovských oblastí nedosahující standardů EU
ve vztahu k hustotě osídlení území kraje.
Zastaralost osobních vozů společnosti České
dráhy, a.s. současných železničních dopravců,
nízká kvalita kultury cestování na železnici
a nízká cestovní rychlost v železniční dopravě.
Nízký podíl elektrizace železničních tratí.
B. RURÚ


B. RURÚ
a kvalitní identifikace rozvojových území.
Vlastnictví
infrastruktury
letiště
České
Budějovice Jihočeským krajem.
Zahájení prací na Realizace splavnění Vltavské
vodní cesty v Jihočeském kraji.
(* značí označení dle PÚR 2008)















Poloha kraje na severojižní evropské dopravní
ose, nejkratší spojnici Baltského a Jaderského
moře (Eurokoridor sever-jih, ECNS).
Vybudování Dokončení výstavby dálnice D3
a rychlostní silnice R3 na státní hranice
s Rakouskem a ve Středočeském kraji do Prahy.
Vybudování Dokončení výstavby rychlostní
silnice R4 ve směru ke státní hranici
s Bavorskem.
Vybudování kapacitního západovýchodního
propojení v preferované ose Plzeň (D5) – I/20
– České Budějovice – I/34 – Humpolec (D1)
– Jihlava - (Brno) – silnice E49 + E551.
Výstavba regionálního veřejného logistického
centra pro rozvíjení systémů kombinované
dopravy v širším regionu.
Vybudování Dokončení železničního koridoru
C-E551 Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí
– České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice
ČR (-Linec) a koridoru C-E 551b na trase České
Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR
(-Linz).
Možnost vytváření integrovaných dopravních
systémů.
Možnost zvýšení podílu nákladní železniční
dopravy na dopravním trhu.
Využití letiště České Budějovice pro veřejný
mezinárodní provoz nadregionálního významu
Dokončení vltavské vodní cesty (schválený
harmonogram stavebních a technických úprav)
– možnost propojení na evropskou vodní cestu
(E20).
Využití Vltavské vodní cesty pro rekreační
plavbu.
Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno
nad Vltavou – Černá v Pošumaví (rozvoj
ekologicky šetrné dopravy, místní dopravní
obslužnosti a cestovního ruchu v CHKO
Šumava).
Dlouhodobá
koncepční,
projektová
a majetková příprava dopravních staveb.
Zvýšení počtu a kvality míst pro překračování
státní hranice.
Plánovaná dostavba Jaderné elektrárny
Temelín a s ní související obnova silniční
i železniční sítě v navazujícím území.
HROZBY















Nedostatek finančních prostředků ze státního,
resp. krajského rozpočtu a státních fondů,
obecně nedostatečný stav veřejných financí.
Předpokládané omezení podpory z fondů EU
v dalším období (po roce 2013).
Velká omezení v chráněných územích
(NPŠ, CHKO, Natura 2000, CHOPAV, přírodní
parky) a s tím související omezení pro rozvoj
dopravní infrastruktury i další rozvojové
aktivity.
Pomalé budování prvků Eurokoridoru Sever-Jih
(dálnice D3, R3, IV.TŽK).
Nevybudování Nedokončení rychlostní silnice
R4 a silnice I/4 v regionálním směru Praha
– Nová Hospoda - Strakonice – Strážný – Pasov.
Nevybudování preferovaného kapacitního
západovýchodního propojení v ose Plzeň (D5)
– I/20 – České Budějovice – I/34 – Humpolec
(D1) – Jihlava - (Brno).
Nevybudování 2. etapy stavby IV. TŽK ČR
v úseku České Budějovice – státní hranice
(- Linec) do roku 2025, kdy má být dle českorakouské
technickoekonomické
studie
v některých úsecích vyčerpána kapacita
současné jednokolejné tratě.
Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5 jako
předpokladu zkapacitnění stávajících tratí.
Nedokončení elektrizace tratě České Velenice
– Veselí n/L podporované i představiteli země
Dolní Rakousko.
Nezvladatelný nárůst mobility, tranzitní
i regionální dopravy.
Růst
dopravního
zatížení
silnic
bez odpovídajících úprav v důsledku využívání
objízdných tras zpoplatněných úseků - další
zhoršování technického stavu.
Růst dopravního zatížení silnic a s tím
souvisejících kongescí a zvýšení nehodovosti
bez odpovídajících stavebních úprav - další
zhoršování technického stavu.
Růst negativního vlivu dopravy na zdraví
obyvatelstva a životní prostředí.
Nedostatečná harmonizace podmínek silniční
a železniční dopravy a přetrvávající preference
silniční dopravy.
V případě, že nebudou do ÚPD zapracovány
záměry z ÚS řešících splavnění Vltavy,
může být realizace těchto záměrů ohrožena.
PŘÍLEŽITOSTI
19








20



Hustota silniční sítě kraje (60,9 km na 100 km2) patří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším.
Silniční síť kraje je relativně nízké kvality, 89 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy, Jihočeský
kraj musí primárně věnovat velkou pozornost údržbě a zkvalitňování parametrů stávající silniční sítě,
jejíž je vlastníkem. Okamžitou opravu vyžaduje 38 % silnic II. a III. třídy zařazených do páteřní
a základní silniční sítě Jihočeského kraje.
Poloha kraje na mezinárodně významných dopravních trasách je relativně výhodná,
v současném (a dohledném) období se jedná v důsledku nedokončení rozhodujících staveb dopravní
infrastruktury jen o potenciální výhodu.
Trasa E55: Jihočeským krajem prochází evropsky významná severojižní dopravní trasa, jejímž
základem je mezinárodní silnice E55. V rámci ČR by její odpovídající parametry měly být zajištěny
dobudováním celé trasy dálnice D3 a rychlostní silnice R3, jež by měla být dokončena až po roce 2024
2015. D3 by výrazně zrychlila dopravu v úseku Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období
situace především v době špiček kritická. Zahájení realizace stavby tohoto úseku se očekává ve druhé
polovině roku 2008.
Dálnice D3 (E55): Z její celkové délky byl zatím vybudován pouze východní obchvat města Tábor
a úseky Tábor – Chotoviny (9 km) a Chotoviny - Mezno (6,8 km). Ve výstavbě je úsek Tábor
– Veselí n/L (délka 25 km, dokončení 2012). Úsek Veselí n/L – Třebonín (příp. Krasejovka) má být
realizován podle dokumentu MD „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku
2025“ (dále „ Superstrategie“) ve dvou fázích v letech 2015-2017 jako projekt PPP. Stavba D3
ve Středočeském kraji je s ohledem na neujasněnost trasy uvažována v létech 2019 - 2024.
Rychlostní silnice R3 (E55): Kritická dopravní situace je rovněž na silnici I. třídy České Budějovice
– Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice. Tento úsek by měla řešit výstavba nové rychlostní silnice R3.
Stavba R3 Třebonín – státní hranice je v současné době zahrnuta MD ČR
dle „Superstrategie“ mezi akce, které nejsou do roku 2025 finančně pokryté (dále „finančně nepokryté
akce“). S tímto postupem vyjádřil JČK zásadní nesouhlas.
Rychlostní silnice R4: Problémem je rovněž chybějící napojení západní části JČK na nadřazenou
dopravní síť a na centrální části ČR, problém by vyřešilo urychlení výstavby R4 do Mirotic případně její
pokračování od Nové Hospody do Strakonic. Stavba je v úseku Nová Hospoda – Třebkov - Mirotice
(8 km) dokončena, stavba Čimelice – Mirotice (8,5 km) má být dle „Superstrategie“ realizována v létech
2014-2017 (jako důležitý obchvat Čimelice, Krsice), zbývající úsek v JČK Lety – Čimelice je zařazen
mezi „finančně nepokryté akce“, stejně jako úsek Mirotice rozšíření (rozšíření ½ profilu na úseku
3,5 km). Stavba R4 ve Středočeském kraji má pokračovat dle „Superstrategie“ pouze budováním úseku
Skalka – II/118 v letech 2011-2013.
Silnice I/20 (E49): Potenciálním problémem může být chybějící napojení JČK na sousední regionální
centra, problém by v případě Plzně vyřešilo urychlené vybudování silnice I/20 v celém úseku Plzeň
– Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice. Úsek Pištín – České Vrbné
(obchvat Češnovice, Dasný) má být dle „Superstrategie“ realizován v létech 2014-2016.
Silnice I/34 (E551): Obdobný problém může vyvstat s napojením na Jihlavu a dále na Brno u silnice
I/34, v rámci ZÚR JČK je tomuto napojení věnována potřebná pozornost. Obchvat Lišova má být
dle „Superstrategie“ realizován v létech 2013-2016. Obchvat Štěpánovic bude zřejmě zařazen mezi
„finančně nepokryté akce“. Cílem JČK je homogenizovat úsek do Třeboně co nejdříve, též jako součást
E49 ve vazbě na silnici I/24 a napojení na Dolní Rakousko (viz další bod).
Silnice I/34 a I/24 (E49): Existence potřeby lepšího napojení Jižních Čech na aglomeraci Vídně, nutnost
zahájení prací na homogenizaci silnic v trase I/34 a I/24 (E49) včetně řešení obchvatů sídelních
aglomerací. Spíše hypotetickým se může ukázat v budoucnu potřeba lepšího napojení Jižních Čech
na aglomeraci Vídně, nicméně by měly být zahájeny práce na identifikaci a vymezení potřebné trasy
a zpracovány podklady pro rozhodnutí o kategorizaci takové budoucí silnice, stejně jako o jejím vedení
na území JČK (přes Třeboň a Suchdol nad Lužnicí nebo přes Trhové Sviny a Nové Hutě).
Koridor S13 (E49 a E551): V souladu se záměrem vymezení koridoru kapacitní silnice S13 uvedeným
v PÚR 2008 jako paralelního jižního spojení západ-východ pokládá JČK na základě zpracovaných
projektů za prioritní řešení jižní paralely k dálnici D1 v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice
– I/34 - Humpolec (D1) - Jihlava (-Brno). Problémem k řešení je tzv. jižní paralela pro dálnici D1
vedoucí jižně od Prahy na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje, nicméně jedná se o jeden
ze záměrů PUR ČR 2008 a je tedy nutné problém vnímat a začít připravovat podklady pro jeho řešení.
B. RURÚ











Problém napojení vnitřního dopravního skeletu města České Budějovice na dopravní skelet kraje
je problémem nadmístního významu a musí být řešen koordinovaně v ÚPD kraje i města, prvotní
je zejména vymezení koridorů pro tzv. severní spojku a jižní tangentu města České Budějovice.
JČK prosazuje stavbu severní spojky v přímé časové vazbě na výstavbu dálnice D3.
Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí
s přírodními podmínkami a příhraniční polohou kraje. Problémem není rozsah sítě, ale její kvalita,
dlouholetá podudržovanost a vysoký počet úrovňových železničních přejezdů.
Koridor C-E551: Na základě dohody o společné přípravě železničního koridoru pro dvoukolejnou
železniční trať ukládá PÚR 2008 vyhledat a stabilizovat nový železniční koridor do roku 2011 v úseku
Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Linec, což je provedeno v návrhu ZÚR JČK. Výstavba
IV.TŽK ČR v úseku Praha – České Budějovice je dle „Superstrategie“ plánována do roku 2020
(termín realizace dle usnesení vlády ČR č. 885 ze dne 13. 7. 2005 je rok 2016).
Koridor ŽD4: PÚR 2008 ukládá připravit podklady pro územní změny pro zajištění zvýšení rychlosti
a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T
s cílem propojení III. a IV. TŽK ČR na trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice (s termínem 2010).
Tento požadavek je nutné promítnout do ÚPD. Rovněž pro zajištění zvýšení rychlosti a zkapacitnění
(zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T s cílem
propojení III. a IV.TŽK na trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice
ČR/Rakousko (-Wien) bude nezbytné do roku 2011 zpracovat příslušnou ÚPD, resp. ÚPP
a ten následně promítnout do návrhu aktualizace ZUR JČK.
Mezi priority kraje v rozvoji železniční infrastruktury se řadí dále tyto akce, které jsou v pokročilém
stupni přípravy:
o Revitalizace tratě České Budějovice – Volary (akce zařazena v „Superstrategii“ mezi „finančně
nepokryté stavby“).
o Optimalizace tratě České Velenice – Veselí nad Lužnicí, 2. stavba (elektrizace tratě, zatím není
zařazena ani mezi „finančně nepokryté stavby“).
o Rekonstrukce staničních kolejí a výhybek v žst. Strakonice (nástupiště, podchod, informační
systém).
A dále akce ke zkvalitnění přepravy cestujících:
o Rekonstrukce železničních stanic, výstavba nástupišť a přístupových komunikací.
o Revitalizace veřejně přístupných prostor a vzhledu nádražních budov a zastávek.
Dostupnost železniční dopravy je v současnosti zhruba na úrovni 75 % z celkového počtu obyvatel
kraje. Pro zvýšení obslužnosti území by bylo třeba zkrácení vzdálenosti mezi jednotlivými železničními
stanicemi a zastávkami zejména na regionálních tratích (tj. zahuštění stanic) je žádoucí doplnění sítě
železničních zastávek příp. jejich přemístění pro zkrácení docházkové vzdálenosti, zejména
na regionálních tratích.
Budování integrovaných dopravních systémů (IDS) a informačních systémů veřejné dopravy
ke zvýšení objemu přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální automobilové
dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí.
Pro optimalizaci obslužnosti území a kvalitu přepravy je třeba zvýšit kulturu cestování na železnici
(zejména modernizovat vozový park) a zvýšit traťovou rychlost.
Zlepšovat přestupní návaznosti vlak – autobus a řešit systémy Park & Ride resp. Park & Bike
(parkoviště u železniční zastávky, stojany pro kola a úschovny).
Na území JČK se nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe
(magistrály E20), jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku
Třebenice – České Budějovice, které neumožňují její splavnost. V návrhu PÚR 2008 se ukládá v rámci
ÚPD zajistit ochranu území pro vybudování zázemí plavby. Přitom by měly být přednostně zajištěny
podmínky pro převážně rekreační využití plavby a respektována ochrana životního prostředí. Termín
zpracování je rok 2011 a proto je nutné potřebné plochy vymezit již do současného návrhu ZÚR JČK
– vymezit plochy pro Splavnění Vltavy. Návrh ZÚR JČK zapracovává koridor VD5 vymezený v PÚR 2008
pro vodní cestu Třebenice – České Budějovice na Vltavě. Návazně bude nutné toto promítnout do ÚPD
dotčených obcí a vymezit též plochy pro obslužné činnosti splavnění Vltavy.
Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje v oblasti letecké dopravy je považována
absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Realizace
modernizace letiště České Budějovice se předpokládá v letech 2011 – 2014. To by mělo přispět
k využití potenciálu kraje pro cestovní ruch zajištěním lepší dostupnosti (především pro zahraniční
B. RURÚ
21



22
návštěvníky). Plochy pro tuto modernizaci vč. ochranných pásem je nutné promítnout do návrhu ZÚR
JČK a je nutné je upřesnit v příslušných ÚPD dotčených obcí.
Dalším problémem JČK je chybějící veřejné logistické centrum. PUR 2008 jej vymezuje pro území JČK
jako „Českobudějovicko“. Plochy pro VLC byly vymezeny v návrhu ZÚR JČK v lokalitě České Budějovice
– Nemanice a upřesnit v příslušných ÚPD dotčených obcí.
Promítnutí koridorů a ploch ze ZÚR JČK do ÚPD obcí: Společným problémem téměř všech důležitých
záměrů v oblasti dopravní infrastruktury bude bezprostředně po schválení ZÚR JČK jejich promítnutí
do ÚPD příslušných obcí ve smyslu ustanovení stavebního zákona. Teprve pak budou vytvořeny
plnohodnotné podmínky v oblasti územně plánovací pro přípravu a realizaci těchto staveb. Současně
tím bude vytvořena větší přehlednost a jednoznačnost pro vedení příslušných správních řízení
o umísťování těchto liniových staveb. Uvedený úkol bude vyžadovat významnou podporu ze strany
JČK, a to metodickou i finanční.
Problematika spojená s nedostatkem finančních prostředků pro financování veřejné dopravy v kraji,
což sebou přináší větší nároky a zatížení osobní automobilovou dopravou.
B. RURÚ
B. RURÚ
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA














Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné
vodovody v centrálních oblastech kraje.
Dostatečná kapacita podzemních i povrchových
zdrojů vody.
Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci
v kraji v celorepublikovém srovnání.
Zvyšující se podíl recyklace odpadu.
Nízká úroveň produkce nebezpečného odpadu.
Vysoká úroveň plynofikace obcí v centrálních
oblastech kraje.
Existence centralizovaných zdrojů tepla
ve větších městech.
Dobrý
potenciál
území
pro
využití
obnovitelných zdrojů sluneční a vodní energie.
Dobrý
potenciál
území
pro
využití
obnovitelného zdroje biomasy.
Potřeby regionu pro zásobování elektrickou
energií jsou plně pokryty.
Dobrá
kvalita
telekomunikačních
a informačních služeb v kraji (i v horských
a podhorských oblastech).
Zkvalitnění
přístupu
k internetu
oproti
minulému období.
Pokrytí
území
tranzitním
plynovodem
TRANSGAS Praha.
Perspektiva využívání tepelných čerpadel.
SLABÉ STRÁNKY
















PŘÍLEŽITOSTI







Podpora modernizace a rekonstrukce stávající
kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel
na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV
a vhodné řešení zachycení dešťových vod
nebo zpomalení jejich odtoku.
Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení
v turistických
oblastech
na
technickou
infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn).
Zlepšení technického stavu vodohospodářské
infrastruktury.
Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU
pro
zajištění
čištění
odpadních
vod
a zásobování pitnou vodou, na realizaci
projektů protipovodňové ochrany.
Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů
pitné vody.
Rekonstrukce a rozvoj napojení na kanalizaci.
Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění
Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou
vodou
v okrajových
oblastech
(např.
Blatensko, Vodňansko, Milevsko a Miroticko).
Zhoršená situace v zásobování vodou v období
sucha.
Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém
v některých oblastech kraje.
Nedostatečné kapacity sítí elektrické energie
v některých částech kraje (např. Velenicko,
Kaplicko a Volarsko).
Tendence růstu podílu podnikových odpadů
kraje na produkci odpadů v celé ČR.
Vysoký podíl skládkování komunálních
odpadů.
Relativně nízký podíl využití odpadu jako
paliva nebo k výrobě energie.
Existence
neplynofikovaných
obcí.
Podíl domácností napojených na plyn
je nejnižší mezi kraji České republiky.
Špatný technický stav rozvodných sítí tepla
a v některých lokalitách i zdrojů tepla.
Relativně nízké využití obnovitelných zdrojů
energie.
Nízký potenciál území pro využití větrné
energie.
Rezervy v dosahu sítí mobilních telefonů.
Problémy s nesplněním směrnic EU o čištění
městských odpadních vod v aglomeracích
2000-9999 EO do roku 2010.
Nekoordinovaný
a
neefektivní
rozvoj
zásobování jednotlivých lokalit energiemi.
Dlouhodobá ekonomická návratnost využití
tepelných čerpadel.
Relativně nízký podíl využívání osobních
počítačů
jednotlivci
v celorepublikovém
srovnání.
HROZBY








Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj
technické infrastruktury.
Lokální rizika při nedokončení kompletních
protipovodňových opatření.
Neřešená zhoršující se situace v zásobování
vodou v obdobích sucha.
Hrozba zpětné změny systému vytápění
z plynu na uhlí v nekvalitních a zastaralých
tepelných zdrojích (při neúměrném zdražování
cen plynu a elektrické energie).
Odpojování zákazníků od systémů CZT
a následně snižování efektivity systémů CZT.
Rizika (i když minimalizovaná) související
s provozem JETE.
Rizika (i když minimalizovaná) v souvislosti
s ukládáním nebezpečného odpadu.
Vybudování
hlubinného
úložiště
radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného
SILNÉ STRÁNKY
23













a odkanalizování odpadních vod.
Zkvalitnění hospodaření s odpady.
Zlepšení využití odpadů pro výrobu tepla.
Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách.
Vymezení koridoru pro propojovací plynovod
VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí
z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách
na hranici ČR-Rakousko.
Zapojení
plynárenského
systému
do integrované evropské sítě.
Zkvalitnění zabezpečení krizového zásobování
energiemi.
Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií
(FVE, malé vodní elektrárny, spalování
biomasy, tepelná čerpadla).
V koridoru E4a (dle PÚR 2008) vymezení
pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení
výkonu JETE.
Lepší využití provozu JETE pro zásobování
okolních obcí teplem.
Nová výstavba a rekonstrukce zdrojů
pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Zkvalitnění dostupnosti telekomunikačních sítí.
Zabezpečení komunikačních potřeb na území
kraje.
Snížení spotřeby a využití obnovitelných zdrojů
energie
jsou
možností
pro
snížení
emisní/imisní zátěže obyvatel.



paliva v JČK.
Možné problémy se splněním směrnic EU
o
čištění
městských
odpadních
vod
v aglomeracích 2000-9999 EO do roku 2010.
Přetrvávající vysoká úroveň nakládání
s odpadem systémem skládkování.
Dlouhodobě
vysoký
podíl
produkce
komunálního odpadu na 1 obyvatele.


24





V rámci vodohospodářské infrastruktury je zaznamenáno v JČK celkově dobré napojení jeho obyvatel
na veřejné vodovody – nicméně existují oblasti kraje, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě
a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí ještě napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit
(ORP Blatná, Milevsko a Vodňany) a dosáhnout v rámci napojení obyvatel na veřejné vodovody alespoň
hranice 80 %.
Nutnost vyřešit existující lokální problémy se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody
v letních obdobích sucha. Rovněž je v rámci ÚPD potřeba řešit problémy týkající se rizikových situací
v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů (povodně).
Chybí vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních
vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod
v aglomeracích a v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen
s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO.
Problémy se v JČK vyskytují i v oblasti nutnosti dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnosti
rekonstrukce či výstavby ČOV a to v několika správních obvodech. Největší zásahy (do budoucna
uvažovaným více jak 10% zvýšením podílu obyvatel připojených na kanalizaci) s nutností rozšíření
stávající kanalizační sítě se týkají v JČK území ORP Blatná, Dačice, Strakonice a Vodňany. V ostatních
správních obvodech se předpokládá také rozšíření napojení obyvatel na kanalizaci, ale s růstem
napojených obyvatel jen do 10%, což také znamená menší zásahy v rámci jednotlivých správních
obvodů.
Plynofikace na území Jihočeského kraje dosahuje slušné úrovně. V roce 2010 bylo na území kraje
plynofikováno 351 obcí – to znamená, že 272 (43,7 %) obcí plynofikováno není. Proto je potřebné
v ZÚR i v ÚPD vymezovat koridory pro další vedení VTL, resp. STL, dostavby přípojek plynu na území
obcí, které ještě nebyly plynofikovány, nebo tam, kde probíhá jejich rekonstrukce či modernizace.
Samostatným problémem je koridor vymezený PÚR 2008 pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN
80 vedoucího z okolí obce Záboří (Vodňany) na hranici ČR – Rakousko, a který byl vymezen v návrhu
ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru
pro vedení VVTL plynovodu ÚPD dotčených obcí.
Samostatným problémem v zásobování teplem je využití „zbytkového“ tepla z JETE pro vytápění
B. RURÚ










Českých Budějovic nebo i dalších měst v JČK. Koridor teplovodu JETE – České Budějovice je vymezen
v návrhu ZÚR JČK a je potřeba jej vymezit i v příslušných ÚPD obcí.
V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní
paliva a v důsledku zvyšování cen plynu a elektrické energie přechod na spalování různých paliv
v zastaralých tepelných zdrojích, které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry,
v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. ÚP by měly
navrhovat postupný přechod od těchto zdrojů na plyn nebo “čisté“ obnovitelné zdroje energie
(pro vytápění či ohřev teplé vody je možné využít alternativních druhů energie, jde např. o zkapalněné
topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu, tepelná čerpadla či solární kolektory).
Přestože má JČK dobré předpoklady pro získávání energie z obnovitelných zdrojů typu slunce, vody
a biomasy, stále existují rezervy ve využívání vodní energie. Existují rezervy hlavně v podobě možné
výstavby dalších malých vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků.
Výstavbu MVE je nutné v rámci ÚP jednoznačně podpořit. Avšak i tyto malé vodní elektrárny naráží
ve svém zřizování a výstavbě na limity udržitelnosti území. Využívání biomasy přináší dlouhodobou
perspektivu, zejména v oblastech, v nichž se neuvažuje o plynofikaci (části Šumavy). Využívání solární
a větrné energie formou fotovoltaických a větrných elektráren je naopak nutné rámcově omezovat
na oblasti s již člověkem narušeným krajinným rázem a bránit jejich živelné výstavbě v krajinářsky
cenných lokalitách.
V zásobování elektrickou energií je problémový záměr vymezený PÚR 2008 (E4a) – plocha pro
rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepleného výkonu elektrárny Temelín, která je vymezena
v návrhu ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění ploch pro tento záměr
v ÚPD obcí.
Druhým problémovým záměrem z PÚR 2008 je vlastní vyvedení výkonu z JETE po její dostavbě –
koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice
(V413) do Mírovky, které je vymezeno v návrhu ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánování je zajistit
územní upřesnění ploch pro tento záměr v ÚPD obcí.
Nedostatečné kapacity vedení elektrické energie v některých částech JČK – zejména Kaplicko, Volarsko,
Vimpersko, Velenicko.
Rostoucí produkce odpadů a nakládání s odpady v Jihočeském kraji sebou přináší celou řadu problémů.
V kraji roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenán nárůst
produkce odpadů mezi lety 2005 a 2006 téměř o 100%). Problémem je stále příliš vysoký podíl
skládkování jak průmyslového tak komunálního odpadu, což sebou přináší další nároky na využívání
území a naráží na limity absorpční kapacity prostředí.
Mezi nejvýznamnější skládky s kapacitou ukládání odpadu vyšší než 400 000 m3 a nezanedbatelnými
dopady na příslušné lokality v kraji patří Lišov (okres České Budějovice), Lověšice (okres Český
Krumlov), Fedrpuš u Jindřichova Hradce a Želeč (okres Tábor). Rekultivaci těchto skládek bude
s postupem času nutno řešit stejně jako problém nových kapacit je jejich naplnění.
Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické
úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo
využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké rezervy,
systémy recyklace odpadů je nutno prosazovat i v rámci ÚPD obcí a vložit tento rámcový úkol do
návrhu ZÚR JČK.
I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou
zátěží (Mydlovary, Popílkoviště u Českých Budějovic, Vojenský újezd Boletice), jejichž sanace bude
nutná, ale velmi nákladná.
Velmi problematickým záměrem vyplývajícím z návrhu PÚR ČR 2008 je požadavek na ochranu území
pro trvalé úložiště radioaktivního odpadu, kdy na území JČK jsou zvažovány 2 lokality z celkových
6 zvažovaných v rámci celé ČR.
B. RURÚ
25
1.7.
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
SILNÉ STRÁNKY




Plošná velikost kraje. Kraj je druhým
nejrozlehlejším českým krajem a jako jediný se
Středočeským krajem překračují plošnou
výměru 10 tisíc km2 (12,8 % z rozlohy státu).
Výhodná geopolitická poloha. Kraj je součástí
dnes již politicky i ekonomicky otevřeného
prostoru střední Evropy s významnou délkou
společné hranice se sousedními státy
Rakouskem a Německem.
Výhoda prostorové kompaktnosti území.
Tu
dokládá
i
ukazatel
teritoriální
kompaktností, jehož hodnota řadí kraj
do skupiny států nadprůměrně kompaktních.
S tím úzce souvisí i velmi výhodné postavení
krajského
města
z pohledu
prostorové
dostupnosti z ostatních obcí kraje.
SLABÉ STRÁNKY




PŘÍLEŽITOSTI



Kapitola: Sociodemografické podmínky

26
Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od roku
1950 s významnějším zesílením této tendence
od roku 2004 (roční růst o 3 ‰).
Probíhající
proces
desurbanizace
a suburbanizace. Dlouhodobě populačně
nejziskovějšími SO ORP jsou tři 2 venkovské
obvody v blízkém zázemí krajského města
(Kaplice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a
Vodňany).
Budování zařízení občanské vybavenosti
(školská, zdravotnická, kulturní, sportovní)
ke zlepšení celkové kvality života v nově
osídlených lokalitách s koncentrovanou novou
bytovou zástavbou.
Budování zařízení pro staré občany, včetně
služeb.
Velký počet nejmenších obcí s počtem obyvatel
menším než 200 a současně i jejich velká
populační váha. Tyto populačně velmi malé
obce nemají dostatečný celkový potenciál nejen
k růstu, ale ani ke stabilizaci současného stavu
ve všech oblastech rozvoje obce.
Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku
obyvatelstva. V letech 1994 až 2005 byla
přirozená měna kraje negativní, docházelo tak
k úbytku obyvatel přirozenou měnou (úbytek
o 8 400 osob).
Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva
kraje za posledních 35 let. Ta dosáhla hodnoty
okolo 60 tisíc (ročně 1 700 obyvatel, relativní
přírůstek 2,8 ‰), z toho na migraci připadlo
57 %.
Dlouhodobé
snižování
počtu
obyvatel
v některých územích (zejména SO ORP Milevsko
a Dačice) spojené s výrazným nárůstem podílu
starších obyvatel.
HROZBY







Velmi malé zastoupení dětí (0 – 14 let)
v populaci. Od roku 2007, kdy byl podíl dětí
i seniorů na stejné úrovni 14,5 %, došlo v roce
2009 k poklesu podílu dětí na 14,4 %.
Rostoucí podíl seniorů (65 let a více) v populaci.
Od roku 2007, kdy byl podíl dětí i seniorů
na stejné úrovni 14,5 %, došlo v roce 2009
k růstu podílu seniorů na 15,2 %.
Nižší počet i populační váha měst s více než
20 tisíci obyvateli ve většině SO ORP. Pouze
správní obvody České Budějovice, Písek,
Strakonice, Jindřichův Hradec a Tábor mají
v této skupině zastoupení. Zbývajících dvanáct
SO ORP v Jihočeském kraji nemá ani jedinou
obec s více než 20 tisíci obyvateli.
Malý počet sídel s více než 10 tisíci obyvateli
a zejména jejich nízká populační váha ve většině
SO ORP.
Vysoká hodnota zastoupení mužů v populaci.
Dlouhodoběji vyšší hodnota ukazatele indexu
maskulinity vypovídá také o tom, že je
v Jihočeském kraji nižší zastoupení žen, než je
celorepubliková úroveň.
Velmi malé zastoupení dětí v populaci.
Za posledních 15 let se podíl dětské složky
v Jihočeském kraji dramaticky snížil o 7 %,
což představuje pokles o 42,5 tisíc.
Vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let.
Jestliže v letech 1991 – 2006 se zvýšil počet
nejstarších občanů o téměř 35 tisíc, potom
v příštích 15 letech bude tento nárůst ještě
vyšší.
B. RURÚ
B. RURÚ



V ÚPD špatně podchycený problém probíhajícího procesu desurbanizace a suburbanizace.
V současnosti nejvíce patrno v oblasti Českobudějovicka., kdy dlouhodobě populačně nejziskovějšími
SO ORP jsou tři 2 venkovské obvody v blízkém zázemí krajského města (Kaplice a Trhové Sviny,
Týn nad Vltavou a Vodňany).
Chybí vytváření podmínek pro příliv mladých rodin do kraje, obecně obyvatel vůbec, ale zejména lidí
v produkčním
věku
(malá
hodnota
celkového
přírůstku
obyvatelstva
kraje
za posledních 35 let, velmi malé zastoupení dětí v populaci, vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let).
Chybí vytváření podmínek pro seniory (domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, objekty
tzv. druhého bydlení, apod. včetně služeb pro seniory) prostřednictvím nástrojů územního plánování.
1.8.
BYDLENÍ
SILNÉ STRÁNKY


SLABÉ STRÁNKY
Oživení bytové výstavby, především v obcích
v okolí velkých měst – dochází k výraznému
rozvoji výstavby rodinných domů.
Roste technická vybavenost bytového fondu.




Roztříštěná sídelní struktura, nejnižší hustota
obyvatelstva mezi kraji České republiky.
Vysoký
podíl
jednočlenných
bytových
domácností v mezikrajovém srovnání.
Vysoký počet neobydlených domů, které však
slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít
rekreační potenciál kraje.
Podíl domácností napojených na plyn je
nejnižší mezi kraji České republiky.
PŘÍLEŽITOSTI



HROZBY
Vytváření
pracovních
příležitostí
spolu
s bytovou výstavbou umožní aktivní výsledek
stěhování obyvatelstva i v dalších letech.
Probíhající
proces
suburbanizace
a desurbanizace, který kulminoval v roce 2008,
– dlouhodobě populačně nejziskovějšími 3 ORP
– v okolí krajského města (Kaplice, Týn nad
Vltavou a Vodňany) – poptávka po bytech
v souvislosti
s pracovními
příležitostmi
v Českých Budějovicích.
Zlepšení obytné atraktivity obcí – podpora
bytové výstavby v atraktivních lokalitách.




Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva
(zejména v malých obcích pod 500 obyv., které
tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň
zvyšující se podíl starší generace významně
ovlivní nároky na změnu struktury byt. fondu.
Další zastarávání bytového fondu.
Zaostávání občanské vybavenosti zejména
při budování nových obytných zón.
Možné omezování nové výstavby v souvislosti
s připravovanými legislativními změnami
v oblasti financování, hypotečních úvěrů
a stavebního spoření.






Chybí cílené kombinování návrhu ploch pro bydlení s návrhy pro podnikání, čímž je možné vytvářet
předpoklady pro vznik pracovních míst blízko místa bydliště.
Malá obrana před postupným procesem suburbanizace a desurbanizace, zejména navrhováním nových
ploch pro výstavbu i uvnitř center a opětovným využitím opuštěných nebo nevhodně využívaných
ploch (brownfields).
Chybí vytváření podmínek pro změnu nebo zmírnění obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel,
např. zaměřením se na malá sídla, kde lze benevolentní územně plánovací strategií vytvářet
předpoklady pro převyšující nabídku volných ploch pro výstavbu RD v těchto sídlech. A tím vytvářet
podmínky pro změnu nebo zmírnění obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel.
Malý důraz na obnovu starého bytového fondu, nutno upřednostňovat rekonstrukce starých bytových
domů před novou výstavbou obytných komplexů na „zelené louce“.
Vymezování nových ploch pro bydlení kolem velkých měst bez řešení problémů s veřejnou
infrastrukturou.
Navrhovat lokality pro bydlení v atraktivních lokalitách jak z hlediska kvality životního prostředí tak
možnosti seberealizace a vyžití budoucích obyvatel.
Kapitola: Bydlení
27
1.9.

















REKREACE
SILNÉ STRÁNKY
Výhodná poloha regionu v rámci Evropy.
Zachovalá, turisticky atraktivní krajina.
Velký podíl chráněných území.
Vysoká kvalita životního prostředí.
Atraktivní venkovská krajina.
Jihočeský kraj – tradiční turistická destinace.
Velký přírodní, kulturní a historický potenciál
pro oblast cestovního ruchu včetně velkého
množství kulturních památek a památkově
chráněných území včetně památek zapsaných
na seznam UNESCO.
Vybudovaná síť informačních center.
Existence
destinačních
managementů
v regionu.
Přírodní léčivé zdroje pro rozvoj lázeňství.
Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství
a wellness, golf a hipoturistiku.
Produkty
cestovního
ruchu
zaměřené
na specifické atraktivity kraje.
Je zpracována koncepce cyklodopravy v kraji.
Tradice lidových řemesel, zvyků a kultury.
Bezpečí
v regionu
s jednou
z nejnižších
kriminalit v celé České republice.
Mírně se zlepšující stav objektů památkové
péče.
Přiměřeně hustá síť informačních center.


















Kapitola: Rekreace

28




PŘÍLEŽITOSTI
Jednotná standardizace služeb CR (ubytování,
stravování, informační služby).
Zkvalitňování ubytovací infrastruktury.
Další rozvoj kongresové turistiky.
Využití letiště České Budějovice pro veřejný
mezinárodní provoz nadregionálního významu
a
dobudování
dopravní
infrastruktury
(D3, IV. TŽK, splavnění Vltavy).
Další rozvoj golfu, lázeňství a wellness,
hipoturistiky.





SLABÉ STRÁNKY
Malá nabídka produktových balíčků cestovního
ruchu vybízející k vícedennímu pobytu
návštěvníků.
Nedostatečné dopravní napojení způsobené
chybějící
nadřazenou
dopravní
infrastrukturou,
což
znamená
špatnou
dostupnost JČK z pohledu potencionálního
návštěvníka.
Územně
nevyvážená
nabídka
vyššího
standardu ubytování.
Nedostatek
kvalitních
incomingových
operátorů.
Malé využívání informačních technologií v CR
(informační
systémy
CR,
rezervační
a objednávkové systémy, slevové karty, přístup
k internetu).
Omezená nabídka kongresových prostor.
Nízká kapacita a konkurenceschopnost
středisek zimních sportů Jihočeského kraje
ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním
střediskům.
Nedostatečná
komunikace
a
vzájemná
spolupráce subjektů v cestovním ruchu.
Malá
nabídka
doprovodných
služeb
pro cykloturistiku mimo centra.
Nejasnost a nevědomost, kdo je odpovídající
cílový klient Jihočeského kraje a o jeho
vyhledávaných rekreačních oblastech.
Špatná kvalita vody v rybnících a vodních
nádržích.
Nedostatečná infrastruktura volno časových
aktivit v případě nepříznivého počasí.
Neschopnost vytvářet unikátní atraktivity,
kterými se může region odlišit.
Špatný stav objektů památkové péče.
Přísná
opatření
na
ochranu
přírody
znemožňující
realizaci
nadregionálních
významných projektů v cestovním ruchu.
Obava z nevyřešení vhodného napojení
na LA Hochficht.
Absence kongresového sálu s kapacitou pro
pořádání kongresů velkého rozsahu.
Špatná dostupnost Jihočeského kraje z oblasti
klíčového potenciálního návštěvníka.
HROZBY
Stagnace kvality nabízených služeb cestovního
ruchu.
Omezení rozvoje cestovního ruchu na několik
málo center (Český Krumlov, Třeboň, Šumava).
Omezení investic do rozvoje dopravní
infrastruktury a infrastruktury doplňkových
služeb v souvislosti s ekonomickou recesí.
Pomalý
rozvoj
informačních
systémů
a technologií v cestovním ruchu.
Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých
B. RURÚ









Rozvoj rekreační plavby, vodácké turistiky.
Realizace projektových záměrů zaměřených
na rozvoj zimní turistiky.
Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné
infrastruktury a marketingu.
Revitalizace znečištěných rybníků a nádrží
(zejména VN Orlík).
Revitalizace VÚ Boletice (nebo jeho části)
a revitalizace opuštěných vojenských areálů
pro potřeby turistického a cestovního ruchu.
Podpora
zážitkové
turistiky
(vytváření
příležitostí k návštěvě kraje mimo hlavní
sezónu).
Zlepšování
nabídky
cestovního
ruchu
zvyšováním kvality produktů, personálního
zajištění a spolupráce subjektů působících
v oblasti cestovního ruchu.
Rozvoj rekreační plavby na splavněné Vltavě
(v dlouhodobém horizontu).
Další
vytěžení
přeshraniční
spolupráce
s Rakouskem a Německem.





B. RURÚ
atraktivit kraje.
Absence aktivní propagace a prodeje produktů
cestovního ruchu.
V případě, že nebude dostatečně rychle
a progresivně řešena problematika čistoty
povrchových vod a rybochovných hospodářství
bude nadále klesat zájem o rekreaci u vody,
která jedním z důležitých složek letní rekreace.
Limity pro splavnění horního tuku Vltavy pro
vodáckou turistiku.
Nedostatek finančních prostředků na obnovu
objektů památkové péče.
Restriktivní opatření na ochranu přírody
znemožňující
realizaci
nadregionálních
významných projektů v cestovním ruchu.






Malá vybavenost a standard v oblasti poskytovaných služeb (kvalita stravování, kvalita ubytování,
internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnosti úhrady platební kartou a další).
Stav vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy v ČR
a ve střední Evropě.
Neřešení problematiky cestovního ruchu v rámci turistických oblastí v širší návaznosti na okolní území
a ve vazbě na stávající urbanistické struktury v rámci ÚPD obcí a měst.
Je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny, zastoupené zejména NP a CHKO Šumava,
CHKO Třeboňsko a dalšími zvláště chráněnými územími (národními přírodními
rezervacemi/památkami, přírodními parky) včetně lokalit zařazených do sítě NATURA 2000, nicméně
je potřeba v souladu s PÚR 2008 hledat nástroji územního plánování cesty k celoročnímu rekreačnímu
využití těchto atraktivit. Stejně tak je potřeba hledat možnosti celoroční využití již stávajících destinací.
Relativně malý rozvoj „méně obvyklých“ zdrojů/odvětví cestovního ruchu v kraji, např. hipoturistika,
golf či kongresová turistika, která mají v Jihočeském kraji velkou perspektivu.
Malá vybavenost hromadných ubytovacích zařízení informačními a komunikačními technologiemi
(internetové rezervační a objednávkové systémy). Využívání moderních informačních
a komunikačních technologií je v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji za průměrem
České republiky.
Nedostatečné zajištění čistoty povrchových vod a revitalizace vodních nádrží využívaných k rekreaci.
Existence VÚ Boletice (nebo jeho části) a opuštěných vojenských areálů, jejichž revitalizací by vznikla
možnost využití pro potřeby turistického a cestovního ruchu.
Kapitola: Rekreace

29
1.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY













Kapitola: Hospodářské podmínky

30




SILNÉ STRÁNKY
Relativně vyvážený ekonomický růst vyjádřený
základními ekonomickými ukazateli.
Dynamicky se rozvíjející produktivita práce.
Ekonomickému postavení odpovídající míra
investování.
Neustále rostoucí čistý disponibilní důchod
domácnosti.
Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odvětví
vysokého školství a vědy v kraji.
Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu
existence všech významných rozvojových
faktorů.
Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního
ruchu.
Nízká míra nezaměstnanosti v porovnání
s průměrem ČR.
Nejnižší míra nezaměstnanosti vysokoškolsky
vzdělaných lidí v rámci krajů ČR až na Hlavní
město Praha, Plzeňský a Ústecký kraj.
Nejrychlejší
rozvoj
zaměstnanosti
byl
zaznamenán v odvětvích terciárního sektoru,
v informačních a telekomunikačních činnostech
a v profesních, vědeckých a technických
činnostech (služby pro podniky, věda).
Ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči.
JČK má relativní rezervy v zaměstnanosti žen
a u osob v nejnižší vzdělanostní kategorii,
přesto je v porovnání s ostatními kraji dost
výrazně nad průměrem republiky.
Relativně stabilní podnikatelská struktura, silné
zastoupení podniků do 20 zaměstnanců. Vysoká
míra
podnikatelské
aktivity
v Českých
Budějovicích.
Vyšší
počet
podniků
ve stavebnictví, maloobchodě a v zemědělství.
Hlavní dojížďkové centrum České Budějovice,
další je Týn nad Vltavou, který v relativních
číslech převyšuje ČB.
PŘÍLEŽITOSTI
Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem
a Německem, rozvoj inovativních forem
podnikání, rozvoj spolupráce mezi vysokými
školami a podnikatelským sektorem.
Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORP,
které neposkytují základní funkce obslužnosti
území, především v oblasti zaměstnání, školství
a služeb.
Nedostatek pracovní síly může vyřešit
zaměstnávání cizinců a případný rozvoj
zaměstnanosti žen.
V ORP postižených vysokou nezaměstnaností
zavést činnosti nezávislé na sezonních
výkyvech.
Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti
v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, což
v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie.











SLABÉ STRÁNKY
Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna
z nejnižších
daňových
výtěžností
v ČR,
tj. Vodňany, Trhové Sviny, Soběslav.
Vysoká sezonní míra nezaměstnanosti je v ORP
Dačice, Český Krumlov, Vodňany.
Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se
zaměřením na zpracovatelský průmysl.
Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav,
Vodňany nezabezpečují potřebnou základní
funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů.
JČ kraj má relativní rezervy v zaměstnanosti
žen, a má velice nízkou míru zaměstnanosti u
osob v nejnižší vzdělanostní kategorii.
HROZBY
Malý počet silných hospodářských tahounů
s navazujícím odvětvím. Možné ohrožení celého
podnikatelského
sektoru
v případě
hospodářské recese.
České Budějovice budou stále hrát klíčovou roli
v zaměstnanosti
a
ostatní
regiony
(Trhové Sviny) budou zaostávat.
Nejnižší
míra
ekonomické
aktivity
i zaměstnanosti je ve Vimperku, Dačicích,
Trhových Svinech, Milevsku a Soběslavi.
Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob
především v ORP Blatná, Kaplice, Soběslav,
Vodňany.
Slabost ve finančním sektoru, kde došlo
i k poklesu zaměstnanosti.
Odliv mozků z důvodu nejnižší mzdové hladiny
ve vědě a výzkumu.
B. RURÚ

B. RURÚ
Zemědělství je důležité v celkové ekonomice
kraje a proto je nutné věnovat pozornost
rozvoji nových technologií, případně i zavádění
nových plodin.
Přilákání silného zahraničního investora
s inovativním záměrem high-tech technologie
a rozvoj spolupráce stávajících firem.








Ekonomická výkonnost cestovního ruchu v Jihočeském kraji je velice nízká, v ZÚR a v ÚPD je nutno
se zaměřit na zařízení CR s vyšší nebo vysokou přidanou hodnotou.
Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných
služeb pro náročného zákazníka – na celoroční využití stávajících i nových kapacit je potřeba
se zaměřit v ÚPD, nalézt aktivity a cíle prodlužující turistickou sezónu.
Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho
obyvatele) byl v roce 2006 na 10. místě, příčinou je zejména velikostní struktura obcí v kraji (vysoký
počet malých obcí), ÚP svými nástroji může pouze vytvářet podmínky pro příliv nových obyvatel nebo
alespoň pro udržení stávajících.
Daňová výtěžnost je diferencovaná (vysoká České Budějovice a Písek, nejnižší Vodňany), ÚP by mělo
situovat do ORP Vodňany stavby DI a TI a plochy pro podnikání stimulující růst daňové výtěžnosti.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji zaostává oproti průměru ČR téměř o 3.000,- Kč,
ÚPD by měly podporovat především takové rozvojové projekty, které jsou založeny na vzdělanostní
ekonomice a vyšší přidané hodnotě.
Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak
u zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako „noclehárny“ a zásobárny pracovní síly
pro velká centra a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. ÚP sídel těchto
ORP by se měly zaměřit na vymezení ploch pro podnikání jako zdroj pracovních míst a vyšší
občanskou vybavenost vč. školských a kulturních zařízení.
Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky, mají vysokou schopnost absorpce
pracovní síly díky pružnosti, zastoupení malých a středních podniků je v JČK v porovnání s ČR
podprůměrné – ÚP a ZÚR by tedy měly vymezovat plochy přiměřené velikosti právě pro tuto kategorii
podniků a podporovat koexistenci podnikání, služeb a bydlení a využití brownfields.
V kraji víceméně nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, jelikož
disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj – na celokrajné úrovni ZÚR je
potřeba intenzivně hledat a vytvářet nabídku (zejména s ohledem na stavby DI a TI) pro příchod
takovéhoto velkého investora / investorů, který subdodávkami „potáhne“ malé a střední podniky
v kraji a bude schopen podporovat vědu a výzkum v návaznosti na vysoké školy
a vědeckotechnologické parky.
Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných a to zvláště
v ORP Vodňany, Blatná a Soběslav Dačice a Trhové Sviny – v rámci ÚPD je potřeba v těchto ORP
vymezovat plochy generující nová pracovní místa.
Kapitola: Hospodářské podmínky

31
B. RURÚ
2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
2.1.
ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí (Z),
pro soudržnost společenství obyvatel (S), pro hospodářský rozvoj (H) byly vybrány s cílem v maximálně
možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou
dostupnost dat, a to pokud možno i v budoucnosti.
Detailní popis jednotlivých indikátorů je uveden v kapitole 4.2 části A. Podklady, kde je vysvětlen způsob
hodnocení indikátoru, včetně nastavení hodnotících škál a bodových zisků.
Bodový zisk nabývá hodnot -2 až 2:
body
-2
-1
0
1
2
hodnocení
velmi špatné
špatné
průměrné
dobré
velmi dobré
V každém pilíři je obsažen určitý výčet indikátorů dle následující tabulky. Závěrečné hodnocení
vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Jelikož je počet indikátorů pro jednotlivé pilíře rozdílný,
bude z celkového součtu bodového zisku vyjádřen podíl na celkovém počtu indikátorů, což může být
pojmenováno jako „průměrný bodový zisk“.
VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO ZHODNOCENÍ POZITIVNÍHO A NEGATIVNÍHO STAVU:
Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek


32
negativní hodnocení (-): záporný bodový zisk,
pozitivní hodnocení (+): kladný bodový zisk (včetně nuly).
VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO STANOVENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ:
Pro stanovení problémových oblastí bylo využito hodnot průměrného bodového zisku, které byly
rozděleny do 5 kategorií hodnocení územních podmínek:
 velmi dobrý stav: 1,01 a více
 dobrý stav:
0,51 až 1,00
 průměrný stav:
-0,49 až 0,50
 špatný stav:
-0,99 až -0,50
 velmi špatný stav: -1,00 a méně.
Problémové oblasti byly stanoveny na základě obcí, které byly v daném pilíři udržitelného rozvoje území
hodnoceny jako špatný nebo velmi špatný stav.
Na základě metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, části RURÚ
ze dne 31. 5. 2010 se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek
pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce:
TABULKA 1 – KATEGORIE VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
Kategorie
zařazení obce
1
2a
2b
2c
3a
3b
3c
4
územní podmínky
Z
H
S
+
+
+
+
-
+
+
+
+
-
+
+
+
+
-
Vyváženost vztahu územních
podmínek
dobrý stav
špatný stav
Z, H, S
Z, H
Z, S
H, S
Z
H
S
žádný
žádný
S
H
Z
H, S
Z, S
Z, H
Z, H, S
vyjádření
v kartogramu
S
H
Z
H, S
Z, S
Z, H
B. RURÚ
TABULKA 2 – ZAŘAZENÍ INDIKÁTORŮ DO JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
název indikátoru
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
G1
Ložiska nerostných surovin
G2
Poddolovaná území
G3
Vysoké radonové riziko
VODNÍ REŽIM
V1
Vodní plochy
V2
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
V3
Záplavová území
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
H1
Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV
H2
Produkce komunálního odpadu
H3
Skládky
H4
Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
P1
Území zvýšené ochrany přírody
P2
Koeficient ekologické stability
P3
Územní systém ekologické stability
P4
Krajinná památková zóna
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Z1
Zemědělská půda
Z2
Lesní plochy
Z3
Stupeň přirozenosti lesních porostů
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
D1
Silniční doprava
D2
Železniční doprava
D3
Vodní a letecká doprava
T1
Obyvatelstvo zásobované pitnou vodou
T2
Obyvatelstvo zásobované plynem
T3
Obyvatelstvo napojené na veřejnou kanalizaci
T4
ČOV v obci
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
O1
Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel
O2
Krátkodobý vývoj počtu obyvatel
O3
Index stáří
O4
Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním
O5
Sídelní struktura
BYDLENÍ
B1
Celkový počet dokončených bytů
B2
Trvale obydlené byty postavené 1991 – 2001
B3
Trvale obydlené byty
REKREACE
R1
Kapacity hromadných ubytovacích zařízení
R2
Kapacity lázeňských zařízení
R3
Rekreační oblasti
R4
Cyklotrasy a hipostezky
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
E1
Míra registrované nezaměstnanosti
E2
Dlouhodobá nezaměstnanost
E3
Míra podnikatelské aktivity
E4
Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání
E5
Funkční urbanizované území
E6
Připravenost území
Celkem indikátorů v jednotlivých pilířích
Z
pilíř URÚ
S
H
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
16
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
20
x
x
x
x
x
x
19
Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek
kód
33
2.2.
B. RURÚ
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE JEDNOTLIVÝCH TÉMAT
2.2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
TABULKA 3 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGII
Kapitola: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek dle jednotlivých témat
název ORP
34
hodnoty
G1
body
G2
G3
G1
G2
Celkem
bodů
G3
Blatná
0,20
1,21
68,61
-2
-1
-2
-5
České Budějovice
1,25
1,92
2,35
0
-1
2
1
Český Krumlov
0,42
2,29
13,01
-1
-2
1
-2
Dačice
0,40
0,06
33,58
-1
2
-1
0
Jindřichův Hradec
0,57
0,11
33,85
-1
2
-1
0
Kaplice
0,09
0,04
39,96
-2
2
-1
-1
Milevsko
0,92
0,58
66,90
0
0
-2
-2
Písek
0,35
0,14
44,95
-1
2
-1
0
Prachatice
0,39
0,27
18,81
-1
1
1
1
Soběslav
1,33
0
0
0
2
2
4
Strakonice
0,91
0,26
18,81
0
1
1
2
Tábor
0,36
1,27
13,81
-1
-1
1
-1
Trhové Sviny
1,16
0,05
26,78
0
2
0
2
Třeboň
5,53
0,24
6,57
2
1
2
5
Týn nad Vltavou
0,77
0,41
2,52
0
1
2
3
Vimperk
0,06
0
12,35
-2
2
1
1
Vodňany
0,83
0
21,05
0
2
0
2
2.2.2. VODNÍ REŽIM
TABULKA 4 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO VODNÍ REŽIM
název ORP
hodnoty
V1
body
V2
V3
V1
V2
Celkem
bodů
V3
Blatná
5,97
0
1,32
1
-1
2
2
České Budějovice
6,57
18,65
4,97
1
0
-1
0
Český Krumlov
5,53
31,12
5,16
1
1
-1
1
Dačice
1,86
0
1,42
-1
-1
2
0
Jindřichův Hradec
5,56
0
2,13
1
-1
1
1
Kaplice
1,53
50,91
1,92
-1
2
1
2
Milevsko
3,52
0
2,15
0
-1
1
0
Písek
4,41
0
4,89
0
-1
-1
-2
Prachatice
1,69
42,11
3,33
-1
1
0
0
Soběslav
7,25
25,63
6,29
1
0
-1
0
Strakonice
2,58
0
3,47
-1
-1
0
-2
Tábor
2,15
3,86
1,22
-1
0
2
1
Trhové Sviny
5,29
61,59
3,21
1
2
0
3
12,84
67,01
9,30
2
2
-2
2
Týn nad Vltavou
2,45
18,09
1,71
-1
0
1
0
Vimperk
0,54
68,86
1,15
-2
2
2
2
Vodňany
4,37
0
5,96
0
-1
-1
-2
Třeboň
B. RURÚ
2.2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
TABULKA 5 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HYGIENU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
hodnoty
H1
H2
body
H3
H4
H1
H2
H3
Celkem
bodů
H4
Blatná
1,08
314,4
1
32
-1
1
0
1
1
České Budějovice
3,36
508
4
129
-2
-2
-1
-2
-7
Český Krumlov
0,27
276,7
3
82
1
1
-1
-1
0
0
298,6
1
23
2
1
0
2
5
0,75
354,6
2
76
0
0
0
-1
-1
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
0
214,1
1
28
2
2
0
1
5
Milevsko
1,04
363,1
1
28
-1
0
0
1
0
Písek
1,48
326,4
2
120
-1
1
0
-2
-2
Prachatice
0,48
280,6
1
53
1
1
0
0
2
Soběslav
0,31
273,9
1
40
1
1
0
0
2
Strakonice
1,57
340,9
0
85
-1
1
1
-1
0
Tábor
1,90
387,7
2
119
-1
0
0
-2
-3
Trhové Sviny
0
326,7
0
30
2
1
1
1
5
Třeboň
0
410,5
0
47
2
-1
1
0
2
Týn nad Vltavou
0,76
405,5
3
9
0
-1
-1
2
0
Vimperk
0
531,8
1
31
2
-2
0
1
1
Vodňany
0
597,6
1
15
2
-2
0
2
2
2.2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
TABULKA 6 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY
název ORP
hodnoty
P1
P2
body
P3
P4
P1
P2
P3
Celkem
bodů
P4
Blatná
19,01
0,90
10,35
0
-1
-1
1
-1
-2
České Budějovice
15,80
1,03
7,90
13
-1
0
0
2
1
Český Krumlov
64,36
3,18
14,87
9
1
2
2
1
6
Dačice
30,36
0,84
4,96
0
0
-2
-2
-1
-5
Jindřichův Hradec
39,36
1,60
6,68
3
0
0
-1
0
-1
Kaplice
39,43
2,66
11,63
2
0
1
1
0
2
Milevsko
24,03
1,01
2,66
0
-1
0
-2
-1
-4
Písek
20,93
1,04
9,70
2
-1
0
0
0
-1
Prachatice
52,45
2,74
9,71
4
1
1
0
0
2
Soběslav
21,48
0,93
9,52
0
-1
-1
0
-1
-3
2,41
0,84
6,78
3
-2
-2
-1
0
-5
Tábor
15,18
0,91
5,04
6
-1
-1
-1
0
-3
Trhové Sviny
33,91
1,62
11,74
16
0
0
1
2
3
Třeboň
92,68
2,35
17,62
1
2
1
2
0
5
1,95
0,76
5,96
0
-2
-2
-1
-1
-6
Vimperk
69,09
4,35
14,95
0
1
2
2
-1
4
Vodňany
23,91
0,88
8,81
9
-1
-1
0
1
-1
Strakonice
Týn nad Vltavou
název ORP
35
B. RURÚ
2.2.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
TABULKA 7 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO ZPF A PUPFL
název ORP
36
hodnoty
Z1
Z2
body
Z3
Z1
Z2
Celkem
bodů
Z3
Blatná
60,86
24,73
2,27
1
-2
-2
-3
České Budějovice
53,64
29,19
3,09
0
-1
0
-1
Český Krumlov
32,97
47,82
3,25
-2
1
1
0
Dačice
59,11
32,05
2,76
1
-1
-1
-1
Jindřichův Hradec
48,54
37,86
3,04
0
0
0
0
Kaplice
41,74
48,44
3,19
-1
1
1
1
Milevsko
59,14
30,43
2,45
1
-1
-1
-1
Písek
53,74
34,30
2,69
0
0
-1
-1
Prachatice
40,35
47,50
3,10
-1
1
0
0
Soběslav
59,02
25,49
2,95
1
-1
0
0
Strakonice
66,77
21,32
2,64
2
-2
-1
-1
Tábor
58,93
30,56
2,49
1
-1
-1
-1
Trhové Sviny
47,18
41,15
3,09
0
1
0
1
Třeboň
32,94
46,33
3,95
-2
1
2
1
Týn nad Vltavou
60,77
28,14
2,53
1
-1
-1
-1
Vimperk
29,55
59,75
3,76
-2
2
2
2
Vodňany
63,96
23,11
3,06
1
-2
0
-1
2.2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Dopravní infrastruktura
TABULKA 8 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU
název ORP
hodnoty
D1
D2
body
D3
D1
D2
Celkem
bodů
D3
Blatná
0,07
0,12
N
0
1
-1
0
České Budějovice
0,09
0,14
AA
1
2
2
5
Český Krumlov
0,04
0,07
AA
-1
-1
2
0
Dačice
0,02
0,05
A
-2
-2
1
-3
Jindřichův Hradec
0,08
0,10
A
0
0
1
1
Kaplice
0,05
0,10
A
-1
0
1
0
Milevsko
0,08
0,06
A
0
-2
1
-1
Písek
0,12
0,13
AA
2
1
2
5
Prachatice
0,04
0,11
A
-1
1
1
-1
Soběslav
0,08
0,12
A
0
1
1
2
Strakonice
0,10
0,11
A
1
1
1
3
Tábor
0,08
0,10
A
0
0
1
1
Trhové Sviny
0,00
0,07
A
-2
-1
1
-2
Třeboň
0,10
0,11
AA
1
1
2
4
Týn nad Vltavou
0,00
0,05
A
-2
-2
1
-3
Vimperk
0,07
0,07
N
0
-1
-1
-2
Vodňany
0,12
0,15
A
2
2
1
5
B. RURÚ
Technická infrastruktura
TABULKA 9 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU
hodnoty
T1
T2
body
T3
T4
T1
T2
T3
Celkem
bodů
T4
Blatná
98,49
48,97
68,41
23,35
-2
1
-2
-1
-4
Č. Budějovice
99,41
58,09
85,73
12,03
2
2
2
0
6
Č. Krumlov
99,29
23,51
81,11
12,65
1
-1
1
0
1
Dačice
98,90
30,56
72,09
8,76
0
0
-1
1
0
Jindř. Hradec
98,83
44,37
72,59
11,94
0
1
-1
0
0
Kaplice
99,09
20,39
83,78
2,49
1
-1
1
2
3
Milevsko
98,51
24,61
64,75
82,55
-1
-1
-2
-2
-6
Písek
98,82
39,22
76,71
19,93
0
0
0
0
0
Prachatice
98,75
20,74
77,46
11,26
-1
-1
0
0
-2
Soběslav
98,66
18,81
71,37
26,01
-1
-1
-1
-1
-4
Strakonice
98,91
26,80
78,08
19,17
0
0
0
0
0
Tábor
99,08
32,78
78,70
12,27
1
0
0
0
1
Trhové Sviny
98,81
17,62
63,54
8,71
0
-1
-2
1
-2
Třeboň
99,12
38,01
72,41
8,68
1
0
-1
1
1
Týn nad Vlt.
99,07
4,86
74,61
22,34
1
-2
0
-1
-2
Vimperk
98,39
6,79
72,71
6,48
-2
-2
-1
1
-4
Vodňany
98,94
35,83
71,48
21,46
0
0
-1
-1
-2
O5
Celkem
bodů
2.2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
TABULKA 10 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
název ORP
Blatná
hodnoty
O1
O2
O3
body
O4
O5
O1
O2
O3
O4
-0,69
0,53
123,52
5,31
1,25
0
2
-2
České Budějovice
4,86
0,68
107,14
11,78
1,49
1
2
Český Krumlov
3,91
0,32
81,48
6,19
1,54
1
1
-3,81
-0,58
102,64
5,16
1,29
-1
Dačice
-1
-2
-3
0
2
1
6
2
-1
2
5
-2
0
-1
-1
-5
Jindřichův Hradec
1,82
0,17
100,33
6,65
1,31
0
0
0
0
0
0
Kaplice
7,11
-0,07
74,00
4,83
1,48
2
0
2
-2
1
3
-4,30
0,04
140,44
6,15
1,30
-2
0
-2
-1
0
-5
Písek
0,76
0,06
114,78
8,24
1,34
0
0
-1
0
0
-1
Prachatice
0,42
0,10
87,24
5,97
1,32
0
0
2
-1
0
1
Soběslav
0,80
0,35
117,82
5,51
1,26
0
1
-1
-1
-1
-2
Strakonice
-1,89
-0,55
114,16
6,96
1,22
-1
-2
-1
0
-2
-6
Tábor
-0,90
0,20
117,10
8,89
1,31
0
0
-1
1
0
0
8,14
0,53
94,17
4,69
1,46
2
2
1
-2
1
4
-1,08
0,00
118,08
5,99
1,40
-1
0
-1
-1
0
-3
5,36
-0,38
85,91
5,36
1,39
2
-1
2
-1
0
2
Vimperk
-0,39
-0,18
102,43
6,25
1,45
0
-1
0
-1
1
-1
Vodňany
7,08
0,23
96,82
5,49
1,22
2
1
1
-1
-2
1
Milevsko
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
název ORP
37
B. RURÚ
2.2.8. BYDLENÍ
TABULKA 11 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO BYDLENÍ
název ORP
38
hodnoty
B1
body
B2
B3
B1
B2
Celkem
bodů
B3
Blatná
0,13
6,92
74,15
-2
-1
-2
-5
České Budějovice
0,52
10,31
88,77
2
1
2
5
Český Krumlov
0,28
11,53
85,94
-1
1
1
1
Dačice
0,21
10,43
81,23
-1
1
0
0
Jindřichův Hradec
0,32
9,40
80,17
0
0
0
0
Kaplice
0,18
11,20
86,61
-2
1
1
0
Milevsko
0,23
8,23
75,52
-1
0
-1
-2
Písek
0,46
9,71
79,99
1
0
-1
0
Prachatice
0,30
9,58
80,52
0
0
0
0
Soběslav
0,22
9,46
82,00
-1
0
0
-1
Strakonice
0,12
7,44
82,23
-2
-1
0
-3
Tábor
0,35
8,18
83,32
0
0
0
0
Trhové Sviny
0,48
9,78
75,43
1
0
-1
0
Třeboň
0,14
9,61
79,34
-2
0
-1
-3
Týn nad Vltavou
0,04
5,27
78,68
-2
-2
-1
-5
Vimperk
0,43
8,07
77,22
1
0
-1
0
Vodňany
0,08
12,56
76,36
-2
2
-1
-1
2.2.9. REKREACE
TABULKA 12 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO REKREACI
název ORP
hodnoty
R1
R2
body
R3
R4
R1
R2
R3
Celkem
bodů
R4
Blatná
1248
0
3,85
0,47
-1
-1
0
-1
-3
České Budějovice
6605
0
0,00
0,71
2
-1
2
2
5
10422
0
0,00
0,47
2
-1
2
-1
2
Dačice
1030
0
8,70
0,62
-1
-1
-1
1
-2
Jindřichův Hradec
4145
0
8,62
0,51
1
-1
-1
0
-1
302
0
6,67
0,51
-2
-1
-1
0
-4
Český Krumlov
Kaplice
Milevsko
934
0
11,54
0,39
-1
-1
-2
-2
-6
Písek
4367
186
2,04
0,58
1
1
1
0
3
Prachatice
2826
0
4,55
0,57
0
-1
-1
0
-2
Soběslav
1176
0
6,45
0,39
-1
-1
-1
-2
-5
Strakonice
1667
0
5,80
0,65
-1
-1
-1
1
-2
Tábor
4894
555
2,53
0,40
1
2
1
-2
2
Trhové Sviny
723
0
0,00
0,49
-1
-1
2
-1
-1
4453
636
0,00
0,43
1
2
2
-1
4
875
0
7,14
0,42
-1
-1
-1
-1
-4
Vimperk
4543
0
0,00
0,62
1
-1
2
1
3
Vodňany
502
0
5,88
0,76
-1
-1
-1
2
-1
Třeboň
Týn nad Vltavou
B. RURÚ
2.2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
TABULKA 13 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
hodnoty
E1
body
E2
E3
E4
E5
E6
E1
E2
E3
E4
E5
E6
Celkem
bodů
Blatná
9,20
22,71
92,73
-0,06
73,08
57,69
-1
-2
-1
0
1
-1
-4
Č. Budějovice
6,05
12,26
107,02
0,06
96,20
96,20
2
1
1
1
2
2
9
Č. Krumlov
10,98
20,13
103,48
-0,07
48,39
96,77
-2
-2
1
0
0
2
-1
Dačice
12,82
15,44
89,13
-0,06
56,52
60,87
-2
0
-2
0
0
0
-4
7,30
12,28
95,40
-0,04
50,00
74,14
1
1
-1
0
0
0
1
11,79
19,02
88,65
-0,06
0
93,33
-2
-1
-2
0
-2
2
-5
Milevsko
8,83
17,09
102,34
-0,13
73,08
100
-1
-1
1
-1
1
2
1
Písek
7,89
12,99
103,73
-0,05
48,98
81,63
1
1
1
0
0
1
4
Jindř. Hradec
Kaplice
7,37
13,22
104,70
-0,06
54,55
63,64
1
1
1
0
0
0
3
10,30
24,87
98,73
-0,15
0
67,74
-2
-2
-1
-1
-2
0
-8
Strakonice
9,18
23,38
93,52
-0,02
82,61
63,77
-1
-2
-1
0
2
0
-2
Tábor
9,28
17,00
102,40
-0,03
45,57
56,96
-1
-1
1
0
0
-1
-2
Trhové Sviny
8,01
8,02
92,91
-0,27
31,25
100
0
2
-1
-2
-1
2
0
Třeboň
7,39
13,17
95,79
-0,06
32,00
88
1
1
-1
0
-1
1
1
Týn nad Vlt.
7,88
17,74
89,06
0,22
0
100
1
-1
-2
2
-2
2
0
Vimperk
7,18
10,29
116,81
-0,01
42,86
66,67
1
1
2
0
0
0
4
Vodňany
11,37
25,51
99,30
-0,09
0
76,47
-2
-2
0
0
-2
0
-6
Prachatice
Soběslav
název ORP
39
2.3.
B. RURÚ
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ
2.3.1. PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
TABULKA 14 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Vyhodnocení
Blatná
-1
-2
1
-1
2
-1
1
0
1
-1
-1
1
-1
1
-2
-2
-5
-0,31
-
Č. Budějovice
-1
2
1
0
-1
-2
-2
-1
-2
-1
0
0
2
0
-1
0
-6
-0,38
-
Č. Krumlov
-2
1
1
1
-1
1
1
-1
-1
1
2
2
1
-2
1
1
6
0,38
+
Dačice
2
-1
-1
-1
2
2
1
0
2
0
-2
-2
-1
1
-1
-1
0
0,00
+
Jindř. Hradec
2
-1
1
-1
1
0
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
0
0,00
+
Kaplice
2
-1
-1
2
1
2
2
0
1
0
1
1
0
-1
1
1
11
0,69
+
Milevsko
0
-2
0
-1
1
-1
0
0
1
-1
0
-2
-1
1
-1
-1
-7
-0,44
-
Písek
2
-1
0
-1
-1
-1
1
0
-2
-1
0
0
0
0
0
-1
-5
-0,31
-
Prachatice
1
1
-1
1
0
1
1
0
0
1
1
0
0
-1
1
0
6
0,38
+
Soběslav
2
2
1
0
-1
1
1
0
0
-1
-1
0
-1
1
-1
0
3
0,19
+
Strakonice
1
1
-1
-1
0
-1
1
1
-1
-2
-2
-1
0
2
-2
-1
-6
-0,38
-
název ORP
G2
Kapitola: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek dle jednotlivých pilířů
V1
V2
V3
H1
H2
H3
H4
P1
P2
P3
P4
Z1
Z2
Z3
-1
1
-1
0
2
-1
0
0
-2
-1
-1
-1
0
1
-1
-1
-6
-0,38
-
Trhové Sviny
2
0
1
2
0
2
1
1
1
0
0
1
2
0
1
0
14
0,88
+
Třeboň
1
2
2
2
-2
2
-1
1
0
2
1
2
0
-2
1
2
13
0,81
+
Týn nad Vlt.
1
2
-1
0
1
0
-1
-1
2
-2
-2
-1
-1
1
-1
-1
-4
-0,25
-
Vimperk
2
1
-2
2
2
2
-2
0
1
1
2
2
-1
-2
2
2
12
0,75
+
Vodňany
2
0
0
-1
-1
2
-2
0
2
-1
-1
0
1
1
-2
0
0
0,00
+
Tábor
40
G3
Celkem bodů
Průměrný
bodový zisk
Bodové zisky dle jednotlivých indikátorů
GRAF 1 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
Blatná
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
České Budějovice
G2
G3
V1
V2
V3
P3
H1
P2
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
V3
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
V1
V2
V3
P3
H1
P2
H2
H3
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
V3
H2
H3
H4
Kaplice
G3
V1
V2
V3
P3
H1
P2
H2
H3
H4
V2
P1
G2
P1
V1
P2
H3
Jindřichův Hradec
G3
G3
H1
H4
G2
G2
P3
H2
P1
Dačice
H4
V2
P2
H4
P1
V1
H1
H3
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
G3
P3
H2
P1
Český Krumlov
G2
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
G2
G3
V1
V2
V3
P3
H1
P2
H2
P1
H3
H4
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
Písek
G2
G3
V1
V2
V3
P3
H1
P2
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
G3
V1
V2
V3
P3
H2
P1
Prachatice
G2
H1
P2
H3
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
G3
V1
V2
V3
P3
H2
P1
G2
H1
P2
H3
H2
P1
H3
H4
H4
H4
Soběslav
Strakonice
Tábor
G2
G2
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
G3
V1
V2
V3
P3
H1
P2
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
G2
G3
V1
V2
V3
P3
H1
V3
P3
H1
P2
H2
P1
H3
H4
G3
V1
V2
V3
H2
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
G3
V1
V2
V3
P3
H1
H2
H3
H4
G3
V1
V2
V3
P3
H1
P2
H2
H3
H4
G2
P1
G2
P1
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
P2
H3
Vodňany
V2
H2
H3
Týn nad Vltavou
G2
H4
V1
H1
Třeboň
P1
G3
V3
H4
H4
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
V2
H4
P2
G2
V1
P2
H1
Vimperk
G3
P1
P3
H2
G2
P3
H3
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
H3
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
H2
P1
Trhové Sviny
P1
V3
P2
H4
P2
V2
H1
H3
Z3 2
1
Z2
0
Z1
-1
P4
-2
V1
P3
H2
P1
G3
Milevsko
B. RURÚ
41
B. RURÚ
2.3.2. PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
TABULKA 15 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
G1
D1
D2
D3
T1
T2
T3
T4
O4
B1
R1
R2
R3
E1
E2
E3
E4
E5
Celkem bodů
Průměrný
bodový zisk
Vyhodnocení
Blatná
-2
0
1
-1
-2
1
-2
-1
-1
-2
-1
-1
0
-1
-2
-1
0
1
-1
-15
-0,79
-
Č.Budějovice
0
1
2
2
2
2
2
0
2
2
2
-1
2
2
1
1
1
2
2
27
1,42
+
Č. Krumlov
-1
-1
-1
2
1
-1
1
0
-1
-1
2
-1
2
-2
-2
1
0
0
2
0
0,00
+
Dačice
-1
-2
-2
1
0
0
-1
1
-1
-1
-1
-1
-1
-2
0
-2
0
0
0
-13
-0,68
-
Jindř. Hradec
-1
0
0
1
0
1
-1
0
0
0
1
-1
-1
1
1
-1
0
0
0
0
0,00
+
Kaplice
-2
-1
0
1
1
-1
1
2
-2
-2
-2
-1
-1
-2
-1
-2
0
-2
2
-12
-0,63
-
Milevsko
0
0
-2
1
-1
-1
-2
-2
-1
-1
-1
-1
-2
-1
-1
1
-1
1
2
-12
-0,63
-
Písek
-1
2
1
2
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
0
0
1
12
0,63
+
Prachatice
-1
-1
1
1
-1
-1
0
0
-1
0
0
-1
-1
1
1
1
0
0
0
-2
-0,11
-
Soběslav
0
0
1
1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-2
-2
-1
-1
-2
0
-15
-0,79
-
Strakonice
0
1
1
1
0
0
0
0
0
-2
-1
-1
-1
-1
-2
-1
0
2
0
-4
-0,21
-
Tábor
-1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
1
2
1
-1
-1
1
0
0
-1
4
0,21
+
Trhové Sviny
0
-2
-1
1
0
-1
-2
1
-2
1
-1
-1
2
0
2
-1
-2
-1
2
-5
-0,26
-
Třeboň
2
1
1
2
1
0
-1
1
-1
-2
1
2
2
1
1
-1
0
-1
1
10
0,53
+
Týn nad Vlt.
0
-2
-2
1
1
-2
0
-1
-1
-2
-1
-1
-1
1
-1
-2
2
-2
2
-11
-0,58
-
Vimperk
-2
0
-1
-1
-2
-2
-1
1
-1
1
1
-1
2
1
1
2
0
0
0
-2
-0,11
-
Vodňany
0
2
2
1
0
0
-1
-1
-1
-2
-1
-1
-1
-2
-2
0
0
-2
0
-9
-0,47
-
název ORP
42
E6
GRAF 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
Blatná
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
G1
České Budějovice
D1
D2
D3
T1
T2
E1
T3
R3
T4
R2
R1
B1
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
D1
D3
T1
T2
T3
T4
R2
D2
D3
T1
T2
R3
T4
B1
D2
R3
T3
R1
Český Krumlov
R1
B1
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
O4
E6 2
E5
1
E4
0
-1
E3
-2
E2
D1
T1
T2
T3
R2
R1
B1
O4
D3
T1
T2
T4
R1
B1
O4
Kaplice
T4
R3
D2
T3
R2
D3
E1
D1
R3
O4
D2
G1
E1
Jindřichův Hradec
E1
R2
D1
E1
O4
Dačice
G1
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
G1
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
G1
D1
D2
D3
T1
T2
E1
T3
R3
T4
R2
R1
B1
O4
E5
E4
E3
E2
E6 2
1
0
-1
-2
G1
D1
Písek
D2
E5
D3
E1
T1
E3
T2
E2
T3
R3
E4
R1
B1
T1
T2
R3
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
B1
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
D3
T1
T2
T3
R3
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
B1
E4
E3
E2
E6 2
1
0
-1
-2
E5
D3
T1
E3
T2
E2
T3
T4
B1
O4
E4
E6 2
1
0
-1
-2
D2
T1
T2
G1
D1
D3
T1
T2
T3
T4
B1
O4
G1
D1
D2
D3
T1
T2
E1
T3
T4
R1
O4
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
B1
O4
G1
D1
D2
D3
T1
T2
E1
T3
T4
R2
D2
R3
R1
B1
R3
O4
E1
R2
R1
Týn nad Vltavou
D1
B1
T2
T3
R2
D3
R1
T1
R3
T4
R2
D2
R3
R1
G1
D3
T4
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
O4
Vodňany
E1
R2
B1
T3
O4
D1
T2
R3
Vimperk
G1
T1
E1
T4
R1
D3
R1
D2
E1
Třeboň
D2
E1
D2
T4
R2
D1
Tábor
R3
O4
D1
D1
G1
R3
T3
Trhové Sviny
G1
E2
E6 2
1
0
-1
-2
R2
E1
T4
R1
T2
O4
G1
T3
E5
B1
Strakonice
D3
E3
T3
R1
E4
T1
T4
R2
D2
E5
D3
G1
D1
D2
R3
O4
E1
R2
D1
Soběslav
E6 2
E5
1
E4
0
E3
-1
-2
E2
R2
Prachatice
E1
T4
R2
E6 2
1
0
-1
-2
G1
R1
B1
O4
Milevsko
B. RURÚ
43
B. RURÚ
2.3.3. PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ
D1
D2
D3
T1
T2
T3
T4
O1
O2
O3
O4
O5
B1
B2
B3
R1
R2
R3
R4
Celkem bodů
Průměrný
bodový zisk
Blatná
0
1
-1
-2
1
-2
-1
0
2
-2
-1
-2
-2
-1
-2
-1
-1
0
-1
-1
-16
-0,80
-
Č.Budějovice
1
2
2
2
2
2
0
1
2
0
2
1
2
1
2
2
-1
2
2
2
29
1,45
+
Č. Krumlov
-1
-1
2
1
-1
1
0
1
1
2
-1
2
-1
1
1
2
-1
2
-1
2
11
0,55
+
Dačice
-2
-2
1
0
0
-1
1
-1
-2
0
-1
-1
-1
1
0
-1
-1
-1
1
0
-10
-0,50
-
0
0
1
0
1
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
-1
-1
0
0
0
0,00
+
-1
0
1
1
-1
1
2
2
0
2
-2
1
-2
1
1
-2
-1
-1
0
2
4
0,20
+
Milevsko
0
-2
1
-1
-1
-2
-2
-2
0
-2
-1
0
-1
0
-1
-1
-1
-2
-2
2
-18
-0,90
-
Písek
2
1
2
0
0
0
0
0
0
-1
0
0
1
0
-1
1
1
1
0
1
8
0,40
+
název ORP
Jindř. Hradec
Kaplice
Prachatice
-1
1
1
-1
-1
0
0
0
0
2
-1
0
0
0
0
0
-1
-1
0
0
-2
-0,10
-
0
1
1
-1
-1
-1
-1
0
1
-1
-1
-1
-1
0
0
-1
-1
-1
-2
0
-10
-0,50
-
Strakonice
1
1
1
0
0
0
0
-1
-2
-1
0
-2
-2
-1
0
-1
-1
-1
1
0
-8
-0,40
-
Tábor
0
0
1
1
0
0
0
0
0
-1
1
0
0
0
0
1
2
1
-2
-1
3
0,15
+
-2
-1
1
0
-1
-2
1
2
2
1
-2
1
1
0
-1
-1
-1
2
-1
2
1
0,05
+
1
1
2
1
0
-1
1
-1
0
-1
-1
0
-2
0
-1
1
2
2
-1
1
4
0,20
+
-2
-2
1
0
-2
0
-1
2
-1
2
-1
0
-2
-2
-1
-1
-1
-1
-1
2
-10
-0,50
-
Vimperk
0
-1
-1
-2
-2
-1
1
0
-1
0
-1
1
1
0
-1
1
-1
2
1
0
-4
-0,20
-
Vodňany
2
2
1
0
0
-1
-1
2
1
1
-1
-2
-2
2
-1
-1
-1
-1
2
0
2
0,10
+
Třeboň
Týn nad Vlt.
E6
Soběslav
Trhové Sviny
44
Vyhodnocení
TABULKA 16 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ
GRAF 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
Blatná
R4
R3
R2
R1
E62
1
0
-1
-2
D1
D2
České Budějovice
D3
R4
T1
B3
B2
T2
R2
T3
R1
T4
B3
O1
B1
O5
O4
O3
R3
R4
R3
R2
R1
E62
1
0
-1
-2
D2
R4
T1
O4
O2
R3
T2
R2
T3
R1
T4
B3
O1
O3
D3
R4
T1
O5
O4
O3
R3
T2
R2
T3
R1
T4
B3
O1
B1
D3
B2
O5
Český Krumlov
E62
1
0
-1
-2
D1
D2
O5
D3
O4
O2
D3
T1
T2
T3
O5
O4
O3
O2
Kaplice
R4
T1
O3
D2
O1
B1
R3
T2
R2
T3
R1
T4
B3
O1
B1
D1
B2
O2
B2
E62
1
0
-1
-2
T4
Jindřichův Hradec
B3
B1
D2
B2
O2
Dačice
D1
E62
1
0
-1
-2
D1
E62
1
0
-1
-2
D1
D2
D3
T1
T2
T3
T4
B2
O1
B1
O5
O4
O3
O2
R4
R3
R2
R1
E62
1
0
-1
-2
D1
D2
Písek
D3
R4
T1
B3
B2
T2
R2
T3
R1
T4
B3
O1
B1
O5
O4
O3
B1
T3
E62
R4
1
R3
0
R2
-1
R1
-2
T4
B3
T1
T2
O1
R1
O5
O4
O3
E62
1
0
-1
-2
D1
D2
R4
O4
O3
R3
T2
R2
T3
R1
T4
B3
O1
O5
R4
R3
R2
R1
E62
1
0
-1
-2
D2
R4
T1
O4
O2
R3
T2
R2
T3
R1
T4
B3
O1
O3
T4
B3
O5
E62
1
0
-1
-2
D1
D2
O5
O3
E62
1
0
-1
-2
D1
D2
B3
T3
O4
O3
O2
D1
D2
D3
T1
T2
T3
B2
D3
O1
R4
R2
T3
R1
T4
B3
O2
O5
O4
O3
O2
T3
T4
E62
1
0
-1
-2
D1
D2
D3
T1
T2
T3
T4
B2
O1
B1
D3
O2
R3
T2
T2
O4
T2
Týn nad Vltavou
T1
O3
T1
T4
B1
O1
O5
O5
T3
O2
B2
B1
D3
T4
T4
D3
T1
O4
D2
O1
E62
R4
1
R3
0
R2
-1
R1
-2
T2
O3
D1
Tábor
T1
O4
E62
1
0
-1
-2
B2
B1
O1
B1
D3
B2
O5
R1
Vodňany
B3
B1
T3
O2
B2
O2
Vimperk
D1
R2
Třeboň
T1
B2
D2
R3
T2
O1
B1
D3
B3
B1
O4
O3
B2
O2
Trhové Sviny
R2
O5
D1
D3
R4
O1
Strakonice
D2
D3
T1
D1
B2
R3
D2
B2
O2
B3
R4
Prachatice
Soběslav
E62
R4
1
R3
0
R2
-1
R1
-2
B1
R3
E62
1
0
-1
-2
D1
O5
O4
O3
O2
Milevsko
B. RURÚ
45
2.4.
B. RURÚ
CELKOVÁ VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Celková vyváženost územních podmínek byla zhodnocena na základě pozitivního nebo negativního
hodnocení v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Popis způsobu hodnocení je uveden
v kapitole 2.1.
V rámci Jihočeského kraje se při hodnocení vyváženosti v podrobnosti správních území obcí s rozšířenou
působností ukázaly jako zcela nevyvážené, tzn. nevyvážené ani v jednom pilíři udržitelného rozvoje,
ORP Blatná, Milevsko, Strakonice a Týn nad Vltavou.
Vyvážené pouze v 1 pilíři udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP Dačice, Prachatice, Soběslav a Vimperk.
Vyvážené alespoň ve 2 pilířích udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP České Budějovice, Kaplice, Písek,
Tábor, Trhové Sviny a Vodňany.
Vyvážené ve všech pilířích udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP Český Krumlov, Jindřichův Hradec
a Třeboň.
Nejvíce ORP hodnocených kladně bylo v pilíři pro příznivé životní prostředí (10), potom pro soudržnost
společenství obyvatel (9) a nakonec pro hospodářský rozvoj (6).
TABULKA 17 – VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
územní podmínky
kód ORP
název ORP
pro příznivé životní
prostředí (Z)
Kapitola: Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
prům.
bodový
zisk
46
3101 Blatná
3102 České Budějovice
3103 Český Krumlov
3104 Dačice
3105 Jindřichův Hradec
3106 Kaplice
3107 Milevsko
3108 Písek
3109 Prachatice
3110 Soběslav
3111 Strakonice
3112 Tábor
3113 Trhové Sviny
3114 Třeboň
3115 Týn nad Vltavou
3116 Vimperk
3117 Vodňany
Σ kladně hodnocených ORP
-0,3
-0,4
0,4
0
0
0,7
-0,4
-0,3
0,4
0,2
-0,4
-0,4
0,9
0,8
-0,3
0,8
0
hodnoce
ní
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
10
pro hospodářský
rozvoj (H)
prům.
bodový
zisk
-0,8
1,4
0
-0,7
0
-0,6
-0,6
0,6
-0,1
-0,8
-0,2
0,2
-0,3
0,5
-0,6
-0,1
-0,5
hodnoce
ní
+
+
+
+
+
+
6
kategorie vyváženosti
pro soudržnost
společenství
obyvatel (S)
prům.
hodnoce
bodový
ní
zisk
-0,8
1,5
0,6
-0,5
0
0,2
-0,9
0,4
-0,1
-0,5
-0,4
0,2
0,1
0,2
-0,5
-0,2
0,1
+
+
+
+
+
+
+
+
+
9
označení
4
2c
1
3a
1
2b
4
2c
3a
3a
4
2c
2b
1
4
3a
2b
popis
v kartogramu
Z
H, S
H
Z
H, S
H, S
Z
H
H, S
H
OBRÁZEK 1 – CELKOVÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
B. RURÚ
Kapitola: Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
47
2.5.
B. RURÚ
IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI
Problémové oblasti jsou území s nevyváženými podmínkami územního rozvoje, kde bylo hodnocení
označeno jako špatný nebo velmi špatný stav, tedy negativní hodnocení. Tyto oblasti byly určeny pro
každý z pilířů udržitelného rozvoje zvlášť. Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek pro
jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území je součástí kapitoly 2.1.
2.5.1. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Problémovými oblastmi pro příznivé životní prostředí jsou zejména městské aglomerace, které se
vyznačují velkými zastavenými plochami a minimem přírodních ploch nebo jiného přírodního bohatství.
Mezi tyto oblasti byly zařazeny ty obce, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé
životní prostředí získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk
menší než -0,50.
TABULKA 18 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
označ.
název
obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři ŽP
P-Z-1
P-Z-2
P-Z-3
Milevsko
Táborsko
Dobrovodsko
Milevsko (MI)
Tábor (TA)
Dobrá Voda u Českých Budějovic (ČB)
2.5.2. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
Problémové oblasti vznikaly nad výsledným hodnocením obcí, které v hodnocení vyváženosti územních
podmínek pro hospodářský rozvoj získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená
průměrný bodový zisk menší než -0,50. Problémovou oblast obvykle tvoří území více obcí.
označ.
název
obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři HR
P-H-1
Soběslavsko
P-H-2
severní Táborsko
P-H-3
P-H-4
Chyšsko
severní Blatensko
Písecko
P-H-5
západní Strakonicko
Bečice (TA), Bečice (TV), Borkovice (SO), Březina (JH), Březnice
(TA), Budislav (SO), Čenkov u Bechyně (TV), Černýšovice (TA),
Dírná (SO), Dívčí Kopy (JH), Dlouhá Lhota (TA), Dobronice u
Bechyně (TA), Dobšice (TV), Drahov (SO), Dráchov (SO), Dražíč
(TV), Drunče (JH), Hartmanice (TV), Haškovcova Lhota (TA),
Hlavatce (SO), Hodonice (TA), Chotěmice (SO), Chrbonín (TA),
Katov (SO), Komárov (SO), Krátošice (TA), Lom (TA), Mazelov
(CB), Mažice (SO), Mezná (SO), Mlýny (TA), Modrá Hůrka (TV),
Myslkovice (SO), Ponědraž (TR), Přehořov (SO), Psárov (TA),
Radenín (TA), Radětice (TA), Rataje (TA), Rosička (JH), Sedlečko u
Soběslavě (SO), Skopytce (TA), Skrýchov u Malšic (TA), Stádlec
(TA), Světce (JH), Sviny (SO), Třebějice (SO), Tučapy (SO), Val (SO),
Vesce (SO), Vícemil (JH), Višňová (JH), Vlastiboř (SO), Vlčetínec
(JH), Vlčeves (TA), Záblatí (TR), Záhoří (TA), Zálší (SO), Zhoř u
Tábora (TA), Zlukov (SO), Zvěrotice (SO), Žďár (JH), Žimutice (TV)
Běleč (TA), Bradáčov (TA), Dolní Hrachovice (TA), Hlasivo (TA),
Jedlany (TA), Nová Ves u Mladé Vožice (TA), Oldřichov (TA),
Pohnánec (TA), Pohnání (TA), Pojbuky (TA), Řemíčov (TA),
Slapsko (TA), Smilovy Hory (TA), Šebířov (TA), Vilice (TA), Vodice
(TA), Zadní Střítež (TA), Zhoř u Mladé Vožice (TA)
Hrazany (MI), Chyšky (MI), Osek (MI), Vlksice (MI), Zbelítov (MI)
Buzice (BL), Cerhonice (PI), Chobot (BL), Kučeř (MI), Lom (BL),
Mišovice (PI), Myštice (BL), Nevězice (PI), Rakovice (PI),
Škvořetice (BL), Uzenice (BL), Uzeničky (BL), Varvažov (PI),
Vlastec (PI)
Bratronice (BL), Čečelovice (BL), Doubravice (ST), Drážov (ST),
Droužetice (ST), Dřešín (ST), Hlupín (ST), Hoslovice (ST),
Chrášťovice (ST), Kadov (BL), Kalenice (ST), Kladruby (ST),
Kraselov (ST), Krejnice (ST), Lažany (BL), Mečichov (ST), Mnichov
(ST), Mutěnice (ST), Němčice (ST), Nihošovice (ST), Nová Ves (ST),
Novosedly (ST), Sousedovice (ST), Strašice (ST), Štěchovice (ST),
–
Kapitola: Identifikované problémové oblasti
TABULKA 19 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
48
P-H-6
jižní Strakonicko
P-H-7
Českokrumlovsko
P-H-8
Kaplicko
P-H-9
P-H-10
P-H-11
jižní Třeboňsko
Landštejnsko
západní Dačicko
P-H-12
severní Dačicko
Třebohostice (ST), Úlehle (ST), Únice (ST), Vacovice (ST), Vrbice
(VI), Zahorčice (ST)
Bílsko (VO), Bošice (VI), Budkov (PT), Bušanovice (PT), Drahonice
(VO), Dub (PT), Hoštice (ST), Chlumany (PT), Krajníčko (VO),
Krašlovice (VO), Kuřimany (ST), Lipovice (PT), Litochovice (ST),
Měkynec (VO), Miloňovice (ST), Nebřehovice (ST), Paračov (ST),
Pohorovice (VO), Předslavice (ST), Radhostice (PT), Ražice (PI),
Skočice (VO), Třešovice (ST), Tvrzice (PT), Újezdec (PT), Zábrdí
(PT), Zálezly (VI)
Boletice (CK), Křišťanov (PT), Malšín (CK), Světlík (CK), Větřní
(CK)
Benešov nad Černou (KA), Bujanov (KA), Kamenná (CK), Rožmitál
na Šumavě (KA)
Rapšach (TR), Staňkov (TR)
Staré Město pod Landštejnem (JH)
Budeč (DA), Budíškovice (DA), Dešná (DA), Dobrohošť (DA), Horní
Slatina (DA), Peč (DA), Písečné (DA)
Bořetín (JH), Heřmaneč (DA), Horní Meziříčko (DA), Horní
Němčice (DA), Kostelní Vydří (DA), Volfířov (DA)
2.5.3. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL
Problémové oblasti vznikaly nad výsledným hodnocením obcí, které v hodnocení vyváženosti územních
podmínek pro soudržnost společenství obyvatel získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což
znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. Problémovou oblast obvykle tvoří území více obcí.
TABULKA 20 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL
49
označ.
název
obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři SO
P-S-1
Blatensko
P-S-2
západní Strakonicko
P-S-3
jižní Strakonicko
P-S-4
Milevsko – Letensko
P-S-5
severní Táborsko
Bezdědovice (BL), Březí (BL), Buzice (BL), Hornosín (BL), Chobot
(BL), Kocelovice (BL), Lom (BL), Minice (PI), Mišovice (PI), Myslín
(PI), Myštice (BL), Předmíř (BL), Rakovice (PI), Škvořetice (BL),
Uzenice (BL), Uzeničky (BL)
Bratronice (BL), Čečelovice (BL), Čestice (ST), Doubravice (ST),
Drážov (ST), Droužetice (ST), Dřešín (ST), Hlupín (ST), Hoslovice
(ST), Chrášťovice (ST), Kadov (BL), Kalenice (ST), Kladruby (ST),
Kraselov (ST), Krejnice (ST), Krty-Hradec (ST), Lažánky (BL),
Lažany (BL), Libětice (ST), Mečichov (ST), Mnichov (ST), Nemčice
(ST), Němětice (ST), Nihošovice (ST), Nová Ves (ST), Přední
Zborovice (ST), Rovná (ST), Strašice (ST), Strunkovice nad
Volyňkou (ST), Štěchovice (ST), Třebohostice (ST), Úlehle (ST),
Únice (ST), Vacovice (ST), Vrbice (VI), Zahorčice (ST), Zvotoky
(ST)
Bílsko (VO), Bohunice (PT), Bošice (VI), Budkov (PT), Buk (VI),
Bušanovice (PT), Cehnice (ST), Drahonice (VO), Drslavice (PT),
Dvory (PT), Hájek (VO), Hoštice (ST), Krašlovice (VO), Kratušín
(PT), Kuřimany (ST), Kváskovice (ST), Lipovice (PT), Měkynec
(VO), Milejovice (ST), Nebřehovice (ST), Paračov (ST), Předslavice
(ST), Radějovice (ST), Radhostice (PT), Ražice (PI), Skály (ST),
Skály (PI), Truskovice (VO), Třešovice (ST), Tvrzice (PT), Újezdec
(PT), Zábrdí (PT), Zálezly (VI)
Hrazany (MI), Jickovice (MI), Kostelec nad Vltavou (MI), Králova
Lhota (PI), Křenovice (PI), Křižanov (MI), Kučeř (MI), Květov (MI),
Lety (PI), Nadějkov (TA), Nevězice (PI), Okrouhlá (MI), Osek (MI),
Probulov (PI), Přeborov (MI), Přeštěnice (MI), Stehlovice (MI),
Varvažov (PI), Veselíčko (MI), Vlksice (MI), Zbelítov (MI), Zběšičky
(MI), Zhoř (MI)
Běleč (TA), Bradáčov (TA), Dolní Hořice (TA), Dolní Hrachovice
(TA), Hlasivo (TA), Jedlany (TA), Nemyšl (TA), Nová Ves u Mladé
Vožice (TA), Oldřichov (TA), Pohnánec (TA), Pohnání (TA),
B. RURÚ
Týnsko – Soběslavsko
P-S-7
P-S-8
Landštejnsko
západní Dačicko
Pojbuky (TA), Rodná (TA), Řemíčov (TA), Slapsko (TA), Smilovy
Hory (TA), Šebířov (TA), Vilice (TA), Vodice (TA), Zadní Střítež
(TA), Zhoř u Mladé Vožice (TA)
Bečice (TA), Bečice (TV), Borkovice (SO), Borovany (MI), Březina
(JH), Březnice (TA), Budislav (SO), Černýšovice (TA), Dírná (SO),
Dívčí Kopy (JH), Dlouhá Lhota (TA), Dobronice u Bechyně (TA),
Dobšice (TV), Doňov (JH), Drahov (SO), Dráchov (SO), Dražíč (TV),
Drunče (JH), Frahelž (TR), Hadravova Rosička (JH), Hartmanice
(TV), Haškovcova Lhota (TA), Hlavatce (SO), Hodětín (TA),
Hodonice (TA), Horní Kněžeklady (TV), Horní Radouň (JH), Hosty
(JH), Chotěmice (SO), Chrášťany (TV), Chrbonín (TA), Katov (SO),
Klec (TR), Komárov (SO), Krátošice (TA), Krtov (TA), Mazelov
(CB), Mažice (SO), Mezná (SO), Mlýny (TA), Modrá Hůrka (TV),
Myslkovice (SO), Olešná (PI), Ponědraž (TR), Ponědrážka (TR),
Přehořov (SO), Psárov (TA), Radětice (TA), Rataje (TA), Rosička
(JH), Řepeč (TA), Skopytce (TA), Skrýchov u Malšic (TA), Slabčice
(PI), Smržov (TR), Stádlec (TA), Světce (JH), Sviny (SO), Třebějice
(SO), Tučapy (SO), Val (SO), Vícemil (JH), Višňová (JH), Vlastiboř
(SO), Vlčetínec (JH), Vlčeves (TA), Záblatí (TR), Záhoří (TA), Zálší
(SO), Žďár (JH), Žimutice (TV)
Staré Město pod Landštejnem (JH)
Báňovice (DA), Budíškovice (DA), Dešná (DA), Dobrohošť (DA),
Horní Slatina (DA), Kostelní Vydří (DA), Županovice (DA)
P-S-6
B. RURÚ
50
OBRÁZEK 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
B. RURÚ
51
OBRÁZEK 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
B. RURÚ
52
OBRÁZEK 4 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL
B. RURÚ
53
OBRÁZEK 5 – ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY A VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
B. RURÚ
54
B. RURÚ
3. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
3.1.
ZÁMĚRY Z NÁVRHU ZÚR
V době zpracování 1. úplné aktualizace ÚAP Jihočeského kraje bylo pořízení dokumentace ZÚR JČK ve fázi
návrhu po veřejném projednání, které se konalo 17. 12. 2010. V současnosti byl zpracován návrh
vypořádání námitek a připomínek ve vazbě na § 39 odst. 4 SZ a na jeho základě upravena dokumentace.
Toto je moment, kdy byly z návrhu ZÚR přebírány záměry na provedení změn v území.
A3
SO1
SO3
SO4
SO5
SO6
SO7
SO8
SO9
SO10
SO11
SO13
SO14
SO15
SO16
SO18
SO19
KP1
KP2
KP3
KP4
KP5
KP6
KP7
KP8
KP9
KP10
KP11
KP12
KP13
KP14
KP15
KP16
KP17
KP18
KP20
KP21
KP22
KP23
KP28
KP29
KP30
KP32
KP33
KP34
ozn.
popis
KP35
České Budějovice –
vědeckotechnologický park
Horosedly
Temelín – plochy pro dostavbu 3. A 4.
Bloku JETE
Bělčice – golfové a kongresové centrum
Tchořovice – plocha bývalého záložního
vojenského letiště je navržena pro
sportovně rekreační využití
Čimelice – golf
Kadov – Lnářský Málkov – golf
Kestřany – golf
Týn nad Vltavou – golf
Purkarec – golf
Netolice – Podroužek, plocha pro
rekreační bydlení, jezdecký a golfový
areál
Kubova Huť – Boubín – lyžařský areál
Libín – lyžařský areál
Zvíkov – Ortvínovice, sportovně
rekreační plocha s hlavní náplní
v podobě golfového hřiště
Třeboň – Břilice, golf
Třeboň – Domanín, lázně
Český Krumlov – Kvítkův dvůr,
víceúčelová sportovně rekreační plocha
Mirkovice – Svachova Lhotka, golf
Lipenská nádrž – Dolní Vltavice,
víceúčelová sportovně rekreační plocha
Frymburk – Kovářov, golf
Lipno – Kramolín, rozšíření stávajícího
lyžařského areálu
Nové Hrady – golf
Nový Dvůr – golfový areál
ZOO program na Šumavě
Zámek Vimperk
Cross golf Stožec (malá varianta),
přírodně koncipovaného golf. hřiště
PT1 – DP Rejta
KP37
KP38
SR1
SR2
SR3
SR4
SR5
SR6
SR7
SR8
SR9
SR10
SR13
SR14
SR15
SR18
SR19
SR20
SR21
SR22
SR23
SR24
SR25
SR26
SR27
PT1
D1/1
D1/2
D1/3
D1/4
D1/5
Dálnice D3 – úsek Čekanice (sever
Tábora) – Měšice (jih Tábora)
Dálnice D3 – úsek Měšice (jižní okraj
Tábora) – Veselí nad Lužnicí
Dálnice D3 – doplnění obchvatu Veselí
nad Lužnicí do profilu dálnice
Dálnice D3 – úsek Veselí nad Lužnicí –
Ševětín
Dálnice D3 – úsek Ševětín – Borek
(severovýchodně od ČB)
Kapitola: Záměry z návrhu ZÚR
Asanační území Mydlovary
Asanační území České Budějovice, Staré
Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště
elektrárenského popílku
Asanační území Špičák na části VÚ
Boletice
Strakonice
Chotoviny
Tábor – Čekanice (západ)
Tábor – Čekanice (východ)
Sezimovo Ústí
Týn nad Vltavou – sever
Vimperk – Hrabice
Prachatice
České Budějovice – Čtyři Dvory
České Budějovice – Za Stromovkou
Adamov – Hůry – Rudolfov
České Budějovice – Rožnov
Jindřichův Hradec
Nová Bystřice
Nové Hrady
Soběslav
Sedlice
Drhovle – Nová Hospoda
Písek – sever
Milevsko
Chotoviny – Červené Záhoří
Tábor – Klokoty
Tábor – sever
Tábor – Vožická
Planá nad Lužnicí
Řepice
Strakonice
Radošovice
Protivín
Vodňany
Týn nad Vltavou
Ekopark Býšov
Soběslav
Veselí nad Lužnicí
Prachatice – Těšovice
České Budějovice – Kněžské dvory
České Budějovice – Okružní
České Budějovice – Hůry
Český Krumlov – Domoradice
Kaplice – nádraží
Bujanov
Dolní Dvořiště
České Velenice – hospodářský park
Hůry – vědeckotechnologický park
Rozvojové plochy pro sport a rekreaci
A1
A2
druh
Doprava silniční Plocha
těžby
popis
Rozvojové plochy komerční a průmyslové
ozn.
Rozvojové plochy pro bydlení Plochy asanací
TABULKA 21 – ZÁMĚRY Z NÁVRHU ZÚR JČK
druh
55
druh
ozn.
popis
D1/6
Dálnice D3 – úsek Borek – Dolní
Třebonín, vč. MÚK Krasejovka
Rychlostní silnice R3 – úsek Dolní
Třebonín – Dolní Dvořiště
Rychlostní silnice R3 – obchvat Dolního
Dvořiště
Rychlostní silnice R3 – úsek Dolní
Dvořiště – státní hranice
Rychlostní silnice R4 – hranice SčK –
Mirotice (Rakovické chalupy), západní
obchvat Čimelic a Rakovic, východní
obchvat Mirotic
Silnice I/4 – úsek MÚK Nová Hospoda –
Strakonice (severní okraj, Řepice)
Silnice I/4 – východní obchvat
Strakonic (Řepice na severu –
Radošovice na jihu)
Silnice I/4 – úsek Strunkovice nad
Volyňkou – Volyně (jižní okraj, U
Nišovic)
Silnice I/4 – úsek Volyně (Nišovice) –
Čkyně (severovýchodní okraj)
Silnice I/4 – severozápadní obchvat
Čkyně
Silnice I/4 – úsek Čkyně (jihozápadní
okraj) – Vimperk (severní okraj města)
Silnice I/4 – úsek Vimperk (jižní okraj)
– Solná Lhota
Silnice I/4 – úsek Solná Lhota – Kubova
Huť (severní ústí tunelu)
Silnice I/4 – tunel Kubova Huť
Silnice I/4 – úsek Kubova Huť (jižní ústí
tunelu) – křiž. I/39 Nová Houžná
Silnice I/19 – úsek hranice Plz. Kraje –
západní okraj Mirovic
Silnice I/19- úsek východní okraj
Mirovic – Lety (východní okraj)
Silnice I/19- úsek Lety (východní okraj)
– Hrejkovice (západní okraj)
Silnice I/19- severní obchvat Hrejkovic
Silnice I/19- úsek Hrajkovice (východní
okraj) – Sepekov (západní okraj)
Silnice I/19- severní obchvat části
Sepekov – železniční zastávka
Silnice I/19- úsek Oltyně – Tábor
(západní okraj, MÚK Klokoty)
Silnice I/19 – úsek Tábor (MÚK
Klokoty) – Tábor (most přes Jordán)
Silnice I/19- severní obchvat
Zárybničné Lhoty
Silnice I/19- úsek Zárybničná Lhota
(východ) – Chýnov (západní okraj)
Silnice I/19- jižní obchvat Chýnova, vč.
severního obchvatu sídla Kladruby
Silnice I/19- úsek Kladruby – hranice
s krajem Vysočina
Silnice I/20 – úsek hranice Plz. Kraje –
Sedlice (jihovýchodní okraj)
Silnice I/20 – úsek Sedlice
(jihovýchodní okraj) – MÚK Nová
Hospoda
Silnice I/20 – křižovatka Nový Dvůr,
D2/1
D2/2
D2/3
D4
D5/1
D5/2
D5/3
D5/4
D5/5
D5/6
D5/7
D5/8
D5/9
D5/10
D6/1
D6/2
D6/3
D6/4
D6/5
D6/6
D6/7
D6/8
56
D6/9
D6/10
D6/11
D6/12
D7/1
D7/2
D7/3
druh
ozn.
D7/4
D7/5
D7/6
D7/7
D7/8
D8/1
D8/2
D8/3
D8/4
D8/5
D9/1
D9/2
D9/3
D9/4
D9/5
D9/6
D9/7
D9/8
D9/9
D10/1
D10/2
D10/3
D10/4
D11/1
D11/2
D11/3
D11/4
D11/5
D11/6
D11/7
D11/8
D11/9
D11/10
popis
záměr nové MÚK
Silnice I/20 – úsek Vodňany (Újezd) –
Malovičky
Silnice I/20 – úsek Malovičky –
Češnovice (křižovatka se silnicí II/145)
Silnice I/20 – úsek Češnovice – Dasný
(křižovatka se silnicí II/105)
Silnice I/20 – severní silniční spojka
města České Budějovice
Silnice I/20 – úsek Okružní –
Rudolfovská (České Budějovice)
Silnice I/22 – úsek hranice s Plzeňským
krajem – Strakonice (západní okraj)
Silnice I/22 – severní půloblouk
Strakonice
Silnice I/22 – severní obchvat Cehnice,
od Strakonic homogenizace
Silnice I/22 – úsek Drahonice –
Lidmovice
Silnice I/22 – úsek Lidmovice –
Vodňany
Silnice I/23 – úsek křižovatka s D3 –
Doňov (záp. Okraj)
Silnice I/23 – úsek Doňov (západní
okraj) – Kardašova Řečice (východní
okraj)
Silnice I/23 – úsek Kardašova Řečice
(východní okraj) – Děbolín (západní
okraj)
Silnice I/23 – obchvat Děbolín, poté do
JH homogenizace
Silnice I/23 – severní obchvat Jarošov
nad Nežárkou
Silnice I/23 – jižní obchvat Nové Olešné
Silnice I/23 – úsek Strmilov – Jilem
Silnice I/23 – jižní obchvat obcí Jilem a
Studená
Silnice I/23 – úsek Studená (západní
okraj) – hranice s krajem Vysočina
Lomnice nad Lužnicí
Silnice I/24 – železniční přejezd
Lužnice, mimoúrovňové křížení
Silnice I/24 – úsek u areálu Gigant
Silnice I/24 – úsek Suchdol nad Lužnicí
– Tušť
Silnice I/29 – úsek Kbelnice – Dobev
(západní okraj)
Silnice I/29 – úsek Dobev – Písek
(západní okraj)
Silnice I/29 – severní obchvat Písku
Silnice I/29 – úsek Písek – Dolní
Novosedly
Silnice I/29 – obchvat Záhoří
D11/6 – úsek Záhoří – Podolí I
Silnice I/29 – úsek Podolí I – Bernartice
(západ)
Silnice I/29 – obchvat Bernartice
Silnice I/29 – úsek Bernartice –
Opařany
Silnice I/29 – jižní obchvat Opařan
B. RURÚ
druh
ozn.
popis
D11/11
Silnice I/29 – úsek Oařany (východní
okraj) – Oltyně (západ)
Silnice I/29 – obchvat Oltyně
Silnice I/34 – úsek České Budějovice –
Třeboň
Silnice I/34 – křižovatka v Třeboni
Silnice I/34 – úsek Třeboň (východní
okraj, Na Kopečku) – Nová Hlína
Silnice I/34 – úsek Stráž nad Nežárkou
– Jindřichův Hradec
Jindřichova Hradce
Silnice I/39 – úsek Dolní Třebonín –
Rájov
Silnice I/39 – úsek Přísečná – Český
Krumlov (východ)
Silnice I/39 – homogenizace silnice
I/39 v Českém Krumlově
Silnice I/39 – obchvat Černá
v Pošumaví – Hůrka
Silnice I/39 – úsek Horní Planá –
Želnava (Slunečná)
Silnice II/105 – úsek Bernartice –
Veselíčko, vč. napojení silnice III. třídy
od Písku
Silnice II/105 – přeložka Milevsko,
jihovýchodní obchvat města
Silnice II/120 - Silnice II/120 – nové
mimoúrovňové křížení silnice II/120
s IV. TŽK
Silnice II/122 – nový úsek silnice jižně
od Bechyně
Jižní tangenta České Budějovice
Silnice II/128 – Číměř přeložka
Silnice II/135 – Soběslav
Silnice II/137 – úsek Březnice –
Sudoměřice u Bechyně
Silnice II/137 – průtah Sudoměřice u
Bechyně
Silnice II/137 – přeložka Bechyňská
Smoleč
Silnice II/137 – přeložka Malšice
Silnice II/137 - obchvat Slapy
Silnice II/137 – úsek Tábor (Horky) –
křižovatka s dnešní I/3
Silnice II/137 – úsek Měšice – Čekanice
Silnice II/137 – úsek Čekanice – Hlinice
Silnice II/137 – obchvat Ratibořské
Hory
Silnice II/137 – obchvat II/137
Všechlapy
Silnice II/140 – přeložka Písek
Silnice II/140 – Ražice – mimoúrovňové
křížení s železnicí Plzeň – ČB
Silnice II/141 – jižní obchvat Temelína
Silnice II/141 – úsek Svinětice –
Prachatice
Silnice II/141 – úsek Prachatice –
Libínské Sedlo
Silnice II/141 – úsek Libínské Sedlo –
Blažejovice
D11/12
D12/1
D12/2
D12/3
D12/4
D12/5
D13/1
D13/2
D13/3
D13/4
D13/5
D23/1
D23/2
D24
D25
D26
D27
D28
D29/1
D29/2
D29/3
D29/4
D29/5
D29/6
D29/7
D29/8
D29/9
D29/10
D30/1
D30/2
D31/1
D31/2
D31/3
D31/4
druh
ozn.
popis
D31/5
D31/6
Silnice II/141 – přeložka Blažejovice
Silnice II/141 – úsek Blažejovice –
Volary
Silnice II/142 – přeložka Bavorov
Silnice II/144 – přeložka Vlachovo
Březí
Silnice II/145 – podjezd pod železnicí
Vimperk
Silnice II/145 – úsek Husinec – Běleč
Silnice II/145 – přeložka Němčice –
jižní obchvat
Silnice II/146 - přejezd přes železnici
Dobřejovice
Silnice II/147 – úsek Bečice – Žimutice
Silnice II/147 – přeložka Bzí
Silnice II/147 – úsek Dolní Bukovsko –
křižovatka D3 (u Horusického rybníka)
Silnice II/147 – Veselí nad Lužnicí –
nové křížení s IV. TŽK
Silnice II/151 – úsek Kunžak – Dačice
(východ)
Silnice II/151 – přeložka Dačice
Silnice II/154 - jižní obchvat Kaplice
Silnice II/138 – jižní půloblouk
Albrechtice nad Vltavou
Silnice II/138 – úsek Albrechtice nad
Vltavou – Všeteč – Temelín
Silnice II/138 – jihozápadní obchvat
Temelína
Silnice II/155 – obchvat Prostřední
Svince
Silnice II/155 – křižovatka Veselka
Silnice II/155 – nové železniční křížení
Trocnov
Silnice II/156 – úsek Č. Budějovice
(MÚK Hodějovice) – Nová Ves
Silnice II/156 – obchvat Strážkovice
Silnice II/156 – úsek Veselka – Otěvek
Silnice II/156 – úsek Žár – Nové Hrady
(západ)
Silnice II/156 – obchvat Nové Hrady
Silnice II/157 – D3 (MÚK Pohůrka) –
Srubec
Silnice II/157 – úsek Srubec – Ledenice
Silnice II/157 – silnice v lokalitě
Pinskrtův Dvůr (vých. Od ČK)
Silnice II/159 – úsek Tálín – Paseky
Silnice II/159 – narovnání serpentýn
u Slavětic a Neznašova
Silnice II/160 - Č. Krumlov – Rožmberk
nad Vlt. – křižovatka s II/163
Silnice II/161 - přeložka Vyšší Brod
Silnice II/162 - přeložka Větřní
Silnice II/163 – úsek Černá v Pošumaví
– Vřesná
Silnice II/163 – úsek Vyšší Brod (západ)
– křižovatka s R3 u Dolního Dvořiště
Silnice II/173 – úsek Strakonice –
Sedlice
Silnice II/173 – západní přeložka Blatné
D32
D34
D35/1
D35/2
D35/3
D36
D37/1
D37/2
D37/3
D37/4
D38/2
D38/3
D39
D40/1
D40/2
D40/3
D41/1
D41/2
D41/3
D42/1
D42/2
D42/3
D42/6
D42/7
D43/1
D43/2
D43/3
D45/1
D45/2
D46
D47
D48
D49/1
D49/2
D51/1
D51/2
B. RURÚ
57
Silnice II/406 – úsek hranice kraje
Vysočina – Dačice (MÚK s II/151)
Silnice II/406 – úsek Dačice (západní
okraj) – Slavonice
Silnice II/408 – východní obchvat Dačic
Silnice II/408 – úsek Dačice – hranice
kraje Vysočina (směr Jemnice)
Silnice II/409 – dálniční přivaděč Planá
nad Lužnicí
Silnice II/410 – úsek u Budče
Silnice II/410 – úsek u Dešné
Silnice II/603 – úprava
mimoúrovňového křížení silnice II/603
s IV. TŽK
Silnice II/603 – úsek Horusice –
Neplachov
Silnice II/603 – přeložka Ševětín, vč.
napojení III/1556 na Mazelov
Silnice II/603 – úsek Kamenný újezd –
křiž. Se železnicí – Bukovec
Silnice II/603 – úsek Bujanov – Dolní
Dvořiště
Silnice I/3 – Litvínovická ulice –
zkapacitnění
Silniční napojení lokality Špičák – úsek
Horní Planá – Hodňov – Otice
Silniční napojení lokality Špičák – úsek
Hůrka (žel. zast. Černá v Poš.) – Hodňov
Dopravní skelet města Č. Budějovice –
Propojení okruhů
zanádražní komunikace
podjezd pod nádražím
Jižní přeložka
Silnice III/15425 Dvory nad Lužnicí –
přeložka jižně
Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková:
přeložka Nová Pec
Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková:
Nová Pec – Bližší Lhota – Zadní
Zvonková – hranice
Silnice III/10577 – spojnice Rudolfov –
Adamov – Hůry
Zahájí – Olešník – Chlumec: obchvat
Zahájí
Zahájí – Olešník – Chlumec: obchvat
Olešníka
Zahájí – Olešník – Chlumec: úsek
Olešník – Chlumec rekonstrukce a
homogenizace
IV. TŽK – úsek hranice se SčK – Tábor
(nádraží)
IV. TŽK – úsek Doubí nad Lužnicí
(zastávka Doubí u Tábora) – Soběslav
IV. TŽK – úsek Soběslav – Ševětín
IV. TŽK – úsek Ševětín – České
Budějovice (severní okraj, Nemanice)
IV. TŽK – průchod Českými
Budějovicemi (Nemanice na severním
okraji – Hodějovice na jižním okraji)
D52/2
D53/1
D53/2
D54
D55/1
D55/2
D56/1
D56/2
D56/3
D56/4
D56/5
D57
D60/1
D60/2
D63/1
D63/2
D63/3
D63/4
D64
D65/1
D65/2
D81
D82/1
58
D82/3
Doprava železniční
D82/2
D3/1
D3/2
D3/3
D3/4
D3/5
druh
ozn.
popis
D3/6
D73
D74/1
D74/2
D74/3
D20
IV. TŽK – úsek České Budějovice
(Hodějovice) – Horní Dvořiště (státní
hranice)
Železnice Plzeň – Č. Budějovice – úsek
České Budějovice – Zliv
Železnice Plzeň – Č. Budějovice – úsek
Číčenice – hranice Plz. Kraje
Železnice Plzeň – Č. Budějovice –
připojení železniční trati Ražice – Písek
Železnice Veselí nad Lužnicí – České
Velenice
Šumavské elektrické dráhy
Železniční trať Slavonice – Fratres
Elektrifikace železnice Písek – Březnice
Vltavská vodní cesta – úsek Č.
Budějovice – Hluboká nad Vltavou
- vodní přístav osobní, koncové
přístaviště (turistický přístav) Lannova
- vodní přístav osobní, ochranný přístav
České Vrbné (na levém břehu)
- vodní přístav nákladní, přístav
Hrdějovice (na pravém břehu)
- vodní přístav osobní, turistický přístav
Nový most (na levém břehu)
Vltavská vodní cesta – úsek Hněvkovice
nad Vltavou – Týn nad Vltavou
- vodní přístav nákladní Týn nad
Vltavou
- vodní přístav osobní Týn nad Vltavou
Přístavy na Lipně
- městský přístav Frymburk
- městský přístav Lipno nad Vltavou
- městský přístav Černá v Pošumaví
- městský přístav Horní Planá
Přívoz Purkarec
Přívozy na Orlické nádrži – Jistec
Přívozy na Orlické nádrži – Zvíkov
Přívozy na Orlické nádrži – Orlík
Letiště České Budějovice
D21
Letiště Strakonice
D22
Letiště Písek
D19
Veřejné logistické centrum
Č. Budějovice
Propojení Klápa – Hraničník
D14/1
D14/2
D14/3
D15
Doprava vodní
popis
D52/1
D16
D17
D67
D18/1
D18/2
D72
Doprava
letecká
ozn.
Cyklotrasy a cyklostezky Doprava
osrtatní
druh
D83
D75/1
D75/2
D75/3
D75/4
D75/5
D75/6
D75/7
D75/8
D75/9
Cyklostezky – úsek Chotoviny – Tábor
Cyklostezky – úsek Sezimovo Ústí –
Planá nad Lužnicí – Želeč
Cyklostezky – úsek Planá nad Lužnicí –
Košice
Cyklostezky – úsek Měšice – Knížecí
rybník
Cyklostezky – úsek Svinky – Komárov
Cyklostezky – úsek Hluboká nad
Vltavou – Zámostí
Cyklostezky – úsek České Budějovice
(Rožnov) – Včelná – Boršov nad Vltavou
Cyklostezky – úsek Zlatá Koruna – Srnín
– Český Krumlov (nádraží)
Cyklostezky – úsek Studnice –
Jindřichův Hradec
B. RURÚ
D75/11
D75/12
Energetika – elektrická energie
D75/13
Ee1
Ee2
Ee3
Ee4
Ee5
Ee6
Ee8
Ee10
Ee11
Ee12
Ee13
Ee16
Ee17
Ee18
Ee19
Ee20
Ee21
Ee22
Ee24
Ee25
Ee26
Ee27
Ee30
Energetika – plyn, teplo
Ee31
Ee32
Ee33
Ee34
Ee35
Ep2
Ep3
Ep4
Ep5
Ep6
Ep7
Ep8
Ep9
Ep10
Ep11
Ep12
VVN 110 kV Strakonice – Střelské
Hoštice
VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice
VVN 110 kV Přídolí – Kaplice
VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí –
České Velenice
VVN 110 kV Mladošovice – Trhové
Sviny
VVN 110 kV Strakonice – Řepice
VVN 110 kV – Těšovice-Volary
VVN 110 kV Stoklasná Lhota – Náchod
u Tábora
VVN 110 kV Vodňany
VVN 110 kV Dasný – Větřní
VVN 110 kV Větřní – Horní Planá
Transformovna Trhové Sviny
Transformovna Kaplice
Transformovna Horní Planá
Transformovna Volary
Transformovna Strakonice
Transformovna Blatná
Transformovna Vodňany
Transformovna Milevsko
Transformovna České Velenice
Transformovna Tábor – Náchod
VVN 400 kV a 110 kV Libníč – Úsilné
Transformovna České Budějovice –
střed
VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí
VVN 400 kV JETE – Kočín
VVN 400 kV Kočín – Mírovka
Kabelové VVN 110 kV Mladé – České
Budějovice střed
Rozšíření el. Stanice Kočín
VTL plynovod Olší – Jistebnice
VTL plynovod Strakonice – Písek s příp.
pro Štěkeň
VTL plynovod Soběslav – Planá nad
Lužnicí
VTL plynovod Čestice – Stachy
VTL plynovod Prachatice – Záblatí
VTL plynovod Ševětín – Hosín
VTL plynovod Kunžak – Český Rudolec
VTL plynovod Lenora – Strážný (s příp.
pro Horní Vltavici)
Propojení tranzitního plynovodu
Transgas s tranzitní větví WAG
v Rakousku
VTL plynovod Smědeč – Brloh
VTL plynovod Kájov – Černá
v Pošumaví
druh
ozn.
popis
Ep13
Ep14
VTL plynovod Velešín – Borovany
Přeshraniční propojení VTL plynovodu
Horní Dvořiště – Český Heršlák
VTL plynovod Mladá Vožice – Pacov I.
etapa
Dálkový horkovod JETE – ČB
Severní obchvat Jindřichova Hradce
Severozápadní obchvat Lásenice
Jihozápadní obchvat Volary
Západní přeložka Soběslav
Jižní obchvat Číčenice
Vodňany přeložka
Východní obchvat Volary
Napojení letiště na II/156
Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK
Úzkorozchodná železnice – úsek Nová
Bystřice – státní hranice
Obchvat Mirovic
Železniční napojení Špičák – úsek
Polečnice – Špičák (Otice)
Železniční napojení Špičák – úsek
Žlábek (Olšov) – Špičák (Otice)
Železniční napojení Klápa
Severní silniční tangenta města České
Budějovice
Hradiště (potok Černá)
Dolní Bolíkov (Bolíkovský potok)
Větší Vltavice
Bednárec
Nihošovice
Myslín
Budislav (Černovický potok)
Vysočany (Želetavka)
DP Podolí II-Kosejřín
DP Jehnědno
DP Albrechtice nad Vlt.
DP Štipoklasy
DP Horní Bukovsko
DP Blana
DP Ševětín
DP Ledenice
DP Rejta
DP Nakolice
DP Krabonoš
DP Vrábče
VTL plynovod Hvožďany – Chrášťany
VTL plynovod Stachy – hranice
řešeného území
VTL plynovod Stachy – Vimperk
VTL plynovod Horní Vltavice – Vimperk
VTL plynovod Netolice – Zliv
VTL plynovod Stážný (sídlo) – státní
hranice
VTL plynovod Horní Planá – Volary
VTL plynovod Nová Bystřice –
Slavonice
VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice
VTL plynovod Nové Hrady – České
Velenice
Ep25
Územní rezervy pro dopravu
Cyklostezky – úsek Lipno nad Vltavou –
Frymburk
Cyklostezky – úsek Frymburk – Černá
v Pošumaví
Cyklostezky – úsek Horní Planá –
Pernek
Cyklostezky – úsek Lipno nad Vlt. –
Přední Výtoň – Bližší Lhota – Nová Pec
Et1
D/A
D/B
D/C
D/D
D/E
D/F
D/G
D/H
D/J
D/M
D/N
D/O-1
D/O-2
D/P
D/R
Úz. rezervy – LAPV
popis
D75/10
Územní rezervy pro těžbu
ozn.
Územní rezervy – plyn
druh
L/A
L/B
L/C
L/D
L/E
L/F
L/G
L/H
PT2
PT3
PT4
PT5
PT6
PT7
PT8
PT9
PT10
PT11
PT12
PT13
Ep15
Ep16
Ep17
Ep18
Ep19
Ep20
Ep21
Ep22
Ep23
Ep24
B. RURÚ
59
ozn.
popis
V1
V2
V3
V4
V5
V6
V7
V8
V9
Vodovod Severní Písecko
Zdroj Mažice, vodovody
Přivaděč Záblatí – Třeboň
Vodovod Nová Bystřice – Lásenice
Zdvojení přívodu z přehrady Římov
Vodovod Blatná – Lnáře
Vodovod Radomyšl – Podolí
Skupinový vodovod Lipensko
Vodovod Velký Ratmírov – Studnice –
Lodhéřov – Nejdek
Vodovod Polště – Vydří – Políkno
Vodovod Němčice – Jilem
Napojení obcí na skupinový vodovod
Chotoviny
Vodovod Přeštěnice – Chyšky
Vodovod Zbelítov – Osek
Skupinový vodovod Bernartice
Vodovod Albrechtice nad Vltavou
Vodovod Kožlí – Myštice – Buzice
Vodovod Husinec – Vlachovo Březí –
Chlumany
Vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá
V10
V11
V12
V13
V14
V15
V16
V17
V18
V19
V20
3.2.
druh
Vodovod Kaplice nádraží – Raveň –
Hubenov
B. RURÚ
ozn.
popis
V21
V23
Skupinový vodovod Křemže
Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí –
Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice
Vodovod Dvorce – Dolní Lhota
Rozšíření skupinového vodovodu
Landštejn
Vodovod Staré Hobzí – Nové Dvory –
Vnorovice
Vodovod Dačice – Dobrohošť
ČOV Třeboň
ČOV Stráž nad Nežárkou
ČOV Mirotice
ČOV Čimelice
ČOV Jistebnice
ČOV Blatná
Vodovod Bavorov
Vodovod Vlkov
Úpravna vody Plav
Skupinový vodovod Bošilec – Ševětín
Lokalita ŠPIČÁK
V24
V25
V26
ÚR ostatní
druh
Zásobování vodou
V27
V29
V31
V32
V33
V36
V38
V41
V42
V43
V44
SR16
ZÁMĚRY DALŠÍ
Mezi záměry ostatní se řadí požadavky na změny v návrhu ZÚR a dále záměry, které vyplynuly z územních
studií, z 1. úplné aktualizace územně analytických podkladů obcí, z požadavků poskytovatelů údajů
o území apod.
Tyto záměry byly označeny dle typu záměru v souladu se značením použitým v návrhu ZÚR JČK, pro jejich
odlišení byl použit index „o“ a číslo přidělené pro účely RURÚ JČK bylo odlišeno znakem „#“.
Pokud se u označeného ostatního záměru neobjevuje znak křížku, znamená to, že jde o změnu
konkrétního záměru z návrhu ZÚR JČK.
TABULKA 22 – ZÁMĚRY OSTATNÍ
ozn.
popis
zdroj
oD#39
návrh umístění logistického
centra
Mydlovary – rozšíření
asanační plochy A1
křiž. II/146 x II/603
křiž. II/105 x III/10579
Maňava – Letiště
Marína Karlovy Dvory –
návrh
Marína Hůrka – návrh
Přístav Dolní Vltavice –
návrh
Rozšíření exist. Maríny
Kovářov
Marína Hruštice – návrh
Marína Hrdoňov – návrh
Marína „Wellness“ – návrh
Marína „Frymburk“ – návrh
Marína Modřín – návrh
Tchořovice – návrh umístění
sportovního letiště a letiště
pro balóny a vzducholodě
Purkarec – návrh sportovně
ÚS Letiště
Tchořovice
ÚS Vltava
v úseku Týn
nad Vltavou –
Č. Budějovice
ÚS Šumava
oA1
oD#40
oD#41
oD#42
oSR#1
oSR#2
oSR#3
Kapitola: Záměry další
oSR#4
60
oSR#5
oSR#6
oSR#7
oSR#8
oSR#9
oSR#10
oSR#11
ozn.
oSR#12
oSR#13
oSR#14
oSR#15
oSR#16
oSR#17
oSR#18
oSR#19
ÚS Letiště
Tchořovice
ÚS Vltava
popis
rekreační plochy
Černá v Pošumaví –
ZOOPARK – návrh sportovně
rekreační plochy
Stachy – záměr rozšíření
areálu Zadov
Vimperk – ZOOPARK – návrh
sportovně rekreační plochy
Prachatice – lázeňské místo
– návrh sportovně rekreační
plochy
Hodňov – golfový areál –
návrh sportovně rekreační
plochy
Kožlí – návrh sportovně
rekreační plochy
Chrást – návrh sportovně
rekreační plochy
Prachatice – záměr pro golf
ve Starých Prachaticích
zdroj
ÚS Šumava
ÚS Orlicko
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
39903/2010
OREG/1
popis
zdroj
oSR6
Týn nad Vltavou – golf –
návrh úpravy vymezení
rozvojové plochy SR6
Purkarec – golf – návrh
rozšíření rozvojové plochy
SR7
České Žleby – crossgolf
(velká varianta) – rozšíření
plochy SR27
Jindřichův Hradec – návrh
plochy občanské
vybavenosti, plochy pro
podnikání
Dívčice – záměr na
rozvojovou plochu pro
dřevovýrobu
Protivín – rozšíření
rozvojové plochy KP13
ÚS Orlicko
oSR7
oSR27
oKP#1
oKP#2
oKP13
oKP15
oSO#1
oSO#2
oSO#3
oSO#4
oSO7
oSO11
oPT#1
oHP#1
oHP#2
oHP#3
oHP#4
oHP#5
oHP#6
Týn nad Vltavou – zpřesnění
rozvojové plochy KP15
Purkarec – návrh smíšené
plochy s převážně obytnou
funkcí
Semice – návrh smíšené
funkcí
Písek (severozápadní okraj
města) – návrh smíšené
funkcí
Písek (jihozápadní okraj
města) – návrh smíšené
funkcí
Týn nad Vltavou – rozšíření
rozvojové plochy SO7
České Budějovice – rozšíření
Čavyně – záměr na těžbu
štěrkopísku
Hraniční prostupové místo
silniční – záměr – České
Velenice/Gmünd
silniční – záměr –
Cetviny/Hammern
Hraniční značené
prostupové místo pro turisty
– záměr – Maříž
– záměr – Artoleč
– záměr – Peršlák
ozn.
oHP#7
ÚS Vltava
oHP#8
ÚS Šumava
oHP#9
ÚAP ORP
Jindřichův
Hradec
Rozpracovaný
ÚP Dívčice (Ing.
Smítka)
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
39916/2010
OREG/1, 3
ÚS Orlicko
oHP#10
oHP#11
oHP#12
ÚS Vltava
oHP#13
ÚS Orlicko
ÚS Orlicko
ÚS Orlicko
oHP#14
oHP#15
oHP#16
ÚS Orlicko
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
270/2011
OREG/1
ÚÚP Vodňany
(na dotaz)
Návrh ZÚR –
03/2009
oHP#17
oHP#18
oHP#19
oHP#20
oHP#21
oHP#22
oHP#23
popis
zdroj
– záměr
– záměr – Kyselov
– záměr – Smrčina
– záměr – Dolní
Dvořiště/Stiegersdorf
– záměr – Radvanov/Rading
– záměr – Nové Hrady
(Vyšné – Fišerovy
chalupy)/Höhenberg
– záměr –
Františkov/Litschau
– záměr –
Hinterfirmiansreut
– záměr – Bučina – Knížecí
Pláně/Teufelbachstrasse
– záměr – Siebensteinkopf
– záměr – Žďárek/Langruck
– záměr –
Vorderrfirmiansreut
– záměr – Krásná Hora
– záměr – Krásná HoraHorní cesta
– záměr – Rosenaurova
nádržka
– záměr – U tokaniště
– záměr – Sankt Oswald
– záměr – Zoubek II/23
ozn.
B. RURÚ
61
ozn.
popis
oHP#24
– záměr – Zoubek II/21
– záměr – Pod Pasečnou
– záměr – Pasečná
– záměr – Guglwald
železniční – záměr –
Slavonice/Fratres
železniční – záměr –
Stožec/Haidmühle
Návrh R4 (Nová Hospoda –
Strakonice)
- varianta A
- varianta B
- varianta D
- varianta E
oHP#25
oHP#26
oHP#27
oHP#28
oHP#29
oD#1
oD#2
oD#3
oD#4
oD#5
oD#6
62
oD#7
oD#8
oD#9
Silnice II/156 (Nové Hrady –
HP Vyšné/Höhenberg):
- 1. Varianta jihozápadně
rybníka Modráček
- 2. Varianta
severovýchodně rybníka
Modráček
Cyklo Borová Lada –
Vimperk – Čkyně – Malenice
– Volyně
Severní obchvat Dolního
Bukovska
S13 – Alternativní spojení
západní hranice ČR
s východem v území jižně od
D1:
– trasa dle AGR hlavní v ose
Plzeň (D5) – I/20 – České
Budějovice – I/34 Humpolec (D1)
S13 – Alternativní spojení
západní hranice ČR
s východem v území jižně od
D1 – trasa dle AGR
doplňková Třeboň – Suchdol
nad Lužnicí – Halámky
Napojení obchvatu I/4 u
Horní Vltavice na silnici
II/167
Přeložka Lenora – Nová
Houžná sil. I/39
Kájov (křiž. I/39) – Boletice
– lokalita Špičák (sil.
zdroj
ozn.
oD#10
oD#11
oD#12
oD#13
oD#14
oD#15
PÚR 2008
Prověření
účelnosti
řešení
kapacitní
silnice jako R
v úseku Nová
Hospoda –
Strakonice
ÚS vedení
silnice II/156
v úseku Nové
hrady – HP
Vyšné /
Höhenberg
oD#16
oD#17
oD#18
oD#19
oD#20
oD#21
ÚS Šumava
oD#22
Vyhledávací
studie,
zpracovatel
Zenkl CB, s.r.o.,
03/2011
PÚR 2008,
Optimalizace
dopravní sítě
Jihočeského
kraje
oD#23
oD#24
oD#25
oD#26
oD#27
Návrh ZÚR –
08/2008
oD#28
popis
III/1637)
Napojení přeložky Horní
Planá – Želnava (D13/5) na
silnici III/1632 směr na
Novou Pec
Přeložka Hluboká nad
Vltavou silnici II/146
Cyklostezka Nové Hrady –
Horní Stropnice – Rychnov u
Nových Hradů – Benešov
nad Černou – Ličov
Silnice II/156 Vyšné – České
Velenice
Cyklostezka Třeboň – Stará
Hlína – Mláka – Stráž nad
Nežárkou
Cyklostezka Třeboň –
Majdalena – Suchdol nad
Lužnicí
Cyklostezka Třeboň –
Lomnice nad Lužnicí – Veselí
nad Lužnicí
Železnice Nové Údolí – státní
hranice
Cyklotrasa Hosty – Nový
Dvůr – Týn nad Vltavou
Nový most přes Vltavu u
Hladné sil. II/135 (dočasně
přívoz pro pěší a cyklisty)
Krátká přeložka sil. II/105
v místní části Koloměřice
(obec Chrášťany)
Krátká přeložka sil. II/105
v místní části Nemějice
(obec Slabčice)
Cyklotrasa Podolí I –
Slabčice – Dražíč
Přeložka sil. II/128
Jindřichův Hradec – Kunifer
Přeložka Trhové Sviny sil.
II/156
- varianta A
- varianta B
- varianta BD1
- varianta BD2
- varianta C
- varianta D
- varianta E (varianta
z návrhu ZÚR JČK 12/2010)
Záměr INLINE dráhy ve
Stožci
Záměr bílá stopa
Překategorizace silnice
II/137 Běleč – Bzová – Vilice
(nyní silnice II/137 vede
přes Elbančice)
Východní obchvat Nové
Bystřice
B. RURÚ
zdroj
ÚS Třeboňsko –
Novohradsko
Návrh ZÚR –
08/2008
ÚS Třeboňsko
– Novohradsko
Návrh ZÚR –
03/2009
ÚS Orlicko
Návrh ZÚR –
08/2008
Vyhledávací
studie přeložky
Trhové Sviny
(doplněná)
ÚS Šumava
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
40045/2010
OREG/1
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
628/2011
OREG/1, 2
popis
zdroj
oD#29
Homogenizace silnice II/143
v obci Křemže (od náměstí
po nově zrekonstruovaný
most přes Křemžský potok)
Tunel Český Krumlov
Přeložka silnice II/154
v Třeboni
Západní půloblouk, úsek
sídliště Máj – Litvínovice
Propojení ulic Strakonická –
M. Horákové
Malý obchvat ve východní
části Kunžaku
Železnice Hořice na Šumavě
– Černá v Pošumaví (dříve
územní rezerva D/L)
Železnice Veselí – Jindřichův
Hradec – hr. Kraje (dříve
územní rezerva D/K)
Nová silnice I/39 městem
podél stávající železniční
tratě v Českém Krumlově
(dříve D13/3)
Dopravní napojení VLC v Č.
Budějovicích
Propojení jižní přeložky
(záměr D63/4) a zanádražní
komunikace (dříve záměr
D63/2)
Telefonicky
s Ing. Troupem
(starostou
Křemže)
Návrh ZÚR –
12/2010
oD#30
oD#31
oD#32
oD#33
oD#34
oD#35
oD#36
oD#37
oD#38
oD#43
oD#44
oD52/2
oD75/12
oEe#1
oEe#2
Požadavek na komplexní
rekonstrukci silnice III. třídy
III/15529 s úpravou vedení
trasy
Úprava vymezení koridoru
pro obchvat Dolního
Bolíkova (v návrhu ZÚR JČK
záměr D52/2)
popis
oEe#3
Vedení VVN 110 kV Těšovice
– Volary
oEe#4
Propojovací vedení VVN 110
kV Kaplice – Trhové Sviny
Vedení 110 kV Strakonice –
Vimperk (dříve záměr Ee15)
oEe#5
oEe#6
Doplnění vedení VVN 110 kV
Dačice – Jemnice
oEe1
Úprava trasy vedení VVN
110 kV – Přední Zborovice
(v návrhu ZÚR JČK záměr
Ee1)
oEe33
Úprava trasy vedení VVN
400 kV – Myslkovice
Ee33)
oEp17
Úprava trasy VTL plynovodu
– Zdíkov
Ep17)
oEp4
Úprava trasy vedení VTL
plynovodu – Sedlečko u
Soběslavě (v návrhu ZÚR JČK
záměr Ep4)
oV1
Úprava vedení vodovodního
řadu – Probulov (v návrhu
ZÚR JČK – záměr V1)
oV41
Úprava vedení vodovodního
řadu – Bavorov na území
obce Strunkovice nad Blanicí
(v návrhu ZÚR JČK – záměr
V41)
ÚS Vltava
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
270/2011
OREG/1
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
1435/2011
OREG/1
Návrh ZÚR JČK
– připomínka
KUJCK
39678/2010
OREG/1
Úprava trasy cyklostezky
Horní Planá – Pernek (v
návrhu ZÚR JČK záměr
D75/12)
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
37477/2010
OREG/1
Zdvojení vedení 400 kV
Kočín – Přeštice
Elektrotrans
a.s., Praha,
KUJCP00T5C0U
(ČEPS –
MAWIS)
ČEPS v rámci
poskytování
ÚAP přes
Malovice – Dasné
ozn.
zdroj
MAWIS
ÚP VÚC
Prachaticko
(nedokončený),
po konzultaci
s Ing. Hlachem
(E.ON)
Návrh ZÚR –
08/2008
E.ON – návrh
trasy na
základě emailu
z 5. 4. 2011
(Ing. Hlach)
ÚP VÚC
Javořická
vrchovina,
Návrh ZÚR JČK
– připomínka
KUJCK
39678/2010
OREG/55
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
1952/2011
OREG/1
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
439/2011
OREG/1
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
1426/2011
OREG/1
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
39756/2010
OREG/1
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
611/2011
OREG/1, 3
Návrh ZÚR JČK
– námitka
KUJCK
2636/2011
OREG/1
ozn.
B. RURÚ
63
3.3.
B. RURÚ
ZÁMĚRY V SOUVISLOSTI S ÚSES
Součástí návrhu ZÚR JČK je vymezení regionálních a nadregionálních prvků ÚSES dle částečně upravené
verze 2 Generelu nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v Jihočeském kraji (dále jen „generel ÚSES“).
V současnosti je k dispozici již verze 4 generelu ÚSES, která se v některých částech liší od ÚSES
vymezeného v návrhu ZÚR. Požadavky na změny ve vymezení prvků ÚSES jsou blíže specifikovány
v následující tabulce.
TABULKA 23 – POŽADAVKY NA ZMĚNY VE VYMEZENÍ ÚSES
zdroj
popis požadovaných změn
dotčené obce
Generel ÚSES verze 4
Zmenšení RBC 0 Kovašín + protažení NRBK 116 Velká Kuš –
Řežabinec (V+N).
Podstatné zmenšení RBC 830 Větrov.
Blatná, Doubravice
V současnosti je
k dispozici již verze 4
generelu ÚSES, která se
v některých částech liší
od ÚSES vymezeného
v návrhu ZÚR JČK.
Aktualizace
nadregionálního ÚSES4
(MŽP, resp. AOPK ČR)
Zmenšení NRBK 60 Štěchovice – Hlubocká obora (MH).
Výrazné zmenšení RBC 831 chomouty a s tím související
úprava vymezení NRBK 60 Štěchovice – Hlubocká obora
(MH+V).
Drobné zmenšení NRBK 115 Dědovické stráně – K60 (MH).
Zmenšení RBC 1729 Strážka a s tím související úprava
vymezení NRBK 60 Štěchovice – Hlubocká obora (MH+V).
Podstatné zmenšení RBC 827 Rukávečská obora a s tím
související úprava vymezení RBK 311 Kopaniny –
Rukávečská obora a dále RBK 310 Rukávečská obora –
Spálená.
Drobné zmenšení RBC 828 Kopaniny a s tím související
úprava vymezení RBK 311 Kopaniny – Rukávečská obora a
dále NRBK 60 Štěchovice – Hlubocká obora (MH+V).
Úprava vymezení NRBK 114 Řežabinec – Dědovické stráně
(MH).
Drobná úprava ve vymezení RBC 793 Mařský vrch.
Úprava ve vymezení NRBK 118 Hlubocká obora – Dívčí
Kámen (V+N).
Požadavek na drobnou změnu ve vymezení části NRBK 170
Žofín – K174 (MB).
Stará řeka – hranice ČR (B).
NRBC 25 – Dědovické stráně
NRBC 26 – Hlubocká obora
Kapitola: Záměry v souvislosti s ÚSES
NRBC 36 – Velká Kuš
64
NRBC 37 – Řežabinec
NRBC 38 – Stará řeka
NRBC 39 – Červené blato
4
Čimelice, Králova Lhota,
Nevězice, Smetanova
Lhota, Rakovice, Varvažov
Kostelec nad Vltavou,
Kovářov
Jickovice, Kostelec nad
Vltavou
Varvažov
Jickovice
Jetětice, Květov, Milevsko
Jetětice
Čížová, Písek
Svatá Maří
Branišov, Čejkovice, České
Budějovice, Dubné,
Hluboká nad Vltavou,
Hrdějovice, Litvínovice
Kaplice
Hamr, Třeboň
Čížová, Oslov, Ostrovec,
Varvažov, Vojníkov, Vráž
Hluboká nad Vltavou,
Hosín
Blatná, Čečelovice, Kadov,
Lažánky, Lnáře,
Tchořovice, Záboří
Cehnice, Čejetice, Heřmaň,
Kestřany, Putim, Ražice,
Štěkeň
Hamr, Lomnice nad
Lužnicí, Lužnice,
Majdalena, Smržov,
Stříbřec, Třeboň
Dvory nad Lužnicí, Hranice,
Dne 8. 3. 2011 obdržel krajský úřad návrh vymezení biocenter a os koridorů nadregionálního ÚSES
ze studie „Aktualizace nadregionálního ÚSES“ od Ministerstva životního prostředí prostřednictvím
Agentury ochrany přírody a krajiny ČR k připomínkování. Jelikož Jihočeský kraj neuplatnil v této věci
žádné připomínky, lze předpokládat, že vymezení nadregionálních prvků dle MŽP zůstane v této podobě.
popis požadovaných změn
NRBC 51 – Kleť – Bulový
NRBC 52 – Dívčí Kámen
NRBC 54 – Cunkovský hřbet
NRBC 56 – Vojířov
NRBC 77 – Knížecí stolec
NRBC 79 – Žofín
NRBC 80 – Pařezitý Roštejn
NRBC 2006 – Rašeliniště Ruda – Horusický rybník
NRBC 2014 – Vltavská niva
Návrh ZÚR JČK
– námitka KUJCK
270/2011 OREG/1
Návrh ZÚR JČK
– námitka KUJCK
39949/2010 OREG/1
Generel ÚSES Táborsko
(zdrojem byl i velký
počet námitek obcí
Táborska k návrhu ZÚR
JČK)
Hlubocká obora – K118 u sídla Třebotovice
Žofín – K174 u sídla Žďár (verze 4.0 generelu ÚSES již
odpovídá řešení požadovanému v námitce)
Nadregionální a regionální prvky ÚSES vymezené v generelu
ÚSES Táborska se v některých místech podstatně liší od
nadregionálních a regionálních prvků ÚSES vymezených
v návrhu ZÚR JČK, resp. ve verzi 4 generelu ÚSES
v Jihočeském kraji.
dotčené obce
Jílovice, Nové Hrady,
Petříkov, Suchdol nad
Lužnicí
Brloh, Český Krumlov,
Holubov, Chvalšiny, Kájov,
Křemže, Ktiš, Přísečná,
Srnín, Zlatá Koruna
Boršov nad Vltavou, Dolní
Třebonín, Holubov,
Kamenný Újezd, Křemže,
Vrábče, Zlatá Koruna
Borotín, Jistebnice,
Nadějkov
Číměř, Nová Bystřice,
Příbraz, Staňkov, Stráž nad
Nežárkou
Boletice
Benešov nad Černou, Horní
Stropnice, Pohorská Ves
Studená
Bošilec, Ponědrážka, Veselí
nad Lužnicí
Lenora, Nová Pec, Stožec,
Volary, Želnava
České Budějovice
Kaplice
Celé správní území obce
s rozšířenou působností
Tábor.
Kapitola: Záměry v souvislosti s ÚSES
zdroj
B. RURÚ
65
4. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH
Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích jsou zjišťovány ze vzájemných střetů záměrů
na provedení změn v území, dále ze střetů záměrů s limity využití území, ze zjištěných urbanistických,
dopravních, hygienických závad a závad v oblasti ochrany přírody a krajiny.
K identifikaci problémů byly provedeny následující kroky:
 střety záměrů na provedení změn v území vzájemně mezi sebou,
 střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území,
 problémy nadmístního významu převzaté z ÚAP obcí,
 problémy a závady identifikované pomocí SWOT analýz,
 problémy ve vazbě na § 39 odst. 6 SZ.
4.1.
URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ, HYGIENICKÉ A JINÉ ZÁVADY
Kapitola: Urbanistické, dopravní, hygienické a jiné závady
Za problém je nutné považovat i identifikované slabé stránky území, které vyplynuly ze SWOT analýz
v jednotlivých tématech rozboru udržitelného rozvoje území. Urbanistické a dopravní závady jsou nejlépe
identifikovány pomocí střetů v území a jsou součástí problémového výkresu.
Identifikované problémy a závady vyplývající ze SWOT analýz jsou po jednotlivých tématech rozepsány
v závěru každého tématu – viz. kapitola 1.
66
4.1.1. URBANISTICKÉ ZÁVADY
Obecné závady:
 Postupný proces suburbanizace a desurbanizace.
 Stále málo návrhů nových ploch pro výstavbu uvnitř center a opětovným využitím brownfields.
 Chybí vytváření podmínek pro změnu či zmírnění obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel.
 Malý důraz na obnovu starého bytového fondu, před výstavbou obytných komplexů na „zelené louce“.
 Vymezování nových ploch pro bydlení kolem velkých měst bez řešení problémů souvisejících
s veřejnou infrastrukturou.
Závady vyplývající z ÚAP obcí:
 Nedostatečně vyvinutý potenciál cestovního ruchu na Dačicku, což lze podpořit umožněním
umisťovat turistická ubytovacích zařízení, sportovní a rekreační zařízení a služby v podmínkách
využití vhodných ploch s různým způsobem využití, prověřit a navrhnout využití chátrajících
kulturních památek, prověřit další možnosti podpory cestovního ruchu, vytvořit pro něj podmínky,
podpořit historické vazby a hodnoty regionu Jihozápadní Moravy, chátrající a nevyužívané objekty
navrhnout na využití pro rekreační bydlení apod.
 Nedostatek pracovních příležitostí, nízká podnikatelská aktivita, vysoká nezaměstnanost, vysoká
dojížďka, perifernost území Dačicka, což lze řešit možností podnikání na vlastních pozemcích
v zastavěném území návrhem ploch s rozdílným způsobem využití smíšených, navrhnout opuštěné
a chátrající areály pro výrobní funkci nebo jako zařízení cestovního ruchu, prověřit a navrhnout
plochy výroby včetně infrastruktury.
 S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zvážit
umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu na Písecku.
4.1.2. DOPRAVNÍ ZÁVADY
Obecné závady:
 Úrovňová křížení silnic 1. třídy s železnicí, a to jak z hlediska bezpečnosti silničního provozu,
tak i z hlediska zpomalování dopravy na těchto významných silničních tazích.
 Významné silniční tahy procházející zastavěným územím, což způsobuje problémy jak z hlediska
bezpečnosti, tak i z hlediska možného zpomalení dopravy.
 Nedostatečné řešení dopravní infrastruktury při navrhování rozvojových ploch (týká se obecně
veřejné infrastruktury), kdy nejsou náležitě zváženy důsledky realizace těchto rozvojových ploch,
zejména s ohledem na zvýšenou dopravní zátěž a zvýšené nároky na občanskou vybavenost.
 Potřeba navržení obchvatu silnice II/122 u Lhenic.
 Chybějící komunikační propojení – zvýšení propustnosti krajiny a obnovení propojení sídel, zvýšení
počtu hraničních přechodů na Dačicku.
B. RURÚ




B. RURÚ
Absence silnice I. třídy, dopravního napojení Dačicka (zejména Dačice, Peč, Cizkrajov, Slavonice, Český
Rudolec, Třebětice, Budíškovice a Dešná) na silniční dopravní infrastrukturu ČR.
Nedostatečná dostupnost a přepravní parametry dopravního spojení Táborska s Prahou, Českými
Budějovicemi a Lincem, což může zlepšit vybudování dálnice D3 a IV. tranzitního železničního
koridoru pro kombinovanou dopravu AGTC, včetně navazující infrastruktury.
Nedostatečné dopravní vazby území ORP Tábor se sousedními regiony Vysočina, Plzeňským
a Jihomoravským krajem, což lze zajistit rekonstrukcí silnic I. a II. třídy a modernizací vnitrostátního
železničního koridoru železniční dopravy Plzeň – České Budějovice – Brno.
Nedostatečné propojení center osídlení ORP (Tábor, Planá nad Lužnicí, Bechyně) veřejnou dopravou
se sítí ostatních sídel, zejména v periferních mikroregionech Jistebnicko, Mladovožicko a Bechyňsko.
4.1.4. ZÁVADY V OBLASTI OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
Obecné závady:
 Umisťování staveb s možným negativním vlivem na krajinný ráz.
 Nadměrná urbanizace volné krajiny mimo zastavěná území obce.
 Nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
 Pomalá a komplikovaná realizace nefunkčních částí ÚSES.
 Nadměrný rozvoj turistického ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny.
 Tlak na urbanizaci koridoru dálnice D3, případně rychlostní silnice R3 na území Jihočeského kraje.
 Přivedení tranzitní, především nákladní dopravy na dálnici D3 jako důsledek začlenění dálnice D3
do evropského dálničního propojení sever – jih.
 Zemědělská produkční krajina s minimem lesů a vodních ploch, oblast se sníženou ekologickou
stabilitou – snížená biodiverzita v oblasti Dačicka.
 Nefunkčnost vymezených prvků ÚSES včetně nedostatečného zajištění návaznosti vymezení ÚSES
na hranicích správního území obcí na území Dačicka.
4.1.5. OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY
Obecné závady:
 Plochy záplavových území, což jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu
povodně zaplavena vodou. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani
provádět stavby s výjimkou vodních děl, dále je zakázáno těžit způsobem zhoršujícím odtok vod aj.
Mimo stanovenou aktivní zónu v záplavovém území stanovuje omezující podmínky vodoprávní úřad.
 Plochy poddolovaných území a místa se starými důlními díly, které vznikly dřívější důlní činností
a svojí existencí mohou ohrozit další rozvoj v území.
 Sesuvná území, kterých je v Jihočeském kraji naštěstí málo, ale přesto mohou ohrozit možný rozvoj
v území.
 chybějící komplexní řešení protipovodňových opatření v kraji a jejich koordinace.
Kapitola: Urbanistické, dopravní, hygienické a jiné závady
4.1.3. HYGIENICKÉ ZÁVADY
Obecné závady:
 Zdroje znečištění ovzduší REZZO, kdy jde o velké, střední a malé zdroje znečištění ovzduší,
které se velkou měrou podílejí na emisích kraje v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku,
oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek.
 Zdroje zápachu, kdy se může jednat o zemědělské provozy nebo např. o zařízení ke zpracování
odpadu či skládky.
 Haldy nebo odvaly, kdy jde o jistý způsob znehodnocení území.
 Liniové zdroje emisí tedy významné silniční tahy procházející zastavěným územím, kdy jde o závadu
ve vztahu především k obytnému území.
 Oblasti s vysokým radonovým rizikem, kde provádění staveb vyžaduje provedení opatření proti
průniku radonu.
 Chybějící síť regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady pro omezení ukládání
komunálního odpadu na skládky a pro výstavbu biofermentačních jednotek na zpracování
komunálního odpadu (ÚAP Týn nad Vltavou).
67
4.2.
B. RURÚ
IDENTIFIKOVANÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
Střety záměrů na provedení změn v území byly podrobeny analýze v prostředí GIS, a to ve dvou krocích:
 střety vzájemné,
 střety s limity využití území a s hodnotami v území.
Záměry na provedení změn v území byly rozděleny do 14 kategorií – doprava silniční, doprava železniční,
doprava letecká, doprava vodní, cyklotrasy, veřejné logistické centrum, rozvojové plochy, plochy těžby,
elektrická energie, plyn a teplo, vodovody a kanalizace, územní rezervy – LAPV, územní rezervy ostatní,
ostatní záměry.
Limity využití území a hodnoty použité pro provedení identifikace střetů v území byly redukovány na ty
nejvýznamnější resp. nadmístní, zejména limity spojené s ochranou přírody a krajiny.
Výsledkem provedené analýzy jsou vrstvy střetů, které čítají tisíce bodů, kde každý jednotlivý bod
znamená identifikovaný střet v území. Z takto identifikovaných střetů byly vybrány ty významnější, které
byly zahrnuty mezi významnější problémy k řešení v ÚPD. Za významnější byly považovány střety
s ochranou přírody, se záplavovými územími, s CHOPAV, a dále s krajinnými památkovými zónami.
Identifikované střety jsou součástí problémového výkresu, přičemž každý střet má konkrétní značku a
barvu podle druhu střetu.
Střety byly prováděny podle následující matice:
TABULKA 24 – MATICE STŘETŮ V ÚZEMÍ
68
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
cyklotrasy
Ostatní záměry
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Územní rezervy
– ostatní
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Územní rezervy
– LAPV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Vodovody a
kanalizace
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Plyn a teplo
x
Elektrická
energie
x
x
x
x
x
Plochy těžby
x
x
Vodní doprava
Letecká
doprava
Železniční
doprava
x
x
x
x
Rozvojové
plochy
Silniční doprava
Železniční doprava
Letecká doprava
Vodní doprava
cyklotrasy
Rozvojové plochy
Plochy těžby
Elektrická energie
Plyn a teplo
Vodovody a kanalizace
Územní rezervy – LAPV
Územní rezervy ostatní
Ostatní záměry
Dobývací prostory
Ložiska nerostných surovin
Poddolovaná území
CHLÚ
CHOPAV
Záplavová území
Národní park
CHKO
Přírodní parky
Natura 2000 (EVL + SPA)
MZCHU
Lokality zvláště chráněných druhů
Půda 1. Třídy ochrany
Lesy ochranné a zvláštního určení
Krajinná památková zóna
ÚSES – nadregionální prvky
Veř. Logistické
centrum
Záměry na provedení změn v území
Vybrané limity využití území
Kapitola: Identifikované střety záměrů na provedení změn v území
Silniční doprava
Záměry na provedení změn v území
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
B. RURÚ
4.2.1. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY SE ZÁMĚRY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
V této kapitole byly prověřeny možné střety záměrů dopravní infrastruktury s vybranými limity využití
území blíže specifikovanými viz. Tabulka 24 – Matice střetů v území. Vyjmenované střety jsou obsaženy i
v problémovém výkrese.
ozn.
název
limit využití území
D1
dálnice D3
D2
rychlostní silnice R3
D3
IV. TŽK
D4
D5
silnice I/4
D6
silnice I/19
D7
silnice I/20
D8
silnice I/22
D9
silnice I/23
D10
silnice I/24
D11
silnice I/29
D12
silnice I/34
D13
silnice I/39
D14
železnice Plzeň - Č. Budějovice
1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, CHLÚ Dráchov,
CHOPAV Třeboňská pánev, lesy zvláštního určení, ložisko nerostných
surovin Dráchov, PP Doubí u Žíšova, PR Horusická blata, EVL Lužnice
a Nežárka, ptačí oblast Třeboňsko, poddolovaná území (České Budějovice
4 a 5, Hůry 2 a 3, Hůry-Kateřina 4 a 5, Rudolfov u Č. Budějovic, Vráto 1
-Hlinsko), přírodní park Turovecký les, Q100 (Bechyňský potok,
Černovický potok, Dobrovodský potok, Hodějovický potok, Chotovinský
potok, Lužnice, Malše, Vltava, Malše, Mlýnská stoka)
1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Kaplice, CHOPAV Novohradské hory,
poddolované území Kaplice 2
1. třída ochrany ZPF, dobývací prostor Ševětín, CHKO Třeboňsko,
CHOPAV (Novohradské hory, Třeboňská pánev), lesy zvláštního určení,
ložisko nerostných surovin Veselí nad Lužnicí-Vlkov, PR Horusická blata,
EVL (Blanský les, Hlubocké obory, Lužnice a Nežárka), ptačí oblasti
(Hlubocké obory, Třeboňsko), poddolovaná území (Dobřejovice,
Hrdějovice, Kamenný Újezd 2, 4), Q100 (Černovický potok, Dobrovodský
potok, Hodějovický potok, Košínský potok, Lužnice, Vltava, Malše,
Mlýnská stoka)
1. třída ochrany ZPF, dobývací prostor Nerestce, ložisko nerostných
surovin Lety, Q100 (Lomnice, Skalice)
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHLÚ Výškovice I., CHOPAV Šumava,
lesy ochranné a zvláštního určení, ložiska nerostných surovin (Výškovice,
Výškovice-Sudslavice), PP Pod Ostrohem, EVL Šumava, Q100 (Otava,
Peklov, Spůlka, Teplá Vltava, Volyňka)
1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Meziříčí, lesy ochranné a zvláštního určení,
ložiska nerostných surovin (Lety, Meziříčí), ptačí oblast Údolí Otavy a
Vltavy, Q100 (Milevský potok, Vltava)
1. třída ochrany ZPF, KPZ Libějovicko - Lomecko, lesy zvláštního určení,
PR (Sedlická obora, Vrbenské rybníky), EVL Vrbenské rybníky, ptačí
oblast Českobudějovické rybníky, poddolované území Vráto 1
- Hlinsko, přírodní park Pálenec, Q100 (Bezdrevský potok, Dehtářský
potok, Dobrovodský potok, Vltava - Č. Vrbné - Kořensko, Vltava
- VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka)
1. třída ochrany ZPF, ložisko nerostných surovin Cehnice, poddolované
území Cehnice, Q100 Otava
1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, ptačí oblast Třeboňsko, přírodní
park Javořická vrchovina, Q100 (Hamerský potok, Řečice, Studentský
potok, Žirovnice)
1. třída ochrany ZPF, dobývací prostory (Cep I a II, Tušť, Tušť I),
CHKO Třeboňsko, CHLÚ Tušť, CHOPAV Třeboňská pánev, ložiska
nerostných surovin (Cep 2, Suchdol nad Lužnicí, Tušť-Halámky, TušťSuchdol nad Lužnicí), NPR Velký a Malý Tisý, EVL Třeboňsko _ střed,
EVL Velký a Malý Tisý, ptačí oblast Třeboňsko, Q100 Lužnice
1. třída ochrany ZPF, lesy ochranné a zvláštního určení, přírodní park
Písecké hory, Q100 (Otava, Smutná, Vltava)
1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, CHLÚ Třeboň,
CHOPAV Třeboňská pánev, lesy zvláštního určení, ložiska nerostných
surovin (Dunajovice - Libín, Holičky u Staré Hlíny, Třeboň), ptačí oblast
Třeboňsko, přírodní park Homolka - Vojířov, Q100 (Hamerský potok,
Nežárka, Řečička)
1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, NP a CHKO Šumava,
CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL (Blanský les, Boletice,
Šumava), ptačí oblasti (Boletice, Šumava), poddolovaná území
(Český Krumlov - Nové Dobrkovice, Horní Planá, Přísečná-Domoradice 1
a 2), Q100 (Vltava, Vltava - VD Lipno I - Planá)
1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení, PR Bažantnice u Pracejovic,
NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PP Skalský, PP Tůně u Hajské,
TABULKA 25 - STŘETY DOPRAVNÍCH ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
69
ozn.
70
název
D15
železnice Veselí nad Lužnicí České Velenice
D16
ŠED
D17
D18
železnice Slavonice - Fratres
Vltavská vodní cesta
D19
VLC České Budějovice
D20
letiště České Budějovice
D23
D24
D25
D26
silnice II/105
silnice II/120
silnice II/122
jižní tangenta České Budějovice
D27
D28
D29
silnice II/128
silnice II/135
silnice II/137
D30
D31
silnice II/140
silnice II/141
D32
D34
D35
D36
D37
silnice II/142
silnice II/144
silnice II/145
silnice II/146
silnice II/147
D38
silnice II/151
D39
D40
D41
D42
silnice II/138
silnice II/155
silnice II/156
D43
silnice II/157
D45
D46
silnice II/159
silnice II/160
D47
D48
D49
silnice II/161
silnice II/162
silnice II/163
EVL Hlubocké hráze, ptačí oblasti (Českobudějovické rybníky,
Řežabinec), Q100 (Bezdrevský potok, Blanice, Dehtářský potok,
Dobrovodský potok, Otava, Vltava - Č. Vrbné - Kořensko, Vltava
- VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka, Volyňka)
1. třída ochrany ZPF, dobývací prostory (Cep I a II), CHKO Třeboňsko,
CHLÚ (Cep I, Ponědrážka), CHOPAV Třeboňská pánev, lesy zvláštního
určení, LZCHD Kozí vršek, ložiska nerostných surovin (Cep 2, Dvory nad
Lužnicí-Tušť, Majdalena, Suchdol nad Lužnicí, Tušť-Halámky, Val),
PP Kozí vršek, NPR Stará řeka, NPR Velký a Malý Tisý, EVL (Lužnice a
Nežárka, Nadějská soustava, Třeboňsko - střed, Velký a Malý Tisý),
ptačí oblast Třeboňsko, Q100 (Lužnice, Nežárka, Rybná)
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHLÚ Černá v Pošumaví I.,
CHOPAV Šumava, lesy ochranné a zvláštního určení, ložisko nerostných
surovin Bližná-Blíženský les, EVL Šumava, poddolované území
(Černá v Pošumaví-Blíženský les, Horní Planá), Q100 (Vltava, Vltava
- VD Lipno I - Planá)
1. třída ochrany ZPF
1. třída ochrany ZPF, lesy ochranné a zvláštního určení, EVL Lužnice
a Nežárka
1. třída ochrany ZPF, Q100 (Dobrovodský potok, Vltava - Č. Vrbné
- Kořensko, Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka)
1. třída ochrany ZPF, Q100 (Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše,
Mlýnská stoka)
1. třída ochrany ZPF, Q100 Milevský potok
lesy zvláštního určení
Mlýnská stoka)
1. třída ochrany ZPF, přírodní park Česká Kanada
1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Sudoměřice I., CHOPAV Třeboňská pánev, lesy
zvláštního určení, EVL Lužnice a Nežárka, poddolovaná území (Horky,
Ratibořské Hory-revír), Q100 Lužnice
1. třída ochrany ZPF, PP Ražický
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního
určení, LZCHD Blanice, NPP Blanice, PP Upolíny, EVL Šumava, přírodní
park Svobodné hory, Q100 (Bavorovský potok, Blanice, Živný potok)
1. třída ochrany ZPF, Q100 Bavorovský potok
1. třída ochrany ZPF, Q100 Blanice
poddolované území Dobřejovice
1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev,
Q100 Lužnice
1. třída ochrany ZPF, lesy ochranné, přírodní park Česká Kanada,
Q100 (Bolíkovský potok, Moravská Dyje, Vápovka)
1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Kaplice, CHOPAV Novohradské hory, ložisko
nerostných surovin Kaplice, Q100 Malše
přírodní park Písecké hory
1. třída ochrany ZPF, CHOPAV (Novohradské hory, Třeboňská pánev),
KPZ Novohradsko, lesy zvláštního určení, EVL Sokolí hnízdo a bažantnice,
poddolované území Nedabyle-Doubravice 1, přírodní park Novohradské
hory, Q100 Stropnice
1. třída ochrany ZPF, poddolované území České Budějovice 5
- Dobrá Voda
lesy zvláštního určení, přírodní park Písecké hory
1. třída ochrany ZPF, lesy ochranné a zvláštního určení, PR Český Jílovec,
EVL Vltava Rožmberk - Větřní, poddolovaná území (Český Krumlov
- Plešivec 1, Větřní, Větřní - Němče), Q100 Vltava - VD Lipno I - Planá
Q100 Vltava - VD Lipno I - Planá
lesy zvláštního určení, poddolované území Větřní
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHLÚ Černá v Pošumaví II.,
CHOPAV Šumava, EVL Šumava, přírodní park Vyšebrodsko, Q100 (Větší
B. RURÚ
název
D51
silnice II/173
D52
D53
D54
D55
D56
D57
D60
D63
D64
D65
D67
D72
D74
D81
D82
D83
oD#1
oD#2
oD#4
oD#7
oD#8
oD#9
oD#10
oD#11
oD#13
oD#17
oD#19
oD#21
oD#24
oD#25
oD#26
Vltavice, Vltava, Vltava - VD Lipno I - Planá)
1. třída ochrany ZPF, dobývací prostor Blatná, CHLÚ Blatná,
Q100 Závišinský potok
silnice II/406
1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Dačice, lesy zvláštního určení, PP Dubová
stráň, Q100 (Bolíkovský potok, Moravská Dyje)
silnice II/408
1. třída ochrany ZPF, Q100 Moravská Dyje
silnice II/409
1. třída ochrany ZPF, přírodní park Turovecký les
silnice II/410
1. třída ochrany ZPF, Q100 Želetavka
silnice II/603
1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, CHOPAV (Novohradské hory,
Třeboňská pánev), EVL Horní Malše, Q100 Malše
silnice I/3
Mlýnská stoka)
silniční napojení lokality Špičák 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního
určení, EVL (Boletice, Šumava), ptačí oblast Boletice, poddolované území
Horní Planá
Dopravní skelet města Č.
1. třída ochrany ZPF, Q100 (Dobrovodský potok, Hodějovický potok,
Budějovice
Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka)
silnice III/15425
CHKO Třeboňsko, CHLÚ Krabonoš, CHOPAV Třeboňská pánev, ložisko
nerostných surovin Halámky, Q100 Lužnice
silnice Nová Pec - Zadní
1. třída ochrany ZPF, NP a CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy ochranné
Zvonková
a zvláštního určení, PP (Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové,
Úval Zvonková), EVL Šumava, ptačí oblast Šumava, Q100 Vltava
elektrifikace železnice Písek 1. třída ochrany ZPF, KPZ Čimelicko - Rakovicko, lesy ochranné a
Březnice
zvláštního určení, PP Vystrkov, PR Žlíbky, ptačí oblast Údolí Otavy a
Vltavy, Q100 (Lomnice, Otava, Skalice)
přístavy na Lipně
CHKO Šumava, EVL Šumava
přívozy na Orlické nádrži
lesy ochranné, PP Kopaniny, ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy
silnice III/10577
poddolované území Rudolfov u Č. Budějovic
silnice Zahájí - Olešník - Chlumec dobývací prostor Blana, ložisko nerostných surovin Zahájí-Blana
propojení Kápa - Hraničník
CHKO Šumava, NP a CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení,
EVL Šumava, ptačí oblast Šumava
Návrh R4 (Nová Hospoda –
1. třída ochrany ZPF, Q100 Otava
Strakonice)
Silnice II/156 (Nové Hrady – HP 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Třeboňská pánev, KPZ Novohradsko
Vyšné/Höhenberg)
Severní obchvat Dolního
CHOPAV Třeboňská pánev
Bukovska
Napojení obchvatu I/4 u Horní
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava
Vltavice na silnici II/167
Přeložka Lenora – Nová Houžná 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy ochranné,
sil. I/39
EVL Šumava, ptačí oblast Šumava, Q100 Teplá Vltava
Kájov (křiž. I/39) – Boletice –
CHKO Blanský les, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního
lokalita Špičák (sil. III/1637)
určení, EVL Boletice, ptačí oblast Boletice, Q100 Chvalšinský potok
Napojení přeložky Horní Planá – 1. třída ochrany ZPF, NP a CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava
Želnava (D13/5) na silnici
III/1632 směr na Novou Pec
Přeložka Hluboká nad Vltavou
1. třída ochrany ZPF, Q100 Vltava - Č. Vrbné - Kořensko
silnici II/146
Silnice II/156 Vyšné – České
CHOPAV Třeboňská pánev, Q100 Rybná
Velenice
Železnice Nové Údolí – státní
NP a CHOPAV Šumava, PP Spálený luh, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava
hranice
Nový most přes Vltavu u Hladné Q100 Vltava
sil. II/135
Krátká přeložka sil. II/105 v
místní části Nemějice (obec
Slabčice)
Přeložka Trhové Sviny sil. II/156 1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Trhové Sviny-Rejta, CHOPAV Třeboňská
pánev, ložisko nerostných surovin Trhové Sviny, Q100 Svinenský potok
Záměr INLINE dráhy ve Stožci
1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení,
PP Vltavský luh, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava, NP Šumava,
Q100 Studená Vltava
Záměr bílá stopa
1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Šumava, NP a CHKO Šumava, lesy
ozn.
B. RURÚ
71
ozn.
název
oD#27 Překategorizace silnice II/137
Běleč – Bzová – Vilice
oD#28 Východní obchvat Nové Bystřice
oD#29 Homogenizace silnice II/143 v
obci Křemže (od náměstí po
nově zrekonstruovaný most přes
Křemžský potok)
oD#30 Tunel Český Krumlov
oD#31 Přeložka silnice II/154 v Třeboni
oD#32 Západní půloblouk, úsek sídliště
Máj – Litvínovice
oD#35 Železnice Hořice na Šumavě –
Černá v Pošumaví (dříve územní
rezerva D/L)
oD#36 Železnice Veselí – Jindřichův
Hradec – hr. Kraje (dříve územní
rezerva D/K)
oD#37 Nová silnice I/39 městem podél
stávající železniční tratě v
Českém Krumlově (dříve D13/3)
oD#38 Dopravní napojení VLC v Č.
Budějovicích
oD#40 křiž. II/146 x II/603
oD#42 Maňava – Letiště
72
ochranné, PP (Jezerní luh, Kvilda_Pod políčky, Olšinka, Pod Šindlovem,
Pramen Vltavy, Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové, Spálený luh,
Strážný_Pod Obecním lesem, Trojmezná hora, Vltavský luh, Žďárecká
slať), PR Niva Kořenského potoka, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava,
Q100 (Řasnice, Studená Vltava, Teplá Vltava)
1. třída ochrany ZPF, přírodní park Česká Kanada, Q100 Dračice
1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, EVL Blanský les
EVL Blanský les, Q100 Vltava - VD Lipno I - Planá
CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev, ptačí oblast Třeboňsko,
Q100 Lužnice
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, ložisko nerostných
surovin Černá v Pošumaví - Mokrá, EVL Šumava, poddolované území
Černá v Pošumaví, Q100 Vltava
1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, lesy zvláštního určení, ptačí
oblast Třeboňsko, Q100 Nežárka
1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, EVL Blanský les, poddolovaná
území (Český Krumlov - Nové Dobrkovice, Přísečná-Domoradice 1, 2)
1. třída ochrany ZPF, Q100 (Dobrovodský potok, Vltava - VD Lipno I
- Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka)
určení, EVL Šumava, ptačí oblast Boletice
4.2.2. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY SE ZÁMĚRY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
V této kapitole byly prověřeny možné střety záměrů technické infrastruktury s vybranými limity využití
území blíže specifikovanými viz. Tabulka 24 – Matice střetů v území. Vyjmenované střety jsou obsaženy
i v problémovém výkrese.
TABULKA 26 - STŘETY ZÁMĚRŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
ozn.
název
Ee1
VVN 110 kV Strakonice Střelské Hoštice
Úprava trasy vedení VVN 110 kV
– Přední Zborovice
VVN 110 kV Chotoviny - Dolní
Hořice
VVN 110 kV Přídolí - Kaplice
VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí
- České Velenice
VVN 110 kV Těšovice - Volary
LZCHD Kozlov, Kozlovská stráň, EVL Kozlovská stráň
oEe1
Ee2
Ee3
Ee4
Ee8
Ee12
Ee13
Ee18
Ee19
Ee31
Ee33
oEe33
oEe#1
1. třída ochrany ZPF, Q100 Volyňka
PR Kladrubská hora, EVL Kladrubská hora
přírodní park Poluška
CHKO Třeboňsko
CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PR Na Soutoku, PP Vraniště,
EVL (Blanice, Šumava)
VVN 110 kV Dasný - Větřní
lesy zvláštního určení, EVL (Blanský les, Vltava Rožmberk-Větřní),
ptačí oblast Českobudějovické rybníky
VVN 110 kV Větřní - Horní Planá CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PP Slavkovský chlumek,
EVL (Boletice, Šumava), ptačí oblast Boletice
transformovna Horní Planá
transformovna Volary
VVN 110 kV Kočín - Veselí nad
lesy zvláštního určení, EVL Lužnice a Nežárka
Lužnicí
VVN 400 kV Kočín - Mírovka
lesy zvláštního určení, EVL (Borkovická blata, Lužnice a Nežárka)
Úprava trasy vedení VVN 400 kV 1. třída ochrany ZPF
– Myslkovice
Zdvojení vedení 400 kV Kočín – 1. třída ochrany ZPF, dobývací prostor Záblatí II, CHLÚ (Krašlovice,
B. RURÚ
oEe#2
oEe#3
název
Přeštice
Záblatí), KPZ Libějovicko - Lomecko, lesy zvláštního určení,
ložisko nerostných surovin Záblatí, PP Pastvina u Přešťovic,
PR Radomilická mokřina, EVL (Pastvina u Přešťovic, Radomilická
mokřina), poddolované území Bratronice-Nahošín, přírodní park
(Pálenec, Svobodné hory), Q100 (Blanice, Otava)
1. třída ochrany ZPF, KPZ Libějovicko - Lomecko, ptačí oblast
Českobudějovické rybníky, Q100 Bezdrevský potok
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy ochranné
a zvláštního určení, LZCHD Blanice, NPP Blanice, PP Zábrdská skála,
EVL (Blanice, Šumava), Q100 (Blanice, Volarský potok)
1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Novohradské hory, ložisko nerostných
surovin Lniště-Čížkrajice, přírodní park Soběnovská vrchovina,
Q100 (Černá, Malše, Svinenský potok)
1. třída ochrany ZPF, Q100 Volyňka
Malovice – Dasné
Vedení VVN 110 kV Těšovice –
Volary
oEe#4
Propojovací vedení VVN 110 kV
Kaplice – Trhové Sviny
oEe#5
Vedení 110 kV Strakonice –
Vimperk (dříve záměr Ee15)
Doplnění vedení VVN 110 kV
Dačice – Jemnice
VTL plynovod Soběslav - Planá
nad Lužnicí
Úprava trasy vedení VTL
plynovodu – Sedlečko u
Soběslavě
VTL plynovod Čestice - Stachy
VTL plynovod Ševětín - Hosín
VTL plynovod Kunžak - Český
Rudolec
VTL plynovod Lenora - Strážný
oEe#6
Ep4
oEp4
Ep5
Ep7
Ep8
Ep9
Ep10
Ep11
Ep12
Ep13
Ep25
Et1
V1
V2
V3
V4
V5
V8
V11
V12
1. třída ochrany ZPF, Q100 (Moravská Dyje, Vápovka)
přírodní park Turovecký les
1. třída ochrany ZPF, Q100 Černovický potok
CHKO Šumava, LZCHD Peckov, EVL Šumava
dobývací prostor Ševětín
přírodní park Česká Kanada
NP a CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PR Hliniště, EVL Šumava,
ptačí oblast Šumava
propojení tranzitních plynovodů dobývací prostory (Bližná, Záblatí), CHKO (Blanský les, Šumava),
(VVTL)
CHLÚ (Černá v Pošumaví I., Čičenice, Chvalšiny-Střemily), lesy zvláštního
určení, LZCHD (Dobročkovské hadce, Křemžský potok, Svatý kříž,
Třebovický, Chvalšinský potok), ložiska nerostných surovin (BližnáBlíženský les, Bližná-Černá v Pošumaví, Černá v Pošumaví-Mokrá,
Číčenice-Záblatí, Újezdec u Číčenic, Záboří-jih-Číčenice), PP (Koubovský
rybník, Meandry Chvalšinského potoka, Velké bahno), EVL (Blanský les,
Boletice, Svatý Kříž, Šumava), ptačí oblasti (Boletice, Šumava),
poddolovaná území (Černá v Pošumaví, Černá v Pošumaví-Blíženský les,
Černá v Pošumaví-Bližná, Černá v Pošumaví-Muckov)
VTL plynovod Smědeč - Brloh
CHKO Blanský les, lesy zvláštního určení, LZCHD Křemžský potok,
EVL Blanský les
VTL plynovod Kájov - Černá v
CHKO Blanský les, lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin
Pošumaví
Černá v Pošumaví-Mokrá, EVL Blanský les, ptačí oblast Boletice,
poddolované území Černá v Pošumaví
VTL plynovod Velešín PP Pašínovická louka
Borovany
VTL plynovod Mladá Vožice EVL Vlašimská Blanice
Pacov I. etapa
dálkový horkovod JETE - Č.
lesy zvláštního určení, PP Vrbenská tůň, EVL (Hlubocké hráze, Hlubocké
Budějovice
obory), ptačí oblasti (Českobudějovické rybníky, Hlubocké obory)
Vodovod Severní Písecko
Zdroj Mažice, vodovody
lesy zvláštního určení, PR Kozohlůdky, EVL (Borkovická blata,
Hlubocké obory, ptačí oblast Hlubocké obory
Přivaděč Záblatí – Třeboň
CHKO Třeboňsko, lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin
Dunajovice - Libín, ptačí oblast Třeboňsko
Vodovod Nová Bystřice –
přírodní parky (Česká Kanada, Homolka - Vojířov)
Lásenice
Zdvojení přívodu z přehrady
lesy zvláštního určení, EVL Římov
Římov
Skupinový vodovod Lipensko
dobývací prostor Bližná, CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, ložiska
nerostných surovin (Bližná-Blíženský les, Bližná-Černá v Pošumaví),
PP Velké bahno, EVL Šumava
Vodovod Němčice – Jilem
přírodní park Javořická vrchovina
Napojení obcí na skupinový
ložisko nerostných surovin Borotín-Liderovice
ozn.
B. RURÚ
73
ozn.
V13
V14
V15
V16
V19
V21
V23
V29
V31
V36
V41
V42
název
B. RURÚ
vodovod Chotoviny
Vodovod Přeštěnice – Chyšky
přírodní park Jistebnická vrchovina
Vodovod Zbelítov – Osek
ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy
Skupinový vodovod Bernartice
Vodovod Albrechtice nad
dobývací prostor Jehnědno, ložisko nerostných surovin Jehnědno,
Vltavou
přírodní park Písecké hory
Vodovod Otice – Maňávka –
CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, EVL (Boletice, Šumava),
Horní Planá
ptačí oblast Boletice, CHKO Třeboňsko
Skupinový vodovod Křemže
CHKO Blanský les, EVL Blanský les
Vodovod Hamr – Suchdol nad
dobývací prostory (Klikov, Krabonoš), CHKO Třeboňsko, ložiska
Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí - nerostných surovin (Halámky, Hamr-Klikov 2, Klikov, Krabonoš, TušťČeské Velenice
Suchdol nad Lužnicí), PR Krabonošská niva, EVL Třeboňsko - střed, ptačí
oblast Třeboňsko
ČOV Třeboň
CHKO Třeboňsko
ČOV Stráž nad Nežárkou
CHKO Třeboňsko
ČOV Jistebnice
přírodní park Jistebnická vrchovina
Vodovod Bavorov
přírodní park Svobodné hory
Vodovod Vlkov
dobývací prostor Horusice I., CHKO Třeboňsko, ložisko nerostných
surovin Val, ptačí oblast Třeboňsko
4.2.3. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY SE ZÁMĚRY ROZVOJOVÝCH PLOCH
V této kapitole byly prověřeny možné střety navržených rozvojových ploch s vybranými limity využití
TABULKA 27 – STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
ozn.
74
název
SO3
SO4
SO5
SO6
SO10
Chotoviny
Tábor – Čekanice (západ)
Tábor – Čekanice (východ)
Sezimovo Ústí
České Budějovice – Čtyři Dvory
SO11
České Budějovice – Za
Stromovkou
České Budějovice – rozšíření
Adamov – Hůry – Rudolfov
České Budějovice – Rožnov
Jindřichův Hradec
Nová Bystřice
Nové Hrady
1. třída ochrany ZPF, EVL
Českobudějovické rybníky
poddolované území Litvínovice
oSO11
SO13
SO14
SO15
SO16
SO18
oSO#2
oSO#4
KP1
oKP#1
KP2
oKP#2
KP4
KP5
KP6
KP7
KP8
KP9
KP13
oKP13
Vrbenské
rybníky,
ptačí
oblast
poddolované území Litvínovice
poddolované území Rudolfov u Č.Budějovic
1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Novohradské hory, KPZ Novohradsko,
přírodní park Novohradské hory
Semice – návrh smíšené plochy s přírodní park Písecké hory
převážně obytnou funkcí
Písek (jihozápadní okraj města) dobývací prostor Písek, CHLÚ Písek
– návrh smíšené plochy s
převážně obytnou funkcí
Sedlice
Sedlice
PP Pískovna na cvičišti
ptačí oblast Českobudějovické rybníky
Milevsko
Chotoviny – Červené Záhoří
Tábor – Klokoty
Tábor – sever
Protivín
1. třída ochrany ZPF, EVL Žďárské louky, Q100 Blanice
Protivín – rozšíření rozvojové
Q100 Blanice
plochy KP13
KP14
KP17
KP18
KP21
KP22
KP23
KP28
KP29
KP30
KP32
KP33
KP37
SR3
SR4
SR7
oSR7
SR9
SR10
SR13
SR14
SR15
SR18
SR19
SR20
SR21
SR22
SR23
SR25
SR27
oSR27
oSR#1
oSR#2
oSR#3
oSR#4
oSR#5
oSR#6
oSR#7
oSR#8
oSR#9
oSR#11
název
Vodňany
Soběslav
České Budějovice – Kněžské
dvory
České Budějovice – Okružní
České Budějovice – Hůry
Český Krumlov – Domoradice
1. třída ochrany ZPF, Q100 (Dobrovodský potok, Vltava - VD Lipno I
- Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka)
poddolované území Hůry 3
1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, poddolované území PřísečnáDomoradice 1, 2
1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Novohradské hory
Bujanov
Dolní Dvořiště
České Velenice – hospodářský
park
Horosedly
Čimelice – golf
Kadov – Lnářský Málkov – golf
Purkarec – golf
Purkarec – golf – návrh rozšíření
rozvojové plochy SR7
Kubova Huť – Boubín – lyžařský
areál
Zvíkov – Ortvínovice, sportovně
rekreační plocha s hlavní náplní
v podobě golfového hřiště
Třeboň – Domanín, lázně
Český Krumlov – Kvítkův dvůr,
víceúčelová sportovně rekreační
plocha
Mirkovice – Svachova Lhotka,
golf
Lipenská nádrž – Dolní Vltavice,
víceúčelová sportovně rekreační
plocha
Frymburk – Kovářov, golf
Lipno – Kramolín, rozšíření
stávajícího lyžařského areálu
ZOO program na Šumavě
Cross golf Stožec (malá
varianta), přírodně
koncipovaného golfového hřiště
České Žleby – crossgolf (velká
varianta) – rozšíření plochy
SR27
Marína Karlovy Dvory – návrh
Marína Hůrka – návrh
Přístav Dolní Vltavice – návrh
Rozšíření exist. Maríny Kovářov
Marína Hruštice – návrh
Marína Hrdoňov – návrh
Marína „Wellness“ – návrh
Marína „Frymburk“ – návrh
Marína Modřín – návrh
Purkarec – návrh sportovně
rekreační plochy
oSR#12 Černá v Pošumaví – ZOOPARK –
návrh sportovně rekreační
plochy
KPZ Čimelicko - Rakovicko
1. třída ochrany ZPF, přírodní park Pálenec
lesy zvláštního určení, Q100 Vltava - Č. Vrbné - Kořensko
CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, lesy zvláštního určení
1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení
CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev
CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev, ptačí oblast Třeboňsko
EVL Blanský les
1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení, Q100 Vltava
1. třída ochrany ZPF, KPZ Novohradsko
1. třída ochrany ZPF, NP a CHKO Šumava, CHOPAV Šumava,
lesy zvláštního určení, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava
NP Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Šumava,
NP Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Šumava,
CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava
CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, poddolované území Horní
Planá, Q100 Vltava
Q100 Vltava
lesy zvláštního určení, Q100 Vltava - Č. Vrbné - Kořensko
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava,
Q100 Vltava
ozn.
B. RURÚ
75
ozn.
název
oSR#13 Stachy – záměr rozšíření areálu
Zadov
oSR#16 Hodňov – golfový areál – návrh
sportovně rekreační plochy
oSR#17 Kožlí – návrh sportovně
rekreační plochy
oSR#18 Chrást – návrh sportovně
rekreační plochy
oPT#1 Čavyně – záměr na těžbu
štěrkopísku
CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava
KPZ Orlicko
1. třída ochrany ZPF, Q100 Blanice
4.2.4. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY S ÚZEMNÍMI REZERVAMI
V této kapitole byly prověřeny možné střety územních rezerv z návrhu ZÚR s vybranými limity využití
TABULKA 28 – STŘETY ÚZEMNÍCH REZERV S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
ozn.
L/A
L/B
L/C
76
název
Hradiště (potok Černá)
1. třída ochrany ZPF, přírodní park Novohradské hory
Dolní Bolíkov (Bolíkovský potok) 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Česká Kanada
Větší Vltavice
lesy zvláštního určení, LZCHD (Horní Dvořiště - velká pastvina, Mlýnec I
+ II, Vyšší Brod, Mlýnce), přírodní park Vyšebrodsko
L/D
Bednárec
L/E
Nihošovice
L/F
Myslín
L/G
Budislav (Černovický potok)
D/A severní obchvat J. Hradce
1. třída ochrany ZPF, Q100 Nežárka
D/B severozápadní obchvat Lásenice 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Homolka - Vojířov, Q100 Nežárka
D/C jihozápadní obchvat Volary
D/D západní přeložka Soběslav
1. třída ochrany ZPF, EVL Lužnice a Nežárka, Q100 Nežárka
D/E jižní obchvat Číčenice
CHLÚ Čičenice, ložisko nerostných surovin Újezdec u Číčenic,
Q100 Nežárka
D/F
přeložka Vodňany
KPZ Libějovicko - Lomecko
D/G východní obchvat Volary
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava,
Q100 Volarský potok
D/H napojení letiště na II/156
1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení, Q100 Malše
D/J
Napojení Č. Krumlova na IV. TŽK 1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, lesy zvláštního určení,
EVL Blanský les, poddolovaná území Přísečná-Domoradice 1 a 2,
Q100 Vltava - VD Lipno I - Planá
D/M úzkorozchodná želenice Nová
1. třída ochrany ZPF, přírodní park Česká Kanada, Q100 Dračice
Bystřice - státní hranice
D/N obchvat Mirovice
1. třída ochrany ZPF, Q100 Skalice
D/O železniční napojení Špičák
určení, EVL Boletice, EVL Šumava, ptačí oblast Boletice, poddolované
území Černá v Pošumaví, Q100 (Olšina, Vltava)
D/P železniční napojení Klápa
1. třída ochrany ZPF, CHKO a NP Šumava, CHOPAV Šumava,
lesy zvláštního určení, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava
D/R severní silniční tangenta v Č.
1. třída ochrany ZPF, ptačí oblast Českobudějovické rybníky,
Budějovicích
poddolovaná území (Hrdějovice a Rudolfov u Č. Budějovic),
Q100 (Dehtářský potok, Dobrovodský potok, Vltava - Č. Vrbné
- Kořensko, Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka)
Ep15 ÚR - VTL plynovod Hvožďany přírodní park Plziny
Chrášťany
Ep16 ÚR - VTL plynovod Stachy CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PR Amálino údolí, EVL Šumava,
hranice kraje
oEp17 Úprava trasy VTL plynovodu –
Q100 Spůlka
Zdíkov
Ep18 ÚR - VTL plynovod Horní
CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PP Pod Ostrohem, EVL Šumava
Vltavice - Vimperk
Ep19 ÚR - VTL plynovod Netolice - Zliv lesy zvláštního určení, ptačí oblast Českobudějovické rybníky
Ep20 ÚR - VTL plynovod Strážný lesy zvláštního určení, NP Šumava, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava
státní hranice
B. RURÚ
Ep21
Ep22
Ep23
Ep24
název
ÚR - VTL plynovod Horní Planá Volary
ÚR - VTL plynovod Nová Bystřice
- Slavonice
ÚR - VTL plynovod Kaplice Horní Stronice
NP a CHKO Šumava, lesy ochranné a zvláštního určení, EVL (Boletice,
Šumava), ptačí oblast Boletice
lesy zvláštního určení, EVL Osika, přírodní park Česká Kanada
SR16
ÚR - VTL plynovod Nové Hrady České Velenice
Lokalita ŠPIČÁK
PT2
PT6
PT7
PT8
PT9
PT11
PT12
PT13
DP Podolí II-Kosejřín
DP Horní Bukovsko
DP Blana
DP Ševětín
DP Ledenice
DP Nakolice
DP Krabonoš
DP Vrábče
Dobývací prostor Kaplice, CHLÚ Kaplice, ložisko nerostných surovin
Kaplice, EVL Horní Malše, přírodní parky (Novohradské hory,
Soběnovská vrchovina)
lesy zvláštního určení, EVL Sokolí hnízdo a bažantnice, přírodní park
Novohradské hory
1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy ochranné
a zvláštního určení, EVL Boletice, ptačí oblast Boletice
1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Třeboňská pánev
CHOPAV Třeboňská pánev, KPZ Novohradsko
CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev
ozn.
B. RURÚ
77
4.2.5. IDENTIFIKOVANÉ VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ
Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území byly zjišťovány napříč všemi záměry, přičemž mezi
záměry byly zařazeny i prvky ÚSES, a to z důvodu zahrnutí nového vymezení nadregionálních
a regionálních prvků ÚSES z generelu Jihočeského kraje do návrhu ZÚR JČK.
Většina identifikovaných vzájemných střetů bude moci být vyřešena upřesněním vymezení v navazujících
ÚPD, na základě konkrétních podmínek v území.
TABULKA 29 – VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
78
ozn.
popis záměru
popis střetu
D1
Dálnice D3
D2
D3
IV. TŽK
D4
D5
Silnice I/4
D6
Silnice I/19
D7
Silnice I/20
D8
Silnice I/22
D9
Silnice I/23
D10
Silnice I/24
D11
Silnice I/29
D12
Silnice I/34
D13
Silnice I/39
D14
železnice
Plzeň - Č. Budějovice
KP9 (Planá nad Lužnicí), KP17 (Soběslav), KP18 (Veselí nad Lužnicí), KP23
(Č. Budějovice – Hůry), Ee27 (VVN 400 kV a 110 kV Libníč - Úsilné), Ee31 (VVN 110
kV Kočín - Veselí nad Lužnicí), Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka), oEe33 (úprava
trasy vedení VVN 400 kV Myslkovice - záměr Ee33), Ep4 (VTL Soběslav - Planá nad
Lužnicí), Ep7 (VTL Ševětín - Hosín), V2 (vodovod - zdroj Mažice), V3 (přivaděč
Záblatí – Třeboň), V44 (skupinový vodovod Bošilec – Ševětín), NRBC 2006
(Rašeliniště Ruda - Horusický rybník), NRBK 117 (Hlubocká obora - K118),
NRBK 169 (Červené blato - K118)
KP30 (Bujanov), KP32 (Dolní Dvořiště), Ee3 (VVN 110 kV Přídolí - Kaplice),
Ep23 (ÚR VTL Kaplice - Horní Stropnice), NRBK 170 (Žofín -K174)
oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec - hr. kraje), KP5 (Chotoviny – Červené
Záhoří), KP7 (Tábor – sever), KP30 (Bujanov), SO3 (Chotoviny), Ee2 (VVN 110 kV
Chotoviny - Dolní Hořice), Ee3 (VVN 110 kV Přídolí - Kaplice), Ee31 (VVN 110 kV
Kočín - Veselí nad Lužnicí), Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka), Ep7 (VTL Ševětín Hosín), Ep14 (VTL Horní Dvořiště - Český Heršlák), V2 (vodovod - zdroj Mažice),
V3 (přivaděč Záblatí – Třeboň), V12 (napojení obcí na skupinový vodovod
Chotoviny), V44 (skupinový vodovod Bošilec – Ševětín), NRBC 2006 (Rašeliniště
Ruda - Horusický rybník), NRBK 117 (Hlubocká obora - K118),
NRBK 120 (Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn), NRBK 169 (Červené blato -K118),
NRBK 170 (Žofín - K174)
KP37 (Horosedly), V1 (vodovod Severní Písecko)
KP2 (Drhovle – Nová Hospoda), KP10 (Řepice), KP11 (Strakonice),
KP12 (Radošovice), SR9 (Kubova Huť – Boubín), Ee6 (VVN 110 kV Strakonice Řepice), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice), Ep3 (VTL Strakonice Písek s příp. pro Štěkeň), Ep9 (VTL Lenora - Strážný s příp. pro Horní Vltavici),
Ep18 (ÚR VTL Horní Vltavice - Vimperk), NRBK 110 (K108 -Kleť, Bulový),
NRBK 113 (Albrechtice, Milčice - Řežabinec), NRBK 116 (Velká Kuš - Řežabinec),
NRBK 173 (Modravské slatě, Roklan - Vltavská niva)
KP6 (Tábor – Klokoty), KP37 (Horosedly), Ee2 (VVN 110 kV Chotoviny - Dolní
Hořice), V1 (vodovod Severní Písecko), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora),
NRBK 120 (Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn)
KP1 (Sedlice), KP21 (České Budějovice – Kněžské dvory), KP22 (České Budějovice –
Okružní), Ee12 (VVN 110 kV Dasný - Větřní), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín Přeštice), oEe#2 (Zdvojení vedení 400 kV Malovice - Dasné), Ep10 (Propojení
tranzitních plynovodů), Ep19 (ÚR VTL Netolice - Zliv), Et1 (dálkový horkovod JETE ČB), V6 (vodovod Blatná – Lnáře), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen)
SO1 (Strakonice), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice),
NRBK 113 (Albrechtice, Milčice-Řežabinec)
oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec - hranice kraje), V9 (vodovod Velký
Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek), V11 (vodovod Němčice – Jilem),
NRBK 121 (Pařezitý, Roštejn - Vojířov)
V23 (vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice),
NRBC 38 (Stará řeka), NRBK 168 (Stará řeka - Červené blato - hranice ČR)
KP3 (Písek – sever), Ep3 (VTL Strakonice - Písek s příp. pro Štěkeň), V15 (skupinový
vodovod Bernartice), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora), NRBK 114
(Řežabinec - Dědovické stráně), NRBK 116 (Velká Kuš - Řežabinec), NRBK 176
(Dědovické stráně - K60)
oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec – hr. kraje), SO15 (Jindřichův Hradec),
SR14 (Třeboň – Břilice, golf), V4 (vodovod Nová Bystřice – Lásenice),
NRBC 38 (Stará řeka), NRBK 117 (Hlubocká obora - K118)
KP28 (Český Krumlov – Domoradice), SR18 (Český Krumlov – Kvítkův dvůr),
Ee12 (VVN 110 kV Dasný - Větřní), Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary),
NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kamen)
KP11 (Strakonice), KP13 (Protivín), oKP13 (Protivín - rozšíření rozvojové plochy),
oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB),
B. RURÚ
D15
D16
popis záměru
železnice
Veselí nad Lužnicí České Velenice
Šumavské elektrické
dráhy
D18
Vltavská vodní cesta
D19
D23
D27
D29
D30
D31
VLC Č. Budějovice
silnice II/105
Silnice II/128
silnice II/137
Silnice II/140
Silnice II/141
D32
D34
D35
D36
D38
Silnice II/142
Silnice II/144
Silnice II/145
Silnice II/146
Silnice II/151
D39
Silnice II/154
D40
D41
D42
Silnice II/138
Silnice II/155
Silnice II/156
D43
D45
D46
D47
D48
D49
Silnice II/157
Silnice II/159
Silnice II/160
Silnice II/161
Silnice II/162
Silnice II/163
D51
Silnice II/173
D52
Silnice II/406
D53
D54
D56
Silnice II/408
Silnice II/409
Silnice II/603
D57
D60
Silnice I/3
Silniční napojení
lokality Špičák
Dopravní skelet
města Č. Budějovice
D63
D64
D67
Silnice III/15425
Elektrifikace
železnice Písek –
Březnice
D74
Přívozy na Orlické
nádrži
Silnice III/10577
Zahájí – Olešník –
D81
D82
popis střetu
NRBC 37 (Řežabinec), NRBK 113 (Albrechtice, Milčice - Řežabinec),
NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen), NRBK 119 (Řežabinec - K118)
Ee4 (VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí - České Velenice), Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady České Velenice), NRBC 38 (Stará řeka), NRBK 168 (Stará řeka - Červené blato hranice ČR)
oSR#12 (Černá - ZOOPARK - návrh nové sportovně rekreační plochy),
SR21 (Frymburk – Kovářov, golf), SR22 (Lipno – Kramolín), Ep10 (Propojení
tranzitních plynovodů), V8 (skupinový vodovod Lipensko), NRBK 174 (Vltavská
niva - Dívčí Kamen)
oD#11 (přeložka Hluboká nad Vltavou sil. II/146), Et1 (dálkový horkovod JETE -ČB),
NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen)
NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen)
KP4 (Milevsko), V15 (skupinový vodovod Bernartice)
V4 (vodovod Nová Bystřice – Lásenice)
KP8 (Tábor – Vožická), Ee2 (VVN 110 kV Chotoviny - Dolní Hořice)
NRBC 37 (Řežabinec)
KP20 (Prachatice – Těšovice), KP38 (Temelín), SR10 (Libín – lyžařský areál),
Ee8 (VVN 110 kV Těšovice - Volary), Ep6 (VTL Prachatice - Záblatí), Ep21 (ÚR VTL
Horní Planá - Volary), V41 (vodovod Bavorov), NRBK 110 (K108 - Kleť, Bulový)
V41 (vodovod Bavorov)
V18 (vodovod Husinec – Vlachovo Březí – Chlumany)
KP20 (Prachatice – Těšovice)
NRBK 117 (Hlubocká obora-K118)
oEe#6 (doplnění vedení VVN 110 kV Dačice - Jemnice), Ep8 (VTL Kunžak - Český
Rudolec), V25 (rozšíření skupinového vodovodu Landštejn), NRBK 121 (Pařezitý,
Roštejn - Vojířov)
Ee3 (VVN 110 kV Přídolí - Kaplice), Ee17 (Transformovna Kaplice), Ep23 (ÚR VTL
Kaplice - Horní Stropnice)
NRBK 176 (Dědovické stráně - K60)
Ep13 (VTL Velešín - Borovany)
SO18 (Nové Hrady), SR23 (Nové Hrady, golf), Ep13 (VTL Velešín - Borovany),
Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady - České Velenice), NRBK 117 (Hlubocká obora - K118)
NRBK 117 (Hlubocká obora - K118), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen)
Ee12 (VVN 110 kV Dasný - Větřní), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen)
NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen)
Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá)
oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), Ep10 (Propojení
tranzitních plynovodů), V8 (skupinový vodovod Lipensko), NRBK 174 (Vltavská
niva - Dívčí Kámen), NRBK 175 (K174 - hranice ČR)
oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice), V6 (vodovod Blatná – Lnáře),
NRBK 113 (Albrechtice, Milčice - Řežabinec), NRBK 116 (Velká Kuš - Řežabinec)
Ep22 (ÚR VTL Nová Bystřice - Slavonice), V25 (rozšíření skupinového vodovodu
Landštejn)
oEe#6 (doplnění vedení VVN 110 kV Dačice - Jemnice)
KP9 (Planá nad Lužnicí), Ep4 (VTL Soběslav - Planá nad Lužnicí)
KP30 (Bujanov), KP32 (Dolní Dvořiště), V2 (vodovod - zdroj Mažice), V12 (napojení
obcí na skupinový vodovod Chotoviny), V44 (skupinový vodovod Bošilec – Ševětín)
NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kamen)
oSR#16 (Hodňov - golfový areál - návrh nové sportovně rekreační plochy), Ee13
(VVN 110 kV Větřní - Horní Planá), V19 (vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá)
KP22 (Č. Budějovice – Okružní), Ee34 (kabelové VVN 110 kV Mladé – Č. Budějovice
střed), NRBK 169 (Červené blato - K118), NRBK 118 (Hlubocká obora
- Dívčí Kámen)
Ee4 (VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí - České Velenice)
oSO#4 (Písek jihozápadní okraj města - nový návrh smíšené plochy s převážně
obytnou funkcí), V1 (vodovod Severní Písecko), V33 (ČOV Čimelice),
L/F (LAPV Myslín), NRBC 25 (Dědovické Stráně), NRBK 114 (Řežabinec - Dědovické
stráně)
NRBC 25 (Dědovické Stráně), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora),
SO13 (Adamov – Hůry – Rudolfov)
Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB), PT7 (ÚR dobývací prostor Blana)
ozn.
B. RURÚ
79
ozn.
oD#1
oD#2
oD#4
oD#7
oD#8
oD#9
oD#10
oD#11
oD#19
oD#21
oD#23
oD#24
oD#25
80
oD#28
oD#30
oD#32
oD#33
oD#35
oD#36
oD#37
oD#38
oD#39
Ee1
Ee2
Ee3
popis záměru
Chlumec
Návrh R4 Nová
Hospoda - Strakonice
silnice II/156 (Nové
Hrady - HP
Vyšné/Höhenberg)
severní obchvat
Dolního Bukovska
napojení obchvatu
I/4 u Horní Vltavice
na silnici II/167
přeložka
Lenora - Nová
Houžná sil. I/39
Kájov (křiž. I/39) Boletice - Špičák
(sil. III/1637)
napojení přeložky
Horní Planá Želnava (D13/5) na
silnici III/1632
přeložka Hluboká
nad Vltavou sil. II/14
most přes Vltavu
u Hladné sil. II/135
krátká přeložka sil.
II/105 v místní části
Nemějice (Slabčice)
přeložka sil. II/128
Jindřichův Hradec Kunifer
přeložka Trhové
Sviny sil. II/156
záměr INLINE dráhy
ve Stožci
východní obchvat
Nové Bystřice
tunel Český Krumlov
západní půloblouk,
Máj - Litvínovice
propojení ulic
Strakonická - M.
Horákové
železnice
Hořice na Šumavě Černá v Pošumaví
železnice Veselí Jindřichův Hradec hranice kraje
nová silnice I/39
městem podél
stávající železnice
v Českém Krumlově
Dopravní napojení
VLC ČB
návrh umístění
logistického centra
VVN 110 kV
Strakonice - Střelské
Hoštice
VVN 110 kV
Chotoviny – D.Hořice
VVN 110 kV
popis střetu
NRBK 113 (Albrechtice, Milčice - Řežabinec), NRBK 116 (Velká Kuš - Řežabinec)
Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady - České Velenice), PT11 (ÚR dobývací prostor Nakolice)
V2 (vodovod - zdroj Mažice)
Ep18 (ÚR VTL Horní Vltavice - Vimperk)
NRBC 2014 (Vltavská niva), NRBK 173 (Modravské slatě, Roklan - Vltavská niva)
Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), Ep12 (VTL Kájov - Černá v Pošumaví),
D/O-1 (ÚR Železniční napojení Špičák - úsek Polečnice - Špičák Otice)
Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary)
D18 (Vltavská vodní cesta), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen)
NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora)
V15 (skupinový vodovod Bernartice)
oKP#1 (Jindřichův Hradec jihovýchodní okraj města)
PT1 (dobývací prostor Rejta), PT10 (ÚR dobývací prostor Rejta)
NRBC 2014 (Vltavská niva)
V4 (vodovod Nová Bystřice – Lásenice), D/M (ÚR úzkorozchodná železnice)
NRBK 174 (Vltavská niva-Dívčí Kamen)
SO11 (Č. Budějovice – Za Stromovkou), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen)
SO10 (Č. Budějovice – Čtyři Dvory)
D49 (Silnice II/163), Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá), Ep10 (Propojení
tranzitních plynovodů), Ep12 (VTL Kájov - Černá v Pošumaví), V8 (skupinový
vodovod Lipensko)
D3 (IV. TŽK), D9 (Silnice I/23), D12 (Silnice I/34), V9 (vodovod Velký Ratmírov –
Studnice – Lodhéřov – Nejdek), D/A (ÚR Severní obchvat Jindřichova Hradce)
KP28 (Český Krumlov – Domoradice), D/J (ÚR Napojení Českého Krumlova
na IV. TŽK)
KP21 (Č. Budějovice – Kněžské dvory), D/R (ÚR Severní silniční tangenta města
Č. Budějovice)
SR2 (Tchořovice)
KP12 (Radošovice)
D3 (IV. TŽK), D6 (Silnice I/19), D29 (silnice II/137)
Ep23 (ÚR VTL Kaplice - Horní Stropnice), D2 (rychlostní silnice R3), D3 (IV. TŽK),
B. RURÚ
Ee4
Ee6
Ee8
Ee12
Ee13
Ee17
Ee19
Ee25
Ee27
Ee31
Ee32
Ee33
oEe33
Ee34
oEe#1
oEe#2
oEe#3
oEe#5
oEe#6
Ep3
Ep4
oEp4
Ep6
Ep7
Ep8
Ep9
Ep10
popis záměru
popis střetu
Přídolí - Kaplice
VVN 110 kV
Suchdol nad Lužnicí České Velenice
VVN 110 kV
Strakonice - Řepice
VVN 110 kV –
Těšovice - Volary
VVN 110 kV
Dasný - Větřní
VVN 110 kV
Větřní - Horní Planá
D39 (Silnice II/154)
Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady - České Velenice), D15 (železnice Veselí nad Lužnicí České Velenice), D64 (Silnice III/15425), NRBC 39 (Červené Blato)
Transformovna
Kaplice
Transformovna
Volary
Transformovna
České Velenice
VVN 400 kV a 110 kV
Libníč - Úsilné
VVN 110 kV Kočín Veselí nad Lužnicí
VVN 400 kV ETE Kočín
VVN 400 kV Kočín Mírovka
úprava trasy vedení
VVN 400 kV
(Myslkovice - Ee33)
kabelové VVN 110 kV
Mladé – Č. B. střed
Zdvojení vedení
400 kV
Kočín - Přeštice
Zdvojení vedení 400
kV Malovice - Dasné
Vedení VVN 110 kV
Těšovice - Volary
Vedení 110 kV
Strakonice - Vimperk
doplnění vedení VVN
110 kV Dačice Jemnice (dle ÚP VÚC
Javořická vrchovina)
VTL Strakonice Písek s příp. i Štěkeň
VTL Soběslav - Planá
nad Lužnicí
úprava vedení VTL
plynovodu (Sedlečko
u Soběslavě - Ep4)
VTL
Prachatice - Záblatí
VTL Ševětín - Hosín
VTL Kunžak - Český
Rudolec
VTL Lenora - Strážný
(příp. H. Vltavici)
Propojení
tranzitního
KP10 (Řepice), D5 (Silnice I/4)
Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary), D31 (Silnice II/141), D/G (Východní obchvat
Volary)
NRBC 52 (Dívčí Kámen), D7 (Silnice I/20), D13 (Silnice I/39), D46 (Silnice II/160),
D/J (Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK)
oSR#16 (Hodňov - golfový areál), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů),
Ep12 (VTL Kájov - Černá v Pošumaví), V19 (vodovod Otice – Maňávka – Horní
Planá), D48 (Silnice II/162), D60 (Silniční napojení lokality Špičák), oD#35
(železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), D/O (Železniční napojení Špičák)
D/G (Východní obchvat Volary)
Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady - České Velenice)
D1 (Dálnice D3)
D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB), V2 (vodovod zdroj Mažice)
KP38 (Temelín – plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku JETE), Et1 (dálkový horkovod
JETE - ČB)
D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK), Ep4 (VTL Soběslav - Planá nad Lužnicí),
oEp4 (úprava trasy vedení VTL plynovodu u Sedlečka u Soběslavě - záměr Ep4),
Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB)
D1 (Dálnice D3)
D63 (Dopravní skelet města Č. Budějovice)
D5 (Silnice I/4), D7 (Silnice I/20), D8 (Silnice I/22), D14 (Železnice Plzeň
– Č. Budějovice), D51 (Silnice II/173), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů),
V41 (vodovod Bavorov)
D7 (Silnice I/20), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), Ep19 (ÚR VTL Netolice Zliv)
D31 (Silnice II/141), Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary), D/G (ÚR Východní
obchvat Volary)
KP12 (Radošovice)
D38 (Silnice II/151), D53 (Silnice II/408)
D5 (Silnice I/4), D11 (Silnice I/29)
KP9 (Planá nad Lužnicí), D1 (Dálnice D3), D54 (Silnice II/409), Ee33 (VVN 400 kV
Kočín - Mírovka)
Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka)
oSR#19 (Prachatice - záměr pro golf ve Starých Prachaticích), D31 (Silnice II/141)
D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK)
D5 (Silnice I/4)
oSR#3 (Přístav Dolní Vltavice - návrh viz. změna č. 4 Frymburk), V8 (skupinový
vodovod Lipensko), D7 (Silnice I/20), D16 (Šumavské elektrické dráhy),
ozn.
B. RURÚ
81
ozn.
Ep12
Ep13
Ep14
Ep16
Ep18
Ep19
Ep21
Ep22
Ep23
Ep24
Et1
V1
82
V2
V3
V4
V5
V6
V8
V9
V11
V12
V15
V16
V18
popis záměru
popis střetu
plynovodu Transgas D49 (Silnice II/163), oD#9 (Kájov křiž. I/39 - Boletice - lokalita Špičák sil. III/1637),
s tranzitní větví WAG oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), Ee13 (VVN 110 kV Větřní v Rakousku
Horní Planá), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice),
oEe#2 (Zdvojení vedení 400 kV Malovice - Dasné)
VTL
NRBC 51 (Kleť - Bulový), oD#9 (Kájov křiž. I/39 - Boletice - lokalita Špičák
Kájov - Černá
sil. III/1637), oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví),
v Pošumaví
VTL
V5 (zdvojení přívodu z přehrady Římov), D41 (Silnice II/155), D42 (Silnice II/156)
Velešín - Borovany
VTL Horní Dvořiště - D3 (IV. TŽK)
Český Heršlák
ÚR VTL Stachy NRBK 111 (Albrechtice, Milčice - K110)
hranice ř. ú.
ÚR VTL Horní
SR9 (Kubova Huť – Boubín), D5 (Silnice I/4), oD#7 (napojení obchvatu I/4 u Horní
Vltavice - Vimperk
Vltavice na sil. II/167), NRBK 110 (K108-Kleť,Bulový)
ÚR VTL Netolice- Zliv D7 (Silnice I/20), oEe#2 (Zdvojení vedení 400 kV Malovice - Dasné)
ÚR VTL
NRBK 0 (Šumavská niva-Knížecí stolec), D13 (Silnice I/39), D31 (Silnice II/141),
Horní Planá - Volary oD#10 (napojení přeložky Horní Planá - Želnava D13/5 na sil. III/1632 směr
na Novou Pec), Ee8 (VVN 110 kV Těšovice - Volary)
ÚR VTL Nová
NRBK 122 (K121 - hranice CR), D52 (Silnice II/406)
Bystřice - Slavonice
ÚR VTL Kaplice D2 (rychlostní silnice R3), D39 (Silnice II/154), Ee3 (VVN 110 kV Přídolí - Kaplice),
Horní Stropnice
NRBK 170 (Žofín - K174)
ÚR VTL Nové Hrady - D15 (železnice Veselí nad Lužnicí - České Velenice), D42 (Silnice II/156),
České Velenice
oD#2 (silnice II/156 Nové Hrady - HP Vyšné/Höhenberg), Ee4 (VVN 110 kV Suchdol
nad Lužnicí - České Velenice), Ee25 (Transformovna České Velenice),
PT11 (ÚR dobývací prostor Nakolice)
dálkový horkovod
KP38 (Temelín – plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku JETE), D7 (Silnice I/20),
JETE - ČB
D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D18 (Vltavská vodní cesta), D82 (Zahájí
– Olešník – Chlumec), D/R (Severní silniční tangenta města Č. Budějovice),
Ee31 (VVN 110 kV Kočín - Veselí nad Lužnicí), Ee32 (VVN 400 kV ETE - Kočín),
Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka), NRBC 26 (Hlubocká obora)
vodovod
KP37 (Horosedly), SR3 (Čimelice, golf), D4 (rychlostní silnice R4), D6 (Silnice I/19),
Severní Písecko
D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice), D/N (Obchvat Mirovic)
vodovod
D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK), D56 (Silnice II/603), oD#4 (severní obchvat Dolního
- zdroj Mažice
Bukovska), Ee31 (VVN 110 kV Kočín - Veselí nad Lužnicí), PT6 (ÚR dobývací prostor
Horní Bukovsko)
přivaděč Záblatí –
D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK)
Třeboň
vodovod Nová
D12 (Silnice I/34), D27 (Silnice II/128), oD#28 (východní obchvat Nové Bystřice),
Bystřice – Lásenice
D/M (Úzkorozchodná železnice - úsek Nová Bystřice - státní hranice)
zdvojení přívodu z
Ep13 (VTL Velešín - Borovany)
přehrady Římov
vodovod
D7 (Silnice I/20), D51 (Silnice II/173)
Blatná – Lnáře
skupinový vodovod
SR20 (Lipenská nádrž – Dolní Vltavice), SR22 (Lipno – Kramolín), oSR#5 (Marína
Lipensko
Hruštice - návrh), D16 (Šumavské elektrické dráhy), D49 (Silnice II/163),
oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), Ep10 (Propojení
tranzitních plynovodů)
vodovod Velký
D9 (Silnice I/23), oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec - hr. kraje)
Ratmírov – Studnice
– Lodhéřov – Nejdek
vodovod
D9 (Silnice I/23)
Němčice – Jilem
napojení obcí
SO3 (Chotoviny), D3 (IV. TŽK), D56 (Silnice II/603), KP5 (Chotoviny – Červené
na skupinový
Záhoří)
vodovod Chotoviny
skupinový vodovod
D11 (Silnice I/29), D23 (silnice II/105), oD#21 (krátká přeložka sil. II/105 v místní
Bernartice
části Nemějice obec Slabčice)
vodovod Albrechtice PT3 (ÚR dobývací prostor Jehnědno)
nad Vltavou
vodovod Husinec
– Vlachovo Březí
B. RURÚ
V19
V20
V23
V25
V33
V41
V44
KP1
KP2
KP3
KP4
KP5
KP6
KP7
KP8
KP9
KP10
KP11
KP12
KP13
oKP13
popis záměru
– Chlumany
vodovod Otice
– Maňávka
– Horní Planá
vodovod Kaplice
nádraží – Raveň
– Hubenov
vodovod Hamr
– Suchdol nad Luž.
– Nová Ves nad Luž.
- České Velenice
rozšíření
skupinového
vodovodu Landštejn
ČOV Čimelice
vodovod Bavorov
skupinový vodovod
Bošilec – Ševětín
Sedlice
Drhovle
– Nová Hospoda
Písek – sever
Milevsko
Chotoviny – Červené
Záhoří
Tábor – Klokoty
Tábor – sever
Řepice
Strakonice
Radošovice
KP29
KP30
KP32
KP37
Protivín
Protivín - rozšíření
rozvojové plochy
Týn nad Vltavou
zpřesnění KP15
Týn nad Vltavou
Soběslav
Prachatice
– Těšovice
České Budějovice
– Kněžské dvory
České Budějovice
– Okružní
České Budějovice
– Hůry
Český Krumlov
– Domoradice
Bujanov
Dolní Dvořiště
Horosedly
KP38
Temelín
KP15
oKP15
KP17
KP18
KP20
KP21
KP22
KP23
KP28
oKP#1
SO1
SO3
Jindřichův Hradec
(jihovýchodní okraj)
Strakonice
Chotoviny
popis střetu
D60 (Silniční napojení lokality Špičák), Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá), D/O
(Železniční napojení Špičák)
KP29 (Kaplice – nádraží)
D10 (Silnice I/24), PT12 (ÚR dobývací prostor Krabonoš)
D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice)
D31 (Silnice II/141), D32 (Silnice II/142), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín Přeštice)
D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK), D56 (Silnice II/603)
D7 (Silnice I/20)
D5 (Silnice I/4)
D11 (Silnice I/29)
D23 (silnice II/105)
D3 (IV. TŽK), V12 (napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny)
D6 (Silnice I/19)
D3 (IV. TŽK)
D29 (silnice II/137)
D1 (dálnice D3), D54 (Silnice II/409), Ep4 (VTL Soběslav - Planá nad Lužnicí)
D5 (Silnice I/4), Ee6 (VVN 110 kV Strakonice - Řepice)
D5 (Silnice I/4), D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice)
D5 (Silnice I/4), oEe#5 (Vedení 110 kV Strakonice - Vimperk), Ee1 (VVN 110 kV
Strakonice - Střelské Hoštice)
D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice)
D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice)
oSR6 (Týn nad Vltavou, golf – úprava plochy SR6)
NRBK 60 (Štěchovice-Hlubocká obora)
D1 (dálnice D3)
D1 (dálnice D3)
D7 (Silnice I/20), oD#38 (Dopravní napojení VLC ČB), D/R (Severní silniční tangenta
města České Budějovice)
D7 (Silnice I/20), D63 (Dopravní skelet města Č. Budějovice)
D1 (dálnice D3)
D13 (Silnice I/39), oD#37 (nová silnice I/39 městem podél stávající železniční tratě
v Českém Krumlově), D/J (Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK)
V20 (vodovod Kaplice nádraží – Raveň – Hubenov)
D2 (rychlostní silnice R3), D3 (IV. TŽK), D56 (Silnice II/603)
D2 (rychlostní silnice R3), D56 (Silnice II/603)
V1 (vodovod Severní Písecko), D4 (rychlostní silnice R4), D6 (Silnice I/19),
D/N (Obchvat Mirovic)
D31 (Silnice II/141), Ee32 (VVN 400 kV JETE - Kočín), Et1 (dálkový horkovod
JETE - ČB)
oD#23 (přeložka sil. II/128 Jindřichův Hradec - Kunifer)
D8 (Silnice I/22)
D3 (IV. TŽK), V12 (napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny)
ozn.
B. RURÚ
83
ozn.
SO10
SO11
SO13
SO15
SO18
SR2
SR3
SR4
oSR6
SR7
oSR7
SR9
SR10
SR14
SR16
SR18
SR20
SR21
SR22
SR23
oSO#3
84
oSO#4
oSR#3
oSR#5
oSR#11
oSR#12
oSR#16
oSR#18
oSR#19
PT1
D/A
popis záměru
popis střetu
České Budějovice
– Čtyři Dvory
České Budějovice
– Za Stromovkou
Adamov – Hůry
– Rudolfov
Jindřichův Hradec
Nové Hrady
Tchořovice
Čimelice – golf
Kadov – Lnářský
Málkov, golf
Týn nad Vltavou, golf
- návrh převymezení
plochy SR6
Purkarec – golf
Purkarec, golf
-rozšíření plochy SR7
Kubova Huť
– Boubín
ÚR lokalita ŠPIČÁK
Český Krumlov –
Kvítkův dvůr
Lipenská nádrž –
Dolní Vltavice
Frymburk – Kovářov,
golf
Lipno – Kramolín
Písek (severozápadní
okraj města) - návrh
smíšené plochy
s převážně obytnou
funkcí
Písek (jihozápadní
okraj města) - návrh
smíšené plochy
s převážně obytnou
funkcí
Přístav Dolní
Vltavice - návrh
Marína Hruštice
Purkarec - návrh
nové sportovně
rekreační plochy
Černá - ZOOPARK
- návrh sportovně
rekreační plochy
Hodňov - golfový
areál - návrh sport.
rekreační plochy
Chrást - návrh nové
sportovně rekreační
plochy
Prachatice - záměr
pro golf ve Starých
Prachaticích
dobývací prostor
Rejta
ÚR Severní obchvat
Jindřichova Hradce
oD#33 (propojení Strakonická - M. Horákové)
oD#32 (západní půloblouk, úsek sídl. Máj - Litvínovice), NRBK 118 (Hlubocká obora
- Dívčí Kámen)
D81 (Silnice III/10577)
D12 (Silnice I/34)
oD#39 (návrh umístění logistického centra), NRBC 36 (Velká Kuš)
V1 (vodovod Severní Písecko)
NRBC 36 (Velká Kuš)
KP15 (Týn nad Vltavou), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora)
NRBC 26 (Hlubocká obora)
NRBC 26 (Hlubocká obora), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora)
D5 (Silnice I/4), Ep18 (ÚR VTL Horní Vltavice - Vimperk)
NRBK 110 (K108 - Kleť, Bulový), D31 (Silnice II/141)
D12 (Silnice I/34)
D/O (Železniční napojení Špičák)
D13 (Silnice I/39)
V8 (skupinový vodovod Lipensko)
D16 (Šumavské elektrické dráhy)
D16 (Šumavské elektrické dráhy), V8 (skupinový vodovod Lipensko)
NRBK 114 (Řežabinec - Dědovické stráně)
Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů)
V8 (skupinový vodovod Lipensko)
D16 (Šumavské elektrické dráhy)
D60 (Silniční napojení lokality Špičák), D/O (Železniční napojení Špičák),
Ep6 (VTL Prachative - Záblatí)
oD#24 (přeložka Trhové Sviny sil. II/156)
oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec - hranice kraje)
B. RURÚ
ozn.
popis záměru
popis střetu
D/E
Jižní obchvat
Číčenice
Východní obchvat
Volary
Napojení letiště na
II/156
Napojení Českého
Krumlova na IV. TŽK
NRBK 119 (Řežabinec - K118)
D/H
D/J
D/M
D/N
D/O
D/R
L/C
L/F
SR16
PT3
PT6
PT7
PT10
PT11
PT12
NRBC
25
NRBC
26
NRBC
36
NRBC
37
NRBC
38
NRBC
39
NRBC
51
NRBC
52
NRBC
77
NRBC
2006
NRBC
2014
NRBK 0
NRBK
60
Ee8 (VVN 110 kV - Těšovice-Volary), Ee19 (Transformovna Volary)
NRBK 117 (Hlubocká obora - K118), NRBK 169 (Červené blato - K118)
oD#37 (nová silnice I/39 městem podél stávající železniční tratě v Českém
Krumlově), KP28 (Český Krumlov – Domoradice), Ee12 (VVN 110 kV Dasný Větřní), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen)
oD#28 (východní obchvat Nové Bystřice), V4 (vodovod)
Úzkorozchodná
železnice - Nová
Bystřice – hranice ČR
Obchvat Mirovic
KP37 (Horosedly), V1 (vodovod Severní Písecko)
ÚR Železniční
oD#9 (Kájov křiž. I/39 - Boletice - lokalita Špičák sil. III/1637), SR16 (ÚR lokalita
napojení Špičák
ŠPIČÁK), oSR#16 (Hodňov, golfový areál), Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá),
V19 (vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá)
Severní silniční
oD#38 (Dopravní napojení VLC ČB), KP21 (Č. Budějovice – Kněžské dvory), Et1
tangenta Č. B.
(dálkový horkovod JETE - ČB), NRBK 118 (Hlubocká obora-Dívčí Kámen)
LAPV Větší Vltavice
NRBK 175 (K174 - hranice CR)
LAPV Myslín
ÚR Lokalita ŠPIČÁK
NRBC 77 (Knížecí stolec)
ÚR dobývací prostor V16 (vodovod Albrechtice nad Vltavou)
Jehnědno
ÚR dobývací prostor V2 (vodovod - zdroj Mažice)
Horní Bukovsko
ÚR dobývací prostor D82 (Zahájí – Olešník – Chlumec)
Blana
ÚR dobývací prostor oD#24 (přeložka Trhové Sviny sil. II/156)
Rejta
ÚR dobývací prostor oD#2 (silnice II/156 Nové Hrady - HP Vyšné/Höhenberg), Ep24 (ÚR VTL Nové
Nakolice
Hrady - České Velenice)
ÚR dobývací prostor V23 (vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice)
Krabonoš
Dědovické Stráně
D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice), D74 (Přívozy na Orlické nádrži)
Hlubocká obora
Velká Kuš
SR7 (Purkarec, golf), oSR7 (Purkarec, golf - navrhované rozšíření návrhové plochy
SR7), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB)
SR2 (Tchořovice), SR4 (Kadov – Lnářský Málkov, golf)
Řežabinec
D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D30 (Silnice II/140)
Stará řeka
Červené Blato
D10 (Silnice I/24), D12 (Silnice I/34), D15 (železnice Veselí nad Lužnicí
- České Velenice)
Ee4 (VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí - České Velenice)
Kleť - Bulový
Ep12 (VTL Kájov - Černá v Pošumaví)
Dívčí Kámen
Ee12 (VVN 110 kV Dasný-Větřní)
Knížecí stolec
SR16 (ÚR Lokalita ŠPIČÁK)
Rašeliniště Ruda Horusický rybník
Vltavská niva
D1 (dálnice D3), D3 (IV. TŽK)
Šumavská niva Knížecí stolec
Štěchovice Hlubocká obora
oD#8 (přeložka Lenora - Nová Houžná sil. I/39), oD#25 (záměr INLINE dráhy
ve Stožci)
Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary)
oKP15 (zpřesnění KP15 Týn nad Vltavou dle ÚS Orlicko), oSR6 (Týn nad Vltavou,
golf - návrh nového vymezení sportovně rekreační plochy SR6), oSR7 (Purkarec, golf
- navrhované rozšíření návrhové plochy SR7), oSR#11 (Purkarec - návrh nové
sportovně rekreační plochy), oSR#18 (Chrást - návrh nové sportovně rekreační
plochy), D6 (Silnice I/19), D11 (Silnice I/29), D18 (Vltavská vodní cesta),
D74 (Přívozy na Orlické nádrži), oD#19 (nový most přes Vltavu u Hladné sil. II/135)
D/G
B. RURÚ
85
popis záměru
popis střetu
NRBK
110
NRBK
111
NRBK
113
NRBK
114
NRBK
115
NRBK
116
NRBK
117
NRBK
118
K108 - Kleť, Bulový
SR10 (Libín – lyžařský areál), D5 (Silnice I/4), D31 (Silnice II/141), Ep18 (ÚR VTL
Horní Vltavice - Vimperk)
Ep16 (ÚR VTL Stachy - hranice řešeného území)
NRBK
119
NRBK
120
NRBK
121
NRBK
122
NRBK
168
NRBK
169
NRBK
170
NRBK
173
NRBK
174
Řežabinec - K118
NRBK
175
NRBK
176
K174 - hranice ČR
ozn.
86
Albrechtice,
Milčice - K110
Albrechtice,
Milčice - Řežabinec
Řežabinec
- Dědovické stráně
Dědovické stráně
- K60
Velká Kuš
- Řežabinec
Hlubocká obora
- K118
Hlubocká obora
-Dívčí Kámen
Cunkovský hřbet
- Pařezitý, Roštejn
Pařezitý, Roštejn
- Vojířov
K121 - hranice ČR
D5 (Silnice I/4), D8 (Silnice I/22), D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D51 (Silnice
II/173), oD#1 (Návrh R4 Nová Hospoda - Strakonice)
oSO#3 (Písek severozápadní okraj města - nový návrh smíšené plochy s převážně
obytnou funkcí), D11 (Silnice I/29), D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice)
D74 (Přívozy na Orlické nádrži)
D5 (Silnice I/4), D11 (Silnice I/29), D51 (Silnice II/173), oD#1 (Návrh R4 Nová
Hospoda - Strakonice)
D1 (dálnice D3), D3 (IV. TŽK), D12 (Silnice I/34), D36 (Silnice II/146), D42 (Silnice
II/156), D43 (Silnice II/157), D/H (Napojení letiště na II/156)
SO11
(Č.
Budějovice
–
Za
Stromovkou),
D7
(Silnice
I/20),
D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D18 (Vltavská vodní cesta), D19 (Veřejné
logistické centrum Č. Budějovice), D57 (Silnice I/3), D63 (Dopravní skelet města Č.
Budějovice), oD#11 (přeložka Hluboká nad Vltavou sil. II/146), oD#32 (západní
půloblouk, úsek sídl. Máj - Litvínovice), D/R (Severní silniční tangenta Č. Budějovice)
D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D/E (Jižní obchvat Číčenice)
D3 (IV. TŽK), D6 (Silnice I/19)
D9 (Silnice I/23), D38 (Silnice II/151)
Ep22 (ÚR VTL Nová Bystřice - Slavonice)
Stará řeka - Červené D10 (Silnice I/24), D15 (železnice Veselí nad Lužnicí - České Velenice)
blato - hranice ČR
Červené blato - K118 D1 (dálnice D3), D3 (IV. TŽK), D63 (Dopravní skelet města Č. Budějovice),
D/H (Napojení letiště na II/156)
Žofín - K174
D2 (rychlostní silnice R3), D3 (IV. TŽK), Ep23 (ÚR VTL Kaplice - Horní Stropnice)
Modravské slatě,
Roklan – Vltav. niva
Vltavská niva - Dívčí
Kámen
Dědovické stráně K60
D5 (Silnice I/4), oD#8 (přeložka Lenora - Nová Houžná sil. I/39)
D13 (Silnice I/39), D16 (Šumavské elektrické dráhy), D43 (Silnice II/157),
D46 (Silnice II/160), D47 (Silnice II/161), D49 (Silnice II/163), oD#30 (tunel Český
Krumlov), D/J (Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK)
D49 (Silnice II/163), L/C (LAPV Větší Vltavice)
D11 (Silnice I/29), D40 (Silnice II/138), D45 (Silnice II/159)
B. RURÚ
4.3.
B. RURÚ
PROBLÉMY VE VAZBĚ NA § 39 ODST. 6 SZ
Jedná se o problémy k řešení v aktualizaci ZÚR, které vyplynuly z veřejného projednání návrhu ZÚR,
a které by znamenaly část ZÚR zcela přepracovat. Ustanovení § 39 odst. 6 SZ umožňuje zapracovat tyto
požadavky do zprávy o uplatňování ZÚR za uplynulé období a řešit je při další aktualizaci ZÚR.
TABULKA 30 – PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD VYPLÝVAJÍCÍ Z § 39 ODST. 6 SZ
Obec
č.j. námitky
(připomínky)
Požadavek na změnu
Poznámka
Kamenný Újezd
KUJCK 37440/2010
OREG/1
Zásadní nesouhlas s navrhovanou
trasou 4. Tranzitního železničního
koridoru ve správním území obce.
Dolní Třebonín
KUJCK 37474/2010
OREG/1
Zásadní nesouhlas s navrhovanou
trasou 4. Tranzitního železničního
koridoru ve správním území obce.
Horní Planá
KUJCK 37477/2010
OREG/1
Sedlečko u
Soběslavě
KUJCK 39756/2010
OREG/1
Požadavek
na
úpravu
trasy
cyklostezky z Hor pod Pernekem
do Horní Plané.
Požadavek na změnu trasy VTL
plynovodu Ep4 – přetrasování
k ostatním
stavbám
dopravní
a technické infrastruktury.
Pokusit se najít nové řešení
optimalizované varianty
Vyhledávací studie IV. TŽK,
jejímž zpracovatelem je IKP
Consulting Engineers.
Pokusit se najít nové řešení
optimalizované varianty
Vyhledávací studie IV. TŽK,
jejímž zpracovatelem je IKP
Consulting Engineers.
Požadovaná úprava trasy
dle námitky je zapracována
v záměru oD75/12.
v záměru oEp4.
Prachatice
KUJCK 39903/2010
OREG/1
Protivín
KUJCK 39916/2010
OREG/1, 3
Kaplice
KUJCK 39949/2010
OREG/1
Běleč
KUJCK 40045/2010
OREG/1
České Budějovice
KUJCK 270/2011
OREG/1
České Budějovice
KUJCK 270/2011
OREG/1
České Budějovice
KUJCK 270/2011
OREG/1
Myslkovice
KUJCK 439/2011
OREG/1
Probulov
KUJCK 611/2011
OREG/1
Požadavek na přeložení trasy
nadregionálního biokoridoru
NBK170 v sídle Žďár tak, jak je
navrženo v příloze.
Požadavek na přeřazení nové
komunikace Běleč – Bzová do ZÚR
dle ÚP VÚC Táborsko.
Požadavek na změnu vymezení
plochy SO11.
Požadavek na úpravu vymezení
záměru D63, Dopravní skelet města
České Budějovice, Jižní přeložka
Požadavek na úpravu vedení
nadregionálního biokoridoru – 117
Hlubocká obora – K118
Nesouhlas s navrženým koridorem
pro plánované vedení 400 kV
Požadavek posunout koridor
vodovodu Severní Písecko tak,
aby nezasahoval do zastavěného ani
zastavitelného území obce Probulov.
Požadované vymezení
rozvojové plochy dle námitky
je zapracováno v záměru
oSR#19.
oKP13.
Je blíže specifikováno
v kapitole 3.3.
Požadovaná trasa dle námitky
je zapracována v záměru
oD#27.
oSO11.
Pokusit se upravit trasu
dle námitky.
Je blíže specifikováno
v kapitole 3.3.
v záměru oEe33.
v záměru oV1.
Kapitola: Problémy ve vazbě na § 39 odst. 6 SZ
Požadavek na vymezení plochy
pro sport a rekreaci – golfový areál
v k. ú. Staré Prachatice – v území
dle přílohy (cca 71 ha).
Požadavek na upravení vymezení
plochy KP13 dle návrhu ÚP Protivín.
87
88
B. RURÚ
Obec
č.j. námitky
(připomínky)
Poznámka
Nová Bystřice
KUJCK 628/2011
OREG/1, 2
Požadavek do ZÚR zařadit silniční
obchvat (silnice II/128 ) města
Nová Bystřice, jak je obsažen
v územním plánu města Nová
Bystřice schváleném
26. 3. 2003.
oD#28.
Zdíkov
KUJCK 1426/2011
OREG/1
Požadavek na úpravu vedení územní
rezervy VTL plynovod s označení
Ep17 Zdíkov – Vimperk a koridoru
Ep5 VTL
v záměru oEp17.
Přední Zborovice
KUJCK 1952/2011
OREG/1
E.ON ČR
KUJCK 39678/2011
OREG/55
v záměru oEe1.
Požadovaná trasa dle
připomínky je zapracována
v záměru oEe#6.
PhDr. Otakar Mališ,
CSc. a Mgr. Vanda
Mališová
KUJCK 39678/2011
OREG/65
Požadavek na změnu trasy vedení
VVN 110 kV v katastrálním území
Přední Zborovice
Požadavek ne doplnění záměru
vedení VVN Dačice – Jemnice
s kódem Ee3 dle schváleného
ÚPVÚC Javořická vrchovina.
Požadavek změnu vymezení záměru
veřejné dopravní infrastruktury
nadmístního významu D38
MěÚ Dačice (odbor
stavební řád)
KUJCK 39678/2010
OREG/101
MěÚ Dačice (odbor
stavební řád)
KUJCK 39678/2010
OREG/101
Dolní Bukovsko
KUJCK 37761/2010
OREG/1
Roudné
KUJCK 39773/2010
OREG/1, 2, 3, 5
Mladá Vožice
KUJCK 39866/2010
OREG/1
Mgr. Martin Hák,
zástupce veřejnosti
KUJCK 39951/2010
OREG/1
Český Krumlov
KUJCK 40004/2011
OREG/1, 2
Požadavek řešit koridor dopravy
nadmístního významu D13, úsek
D13/3, jako homogenizaci stávající
trasy silnice I/39 a z návrhu ZÚR
vypustit
řešení
v souběhu
s železniční tratí.
Vidov
KUJCK 40012/2010
OREG/1
Požadavek na zařazení nové
cyklostezky nadmístního významu
podél řeky Malše
Požadavek na úpravu trasy koridoru
dopravy nadmístního významu
D52 silnice II/406 (D52/2 úsek
Dačice
–
západní
okraj)
dle ÚPO Cizkrajov
Požadavek na zapracování koridoru
š. 400 m pro nadzemní vedení VVN
110 kV Slavětice – Moravské
Budějovice – Jemnice – Dačice
Námitka k obchvatu městyse Dolní
Bukovsko.
Požadavek na zařazení nové
cyklostezky nadmístního významu
podél řeky Malše
Nesouhlas s vedením regionálních
skladebných částí ÚSES ve správním
území obce Mladá Vožice a to
zejména ve východní a jihovýchodní
části správního území obce Mladá
Vožice.
Požadavek na vypuštění tunelu
v Českém Krumlově
Trasa východního obchvatu
Kunžaku dle původního
návrhu ZÚR je zapracována
v záměru oD#34, je však
třeba hledat trasu vhodnou
dle námitky.
Požadovaná trasa
dle připomínky je
zapracována v záměru
oD52/2.
oEe#6.
oD#4.
Hledat vhodnou trasu pro
vedení cyklostezky. Zahrnuto
jako problém k řešení P64.
Požadavek na prověření
rozdílů ve vymezení ÚSES
v generelu Táborska je
zahrnutí v problému k řešení
P62.
Trasa tunelu dle původního
návrhu ZÚR je zapracována
v záměru oD#30, je však
třeba hledat nové dopravní
řešení. Zahrnuto jako
problém k řešení P63.
Trasa obchvatu I/39
v souběhu s železniční tratí
dle původního návrhu ZÚR
oD#37, je však třeba hledat
nové dopravní řešení.
Zahrnuto jako problém
k řešení P63.
Hledat vhodnou trasu pro
vedení cyklostezky. Zahrnuto
jako problém k řešení P64.
B. RURÚ
Obec
č.j. námitky
(připomínky)
Poznámka
Mgr. František
Švepeš, zástupce
veřejnosti
KUJCK 215/2011
OREG/1
Požadavek na nezapracování
přeložky silnice II/156, který
problém tranzitní dopravy neřeší.
Studená
KUJCK 620/2011
OREG/1
Doudleby, Plav
KUJCK 1435/2011
OREG/1
Strunkovice nad
Blanicí
KUJCK 2636/2011
OREG/1
Dívčice
KUJCK 2639/2011
OREG/1
Požadavek zapracovat možnost
vybudování přivaděče na pitnou
vodu pro Obec Studená od
Jindřichova Hradce (Horusická
soustava) nebo ze směru od Dačic
(Landštejnská soustava).
Požadavek na komplexní
rekonstrukci komunikace III/15529
(s úpravou vedení trasy)
Požadavek na změnu trasy koridoru
vodovodu V41 (vodovod Bavorov)
v k. ú. Strunkovice
Požadavek na zapracování plochy
pro dřevozpracující závod
Trasy dle vyhledávací studie,
zpracovatel Pragoprojekt a.s.
České Budějovice, byly
zahrnuty jako záměr oD#24.
Je třeba hledat vhodné
dopravní řešení.
k řešení P60.
Hledat řešení pro napojení
obce Studená na vodovodní
přivaděč. Zahrnuto jako
problém k řešení P63.
Soběslav
KUJCK 39852/2010
OREG/1, 3, 4
požadavek na
na Nežárce
požadavky na úpravu ÚSES
dle generelu Táborsko
poldru
Obce na Táborsku a
Soběslavsku
vymezení
v záměru oD#44.
v záměru oV41.
oKP#2.
Problém byl popsán
v kapitole 4.1.5 jako ohrožení
území povodněmi.
Prověřit další možné úpravy
ve vymezení prvků ÚSES
s využitím generelu Táborska.
k řešení P61.
89
4.4.
B. RURÚ
VÝZNAMNĚJŠÍ IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ
Jelikož byly v rámci prací na identifikaci problémů k řešení v rámci 1. úplné aktualizace ÚAP kraje zjištěny
tisíce problémů, závad a střetů v území, bylo nutné provést výběr těch významnějších problémů,
k nimž jsou dále zpracovány tzv. karty problémů s jejich řádnou lokalizací, popisem a jinými údaji.
4.4.1. CELKOVÝ VÝČET VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ S IDENTIFIKACÍ DOTČENÝCH OBCÍ
V následující tabulce je možné najít jednoduchý přehled identifikovaných významnějších problémů, jejich
vývoj v čase (trvá, nově identifikovaný, vyřešený), úroveň identifikovaného problému (nadmístní, místní)
a výčet obcí dotčených problémem včetně příslušné ORP.
TABULKA 31 – SOUHRN VÝZNAMNĚJŠÍCH IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ
ozn.
název
ORP
obec
úroveň
P1
Plocha pro rekreaci SR9 (lyžařský areál
Kubova Huť – Boubín) vs. II. zóna CHKO
Šumava a PR Hornovltavické pastviny
Plocha pro rekreaci SR14 (golf Třeboň –
Břilice) vs. III. zóna CHKO Třeboňsko
Plocha pro rekreaci SR15 (lázně Třeboň
– Domanín) vs. III. zóna CHKO
Třeboňsko
Plocha územní rezervy pro rekreaci
SR16 (lokalita Špičák) vs. III. zóna CHKO
Šumava, lesní porosty a CHOPAV
Šumava
Plocha pro dopravu D83 (propojení
Klápa – Hraničník – dříve SR17)
vs. NP Šumava, lesní porosty a CHOPAV
Šumava
Plocha pro rekreaci SR21 (golf
Frymburk – Kovářov) vs. CHKO Šumava,
lesní porosty a CHOPAV Šumava
Plocha pro těžbu nerostných surovin
PT10 (Branná) vs. II. zóna CHKO
Třeboňsko
Koridor dálnice D3 v úseku D1/3
(doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí)
a D1/4 (Veselí nad Lužnicí – Ševětín)
vs. ochrana přírody
Koridor pro silnici I/4 záměr D5/10
(Kubova Huť – Nová Houžná) vs. CHKO
Šumava a PP Pod Ostrohem
Koridor silnice I/24 záměr D10/2
(železniční přejezd Lužnice) a D10/3
(u areálu Gigant) vs. CHKO Třeboňsko
a NPR Velký a malý Tisý
(Horní Planá – Želnava) vs. NP Šumava
(Horní Planá – Želnava) vs. CHKO
Šumava
Koridor silnice II/141 záměr D31/6
(Blažejovice – Volary) vs. CHKO Šumava
Koridor D65/2 (silnice Nová Pec – Zadní
Zvonková) vs. NP a CHKO Šumava
a PP Úval Zvonková
Koridor územní rezervy D/P pro ŠED
(železniční
napojení
Klápy)
vs. NP a CHKO Šumava
Záměr železnice oD#17 (Nové Údolí –
hr. ČR) vs. NP Šumava a PP Spálený luh
Koridor IV. TŽK záměr D3/3 (Soběslav –
Ševětín)
vs.
CHKO
Třeboňsko
a PR Horusická Blata
Vimperk
Horní Vltavice,
Kubova Huť
nadmístní
trvá
Třeboň
Třeboň
nadmístní
trvá
Třeboň
Domanín
nadmístní
trvá
Český
Krumlov
Boletice
nadmístní
trvá
Český
Krumlov,
Prachatice
Horní Planá, Nová
Pec
nadmístní
trvá
Český
Krumlov
Frymburk
nadmístní
trvá
Třeboň
Majdalena, Třeboň
nadmístní
vyřešen
České
Budějovice,
Soběslav
Bošilec, Veselí nad
Lužnicí
nadmístní
trvá
Prachatice,
Vimperk
Horní Vltavice,
Lenora
nadmístní
trvá
Třeboň
Lužnice, Třeboň
nadmístní
trvá
Prachatice
Želnava
nadmístní
trvá
Český
Krumlov,
Prachatice
Prachatice
Boletice, Horní
Planá, Nová Pec,
Želnava
Volary, Zbytiny
nadmístní
trvá
nadmístní
trvá
Český
Krumlov,
Prachatice
Prachatice
Horní Planá, Nová
Pec
nadmístní
trvá
Nová Pec
nadmístní
trvá
Prachatice
Stožec
nadmístní
trvá
České
Budějovice,
Soběslav
Bošilec, Veselí nad
Lužnicí
nadmístní
trvá
P2
P3
P4
P5
P6
P7
Kapitola: Významnější identifikované problémy k řešení
P8
90
P9
P10
P11
P12
P13
P14
P15
P16
P17
stav
B. RURÚ
název
ORP
obec
úroveň
P18
Koridor
D15
(železnice
Veselí
nad Lužnicí – České Velenice)
vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký
a Malý Tisý a NPR Stará řeka
Koridor územní rezervy D/O-2 (ŠED
–
železniční
napojení
Špičáku)
vs. CHKO Šumava
Koridor VTL plynovodu záměr Ep9
(Lenora – Strážný – Horní Vltavice)
Koridor Ep10 (VVTL – propojení
tranzitních plynovodů) vs. NP Šumava
Koridor pro VTL plynovod Ep12 (Kájov
– Hořice na Šumavě – Horní Planá resp.
Černá v Pošumaví) vs. CHKO Šumava
(Prachatice
–
Libínské
Sedlo)
vs. PP Upolíny
(Blažejovice) a D31/6 (Blažejovice –
Volary) vs. CHKO Šumava a NPP Blanice
Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České
Budějovice) vs. PP Tůně u Hajské
Budějovice)
vs.
PR
Bažantnice
u Pracejovic
Budějovice)
vs.
NPR
Řežabinec
a Řežabinecké tůně
Budějovice) vs. PP Skalský
Koridor
železnice
D15
(Veselí
nad Lužnicí – České Velenice)
vs. PP Kozí vršek
Koridor V2 (vodní zdroj Mažice)
vs. PR Kozohlůdky
Rozvojová
plocha
SO11
(České
Budějovice
–
Za
Stromovkou)
vs. poddolované území Litvínovice
Rozvojová plocha SO13 (Adamov – Hůry
– Rudolfov) vs. poddolované území
Rudolfov u Českých Budějovic
Rozvojová plocha KP28 (Český Krumlov
– Domoradice) vs. poddolované území
Přísečná-Domoradice 1, 2
Koridor dálnice D3 záměr D1/6 (Borek –
Dolní Třebonín) vs. CHLÚ Suché Vrbné
Třeboň
Lomnice nad
Třeboň
nadmístní
trvá
Český
Krumlov
nadmístní
vyřešen
nadmístní
trvá
Český
Krumlov
Český
Krumlov
Boletice, Černá
v Pošumaví, Horní
Planá
Horní Vltavice,
Lenora, Stožec,
Strážný
Černá v Pošumaví,
Frymburk
Horní Planá
nadmístní
trvá
nadmístní
s obměnou
trvá
Prachatice
Prachatice
nadmístní
trvá
Prachatice
Zbytiny
nadmístní
trvá
Strakonice
Strakonice
nadmístní
trvá
Strakonice
Strakonice
nadmístní
trvá
Strakonice
Kestřany
nadmístní
trvá
Strakonice
Skály
nadmístní
trvá
Soběslav
Vlkov
nadmístní
trvá
Soběslav
Borkovice
nadmístní
trvá
České
Budějovice
České Budějovice
nadmístní
trvá
České
Budějovice
Adamov, Hůry,
Rudolfov
nadmístní
trvá
Český
Krumlov
Český Krumlov,
Přísečná
nadmístní
trvá
České
Budějovice
nadmístní
pominul
(Mirovice – Lety) vs. ložiska nerostných
surovin Lety
(Dačice) vs. ložisko nerostných surovin
Dačice
Koridor silnice II/154 záměr D39
(Kaplice) vs. CHLÚ Kaplice
(Blatná) vs. CHLÚ Blatná
Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzit.
plynovodů) vs. CHLÚ Číčenice
Koridor Ep10 (VVTL – propojení
tranzitních plynovodů) vs. CHLÚ Černá
v Pošumaví I.
Koridor dálnice D3 záměr D1/2 (Měšice
Písek
České Budějovice,
Dobrá Voda u Č. B.,
Rudolfov
Lety
nadmístní
trvá
Dačice
Dačice
nadmístní
vyřešen
Kaplice
Kaplice
nadmístní
trvá
Blatná
Blatná, Hajany,
Chlum
Číčenice, Dříteň
nadmístní
trvá
nadmístní
trvá
Černá v Pošumaví
nadmístní
trvá
Sezimovo Ústí,
nadmístní
trvá
P19
P20
P21
P22
P23
P24
P25
P26
P27
P28
P29
P30
P31
P32
P33
P34
P35
P36
P37
P38
P39
P40
P41
Prachatice,
Vimperk
Č.Budějovice,
Vodňany
Český
Krumlov
Tábor
stav
ozn.
91
ozn.
P42
P43
P44
P45
P46
P47
P48
obec
úroveň
stav
Turovec
Dačice
Horní Meziříčko,
Jilem, Studená
nadmístní
trvá
Písek
Dolní Novosedly,
Písek
nadmístní
trvá
Č. Krumlov,
Kaplice
Kaplice
Přídolí, Střítež,
Věžovatá Pláně
Besednice, Kaplice,
Soběnov
nadmístní
trvá
nadmístní
trvá
Blatná
Bělčice
nadmístní
trvá
Prachatice
Prachatice
nadmístní
trvá
Český
Krumlov
nadmístní
trvá
nadmístní
trvá
nadmístní
trvá
P49
Koridor ŠED záměr D16 vs. lesní porosty
a CHOPAV Šumava
Český
Krumlov
P50
Rozvojová plocha KP18 (Veselí nad
Lužnicí) vs. CHOPAV Třeboňská pánev
Rozvojová plocha KP32 (Dolní Dvořiště)
vs. CHOPAV Novohradské hory
Rozvojová plocha KP33 (České Velenice
– hospodářský park) vs. CHOPAV
Třeboňská pánev
(Vodňany
–
Malovičky)
vs. KPZ Libějovicko – Lomecko
(Žár – Nové Hrady) a D42/7 (Nové
Hrady) vs. KPZ Novohradsko
Nová trasa vedení VVN 400 kV Kočín
– Mírovka (v návrhu ZÚR záměr Ee33)
Soběslav
Kaplice
Dolní Dvořiště
nadmístní
trvá
Třeboň
České Velenice
nadmístní
trvá
Vodňany
Libějovice,
Vodňany
nadmístní
trvá
Trhové Sviny
Horní Stropnice,
Nové Hrady, Žár
nadmístní
trvá
České
Budějovice,
Týn nad
Vltavou,
Soběslav,
Tábor
nadmístní
nový
Zdvojení vedení VVN 400 kV záměr
oEe#1 (Kočín – Přeštice) a oEe#2
(Malovice – Dasné) vs. KPZ Libějovicko
– Lomecko
Nové dopravní řešení silnice I/4 v úseku
Nová Hospoda – Strakonice
Prachatice,
Vodňany
Choustník,
Chrbonín, Dolní
Hořice, Dříteň,
Hartmanice,
Hlavatce, Hluboká
nad Vltavou,
Hodětín, Horní
Kněžeklady,
Klenovice,
Komárov, Košice,
Krátošice, Krtov,
Modrá Hůrka,
Myslkovice,
Radenín, Sedlečko
u Soběslavě,
Skalice, Skopytce,
Soběslav, Temelín,
Tučapy, Vlastiboř,
Zálší, Žimutice
Chelčice,
Libějovice,
Malovice,
Truskovice
Dobev, Drhovle,
Osek, Přešťovice,
Radošovice, Rovná,
nadmístní
nový
nadmístní
nový
P52
P53
P54
P55
– Veselí nad Lužnicí) vs. přírodní park
Turovecký les
Koridor silnice I/23 záměry D9/7
(Strmilov – Jilem), D9/8 (Jilem
a Studená), D9/9 (Studená – hranice
kraje) vs. přír. park Javořická vrchovina
Koridor silnice I/29 záměr D11/4 (Písek
– Dolní Novosedly) vs. přírodní park
Písecké hory
Koridor VVN 110 kV záměr Ee3 (Přídolí
– Kaplice) vs. přírodní park Poluška
VVN vedení 110 kV záměr oEe#4
(Kaplice – Trhové Sviny) vs. přírodní
park Soběnovská vrchovina
Rozvojová plocha SR1 (Bělčice) vs. lesní
porosty
Rozvojová plocha SR10 (Libín) vs. lesní
porosty
Rozvojová
plocha
SR22
(Lipno
– Kramolín) vs. lesní porosty
ORP
Frymburk, Lipno
nad Vltavou, Vyšší
Brod
Frymburk, Horní
Planá, Lipno nad
Vltavou, Loučovice
P51
92
název
B. RURÚ
P56
P57
Písek,
Strakonice
název
ORP
P58
Nové dopravní řešení trasy IV. TŽK
v úseku Kamenný Újezd – Dolní
Třebonín
České
Budějovice,
Český
Krumlov
P59
Vymezení nadregionálních
v souladu s podkladem MŽP
biocenter
Blatná, České
Budějovice,
Český
Krumlov,
Dačice,
Jindřichův
Hradec,
Kaplice,
Písek,
Prachatice,
Soběslav,
Strakonice,
Tábor,
Trhové
Sviny,
Třeboň
P60
Nové
dopravní
řešení
obchvatu
Trhových Svinů na silnici II/156
Trhové Sviny
obec
Řepice, Slaník,
Strakonice, Štěkeň
Dolní Svince,
Chlumec, Kamenný
Újezd, Kosov u
Opalic, Krasejovka,
Mojné, Opalice,
Otmanka, Plav,
Prostřední Svince,
Roudné, Včelná
Benešov nad
Černou, Blatná,
Boletice, Borotín,
Boršov nad
Vltavou, Bošilec,
Brloh, Cehnice,
Čečelovice,
Čejetice, Český
Krumlov, Číměř,
Čížová, Dolní
Třebonín, Dvory
nad Lužnicí, Hamr,
Heřmaň, Hluboká
nad Vltavou,
Holubov, Horní
Stropnice, Hosín,
Hranice, Chvalšiny,
Jílovice, Jistebnice,
Kadov, Kájov,
Kamenný Újezd,
Kestřany, Křemže,
Ktiš, Lažánky,
Lenora, Lnáře,
Lomnice nad
Majdalena,
Nadějkov, Nová
Bystřice, Nová Pec,
Nové Hrady, Oslov,
Ostrovec, Petříkov,
Pohorská Ves,
Ponědrážka,
Příbraz, Přísečná,
Putim, Ražice,
Smržov, Srnín,
Staňkov, Stožec,
Stráž nad
Nežárkou, Stříbřec,
Studená, Suchdol
nad Lužnicí, Štěkeň,
Tchořovice,
Třeboň, Varvažov,
Veselí nad Lužnicí,
Vojníkov, Volary,
Vrábče, Vráž,
Záboří, Zlatá
Koruna, Želnava
Bukvice
u
Trhových
Svinů,
Otěvěk, Pěčín u
Trhových
Svinů,
Rankov u Trhových
Svinů,
Trhové
Sviny
úroveň
stav
nadmístní
nový
nadmístní
nový
nadmístní
nový
ozn.
B. RURÚ
93
ozn.
název
ORP
obec
úroveň
P61
Prověření nesouladu generelu ÚSES
Táborska a generelu ÚSES Jihočeského
kraje (resp. návrhem ZÚR JČK)
Napojení obce Studená na vodovodní
přivaděč
Nové
dopravní
řešení
v Českém
Krumlově
Prověření trasy pro vedení cyklostezky
podél řeky Malše spojující přilehlé obce
(zejm. Roudné a Vidov).
Alternativní spojení západní hranice ČR
s východem v území jižně od D1
Tábor
všechny obce
Táborska
nadmístní
nový
Dačice
Studená
nadmístní
nový
Český
Krumlov
České
Budějovice
Český Krumlov
nadmístní
nový
Roudné, Vidov
nadmístní
nový
Blatná, České
Budějovice,
Jindřichův
Hradec,
Písek,
Třeboň,
Vodňany
Adamov, Blatná,
Cep, Čejkovice,
České Budějovice,
Čížová, Dasný,
Dívčice, Dobev,
Dolní Žďár,
Drhovle,
Hadravova Rosička,
hajany, Halámky,
Hluboká nad
Vltavou, Horní
Pěna, Horní
Skrýchov, Hůry,
Jarošov nad
Nežárkou,
Jindřichův Hradec,
Jivno, Lásenice,
Libějovice, Lišov,
Lnáře, Majdalena,
Malovice, Nová
Včelnice, Nová Ves
nad Lužnicí,
Novosedly nad
Nežárkou, Písek,
Pístina, Pištín,
Protivín, Předotice,
Rodvínov, Sedlec,
Sedlice, Stráž nad
Nežárkou, Suchdol
nad Lužnicí,
Štěpánovice,
Tchořovice,
Třeboň, Úsilné,
Velká Turná,
Vlčetínec, Vodňany,
Žďár
republiková
nový
P62
P63
P64
P65
94
B. RURÚ
stav
B. RURÚ
4.4.2. POPISNÉ KARTY VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ
Popisné karty problémů byly zpracovány pro všechny identifikované problémy, které byly označeny jako
významnější.
Karta problémů se skládá z 6 částí:

územní identifikace problému včetně jednoduché přehledné mapky – jmenný výčet dotčených
katastrálních území, správních území obcí a správních území obcí s rozšířenou působností,

základní identifikace – stručné vysvětlení problému,

detailnější popis – podrobnější informace o vzniku problému, kterých sledovaných jevů se problém
týká, jaké byly identifikovány střety apod.,

úroveň řešení – stručné nastínění jakými nástroji územního plánování je možné problém řešit,
tedy zda ÚPD na úrovni kraje či ÚPD na úrovni obcí, případně jinými nástroji,

vývoj v čase – porovnává problémy identifikované v rámci zpracované aktualizace ÚAP s problémy,
které byly identifikovány v předchozí dokumentaci (nový, trvá, pominul, vyřešen apod.),

grafické znázornění problému – průmět identifikovaného významnějšího problému na mapový
podklad se znázorněním příslušných sledovaných jevů a střetů, pro rychlou představu o rozsahu
střetu či územních podmínkách daného problému.
Grafické výřezy u jednotlivých karet problémů vycházejí z grafického zpracování problémového
výkresu a pro přehledné čtení karet problémů je tedy možné využít legendy tohoto výkresu. Zejména
z důvodu velkého rozsahu legendy není možné umisťovat kompletní znění legendy na každou z karet
problémů. Legenda na jednotlivých kartách ukazuje pouze grafické znázornění nejdůležitějších limitů
využití v území, které jsou předmětem identifikovaného střetu či problému.
95
P1
Plocha pro rekreaci SR9 (lyžařský areál Kubova Huť – Boubín)
vs. II. zóna CHKO Šumava a PR Hornovltavické pastviny
Územní identifikace problému
ORP Vimperk
obec
Horní Vltavice
Kubova Huť
k. ú.
Kubova Huť
Račí
Základní identifikace problému
Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana přírody a krajiny
96
Detailnější popis problému
Plocha pro rekreaci SR9 (Kubova Huť – Boubín) určená pro sjezdové lyžování je lokalizována významně
do II. zóny CHKO Šumava. Úpravou vymezení této rozvojové plochy pominul střet s přírodní rezervací
Hornovltavické pastviny. Celá navržená plocha je dále na území CHOPAV Šumava. Ve vazbě na zákon
č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů výstavba sportovních areálů
na území II. zóny CHKO nemusí být v rozporu se základními ochrannými podmínkami CHKO,
avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno mimo jiné provozovat činnosti, které mohou způsobit podstatné
změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní
povrch, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu. Z těchto důvodů se jeví záměr
jako významně rizikový.
Navíc byl identifikován střet s vymezením koridoru pro tunel Kubova Huť záměr D5/9 a územní rezervy
pro plynovod Ep18. Při detailnějším vymezení těchto ploch v navazující ÚPD je potřeba tento střet vyřešit
s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám v území.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SR9
ÚPD
obcí
Jiné
Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou
krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní
a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek
v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK).
Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování
EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
Grafické znázornění problému
B. RURÚ
97
P2
Plocha pro rekreaci SR14 (golf Třeboň – Břilice)
vs. III. zóna CHKO Třeboňsko
ORP Třeboň
obec
Třeboň
k. ú.
Břilice
Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X další rozvojové záměry
Plocha pro rekreaci SR14 (Třeboň – Břilice) určená pro golf je lokalizována do III. zóny CHKO Třeboňsko.
Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění
pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí
v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Navíc v případě golfu se dá předpokládat používání
chemických prostředků pro údržbu ploch, což může mít negativní vliv na stávající biotu. Při konkrétním
vymezení ploch na úrovni ÚP obcí je nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Třeboňsko
a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a ekonomického rozvoje.
98
Navíc byl identifikován střet s vymezením koridoru pro silnici I/34 záměr D12/1 v úseku
České Budějovice – Třeboň. Při detailnějším vymezení těchto ploch v navazující ÚPD je potřeba tento střet
vyřešit s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám v území.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK). Při detailnějším vymezení této plochy v navazující ÚPD
je potřeba vyřešit střet se záměrem dopravní infrastruktury.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
99
P3
Plocha pro rekreaci SR15 (lázně Třeboň – Domanín)
vs. III. zóna CHKO Třeboňsko
ORP Třeboň
obec
Domanín
k. ú.
Domanín u Třeboně
100
Plocha pro rekreaci SR15 (Třeboň – Domanín) určená pro rozvoj lázeňských aktivit je lokalizována
do III. zóny CHKO Třeboňsko. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit
dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Nedají se předpokládat
významnější problémy, přesto je nutno při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí nutno úzce
spolupracovat se Správou CHKO Třeboňsko a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody
a ekonomického rozvoje. Dále byl identifikován střet s CHOPAV Třeboňská pánev. V případě této plochy
nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné
podmínky této CHOPAV. Vzhledem k charakteru předpokládaných aktivit se nedá očekávat rozpor
s ochrannými podmínkami CHOPAV. Bude řešeno v rámci procesu EIA.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
101
P4
Plocha územní rezervy pro rekreaci SR16 (lokalita Špičák)
vs. III. zóna CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava
ORP Český Krumlov
obec
Boletice
k. ú.
Jablonec u Českého Krumlova
Maňávka u Českého Krumlova
Polná u Českého Krumlova
Uhlíkov u Českého Krumlova
Plocha územní rezervy pro sport a rekreaci X ochrana přírody a krajiny
102
Plocha územní rezervy pro sport a rekreaci SR16 (lokalita Špičák) je umístěna zejména do III. zóny
CHKO Šumava a ve výrazné míře zasahuje do stávajících lesních porostů. Zároveň se jedná i o CHOPAV
Šumava. Hrozí zde riziko střetů se zájmy ochrany přírody, neboť je záměr situován do území s výskytem
chráněných druhů živočichů a rostlin. Dají se předpokládat významné zásahy do lesních porostů,
které budou záměrem negativně ovlivněny. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami
CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Zároveň se jedná
o Vojenský újezd Boletice, je proto nutné vyřešit majetkoprávní vztahy, provést asanaci území apod.
V ÚAP z roku 2009 byla plocha SR16 ještě návrhovou rozvojovou plochou, nyní je v návrhu ZÚR JČK
držena již pouze jako územní rezerva.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje územní rezervu SR16.
V 1. aktualizaci ZÚR JČK ověřit, zda již bylo prověřeno budoucí využití územní rezervy a plochu
případně zahrnout do návrhové části.
ÚPD
obcí
Jiné
Ve vazbě na § 36 odst. 1 SZ je třeba chránit plochu územní rezervy, aby její dosavadní využití
nebylo změněno způsobem, který by znemožnil či ztížil budoucí využití.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
103
P5
Plocha pro dopravu D83 (propojení Klápa – Hraničník)
vs. NP Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava
ORP Český Krumlov, Prachatice
obec
Horní Planá
Nová Pec
k. ú.
Nová Pec
Zvonková
Plocha pro dopravu X ochrana přírody a krajiny
104
Plocha pro dopravu D83 (propojení Klápa – Hraničník) je umístěna zejména do II. zóny národního parku
Šumava (část i v I. zóně) a ve výrazné míře zasahuje do stávajících lesních porostů. Zároveň se jedná
i o CHOPAV Šumava. Hrozí zde riziko střetů se zájmy ochrany přírody, neboť je záměr situován do území
s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin. Jedná se o nejcennější klidovou zónu NP a zároveň
o nadregionální biocentrum NRBC 619 Smrčina. Jde tedy o významný střet se zákonem č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny. Dále se dají předpokládat zásahy do lesních porostů, které budou záměrem
negativně ovlivněny. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami CHOPAV,
kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha.
Oproti ÚAP z roku 2009 byla tato rozvojová plocha značně redukována a navíc její funkční využití bylo
z návrhové rozvojové plochy pro sport a rekreaci SR17 (Smrčina – lyžařský areál) změněno na plochu
pro dopravu D83 (propojení Klápa – Hraničník).
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje plochu pro dopravu D83.
ÚPD
obcí
Jiné
ZÚR JČK nařizují pro tento záměr pořídit a vydat regulační plán jako podmínku pro rozhodování
a změny využití v této ploše (viz. bod 63 návrhu ZÚR JČK).
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
105
P6
Plocha pro rekreaci SR21 (golf Frymburk – Kovářov)
vs. CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava
ORP Český Krumlov
obec
Frymburk
k. ú.
Frymburk
106
Plocha pro sport a rekreaci SR21 (golf Frymburk – Kovářov) pro rozvoj golfových aktivit je situována
do III. zóny CHKO Šumava. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit
dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Při managementu daných
ploch se dá předpokládat používání chemických prostředků, hrozí proto riziko negativního ovlivnění
biodiverzity v dané lokalitě a je proto nutno při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí nutno úzce
spolupracovat se Správou CHKO Šumava a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody
a ekonomického rozvoje. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami CHOPAV,
kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha.
Na severozápadní straně rozvojové plochy dochází k vzájemnému střetu se záměrem Šumavských
elektrických drah (D16), což bude třeba řešit v rámci upřesnění v navazující ÚPD na základě konkrétních
podmínek v území.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
107
P7
Plocha pro těžbu nerostných surovin PT10 (Branná)
vs. II. zóna CHKO Třeboňsko
ORP Třeboň
obec
Majdalena
Třeboň
k. ú.
Branná
Majdalena
Plocha pro těžbu nerostných surovin X ochrana přírody a krajiny
108
Plocha územní rezervy pro těžbu nerostných surovin – rašeliny – PT 10 byla směřována do II. zóny CHKO
Třeboňsko. Na území II. zóny CHKO je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny mimo jiné
zakázáno hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní
technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické
rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy,
měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu a dále měnit dochované přírodní
prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. Vymezení této územní
rezervy je také v přímém rozporu s Plánem péče Správy CHKO Třeboňsko.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK již záměr plochy pro těžbu nerostných surovin PT10 Branná neobsahuje,
tento záměr byl vypuštěn po společném jednání (§ 37 odst. 2 SZ).
ÚPD
obcí
jiné
Vývoj v čase
Problém byl vyřešen.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
109
P8
Koridor dálnice D3 v úseku D1/3 (doplnění obchvatu Veselí
nad Lužnicí) a D1/4 (Veselí nad Lužnicí – Ševětín) vs. ochrana přírody
ORP České Budějovice
Soběslav
obec
Bošilec
k. ú.
Bošilec
Horusice
Koridor pro dopravu X ochrana přírody a krajiny
Koridor dálnice D3 v úseku D1/3 (doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí) a D1/4 (Veselí nad Lužnicí
– Ševětín) zasahuje okrajově jednak do I. a III. zóny CHKO Třeboňsko a současně i do nadregionálního
biocentra NRBC 2006 Rašeliniště Ruda – Horusický rybník a PR Horusická Blata. Případné vymezení
dálnice do těchto lokalit by bylo v přímém rozporu s několika paragrafy zákona
č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. V rámci ÚPD obcí je tedy nutno
zajistit, aby byl tento úsek dálnice vymezen mimo tyto plochy chráněné zákonem, v rámci procesu EIA
je nutné zajistit ochranu těchto ploch před negativními vlivy.
110
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro dopravu D1.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:65.000
B. RURÚ
111
P9
Koridor pro silnici I/4 záměr D5/10 (Kubova Huť – Nová Houžná)
vs. CHKO Šumava a PP Pod Ostrohem
ORP Prachatice
Vimperk
obec
Horní Vltavice
Lenora
k. ú.
Horní Vltavice
Houžná
Lenora
Záměr pro silnici I/4 v úseku D 5/10 (Kubova Huť – Nová Houžná) je situován do II. zóny CHKO Šumava
a současně i do přírodní památky Pod Ostrohem, což bylo úpravou koridoru z velké části odstraněno.
Jedná se o obchvat Horní Vltavice, kdy stávající komunikace vede po okraji přírodní památky.
Dle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou „změny nebo poškozování přírodní památky nebo její
hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození zakázány.“ Záměr bude nutno projednat detailně
ve variantách v rámci procesu EIA a zajistit, aby negativní ovlivnění přírodní památky bylo co nejmenší.
Jedná se o záměr ve vysokém stupni rozpracovanosti.
112
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:30.000
B. RURÚ
113
P10
Koridor silnice I/24 záměr D10/2 (železniční přejezd Lužnice) a
D10/3 (u areálu Gigant) vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a Malý Tisý
ORP Třeboň
obec
Lužnice
Třeboň
k. ú.
Břilice
Lužnice
Přeseka
Stará Hlína
114
Koridor pro silnici I/24 v úseku D10/2 (železniční přejezd Lužnice) zasahuje do I., II. a III. zóny CHKO
Třeboňsko a zároveň zasahuje okrajově i do NPR Velký a Malý Tisý a nadregionálního biocentra NRBC 38
Stará řeka. Jedná se o křížení silniční a železniční trati, kdy stávající stav je považován za nevyhovující
a předpokládá se proto mimoúrovňové křížení. V tomto přírodě by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění
NPR. V úseku D10/3 (úsek u areálu Gigant) jde o zásah do II. a III. zóny CHKO Třeboňsko
a do nadregionálního biocentra NRBC 38 Stará řeka. Na území národních přírodních rezervací je zakázáno
hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti,
které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně
poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy, povolovat
a umisťovat stavby a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany
národní přírodní rezervace.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem.
Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné
a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území
(viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK).
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:15.000
B. RURÚ
115
P11
Koridor silnice I/39 záměr D13/5 (Horní Planá – Želnava)
vs. NP Šumava
ORP Prachatice
obec
Želnava
k. ú.
Želnava
Koridor silnice I/39 v úseku D13/5 (Horní Planá – Želnava) zasahuje do II. a III. zóny NP Šumava.
Jedná se o úsek Horní Planá – Želnava. Na celém území národních parků je dle zákona č. 114/82 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů zakázáno mj. stavět nové silnice. Jedná se tedy
o rozpor se zákonem, bude tedy proto nutno získat výjimku vlády ze zákona. Stávající stav je nevhodný,
v případě realizace je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.
116
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
117
P12
Koridor silnice I/39 záměr D13/5 (Horní Planá – Želnava)
vs. CHKO Šumava
ORP Český Krumlov
Prachatice
obec
Boletice
Horní Planá
Nová Pec
Želnava
k. ú.
Horní Planá
Maňávka u Českého Krumlova
Nová Pec
Pernek
Želnava
Koridor silnice I/39 v úseku D13/5 (Horní Planá – Želnava) zasahuje do I., II. a nejvíce však do III. zóny
CHKO Šumava. Jedná se o úsek Horní Planá – Želnava. Střetu s I. zónou se není možné vyhnout.
Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je mimo jiné zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby
a povolovat a měnit využití území. Současný stav silniční komunikace je nevyhovující. Střet s I. zónou
je možno řešit např. přemostěním. Vzhledem k měřítku ZÚR je toto možno řešit až na úrovni navazujících
ÚP obcí. Nelze vyloučit možné negativní vlivy, např. na chráněné druhy živočichů, na vodní režim v krajině
apod. Je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.
118
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
119
P13
Koridor silnice II/141 záměr D31/6 (Blažejovice – Volary)
vs. CHKO Šumava a NPP Blanice
ORP Prachatice
obec
Volary
Zbytiny
k. ú.
Cudrovice
Volary
Zbytiny
Koridor silnice II/141 ve svém úseku D 31/6 (Blažejovice – Volary) zasahuje zejména do I. a II. zóny CHKO
Šumava a dále okrajově do NPP Blanice. Stávající úsek komunikace je z hlediska dopravy nevhodný
a také prochází I. zónou CHKO. V případě vhodného technického řešení by tedy mělo dojít ke zlepšení
stávajícího stavu. Přesto je záměr v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a pro jeho schválení
je pravděpodobně nutná výjimka ze zákona, kterou musí schválit vláda ČR. Jako jedno z řešení pro tento
úsek trati by bylo, v případě jeho schválení, odpovídající přemostění a zrušení starého úseku silnice.
Je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.
120
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:30.000
B. RURÚ
121
P14
Koridor D65/2 (silnice Nová Pec – Zadní Zvonková)
vs. NP a CHKO Šumava a PP Úval Zvonková
ORP Český Krumlov
Prachatice
obec
Horní Planá
Nová Pec
k. ú.
Horní Planá
Nová Pec
Zvonková
122
Koridor D65/2 (silnice Nová Pec – Zadní Zvonková) prochází po hranici Národního parku Šumava,
kde okrajově zasahuje do I. a II. zóny. Dále záměr prochází I., II. a III. zónou CHKO Šumava a okrajově ještě
zasahuje přírodní památku Úval Zvonková. Jedná se o homogenizaci stávající komunikace.
Dojde ke kvalitativní úpravě stávající dopravně nevhodné komunikace, po které budou jezdit automobily
směrem k propojení Klápa – Hraničník (resp. Hochficht). Je nutná úzká spolupráce se Správou
CHKO Šumava a realizace záměru za podmínek jí stanovených tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních
hodnot území. Možný negativní vliv bude způsoben pravděpodobným nárůstem dopravy, avšak stávající
komunikace je již dopravně využívaná, nárůst by neměl být významný.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:45.000
B. RURÚ
123
P15
Koridor územní rezervy D/P pro ŠED (železniční napojení Klápy)
ORP Prachatice
obec
Nová Pec
k. ú.
Nová Pec
124
Koridor územní rezervy pro železnici D/P (železniční napojení Klápy) zasahuje do Národního parku
Šumava a do I., II. a III. zóny CHKO Šumava. Tento nově navrhovaný úsek železniční trati
(Šumavské elektrické dráhy) by měla sloužit pro zajištění dopravní dostupnosti pro navrhované propojení
Klápa – Hraničník (D83). Na celém území národních parků je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody
a krajiny mj. zakázáno stavět nové železnice, jedná se proto o významný střet se zákonem a pro realizaci
záměru by bylo nutno udělit výjimku vlády. Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je mimo jiné
zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby a povolovat a měnit využití území. V případě realizace tohoto
propojení na Hochficht je naopak železnice pravděpodobně přijatelnějším dopravním prostředkem
než automobilová doprava.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor územní rezervy pro dopravu D/P.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
125
P16
Záměr železnice oD#17 (Nové Údolí – hranice ČR)
vs. NP Šumava a PP Spálený luh
ORP Prachatice
obec
Stožec
k. ú.
Stožec
Dopravní záměr X ochrana přírody a krajiny
Záměr železnice oD#17 prochází Národním parkem Šumava a okrajově i přírodní památkou Spálený luh.
Záměr je situován na bývalém náspu pro železnici, která byla po válce v tomto úseku demontována,
avšak železniční násep byl zachován. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny je v národních parcích zákaz
výstavby železnic, avšak v tomto případě by se nemělo jednat o nový záměr, nýbrž o obnovu bývalé
železnice. Je však nutné vést záměr po bývalém železničním náspu. Délka úseku je cca 100 m.
Tento záměr byl při společném jednání součástí návrhu ZÚR JČK (záměr D70), ale poté byl vypuštěn.
126
Úroveň řešení
ZÚR
Požadavek na prověření tohoto záměru a jeho případné zahrnutí do 1. aktualizace ZÚR JČK.
ÚPD
obcí
jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
127
P17
Koridor IV. TŽK záměr D3/3 (Soběslav – Ševětín)
vs. CHKO Třeboňsko a PR Horusická Blata
Soběslav
obec
Bošilec
k. ú.
Bošilec
Horusice
Koridor pro úsek železnice IV. TŽK v úseku D3/3 (Soběslav – Ševětín) zasahuje okrajově do I. a III. zóny
CHKO Třeboňsko a současně i do nadregionálního biocentra NRBC 2006 Rašeliniště Ruda
– Horusický rybník a PR Horusická Blata. Nejedná o nový návrh trasy a návrh ZÚR nespecifikuje podobu
navrženého záměru, není proto možno jednoznačně určit významnost problému. V případě realizace
stavebních prací je nutno úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody.
128
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit tak
ochranu těchto přírodně cenných území.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
129
P18
Koridor D15 (železnice Veselí nad Lužnicí – České Velenice)
vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a Malý Tisý a NPR Stará řeka
ORP Třeboň
obec
Lužnice
Třeboň
k. ú.
Holičky u Staré Hlíny
Lužnice
Přeseka
Koridor železnice D15 vede po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko a NPR Velký a Malý Tisý.
Jedná se o elektrifikaci stávající trati, nejedná se tedy přímo o nový záměr, ale o kvalitativní úpravu
stávající trati. Asi ve třech částech zasahuje koridor okrajově do NPR Velký a Malý Tisý a NPR Stará řeka.
Během realizace záměru je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody, které musí stanovit přesné
podmínky pro realizaci záměru.
130
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor územní rezervy pro dopravu D15.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:75.000
B. RURÚ
131
P19
Koridor územní rezervy D/O-2 (ŠED – železniční napojení Špičáku)
vs. CHKO Šumava
ORP Český Krumlov
obec
Boletice
Horní Planá
k. ú.
Horní Planá
Polná u Českého Krumlova
132
Záměr ŠED v úseku D/O-2 (železniční napojení Špičáku) zasahuje přímo do I., II. a III. zóny CHKO Šumava,
což je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, neboť do I. zóny CHKO je zakázáno umisťovat
a povolovat nové stavby. Pro realizaci tohoto záměru bude proto pravděpodobně nutno získat výjimku
vlády ze zákona.
Koridor prochází zamokřenými porosty na pravém břehu potoka Olšina.
Záměr je bezprostředně navázán na navrhovanou územní rezervu pro lokalitu Špičák (SR16) a podmíněn
její realizací. V případě schválení tohoto záměru je vybudování železničního napojení velmi žádoucí,
neboť tvoří vhodnou alternativu k automobilové dopravě. Záměr bude podrobně řešen v rámci procesu
EIA. Pokud by byly prokázány významně negativní vlivy, je vhodné zvážit možnost úpravy vedení trasy
(např. v blízkosti silnice z Hodňova do Olšiny tak, aby se navržená trať napojila na stávající trať
již v blízkosti této silnice a zároveň byla respektována I. zóna CHKO).
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor územní rezervy pro dopravu D/O.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
133
P20
Koridor VTL plynovodu záměr Ep9 (Lenora – Strážný – Horní Vltavice)
ORP Prachatice
Vimperk
obec
Horní Vltavice
Lenora
Stožec
Strážný
k. ú.
České Žleby, Hliniště,
Horní Vltavice,
Houžná, Lenora, Řasnice,
Strážný, Vlčí Jámy
Koridor pro technickou infrastrukturu X ochrana přírody a krajiny
134
Koridor pro vysokotlaký plynovod Ep9 (Lenora – Strážný – Horní Vltavice) je situován do II. a III. zóny
NP Šumava a dále do všech zón CHKO Šumava. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
ve znění pozdějších předpisů je na území národních parků mimo jiné zakázáno stavět dálkové
produktovody. V tomto případě se o dálkový produktovod nejedná, přesto je nutno záměr řešit v úzké
spolupráci se správou NP Šumava. Při zpřesnění koridoru a realizaci záměru je vhodné vést záměr tak,
aby co nejvíce kopíroval vedení stávajících dopravních komunikací ve směru Vimperk – Horní Vltavice
– Strážný – SRN, aby bylo zajištěno zmírnění negativních vlivů na přírodní hodnoty území.
Bude řešeno zejména v rámci procesu EIA.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro VTL plynovod Ep9.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:45.000
B. RURÚ
135
P21
Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzitních plynovodů)
vs. CHKO Šumava
ORP Český Krumlov
obec
Frymburk
k. ú.
Frymburk
Kyselov
136
Koridor pro VVTL plynovod Ep10 (propojení tranzitních plynovodů) je v jednom ze svých úseků
v blízkosti státní hranice s Rakouskem situován do I. zóny CHKO Šumava. Na území I. zóny CHKO je
dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby, záměr tedy není
v souladu s tímto zákonem. Dle předkladatele ZÚR není možné v blízkosti hranic s Rakouskem upravit
vedení koridoru tak, aby vedl mimo I. zónu CHKO. Z tohoto důvodu bude proto pravděpodobně nutné
získat výjimku ze zákona. V případě jejího udělení bude nutno v rámci zpracování ÚPD obcí upřesnit
vymezení záměru tak, aby zásahy do I. zóny byly co nejmenší a v rámci procesu EIA zajistit,
aby při realizaci záměru došlo k co nejmenšímu dotčení přírodních hodnot lokality.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro tranzitní VVTL plynovod Ep10.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
137
B. RURÚ
P22
Koridor pro VTL plynovod Ep12 (Kájov – Hořice na Šumavě
– Horní Planá resp. Černá v Pošumaví) vs. CHKO Šumava
ORP Český Krumlov
obec
Horní Planá
k. ú.
Horní Planá
V případě koridoru pro VTL plynovod Ep12 v trase Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá přecházel
koridor přes I. zónu (přes vodní nádrž Lipenská nádrž) CHKO Šumava. Na území I. zóny CHKO
je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby, záměr je tedy
v nesouladu s tímto zákonem. Záměr by mohl mít negativní vlivy zejména během jeho realizace,
v případě provozu již nikoliv.
V rámci vypořádání námitek a připomínek k návrhu ZÚR JČK byl záměr zkrácen
do Černé v Pošumaví, čímž byl problém střetu s I. zónou CHKO Šumava dočasně vyřešen.
138
pouze
Novým problémem tedy je hledání nové trasy pro VTL plynovod mezi Černou v Pošumaví a Horní
Planou, a to pokud možno mimo I. a II. zónu CHKO Šumava.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro VTL plynovod Ep12, ale pouze v trase Kájov
– Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví.
Do 1. aktualizace ZÚR JČK hledat vhodnou trasu pro napojení Horní Plané na VTL plynovod.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém v obměněném znění trvá.
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
139
P23
Koridor silnice II/141 záměr D31/3 (Prachatice – Libínské Sedlo)
vs. PP Upolíny
ORP Prachatice
obec
Prachatice
k. ú.
Prachatice
Koridor pro silnici II/141 záměr D31/3 (Prachatice – Libínské Sedlo) vede přes přírodní památku Úpolíny.
Jedná se o maloplošné zvláště chráněné území velmi malého rozsahu, které se celé nachází uvnitř daného
koridoru. V rámci zpřesnění vymezení trasy komunikace bude tedy nutné zajistit, aby nový úsek
komunikace vedl mimo tuto přírodní památku a její ochranné pásmo.
140
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:20.000
B. RURÚ
141
P24
Koridor silnice II/141 záměr D31/5 (Blažejovice)
a D31/6 (Blažejovice – Volary) vs. CHKO Šumava a NPP Blanice
ORP Prachatice
obec
Zbytiny
k. ú.
Zbytiny
Koridor pro silnici II/141 v úseku D31/5 zasahuje do I. zóny CHKO Šumava a dále do národní přírodní
památky Blanice. Na území I. zóny CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat
a povolovat nové stavby, záměr je tedy v nesouladu s tímto zákonem. Stávající úsek komunikace,
který danou I. zónou CHKO a NPP prochází, je však nevhodný, nový úsek může tedy přinést zlepšení
daného stavu i z hlediska přírodních hodnot území. Jedním z možných řešení je přemostění řešené tak,
aby nedošlo k negativnímu ovlivnění NPP. Nutná je úzká spolupráce s příslušnými orgány ochrany
přírody.
142
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
143
P25
Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice)
vs. PP Tůně u Hajské
ORP Strakonice
obec
Strakonice
k. ú.
Hajská
Koridor pro zdvojkolejnění železnice v úseku D14/2 (Plzeň – České Budějovice) okrajově protíná
maloplošné zvláště chráněných území PP Tůně u Hajské. Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající
železniční trati. Železnice se nachází na okraji tohoto MZCHÚ. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu
EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací.
144
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
145
P26
vs. PR Bažantnice u Pracejovic
ORP Strakonice
obec
Strakonice
k. ú.
Nové Strakonice
146
maloplošné zvláště chráněných území přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic. Jedná se o modernizaci
a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice v podstatě přetíná toto MZCHÚ. V přírodních
rezervacích je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno povolovat nové stavby, umístění železnice
je v rozporu se zákonem, proto bude pravděpodobně nutné získat výjimku ze zákona, kterou uděluje
vláda. Stávající trať prochází centrem obce, plánuje se modernizace na rychlost 160 km/hod. Ve stávající
trase není možno provést úpravu křížení se silnicí na mimoúrovňové. Pro zmírnění možných negativních
vlivů je vhodné vést záměr co nejvíce po okraji přírodní rezervace. Bude nutno řešit zejména v rámci
procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
147
P27
vs. NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně
ORP Strakonice
obec
Kestřany
k. ú.
Lhota u Kestřan
maloplošné zvláště chráněných území národní přírodní rezervaci Řežabinec a Řežabinecké tůně. Jedná se
o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice tvoří buďto hranici těchto MZCHÚ
nebo se nachází v jejich blízkosti.
Koridor byl v návrhu ZÚR JČK v místě NPR zúžen, čímž byl střet s maloplodým zvláště chráněným územím
minimalizován.
148
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
149
P28
Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PP Skalský
ORP Strakonice
obec
Skály
k. ú.
Skály u Protivína
maloplošné zvláště chráněných území přírodní památku Skalský. Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění
stávající železniční trati. Železnice se nachází na hranici tohoto MZCHÚ. Bude nutno řešit zejména v rámci
procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací.
150
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:15.000
B. RURÚ
151
P29
Koridor železnice D15 (Veselí nad Lužnicí – České Velenice)
vs. PP Kozí vršek
ORP Soběslav
obec
Vlkov
k. ú.
Vlkov nad Lužnicí
Koridor pro elektrizaci stávající železnice D15 vede po okraji PP Kozí Vršek. Jedná se o elektrifikaci
stávající trati, k významnějšímu ovlivnění by dojít nemělo, avšak je nutno spolupracovat s orgány ochrany
přírody a zajistit ochranu přírodních hodnot území.
152
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
153
P30
Koridor V2 (vodní zdroj Mažice) vs. PR Kozohlůdky
ORP Soběslav
obec
Borkovice
k. ú.
Borkovice
154
Koridor pro záměr V2 (vodní zdroj Mažice) se okrajově dotýká přírodní rezervace Kozohlůdky.
V roce 2010 byla zpracována „Změna č. 4 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského
kraje“, kterou schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 21. 12. 2010 (Usnesení č. 468/2010/ZK-19).
Jedná se o záměr vybudování nového vodního zdroje Mažice – Borkovice pro výstavbu nového zásobního
řadu vedeného v souběhu se stávajícím výtlakem, jímž bude surová voda čerpána do úpravny vody
Dolní Bukovsko a dále do vodojemu Chotýčany. Počítá se částečně s trvalým využíváním tohoto zdroje,
maximální kapacita bude sloužit pouze pro případ náhradního zásobování. S trvalým odběrem se počítá
u tohoto zdroje v případě ohroženého vrtu Bošilec, případně jako doplnění stávajících zdrojů úpravny
vody Dolní Bukovsko. V případě, že bude záměr realizován, je nutno v rámci procesu EIA nastavit
podmínky tak, aby bylo zajištěno, že záměr nebude mít negativní vliv na vodní režim v okolní krajině
a na okolní MZCHÚ.
V rámci vymezení koridoru V2 byl zjištěn dále střet s vymezením regionálního biocentra RBC 782
Kozohlůdky.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro vodovod V2.
ÚPD
obcí
Jiné
ochranu těchto přírodně cenných území a nastavit podmínky tak, aby bylo zajištěno, že záměr
nebude mít negativní vliv na vodní režim v okolní krajině a na okolní MZCHÚ.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
155
P31
Rozvojová plocha SO11 (České Budějovice – Za Stromovkou)
vs. poddolované území Litvínovice
obec
České Budějovice
k. ú.
České Budějovice 2
Rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou X geologie
Rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou X další rozvojové záměry
Rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci SO11 (České Budějovice – Za Stromovkou) s obytnou
a smíšenou funkcí je vymezena okrajově na stávajícím poddolovaném území, což může představovat
omezení pro budoucí výstavbu na této ploše, zejména s ohledem na zakládání staveb.
Dále dochází ke střetu se záměrem západního půloblouku sídliště Máj – Litvínovice. Střet je třeba řešit
v navazující ÚPD podle konkrétních podmínek v území.
156
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SO11.
ÚPD
obcí
Jiné
Pro bezpečnou realizaci staveb na poddolovaném území je třeba provést řádný báňskotechnický průzkum z důvodu zajištění řádného založení staveb.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
157
P32
Rozvojová plocha SO13 (Adamov – Hůry – Rudolfov)
vs. poddolované území Rudolfov u Českých Budějovic
obec
Adamov
Hůry
Rudolfov
k. ú.
Adamov u Českých Budějovic
Hůry
Rudolfov u Českých Budějovic
Rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou X geologie
Rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou X další rozvojové záměry
Plocha SO13 (Adamov – Hůry – Rudolfov) s obytnou a smíšenou funkcí je vymezená z velké části
na stávajícím poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše,
zejména s ohledem na zakládání staveb.
158
V západní části vymezené rozvojové plochy SO13 dochází ke střetu se záměrem nové komunikace
III/10577 Rudolfov – Adamov – Hůry (D81), která byla navržena právě za účelem napojení této rozvojové
plochy. Vymezení této rozvojové plochy a záměru D81 je potřeba upřesnit na základě konkrétních
podmínek v území.
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SO13.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:15.000
B. RURÚ
159
P33
Rozvojová plocha KP28 (Český Krumlov – Domoradice)
vs. poddolované území Přísečná-Domoradice 1, 2
ORP Český Krumlov
obec
Český Krumlov
Přísečná
k. ú.
Přísečná
Přísečná-Domoradice
Rozvojová plocha komerční a průmyslová X geologie
Rozvojová plocha komerční a průmyslová X další rozvojové záměry
Plocha KP28 (Český Krumlov – Domoradice) je vymezená z významné části na stávajícím poddolovaném
území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše, zejména s ohledem
na zakládání staveb.
Záměr rozvojové plochy je rovněž ve střetu s územní rezervou pro napojení Českého Krumlova na IV. TŽK
(D/J) a dále se záměrem pro novou silnici I/39 v trase podél stávající železniční tratě v Českém Krumlově
(oD#37). Tyto střety bude třeba řešit v navazující ÚPD podle konkrétních podmínek v území.
160
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu KP28.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
161
P34
Koridor dálnice D3 záměr D1/6 (Borek – Dolní Třebonín)
vs. CHLÚ Suché Vrbné
obec
České Budějovice
Dobrá Voda u Českých Budějovic
Rudolfov
k. ú.
Dobrá Voda u Českých Budějovic
Hlinsko u Vráta
Rozvojová plocha komerční a průmyslová X geologie
Vymezený koridor pro dálnici D3 v úseku D1/6 (Borek – Dolní Třebonín) zasahoval do chráněného
ložiskového území Suché Vrbné, které sloužilo pro ochranu ložiska nerostných surovin pro těžbu cihlářské
suroviny. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí
s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.
Je nutno záměr realizovat tak, aby byla zachována možnost budoucí těžby na tomto ložisku.
162
Ke dni zpracování aktualizace ÚAP již Geofond ČR jako poskytovatel údajů o území dle § 27 odst. 3 SZ
neeviduje chráněné ložiskové území Suché Vrbné, takže je možné konstatovat, že identifikovaný střet
pominul.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
jiné
Vývoj v čase
Problém byl vyřešen – střet pominul.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
163
P35
Koridor silnice I/19 záměr D6/2 (Mirovice – Lety)
vs. ložiska nerostných surovin Lety
ORP Písek
obec
Lety
k. ú.
Lety
Koridor pro dopravu X geologie
Koridor pro dopravu X další rozvojové záměry
Koridor pro silnici I/19 v úseku D6/2 (Mirovice – Lety) zasahuje do ložiska nerostných surovin Lety,
kde probíhá současná povrchová těžba cihlářských surovin (jíly, hlíny).
Se záměrem D6/2 byl identifikován ještě střet s rozvojovou plochou pro komerčně průmyslovou zónu
Horosedly (KP37) a navrženým koridorem pro vodovod Severní Písecko (V1). Vymezení těchto ploch
a koridorů musí být upřesněno v rámci navazujících ÚPD dle konkrétních podmínek v území.
164
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
165
P36
Koridor silnice II/151 záměr D38/3 (Dačice)
vs. ložisko nerostných surovin Dačice
ORP Dačice
obec
Dačice
k. ú.
Dačice
Koridor pro silnici II/151 v úseku D38/3 (Dačice) zasahoval významněji do stávajícího chráněného
ložiskového území Dačice pro těžbu stavebního kamene. Chráněné ložiskové území zahrnuje území,
na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit
nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.
166
Ve východní části koridoru byl identifikován ještě střet s rozvojovým záměrem pro vedení VVN 110 kV
Dačice – Jemnice (oEe#6), který byl součástí ÚP VÚC Javořická vrchovina. V rámci navazujících ÚPD
je třeba vymezení zpřesnit na základě konkrétních podmínek v území.
V průběhu pořizování ZÚR JČK došlo k úpravě vymezení koridoru D38/3 tak, aby nebylo zasaženo
CHLÚ Dačice, čímž byl identifikovaný problém vyřešen již na úrovni nadřazené ÚPD.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém byl vyřešen.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
167
P37
Koridor silnice II/154 záměr D39 (Kaplice)
vs. CHLÚ Kaplice
ORP Kaplice
obec
Kaplice
k. ú.
Kaplice
Koridor pro silnici II/154 záměr D39 (Kaplice) zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území
a ložiska pro těžbu stavebního kamene Kaplice, kde probíhá současná povrchová těžba.
Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním
výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.
168
Se záměrem D39 byly identifikovány ještě střety s koridorem pro vedení VVN 110 kV Přídolí – Kaplice
včetně umístění transformovny (Ee3, Ee17) a s územní rezervou pro VTL plynovod Kaplice
– Horní Stropnice. V rámci navazujících ÚPD je třeba vymezení zpřesnit na základě konkrétních podmínek
v území.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:20.000
B. RURÚ
169
P38
Koridor silnice II/173 záměr D51/2 (Blatná)
vs. CHLÚ Blatná
ORP Blatná
obec
Blatná
Hajany
Chlum
k. ú.
Blatná
Hajany u Blatné
Chlum u Blatné
Koridor pro silnici II/173 v úseku D51/2 (Blatná) zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území
a stanoveného dobývacího prostoru Blatná určeného pro těžbu kamene pro hrubou a ušlechtilou
kamenickou výrobu. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení,
které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního
ložiska.
170
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:15.000
B. RURÚ
171
P39
vs. CHLÚ Číčenice
Vodňany
obec
Číčenice
Dříteň
k. ú.
Číčenice
Záblatí
Koridor pro technickou infrastrukturu X geologie
Koridor pro propojení tranzitních plynovodů (VVTL) záměr Ep10 zasahuje do chráněného ložiskového
území Číčenice a do ložisek cihlářských surovin Záboří-jih-Číčenice (dosud netěžené), Újezdec u Číčenic
(dosud netěžené) a Číčenice-Záblatí (s dřívější povrchovou těžbou). Chráněné ložiskové území zahrnuje
území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit
nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.
172
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro propojení tranzitních plynovodů Ep10.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:20.000
B. RURÚ
173
P40
vs. CHLÚ Černá v Pošumaví I.
ORP Český Krumlov
obec
k. ú.
Koridor pro technickou infrastrukturu X geologie
Koridor pro propojení tranzitních plynovodů (VVTL) záměr Ep10 zasahuje do chráněného ložiskového
území Černá v Pošumaví I. a do ložisek grafitu Bližná - Blíženský les (s dřívější hlubinnou těžbou),
Bližná – Černá v Pošumaví (dřívější hlubinná i povrchová těžba) a dále Černá v Pošumaví - Mokrá (dřívější
hlubinná těžba). Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení,
které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního
ložiska.
174
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro propojení tranzitních plynovodů Ep10.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
175
P41
Koridor dálnice D3 záměr D1/2 (Měšice – Veselí nad Lužnicí)
vs. přírodní park Turovecký les
ORP Tábor
obec
Sezimovo Ústí
Turovec
k. ú.
Sezimovo Ústí
Turovec
Koridor dálnice D3 v úseku D1/2 zasahuje do přírodního parku Turovecký les. Zásahy do krajinného rázu,
zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování
významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické
měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit,
aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.
176
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
177
P42
Koridor silnice I/23 záměry D9/7 (Strmilov – Jilem),
D9/8 (Jilem a Studená), D9/9 (Studená – hranice kraje)
vs. přírodní park Javořická vrchovina
ORP Dačice
Jindřichův Hradec
obec
Horní Meziříčko
Jilem
Studená
k. ú.
Horní Bolíkov
Horní Meziříčko
Jilem
Skrýchov
Studená
Sumrakov
178
Koridor pro silnici I/23 v úsecích D9/7 (Strmilov – Jilem), D9/8 (Jilem a Studená), D9/9 (Studená
– hranice kraje) zasahuje do přírodního parku Javořická vrchovina. Zásahy do krajinného rázu, zejména
umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných
krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy
v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, aby nedošlo
k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.
V úseku D9/8 byly navíc identifikovány střety s koridorem pro vodovod V11 (Němčice – Jilem)
a dále s RBK 476 Zhejral – Houser.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:70.000
B. RURÚ
179
P43
Koridor silnice I/29 záměr D11/4 (Písek – Dolní Novosedly)
vs. přírodní park Písecké hory
ORP Písek
obec
Dolní Novosedly
Písek
k. ú.
Dolní Novosedly
Písek
Koridor pro silnici I/29 v úseku D11/4 (Písek – Dolní Novosedly) zasahuje do přírodního parku Písecké
hory. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze
s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant
krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii
pro daný záměr a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.
V jihozápadní části obce Dolní Novosedly byl identifikován ještě střet s nadregionálním biokoridorem
NRBK 176 Dědovické stráně – K60, který koridor přetíná.
180
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:15.000
B. RURÚ
181
P44
Koridor VVN 110 kV záměr Ee3 (Přídolí – Kaplice)
vs. přírodní park Poluška
ORP Český Krumlov
Kaplice
obec
Přídolí
Střítež
Věžovatá Pláně
k. ú.
Malčice-Osek
Přídolí
Střítež u Kaplice
Věžovatá Pláně
Koridor pro vedení elektrického napětí VVN 110 kV záměr Ee3 (Přídolí – Kaplice) zasahuje do přírodního
parku Poluška. Vedení elektrického napětí může mít významný dopad na krajinný ráz, ještě citlivější je
situace v přírodních parcích, kde je krajinný ráz předmětem ochrany. Zásahy do krajinného rázu, zejména
182
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro technickou infrastrukturu Ee3.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
183
P45
VVN vedení 110 kV záměr oEe#4 (Kaplice – Trhové Sviny)
vs. přírodní park Soběnovská vrchovina
ORP Kaplice
obec
Besednice
Kaplice
Soběnov
k. ú.
Besednice
Blansko u Kaplice
Soběnov
184
Předpokládaná trasa vedení elektrického napětí oEe#4 zasahuje do přírodního parku Soběnovská
vrchovina. Vedení elektrického napětí může mít významný dopad na krajinný ráz, ještě citlivější je situace
v přírodních parcích, kde je krajinný ráz předmětem ochrany. Zásahy do krajinného rázu, zejména
Tento záměr byl při společném jednání součástí návrhu ZÚR JČK (záměr Ee14), ale poté byl vypuštěn.
Úroveň řešení
ZÚR
Požadavek na prověření tohoto záměru a jeho případné zahrnutí do 1. aktualizace ZÚR JČK.
ÚPD
obcí
jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
185
P46
Rozvojová plocha SR1 (Bělčice)
vs. pozemky určené k plnění funkcí lesa
ORP Blatná
obec
Bělčice
k. ú.
Bělčice
Záhrobí
Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana ZPF a PUPFL
Plocha pro rekreaci SR1 Bělčice – golfové a kongresové centrum je situována významněji do lesního
porostu, dle kategorizace do lesa hospodářského.
186
Úroveň řešení
ZÚR
Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SR1.
ÚPD
obcí
Jiné
(viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK), zejména s vědomím minimálního zásahu do lesních porostů.
Aktivity a objekty v rámci této rozvojové plochy bude třeba umístit s ohledem na minimalizaci
záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:15.000
B. RURÚ
187
P47
Rozvojová plocha SR10 (Libín)
ORP Prachatice
obec
Prachatice
k. ú.
Libínské Sedlo
Prachatice
Plocha pro rekreaci SR10 Libín – lyžařský areál je situován ve významné míře do lesního porostu,
dle kategorizace zejména do lesů hospodářských, pouze 1 lesní cesta patří do kategorie lesů zvláštního
určení (subkategorie 32 a).
V rámci této rozvojové plochy byly identifikovány ještě střety se záměrem silnice II/141 v úseku
D31/3 (Prachatice – Libínské Sedlo) a dále s nadregionálním biokoridorem NRBK 110 K108 – Kleť, Bulový
(mezofilní bučinná).
188
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
(viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK), zejména s vědomím minimálního zásahu do pozemků určených
k plnění funkcí lesa.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
189
P48
Rozvojová plocha SR22 (Lipno – Kramolín)
ORP Český Krumlov
obec
Frymburk
Lipno nad Vltavou
Vyšší Brod
k. ú.
Bolechy
Dvorečná
Frymburk
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Rozvojová plocha pro sport a rekreaci SR22 Kramolín (rozšíření lyžařského areálu + další celosezónní
sportovně rekreační aktivity) je situována ve významné míře do lesního porostu, dle kategorizace zejména
do lesů hospodářských, částečně i do kategorie lesů zvláštního určení (subkategorie 32c).
V rámci této rozvojové plochy byly identifikovány ještě střety se záměrem vodovodu V8 (skupinový
vodovod Lipensko) a se záměrem D16 (Šumavské elektrické dráhy), které zasahují do rozvojové plochy
na jejím západním okraji, a dále s regionálním biocentrem RBC 1893 Pod Kalištěm na severním okraji
plochy, a nakonec s regionálním biokoridorem RBK 55 Pod Kalištěm – Čertova stěna, Luč.
190
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
(viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK), zejména s vědomím minimálního zásahu do pozemků určených
k plnění funkcí lesa.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
191
P49
Koridor Šumavských elektrických drah (ŠED) záměr D16
vs. pozemky určené k plnění funkcí lesa, CHKO a CHOPAV Šumava
ORP Český Krumlov
obec
k. ú.
Frymburk
Horní Planá
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Frymburk
Horní Planá
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Koridor pro dopravu X ochrana ZPF a PUPFL
Koridor pro dopravu X vodní režim
192
Koridor pro záměr D16 Šumavské elektrické dráhy je situován částečně do lesních porostů, zejména
dle kategorizace do lesů hospodářských, minimálně i do lesů zvláštního určení (subkategorie 32c) a lesů
ochranných (subkategorie 21a). Záměr je dále situován do II., III. a IV. zóny CHKO Šumava. Zároveň záměr
zasahuje na území Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod Šumava. Bude tedy nutné
vyřešit možný rozpor záměru s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově
odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Železnice by měla zajišťovat dopravní napojení nově
navržených rekreačních ploch, v případě jejich schválení se jeví jako vhodnější varianta oproti dopravě
silniční.
Dále byly identifikovány střety se záměry – Ep10 (propojení tranzitních plynovodů – VVTL),
V8 (skupinový vodovod Lipensko), oSR#12 (ZOOpark Černá v Pošumaví), SR21 (Frymburk – Kovářov,
golf) a SR22 (Lipno – Kramolín, rozšíření lyžařského areálu).
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:70.000
B. RURÚ
193
P50
Rozvojová plocha KP18 (Veselí nad Lužnicí)
vs. CHOPAV Třeboňská pánev
ORP Soběslav
obec
k. ú.
Horusice
Rozvojová plocha komerční a průmyslová X vodní režim
194
Rozvojová plocha komerční a průmyslová KP18 Veselí nad Lužnicí zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev.
V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém.
V navazujících ÚPD však musí být, zejména v přípustných a nepřípustných podmínkách využití území,
dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm
prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží
nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů,
u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod.
Bude řešeno v rámci procesu EIA.
Dále byl identifikován střet s koridorem pro dálnici D3 v úseku D1/3 (doplnění obchvatu Veselí
nad Lužnicí). Upřesněné vymezení této rozvojové plochy musí být koordinováno se záměrem dálnice D3.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
(viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK), zejména stanovení přípustných a nepřípustných podmínek využití
území s ohledem na ochranné podmínky CHOPAV.
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
195
P51
Rozvojová plocha KP32 (Dolní Dvořiště)
vs. CHOPAV Novohradské hory
ORP Kaplice
obec
Dolní Dvořiště
k. ú.
Dolní Dvořiště
196
Rozvojová plocha komerční a průmyslová KP32 Dolní Dvořiště zasahuje do CHOPAV Novohradské hory.
V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však
být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení
pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých
nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů,
u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod.
Bude řešeno v rámci procesu EIA.
Dále byl identifikován střet s koridorem pro rychlostní silnici R3 v úseku D2/3 (Dolní Dvořiště – státní
hranice) a s koridorem pro silnici II/603 záměr D56/5 (homogenizace Bujanov – Dolní Dvořiště).
Upřesněné vymezení této rozvojové plochy musí být koordinováno se záměry D2/3 a D56/5.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:10.000
B. RURÚ
197
P52
Rozvojová plocha KP33 (České Velenice – hospodářský park)
vs. CHOPAV Třeboňská pánev
ORP Třeboň
obec
České Velenice
k. ú.
České Velenice
198
Rozvojová plocha komerční a průmyslová KP33 (České Velenice – hospodářský park) zasahuje
do CHOPAV Novohradské hory. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat
o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz
provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných
látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem
nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných
nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Vzhledem k charakteru předpokládaných aktivit se nedá
očekávat rozpor s ochrannými podmínkami CHOPAV. Bude řešeno v rámci procesu EIA.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:20.000
B. RURÚ
199
P53
Koridor silnice I/20 záměr D7/4 (Vodňany – Malovičky)
vs. KPZ Libějovicko – Lomecko
ORP Vodňany
obec
Libějovice
Vodňany
k. ú.
Černěves u Libějovic
Libějovice
Újezd u Vodňan
Hvožďany u Vodňan
Koridor pro dopravu X ochrana památkové péče
Koridor pro silnici I/20 v úseku D7/4 (Vodňany – Malovičky) zasahuje do krajinné památkové zóny
Libějovicko – Lomecko. Vzhledem k této skutečnosti je nutno zajistit, aby byly dodrženy podmínky
ochrany kulturních hodnot v tomto území.
Koridor je dále ve střetu s nově navrženým záměrem oEe#1 na zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV
Kočín – Přeštice. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o zdvojení stávajícího vedení, neměl by mít střet
žádný zásadnější význam.
200
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:25.000
B. RURÚ
201
P54
Koridor silnice II/156 záměr D42/6 (Žár – Nové Hrady)
a D42/7 (Nové Hrady) vs. KPZ Novohradsko
ORP Trhové Sviny
obec
Horní Stropnice
Nové Hrady
Žár
k. ú.
Nové Hrady
Svébohy
Štiptoň
Údolí u Nových Hradů
Žár u Nových Hradů
202
Koridor pro silnici II/156 v úsecích D42/6 (Žďár – Nové Hrady) a D42/7 (Nové Hrady) zasahuje
do krajinné památkové zóny Novohradsko. Vzhledem k této skutečnosti je nutno zajistit, aby byly
dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území.
Koridor je dále ve střetu s územní rezervou pro VTL plynovod Ep24 (Nové Hrady – České Velenice),
dále okrajově zasahuje do rozvojové plochy pro smíšenou obytnou funkci SO18 (Nové Hrady),
na jihovýchodním okraji je ve střetu s rozvojovou plochou pro sport a rekreaci SR23 (Nové Hrady, golf)
a dále je ve střetu s regionálními biokoridory RBK 75 (Janovka – Dubí), RBK 81 (Cuknštejn – Niva
Stropnice) a RBK 76 (Hadač – Janovka). Při upřesnění vymezení tohoto koridoru je třeba zohlednit
všechny tyto střety.
Úroveň řešení
ZÚR
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Problém trvá.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
203
P55
Nová trasa vedení VVN 400 kV Kočín – Mírovka
(v návrhu ZÚR záměr Ee33)
ORP České Budějovice, Týn nad Vltavou, Soběslav, Tábor
obec
k. ú.
Choustník, Chrbonín, Dolní Hořice, Dříteň, Hartmanice,
Hlavatce, Hluboká nad Vltavou, Hodětín, Horní Kněžeklady,
Klenovice, Komárov, Košice, Krátošice, Krtov, Modrá Hůrka,
Myslkovice, Radenín, Sedlečko u Soběslavě, Skalice,
Skopytce, Soběslav, Temelín, Tučapy, Vlastiboř, Zálší,
Žimutice
-
Nevyhovující trasa pro VVN 400 kV Kočín – Mírovka
Na základě dohody uzavřené s Ministerstvem kultury k návrhu ZÚR JČK z května 2011 je nutné hledat
novou trasu pro vedení VVN 400 kV mezi Kočínem a Mírovkou, jelikož Ministerstvo kultury odsouhlasilo
koridor Ee33 pouze s podmínkou hledání nového řešení pro tento koridor v rámci aktualizace ZÚR JČK.
Změnu trasy vedení VVN 400 kV (Ee33) požadovala i obec Myslkovice v námitce k návrhu ZÚR JČK
(KUJCK 439/2011 OREG/1).
204
Úroveň řešení
ZÚR
Koridor pro technickou infrastrukturu Ee33 je závazně vymezen v návrhu ZÚR.
Pro 1. aktualizaci ZÚR je třeba hledat alternativní trasu.
ÚPD
obcí
Jiné
V tomto případě je třeba upozornit na skutečnost, že koridor Ee33 bude s velkou
pravděpodobností 1. aktualizací ZÚR JČK změněn.
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
Měřítko 1:300.000
B. RURÚ
205
P56
Zdvojení vedení VVN 400 kV záměr oEe#1 (Kočín – Přeštice)
a oEe#2 (Malovice – Dasné) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko
ORP Prachatice
Vodňany
obec
Chelčice
Libějovice
Malovice
Truskovice
k. ú.
Chelčice, Krtely
Libějovice
Malovice u Netolic
Nestanice, Truskovice
Plánovaný záměr zdvojení vedení VVN 400 kV oEe#1 (Kočín – Přeštice) a oEe#2 (Malovice – Dasné)
zasahuje do krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko. Vzhledem k této skutečnosti je nutno
zajistit, aby byly dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území.
206
Úroveň řešení
ZÚR
Vymezit v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK koridor pro záměry oEe#1 a oEe#2.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
207
P57
Nové dopravní řešení silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – Strakonice
ORP Písek
Strakonice
obec
Dobev, Drhovle, Osek, Přešťovice,
Radošovice, Rovná, Řepice, Slaník,
Strakonice, Štěkeň
k. ú.
Brloh u Drhovle, Brusy, Drhovle, Jemnice u Oseka, Kbelnice,
Přední Ptákovice, Přešťovice, Radošovice u Strakonic,
Rohozná u Rovné, Rovná u Strakonic, Řepice, Slaník, Stará
Dobev, Strakonice, Vítkov u Štěkně
S3 (dle PÚR 2008) silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – Strakonice
208
V souvislosti s PÚR 2008 v článku (112) s označením S3, kde je zadán úkol prověřit účelnost řešení
kapacitní silnice jako rychlostní komunikace (R4) v úseku Nová Hospoda – Strakonice, byla v listopadu
2010 zpracována společností Pragoprojekt a. s., ateliér České Budějovice vyhledávací studie „Prověření
účelnosti řešení kapacitní silnice jako R v úseku Nová Hospoda – Strakonice“. V závěru studie bylo
konstatováno, že při dnešních znalostech na straně vstupů, předpokládané výhledové zátěži
a předpokládané výstavbě v ostatních úsecích trasy není účelné řešit přestavbu silnice I/4 ve zkoumaném
úseku v parametrech rychlostní silnice.
Studie ale prokázala, že nejpalčivějším problémem v řešeném úseku je vedení silnice I/4 ve Strakonicích.
Variantní řešení prokázalo nutnost posunu koridoru silnice I/4 do vzdálenější polohy v křížení s řekou
Otavou. Dále bylo konstatováno, že z hlediska stavebních nákladů, přeložek sítí technického vybavení
(VVN, VTL Plyn …) a především překrytého zářezu v oblasti Předních Ptákovic, bude obtížné zajistit
finanční prostředky na realizaci tohoto záměru a zajištění jeho ekonomické efektivity.
Úroveň řešení
ZÚR
V návrhu ZÚR je závazně vymezen koridor D5.
Do 1. aktualizace ZÚR je třeba znovu zvážit účelnost řešení kapacitní silnice jako R případně
jiných potřebných změn ve vymezení koridoru D5.
ÚPD
obcí
Jiné
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
B. RURÚ
209
P58
Nové dopravní řešení trasy IV. TŽK
v úseku Kamenný Újezd – Dolní Třebonín
Český Krumlov
obec
k. ú.
Dolní Třebonín
Chlumec
Kamenný Újezd
Roudné
Včelná
Dolní Svince, Chlumec, Kamenný Újezd, Kosov u Opalic,
Krasejovka, Mojné, Opalice, Otmanka, Plav, Prostřední
Svince, Roudné, Včelná
Požadavek na hledání nového dopravního řešení trasy IV. TŽK v úseku D3/6
Na základě námitek obce Kamenný Újezd (KUJCK 37440/2010 OREG/1) a Dolní Třebonín
(KUJCK 37474/2010 OREG/1), které zásadně nesouhlasí s navrženou trasou železničního koridoru
pro IV. TŽK v úseku D3/6, je třeba pokusit se najít nové dopravní řešení pro tento záměr. Trasa obsažená
v návrhu ZÚR JČK byla převzata jako tzv. optimalizovaná varianta z vyhledávací studie IV. TŽK,
jejímž zpracovatelem byla společnost IKP Consulting Engineers, spol. s r.o.
Zástupci obou zmiňovaných obcí požadují hledat variantu, která by zabránila další fragmentaci obcí
a pokud možno se přimkla k navržené dálnici D3.
210
Úroveň řešení
ZÚR
V návrhu ZÚR je závazně vymezen koridor D3.
Do 1. aktualizace ZÚR je třeba se pokusit najít nové dopravní řešení v úseku D3/6.
ÚPD
obcí
Jiné
V tomto případě je třeba upozornit na skutečnost, že koridor D3 může být 1. aktualizací
ZÚR JČK změněn.
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
Měřítko 1:70.000
B. RURÚ
211
P59
Vymezení nadregionálních biocenter v souladu s podkladem MŽP
ORP Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice,
Jindřichův Hradec, Kaplice, Písek, Prachatice, Soběslav,
Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň
obec Benešov nad Černou, Blatná, Boletice, Borotín, Boršov nad
Vltavou, Bošilec, Brloh, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Český
Krumlov, Číměř, Čížová, Dolní Třebonín, Dvory nad Lužnicí,
Hamr, Heřmaň, Hluboká nad Vltavou, Holubov, Horní
Stropnice, Hosín, Hranice, Chvalšiny, Jílovice, Jistebnice,
Kadov, Kájov, Kamenný Újezd, Kestřany, Křemže, Ktiš,
Lažánky, Lenora, Lnáře, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice,
Majdalena, Nadějkov, Nová Bystřice, Nová Pec, Nové Hrady,
Oslov, Ostrovec, Petříkov, Pohorská Ves, Ponědrážka,
Příbraz, Přísečná, Putim, Ražice, Smržov, Srnín, Staňkov,
Stožec, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Studená, Suchdol nad
Lužnicí, Štěkeň, Tchořovice, Třeboň, Varvažov, Veselí nad
Lužnicí, Vojníkov, Volary, Vrábče, Vráž, Záboří, Zlatá
Koruna, Želnava
Uvést do souladu vymezení nadregionálních biocenter s podkladem MŽP
212
MŽP představilo dne 22. 2. 2011 na pracovní schůzce se zástupci krajů aktualizovaný podklad
nadregionálních prvků ÚSES (zatím jen biocentra) a dne 8. 3. 2011 tento materiál odeslalo krajům
k připomínkování. Tento aktualizovaný podklad nadregionálních biocenter má být předmětem aktualizace
ZÚR krajů. Jedná se o úpravu vymezení těchto biocenter: NRBC 25 – Dědovické stráně, NRBC 26
– Hlubocká obora, NRBC 36 – Velká Kuš, NRBC 37 – Řežabinec, NRBC 38 – Stará řeka, NRBC 39 – Červené
blato, NRBC 51 – Kleť – Bulový, NRBC 52 – Dívčí Kámen, NRBC 54 – Cunkovský hřbet, NRBC 56 – Vojířov,
NRBC 77 – Knížecí stolec, NRBC 79 – Žofín, NRBC 80 – Pařezitý Roštejn, NRBC 2006 – Rašeliniště Ruda
– Horusický rybník, NRBC 2014 – Vltavská niva.
Úroveň řešení
ZÚR
V návrhu ZÚR je závazně vymezen nadregionální a regionální ÚSES.
Do 1. aktualizace ZÚR je třeba uvést do souladu vymezení ÚSES dle aktualizované studie
nadregionálních prvků ÚSES pořízené MŽP.
ÚPD
obcí
Jiné
V tomto případě je třeba upozornit na skutečnost, že vymezení nadregionálních biocenter bude
1. aktualizací ZÚR JČK změněno.
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
B. RURÚ
213
P60
Nové dopravní řešení obchvatu Trhových Svinů na silnici II/156
ORP Trhové Sviny
obec
Trhové Sviny
k. ú.
Bukvice u Trhových Svinů
Otěvěk
Pěčín u Trhových Svinů
Rankov u Trhových Svinů
Trhové Sviny
Hledání nového dopravního řešení pro obchvat Trhových Svinů na silnici II/156
214
Do výkresové části aktualizace ÚAP Jihočeského kraje byly převzaty varianty obchvatu města Trhové
Sviny z doplněné „Vyhledávací studie obchvatu silnice II/156 Trhové Sviny“, kterou zpracoval
Pragoprojekt, a.s., Ateliér České Budějovice v květnu 2009.
Obchvat Trhových Svinů byl až do fáze veřejného projednání součástí návrhu ZÚR JČK pod označením
D42/4 (obchvat Otěvěk), D42/5 (přeložka Trhové Sviny jako nový průtah zastavěným územím města)
a územní rezerva D/I (severní obchvat města Trhové Sviny). Tyto záměry byly však na základě kladného
vypořádání námitek obce Trhové Sviny a zástupce veřejnosti Mgr. Švepeše vypuštěny. Součástí návrhu
ZÚR JČK zůstal jen úsek D42/3 (Veselka – Otěvěk).
V současnosti je uvažováno s vypracováním nové vyhledávací studie, jejíž závěry budou převzaty
do 1. aktualizace ZÚR JČK.
Úroveň řešení
ZÚR
V návrhu ZÚR je závazně vymezen koridor pro dopravu D42.
Do 1. aktualizace ZÚR je třeba zahrnout výsledky vyhledávací studie na obchvat silnice II/156
v Trhových Svinech.
ÚPD
obcí
Jiné
Ve spolupráci s odborem dopravy zajistit zpracování nové vyhledávací studie pro obchvat
Trhových Svinů na silnici II/156 a jeho závěry promítnout do aktualizace ZÚR JČK.
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
215
P61
Prověření nesouladu mezi generelem ÚSES Táborska a generelem
ÚSES Jihočeského kraje (resp. návrhem ZÚR JČK)
ORP Tábor
obec
všechny obce Táborska dotčené vymezením ÚSES
k. ú.
všechny k. ú. Táborska dotčené vymezením ÚSES
Nesoulad vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v generelu ÚSES Táborska a v generelu
ÚSES Jihočeského kraje (resp. návrhu ZÚR JČK)
Na základě několika námitek obcí k návrhu ZÚR JČK, týkajících se nesouladu vymezení nadregionálních
a regionálních prvků ÚSES v generelu Táborska a vymezení prvků ÚSES v ZÚR JČK, bylo v rámci
vypořádání těchto námitek přislíbeno, že bude tento problém prověřen a závěry budou promítnuty
do 1. aktualizace ZÚR JČK.
216
Úroveň řešení
ZÚR
V návrhu ZÚR jsou závazně vymezeny prvky nadregionálního a regionálního ÚSES.
Do 1. aktualizace ZÚR je třeba zahrnout výsledky řešení nesouladu podkladů Táborska
a Jihočeského kraje.
ÚPD
obcí
Jiné
Ve spolupráci s odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví bude projednán nesoulad
ve vymezení prvků ÚSES, přičemž nadregionální biocentra byla převymezena v březnu 2011
MŽP a bude nutné je do 1. aktualizace zapracovat samostatně.
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
B. RURÚ
217
P62
Napojení obce Studená na vodovodní přivaděč
ORP Dačice
obec
Studená
k. ú.
Domašín u Studené, Horní Bolíkov,
Horní Pole, Maršov u Heřmanče,
Olšany u Dačic, Skrýchov, Studená,
Sumrakov, Světlá pod Javořicí, Velký Janíkov
Napojení obce Studená na vodovodní přivaděč
Na základě námitky obce Studená (KUJCK 620/2011 OREG/1) k návrhu ZÚR JČK byl do ÚAP zahrnutý
požadavek na možnost vybudování přivaděče na pitnou vodu pro Obec Studená od Jindřichova Hradce
(Horusická soustava) nebo ze směru od Dačic (Landštejnská soustava).
218
Úroveň řešení
ZÚR
Do 1. aktualizace ZÚR JČK bude prověřeno a případně zahrnuto napojení obce Studená
na vodovodní přivaděč.
ÚPD
obcí
jiné
Společně s projektantem vodohospodářských staveb bude vytipována trasa pro napojení obce
Studená na vodovod a poté bude koridor zahrnutý do aktualizace ZÚR JČK.
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
Měřítko 1:50.000
B. RURÚ
219
P63
Nové dopravní řešení v Českém Krumlově
ORP Český Krumlov
obec
Český Krumlov
k. ú.
Český Krumlov
Kladné-Dobrkovice
Přísečná
Přísečná-Domoradice
Vyšný
Hledat nové dopravní řešení v Českém Krumlově, zejména ve vazbě na silnici I/39
Na základě námitky města Český Krumlov (KUJCK 40004/2011 OREG/1) a zástupce veřejnosti Mgr. Háka
(KUJCK 39951/2010 OREG/1) k návrhu ZÚR JČK byl z dokumentace vypuštěn záměr na silnici
I/39 – vedení silnice v nové trase podél stávající železniční tratě (D13/3) a byl nahrazen záměrem
na homogenizaci stávající silnice (D13/3). Z návrhu ZÚR JČK byl dále vypuštěn úsek ve východním
segmentu města tvořený novou křižovatkou se silnicí I/39, novým mostem přes Vltavu a tunelem
pod nemocnicí (D43/4).
Součástí aktualizace ZÚR JČK by mělo být nové dopravní řešení v Českém Krumlově.
220
V grafické části aktualizace ÚAP Jihočeského kraje jsou zahrnuta dopravní řešení, která byla předmětem
projednávání návrhu ZÚR JČK.
Úroveň řešení
ZÚR
V návrhu ZÚR je závazně vymezen koridor pro dopravu D13.
Do 1. aktualizace ZÚR je třeba zahrnout nové dopravní řešení v Českém Krumlově.
ÚPD
obcí
Jiné
Ve spolupráci s odborem dopravy a Městem Český Krumlov bude hledáno nové dopravní řešení,
jehož závěry budou převzaty do 1. aktualizace ZÚR.
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
Měřítko 1:20.000
B. RURÚ
221
P64
Prověření trasy pro vedení cyklostezky podél řeky Malše
obec
České Budějovice, Roudné, Vidov
k. ú.
Roudné
Vidov
Prověření trasy pro vedení cyklostezky podél řeky Malše spojující přilehlé obce (zejm. Roudné a Vidov)
Na základě námitky obce Roudné (KUJCK 39773/2011 OREG/1, 2, 3, 5) a obce Vidov (KUJCK 40012/2010
OREG/1) k návrhu ZÚR JČK je třeba prověřit možnost vymezení koridoru pro cyklostezku nadmístního
významu podél řeky Malše spojující alespoň obce Vidov, Roudné a České Budějovice.
222
Úroveň řešení
ZÚR
Do 1. aktualizace ZÚR JČK bude prověřena možnost propojení mezi obcemi Vidov – Roudné
a České Budějovice cyklostezkou nadmístního významu.
ÚPD
obcí
jiné
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
Měřítko 1:20.000
B. RURÚ
223
P65
Alternativní spojení západní hranice ČR
s východem v území jižně od D1
ORP Blatná, České Budějovice, Jindřichův Hradec,
Písek, Třeboň, Vodňany
obec
Adamov, Blatná, Cep, Čejkovice, České Budějovice, Čížová,
Dasný, Dívčice, Dobev, Dolní Žďár, Drhovle, Hadravova
Rosička, hajany, Halámky, Hluboká nad Vltavou, Horní
Pěna, Horní Skrýchov, Hůry, Jarošov nad Nežárkou,
Jindřichův Hradec, Jivno, Lásenice, Libějovice, Lišov, Lnáře,
Majdalena, Malovice, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí,
Novosedly nad Nežárkou, Písek, Pístina, Pištín, Protivín,
Předotice, Rodvínov, Sedlec, Sedlice, Stráž nad Nežárkou,
Suchdol nad Lužnicí, Štěpánovice, Tchořovice, Třeboň,
Úsilné, Velká Turná, Vlčetínec, Vodňany, Žďár
S13 – alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 (bod 122 PÚR 2008)
224
V PÚR 2008 byl v bodě 122 dán úkol v oblasti silniční dopravy s označením S13 - alternativní spojení
západní hranice ČR s východem v území jižně od D1, pro převedení možného zvýšeného dopravního
zatížení mezi kraji. Tento záměr by měl v maximální míře využít stávajících silnic I. třídy.
Vedení Jihočeského kraje projednalo tento úkol dne 13. 12. 2010 s tímto závěrem: S13 povede v trase
dle AGR hlavní v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 - Humpolec (D1), trasa dle AGR
doplňková Třeboň – Suchdol nad Lužnicí – Halámky.
Za tento úkol je dle PÚR 2008 zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj v součinnosti s Ministerstvem
dopravy a Ministerstvem životního prostředí a dotčenými kraji.
Úroveň řešení
ZÚR
Do dalších aktualizací ZÚR JČK sledovat vývoj záměru, zejména úkoly vyplynuvší z aktualizací
PÚR ČR.
ÚPD
obcí
jiné
Poskytnout součinnost v souvislosti se záměrem S13 dle pokynů MMR.
Vývoj v čase
Nový problém.
B. RURÚ
schéma
B. RURÚ
225
5. GRAFICKÁ ČÁST
Grafická část 1. Aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je vyhotovena v měřítku 1:100.000 a je složena
ze 4 výkresů v souladu s § 4 odst. 4 vyhlášky:




výkres urbanistických, architektonických a dalších hodnot
výkres limitů využití území
výkres záměrů na provedení změn v území
výkres problémů k řešení
Další doplňující texty, tabulky, kartogramy a grafy jsou součástí textové části rozboru udržitelného rozvoje
území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou obsaženy v samostatné části A. Podklady.
226
B. RURÚ
B. RURÚ
SEZNAM TABULEK
TABULKA 1 – KATEGORIE VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .......................................................................................................................................... 32
TABULKA 2 – ZAŘAZENÍ INDIKÁTORŮ DO JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................. 33
TABULKA 3 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGII ..................................................................................................... 34
TABULKA 4 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO VODNÍ REŽIM ........................................................................................................................................... 34
TABULKA 5 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HYGIENU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................................................................................................... 35
TABULKA 6 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY ............................................................................................................... 35
TABULKA 7 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO ZPF A PUPFL ........................................................................................................................................ 36
TABULKA 8 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU ................................................................................................................ 36
TABULKA 9 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU ............................................................................................................ 37
TABULKA 10 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ....................................................................................................... 37
TABULKA 11 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO BYDLENÍ ................................................................................................................................................ 38
TABULKA 12 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO REKREACI............................................................................................................................................... 38
TABULKA 13 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ................................................................................................................... 39
TABULKA 14 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................. 40
TABULKA 15 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ............................................................................................................. 42
TABULKA 16 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ .................................................................... 44
TABULKA 17 – VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ........................................ 46
TABULKA 18 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................................ 48
TABULKA 19 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ .................................................................................................................................... 48
TABULKA 20 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ....................................................................................................... 49
TABULKA 21 – ZÁMĚRY Z NÁVRHU ZÚR JČK........................................................................................................................................................................ 55
TABULKA 22 – ZÁMĚRY OSTATNÍ ............................................................................................................................................................................................ 60
TABULKA 23 – POŽADAVKY NA ZMĚNY VE VYMEZENÍ ÚSES ............................................................................................................................................... 64
TABULKA 24 – MATICE STŘETŮ V ÚZEMÍ ............................................................................................................................................................................... 68
TABULKA 25 - STŘETY DOPRAVNÍCH ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ........................................................................................................ 69
TABULKA 26 - STŘETY ZÁMĚRŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ........................................................................... 72
TABULKA 27 – STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ........................................................................................................ 74
TABULKA 28 – STŘETY ÚZEMNÍCH REZERV S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ............................................................................................................ 76
TABULKA 29 – VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ....................................................................................................................... 78
TABULKA 30 – PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD VYPLÝVAJÍCÍ Z § 39 ODST. 6 SZ................................................................................................................... 87
TABULKA 31 – SOUHRN VÝZNAMNĚJŠÍCH IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ ........................................................................................................................ 90
SEZNAM OBRÁZKŮ
OBRÁZEK 1 – CELKOVÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ .............................................. 47
OBRÁZEK 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................... 51
OBRÁZEK 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ...................................................................... 52
OBRÁZEK 4 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ......................................... 53
OBRÁZEK 5 – ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY A VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ................................................................................... 54
GRAF 1 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ................................ 40
GRAF 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ....................................................................... 42
GRAF 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE .............................. 44
Kapitola: Seznam tabulek
SEZNAM GRAFŮ
227
SEZNAM ZKRATEK
AOPK ČR
BRKO
CR
CZT
ČOV
ČR
ČSÚ
D
DN
DP
EU
FVE
generel ÚSES
GIS
HMP
CHKO
CHLÚ
ISOH
JČK
JETE
JMK
KHK
KROK
KÚ JČK
KVK
LAPV
Kapitola: Seznam zkratek
LBK
LPIS
MD ČR
MMR ČR
MOS/MIS
MSK
MZCHÚ
MŽP ČR
NP
NPP
NPR
NUTS 2
228
OLK
ORP
PBK
PLO
PN
POH
POPD
POÚ
PP
PR
PUPFL
PÚR 2008
PZK
R
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Biologicky rozložitelný komunální odpad
Cestovní ruch
Centrální zásobování teplem
Čistírna odpadních vod
Česká republika
Český statistický úřad
Dálnice
Jmenovitý průměr v mm (plynovod)
Dobývací prostor
Evropská unie
Fotovoltaická elektrárna
Generel nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v Jihočeském kraji
Geografický informační systém
Hlavní město Praha
Chráněná krajinná oblast
Chráněné ložiskové území
Informačního systému odpadového hospodářství
Jihočeský kraj
Jaderná elektrárna Temelín
Jihomoravský kraj
Královéhradecký kraj
databáze údajů o krajích a okresech
Krajský úřad Jihočeského kraje
Karlovarský kraj
Lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod (z připravovaného generelu Mze,
dříve Směrný vodohospodářský plán)
Liberecký kraj
Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů
Ministerstvo dopravy ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Databáze údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému
Moravskoslezský kraj
Maloplošná zvláště chráněná území
Ministerstvo životního prostředí ČR
Národní park
Národní přírodní památka
Národní přírodní rezervace
Region soudržnosti Jihozápad.
Zkratka pochází z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques,
nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics
Olomoucký kraj
Obec s rozšířenou působností (obec 3. Typu)
Pardubický kraj
Přírodní lesní oblasti
Jmenovitý tlak v barech (plynovod)
Plán odpadového hospodářství
Plán otvírky, přípravy a dobývání
Obec s pověřeným obecním úřadem (obec 2. Typu)
Přírodní památka
Přírodní rezervace
Pozemky určení k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 20. Července
2009 usnesením č. 929
Plzeňský kraj
Rychlostní silnice
B. RURÚ
SZ
tis.
TTP
ULK
ÚAP
ÚP
ÚPD
ÚP VÚC
ÚS
ÚSES
ÚZOP
VPCHÚ
VLC
VÚ
VTL
VVTL
vyhláška
VYS
ZCHÚ
ZLK
ZPF
ZÚR JČK
žst.
Registr ekonomických subjektů
Středočeský kraj
Silnice I. třídy
Silnice II. třídy
Silnice III. třídy
Databáze údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů
Středotlaký plynovod
Dokument Ministerstva dopravy ČR nazvaný „Strategie dopravy jako nevyhnutelná
součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategie – green paper)“, verze 03/2011 pro
meziresortní připomínkování
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
tisíc
Trvalé travní porosty
Ústecký kraj
Územně analytické podklady
Územní plán
Územně plánovací dokumentace
Územní plán velkého územního celku
Územní studie
Územní systém ekologické stability
Území zvýšené ochrany přírody
Velkoplošná chráněná území přírody
Vojenský újezd
Vysokotlaký plynovod
Velmi vysokotlaký plynovod
Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti
Kraj Vysočina
Zvláště chráněná území přírody
Zlínský kraj
Zemědělský půdní fond
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje
Železniční stanice
Kapitola: Seznam zkratek
RES
SČK
SI
SII
SIII
SLDB
STL
Superstrategie
B. RURÚ
229
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
[19]
[20]
Kapitola: Použitá literatura a zdroje
[21]
230
[22]
[23]
[24]
[25]
[26]
Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2008, Ekotoxa, spol. s r. o.
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce
2009, ČSÚ
Český
statistický
úřad,
dostupné
z internetu:
<http://www.czso.cz>,
<http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp, http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/home>
Statistické ročenky Jihočeského kraje 2010 a starší
Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013
Program rozvoje vodovodů a kanalizací v Jihočeském kraji 2004 včetně všech 4 jeho změn
Politika územního rozvoje ČR, 2008, dostupné z internetu: <http://www.mmr.cz/politikauzemniho-rozvoje-cr-2008>
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR 2001
Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, 2007
Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, stav k 17. 5. 2011
Územně analytické podklady pro správní obvod Blatná, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.mesto-blatna.cz/mestsky-urad/uzemni-planovani-1/uzemne-anal-podklady-orp/>
Územně analytické podklady pro správní obvod České Budějovice, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.c-budejovice.cz/cz/magistrat/odbory/oupa/stranky/uzemne-analytickepodklady.aspx>
Územně analytické podklady pro správní obvod Český Krumlov, 2010, dostupné z internetu:
<http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/rur.xml>
Územně analytické podklady pro správní obvod Dačice, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.dacice.cz/mestsky-urad-3/odbor-stavebni-urad/uzemni-planovani/Aktualizace2010/>
Územně analytické podklady pro správní obvod Jindřichův Hradec, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.jh.cz/cz/_urad/mestsky_urad/odbory/vystavba/_uzemne_analyticke_podklady/_RU
RU_2010.html>
Územně analytické podklady pro správní obvod Kaplice, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.mestokaplice.cz/goto.php?id=&site=mu_rur_orp_2010&from=>
Územně analytické podklady pro správní obvod Milevsko, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.milevsko-mesto.cz/aktualizace-uzemne-analytickych-podkladu-orp-milevsko/d161254/p1=56537>
Územně analytické podklady pro správní obvod Písek, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.mesto-pisek.cz/odbory-mestskeho-uradu/DIR-odbor-vystavby-a-uzemnihoplanovani/DIR-oddeleni-uzemniho-planovani/DIR-uzemne-analyticke-podklady>
Územně analytické podklady pro správní obvod Prachatice, 2010, dostupné z internetu:
<http://mesto.prachatice.cz/n_mu_2010.html>
Územně analytické podklady pro správní obvod Soběslav, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.musobeslav.cz/mestsky-urad/uap-orp-sobeslav/1-aktualizace-uzemneanalytickych-podkladu-2010.html>
Územně analytické podklady pro správní obvod Strakonice, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.strakonice.eu/content/uzemne-analyticke-podklady-2010>
Územně analytické podklady pro správní obvod Tábor, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.tabor.cz/cs/obcan/rozvoj/uzemne-analyticke-podklady/aktualizace-uzemneanalytickych-podkladu-2010.html>
Územně analytické podklady pro správní obvod Trhové Sviny, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.tsviny.cz/pages/stranka.php?id=300>
Územně analytické podklady pro správní obvod Třeboň, 2011, dostupné z internetu:
<http://www.mesto-trebon.cz/uzemne-analyticke-podklady-orp-trebon.html>
Územně analytické podklady pro správní obvod Týn nad Vltavou, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.tnv.cms.advice.cz/cz/mestsky-urad/odbor-regionalniho-rozvoje/uzemne-analytickepodklady/>
B. RURÚ
[28]
[29]
[30]
[31]
[32]
[33]
[34]
[35]
Územně analytické podklady pro správní obvod Vimperk, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.vimperk.cz/690/cz/normal/uzemne-analyticke-podklady/>
Územně analytické podklady pro správní obvod Vodňany, 2010, dostupné z internetu:
<http://www.vodnany.eu/vismo/zobraz_dok.asp?u=18428&id_org=18428&id_ktg=19175&p1=11
095>
Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP – části RURÚ, dostupné z internetu:
<http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/UAP/MetodSdeleniOUPRURU.pdf>, zveřejněno 31. 5. 2010
Metodický
návod
k aktualizaci
RURÚ
ÚAP
obcí,
dostupné
z internetu:
<http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2009/2009-05/30_IOP.pdf>, zveřejněno 18. 12. 2009
Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně
analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, dostupné
z internetu:
<http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_UA
P_%2020090428.pdf>, zveřejněno 7. 5. 2007
Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013, dostupné z internetu:
<http://www.jccr.cz/?page_id=131>
Migrační koridory pro velké savce v České republice, EVERNIA spol. s r. o., informační leták 2010
Marketingová strategie letiště České Budějovice, Deloitte ČR, 2009
Strategie pro regionální polycentrický urbánní systém v ekonomické integrační zóně
středovýchodní Evropy (INTERREG IIIB - CADSES RePUS), dostupné z internetu:
<http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/>
Kapitola: Použitá literatura a zdroje
[27]
B. RURÚ
231

územně analytické podklady jihočeského kraje

Transkript

Podobné dokumenty

Strategický plán rozvoje obce Zdětín pro období

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

PERSPEKTIVY ÚZEMÍ

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

c) Vyhodnocení souladu 1. aktualizace Zásad územního rozvoje

Návrh ÚP Čížová

NOVE icm tábor - info víkendo

MAS – Partnerství Moštěnka „Náš region – naše radost“