Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

ÚZEMNÍ STUDIE ORLICKO
SYNTETICKÁ ČÁST
Pořizovatel:
Krajský úřad Jihočeského kraje
Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic
U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Budějovice
Zodpovědná osoba pořizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma
Kolektiv autorů:
A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice
Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík
GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová
Spolupráce: Zdena Iličová, Alena Jeřábková
Odborná spolupráce:
Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice
Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice
Vodohospodářské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území: Ing. Hana Pešková – DHW s.r.o.
Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Budějovice
PUPFL, ÚSES: Ing. Jiří Wimmer - WV Projection České Budějovice
Číslo zakázky: Z/163.4 – 07
Datum: březen 2010
-1-
OBSAH:
A.
TEXTOVÁ ČÁST ........................................................................................................................ - 3 A.1. Stanovení priorit územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje území- 3 A.2.
Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os definovaných v politice
územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které
svým významem přesahují více obcí ........................................................................................ - 11 A.3.
Zpřesnění vymezení krajské specifické oblasti Orlicko na správní hranice obcí ... - 21 A.4.
Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR, vymezení ploch a koridorů
nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí nebo i jen obce jedné, pokud ve
vzájemných souvislostech ovlivní i okolní obce, včetně ploch a koridorů veřejné
infrastruktury, ÚSES a územních rezerv................................................................................... - 21 A.5.
Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a
civilizačních hodnot území....................................................................................................... - 109 A.6.
Vymezení cílových charakteristik krajiny .................................................................. - 111 A.7.
Návrh vymezení ploch ÚPD kraje, měst a obcí, pro které lze práva k pozemkům
vyvlastnit z důvodu:.................................................................................................................. - 121 A.8.
Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací
činnosti obcí a jejich ÚPD, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní
struktury..................................................................................................................................... - 122 A.9.
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých by měly být pořízeny územní studie městy a
obcemi v regionu, případně jinými subjekty .......................................................................... - 122 A.10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých by měl Jihočeský kraj, respektive úřady
územního plánování pořídit regulační plány.......................................................................... - 125 A.11. Údaje o počtu listů návrhové syntetické části územní studie a počtu výkresů grafické
části - 125 B. ODŮVODNĚNÍ........................................................................................................................ - 126 B.1.
Soulad návrhu řešení studie s PÚR, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky
stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s požadavky zvláštních právních
předpisů a se stanovisky dotčených orgánů ......................................................................... - 126 B.2.
Vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území .............................................. - 128 B.3.
Komplexní zdůvodnění doporučovaných řešení ...................................................... - 180 B.4.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních)
vztahů, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje....................................... 229
B.5.
Informace o výsledcích vyhodnocení na udržitelný rozvoj území.............................. 231
B.6.
Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu (pro nově navrhované plochy a koridory
nadmístního významu) ................................................................................................................. 233
B.7.
Údaje o počtu listů odůvodnění syntetické části územní studie a počtu výkresů
grafické části odůvodnění............................................................................................................ 235
C.
PŘÍLOHA ÚS ORLICKO: Vyhodnocení připomínek podaných v rámci projednání územní
studie Orlicko a pokyn pořizovatele k provedení úprav........................................................... 241
-2-
A.
TEXTOVÁ ČÁST
Úvod
ÚS Orlicko řeší území Orlické nádrže a jejího okolí. Vymezení území řešeného studie vychází z návrhu Zásad územního
rozvoje Jihočeského kraje, v nichž je území přilehlé Orlické nádrži vymezeno jako Specifická oblast nadmístního významu NSOB 1. V analytické části studie byly podrobně specifikovány přírodní, kulturní a civilizační hodnoty v řešeném území a
identifikovány hlavní problémy v území. Cílem návrhové části studie je v podrobnějším měřítku, než umožňují zásady
územního rozvoje, navrhnout řešení jak hodnoty tohoto území chránit a rozvíjet. Podle identifikovaných problémů, které
vyplynuly z analytické části, jsou navržena opatření a koncepční řešení, která vytvoří předpoklady pro řešení problémů.
Dalším hlavním cílem studie je najít řešení jak potenciál území využít k dalšímu rozvoji, zejména v oblasti rekreace, rozvoje
a oživení turistického a cestovního ruchu. S tím souvisí návrh řešení, které přispěje k řešení problému nevyhovující čistoty
vody v Orlické nádrži, který má rozhodující význam pro navrácení bývalého věhlasu a rekreačního využití území. Hlavním
cílem studie je řešit toto území vyváženě a komplexně jako celek, se všemi jeho vazbami a s patřičným nadhledem,
v podrobnosti větší nežli je v ZÚR, ale současně podrobnosti menší než odpovídá řešení detailů v územní plánech obcí.
Jedná se tedy o prolnutí územních plánů jednotlivých obcí, které vždy řeší pouze správní území jedné obce a územně
plánovacích podkladů, které řešily ve velké podrobnosti pouze využití vodní plochy a úzkých přilehlých břehových partií.
Součástí syntetické (návrhové části) studie jsou přílohy ve formě urbanistické a architektonické rukověti, které jsou
koncipovány jako metodická pomůcka. Obcím a příslušným orgánům státní správy by měly sloužit jako vodítko při dalším
rozhodování v území.
A.1.
Stanovení priorit územního plánování pro zajištění trvale udržitelného
rozvoje území
A.1.1. Stanovení rámcových priorit v daném území pro novou i stávající výstavbu
prostřednictvím mezních ukazatelů rozsahu nově vymezovaných ploch zastavitelného území
podle ploch s rozdílným způsobem využití
V řešeném území rámcové priority pro stávající a novou navrhovanou zástavbu zastavitelného vyplývají z rozboru trvale
udržitelného rozvoje území. Převážná část řešeného území je součástí nadmístní specifické oblasti N-SOB1 Orlicko, kde je
hlavní prioritou řešení vyváženosti a únosného zatížení krajiny a vodní plochy Orlické nádrže, se zájmy na rozvoj
socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti. V souladu s touto hlavní prioritou jsou navrženy
nejvýznamnější rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci ve vazbě na rekreačně využívané území
s dobrou dopravní dostupností u Orlické nádrže a nadmístní rozvojové plochy pro smíšenou funkci obytnou a výrobu a
skladování jsou navrženy v rámci nadmístních a místních rozvojových oblastí. Z hlediska významu je lze rozdělit na
rozvojové plochy nadmístního významu jako plochy sportovně rekreační, smíšené obytné a výroby a skladů, vybrané plochy
místního významu jako plochy sportovně rekreační a smíšené obytné, ostatní rozvojové plochy s rozdílným způsobem
využití místního významu jsou vymezeny jako plochy smíšené obytné, občanské vybavenosti, občanské vybavenosti
sportovně rekreační, rodinnou rekreaci, technickou vybavenost, výrobu a sklady, výrobu a skladování zemědělského
charakteru. Rozvojové plochy nadmístního významu jsou vymezeny o rozloze vyšší než-li 20 ha, vybrané rozvojové plochy
místního významu jsou navrženy o rozloze od 10 ha do 20 ha a ostatní rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití mají
výměru nižší než-li 10 ha. V řešeném území ÚS Orlicko jsou navrženy nad rámec schváleného ÚPVÚC Orlicko a návrhu
ZÚR JČK nově vymezeny rozvojové plochy nadmístního významu pro funkci smíšenou obytnou N-SO2 na severozápadním
okraji města Písku, N-SO3 na jižním okraji sídla Semice u Písku, dle pro funkci sportovně rekreační N-SR1 u obce Kožlí a
v blízkosti stávajícího kempu Velký Vír, N-SR 2 u sídla Chrást a ve vazbě na stávající kemp Radava, dále pro funkci výroby
a skladů N-VS2 Týn nad Vltavou na jižním okraji města v návaznosti na opuštěný areál vojska. Součástí ÚS Orlicko jsou
jako přílohy Urbanistická rukověť a Architektonická rukověť, ve kterých budou stanoveny formou doporučení mezní
ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad
architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření
předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území.
A.1.2. Stanovení priorit pro udržitelný rozvoj území
Základní prioritou řešení ÚS Orlicko je revitalizace území formou posilováním atraktivity pro podnikání i investice,
zkvalitňování životních podmínek obyvatel a zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, při respektování principů udržitelného
rozvoje. To znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost
uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, chrání,
-3-
zachovává, udržuje a obnovuje kulturní a kulturně historické dědictví, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů,
dále pak umožní rozvoj hospodářského a rekreačního využívání území a sociální soudržnost obyvatel, při zachování jeho
specifických hodnot. V širších vztazích je řešena vazba území na rozvojové oblasti a osy republikového významu vymezené
v PÚR 2008 a upřesněné v ZÚR Jihočeského a Středočeského kraje. V souladu s návrhem ZÚR JČK jsou v ÚS Orlicko
upřesněny nadmístní rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále jsou doplněny o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti
místního významu, v rámci kterých jsou stanoveny zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní
plánování.
A.1.2.1. V ÚS Orlicko jsou stanoveny tyto priority pro zajištění příznivého životního prostředí:
• z hlediska ochrany přírodních hodnot v řešeném území respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody,
lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich organické doplnění a posílení ekologické stability krajiny prostřednictvím
vymezených prvků ÚSES, pro které je potřeba formou navržených veřejně prospěšných opatření vytvořit podmínky pro
jejich založení a fungování,
• z hledisky ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v řešeném území je potřeba podporovat a
vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů
kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje,
• z hlediska ochrany ovzduší, půd a vod v území před znečištěním je potřeba zamezit nepříznivým projevům lidských
činností na kvalitu životního a obytného prostředí, důsledně zajistit koncepční a kvalitní čištění odpadních vod u všech
sídel v řešeném území a u dalších významných znečišťovatelů i mimo řešené území, asanovat devastovaná území a
odstranit staré ekologické zátěže v území,
• z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je potřeba zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými
deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní
hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností,
• z hlediska ochrany, zachování, udržení, a v rámci specifických oblastí případně i obnovy, jedinečného výrazu kulturní
krajiny přispívající k charakteru krajinného rázu je potřeba minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, zamezit urbánní
fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot
území,
• z hlediska zachování migračních tras zvěře a zejména velkých savců zabránit fragmentaci území a zajistit napojení na
ostatní významné přírodní celky v navazujícím území
A.1.2.2. V ÚS Orlicko jsou stanoveny tyto priority pro zajištění hospodářského rozvoje:
• situovat velké rozvojové projekty zejména ve vymezených nadmístních a místních rozvojových oblastech a plochách,
s dobrou dopravní dostupností, v ostatním území zkvalitňovat veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s důrazem
na rozvoj cestovního a turistického ruchu
• přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně
rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů (tzv. „brownfields“), s cílem nezhoršit podmínky pro využívání
zastavěného území,
• zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace
v řešeném území s důrazem na zkvalitňování služeb a vytváření nových investičních příležitostí za pomoci nových aktivit
v území,
• najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství, rybochovného hospodářství a lesního hospodářství
v řešeném území a rovněž vytvořit podmínky pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a
mimoprodukční funkce lesů a vodních ploch, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území a
zlepšit prostupnost krajiny zejména tangenciálním směru, přes vodní nádrž Orlík
• zejména ve vymezených rozvojových osách zajistit nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a veřejné
technické vybavenosti a přednostní využití vlastních a místně dostupných surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem
zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj, v ostatním území zabezpečit podmínky pro zlepšení a rozvoj turistických a
cykloturistických tras s využitím lodní dopravy (přívozy, osobní lodní doprava),
• zajistit podmínky pro fungování Vltavské cesty pro vodní mototuristiku formou navržení přístavišť, krátkodobých a
veřejných kotvišť,
• území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních ÚPD zejména v silně
urbánních prostorech technicistního charakteru (nevyužité a opuštěné výrobní, či vojenské areály, vědeckotechnické
parky, zázemí velkých sídel, blízkost vedení VVN, VN, velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.), pouze
ve výjimečných případech, tam kde to nenaruší krajinný ráz i ve volné krajině na obtížně využitelných pozemcích,
ostatních plochách a na ZPF s nejnižší stupněm ochrany,
-4-
A.1.2.3. V ÚS Orlicko jsou stanoveny tyto priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel:
• nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí je potřeba
eliminovat formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, vybaveností a dopravní obsluhou, prosazení příznivého
urbanistického rozvoje i ve venkovských částech řešeného území,
• pro posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury je potřeba posílit vzájemné sociální, hospodářské a dopravní
vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit podmínky i v malých a venkovských sídlech,
• vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel,
především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch a formou rozvoje nových aktivit v území, s cílem prodloužit
turistickou sezónu u Orlické nádrže,
• při vymezování zastavitelných území vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy situovat
pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk
v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z okolních obcí,
• u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání,
podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a charakteristiky.
A.1.3. Koordinace jednotlivých aktivit a sjednocení výstupů analyzovaných projektů a záměrů
V analytické části byly vyhodnoceny jednotlivé záměry z ÚPD obcí a dalších významných rozvojových projektů, záměrů a
oborových materiálů. Na základě vyhodnocení ÚPD obcí a jejich rozvojových ploch a rozvojových potencionálů jsou
v Urbanistické rukověti navrženy formou doporučení vhodné úpravy řešení mezního vymezení rozvojových ploch, vzhledem
k sídelnímu typu a oblastí s obdobnou typologií staveb. Jedná se o obce ve kterých byl na základě analýzy vyhodnocen
nepřiměřený nárůst zastavitelných ploch a dále o typické zástupce oblastí s obdobnou typologií staveb a zónace.
Tabulka 1: vyhodnocení ÚPD obcí a doporučené úpravy vymezení rozvojových ploch
Obec – část obce
Počet
Počet Nárůst Návrh ÚS - doporučení zpracovatele1
obyvatel
ob. dle obyv.
dle ČSÚ
ÚP
dle ÚP
%
2001 2008 2025
ORP Písek
V historickém jádru neprovádět žádné
rozsáhlejší dostavby či přestavby
dochovaných zemědělských usedlostí.
Albrechtice
nad
Doporučujeme navázat na započatou
807 842 1197
40
Vltavou
zástavbu RD v prolukách a ve vazbě na
zastavěné území obce, redukovat
zastavitelné plochy zasahující do volné
krajiny na J a JZ okraji sídla Albrechtice.
Další rozvoj zastavitelných ploch v sídle
doporučujeme situovat ve vazbě na
zastavěné území na jižním a východním
Čížová - Topělec
820 957 1215
27
okraji u sídla Čížová, u sídla Topělec
výrazně redukovat zastavitelné plochy
zasahující do volné krajiny na J okraji.
Doporučujeme redukovat plochy na
východním
okraji
obce,
protože
Dolní Novosedly
193 193 303
57
nerespektují historickou stopu a založení
sídla.
Kluky
Kožlí
1
507
53
532
50
675
143
27
Doporučujeme redukovat zastavitelné
plochy na S a J okraji sídla Kluky
zasahující do volné krajiny.
186
Výrazně redukovat plochy pro obytnou
zástavbu s ohledem na KPZ a sídelní typ.
Ve vazbě na významnou rekreační oblast
u Orlické nádrže je navržena rozvojová
plocha nadmístního významu sportovně
rekreační pro golfové hřiště, která bude
respektovat všechny stávající prvky
podrobněji jsou doporučení rozpracována v urbanistické rukověti
-5-
Sídelní typ a
oblast
s obdobnou
typologií staveb
Území
rekreačních
aktivit
Území středních
sídel
s hospodářským
rozvojem
Území středních
sídel
s hospodářským
rozvojem
Území středních
sídel
s hospodářským
rozvojem
Území s prioritou
krajinotvorné
funkce
Králova Lhota
Křenovice
209
203
278
37
145
148
213
44
Orlík nad Vltavou –
341
Staré Sedlo
336
571
70
Lety - Pukňov
282
268
350
31
Nevězice
149
149
197
32
Olešná
83
94
128
36
Oslov
288
333
402
21
Ostrovec
363
390
472
21
Paseky
139
140
208
49
Podolí I
355
351
750
114
Probulov
57
49
88
80
Slabčice
350
304
380
25
krajinné zeleně.
Doporučujeme redukovat plochy na
Z okraji sídla z důvodu kolize s prvkem
ÚSES a na J okraji sídla, protože zasahují
do volné krajiny a narušují historickou
stopu sídla.
Území ostatních
sídel
s venkovským
bydlením
Území ostatních
Doporučujeme redukovat zastavitelné
sídel
plochy na V a SV okraji sídla protože příliš
s venkovským
zasahují do volné krajiny.
bydlením
S ohledem na rekreační potenciál obce Území
minimálně redukovat zastavitelné plochy. rekreačních
Doplněn návrh sportovního přístaviště a aktivit
přívozu v zátoce bývalého Žďákova a
cyklotrasa k nim.
V sídle Pukňov doporučujeme redukovat Území ostatních
předimenzované plochy pro bydlení na sídel
S a J okraji sídla, protože zasahují do s venkovským
volné krajiny a necitlivě narušují doposud bydlením
dochovanou
původní
urbanistickou
strukturu
a
stopu
sídla.
Dále
doporučujeme prověřit plochu na V okraji
sídla s maringotkami a přístřešky, zda se
nejedná o nepovolené stavby.
Doporučujeme redukovat zastavitelné Území
plochy na Z a JV okraji sídla protože rekreačních
zasahují do volné krajiny.
aktivit
Doporučujeme
částečně
redukovat Území
zastavitelné plochy na S a SV okraji sídla rekreačních
protože zasahují do prvku ÚSES, aktivit
případně provést drobnou úpravu
trasování tohoto prvku.
Doporučujeme ponechat zastavitelné Území
plochy na Z a JZ okraji sídla navazující na rekreačních
novodobou
zástavbu,
naopak aktivit
doporučujeme redukovat zastavitelné
plochy na V okraji sídla protože narušují
dochovanou historickou stopu sídla.
Doporučujeme prověřit lokality s hausbóty
a přístřešky na pravém břehu nádrže, zda
se nejedná o nepovolené stavby.
Doporučujeme vypustit zastavitelnou Území s
plochu na V okraji sídla Dolní Ostrovec, dochovanou
protože narušuje dochovanou historickou hodnotnou
stopu této části sídla. Doporučujeme architekturou
prověřit lokality s hausbóty a přístřešky na
levém břehu Otavy u Orlické nádrže, zda
se nejedná o nepovolené stavby.
Doporučujeme redukovat plochy na SZ Území s prioritou
okraji obce, které by mohly narušit ochrany přírody
krajinný ráz PP Písecké hory.
Doporučujeme redukovat plochy na S a Území
JV okraji sídla, protože zasahují necitlivě rekreačních
do volné krajiny a krajinné zeleně.
aktivit
Doporučujeme redukovat plochy pro Území ostatních
obytnou
zástavbu
s ohledem
na sídel
potencionální rozvoj obce a s ohledem na s venkovským
zachovalost původního sídelního typu.
bydlením
Doporučujeme vynechat zastavitelnou Území ostatních
plochu která propojuje sídla Slabčice a sídel
-6-
Temešvár
Varvažov
87
176
116
191
186
318
60
66
Vlastec
180
195
355
82
Vojníkov
75
57
111
95
Vráž
301
281
357
27
Vrcovice
105
140
160
14
Záhoří
719
757
920
22
Zvíkovské Podhradí
187
184
349
90
Píseckou Smoleč
a narušuje tak
historickou stopu sídel.
Doporučujeme vypustit zastavitelnou
plochu na SZ okraji sídla z důvodu kolize
s vedením VTL plynovodu a zachování
historické stopy sídla v této části.
Doporučujeme v části U mostu redukovat
zastavitelnou plochu na SZ okraji, protože
narušuje historickou stopu jednot a příliš
zasahuje do volné krajiny. V sídle
Varvažov
doporučujeme
vypustit
navrženou
zastavitelnou
plochu
občanského vybavení na j okraji, protože
narušuje historickou stopu. Občanské
vybavení
doporučujeme
situovat
v zámečku a hospodářském dvoře.
s venkovským
bydlením
Území
rekreačních
aktivit
Území s
dochovanou
hodnotnou
architekturou
Území s
Doporučujeme redukovat plochy pro
dochovanou
obytnou zástavbu s ohledem na krajinný
hodnotnou
ráz, sídelní typ.
architekturou
Doporučujeme vypustit zastavitelnou Území
plochu na SZ okraji sídla, která zasahuje rekreačních
do volné krajiny a narušuje dochovaný ráz aktivit
sídla v této části.
Doporučujeme redukovat zastavitelné Území
plochy na Z okraji sídla, zasahující příliš rekreačních
do volné krajiny a narušující doposud aktivit
dochovaný původní ráz sídla v této části.
Doporučujeme
vypustit
zastavitelné Území ostatních
plochy na Z a JV okraji sídla, protože sídel
zasahují do volné krajiny a zejména s venkovským
plocha na Z necitlivě zasahuje do dosud bydlením
dochované historické stopy obce.
Vzhledem k poloze obce v rozvojové ose Území středních
doporučujeme pouze minimálně redukovat sídel
rozvojové plochy pro obytnou zástavbu s hospodářským
s ohledem na původní historickou stopu rozvojem
sídla.
S ohledem na rekreační potenciál obce Území
minimálně redukovat zastavitelné plochy a rekreačních
to s ohledem na ochranné pásmo hradu aktivit
Zvíkov a krajinný ráz. Doplněn návrh
krátkodobého kotviště, přívozu a cyklotras
k nim.
ORP Milevsko
Jetětice
Jickovice
296
98
Kostelec nad Vltavou 414
270
400
48
96
170
77
408
481
18
Doporučujeme redukovat zastavitelnou
plochu na SZ okraji obce, z důvodu její
předimenzování a upravit navrhovanou
vodní plochu na J okraji sídla.
plochu na JZ okraji sídla a nerozvíjet dále
zástavbu do volné krajiny v této části
sídla. V části Varta je navržen přívoz ke
hradu Zvíkov a dále do obce Zbonín.
V části Varta nezakládat další chatové
osady.
Velkoryse navržené rozvojové plochy pro
občanské vybavení a bydlení na severním
okraji sídla doporučujeme redukovat.
-7-
Území
rekreačních
aktivit
Území
rekreačních
aktivit
Území
rekreačních
aktivit
Kovářov - Chrást
84
84
171
203
Kučeř
168
162
332
105
Květov
Milevsko - Velká
Stehlovice
107
120
94
104
114
102
204
114
121
96
0
19
Redukovat plochy pro obytnou zástavbu
s ohledem na krajinný ráz, sídelní typ a
reálné možnosti rozvoje sídla. Ve vazbě
na významnou rekreační oblast u Orlické
nádrže je navržena rozvojová plocha
nadmístního
významu
sportovně
rekreační pro golfové hřiště.
s ohledem na krajinný ráz, sídelní typ a
reálné možnosti rozvoje sídla.
s ohledem na krajinný ráz, dochovaný
sídelní typ, VPZ a reálné možnosti rozvoje
sídla.
Rozvoj obce nebyl v rámci ÚPnSÚ
Milevsko řešen, doporučujeme situovat
rozvojové plochy pro bydlení na SV a JZ
okraji sídla, plochy pro výrobu a
skladování na JV okraji sídla.
Doporučujeme
vypustit
navrženou
zastavitelnou plochu na místě krajinné
zeleně na Z okraji obce, která je navíc
umístěna ve volné krajině bez vazby na
zastavěné území a sítě TI.
Území
rekreačních
aktivit
Území
rekreačních
aktivit
Území s prioritou
ochrany přírody a
dochovanou
hodnotnou
architekturou
Území ostatních
sídel
s venkovským
bydlením
Území ostatních
sídel
s venkovským
bydlením
ORP Týn n. Vltavou
Dražíč
Hosty
256
159
206
147
725
269
179
22
Chrášťany
700
Týn nad Vltavou
8143 8483 10250
21
Všemyslice,
Neznášov
958
43
967
975
31
1382
34
Doporučujeme vypustit zastavitelnou
plochu na J okraji sídla, před areálem
zámečku a redukovat předimenzovanou
plochu pro výrobu a skladování na SV
okraji sídla.
plochu na jihozápadním a východním
okraji sídla, zasahující do volné krajiny,
v části Nový Dvůr je navržena plocha pro
pláž I. kategorie, vodácké tábořiště a
základnu rychlostní kanoistiky.
Území ostatních
sídel
s venkovským
bydlením
Území
rekreačních
aktivit
Území ostatních
Doporučujeme redukovat smíšené obytné
sídel
plochy na jihozápadním a východním
s venkovským
okraji sídla, zasahující do volné krajiny.
bydlením
S ohledem na rozvojový a rekreační Území městských
potenciál města minimálně redukovat aglomeraccí
zastavitelné plochy s ohledem na krajinný
ráz a přechod do volné krajiny. Doplněn
návrh krátkodobých a veřejných kotvišť,
přívozu a cyklotras k nim.
V části Všemyslice doporučujeme Území
redukovat zastavitelné plochy pro bydlení rekreačních
v sousedství sportovní a výrobní plochy, aktivit
v sídle
Neznášov
doporučujeme
redukovat předimenzované plochy pro
bydlení zasahující do volné krajiny a od
sídla oddělené prvkem ÚSES (biokoridor).
Další významný projekt je územně plánovací podklad Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt,
a.s. 2001) a územně plánovací podklad Technicko – plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků VD
Kořensko (Hydroprojekt a.s. 2006)., které byly hlavním podkladem pro návrh řešení využití vodní plochy. Na základě
posouzení koordinace územních vazeb, dopravních vazeb a vazeb na veřejnou infrastrukturu byla doporučena tato
opatření:
-8-
Tabulka 2: doporučené doplnění marín
Lokalita
Břeh km
Stav
Voltýřovská
zátoka
PB
154,0
sportovní přístav – kotvení u
plovoucího zařízení 60 lodí
Tabulka 3: vyhodnocení vhodnosti sportovních přístavů
Lokalita
Břeh km
Stav
Hotel Radava
Žďákov u Starého
Sedla
PB
155,1
PB
159,5
Hrejkovická zátoka
PB
177,0
Týn nad Vltavou
LB
203,5
PB
158,7
Zbonín
LB
168,3
Sobědražská
zátoka
PB
171,6
Bránická zátoka
PB
173,5
PB
184,9
LB
195,6
LB Otava
14,4
Strouhy – Velký
potok
Hladná
Jistec
Návrh ÚPP
Hydroprojekt
0
Veřejné kotviště
ojedinělé kotvení
plavidel
povolené stání pro 50
hausbótů
Plocha pro nákladní
přístav v ÚP
Tabulka 4: vyhodnocení vhodnosti sportovních kotvišť
Lokalita
Břeh
km
Stav
Chrást
Nákladní přístaviště
sportovní kotviště
vhodnější pro krátkodobé kotviště
sportovní kotviště –
20 lodí
0
vhodná i pro sportovní kotviště
0
0
Návrh ÚPP
Hydroprojekt
Sobědražská
zátoka
PB
171,6
8 hausbótů,
Bránická zátoka
PB
173,5
20 hausbótů
PB
177,0
50 hausbótů
LB
185,0
kotviště
hausbótů
PB
190,0
30 hausbótů
LB
195,6
Pašovice
PB
198,3
Jistec
LB Otava
14,4
pro
Návrh ÚS – doporučení
zpracovatele
sportovní nebo jachetní kotviště,
ubytovací zařízení hotelového typu
lokalita není využívána
Hladná
0
Sportovní kotviště
161,5
Dolní Lipovsko
0
PB
Hrejkovická
zátoka
Novosedlská
zátoka
Návrh maríny
sportovní přístav –
50 lodí
Návrh ÚPP
Hydroprojekt
Dobrý přístup pro
automobily
kotviště pro 15
hausbótů
kotví zde 8
hausbótů,
volné kotvení pro
20 hausbótů
automobily
automobily
Možný přístup pro
automobily
zpracovatele
zpracovatele
Sportovní přístav
Sportovní přístav České unie
námořního jachtingu
0
Tabulka 5: vyhodnocení vhodnosti krátkodobých kotvišť
Lokalita
Břeh
km
Stav
Na Pískách
Návrh ÚPP
Hydroprojekt
Sportovní přístav,
60 lodí
15
30 lodí
20
20
sportovní přístav – 50
lodí
15 lodí
30 lodí
automobily
Přístup
pro
pěší
z Pašovic
Možný přístup pro
automobily
-9-
Krátkodobé kotviště
0
zpracovatele
vhodnější jako krátkodobé
kotviště
vhodnější pro krátkodobé
kotviště
kotviště
kotviště
kotviště
kotviště
Lokalita je vhodná pro
krátkodobé kotviště
Tabulka 6: vyhodnocení veřejných kotvišť
Lokalita
Břeh km
Stav
Pukňov
Pukňovská zátoka
Peklo
Strouhy – Velký
potok
Kořensko
LB
LB
LB
154,5
155,1
163,0
PB
184,9
LB
200,9
Přístup pro pěší
Veřejné kotviště soukromé
Stávající veřejné kotviště
chatová osada a rekreační
zařízení
Lokalita nad jezem
Kořensko
Návrh ÚPP
Hydroprojekt
0
0
0
zpracovatele
Veřejné kotviště veřejné
0
vhodná pro veřejné kotviště
Program rozvoje vodovodů a kanalizací a územní plány obcí sloužily zpracovateli vodohospodářské části jako podklad pro
zhodnocení stavu a rozvoje vodovodů a kanalizací v řešeném území Orlicka. Zpracovatel se při podrobnějším průzkumu
v terénu dostal v některých případech do rozporu s PRVKÚC, někdy i s územním plánem dané obce.
PRVKÚK mapuje stávající stav vodovodů a kanalizací v jednotlivých sídlech a obsahuje návrhy pro výhledový rozvoj.
Vzhledem k tomu, že byl zpracován v roce 2004, některé navrhované záměry byly již realizovány. Dále některé navrhované
záměry v PRVKÚK se při podrobnějším průzkumu jeví jako nerentabilní (zejména návrh nových ČOV i ve zcela malém
sídle).
Totéž platí i pro některé územní plány, které jsou staré již několik let. Návrhy v nich již nejsou aktuální a odlišují se od
současných záměrů obcí.
V následujícím přehledu jsou uvedeny hlavní rozpory v návrzích:
Tabulka 7: Posouzení PRVKÚK zásobování pitnou vodou:
Návrh vodovodu
Název obce a místní části
PRVKÚK JČ
Kluky a všechny místní části
Ne
ÚPn obce
Ano
Chrášťany – vybudování nového vodojemu
v obci
Ne
Orlík nad Vltavou – místní část Staré Sedlo –
nový vodojem
Ne
Ano
Ano
Varvažov a místní části Paseky, Zbonín
Ano
Ne
Vráž
Ne
Ano
Doporučení zpracovatele
Ano, v obcích není dostatek
pitné vody – posílení vodních
zdrojů
Ne, dle místního šetření bude
vhodné nový vodovod napojit na
stávající vodojem Dražíč
Ano, dle místního šetření je
stávající vodojem nevyhovující
Ne, stávající zásobování pitnou
vodou vyhovuje i do budoucna
Ne, dle místního průzkumu je
stávající vodovod vyhovující
Tabulka 8: Posouzení PRVKÚK odkanalizování a vybudování ČOV
Návrh kanalizace a nová ČOV
PRVKÚK JČ ÚPn obce
Ne, malá obec – dovoz splašků
Dražíč – místní část Vranov
Ne
Ano
z bezodtokových jímek na větší ČOV
Ne, malá obec – dovoz splašků
Albrechtice – místní část Hladná
Ne
Ano
Ano, vzhledem k velikosti obce a po
Albrechtice – místní část Jehnědno
Ne
Ano
místním šetření
Ano, vzhledem k velikosti obce a po
místním šetření
Albrechtice – místní část Údraž
Ne
Ano
Ne, velmi složité podloží (skála)
neumožňuje vybudování kanalizace a
Chrášťany – místní část Kolměřice
Ano
Ne
ČOV, doporučujeme bezodtokové jímky
Ano, budou do ní svedeny i odpadní vody
Slabčice – místní část Písecká Smoleč
Ano
Ne
z části Slabčic
Kožlí
Ne
Ano
Ano, na základě místního šetření
Probulov
Ne
Ano
Ano
- 10 -
Vráž
Varvažov – místní část Zbonín
Čížová – nová ČOV
Čížová . místní část Nová Ves - nová ČOV
Čížová – místní část Zlivice – nová ČOV
Čížová – místní část Bošovice – nová ČOV
Nevězice
Králova Lhota a Lety
Záhoří – místní část Svatonice
Záhoří – místní část Třešně
Všemyslice – místní část Všeteč
Týn nad Vltavou – místní část Nuzice
Týn nad Vltavou – místní část Předčice
Kostelec nad Vltavou – místní část Zahrádka
Návrh kanalizace a nová ČOV
PRVKÚK JČ ÚPn obce
Ano,
návrh Ano, návrh 2 Ano, návrh 1 centrální ČOV, kdy část obce
1 ČOV
ČOV
bude na ČOV přečerpávána
Ne, malá lokalita – dovoz splašků
Ano
Ano
Ne, přečerpávání odpadních vod na ČOV
Ano
Ne
Písek
Písek
Ano
Ne
Ne
Ano
Písek
Ne
Ano
Ano,
návrh Ano, návrh 2 Ano, návrh 1 centrální ČOV, kdy část obce
1 ČOV
ČOV
bude na ČOV přečerpávána
Doporučujeme vybudovat společnou ČOV
Ano, ČOV pro obec Králova Lhota a obec Lety (jiné
Ano
v obci
řešení oproti ÚPn)
Ano
Ne
Ano
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Ano
Ano, vzhledem k velikosti lokality
Ne
Ano
Ano, vzhledem k velikosti lokality
Ano
Ano
Další dokument, Plán oblasti povodí jehož pořizovatelem je Povodí Vltavy, s.p., nebyl v době odevzdání syntetické části ÚS
schválen. Nicméně zástupci jeho pořizovatele byli členy projektového týmu, proto navrhovaná opatření zmíněného Plánu
oblasti povodí, známá v době zpracování ÚS byla v této studii zohledněna a zapracována.
Jako další podklad při řešení studie byly využity „Akční plány na snížení hluku pro hlavní pozemní komunikace pro Jihočeský
kraj“, které obsahují závazné podmínky, jejichž plnění je dáno směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/49/ES o
hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí a ÚS se ztotožňuje s nutností vycházet z tohoto materiálu při navrhování
nových lokalit pro bydlení.
A.2.
Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os definovaných
v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky
na změny v území, které svým významem přesahují více obcí
A.2.1. Vyhodnocení rozvojových os a oblastí z PÚR, vazba řešeného území na tyto oblasti
A.2.1.1. Rozvojová oblast OB10 České Budějovice, stanovená odstavcem (49) PUR 2008
Na území Jihočeského kraje je vymezena jako jediná rozvojová oblast celorepublikového významu a její vymezení a hranice
jsou upřesněny v ZÚR JČK podle správních území jednotlivých obcí, výjimečně po katastrálních územích. Tato oblast se
nachází mimo řešené území ÚS Orlicko. Vazba řešeného území ÚS Orlicko je patrna z výkresu širších vztahů,
prostřednictvím nadmístních rozvojových os N-OS1 (stávající silnice I/IV) a N-OS2 (stávající silnice I/20), přes nadmístní
rozvojovou oblast N-OB1 (Písek – Strakonice). Na obou výše uvedených silnicích je navrženo podstatné zlepšení jejich
parametrů, takže dopravní vazba oblasti OB10 na řešené území se podstatně zkvalitní a zrychlí. Oblast OB10 má na řešené
území další vazbu prostřednictvím navrhované Vltavské vodní cesty, která v první fázi bude využívána především pro
rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t.
- 11 -
A.2.1.2. Rozvojová osa OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko – Linec,
stanovená odstavcem (57) PÚR 2008
Je na území Jihočeského kraje upřesněna v návrhu ZUR, kdy důraz byl kladen především na zpřesnění koridoru D3 , R3,
IV.TŽK a splavnění Vltavy v rámci osy OS6. Osa OS6 probíhá celým Jihočeským krajem od severu k jihu na východ od
řešeného území ÚS Orlicko. Vazba řešeného území ÚS Orlicko je patrna z výkresu širších vztahů, a to prostřednictvím
nadmístní rozvojové osy N-OS4 (stávající silnice I/29 a I/19 přes Tábor – Bernartice Písek) a místní rozvojové osy M-OS1
(stávající silnice I/19 – Tábor – Milevsko – Orlík nad Vltavou – Mirovice), přes nadmístní rozvojovou oblast N-OB2 (Tábor).
Na obou výše uvedených silnicích je navrženo zlepšení jejich parametrů, takže dopravní vazba z osy OS6 na řešené území
se podstatně zkvalitní a zrychlí. Přes oblast OB10 má osa OS6 na řešené území další vazbu prostřednictvím navrhované
Vltavské vodní cesty, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní
dopravu do 300t.
A.2.1.3. Koridor dopravní infrastruktury R4 (úsek Příbram – Nová Hospoda) stanovený odstavcem (107) PÚR
2008
Je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci státu. Tento koridor zasahuje
okrajově do severozápadního okraje řešeného území, nicméně pro řešené území má nesporně největší dopravní význam,
vzhledem k tomu, že je druhou nejvýznamnější dopravní osou spojující hlavní město Prahu s Jihočeským krajem a
sousedním státem Německem. Na tento koridor jsou vázány v tangenciálním směru dvě hlavní rozvojové osy v řešeném
území a to nadmístní N-OS4 Východní - Písecko – Táborsko – Pelhřimovská a místní M-OS1 Orlická.
A.2.1.4. Koridor dopravní infrastruktury VD5 Třebenice – České Budějovice na Vltavě stanovený odstavcem
(127) PÚR 2008
Je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení podmínek pro plavbu po Vltavě pro lodě do 300t výtlaku. Celým řešeným územím
prochází od severu k jihu tzv. Vltavská vodní cesta, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a
následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t. V řešeném území ÚS Orlicko je převážná část této vodní cesty bez
problémů využitelná, až po VD Kořensko, kde je potřeba pouze dobudovat velín u vyhovující plavební komory. Zajištění
plavebních hloubek 1,6 ve zdrži VD Kořensko se týká pouze kratších úseků, zejména v prostoru městských nábřeží v Týně
nad Vltavou. V Týně nad Vltavou je potřeba vyřešit podjezdnou výšku pod technickou památkou tzv. Železného mostu, který
slouží pro pěší a cyklisty. V současné době se ve spolupráci investora projektu Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona
114/1995 Sb (Ředitelství vodních cest ČR), s městem Týn nad Vltavou hledá vhodné řešení. Je zpracována studie, která
řeší varianty od hydraulického zdvihu jednoho pole stávajícího mostu, zvýšení stávajícího mostu, či přemístění stávajícího
mostu (Rybičků louka, Solnice, Soutok), až po vybudování nového mostu (i pro motorovou dopravu, na místě stávajícího
mostu pro pěší)). V době zpracování návrhu ÚS Orlicko nebyla dosud vybrána, respektive schválena varianta úpravy mostu.
V případě varianty přemístění mostu nebo vybudování nového mostu, bude potřeba zpracovat změnu ÚP Týna nad Vltavou.
Dále proti proudu řeky je potřeba na stávajícím jezu v Hněvkovicích vybudovat novou plavební komorou. Plavební komora
jezu Hněvkovice s kompletními rejdami bude mít standardní rozměry 45 x 6 x 3 m a bude umístěna u levého břehu.
V rámci širších vztahů je potřeba na Vltavské vodní cestě mimo řešené území ÚS Orlicko provést ještě další úpravy. Na
ř..km 91,6 se nachází již vodní dílo Slapy, kde je nutné dokončit plavební komoru. Bude se jednat o svislé lodní zdvihadlo,
které využije původní obtokový tunel a v horní vodě již vybudovanou stavební část plavební komory. Po Slapech následuje
na ř. km 134,7 vodní dílo Kamýk. Zde již existuje plavební komora, avšak s nedostatečnými parametry. V tomto místě se
tedy bude jednat o prodloužení plavební komory na požadovaných normových 45 m. Náklady nebudou příliš vysoké, protože
i v upravené komoře bude využito původních vrat a dalších mechanismů. Navíc může být vodní cesta úspěšně provozována
i s neprodlouženou komorou. Na ř. km 144,6 je vodní dílo Orlík. Na této hrázi je dnes dokončena stavební část šikmého
lodního zdvihadla, které bude pod úhlem 22 0 překonávat vzdálenost 191m. Určité investice si vyžádá i oprava stavební
části poškozené povodněmi 2002. Vedle tohoto šikmého zdvihadla je v současné době lodní zdvihadlo pro sportovní plavidla
do 3,5t, které je po povodních zrekonstruováno. V úseku Vodní dílo Hněvkovice - jez Hněvkovice je potřeba vybudovat
vystrojení stávající plavební komory VD Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy) zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu
Hněvkovice. V úseku plavební komora Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice je potřeba vybudovat plavební komoru
v jezu Hluboká nad Vltavou a zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice a zajištění plavebních hloubek ve zdrži
jezu Hluboká nad Vltavou. V úseku České Budějovice (Jiráskův jez) – Hluboká nad Vltavou je potřeba vybudovat kotviště
lodí Lannova loděnice (koncové přístaviště a obratiště Vltavské vodní cesty), zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu
České Vrbné, plavební komora České Vrbné (vč. horní a dolní rejdy), modernizace jezu České Vrbné.
- 12 -
A.2.2. Vymezení nadmístních a místních rozvojových oblastí v řešeném území
A.2.2.1. N–OB1 Písecko – Strakonicko
V řešeném území ÚS Orlicko je v souladu se ZÚR Jihočeského kraje vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N–
OB1 Písecko – Strakonicko, která zahrnuje území města Písku, v širších vztazích za hranicí řešeného území i měst
Protivína a Strakonic s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit, v řešeném území ÚS Orlicko je
vymezena v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Čížová (Krašovice u Čížové, Nová Ves u
Čížové, Topělec, Zlivice), Písek (Smrkovice, Nový Dvůr u Písku, Semice u Písku, Hradiště u Písku, Písek), na území ORP
Písek
A.2.2.2. M-OB1 Vltavotýnská
Dále je v řešeném území ÚS Orlicko vymezena rozvojová oblast místního významu M-OB1 Vltavotýnská, která zahrnuje
území města Týna nad Vltavou, obce Všemyslice, obcí Albrechtice nad Vltavou, Hosty a v širších vztazích za hranicemi
řešeného území i obec Temelín, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit na významné vodní cestě,
kde se dá předpokládat i akcelerační vliv hospodářského a socioekonomického rozvoje vlivem uvažované dostavby JETE.
Je vymezena v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad
Vltavou), na území ORP Písek, Hosty (Hosty), Chrášťany (Pašovice), Týn nad Vltavou (Hněvkovice u Týna nad Vltavou,
Koloděje nad Lužnicí, Týn nad Vltavou), Všemyslice (Bohunice nad Vltavou, Všemyslice) na území ORP Týn nad Vltavou
A.2.3. Vymezení nadmístních a místních rozvojových os v řešeném území
A.2.3.1. OS1 Severojižní - Pasovská
V řešeném území ÚS Orlicko je v souladu se ZÚR Jihočeského kraje vymezena rozvojová osa nadmístního významu NOS1 Severojižní - Pasovská, která je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 Příbram – Nová Hospoda a
S3 Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR, dále Pasov (dle PÚR 2008), tvořené navrhovanou
rychlostní silnicí R4, v pokračování v rámci širších vztahů jako silnice I/4 vyjma rozvojové oblasti N–OB 1. Do řešeného
území ÚS Orlicko zasahuje pouze velmi okrajově, nicméně její dopravní význam pro dopravní obsluhu řešeného území je
zásadní z hlediska širších územních vazeb republikových až mezistátních. V řešeném území je vymezena do rozsahu
katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Lety (Lety), na území ORP Písek,
A.2.3.2. N-OS4 Východní - Písecko – Táborsko - Pelhřimovská
V řešeném území ÚS Orlicko je v souladu se ZÚR Jihočeského kraje vymezena další rozvojová osa nadmístního významu
N-OS4 Východní Písecko – Táborsko - Pelhřimovská, která je v řešeném území vázána na dopravní koridor regionálního
významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a dále pak v širších vztazích na dopravní koridor nadregionálního
významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1. V řešeném území je vymezena
do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Křenovice (Křenovice), Podolí I
(Podolí I), Temešvár (Temešvár), Záhoří (Horní Záhoří u Písku, Svatonice, Jamný), Olešná (Olešná nad Vltavou), Dolní
Novosedly (Dolní Novosedly, Chrastiny) na území ORP Písek,
A.2.3.3. M-OS1 Orlická
V řešeném území ÚS Orlicko je dále vymezena rozvojová osa místního významu M-OS1 Orlická, která je vázána na silnici
II/19 (Mirovice – Lety – Orlík nad Vltavou – Milevsko - Tábor) a tvoří významnou tangenciální spojnici, přes Orlickou nádrž,
mezi rozvojovými osami nadmístního významu N-OS1 a N-OS4, jejím prostřednictvím i s rozvojovou osou mezinárodního
významu OS6 jejíž součástí je D3 a IV.TŽK. V řešeném území je vymezena do rozsahu katastrálních území uváděných
v závorkách v rámci správních území obcí Králova Lhota (Králova Lhota), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Probulov
(Probulov), na území ORP Písek, Kostelec nad Vltavou (Kostelec nad Vltavou, Přílepov, Sobědraž, Zahrádka u Kovářova),
na území ORP Milevsko,
A.2.3.4. M-OS2 Zvíkovská
V řešeném území ÚS Orlicko je dále vymezena rozvojová osa místního významu M-OS2 Zvíkovská, která je vázána na
silnici II/138 (Záhoří – Oslov – Zvíkovské Podhradí) a na silnici II/121 (Zvíkovské Podhradí – Milevsko) a tvoří tak významnou
radiální spojnici mezi rozvojovou osou nadmístního významu N-OS4 a rozvojovou osou místního významu M-OS1.
V řešeném území je vymezena do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí
Záhoří (Kašina Hora), Vlastec (Vlastec), Oslov (Oslov, Tukleky u Oslova, Zvíkovské Podhradí (Zvíkovské Podhradí), Kučeř
(Kučeř), Milevsko (Velká u Milevska),
- 13 -
A.2.4. Stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro následné rozhodování s rozdělením po
jednotlivých oblastech, osách a mimo ně
A.2.4.1. N-OB1 Písecko - Strakonická
Pro rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a
podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území:
• podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB1 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční
tahy s vazbou na Středočeský kraj
• podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Písek sever, rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních
funkcí podporovat zejména v území Písek, Čížová
• podporovat rozvoj vzletové a přistávací dráhy Krašovice jako letiště vnitrostátního ve vazbě na město Písek a severní
průmyslovou zónu
• v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost
územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny;
Pro rozvojovou oblast místního významu M-OB1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky
pro rozhodování o změnách v řešeném území:
• podporovat rozvoj vodní cesty a vytvořit technické podmínky pro její realizaci, včetně přívozů, kotvišť a ostatních zařízení
lodní dopravy
• podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Týn nad Vltavou jih,
• rozvoj obytných a sociálních funkcí podporovat zejména v území Týn nad Vltavou, Albrechtice
• rozvoj rekreačních aktivit podporovat zejména na území Hosty - Nový Dvůr, Týn nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí
• v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Vltavy a Lužnice věnovat zvláštní pozornost územně technickým
řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny;
• zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením M-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití,
vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na
veřejnou technickou infrastrukturu,
• při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v
území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech M-OB1.
A.2.4.3. N-OS1 Severojižní - Pasovská
Pro rozvojovou osu nadmístního významu N-OS1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky
• podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS1 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu
pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu zejména v území u obce Lety, obce Čížové a města
Písku
• respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty v území krajinné památkové zóny Čimelicko – Rakovicko,
která zasahuje do řešeného území
• podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy NOS1, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a
krajiny;
A.2.4.4. N-OS4 Východní Písecko – Táborsko - Pelhřimovská
• podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu
pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Písek a Dolní Novosedly,
• podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž, zejména v území u sídel
Podolí I, Olešná a Temešvár
• podporovat rozvoj alternativních tras pro cyklisty, s využitím přívozů a lodní dopravy, mimo dopravně frekventovanou
silnici I/29
• respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, a to
zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody,
- 14 -
• podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy NOS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a
krajiny;
Pro rozvojovou osu místního významu M-OS1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro
rozhodování o změnách v řešeném území:
• podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v M-OS1 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu
pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Staré Sedlo a Kostelec nad
Vltavou,
• podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž, zejména v území u sídla
Staré Sedlo
silnici I/19
• respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, zejména na území KPZ Orlicko a zachovat
přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody,
• podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy MOS1, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a
krajiny;
rozhodování o změnách v řešeném území:
• podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v M-OS2 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu
pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Zvíkovské Podhradí, Oslov,
Vlastec a Kučeř,
• podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž, zejména v území u sídla
silnici I/121
• respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, a to
zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody,
• podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy MOS2, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a
krajiny;
A.2.4.7. N-SOB 1 Orlicko
Pro specifickou oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria
a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území:
• podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj
socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti,
• podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření
nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením,
• stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody,
krajiny a vodní plochy,
• podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a
chránit přírodní zdroje v oblasti,
• podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit
podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu,
• podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství, a zvláště likvidace odpadních vod,
které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití;
• a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí:
• situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy
nadmístního významu N-OS1, N-OS4 a místního významu M-OS1, M-OS2, stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s
ohledem na specifické problémy v území a podmínky stanovené pro Krajinnou památkovou zónu Orlicko,
• vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní
prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti,
- 15 -
• při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní
hladiny, prověřit vytipované lokality s nepovolenými stavbami a provizorními přístřešky, nedostatečným hygienickým
zázemím, s cílem uvést je do vyhovujícího stavu nebo vytvořit předpoklady pro jejich vymístění
• rozvíjet lázeňství a wellness zařízení, služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu,
• řešit dopravní vybavenost formou doplnění chybějícího přemostění Orlické nádrže pro motorovou dopravu, přístavišť pro
uvažované rekreační využití vodní cesty a doplnění cyklotras a přívozů,
• plochy pro využití obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaické a větrné elektrárny, umisťovat přednostně v rámci
nevyužívaných výrobních, případně vojenských areálů, ve vazbě na zastavěné území, či v jeho prolukách a na ostatních
plochách, či zemědělské půdě obtížně využitelné k hospodaření, umístění ve volné krajině pouze v odůvodněných
případech, za předpokladu minimálního ovlivnění krajinného rázu a minimálního narušení struktury ZPF.
A.2.4.8. Ostatní území mimo vymezené oblasti a osy
Pro ostatní území mimo vymezené rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti se stanovují tyto požadavky, kritéria
a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území:
• podporovat rozvoj hospodářských aktivit zejména v nevyužitých výrobních areálech nebo ve vazbě na stávající výrobní
plochy,
• rozvoj obytných a sociálních funkcí podporovat zejména v prolukách zastavěného území a neobydlených objektech,
případně i v bezprostřední vazbě na zastavěné území a stávající sítě veřejné infrastruktury
• rozvoj rekreačních aktivit podporovat zejména formou zkvalitnění vybavení stávajících rekreačních objektů a ploch a dle
schválených územních plánů
• v přírodně a krajinářsky cenném území věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity
vyplývající z ochrany přírody a krajiny;
• zpřesnit vymezení zastavitelných ploch na území ostatních obcí, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich
bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou
technickou infrastrukturu,
území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech, zejména na
okraji zastavitelného území a v přechodu do volné krajiny,
• podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření
nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením,
• podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a
chránit přírodní zdroje v území,
• podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit
podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu,
• podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod,
- 16 -
Kartogram 1: Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti v řešeném území
- 17 -
A.2.5. Stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro návrh Zásad územního rozvoje kraje
Rozpracované ZÚR JČK budou vydány bez ohledu na návrhy ÚS Orlicko. ÚS Orlicko bude sloužit jako podklad pro
aktualizaci ZÚR po jejich vydání. Z řešení ÚS Orlicko vyplývají pro řešení aktualizací ZÚR Jihočeského kraje následující
požadavky a podmínky:
• Na základě upřesnění vymezení nadmístní specifické oblasti N-SOB 1 Orlicko v ÚS Orlicko na správní hranice obcí,
doporučujeme upravit vymezení této oblasti v ZÚR JČK
• Dále doporučujeme v ZÚR JČ kraje doplnit a upřesnit podmínky pro rozhodování o změnách v území a podmínky pro
územní plány obcí pro tuto specifickou oblast
A.2.5.2. Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu
• Doporučujeme doplnit plochy smíšené obytné nadmístního vymezené v ÚS Orlicko nad rámec ZÚR JČK o rozloze vyšší
nežli 20 ha
N-SO2 (Hradiště)
N-SO3 (Semice)
• Doporučujeme doporučujeme doplnit plochy sportovně rekreační nadmístního významu vymezené v ÚS Orlicko nad
rámec ZÚR JČK o rozloze vyšší než-li 20 ha
N-SR1 (Kožlí – Velký Vír)
N-SR2 (Chrást – Radava)
• Doporučujeme doplnit a upřesnit plochy a koridory pro výrobu a skladování nadnístního významu dle vymezení v ÚS
Orlicko nad rámec ZÚR JČK vyšší než-li 20 ha
N-VS2 (Týn nad Vltavou)
• Doporučujeme doplnit a upřesnit plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu dle vymezení v ÚS
Orlicko
• Doporučujeme doplnit a upřesnit koridory a plochy dopravní infrastruktury nadmístního významu, včetně navrhovaných
přívozů nadmístního významu a cyklotras dálkových a regionálních dle vymezení v ÚS Orlicko
A.2.5.3. Ochrana přírodních kulturních a civilizačních hodnot
• Do ZÚR JČK doporučujeme doplnit ochranná pásma NKP hradu Zvíkov a zámku Orlík
• Do ZÚR JČK doporučujeme zapracovat úpravy ve vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES dle vymezení v této
studii ÚS Orlicko.
A.2.6. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro územní plány
A.2.6.1. N-OB1 Písecko - Strakonická
Pro rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a
podmínky pro územní plány:
• řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4 a dále koridorů silnic I. třídy I/29 (Bernartice - Tábor), a železnice ČD
200 (Příbram – Zdice)),
• zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití,
území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB1.
Pro rozvojovou oblast místního významu M-OB1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky
pro územní plány:
• zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením M-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití,
území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech M-OB1.
- 18 -
A.2.6.3. N-OS1 Severojižní - Pasovská
• řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4, s ohledem na polohu a technické řešení u sídla Lety
• při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v
území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS1 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů,
• zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS1 a stanovit pravidla
pro jejich využití.
A.2.6.4. N-OS4 Východní Písecko – Táborsko - Pelhřimovská
pro územní plánování:
• řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/29 s ohledem na polohu a technické řešení přeložek u sídlel
Dolní Novosedly, Záhoří, Podolí I a Křenovice
• při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v
území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4,
• zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla
pro jejich využití.
Pro rozvojovou osu nadmístního významu M-OS1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky
• řešit územní souvislosti upřesněného koridoru přeložky silnice I/19 u obce Lety, s ohledem na polohu a technické řešení
• při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní
hodnoty v území, zejména KPZ Orlicko, OP zámku Orlík a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení
zeleně,
• zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území a stanovit pravidla pro jejich využití,
• řešit územní souvislosti u navržených přívozů, kotvišť a marín, přístupové komunikace, parkoviště, technickou
infrastrukturu, s ohledem na vlastnické vztahy.
územní plány:
• řešit územní souvislosti upřesněného koridoru pro cyklotrasu v přidruženém dopravním pruhu mimo silnici II/138 mezi
Oslovem a Zvíkovským Podhradím, s ohledem na polohu, technické řešení a vlastnické vztahy,
• při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní
hodnoty v území, zejména OP hradu Zvíkov a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně,
• zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí a stanovit pravidla pro jejich využití,
Pro specifickou oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko a ostatní plochy v řešeném území se stanovují v rámci jejího
vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování pro územní plány:
• při řešení urbanistické koncepce a konkrétních rozvojových ploch v rámci ÚPD obcí je potřeba respektovat podmínky
ochrany přírody, krajiny a kulturních hodnot v území a využívat architektonické a urbanistické rukověti, která je přílohou
této ÚS
• při řešení rozvojových ploch zvyšovat kvalitu, nikoliv kvantitu sportovně rekreačních zařízení, s ohledem na konkrétní
podmínky v řešeném území, zejména s ohledem podmínky ochrany přírody, krajiny a kulturních hodnot v území a
využívat architektonické a urbanistické rukověti, která je přílohou této ÚS
• v rámci řešení územních plánů stanovit podmínky pro vymezené lokality k prověření totožnosti objektů
• vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality vody v nádrži zkvalitněním a koncepčním řešením likvidace odpadních vod při
řešení územních plánů, v rámci kterých je potřeba řešit i koncepci likvidace odpadních vod i ve stávajících a navržených
sportovně rekreačních plochách a zařízení u vodních ploch (kempy, maríny, kotviště, přívozy, koupací oblasti apod.),
- 19 -
A.2.6.8. Ostatní území mimo vymezené oblasti a osy
Pro ostatní území mimo vymezené rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti se stanovují tyto požadavky, kritéria
a podmínky pro územní plány
• zpřesnit rozsah zastavitelných ploch na území obcí, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní
napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu,
• zkvalitněním a doplněním občanské vybavenosti vytvořit předpoklady k stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení
životní úrovně obyvatel v tomto území,
• při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik ploch rodinné rekreace a zahušťování stávajících ploch rodinné
rekreace, naopak přednostně řešit dopravní obsluhu a vybavení stávajících ploch rodinné rekreace veřejnou technickou
vybaveností
• plochy pro využití obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaické a větrné elektrárny, umisťovat přednostně v rámci
nevyužívaných výrobních, případně vojenských areálů, ve vazbě na zastavěné území, či v jeho prolukách a na ostatních
plochách, či zemědělské půdě obtížně využitelné k hospodaření, umístění ve volné krajině pouze v odůvodněných
případech, za předpokladu minimálního ovlivnění krajinného rázu a minimálního narušení struktury ZPF.
A.2.7. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro regulační plány
V řešeném území ÚS Orlicko nejsou vymezeny žádné koridory a plochy, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu
orgány kraje, respektive úřady územního plánování podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení
lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje.
A.2.8. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro výstavbu a povolování staveb
(architektonický ráz, katalog vhodných vizuálních projevů staveb, zásady umisťování objektů,
zásady hmotového řešení, apod.)
S ohledem na stanovení požadavků a podmínek pro výstavbu byla zpracována jako nedílná součást ÚS Orlicko příloha
grafické části ve formě „Urbanistické rukověti“. Urbanistická rukověť, byť je zpracována ve velmi podrobném měřítku,
nezobrazuje a nemá zobrazovat veškeré jevy v daném území a nenahrazuje schválenou ÚPD. Je zaměřena na urbanistický
vývoj a jejím cílem je ukázat jaký byl právě urbanistický vývoj celku doposud a jakým směrem by se měl ve vazbě na něj a
s ohledem na možnosti rozvoje dále ubírat jednotlivě pro každou obec (doporučení redukcí či doplnění návrhových ploch).
Jedné se tudíž o metodickou pomůcku sloužící jako podklad pro tvorbu územních plánů, či jejich změn, pro orgány státní
správy, jednotlivé obce a sídla v řešeném území.
S ohledem na vymezení oblastí s obdobnou typologií staveb a zónace je pro řešené území zpracována jako příloha ÚS
Orlicko Architektonická rukověť , ve které jsou formou specifikace jednotlivých stavebních typů doporučeny vhodné vizuální
projevy staveb, zásady hmotového, materiálového řešení a řešení detailů objektů. Tyto doporučující podmínky mají usnadnit
práci příslušných stavebních úřadů a projektantů při navrhování staveb harmonizujících s prostředím a při přestavbách
pokud možno napravit nedostatky soudobých staveb. Z hlediska zapojení nových rozvojových ploch do krajinného rázu a
zachování dosud dochovaného charakteru rázovitých obcí je žádoucí, aby stavby měly styl typický pro dané území, což je
jednou z charakteristik krajinářských hodnot. Pokud ale některý projekt má takové kvality, že realizace bude v daném
prostředí působit přirozeně nebo bude jednoznačně přínosem, ačkoliv nesplňuje zcela požadavky přizpůsobení se okolní
zástavbě, lze v tom případě od doporučujících podmínek upustit (takovéto příklady jsou rovněž uvedeny v Architektonické
rukověti).
S ohledem na stanovení
A.2.9. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro oborové materiály
A.2.9.1. PRVKÚK
PRVKÚK mapuje stávající stav vodovodů a kanalizací v jednotlivých sídlech a obsahuje návrhy pro výhledový rozvoj.
Vzhledem k tomu, že byl zpracován v roce 2004, některé navrhované záměry byly již realizovány. Dále některé navrhované
záměry v PRVKÚK se při podrobnějším průzkumu jeví jako nerentabilní (zejména návrh nových ČOV i ve zcela malém
sídle). Na základě tohoto zjištění doporučujeme zpracovat aktualizaci tohoto oborového materiálu.
A.2.9.2. Požadavek na doplnění Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje
V návrhu ÚS Orlicko je aktualizován a upřesněn územní systém ekologické stability jak na úrovni nadregionální a regionální,
tak na úrovni lokální, kde je zejména řešena koordinace a vazby vymezených ÚSES v jednotlivých územních plánech obcí
- 20 -
s Generelem ÚSES JČ kraje. Z toho vyplývá požadavek na doplnění a aktualizaci Koncepce ochrany přírody JČ kraje
zejména v oblasti ÚSES.
A.2.9.3. Doporučit využití návrhové části ÚS jako podklad pro zpracovávaný materiál Studie dopravy a
dopravní infrastruktury Jihočeský kraj – Dolní Rakousko do roku 2025
V ÚS Orlicko je kromě hlavních silničních a železničních tahů podrobně řešena lodní doprava formou návrhu přívozů,
přístavišť a kotvišť pro využití Vltavské vodní cesty v této oblasti novým odvětvím rekreační vodní mototuristiky. Zároveň je
ve vazbě na přívozy, přístaviště a z důvodu nahrazení nevhodných a nebezpečných tras pro cyklisty navržena a doplněna
síť stávajících cyklotras, a to s ohledem na vlastnické vztahy v území. Z toho důvodu doporučujeme využít řešení této
problematiky ve zpracovávaném materiálu Studie dopravy a dopravní infrastruktury Jihočeský kraj – Dolní Rakousko 2005.
A.2.9.4. Případný požadavek na doplnění Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji
Z výše uvedených důvodů doporučujeme rovněž využít návrhové části ÚS Orlicko v oblasti cyklotras jako podkladu pro
doplnění Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji.
A.2.9.5. Případný požadavek na doplnění Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji
A.3.
Zpřesnění vymezení krajské specifické oblasti Orlicko na správní hranice
obcí
N-SOB 1 Orlicko, je vymezena v ZÚR Jihočeského kraje a představuje území přilehlé Orlické nádrži, které je přírodně,
krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu.
V syntetické (návrhové) části ÚS Orlicko je její vymezení upřesněno dle správních území obcí (v závorce jsou uvedena
katastrální území tvořící správní území obcí) Lety (Lety, Šerkov), Kožlí (Kožlí u Orlíka), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou),
Probulov (Probulov), Nevězice (Nevězice), Varvažov (Zbonín, Varvažov), Ostrovec (Dědovice, Dolní Ostrovec, Horní
Ostrovec), Oslov (Oslov, Tukleky u Oslova), Vlastec (Vlastec) Podolí I (Podolí I), Temešvár (Temešvár), Vrcovice (Vrcovice),
Olešná (Olešná nad Vltavou), Slabčice (Písecká Smoleč, Nemějice, Slabčice), Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad
Vltavou, Jehnědno, Údraž, Chřešťovice) na území ORP Písek, Kovářov (Březí u Kovářova, Dobrá Voda u Kovářova, Chrást
u Zahořan, Kovářov, Předotice u Záhořan, Radvánov, Vepice, Vesec, Zahořany, Žebrákov u Zahořan), Kostelec nad Vltavou
(Kostelec nad Vltavou, Přílepov, Sobědraž, Zahrádka u Kovářova), Jickovice (Jickovice), Kučeř (Kučeř), Květov (Květov,
Vůsí), Jetětice (Jetětice) na území ORP Milevsko, Dražíč (Dražíč), Chrášťany (Chrášťany, Doubrava nad Vltavou,
Doubravka u Týna nad Vltavou, Koloměřice, Pašovice), Hosty (Hosty), Týn nad Vltavou (Netěchovice, Týn nad Vltavou,
Koloděje nad Lužnicí, Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Nuzice, Předčice), Všemyslice (Bohunice nad Vltavou, Slavětice u
Všemyslic, Všemyslice, Všeteč) na území ORP Týn nad Vltavou;
Na základě pokynu pořizovatele je vymezení N-SOB 1 Orlicko oproti ZÚR JČK rozšířeno o tato katastrální území (v závorce
je uvedena obec do níž katastrální území náleží): Lety (Lety), Dolní Ostrovec (Ostrovec), Vlastec (Vlastec), na území ORP
Písek, Březí u Kovářova, Dobrá Voda u Kovářova, Kovářov, Předotice u Záhořan, Radvánov, Vepice, Vesec, Zahořany,
Žebrákov u Zahořan (Kovářov), Přílepov (Kostelec nad Vltavou), Květov (Květov), na území ORP Milevsko, Chrášťany
Koloměřice (Chrášťany), Všeteč (Všemyslice).
Na základě pokynu pořizovatele je vymezení N-SOB 1 Orlicko oproti ZÚR JČK zmenšeno o tato katastrální území (v závorce
je uvedena obec do níž katastrální území náleží): Borečnice, Topělec (Čížová)
A.4.
Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR, vymezení ploch
a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí nebo i jen
obce jedné, pokud ve vzájemných souvislostech ovlivní i okolní obce,
včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv
A.4.1. Rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití a koridory a plochy veřejné
infrastruktury nadmístního a vybrané významné plochy a koridory veřejné infrastruktury
místního významu, plochy a koridory ÚSES
V ÚS Orlicko jsou v souladu se ZÚR JČK vymezeny v řešeném území plochy nadmístního významu o výměře vyšší než-li 20
ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, koridory a plochy veřejné dopravní a technické
infrastruktury, plochy těžby nerostných surovin a speciálních zájmů. Dále jsou vymezeny významné plochy o velikosti vyšší
než-li 10 ha místního významu, které však ve vzájemných souvislostech ovlivní i okolní obce. Plochy o menší výměře budou
- 21 -
vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, v souladu s doporučeními uvedenými v urbanistické a
architektonické rukověti
A.4.1.1. Rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení
Tabulka 9: Rozvojové plochy nadmístního významu smíšené obytné
N-SO1 Písek, rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou dle návrhu ZÚR JČK situovány
na západním okraji města Písku, který je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem
k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde
předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu.
N-SO2 Písek, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na
severozápadním okraji města Písku, který je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem
N-SO3 Významná plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji sídla Semice,
které jsou stavebně odloučeno částí města Písku na úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji
klidového příměstského bydlení
N-SO4 Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou, které je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na
jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko, je dle ZÚR JČK a ÚP vymezena plocha
nadmístního významu pro smíšenou funkci obytnou.
A.4.1.2. Významné rozvojové plochy místního významu pro bydlení
Tabulka 10: Významné rozvojové plochy místního významu smíšené obytné
M-SO1 Zvíkovské Podhradí, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na
severozápadním sídla, které je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1, sídlo je centrem turistického a
cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce, s tím
že je doporučeno tuto plochu revidovat na základě urbanistické rukověti.
M-SO2 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severním okraji sídla Paseky,
na úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového venkovského bydlení, s dobrou dopravní
dostupností měst Písku, Protivína a Týna nad Vltavou
M-SO3 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severovýchodním okraji Týna
nad Vltavou a je zde tudíž předpoklad k rozvoji příměstského bydlení,
M-SO4 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji Týna nad Vltavou
na pravém břehu řeky Vltavy a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového příměstského bydlení.
Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního a místního významu smíšených obytných se stanovují tyto
úkoly pro územní plánování v navazujících územních plánech:
• plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu, kulturně historických hodnot v území a sociální soudržnosti
obyvatelstva,
• vymezení ve výkresové části ÚS je potřeba považovat za doporučující a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP
podle konkrétních podmínek v daném území,
• při stanovení podmínek pro využití těchto ploch (dříve funkční využití) je nutné zachovat majoritu ploch bydlení a ploch
smíšených obytných, včetně velikosti navrhované plochy odpovídající vymezení plochy veřejných prostranství, dále jsou
přípustné také plochy občanského vybavení, plochy rekreace, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, kdy
ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůvodněných případech,
• v rámci těchto ploch je nutné situovat i zařízení veřejné vybavenosti, plochy veřejných prostranství odpovídající rozsahu
a charakteru dané plochy a dostatečně velké plochy veřejné a izolační zeleně,
• plochy přednostně situovat do proluk zastavěného území a využívat jako plochy přestavby nevyužité či opuštěné areály
výroby nebo vojska
• plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů ZPF ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory ZPF směřovat na ZPF s nižší
kvalitou
A.4.1.3. Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování
Tabulka 11: Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování
N-VS1
Písek – sever, plocha je vymezena dle ZÚR JČK 1 km SZ od Písku mezi sil I/20 a silnicí III. třídy směr Čížová a
Dobešickou silnicí.
N-VS2
Týn nad Vltavou – plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena dle ÚP na jižním okraji
města v návaznosti na opuštěný areál vojska
- 22 -
Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního a místního významu pro výrobu a skladování se stanovují
tyto úkoly pro územní plánování v navazujících územních plánech:
• plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost
obyvatelstva,
• vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za doporučující a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo
RP podle konkrétních podmínek v daném území,
• při stanovení podmínek pro využití těchto ploch (dříve funkční využití) je nutné zachovat majoritu ploch výroby a
skladování, ploch smíšených výrobních a ploch občanského vybavení, dále jsou minoritně přípustné také plochy
veřejných prostranství, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, kdy ostatní funkční využití může být
navrženo je ve zvláště odůvodněných případech,
• součástí těchto ploch budou především ucelené areály nadmístního významu pro mnohoúčelové průmyslové, zejména
průmyslové a podnikatelské zóny, včetně souvisejících dopravních zařízení, logistické areály, překladiště a skladové
areály, zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, případně i komerční a vzdělávací zařízení (jako například
vědeckotechnologické parky, velkoobchodní a skladové areály),
• charakter a objemy zástavby nesmí narušovat krajinný ráz a pohledové vnímání v souvislosti s kulturními památkami,
• řešení dopravních vazeb těchto ploch musí být věnována mimořádná pozornost a musí zajistit dobrou dopravní
dostupnost těchto ploch i pro obyvatelstvo z širšího území,
• v rámci těchto ploch je nutné situovat i zařízení veřejné vybavenosti a dostatečně velké plochy veřejné a izolační zeleně,
kvalitou.
A.4.1.4. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci
Tabulka 12. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci
N-SR1
V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Kožlí a v blízkosti
stávajícího kempu Velký Vír, kromě plochy pro golfové hřiště se jako součást této plochy předpokládají i další
outdoorvé aktivity
N-SR 2 V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na pravém břehu Orlické nádrže u sídla Chrást a ve vazbě
na stávající kemp Radava, kromě plochy pro golfové hřiště se jako součást této plochy předpokládají i další
outdoorvé aktivity
N-SR 3 Nový Dvůr (Hosty – Všemyslice) – plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu se ZÚR JČK a ÚP, ve vazbě
na stávající rekreační zařízení Nový Dvůr v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice, přičemž hlavní náplní této
plochy má být golfové hřiště, jako vhodné doplnění sportovně rekreační vybavenosti v oblasti N-SOB1 Orlicko
N-SR 4 Týn nad Vltavou – plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu se ZÚR JČK a ÚP, je určena zejména pro
golfové hřiště, je navržena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou v prostoru bývalého vojenského
cvičiště, má bezprostřední vazbu na město Týn nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě,
která je součástí navrhované vodní cesty. Týn nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na
jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko.
A.4.1.5. Významné rozvojové plochy místního významu pro sportovní a rekreační funkci
Tabulka 13: Významné rozvojové plochy místního významu pro sportovní a rekreační funkci
M-SR1
V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Orlík nad Vltavou
ve vazbě na stávající rekreační zařízení ve Starém Sedle pro středisko praktické výuky plavby a navigace České
unie námořního jachtingu, se střediskem vodní záchranné služby, ve formě sportovního kotviště, s jachetním
přístavem
M-SR 2 V ÚS Orlicko je v souladu s ÚP vymezena sportovně rekreační plocha u sídla Zvíkovské Podhradí ve vazbě na
stávající a navrhovanou zástavbu v obci, které je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1. Obec je
významným centrem turistického a cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad
rozvoje sportovně rekreační funkce (například s malým golfovým hřištěm, případně i dalšími outdoorovými
aktivitami), využití plochy však musí korespondovat s podmínkami OP hradu Zvíkov a musí respektovat krajinný
ráz.
M-SR3
V ÚS Orlicko je v souladu s ÚP Týn nad Vltavou je na levém břehu Vltavy navržena plocha přestavby uvolněného
a nevyužitého vojenského areálu na plochu pro občanskou vybavenost městského až nadmístního významu. pro
sportovně rekreační využití, s vazbou na Vltavskou vodní cestu formou krátkodobého kotviště.
Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci se stanovují tyto
úkoly pro územní plánování:
- 23 -
• plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu, kulturně historických hodnot v území, stanovená ochranná
pásma a sociální soudržnosti obyvatelstva, s cílem vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatelstva v územích ohrožených
vysídlením a zajistit prosperitu i v hospodářsky slabých oblastech kraje,
• vymezení ve výkresové části ÚS je potřeba považovat za orientační a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP
podle konkrétních podmínek v daném území a výsledné projekty a záměry mohou být navrženy i ve výrazně menším
rozsahu, s ohledem na konkrétní podmínky v území a územní potřeby záměru,
• při stanovení podmínek pro využití těchto ploch (dříve funkční využití) je nutné zachovat majoritu ploch rekreace, včetně
velikosti navrhované plochy odpovídající vymezení plochy veřejných prostranství, dále jsou minoritně přípustné také
plochy občanského vybavení, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, včetně zařízení využívající
obnovitelných zdrojů energie, plochy bydlení a plochy smíšené obytné, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen
ve zvláště odůvodněných případech,
• součástí těchto ploch budou především areály nadmístního až nadregionálního významu pro provozování sportovních a
rekreačních aktivit, s velikostí navrhované plochy odpovídajícími plochami veřejných prostranství, s plochami krajinné
zeleně, golfových hřišť, marín a sportovní areály pro provozování outdoorových aktivit (např. dráhy pro inline bruslení,
cyklostezky, bikeparky, letní bobové dráhy, lanová centra a lezecké stěny, zorbing, vodní zorbing, aquaparky a bazény,
aquaskiping, kiteboarding apod.)
• dále mohou být součástí těchto ploch i obslužná a ubytovací zařízení a kongresová centra s nezbytnými plochami pro
dopravu v klidu, za předpokladu, že nebude překročena majorita ploch určených pro sportovně rekreační využití a funkci
zeleně,
• charakter a objemy umisťovaných staveb nesmí zásadně narušovat krajinný ráz a pohledové vnímání v souvislosti
s kulturními památkami,
• stavby a záměry v rámci vymezených ploch je potřeba navrhovat mimo přírodně nejcennější území,
kvalitou, minimalizovat zásahy do lesních porostů,
A.4.1.6. Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin
Tabulka 14: Územní rezervy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin
PT 2
Územní rezerva pro plochu těžby Podolí II – Kosejřín, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby stavebního
kamene v k.ú. Bošovice u Čížové, Křešice, Třebkov.
PT 3
Územní rezerva pro plochu těžby Jehnědno, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby jílu a kaolinitu v k.ú.
Jehnědno.
PT 4
Územní rezerva pro plochu těžby Albrechtice nad Vltavou, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby
stavebního kamene, v rámci bilancovaného výhradního ložiska Albrechtice v k.ú. Albrechtice nad Vltavou.
Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin jsou stanoveny tyto
úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí:
• vymezení ve výkresové části US Orlicko je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit
v navazujících ÚP, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek v daném území,
• preferovat využívání místních zdrojů nerostných surovin a upřesnit výše uvedené lokality v takovém rozsahu, aby byla
zabezpečena logisticky dostupná dostatečná rezerva nerostných surovin potřebných pro rozvojové záměry v řešeném
území,
• při upřesňování těchto ploch v navazujících ÚPD a správních řízeních je jejich přesný rozsah vždy nutné řešit s ohledem
na ochranu přírody (zejména s ohledem na hranice MCHÚ), ochranu povrchových a podzemních vod (CHOPAV, PHO
vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně historické hodnoty
v území a na sociální soudržnost obyvatelstva,
• na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou,
• po ukončení těžby je vždy nutné rekultivovat plochy s možností následného sportovně rekreačního využití v souladu se
zájmy ochrany přírody a krajiny (pouze tam, kde je to vhodné např. plochy po těžbě štěrkopísku),
• pro plochy územních rezerv navíc platí, že dosavadní využití daného území nesmí být měněno způsobem, který by
znemožnil nebo podstatně snížil prověřované budoucí využití,
kvalitou
• v plochách překryvu prvků systému ekologické stability a výhradních ložisek, dobývacích prostorů a chráněných
ložiskových území je nezbytné postupovat podle doporučení ČBÚ, MŽP a MPO č.j. 7770/2009/05100, upravujícího střety
územního systému ekologické stability s územní ochranou výhradních ložisek,
A.4.1.7. Koridory a plochy dopravy
Předmětem návrhu koridorů a ploch dopravní části jsou
• záměry na silniční síti jihočeského kraje převzaté z návrhu ZÚR,
- 24 -
•
•
ostatní záměry převzaté z návrhu ZÚR (železniční doprava, vodní doprava včetně přívozů, letecká doprava),
nové záměry na silniční síti jihočeského kraje navrhované předkládanou studií (včetně záměrů navrhovaných
územními plány jednotlivých obcí, které však nejsou předmětem návrhu ZÚR),
• ostatní nové záměry navrhované předkládanou studií, (které však nejsou předmětem návrhu ZÚR; železniční
doprava, vodní doprava včetně přívozů, cyklistické stezky a trasy)
Všechny záměry jsou uvedeny v předkládané studii nevariantně.
Z návrhu ZÚR jsou převzaty (v šířkách koridoru identických dle ZÚR jako veřejně prospěšné stavby) koridory nadmístního
významu pro rychlostní silnici R4 v části úseku Milín – Mirotice procházející řešeným územím (VPS N-D1), přeložky či
úpravy (homogenizace) silnic I/19 v úseku Lety – Hrejkovice (VPS N-D2 – N-D4), I/29 v úseku Písek (včetně) – Bernartice
(VPS N-D5 – N-D10), II/140 v Písku (VPS N-D12), II/159 v úseku Tálín – Neznašov (VPS N-D13, N-D14), II/604
(doprovodná komunikace k R4) v prostoru přilehlém k letské mimoúrovňové křižovatce (VPS N-D15) a dále nový most přes
Vltavu (jako budoucí součást silnice II/140) v Hladné (VPSN-D11; dočasně jako přívoz pro pěší a cyklisty).
Z návrhu ZÚR je dále převzata úprava Vltavské vodní cesty (zejména zajištění plavební hloubky v úseku Týn n. Vlt. –
Hněvkovice a vyřešení problému přemostění Vltavy Týn n. Vlt. pravděpodobně stavbou nového mostního objektu jako VPS
N-D20 s návrhem koridoru šířky 100 m), modernizace a elektrizace železniční tratě ČD 200 Písek – Zdice v úseku na
průchodu řešeným územím (jako VPS N-D21 s návrhem koridoru šířky 120 m), dále trojice přívozů na Vltavě a Otavě včetně
úpravy přístupových komunikací/cest (jako VPS N-D22 – N-D24 s návrhem koridoru šířky 50 m) a dále veřejné letiště Písek
– Krašovice (jako VPS D44).
Novými záměry na silniční síti jihočeského kraje navrhované předkládanou studií (nad rámec návrhů ZÚR) patří silnice
II/135 – nový most přes Vltavu (dočasně přívoz pro P+C) - Albrechtice n. Vlt. – most Hladná – Chrášťany (III/0234 +
III/10562) jako N-D11, dvě přeložky na silnici II/105 mezi Bernarticemi a Týnem n. Vlt. (v Nemějicích a Koloměřicích jako
VPS N-D16,N-D17 s návrhem koridoru šířky 100 m), přeložka silnice III/1219 v Horním Ostrovci (jako VPS N-D19 s návrhem
koridoru šířky 100 m), dva úseky cyklistické stezky v přidruženém dopravním prostoru silnice II/138 mezi Záhořím a
Zvíkovským Podhradím ( jako VPS N-D18 s návrhem koridoru šířky 50 m) a cyklistická stezka v přidruženém dopravním
prostoru silnice III/1219 mezi Horním Ostrovcem a Varvažovem ( jako VPS D40 s návrhem koridoru šířky 50 m) .
Ostatními novými záměry navrhovanými předkládanou studií jako veřejně prospěšné stavby je 7 dalších přívozů na Vltavě
(případně Lužnici) jako VPS D25 – D31 s návrhem koridoru šířky 50 m, cyklistické stezky (s předpokladem stavební
úpravy), případně cyklistické trasy (VPS D32 – D39, D41 s návrhem koridoru šířky 50 m), dvě železniční zastávky (ve Vráži
u Písku a v Červené n. Vlt., jako VPS D42 bez návrhu koridoru) a dále přístavy veřejné lodní dopravy (dle seznamu
uvedeného viz níže) a nákladní přístav v Týně nad Vltavou jako VPS D43 bez návrhu koridoru.
Tabulka 15: Koridory a plochy dopravy nadmístního významu
Kód
VPS
Lokalizace
Popis
– Č.
označení
úseku
KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU :
N-D1
Rychlostní
R-4
komunikace
ZÚR D4/1
R-4 v úseku
Milín –Mirotice
N-D2
Silnice I/19
I/19
v úseku Lety – ZÚR D6/2
Milevsko
N-D3
I/19
ZÚR D6/3
N-D4
N-D5
I/19
ZÚR D6/4
Silnice I/29
I/29
(II/139)v úseku ZÚR D11/3
Strakonice –
Písek - Tábor
Vymezení koridoru
Dotčená katastrální území
úsek
šířka
(v m)
hranice Středočeského
kraje – Čimelice a
Rakovice
600
Lety
MÚK R-4xI/19 Lety
jižní obchvat
200
Lety
Lety – Hrejkovice
homogenizace trasy
100
Hrejkovice obchvat
200
Lety, Králova Lhota, Orlík n. Vlt.,
Probulov, Kostelec n. Vlt., Zahrádka u
Kovářova, Sobědraž, Přílepov
Sobědraž
Písek - severní
obchvat
200
Písek
- 25 -
N-D6
I/29
ZÚR D11/4
I/29
ZÚR D11/5
Úsek Písek – Dolní
200 Novosedly, nová silnice 500
Písek, Dolní Novosedly, Svatonice
Záhoří - jižní obchvat
200
Svatonice, Dolní Novosedly, Horní
Záhoří, Chrastiny -Třešně
N-D8
I/29
ZÚR D11/4
a D11/6
100
Svatonice, Chrastiny-Třešně, Horní
Záhoří, Jamný, Temešvár, Podolí I.
N-D9
I/29
ZÚR D11/7
Úsek Dolní Novosedly
– Zahoří a úsek Zahoří
– Podolí I,
homogenizace trasy
Podolí I. - jižní obchvat
200 500
Podolí I., Olešná n. Vlt.
N-D10
I/29
ZÚR D11/7
Křenovice - severní
obchvat
200
Podolí I., Křenovice
N-D7
N-D11
Silnice II/135
– nový most
přes Vltavu
(dočasně
přívoz pro
P+C)
II/135
Albrechtice n. Vlt. –
most Hladná –
Chrášťany (III/0234 +
III/10562)
100
Albrechtice n. Vlt., Doubrava n. Vlt.
N-D12
Silnice II/140
v úseku Písek
- Ražice
II/140
ZÚR D30
Písek -jižní propojení
MÚK I/20 – II/140
100
Písek, Smrkovice, Hradiště u Písku
N-D13
Silnice II/159
v úseku Písek
– Týn n. Vlt.
II/159
ZÚR D45/1
Tálín – Paseky –
severní a jižní obchvat
100
Nový Dvůr u Písku, Paseky
N-D14
II/159
ZÚR D45/2
Újezd – Neznašov
přeložka serpentin
100
Albrechtice nad Vltavou, Všemyslice
N-D15
Silnice II/604
II/159
doprovodná
ZÚR D59/1
k R-4 v úseku
Milín -Čimelice
hranice Středočeského 100
kraje – Dolní Nerestce,
nová komunikace vých.
od stávající I/4
Lety
N-D16
Silnice II/105
II/105
v úseku
Milevsko – Týn
nad Vlt.
Nemějice - přeložka
100
Nemějice
N-D17
II/105
Koloměřice - přeložka
100
Koloměřice, Chrášťany
1
Záhoří - Vlastec
50
Horní Záhoří u Písku, Vlastec
2
Oslov – Zvíkovské
Podhradí
50
Oslov, Zvíkovské Podhradí
Horní Ostrovec –
přeložka
100
Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec
Týn nad Vlt. vyřešení
problému mostu
Týn nad Vlt. –
Hněvkovice zajištění
plavební hloubky
100
Týn nad Vltavou, Hněvkovice u Týna nad
Vlt.
N-D18
N-D19
N-D20
Cyklistická
CS II/138
stezka
v přidruženém
dopravním
prostoru silnice
II/138 v úseku
Záhoří –
Zvíkovské
Podhradí
Silnice III/1219 III/1219
v úseku Vráž –
Varvažov
Vltavská vodní VVC
cesta v úseku ZÚR D18
Týn nad
Vltavou –
České
Budějovice
- 26 -
N-D21
N-D22
N-D23
Modernizace a
elektrifikace
železniční tratě
č.200 Písek –
Březnice
Orlík n. Vlt. Chrást u
Zahořan -
Ž 200
ZÚR D67
Přívoz A
ZÚR D74/3
1
Varvažov Zvíkov –
Jickovice
Přívoz B
ZÚR D74/2
1
2
2
3
N-D24
Vráž u Písku Jistec - Louka
Přívoz C
ZÚR D74/1
N-D25
Jižní přeložka
Albrechtic n.
Vlt.
II/138
ZÚR D40/1
N-D26
Albrechtice n.
Vlt - Temelín
II/138
ZÚR D40/2
N-D27
Temelín obchvat
II/141
ZÚR D31/1
1
2
Písek – Čížová - Vráž u 120
Písku - Čimelice
Písek, Krašovice, Bošovice, Nová Ves u
Čížové - Čížová, Zlivice, Borečnice, Vráž
u Písku, Dolní Ostrovec
přívoz u zámku Orlík
včetně přístupových
cest
50
Orlík n. Vlt.
50
Chrást u Zahořan
přívoz u hradu Zvíkov
50
(Vltava + Otava) včetně 50
přístupových cest
50
Zbonín
přívoz na silnici
III/02025
50
Dědovice, Vráž u Písku,
50
100
Louka nad Otavou
Albrechtice nad Vltavou
Albrechtice n. Vlt,
přeložka silnice II/138
Jickovice
Albrechtice n. Vlt –
50 -100 Albrechtice n. Vlt, Bohunice n. Vlt.
Všeteč – Temelín,
Všemyslice, Všeteč
homogenizace a
rozšíření silnice II/1398
Temelín obchvat silnice 100
Bohunice n. Vlt.
II/141
Tabulka 16: Koridory a plochy dopravy vybrané místního významu
Kód
VPS
Lokalizace
Popis –
označení
KORIDORY MÍSTNÍHO VÝZNAMU :
D 25 Újezd - Pašovice Přívoz D
D 26
D 27
D 28
Staré Sedlo –
Kostelec nad Vlt.
Přívoz E
Červený Újezdec - Přívoz F
Květov
Oslov - Jetětice
Přívoz G
Č.
úseku
Vymezení koridoru
úsek
šířka
(v m)
1
2
přívoz na silnici
III/10565 včetně
50
50
Pašovice
1
přívoz Žďákov včetně
50
Orlík nad Vltavou
50
50
Chrást u Zahořan, Kostelec nad Vlt.
Oslov
50
Vůsí
50
Oslov
50
Jetětice
2
1
2
1
2
D 29
D 30
D 31
Temešvár Podolsko
Přívoz H
1
přívoz Podolsko včetně 50
2
50
Jehnědno –
Vranov - Dražíč
Přívoz CH 1
Jehnědno
Týn nad Vltavou –
Hosty
Přívoz I
přívoz Podolsko včetně 50
50
přívoz případně
50
přemostění Nový Dvůr
– U Masáka
50
Chrást u Zahořan –
hranice StČ kraje
Chrást u Zahořan
2
1
2
D 32
přívoz Červená nad
Vltavou včetně
přívoz Červená nad
Vltavou včetně
cyklotrasa Chrást
u Zahořan Voltýřov
CT
- 27 -
50
Temešvár
Podolí I.
Dražíč
Hosty
Týn nad Vltavou
D 33
cyklotrasa
Zahrádka – Sobík
- Jickovice
CT
Zahrádka – hráz ryb.
Sobík – U čerta
50
Zahrádka u Kovářova, Kostelec nad
Vlt., Sobědraž
D 34
cyklotrasa
Jickovice - Kučeř
CT
Jickovice - Kučeř
50
Jickovice, Kučeř
D 35
cyklotrasa Podolí – CT
Slabčice - Dražíč
Písecká Smoleč –
Březí - Vranov
50
Slabčice, Písecká Smoleč, Nemějice,
Dražíč
D 36
cyklotrasa Hosty – CT
Nový Dvůr – Týn
nad Vltavou
Hosty – Nový Dvůr
50
Pašovice, Hosty, Všemyslice
D 37
cyklotrasa Orlík –
Kožlí – Velký Vír Kozárovice
cyklotrasa Jetětice
- Rukáveč
cyklotrasa Oslov –
k přívozu
cyklistická stezka
v přidruženém
dopravním
prostoru silnice
III/1219 v úseku
Horní Ostrovec Varvažov
cyklotrasa
Borečnice
železniční
zastávka
CT
Kožlí – Velký Vír
50
Kožlí u Orlíka nad Vlt.
CT
Jetětice -
50
Jetětice, Stehlovice, Květov
CT
Oslov – k přívozu
50
Oslov
CS
III/1219
Horní Ostrovec Varvažov
50
Horní Ostrovec
CT
Borečnice –
k železniční trati
Vráž u Písku zast.,
50
Borečnice
přístavy veřejné
lodní dopravy,
nákladní přístav
Týn nad Vltavou
veřejné letiště
Písek -
V
nově navrhované
přístavy včetně
přístupu
L
ZÚR D22
letiště Písek Krašovice
D 38
D 39
D 40
D 41
D 42
D 43
D 44
Ž
1
2
Červená nad Vltavou
zast.
Borečnice
Jetětice
Krašovice u Čížové
Poznámky:
záměry převzaté z ZÚR Jč. kraje
záměry (předkládané v rámci studie) na silniční síti
nové záměry (předkládané v rámci studie) ostatní
Pro vymezené koridory a plochy dopravní infrastruktury jsou v ÚS Orlicko stanoveny tyto úkoly pro územní plánování v
navazujících ÚPD obcí, jejichž správní území obsahuje výše uvedená katastrální území:
• šířka koridoru je prvotně určena grafickým znázorněním koridoru ve výkresové části ÚS, druhotně 6. sloupcem (šířka
v m) výše uvedené tabulky, přednost v případě disproporce má grafická část, kdy v blízkosti zastavěného území je šířka
koridoru zmenšena s ohledem na současně zastavěné či zastavitelné území, avšak maximálně v rozsahu ochranného
pásma stavby, pro kterou je koridor vymezován,
• vymezení ve výkresové části ÚS je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve
správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody
s dotčenými orgány a s ohledem na ochranu přírody (MCHÚ, EVL a ÚSES), ochranu povrchových a podzemních vod
(CHOPAV, PHO vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně
- 28 -
•
•
•
•
•
historické hodnoty v území při splnění požadavku respektování nemovitých kulturních památek a památkově chráněných
území v daném prostoru a na sociální soudržnost obyvatelstva,
upřesnit řešení návrhu ploch a koridorů dopravy v místech, kde koridory dopravy převzaté do ÚS v rozsahu dle návrhu
ZÚR vedou přes navržené plochy v územních plánech
navrhované plochy situovat i mimo silniční ochranná pásma stávajících komunikací a plochy pro novou zástavbu
navrhovat tak, aby nová chráněná zástavba byla umisťována v dostatečné vzdálenosti od hlavních pozemních
komunikací a akusticky citlivá výstavba v dostatečné vzdálenosti od zatížených komunikací (území s existující nebo
předpokládanou vysokou akustickou expozicí),
při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a
dopravní infrastrukturou, preferovat její zachování a využití,
při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni bude vycházeno ze schválených územních a vyhledávacích studií
zpracovaných na úrovni kraje,
rovněž je nezbytné zachovat prostupnost krajiny jak pro její obyvatele (napojení místních komunikací, sjezdy, podchody),
tak pro migrující živočichy (dostatečné dimenzované mosty, podchody pro zvěř, ekodukty),
A.4.1.8. Koridory a plochy nadmístního významu v oblasti vodního hospodářství
Tabulka 17: Kanalizace koridory a plochy ČOV (v případě realizace 2.alternativy odkanalizování – ČOV společné pro několik
obcí)
Kód
N-VA1
N-VA2
Název
Mirotice, Cerhonice, Ostrovec
Myštice, Buzice, Škvořetice, Lom
Popis - označení
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Mirotice, Cerhonice, Dolní Ostrovec
Myštice, Buzice, Škvořetice, Lom
N-VA3
Rakovice, Čimelice, Smetanova Lhota, Kanalizace a ČOV
Varvažov
Rakovice,
Varvažov
N-VA4
N-VA5
Myslín, Mirovice, Horosedly
Lety, Králova Lhota, Nerestce
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Myslín, Mirovice, Horosedly
Lety, Králova Lhota, Dolní Nerestce
N-VA6a Orlík nad Vltavou, Nevězice, Probulov
Kanalizace a ČOV
Orlík nad Vltavou
N-VA6b Orlík nad Vltavou, Nevězice, Probulov
Kanalizace a ČOV
Orlík nad Vltavou, Nevězice, Probulov
Čimelice,
Smetanova
Lhota,
Tabulka 18: Vodovod – převzaté koridory ze ZÚR Jihočeského kraje
Kód
N-V1
Značení Název
v ZÚR
Vodovod Severní Písecko – koridor vymezený pro
V1
napojení obcí v severozápadní části kraje na
jihočeskou vodárenskou soustavu (Mirotice,
Čimelice, Rakovice, Lety a dalších). Šíře koridoru
100m. Návaznost – ve Středočeském kraji až do
Příbrami. V rámci této VPS navrhujeme dále
vybudovat propojení vodovodu Sedlice do
vodojemu Mirotice a umožnit napojení obcí Lomu
a Radobytce.
Popis
označení
Vodovod
- Dotčená katastrální území
Lety, Králova Lhota, Laziště,
Probulov, Nevězice, Orlík nad
Vltavou
N-V2
V15
Napojení obcí v lokalitě Milevsko na vodovod Vodovod
Bernartice
Písecká Smoleč, Slabčice,
Nemějice, Dražíč
N-V3
V16
Vodovod Albrechtice
Chřešťovice, Jehnědno, Údraž,
Vodovod
A.4.1.9. Koridory a plochy místního významu v oblasti vodního hospodářství
Tabulka 19: Koridory a plochy pro vodovody, kanalizace a ČOV místního významu
Kód
Název
Popis - označení
V1
Lety
Vodovod
Lety
V2
Lety
Kanalizace a ČOV
Lety, Králova Lhota
V3
Králova Lhota
Vodovod
Králova Lhota
V4
Králova Lhota
Kanalizace a ČOV
Králova Lhota, Lety
V5
Lety, místní část Šerkov
Vodovod
Šerkov
V6
Kožlí
Kanalizace a ČOV
Kožlí u Orlíka
V8
Orlík nad Vltavou
Vodovod
Orlík nad Vltavou
- 29 -
V9
V10
V11
V12
V13
V14
V15
V16
V17
V18
V19
V20
V21
V22
V23
V24
V25
V26
V27
V28
V30
V32
V33
V34
V35
V36
V37
V38
V39
V40
V41
V42
V43
V44
V45
V47
V48
V49
V50
V51
V52
V55
V56
Orlík nad Vltavou
Kovářov místní část Chrást
Kovářov, místní část Chrást
Kovářov, místní část Zahořany
Kovářov, místní část Lašovice
Kovářov, místní část Radvánov
Kovářov, místní část Radvánov
Kovářov, místní část Vesec
Kovářov, místní část Vesec
Kovářov, místní část Předbořice
Kovářov
Kovářov
Kovářov, místní část Vepice
Kovářov, místní část Vepice
Králova Lhota, místní část Laziště
Králova Lhota, místní část Laziště
Probulov
Probulov
Nevězice
Nevězice
Kostelec nad Vltavou
Kostelec n/Vl., místní část Sobědraž
Kostelec n/Vl., místní část Sobědraž
Jickovice
Jickovice
Varvažov, místní část Paseka
Ostrovec
Ostrovec
Vráž
Vráž
Varvažov
Varvažov
Ostrovec, místní část Dědovice
Oslov
Kučeř
Milevsko, místní část Velká
Milevsko, místní část Velká
Květov
Květov
Čížová
Čížová
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
ČOV
ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
ČOV
Vodovod
ČOV
Vodovod
ČOV
Vodovod
ČOV
Vodovod
ČOV
Vodovod
ČOV
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Rekonst. ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
ČOV
Vodovod
Kanalizace
V57
V58
V60
V61
V62
V63
V64
V65
V66
V66a
V67
V68
V69
V70
Čížová, místní část Zlivice
Čížová, místní část Krašovice
Vrcovice
Vrcovice
Oslov, místní část Tukleky
Vlastec
Záhoří
Záhoří
Záhoří, místní část Svatonice
Záhoří, místní část Svatonice
Záhoří, místní část Kašina Hora
Záhoří, místní část Jamný
Temešvár
Temešvár
Kanalizace
Kanalizace
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace
vodovod
Kanalizace a ČOV
- 30 -
Orlík nad Vltavou
Chrást z Zahořan
Chrást u Zahořan
Zahořany
Lašovice
Radvánov
Radvánov
Vesec
Vesec
Předbořice u Zahořan
Kovářov
Kovářov
Vepice
Vepice
Laziště
Laziště
Probulov
Probulov
Nevězice
Nevězice
Sobědraž
Sobědraž
Jickovice
Jickovice
Varvažov
Vráž u Písku
Vráž u Písku
Varvažov
Varvažov
Dědovice
Oslov
Kučeř
Velká u Milevska
Velká u Milevska
Květov
Květov
Nová Ves u Čížové, Čížová
Nová Ves u Čížové, Čížová, Krašovice u
Čížové, Písek, Bošovice u Čížové
Zlivice
Vrcovice
Vrcovice
Tukleky u Oslova
Vlastec
Horní Záhoří u Písku
Svatonice, Horní Záhoří
Svatonice, Horní Záhoří
Kašina Hora, Horní Záhoří
Jamný
Temešvár
Temešvár
V73
V74
V75
V76
V77
V78
V79
V80
V81
V82
V83
V85
V86
V87
V88
V90
V93
V96
V97
V98
V99
V100
V101
V102
V103
V104
V106
V107
V108
V109
V110
V111
V112
V113
V114
V115
V116
V118
V119
V120
V121
V122
V123
V124
V125
V127
V128
V130
V131
V132
V133
V134
V135
V136
V137
V138
V139
V140
Čížová, místní část Nová Ves
Jetětice
Jetětice
Křenovice
Křenovice
Stehlovice
Stehlovice
Kluky
Kluky
Kluky, místní část Samoty
Kluky, místní část Březí
Kluky, místní část Dobešice
Kluky, místní část Klaka
Záhoří, místní část Třešně
Záhoří, místní část Třešně
Dolní Novosedly
Dolní Novosedly – Chrastiny
Písek, místní část Semice
Olešná
Olešná
Slabčice – Písecká Smoleč
Slabčice – Písecká Smoleč
Slabčice
Slabčice
Slabčice, místní část Nemějice
Slabčice, místní část Nemějice
Dražíč
Dražíč, místní část Vranov
Albrechtice - Jehnědno
Albrechtice - Jehnědno
Albrechtice - Chřešťovice
Albrechtice - Chřešťovice
Paseky
Písek, místní část Nový Dvůr
Týn n/Vl., místní část Nuzice
Týn n/Vl., místní část Nuzice
Týn n/Vl., místní část Desce
Týn n/Vl., místní část Koloděje
Týn n/Vl., místní část Koloděje
Hosty
Hosty
Chrášťany
Chrášťany
Chrášťany, místní část Doubrava
Chrášťany, místní část Doubravka
Albrechtice, místní část Údraž
Albrechtice, místní část Údraž
Albrechtice
Týn n/Vl., místní část Netěchovice
Týn n/Vl., místní část Netěchovice
Všemyslice, místní část Neznašov
Všemyslice, místní část Bohunice
Všemyslice
Albrechtice, místní část Mezerka
Albrechtice, místní část Mezerka
Týn n/Vl., místní část Předčice
Týn n/Vl., místní část Předčice
Týn nad Vltavou
Kanalizace
vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Vodovod
Vodovod
Vodovod
vodovod
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Kanalizace
Kanalizace
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
ČOV
ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Vodovod
Kanalizace
Vodovod
ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Vodovod
- 31 -
Nová Ves u Čížové, Čížová
Jetětice
Jetětice
Křenovice
Křenovice
Stehlovice
Stehlovice
Kluky u Písku
Kluky u Písku
Kluky u Písku
Kluky u Písku
Dobešice, Kluky u Písku
Kluky u Písku
Chrastiny
Chrastiny
Dolní Novosedly
Chrastiny, Dolní Novosedly
Semice u Písku
Olešná nad Vltavou
Písecká Smoleč
Písecká Smoleč
Slabčice
Slabčice, Písecká Smoleč
Nemějice
Slabčice
Dražíč
Dražíč
Jehnědno
Jehnědno
Chřešťovice
Chřešťovice
Paseky u Tálína
Nový Dvůr u Písku
Nuzice
Nuzice
Koloděje nad Lužnicí
Hosty, Koloděje nad Lužnicí
Hosty
Chrášťany u Týna nad Vltavou
Doubrava nad Vltavou
Doubravka u Týna nad Vltavou
Údraž
Údraž
Netěchovice
Netěchovice
Všemyslice
Bohunice nad Vltavou
Všemyslice
Předčice
Předčice
Týn nad Vltavou
V142
V143
V144
Čížová, místní část Topělec
Týn n/Vl., místní část Hněvkovice
Týn n/Vl., místní část Hněvkovice
Kanalizace a ČOV
Vodovod
Kanalizace a ČOV
Topělec
Hněvkovice nad Vltavou
Hněvkovice nad Vltavou
Pro tyto vymezené koridory a plochy veřejné infrastruktury – vodní hospodářství jsou v ÚS Orlicko stanoveny tyto úkoly pro
územní plánování v navazujících ÚPD obcí:
• šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení
vedení sítě i v případě překážek, v měřítku studie nezobrazitelných,
• Pro potřeby studie je šířka koridoru stanovena takto:
o pro hlavní vodovodní řady od osy na každou stranu – 30 m
o pro hlavní kanalizační řady od osy na každou stranu – 30 m
o pro stavby ČOV – 150 m od hranice areálu ČOV
o pro stavby ÚV – 150 m od hranice areálu ÚV
• Ve výkresové části jsou vyznačeny pouze koridory pro liniové stavby vodovodů a kanalizací procházející mimo
zastavěné území. V zastavěných územích budou vodovody a kanalizace vedeny ve stávajících komunikacích a koridory
jsou zúženy pouze na ochranné pásmo vodovodů a kanalizací, tj. do profilu DN 500, včetně, 1,5 m na každou stranu od
kraje potrubí, nad DN 500 2,5 m na každou stranu od kraje potrubí.
správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody
s dotčenými orgány a s ohledem na ochranu přírody (zejména s ohledem na hranice MCHÚ), ochranu povrchových a
podzemních vod (CHOPAV, PHO vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s
ohledem na kulturně historické hodnoty v území a na sociální soudržnost obyvatelstva,
• při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a
dopravní infrastrukturou,
• rozvíjet veřejnou infrastrukturu pro zásobování obcí vodou v souladu se schváleným dokumentem PRVK JČK.
• Ochrana před povodněmi - obecně existují dva základní prostředky ochrany před povodněmi a to neškodné odvedení
povodňových průtoků a zachycení a snížení kulminačních průtoků
o Základními technickými opatřeními jsou úpravy vodních toků a akumulace ve vodních nádržích nebo
poldrech. Nutné je určení míry ochrany v konkrétních případech - pro zastavěná území měst, důležité
dopravní stavby až na ochranu Q100, pro menší sídla pak alespoň Q10-20.
o Dalším způsobem ochrany je výstavba ochranné protipovodňové hráze. Konkrétní stavby na tocích
mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových
poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako
jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány.
o Na významných tocích v řešeném území jsou vyhodnocena a většinou vyhlášena záplavová území,
která se pouze v minimální míře dotýkají zastavěných částí obcí. Pro tyto případy je žádoucí vypracování
odtokové studie s návrhem konkrétních opatření. Ke zmírnění účinků přispívá v minulých letech částečně
opomíjená péče o horní toky, označovaná jako hrazení bystřin. Důsledná opatření právě na horních
tocích v pramenných oblastech lesních porostů mohou mít výrazný dopad na účinky přívalových průtoků
v nižších úsecích.
o Neméně významným prvkem, zmírňujícím účinky přívalových vod je způsob hospodaření v povodí, a to
jak způsob využití pozemků (les, orná, louky), tak způsob obdělávání v případě orné půdy. S tím souvisí
další možné úpravy pozemků, jako průlehy, záchytné příkopy, příp. biokoridory. Vysoká erozní
schopnost odtékající vody, která je provázena zabahněním nebo zanesením vodních toků a nádrží je
způsobena nedodržováním správné zemědělské praxe.
o V současné době je zpracovávána Koncepce protipovodňové ochrany Jihočeského kraje.
o Protipovodňová opatření je zejména nutné vypracovat v místech nejvíce zasažených povodní z roku
2002. Jedná se o zpracování podrobné dokumentace protipovodňové ochrany pro dané lokality a její
následná realizace.
o Jako součást protierozních opatření zejména v břehové oblasti nádrže Orlík preferovat zalesnění
pozemků nebo trvalý travní porost. Minimalizovat plochy orné půdní plochy. V blízkosti břehů Orlické
nádrže a v celém povodí nádrže doporučujeme omezit chemické ošetření porostů, chemizace výrazně
negativně ovlivňuje kvalitu vod.
o Rybníky nacházející se nejen v řešeném území, ale v celém povodí nádrže Orlík mohou také sloužit k
protipovodňové ochraně území. Toto je podmíněno správnou údržbou rybníků, jejich správným
provozem a opravami a pravidelným odbahňováním.
- 32 -
A.4.1.10. Koridory a plochy nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky
V řešeném území nejsou navrženy žádné koridory a plochy madmístního významu. Záměry z analytické části uvedené
v tabulce 20, byly v průběhu zpracování syntetické části studie již realizovány.
Tabulka 20: Realizované koridory a plochy nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky
Popis
Dotčené katastrální území
Písek, vedení 110 kV
Písek
Písek, rozvodny TR 110/22 kV Sever
Písek
A.4.1.11. Koridory a plochy místního významu v oblasti ektroenergetiky
Tabulka 21: Koridory a plochy místního významu v oblasti elektroenergetiky
Kód
Popis
Ee3
Kovářov, místní část Předbořice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee4
Kovářov, místní část Březí, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee5
Kovářov, místní část Radvánov, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee6
Kovářov, místní část Vepice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee7
Kovářov, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee8
Kovářov, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee9
Kovářov, místní část Vesec, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee10 Kovářov, místní část Vesec, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee11 Orlík nad Vltavou, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee12 Orlík nad Vltavou, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee13 Orlík nad Vltavou, výstavba TS východ, včetně kabelové přípojky 22 kV
Ee14 Orlík nad Vltavou, místní část Staré Sedlo, výstavba TS západ, včetně venkovní
přípojky 22 kV
Ee15 Orlík nad Vltavou, výstavba TS Most, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee16 Probulov, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee17 Probulov, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee18 Nevězice, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee19 Nevězice, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee20 Kostelec nad Vltavou, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee21 Zahrádka, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee22 Přílepov, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee23 Sobědraž, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee24 Varvažov, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee25 Varvažov, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee26 D.a.H.Ostrovec, Dolní Ostrovec, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee27 Zvíkovské Podhradí, místní část Plazy, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee28 Ostrovec, místní část Dědovice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee29 Oslov, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee30 Oslov, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee31 Oslov, výstavba TS dolní, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee32 Stehlovice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee33 Čížová, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee34 Vojníkov, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee35 Podolí, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee36 Olešná, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee37 Olešná, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee38 Albrechtice nad Vltavou, místní část Chřešťovice, výstavba TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV
Ee39 Slabčice, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee40 Slabčice, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee41 Slabčice, místní část Nemějice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee42 Albrechtice nad Vltavou, místní část Jehnědno, výstavba TS východ, včetně venkovní
přípojky 22 kV
Ee43 Albrechtice nad Vltavou, místní část Jehnědno, výstavba TS jih, včetně venkovní
přípojky 22 kV
- 33 -
Dotčené katastrální území
Kovářov
Kovářov
Kovářov
Kovářov
Kovářov
Kovářov
Kovářov
Kovářov
Orlík nad Vltavou
Orlík nad Vltavou
Orlík nad Vltavou
Orlík nad Vltavou
Orlík nad Vltavou
Probulov
Probulov
Nevězice
Nevězice
Zahrádka
Přílepov
Sobědraž
Varvažov
Varvažov
Dolní Ostrovec
Zbonín
Dědovice
Oslov
Oslov
Oslov
Stehlovice
Čížová
Vojníkov
Podolí
Olešná
Olešná
Chřešťovice
Slabčice
Slabčice
Nemějice
Jehnědno
Jehnědno
Ee44
Ee45
Ee46
Ee47
Ee48
Ee49
Ee50
Ee51
Ee52
Ee53
Ee54
Ee55
Ee56
Ee57
Ee58
Ee59
Ee60
Ee61
Ee62
Ee63
Ee64
Ee65
Ee66
Ee67
Ee68
Ee69
Albrechtice nad Vltavou, místní část Údraž, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22
kV
Albrechtice nad Vltavou, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV
Albrechtice nad Vltavou, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV
Albrechtice nad Vltavou, místní část Hladná, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22
kV
Paseky, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV
Paseky, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV
Týn nad Vltavou, místní část Nuzice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Týn nad Vltavou, místní část Předčice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Týn nad Vltavou, výstavba vedení 2x22kV
Křenovice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Kožlí, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Chrást u Zahořan, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Orlík nad Vltavou, výstavba TS přístav východ, včetně kabelové přípojky 22 kV
Zvíkovské Podhradí, výstavba TS sever, včetně kabelové přípojky 22 kV
Zvíkovské Podhradí, výstavba TS jihovýchod, včetně kabelové přípojky 22 kV
Písek, místní část Purkartice, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových přípojek
22 kV
Písek, část Václavské Předměstí, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových
přípojek 22 kV
Hradiště u Písku, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Semice u Písku, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Paseky u Tálína, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Hosty, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Týn nad Vltavou, místní část Alej Míru, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových
přípojek 22 kV
Týn nad Vltavou, místní část Táborská, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových
přípojek 22 kV
Týn nad Vltavou, místní část Pod Prachárnou, výstavba TS, včetně venkovní přípojky
22 kV
Týn nad Vltavou, místní část prům. zóna jih, výstavba TS, včetně venkovních a
kabelových přípojek 22 kV
Týn nad Vltavou, lokalita Kohout, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV
Údraž
Paseky
Paseky
Nuzice
Předčice
Týn nad Vltavou
Křenovice
Kožlí
Chrást u Zahořan
Orlík nad Vltavou
Písek
Písek
Hradiště u Písku
Semice u Písku
Paseky u Tálína
Hosty
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Pro tyto vymezené koridory a plochy veřejné infrastruktury – elektroenergetiky jsou v ÚS Orlicko stanoveny tyto úkoly pro
územní plánování v navazujících ÚPD obcí:
• šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení
vedení sítě,
• pro vedení VVN a 110 KV nadmístního významu od osy na každou stranu – 25 m, šířka koridoru celkem 50 m,
• pro vedení VN a 22 KV vybrané místního významu od osy na každou stranu – 15 m, šířka koridoru celkem 30 m,
správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném
území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody (hranice MCHÚ, EVL a
ÚSES), ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území,
• při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a
dopravní infrastrukturou,
• území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních ÚPD zejména v silně
urbánních prostorech technicistního charakteru (nevyužité a opuštěné výrobní, či vojenské areály, vědeckotechnické
parky, zázemí velkých sídel, blízkost vedení VVN, VN, velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.), pouze
ve výjimečných případech tam, kde to nenaruší krajinný ráz i ve volné krajině na obtížně využitelných pozemcích,
ostatních plochách a na ZPF s nejnižší stupněm ochrany,
A.4.1.12. Koridory a plochy nadmístního významu v oblasti zásobování teplem a plynem
Tabulka 22. Územní rezervy nadmístního významu v oblasti zásobování plynem
Kód
Lokalizace
Územní rezerva
N-Ep1 Hvožďany
– rozšíření VTL a Chrášťany, Dražíč, Hvožďany u Bechyně
Chrášťany
regulační stanice
- 34 -
na území obce
Chrášťany
Pro tyto vymezené koridory a plochy veřejné infrastruktury – zásobování teplem a plynem jsou v ÚS Orlicko stanoveny tyto
úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD obcí:
• V ÚS Orlicko jsou vymezeny koridory a plochy distribuční soustavy vysokotlakých plynovodů pro nové záměry v oblasti
plynárenství v řešeném území. Tam, kde se v ÚS Orlicko nenavrhuje nové řešení nebo územní rezerva platí, že zůstává
zachován stávající stav (tj. je fixován a v navazujících ÚPD nebudou vymezována nová řešení).
• pro územní rezervy navíc platí, že dosavadní využití území dotčené navrženým koridorem územní rezervy nesmí být
měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně snížil prověřované budoucí využití.
• Rozvoj plynovodních sítí v řešeném území se v současné době realizuje prakticky pouze v kategorii STL plynovodů – sítí
místního významu.
• Mizivá reálnost dalšího rozšiřování sítě VTL plynovodů je způsobena mimo jiné i nedostatkem efektivního zájmu, který
by umožňoval návrh konkrétních úseků a jejich zanesení do grafické části.
• Z dlouhodobého hlediska by však přesto měly být některé lokality podrobněji sledovány se záměrem zapracování
případné plynofikace do aktualizovaných ÚP jednotlivých obcí.
o Králova Lhota + Laziště: stávající trasa VTL plynovodu je vedena v blízkosti
o Vlastec, Tukleky, Oslov + Zvíkovské podhradí: potřeba přehodnocení zpracovaného generelu
o Chrášťany: potřeba rozhodnutí s ohledem na záměr využívání biomasy, a to v součinnosti s obcí
Dražíč
o Hosty, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Jarošovice, Vesce: přehodnotit záměry
plynofikace navržené v ÚP Týn nad Vltavou – s plynofikací není vůbec počítáno
o Albrechtice nad Vltavou: v současné době není s plynofikací vůbec počítáno.
o Lety – sídlo: relativně výhodně dostupná možnost připojení
o Borečnice: bude zrušena VTL přípojka Borečnice včetně VTL regulační stanice RS – 200, která je
již delší dobu vyřazena z provozu.
• Využívání jiných paliv v neplynofikovaných oblastech budou pro vytápění využívána jiná „čistá“ paliva. Přitom v případě
biomasy se kromě spalování v individuálních zdrojích nabízí i provozování větších kotelen, společných pro více
odběratelů. V takovém případě je potřebné zajistit přijatelnou hustotu potřeb tepla. Využívání obnovitelných zdrojů
energie lze doporučit i v případech, kdy bude potřebné zařízení instalováno jako doplňkové k jinému základnímu zdroji.
A.4.1.13. Koridory a plochy územního systému ekologické stability (ÚSES)
V ÚS Orlicko je v řešeném území vymezen kompletní územní systém ekologické stability dle podkladu Generelu NR-R
ÚSES JČ kraje a vymezení ÚSES lokálního významu dle podkladu Generelu lokálního ÚSES pro ORP Písek a části ORP
Milevsko a ORP Týn nad Vltavou2 s promítnutím NR a R prvků. Byla provedena úprava lokálních prvků a v grafické části byl
vymezen návrh úpravy části NR a R prvků na podkladě projednání ÚSES týkající se majetků knížete Schwarzenbergera. Na
základě tohoto projednání byly provedeny tyto úpravy NR a R prvků ÚSES:
Nadregionální biocentrum (NBC)
• NBC 25 – zmenšeno
Nadreginální bikoridory (NBK)
• NBK 60 – v severní části řešeného území ÚS Orlicko je zmenšen
• NBK 60 – na místě zmenšených RBC 828, 831, 1729 jsou vymezeny nově úseky NBK 60
• NBK 114 – zmenšen
• NBK 115 – zmenšen
Regionální biocentra (RBC)
• RBC 827 – výrazně zmenšeno
• RBC 8280 – přejmenováno na RBC 828 a zmenšeno
• RBC 831 – výrazně zmenšeno
• RBC 1729 – zmenšeno
Regionální biokoridory (RBK)
• RBK 310 – nově vymezen
• RBK 311 – na místě zmenšeného RBC 827 je vymezen nově úsek RBK 311
2
U ORP Milevsko a ORP Týn nad Vltavou se jedná pouze o části těchto ORP ležící v řešeném území ÚS Orlicko
- 35 -
• RBK 311 – zmenšen v k.ú. Jetětice
V ÚS Orlicko stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v území a tyto úkoly pro navazující ÚPD na území ploch
zahrnutých do regionálního a nadregionálního ÚSES:
• zpřesnit v navazujících ÚPD a správních řízeních územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ÚS může
být v podrobnosti ÚPD a územních rozhodnutí redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a
morfologii terénu (tj. hranice prvků budou upraveny dle parcel v katastrálních mapách, dle v krajině jasně patrných hranic
(vodní toky, hranice lesa, aleje, remízky, apod.) a kdy změna hranice polygonu daného prvku v obou směrech nepřekročí
100 m oproti vymezení v grafické části ÚS při současném zachování funkčnosti prvku),
• zajistit jejich územní ochranu v navazujících ÚPD zařazením mezi veřejně prospěšná opatření v souladu se zařazením
těchto ploch mezi plochy veřejně prospěšných opatření v ÚS,
• přednostně stanovovat pro tyto plochy v ÚP využití území jako plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území,
příp. plochy vodní a vodohospodářské, nebo plochy lesní dle faktické podoby území,
• na území biocenter jen ve výjimečných případech (zejména v návaznosti na zastavěné území) a mimo nejcennější
enklávy rozšiřovat plochy zastavitelného území,
• na území biokoridorů jen ve zvlášť odůvodněných případech (zejména v návaznosti na zastavěné území) rozšiřovat
zastavitelné plochy, liniová vedení veřejné infrastruktury navrhovat přednostně kolmo na prvek, nikdy ne v souběhu,
• území nadregionálních biocenter jsou nezastavitelná území, kde obecně není žádoucí povolovat nové stavby, včetně
silnic a cest, měnit využití území, těžit nerosty a humolity, provádět terénní a vodohospodářské úpravy, měnit dochované
přírodní prostředí, vnášet nepůvodní druhy, používat chemické prostředky, pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné
akce, zřizovat bažantnice a obory a jiné migrační překážky (oplocení, liniové stavby apod.). Jakékoli zásahy do biocenter
je nutno konzultovat s MŽP.
• v území biokoridorů není vhodné vytvářet neprůchodné migrační překážky (oplocení velkých ploch, liniové stavby apod.),
je zde možno po konzultaci s MŽP povolovat a umisťovat stavby, měnit funkční využití území, povolovat terénní
a vodohospodářské úpravy, změnu současné skladby a ploch kultur, omezeně používat chemické prostředky a intenzivní
technologie. K zásahům do biokoridorů je kompetentní pouze MŽP.
• další podmínky využití území ploch ÚSES stanovovat tak, aby v území byly vytvořeny předpoklady pro
o zachování přírodě blízkých biotopů a lokalit ohrožených rostlin a živočichů,
o doplnění chybějících částí biokoridorů a biocenter,
• změny využití ploch biokoridorů a biocenter je možné navrhovat jen
o při vytváření podmínek pro budoucí vznik přirozené druhové skladby bioty odpovídající stanovištním
podmínkám,
o pokud nesníží ekologickou stabilitu s výjimkou případů uvedených výše (tj. nepřípustné jsou takové
změny podmínek využití, které by snížily současný stupeň ekologické stability daného území, tj. změna
druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability,
např. z louky na ornou půdu),
o pokud neznemožní nebo výrazně nezhorší přírodní funkce současných ploch ÚSES,
o pokud neznemožní či neohrozí jejich funkčnost,
• v plochách překryvu prvků systému ekologické stability a výhradních ložisek, dobývacích prostorů a chráněných
ložiskových území je nezbytné postupovat podle doporučení ČBÚ, MŽP a MPO č.j. 7770/2009/05100, upravujícího střety
územního systému ekologické stability s územní ochranou výhradních ložisek,
V ÚS Orlicko jsou dále vymezeny ochranné zóny (pásma) nadregionálních biokoridorů, kdy funkční součástí ochranných
pásem jsou všechny plochy s vyšší ekologickou stabilitou, které podporují funkce biokoridorů, a to do vzdálenosti 2 km na
obě strany vně od osy nadregionálního biokoridoru.
Tabulka 23: Nadregionální biokoridory
NKOD
KOD_UPK Název
60
NBK002 Štěchovice-Hlubocká obora
176
NBK016 Dědovické stráně-K60
176
NBK017 Dědovické stráně-K60
60
60
114
NBK031 Řežabinec-Dědovické stráně
60
Týn nad Vltavou, Hněvkovice u Týna nad Vltavou
Paseky u Tálína
Všemyslice, Slavětice u Všemyslic, Všeteč
Jetětice, Podolí I, Olešná nad Vltavou
Týn nad Vltavou, Hněvkovice u Týna nad Vltavou
Hradiště u Písku
Chrást u Zahořan, Kostelec nad Vltavou
- 36 -
60
60
60
60
115
60
NBK039
NBK043
NBK049
NBK058
NBK063
NBK065
Štěchovice-Hlubocká obora
Dědovické stráně-K60
176
114
NBK070
NBK073
Řežabinec-Dědovické stráně
60
115
NBK075
NBK082
60
60
NBK085
NBK086
60
114
114
114
60
176
60
NBK089
NBK090
NBK101
NBK108
NBK111
NBK118
NBK135
Tabulka 24: Nadregionální biocentrum
NKOD KOD_UPK Název
25
NBC007
Dědovické Stráně
Tabulka 25: Regionální biocentra
NKOD
KOD_UPK Název
785
RBC003 Vysoký a Malý Kamýk
827
RBC010 Rukávečská obora
831
RBC036 Chomouty
829
RBC043 Hrby
1734
RBC049 Němec
787
RBC052 Jarník
786
RBC054 Sv.Jan
779
RBC058 Lužnice pod Bechyní
789
RBC079 Hradiště
828
RBC100 Kopaniny
788
RBC103 Keřka
1729
RBC135 Strážka
780
RBC138 Nový Dvůr
781
RBC201 Břehy
815
RBC204 Červený vrch
Kučeř, Vůsí, Jickovice
Pašovice, Doubrava nad Vltavou, Hosty
Písecká Smoleč, Dražíč
Chrást u Zahořan, Kostelec nad Vltavou
Zbonín, Jickovice
Jetětice, Podolí I, Olešná nad Vltavou
Písek, Louka nad Otavou, Dolní Novosedly, Svatonice,
Držov, Horní Záhoří u Písku
Písek
Zvíkovské Podhradí, Jetětice, Kučeř, Oslov, Vůsí,
Jickovice
Zbonín, Zvíkovské Podhradí, Jickovice
Pašovice, Všemyslice, Albrechtice nad Vltavou, Doubrava
nad Vltavou, Údraž, Hosty, Doubravka u Týna nad Vltavou
Kostelec nad Vltavou, Sobědraž, Jickovice
Písecká Smoleč, Jehnědno, Dražíč, Doubravka u Týna nad
Vltavou
Topělec, Borečnice, Vojníkov, Držov, Vrcovice
Písek, Topělec
Topělec, Borečnice
Kostelec nad Vltavou, Sobědraž, Jickovice
Písek
Všemyslice
Zbonín, Borečnice, Oslov, Vráž u Písku, Dědovice, Louka nad
Otavou , Dolní Ostrovec, Držov, Varvažov, Tukleky u Oslova ,
Horní Ostrovec
Všeteč
Květov
Vráž u Písku, Zlivice, Nová Ves u Čížové
Paseky u Tálína, Písek
Písek
Olešná nad Vltavou, Písecká Smoleč, Chřešťovice
Nuzice
Písek, Hradiště u Písku
Vůsí, Jetětice
Topělec, Vrcovice, Písek
Jickovice
Pašovice, Všemyslice, Hosty
Doubravka u Týna nad Vltavou, Doubrava nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Tabulka 26: Regionální biokoridory
NKOD
KOD_UPK Název
Novy Dvůr-Lužnice pod Všemyslice, Netěchovice, Týn nad Vltavou , Koloděje nad Lužnicí ,
362
RBK010 Bechyni
Nuzice, Hosty
306
RBK108 Větrov-Dědovické stráně Varvažov, Horní Ostrovec
- 37 -
309
RBK128
310
307
RBK146
RBK160
311
308
RBK181
RBK211
Bošovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Zlivice
Hrby-U Stašova
Rukávečská
obora
- Květov
Spálená
Nová Ves u Čížové, Zlivice
Hrby-Placka
Kopaniny - Rukávečská Jetětice, Vůsí, Květov
obora
Zlivice
Hrby-Dědovické stráně
Tabulka 27: Lokální biokoridory
Označení Název
LBK 1M
V Polném
LBK 1T
Židova strouha
LBK 2M
V brodcích
LBK 2T
Doubravka
LBK 3M
Luží
LBK 3T
U Jarošovic
LBK 4M
Laciny
LBK 5M
Onen Svět
LBK 5T
Do Koloměřic
LBK 6M
Homole
LBK 6T
Bída
LBK 7M
U Chlumku
LBK 7P
Hejný
LBK 7T
Koloměřický potok
LBK 8M
Pod Koňským vrchem
LBK 8T
Pod Dubovým vrchem
LBK 9M
Podhoří
LBK 9T
Židova strouha
LBK 10M
Předbořický potok
LBK 10P
Bystrý
LBK 10T
Čihovický les
LBK 11M
Pazderna
LBK 11P
Na závsí
LBK 11T
Bílinský potok
LBK 12M
Velká
LBK 12T
Židova strouha
LBK 13M
Jilmová
LBK 13P
V radotkách
LBK 13T
Koloměřice
LBK 14M
Ke Křížku
LBK 14P
U Zábrdí
LBK 14T
Černý kříž
LBK 15M
Sv.Jan
LBK 15P
Háj
LBK 15T
Doliny
LBK 16M
U Hamru
LBK 16T
Na hliněných
LBK 17M
U Květova
LBK 17P
Lety
LBK 17T
Děkanský potok
LBK 18M
K Chumeláku
LBK 18P
U Kuby
LBK 18T
Palečkův potok
Výměra (ha)
1,751
9,538
3,03
4,44
2,574
12,924
2,588
7,643
5,379
4,032
2,51
3,562
1,554
3,787
2,322
5,822
4,432
16,736
1,964
2,341
0,597
2,249
2,351
2,291
3,72
18,174
3,954
2,124
5,904
2,894
1,247
5,99
4,219
2,121
3,115
1,973
1,194
5,549
0,912
7,059
2,814
3,798
2,987
Zahořany
Nuzice, Hodonice u Bechyně
Jetětice, Podolí I
Velká u Milevska, Sobědraž
Týn nad Vltavou, Netěchovice
Velká u Milevska
Zahořany
Koloměřice, Hosty, Doubravka u Týna nad Vltavou
Zahořany
Týn nad Vltavou, Předčice
Velká u Milevska
Šerkov,Zalužany
Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice
Zahořany
Koloměřice
Zahořany, Předbořice
Předbořice
Šerkov
Hněvkovice
Velká u Milevska, Hrejkovice
Lety,Šerkov
Koloměřice, Koloděje nad Lužnicí
Velká u Milevska
Vladyčín, Dobrá Voda
Šerkov
Koloměřice
Kučeř
Šerkov
Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice
Květov, Velká u Milevska
Lety,Horosedly
Koloměřice
Květov, Osek u Milevska
Předčice, Smilovice u Týna nad Vltavou
Květov
Lety
Kučeř, Květov
Šerkov,Kožlí
Hněvkovice
- 38 -
LBK 19M
LBK 19T
LBK 20M
LBK 20P
LBK 20T
LBK 21M
LBK 21T
LBK 22M
LBK 22P
LBK 22T
LBK 23M
LBK 23P
LBK 24M
LBK 24T
LBK 25M
LBK 25P
LBK 25T
LBK 26M
LBK 26P
LBK 27M
LBK 27T
LBK 28M
LBK 29M
LBK 29T
LBK 30M
LBK 30T
LBK 31M
LBK 32M
LBK 32T
LBK 33M
LBK 33P
LBK 34M
LBK 34P
LBK 34T
LBK 35M
LBK 35T
LBK 36M
LBK 36T
LBK 37M
LBK 37T
LBK 38M
LBK 38T
LBK 39M
LBK 39P
LBK 39T
LBK 40M
LBK 41M
LBK 41T
LBK 42M
LBK 42P
LBK 42T
LBK 43M
Sobědražský les
2,41
Skalná
3,774
Na dolině
2,065
Lety
2,06
Poddoubravecký potok
3,08
Borek
5,015
U chrustu
1,475
Jickovice
3,658
Udice
4,547
U Koudelky
1,901
U Vršeckého
3,227
Holý vrch
2,904
Vladyčín
4,512
V Chlumu
2,384
U kříže
3,616
K Letům
3,452
Na klínech
0,557
Za luhy
2,478
Pod Bezprstým rybníkem 0,968
Pod obrázkem
2,234
Bohunický potok
2,534
Jickovický potok
3,025
Strašná
2,541
U Kraví hory
2,885
Zahrádka
2,504
Selná
6,208
Sobík
6,044
Jickovický potok
2,944
Výřice
2,084
Kroupovský rybník
4,013
U Hrobky
0,791
Jezdvinec
0,585
V hutích
1,641
Hostecký potok
4,167
Nad loužkem
1,259
Bílinský potok
1,114
Hrejkovický potok
2,766
Senný
5,799
K Jezdvinci
3,928
Obecní les
3,639
Záduší
4,956
Karlovka
3,447
Hostínský rybník
2,854
Další hora
3,401
Ke Šternberskému rybníku 15,483
Kobylí vrch
2,743
Hanslovka
3,734
Bitice
7,568
Pod planinami
3,036
Krahulík
4,534
Na svini
2,291
Pila
5,128
Sobědraž
Dražíč
Velká u Milevska, Květov
Lety
Jickovice
Dražíč
Jickovice
Kožlí u Orlíka
Dražíč
Velká u Milevska, Kučeř
Šerkov
Březí, Vladyčín
Dražíč, Chrášťany
Březí, Vepice
Lety
Chrášťany
Předbořice
Kožlí u Orlíka
Sobědraž, Zahrádka
Bohunice nad Vltavou, Týn nad Vltavou
Březí, Předbořice, Radvánov, Kovářov
Zahrádka
Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou
Zahrádka, Kostelec nad Vltavou
Nuzice
Vesec, Přílepov
Kožlí u Orlíka
Vesec
Lety, Dolní Nerestce
Kovářov, Pechova Lhota
Koloděje nad Lužnicí, Hvožďany u Bechyně
Vepice, Dobrošov, Kovářov
Nuzice
Vesec, Přílepov
Týn nad Vltavou, Netěchovice, Nuzice
Kostelec nad Vltavou, Vesec, Přílepov
Všeteč, Temelín
Kovářov, Březí
Králova Lhota
Chrášťany, Dražíč, Koloměřice, Hvožďany
Žebrákov, Radvánov
Žebrákov, Chrást
Bohunice nad Vltavou, Zvěrkovice
Radvánov, Vesec
Orlík nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Kovářov, Vesec
- 39 -
LBK 43P
LBK 43T
LBK 44M
LBK 44T
LBK 45M
LBK 45P
LBK 45T
LBK 46M
LBK 46P
LBK 46T
LBK 47M
LBK 47T
LBK 48M
LBK 48P
LBK 48T
LBK 49M
LBK 49P
LBK 49T
LBK 50M
LBK 50P
LBK 50T
LBK 51M
LBK 51T
LBK 52M
LBK 52P
LBK 52T
LBK 53M
LBK 53T
LBK 54M
LBK 54P
LBK 54T
LBK 55M
LBK 55P
LBK 55T
LBK 56M
LBK 56P
LBK 56T
LBK 57M
LBK 57P
LBK 57T
LBK 58M
LBK 58P
LBK 58T
LBK 59M
LBK 59P
LBK 59T
LBK 60M
LBK 60P
LBK 60T
LBK 61M
LBK 61T
LBK 62M
Orlík nad Vltavou
Bor
Kobylí vrch
Bohunický potok
Žebrákov
Borek
Záluží
K Brejše
Vávrovky
Pod Fišerákem
Žebrákovský potok
Zdoba
Pod Dílem
V korbách
Zelib
Pastviště
V korbách
Hlinecký potok
Draha
Na planinách
Na židovském
Braník
U cihelny
K Jezeru
Na jezeře
Týn nad Vltavou
K Dluhoši
Semenec
U Hůrky
U orlické cesty
Pod Semencem
Sobědražský les
Králova Lhota
U Sýkorů
Holubcovo
Na Pazderně
Všeteč
Obůrka
Chlum
Na dolinách
Novina
U orlické cesty
Ke Kamennému vrchu
Bachmač
Hliník
Stružka
Chomouty
Obora
Nad křížem
Na Borkách
Málkův potok
Chlumek
2,483
1,041
2,347
22,613
6,672
3,835
9,593
2,535
5,741
1,073
2,032
3,415
2,096
4,618
5,224
2,842
0,369
9,723
1,951
2,259
0,785
2,18
10,658
4,039
0,477
4,009
2,04
1,709
3,485
1,144
0,554
2,465
2,706
3,415
2,228
0,465
8,524
2,633
2,752
8,265
4,104
3,065
1,033
2,574
1,419
0,046
7,048
1,004
6,204
2,005
2,379
1,706
Orlík nad Vltavou
Nuzice
Žebrákov
Zahořany, Žebrákov
Králova Lhota
Týn nad Vltavou, Zvěrkovice
Zahořany
Orlík nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Žebrákov, Chrást
Všemyslice
Vepice
Lety
Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice
Vesec, Kovářov
Lety
Týn nad Vltavou
Předbořice
Orlík nad Vltavou
Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice
Kučeř
Koloděje nad Lužnicí, Týn nad Vltavou
Předbořice, Březí, Vladyčín
Laziště
Týn nad Vltavou
Předbořice
Týn nad Vltavou
Předbořice, Zahořany
Králova Lhota
Týn nad Vltavou
Sobědraž, Hrejkovice
Králova Lhota
Všemyslice, Bohunice nad Vltavou
Sobědraž
Králova Lhota
Všeteč
Sobědraž, Jickovice
Probulov
Koloměřice, Hosty
Kučeř, Jickovice
Králova Lhota
Laziště
Všemyslice, Albrechtice nad Vltavou
Sobědraž, Kostelec
Orlík nad Vltavou
Doubravka u Týna nad Vltavou, Doubrava nad Vltavou
Jickovice
Hrejkovice, Velká u Milevska
- 40 -
LBK 62T
LBK 63M
LBK 63T
LBK 64M
LBK 64P
LBK 64T
LBK 65M
LBK 65P
LBK 65T
LBK 66M
LBK 66P
LBK 66T
LBK 67M
LBK 67T
LBK 68M
LBK 68T
LBK 69M
LBK 69P
LBK 69T
LBK 70M
LBK 70P
LBK 70T
LBK 71M
LBK 71T
LBK 72M
LBK 72P
LBK 72T
LBK 73M
LBK 73P
LBK 73T
LBK 74T
LBK 75M
LBK 75P
LBK 75T
LBK 76M
LBK 76T
LBK 77M
LBK 77P
LBK 78M
LBK 79M
LBK 79P
LBK 80M
LBK 81M
LBK 82M
LBK 83T
LBK 84P
LBK 84T
LBK 88P
LBK 89P
LBK 91P
LBK 94P
LBK 95P
Padělky
Ke Skalce
Hladná
Jirouškův vrch
Plechový
U Selné
U Ptákovy strouhy
Novodvorský rybník
U Málků
K Čertovu koni
Na beranově
Na Hůrkách
Březí
Neznašov
V babím
Na dílech
U Jirouškova vrchu
Nad Kučerovým
Ke Kořenskému vrchu
U Jirouškova vrchu
Březina
U Kalvárie
V Holém vrchu
Pod mohylami
Březová
U Šrůty
Bohunice
Kovářovská hůrka
Za lukami
Ke skládce
Na štěchováku
V doubí
Planina
K Hájišti
K Vladyčínské hůrce
U Dražíče
Vesec
Luh
V zapovězeném
Ouvary
Mrzená
Koňský vrch
Pod humny
K Betlému
Za palouky
U Hradu
Chlum
Ochoz
Svatý Jan
Vosovice
Žabák
Zbonínský potok
1,545
1,436
1,963
2,473
2,966
1,927
2,649
2,064
6,835
3,152
3,754
8,531
2,68
6,57
2,723
2,355
3,927
3,738
2,476
2,039
4,193
2,199
5,706
4,898
4,814
4,226
1,023
4,017
2,346
2,439
3,271
2,767
0,573
1,673
2,194
3,392
3,918
0,883
2,226
2,38
3,523
1,696
7,331
3,881
1,328
0,42
3,9
5,363
4,034
4,18
4,032
2,946
Pašovice, Hosty
Květov, Jetětice
Květov
Orlík nad Vltavou
Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou
Jetětice
Laziště
Doubrava nad Vltavou, Hosty
Jetětice
Laziště
Pašovice
Květov, Stehlovice, Jetětice
Všemyslice
Sobědraž
Květov, Branice
Orlík nad Vltavou
Pašovice, Všemyslice
Květov
Laziště
Všemyslice
Přílepov, Sobědraž
Hosty, Všemyslice
Sobědraž
Nevězice
Kovářov
Laziště
Pašovice
Hosty
Vepice, Březí
Nevězice
Hosty
Vladyčín
Dražíč
Vesec
Nevězice
Přílepov, Sobědraž
Žebrákov
Nevězice
Zahořany
Chrást,Voltýřov
Žebrákov, Radvánov
Borovany, Dražíč
Nevězice
Dražíč,Chrášťany
Zbonín
Zbonín
Varvažov
Varvažov
Zbonín
- 41 -
LBK 96P
LBK101P
LBK102P
LBK104P
LBK106P
LBK110P
LBK114P
LBK116P
LBK119P
LBK120P
LBK121P
LBK122P
LBK123P
LBK126P
LBK128P
LBK129P
LBK131P
LBK133P
LBK134P
LBK135P
LBK136P
LBK137P
LBK138P
LBK139P
LBK140P
LBK141P
LBK142P
LBK143P
LBK144P
LBK145P
LBK146P
LBK150P
LBK151P
LBK152P
LBK155P
LBK158M
LBK160P
LBK161P
LBK162P
LBK165P
LBK166P
LBK167P
LBK168P
LBK170P
LBK171P
LBK172P
LBK173P
LBK174P
LBK175P
LBK176P
LBK177P
LBK178P
Bolehrad
Zbonínský potok
U Varvažovské paseky
U Zbonína
Zbonínský potok
Nad Úvozy
Hlásnice
U Zvíkovského Podhradí
Rybníčky
Ostrovec
Dolní Ostrovec
Cerhonický les
U Svaté Anny
Nový rybník
Na bahnech
Strouha
Pod Černým vírkem
Na Jezvinách
K Červenému
Nad Horní Taškou
Na lubech
Dobročál
Požáry
Pod Požáry
Zběrov
Tukleky
Truš
K Tuklekům
Vysočky
Tukleky
Červenina
Otava
Skladiště
Šlahouny
Nová Ves
Nad bažantnicí
K Dobré Vodě
Kosejřín
Křenovický les
Vlastec
Pod Skrýšovem
K Jižinám
Struhy
Pod Kosejřínem
Jetětický potok
Zlivice
U žel. st. Vlastec
Planina
Kavkovna
Skrýšov
5,031
0,363
3,256
3,974
0,543
3,755
1,326
2,339
4,167
3,968
1,476
3,207
0,057
3,195
1,489
2,287
4,439
2,775
3,033
2,655
5,243
1,421
2,295
3,274
2,138
0,173
2,636
0,597
0,851
1,388
4,841
3,427
2,794
2,707
2,492
3,27
9,652
3,324
4,303
3,87
4,225
4,584
3,405
3,243
2,386
3,199
4,152
4,944
1,329
2,985
2,483
1,368
Varvažov
Zbonín
Zbonín
Zbonín
Zbonín
Zbonín
Zbonín
Varvažov
Dolní Ostrovec
Dolní Ostrovec
Dolní Ostrovec
Cerhonice,D.Ostrovec
Dolní Ostrovec
Oslov
Oslov
Cerhonice
Oslov
Oslov
Vráž u Písku
Malčice u Mirotic
Oslov
Oslov
Oslov
Tukleky u Oslova
Oslov
Oslov
Vráž u Písku
Tukleky u Oslova
Oslov
Oslov
Tukleky u Oslova
Stehlovice, Křenovice
Nová Ves u Čížové
Zlivice
Oslov
Bošovice u Čížové, Třebkov
Stehlovice, Křenovice, Podolí I
Vlastec
Borečnice
Křenovice, Bojenice
Temešvár
Bošovice u Čížové
Podolí I
Zlivice
Vlastec
Vojníkov
Držov
Borečnice
- 42 -
LBK179P
LBK180P
LBK181P
LBK184P
LBK185P
LBK186P
LBK187P
LBK188P
LBK189P
LBK190P
LBK191P
LBK192P
LBK193P
LBK195P
LBK196P
LBK199P
LBK200P
LBK201P
LBK202P
LBK203P
LBK204P
LBK205P
LBK207P
LBK208P
LBK209P
LBK210P
LBK211P
LBK213P
LBK214P
LBK215P
LBK216P
LBK218P
LBK219P
LBK220P
LBK221P
LBK222P
LBK223P
LBK224P
LBK225P
LBK226P
LBK228P
LBK230P
LBK231P
LBK232P
LBK233P
LBK234P
LBK235P
LBK236P
LBK237P
LBK238P
LBK239P
LBK240P
Nad rybníkem
Křenecký potok
Dobrá Voda
V slunačích
U Myslivny
Kocovice
Zálesí
K mokři
Kocovice
Ovčín
Kašina Hora
Vrcovice
Ve stružkách
Rastory
Jamný
Na hájištích
U hajnice
Pod Sloupovnou
Na Hájištích
Zálesný rybník
Rastory
Topělecký rybník
Olešná
U záduší
Na hájištích
Sloupovna
Za hájky
Třešně
Pazderna
U struh
Na Dlouhých
Smoleč
Stará Lázně
Slavná hora
Purkratice
Podhorák
U Seker
Pod Slavnou horou
Pod Sloupovnou
Široká
Ke Slavné hoře
U Honzíčka
Hrůbata
K Dubovému vrchu
Dlouhá políčka
Pastušiny
U Chrastin
Za Mikoláškem
Od hájku
Hájky
Chřešťovice
Slabčice
2,99
7,653
2,586
2,084
6,756
2,073
1,885
4,246
1,684
3,707
1,708
4,847
2,996
2,975
2,098
2,488
1,239
5,135
3,895
2,473
5,74
4,659
3,093
1,428
6,136
3,465
2,346
2,531
3,499
0,747
1,593
3,359
3,947
4,367
1,537
0,773
1,167
0,217
2,752
2,072
4,986
2,895
3,621
3,836
9,812
1,179
2,458
1,649
1,509
4,644
3,58
3,246
Kašina Hora
Temešvár
Vlastec
Podolí I
Topělec
Temešvár
Křenovice, Podolí I
Topělec
Bošovice u Čížové, Krašovice
Kašina Hora
Vrcovice
Křenovice, Podolí I
Jamný
Svatonice
Temešvár
Písek
Svatkovice, Podolí I
Písek
Svatonice
Temešvár
Písecká Smoleč, Svatkovice
Třešně
Jamný
Třešně
Dolní Novosedly
Písecká Smoleč
Písek
Dobešice
Písek
Chrastiny
Chřešťovice
Dobešice
Temešvár
Slabčice, Rakov
Chrastiny
Písek
Dobešice
Slabčice, Písecká Smoleč
Nemějice
Slabčice
Chrastiny
Chrastiny
Chřešťovice
Slabčice
Chřešťovice
Slabčice
- 43 -
LBK241P
LBK242P
LBK243P
LBK244P
LBK245P
LBK247P
LBK248P
LBK249P
LBK250P
LBK252P
LBK253P
LBK254P
LBK255P
LBK256P
LBK257P
LBK258P
LBK261P
LBK262P
LBK263P
LBK264P
LBK265P
LBK268P
LBK269P
LBK270P
LBK271P
LBK272P
LBK273P
LBK275P
LBK276P
LBK277P
LBK278P
LBK279P
LBK281P
LBK282P
LBK283P
LBK284P
LBK285P
LBK286P
LBK287P
LBK288P
LBK289P
LBK290P
LBK291P
LBK292P
LBK293P
LBK294P
LBK295P
LBK296P
LBK297P
LBK299P
LBK300P
LBK301P
Nové Sedlo
Na stryjčinách
Jarník
Na úzkých
Amerika
U Seníku
K Táboru
Březí
Mehlenický potok
Chudý vrch
Od hájku
Ovčínek
Psohlavec
Psohlavec
Za hájky
Šrobovna
Brabencovna
Překážkovny
U Zemánků
Drtina
U Brabencovny
Beránkovec
K Březí
Nohejlík
Na Rozkročáku
Na kloboučkách
U Jehnědna
Borky
Na bábě
Mehelnický potok
Havírka
Mezi Vrchy
Semice
Smrkovice
Na kopřivně
Nad Prostřední Putimí
Jehnědno
Svícny
Přední pecky
Údraž
Hanzlíček
Údraž
Na Sychrovně
Ke Změnám
Pod Vápenicí
Blažkovna
Nový Dvůr
Nový Dvůr
Pecky
Kocovna
Hůrky
V Dílech
0,95
2,888
3,395
2,029
2,963
5,368
0,9
4,267
2,645
3,728
1,62
1,875
1,518
5,362
1,08
1,098
3,944
1,93
3,738
1,117
0,621
2,165
4,168
4,21
3,965
2,259
3,603
1,535
4,951
1,487
0,769
3,665
2,322
2,36
2,582
4,162
3,74
5,507
3,934
5,489
3,393
4,662
1,796
5,599
1,31
2,778
2,196
2,861
2,629
1,206
3,15
2,305
Písek
Kluky u Písku
Písek
Kluky u Písku
Písek
Kluky u Písku
Slabčice, Nemějice
Kluky u Písku
Písek
Písek
Jehnědno
Kluky u Písku
Nemějice, Písecká Smoleč
Nemějice
Písecká Smoleč
Písek
Semice u Písku
Jehnědno
Jehnědno
Dražíč, Nemějice, Písecká Smoleč
Semice u Písku
Písek
Písecká Smoleč
Kluky u Písku
Písek
Paseky u Tálína
Jehnědno
Semice u Písku
Jehnědno
Smrkovice
Písek
Hradiště,Putim
Semice u Písku
Smrkovice
Paseky u Tálína
Smrkovice
Jehnědno
Písek
Písek
Paseky u Tálína, Kluky
Smrkovice,Putim
Údraž
Smrkovice
Údraž
Smrkovice,Putim
Smrkovice,Nový Dvůr
Písek
Smrkovice,Putim
Smrkovice,Selibov
- 44 -
LBK302P
LBK303P
LBK304P
LBK305P
LBK306P
LBK307P
LBK308P
LBK309P
LBK310P
LBK311P
LBK313P
LBK315P
LBK315P
LBK316P
LBK317P
LBK318P
LBK319P
LBK323P
LBK324P
LBK326P
LBK327P
LBK331P
LBK333P
LBK334P
LBK336P
LBK337P
LBK340P
Náveský les
1,495
U Boubelíkovce
4,452
U Pařenice
1,668
Landrošty
3,056
Nad Píseckou silnicí
3,484
Pikhart
1,068
Pařenice
3,215
Kukle
4,316
Pikhart
3,067
Pod ševcovým paloukem 2,851
U Hladné
1,525
Pod Skalským Vrchem
2,988
2,767
Korečník
1,724
Albrechtice nad Vltavou 2,618
Nad komůrkami
2,667
Na skalce
1,32
Nad
Benešovským
0,942
Mlýnem
Kozín
3,575
Nuzovský vrch
5,382
U rybníka
3,823
V Koutech
3,216
Na Skalce
3,064
Medenice
3,698
Na Skalce
1,67
Újezd
2,695
Karlovka
7,04
Tabulka 28: Lokální biocentra
Označení
Název
LBC 1M
Kaly
LBC 1T
U Týna nad Vltavou
LBC 2T
Výřice
LBC 3M
Krkavčí skála
LBC 3T
Čihovický les
LBC 4M
U potůčku
LBC 4T
Fišerák
LBC 5P
Hejný
LBC 5T
Hodonický potok
LBC 6M
Chomouty
LBC 6T
Mezi cestami
LBC 7M
U Kovářova
LBC 7P
Na závsí
LBC 7T
Hlinky
LBC 8T
Semenec
LBC 9P
U Udice
LBC 9T
Pod Hosty
LBC 10M
V Pucharském
LBC 10P
U Kuby
LBC 10T
Zaječí
LBC 11M
Na Husárně
Údraž
Putim
Údraž
Smrkovice
Selibov, Talín, Nový Dvůr
Údraž
Údraž
Paseky u Tálína
Údraž
Paseky u Tálína
Smrkovice
Smrkovice
Paseky u Tálína
Paseky u Tálína
Smrkovice,Heřmaň
Paseky u Tálína
Paseky u Tálína
Nová Ves,Paseky
Nová Ves,Paseky
Albrechtice nad Vltavou, Všeteč
Albrechtice nad Vltavou, Všeteč
Výměra (ha)
3,395
3,58
5,735
3,553
3,868
4,398
4,161
7,559
12,785
3,337
8,834
1,897
3,744
5,521
4,221
3,669
6,531
3,947
5,664
2,944
1,807
- 45 -
Květov
Týn nad Vltavou
Nuzice
Jetětice
Hněvkovice u Týna nad Vltavou
Květov
Týn nad Vltavou
Šerkov
Sobědraž
Kovářov
Lety
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Kožlí, Šerkov
Sobědraž
Šerkov
Týn nad Vltavou
Sobědraž
LBC 11P
LBC 11T
LBC 12M
LBC 12T
LBC 13M
LBC 13T
LBC 14M
LBC 14T
LBC 15M
LBC 15P
LBC 15T
LBC 16M
LBC 16P
LBC 16T
LBC 17T
LBC 18M
LBC 18T
LBC 19M
LBC 19P
LBC 19T
LBC 20M
LBC 20T
LBC 21M
LBC 21P
LBC 21T
LBC 22M
LBC 22T
LBC 23M
LBC 24P
LBC 24T
LBC 25M
LBC 25T
LBC 26M
LBC 26P
LBC 27M
LBC 28M
LBC 28T
LBC 29M
LBC 29T
LBC 30M
LBC 30P
LBC 30T
LBC 31M
LBC 32M
LBC 32P
LBC 32T
LBC 33M
LBC 33P
LBC 34M
LBC 34P
Lety
U cihelny
Kostelní les
Na černém
Na borku
U Kolodějí
U Zápovědného
Pláň
Jedličná
Bezprstý rybník
Výskok
Bahna
U Hrobky
U Koloměřic
Branovice
U Stehlovic
Kopanina
U Jirouškova vrchu
U Holého vrchu
Potůčky
Skalka
U skládky
K Čertovu koni
Pod Homolí
Břehy
Sv.Bartoloněj
Pod Kozími vrchy
Cibulka
Pod Mičanem
U Málků
Ouhoří
Pod Vačem
Čihadla
Luh
Želebůz
Drahoniny
Na kypťáku
U mostu
Pod Jedlovým vrchem
Na Vejdarech
Staré Sedlo
U Bohunic
Na Kopaninách
Pod Červenou
Kothany
Zdoba
Pazderna
Na kněžském
Nad Solnicí
Na jezeře
2,948
4,285
5,27
3,888
3,039
3,356
3,17
4,541
5,867
6,204
3,161
7,752
3,156
6,436
8,894
5,266
4,701
4,782
3,329
6,204
4,716
4,792
4,836
17,856
8,891
5,14
6,716
6,407
5,723
4,145
5,665
4,793
6,512
6,61
5,799
2,375
7,922
4,237
8,914
3,797
3,451
4,777
9,043
4,622
4,513
5,093
3,393
6,347
5,796
4,173
- 46 -
Lety
Netěchovice, Týn nad Vltavou
Kučeř
Hosty
Jickovice
Netěchovice, Koloděje nad Lužnicí
Jetětice
Netěchovice, Koloděje nad Lužnicí
Sobědraž
Kožlí
Nuzice
Kožlí
Koloměřice
Dobšice u Týna nad Vltavou, Předčice
Stehlovice
Květov
Lety
Hosty
Květov
Pašovice
Jetětice
Lety
Třitim, Předčice
Vůsí
Všemyslice
Kučeř
Kožlí, Orlík
Chrást u Zahořan
Nuzice, Březnice u Bechyně
Jickovice
Chrást u Zahořan
Chrást u Zahořan
Pašovice
Jetětice
Všeteč
Chrást u Zahořan
Orlík
Jetětice
Jetětice
Všemyslice
Jetětice
Orlík
Chrást u Zahořan
Laziště
LBC 34T
LBC 35M
LBC 35T
LBC 36M
LBC 36P
LBC 36T
LBC 37M
LBC 37P
LBC 37T
LBC 38M
LBC 38P
LBC 38T
LBC 39M
LBC 39T
LBC 40M
LBC 40T
LBC 41M
LBC 41T
LBC 42M
LBC 42P
LBC 42T
LBC 43M
LBC 43P
LBC 43T
LBC 44M
LBC 44P
LBC 44T
LBC 45M
LBC 45P
LBC 45T
LBC 46M
LBC 46P
LBC 46T
LBC 47M
LBC 47T
LBC 48M
LBC 48T
LBC 49M
LBC 49T
LBC 50M
LBC 50P
LBC 50T
LBC 51M
LBC 51P
LBC 51T
LBC 52M
LBC 52P
LBC 52T
LBC 53M
LBC 53T
Habří
Pod Chrástem
U Bohunic
Peklo
U Obory
Hájiště
Pod Plazy
Na Pazderně
U Dolin
Pod Hanzlovkou
U orlické cesty
Pod Kamenným vrchem
Pod Vartou
Nuzický potok
U Vany
Drobný
Doubek
Koloděje
Podjíny
U Probulova
Na Židovském
Doubravská
Na beranově
Červený mlýn
U Žďákovského mostu
Nový Dvůr
Bojiště
Čampule
Na Křemenném
Semenec
U Sobědraže
Novodvorský rybník
Červený vrch
Karlův vrch
V Semenci
U pomníku
U Píchů
Koňský vrch
Na Černém
Doubravka
Za lukami
U Myšáků
Hadrov
Horní Tisíček
Na Kohoutě
Vladyčínská hůrka
Peklo
Višňovka
Frank
Na Brandíře
7,479
2,987
3,048
3,474
4,43
16,14
3,723
3,161
4,704
3,233
5,849
3,313
3,006
5,895
7,82
7,766
8,517
3,448
6,471
3,463
14,372
5,351
2,504
5,335
10,339
3,535
3,102
6,851
5,945
8,057
4,15
4,212
7,469
2,904
4,419
13,52
10,978
4,139
14,503
5,568
2,737
4,712
5,119
3,004
2,712
7,04
7,346
4,348
4,71
6,683
- 47 -
Chrást u Zahořan
Kučeř
Orlík
Hosty
Jickovice
Králova Lhota
Koloměřice
Chrást u Zahořan
Králova Lhota
Hosty
Jickovice
Nuzice
Jickovice
Doubravka u Týna nad Vltavou, Hosty
Jickovice
Chrást u Zahořan
Probulov
Králova Lhota, Laziště
Nuzice
Laziště
Všemyslice
Orlík
Týn nad Vltavou
Laziště, Krsice
Týn nad Vltavou
Květov
Týn nad Vltavou
Sobědraž
Týn nad Vltavou
Zahořany
Hosty
Zahořany
Nevězice
Všemyslice
Zahořany
Laziště
Týn nad Vltavou
Vladyčín
Orlík, Nevězice
Chrášťany
Kovářov, Březí
Všeteč
LBC 54M
LBC 54P
LBC 54T
LBC 55M
LBC 55T
LBC 56M
LBC 56T
LBC 57M
LBC 57P
LBC 57T
LBC 58M
LBC 58T
LBC 59M
LBC 59T
LBC 60M
LBC 60T
LBC 61M
LBC 61P
LBC 61T
LBC 62M
LBC 62P
LBC 62T
LBC 63M
LBC 63T
LBC 64M
LBC 64T
LBC 65M
LBC 65P
LBC 65T
LBC 66M
LBC 66P
LBC 66T
LBC 67M
LBC 67T
LBC 68M
LBC 68P
LBC 68T
LBC 69M
LBC 69T
LBC 70M
LBC 70P
LBC 70T
LBC 71M
LBC 71T
LBC 72M
LBC 72P
LBC 72T
LBC 73M
LBC 73T
LBC 74M
Díl
Na velkém luhu
U Splazu
Mlázovický rybník
Velká Novina
Bohuslavina
Na Skaličkách
Hvížďák
Na Hradě
Karlovka
Kněžský rybník
Jedlový vrch
Lašovické rybníky
Kometa
U Černého kříže
Čihovice
Panský
Ve Vodicích
Podlesí
Dluhoš
V jedli
U Blümů
Na lezači
Na Obci
U obrázku
Hladná
Pod Pelechy
Kostelník
Chrášťanská hůrka
Na Brejše
Vosovice
U Hrobce
V hájku
U Kutišů
Kotýřinský rybník
Lavičný
Vitonín
Silvestr
U Burdů
Chumelák
Podelhota
Shon
Káfník
Nad Doubravkou
Hůrky
Zbonínský potok
na Velkém Kuse
Braník
Sv.Jakub
U Květova
7,189
3,424
4,254
26,592
3,79
4,611
5,077
8,396
13,71
10,021
9,791
13,557
3,233
11,077
3,92
3,256
6,73
3,073
3,5
5,498
3,859
4,956
8,883
7,182
7,969
5,992
5,051
19,209
8,246
4,938
3,431
10,141
5,899
3,742
6,879
3,302
2,165
33,213
1,863
4,757
5,025
9,998
3,042
5,474
5,454
3,053
3,514
3,505
2,143
3,362
- 48 -
Vepice
Nevězice
Dražíč
Přílepov, Pechova Lhota
Dražíč
Zahrádka
Dražíč
Březí, Vladyčín
Nevězice
Dražíč
Kovářov
Slavětice u Všemyslic
Zahořany
Všeteč
Žebrákov
Předbořice
Nevězice
Všeteč
Předbořice
Nevězice
Týn nad Vltavou
Žebrákov
Litoradlice
Sobědraž
Zahořany
Zbonín
Zahořany
Smetanova Lhota
Třitim
Vesec
Koloměřice
Vesec
Zbonín
Zahrádka, Přílepov
Kučeř, Květov
Smetanova Lhota
Všeteč
Vesec
Jickovice
Zbonín
Kučeř
Týn nad Vltavou
Květov
LBC 74T
LBC 75M
LBC 75P
LBC 75T
LBC 76M
LBC 76T
LBC 77M
LBC 77T
LBC 78M
LBC 78T
LBC 79M
LBC 79T
LBC 80M
LBC 80P
LBC 80T
LBC 81M
LBC 81P
LBC 81T
LBC 82M
LBC 82P
LBC 82T
LBC 83M
LBC 83P
LBC 83T
LBC 84M
LBC 84T
LBC 85M
LBC 85T
LBC 86P
LBC 86T
LBC 87M
LBC 87T
LBC 88M
LBC 88P
LBC 88T
LBC 89P
LBC 89T
LBC 90P
LBC 90T
LBC 91P
LBC 91T
LBC 92T
LBC 93T
LBC 94P
LBC 95P
LBC 96P
LBC 97P
LBC 99P
LBC102P
LBC103P
Klapačka
U Velké
Bolehrad
Hůrka
Hamr
Kamenný vrch
Ve svaleném
Čihovický les
Pod Kobylím vrchem
Pod Hladnou
Lhotky
Koloměřice
Chlum
Roztrhaná
Pod Kraví horou
Jezero
Kopaniny
Pod Vsí
U Lacin
Tivoli
Pašovický potok
Ouhoří
Úvozy
Palečkův potok
Křivolák
Burdův potok
Kojovka
Bedrník
Hlásnice
Dubový vrch
U chaloupek
U Hlaviny
Radvánov
Na Budách
Pod Krží
Rosín
Nad Šternberským rybníkem
U děravé lípy
U rokle
Na Pohodnici
Na Padělkách
Dolní Ostrovec
Pod zvíkovským mostem
Březina
Plazy
Červený les
U Štědronských
Královice
15,958
6,023
4,676
4,678
6,128
8,193
6,526
7,266
2,977
1,986
7,513
3,973
26,315
3,35
4,768
8,518
6,259
4,609
4,591
3,274
9,706
3,012
5,209
6,106
6,586
4,708
5,295
9,203
3,244
18,158
4,832
5,433
5,508
4,962
6,818
15,057
7,163
3,969
4,316
3,678
2,963
4,788
4,519
6,088
3,241
8,313
4,06
8,872
4,158
4,812
- 49 -
Litoradlice
Velká u Milevska
Smetanova Lhota
Květov
Sobědraž,Jickovice
Žebrákov
Jickovice
Koloměřice
Velká u Milevska, Kučeř
Zbonín
Hosty
Předbořice
Zbonín
Velká u Milevska
Horní Ostrovec
Pašovice
Chrást
Zbonín
Kovářov
Pašovice
Vepice
Týn nad Vltavou
Varvažov
Koloměřice
Sobědraž, Velká u Milevska
Koloděje nad Lužnicí, Hvožďany u Bechyně
Radvánov
Zbonín
Hvožďany u Bechyně
Zbonín
Dražíč
Dražíč
Dražíč
Zbonín
Zbonín
Zbonín
Cerhonice
LBC104P
LBC107P
LBC108P
LBC109P
LBC110P
LBC111P
LBC112P
LBC113P
LBC114P
LBC115P
LBC116P
LBC117P
LBC118P
LBC120P
LBC123P
LBC124P
LBC125P
LBC126P
LBC127P
LBC129P
LBC131P
LBC132P
LBC133P
LBC134P
LBC135P
LBC136P
LBC137P
LBC138P
LBC139P
LBC140P
LBC141P
LBC142P
LBC143P
LBC144P
LBC146P
LBC147P
LBC149P
LBC150P
LBC151P
LBC152P
LBC153P
LBC154P
LBC155P
LBC156P
LBC157P
LBC158P
LBC159P
LBC160P
LBC161P
LBC162P
Svatá Anna
Horní Taška
Dobročál
U Červeného kříže
Pod záduším
U Požár
Truš
Horní Tukleky
Pod Skaličným rybníkem
U Oslova
Červenina
Čertova Hora
N Čekalvodě
Korytinky
Ve Verpáni
Novoveský
Spolí
Skladiště
Mešná
Hajnice
Křivolák
Kosejřín
Na seči
Nad Dubnou
Tlučka
Planina
Vlastec
V Černém Mýtě
Na Pamětině
Držov
Dobrá Voda
Skrýšov
Struhy
Nad Rybníkem
Ovčín
Kocovice
Vlastecký rybník
Pod Podolskem
Plesníky
Nad Vojníkovem
U Hesouna
Temešvár
V stružkách
Podolsko
Svatonický vrch
Pod Podolským mostem
Velké mokří
U Krašovic
Na mokřinách
Na pahorku
3,98
3,456
2,811
2,785
3,347
6,802
4,427
3,585
4,44
4,767
16,242
8,016
4,189
3,552
3,476
5,776
3,038
5,005
3,21
3,209
7,03
7,206
4,527
3,673
8,394
3,039
3,137
3,247
5,18
2,944
7,012
3,502
3,63
2,835
3,143
3,556
5,257
4,119
5,888
4,949
2,808
9,685
3,729
3,345
3,966
3,03
3,816
2,727
3,678
6,419
- 50 -
Oslov
Oslov
Zlivice
Oslov
Oslov
Oslov
Tukleky
Malčice
Oslov
Oslov
Zlivice
Tukleky
Oslov
Louka nad Otavou
Louka nad Otavou
Jetětice, Podolí I
Nová Ves, Zlivice
Křenovice
Držov
Borečnice
Držov
Vlastec
Křenovice
Držov
Temešvár, Oslov
Zlivice
Vlastec, Kašina Hora
Držov
Bošovice
Borečnice, Topělec
Horní Záhoří
Podolí I
Kašina Hora
Držov
Topělec
Temešvár
Krašovice
Podolí I
Držov
Podolí I
Křenovice
Krašovice
Horní Záhoří, Kašina Hora
Svatonice, Vrcovice
LBC163P
LBC164P
LBC167P
LBC168P
LBC169P
LBC170P
LBC172P
LBC173P
LBC174P
LBC177P
LBC178P
LBC179P
LBC180P
LBC181P
LBC182P
LBC183P
LBC184P
LBC186P
LBC187P
LBC188P
LBC189P
LBC190P
LBC191P
LBC192P
LBC193P
LBC194P
LBC195P
LBC197P
LBC198P
LBC199P
LBC200P
LBC201P
LBC202P
LBC203P
LBC204P
LBC205P
LBC206P
LBC207P
LBC208P
LBC210P
LBC211P
LBC212P
LBC213P
LBC214P
LBC215P
LBC216P
LBC217P
LBC218P
LBC219P
LBC220P
U nádraží
Za kopcem
Krašovický rybník
U Záduší
Na dílech
Dolní Rastory
Sýkorka
U Švihlíka
U Vlků
U studánek
Nádvorný rybník
Na Lomech
Za Ovčínem
Slavná Hora
U luhu
Sloupovna
Sloupovna
U struh
Podhorák
Brložnice
Na Jihru
Sulánov
Na cvičišti
Nad Skalami
Síbrovna
Kopaniny
Dubový vrch
Stružky
Mlaka
Pastušiny
Čepinec
Na Logrech
V zálipí
Na Křížatkách
Chmelišná
Na ježkovské
Souložnice
Na bílé skále
Nový chřešťovický rybník
Tábor
Strojetínská
Šobrovna
Písecká Smoleč
Březský mlýnský rybník
Velký chřešťovický rybník
Od hájku
Březí
U Hromové jedle
Na Dolinách
U Drtiny
4,977
2,64
5,422
3,008
4,891
11,698
5,09
2,914
2,895
3,904
9,316
3,808
3,036
6,925
4,29
3,886
4,639
3,174
8,427
3,055
3,162
2,742
2,934
1,801
4,729
2,512
5,361
7,86
8,073
3,888
3,013
6,19
2,881
7,348
8,71
4,253
2,846
10,948
4,287
2,894
5,889
4,51
4,247
7,535
3,795
4,127
2,942
5,018
3,259
3,143
- 51 -
Svatonice
Krašovice
Svatonice
Jamný
Podolí I, Olešná, Písecká Smoleč
Svatonice
Dolní Novosedly, Svatonice
Jamný, Třešně
Písek
Svatonice
Topělec
Dobešice
Chrastiny
Temešvár
Temešvár
Chrastiny
Chrastiny, Dolní Novosedly
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Slabčice
Písek
Chrastiny
Slabčice
Slabčice
Písek
Kluky
Písek
Písecká Smoleč
Kluky
Slabčice
Chřešťovice
Chřešťovice
Nemějice
Písecká Smoleč
Písek
Písecká Smoleč
Kluky, Jehnědno
Chřešťovice, Jehnědo
Jehnědo
Písecká Smoleč
Kluky
Písecká Smoleč
Nemějice
LBC222P
LBC223P
LBC224P
LBC225P
LBC226P
LBC227P
LBC229P
LBC230P
LBC231P
LBC232P
LBC233P
LBC234P
LBC235P
LBC236P
LBC238P
LBC240P
LBC241P
LBC242P
LBC245P
LBC246P
LBC247P
LBC248P
LBC249P
LBC250P
LBC251P
LBC253P
LBC254P
LBC255P
LBC256P
LBC259P
LBC260P
LBC261P
LBC263P
LBC264P
LBC265P
LBC267P
LBC268P
LBC270P
LBC271P
LBC275P
LBC276P
LBC277P
LBC280P
LBC282P
LBC284P
LBC287P
LBC295P
LBC300P
Na brašně
Hánovec
Luhy
U Dobré Vody
Pod Mehelníkem
Brabencovna
Kopečky
U Pahorku
Velký Mehelník
Pod Havírky
Klášterské rybníky
Karvašiny
Malý Mehelník
Průhony
Jehněděnský potok
Nad Starou Putimí
Svícny
Na Sychrovně
Vápenice
Na Pintířce
Dlouhý rybník
Náveský les
Hůrky
Novodvorská Myslivna
U Dubu
Zadní Pecky
Změný
Pod Němcem
Pikhart
U Albrechtického rybníka
Zubovský Vrch
Pařenice
Kopanina
Skalský Vrch
Pod Čihadlem
Hladná
Luh
Nad Pasekami
Trampalovský rybník
Paseky
U Pasek
Chlum
Nuzovský vrch
Kloboučky
Újezd
Stružka
Mezerka
3,469
12,206
2,54
7,379
9,998
4,566
8,662
5,118
15,085
3,423
7,79
8,041
11,599
4,401
8,469
2,997
6,839
3,069
12,166
5,619
6,062
4,409
4,107
5,236
7,751
3,344
3,858
6,714
4,184
3,813
3,627
3,6
4,135
6,675
5,801
3,022
7,595
4,409
6,54
6,105
6,154
3,293
3,546
2,971
4,565
8,166
6,11
6,639
- 52 -
Písek
Písek, Smrkovice
Písek
Zátaví,Hradiště
Písek
Semice
Kluky, Paseky
Zátaví,Hradiště
Písek
Semice
Smrkovice
Jehnědo
Písek
Písek
Jehnědo
Putim,Hradiště
Písek
Smrkovice
Putim,Smrkovice,Hradiště
Nový Dvůr, Písek
Nový Dvůr
Údraž
Putim,Smrkovice
Písek
Smrkovice
Nový Dvůr
Údraž
Písek
Údraž
Údraž, Albrechtice
Putim
Údraž, Albrechtice
Albrechtice, Paseky
Smrkovice
Albrechtice
Albrechtice
Tálín
Paseky u Tálína
Albrechtice
Smrkovice
Paseky u Tálína
Paseky
Paseky u Tálína
Paseky
Paseky u Tálína
Albrechtice
Albrechtice, Všemyslice
Všemyslice,Albrechtice
A.4.2. Vytipování cyklotras a stanovení jejich hierarchizace
Jízdní kolo je v současné době velice moderním dopravním prostředkem, přičemž v turisticky atraktivním území představuje
velice vítanou alternativu osobnímu automobilu. Území, které chce přilákat turisty se v současné době neobejde bez nabídky
cykloturistických tras.
Okolí Orlické přehrady však poskytuje v současné době (na rozdíl od převážné většiny území jižních Čech) podmínky pro
cykloturistiku doslova nevhodné.
• Síť značených cykloturistických tras je nevyrovnána jak co do hustoty sítě, tak kvality nabídky. Nestimuluje rozvoj
cykloturistiky v přímém okolí přehrady.
• Nelze mluvit o síti v pravém smyslu slova; jedná se totiž vesměs o trasy navazující na záměry vybíhající z jiných,
sousedních, oblastí (písecko, budějovicko), nebo jsou součástí monoúčelových tras („Vltavská“, „Otavská“),
případně dálkových.
• Problémem je především naprostý nedostatek přechodů přes jezero. Ty jsou omezeny pouze na silniční mosty,
přičemž silnice po nich vedené jsou naprosto nevhodné pro cykloturisty.
• Možnost využití dopravně méně exponovaných komunikací - místních a účelových komunikací a silnic III. třídy jsou
značně omezené.
• Velmi omezená nabídka (a to i, nebo zejména, v širších územních souvislostech) je na pravém břehu Vltavy.
• Velmi omezená je vazba na síť cyklistických tras ve Středočeském kraji.
• Síť není hierarchizována (s výjimkou jedné dálkové trasy jsou všechny trasy vedeny v jedné kategorii jako
„místní“), což snižuje schopnost orientace pro její uživatele (zejména při volbě tras uživateli).
Z analýzy současné nabídky cyklistických tras a potenciálu v území vyplývají následující problémy:
Chybějící spojení přes vodu pro pěší a cyklisty:
Orlík nad Vltavou – Chrást,
Staré Sedlo – Kostelec nad Vltavou,
Varvažov – Zvíkov – Jickovice,
Oslov / Červený Újezdec – Červená – Květov / Jetětice,
Temešvár – Podolsko,
Jehnědno – Vranov – Dražíč,
Týn nad Vltavou – Nový Dvůr.
Další chybějící spojení pro pěší a cyklisty:
Voltýřov – Chrást,
Zahrádka – Sobík – Jickovice,
Jickovice – Kučeř,
Jetětice – Rukáveč / Květov,
Podolí – Slabčice – Dražíč,
Hosty – Nový Dvůr – Týn nad Vltavou,
Orlík nad Vltavou – Kožlí – Velký Vír – Kozárovice,
Jetětice – Rukáveč.
V mapových přílohách analytické části dokumentace byly vyznačeny jak současné cykloturistické trasy (dálkové a místní;
regionální bohužel v území zastoupeny nejsou), tak náměty na rozšíření a doplnění této sítě. V předkládané syntetické části
je navržena výhledová síť cykloturistických tras vzešlá ze závěrů a projednání analytické části s ohledem na jednání
s hlavními vlastníky návrhem dotčených (zejména lesních) pozemků.
Problémem při návrhu sítě byl především naprostý nedostatek přechodů přes jezero. Ty jsou omezeny pouze na silniční
mosty, přičemž silnice po nich vedené jsou naprosto nevhodné pro cykloturisty. Přitom možnost využití dopravně méně
exponovaných komunikací - místních a účelových komunikací a silnic III. třídy jsou značně omezené (jak vzpomenuto již
výše pouze v míře omezené vytvářejí síť), přičemž absence těchto komunikací je největší právě v okolí těchto mostů.
Zpracovatelé vidí nejreálnější možnost zlepšení této nabídky především rovněž výše zmíněnou rehabilitací lodní dopravy a
obnovou přívozů.
Předmětem návrhu je místní „orlická“ síť cykloturistických tras, samozřejmě zapojená do širších územních souvislostí
přilehlých území, jejímž základem by měla být jedna (hlavní) trasa na každém břehu Vltavy v podélném směru protkaná co
největším počtem příček tak, aby nabídla bohatou možnost okruhů dle zájmu a možností jednotlivých uživatelů.
Ty úseky komunikací, po nichž jsou vedeny či navrhovány cykloturistické trasy a vyžadují stavební úpravu (či nově
vybudovat), jsou zahrnuty do výčtu návrhu veřejně prospěšných staveb. Tyto záměry jsou nazvány „cykloturistickými
trasami“, nikoli „cyklistickými stezkami“; je tomu tak proto, protože v dané fázi přípravy záměru nelze dovodit, jaký charakter
bude ta která komunikace mít. Za veřejně prospěšnou stavbu „cykloturistické trasy“ lze považovat každou pozemní
komunikaci, která bude navržena především pro cyklisty, může však být užívána i jinými uživateli (majitelé přilehlých lesních
či zemědělských pozemků, v omezené míře i objektů bydlení apod.). Mohou jí tedy být jak místní, tak účelové komunikace
(lesní, polní cesty), které budou navrženy s šířkou vozovky cca 3 – 4 m (případně doplněné výhybnami).
- 53 -
Ve třech úsecích navržena samostatná stezka pro pěší a cyklisty v přidruženém dopravním prostoru silnic.
Území Orlicka není v současné době vhodné pro in-line bruslaře (byť představují v současné době významnou poptávku
v nabídce turistických příležitostí). Není s nimi počítáno (jako se samostatným oborem) ani v návrhu. In-line bruslaři mohou
v budoucnu využívat vhodné úseky z nabídky cyklistických tras (samozřejmě v kombinaci s veřejnou osobní, zejména lodní,
dopravou a přívozy). Nicméně představa, že by bylo možné pro in-line bruslaře (společně s cyklisty a pěšími turisty)
vybudovat samostatnou stezku podél břehu prakticky vodorovnou s nulovým objemem ztracených spádů tak, jak je obvyklá
u některých vodních ploch (a jak se již dnes buduje či připravuje na Lipně) je v případě Orlíka absurdní.
A.4.3. Vytipování chybějící infrastruktury a investičních příležitostí
A.4.3.1. Parkoviště
Velikost parkovacích ploch v obcích a u ostatních ubytovacích kapacit, je potřeba řešit v dalších stupních ÚPD a
ÚPP na základě konkrétních požadavků a náplně ploch.
Plochy pro parkování v marínách a sportovních přístavech, kempech, u ostatních ubytovacích zařízení a zařízení
sloužících turistickému a cestovnímu ruchu, jsou nedílnou částí vybavení a musí být navrženy tak, aby odpovídaly počtu
kotvišť a kapacitě těchto zařízení. Dešťové vody z parkoviště a zpevněných ploch budou zajištěny tak, aby nedocházelo k
znečištění vody v nádrži. Přitom je třeba uvažovat ke každé lodi nejméně jedno auto, a navíc ještě reservu na přívěsy a
případné návštěvy. Do parkovacích ploch pro členy klubu nelze počítat plochy pro zazimování lodí; tyto plochy však lze
využít po dobu závodů k parkování účastníků závodů a k uložení jejich lodí. Zajištění těchto ploch pro potřeby přístavů se při
morfologii terénu při orlické nádrži a současných vlastnických vztazích může stát limitujícím faktorem pro kapacity
jednotlivých zařízení.
V územně plánovacích dokumentacích jsou dále jmenovitě uvedeny následující vybrané navrhované kapacity
parkovišť.
pravý břeh :
• Podskalí
- 40 os. automobilů
• Temešvár
levý břeh :
• Velký Vír
• Štědronín, Plazy
A.4.3.2. Ubytování, stravování
V následujících tabulkách a grafech je zpracována bilance stavu rekreačních lůžkových kapacit, a to jednak
veřejných ubytovacích zařízení a dále objektů individuální rekreace za celé řešené území, zpracované dle dostupných
statistických údajů.
Tabulka 29: Přehled a kapacity ubytovacích zařízení
ORLICKO - ORP PÍSEK
Název
Kategorie
PENZION ÚDRAŽ
VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ JEHNĚDNO
REKREAČNÍ STŘEDISKO REJZÍKOV
REKREAČNÍ STŘEDISKO NOVÁ LOUKA
REKREAČNÍ STŘEDISKO TUK. PRŮMYSLU
ATOS s.r.o. VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ
Kožlí
PENZION U NOVÁKŮ
AUTOKEMP VELKÝ VÍR
Lety
REKREAČNÍ STŘEDISKO PUKŇOV
Orlík nad Vltavou
REKREAČNÍ STŘEDISKO ORLÍK
Oslov
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ KODREA
3
Sezónní
provoz
Počet pokojů
Počet míst
pro stany a
karavany
Penzion
Kemp
Chatová osada
Turistická ubytovna
Ostatní zařízení3
Ostatní zařízení
letní
letní
letní
letní
letní
letní
10 a méně
10 a méně
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
žádné
101 a více
žádné
žádné
žádné
žádné
Penzion
Kemp
letní
letní
10 a méně
51 až 100
žádné
101 a více
letní
11 až 50
1 až 50
letní
11 až 50
žádné
Chatová osada
letní
11 až 50
žádné
Ostatní zařízení = Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná.
- 54 -
Ostrovec
LT OSTROVEC
REKREAČNÍ STŘEDISKO NA RYBÁRNĚ
OSTROVEC
Paseky
TURISTICKÁ UBYTOVNA VÁCLAVKA
Písek
INTERHOTEL AMERICA
CITY HOTEL
HOTEL U KAPLIČKY
HOTEL BÍLÁ RŮŽE
HOTEL BIOGRAF
HOTEL OTAVARENA
HOTEL U KAPLIČKY DEPENDENCE
HOTEL POD SKALOU
HOTEL BULY
MOTEL NA PTÁČKOVNĚ
PENSION U KLOUDŮ
PENSION SPORT
HOTEL VILLA CONTI
HOTEL CADILLAC
ORNELA KLUB
PENZION U MALÍŘSKÝCH
CHATA ŽIVEC
VYŠŠÍ ODBORNÁ LESNICKÁ ŠKOLA
DOMOV MLÁDEŽE PÍSEK
ATS HRADIŠTĚ
HÁJENKA KŘIŽATKA
Podolí I
KEMP PODOLSKO
REKREAČNÍ STŘEDISKO
Slabčice
KEMP
Temešvár
KEMP STARÁ CESTA TEMEŠVÁR
Varvažov
PENZION FOUSEK
BUNGALOWS
RS ŠTĚDRONÍM
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ ŠTĚDRONÍN
Vráž
REHABILITAČNÍ LÁZEŇSKÉ SANATORIUM
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ SPT TELECOM
HOTEL ZVÍKOV
HOTEL ZVÍKOV BUNGALOVY
ORLICKO - ORP MILEVSKO
Jetětice
HOTEL VLTAVA
REKREČNÍ CENTRUM ČERVENÁ NAD
VLTAVOU
Kovářov
TVRZ HOLEŠOVICE
TURISTICKÁ CHATA ONEN SVĚT
TÁBOŘIŠTĚ RADAVA
REKREAČNÍ STŘEDISKO RADAVA
REKREAČNÍ STŘEDISKO ORLÍK
Chatová osada
Chatová osada
letní
letní
letní
11 až 50
11 až 50
10 a méně
žádné
žádné
žádné
celoroční
11 až 50
žádné
Hotel ****
Hotel ***
Hotel ***
Hotel ***
Hotel ***
Hotel ***
Hotel ***
Hotel **
Hotel **
Hotel **
Penzion
Penzion
Penzion
Penzion
Penzion
Penzion
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
letní
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
celoroční
letní i zimní
letní
celoroční
letní
letní i zimní
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
10 a méně
11 až 50
10 a méně
10 a méně
11 až 50
51 až 100
101 a více
11 až 50
10 a méně
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
Kemp
Chatová osada
letní
letní
11 až 50
11 až 50
101 a více
žádné
Kemp
letní
10 a méně
51 až 100
Kemp
letní
10 a méně
1 až 50
Penzion
Chatová osada
Chatová osada
Chatová osada
letní
letní
letní
letní
letní
11 až 50
10 a méně
10 a méně
51 až 100
51 až 100
žádné
žádné
žádné
žádné
žádné
celoroční
letní
51 až 100
10 a méně
žádné
žádné
Hotel ***
Chatová osada
celoroční
letní
11 až 50
11 až 50
žádné
žádné
Hotel ***
celoroční
letní
51 až 100
51 až 100
žádné
žádné
Penzion
Penzion
Kemp
Chatová osada
letní
celoroční
letní
letní
letní
11 až 50
10 a méně
10 a méně
11 až 50
11 až 50
žádné
žádné
101 a více
žádné
žádné
- 55 -
Milevsko
SPORTHOTEL A HOTEL STADION
VÁŠŮV MLÝN
ORP TÝN NAD VLTAVOU
Dražíč
PIVOVARSKÝ DVŮR LIPAN
VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ LIPOVSKO
Hosty
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ NOVÝ DVŮR
Týn nad Vltavou
HOTEL ZLATÁ LOĎ
PENZION A KEMP ČERVENÝ MLÝN
PENZION POD KOSTELEM
CAMP CABROV
AUTOKEMP RUSALKA
KEMP NAD JEZEM
CHATOVÁ OSADA
REKREAČNÍ STŘEDISKO NUZICE - LETNÍ
TÁBOR
DOMOV MLÁDEŽE PŘI ISŠ HNĚVKOVICE
HOTELOVÝ AREÁL BLANICE
UBYTOVACÍ SLUŽBY VAŇKOVÁ
Všemyslice
PENZION ZÁMECKÁ POŠTA
CHATOVÝ TÁBOR VLTAVÍN
CHATOVÝ KEMP KOŘENSKO
Hotel **
Kemp
celoroční
letní i zimní
11 až 50
10 a méně
žádné
1 až 50
Penzion
Kemp
celoroční
letní
10 a méně
10 a méně
žádné
1 až 50
celoroční
11 až 50
101 a více
Hotel ***
Penzion
Penzion
Kemp
Kemp
Kemp
Chatová osada
Chatová osada
celoroční
letní i zimní
celoroční
letní
letní
letní
letní
letní
11 až 50
11 až 50
10 a méně
10 a méně
11 až 50
11 až 50
11 až 50
11 až 50
žádné
žádné
žádné
1 až 50
1 až 50
1 až 50
žádné
žádné
celoroční
letní
celoroční
11 až 50
101 a více
10 a méně
žádné
žádné
žádné
Penzion
Chatová osada
Chatová osada
letní i zimní
letní
letní
10 a méně
10 a méně
10 a méně
žádné
žádné
žádné
Tabulka 30: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy
Počet Stavby
RD, pro
ORP
Obec
bytů rodinnou
rekreaci
541
164
Čížová
373
249
Dolní Novosedly
76
36
Kluky
196
22
Kožlí
19
0
Králova Lhota
77
84
Křenovice
58
9
Lety
107
14
Nevězice
68
80
Olešná
38
58
Orlík nad Vltavou
144
102
Oslov
121
120
Ostrovec
127
46
Písek
Paseky
66
10
Písek
11510
136
Podolí I
128
104
Probulov
24
0
Slabčice
183
71
Temešvár
40
20
Varvažov
84
65
Vlastec
78
8
Vojníkov
31
129
Vráž
192
32
Vrcovice
39
90
Záhoří
258
32
73
1
- 56 -
% staveb
pro
rodinnou
rekreaci
30
67
47
11
0
109
16
13
118
153
71
99
36
16
1
81
0
39
50
77
10
416
17
230
12
1
Neobydlené
domy
122
20
9
33
0
50
10
29
49
20
49
25
38
22
261
13
0
42
5
113
19
7
16
6
25
12
%
neobydlených
domů
22
5
12
17
0
65
16
27
72
53
34
21
30
33
2
10
0
23
13
135
24
23
8
15
11
16
ORP Písek celkem
Jetětice
Jickovice
Kovářov
Milevsko
Kučeř
Květov
Milevsko (pouze Velká)
Stehlovice
ORP Milevsko celkem
Dražíč
Hosty
Týn nad Vltavou
Chrášťany
Týn nad Vltavou
Všemyslice
ORP Týn nad Vltavou celkem
Řešené území celkem
14651
135
41
156
706
94
47
45
38
1262
72
83
336
1484
368
2343
18256
1682
113
27
59
230
46
81
23
0
579
22
15
80
386
87
590
2851
11,5
84
66
38
33
49
172
51
0
46
31
18
24
26
24
25
16
995
18
17
25
95
19
23
20
0
217
31
23
98
295
91
538
1750
7
13
41
16
13
20
49
44
0
17
43
28
29
20
25
23
9,5
Graf 1: Počty lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních
Počty lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních
3368
3500
3000
2500
hotely
2000
penziony
ubytovny
1500
kempy
776
1000
500
596
ostatní
437
223
0
Druh ubytovacího zařízení
Z porovnání bilance zjištěných údajů se souhrnnými údaji o návštěvnosti dle studie Využití vodní hladiny údolní
nádrže Orlík (AD 1995) vyplývá, že v období letní rekreační sezóny je v rekreačním území celé Orlické nádrže cca 12 000
ubytovaných návštěvníků, v řešeném území ÚS Orlicko bylo z dostupných statistických údajů zjištěno celkem 5400
návštěvníků, což je necelá polovina. Tento počet je však potřeba navýšit o cca 1,5 násobek jednodenních pasantních
návštěvníků. . Denní návštěvnost za příznivých klimatických podmínek zejména v období víkendů je tak uváděna v hodnotě
30 000 rekreantů, pro celou Orlickou nádrž a tudíž cca 15000 rekreantů v řešeném území ÚS Orlicko, což odpovídá i ve
studii prokázanému rekreačnímu potenciálu území, ale i údajům propočteným dle leteckých snímků a číslům uváděním v
ostatních odborných pracích.
Do celkové bilance stavu a předpokládaného vývoje lůžkových kapacit je potřeba ještě započíst 2850 objektů
individuální rekreace a 1750 statisticky evidovaných neobydlených objektů (potenciál cca 8500 lůžek). V řešeném území ÚS
Orlicko je registrováno cca 5400 lůžek a předpokládán nárůst o dalších cca 800 lůžek. Předpokládaný rozvoj ubytovacích
kapacit je odvozen součtem předpokládaného potencionálu objektů individuální rekreace a neobydlených objektů s lůžky v
ubytovacích zařízeních volného CR hotelového typu a ve stanových jednotkách a jejich předpokládaným rozvojem o cca
15%. Celková předpokládaná ubytovací kapacita v řešeném území ÚS Orlicko takto dosáhne hodnoty cca 11300 lůžek,
včetně míst v kempech.
Z výše uvedeného vyhodnocení vyplývá, že v řešeném území ÚS Orlicko je velký podíl objektů rodinné rekreace,
které však jsou často v problematicky dopravně dostupných lokalitách a často nejsou vybaveny veřejnou technickou
infrastrukturou, zejména veřejným vodovodem, kanalizací a ČOV. Z toho důvodu nedoporučujeme další výstavbu a
zahušťování ploch pro rodinnou rekreaci nad rámec schválených územních plánů. Případnou poptávku po dalších plochách
- 57 -
pro rodinnou rekreaci doporučujeme nasměrovat do využití neobydlených objektů a to především v zastavěných částech
sídel a obcí.
Dalším problémem jsou i trvalá kotviště hausbótů, drobné stavby, provizorní přístřešky a jejich dlouhodobé
nelegální umístění na březích. V této dokumentaci jsou vyznačeny lokality objektů či staveb, které nejsou zaznamenány
v katastru nemovitostí, určené k následnému prověření příslušnými obecními a stavebními úřady. Odstranění těchto objektů
a staveb (v případě hausbótů plavidel) a jejich případná náhrada za adekvátní zařízení, která by splňovala patřičné
podmínky vyplývající ze stavebního zákona, ubytovací standardy a nepoškozovala krajinný ráz je především úkol pro
právníky a výkonné orgány státní správy.
V případě zařízení hotelového typu, chybí v řešeném území vyjma města Písku, zařízení vyšší kategorie **** a
*****hotelu s celoročním provozem se standardem odpovídajícím současným trendům v cestovním a turistickém ruchu. Ve
výkresové části této dokumentace jsou vyznačeny symbolem vhodné lokality pro umístění takovéhoto zařízení. Jedná se o
lokality s vazbou na stávající, či navrhované plochy sportovně rekreační nadmístního nebo vybrané místního významu
v blízkosti vodní hladiny Orlické nádrže a současně v místech turisticky a pohledově atraktivních. Typologie a návrh
vybavení jednotlivých specifických ubytovacích, rekreačních a plavebních zařízení je převzata a zpracována dle podrobného
územně plánovacího podkladu Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001).
Kempy a tábořiště
Jedním z hlavních předpokladů úspěšné revitalizace Orlické nádrže je zlepšení standartu vybavení stávajících
ubytovacích zařízení, zejména kempů a tábořišť, které na rozdíl od ostatních zařízení vykazují největší problémovost nejen
v úrovni hygieny vybavení a služeb, ale i po stránce jejich architektonicko - urbanistických závad.
Největší závadou jsou trvale nainstalované přenosné či mobilní zařízení (stany, obytné přívěsy) v lokalitách
tábořišť a kempů, což vede k jejich improvizovanému "vylepšování" a výsledkem je zamoření krajiny podél vodní plochy
nelegálními slumy malých rybářských osad a celoročně parkujícími karavany, trvalými stany a přístřešky v kempech a
tábořištích.
Výchozím podkladem pro rekonstrukci stávajících tábořišť a kempů je kromě příslušných hygienických předpisů,
které stanovují potřebné plochy, minimální vybavení a provozní podmínky i typizační směrnice „Autokempy“ (STÚ), z níž
bylo vycházeno při stanovení kategorií zařízení.
Ubytování osob v těchto typech zařízení se předpokládá v trvalých objektech, přenosných a pohyblivých zařízeních
(tedy v pevných stanech, stanech, obytných přívěsech - karavanech, obytných automobilech, chatách či chatičkách). Areál
musí být napojen na pitnou vodu, kanalizaci, elektřinu, telefon a požární vodovod. Návštěvníkům s obytnými automobily a
přívěsy musí být umožněno vyprázdnění nádob na odpad z chemických WC. Odpadky budou ukládány do odpadových
nádob a denně odváženy, v případě potřeby i častěji. Dešťové vody z parkoviště a zpevněných ploch budou zajištěny tak,
aby nedocházelo k znečištění vody v nádrži..Z hlediska délky a charakteru provozu se bude jednat o sezónní pobytová
zařízení. Avšak sezónu je potřeba prodloužit a zkvalitnit nabídkou dalších vodních i pozemních outdoorových aktivit.Kapacita
území je dána jednou stanovou jednotkou a příslušnou výměrou, která činí na tuto jednotku 150 m2, vč. celé vybavenosti
kempu. Při určování a rozdělování vlastních ploch pro ubytování se používá tzv. kempová jednotka o minimální ploše 45 m2.
Tou se rozumí místo pro vlastní táboření (stan , karavan) s účastí 3 - 4 osob, bez ostatních ploch.Kapacitu z hygienického
hlediska určuje hygienik, celkový počet stanových jednotek nesmí přesáhnout 400. Praxe ukazuje, že z provozního hlediska
a subjektivního pocitu ubytovaných nejsou kapacitní zařízení nad 100 jednotek ideální, za optimální velikost autokempu je
považována kapacita 300 osob, neboť při větší kapacitě je nutno areál členit na samostatné oddíly s příslušnou vybaveností.
Vzhledem ke specifickému charakteru území, lze doporučit a předpokládat integraci provozu kempů s kotvišti
rekreačních plavidel. Vybavenost těchto areálů potom bude odpovídat oběma funkcím.
Vybavení kempů a tábořišť:
• oplocení s vjezdem
• bezprašné cesty a komunikace
• odstavné parkoviště nad kótou maximálního vzdutí,
• recepce a provozní objekt správy (ubytování správce),
• stálá lůžková kapacita v pevných objektech
• plocha pro stanování, obytné přívěsy či automobily
• kuchyňky s umývárnami nádobí a jídelnami
• umývárny s teplou a studenou vodou (umyvadla, sprchy), splachovací WC
• společenské prostory s restauračním zařízením
• prodej občerstvení a drobných potřeb
• zdroj pitné a užitkové vody
• kapacitně odpovídající a technicky vyhovující zařízení na likvidaci odpadních a splaškových vod
• doporučen je zdroj elektřiny pro kempové jednotky
• půjčovna stanů, vybavení a sportovních potřeb
• plochy pro sportovní a rekreační činnosti
- 58 -
•
•
•
•
•
•
•
místa pro táborový oheň, pikniková místa s možností nákupu či zásobení dřevem či dřevěným uhlím
zajištění první pomoci
možnost praní a žehlení
celodenní služba recepce a dozoru
denní úklid a odstraňování odpadu
mezinárodní značení na příjezdových komunikací
alespoň mobilní prodejna potravin,
Součástí areálu je příjezdová cesta a vnitřní komunikace, jakož oplocení celého zařízení. Oplocení areálu je
podmínkou pojištění provozovatele kempu a je-li kemp vzdálen od vody natolik, že jeho součástí není pláž, je vše bez
problémů. Pokud však je kemp spojen s pláží, nastává (především legislativní) problém, neboť Povodí Vltavy, státní podnik
jakožto vlastník nádrže ze zákona zodpovídá za údržbu břehových pozemků a z tohoto důvodu břehové pozemky nesmí být
oplocovány. Proto navrhujeme tři možnosti řešení vzniklé situace :
• pozemek pláže nebude oplocen, ale oplocení kempu proběhne za hranicí břehového pozemku, přičemž bude plot
vybaven dostatečným množstvím branek, jež budou otevírány pouze přes den
• pozemek pláže bude oplocen a na obou koncích vybaven vraty 4 m širokými pro průjezd techniky Povodí Vltavy, státní
podnik, přičemž klíče od zámků bude mít jak provozovatel kempu, tak i Povodí,
• pozemek bude oplocen po hranici břehového pozemku, v plotě bude dostatek uzamykatelných branek. Po dobu trvání
sezóny pak bude oplocení ještě doplněno uzavřením pláže; po ukončení sezóny provozovatel kempu toto oploceni vždy
demontuje, aby umožnil přístup Povodí Vltavy, státní podnik přístup na břehové pozemky.
Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné :
• realizovat a rozvíjet zařízení této kategorie na základě komplexně zpracovaných urbanisticko architektonických generelů,
zpracovaných s přihlédnutím k reálné etapizaci a nikoli formou bezkoncepčního nahodilého rozšiřování
• stavební objekty musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich
architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti
• pevné objekty se doporučují realizovat jako jednopodlažní s plochou příp. se šikmou střechou s ev. využitím podkroví.
• z předchozích bodů vyplývá nutnost zabránit a eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů
• součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění
Vodácká tábořiště
Specifickým typem ubytovacích zařízení jsou vodácká tábořiště, která by byla zaměřena na specifické potřeby
turistické vodácké plavby po nádrži. Svým pojetím by tato tábořiště byla skromnější než předchozí typy ubytovacích zařízení,
ale na druhou stranu by obsahovala některou specifickou vybavenost (např. dílnu a možnost zabezpečení sportovních lodí).
Odpadky budou ukládány do odpadových nádob a odváženy. Dešťové vody z parkoviště a zpevněných ploch budou
zajištěny tak, aby nedocházelo k znečištění vody v nádrži
Navrženo je následující vybavení těchto areálů:
• areál s centrálním polyfunkčním obslužným objektem musí být zásobován pitnou vodou, napojen na přívod elektřiny a
musí mít řešenu kapacitně a technicky odpovídající likvidaci odpadních splaškových vod s těmito místnostmi :
místnost pro přípravu jídel a mytí nádobí
klubovna - jídelna
2 - 4 ubytovací pokoje po dvou lůžkách pro přespání v období s nízkou vnější teplotou mimo letní období
umývárna a WC
skladové a provozní místnosti, dílna
zdroj elektřiny
• stálá lůžková kapacita v pevných objektech charakteru malých 2 lůžkových nájemních chatek, chatky nebudou vytápěny
ani napojeny na vodohospodářské sítě, pouze na elektrický rozvod NN (osvětlení).
• plocha pro stanování
• místa pro táborový oheň, pikniková místa
• docházková služba recepce a dozoru
• denní úklid a odstraňování odpadu
• oplocení s vjezdem, zpevněné cesty, parkoviště – tato dopravní zařízení nejsou určena závazně, kromě takto
vybavených areálů mohou být realizována zařízení bez přímé dopravní přístupnosti automobilem, areály mohou být
během výstavby i provozu dopravně obsluhovány z vody a parkování návštěvníků může být řešeno v jiných lokalitách
v docházkové vzdálenosti. Realizace parkovacích stání v areálu a přímo u obytných chatek je podmíněna kromě
dopravní dostupnosti i nutností nenarušit estetický a krajinný ráz lokality.
• místo pro úschovu lodí (oplocený pozemek)
• plocha pro slunění a koupání
Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné:
- 59 -
• architektonické řešení areálu musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být
zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti
• doporučeno je velmi komorní, minimalistické a skromné pojetí, s důrazem na odolnost materiálů a jejich přírodní
charakter
• centrální obslužný objekt se musí realizovat jako jednopodlažní s plochou či se šikmou střechou s event. podkrovím. U
objektu je nutné vhodné materiálové i barevné řešení.
• obytné chatky musí být architektonicky stylové a kvalitní, možné je i jednotné řešení, nutný je kontext hmoty i materiálů
s okolním prostředím. Vzhledem k nutnosti zamezení následné možné konverze chatek na chaty rodinné rekreace je
navržena max. výměra půdorysu místnosti 10m2, přičemž chatky mohou mít jedinou místnost. Chatky mohou mít u
vchodových dveří malou krytou terasu. Chatky musí být jednopodlažní, nepodsklepené, s nízkou šikmou (doporučena je
sedlová, stanová či pultová) střechou.
• součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění, doporučeno je mj. prostorové vymezení živými ploty či jinak
formovanou zelení
A.4.3.3. Pláže a jejich zázemí
Reliéf krajiny a údolní charakter vodní nádrže Orlík nedávají předpoklady pro nalezení dostatečného množství
ideálních ploch pro realizaci pláží, které by měly dostatečnou šířku, sklon, orientaci a ideální přístup a v neposlední řadě i
vhodnou kulturu půdního krytu (nelesní pozemky). Teoretická kapacita vodní hladiny pro koupání je tak, mimo jiné faktory,
výrazně limitována i kapacitou vhodných břehových lokalit, které by měly přirozené předpoklady pro realizaci pláži a
pobřežních rekreačních ploch.
Nezbytné je proto počítat i s využitím ploch, které sice nemají ideální parametry, ale je z nich přijatelný přístup k
vodě, jsou dostupné a mají alespoň určitou plochu umožňující slunění a pobyt. Určitou možností v lokalitách, kde vůbec není
možné lokalizovat plochu pláže, je vytvoření plováren charakteru plovoucího mola, ostatně i tato zařízení již v řešeném
území existují a jejich další výhodou je eliminace negativních vlivů kolísání úrovně hladiny. Tyto lokality jsou z prostorových
důvodů podstatně méně kapacitní a tudíž i jejich vybavení musí být přiměřeně skromné vzhledem k předpokládané kapacitě.
Pro řadu rekreantů ovšem mohou být tato zařízení o to přitažlivější díky intimnějšímu a klidovějšímu charakteru.
Z výše uvedených faktů vyplynulo níže uvedené členění podle úrovně vybavení dělení do následujících kategorií:
• zařízení (pláže) I. kategorie - charakteru komplexně vybavených koupalištních areálů na ideálních plochách
• zařízení (pláže) II. kategorie - s minimální vybaveností, zajišťující základní hygienický a uživatelský standard
• zbývající břeh nádrže - kde koupání není nijak organizováno a břeh je bez související vybavenosti
Zařízení I. kategorie
Představuje komplexně vybavená zařízení areálového typu, která budou či jsou realizována v návaznosti na
kapacitní rekreačně ubytovací zóny a prostory, či v návaznosti na hustě osídlená sídla a sídla s vysokým podílem
rekreačního využití. V každém případě vždy půjde o místa, kde lze reálně očekávat velmi silný nápor rekreantů. Předpokládá
se nejen návštěva rekrutující se z ubytovaných hostů či trvalých obyvatel blízkého okolí, ale i návštěvnost pasantních
jednodenních hostů z relativně vzdálenějších oblastí. Zařízení, vzhledem ke své investiční náročnosti, budou fungovat na
ryze komerční bázi a z těchto důvodů budou uzavřena volnému vstupu. Areál bude napojen na pitnou vodu, elektřinu a
kanalizaci, telefon a požární vodu. Odpady z rozmístěných košů budou dle potřeby několikrát denně odstraňovány. Vodní
plocha bude vymezena plavebními znaky a bójemi, které vyznačí přesný tvar vymezené plochy, případně s určením prostoru
pro plavce a neplavce.
S ohledem na vybavenost těchto pláží se předpokládá jejich oplocení a provozování jako veřejné placené služby.
Provoz v areálu se bude řídit provozním řádem. Dle místních podmínek lze určitou část vybavenosti situovat i mimo
oplocený areál (restaurace, byt správce apod.), což je v kontextu se skutečností, že většina těchto zařízení bude realizována
ve vazbě na ubytovací areály, kempy, sídla a podobně.
Vybavení těchto pláží musí dosahovat vysokého standartu a obsahovat atraktivní doplňkovou sportovně rekreační
a obslužnou vybavenost. Podle místních podmínek bude nezbytná i adekvátní úprava vstupu do vody.
Závazné je vybavení následujícími zařízeními :
• plocha pro koupání - bude vytýčena plavebními znaky a bójemi
• pláž - odpočinková plocha (travnatá, příp. písečná, částečně odstíněná, navazující na vodní hladinu,
• provozní zázemí (správa pláže, pokladny, místnost první pomoci, skladování, dílny, případně byt správce),
• stanoviště plavčíka - stálá služba,
• šatny a převlékací boxy,
• dětský koutek s brouzdalištěm
• WC - napojené na kanalizaci, případně chemické,
• sprchy a umývárny - napojené na kanalizaci
- 60 -
• kapacitně odpovídající a technicky vyhovující zařízení na likvidaci odpadních a splaškových vod
• parkoviště v blízkosti areálu (předpokládá se použití zatravňovacích prefabrikátů, aby nedocházelo k nárůstu
nepropustných ploch)
• bufet (občerstvení)
Doplňkové je vybavení následujícími zařízeními :
• restaurace
• prodejní stánky (trvalého charakteru),
• půjčovna loděk (přístavní molo),
• aquaparky, vodní atrakce
• sportoviště (půjčovna sportovního nářadí),
Zařízení II. kategorie
Jejich zřízení bude realizováno v místech s dobrou pěší dostupností, kde lze předpokládat poměrně vysokou
návštěvnost a zájem o rekreační pobyt u vodní plochy. Podmínkou není přímá dopravní přístupnost, areály mohou být
během výstavby i provozu dopravně obsluhovány z vody. Provozování tohoto typu pláží nepočítá s přítomností dozoru či
obsluhy a je tudíž na vlastní nebezpečí. Areály nemusí být oploceny, předpokládá se denní dojíždění obsluhy pro kontrolu
areálu, svoz odpadu, úklid a servis. Zařízení této kategorie by měla zabezpečit základní minimální předpoklady pro
předcházení vzniku hygienických závad v místech, kde nejsou dostupná zařízení I. kategorie a není reálné je vzhledem k
charakteru břehu realizovat. Odpady z rozmístěných košů, jakož i z mobilních stánků musí být dle potřeby odstraňovány.
Provozování tohoto typu pláží nepočítá s přítomností dozoru či obsluhy a je tudíž na vlastní nebezpečí. Areály nemusí být
oploceny, předpokládá se denní dojíždění obsluhy pro kontrolu areálu, svoz odpadu, úklid a servis. Smyslem zařízení této
kategorie není komerční efekt, nýbrž nabídka důstojné alternativy volnému koupání, jehož častým průvodním jevem je
znečišťování okolí odpady a exkrementy, ničení porostů a pod. Zařízení budou nekomerčního charakteru a jejich správa a
vybavenost by měla být financována z rozpočtu obcí či jiných vhodných subjektů, jako příspěvek ochraně životního prostředí.
Závazné je vybavení následujícími zařízeními:
• plocha pro koupání - vytýčí se pouze plavebními znaky na břehu,
• odpočinková plocha - pláž, případně plovoucí molo se vstupem do vody
• WC - předpokládá se chemické WC v samostatné buňce,
• nádoby na odpad
• místo pro odstavení vozidel v docházkové blízkosti pláže (nemusí a nemělo by být přímo u areálu).
Doporučenými zařízeními pak jsou:
• otevřená sportoviště
• stanoviště pro mobilní prodej občerstvení,
zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnost
charakter
• mobilní či pevné objekty WC či event. další objekty se musí realizovat jako jednopodlažní s plochou příp. se šikmou
střechou bez podkroví. U objektů je nutné vhodné materiálové i barevné řešení
formovanou zelení
A.4.3.4. Lodní doprava a vodní sporty
Osobní lodní doprava
Ta je provozována prakticky od vzniku přehrady, v současné době je provozována soukromým subjektem na
podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla
by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z
- 61 -
největších dopravních handicapů celého území - nedostatečnou nabídku možností dostat se na druhý břeh jezera. Nabízí se
i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním kolem. Do doby zřízení výše uvedených přívozů je dokonce tato její role v
podstatě nezastupitelná. Možnost zapojení vodní dopravy do integrovaného dopravního systému zmíněna výše. V současné
době je na hladině nádrže Orlík provozována soukromá veřejná lodní doprava na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách
ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné
k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů
I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně
významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a
spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové
vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů,
bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů
v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Jedná se především o
osobní lodní dopravu, kterou velkými motorovými loděmi („maďarkami“) provozuje fa Quarter spol. s r.o. Charakter dopravy
je pravidelný, lodi plují na základě pevného jízdního řádu. Hustota spojů v jízdním řádu se mění v průběhu sezóny. Kromě
pravidelné dopravy loď vypluje na okružní plavbu i v případě zájmu o vyjížďku. Rovněž tak je Quarter schopen podílet se i na
náhradních dopravních opatřeních, je-li nutno nahradit pozemní osobní dopravu lodní dopravou. Stanoviště lodí je na levém
břehu v blízkosti hráze a na Orlíku. Zimoviště a hlavní základna firmy se nachází v Podolsku, na pravém břehu těsně pod
mostem. Quarter spol. s r.o. má teď na Orlíku 7 lodí, do budoucna reálně počítá celkem s 8 plavidly. Ve studii ČSAD
(tehdejší provozovatel lodní dopravy) z r. 1986 jich bylo 10. Quarter provozuje poměrně značný počet zastávek, jejichž
umístění je dáno turistickou a dopravní atraktivitou lokality. Pokud se některá ze zastávek prokáže jako dlouhodobě ztrátová,
je po čase na novou sezónu zrušena a nahrazena jinou. V současné době jsou provozovány tyto zastávky:
Tabulka 31: Přístaviště veřejné lodní dopravy – stávající zastávky
Břeh / Lokalita
PB Radava - tábořiště
LB Velký Vír - tábořiště
LB Orlík - zámek
LB Zvíkov - hrad
PB Červená n. Vlt. kostel
PB Červená n. Vlt. chaty
PB Podolsko
PB Olešná - tábořiště
LB Hladná
PB Týn nad Vltavou
Říční km
154,0
155,6
157,0
169,0
176,5
180,1
182,2
184,6
195,6
204,2
Tabulka 32: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky
Břeh / Lokalita
PB Chrást
LB Žďákovský most
PB Sobědraž - Husárna
LB Zvíkovský most
PB Červená n. Vlt. most - žel.zast.
LB Temešvár - Podolský most
PB Písecká Smoleč Chmelišná
LB Chřešťovice
LB Jehnědno
LB Údraž
PB Doubrava - Rybárna
PB Pašovice
PB Neznašov - komora
PB Zvíkovský most (Otava)
LB Jitex (Otava)
PB Svatá Anna (Otava)
PB Oslov - chaty (Otava)
LB Jistec (Otava)
LB Koloděje nad Luž. (Lužnice)
Říční km
158,3
160,0
164,7
172,7
179,6
183,1
187,5
185,7
191,2
193,0
194,4
198,4
200,6
2,7
3,2
4,5
7,4
14,3
4,0
- 62 -
Přívozy
Následující přehled uvádí možná místa (staro)nového zřízení přívozů. Nelze jej nazvat přímo návrhem, neboť
představa, že budou zřízeny všechny, je jistě bláhová. Nicméně jejich zřízení se jistě neobejde bez iniciativních tlaků „zdola“,
tj. především ze strany obcí. Z tohoto důvodu jakákoli selekce možných míst by se v jednotlivých případech mohla ukázat
jako škodlivá. Tyto přívozy by se měly stát součástí územních plánů jednotlivých obcí (a to přímo jako veřejně prospěšné
stavby).
Tabulka 33: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu
Lokalita
Ŕíční km
Orlík nad Vltavou – Chrást
157,0
Staré Sedlo – Žďákov
159,5
Zvíkov (Vltava)
169,2
Zvíkov (Otava)
0,5
177,0
180,0
Podolsko
182,5
Jehnědno
191,2
Hladná
195,6
Pašovice
198,4
Nový Dvůr (Lužnice)
0,6
Jistec (Otava)
14,3
Délka
910 m
1060 m
440 m
450 m
820 m
2530 m
670 m
400 m
390 m
170 m
70 m
160 m
Obsaženo v návrhu ZÚR
v návrhu ZÚR
v návrhu ZÚR
v návrhu ZÚR
v návrhu ZÚR
Nákladní lodní doprava
Provoz nákladní lodní dopravy v současné době v podstatě nepřichází v úvahu, a to z důvodu nedokončenosti
vodní cesty. V praxi v současnosti na vodní nádrži Orlík vlastní pouze Povodí Vltavy, státní podnik, větší pramici, využívanou
pro zabezpečení potřeb provozu vodního díla. Rozvoj nákladní dopravy lze do budoucna očekávat pouze za předpokladu
splavnění Vltavy do Českých Budějovic s parametry vodní cesty I. třídy (do 300t přepravovaného nákladu). Je ovšem otázka,
zda bude tato dopravní cesta plně využívána.
Vodní mototuristika
Tímto názvem se označuje způsob trávení volného času, který u nás dosud není prakticky vůbec rozšířen, ale v
zemích na západ od našich hranic (zejména v SRN, Nizozemsku, Francii a Velké Británii) je velmi rozšířen. Jedná se o
dovolenkový pobyt na obytném motorovém člunu, vypůjčeném z půjčovny. Tyto čluny mají mimořádně bytelnou konstrukci
(prakticky je nelze poškodit ani v případě, že najedou plnou rychlostí kolmo na břeh), jsou relativně komfortně vybaveny a
jejich rychlost bývá omezena. Člun si lze vypůjčit od firmy, jež se jejich pronájmem zabývá, za velmi přijatelnou částku, a to
leckde i v případě, že nájemce není držitelem průkazu vůdce malého plavidla (pak ovšem musí připlatit za absolvování
jakéhosi kursu, na jehož základě obdrží jednorázový „kapitánský patent“ na smluvený úsek vodní cesty), mapu vodní cesty
s vyznačenými zajímavostmi a možnostmi kotvení a dalšího servisu a může vyrazit na cestu. Není výjimečné ani
nasmlouvání kotvišť na celou trasu plavby. V naší republice takováto plavidla zatím nikdo nepůjčuje, je však otázkou času,
kdy se první taková firma objeví. Navíc už byly zaznamenány projevy zájmu o návštěvu orlické vodní nádrže právě těmito
plavidly ze SRN. Jejich příjezd na Orlík není po technické stránce žádný problém (Slapskou přehradu lze překonat
převezením na přívěsu a orlická hráz je pro sportovní plavbu dostatečně vybavena). Vodní mototuristiku lze provozovat
základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání
povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na
povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel
se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a
vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení
zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání
povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Obecně lze konstatovat, že z hlediska této formy turistiky má Orlická nádrž co
nabídnout. Za předpokladu vybudování Vltavské vodní cesty až do Českých Budějovic, by byla nabídka zajímavostí a
pamětihodností na vltavské trase opravdu úctyhodná. Je žádoucí tuto aktivitu na vodní nádrž přitáhnout. Jako zázemí, ať už
ke kotvení, nebo pro potřeby doplnění vody, PHM, topného plynu či naopak pro odběry TKO, fekálních nebo nádních
odpadních vod, případně jako technické servisní zázemí mohou posloužit navrhované přístavy.
Lze rovněž předpokládat, že na Orlíku se v okamžiku jeho otevření motorové plavbě i se spalovacími motory,
objeví nejméně jedna firma, jež tuto službu bude nabízet. Její sídlo nelze předem přesně určovat, předpokládá se však, že
nejspíše tuto službu začne provozovat některý z větších přístavů, se silným investorem a dobrým technickým zázemím.
- 63 -
Přístaviště a kotviště rekreačních plavidel a jejich zázemí
Podmínky pro jachting, který je jednou z významných sportovně rekreačních aktivit a jehož výhodou je možnost
provozování v prodloužené sezóně od konce dubna do konce října, nejsou v případě vodní nádrže Orlík tak optimální, jako
např. v prostoru vodní nádrže Lipno. Je to dáno dvěma hlavními důvody. Tvar vodní plochy je výrazně protáhlý a velmi úzký
bez lokálních rozšíření do rozlehlých ploch, s výjimkou prostoru u přehradní hráze. Plachtění je tak méně komfortní a
vyžaduje více manévrování a křižování. To je navíc komplikováno velmi proměnlivými podmínkami větrného proudění
v úzkém údolí nádrže. Tuto skutečnost, která na druhou stranu není zásadní překážkou pro provozování jachtingu, umocňuje
druhý nepříznivý faktor, kterým je morfologický charakter břehu a z něho plynoucí problémy s výběrem vhodných lokalit pro
přístavy, provozním řádem povolené výrazné kolísání výšky hladiny a relativně malý počet cest, umožňujících příjezd k vodě
z komunikací. Tyto vlastnosti břehových partií nádrže vytvářejí komplikace při lokalizaci a realizaci přístavišť a kotvišť
rekreačních plavidel. Úzkému tvaru nádrže by přitom lépe odpovídal relativně větší počet kotvišť s menší kapacitou, než
několik kapacitních přístavišť, neboť větší počet kotvišť umožňuje rychlejší a rovnoměrnější rozptyl plavidel na vodní ploše.
Kotvení lodi bude umožněno v několika typech zařízení, jež jsou podrobně popsána v samostatné kapitole. Jedná
se o tato zařízení:
• marina - luxusně vybavené centrum pro celoroční kotvení,
• sportovní přístav - zařízení s dobrým zázemím pro celoroční kotvení,
• sportovní kotviště - zařízení s redukovaným vybavením pro celoroční kotvení,
• jachetní kotviště - nejjednodušší zařízení, vhodné především pro místní obyvatele, případně jako doplňková aktivita
jiného rekreačního zařízení pro celoroční kotvení,
• krátkodobé kotviště
• veřejné kotviště - nevybavená lokalita, v níž je povoleno stání
• obslužné místo
• kotevní bóje
Rozsah vybavení čtyř typů zařízení pro stálé kotvení lodí bude záviset na navržené kapacitě v jednotlivých
lokalitách a na finanční síle investora. Předpokládá se částečné využití některých zařízení přístavu (zejména marin) i pro
zimní sporty.
Pro jednotlivé kategorie těchto zařízení jsou v souladu územně plánovacím podkladem Využití vodní plochy a
břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) a územně plánovacím podkladem Technicko – plánovací podklad
využití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt a.s. 2006) specifikovány provozní podmínky,
povinné vybavení a regulativy, které budou podkladem pro další podrobnější územně plánovací a projektové dokumentace,
či podrobnější studie.
V lokalitách, kde jsou navrhovány sportovní přístavy, kotviště, popřípadě maríny jsou v současné době veřejná
kotviště pro hausbóty, které jsou zde umístěny se souhlasem správce toku na základě platných nájemních smluv. V případě
záměru vybudování maríny, respektive kotviště bude nutno v navazující podrobnější územně plánovací dokumentaci,
projektové dokumentaci, či podrobnější územní studii řešit prostorové a plošné uspořádání těchto lokalit umožňující
koexistenci stávajících a navrhovaných zařízení, případně stanovit náhradní lokality pro kotviště hausbótů.
Marina
Vybavení maríny se skládá ze zařízení provozního, ubytovacího a zařízení pro využití volného času. Provozní
vybavení marín musí obsahovat všechna zařízení, jež si jejich provoz vyžaduje a jež jsou i jinde ve světě běžná. Jedná se
především o zařízení, jež budou povinná jakožto základní vybavení, bez něhož marína nebude smět být provozována.
Mariny jsou exklusivním prostředím pro klubový život, neměly by se však proměnit v uzavřené oplocené pevnosti, do nichž je
nečlenům vstup zcela zakázán. Provozní vybavení marín musí obsahovat všechna zařízení, jež si jejich provoz vyžaduje a
jež jsou i jinde ve světě běžná. Mariny, jež budou vybaveny čerpacími stanicemi pohonných hmot, zařízením pro
odčerpávání fekálních a nádních vod, sběrem TKO a zařízením pro tankování pitné vody do plavidel budou povinny tyto
služby poskytovat na komerční bázi všem zájemcům, a to za ceny v místě obvyklé.
Jedná se především o zařízení, jež budou povinná jakožto základní vybavení, bez něhož marina nebude smět být
provozována :
• ochrana kotviště před vlnobitím,
• kotevní zařízení - plovoucí lávky, bóje,
• oplocení a střežení plavidel v době nepřítomnosti majitele,
• zařízení pro spouštění lodí na vodu - svážnice, šikmé sjezdy, zpevněné plochy pro autojeřáb, vlastní jeřáb. Pokud v
marině bude toto zařízení vypuštěno, nebo výrazně zjednodušeno (navrhne se třeba pouze šikmý sjezd), musí být tato
služba pro plavidla, pro něž je dostupné vybavení mariny nedostatečné, smluvně zajištěna v jiném zařízení,
• jachtařské veřejnosti přístupné sociální zázemí (WC, umývárny či sprchy s teplou a studenou vodou),
• zajištěné místo pro ukládání odpadů - kontejner, plocha pro ukládání pytlů apod.,
• zajištěný způsob zneškodňování odpadních vod - vlastní ČOV, napojení na obecní ČOV, jímku na vyvážení,
- 64 -
• zařízení pro odčerpávání fekálních odpadních vod z plavidel, napojené na vlastní systém nakládání s odpadními vodami.
Menší typy chemických WC jsou vybaveny odnímatelnou nádrží; zařízení, umožňující její vyprázdnění, bude rovněž
součástí každé mariny,
• zařízení pro odčerpávání nádních vod ze strojoven plavidel a navazující systém jejich zneškodnění,
• zařízení pro tankování paliva do plavidel. Toto zařízení bude instalováno mimo ostatní kotviště tak, aby v případě úniku
pohonných hmot do vody bylo neprodleně možno okolo plavidla instalovat plovoucí nornou stěnu a rozsah havárie tak
omezit na minimum,
• zařízení pro tankování pitné vody do plavidel,
• parkoviště pro vozidla majitelů lodí, včetně plochy pro umístění přívěsů na transport lodí, krátkodobě kotvících v marině,
• zimoviště pro plavidla, jež na orlické vodní nádrži budou celoročně - nemusí být součástí konkrétní mariny, mohou být
zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel, celoročně na vodní nádrži Orlík kotvících.
Plochy pro zimoviště musí být situovány nad kótou 353,60 m n. m.,
• kancelář správy přístavu, jež zabezpečí agendu, spojenou se spuštěním lodi na vodu,
• v marině musí být rovněž stálá služba, jež na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené
odstranění plavidel z hladiny a jejich uložení v zimovišti v případě, že hladina nádrže bude trvale klesat a došlo by k
ohrožení plavidel v marině,
• vodočet pro sledování stavu hladiny,
• v maríně musí být ubytovací kapacity pro majitele plavidel,
• součástí zařízení mariny musí být restaurace a další potřebné vybavení pro klubový život.
Další vybavenost již z provozního hlediska není závazná a povinná, rozšiřuje však služby pro uživatele a může pomoci i z
hlediska ekologie zabezpečením služeb, jež by při provádění v nouzových podmínkách mohly znamenat ohrožení životního
prostředí :
• dílna pro seřizování a opravy motorů - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny,
• zařízení pro dobíjení a případně i údržbu akumulátorů,
• servis pro opravy a údržbu plavidel (od údržby nátěrů až po opravy poškozených plavidel) - tyto činnosti mimo určené a
řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny,
• odtahová služba,
• servis pro opravu lodní výstroje,
• prodejna jachtařských potřeb,
• prodejna propan-butanu,
• supermarket,
• sportovní zařízení, fitnesscentrum, sauna, solárium apod.
• pevné objekty se doporučují realizovat jako jednopodlažní s plochou příp. se šikmou střechou s ev. využitím podkroví
Sportovní přístav svou vybavenosti v podstatě odpovídá maríně, ale s podstatě skromnější úrovní a je předurčen
pro místní majitele jachet, jakož i pro ostatní klientelu.
Jeho vybavení se bude omezovat pouze na to nejnutnější, co je k běžnému provozu nezbytné:
• ochrana kotviště před vlnobitím,
• kotevní zařízení - plovoucí lávky, bóje,
• oplocení a střežení plavidel v době nepřítomnosti majitele,
• zařízení pro spouštění lodí na vodu - svážnice, šikmé sjezdy, zpevněné plochy pro autojeřáb, vlastní jeřáb. Pokud v
přístavu bude toto zařízení vypuštěno, nebo výrazně zjednodušeno (navrhne se třeba pouze šikmý sjezd), musí být tato
služba pro plavidla, pro něž je dostupné vybavení přístavu nedostatečné a přes to v něm mají v úmyslu kotvit, smluvně
zajištěna v jiném zařízení,
Běžné typy chemických WC jsou vybaveny odnímatelnou nádrží; zařízení, umožňující její vyprázdnění, bude rovněž
součástí každého sportovního přístavu,
- 65 -
• zdroj pitné vody,
• v přístavech musí být i prostor pro manipulaci s palivem na plavidlech. Toto zařízení bude instalováno mimo ostatní
kotviště tak, aby v případě úniku pohonných hmot do vody bylo neprodleně možno okolo plavidla instalovat plovoucí
nornou stěnu a rozsah havárie tak omezit na minimum,
• parkoviště pro vozidla majitelů lodí, včetně plochy pro umístění přívěsů na transport lodí, krátkodobě kotvících v přístavu.
Pokud není možný přístup vozidlem až do prostoru přístavu musí být parkování zabezpečeno na začátku přístupové
komunikace,
• zimoviště pro plavidla, jež na vodní nádrži Orlík budou celoročně - nemusí být součástí konkrétního přístavu, mohou být
zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel celoročně na orlické vodní nádrži kotvících.
• kancelář správy přístavu, jež zabezpečí agendu, spojenou s provozem přístavu a se spuštěním lodi na vodu,
• v přístavu musí být rovněž stálá služba, jež na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené
ohrožení plavidel ve sportovním přístavu,
• vodočet pro sledování stavu hladiny.
prostředí:
• sociální zázemí (WC, umývárny či sprchy s teplou a studenou vodou),
• v přístavech s kapacitou plavidel dostatečnou pro ekonomický provoz může být i čerpací stanice pro tankování paliva do
plavidel. Toto zařízení bude instalováno mimo ostatní kotviště tak, aby v případě úniku pohonných hmot do vody bylo
neprodleně možno okolo plavidla instalovat plovoucí nornou stěnu a rozsah havárie tak omezit na minimum,
• zařízení pro klubový život (kanceláře, klubovny, šatny atd.),
• odtahová služba plavidel,
• dílna pro seřizování a opravy motorů - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny,
• zařízení pro dobíjení a případně i údržbu akumulátorů,
• servis pro opravy a údržbu plavidel (od údržby nátěrů až po opravy poškozených plavidel) - tyto činnosti mimo určené a
řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny,
• servis pro opravu lodní výstroje.
Sportovní kotviště
Kotviště s rozšířenou vybaveností by měla dát jachtařům možnost zaparkovat vozidla a spustit loď na vodu ve
sportovním přístavu a v průběhu pobytu na lodi dále celoročně kotvit na tomto typu kotviště. Sloužit by měla jednak
jachtařům a dále i pro kotvení hausbótů. Tato zařízení mohou existovat na samostatné bázi, ale je možné je realizovat i jako
doplňková zařízení (jakési dependance) sportovních přístavů. Služby v místě kotvení jsou omezeny na základní pobytový
standard, který by kromě ukotvení lodi měl umožnit pohodlný pobyt posádky.
Jeho vybavení se bude omezovat pouze na to nejnutnější, co je k běžnému provozu nezbytné:
• kotevní bóje, nebo plovoucí zařízení (molo, ježek),
• přístavní molo pro čluny, sloužící přístupu na pevninu (nutné u kotevních bójí),
• pokud budou v kotvišti pronajímány bóje zájemcům, kteří v oblasti vodní nádrže nebydlí, musí pro ně být zajištěno
parkování vozidel,
• jednoduché zařízení pro spouštění lodí na vodu (svážnice, šikmé sjezdy), tam, kde to přírodní podmínky dovolují,
• dohled, který zajistí střežení plavidel z hlediska vodních stavů, v případě poklesu hladiny pak zajistí vytažení všech
plavidel na plochy k tomu určené,
• parkoviště pro dojíždějící obsluhu
- 66 -
Běžné typy chemických WC jsou vybaveny odnímatelnou nádrží; zařízení, umožňující její vyprázdnění, bude rovněž
součástí každého sportovního přístavu,
• zdroj pitné vody,
• v přístavech musí být i prostor pro manipulaci s palivem na plavidlech. Toto zařízení bude instalováno mimo ostatní
kotviště tak, aby v případě úniku pohonných hmot do vody bylo neprodleně možno okolo plavidla instalovat plovoucí
nornou stěnu a rozsah havárie tak omezit na minimum,
• místa pro táborový oheň, pikniková místa
• docházková služba recepce a dozoru,
• zimoviště pro plavidla, jež na vodní nádrži Orlík budou celoročně - nemusí být součástí konkrétního přístavu, mohou být
zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel celoročně kotvících na orlické vodní nádrži.
• kancelář správy přístavu, jež zabezpečí agendu, spojenou s provozem přístavu a s případným spuštěním lodi na vodu,
• v dosahu přístavu musí být rovněž stálá služba, jež na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené
ohrožení plavidel ve sportovním přístavu,
• oplocení s vjezdem, zpevněné cesty, parkoviště – tato dopravní zařízení nejsou určena závazně, kromě takto
vybavených areálů mohou být realizována zařízení bez přímé dopravní přístupnosti automobilem, areály mohou být
během výstavby i provozu dopravně obsluhovány z vody a parkování návštěvníků může být řešeno v jiných lokalitách
v docházkové vzdálenosti, či ve sportovních přístavech.
prostředí:
• oplocení, vstup do objektu je předpokládán na čipovou kartu či po předání klíčů provozovatelem
- centrální polyfunkční obslužný objekt s těmito místnostmi :
- kuchyně
- klubovna - jídelna
- 2 ubytovací pokoje po dvou až čtyřech lůžkách pro nouzové přespání
- umývárna a WC
- skladové a provozní místnosti, dílna
- zdroj elektřiny
- zdroj pitné a užitkové vody
- místnost pro odstraňování a skladování odpadu z chemických WC
charakter
• centrální obslužný objekt se musí realizovat jako jednopodlažní s plochou či se šikmou střechou s event. podkrovím. U
objektu je nutné vhodné materiálové i barevné řešení.
• nutno je eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů
formovanou zelení
Jachetní kotviště
Jachetní kotviště svým vybavením jsou nejskromnějším zařízením. Služby v místě kotvení jsou omezeny na
naprosté minimum a je třeba za nimi odplout do většího a lépe vybaveného zařízení.
Minimální nutná výbava pozůstává z těchto zařízení:
• kotevní bóje, nebo plovoucí zařízení (molo, ježek),
• přístavní molo pro čluny, sloužící přístupu na pevninu (nutné u kotevních bójí),
• zajištěné místo pro zimování plavidel, pro něž je kotviště domovským přístavem (může být v jiném zařízení, nebo i na
vlastním pozemku majitele plavidla),
• pokud budou v kotvišti pronajímány bóje zájemcům, kteří v oblasti orlické vodní nádrže nebydlí, musí pro ně být zajištěno
parkování vozidel,
• dohled, který zajistí střežení plavidel z hlediska vodních stavů, v případě poklesu hladiny pak zajistí vytažení všech
plavidel na plochy k tomu určené,
- 67 -
Další služby a zařízení se nepředpokládají vzhledem ke skutečnosti, že tato zařízení mají sloužit zájemcům z řad
obyvatel chatových osad. Ti mají řadu funkcí většího přístavu zajištěnu v souvislosti s provozem chaty, a pro služby, jež ani
takto zajištěny nemají, mohou doplout do jiného přístavu.
Toto zařízení je určeno pro krátkodobé stání plavidla po dobu, kdy jeho posádka odchází na turistický výlet na
pevninu. Jedná se o denní stání na turisticky atraktivních lokalitách, jež budou provozována na komerční bázi..
Navrhuje se zřízení těchto kotvišť s následujícím minimálním vybavením :
• vyvazovací zařízení – nejlépe plovoucí molo
• stálá služba v provozní době
• další služby podle charakteru lokality a zájmu provozovatele, například
- prodej občerstvení
- půjčovna sportovního náčiní
- odběr TKO
• architektonické řešení objektu musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být
charakter (zvláště s ohledem na časté blízké sousedství s historickými objekty)
• obslužný objekt se musí realizovat jako jednopodlažní s plochou či se šikmou střechou. U objektu je nutné vhodné
materiálové i barevné řešení.
• nutno je eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled zařízení
• součástí zařízení by mělo být jejich koncepční ozelenění a jiná úprava okolí, doporučeno je mj. prostorové vymezení
živými ploty či jinak formovanou zelení (to ovšem záleží na pozemkových poměrech provozovatele)
Veřejné kotviště bude vymezeno toliko osazením příslušných signálních znaků. Žádná další zařízení v takovéto
lokalitě nebude třeba budovat, neboť se zde předpokládá stání na kotvě. Bude možno zde osadit kotevní bóje, ovšem jejich
pronajímání zde nepřichází v úvahu, neboť v této lokalitě nebudou nabízeny žádné služby. Přístup na břeh bude povolen
prostřednictvím vlastních prostředků plavidla (člun, přístupová lávka), nesmí ovšem dojít k porušení břehu. Rozdělávání
ohně na březích je zakázáno, bivakování a táboření rovněž. Přístup pro vozidla po břehu nebude budován, neboť veřejné
kotviště neslouží jako trvalé stání a tudíž příjezd vozidel je bezpředmětný. Plavidlo stojící v této lokalitě musí splňovat
podmínky pro stání, jimiž je trvalá přítomnost posádky.
Obslužné místo
Obslužní místo slouží k zásobení plavidel pohonnými hmotami, palivem do vařičů, pitnou vodou a zároveň je
vybaveno pro odběr pevných i kapalných odpadů.
Obslužní místo bude vybaveno minimálně v tomto rozsahu :
• čerpací stanice pohonných hmot
- benzin natural 95
- nafta
- biologicky odbouratelné oleje
- propan-butan v bombách 0,5 – 5 kg
• voda
- užitková z nádrže
- pitná z vodovodního řadu
- balená
• odběr pevných odpadů a jejich separace
- směsný odpad
- papír
- sklo
- plasty
• odběr kapalných odpadů
- splaškové odpadní vody z vestavěných i přenosných nádrží
- nádní vody
Předpokládá se zásobování jak „velké“ plavby (plavidla o výtlaku 300 t), tak i sportovních plavidel, na něž je třeba pamatovat
i v takové zdánlivé maličkosti, jako je jejich vyvázání u obslužného mola a přístup posádky jachty na molo. Ve výbavě
obslužného místa musí být i norné stěny a výbava pro lokalizaci a likvidaci případné ropné havárie vlastními prostředky.
- 68 -
Kotevní bóje
Další možností, jak zajistit kotvení plavidel, je osazení komerčních kotevních bójí. Ve vhodných lokalitách může
jejich majitel a provozovatel (soukromník, ale i obec) osadit po projednání se SPS a Povodím Vltavy, státní podnik několik
bójí, jež bude pronajímat zájemcům o kotvení. Za mírný poplatek jim tak zajistí bezpečné kotvení s občasným dozorem, tím
však veškeré služby končí.
Návrh lokalit těchto bójí není v této dokumentaci řešen, obecně lze říci, že v blízkosti každé obce je možno nalézt
prostor pro osazení alespoň jedné takovéto bóje.
Přehled a kapacita přístavů a kotvišť
Lokality jednotlivých přístavů a kotvišť byly voleny na základě územně plánovacího podkladu Využití vodní plochy a
břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) a územně plánovacího podkladu Technicko – plánovací podklad
využití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt a.s. 2006). Při konkrétním návrhu všech nových
sportovních přístavů nesmí být dotčeny schválené prvky Územního systému ekologické stability (biocentra a biokoridory).
Lokality pro přístavy a kotviště jsou posouzeny z hlediska možností jejich vybudování, vybavení a dopravní dostupnosti a
případných doporučení vhodnějšího a reálnějšího využití.
Mariny a sportovní přístavy
Vybavení mariny se skládá ze zařízení provozního, ubytovacího a zařízení pro využití volného času. Provozní
vybavení marin musí obsahovat všechna zařízení, jež si jejich provoz vyžaduje a jež jsou i jinde ve světě běžná. Jedná se
především o zařízení, jež budou povinná jakožto základní vybavení, bez něhož marina nebude smět být provozována.
Mariny jsou exkluzivním prostředím pro klubový život, neměly by se však proměnit v uzavřené oplocené pevnosti, do nichž je
nečlenům vstup zcela zakázán. Provozní vybavení marin musí obsahovat všechna zařízení, jež si jejich provoz vyžaduje a
jež jsou i jinde ve světě běžná. Mariny, jež budou vybaveny čerpacími stanicemi pohonných hmot, zařízením pro
odčerpávání fekálních a nádních vod, sběrem TKO a zařízením pro tankování pitné vody do plavidel budou povinny tyto
služby poskytovat na komerční bázi všem zájemcům, a to za ceny v místě obvyklé. Sportovní přístav svou úrovní
vybavenosti podobný marině, avšak méně exkluzivní, je předurčen pro místní majitele jachet, jakož i pro ostatní klientelu.
Voltýřovská zátoka – Písecká loděnice
PB, ř. km 154,00
Typ :
sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení
Kapacita : 60 lodí
Vybavení : zimoviště plavidel
parkoviště
sociální zázemí
klub pro členy
osvětlení přístavu
oplocení
sběr TKO
technické zázemí
- zařízení pro odčerpání nádních i odpadních vod z plavidel
- rozvod elektřiny k plavidlům
- rozvod pitné vody k části stání
Současný stav : loděnice je v provozu
Poznámka: lokalita je dobře dopravně dostupná, ve vazbě na navrženou nadmístní sportovně rekreační plochu je
potencionálně vhodná i pro vybudování maríny
Doporučení: lokalita je vhodná pro sportovní přístav, v případě dobudování potřebného vybavení i pro
marínu
- 69 -
Obrázek 1: sportovní přístav a navrhovaná marína Voltýřovská zátoka – Písecká loděnice
SK Yacht & Ski – Barrandovská zátoka
Tato lokalita aspiruje na sportovní zařízení nejvyšší kategorie, je SK Yacht & Ski v Barrandovské zátoce.
LB, ř. km 155,6
Typ :
marina – kotvení u plovoucího zařízení
Kapacita : 70 lodí stále, z toho
50 u plovoucího zařízení
20 na bójích
50 při závodech na hostování
sociální zázemí
klubové prostory pro členy
ubytovací zařízení pro hosty
parkoviště
šikmá rampa, případně jeřáb nebo zpevněná plocha pro autojeřáb
čerpací stanice PHM
oplocení
sběr TKO
technické zázemí
- zařízení pro odčerpání nádních a odpadních vod z plavidel
- servisní zařízení
sídlo Hladinové nebo Vodní záchranné služby
Současný stav: :zařízení v postupné výstavbě, povoleno kotvení 50 / 10 + 50 plavidel
Poznámka: přístup po místní komunikaci od obce Kožlí, možnost vybudování dalších ubytovacích kapacit, a to i ve
formě *****hotelu ve vazbě na navrhovanou sportovně rekreační plochu nadmístního významu u obce
Kožlí
Doporučení: vhodná lokalita pro marínu.
Obrázek 2: marína SK Yacht & Ski – Barrandovská zátoka
- 70 -
Hotel Radava
PB, ř. km 155,1
Typ:
sportovní přístav
Vybavení: sociální zázemí v hotelu Radava
technické zázemí
oplocení
sběr TKO
- zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel
Stav:
stávající veřejné kotviště
Doporučení: vhodná lokalita pro sportovní přístav
Obrázek 3: sportovní přístav hotel Radava
Žďákov u Starého Sedla
PB, ř. km 159,50
Typ:
sportovní přístav (Středisko praktické výuky České unie námořního jachtingu)
Vybavení: sociální zázemí v rekreačním středisku Orlík (Staré Sedlo)
technické zázemí
- využití stávajícího dřevěného srubu
- ostatní potřeba dobudovat
Současný stav: přístupová cesta po místní komunikaci
Poznámka: přístup po místní komunikaci (původní silnice od Starého Sedla), kterou bude v případě zřízení přívozu
a navrhované cyklotrasy potřeba rekonstruovat. Předpokládá se umístění v blízkosti stávajícího přístupu k hladině
– přesné disposiční řešení bude nutno koordinovat s navrženým přívozem.
Obrázek 4: sportovní přístav Střediska praktické výuky České unie námořního jachtingu
- 71 -
Kostelecká zátoka
PB, ř. km 159,60
Typ:
sportovní přístav
Kapacita : 40 lodí
Vybavení : parkoviště
sociální zázemí
oplocení
sběr TKO
technické zázemí
Současný stav : kotvení pro 40 hausbótů
Poznámka: přístup po místní komunikaci (původní silnice od Kostelce nad Vltavou), kterou bude v případě zřízení
přívozu a navrhované cyklotrasy potřeba rekonstruovat.
Obrázek 5: sportovní přístav Kostelecká zátoka
PB, ř. km 177,0
Typ :
sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení a na bójích
Kapacita : 50 lodí
parkoviště
oplocení
sociální zázemí
sběr TKO
technické zázemí
- zařízení pro odčerpání nádních i odpadních vod z plavidel
Současný stav: povolené stání pro 50 hausbótů,
Poznámka: omezený přístup, obtížně proveditelné vybudování požadovaného zázemí
Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní přístav, vhodnější pro krátkodobé kotviště
- 72 -
Obrázek 6: Hrejkovická zátoka, méně vhodná pro sportovní přístav, vhodnější jako krátkodobé kotviště
Podolsko
PB, ř. km 182,6
Typ :
Kapacita : 30 lodí
Vybavení : zimoviště malých plavidel nad zimovištěm plavidel OLD
sociální zázemí
ubytování v sousedícím kempu
parkoviště
šikmá rampa, zpevněná plocha pro jeřáb
čerpací stanice PHM
oplocení
sběr TKO
technické zázemí
- servisní služby
stanoviště Hladinové nebo Vodní záchranné služby
Současný stav: v přípravném stadiu
Obrázek 7: sportovní přístav Podolsko
Podolsko – TJ Otava
PB, ř. km 182,7
Typ :
- 73 -
Kapacita :
Vybavení :
30 lodí
zimoviště malých plavidel nad zimovištěm plavidel OLD
sociální zázemí
ubytování v sousedícím kempu
parkoviště
šikmá rampa,
oplocení
sběr TKO
technické zázemí
Současný stav: z větší části v provozu
;
Obrázek 8: sportovní přístav Podolsko TJ Otava (zátoka vpravo)
Týn nad Vltavou nákladní přístav
LB, ř. km 203,5 za městem v blízkosti ČOV
Typ :
v první etapě jako občasné překladiště nákladních lodí, ve II. etapě nákladní přístaviště
Technické zázemí – potřeba vybudovat veškeré technické zázemí a vybavení přístavu, zimoviště plavidel,
parkoviště, šikmá rampa, případně jeřáb nebo zpevněná plocha pro autojeřáb, čerpací stanice PHM,
osvětlení přístavu, oplocení, sběr TKO, zařízení pro odčerpání nádních a odpadních vod z plavidel,
servisní zařízení
Poznámka: plocha dobře dopravně dostupná, plocha pro přístaviště je navržena ve schváleném ÚP
Doporučení: vhodná lokalita v I. etapě jako občasné překladiště nákladních lodí, ve II. etapě po vybudování
příslušného technického zázemí vhodná i pro nákladní přístav
Obrázek 9: navrhovaný nákladní přístav u Týna nad Vltavou
- 74 -
Sportovní kotviště, jachetní kotviště
Kotviště s rozšířenou vybaveností by měla dát jachtařům možnost zaparkovat vozidla a spustit loď na vodu ve
sportovním přístavu a v průběhu pobytu na lodi dále celoročně kotvit na tomto typu kotviště. Sloužit by měla jednak
jachtařům a dále i pro kotvení hausbótů. Tato zařízení mohou existovat na samostatné bázi, ale je možné je realizovat i jako
doplňková zařízení (jakési dependance) sportovních přístavů. Služby v místě kotvení jsou omezeny na základní pobytový
standard, který by kromě ukotvení lodi měl umožnit pohodlný pobyt posádky. Jachetní kotviště svým vybavením jsou
nejskromnějším zařízením. Služby v místě kotvení jsou omezeny na naprosté minimum a je třeba za nimi odplout do většího
a lépe vybaveného zařízení.
Chrást
PB, ř. km. 157,8
Typ: sportovní, jachetní kotviště
Současný stav : není připravován
Poznámka: příjezd automobilů po místní komunikaci
Obrázek 10: sportovní, jachetní kotviště Chrást
Žďákovský most
LB, ř. km 160,1
Typ :
jachetní kotviště
Kapacita : 10 plavidel
sociální zázemí – v hotelu u Žďákovského mostu
Současný stav : není připravován
Poznámka: není zajištěn příjezd automobilů
Doporučení: méně vhodná lokalita pro jachetní kotviště, vhodnější jako krátkodobé kotviště
Obrázek 11: jachetní kotviště Žďákovský most, vhodnější pro krátkodobé kotviště
- 75 -
Na Pískách
PB, ř. km 161,5
Typ :
sportovní kotviště – kotvení na bójích a u plovoucího zařízení
Kapacita : 30 lodí
sběr TKO
technické zázemí
Současný stav : lokalita není využívána
Poznámka: omezený přístup pouze pro pěší
Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé nebo veřejné kotviště
Obrázek 12: sportovní kotviště Na Pískách, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Ochoz
LB, ř. km 164,8
Typ :
sportovní kotviště – kotvení na bójích a u plovoucího zařízení
Kapacita : 30 lodí
oplocení
sběr TKO
technické zázemí
Současný stav: kotviště pro 30 hausbótů
Poznámka: omezený přístup pouze pro pěší
Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Obrázek 13: sportovní kotviště Ochoz, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Zbonín
LB, ř. km 168,3
- 76 -
Typ :
Kapacita :
Vybavení :
sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení nebo na bójích
15 lodí
parkoviště ve Zboníně
sběr TKO
technické zázemí
Současný stav : kotviště pro 15 hausbótů
Poznámka. Omezený přístup pouze pro pěší z parkoviště ve Zboníně
Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Obrázek 14: sportovní kotviště Zbonín, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Sobědražská zátoka
PB, ř. km 171,60
Typ :
sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení a na bójích
Kapacita : 20 lodí
Parkoviště v Jickovicích a Kučeři – přístup jen po lesní cestě
sběr TKO
technické zázemí
- zařízení pro odčerpání odpadních a nádních vod z plavidel
Současný stav: kotví zde 8 hausbótů, povoleno je 20
Poznámka: omezený přístup po lesní cestě z poměrně vzdáleného parkoviště v Jickovicích nebo v Kučeři
Doporuční: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště
Obrázek 15: sportovní kotviště Sobědražská zátoka a jeho vazby na sídla Jickovice (vlevo nahoře) a Kučeř (vpravo dole)
Bránická zátoka
PB, ř. km 173,5
Typ :
sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení a na bójích
Kapacita : 20 lodí
- 77 -
Vybavení :
parkoviště v Bráníku
sběr TKO
technické zázemí
- vybavení pro zneškodňování odpadních a nádních vod z plavidel
Současný stav: volné kotvení povoleno pro 20 hausbótů
Poznámka: omezený přístup pouze pro pěší z parkoviště v Bráníku
Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště
Obrázek 16: sportovní kotviště Bránická zátoka, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Novosedlská zátoka
LB, ř. km 185,0
Typ :
sportovní kotviště – kotvení na bójích nebo u plovoucího zařízení
Kapacita : 15 lodí
parkoviště
sběr TKO
technické zázemí
Současný stav: schválené kotviště pro 15 hausbótů
Poznámka: bez přístupu pro automobily
Doporučení: měně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště
Obrázek 17: sportovní kotviště Novosedelská zátoka, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Dolní Lipovsko
PB, ř. km 190,0
- 78 -
Typ :
Kapacita :
Vybavení :
sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení nebo na bójích
30 lodí
zimoviště plavidel
parkoviště
sběr TKO
technické zázemí - zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel
Současný stav: schválené kotviště pro 30 hausbótů
Poznámka: bez přístupu pro automobily
Doporučení: lokalita méně vhodná pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště
Obrázek 18: sportovní kotviště Dolní Lipovsko, vhodnější jako krátkodobé kotviště
Týn nad Vltavou Yacht club
PB, ř. km 204,7
Umístění sportovního kotviště je navrženo na pravém břehu za Železným mostem. Východisko pro návštěvu MPZ
Týna nad Vltavou.
Vybavení : kotvení u plovoucího zařízení, kapacita 10 plavidel
zimoviště malých plavidel nemusí být v této lokalitě
sociální zázemí je možno umístit v polyfunkčním objektu
ubytování v městě Týn nad Vltavou
parkoviště
šikmá rampa,
oplocení
sběr TKO
technické zázemí
Poznámka: provoz sportovního kotviště je potřeba koordinovat s přístavištěm lodní dopravy a vytvořit potřebné
zázemí pro přístav
Doporučení: lokalita je vhodná pro sportovní kotviště
Obrázek 19: sportovní kotviště Yacht club Týn nad Vltavou
- 79 -
Týn nad Vltavou centrum - u silničního mostu
PB, ř. km 205,0
Umístění jachetního kotviště navrženo na pravém břehu za mostem. Východisko pro návštěvu MPZ Týna nad
Vltavou.
Typ : jachetní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení
Kapacita : 5 lodí
Současný stav : zařízení je vybudováno a je využíváno
Poznámka: provoz jachetního kotviště je potřeba koordinovat s přístavištěm lodní dopravy
Doporučení: lokalita je vhodná pro jachetní kotviště
Obrázek 20: krátkodobé kotviště Týn nad Vltavou centrum
Krátkodobá kotviště
Tato kotviště budou zřizována v lokalitách, kde lze předpokládat dostatečný zájem proplouvajících plavidel o
krátkodobé kotvení, ale zároveň v lokalitách, kde nemůže být vybudován lépe vybavený přístav. Předpokládáme, že jejich
provozovatelem by mohly být kempy ležící v jejich blízkosti, obce nabízející turistické či jiné zajímavosti, větší rekreační
zařízení, pro něž by tyto služby mohly být doplňkovou činností či různí soukromníci, kteří by touto službou rozšiřovali svoje
aktivity.
Zámek Orlík
LB, ř. km 157,4
Zátoka přímo pod zámkem, v místě již dnes povoleného kotviště. Při regulovaném provozu by možná stálo za
úvahu přemístit kotviště pod zámek.
Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště
Obrázek 21: krátkodobé kotviště Zámek Orlík
- 80 -
Žďákovský most
LB, ř. km 160,0
Lokalita pod hotelem u Žďákovského mostu, využilo by se již existujícího přístupu k vodě.
Obrázek 22: krátkodobé kotviště Žďákovský most
PB – Otava, ř. km 0,0
Předpokládá se umístění v blízkosti stávajícího přístupu k hladině – přesné disposiční řešení bude nutno
zkombinovat s provozovatelem přístavního můstku OLD. Východisko k návštěvě Zvíkova.
Obrázek 23: krátkodobé kotviště Zvíkovské Podhradí
- 81 -
Svatá Anna
Lokalita pod obcí na konci silnice, vedoucí k vodě. Východisko k návštěvě Svaté Anny a PR Krkavčina.
Obrázek 24: krátkodobé kotviště Sv. Anna
Rybárna
LB – Otava, ř. km 12,6
Lokalita v blízkosti rekreačního střediska ČSOB. Východisko k návštěvě PR Dědovické stráně a zejména
k cykloturistickému výletu do Vráže a do Písku.
Obrázek 25: krátkodobé kotviště Rybárna, vhodné i pro sportovní kotviště
- 82 -
Jistec
LB - Otava, ř. km 14,4
Lokalita pod kamenolomem – východisko k cyklistickému výletu do Vráže a do Písku.
Poznámka:
Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i
pro sportovní kotviště
Obrázek 26: krátkodobé kotviště Jistec, vhodné i pro sportovní kotviště
Kavkovna
Krátkodobé kotviště na závěru vodní cesty po Otavě, možný přístup pro automobily
Obrázek 27: krátkodobé kotviště Kavkovna na Otavě
- 83 -
Hladná
LB, ř. km 195,6
Umístění kotviště navrženo v levobřežní zátoce při sjezdu k vodě. Východisko pro návštěvu Albrechtic – kostel sv.
Petra a Pavla se hřbitovem s kapličkami.
Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i
pro sportovní kotviště
Obrázek 28: krátkodobé kotviště Hladná, vhodné i pro sportovní kotviště
Pašovice
PB, ř. km 198,3
Stání navrženo při pravém břehu u sídla Pašovice. Přístup pro pěší z Pašovic.
Obrázek 29: krátkodobé kotviště Pašovice
Lužnice PB, ř.km 4,030
Krátkodobé kotviště přímo v obci u pravého břehu, určené především pro drobné nákupy v obci, návštěvu obce a
podobné účely.
- 84 -
Obrázek 30: krátkodobé kotviště Koloděje nad Lužnicí
Veřejná kotviště
Veřejná kotviště navrhujeme zřídit na Orlické vodní nádrži celkem v lokalitách, jež od sebe nejsou vzdáleny více,
než 8 km. Jsou určena pro víceméně nepravidelné přenocování malých plavidel, jež se nevešla do přístavů v okolí a
zejména pak pro odpočinek a přenocování „velkých“ plavidel, v případě zprovoznění Vltavské vodní cesty do Českých
Budějovic. Kapacita těchto zařízení se neurčuje, neboť tato stání se nezapočítávají do celkové kapacity sportovních přístavů
na Orlické vodní nádrži, jednak v této etapě prací těžko lze určit délku břehu, jenž pro tyto účely bude vyhrazen. Přitom je
délka břehu pro kapacitu kotviště (jež nesmí klesnout pod tři typová plavidla) rozhodujícím parametrem.
Chrást
PB, ř. km 156,7
Odstavná poloha je navržena na západní straně poloostrova naproti zámku Orlík. Ze břehu je umožněn dobrý
přístup po silnici, vedoucí k vodní hladině. Poněkud nevýhodou je otevření polohy vůči západním větrům.
Poznámka: nutno koordinovat provoz kotviště s navrženým přívozem, je zde navržena možnost vybudování
kvalitního hotelového zařízení (*****hotelu), ve vazbě na nadmístní sportovně rekreační plochu u sídla Chrást.
Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště
Obrázek 31: veřejné kotviště Chrást, vhodné i pro sportovní kotviště
Peklo
LB, ř.km 163
Stávající veřejné kotviště
- 85 -
Obrázek 32: veřejné kotviště Peklo
Luh
LB, ř. km 163,6
Využije se lokalita bývalého přístaviště OLD – dobrý pěší přístup je zaručen, příjezd automobily však možný není.
Obrázek 33: veřejné kotviště Luh nedaleko Nevězic
Varta
PB, ř. km 169,4
Zřídí se při silnici od Jickovic a Varty k vodní hladině.
Poznámka: provoz kotviště je nutno koordinovat s navrženým přívozem
- 86 -
Obrázek 34: veřejné kotviště Varta
Červená
LB, ř. km 177,3
Stání je navrženo na levém břehu naproti Hrejkovické zátoce, v místě s problematickým přístupem k vodě.
Doporučení: lokalita je méně vhodná pro veřejné kotviště
Obrázek 35: krátkodobé kotviště Červená
Podolsko
PB, ř..km 181,8
Lokalita je navržena na okraji rekreační a koupací oblasti Podolsko, je dobře dopravně dostupná, je navrženo
pouze kotvení u bóje
- 87 -
Obrázek 36: veřejné kotviště Podolsko
Strouhy – Velký potok
PB, ř. km 184,9
Lokalita je navržena v těsné blízkosti chatové osady na pravém břehu naproti Sv. Janu. Přístup na pevninu je
poměrně dobrý.
Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro
Obrázek 37: veřejné kotviště Strouhy – Velký potok, vhodné i pro sportovní kotviště
Chřešťovická zátoka - Svatý Jan
LB, ř. km 185,5
Krátkodobé kotvení v zátoce – východisko k návštěvě kostela sv. Jana s hřbitovem a k cestě do Chřešťovic.
- 88 -
Obrázek 38: veřejné kotviště Sv. Jan
Rybárna u Doubravy
PB, ř. km 194,2
Kotviště je navrženo po proudu od uvažovaného přístavního můstku OLD. Přístup na břeh po průjezdné lesní
cestě.
Obrázek 39: veřejné kotviště Rybárna u Doubravy
Kořensko
LB, ř. km 200,9
Stání navrženo při levém břehu asi 400 m nad jezem Kořensko. Přístup na břeh po silnici od Neznašova.
- 89 -
Obrázek 40: veřejné kotviště Kořensko
Na Soutoku
LB, ř. km 202,65
Kotviště na levém břehu Vltavy asi 500 m nad jezem Kořensko u břehu, zalesněného až k hladině. Přístup k
lokalitě možný pouze pro pěší.
Obrázek: 41 veřejné kotviště Na Soutoku
Týn nad Vltavou - u silničního mostu
PB, ř. km 205,0
Umístění jachetního kotviště navrženo na pravém břehu za mostem. Východisko pro návštěvu MPZ Týna nad
Vltavou
Současný stav : zařízení je vybudováno a je využíváno
Poznámka: provoz veřejného kotviště je potřeba koordinovat s přístavištěm lodní dopravy a jachetním kotvištěm
- 90 -
Obrázek42 : veřejné kotviště Týn nad Vltavou centrum
Týn nad Vltavou jih
LB, ř. km 205,97
Umístění kotviště navrženo na levém břehu před mostem u bývalého areálu vojska, který je navržen jako plocha
přestavby pro sportovně rekreační plochu a občanskou vybavenost. Východisko pro návštěvu sportovně
rekreačního zařízení, navrhovaného golfového hřiště a MPZ Týna nad Vltavou.
Poznámka: provoz krátkodobého kotviště je potřeba koordinovat s přístavištěm lodní dopravy
Obrázek 43: veřejné kotviště Týn nad Vltavou jih
Týn nad Vltavou obslužné místo
Umístění na levém břehu dobře dopravně dostupné z místní komunikace,kapacita, 1 plavidlo pro I. tř. vodní cesty,
1 čekací poloha
Vybavení :
ČS PHM (Natural 95, nafta, oleje)
PB lahve do 10 kg
pitná voda
- 91 -
odběr odpadních vod (splaškové i nádní)
odběr pevného odpadu (komunální i tříděný)
Současný stav : lokalita není v provozu, je ale zájemce na provozování. Výhodou lokality je možnost jednoduchým
způsobem napojit kapalné odpady na hlavní kanalizační sběrač do ČOV a dostatek prostoru jak pro rozvinutí
teritoriální části zařízení, tak i dostatečná hloubka vody u břehu a jeho délka, vyhovující pro navrhované zařízení
Doporučení: lokalita vhodná pro obslužné místo
Obrázek 44: navrhované obslužné místo v Týně nad Vltavou
Nový Dvůr
PB Lužnice, ř. km 0,9
V této lokalitě je navržena základna pro rychlostní kanoistiku a vodácké tábořiště. Možnost ubytování v rekreačním
zařízení nový Dvůr, lokalita je dobře dopravně dostupná
Doporučení: lokalita je vhodná pro základnu rychlostní kanoistiky a vodácké tábořiště
Obrázek 45: základna pro rychlostní kanoistiku a vodácké tábořiště
- 92 -
Tabulka 34: Přehled marín
Lokalita
Břeh km
Voltýřovská
zátoka
PB
Barrandovská
zátoka
LB
Stav
Návrh
154,0
kotvení u plovoucího
zařízení 60 lodí
Marína, 60 lodí
155,6
marina – kotvení u
plovoucího zařízení
70 lodí
Možnost vybudování
ubytovacího zařízení
hotelového typu 70 lodí +
50 lodí (závody)
Tabulka 35: Přehled sportovních přístavů
Lokalita
Břeh km
Stav
Návrh
Hotel Radava
Žďákov u
Starého
Sedla
Kostelecká
zátoka
PB
159,5
ojedinělé kotvení plavidel
ČUNJ
Vhodná lokalita pro sportovní
přístav
PB
159,6
kotvení pro 40 hausbótů
Sportovní přístav 40
lodí
zařízení a na bójích
50 lodí
vhodná lokalita pro sportovní
přístav
Omezený přístup, obtížně
proveditelné vybudování vybavení,
méně vhodná lokalita pro sportovní
přístav, vhodnější pro krátkodobé
kotviště
PB
177,0
Podolsko
PB
182,6
v přípravném stadiu
PB
182,7
z větší části v provozu
Tabulka 36: Přehled nákladních přístavů
Lokalita
Břeh km
Stav
Plocha pro
Týn nad
LB
203,5 nákladní přístav
Vltavou
v ÚP
Ochoz
Zbonín
Strouhy – Velký
potok
Hladná
Týn nad Vltavou
z sportovní přístav –
Návrh
V
I.
etapě
občasné
překladiště, ve II. etapě
nákladní přístaviště
Tabulka 37: Přehled sportovních kotvišť
Lokalita
Břeh
km
Stav
Chrást
Poznámka
Vhodná lokalita pro sportovní
přístav
155,1
povolené stání pro 50
hausbótů, bez jakéhokoliv
řádu (problémy mezi majiteli
hausbótů a chataři)
–
vhodná lokalita pro marínu
PB
Hrejkovická
zátoka
Podolsko
TJ Otava
Poznámka
lokalita je vhodná pro sportovní
přístav, v případě dobudování
potřebného vybavení vhodná i
pro marínu
Návrh
157,8
dobrý přístup
pro automobily
jachetní nebo sportovní
kotviště
164,8
kotviště pro 30
hausbótů
sportovní kotviště – kotvení
na bójích a u plovoucího
zařízení 30 lodí,
LB
168,3
kotviště pro 15
hausbótů
u plovoucího zařízení nebo
na bójích, krátkodobé
kotviště
PB
184,9
chatová osada
a rekreační
zařízení
Veřejné i sportovní
kotviště
LB
195,6
Dobrý přístup
pro automobily
Krátkodobé nebo
PB
204,7
Dobrý
Sportovní kotviště,
PB
LB
přístup
- 93 -
přístav
přístav
Poznámka
plocha dobře dopravně dostupná,
plocha pro přístaviště je navržena ve
schváleném ÚP
Poznámka
vzhledem k dobré přístupnosti břehu
je vhodná i pro sportovní nebo
jachetní kotviště,
omezený přístup pouze pro pěší,
méně vhodná lokalita pro sportovní
kotviště, vhodnější pro krátkodobé
kotviště
Omezený přístup pouze pro pěší
z parkoviště ve Zboníně, méně
kotviště, vhodnější pro krátkodobé
kotviště
lokalita je vhodná pro veřejné
kotviště, vzhledem k dobré
přístupnosti břehu je vhodná i pro
lokalita je vhodná pro krátkodobé
kotviště,
vzhledem
k dobré
přístupnosti břehu je vhodná i pro
lokalita je vhodná pro sportovní
Yacht club
Týn nad Vltavou
centrum - u
silničního mostu
Jistec
PB
LB Otava
205,0
pro automobily
Dobrý přístup
pro automobily
kapacita 10 plavidel
jachetní kotviště – kotvení
u plovoucího zařízení
kapacita : 5 lodí
14,4
Možný přístup
pro automobily
Krátkodobé nebo
Tabulka 38: Přehled krátkodobých kotvišť
Lokalita
Břeh
km
Stav
vzhledem k dobré přístupnosti břehu
je vhodná i pro sportovní kotviště,
nutno koordinovat s navrženým
přívozem
Návrh
Poznámka
kotviště, při regulovaném provozu by
možná stálo za úvahu přemístit
kotviště pod zámek.
Zámek Orlík
LB
157,4
v místě již dnes
povoleného
kotviště
Žďákovský
most
LB
160,0
LB
161,5
lokalita není
využívána
na bójích a u plovoucího
zařízení, 30 lodí nebo
Pašovice
PB
198,3
z Pašovic
Zvíkovské
Podhradí
PB –
Otava
0,0
přístavní
můstek OLD
Svatá Anna
PB –
Otava
4,4
Na Pískách
Rybárna
Kavkovna
Koloděje
nad Lužnicí
LB –
Otava
PB Otava
Lužnice
PB
12,6
18,4
4,03
Lokalita
pod
obcí na konci
silnice
Přístup
pro
automobily
Možný přístup
pro automobily
v obci u
pravého břehu
Tabulka 39: Přehled veřejných kotvišť
Lokalita
Břeh
km
Stav
Pukňov
soukromé
dobrý přístup
pro automobily
Stávající
veřejné kotviště
Návrh
Veřejné
kotviště
Veřejné
kotviště
Veřejné
kotviště
Veřejné
kotviště
163,6
bývalé
přístaviště OLD
Veřejné
kotviště
PB
169,4
MK od Jickovic
a Varty
Veřejné
kotviště
Sobědražská
zátoka
PB
171,6
kotví zde 8
hausbótů,
Veřejné
kotviště
Bránická zátoka
PB
173,5
volné kotvení
Veřejné
LB
154,5
LB
155,1
PB
156,7
Peklo
LB
163,0
Luh
LB
Varta
Pukňovská
zátoka
Chrást
- 94 -
kotviště
lokalita je vhodná pro jachetní
kotviště
existujícího přístupu k vodě pouze pro
pěší
omezený přístup pouze pro pěší,
méně vhodná pro sportovní kotviště,
vhodnější jako krátkodobé kotviště
Lokalita je vhodná pro krátkodobé
kotviště
kotviště, přesné disposiční řešení bude
nutno zkombinovat s provozovatelem
přístavního můstku OLD
kotviště
kotviště
kotviště
kotviště
Poznámka
Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště
Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště,
provozují ji však soukromé subjekty
Nutno koordinovat provoz kotviště
s navrženým přívozem
Lokalita je vhodné pro veřejné kotviště
Dobrý pěší přístup je zaručen, příjezd
automobily však možný není, vhodná pro
veřejné kotviště
provoz kotviště je nutno koordinovat
s navrženým přívozem
Omezený přístup po lesní cestě z poměrně
vzdáleného parkoviště v Jickovicích nebo
v Kučeři, méně vhodná lokalita pro
sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné
kotviště
Omezený přístup pouze pro pěší
povoleno pro 20
hausbótů
kotviště
z parkoviště v Bráníku, méně vhodná
lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější
pro veřejné kotviště
Přístup po
bývalé silnici od
Vlastce
Přístup pro
automobily
chatová osada
a rekreační
zařízení
schválené
kotviště pro 15
hausbótů
Veřejné
kotviště
Veřejné
kotviště
Veřejné i
sportovní
kotviště
pouze kotvení u bójí
vzhledem k dobré přístupnosti břehu je
Bez přístupu pro automobily, méně vhodná
lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější
pro krátkodobé kotviště
185,9
Veřejné
kotviště
PB
190,0
schválené
kotviště pro 30
hausbótů
Veřejné
kotviště
Bez přístupu pro automobily, lokalita méně
vhodná pro sportovní kotviště, vhodnější
pro krátkodobé kotviště
PB
194,2
přístavní
můstek OLD
LB
200,9
Lokalita nad
jezem Kořensko
Veřejné
kotviště
Veřejné i
sportovní
kotviště
přístup na břeh po průjezdné lesní cestě.
vzhledem k dobré přístupnosti břehu je
Soutok
LB
202,6
Veřejné
kotviště
Týn nad Vltavou
PB
205,0
Veřejné
kotviště
nutno koordinovat s přístavištěm OLD
Týn nad Vltavou
LB
205,970
Nový Dvůr
PB
Lužnice
0,9
Červená
LB
177,3
Podolsko
PB
181,8
Strouhy – Velký
potok
PB
184,9
Novosedlská
zátoka
LB
185,0
Chřešťovická
zátoka – Sv Jan
LB
Dolní Lipovsko
Rybárna
Doubravy
u
Kořensko
Přístup k
lokalitě možný
pouze pro pěší
Stávající
kotviště pod
silničním
mostem
Přístup pro
automobil
rekreační
zařízení Nový
Dvůr
Veřejné
kotviště
Veřejné
kotviště
Základna pro
rychlostní
kanoistiku
lokalita je dobře přístupná, vhodná pro
základnu rychlostní kanoistiky a
vodácké tábořiště
A.4.3.5. Vodní sporty
V územně plánovacím podkladu Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001), jsou popsány
podmínky, za nichž lze provozovat jednotlivé aktivity a dále jsou uvedeny aktivity podmíněně přípustné a nevhodné. Vodní
sporty lze provozovat základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod
k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení
vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro
chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba
zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem
životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak,
aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a
podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního
prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Tento zákon nahradil původně platnou vyhlášku č. 82/1976
Sb, která provozování vodních sportů výrazně omezovala.
Plavání
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport.
především červen - srpen, jen výjimečně mimo toto období.
Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy),
přístup do vody - pláže, břehové pozemky včetně sociálního zařízení (WC, sprchy,
občerstvení, stravování),
- 95 -
Doporučení :
Potápění
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Doporučení :
Aquazorbing
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Doporučení :
plochy pro parkování.
Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.
Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu.
zajišťovací plavidlo na vodní hladině (může být vlastní), označené kromě signalizace
předepsané pro všechna plavidla i doplňkovou signalizací
Především individuální, nenáročná na vybavení a nově se rozvíjející aktivita, neorganizovaně
provozovaný sport.
především červen - srpen., jen výjimečně mimo toto období.
Přístup do vody – pláže (vyhrazené místo pro vodní atrakce), břehové pozemky včetně
sociálního zařízení (WC, sprchy, občerstvení, stravování),
Obrázek 46: Ukázky aquazorbingu
Aquaskipping
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Doporučení :
především červen - srpen., jen výjimečně mimo toto období.
Přístup do vody – pláže (vyhrazené místo pro vodní atrakce), břehové pozemky včetně
sociálního zařízení (WC, sprchy, občerstvení, stravování),
Obrázek 47: Ukázka aquaskipingu
- 96 -
Vodní turistika
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Především červenec – srpen.
Ubytovací zařízení (kempy, tábořiště), přístup do vody v místě kempů a tábořišť, ve
vybraných lokalitách plochy pro parkování, s dobrým přístupem k vodě pro vynesení lodí na
břeh a jejich naložení k dalšímu případnému transportu po silnici.
Doporučení :
Kromě tohoto rekreačního využití kajaků a kanoí existuje výkonnostní forma, jež má na vodní ploše významné
postavení. V Týně nad Vltavou sídlí kanoistický klub, který vychovává závodníky v rychlostní kanoistice a též
pořádá řadu závodů. Na VD Kořensko se každoročně koná řada závodů, organizovaných kanoistickým klubem v
Týně nad Vltavou :
• Kvadriatlon
• MR v kanoistice
• ME, MS v rychlostní kanoistice
Předpokládá se rozšíření základny a dobudováním sportovní školy se zaměřením na vodní sporty včetně divoké
vody, a to v souvislosti s plánovanou výstavbou kanálu pro divokou vodu u jezu v Hněvkovicích (mezi levým břehem
a plavební komorou) s využitím pro vodní slalom a rodeové disciplíny.
Obrázek 48: Rychlostní kanoistika v Týně nad Vltavou (vlevo), ukázka vodního rodea (vpravo)
Sportovní rybaření
Charakteristika :
Sezóna :
Od zámrzu do zámrzu.
Nutné zázemí :
Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), určitá
část rybářů je místních, přístup k vodě - břehové pozemky, mělo by být dostupné alespoň
základní sociální zařízení (WC),
plochy pro parkování, možnost uložení a vyvázání pramiček.
Doporučení :
Windsurfing
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Doporučení :
Kiteboarding
Charakteristika :
Sezóna :
Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport v souvislosti s plaváním je
potřeba vymezit přístup do vody, v prostoru Orlíka však je možno pořádat závody, zvolit
vhodné umístění z hlediska větrné expozice
vymezit přístup do vody, zejména v rámci pláže, břehové pozemky včetně sociálního zařízení
(WC, sprchy, občerstvení, stravování),
Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport v souvislosti s plaváním je
potřeba vymezit přístup do vody, v prostoru Orlíka však je možno pořádat závody, zvolit
vhodné umístění z hlediska větrné expozice
- 97 -
Nutné zázemí :
Doporučení :
vymezit přístup do vody, zejména v rámci pláže, břehové pozemky včetně sociálního zařízení
(WC, sprchy, občerstvení, stravování), plochy pro parkování.
Obrázek 49: Ukázky kiteboardingu
Jachting
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Doporučení :
Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport, v prostoru Orlíka však je možno
pořádat závody, zvolit vhodné umístění z hlediska větrné expozice.
Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), pro
větší jachty možnost chráněného kotvení (mariny, jachtkluby, kotvení na bóji), pro jachty
celoročně na Orlické vodní nádrži umístěné možnost zazimování na břehu,přístup do vody
pro malé lodi, jež majitelé budou na noc vytahovat z vody, plochy pro parkování, a to včetně
přepravního přívěsu, vyznačení plavební dráhy, zejména pro větší plavidla.
Vodní motorismus – pohon elektromotory
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
větší plavidla možnost kotvení na bóji, přístup do vody pro malé lodi, jež majitelé budou na
noc vytahovat z vody, plochy pro parkování, a to včetně přepravního přívěsu,
vyznačení plavební dráhy, zejména pro větší plavidla,
Zabezpečení zdroje el. proudu pro nabíjení akumulátorů.
Doporučení :
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Půjčovna plavidel, pro větší motorové obytné čluny možnost kotvení na bóji či v přístavu.
Dostatečné technické zázemí (PHM, pitná voda, odběr TKO, fekálních i nádních vod,
technický servis) vyznačení plavební dráhy.
Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice,
Negativní dopady : Kumulace velkého počtu plavidel na orlické vodní nádrži znamená značnou produkci odpadů,
to však lze snadno řešit správným nakládáním s nimi,
přítomnost plavidel vybavených spalovacím motorem je potenciálním ohrožením čistoty vody.
Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel
a jejich vybavení a důsledným dodržováním pravidel pro manipulaci s ropnými produkty,
pohyb motorových plavidel je zdrojem hluku a spalin, jejich rychlejší plavba je navíc zdrojem
vlnobití a tudíž i abrase břehů.
Doporučená omezení: Striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na
možnost úniku ropných látek, exhalace a hluk,
zavedení náležitých sankcí za porušování zásad pohybu na hladině
Doporučení :
- 98 -
Obrázek 50: Ukázky plavidel vhodných pro vodní mototuristiku, jejich vybavení a interiéry
Vodní mototuristika s elektročluny
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Půjčovna plavidel, pro větší motorové obytné čluny možnost kotvení na bóji či v přístavu.
Dostatečné technické zázemí (elektrická přípojka pro nabíjení akumulátorů, pitná voda, odběr
TKO, fekálních i nádních vod, technický servis), vyznačení plavební dráhy.
Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice,
to však lze snadno řešit správným nakládáním s nimi, pohyb motorových plavidel je zdrojem
vlnobití a tudíž i abraze břehů, tato plavidla však nedosahují tak vysoké rychlosti, aby
k tomuto jevu došlo.
možnost úniku elektrolytu, zavedení náležitých sankcí za porušování zásad pohybu na
hladině
Doporučení :
Vodní lyžování na vodním vleku
Charakteristika :
Individuální, neorganizovaně, na komerční bázi provozovaný sport.
Sezóna :
Zatím bez tuzemských zkušeností, lze předpokládat, že se prakticky kryje s plaveckou
sezónou.
Nutné zázemí :
vyznačení uzavřené vodní plochy pro jízdu, vybudování lyžařského vleku, zajištění obsluhy
vleku. Pro tuto formu lyžování na komerční bázi musí být plocha v dostatečné blízkosti pláže
a snadno přístupná, rozměry uzavřené vodní plochy : dle parametrů vleku,
motorový člun v počtu alespoň 1, lépe 2 kusů pro sběr a svoz spadlých lyžařů zpět ke startu.
Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice, dobrý přístup, a pokud
možno minimální zatížení pláží hlukem,
nepříliš strmě klesající břeh, který umožní postavení sloupů vleku.
Negativní dopady : Pouze minimální. Existuje určité riziko znečištění vody únikem maziv z vleku, tomu se však
dá předejít pravidelnou údržbou a kontrolou technického stavu zařízení.
Doporučená omezení: Žádná
Doporučení :
Bungee jumping
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
Především individuální, na komerční bázi provozovaný sport.
vhodná lokalita pro skoky z velké výšky nad vodou, s možností upoutání gumového lana
zajišťovací plavidlo na vodní hladině, vytýčení uzavřené vodní plochy pod používanou
lokalitou
Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice (nevhodná je lokalita
s nárazovým silným větrem),
Doporučení :
- 99 -
Vodní motorismus – spalovací motory
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
větší motorové jachty možnost kotvení na bóji, přístup do vody pro malé lodi, jež majitelé
budou na noc vytahovat z vody, plochy pro parkování a to včetně přepravního přívěsu,
vyznačení plavební dráhy, zejména pro větší plavidla.,
to však lze snadno řešit správným nakládáním s nimi, přítomnost plavidel vybavených
spalovacím motorem je potenciálním ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit
pouze striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel a jejich vybavení a
důsledným dodržováním pravidel pro manipulaci s ropnými produkty, pohyb motorových
plavidel je zdrojem hluku a spalin, jejich rychlejší plavba je navíc zdrojem vlnobití a tudíž i
abraze břehů.
možnost úniku ropných látek, exhalace a hluk,
zavedení náležitých sankcí za porušování zásad pohybu na hladině
Doporučení :
Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita – s omezením.
Jízda na vodním skútru
Charakteristika :
Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport, v prostoru Orlíka však je možno
pořádat závody, a to i mezinárodní.
Sezóna :
Nutné zázemí :
přístup do vody pro spuštění na vodu, na noc je majitelé budou muset vytahovat z vody,
plochy pro parkování, a to včetně přepravního přívěsu, vyznačení vymezené vodní plochy pro
jízdu, včetně přístupových koridorů, zřízení funkce správce této vodní plochy.
Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice.
Negativní dopady : Kumulace velkého počtu vodních skútrů na orlické vodní nádrži znamená značné zatížení
prostoru v blízkosti uzavřených vodních ploch značným hlukem a exhalacemi, přítomnost
motorových plavidel, byť malých, ale velmi rychlých je potenciálním ohrožením čistoty vody a
dalších uživatelů vodní plochy. Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním vyžadováním
dobrého technického stavu plavidel se zaměřením na riziko úniku ropných látek, složení
exhalací a hladinu hluku.
Doporučená omezení: Plavbu na vodních skútrech provozovat pouze na vymezené vodní ploše. Příjezd k ní
povolit pouze vyhrazenými plavebními koridory s omezením rychlosti plavby (rychlost do 20
km/h). Výjimku z omezení rychlosti trvale udělit služebním plavidlům (Povodí Vltavy, státní
podnik, Hladinová a Vodní záchranná služba, Státní plavební správa, Policie ČR a hasiči),
striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost
úniku ropných látek, exhalace a hluk,
navrhuje se časové omezení plavby (povolená plavba od 9oo do 12oo a pak od 14oo do 16oo
hod).
Doporučení :
Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita – s omezením
Vodní lyžování za vlečným motorovým člunem
Charakteristika :
Především individuální, neorganizovaně či na komerční bázi provozovaný sport, v prostoru
Orlíka však je možno pořádat závody.
Sezóna :
Květen - září, jen výjimky do poloviny listopadu. Vrchol sezóny pak je během prázdnin.
Nutné zázemí :
Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy).
vyznačení uzavřené vodní plochy pro jízdu, zřízení funkce správce této vodní plochy. Pro
lyžování na komerční bázi musí být plocha v dostatečné blízkosti pláže, pro trénink
výkonných závodníků je vhodnější plocha ve větší vzdálenosti od břehu, rozměry uzavřené
vodní plochy : minimálně 60 - 70 x 600 m pro 1 člun. Doporučuje se spíše zřídit větší počet
menších drah, než opačně.
Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice, dobrý přístup a pokud
možno minimální zatížení pláží hlukem,
nutnost vyřešit ochranu břehů před vlnobitím.
Negativní dopady : Zřízení lyžařských drah na orlické vodní nádrži znamená určité zatížení prostoru v blízkosti
drah hlukem a exhalacemi vlečného člunu, přítomnost motorových plavidel je potenciálním
- 100 -
ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním vyžadováním dobrého
technického stavu plavidel se zaměřením na riziko úniku ropných látek, složení exhalací a
hladinu hluku, jízda motorového člunu v blízkosti břehu znamená ohrožení břehu vlnobitím, a
i když je břeh dostatečně odolný, je značně pravděpodobné zkalení vody, jež se může šířit
poměrně daleko (například na sousední pláže),
Doporučená omezení: Jízdu na vodních lyžích provozovat pouze na uzavřených vodních plochách,
striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost
úniku ropných látek, exhalace a hluk, navrhuje se časové omezení plavby (povolená plavba
od 9oo do 12oo a pak od 14oo do 16oo hod).
Doporučení :
Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita - s omezením na vyhrazené plochy
Wakeboarding
Charakteristika :
Především individuální, neorganizovaně či na komerční bázi provozovaný sport, v prostoru
Orlíka však je možno pořádat závody.
Sezóna :
květen - září, jen výjimky do poloviny listopadu. Vrchol sezóny pak je během prázdnin.
Nutné zázemí :
Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy).
vyznačení uzavřené vodní plochy pro jízdu, zřízení funkce správce této vodní plochy. Pro
lyžování na komerční bázi musí být plocha v dostatečné blízkosti pláže, pro trénink
výkonných závodníků je vhodnější plocha ve větší vzdálenosti od břehu, rozměry uzavřené
vodní plochy : minimálně 60 - 70 x 600 m pro 1 člun. Doporučuje se spíše zřídit větší počet
menších drah, než opačně.
Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice, dobrý přístup a pokud
možno minimální zatížení pláží hlukem, nutnost vyřešit ochranu břehů před vlnobitím.
Negativní dopady : Zřízení wakeboardových drah na orlické vodní nádrži znamená určité zatížení prostoru
v blízkosti drah hlukem a exhalacemi vlečného člunu, přítomnost motorových plavidel je
potenciálním ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním
vyžadováním dobrého technického stavu plavidel se zaměřením na riziko úniku ropných
látek, složení exhalací a hladinu hluku, jízda motorového člunu speciálně upraveného pro
plavbu s tvorbou velké vlny v blízkosti břehu znamená významné ohrožení břehu vlnobitím, a
i když je břeh dostatečně odolný, je značně pravděpodobné zkalení vody, jež se může šířit
poměrně daleko (například na sousední pláže),
Doporučená omezení: Jízdu na wakeboardu provozovat pouze na uzavřených vodních plochách, striktně
dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost úniku
ropných látek, exhalace a hluk, před zprovozněním vyhrazené plochy posoudit odolnost
břehu v její blízkosti a případně učinit potřebná opatření pro zvýšení jeho odolnosti navrhuje
se časové omezení plavby (povolená plavba od 9oo do 12oo a pak od 14oo do 16oo hod).
Doporučení :
Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita - s omezením na vyhrazené plochy
Létání na padáku za motorovým člunem
Charakteristika :
Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. EHK připravuje legislativní
vyloučení této aktivity ze všech vodních cest. Po sjednocení naší legislativy s evropskou
dojde i na orlické vodní nádrži automaticky k likvidaci této činnosti.
Doporučení :
Pro vodní nádrž Orlík nevhodná aktivita.
Přistávání hydroplánů
Doporučení :
Plavba obojživelných vozidel
Doporučení :
Zimní sporty, které je možno provozovat na zamrzlé vodní hladině
Z hlediska prodloužení hlavní sezóny je potřeba uvažovat i s využitím zamrzlé plochy vodní nádrže v zimním období.
Je třeba vzít na vědomí, že na využití zamrzlé hladiny budou daleko menší nároky než-li na letní využití. Nicméně jako se
provozují individuální letní sporty, budou se provozovat i individuálně, výjimečně i organizované zimní sportovní aktivity. V
územně plánovacím podkladu Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) jsou stanoveny
následující podmínky pro zimní využití zamrzlé vodní hladiny.
• zajistit osvětu a prostřednictvím informačních tabulí v obcích, velkých ubytovacích zařízeních včetně marin a sportovních
přístavů, v rybářských osadách a na frekventovaných přístupech k vodní hladině návštěvníky informovat alespoň o
hlavních rizicích, jež pobyt na zamrzlé hladině přináší.
- 101 -
Pro provozování zimních sportů na oficiální a organizované bázi platí zásadní omezení, daná charakterem orlické
nádrže a platnými zákonnými normami :
• tato vodní nádrž je provozována jako zásobní nádrž špičkové vodní elektrárny, která svou činností způsobuje pravidelné
kolísání vodní hladiny. Dále je přes zimu pod nádrží zabezpečován minimální průtok v profilu Vrané v hodnotě 40 m3/s.
Tyto činnosti způsobují mírné kolísání a průběžný pokles hladiny v zimním období,
• řada z uvažovaných sportovních aktivit pro své provozování vyžaduje rovný, dostatečně silný a únosný led, nanejvýš
pokrytý jen sněhovým popraškem,
• provoz špičkové VE má za následek nepravidelný pohyb vodní masy v nádrži. Při něm může dojít k porušení přirozené
teplotní stratifikace, vyzvednutí teplejší vody ode dna a k naprosto nepravidelnému a neočekávatelnému oslabení ledu
na naprosto nepředvídatelných místech.
Provozování zimních sportů na zamrzlé hladině Orlické vodní nádrže je možné jen v případě, že organizátor akce
provede před jejím zahájením sondáž stavu ledové celiny. Za bezpečnost účastníků jednotlivých organizovaně prováděných
akcí pak odpovídá po zhodnocení situace v konkrétním místě i čase jejich organizátor. Při splnění těchto podmínek je možno
zimní sporty na zamrzlé hladině provozovat.
Neorganizovanému využívání hladiny není možno zabránit. Bude se jednat hlavně o běh na lyžích a bruslení.
Zimní sporty jsou zakázány na nebezpečných místech, jež by bylo účelné označit (alespoň v Průvodci po vodní nádrži Orlík).
. Jsou to :
• část vodní nádrže nad přehradou a před vtoky do VE,
• úsek pod jezem Kořensko,
• začátek vzdutí,
• okolí zaústění přítoků.
Tyto lokality musí být rovněž popsány v textu rozmístěných informačních tabulí. Podmínky pro provozování zimních
sportů na jezeře rovněž musí být zmíněny v Průvodci po vodní nádrži Orlík.
Na zamrzlé hladině vodní nádrže je možno za dodržení výše uvedených podmínek doporučit tyto sportovní aktivity :
• bruslení, rychlobruslení
• běh na lyžích
• závody psích spřežení
• curling
• ledové plachetnice
• skijöring
• jízda na saních, tažených koňmi
A.4.4. Vytipování a základní návrh nových atrakcí
V řešeném území jsou v souladu se současným trendem rozvoje cestovního, turistického ruchu a využití volného
času vytipovány vhodné doplňkové aktivity k hlavnímu využití ve formě vodní rekreace. Jedná se především o outdoorové
aktivity, které v souladu s požadavky na trvale udržitelný rozvoj území nebudou mít zásadní negativní vliv na přírodní
hodnoty v území, ale naopak posílí ekonomický a hospodářský rozvoj v území.
Plochy pro tyto nové aktivity a atrakce jsou uvažovány zejména ve stávajících plochách sportovně rekreačních
(kempy, tábořiště, sportovní přístavy, maríny) a v rámci navržených plochách sportovně rekreačních nadmístního významu a
vybraných plochách sportovně rekreačních místního významu. Tedy všude tam, kde lze očekávat velkou kumulaci
návštěvníků a hostů, kteří budou potencionálními uživateli těchto atrakcí. Je žádoucí, aby se jednotlivé atrakce vázaly na
sebe a vznikla tak pestrá kombinace a nabídka vhodných volnočasových a sportovních aktivit, s ohledem na morfologii a
profil terénu (například vazba maríny na golfové hřiště a kapacitní ubytovací zařízení, doplněná stezkou pro inline brusle).
Tam, kde to sklon svahu umožňuje, je možno vybudovat i letní bobovou dráhu a bikepark. Zejména vznik bikeparku pro
využití speciálních celoodpružených, sjezdových kol, případně horských koloběžek, by byl v řešeném území vhodný, protože
jízda na horském kole v terénu je díky složitým morfologickým podmínkám a vlastnickým vztahům velmi omezená.
Cykloturistické trasy jsou vymezeny převážně po silnicích a zpevněných komunikacích. Méně prostorově náročná zařízení
lanových center a lezeckých stěn je možno zřídit v rámci stávajících kempů a ubytovacích zařízení či hotelových areálů.
Golfové hřiště
Charakteristika :
na komerční bázi provozovaný individuální sport, možnost pořádání turnajů, a to i
mezinárodních.
Sezóna :
duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu.
Nutné zázemí :
klubová zařízení, cvičná odpaliště (driving green), půjčovna vozíků půjčovna holí, parkoviště
Omezující faktory : velký pozemek o rozloze 45 – 120 ha, nutné intenzivní ošetřování a údržba, zejména greenů.
- 102 -
Doporučení :
Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita, ideálně ve vazbě na ubytovací zařízení a další
outdooorové aktivity
Obrázek 51: příklad golfového hřiště a jeho zapojení do krajinného rázu a příklad vazby golfového hřiště na marínu (Lipno)
Letní bobová dráha
Charakteristika :
na komerční bázi provozovaná sportovní aktivita,
Sezóna :
v případě příznivého počasí celoročně.
Nutné zázemí :
vodící koryto bobové dráhy a vlečné zařízení
Omezující faktory : potřeba dostatečně svažitého pozemku
Doporučení :
Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita, ideálně ve vazbě na ubytovací zařízení a další
outdooorové aktivity
Obrázek 52: letní bobová dráha
Inline bruslení
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
především individuální sport,
březen - listopad.
ideálně uzavřená dráha, cyklotrasa mimo silniční provoz, doporučeno vybudovat dráhy pro
inline bruslení v rámci stávajících a navržených sportovně rekreačních ploch
Omezující faktory : absence cyklotras vyhrazených mimo silniční provoz, potřeba kvalitního povrchu, nevhodná
terénní konfigurace
Doporučení :
Pro vodní nádrže Orlík podmíněně vhodná aktivita
- 103 -
Obrázek 53: inline bruslení
Teambuilding
Charakteristika :
na komerční bázi provozovaný program pro konkrétní pracovní týmy v různé fázi skupinové
dynamiky, účastníci jsou rozděleni do pracovních týmů, v kterých plní různé typy cvičení a
her. Následná reflexe s facilitátorem pojmenuje možné nedostatky a rezervy, které vyústí ve
společně vytvořený plán pro vyšší efektivitu skupiny při další aktivitě. Smyslem programu je
(díky budování základních manažerských dovedností) rozvoj tvůrčího a výkonového
potenciálu uvnitř týmu, který bude aplikovatelný v praxi.
Sezóna :
celoročně
Nutné zázemí :
ubytovací zařízení s relaxačním zázemím, wellnes, lanové centrum, půjčovna kol, vybavení
pro outdoorové sporty
Omezující faktory : vhodné pro skupiny do 30 osob
Doporučení :
Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita
Obrázek 54: sportovní aktivity provozované při teambuildingu
Bikepark
Charakteristika :
Sezóna :
Nutné zázemí :
individuální sport, provozovaný v uzavřeném areálu
březen - listopad.
ideálně uzavřená dráha s terénními nerovnostmi, klopenými zatáčkami, přejezdy, můstky,
skoky i lesní úseky, provozní budova s půjčovnou horských kol, případně horských
koloběžek, vlečné zařízení, případně jiná přeprava kol, či koloběžek na start
Omezující faktory : potřeba dostatečně velkého pozemku s potřebným sklonem
Doporučení :
- 104 -
Obrázek 55: příklad umístění bikeparku v kontaktu s dalšími aktivitami
Lanové centrum, lezecká stěna
Charakteristika :
na komerční bázi provozovaná sportovní aktivita vhodná pro týmy nebo i individuální
Sezóna :
březen - listopad.
Nutné zázemí :
uzavřený areál s provozní budovou a půjčovnou jistících a ochranných potřeb, umělá
horolezecká stěna, v rámci stávajících a navržených sportovně rekreačních ploch, ve vazbě
na další outdoorové aktivity
Omezující faktory : vhodný pozemek, ideálně zčásti zakomponovaný do lesa nebo vzrostlé zeleně
Doporučení :
Obrázek 56: lanové centru s lezeckou stěnou (vpravo)
Skatepark
Charakteristika :
individuálně provozovaná sportovně rekreační aktivita
Sezóna :
březen – listopad, v případě krytého skateparku celoročně
Nutné zázemí :
uzavřený areál s uměle vytvořenými překážkami, u rampy
Omezující faktory : poměrně velký hluk při provozu
Doporučení :
Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita s omezením mimo blízkost ubytovacích zařízení
Obrázek 57: příklad skateparku s umělými překážkami a rampami
- 105 -
A.4.5. Výstražný systém
Velmi významnou investicí je pro oblast vodní nádrže Orlík vybudování systému, jenž zabezpečí včasné varování
plavidel v případě příchodu letní bouře. Jejich intenzita nebývá vždy plavidlům na hladině tak nebezpečná, jako třeba na
Lipně, přesto se může plachetnice dostat do velmi nepříjemné situace. Tyto bouře však s pomocí ČHMÚ lze předpovědět
s dostatečným předstihem před jejich vypuknutím, což poskytne plavidlům dostatek času pro vyhledání úkrytu.
Varovný systém by měl být postupně vybudován tak, aby svým účinkem pokryl celou hladinu orlické vodní nádrže.
Členité pobřeží orlické nádrže není vhodné pro instalaci systému majáků, spíše by se zde dle našeho názoru uplatnil systém
informací, předávaných na některém vyhrazeném kanále CB. Tyto informace by byly vysílány dispečinkem systému jednak
v pravidelnou dobu, jednak by dispečink pro tyto účely měl fungovat i interaktivně – služba by zodpovídala případné dotazy.
Členité pobřeží nádrže může návštěvníkům, kteří nejsou pravidelnými hosty na vodní hladině, způsobovat problémy
s orientací. Domníváme se, že by bylo účelné vybavovat přístavy a kempy vhodnými signálními zařízeními. Tato zařízení by
pak mohla fungovat jako navigační zařízení jak v denním čase, tak i v nočním období. Možné by bylo i jejich využití pro
navigaci za mlhy pomocí zvukového signálu, rovněž mohou být časem doplněny koutovými odražeči pro navigaci
prostřednictvím radaru. Pokud se na orlické vodní nádrži rozšíří používání radarů, bude účelné koutovými odražeči doplnit i
plovoucí plavební znaky.
Na západ od našich hranic je užívání CB stanic velmi rozšířeno a i v našich končinách prodělává rychlý nárůst. Je
pravděpodobné, že mezi jachtaři bude procento uživatelů daleko vyšší, než mezi ostatní populací a je zcela nepopiratelným
faktem, že využití CB a zejména 9. kanálu je značným přínosem pro bezpečnost provozu. Konečně investice do vysílačky je
v porovnání s cenou jachty minimální.
Náklady na budování tohoto systému, by tvořily kromě prostředků investorů marin, obecních rozpočtů (jedná se o
investici do rozvoje turistického ruchu, jež se vrátí v podobě peněz, jež zde majitelé plavidel utratí) i další prostředky na
výstavbu a později zejména na provoz systému by měla být určena i část poplatků za pronájem kotvišť.
Dále by měla fungovat na regionální rozhlasové stanici denní předpověď počasí, zaměřená na specifické poměry
vodní nádrže Orlík.
Na oba zdroje informací pak bude odkazovat Průvodce po orlické vodní nádrži i místní informační materiály a
prostředky.
A.4.6. Záchranný systém
Vybudování spolehlivého a dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi je na vodní nádrži délky
téměř 70 km naprostou nezbytností. V zahraničí je existence záchranných systémů na takovýchto vodních plochách
samozřejmostí a první otázky zájemců o využití nádrže se týkají právě záchranného systému, jeho možností a dostupnosti,
jakož i možností přivolat pomoc, pokud se plavidlo ocitne v tísni.
Aby orlická oblast byla zajímavá pro jachtaře, je tedy nutno pro celou oblast zprovoznit integrovaný záchranný
systém. V současné době by v oblasti mohly působit tyto organizace :
• Hladinová záchranná služba (HZS) - záchranná služba, jež působí jako součást Českého svazu jachtingu, zpravidla na
velkých vodních plochách. Technicky je obvykle velmi dobře až výtečně zajištěna a disponuje i velmi dobře fundovanými
odborníky. Z čl. 3 stanov HZS vyplývá, že :
Zajišťuje v maximální míře bezpečnost při sportovních podnicích v okruhu své působnosti a v případě
potřeby poskytuje první pomoc postiženým.
Působí preventivně směrem k veřejnosti a v tísňových situacích jí poskytuje pomoc.
Zajišťuje pomoc i při tréninkové činnosti na vodách, kde působí a bezpečnost na požádání zajišťuje i
jinde.
Při nehodách a živelních pohromách poskytuje pomoc v rámci své působnosti
Spolupracuje s ostatními účastníky sítě záchranářských aktivit
Na orlické vodní nádrži HZS v současné době nefunguje. Oficiální symbol HZS je uznán SPS a čluny, nesoucí tento symbol,
smějí operovat i v lokalitách, kde je provoz člunů se spalovacími motory zakázán,
• Vodní záchranná služba (VZS) - je organizací, pracující pod Českým červeným křížem. Historicky je starší, než HZS, má
velmi dobré organizační a lidské zázemí, disponuje však málo výkonnými technickými prostředky. Působí u většiny, a to
i malých, vodních ploch a koupališť v ČR. Na vodní nádrži Orlík sídlila v kempu Velký Vír v budově při břehu nádrže.
V současnosti tato skupina zanikla a budova je neobsazená. Oficiální symbol VZS je uznán SPS a čluny, nesoucí tento
symbol, smějí operovat i v lokalitách, kde je provoz člunů se spalovacími motory zakázán,
• Hasičský záchranný sbor - působí na profesionální bázi, je technicky dobře vybaven, mezi jeho úkoly kromě likvidace
ohně patří i likvidace ekologických havárií a záchrana osob. V prostoru orlické vodní nádrže v současnosti nedisponuje
žádnou stálou základnou pro zásahy na vodní hladině,
• Policie ČR - v současnosti policie sídlí v Mašovicích a na pravém břehu nádrže těsně nad přehradní hrází, ovšem nikoli
jako Poříční oddělení, nýbrž jako obvodní oddělení Policie ČR. Poříční oddíl přitom musí být vybaven výkonnými čluny,
schopnými plavby pokud možno za každého počasí a hlavně je jeho činnost zaměřena výhradně na problematiku vodní
plochy. Zimoviště policejních člunů je ve Zvíkovském Podhradí. V současné době je hlavním problémem značně
- 106 -
limitované množství prostředků na provoz člunů, takže jsou využívány především pro společné hlídkování Policie ČR a
SPS,
• Záchranná služba - je standardní, spolehlivě fungující organizací, pro oblast Orlíka je však mnohdy otázkou přístup
k vodní hladině,
• Letecká záchranná služba - je nadstandardním článkem záchranné služby, dnes již odzkoušeným a spolehlivě
fungujícím i v oblasti Orlíka,
• Povodí Vltavy, státní podnik - jako subjekt s právem hospodaření k vodní nádrži disponuje kvalitními a výkonnými
technickými prostředky a zkušenými lidmi. Plavidla PV s.p. jsou zakotvena u přehradní hráze, další přístav má na
Zvíkovském Podhradí,
• Vodní hlídka (ČČK), plavčíci apod. - prakticky jediná možnost pomoci tonoucím v blízkosti pláží. Pokud dojde k
nějakému problému u plavců, ani nejdokonalejší síť profesionálních záchranářů nemůže poskytnout záruku rychlé
pomoci. Zde prakticky všechna tíha leží na provozovateli pláží, který musí zajistit dozor nad koupajícími se, případně na
přítomných dobrovolnících z Vodní hlídky. Do této kategorie záchranářů musí být začleněni i pracovníci a majitelé škol
windsurfingu, kteří jsou také plavcům nejblíže.
Pro další úspěšný rozvoj oblasti považujeme za důležité iniciovat vytvoření profesionálního Integrovaného
záchranného systému pro oblast orlického regionu, v němž by byly zapojeny veškeré vyjmenované složky. Tento systém
v současnosti již zčásti funguje, je nutno dokončit jeho oficiální vyhlášení. Přitom se nejedná o službu, jež by výhradně
zachraňovala tonoucí (toho je efektivně schopna pouze Vodní hlídka), ale o komplexní systém, jenž by byl schopen
poskytovat pomoc plavidlům, jež se ocitla v nouzi, zabezpečoval rychlý příjezd lékařské služby první pomoci k postiženým i
nápravu případně vzniklých ekologických havárií. O jeho zřízení a začlenění jednotlivých složek do něho rozhoduje okresní
zdravotní rada, zde na orlické vodní nádrži je třeba uvažovat s činností na území tří okresů – Písek, Příbram, České
Budějovice.
Důležité přitom je účinné pokrytí vodní hladiny, pro které je třeba zřídit alespoň tato stanoviště (respektive pro účely
záchranné služby využívat jiná zařízení) :
• Hladinová nebo vodní záchranná služba – Barrandovská zátoka
• Hasičský záchranný sbor – Zvíkovské podhradí
Další rozvoj rekreačního využití vodní plochy vodní nádrže Orlík si může vyžádat rozšíření této sítě. Pak bychom
z důvodu účelného pokrytí nádrže a udržení rozumných dojezdových vzdáleností doporučovali umístění sídel HZS nebo VZS
v těchto lokalitách :
• Podolsko
Jednou ze složek IZS, jež jsou vyjmenovány výše, je Poříční oddíl Policie ČR. Jeho existence na Orlíku je pro další
rozvoj oblasti nesmírně důležitá, a to jak z hlediska represe (již nyní dochází k poškozování plavidel, jejich krádežím,
posádky plavidel se dopouštějí vážných přestupků proti ŘPB), tak zejména v oblasti prevence - pokud bude na hladině
přítomna silná a dobře vybavená policie, sníží se počet přestupků a prohřešků proti Řádu plavební bezpečnosti a ubude
havárií a krizových situací. Proto doporučujeme jeho zřízení, vybavení vyhovující výkonnou technikou a hlavně dostatkem
prostředků na provoz. Ke stanovištím v Mašovicích a u přehradní hráze ještě navrhujeme další stanoviště v této lokalitě :
• pravý břeh - Podolsko
Pro obsluhu horní části vzdutí považujeme zřízení tohoto stanoviště za potřebné, neboť současná dojezdová
vzdálenost z Mašovic či dokonce od přehradní hráze je totiž z hlediska efektivní činnosti policie v horní části vzdutí orlické
vodní nádrže poměrně nevyhovující.
A.4.7. Informační systém
Informační systém na vodní nádrži Orlík bude sestávat ze dvou základních složek :
• stabilní složky
• průvodce po orlické vodní nádrži
A.4.7.1. Stabilní složka
Stabilní složka informačního systému se bude skládat z řady prvků s rozdílnou funkcí.
V kempech budou osazeny tabule s mapami vodní nádrže a stručnými informacemi vlastivědného rázu o vodní
nádrži a jejím okolí, rozmístění služeb včetně prvků IZS, základní informace z oblasti právních předpisů.
Ve sportovních přístavech budou osazeny podobné informační prvky, s posíleným důrazem na informace o
přístavech a prvcích IZS.
Na březích budou ve vhodných lokalitách osazeny informační tabule, určené k přečtení z vodní hladiny a určené
k informování o nejbližších lokalitách určitých služeb (lékař, kemp, možnost odložení odpadu, možnost doplnění PHM či
pitné vody, nocleh, přístav a pod).
A.4.7.2. Průvodce po orlické vodní nádrži
Průvodce po orlické vodní nádrži je druhou složkou informačního systému a je určen ke komplexnímu informování
- 107 -
návštěvníka nejen vodní plochy, ale celé oblasti v blízkosti vodní nádrže Orlík.
Průvodce po orlické vodní nádrži je příručka, která bude obsahovat veškeré nutné informace pro bezpečný pohyb
na orlické vodní nádrži se zaměřením především na letní období.
Publikace se bude skládat ze dvou částí, mapové a textové.
Mapová část bude kromě topografického podkladu - mapy v měřítku 1 : 25 000 obsahovat následující tematický
obsah :
• plavební dráhu
• sportovní přístavy a kotviště všech typů s vyznačením nabízených služeb (ty mohou být popsány v textové části)
• uzavřené, vymezené a vyhrazené plochy a plavební koridory, včetně přístupů a vyznačených míst pro spouštění plavidel
na vodu
• trasy přívozů
• orientační body
• mělčiny a nebezpečná místa
• kotviště policie, SPS, PV s.p., Vodní či Hladinové záchranné služby a hasičů
• heliporty Letecké záchranné služby
• ordinace lékařů
• přístaviště a trasy plavby veřejné lodní dopravy
• pro zimní období i místa, kde je vždy nebezpečí utonutí
• možnosti nákupu
Textová část průvodce pak doplní informace mapové přílohy o :
• charakteristiku regionu s ohledem na specifické atmosférické jevy
• podmínky pobytu na orlické vodní nádrži (organizace spouštění na vodu, odpadové hospodářství, zastavení a stání atd.)
a zásady pohybu po hladině orlické vodní nádrže, jakož i sankce, jež za porušení těchto zásad hrozí
• seznam místních varovných signálů a způsob předávání informací o příchodu bouře
• popis vybavenosti přístavů a rozsah poskytovaných služeb
• spojení na správy jednotlivých přístavů
• možnosti přivolání pomoci
• spojení na další nutné služby
• jízdní řád veřejné lodní dopravy
• popis orientačních bodů (včetně charakteristik majáků, pokud budou používány k navigaci)
• prohlášení vůdce plavidla, že byl seznámen se zásadami, jimiž se řídí pobyt plavidel na hladině orlické vodní nádrže, a
že souhlasí se sankcemi, jež za porušování těchto zásad hrozí
Kromě uvedeného nutného obsahu je možno – a lze to jen doporučit - publikaci obohatit tipy na výlety včetně
značených turistických cest a cykloturistických tras, dalšími volnočasovými aktivitami, které jsou v rámci ÚS rovněž řešeny,
mapa může být doplněna i tematickým obsahem turistických map, může být přiložen i seznam hotelů a jiných ubytovacích
možností a podnikatelské subjekty se mohou formou sponsoringu na vydání průvodce podílet.
A.4.8. Řešení přístupových komunikací jak ke stávajícím, tak k navrženým atrakcím
Současné podmínky přístupu říčních břehů, potažmo atraktivit na březích umístěných či navržených pro vozidlovou, ale i
pěší či cyklistickou dopravu popsány u popisu silniční sítě. Historicky byla přístupná převážně pouze urbanizovaná místa na
březích (vesměs mlýny, hospody, případně přívozy). Větší část břehových partií historicky nebyla pro vozidlovou dopravu
vůbec přístupná. Nejinak je tomu dodnes, a to ještě v lepším případě. Převážná většina (bývalých či současných) hotelů a
rekreačních zařízení byla sice zpřístupněna zpevněnou komunikací, ale to se netýká břehů kdesi pod nimi. Řada někdejších
cest, ale i silnic dnes již zanikla úplně, nebo zanikla prakticky (neužíváním a neúdržbou). Řada z nich však (díky bohu)
zůstala do dnešních dnů zachována alespoň formálně. Jsou ve vlastnictví obcí, případně kraje (ty, které dodnes zůstaly, byť
formálně, v silniční síti), některé i Povodí Vltavy. Tyto komunikace lze obnovit (viz poznámky v předchozí tabulce). Nicméně
u míst na březích mimo tyto komunikace lze jejich zpřístupnění pro vozidlovou dopravu předpokládat zcela výjimečně.
Představa výstavby nových komunikací (zejména na lesních pozemcích) se jeví jako prakticky vyloučené. Do doby, než se
podaří původní (a doposud alespoň zachované) silnice a cesty obnovit, je nutno apelovat na to, aby alespoň zůstaly ve
vlastnictví veřejného sektoru (kraj, obce, případně stát či státní organizace).
A.4.9. Řešení parkovišť
Velikost parkovacích ploch v zastavěném území obcí, případně u objektů služeb, zejména ubytovacích kapacit, je
potřeba řešit v dalších stupních ÚPD a ÚPP na základě konkrétních požadavků a náplně ploch, u jednotlivých objektů pak
v jejich vlastní dokumentaci. Nutno přitom respektovat požadavky normy ČSN 73 6110; při výpočtech potřebných kapacit
parkovacích či odstavných stání doporučujeme používat stupně automobilizace 1:2.5 (tj. 400 osobních automobilů/1000
obyvatel).
- 108 -
Plochy pro parkování v marínách a sportovních přístavech, kempech, u ostatních ubytovacích zařízení a zařízení
sloužících turistickému a cestovnímu ruchu, jsou nedílnou částí vybavení a musí být navrženy tak, aby odpovídaly počtu
kotvišť a kapacitě těchto zařízení. Dešťové vody z parkoviště a zpevněných ploch budou zajištěny tak, aby nedocházelo k
znečištění vody v nádrži. Přitom je třeba uvažovat ke každé lodi nejméně jedno auto, a navíc ještě reservu na přívěsy a
případné návštěvy. Do parkovacích ploch pro členy klubu nelze počítat plochy pro zazimování lodí; tyto plochy však lze
využít po dobu závodů k parkování účastníků závodů a k uložení jejich lodí. Zajištění těchto ploch pro potřeby přístavů se při
morfologii terénu při orlické nádrži a současných vlastnických vztazích může stát limitujícím faktorem pro kapacity
jednotlivých zařízení.
A.5.
Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních,
kulturních a civilizačních hodnot území
A.5.1. Územní podmínky ochrany a rozvoje přírodních hodnot
Mezi přírodní hodnoty je potřeba zařadit i základní složky životního prostředí půdu, vodu a ovzduší. Přírodní hodnoty v území
jsou mimo jiné vyjádřeny ekologickou stabilitou krajiny, estetikou krajinného rázu a nejcennějšími oblastmi z hlediska
ochrany přírody flóry a fauny, kterými jsou přírodní parky, přírodní rezervace, přírodní památky a prvky ÚSES v řešeném
území. V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území:
• podporovat řešení směřující k vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů podporujících rozvoj hospodářských,
socioekonomických aktivit včetně rekreačního využití území,
• respektovat ochranu přírodních hodnot ve zvláště chráněných územích, EVL a ptačích oblastech, respektovat charakter
krajiny dle vymezení krajinného typu a oblastí rázu, podporovat údržbu, obnovu a doplnění originální krajinných prvků,
segmentů ve prospěch posílení ekologické stability krajiny,
• podporovat a rozvíjet ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu lesních porostů v erozně ohrožených
krajinných segmentech, v blízkosti vodních toků
• respektovat vodohospodářské zájmy v území, ochranu a kultivaci vodních toků, vodních ploch, ochranu zdrojů podzemní
a povrchové vody, minerálních a léčivých vod a vodních ekosystémů, vč. podmínek ochrany lázeňských míst a
přírodních léčivých zdrojů v území,
• zlepšení kvality vody ve vodních tocích, budováním kanalizací a ČOV v sídlech (zejména u největších znečišťovatelů)
• zohledňovat jako jednu z důležitých priorit v řešeném území rozvoj cestovního a turistického ruchu,
• respektovat potřeby účelného využití nerostného bohatství v řešeném území, pokud možno konsensuálně řešit případné
střety mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy ochrany přírody a krajiny v území;
Na základě výše uvedených zásad jsou stanovené úkoly pro územní plánování:
• v cenných územích přírody budou navrhovány především plochy přírodní, plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní
a plochy smíšené nezastavěného území, zastavitelná území zde budou vymezována jen výjimečně a pouze tehdy, kdy
jejich pozitivní význam pro hospodářský a socioekonomický rozvoj území bude kompenzovat jejich vliv na životní
prostředí,
• při navrhování nových zastavitelných ploch budou vždy zohledňovány zásady ochrany ZPF a PUPFL, nové rozvojové
plochy budou situovány přednostně mimo I. a II. třídu ochrany ZPF a mimo lesní pozemky,
• zároveň ale také nové zastavitelné plochy budou přednostně vymezovány v návaznosti na již urbanizované území (tj.
zastavěné nebo již vymezené zastavitelné plochy), a to i za cenu méně pozitivního dopadu na ochranu ZPF,
• při stanovování podmínek využití území dbát na posilování retenční schopnosti území, na zajištění migrační prostupnosti
příčných překážek na tocích, na obnovu přirozených hydrodynamických procesů v údolních nivách, to vše ve vztahu k
posílení biodiverzity a protipovodňové prevenci, podporovat obnovu břehových porostů a ploch lužních lesů, vytvoření
ochranných pásem travních porostů v údolních nivách, dbát na ochranu povrchových a podzemních zdrojů vody a
pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání, vytvořit územní předpoklady
k ekologicky přijatelnému rekreačnímu využití vodních ploch a toků při omezení negativního dopadu jejich
hospodářského využití, dbát na citlivá a kvalitní řešení dostavby a rozvoje lázeňského místa Vráže u Písku, respektovat
požadavky na kvalitní propojení obytného a přírodního prostředí v území,
• upřesnit navrhované sportovně rekreační plochy nadmístního a vybrané místního významu s ohledem na specifické
podmínky ochrany přírody v daném území,
• zajistit územní ochranu vymezených ložiskových území a prognózních ložisek nerostných surovin průmětem do ÚP a
RP, upřesnit vymezení území pro těžbu nerostných surovin s ohledem na podmínky ochrany přírody a krajiny a
pozemkovou držbu v dané lokalitě, dbát na zajištění rekultivace území po těžbě surovin a na řešení způsobu jeho
dalšího využívání.
- 109 -
A.5.2. Územní podmínky ochrany a rozvoje kulturních hodnot
Řešené území je typické harmonickou krajinou, modelovanou dlouholetou hospodářskou činností a množstvím kulturních
hodnot vytvořených lidskou činností, ve kterém můžeme nalézt nemovité národní kulturní památky, městské a vesnické
památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny, území s archeologickými nálezy a řadu nemovitých kulturních
památek jako doklady kulturního a historického vývoje a osídlení řešeného území.
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území:
• vytvářet podmínky pro obnovu a udržování památkového fondu v řešeném území, a podporovat jeho rozvoj,
• architektonicky a urbanisticky cenné soubory venkovských staveb zviditelnit a chránit prostřednictvím návrhu VPZ (VPZ
v sídlech Chřešťovice, Dolní a Horní Ostrovec)
• podporovat citlivou revitalizaci opuštěných a chátrajících malých venkovských šlechtických sídel (Dražíč, Chřešťovice,
Varvažov)
• podporovat využívání a propagaci kulturních hodnot v řešeném území ve prospěch rozvoje cestovního ruchu, zejména
poznávací a kongresové turistiky,
• vytvářet podmínky pro obnovu a rozvoj krajinných památkových zón a území s nesporným krajinářským potencionálem
(zejména Orlicko a Čimelicko - Rakovicko),
• zajistit ochranu území s archeologickými nálezy;
• do ÚPD obcí promítat územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o nemovitý památkový fond v řešeném území
o zvláště chráněná památková území národních kulturních památek hradu Zvíkov a zámku Orlík,
• dbát na kvalitu a soulad řešení nové zástavby v jejich okolí, nepřipouštět výrazově nebo funkčně konkurenční územní
zásahy a podporovat územní požadavky na vybudování navazujících zařízení a vybavenosti cestovního ruchu,
kongresové a poznávací turistiky v návaznosti na lokality s výskytem kulturních hodnot,
• při urbanizaci území respektovat charakter krajiny ve vymezených krajinných památkových zónách a v dalších územích
s obdobným charakterem, podporovat údržbu, obnovu a doplnění originálních krajinných prvků a segmentů ve prospěch
zachování specifického krajinného rázu, nepřipouštět zástavbu vymykající se měřítku krajiny a výrazně narušující
krajinný a architektonický ráz a negativně ovlivňující panoramatické pohledy a veduty sídel,
• vytvářet územní podmínky pro zachování celistvosti a ochrany lokalit archeologických nálezů na území kraje formou
jejich vymezení coby veřejně prospěšných opatření v navazujících ÚPD, po upřesnění do podrobnosti ÚPD obcí.
A.5.3. ZÚR pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot stanovují
tyto zásady pro rozhodování o změnách na území:
Řešené území je dlouhodobě vnímáno především jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená zemědělská
oblast, s rozvinutým lesnictvím, až v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl. Základními prvky ochrany a rozvoje
civilizačních hodnot je především zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím
hospodářství, významně se podílejícím na údržbě a tvorbě kulturní krajiny, majícím zásadní vliv na zachování venkovského
prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. Rozložení průmyslových, obchodních a obytných ploch je
ovlivněno tradicí průmyslové výroby v městských centrech a nově se rozvíjejících průmyslových zónách. Specifickou oblastí
civilizačních hodnot v řešeném území je lázeňství, cestovní a turistický ruch a zejména fenomén Orlické nádrže, které mají
velký podíl na návštěvnosti řešeného území. Rovněž památkový fond v řešeném území je neodmyslitelnou součástí
civilizačních hodnot a zejména rázovitá lidová architektura, historická jádra měst, technické památky a jejich propagace jsou
hybnou silou pro další rozvoj civilizačních hodnot.
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území:
• vytvářet podmínky pro ekologicky přijatelné formy zemědělského hospodaření vedoucí k obnově původní kulturní krajiny
a vytvářet podmínky pro podporu zemědělského hospodaření v kombinaci se službami v oblasti cestovního a turistického
ruchu,
• vytvářet podmínky pro rozvoj obytných a komerčně průmyslových zón v návaznosti na vymezené rozvojové osy a
rozvojové oblasti s dobrou dopravní dostupností a v dosahu pracovních sil,
• ve specifických oblastech podporovat zejména k přírodě šetrný rozvoj sportovně rekreačních aktivit a obnovu oblastně
specifických řemeslných činností, využívajících místních přírodních zdrojů,
• zohlednit prioritu řešeného území zaměřenou na rozvoj lázeňství, cestovního a turistického ruchu,
• vytvořit podmínky pro zprovoznění Vltavské vodní cesty pro individuální vodní mototuristiku,
• zajistit rozvoj území s kulturními památkami, jejich údržbu ochranu a revitalizací a posílit jejich využití a zapojení ve
prospěch rozvoje cestovního ruchu;
• zabezpečit podmínky pro ochranu výhradních ložisek a prognózních zdrojů nerostných surovin,
• podporovat územní požadavky na vybudování objektů zemědělské výroby objemů a vzhledu nerušících krajinný ráz,
upřednostňovat regeneraci nevyužívaných zemědělských areálů nebo areálů ve špatném stavebně-technickém stavu
- 110 -
•
•
•
•
•
A.6.
před výstavbou na „zelené louce“, podporovat vznik navazujících zařízení a vybavenosti cestovního ruchu v oblasti
agroturistiky a sportovně rekreačních aktivit využívajících předností jihočeské krajiny,
vymezit rozvojové plochy a racionálně vyřešit jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
přednostně využívat nevyužité a opuštěné areály („brownfields“),
územně zajistit strategicky důležité koridory dopravních staveb formou veřejně prospěšných staveb,
při urbanizaci území zajistit vhodným polycentrickým uspořádáním nadmístních a vybraných místních rozvojových ploch
podmínky pro sociální soudržnost obyvatel v řešeném území,
vhodným situováním sportovně rekreačních ploch do specifických oblastí se sezónním využitím a vhodným doplněním
sportovně rekreačních zařízení o nové aktivity a atraktivity, dosáhnout celosezónního využití a vytvoření nových
pracovních míst v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti,
pokud je navrhovaný rozvojový záměr civilizačních hodnot lokalizován v území dobývacího prostoru výhradního ložiska,
či v chráněném ložiskovém území, musí toto území jednoznačně respektovat; nesmí omezit využití výhradního ložiska a
případnou výstavbu v chráněném ložiskovém území je možné realizovat pouze dle §§ 18 a 19 horního zákona, uvedená
podmínka tedy platí i pro dotčené lokality dobývací prostor 71119 Vepice; chráněné ložiskové území 181100 Vepice (dle
schválené ÚPD na okraji navržena ČOV a plocha pro technickou infrastrukturu), dobývací prostor 70680 Písek (dle
schválené ÚPD navržena plocha pro smíšenou obytnou funkci); chráněné ložiskové území 147600 Písek(dle schválené
ÚPD navržena plocha pro smíšenou obytnou funkci); dobývací prostor 70058 Týn nad Vltavou (dle schválené ÚPD
navržena plocha pro občanské vybavení sportovně rekreační); výhradní ložisko 3213100 Týn nad Vltavou(dle schválené
ÚPD navržena plocha pro občanské vybavení sportovně rekreační)
Vymezení cílových charakteristik krajiny
Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutoky velkých řek Vltavy a
Otavy, v severní části území a Vltavy a Lužnice, v jižní části území. Toky těchto řek jsou dnes již spoutané vzdutím Orlické
nádrže. Mírně zvlněná krajina s nepříliš velkými výškovými rozdíly má rozčleněný erozně denudační reliéf se zbytky
zarovnaných povrchů, který je dramaticky rozřezán údolími Vltavy, Lužnice, Otavy a přítoků, lemovaných místy říčními
terasami. Středočeská pahorkatina zasahuje do Jihočeského kraje zejména na Táborsku, Vltavotýnsku, Písecku a v okolí
Milevska. Z jejích podcelků sem patří především Táborská pahorkatina, Ševětínská vrchovina, Soběslavská pahorkatina a
Písecká pahorkatina. Jedná se o členité pahorkatiny v povodí Vltavy, Lomnice, Úslavy, Lužnice a Otavy. Převážná část
řešeného území spadá do krajinného celku Bechyňsko a do severovýchodní části řešeného území zasahuje okrajově
krajinný celek Jistebnicko.
V řešeném území jsou v souladu se ZÚR JČK a Generelem krajinného rázu JČ kraje vymezeny základní typy krajiny podle
způsobu využívání a jejich základní charakteristiky:
A.6.1. Krajina lesní (krajina relativně přírodní):
výskyt: tento krajinný typ pokrývá 27% řešeného území v severní části na pravém břehu Orlické nádrže, střední část
řešeného území na levém břehu Orlické nádrže v oblasti přítoku Lužnice (velká část území obcí Čížová, Ostrovec,
Varvažov) a na levém i pravém břehu Orlické nádrže (část území obcí Oslov, Květov, Podlí I, Olešná) a jihozápadní okraj
řešeného území v oblasti PP Písecké hory (část města Písek, Paseky)
• krajinný ráz: pahorkatinný reliéf, se strmými svahy břehových partií u Orlické nádrže výrazné zastoupení lesních porostů
(nad 70%), malý podíl produkčního intenzivního zemědělství, menší sídla či rozptýlená zástavba s výraznou rekreační
funkcí, krajina atraktivní pro zimní a letní rekreaci,
• přírodní hodnoty: přírodní či relativně přírodní lesy, potoční a říční nivy, mokřady, přírodě blízké louky,
• kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura (kromě
pohraničí),
• estetické hodnoty: zdání původní a neporušené přírody, harmonická měřítka vegetačních prvků, různorodost, malebnost,
funkčnost, výhledy, zelené krajinné obzory, harmonické vztahy mezi osídlením a terénní konfigurací;
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu lesního:
• zabránit růstu plochy jehličnatých stejnověkých monokultur a posilovat původní druhovou skladbu lesních porostů,
• nepodporovat intenzivní formy zemědělství a pastevectví,
• zamezit budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní
strukturu, rozptýlit tyto aktivity do více menších středisek a pokud možno rovnoměrně rozptýlených v krajině,
• posilovat stabilitu lesních porostů a obnovit původní kulturní zemědělskou krajinu pomocí extenzivních forem
zemědělství a šetrným působením člověka,
• nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky;
- 111 -
A.6.2. Krajina lesopolní (krajina intermediární mezi krajinou lesní a polní):
výskyt: tento krajinný typ pokrývá 56%, tedy většinu řešeného území
• krajinný ráz: reliéf vrchovin a pahorkatin, zemědělská krajina je střídána s lesní krajinou (lesy na 30-70% plochy),
výrazná struktura historické kulturní krajiny vhodné pro letní a zimní rekreaci,
• přírodní hodnoty: potoční a říční nivy, mokřady, lesní porosty se segmenty přírodě blízkých lesů, přírodě blízké louky,
• kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura (kromě
pohraničí),
• estetické hodnoty: harmonie mezi prostorovým a funkčním uspořádáním krajinných prvků, sídel a zemědělských ploch,
atraktivní výhledy, zelené horizonty;
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu lesopolního:
• nepodporovat intenzivní formy zemědělství v nevhodných polohách (zamokřená stanoviště, vodní zdroje, ochranné zóny
chráněných území),
• nezvyšovat plochy orné půdy na úkor trvale zatravněných ploch především v nevhodných polohách (erozní svahy,
potoční a říční nivy),
• nelikvidovat vegetační prvky volné krajiny a udržet tak historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny,
• nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu,
• citlivé hospodaření vzhledem ke stanovištním podmínkám, zachovat historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny,
• nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky;
A.6.3. Krajina polní (bezlesá venkovská krajina):
výskyt: tento krajinný typ pokrývá 5% řešeného území na severozápadním okraji (malá část obce Lety), střední část
řešeného území (obce Vlastec, Záhoří, část obce Dolní Novosedly)
• krajinný ráz: ploché pahorkatiny, vysoké zornění, velké bloky orné půdy, lesní porosty v plošně nevýznamných
segmentech (do 30% plochy),
• přírodní hodnoty: skalní výchozy (kamýky), remízky, částečně dochované stromořadí a aleje
• kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, selské statky, dochované architektonické a urbanizační znaky sídel,
• estetické hodnoty: selské statky, architektura vesnických sídel, drobné sakrální stavby v krajině, rozlehlost a přehlednost
krajiny, vzdálené zelené horizonty;
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu polního:
• nepovolovat nové stavby bez ohledu na krajinné měřítko a původní hmoty a architekturu tradičních vesnických staveb,
• nelikvidovat zbytky vegetačních prvků volné krajiny (aleje, větrolamy, doprovodná a břehová zeleň vodotečí),
• při zakládání nových vegetačních prvků ve volné krajině doplňovat a kultivovat prvky územního systému ekologické
stability,
• citlivé hospodaření vzhledem ke stanovištním podmínkám, zachovat historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny,
posilovat funkčnost skladebných prvků ÚSES,
• nepodporovat necitlivou zástavbu, která potírá původní urbanistické znaky vesnických sídel;
A.6.4. Krajina rybniční (krajina s vysokým podílem povrchových vod - rybníků):
výskyt: tento krajinný typ pokrývá malou část, 3% řešeného území, na severovýchodním okraji (část obce Kovářov, malá
část obce Kostelec nad Vltavou)
• krajinný ráz: odlesněná či naopak lesní krajina, plochý reliéf, složité rybniční soustavy propojené umělými či přirozenými
kanály a toky, četné vlhké louky,
• přírodní hodnoty: vodní nádrže s přirozenými břehy a dnem, vodní a mokřadní společenstva, vlhké louky, olšiny, četná
avifauna, liniové porosty na hrázích rybníků, četné památné stromy, říční a potoční nivy,
• kulturní hodnoty: umělá krajina s množstvím vodních nádrží, kanálů a stok z 15. - 17. století na místech původní
neosídlené bažinaté krajiny, sakrální stavby, selské statky, výrazná selská jihočeská architektura a sídelní struktura
návesního typu,
• estetické hodnoty: plochá krajiny se zrcadly vodních ploch rybníků, liniové porosty na hrázích, funkčnost a vyváženost
krajinných prvků, selské stavby;
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu rybničního:
• nezvyšovat intenzifikaci chovu ryb na úkor ekologické únosnosti krajiny,
• zabránit nadměrné eutrofizaci vod ve formě splachů z okolních zemědělských pozemků,
• nepovolovat nové stavby bez ohledu na krajinné měřítko a původní hmoty a architekturu tradičních vesnických staveb,
- 112 -
•
•
•
•
nepodporovat intenzivní formy zemědělství a pastevectví zvláště v okolí potočních a říčních niv a v okolí rybníků,
nelikvidovat vegetační prky volné krajiny (aleje, větrolamy, porosty na hrázích, doprovodná a břehová zeleň vodotečí),
dbát na zachování jedinečnosti rybniční krajiny včetně její vysoké ekologické hodnoty a typického způsobu osídlení,
nepotírat necitlivou zástavbou původní urbanistické znaky vesnických sídel;
A.6.5. Krajina říční (krajina s vysokým podílem povrchových vod – řek a především
přehradních nádrží):
výskyt: tento krajinný typ pokrývá 6% řešeného území v prostoru Orlické nádrže, která prochází celým řešeným územím od
severu k jihu
• krajinný ráz: rozsáhlé vodní plochy obklopené lesními porosty v členitých údolích se strmými svahy, skalními ostrohy a
kaňony
• přírodní hodnoty: vodní biotopy, doprovodná vegetace, přírodě blízká rostlinná společenstva na prudkých skalnatých
svazích, cenné živočišné biotopy na skalních masívech,
• kulturní hodnoty: hrady, zámky na březích či skalnatých ostrozích, zbytky původní sídelní struktury s přetrhanými
vazbami na okolí, kvalitní a nerušící stavby a objekty pro rekreační využití krajiny,
• estetické hodnoty: rozsáhlé klidné vodní hladiny, zrcadlení okolní krajiny, krajinná panoramata, hrady a zámky, mostní
díla (Žďákovský most), relikty vorařských vesniček, přívozy;
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu říčního:
• nedopustit zhoršení kvality vody vlivem rekreace a nečištěných přítokových vod,
• nezastavovat území chaoticky a bez schválených územních plánů,
• nové zastavitelné plochy vymezovat vždy jen s ohledem na krajinný ráz, stanovovat únosné měřítko objektů, intenzitu
zastavění a rozsah zastavitelných ploch stanovovat vždy s ohledem na funkční a ekologickou únosnost krajiny,
• zachovat vysokou ekologickou a estetickou hodnotu území, citlivě rozvíjet rekreační potenciál území.
A.6.6. Krajina silně urbánního prostředí měst
výskyt: velmi malá část, 3% řešeného území, jedná se o zastavěné území města Písku
• krajinný ráz: městské prostředí historických center, prostředí industriálních, obytných a rekreačních zón s parky, bodovou
a liniovou zelení nepůvodních druhů
• přírodní hodnoty: městské a zámecké parky, doprovodná zeleň vodních toků, městská zeleň
• kulturní hodnoty: historická struktura urbanistické zástavby, monumentální stavby (součást městské památkové zóny)
• estetické hodnoty: parkové plochy s udržovanou zelení, historická zástavba, monumentální stavby
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu silně urbánního prostředí měst:
• nesnižovat podíl ploch městské zeleně
• nedopustit budování obchodních a průmyslových center a bytové zástavby bez doprovodné zeleně
• dbát o profesionální údržbu všech vegetačních prvků, především s ohledem na jejich estetické, mikroklimatické a
hygienické kvality a posilovat růstovou stabilitu porostů a stromů
• nových stavebních záměrech rozhodovat na základě odborných stanovisek specialistů na městskou zeleň, urbanismus
či památkovou péči
A.6.7. Oblasti krajinného rázu
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před
činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb,
mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních
dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu,
výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Charakteristické krajinné prostory
jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a
nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Některá z takových
území jsou chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině.
A.6.7.1. Oblast krajinného rázu Mirovicko
Do severovýchodní části řešeného území zasahuje krajinná památková zóna Čimelicko – Rakovicko. Otevřenější
zemědělská krajina s většími plochami orné půdy je oddělena lesnatými výšinami Mirovické vrchoviny od Březnicka a
pohledově se otevírá do lesnaté krajiny Orlicka. V kultivované kulturní krajině vynikají historické krajinné úpravy Čimelicka a
Rakovicka.
- 113 -
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v této oblasti:
• zachovat a kultivovat drobnější prostory rozčleněné lesními prostory a nelesní zelení
• zachovat harmonické měřítko prostorové otevřenosti kontrastující s uzavřenými prostory
• zachovat a kultivovat výraz kulturní krajiny s uplatněním drobných architektonických dominant v krajinné scéně.
Obrázek 58: Kulturní krajina s remízky mezi Lety a Šerkovem
A.6.7.2. Oblast krajinného rázu - Orlicko
Oblast Orlicka je v podstatě území přiléhajícím k vodní nádrži. Do oblasti zasahuje vodní nádrž Orlík, která je součástí
Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Jezero o ploše 2 732 ha je rozlohou na druhém místě za Lipnem. Objemem
zadržené vody se nádrž Orlík řadí na první místo v České republice. Oblast je převážně zalesněná smrkovými porosty, místy
s borovicí, méně s jedlí a bukem, a borovými porosty. Lesní plochy jsou vázány na údolí Vltavy a přítoků a na přilehlé plochy
nad údolími. Oblast náleží ke Zvíkovské pahorkatině, členité pahorkatině v povodí Vltavy a Otavy, Lomnice a Skalice.
Erozně denudační povrch s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů prostupuje hluboce zaříznuté údolí Vltavy, lemované
místy pleistocénními říčními terasami.V oblasti jsou menší přírodně cenné lokality. Cenné přírodní lokality jsou chráněny v
několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Území mezi Orlíkem nad Vltavou
(zámek) a Kožlím u Orlíka představuje doklad dochované kulturní zemědělské a lovecké krajiny harmonického měřítka a
vztahů s komponovanými prvky. Lokalita je chráněna v rámci krajinné památkové zóny Orlicko. Nejvýznamnější kulturní a
pohledovou dominantou oblasti je zámek Orlík (národní kulturní památka). Navzdory přeměněnému charakteru původní
krajiny se zaříznutými údolími Vltavy a Otavy vyniká krajina jedinečnými estetickými hodnotami, harmonií měřítka a
prostorových vztahů a absencí rušivých prvků.
V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o této oblasti:
• zachovat a vhodným hospodařením kultivovat souvislé lesními porosty břehových partií, které mají kromě estetických
funkcí i protierozní význam
• při urbanizaci území respektovat krajinu s proměnlivými scenériemi bohatě tvarovaného prostoru jezera
• partie pobřeží s intenzivním rekreačním využitím dále již nezahušťovat dalšími urbanizovanými plochami, ale naopak, jít
cestou zkvalitnění služeb a vybavení těchto ploch
• postupně prověřit a případně odstranit vytipované lokality staveb a provizorních objektů na břehových partiích Orlické
nádrže, které degradují kvalitu prostředí a estetické hodnoty
• při urbanizaci území u Orlické nádrže respektovat dominanty zámku Orlík a technické dominanty Žďákovského mostu
Obrázek 59: Hladina Orlické nádrže u Pukňova je obklopena zalesněnými poměrně strmými břehy
- 114 -
Obrázek 60: Rozsáhlý anglický park u Schwarzenbergské hrobky a vyhlídka na zámek Orlík
A.6.7.3. Oblast krajinného rázu - Jistebnicko - Kovářovsko
Výrazná vyvýšenina Čertovy Hrbatiny odděluje středočeské Sedlčansko od povodí Lužnice nad soutokem s Vltavou. Od
okraje koridoru Orlicka na západě stoupá terén z členité rybniční krajiny Kovářovska k výšinám Jistebnicka. Krajina vyniká
neobyčejnou líbezností, členitostí, rozmanitostí a bohatstvím prvků krajinné scény. Mozaikovitost krajiny je drobná a
zemědělské využití respektuje živý terén. V krajině se střídají lesy, lesíky, remízky, pole, louky a pastviny, prostorová
struktura je dotvořena rozptýlenou zelení sledující drobné vodní toky a soustavy rybníků a rybníčků v kaskádovém
uspořádání. Oblast vytváří vrchovina vyvýšená nad okolím, náleží k Votické vrchovině, k okrskům Jistebnická vrchovina
(členitá vrchovina v povodí Lužnice s rozčleněným erozně denudačním povrchem v oblasti tektonické klenby, místy se
strukturními hřbety, s hojnými skalními tvary zvětrávání a odnosu a nivačními sníženinami) a Kovářovská pahorkatina
(členitá pahorkatina v povodí Vltavy s rozčleněným erozně denudačním reliéfem na okraji tektonické klenby, místy se
strukturními hřbety a suky). Oblast je poměrně málo zalesněná, převažují borové, méně smrkové porosty s dubem. Lesní
plochy jsou poměrně malé. Oblast představuje ostrůvek jedlo-bukového vegetačního stupně v oblasti mezi Sázavou,
Vltavou, Lužnicí a Blanicí. Cenné přírodní lokality jsou chráněny v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné
rozsáhlejší chráněné plochy. Oblast na pomezí středních a jižních Čech byla osídlena poměrně pozdě a osídlení nebylo
příliš husté. Dnešní krajina má zemědělský charakter, lesní plochy jsou poměrně malé, prostupují plochy lesů, polí, luk a
rybníků. Neprocházejí tudy žádné významnější komunikace, silnice nižších tříd navazují na původní strukturu cestní sítě.
Dochovaná struktura venkovského osídlení s menšími sídly Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských
zemědělských sídel, kdy jedinou větší obcí je Kovářov. Nejsou zde města ani rozvinutější průmysl.
• respektovat jemnou zrnitost krajiny, kde se střídají lesy, pole, louky a rybníky
• respektovat dochovanou strukturu a původní ráz venkovských sídel (zejména ve VPZ Kostelec nad Vltavou, VPZ
Žebrákov, VPZ Zahrádka)
• respektovat a využívat původní strukturu cestní sítě pro rozvoj turistiky, cykloturistiky a hipoturistiky
Obrázek 61: Krajinný ráz Kovářovska u sídla Chrást
- 115 -
A.6.7.4. Oblast krajinného rázu – Písecko
Oblast krajinného rázu vytváří sice určitý definovatelný region, ale zahrnuje poměrně různé typy krajiny, které spolu vytváří
zřetelnou prostorovou strukturu. Řeka Otava se zahlubuje v lesních celcích do mohutného údolí, do kterého zasahuje vzdutí
Orlické přehradní nádrže. Mezi Vltavou a Otavou vzniká jedinečná enkláva kulturní krajiny s cennými venkovskými sídly s
dochovanou lidovou architekturou a s harmonickým zapojením do krajinného rámce. Jižním směrem se otevírá kotlina, ve
které se mezi terénními výšinami Hradišťského vrchu a okraje Píseckých hor rozkládá město Písek. Poměrně výrazná
městská struktura v přehledném segmentu krajiny vytváří charakter silně urbanizované krajiny. Oblast náleží ke Zvíkovské
pahorkatině, členité pahorkatině v povodí Vltavy a Otavy, Lomnice a Skalice. Erozně denudační povrch s rozsáhlými zbytky
zarovnaných povrchů prostupuje hluboce zaříznuté údolí Vltavy, lemované místy pleistocénními říčními terasami. Cenné
přírodní lokality jsou chráněny v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Nejstarší
osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Kromě lesů dominuje na odlesněných místech orná půda a soustavy drobných
rybníků. V oblasti se nachází poměrně velká urbanizovaná plocha města Písek, významná dopravní křižovatka (železnice,
silnice I/20, I/29), která vytváří protiváhu přírodnějším lokalitám v severní části oblasti. Hlavním urbanizačním těžištěm,
historickým, kulturním, dopravním a správním centrem regionu je město Písek. Kromě Písku se zde nevyskytují další města.
Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských zemědělských sídel a několika větších obcí, z nichž některé mají
zachovaný tradiční výraz a dochovanou, alespoň částečně, urbanistickou strukturu. Nejvýznamnějším sídlem, historickým a
správním centrem s řadou památkových hodnot je město Písek (královské město, sídelní město Prácheňského kraje, později
okresní město, městská památková zóna s množstvím památek). Nejvýznamnější kulturní a pohledovou dominantou
v oblasti u Orlické nádrže je hrad Zvíkov (národní kulturní památka).
• při urbanizaci této oblasti situovat rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu, skladování a bydlení především
do silně urbánního prostředí města Písku
• v ostatním území s cennými venkovskými sídly s dochovanou lidovou architekturou a zejména ve VPZ Krašovice, VPZ
Tukleky a navrhované VPZ Dolní a Horní Ostrovec situovat zastavitelné plochy s ohledem na vhodné zapojení do
krajinného rázu
• zachovat a vhodným hospodařením kultivovat souvislé lesními porosty břehových partií, které mají kromě estetických
• úzké partie pobřeží s intenzivním rekreačním využitím dále již nezahušťovat dalšími urbanizovanými plochami, ale
naopak, jít cestou zkvalitnění služeb a vybavení těchto ploch
• při urbanizaci území u Orlické nádrže respektovat dominanty hradu Zvíkov a technické dominanty Zvíkovských mostů
Obrázek 62: Krajinný ráz oblasti Písecka u obce Oslova
A.6.7.5. Oblast krajinného rázu – Milevsko
Z členité a rozdrobené prostorové struktury Jistebnické vrchoviny klesá terén k Milevsku – do krajiny většího měřítka a
větších rozměrů krajinné mozaiky. V krajinných scenériích se uplatňují táhlé horizonty bez výrazných terénních dominant, ve
scenériích se za sebe řadí lesnaté horizonty a projevují se linie okrajů lesních porostů a nelesní zeleně. Je to krajina
zdánlivě uzavřená do sebe, zapomenutá a skromná. Skrývají se v ní významné hodnoty krajinářsko-estetické a výrazné rysy
harmonie měřítka a harmonie prostorových vztahů. Do oblasti zasahuje Písecká pahorkatina (Milevská pahorkatina,
- 116 -
Bechyňská pahorkatina) a Soběslavská pahorkatina (Malšická pahorkatina). Jedná se o členité pahorkatiny v povodí Vltavy
a Lužnice s rozčleněným erozně denudačním povrchem se strukturními hřbety a suky Na západě zasahuje do oblasti Vltava,
ostatní krajinu člení zejména přítoky Lužnice, tekoucí především ve směru sever-jih, nejvýznamnější z nich je Smutná. Na
vodních tocích se objevují menší rybníky Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Kromě lesů dominuje na
odlesněných místech orná půda a plochy drobných rybníků. Historicky byl střediskem oblasti premonstrátský klášter v
Milevsku (1184). Oblast v řešeném území je prostoupena pouze množstvím menších venkovských zemědělských sídel.
Jediným městem a centrem oblasti je Milevsko (pozn.: je již mimo vymezené řešené území), ležící na dopravní křižovatce
(I/19, II/102, II/105, II/121, železnice). V oblasti se nachází množství architektonicky cenných objektů a souborů. Kromě
Milevska (klášter, kostely) lze uvést kostel sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou (12. století). Za technickou památku lze
považovat Polský most postavený v letech 1938-1942 podle projektu B. Hlavy. Současně s dokončením Podolského mostu,
byl přestěhován historický řetězový most do Stádlece (již mimo řešené území). Některé ze sídel mají dochovanou
urbanistickou strukturu a ráz (VPZ Květov).
• respektovat dochovanou strukturu a původní ráz venkovských sídel (zejména VPZ Květov)
• zachovat a vhodným hospodařením kultivovat souvislé lesní porosty břehových partií, které mají kromě estetických
• při urbanizaci území u Orlické nádrže respektovat technické dominanty Podolského a železničního mostu
Obrázek 63: Krajinný ráz se soliterními stromy, či skalními výchozy s remízky
A.6.7.6. Oblast krajinného rázu Putimsko – Protivínsko
Oblast zahrnuje krajinu jižně od Písku v širokém sektoru od lesních masivů Píseckých hor nad levým břehem Vltavy až po
rozlehlou sníženinu Otavy v Kestřanské rybniční pánvi, (pozn.: do řešeného území zasahuje pouze část oblasti Písecké
hory). Kontrast těchto dvou segmentů krajiny vytváří výrazné krajinářsko estetické hodnoty, doplněné identitou kulturní
krajiny se stopami historické kultivace a architektonickými památkami. Velká část krajiny se vyznačuje harmonickým
měřítkem, v krajinné scéně je možno identifikovat harmonické prostorové vztahy. V oblasti hrají významnou roli vodní toky,
Otava, Blanice a jejich četné přítoky, s opuštěnými rameny v nivách, podmáčenými polohami a množstvím rybníků. Cenné
přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy.
• respektovat harmonická měřítka vegetačních prvků v rámci PP Písecké hory,
• zachovat výhledy a zelené krajinné obzory,
• respektovat dochovanou strukturu a původní ráz venkovských sídel (zejména VPZ Smrkovice)
• při urbanizaci území zachovat harmonické vztahy mezi osídlením a terénní konfigurací PP Písecké hory
- 117 -
Obrázek 64: Rozsáhlá zalesněná oblast Píseckých hor, pohled z Jarníku jihozápadním směrem k Protivínu
A.6.7.7. Oblast krajinného rázu Bechyňsko – Vltavotýnsko
Rozsáhlá oblast krajinného rázu, jejímiž osami jsou výrazné koridory údolí Vltavy a Lužnice. Koridory řek jsou provázeny
lesními porosty stejně jako údolí přítoků (Židova strouha, Smutná). V náhorních polohách na mezivodních hřbetech vzniká
otevřenější zemědělská krajina. Kontrast většího měřítka s uzavřenými scenériemi zahloubených poloh vytváří výrazné
estetické hodnoty. V krajině je přítomno harmonické měřítko a (zejména v zahloubených uzavřených prostorech) ve
scenériích se uplatňuje jedinečný soulad historických sídel a krajinného rámce údolí (Koloděje nad Lužnicí). Oblast náleží k
Písecké pahorkatině, k okrskům Mehelnická, Zvíkovská, Bechyňská a Týnská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu v povodí
Vltavy, Lužnice a Otavy s rozčleněným erozně denudačním povrchem, místy tektonicky porušeným, se strukturními hřbety a
suky, se zbytky zarovnaných povrchů a hluboce zaříznutými údolími Vltavy, Lužnice a přítoků, lemovanými u hlavních toků
místy sedimenty a pleistocénními říčními terasami Hlavní osu krajiny tvoří tok Vltavy, do které se severně od Týna nad
Vltavou zprava vlévá Lužnice (u Bechyně s přítokem Smutná). Vodní síť doplňují již jen jejich drobné přítoky charakteru
potoků. Řeky místy vytvářejí hluboce zaříznuté údolí, dnes z části zaplněné plochami Vltavské kaskády. Nejnovějšími stupni
Vltavské kaskády jsou Hněvkovická přehrada, vybudovaná na řece Vltavě v letech 1986-1991, a vodní dílo Kořensko. Oblast
je středně zalesněná borovými a smrkovými porosty, v jižní části oblasti se nachází souvislý komplex smíšených lesů s
převahou smrku a příměsí borovice, jedle, buku, jasanu dubu, klenu, lípy a modřínu. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v
několika maloplošných ZCHÚ (vázané zejm. na nivy a rybníky), v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy.
Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Lesy, zejména smrkové a borové, rozčleňují plochy polí a luk. Hlavním
sídlem oblasti v řešeném území je město Týn nad Vltavou. Sídelní strukturu doplňují menší venkovská sídla, původně
zemědělské vesnice, z nichž některé mají dochovanou urbanistickou strukturu a původní ráz (navrhovaná VPZ Chřešťovice).
• při urbanizaci této oblasti situovat rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu, skladování a bydlení především
do silně urbánního prostředí města Týna nad Vltavou
• v ostatním území s cennými venkovskými sídly s dochovanou lidovou architekturou a zejména v navrhované VPZ
Chřešťovice situovat zastavitelné plochy s ohledem na vhodné zapojení do krajinného rázu
• revitalizovat chátrající malá šlechtická sídla v Dražíči a Chřešťovicích
Obrázek 65: Pohled z hráze Hněvkovické nádrže do údolí Vltavy, soutok Vltavy a Lužnice u Nového Dvora
- 118 -
Kartogram 2: Oblasti a místa krajinného rázu, oblasti se shodným krajinným typem
- 119 -
Kartogram 3: Území se zvýšenou ochranou krajinného rázu
- 120 -
A.7.
Návrh vymezení ploch ÚPD kraje, měst a obcí, pro které lze práva
k pozemkům vyvlastnit z důvodu:
A.7.1. Veřejně prospěšných staveb (VPS)
Do navazujících ÚPD a ÚPP je nutné zahrnout a upřesnit vymezení ploch veřejně prospěšných staveb dle vymezení
koridorů a ploch VPS v ÚS Orlicko. Vymezení ploch a koridorů lze upřesňovat v navazujících ÚP, RP do té míry, že:
• plochu nebo koridor je možné vypustit teprve po zkolaudování záměru, pro který je plocha nebo koridor vymezen, plochu
lze redukovat pouze v rámci vymezeného koridoru (tj. plocha nebo koridor veřejně prospěšné stavby v ÚP nebo RP
nesmí přesáhnout mezní hranici vymezenou v ÚS) a vždy jen v dohodě s dotčenými orgány,
• plochy lze v ÚP a RP redukovat jen do míry ještě zajišťující technicky racionální a ekonomickou realizaci daného
záměru,
• v rámci územních řízení nebo řízení vedených podle zvláštních zákonů je nutné plochy a pozemky pro navrhovaný
záměr vymezit v rámci stanoveného koridoru pouze v nezbytně nutném rozsahu při zachování technicky a ekonomicky
racionální realizace daného záměru.
V ÚS Orlicko jsou v řešeném území vymezeny koridory a plochy veřejně prospěšných staveb, kdy šíře koridorů veřejně
prospěšných staveb je shodná se šíří koridorů pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
• všechny koridory pro veřejnou dopravní infrastrukturu nadmístního významu uvedené v kapitole A..4.1.7., nadmístního
významu uvedené v tabulce 15, místního významu v tabulce 16,
• pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti vodního hospodářství nadmístního významu uvedené v kapitole A..4.1.8
a tabulce 17, 18, místního významu v kapitole A.4.1.9. a v tabulce 19,
• pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti elektroenergeticky nadmístního významu uvedené v kapitole A.4.1.10. a
tabulce 20, místního významu uvedené v kapitole A.4.1.1. a tabulce 21,
• pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti zásobování teplem a plynem je vymezen pouze koridor pro územní
rezervu VTL plynovodu Bechyně – Chrášťany, který není zahrnut mezi koridory VPS
A.7.2. Veřejně prospěšných opatření (VPO)
V navazujících ÚPD a ÚPP je nutné vymezení ploch veřejně prospěšných opatření upřesnit na základě schváleného
Generelu ÚSES JČ kraje. Vymezení ploch a koridorů lze upřesňovat v navazujících ÚP, RP, ÚS do té míry, že
• hranici plochy nebo koridoru lze korigovat vždy jen v dohodě s dotčenými orgány a v souladu se schváleným Generelem
ÚSES JČ kraje a v souladu s podmínkami stanovenými ve vydaných ZÚR JČ kraje
• plochy lze v ÚP, RP, ÚS korigovat především na základě pozemkové držby dle hranic parcel v katastru nemovitostí a
geomorfologie terénu (v krajině jasně zřetelných linií) a to i odlišně od korekce hranic vlastních záměrů, pro které jsou
plochy a koridory veřejně prospěšných opatření vymezovány (např. v případě držby ploch vymezených pro ÚSES
v majetku obce není nutné je zahrnovat mezi plochy veřejně prospěšných opatření),
• v rámci územních řízení nebo řízení vedených podle zvláštních zákonů je nutné plochy a pozemky pro navrhovaný
záměr vymezit v rámci stanoveného koridoru nebo plochy pouze v nezbytně nutném rozsahu, tj. maximálně respektovat
ochranu soukromého vlastnictví, ale při současném zachování odpovídajících a potřebných prostorových parametrů
záměru, pro který je veřejně prospěšné opatření vymezováno.
• V ÚS Orlicko se vymezují v řešeném území veškeré plochy a koridory ÚSES jako plochy a koridory veřejně prospěšných
opatření v rozsahu hranic zakreslených v grafické části ÚS, ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
nadmístního a místního významu pro:
o Nadregionální bikoridory vyjmenované v kapitole A.4.1.13., v tabulce 23
o Nadregionální biocentra vyjmenovaná v kapitole A.4.1.13., v tabulce 24
o Rgionální biocentra vyjmenovaná v kapitole A.4.1.13., v tabulce 25
o Regionální biokoridory vyjmenované v kapitole A.4.1.13., v tabulce 26
o Lokální bikoridory vyjmenované v kapitole A.4.1.13., v tabulce 27
o Lokální biocentra vyjmenovaná v kapitole A.4.1.13., v tabulce 28
A.7.3. Staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu
V řešeném území ÚS Orlicko nejsou vymezeny žádné stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu
A.7.4. Asanačních území nadmístního významu
V řešeném území ÚS Orlicko nejsou vymezeny žádné asanační území nadmístního významu
- 121 -
A.8.
Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně
plánovací činnosti obcí a jejich ÚPD, zejména s přihlédnutím k podmínkám
obnovy a rozvoje sídelní struktury
A.8.1. Seznam měst a obcí (kartogram), kde je aktuální potřeba nového ÚP
Tabulka 40: Tabulka měst a obcí kde je aktuální potřeba nového územního plánu
Město, obec
Název ÚPD
Nabytí účinnosti
Návrhové období
vyhlášky obce o
závazné části ÚPD
Písek
ÚPnSÚ Písek
26.09.1996
2006
Lety
ÚPO Lety
Milevsko – část Velká ÚPnSÚ Milevsko
01.06.2000
2010
Dražíč
ÚPO Dražíč
01.08.1999
2009
Slabčice
ÚPnSÚ Slabčice – 24.07.1996
2006
Nemějice – Písecká
Smoleč
Použitá technologie
zpracování
Klasická
Klasická
Klasická
Klasická
Klasická
A.8.2. Seznam měst a obcí (kartogram), kde potřeba nového ÚP
Tabulka 41: Tabulka měst a obcí kde je potřeba nového územního plánu
Město, obec
Název ÚPD
Nabytí účinnosti
vyhlášky obce o
závazné části ÚPD
Albrechtice
nad ÚPO Albrechtice nad 15.11.2000
Vltavou
Vltavou
Čížová
ÚPO Čížová
21.10.1999
Jetětice
ÚPO Jetětice
05.08.1999
Kluky
ÚPO Kluky
01.01.2003
Králova Lhota
ÚPO Králova Lhota
01.04.2002
Květov
ÚPO Květov
01.01.2003
ÚPO
Zvíkovské 27.10.2000
Podhradí
Návrhové období
Použitá technologie
zpracování
2010
Klasická
2009
2009
Klasická
Klasická
Klasická
Klasická
Klasická
Klasická
2010
A.8.3. Seznam měst a obcí (kartogram), kde je aktuální potřeba nového RP z podnětu (§62.
odst. (2) stavebního zákona)
V řešeném území ÚS Orlicko není stanovena aktuální potřeba nového regulačního plánu z podnětu (§62 odst. (2)
stavebního zákona).
A.9.
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých by měly být pořízeny územní studie
městy a obcemi v regionu, případně jinými subjekty
V řešeném území ÚS Orlicko jsou vymezeny plochy rozvojové nadmístního významu (větší nežli 20 ha) a vybrané plochy
místního významu (větší než-li 10 ha), ve kterých by měly být pořízeny územní studie městy, obcemi, či jinými subjekty.
Jedná se o plochy velkého rozsahu a v exponovaných polohách, takže je potřeba podrobně řešit plošné a prostorové
uspořádání jednotlivých stavebních objektů, dopravní obsluhu v území, zařízení a sítí technické infrastruktury a návrh
zeleně.
A.9.1. Územní studie pro rozvojové plochy nadmístního významu
• N-SO1 Písek, rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou situovány na západním okraji
města Písku,
- 122 -
• N-SO2 Písek, významná rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na
severozápadním okraji města Písku,
• N-SO3 Písek, významná plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji sídla
Semice, které jsou stavebně odloučenou částí města Písku
• N-SO4 Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou,
• N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena 1 km SV od Písku
• N-VS2 Týn nad Vltavou – plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena na jižním okraji města
v návaznosti na opuštěný areál vojska
• N-SR1, sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Kožlí, ve vazbě na stávající kemp Velký Vír
• N-SR 2 , sportovně rekreační plocha na pravém břehu Orlické nádrže u sídla Chrást a ve vazbě na stávající kemp
Radava,
• N-SR 3 Nový Dvůr (Hosty – Všemyslice) – plocha pro sport a rekreaci vymezena ve vazbě na stávající rekreační zařízení
Nový Dvůr v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice,
• N-SR 4 Týn nad Vltavou – plocha pro sport a rekreaci vymezena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou
v prostoru bývalého vojenského cvičiště,
A.9.2. Územní studie pro významné rozvojové plochy místního významu
• M-SO1 Zvíkovské Podhradí, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována
na severozápadním okraji sídla,
• M-SO2, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severním okraji sídla Paseky,
• M-SO3, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severovýchodním okraji Týna
nad Vltavou
• M-SO4, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji Týna nad Vltavou
na pravém břehu řeky Vltavy
• M-SR1, významná sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Orlík nad Vltavou pro středisko
praktické výuky plavby a navigace České unie námořního jachtingu,
• M-SR 2, významná sportovně rekreační plocha u sídla Zvíkovské Podhradí
• M-SR3, na levém břehu Vltavy je navržena plocha přestavby uvolněného a nevyužitého vojenského areálu na plochu pro
občanskou vybavenost městského až nadmístního významu. pro sportovně rekreační využití, s vazbou na Vltavskou
vodní cestu
- 123 -
Kartogram 4: Obce a města kde je potřeba zpracování nového územního plánu
- 124 -
A.10.
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých by měl Jihočeský kraj, respektive
úřady územního plánování pořídit regulační plány
V řešeném území ÚS Orlicko nejsou vymezeny žádné koridory a plochy, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu
orgány kraje, respektive úřady územního plánování podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení
lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje.
A.11.
Údaje o počtu listů návrhové syntetické části územní studie a počtu
výkresů grafické části
Textová část návrhu syntetické části ÚS Orlicko obsahuje 125 stran textu, grafická část návrhu syntetické části ÚS Orlicko
obsahuje tyto výkresy:
1.
Výkres uspořádání území
m 1 : 25 000
2.
Výkres ploch a koridorů nadmístního významu
m 1 : 10 000
3.
výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu,
m 1 : 25 000
4.
výkres oblastí s obdobnou typologií staveb a zonace
m 1 : 50 000
Přílohy grafické části návrhu:
5.
Architektonická rukověť - vhodné příklady staveb dle vymezených oblastí s různou typologií staveb
6.
Urbanistická rukověť - v rozsahu rozdělení území na jednotlivé zóny (výkres zonace) dle stupně jejich možného
rozvoje a rámcové skici směrů hlavního rozvoje návrhových ploch pro samostatnou obec, resp. volitelně vybraná sídla v
řešeném prostoru
- 125 -
B.
B.1.
ODŮVODNĚNÍ
Soulad návrhu řešení studie s PÚR, s cíli a úkoly územního plánování,
s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů
B.1.1. Soulad návrhu s PÚR
Návrh syntetické části ÚS Orlicko je řešen v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR 2008), která
byla schválena vládou ČR dne 20.7.2009 usnesením č. 929. Do řešeného území ÚS Orlicko jsou zapracovány a upřesněny
tyto záměry z PÚR 2008.
• Koridor dopravní infrastruktury R4 (úsek Příbram – Nová Hospoda) stanovený odstavcem (107) PÚR 2008
Je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci státu.. Tento koridor zasahuje
okrajově do severozápadního okraje řešeného území, nicméně pro řešené území má nesporně největší dopravní význam,
vzhledem k tomu, že je druhou nejvýznamnější dopravní osou spojující hlavní město Prahu s Jihočeským krajem a
sousedním státem Německem. Na tento koridor jsou vázány v tangenciálním směru dvě hlavní rozvojové osy v řešeném
území a to nadmístní N-OS4 Východní - Písecko – Táborsko – Pelhřimovská a místní M-OS1 Orlická.
• Koridor dopravní infrastruktury VD5 Třebenice – České Budějovice na Vltavě stanovený odstavcem (127) PÚR
2008
Je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení podmínek pro plavbu po Vltavě pro lodě do 300t výtlaku. Celým řešeným územím
prochází od severu k jihu tzv. Vltavská vodní cesta, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a
následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t. V řešeném území ÚS Orlicko je převážná část této vodní cesty bez
problémů využitelná, až po VD Kořensko, kde je potřeba pouze dobudovat velín u vyhovující plavební komory. Zajištění
plavebních hloubek 1,6 ve zdrži VD Kořensko se týká pouze kratších úseků, zejména v prostoru městských nábřeží v Týně
nad Vltavou. V Týně nad Vltavou je potřeba vyřešit podjezdnou výšku pod technickou památkou tzv. Železného mostu, který
slouží pro pěší a cyklisty. V současné době se ve spolupráci investora projektu Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona
114/1995 Sb (Ředitelství vodních cest ČR), s městem Týn nad Vltavou hledá vhodné řešení. Je zpracována studie, která
řeší varianty od hydraulického zdvihu jednoho pole stávajícího mostu, zvýšení stávajícího mostu, či přemístění stávajícího
mostu (Rybičků louka, Solnice, Soutok), až po vybudování nového mostu (i pro motorovou dopravu, na místě stávajícího
mostu pro pěší)). V době zpracování návrhu ÚS Orlicko nebyla dosud vybrána, respektive schválena varianta úpravy mostu.
V případě varianty přemístění mostu nebo vybudování nového mostu, bude potřeba zpracovat změnu ÚP Týna nad Vltavou.
Dále proti proudu řeky je potřeba na stávajícím jezu v Hněvkovicích vybudovat novou plavební komorou. Plavební komora
jezu Hněvkovice s kompletními rejdami bude mít standardní rozměry 45 x 6 x 3 m a bude umístěna u levého břehu.
V rámci řešení širších vztahů má řešené území ÚS Orlicko tyto vazby na PÚR 2008
• Rozvojová oblast OB10 České Budějovice, stanovená odstavcem (49) PUR 2008
Na území Jihočeského kraje je vymezena jako jediná rozvojová oblast celorepublikového významu a její vymezení a hranice
jsou upřesněny v ZÚR JČK podle správních území jednotlivých obcí, výjimečně po katastrálních územích. Tato oblast se
nachází mimo řešené území ÚS Orlicko. Vazba řešeného území ÚS Orlicko je patrna z výkresu širších vztahů,
prostřednictvím nadmístních rozvojových os N-OS1 (stávající silnice I/IV) a N-OS2 (stávající silnice I/20), přes nadmístní
rozvojovou oblast N-OB1 (Písek – Strakonice). Na obou výše uvedených silnicích je navrženo podstatné zlepšení jejich
parametrů, takže dopravní vazba oblasti OB10 na řešené území se podstatně zkvalitní a zrychlí. Oblast OB10 má na řešené
území další vazbu prostřednictvím navrhované Vltavské vodní cesty, která v první fázi bude využívána především pro
rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t.
• Rozvojová osa OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko – Linec, stanovená
odstavcem (57) PÚR 2008
Je na území Jihočeského kraje upřesněna v návrhu ZUR, kdy důraz byl kladen především na zpřesnění koridoru D3 , R3,
IV.TŽK v rámci osy OS6. Osa OS6 probíhá celým Jihočeským krajem od severu k jihu na východ od řešeného území ÚS
- 126 -
Orlicko. Vazba řešeného území ÚS Orlicko je patrna z výkresu širších vztahů, a to prostřednictvím nadmístní rozvojové osy
N-OS4 (stávající silnice I/29 a I/19 přes Tábor – Bernartice Písek) a místní rozvojové osy M-OS1 (stávající silnice I/19 –
Tábor – Milevsko – Orlík nad Vltavou – Mirovice), přes nadmístní rozvojovou oblast N-OB2 (Tábor). Na obou výše
uvedených silnicích je navrženo zlepšení jejich parametrů, takže dopravní vazba z osy OS6 na řešené území se podstatně
zkvalitní a zrychlí. Přes oblast OB10 má osa OS6 na řešené území další vazbu prostřednictvím navrhované Vltavské vodní
cesty, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do
300t.
B.1.2. Vyhodnocení souladu návrhu ÚS Orlicko s cíli a úkoly územního plánování
Řešení návrhu ÚS Orlicko naplňuje cíle a úkoly územního plánování stanovené v §§ 18 a 19 stavebního zákona a stanovené
v kapitole 2. Naplňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v PÚR 2008, protože
ve svém řešení vytváří předpoklady pro výstavbu (návrhem koridoru pro rychlostní silnice R4, koridorů pro přeložky silnic I.,
II. třídy a významných silnic III. třídy, návrhem nadmístních ploch (nad 20ha) a vybraných místních ploch (nad 10ha) pro
bydlení, podnikání nebo rekreaci), pro udržitelný rozvoj území (omezení ploch pro zástavbu ve volné krajině, řešení ČOV a
vodovodů, vymezení ÚSES a respektování přírodních a kulturních hodnot, územní rezervy pro plochy těžby), vymezuje
rozvojové oblasti a osy a stanovuje podmínky pro provádění změn v území rozvojových oblastí a os, vymezuje a upřesňuje
nadmístní specifickou oblast Orlicko, ve které se projevuje nevyvážený stav udržitelného rozvoje a stanovují opatření ke
snížení zjištěných popř. očekávaných disproporcí. Vymezuje a tím v území fixuje a stabilizuje koridory dopravní a technické
infrastruktury nezbytné k zajištění hospodářského rozvoje a stabilizaci sociální soudržnosti obyvatel, koordinuje záměry v
území a stanovuje podmínky pro využití území a ochranu hodnot v území. V nadmístních souvislostech, prostřednictvím
řešení širších vztahů koordinuje záměry na provedení změn v území se sousedním Středočeským krajem. Upřesňuje a
konkretizuje principy ochrany hodnot v území (vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES vč. ochranných zón
nadregionálních biokoridorů, respektování velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území, respektování ploch
zahrnutých do soustavy NATURA 2000, respektování ploch krajinných památkových zón a jednotlivých městských a
vesnických památkových zón a rezervací, apod.). Návrh změn v území respektuje limity využití území, jež byly zjištěny
v rámci přípravných prací a paralelně s návrhem zpracovávaných územně analytických podkladech, upřesňuje koncepci
rozvoje dopravní a technické infrastruktury založenou v návrhu ZÚR JČK a schválených ÚPD. Stanovuje zásady pro rozvoj
sídelní struktury (zejména vymezením rozvojových ploch a oblastí nadmístního významu vybraných místního významu).
Dále formuluje pokyny pro navazující ÚPD měst a obcí vč. koordinace těchto ÚPD (tam, kde je to nutné formou urbanistické
a architektonické rukověti). Stanovuje zásady pro provádění změn v územních plánech obcí při akceptaci cílů a úkolů
územního plánování, navrhují zásady pro regulaci rozsahu ploch pro těžbu přírodních zdrojů, vytváří v území podmínky pro
snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, vytváří podmínky pro ochranu
území podle zvláštních právních předpisů a před negativními vlivy záměrů na území, věnuje zvláštní pozornost ochraně
krajiny (nezastavěnému území) vymezením nejcennějších segmentů v krajině a vymezením cílových charakteristik krajiny,
směřuje k eliminaci dlouhodobých ohrožení života budoucích generací a zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj území.
B.1.3. Vyhodnocení souladu návrhu ÚS Orlicko s požadavky stavebního zákona a jeho
prováděcích právních předpisů
Návrh ÚS Orlicko je zpracován podle osnovy stanovené pořizovatelem dle požadavků stavebního zákona a jeho
prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Osnova výrokové
části ÚS Orlicko odpovídá pořizovatelem upravené osnově dle přílohy č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb. pro zpracování zásad
územního rozvoje. Osnova odůvodnění ÚS Orlicko přiměřeně odpovídá požadavkům správního řádu, §40 odst. (2)
stavebního zákona a osnově odůvodnění zásad dle přílohy č. 5 vyhlášky 500/2006 Sb.. Osnova kapitoly Vyhodnocení vlivů
ÚS Orlicko na životní prostředí přiměřeně odpovídá osnově uvedené v příloze stavebního zákona. Návrh ÚS Orlicko je dělen
na část výrokovou a samostatné odůvodnění. Do odůvodnění bude po projednání s dotčenými orgány doplněno
vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Po konzultacích se
sousedním Středočeským krajem bude do odůvodnění rovněž doplněno vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z
případných vyjádření Středočeského kraje. Po formální stránce je návrh ÚS Orlicko zpracován dle požadavků stavebního
zákona a jeho prováděcích vyhlášek.
B.1.4.
Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů
Pořizovatel vyhodnotil vyjádření dotčených orgánů, vybraných organizací a obcí v řešeném území, která obdržel v rámci
projednání územní studie a na základě tohoto vyhodnocení vydal pokyn pro úpravy studie.
Specifickým problémem je umístění rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci s kódem N-SR1
Kožlí s návrhem využití pro golfové hřiště (i uvnitř) a další outdoorové aktivity (vně) krajinné památkové zóny Orlicko. Orgán
ochrany památkové péče nesouhlasí ve svém stanovisku s návrhem golfového hřiště uvnitř vymezené KPZ Orlicko a
- 127 -
odkazuje se při tom na odborné stanovisko Národního památkového ústavu (vydaného v souladu s ustanovením § 3 písm.
d) vyhlášky 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny), které nedoporučuje
využití území uvnitř KPZ pro tento účel.
Orgán územního plánování, jako pořizovatel územní studie, naopak považuje návrh plochy nadmístního významu pro
sportovní a rekreační funkci za možný a z urbanistického hlediska i správný. Za stěžejní považuje konkrétní podmínky a
regulativy pro budoucí návrh a kompoziční řešení potenciálního golfového hřiště, které zabezpečí minimální ovlivnění a příp.
negativní dopady na krajinnou památkovou zónu. Tuto regulaci lze ale stanovit až v navazujících územních či regulačních
plánech nebo v podmínkách územního rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že jde o nezávazný územně plánovací podklad, nejedná se zde o rozpor mezi stanovisky dotčených
orgánů podle ustanovení § 136 SŘ. V případě, že tato rozvojová plocha bude vymezována v navazujících závazných
územně plánovacích dokumentacích, bude nutné respektovat stanoviska dotčených orgánů ochrany památkové péče a
buďto záměr zcela vypustit nebo jej přizpůsobit požadavkům orgánů památkové péče.
B.2.
Vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území
B.2.1. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA
B.2.1.1. B.2.1.1. Zhodnocení vztahu studie k cílům ochrany životního prostředí
Základní prioritou řešení ÚS Orlicko je revitalizace území formou posilování atraktivity pro podnikání a investice,
zkvalitňování životních podmínek obyvatel a zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, při respektování principů udržitelného
rozvoje. Převážná část řešeného území je součástí nadmístní specifické oblasti N-SOB1 Orlicko, kde je hlavní prioritou
řešení vyváženosti a únosného zatížení krajiny a vodní plochy Orlické nádrže, se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit
a na rozvoj rekreačního využívání oblasti.
B.2.1.1.1. Zhodnocení ke směrnicím a smlouvám přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni
Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků : cílem této směrnice je ochrana všech druhů ptáků přirozeně
se vyskytujících na evropském území členských států Evropské unie. Úkoly a především ochranné podmínky pro všechny
druhy ptáků vyplývající z této směrnice byly implementovány do národní legislativy ČR, a to především novelizací zákona č.
114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny. Byly mimo jiné vyhlášeny ptačí oblasti (součásti soustavy územní ochrany
NATURA 2000) určené pro ochranu druhů, uvedených v příloze I směrnice o ochraně volně žijících ptáků, tj. zejména druhů
ptáků, které jsou ohrožené vyhynutím nebo jsou citlivé vůči specifickým změnám na stanovišti, případně druhy s málo
početnými populacemi, prostorově omezeným místním rozšířením nebo vyžadující zvláštní pozornost z důvodu specifického
charakteru jejich stanoviště. Na území ÚS Orlicka se nachází ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy (CZ0311034), územní studie
zde respektuje předměty ochrany a novou ptačí oblast, nebo úpravu stávající nenavrhuje.
Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: jejím
cílem je:
• přispět k zajištění biologické rozmanitosti (biodiversity) prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států,
• Zachování nebo obnova z hlediska ochrany přírody příznivého stavu přírodních stanovišť a druhů volně žijících živočichů
a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství.
• Opatření přijatá v souladu s touto směrnicí, budou brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální
a místní charakteristiky.
Stejně jako směrnice 79/409/EHS byla i tato směrnice implementována do národní legislativy a na jejím základě byly
vyhlášeny Evropsky významné lokality (EVL), které jsou většinou překryty územní ochranou velkoplošných či maloplošných
zvláště chráněných území podle zákona č. 114/1992 Sb. Na řešené území ÚS Orlicka zasahuje v jeho jižní části EVL
Lužnice a Nežárka (CZ0313106) ÚS ji respektuje, nenavrhuje její úpravu ani vyhlášení nové EVL.
Evropská úmluva o krajině (v platnosti od 1.března 2004): Hlavním cílem této úmluvy je zajistit ochranu jednotlivých typů
evropské krajiny. Její význam spočívá v tom, že ukládá povinnost vytvářet a realizovat ohleduplné a z hlediska charakteru
krajiny udržitelné krajinné politiky, a to za účasti veřejnosti a místních a regionálních úřadů, a dále pak zohledňovat charakter
krajiny při formování politik územního rozvoje, urbánního plánování a jiných sektorálních či intersektorálních politik. Úmluva
chápe krajinu jako předmět veřejného zájmu, který plní významnou roli v zemědělství, ekologii, kultuře a společnosti a je
významnou součástí života obyvatel. Úmluva požaduje, aby péče o krajinu měla charakter udržitelného rozvoje, zahrnujícího
pravidelné udržování krajiny a slaďování hospodářských, environmentálních a sociálních zájmů a postupů. Ochrana krajiny
- 128 -
má být pojímána jako ochrana celého komplexu tvořeného jak kulturní tak přírodní krajinou, zahrnující udržování význačných
a charakteristických krajinných celků i jako součást kulturního dědictví. Úmluva klade důraz na krajinné plánování, zahrnující
cílené kroky v ochraně a péči o krajinu, do budoucna sledující obnovu či zvýšení rozmanitosti přírody a hodnoty krajinných
celků. Krajina zahrnuje jak pevninu, tak vodní plochy a toky, přírodní venkovské i městské oblasti, území jak esteticky,
kulturně a historicky pozoruhodné, tak běžná území, anebo narušené krajinné celky.
ÚS Orlicko vychází z územně plánovacího podkladu, kterým je Generel krajinného rázu JčK a respektuje zásady ochrany
krajinného rázu dle ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., kde je krajinný ráz definován jako zejména přírodní, kulturní a
historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.
Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování
významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
Ramsarská úmluva: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva známá
jako Ramsarská úmluva si klade za cíl především vytvoření Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Na území ČR je
celkem 12 těchto mezinárodně významných mokřadů, ale žádný z nich se nenachází na území řešeném ÚS Orlicko.
Předmětem ochrany jsou dle této úmluvy také mokřady nezařazené do výše uvedeného seznamu s tím, že stát je povinen
zajistit zachování mokřadů a vodního ptactva zřizováním mokřadních chráněných území a starat se o jejich ochranu. ÚS
Orlicko respektuje obecnou ochranu mokřadů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, která stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti
vodohospodářské politiky tzv. Rámcová směrnice o vodách: Tato směrnice tvoří právní rámec ochrany vod. Účelem a
hlavním cílem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních
vod a podzemních vod, který povede ke zlepšení stavu vodních zdrojů, zajistí snížení znečišťování podzemních vod, bude
vést k udržitelnému využívání vodních zdrojů a také povede ke snížení účinků povodní a období sucha. Tato směrnice byla
implementována do naší legislativy, především do zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. V
souladu s Rámcovou směrnicí o vodě a vodním zákonem byl zpracován Plán povodí ČR a plány jednotlivých oblastí povodí.
Soulad cílů s tímto plánem je součástí následující podkapitoly.
B.2.1.1.2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na
vnitrostátní úrovni
Při posouzení vazeb na cíle ochrany životního prostředí ČR byly vybrány národní koncepce mající stanovené cíle v
oblasti životního prostředí a regionální koncepce pořízené na úrovni Jihočeského kraje, kde jsou tyto cíle a opatření
definované již také v návaznosti na konkrétní území. Byly zvoleny koncepce mající vazby na územní plánování tzn.
koncepce s územním průmětem. Pro vyhodnocení byly vybrány dokumenty schválené k datu 31.8.2009 a také koncepce na
krajské úrovni, které jsou v současnosti ve vyšších stupních projednávání.
Cílem tohoto hodnocení posouzení vztahu vnitrostátních koncepcí a řešení ÚS Orlicko je zjištění případných
nesouladů a možné míry ovlivnění naplňování cílů stanovených jednotlivými koncepcemi ve srovnání s požadavky kladenými
v projednávané územní studii. S ohledem na přehlednost jednotlivých materiálů územního plánování v Jihočeském kraji byla
pro tento účel zvolená stupnice použitá v Hodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí,
která je používána běžně při hodnocení územním plánů:
zcela v souladu
++
částečně v souladu
+
částečně v rozporu
výrazně v rozporu
-není předmětem řešení
0
(neutrální vliv)
není možno určit vliv
?
Koncepce zpracované na národní úrovni:
• Státní politika životního prostředí (schváleno v roce 2004 pro období 2004-2010)
• Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje České republiky (Strategie schválena v roce 2004, do září 2009 probíhala
diskuze aktualizované verze)
• Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (schváleno v roce 2005)
• Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (schváleno v roce 1998)
• Plán hlavních povodí ČR (schválen v roce 2007)
Pro potřeby tohoto posouzení byly z příslušných národních koncepcí vybrány pouze cíle mající vztah k ochraně životního
prostředí, územně plánovací dokumentaci a řešené problematice.
Státní politika životního prostředí ČR: je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a
střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Vzhledem k tomu, že se
- 129 -
jedná z hlediska ochrany životního prostředí o zásadní národní koncepci, jsou posuzovány konkrétněji všechny její prioritní
cíle.
Tabulka 42: Zhodnocení vztahu územně plánovacího podkladu k cílům ochrany životního prostředí část 1
Prioritní oblasti
1.Ochrana přírody, krajiny
biologické rozmanitosti
a
prioritní cíle
vyhodnocení
možných střetů
1.1. Zastavení poklesu biodiverzity
0
1.2. Péče o vodní a mokřadní ekosystémy,
revitalizace vodních biotopů
0
souladu,
+
2.1.Ochrana povrchových a podzemních vod
řešení problematiky zlepšování
kvality povrchových vod
+
2.2. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů
2.Udržitelné využívání přírodních
zdrojů, materiálové toky a
nakládání s odpady
2.3. Využívání obnovitelných zdrojů
0
2.4. Snižování energetické a materiálové
náročnosti výroby a zvýšení materiálového a
energetického využívání odpadů
0
2.5. Odpovědné nakládání s nebezpečnými
odpady
0
3.1. Snižování zátěže prostředí a populace
toxickými kovy a organickými polutanty
3.2. Snížení počtu (velké rozlohy) území s
překročenými kritickými zátěžemi ovzduší
3.3. Ochrana životního prostředí a člověka před
hlukem
3.Životní prostředí a kvalita života
3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny
4.Ochrana klimatického systému
Země a omezení dálkového
přenosu znečišťování ovzduší.
návrh snížení záborů půdy, ochrana
ložisek
nové zábory půdy
+
návrhy ČOV
0
+
obchvaty sídel
+
vhodné rekreační využívání krajiny
3.5. Omezování antropogenních / průmyslových
vlivů a rizik
0
3.6. Ochrana životního prostředí před
negativními účinky živelných událostí a následků
krizových situací
0
4.1. Snižování emisí skleníkových plynů
0
4.2. Snížení přeshraničních přenosů znečištění
ovzduší
0
4.3. Ochrana ozonové vrstvy Země
0
Cíle uvedené ve státní politice životního prostředí jsou převzaty do jednotlivých regionálních koncepcí. ÚS jsou hlavní cíle
respektovány, s tím, že ÚS je v souladu s těmi cíli, které řeší a nevytváří nové možné konflikty v území.
- 130 -
Strategie udržitelného rozvoje České republiky (její aktualizace) se zabývá udržitelným rozvojem, tj. takovým rozvojem
ČR, kterým se naplní potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena možnost naplnit potřeby generací příštích. Cílem je
takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním. Strategie
definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje. Pro environmentální pilíř (respektive pro cíle týkající se
bezprostředně ŽP) jsou definovány následující hlavní strategické cíle, které jsou podrobněji vytyčeny cíli dílčími podle
jednotlivých složek životního prostředí. Aktualizace stávající strategie (schválené vládou v roce 2004) byla zahájena v roce
2007 a klade si za úkol určit možné hrozby (sociální, ekonomické a environmentální) pro další vývoj České republiky a najít
cesty a nástroje, které umožní se těmto hrozbám vyhnout. Současně usiluje o vytvoření předpokladů pro využití příležitostí k
rozvoji s maximálním možným uplatněním vzájemného spolupůsobení mezi sociální, environmentální a ekonomickou
oblastí.
Prioritní osa 4: Krajina,
ekosystémy, biodiverzita
vyhodnocení
střetů
prioritní cíle
Cíl1. Udržet a zvýšit ekologickou stabilitu
krajiny a podporovat její funkce, zejména
udržitelným hospodařením v krajině
Priorita 4.1:Ochrana krajiny
jako
předpoklad
pro
ochranu druhové diverzity
souladu,
možných
++
respektování ÚSES, návrh nových ÚSES,
snížení záboru půdy, ochrana horninového
prostředí
+
Cíl 2. Chránit volnou krajinu
Zástavba navazující na stávající sídla,
omezení záboru půd, minimalizace
fragmentace krajiny
+
Cíl 3. Zastavit pokles biologické rozmanitosti
Cíl 1: Zajistit připravenost ke zvládnutí
mimořádných událostí spojených se změnami
klimatu.
Priorita 4.3: Adaptace na
změny klimatu
koordinace antropogenních
přírodně cenných územích
aktivit
v
0
Cíl 2: Dosáhnout dobrého kvantitativního stavu
podzemních i povrchových vod
+
Cíl 3: Zlepšit vodní režim krajiny
0
Cíl 4: Snižovat dopady očekávané globální
klimatické
změny
a
extrémních
meteorologických jevů na lesní a zemědělské
ekosystémy
0
zlepšování kvality povrchových vod
ÚS Orlicko je v souladu s těmi prioritními cíli II. návrhu aktualizace strategie udržitelného rozvoje v prioritní ose 4.
Krajina, ekosystémy, biodiverzita, které v ní mohou být řešeny. Nezabývá se však ochranou území před mimořádnými
událostmi spojenými se změnami klimatu a nevěnuje se podrobněji zlepšení retenčních schopností krajiny, což by mělo být
předmětem navazujících územních plánů obcí.
Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti: Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti, která byla podepsána na
konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED, „Summit o Zemi“) v Rio de Janeiru v červnu 1992. Pro ČR vstoupila
v platnost 3. března 1994. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na
všech třech úrovních (genová, druhová a ekosystémová).
Tabulka 44: Přehled vybraných cílů v oblastech, které mají souvislost s hodnocenou územní studií tj. v oblasti regionální
politiky a územního plánování:
Cíle
vyhodnocení souladu, možných střetů
- 131 -
Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na
všech úrovních
+
doporučující územní studie řešící komplexně větší
rozsah území
Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských
oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní
prostředí
+
řešení podporuje udržitelný rozvoj oblasti
Podporovat šetrné formy cestovního ruchu
Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky
Posílit nástroje podporující opětovné využití starých průmyslových
zón (brownfields)
Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných
územích
Urychlit realizaci komplexních pozemkových úprav
Realizovat chybějící prvky ÚSES
Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami
Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení
únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochrany hodnot krajinného rázu
V plném rozsahu realizovat závazky vyplývající pro ČR z Evropské
úmluvy o krajině
+
návrh na rovnoměrné a šetrné využívání nádrže
Orlík, podpora šetrným aktivitám v přírodě
+
respektování krajinného rázu oblasti a míst, návrhy
jeho ochrany
+
převzatý návrh využití vojenského areálu
0
0
+
návrh lokálních ÚSES v celé oblasti
+/0
převzaté koridory hlavních silničních tahů
++
architektonická a urbanistická rukověť jsou součástí
ÚS
++
respektování krajinného rázu oblastí a míst
Cíle Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, které se týkají regionální politiky a územního plánování jsou ÚS
respektovány a jsou zahrnuty do návrhů a opatření.
Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky: Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je
přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu
přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při
tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické
a zemědělské politice. Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus, lesního
hospodářství, zemědělství, vodní hospodářství, turistiku a rekreaci, dopravu a těžbu nerostných surovin.
Hlavním cílem Státního programu ochrany přírody a krajiny je udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky
stabilní a trvale produkční kulturní krajinu. Zároveň udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji
narušeny lidskou činností. S tímto cílem je ÚS v souladu, respektuje stávající chráněná území a ÚSES.
V oblasti Regionální politika, územní plánování a urbanismus je dle Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR vhodné
zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného
hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém
kategorizace krajiny (území), a to z hlediska:
a) limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti
území, ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších souvisejících aspektů
b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity hospodářského využívání krajiny včetně dopravní
infrastruktury.
V praxi zavádět územní systémy ekologické stability krajiny všech úrovní včetně metodického a legislativního vymezení
Evropské ekologické sítě na našem území. Probíhající živelná zástavba dosud nezastavěné krajiny je z hlediska veřejného
zájmu ochrany přírody a krajiny nežádoucí. Stavby třeba přednostně orientovat do zastavěných území a území určených k
zastavění v rámci rozvoje obcí. Výstavbu mimo tato území omezit na případy vylučující alternativní řešení a na důležité
stavby ve veřejném zájmu.
ÚS Orlicko je v souladu s hlavním cílem Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR a také s dílčími cíly v oblasti
regionální politiky, územního plánování a urbanismu.
- 132 -
Plán hlavních povodí ČR: tento dokument státní politiky v oblasti vod je zpracován podle zákona č. 254/2001 Sb., o
vodách. Je součástí procesu plánování v oblasti vod, jako soustavné koncepční činnosti garantované státem. Plán je
rozdělen na směrnou a závaznou část. Součástí závazné části jsou rámcové cíle státní politiky pro harmonizaci veřejných
zájmů:
a) ochrany vod jako složky životního prostředí,
b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
c) udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodou pro zajištění požadavků na vodohospodářské
služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
Vybrané cíle vztahující se k posuzované územní studii jsou uvedené v následující tabulce:
Tabulka 45: Vyhodnocení s rámcovými cíli ochrany vody jako složky životního prostředí
Rámcové cíle
Dílčí cíle
zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,
1.1.1. V ochraně
povrchových vod
1.1.2. V ochraně
podzemních vod
1.1.7. Ochrana vodních
poměrů
zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně
ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého
ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu
cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a
organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné
odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z
plošných zdrojů
zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do
podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních
útvarů těchto vod
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů
podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry
podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout tak
dobrého stavu těchto vod,
odvrácení jakéhokoli významného a trvajícího vzestupného
trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a
jiných závadných látek jako důsledků dopadu lidské
činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod
zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování
retenční schopnosti krajiny
vyhodnocení souladu,
možných střetů
+
opatření na zlepšení vody v
povodí Orlické nádrže
+
komplexní opatření na zlepšení
vody v povodí Orlické nádrže
+
komplexní opatření za zlepšení
vody v povodí Orlické nádrže
0
0
0
0
Cíle byly převzaty do dílčích plánů: Plánu oblasti povodí Horní Vltavy a Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy, které se
týkají povodí i vlastní nádrže Orlík. Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán oblasti povodí Horní Vltavy byly schváleny až v prosinci 2009, to
znamená . Jednou z hlavních priorit ÚS je zlepšení kvality povrchových vod v řešeném území. ÚS je v souladu s Plánem
hlavních povodí ČR i z něj odvozených plánů dílčích povodí.
Koncepce zpracované na regionální úrovni:
• Zásady územního rozvoje JčK (v současné době jsou projednávány)
• Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období 2007-2013)
• Koncepce ochrany přírody a krajiny JčK (schválena v roce 2008)
• Generel krajinného rázu JčK (prosinec 2008)
Zásady územního rozvoje JčK zatím nebyly schváleny, jejich návrh je v konečné fázi projednávání (dle zákona je možný
termín schválení do 31.12.2011.) Jedná se o základní nástroj územního plánování kraje. Soulad ÚS Orlicko byl hodnocen s
Prioritami pro zajištění příznivého životního prostředí kraje:
Tabulka 46: Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje
Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje
- 133 -
vyhodnocení souladu, možných
střetů
a) respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody, lokalit
NATURA 2000 a zajistit jejich organické doplnění a posílení ekologické
stability krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES,
b) z hlediska ochrany vodohospodářsky nejvýznamnějších území zahrnutých
do CHOPAV, ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů
v území podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení
retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné
a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje,
c) zamezit nepříznivým projevům lidských činností na kvalitu životního a
obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické
zátěže v území,
d) zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a
před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území
pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a
ekonomické přínosy těchto hospodářských činností,
e) minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, zamezit urbánní fragmentaci
volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a
zkvalitnění krajinných hodnot území,
f) z hlediska preventivní ochrany území před potencionálními riziky a
přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod z
působení přírodních sil v území a vytvořit územní rezervy pro případnou
náhradní výstavbu.
plochy v ptačí oblasti
+
ÚSES
0
+
dopravní obchvaty sídel
zábor půdy
+
rozvojové plochy navazují na zastavěná
území
0
ÚS Orlicko převzala některé rozvojové plochy nadmístního významu a koridory, které byly v ZÚR JčK projednány a
vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí nebylo hodnoceno jako významné (tyto jsou v příslušných tabulkách
vyhodnocení označeny šedým probarvením). Jediným konfliktním územím zde může být Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy a
Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka. ÚS Orlicko je v souladu s prioritami pro zajištění příznivého životního
prostředí kraje, tam kde mohou být konflikty, jsou navržena opatření ke zmírnění těchto střetů zájmů a možných negativních
vlivů jsou předmětem příslušných kapitol tohoto posouzení.
Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období do roku 2013). Nejdůležitější částí tohoto
dokumentu je návrh rozvojové strategie kraje, jejímž smyslem je dosáhnout rozvoje konkurenceschopnosti Jihočeského
kraje posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňováním životních
podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje.
Strategický cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání
a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život
obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje.
Tabulka 47. Posouzení souladu s Programem rozvoje Jihočeského kraje
Oblasti
Operační cíle
6.1. Rozvoj základní a
doplňkové infrastruktury
cestovního ruchu
Posílení kvantitativně a kvalitativně odpovídající struktury
zařízení cestovního ruchu;
Rozvoj a rozšiřování doplňkové infrastruktury cestovního
ruchu;
Zlepšení kvality a dostupnosti infrastruktury cestovního ruchu
v oblasti: sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro
cestovní ruch, ubytovacích kapacit
Rozšiřování vhodných a dosud nevyužívaných ploch
k realizaci sportovních a volnočasových aktivit;
Diverzifikovat a rozšířit nabídku služeb cestovního ruchu;
Vytvořit specifické produkty typické pro Jihočeský kraj
s využitím znalostí současných trendů v cestovním ruchu;
Zlepšení kvality produktů cestovního ruchu;
Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu;
Podpora vodní turistiky a CR podél vodních toků a vodních
ploch;
6.2. Tvorba a rozvoj
konkurenceschopných
produktů cestovního ruchu
- 134 -
možných střetů
+
+
+
+
+
+
+
+
+
Podpora tvorby produktů využívaných pro přilákání
návštěvníků mimo hlavní sezonu zaměřená na specifickou
strukturu návštěvníků (např. nordic walking, golf, poznávací
turistika).
8.1. Životní prostředí a Ochrana a využívání vodních zdrojů;
integrovaný přístup k Ochrana ovzduší a snižování emisí;
řešení rizik
Ochrana přírody, tvorba krajiny;
Udržování, ochrana a tvorba harmonizované, ekologicky
stabilní a trvale produkční krajiny;
Péče o cenná území a podílení se na zajišťování podmínek
pro fyzicky a duševně zdravý život obyvatel;
Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny;
Zvýšení ekologické stability a jakosti tekoucích vod (říčních
systémů) a jejich revitalizace (renaturalizace);
Zamezení nevhodné urbanizace volné krajiny;
Zvýšení atraktivity krajiny pro cestovní ruch.
S touto koncepcí je z hlediska rozvoje kraje územní studie v souladu.
+
+
0/+
+
+
+
+
+
+
+
Koncepce ochrany přírody a krajiny: představuje základní strategický materiál rozvoje oblasti ochrany přírody a krajiny na
území Jihočeského kraje mimo oblasti velkoplošně zvláště chráněných území, národních přírodních rezervací a národních
přírodních památek včetně jejich ochranných pásem. Cíle a opatření k naplnění cílů ochrany přírody a krajiny ve vybraných
sektorech představují souhrn cílů a opatření, která budou prosazována orgánem ochrany přírody KÚ JčK při tvorbě
příslušných sektorových politik kraje.
Tabulka 48: Posouzení souladu s krajskou koncepcí ochrany přírody
možných střetů
Cíle
Zachování a aktivní tvorba rozmanité, esteticky vyvážené a
+
ekologicky stabilní krajiny
Zachování, případně zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a
0
živočichů
Zajištění ochrany a managementu mimořádně hodnotných
segmentů krajiny (zvláště chráněných území, registrovaných
0
Hlavní cíle
VKP, památných stromů a prvků ÚSES)
Vytvoření krajského Informačního systému (GIS), jehož
0
součástí budou informace (vrstvy) z oblasti ochrany přírody a
krajiny
Důsledné prosazování zájmů ochrany přírody a krajiny v
+
sektorových politikách kraje
Zvýšení environmentálního povědomí obyvatel
0
Zajištění vzájemné kompatibility a pravidelné aktualizace
vrstev (databáze) ochrany přírody a krajiny v geografickém
+
informačním systému Jihočeského kraje (GIS JčK) a v
Cíle v sektoru územního
územně analytických podkladech (ÚAP)
plánování
Zajištění odpovídající ochrany přírody a krajiny v zásadách
+
územního rozvoje (ZÚR) Jihočeského kraje a v územních
plánech obci
ÚS Orlicko vychází z podkladů krajské koncepce ochrany přírody, s jejími cíli, které mohou být v územní studii řešeny je v
souladu.
Generel krajinného rázu Jihočeského kraje byl vypracován v roce 2008 a jeho cílem bylo vyhodnotit krajinný ráz kraje s
cílem vymezit oblasti a místa krajinného rázu na regionální úrovni a vytvořit tak podklad pro řešení problematiky krajinného
rázu v nástrojích územního plánování. ÚS Orlicko vychází z tohoto podkladu a plně respektuje vymezené oblasti a místa
krajinného rázu. Její součástí jsou také Urbanistická a Architektonická rukověť, které budou sloužit v navazujících řízeních
jako vodítko pro ochranu krajinného rázu konkrétní oblasti a míst krajinného rázu.
- 135 -
B.2.1.2. Zhodnocení vztahu studie k cílům ochrany
B.2.1.2.1. Základní charakteristiky stavu ŽP v dotčeném území
Ovzduší a klima: Podle klimaticko-geografického členění Československa (Quitt, 1971) patří řešené území do mírně teplé
oblasti k rajonům MT-7, MT-9, MT-10 a MT-11. S tím, že největší část území patří do MT-10 a MT-11, které se vyznačují
dlouhým, teplým, suchým až středně suchým létem, krátkými přechodnými obdobími jara a podzimu, krátkým trváním zimy,
která je zároveň mírně teplá a velmi suchá, s krátkodobou sněhovou pokrývkou.
Podle Köppenovy klasifikace, která je založena na základě rozdělení ročního průběhu teplot a srážek ve vztahu k vegetaci a
která je všeobecně ve světě více uznávanou a rozšířenou klasifikací klimatu se územní studií řešené území nachází
v podtypu podnebí listnatých lesů mírného pásma Cfb. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce v tomto podtypu převyšuje
10°C a teplota nejchladnějšího měsíce je mezi -3 – (-18) °C. Množství srážek v nejvlhčím letním měsíci je vyšší než toto
množství v nejsušším letním měsíci, ale méně než desetkrát. Zároveň úhrn srážek v nejvlhčím zimním měsíci je menší než
trojnásobek úhrnu srážek v nejsušším letním měsíci. Teplota nejteplejšího měsíce je menší než 22 °C, přičemž alespoň čtyři
měsíce mají průměr větší než 10°C.
Na řešeném území byly vymezeny, na základě dat za rok 2007, následující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší spadající
územně pod příslušné stavební úřady: Městský úřad Týn nad Vltavou (na 1,5 % území), Městský úřad Milevsko (na 1,8 %
území) a Městský úřad Písek (na 4,9 % území). Byly zde překročeny hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren.
Hlavním zdrojem tohoto znečištění je silniční doprava. Jinak na území celého Jihočeského kraje nedošlo v roce 2007 k
překročení hygienických limitů pro zdraví lidu, s výjimkou překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochrany zdraví lidu
pro troposférický ozon, a to na 98,3 % území celého Jihočeského kraje. Překročení tohoto limitu je problémem celého území
ČR. Nejvyšší koncentrace troposférického ozonu je dosahováno ve vyšších nadmořských výškách.
Podle předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2008 nedošlo na řešeném území k překročení
limitů pro žádnou ze sledovaných škodlivých látek. Mezi největší znečišťovatele ovzduší patří zvláště velké průmyslové
zdroje znečišťování ovzduší umístěné přímo v řešeném území či bezprostředním okolí: Teplárna Písek, Wienerberger cihlářský průmysl Týn nad Vltavou a Lety, Faurecia automotive Czech Republic s.r.o. a Faurecia components Písek, AISIN
EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o. a také zemědělské podniky s velkochovy prasat a drůbeže. Kvalita ovzduší v
řešeném území je také lokálně ovlivňována malými zdroji znečišťování, především spalováním tuhých paliv v domácnostech.
Ve větších sídlech je významným znečišťovatelem ovzduší také automobilová doprava.
Voda: odtokové poměry - hlavní odtoková osa území - Vltava, spolu s Otavou patří k nejvýznamnějším z významných
vodních toků ČR. Orlík je významnou vodní nádrží, která je součástí Vltavské kaskády a zasahuje na území Středočeského
kraje (hráz umístěná ve Středočeském kraji). Celková plocha povodí nádrže je 12 106 km2, celkový objem činí 704 mil. m3 s
maximální hloubkou 74 m, její délka je 53 km. Dále se v řešeném území nachází vodohospodářsky významná nádrž
Kořensko na řece Vltavě s celkovým objemem 2 mil. m3 vody.
Koupací oblasti, stanovené podle § 34 vodního zákona a stanovené vyhláškou č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové
vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů, a tzv. koupališť ve volné přírodě, stanovených a
evidovaných v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (např. z Plánu hlavních povodí ČR)
Tabulka 49: Koupací oblasti v řešeném území
Identifikátor
Název koupací oblasti
koupací oblasti
KO310701
VN Orlík – ATC Radava
KO310801
VN Orlík – Podolsko I
KO310802
VN Orlík – Vojníkov
Kraj
JC
JC
JC
Tabulka 50: Koupaliště ve volné přírodě v řešeném území
Identifikátor
Název koupaliště ve volné přírodě
koupaliště ve
volné přírodě
KO310701
VN Orlík – ATC Radava
KO310801
VN Orlík – veřejné tábořiště Podolsko
KO310802
VN Orlík – Vojníkov, veřejné tábořiště
- 136 -
Obec
Kovářov
Podolí I
Vojníkov
Kraj
JC
JC
JC
Obec
Kovářov
Podolí I
Vojníkov
Název vodního
toku
Vltava
Vltava
Otava
Název vodního
toku
Vltava
Vltava
Otava
V řešeném území je hlubší oběh podzemní vody. Díky tomu, že území je tvořeno převážně krystalickými horninami, je oběh
podzemní vody vázán na puklinové systémy. Jsou zde dva hydrogeologické rajóny. Rajón R53 českého moldanubika má
puklinovou propustnost, pouze s lokálním výskytem s příznivějšími podmínkami pro oběh podzemní vody a v omezené míře
je zde podzemní voda také vázána na kvartérní uloženiny, z nichž lze získat podzemní vodu jen omezeně pro lokální
zásobování. Druhý hydrogeologický rajón R40 ve středočeském plutonu je specifikován strukturami puklinových podzemních
vod se všesměrně nebo v usměrněně rozpukaných horninách. Omezený výskyt podzemní vody je vázán na propustnější
partie svahových uloženin. Využitelnost podzemních vod je v řešeném území nízká, zásoba podzemních vod je malá. Není
zde žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV), částečně zasahuje do řešeného území CHOPAV
Třeboňsko.
Z celkových 92 katastrálních územích, které jsou v řešeném území, je celkem 50 zařazeno mezi zranitelné oblasti (podle NV
č.103/2003Sb., tzv. nitrátová směrnice).
Půda: Na řešeném území převládají v okolí hlavních vodních toků hnědé půdy se surovými půdami a místy jsou zde i hnědé
půdy s podzoly na terasových uloženinách. Na většině území se nachází hnědé půdy kyselé, místy hnědozemě a
pseudogleje s hnědými půdami oglejenými. Hnědé půdy jsou na území ČR nejrozšířenějším půdním typem. Jako matečný
substrát se uplatňují téměř všechny horniny skalního podkladu. Jde o vývojově mladé půdy, které by v méně členitých
terénních podmínkách po delší době přešly v jiný půdní typ - hnědozem, illimerizovanou půdu, podzol apod. Hnědé půdy
jsou střední až nižší kvality, jejich hlavní nevýhodou je malá mocnost půdního profilu, častá skeletovitost a výskyt v členitém
reliéfu. Mohou být velmi dobrými lesními stanovišti.
V řešeném území se nachází velké procento kvalitních půd I. a II. třídy ochrany. Jedná se o bonitně nejcennější půdy, které
mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Jako takové jsou to půdy vysoce
chráněné a lze je ze ZPF odejmout pouze výjimečně, a to v případě půd I. třídy ochrany pouze pro záměry související s
obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. V případě půd II. třídy ochrany je lze
podmíněně odejmout, s ohledem na územní plánování jsou jen podmíněně zastavitelné.
V řešeném území převažují lesní půdy (na 30 093 ha), ze zemědělských půd výrazně převažuje orná půda na 26 738 ha,
trvalé travní porosty jsou na 8 843 ha z celkové plochy řešeného území.
Lesní fond, který je tvořen pozemky určenými k plnění funkcí lesa, je významným prvkem v řešeném území. Jedná se o
přírodní část lesní oblasti 10 - Středočeská pahorkatina, menší část při jihozápadním okraji náleží do přírodní lesní oblasti
15a Jihočeské pánve - Budějovická pánev. Lesnatost území je vysoká, lesy jsou na 45,1 % rozlohy celého území (průměrná
lesnatost ČR je 33 %, lesnatost v Jihočeském kraji je 37 %). Nejvíce jsou zde zastoupeny dubové bučiny, bučiny, bory a v
teplejších oblastech také bukové doubravy. Na exponovaných stanovištích v kaňonu větších vodních toků jsou pak
teplomilné (sub)acidofilní doubravy. Plošně nepatrné, ale výrazné jsou reliktní bory na skalách a luhy olše lepkavé s jasanem
a vrbou křehkou při vodních tocích.
Většina lesních pozemků náleží mezi lesy hospodářské (86,4 %), jen 1 % z celkové plochy je les ochranný (na nepříznivých
stanovištích). Lesy zvláštního určení, u kterých je významná mimo produkční funkce s úpravou hospodaření, jsou na 12,5 %
celkové rozlohy lesů. Celkově se tedy dá říci, že v řešeném území vysoce převažují hospodářské funkce lesa nad jinými.
Horninové prostředí a přírodní zdroje: Řešené území patří ke dvěma základním předplatformním krystalinickým
jednotkám: středočeskému plutonu a moldanubiku. Středočeský pluton je petrograficky velmi pestré magmatické těleso. Do
řešeného území zasahuje několik jeho dílčích drobnějších těles a petrograficky rozdílných druhů. České moldanubikum je
zde pokračováním šumavského moldanubika a je tvořeno hlavně pararulami a migmatity jednotvárné série a dvěma pruhy
pestré série. Geologický podklad tedy na většině řešeného území tvoří grandiority až diority, lokálně i tmavé grandiority a
syenity. Méně se zde vyskytují ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity s moldanubiku a proterozoiku a jednotvárné
série moldanubika. Místy se zde vyskytují i terciérní horniny (písky a jíly) a kvartérní (hlíny, spraše, písky a štěrky). Vyskytují
se zde také denudační relikty terciérních neogenních sedimentů patrně miocénního stáří. V severovýchodní části řešeného
území, na západním břehu Vltavy, se nachází pleistocénní solifunkční svahoviny.
Z hlediska výskytu radonu se jedná o území s jeho zvýšeným výskytem (dle odvozené mapy radonového rizika jsou zde
plochy středního a vysokého radonového rizika). Nejedná se o seizmicky ohrožené území, s výjimkou některých úzkých
lokalit strmých břehů Orlické nádrže (díky vegetaci zde však nehrozí zvláštní riziko sesuvu) zde nejsou ani území ohrožená
svahovými pohyby.
Území Orlicka nepatří mezi významné zdroje nerostných surovin, je zde evidováno celkem 25 ložisek nerostů (především
se jedná o ložiska cihlářských hlín a jílů, stavebního a také ušlechtilého kamene, grafitu a také je zde 1 ložisko zlatonosné
- 137 -
rudy). Chráněná ložisková území pro výhradní nerosty byla vyhlášena pro 8 ložisek výhradních nerostů. V době zpracování
ÚS Orlicko zde bylo evidováno 12 dobývacích prostorů, z toho celkem 8 těžených.
Z dřívější těžby nerostných surovin jsou na řešeném území poddolovaná území velkého rozsahu na celkem 16 lokalitách, v
menším rozsahu jsou následky těžby na 17 lokalitách. Převážně se jedná o ojedinělé projevy dřívější těžby rud. Je zde 1
aktivní sesuvné území (u Písku).
Flóra, fauna a ekosystémy: V řešeném území jsou 2 bioregiony. Největší část náleží do 1.21 Bechyňského bioregionu,
který se převážně shoduje s geomorfologickým celkem Táborská pahorkatina. Bioregion je tvořen plošinami a hřbety
rozříznutými průlomovým údolím Vltavy a jejích přítoků. Plošiny zabírají acidofilní doubravy, Písecké hory květnaté bučiny.
Údolí Vltavy má pestrou mozaiku stanovišť včetně dubohabrových hájů a reliktních borů, ale se značně ochuzenou druhovou
skladbou. Převažuje 4.bukový vegetační stupeň a v údolí Vltavy 3. dubovo-bukový stupeň. V součanosti převažuje orná
půda, lesy jsou převážně kulturní smrčiny, na svazích údolí a hřbetech i s fragmenty dubohabřin a bučinami. Na přilehlých
plošinách jsou hojněji zastoupeny rybníky. Bioregion leží v mezofytiku. Flóra má převážně charakter hercynské květeny
středních poloh, je obohacena termofilními druhy vázanými především na údolí řek. Významný je výskyt glaciálních reliktů,
např. medvědice lékařské. Fauna je představována ochuzenými a silně pozměněnými živočišnými společenstvy
hercynského původu se západními vlivy. Výrazná je fauna údolí Vltavy. Otava a Vltava náležely do původně parmového
pásma, které je zachováno na Lužnici. Přítoky řek náleží pstruhovému pásmu.
Jihozápadní část řešeného zemí zasahuje do 1.30 Českobudějovického bioregionu, tvoří zde však nereprezentativní plochy
tohoto bioregionu.
Migrační trasy velkým savců byly podrobněji zmapovány v analytických podkladech Jihočeského kraje. Řešené území,
hlavně jeho lesnatá část, je využívána jako migrační prostor velkými savci, např. jelenem evropským, losem. Řeka Lužnice je
významným nadregionálním migračním prostorem vydry říční. Z hlediska migrace patří řešené území do III. kategorie, tj. do
významné oblasti s přechodným výskytem jelena a s náhodným výskytem rysa ostrovida.
Ekologická stabilita krajiny je nejčastěji vyjadřována pomocí koeficientu ekologické stability (KES), který vyjadřuje v daném
území poměr stabilních ploch (lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady apod.) k plochám nestabilním
(orná půda, zastavěné plochy apod.) ale neodráží přitom druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Plochy
považované za stabilní jsou v rozmezí stupně KES 3 – 5. Tyto plochy jsou rozmístěny v těžišti řešeného území, které tvoří
Orlická vodní nádrž a v jižní části řešeného území v oblasti velkých lesních komplexů přírodního parku Písecké hory.
Chráněná území: V řešeném území není žádné velkoplošné zvláště chráněné území. Maloplošná zvláště chráněná území
jsou zde pouze v kategorii regionálního významu: přírodní památka (PP) a přírodní rezervace (PR).
• PR Velký a Malý Kamýk: výměra 49,65 ha, vyhlášena v roce 1991. Jedná se o souvislý komplex květnatých lipových
bučin, acidofilních bikových bučin a malých fragmentů suťového lesa poměrně přirozeného charakteru. Významná
avifauna a entomofauna typická pro přirozené bukové porosty.
• PP Židova strouha: jen částečně na správním území Týna nad Vltavou. Výměra v okrese ČB 21 ha, vyhlášena zde v
roce 2001 (v Táboře 1988). Chráněno je zaříznuté kaňonovité údolí se zaklesnutými meandry, s vodou erodovanými
skalními stěnami, na skalách a hřbítcích fragmenty reliktních borů a teplomilných doubrav, místy na svazích zbytky
černýšových dubohabřin a suťových lesů s charakteristickou květenou a druhově početnými populacemi avifauny a
entomofauny.
• PP Bachmač: výměra 2,74 ha, vyhlášena 1986. Malé lesní rašeliniště přechodového až vrchovištního typu se
submontánním rašelinným březovým borem a ostřicovorašeliníkovými a společenstvy laggu, unikátní vegetační formace
v poměrně teplé fytogeografické oblasti Středního Povltaví nad zaříznutým údolím Vltavy.
• PP Kopaniny: výměra: 2,87 ha, vyhlášena 1986. Chráněné jsou porosty acidofilních reliktních borů, fragmenty
subacidofilních teplomilných doubrav a suťového lesa a charakteristicky vyvinutá společenstva skalních štěrbin a teras
silikátových substrátů na svazích a skalních srázech hluboce zaříznutého údolí Otavy.
• PR Krkavčina: výměra 5,53 ha, vyhlášena 1974. Chráněny jsou přirozené porosty svahových acidofilních jedlin,
suťových habrových javořin, skalních reliktních borů a nelesních společenstev sklaních štěrbin a teras silikátových
substrátů s hojnou medvědicí lékařskou.
• PP Sobědražský prales: výměra 1,64 ha, vyhlášena 1986. Chráněn je malý zbytek přirozeného porostu acidofilních
bučin s charakteristickou avifaunou a entomofaunou vázanou na staré listnaté porosty.
• PP V Obouch: výměra 4,46 ha, vyhlášena 1986. Jedná se o přirozený tok říčky Lomnice s balvanitým peřejnatým
řečištěm v hluboko zaříznutém lesnatém údolí, s pestrými dřevinnými a bylinnými porosty pobřežního luhu tvořícími
hnízdní biotop druhově početné avifauny a se stálou populací vydry říční. Břehové porosty mají charakter přirozeného
lužního lesa typu ptačincových olšin (Stellario-Alnetum glutinosae)
• PR Výří skály u Oslova: výměra 8,12 ha, vyhlášena 1986. Jedná se o soubor porostů acidofilních reliktních borů,
fragmentů teplomilných doubrav, kulturních borových porostů a nelesních společenstev skalních štěrbin a teras
- 138 -
•
•
•
•
•
•
silikátových substrátů na strmých skalnatých srázech kaňonovitého údolí Otavy s teplomilnou entomofaunou, hnízdiště
výra velkého.
PR Dědovické stráně: výměra 11,42 ha, vyhlášena 1974. Jedná se o přirozené porosty svahových dubohabřin,
suťových habrových javořin s jedlí a subacidofilních teplomilných doubrav s charakteristickou druhově bohatou květenou
a významnou avifaunou na svazích kaňonovitého údolí Otavy.
PR Žlíbky: výměra 37,39 ha, vyhlášena 1973. Přirozené porosty svahových dubohabřin, subacidofilních teplomilných
doubrav, suťových habrových javořin, roklinových javořin a potočních olšin a ostřicových jasenin s pestrou skladbou
květeny na svazích a v postranních roklích kaňonovitého údolí Otavy, s druhově bohatou avifaunou a entomofaunou,
vázanou na staré listnaté porosty.
PP Dubná: výměra 1,46 ha, vyhlášena 1973. Přirozená porost skalního reliktního boru, fragmenty subacidofilních
teplomilné doubravy a nelesní společenstva skalních štěrbin a teras silikátových substrátů na skalním srázu nad Otavou
s nejpočetnější populací medvědice lékařské v jihočeském regionu.
PR Hrby: výměra 26,77 ha, vyhlášena 1973. Chráněn je soubor přirozených porostů květnatých lipových bučin a
chudších acidofilních dubohabřin s druhově početnou avifaunou a entomofaunou, které jsou vázány na staré listnaté a
smíšené lesy.
PR Čertova hora u Stráže: výměra 13,87 ha (ochranné pásmo 74,06 ha), vyhlášena 1986. Chráněn je přirozený porost
ochuzeného typu dubohabřin s přechody k acidofilním bikovým bučinám a květnatým lipovým bučinám s druhově
pestrou avifaunou. Hlavním motivem zřízení rozsáhlého ochranného pásma je existence cenného matečného komplexu
kupovitých hnízd mravence Formica polyctena.
PP Rukávečská obora: výměra 3 ha, vyhlášena 1929. Chráněný je fragment staré autochtonní acidofilní podhorské
bučiny, ležící v rozsáhlém lesním komplexu Rukávečské obory, s pestrou avifaunou a entomofaunou, vázanou na staré
listnaté porosty.
ÚSES (územní systém ekologické stability): V řešeném území se nachází poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES
nadregionální a regionální úrovně. Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (vodní,
mezofilní hájová a mezofilní bučinná), který je doplněn dalšími osami dvou nadregionálních biokoridorů (vodní a mezofilní
bučinná). Vymezeno je dále jedno nadregionální biocentrum NBC7 Dědovické stráně a celkem 17 biocenter regionálních. Při
okrajích zájmového území jsou vymezeny úseky regionálních biokoridorů.
Do ÚS Orlicko byl zapracován kompletní územní systém ekologické stability dle podkladu Generelu NR-R ÚSES JČ kraje a
vymezení ÚSES lokálního významu dle podkladu Generelu lokálního ÚSES pro ORP Písek a části ORP Milevsko a ORP
Týn nad Vltavou4 s promítnutím NR a R prvků. Byla provedena úprava lokálních prvků a v grafické části byl vymezen návrh
úpravy (zmenšení) části NRBK na podkladě projednání části ÚSES týkající se majetků knížete Schwarzenberga. Data
poskytl jeho zpracovatel, Ing. Friedrich.
Krajina: Řešené území disponuje atraktivním a hodnotným krajinným potenciálem. Krajinný ráz, který je definován v zákoně
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a je
chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a
povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných
území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
Dle generelu krajinného rázu JčK se v řešeném území nachází celkem sedm krajinných oblastí s charakteristickým dané
oblasti dominujícím krajinným rázem - Mirovicko, Orlicko, Jistebnicko-Kovářovsko, Písecko, Milevsko, PutimskoProtivínsko a Bechyňsko-Vltavotýnsko (na území celého Jihočeského kraje bylo výše uvedeným generelem krajinného
rázu vymezeno celkem 31 oblastí krajinného rázu). Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a
historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech
charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být
přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
Zároveň zde byla vymezena 3 místa krajinného rázu Orlík, Čimelice a Zvíkov, jde o části krajiny homogenní z hlediska
přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného
rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem, zpravidla vizuálně vymezený krajinný prostor,
který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové
odlišnosti. Silně urbanizovaná krajina byla identifikována pouze v Písku.
Území se zvláště významnými přírodními, kulturními či historické prvky krajiny, které nejsou chráněny vyhlášenými zvláště
chráněnými územími, mohou být chráněny vyhlášením přírodního parku nebo krajinných památkových zón. Na řešeném
4
- 139 -
území se nachází Přírodní park Písecké hory a Přírodní park Plziny (pouze jeho část) a dvě krajinné památkové zóny: KPZ
Orlicko a KPZ Čimelicko-Rakovicko.
• Přírodní Park Písecké hory vyhlášen 1973 jako území klidu, od roku 2001 přírodní park, rozloha 60,3 km2. Přírodní
park je téměř souvisle zalesněn. Má význam především jako rekreační zázemí města Písku.
• Okrajově zasahuje do severovýchodní části řešeného území Přírodní park Plziny, který je tvořen souvislým lesním
komplexem.
• Na jihovýchodě zatím pouze navržený Přírodní park Kaňon Lužnice.
Hmotný majetek, kulturní památky: Řešené území má charakter převážně rekreační a převažuje zde lesní a zemědělské
hospodaření. Kolem městských center jsou soustředěny průmyslové podniky, zejména v okolí Písku, kde v posledních letech
vznikla větší průmyslová zóna s množstvím nových podniků zaměřených převážně na výrobu součástek pro automobilový
průmysl. Cestovní ruch je velmi významnou složkou ekonomiky celého území. Hlavními centry jsou Orlická nádrž, Písek a
Týn nad Vltavou. Vybavenost většiny rekreačních center umožňuje pouze sezónní využití, výjimkou je Písek a Vráž. Nachází
se zde všechny typy ubytovacích zařízení s rozdílnou vybaveností a kvalitou.
V Krašovicích u Písku se nachází letiště, které je v současné době využíváno pro sportovní a rekreační létání. Výhledově se
uvažuje se zvětšením jeho vzletové a přistávací dráhy, což by umožnilo změnu jeho statutu na veřejné vnitrostátní letiště,
kde je možný provoz malých dopravních letadel.
Také větší část občanské vybavenosti je soustředěna do měst Písku a Týna nad Vltavou. V řešeném území se nachází
jedno lázeňské zařízení ve Vráži, které je specializované na léčení nervových onemocnění a poruch pohybového aparátu.
Citlivé přetváření krajiny v minulosti přispělo k tomu, že v současnosti má významná část řešeného území vysoké kulturní
hodnoty. Nejcennější partie této kulturní krajiny jsou chráněny jako krajinné památkové zóny (KPZ Orlicko a KPZ ČimelickoRakovicko).
KPZ Orlicko je celá v řešeném území a nachází se na území mezi Orlíkem nad Vltavou (zámek) a Kožlím u Orlíka,
představuje doklad dochované kulturní zemědělské a lovecké krajiny harmonického měřítka a vztahů s komponovanými
prvky parků. KPZ Čimelicko-Rakovicko zasahuje do řešeného území pouze okrajově na jeho severozápadním okraji. Je
vymezená v kultivované kulturní krajině, kde vynikají historické krajinné úpravy Čimelicka a Rakovicka, kde vedle
otevřených, málo početných partií intenzivně využívané zemědělské krajiny se v prostorové skladbě krajiny uplatňují
drobnější prostory rozčleněné lesními porosty a nelesní zelení.
Dále jsou zde 2 městské památkové zóny: MPZ Písek, která je tvořena historickým centrem města uzavřeným částečně
zachovalými středověkými hradbami. MPZ Týn nad Vltavou je tvořena historickými domy a stavbami soustředěnými kolem
náměstí Míru. V řešeném území je také významná vesnická architektura, je zde celkem 7 vesnických památkových zón.
Na řešeném území se nachází velké množství nemovitých kulturních památek. Některé z nich přesahují regionální význam a
jsou zařazeny mezi národní kulturní památky: zámek Orlík a hrad Zvíkov a kamenný most v Písku. Velké množství
nemovitých kulturních památek se nachází v historických centrech měst.
Nachází se zde i významné archeologické lokality a velké množství lokalit archeologického zájmu, což svědčí o významnosti
území při osidlování.
Obyvatelstvo: Po poválečném úbytku obyvatel v řešeném území je možno pozorovat zejména v letech 1980 až 2001
vzestupný trend počtu obyvatel v tomto území. Na tom se však podílejí zejména větší města a jako regionální středisko
osídlení Písek a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají
trvalý pokles obyvatel, a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Toto je patrno z vývoje počtu obyvatel
v ORP Milevsko, ve kterém není žádné větší město nebo sídlo, protože město Milevsko nebylo do řešeného území zahrnuto
a je zde pouze jeho část sídlo Velká u Milevska. Největší počet obyvatel je v oblasti spadající pod ORP Písek (37 158
obyvatel, z toho 14,2 % dětí ve věku 0-14 let a 15,8 % lidí nad 65 let věku). V oblasti spadající pod ORP Milevsko žije 11 763
obyvatel, z toho 12,4 % dětí 0-14 let a 17,5 % lidí starších 65 let. V oblasti ORP Týn nad Vltavou je celkem 10 528 obyvatel,
z toho 17,2 % dětí 0-14 let a 12,2 % lidí starších 65 let.
B.2.1.2.2. Předpokládaný vývoj území, pokud by nebyla studie
Vzhledem k tomu, že územní studie není závazným územně plánovacím pokladem a jí navržené plochy jsou pouze
doporučující s tím, že závaznými se mohou stát až po jejich schválení v navazujících územních plánech, je zřejmé, že vývoj
území tato studie přímo neovlivní. Vývoj území může být ovlivněn pouze nepřímo skrze změny územních plánů, ve kterých
mohou být navržené rozvojové plochy uplatněny. Díky řešení rozsáhlejšího území s podobným přírodním prostředím a
- 140 -
využitím krajiny, je možné rozložit rovnoměrněji zatížení území novými návrhovými plochami s ponecháním kapacity pro
další budoucí rozvoj oblasti.
Některé návrhové plochy jsou převzaty z ÚP VÚC Orlicko a z projednávaných ZÚR JčK, v těchto případech byly tyto plochy
projednány a byly vyhodnoceny jejich potenciální vlivy na ŽP. Žádná z návrhových ploch řešeného území hodnocených v
ZÚR JčK nebyla identifikována jako nevhodná z hlediska ochrany životního prostředí a ochrany území soustavy Natura
2000.
Pokud by nebyly v navazujících územních plánech převzaty územní studií doporučené návrhové plochy, nebyly by využity
výhody pořízení územně plánované koncepce nadřazeného území. ÚS provedla zhodnocení potřeby rozvojových ploch pro
menší obce z hlediska potřeb celé oblasti a doporučuje jejich redukci, což umožní snížení potenciální zátěže prostředí a
krajiny. Pokud by toto nebylo v navazujících územních plánech jednotlivých obcí respektováno a byly by ponechány
návrhové plochy ve stávajícím rozsahu, mohlo by dojít k nevyváženému vývoji území. Na druhou stranu vychází tyto plochy
ze schválených územních plánů, které jsou závazné a mohou být tudíž všechny využity pro dané účely.
Součástí této studie jsou Urbanistická a Architektonická rukověť, které by měly sloužit územnímu plánování obcí a také při
rozhodování o umisťování staveb do krajiny i zastavitelného území. Pokud by studie nebyla pořízena, mohlo by dojít k
necitlivým a nekompetentním zásahům do jednotlivých hodnot krajinného rázu, především do kulturních hodnot, což by
mohlo mít v budoucnosti negativní vliv na kulturní celistvost a rekreační potenciál oblasti.
Z hlediska zachování krajinného rázu a přírodních hodnot oblasti, což jsou největší devizy oblasti, je územní studie, která se
šíře zabývá také využitím Orlické nádrže a jejímu rozvoji jako celku, což neumožňují územní plány jednotlivých obcí,
významným koncepčním materiálem. Při nepořízení studie by mohlo dojít k nerovnoměrnému zatížení nádrže, která již v
současnosti má problémy s kvalitou vody a rozšiřováním nekontrolovatelného rekreačního využívání. Na druhé straně
územní studie navrhuje nová přístaviště a rekreační plochy, které v sobě nesou potenciální vyšší zatížení vodní plochy a
kvality vody. Jejich rovnoměrné rozložení po celé délce nádrže respektující možnosti vodní plochy a břehových partií,
poukazuje na možný udržitelný rozvoj oblasti, který není v zásadním střetu s přírodními hodnotami území. Při
nerespektování návrhu studie by mohlo dojít k nerovnoměrnému zatížení nejatraktivnějších přírodních partií, k ohrožení
přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu míst i celé oblasti. Je zřejmé, že na větší rekreační využívání nádrže budou
stále tlaky a bez koncepce pro celé území by mohlo dojít k nevratným negativním změnám přírodních hodnot.
Studie navrhuje z pohledu širších územních souvislostí opatření pro zlepšení kvality vody v povrchových vodách v řešeném
území a v nádrži Orlík. Tato opatření budou sloužit jako doporučení pro ÚPD. Díky tomu, že tuto problematiku může ÚS řešit
na větším území, může racionalizovat nutná opatření a díky tomu kladně ovlivnit kvalitu povrchových vod. Bez jejího
pořízení by se mohla případná opatření v této oblasti částečně nebo zcela minout účinkem.
B.2.1.3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji,
pokud by nebyla studie.
Příroda a krajina: Nejhodnotnější přírodní území jsou v řešeném území chráněna vyhlášenými maloplošnými zvláště
chráněnými územími, přírodními parky, územím Natura 2000. Návrhové plochy a opatření, které se těchto cenných partií
přímo nebo nepřímo dotýkají, je mohou ovlivnit. Právě nejcennější přírodní území by měla zůstat bez přímých zásahů,
samozřejmě v případě rozsáhlého území ptačí oblasti, která zahrnuje Orlickou nádrž a její okolí, není reálné udržet celé toto
území bez umístění rozvojových ploch. Zde je tedy nutné respektovat především vyhlášené předměty ochrany a jejich
potřeby. Návrhové plochy a koridory v řešeném území plně respektují maloplošná chráněná území i přírodní parky.
Řešení větší oblasti umožňuje výhodnější řešení návrhů návrhových ploch a koridorů z hlediska jejich možných zásahů do
krajinného, územního systému ekologické stability. Je zapotřebí co nejméně fragmentovat krajinu především s ohledem na
migraci velkých savců, ale také umožnit průchodnost krajiny a ekologickou stabilitu v menším lokálním měřítku. Území patří
k významnějším migračním trasám jelena a rysa, řeka Lužnice je migračním prostorem vydry říční.
Návrhy většího využití Orlické nádrže se mohou dotknout přírodních hodnot tohoto území. Koncepčním přístupem k oblasti
Orlické nádrže jako celku je umožněno vyvážené zatížení respektující přírodní hodnoty území. Tento přístup lze hodnotit
jako pozitivní pro danou oblast z hlediska přírodních hodnot i z hlediska ochrany krajinného rázu míst a oblastí, i když jeho
nezávaznost neumožňuje využít zcela všech výhod, které nabízí. Zde bude záležet na přístupu příslušných orgánů v
navazujících řízeních.
Také volná, nezastavěná krajina je hodnotou důležitou jak pro současný, tak i budoucí rozvoj, a proto je nutné omezovat
návrhy výstavby v polohách zcela odtržených od existující zástavby, v polohách, které nemají důvod v obhospodařování
krajiny.
- 141 -
Ovzduší: Realizací doporučených návrhových ploch a koridorů lze předpokládat zlepšení situace v některých zastavěných
územích, především ve velkých městech. Vzhledem k řešenému území, které patří mezi méně ohrožené oblasti z hlediska
čistoty ovzduší a také vzhledem k typům rozvojových ploch, koridorů a opatření, nelze předpokládat významnější vliv na tuto
složku životního prostředí. Určitý vliv na zlepšení kvality ovzduší může mít orientace na využívání vodní cesty na Vltavě,
realizace přívozů přes Orlík a upřednostňování jachtingu a dalších bezmotorových typů lodní dopravy. Uspořádání a návrhy
cyklotras a cyklostezek nebudou významně snižovat zatížení oblasti automobilovou dopravou, lokálně však mohou přispět
ke snížení emisí výfukových plynů, což může být pro rekreační využití oblasti významné. ÚS se nezabývá plynofikací území.
Potenciální ohrožení lze spatřovat v návrhu umístění ploch pro výrobu a skladování, kde bude záležet na typu umístěných
provozoven. Kvalita ovzduší zde může být ovlivněna výrobní činností a také intenzitou související dopravní zátěže. Studie
obsahuje návrhy ploch pro výrobu a skladování, které jsou obsaženy již v ZÚR JčK.
Voda: Jedním z hlavních cílů urbanistické studie je zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, kterého je nutné z důvodu
komplexnosti možných vlivů dosáhnout nejen pomocí zlepšení kvality vody v přítocích vodních toků realizací čistíren
odpadních vod, ale také zlepšením kvality vody odtékající z rybniční sítě a uplatňováním zásad správné zemědělské praxe
při hospodaření na pozemcích v okolí vodních toků.
Dalším z cílů je také optimalizace využití vodní plochy nádrže a břehových pozemků vodní nádrže Orlík pro rekreační účely,
především vytipováním vhodných lokalit pro umístění přístavišť a kotvišť. Zvýšení využívání rekreačního potenciálu této
vodní nádrže může ovlivnit negativně kvalitu vody a přispět k eutrofizaci prostředí.
ÚS Orlicko se také konkrétně zabývá zásobováním obyvatelstva kvalitní pitnou vodou, kdy byly přehodnoceny některé
konkrétní opatření z PRVKÚK a byla navržena nová řešení lépe odpovídající skutečné místní situaci a potřebám území. To
samé se týká návrhů na výstavbu ČOV, které byly převzaty ze stávajících ÚPn obcí a také byly doplněny dle místní situace
a z pohledu potřeb povodí nádrže Orlík. Důležité je také zaměření na důslednější a účinnější odstraňování fosforu (jednoho z
biogenních prvků podílejícího se na eutrofizaci vod) z odpadních vod. To by mělo kladně ovlivnit kvalitu povrchových vod.
Horninové prostředí a geologie: Urbanistickou studií není řešena problematika využívání ložisek nerostných surovin, z
ZÚR JčK jsou pouze převzaty územní rezervy pro těžbu. Tyto územní rezervy zabraňují znemožnění případné těžby nerostů
a pro oblast znamenají možnost racionální pokrytí potenciálních potřeb nerostných surovin v území. Stará důlní díla a
poddolovaná území jsou v urbanistické studii respektována.
Půdní fond: Ochrana kvalitních půd je jedním z cílů územní studie. Přehodnocuje stávající územní plány obcí z hlediska
skutečných potřeb jejich rozvoje, čímž navrhuje i omezení záboru půd. Studií doporučené nové rozvojové plochy a koridory
jsou díky svému rozsahu vždy zásahem do půdního fondu. Jednotlivé návrhy musí být posuzovány s ohledem na kvalitu
zemědělské půdy. V některých případech využití nemusí dojít k nevratným změnám, tj. nemusí být zničena kulturní vrstva
půdy.
B.2.1.4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním
Příroda a krajina: Zachovalé přírodní hodnoty a specifický krajinný ráz jsou hlavními devizami oblasti a představují unikátní
prostor pro rekreační využití a volnočasové aktivity. Území zde není chráněno velkoplošným zvláště chráněným územím,
přesto obsahuje přírodně cenné partie. Stávající, místy neřízené rekreační využívání především Orlické přehrady a jejího
okolí, je z mnoha ohledů problematické. Koncepční řešení pohlížející komplexně na celou oblast včetně všech územních a
předmětných vazeb je pro zachování přírodních hodnot důležité.
Území má velký rekreační potenciál, který sebou nese i negativní prvky “osidlování” krajiny. V řešeném území se vyskytují
zejména v blízkosti břehových partií Orlické nádrže lokality s různými objekty ve formě přístřešků, ať již provizorních nebo
trvalého charakteru, připojených či přistavěných k maringotkám a obytným přívěsům. Tyto objekty jsou mnohdy sdruženy do
větších lokalit. Vyznačují se tím, že nemají vybudované žádné hygienické zázemí a jsou lemovány bateriemi suchých
záchodů. Navíc jsou tyto objekty často umístěny na pozemku jiného vlastníka. Kromě toho na Orlické vodní nádrži existuje
několik kolonií hausbótů, které nejsou kvalitně technicky vybaveny z hlediska ochrany vod a životního prostředí. Některé jsou
vytaženy na břeh a staly se z nich víceméně chaty bez stavebního povolení, většinou na cizím pozemku. Tyto již nesplňují
parametry plavidla a měly by být z této oblasti odstraněny.
Některé hausbóty kotví na přehradě legálně a s povolením správce přehrady Povodí Vltavy s.p. Hausbóty by měly být přes
letní období zakotveny na vyhrazených místech (vybavených přístavech) a přes zimu pak umístěny v zimovištích. Tato
plavidla mohou, ale nemusí mít motory, ale musí být vybavena podle technických požadavků na plavidla a musí mít
vyřešenu likvidaci odpadů a odpadních vod. Také příslušná kotviště a přístaviště musí být přístupná a náležitě vybavena pro
účely kotvení hausbótů.
- 142 -
Vzhledem k rekreačnímu potenciálu řešeného území je zde i velké množství černých staveb, určených převážně pro
rekreační účely. V rámci zpracování podkladů pro ÚS Orlicko byly některé lokality s větším výskytem těchto černých staveb
zmapovány.
Vybavenost rekreačních center s výjimkou Písku a Vráže umožňuje pouze sezónní využití rekreačního potenciálu území.
Chybí zde alternativní nabídka sportovního a rekreačního využití v přechodných obdobích roku a v zimě, a také při
nepříznivém počasí v letním období. Na rekreační využití území má také vliv čistota vody v nádrži Orlík, která v minulém
období vykazovala častý výskyt řas a sinic, což omezuje a často i znemožňuje v některých lokalitách letní rekreační
využívání této vodní plochy (hygienických a zdravotních důvodů, ale i z důvodů estetických).
K hlavním sportovním a rekreačním aktivitám v řešeném území patří využití vodní plochy pro vodní sport a plavba po nádrži,
a to jak ve formě veřejné dopravy, tak i ve formě připravované vodní cesty pro rekreační plavidla (projekt splavnění jihočeské
části Vltavy do Českých Budějovic). Rozvíjející součástí rekreačního využívání krajiny je cyklistika. V řešeném území jsou
zastoupeny dálkové a místní cykloturistické trasy. Síť značených cykloturistických tras je nevyrovnaná jak co do hustoty, tak i
do kvality nabídky.
Ovzduší: Z hlediska kvality ovzduší patří řešené území k málo zasaženým a ohroženým. Jsou zde zvláště velké zdroje
znečištění ovzduší, ale za hlavní zdroj znečišťování ovzduší zde lze považovat jednoznačně dopravu, neboť s výjimkou
limitů pro troposférický ozón (což je celorepublikový problém) a několika málo míst oblasti, kde došlo k překročení limitů pro
aromatické uhlovodíky (benzo(a)pyren) jsou imisní limity dodržovány. Tyto škodliviny jsou uvolňovány do ovzduší především
z výfukových plynů. K překročení limitů pro ozón dochází na více jak 90 % celého území ČR, řešení tohoto problému je tedy
možné především na celostátní úrovni. Problematika aromatických uhlovodíků je spojena s řešením dopravní situace, k
čemuž může částečně územní studie přispět. Vzhledem k její nezávaznosti, jde ovšem pouze o doporučení možností řešení
v území. K překračování limitů pro benzo(a)pyren dochází v řešeném území lokálně na místech exponovaných vyšší
dopravní zátěži, řešení spočívá ve snížení dopravy, v jejímu rozložení a také v používání automobilů s nižšími emisemi
výfukových plynů. To je také jedním z opatření z Programu snižování emisí v Jihočeském kraji.
Problematické je v řešeném území také spalování tuhých paliv v domácnostech, což vede k lokálnímu a sezónnímu
zhoršování kvality ovzduší. Tomuto lze předejít využíváním zemního plynu (území je dostatečně plynofikováno) a podporou
využívání alternativních zdrojů pro vytápění.
Horninové prostředí a přírodní zdroje: Těžba ve stávajících dobývacích prostorech neprobíhá v takovém měřítku, aby byla
pro oblast problematickou. Zároveň ani významně neohrožuje přírodní hodnoty území a neznemožňuje rekreační využívání
oblasti. Problematické mohou být lokálně stará důlní díla a poddolovaná území, která se v řešené oblasti vyskytují.
Představují především limity pro využití území. Oblast není bohatá na nerostné suroviny a další přírodní zdroje, z tohoto
pohledu jsou převzaté územní rezervy pro těžbu významné pro udržitelný rozvoj území.
Půda: Za významný problém je nutno považovat půdu, která je významnou neobnovitelnou složkou životního prostředí. Z
dlouhodobějšího pohledu je nutno zastavit její degradaci, obnovit přirozenou půdní úrodnost a zohlednit také mimoprodukční
funkčnost půdních ekosystémů. Zábor nejkvalitnějších zemědělských půd pro novou výstavbu společně s půdní erozí patří
mezi nejvýznamnější negativní vlivy na životní prostředí, ke kterému v současné době dochází. Proto je důležité neřešit
problémy životního prostředí po jednotlivých složkách na úkor jiných (např. problémy znečišťování ovzduší dopravou,
společně s problematikou nadměrné hlukové zátěže řešit pouze pomocí záboru půdy bez ohledu na její kvalitu). Terénní a
půdní podmínky v řešeném území již nedovolují další rozšiřování orné půdy a narůstající vodní eroze v celém území je
varujícím faktorem, který ukazuje na nutnost nejen zachování stávajících, ale vytvoření či obnovení dalších biotechnických a
agrotechnických protierozních opatření. Bude nezbytné vrátit trvalé travní porosty či víceleté pícniny na erozně ohrožené
svahy a obnovit louky tam, kde i po odvodnění zůstává vysoká hladina spodní vody a tudíž nelze takové plochy obdělávat
jako ornou půdu.
Více jak polovina katastrálních území v řešeném území náleží podle NV č.103/2003 Sb., mezi zranitelné oblasti. Trvalé
travní porosty, které jsou ekologicky stabilnějšími prvky, jsou zde převážně intenzivně obhospodařovány, s výjimkou trvaleji
zamokřených míst, kde pak převažují ruderální bylinná společenstva. Zemědělské hospodaření, především intenzifikace,
chemizace a koncentrace výroby je jedním z hlavních důvodů špatných chemických a biologických poměrů v Orlické nádrži.
V povodí nádrže jsou orné půdy se značně nízkou sorpční kapacitou a s nedostatečnou sorpční schopností. Takové půdy
špatně snášejí vysoké jednorázové dávky hnojiv, ale i zátěž cizorodými látkami. Přirozeným smyvem a splachem po deštích
se tak dostává do vody velké množství minerálních živin, které zapříčiňují eutrofizaci vod. Řešení tohoto stavu spočívá v
minimalizaci dávek hnojiv a odbourání zásobního hnojení, především pak v dodržování zásad správné zemědělské praxe.
Voda: Jedním z největších problémů řešeného území je kvalita povrchových vod, která se hlavně projevuje špatným stavem
vody ve vodní nádrži Orlík. Pro základní chemismus vody ve vodní nádrži je určujícím faktorem charakter přítokové vody
- 143 -
daný antropogenními vlivy celého povodí a v důsledku akumulace je pak jakost těchto vod proměnlivá, jak ve směru
vertikálním, tak i horizontálním. Jakost spodních vrstev akumulované vody mohou ovlivňovat vlivem remobilizačních procesů
i dnové sedimenty.
V řešeném území se nachází velké množství lokalit bez čištění odpadních vod. Velkým problémem je nedostatečná kvalita
vody v orlické vodní nádrži, která ovlivňuje kvalitu životního prostředí a má socioekonomické vlivy na přilehlé území,
snížením rekreačního potenciálu nádrže.
ÚS Orlicko konstatuje, že eutrofizaci nádrže Orlík nelze prakticky vyřešit pouze dokonalým vyčištěním odpadních vod
produkovaných v přilehlém povodí nádrže. Vedle dostavby kanalizací a ČOV v okolních obcích, které jsou nezbytné, je nutné
věnovat pozornost lepšímu odstraňování fosforu při čištění odpadních vod (návrh je opatřit touto technologií již ČOV s
kapacitou 100 EO a v případě penziónů poblíž nádrže i o nižší kapacitě). K potlačení projevů eutrofizace je nutné snižovat i
obsah fosforu v povrchových vodách přitékajících do nádrže, důsledným prosazováním a uplatňování zásad správné
zemědělské praxe docílit snížení dotace biogenních prvků ze zemědělské činnosti. Dalším zdrojem nadbytečných živin
přispívajících k eutrofizaci vodní nádrže je rozsáhlá rybniční síť, kdy rybníky slouží k chovu ryb a na některých je tento chov
intenzivní. Kvalita vody na odtoku z rybníků ovlivňuje i kvalitu vodních toků a tím i kvalitu vody akumulované v nádrži Orlík.
Řešení této problematiky je dlouhodobou záležitostí, kdy musí být omezen přísun živin do vodních toků na co nejmenší míru.
Ve velké části zájmového území je provedena nedostatečná ochrana území proti povodním.
B.2.1.5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územní studie
významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti.
Územní studie není závaznou územně plánovací dokumentací, návrhové plochy jsou pouze doporučující a je nutné je
upřesnit v navazujících územně plánovacích dokumentech. Návrhové plochy nejsou řešeny ve variantách.
Ve studii jsou vymezeny v řešeném území plochy nadmístního významu o výměře větší než 20 ha s převažujícími funkcemi
bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, koridory a plochy veřejné dopravní a technické infrastruktury, plochy těžby
nerostných surovin a speciálních zájmů. Dále jsou vymezeny významné plochy o velikosti vyšší než 10 ha místního
významu, které však ve vzájemných souvislostech ovlivní i okolní obce. Plochy o menší výměře budou vymezovány v
navazujících územních plánech a regulačních plánech, v souladu s doporučeními uvedenými v urbanistické a architektonické
rukověti. Většina návrhových ploch vychází z ÚP VÚC Orlicko a z projednávaných ZÚR JčK, jsou ovšem navrženy i plochy
nad rámec těchto ÚPD.
Rozvojové plochy nejsou většinou vymezeny pro konkrétněji specifikované záměry. Koridory jsou vymezeny pouze rámcově,
plochou o dané šíři a platí pro ně stejná nezávaznost.
Z hlediska možných, potenciálních vlivů návrhových ploch rozvoje území byly identifikovány a vyhodnoceny potenciálně
možné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí, které jsou uvedeny v tabulkách. Vlivy byly vyhodnoceny celkově u
jednotlivých rozvojových ploch a koridorů.
Tabulkové vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí
V tabulkách jsou vždy plochy a koridory, které jsou převzaty ZÚR JčK nebo ÚP VÚC a ÚP obcí označeny šedivým
podbarvením, tyto vlivy byly již projednávány a vyhodnocovány.
Použitá stupnice vyhodnocení:
+2
potenciálně významný pozitivní vliv
+1
potenciálně pozitivní vliv
0
zanedbatelný (neutrální) vliv
-1
potenciálně mírně negativní vliv menšího rozsahu
-2
potenciální významný negativní vliv
?
vliv není možno určit
Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci:
N-SO1 Písek, rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou dle návrhu ZÚR JČK situovány na
západním okraji města Písku, který je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní
průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené
obytné funkce nadmístního významu.
N-SO2 Písek, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na severozápadním
okraji města Písku, který je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní
průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené
obytné funkce nadmístního významu
- 144 -
N-SO3 Významná plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji sídla Semice,
které jsou stavebně odloučenou částí města Písku na úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového
příměstského bydlení
N-SO4 Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou, které je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na
jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko, je dle ZÚR JČK a ÚP vymezena plocha nadmístního
významu pro smíšenou funkci obytnou
Rozvojové plochy místního významu pro smíšenou obytnou funkci:
M-SO1 Zvíkovské Podhradí, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na
severozápadním okraji sídla, které je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1, sídlo je centrem turistického a
cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce, s tím že je
doporučeno tuto plochu revidovat na základě urbanistické rukověti.
M-SO2 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severním okraji sídla Paseky, na
úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového venkovského bydlení, s dobrou dopravní dostupností
měst Písku, Protivína a Týna nad Vltavou
M-SO3 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severovýchodním okraji Týna nad
Vltavou a je zde tudíž předpoklad k rozvoji příměstského bydlení,
M-SO4 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji Týna nad Vltavou na
pravém břehu řeky Vltavy a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového příměstského bydlení
Negativní vlivy těchto rozvojových ploch jsou největší u záboru půdy. Ten byl vyhodnocen pro potřeby ÚS pouze pro zábor
zemědělských půd I. a II. třídy ochrany rozvojových ploch nadmístního významu, s tím, že tyto kvalitní půdy jsou v poměru s
celkovým záborem půd využívány pro rozvojové plochy v malém měřítku (cca 8 %), proto není vliv vyhodnocen jako
významný. Významnost vlivu na ovzduší nelze v tomto typu územní studie vyhodnotit. Předpokládá se využívání
ekologických typů vytápění. Celkově se nedají očekávat významnější vlivy na životní prostředí.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování:
N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena dle ZÚR JČK 1 km SZ od Písku mezi sil I/20 a silnicí III. třídy směr Čížová a
N-VS2 Týn nad Vltavou – plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena dle ÚP na jižním okraji města
Tabulka 51: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch smíšených obytných na jednotlivé složky životního prostředí
Plocha
Ochrana
přírody
Půda
Ovzduší
Voda
Horninové
Osídlení
prostředí
N-SO1
0
-1
?
0
0
+1
N-SO2
0
-1
?
0
-1
+1
ložisko nerostů, archeologická zóna
I.
N-SO3
0
-1
?
0
0
+1
50 m od lesa, sousedí s PP Písecké
hory, západním okrajem prochází
LBK
N-SO4
0
-1
?
0
0
+1
M-SO1
0
-1
?
-1
0
+1
archeologická zóna I., 50 m od lesa,
OPVZ II. vnější pásmo
M-SO2
0
-1
?
0
0
+1
zasahuje do PP Písecké hory, 50 m
od lesa, archeologická zóna I.
M-SO3
0
-1
?
0
0
+1
M-SO4
0
-1
?
0
0
+1
Střety s limity ŽP
50 m od lesa
U těchto ploch jsou hlavními negativními vlivy zábor zemědělské půdy, tyto byly vyhodnoceny již v rámci ZÚR JčK,
významně negativní je z důvodu velkého rozsahu záboru. Vlivy na ovzduší nelze přesně predikovat, nicméně zhoršení
ovzduší bude odvislé i od potřebné dopravní obslužnosti. Podle typu provozu budou záměry posouzeny podle zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí nebo podle jednotlivých složkových zákonů.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro rekreaci a sport:
- 145 -
N-SR1V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Kožlí a v blízkosti
stávajícího kempu Velký Vír, kromě plochy pro golfové hřiště se jako součást této plochy předpokládají i další outdoorové
aktivity
N-SR 2 V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na pravém břehu Orlické nádrže u sídla Chrást a ve vazbě na
stávající kemp Radava, kromě plochy pro golfové hřiště se jako součást této plochy předpokládají i další outdoorvé aktivity
N-SR 3 Nový Dvůr (Hosty – Všemyslice) – plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu se ZÚR JČK a ÚP, ve vazbě na
stávající rekreační zařízení Nový Dvůr v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice, přičemž hlavní náplní této plochy má být
golfové hřiště, jako vhodné doplnění sportovně rekreační vybavenosti v oblasti N-SOB1 Orlicko
N-SR 4 Týn nad Vltavou – plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu se ZÚR JČK a ÚP, je určena zejména pro
golfové hřiště, je navržena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou v prostoru bývalého vojenského cvičiště, má
bezprostřední vazbu na město Týn nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě, která je součástí
navrhované vodní cesty. Týn nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti
nadmístního významu N-SOB1 Orlicko.
Rozvojové plochy místního významu pro rekreaci a sport:
M-SR1: V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Orlík nad Vltavou ve
vazbě na stávající rekreační zařízení ve Starém Sedle pro středisko praktické výuky plavby a navigace České unie
námořního jachtingu, se střediskem vodní záchranné služby, ve formě sportovního kotviště, s jachetním přístavem
M-SR2: V ÚS Orlicko je v souladu s ÚP vymezena sportovně rekreační plocha u sídla Zvíkovské Podhradí ve vazbě na
stávající a navrhovanou zástavbu v obci, která je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1. Obec je významným
centrem turistického a cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad rozvoje sportovně
rekreační funkce (například s malým golfovým hřištěm, případně i dalšími outdoorovými aktivitami), využití plochy však musí
korespondovat s podmínkami OP hradu Zvíkov a musí respektovat krajinný ráz.
M-SR3: V ÚS Orlicko je v souladu s ÚP Týn nad Vltavou je na levém břehu Vltavy navržena plocha přestavby uvolněného a
nevyužitého vojenského areálu na plochu pro občanskou vybavenost městského až nadmístního významu pro sportovně
rekreační využití, s vazbou na Vltavskou vodní cestu formou krátkodobého kotviště.
Tabulka 52: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch sportovně rekreačních na jednotlivé složky životního prostředí
Plocha
Ochrana
přírody
Půda
Ovzduší
Voda
Horninové
Osídlení
prostředí
N-SR1
-1
0
0
-1
0
+1
KPZ Orlicko, LBK, lesní porost
N-SR2
0
0
0
-1
0
+1
50 m od lesa a lesní porost, LBC
N-SR3
0
0
0
0
0
+1
50 m od lesa
N-SR4
0
0
0
-1
0
+1
M-SR1
-1
0
0
-1
0
+1
LKB, archeologická zóna I.
M-SR2
0
0
0
0
0
+1
50 m od lesa, archeologická zóna I. ,
NBK
M-SR3
0
+1
0
-1
0
+1
využití vojenského areálu
Převážná část záměrů je spojena s výstavbou golfových hřišť, které budou podléhat posouzení vlivů podle zákona č.
100/2001 Sb., kde budou vyhodnoceny konkrétní vlivy na životní prostředí. Z hlediska střetů se zvláště cennými přírodními
částmi krajiny jsou střety s ÚSES řešitelné v rámci skladby golfových hřišť i jiných rekreačních ploch. Z hlediska ochrany půd
se vzhledem k tomu, že zde nemusí být provedena nevratná změna půdy (tj. záměry mohou být na plochách bez skrývky
kulturních vrstev půdy) nejedná o zvlášť negativní vliv.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování:
N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena dle ZÚR JČK 1 km SZ od Písku mezi sil I/20 a silnicí III. třídy směr Čížová a
N-VS2 Týn nad Vltavou – plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena dle ÚP na jižním okraji města
Tabulka 53: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch výroby a skladů na jednotlivé složky životního prostředí
Ochrana
přírody
Plocha
N-VS1
0
Půda
-2
Ovzduší
-1
Voda
0
Horninové
Osídlení Střety s limity ŽP
prostředí
0
- 146 -
+1
N-VS2
0
-2
-1
0
0
+1
U těchto ploch jsou hlavními negativními vlivy zábor zemědělské půdy, tyto byly vyhodnoceny již v rámci ZÚR JčK,
významně negativní je z důvodu velkého rozsahu záboru. Vlivy na ovzduší nelze přesně predikovat, nicméně zhoršení
ovzduší bude odvislé i od potřebné dopravní obslužnosti. Podle typu provozu budou záměry posouzeny podle zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí nebo podle jednotlivých složkových zákonů.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin:
PT 2 Územní rezerva pro plochu těžby Podolí II – Kosejřín, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby stavebního kamene
v k.ú. Bošovice u Čížové, Křešice, Třebkov.
PT 3 Územní rezerva pro plochu těžby Jehnědno, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby jílu a kaolinitu v k.ú.
Jehnědno.
PT 4 Územní rezerva pro plochu těžby Albrechtice nad Vltavou, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby stavebního
kamene, v rámci bilancovaného výhradního ložiska Albrechtice v k.ú. Albrechtice nad Vltavou.
Tabulka 54: Vyhodnocení vlivů územních rezerv pro plochy těžby na jednotlivé složky životního prostředí
Plocha
Ochrana
přírody
Půda
Ovzduší
Voda
Horninové
Osídlení
prostředí
PT 2
0
0
0
0
+2
0
PT 3
0
0
0
0
+2
0
PT 4
0
0
0
0
+2
0
Vzhledem k charakteru těchto rozvojových ploch se nedají předpokládat žádné jejich přímé nebo nepřímé vlivy na životní
prostředí.
Koridory a plochy dopravy nadmístního významu a vybrané místního významu:
Tabulka 55: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch dopravy na jednotlivé složky životního prostředí
Ochrana
Půda
přírody
Plocha
Ovzduší
Voda
Horninové Osídle
prostředí ní
Koridory a plochy dopravy nadmístního významu
N-D1 silnice R4
0
-2
+2
0
+2
+1
N-D2 silnice I/19 R-4
0
Lety
-1
+1
0
-1
+1
N-D3 silnice I/19
0
0
0
0
0
0
N-D4 silnice 1/19
0
-1
+1
0
0
+1
N-D5 silnice 1/29
0
-1
+2
-1
0
+1
OPVZ II.stupně
N-D6 silnice I/29
-1
0
+1
0
0
+1
Okraj PP Písecké hory
N-D7 obchvat I/29
0
-1
+1
0
0
+1
N-D8
I/29
0
0
0
0
0
0
N-D9 obchvat I/29
0
-1
+1
0
0
+1
N-D10 obchvat I/29
0
-1
+1
0
0
+1
N-D11 silnice II/135 most 0
0
+1
0
0
+1
N-D12 silnice II/140
0
0
+1
0
0
+1
N-D 13 silnice II/159
0
-2
+2
0
0
+1
homogen. trasy
- 147 -
LNS
Plocha
Ochrana
Půda
přírody
Ovzduší
Voda
Horninové Osídle
prostředí ní
0
-1
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
+1
0
-1
0
0
0
+1
N-D 18 cyklostezka
0
Zv.Podhradí
0
0
0
0
+1
N-D19 silnice
přeložka
0
0
0
0
0
+1
N-D20 Vltavská vodní
-1
cesta
0
0
?
0
+1
ÚSES
N-D21
modernizace
0
železnice č.200
0
0
0
0
0
ÚSES
N-D22 přívoz A
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
N-D23 přívoz B
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
N-D24 přívoz C
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
III/129
Koridory a plochy dopravy vybrané místního významu
M-D25 přívoz D
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
M-D26 přívoz E
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
M-D27 přívoz F
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
M-D28 přívoz G
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
M-D29 přívoz H
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
M-D30 přívoz CH
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
M-D31 přívoz I
0
0
0
0
0
+1
ÚSES
M-D32 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D33 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D34 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D35 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D36 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D37 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D38 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D39 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D40 cyklistická stezka 0
0
0
0
0
+1
M-D41 cyklotrasa
0
0
0
0
0
+1
M-D42 žel. zastávka
0
0
0
0
0
+1
- 148 -
Ochrana
Půda
přírody
Plocha
Ovzduší
Voda
Horninové Osídle
prostředí ní
M-D43 přístav veřejné
?
lodní dopravy
0
0
?
0
+1
M-D44
Písek
0
0
0
0
?
veřejné
letiště
0
Převzaté návrhy koridorů byly vyhodnoceny jako bez významných vlivů (největší negativní vlivy jsou vlivy na půdu), v
případě větších komunikací se budou konkrétní vlivy pak vyhodnocovat v rámci EIA. Stejně jako elektrifikace železniční trati
a případné rozšíření letiště. V případech křížení s prvky ÚSES, kde hrozí snížení migrační propustnosti území pro
terestrickou faunu a fragmentace území, je nutné při přípravě konkrétního řešení respektovat tyto prvky v co největší míře a
umožnit propustnost území. Řešení cyklostezek a cyklotras není v konfliktu se zájmy ochrany životního prostředí.
Koridory a plochy nadmístního a místního významu v oblasti elektroenergetiky
N-Ee 1: výstavba vedení 110 kV Písek
N-Ee-2: Výstavba rozvody TR 11O/22kV Písek-Sever
Tabulka 56: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch elektro energetiky na jednotlivé složky životního prostředí
Plocha
Ochrana
přírody
Půda
Ovzduší
Voda
Horninové
Osídlení
prostředí
N-Ee 1
-1
0
0
0
0
+1
ÚSES
N-Ee2
-1
0
0
0
0
+1
ÚSES
ÚS přebírá některé koridory a plochy nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky ze ZÚR JčK, venkovní vedení VN
mohou mít negativní především na přírodu (ptactvo, lesní porosty a krajinný ráz). Tyto koridory nezasahují do zvláště
chráněných území ani do přírodních parků. Nedají se předpokládat významné negativní vlivy na životní prostředí. V rámci
navazujících ÚP je nutné vyřešit vhodné křížení s prvky ÚSES.
ÚS nově navrhuje pouze koridory a plochy místního významu v oblasti elektroenergetiky s tím, že se jedná o výstavby
trafostanic s venkovními či kabelovými přípojkami 22kV. U těchto koridorů a ploch nelze očekávat žádné negativní vlivy na
jednotlivé složky životního prostředí. Možné střety s prvky ÚSES lze řešit v rámci ÚP obcí. Pro obyvatelstvo jsou jejich vlivy
pozitivní.
Koridory a VPS v oblasti vodního hospodářství
N-V1: Zásobování Příbramska z Vodárenského svazu Jižní Čechy (VS JČ), vybudování dálkového vodovodu, který umožní
napojení obcí a měst (Mirotice, Čimelice, Rakovice, Lety a dalších) v Jihočeském a i v části navazující – ve Středočeském
kraji až do Příbrami. V rámci této VPS navrhujeme dále vybudovat propojení vodovodu Sedlice do vodojemu Mirotice a
umožnit napojení obcí Lomu a Radobytce.
N-V2: Napojení obcí v lokalitě Milevsko na vodovod Bernartice
N-V3: Vodovod Albrechtice
Tabulka 57: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch vodního hospodářství na jednotlivé složky životního prostředí
Plocha
Ochrana
přírody
Půda
Ovzduší
Voda
Horninové
Osídlení Střety s limity ŽP
prostředí
N-V1
0
0
0
+1
0
+2
N-V2
0
0
0
+1
0
+2
N-V3
0
0
0
+1
-1
+2
ÚSES
ÚSES, dobývací prostor
ÚS převzala 3 koridory nadmístního významu pro zásobování pitnou vodou ze ZÚR JčK. Nově navržené koridory pro
zásobování pitnou vodou a pro kanalizace a ČOV místního významu jsou v přímé návaznosti na jednotlivá sídla. Vzhledem k
charakteru staveb a jejich kapacitě nelze očekávat žádné významné vlivy na složky životního prostředí. Realizace záměrů
bude mít řadu významných pozitivních vlivů. Dojde ke zlepšení zásobování lidských sídel pitnou vodou výstavbou vodovodů,
zlepšení způsobu odvodu odpadních vod výstavbou kanalizací a ke zlepšení jakosti odváděných vod a tím ke zlepšení
jakosti povrchových vod vlivem výstavby ČOV. Všechny tyto přínosy je nutno hodnotit jednoznačně kladně.
- 149 -
Doporučené rozmístění marin, přístavů a kotvišť vychází z územně plánovacího podkladu Využití vodní plochy a
břehových pozemků VN Orlík, které se zabývá možným využitím tohoto rekreačně atraktivního prostředí. ÚS není závaznou
územní dokumentací, proto umístění jednotlivých přístavišť musí být následně předmětem jednotlivých ÚP příslušných obcí.
ÚS pouze doporučila možné lokality a jejich vhodnost pro jednotlivé typy těchto zařízení.
Konkrétní vlivy těchto záměrů nelze v této formě územní studie plně vyhodnotit, vzhledem k tomu, že rekreační přístavy patří
mezi záměry, u kterých je povinné provedení zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., budou konkrétní vlivy
posouzeny v EIA, a to včetně posouzení zvolené kapacity přístavu k reálné únosnosti lokality. ÚS rozlišuje několik typů
těchto zařízení: marina a sportovní přístavy, které jsou přístavy v pravém slova smyslu, dále pak vymezuje sportovní a
jachetní kotviště, což jsou přístavy se skromnějším vybavením, určené pro celoroční stání lodí a hausbótů. Posledními typy
jsou krátkodobá kotviště a veřejná kotviště, která slouží pouze pro krátkodobá zastavení lodí, tyto nelze v pravém slova
smyslu považovat za přístavy. Vzhledem ke kvalitě vody v nádrži Orlík je nutné především náležité vodohospodářské řešení
všech těchto typů sportovních zařízení.
Tabulka 58: Vyhodnocení vlivů navržených marín, přístavů a sportovních kotvišť na jednotlivé složky životního prostředí
NávrhMožný vliv
Název lokality
Břeh
Km
doporučený
příroda voda
osídlení
statut
-1
-1
+1
50 m od lesa
Voltýřovská zátoka PB
154
(60 lodí)
Hotel Radava
PB
155,1
Sportovní přístav -1
-1
+1
50 m od lesa
Žďákov u St. Sedla PB
159,5
Sportovní přístav 0
0
+1
50 m od lesa, ÚSES
Nyní
kotvení
40
Kostelecká zátoka
PB
159,6
0
-1
+1
(40 lodí)
hausbótů, 50 m od
lesa, ÚSES
Sportovní nebo
Chrást
PB
158,7
0
0
+1
50 m od lesa
Vhodné
pro
Strouhy
–Velký
PB
184,9
sportovní
0
0
+1
potok
kotviště
Vhodné
pro
Hladná
LB
195,6
sportovní
0
0
+1
ÚSES
kotviště
Vhodná
pro
LBJistec
14,4
sportovní
-1
0
+1
Otava
přístaviště
Týn nad Vltavou
LB
203,5
Nákladní přístav 0
0
+1
dle ÚP
Týn nad Vltavou Sportovní
PB
204,5
0
0
+1
Dle ÚP
město
kotviště
Vyhodnocení přeshraničních vlivů: V ÚS Orlicko nejsou navrženy (doporučeny) žádné rozvojové plochy či koridory mající
přímý vliv na území mimo hranice našeho státu. Možné nepřímé vlivy nemohou být vzhledem k umístění řešeného území
významné.
Vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů: Tyto se dají předpokládat u ploch přístavišť na vodní nádrži Orlík.
Vzhledem k tomu, že doporučení ÚS vychází z koncepčního materiálu zabývající se nádrží jako celkem a přehodnocuje
množství a statut zařízení dle skutečných možností území, lze předpokládat, že kumulativní vlivy se v prostředí neuplatní, to
ovšem za předpokladu dodržení úrovně celkové kapacity v exponovaných částech i lokální kapacity vhodných zátok. Je
nutné u všech typů přístavišť vhodně řešit sběr odpadů a likvidaci všech typů produkovaných odpadních vod.
Kumulace vlivů se projeví také v záborech půdy, přičemž zábor kvalitních půd se podílí na celkovém záboru půd pouze
poměrně málo (cca 11 % z celkového záboru připadá na půdy I. a II. tříd), v navazujících závazných územně plánovacích
dokumentacích musí být odůvodněn návrh skutečné plochy odnětí půdy ze ZPF v menším řešeném území, včetně jeho
důsledků na ZPF v daném území. ÚS navrhuje také redukci některých rozvojových ploch ze stávajících územních plánů
obcí, což může mít v konečném důsledků pozitivní vliv.
Kumulační vlivy u ploch se sportovní a rekreační funkcí na životní prostředí by se neměly vzhledem k jejich rozložení a
navrženému způsobu jejich využití v řešeném území negativně projevit. Na druhou stranu se zde může projevit opačný efekt
způsobený převažujícím úzce zaměřeným funkčním využitím (převaha návrhů na golfová hřiště), který může vyústit v
nevyužití těchto ploch pro navrhované účely.
- 150 -
B.2.1.6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územní studie, včetně vlivů
sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a
přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru,
půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a
archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
Návrh rozvojových ploch a koridorů je invariantní, jedná se o nezávaznou územní studii, která je pouze doporučující a nemá
přímý vliv na vývoj území. Variantní řešení je uvedeno pouze u návrhu odkanalizování a ČOV, kdy je navrženo v první
variantě ČOV pro jednotlivé obce a v druhé variantě sdružení několika obcí se společnou ČOV. Většina těchto záměrů je
však mimo řešené území a je řešena v rámci širších vztahů. Druhá varianta byla zpracována v rámci ZÚR JčK pro obce,
které projevily zájem zapojit se do tohoto řešení. Jedná se i o obce, které se nacházejí mimo řešené území, jejich katastrální
území jsou vyznačena ve výkresové části studie, ve výkrese širších vztahů. Při řešení této druhé varianty je navrženo
celkem 6 ČOV společných pro několik obcí. ČOV jsou vytipovány tak, aby byla možná jejich realizace jak z hlediska
technického (konfigurace terénu, možnost vedení dálkových kanalizačních sběračů na centrální ČOV, společné povodí.), tak
z hlediska ekonomického (náklady na výstavbu dálkových kanalizačních sběračů, počet a velikost čerpacích stanic). Návrhy
byly zpracovány na úrovni měřítka mapy hlavního výkresu této studie. Pro posouzení vhodnosti návrhu a případnou realizaci
je ÚS doporučeno zpracování detailnější studie pro jednotlivé společné ČOV, které budou spojeny s podrobnějším
průzkumem terénu. V případě dlouhých kanalizačních sběračů (nad 3 km), se však toto řešení jeví příliš nákladně a
doporučuje se v tomto případě řešit samostatné ČOV. Vzhledem k tomu, že tyto varianty byly vyhodnoceny v ZÚR JčK a
také vzhledem k tomu, že se některé obce nachází mimo řešené území, nebyly tyto varianty již podrobněji porovnány. Nedají
se očekávat významnější negativní vlivy u žádné z předložených variant.
Posouzení vlivů Územní studie Orlicko vychází z požadavků na obsah vyhodnocení dle přílohy stavebního zákona č.
183/2006 Sb., obecných požadavků na vyhodnocování vlivů na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí. Dále také vyhodnocení částečně vychází i z Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí
vydané MŽP, která je však určena obecně pro standardní koncepční materiály a nelze ji plně převzít pro účely vyhodnocení
územních plánů. Odlišnosti územního plánování od standardních koncepcí spočívá především v tom, že zpracování a
schvalování územního plánu podléhá legislativně stavebnímu zákonu. Při územním plánování je pracováno s konkrétním
využitím ploch, pro které jsou dány územním plánem regulativy využití (i když bez konkrétní formy využití a konkrétního
technického řešení) na rozdíl od koncepcí, které jsou strukturované na obecnější rovině se zadáním cílů a jejích cílem je
stanovení opatření a navržení projektů pro splnění cílů koncepce. Předmětem posouzení jsou tedy v případě územního
plánování koncepce řešení územního plánu vyjádřená v jeho závazné části konkrétními regulativy, v případě územní studie
jsou ve formě doporučení. Vzhledem k tomu, že ÚS Orlicko je v rámci územního plánu nezávaznou dokumentací a bude
sloužit pouze jako doporučující územní koncepce poskytující vodítko pro konkrétní územní plány jednotlivých obcí, bylo
vyhodnocení upraveno podle tohoto účelu.
B.2.1.7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant
řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.
ÚS není závazným územně plánovacím dokumentem, je pouze doporučujícím materiálem. V rámci jednotlivých rozvojových
oblastí a ploch jsou stanoveny ÚS zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. V nich jsou
obsaženy také zásady týkající se ochrany životního prostředí. Vzhledem k nezávaznosti územní studie jsou v takové obecné
formě dostačující pro zmírnění potenciálních vlivů na životní prostředí, neboť žádná z rozvojových ploch či koridorů
nevykazuje v této fázi předpoklady závažnějších záporných vlivů na životní prostředí. Většina zásad jsou vhodnými
preventivními formami opatření.
U ploch, kde budou umístěny záměry podléhající posouzení EIA, budou konkrétní opatření navržená v rámci tohoto procesu.
V navazujících ÚP je nutné řešit především střety s jednotlivými prvky ÚSES, zábor ZPF a PUPFL. Důležitá jsou ÚS
navržená opatření z hlediska ochrany vod:
• Kvalita vody v Orlické nádrži je ovlivněna zajištěním likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních
vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže. Všude, kde je
v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je nutno upřednostnit
odvádění splaškových vod do této kanalizace. Kde není kanalizace vybudována, bude nutno vybudovat novou kanalizaci
a ČOV.
• Dále je nutné vyřešit znečištění vody splachy ze zemědělských pozemků, především formou zatravnění a řadou
protierozních opatření. V blízkosti břehů nádrže preferovat výsadbu lesů nebo zatravněných ploch.
• V rámci plavby je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. Odlišný
charakter jednotlivých druhů odpadních vod vyžaduje, aby odkanalizování areálů přístavišť bylo důsledně řešeno
oddílnou kanalizací. Samostatným problémem je produkce odpadních vod na lodích. Ty budou vesměs vybaveny
chemickou toaletou. V rámci plavby po nádrži je nutno zabezpečit - shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na
vyhrazených místech.
- 151 -
• Fádní vody, vody z ploch servisů a ploch u čerpacích stanic pohonných hmot, je nutno bezpodmínečně akumulovat
v bezodtokých jímkách a vyvážet na základě smluvního vztahu na vhodnou ČOV; v žádném případě nelze tyto vody
vypouštět do vodní nádrže! (viz územně plánovací podklad Hydroprojektu)
• Vody z frekventovaných parkovišť lze vypouštět do vodní nádrže po důkladném předčištění, které spolehlivě zajistí
podstatnou redukci usaditelných a ropných látek
• Předcházející dva druhy odpadních vod nelze vzhledem k jejich rozdílnému složení slučovat a navrhovat pro ně
společný způsob likvidace
Součástí ÚS jsou také Urbanistická rukověť a Architektonická rukověť, které stanovují formou doporučení mezní ukazatele
rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení
pro jednotlivé typy sídel, jako odklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladu pro ochranu kulturních a
přírodních hodnot v řešeném území. Tyto materiály plní potřeby návrhu opatření z hlediska ochrany krajinného rázu a také
jeho přírodních hodnot.
B.2.1.8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo
předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.
Co se týče zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany ŽP z konkrétních koncepčních materiálů do ÚS je toto provedeno
již v kapitole B.2.1.1. Zhodnocení vztahu studie k cílům ochrany životního prostředí. Z hlediska jednotlivých posuzovaných
složek lze konstatovat následující:
Cíle ochrany přírody a krajiny: obsažené v jednotlivých zásadních materiálech se týkají především:
• zachování biodiverzity - ÚS přímo neřeší, nepřímo nezastavováním krajiny, nízkou fragmentací krajiny, respektováním
zvláště chráněných území, opatřeními na zlepšování kvality vodního prostředí
• respektování chráněných částí přírody – ÚS respektuje všechna zvláště chráněná území, navrhuje sice plochy v ptačí
oblasti, ale tyto nejsou ve střetu s předměty ochrany ani se způsobem ochrany tohoto území, ÚS respektuje evropsky
významnou lokalitu
• ochranou volné krajiny – rozvojové plochy navazují na zastavěné území, nevytváří se podmínky pro izolovanou novou
zástavbu bez návaznosti na stávající, respektování volné krajiny v krajinných památkových zónách
• zachování a zlepšování ekologické stability krajiny – v ÚS je to především prostřednictvím ÚSES, kdy základní
nadregionální a regionální páteř územního systému ekologické stability je doplněna navržením lokálních prvků, dále jsou
navrženy zásady pro jejich realizaci
• ochrana půdy – ÚS navrhuje také redukci některých rozvojových ploch v sídlech, které jsou již schváleny ÚPD, územní
studií navrhovaný zábor kvalitních půd je podle odborného odhadu minimální
• ochrana krajinného rázu – řešeno v Urbanistické a Architektonické rukověti, respektování vymezených oblastí a míst
krajinného rázu
• omezení fragmentace krajiny – ÚS převzala řešení hlavních koridorů silničních a železničních tras z ZÚR JčK, kde bylo
toto vyhodnoceno pro celou oblast Jižních Čech
• environmentálně příznivé využívání krajiny – ÚS se zabývá šetrným rekreačním a sportovním využíváním krajiny,
především v okolí Orlické nádrže a také využitím vodní plochy a břehových porostů – jsou navržena opatření, která
umožní rozvoj rekreace bez nadměrného zatížení krajiny
• ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí – ÚS přímo neřeší, bude řešeno na úrovni ÚP
jednotlivých obcí
Cíle v oblasti ochrany vod: těžiště stanovených cílů je ve:
• zlepšování kvality povrchových a podzemních vod – ÚS navrhuje opatření v oblasti čištění odpadních vod (dostavba
ČOV, vybavení ČOV zařízením na odstraňování fosforu), monitoring odtoků vod z rybniční sítě s možností návrhu
konkrétních opatření, návrhy řešení čistění odpadních vod z přístavů a plavidel včetně preventivních opatření
• zabezpečení kvalitních zdrojů a zásobování pitné vody – ÚS upravila dle skutečných místních podmínek některé návrhy
PRVKÚK
• zkvalitňování čištění odpadních vod – ÚS navrhla dostavbu některých ČOV, doporučení instalace zařízení na
odstraňování fosforu (omezení eutrofizace nádrže Orlík)
• zlepšování retence krajiny – podpora protierozních opatření v navazujících ÚP - požadavek na budování retenčních
nádrží, suchých poldrů, které zajistí zpoždění odtoku dešťových vod z extravilánu, a tím zmírní dopad přívalových dešťů
na průtok v kanalizaci.
Cíle v oblasti ochrany ovzduší:
- 152 -
• snižování emisí škodlivin do ovzduší – ÚS nenavrhuje přímo umístění velkých zdrojů znečišťování ovzduší – plochy
výroby byly převzaty z ZÚR JčK, řešení některých silničních obchvatů přispěje ke zlepšení imisně zatěžovaného území
• ochrana klimatu – ÚS přímo neřeší, nepřímo pak podporou ekologických zdrojů energie a stanovením zásad pro jejich
umístění v krajině tak, by nedošlo k přelévání vlivů z jedné složky ŽP do jiné
Cíle v oblasti ochrany horninového prostředí
• ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů – ÚS převzala z návrhu ZÚR JčK vymezené územní rezervy ložisek
nerostných surovin
Cíle v oblasti týkající se obyvatelstva a kvality života
• zamezení nepříznivých projevů lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí – ÚS navrhuje lepší řešení
některých komunikací, obchvaty měst, zásobování obcí pitnou vodou, a jejich odkanalizování, nepřímo pak zlepšením
kvality vod,
Celkově lze konstatovat, že hlavní cíle jsou do ÚS zapracovány, i když je tento materiál pouze doporučující, může být
uplatnění zásad v něm obsažených v navazujících územně plánovacích dokumentacích důležitým nástrojem ochrany
životního prostředí.
B.2.1.9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo
komunitární úrovni do územní studie a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu
zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich
zohlednění při výběru variant řešení.
S ohledem na tu skutečnost, že ÚS je nezávazným dokumentem, nebyly stanoveny žádné jiné ukazatele sledování vlivů na
ŽP než ty, které jsou již obsaženy v ZÚR JčK a územně analytických podkladech dotčených obcí s rozšířenou působností.
Přitom byly vybrány jen ty ukazatele, které mohou postihnout vliv ÚS na řešené území. Pokud bude na základě sledování
těchto indikátorů zjištěno, že ÚS má závažné negativní vlivy na životní prostředí, měla by být pořizovatelem navržena
opatření k jejich zmírnění či nápravě.
Tabulka 59: Návrh indikátorů pro sledování vlivů ÚS na životní prostředí
Č Oblast ŽP
Navržený indikátor pro sledování vlivů koncepce na životní prostředí
1.1.
Podíl rozlohy chráněných území na území kraje
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Ochrana
přírody
krajiny
Ovzduší
Horninové
prostředí,
geologie
Půda
Odpady
Voda
a
Data
1.2.
Účinnost opatření k ochraně krajinného rázu
1.3.
Realizace lokálních prvků ÚSES
1.4.
Koeficient ekologické stability (KES)
2.1.
2.2.
Každoroční vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO
Celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok)
2.3.
Překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů
(µg/m3)
Počet stávajících starých ekologických zátěží
KÚ,
MŽP
3.1.
4.1.
4.2.
Míra záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany (ha/rok)
Podíl záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%)
4.3.
Podíl využité plochy brownfield k celkovému záboru půdního fondu (%)
5.1.
Produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (zejména KO) (kt/rok)
5.2.
Produkce komunálního odpadu na člověka (kg/os.rok)
6.1.
Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod
6.2.
Počet obyvatel napojených na veř. kanalizační sítě a ČOV
- 153 -
KÚ, ORP,
AOPK
MŽP,
ČHMÚ,
KÚ
KÚ,
ČSÚ
VÚV
(ISOH),
KÚ,
ORP
ČSÚ,
MZE,
ČHMÚ,
6.3.
7.
8.
Kulturní
hodnoty,
cestovní ruch
Další
související
indikátory
6.4.
Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody –
také konkrétní sledování kvality vod v Orlíku (povodí Vltavy s.p.)
Změna výměry lesních porostů v okolí nádrže Orlík
6.5.
Počet realizovaných revitalizačních opatření
7.1.
Počet návštěvníků oblasti (zahraničních i domácích)
JCCR
8.1.
Změny intenzity na hlavních dopravních komunikacích
8.2.
Počet obyvatel vystavených hlukové zátěži
8.3.
Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)
ŘSD,
KÚ,
KHS,
KEA
8.4.
Průtah silnice I. a II. třídy obcemi
B.2.1.10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
Legislativní souvislosti
Dle § 19 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování - stavebním řádu, je úkolem územního plánování také
vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území");
jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na
evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil.
Vlastní obsah posouzení vlivů na územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraven přílohou stavebního
zákona.
Předložené vyhodnocení je zpracováno podle požadavků přílohy stavebního zákona a dle požadavků vyplývajících ze
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení dále vychází z
metodiky „Metodika vyhodnocení vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí“. Vzhledem k tomu, že se
jedná o nezávazný územně plánovací materiál, bylo vyhodnocení uzpůsobeno účelu územní studie.
Předmět hodnocení
Předmětem a hlavním obsahem hodnocení návrhu ÚS Orlicko je zejména:
• posouzení míry souladu/rozporu ÚS se směrnicemi a smlouvami přijatými na mezinárodní a komunitární úrovni a se
zpracovanými celostátními a krajskými koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí,
• vyhodnocení návrhu vymezení jednotlivých rozvojových ploch, koridorů a ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu,
veřejně prospěšné stavby a opatření apod. z hlediska vlivů na životní prostředí,
• identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí, včetně návrhu opatření k
omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně zvýšení účinků pozitivních vlivů
Hodnocení vztahu cílů ÚS ke směrnicím a smlouvám přijatým na mezinárodní a komunitární úrovni, k hlavním
vnitrostátním cílům v oblasti ŽP
Hodnocení vztahu ÚS ke směrnicím a smlouvám přijatým na mezinárodní a komunitární úrovni bylo provedeno s
následujícími materiály:
• Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků
• Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
• Evropská úmluva o krajině (v platnosti od 1.března 2004)
• Ramsarská úmluva
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, která stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti
vodohospodářské politiky tzv. Rámcová směrnice o vodách
Hodnocení vztahu ÚS k hlavním cílům v oblasti ŽP bylo provedeno na základě hodnocení priorit ÚS k hlavním cílům
uváděným v základních národních strategických a koncepčních dokumentech pro oblast životního prostředí. K hodnocení
byly použity tyto hlavní strategické dokumenty na národní a regionální úrovni:
• Státní politika životního prostředí (schváleno v roce 2004 pro období 2004-2010)
• Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje České republiky (Strategie schválena v roce 2004, do září 2009 probíhala
diskuze aktualizované verze)
- 154 -
•
•
•
•
•
•
•
Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (schváleno v roce 2005)
Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (schváleno v roce 1998)
Plán hlavních povodí ČR (schválen v roce 2007)
Zásady územního rozvoje JčK (v současné době jsou projednávány)
Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období 2007-2013)
Koncepce ochrany přírody a krajiny JčK (schválena v roce 2008)
Generel krajinného rázu JčK (2008)
Z hodnocení vyplývá, že ÚS Orlicko je s těmito základními směrnicemi, smlouvami a strategickými dokumenty pro oblast
životního prostředí v souladu. Hlavní cíle těchto materiálů jsou většinou uvedeny mezi prioritami ÚS, další cíle jsou
konkrétně řešeny a naplňovány.
Hodnocení záměrů obsažených v ÚS
Předmětem hodnocení byly tyto záměry:
• Rozvojové plochy nadmístního a místního významu pro bydlení
• Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování
• Rozvojové plochy nadmístního a místního významu pro sportovní a rekreační funkci
• Rozvojové plochy a územní rezervy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin
• Koridory a plochy dopravy nadmístního a vybrané místního významu
• Koridory a plochy nadmístního a místního významu v oblasti elektroenergetiky
• Koridory a VPS nadmístního a místního významu v oblasti vodního hospodářství
• Navržené řešení přístavišť
Je nutno zdůraznit, že se u významné části těchto ploch a koridorů nejedná o záměr v konkrétní podobě. Koridory jsou
vymezeny v různé šíři s tím, že vedení konkrétní trasy bude zpřesněno až v rámci ÚP obcí. Jelikož se tedy ve velké míře
jedná o záměry vymezené pouze plochou nebo koridorem, není ani možno provést v této fázi zcela detailní vyhodnocení.
Významná část záměrů obsažených v ÚS je převzata z ÚPN VÚC, ZÚR JčK a ÚP jednotlivých obcí. Tyto byly již projednány
a vyhodnoceny, s výjimkou záměrů ze ZÚR, byly již i schváleny.
U celé řady hodnocených záměrů jsou zjištěny pozitivní vlivy na jednotlivé oblasti ŽP – zlepšení kvality vod, zlepšení
životních podmínek pro obyvatelstvo, ochrana nerostného bohatství, vlivy na krajinu. Cílem hodnocení bylo identifikovat
možné potenciální vlivy (na základě střetů), podrobněji se zabývat negativními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění
a zabránění těchto vlivů. Tam, kde nebyly identifikovány významné negativní vlivy, nejsou navržena opatření.
Z hlediska možných negativních vlivů se jedná především o zábor půd (většinou v kategorii méně kvalitních půd),
potenciálních vlivů na kvalitu povrchových vod (některé přístaviště), střety s prvky ÚSES (některé plochy a koridory). Při
řešení těchto záměrů je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody. Hodnoceny byly všechny záměry s potenciálním
vlivem na životní prostředí. U těch, které nejsou v textu podrobněji zmíněny, nebyly negativní vlivy identifikovány, je možno u
nich předpokládat neutrální vlivy nebo kladné. Vyhodnocení bylo provedeno v souladu s účelem ÚS, která plochy a koridory
pouze doporučuje, závazné jsou pouze ty, které jsou obsaženy ve schválených územně plánovacích dokumentech.
Závěry a doporučení
ÚS Orlicko naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a je v souladu s hlavními cíli směrnic, smluv a strategických
dokumentů pro tuto oblast. ÚS nenavrhuje žádnou rozvojovou plochu či koridor, u které by bylo možné očekávat významný
negativní vliv na jednu či více složek životního prostředí. U všech navrhovaných záměrů je možno předpokládat, že střety a
negativní vlivy budou řešeny, zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění jejich vymezení na úrovni ÚP obcí a v rámci
procesů EIA.
Realizace záměrů uvedených v ÚS společně se stanovenými zásadami pro územní plánování obsaženými v ÚS a v
Urbanistické a Architektonické rukověti může přispět ke zlepšení současného stavu řešeného území. Aby bylo zajištěno, že
ÚS nebude mít negativní vlivy na životní prostředí a bude možné ji schválit, je nutno respektovat a naplnit tyto podmínky
obecného charakteru:
1. V rámci zpracování územních plánů obcí zpřesnit vymezení ploch a koridorů, u kterých je to technicky a ekonomicky
proveditelné, tak, aby bylo v maximální možné míře zamezeno střetům s limity využití území v oblasti životního prostředí
vyplývajících z platné legislativy. Zejména se jedná o ÚSES, ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží, krajinné
památkové zóny, archeologické zóny, ložiska nerostných surovin a další.
- 155 -
2. V rámci zpracování ÚP obcí řešit střety ÚSES s dopravními koridory a koridory pro vedení technické infrastruktury tak, aby
byly minimalizovány střety s ÚSES. Žádoucí je, aby střety záměrů s biokoridory, které jsou nevyhnutelné, byly vedeny kolmo
na biokoridor. Pokud se střetům nelze vyhnout, budou podrobněji řešeny v rámci procesu EIA tak, aby byla zajištěna
ochrana těchto prvků ÚSES.
3. V rámci navazujících ÚP obcí zajistit, a to zejména u koridorů liniových staveb, aby byla zajištěna prostupnost krajiny pro
živočichy, se zvláštním ohledem na velké a střední druhy savců.
4. Při realizaci záměrů zasahujících do ochranných pásem vodních zdrojů a vodních nádrží respektovat podmínky vyplývající
z ochrany těchto zdrojů.
5. U konkrétních záměrů směřovaných do nově navržených ploch pro výroby a skladování zpracovat v rámci procesu EIA
rozptylové studie a zajistit, aby záměry neměly negativní vliv na kvalitu ovzduší. V rámci těchto ploch povolovat pouze
takové druhy výroby, které nebudou významně negativně ovlivňovat kvalitu ovzduší a povrchových vod.
6. U všech nových záměrů v rámci ÚP obcí minimalizovat negativní zásahy do lesních porostů a zábory ZPF (zejména v I. a
II. třídě ochrany) a v rámci procesu EIA upřednostňovat varianty s nejmenší plochou záboru.
7. V rámci ÚP plánů obcí a procesu EIA řešit všechny typy navrhovaných přístavů tak, aby byly minimalizovány negativní
vlivy na přírodu a kvalitu vody.
8. V ÚP obcí zajistit realizaci opatření navržených ve vodohospodářské ÚS tak, aby bylo zajištěné dlouhodobé zlepšování
kvality povrchových vod.
9. V rámci ÚP obcí navrhnout realizaci navržených lokálních prvků ÚSES.
B.2.2. B.B: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚZEMÍ NATURA 2000
Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na území Natura 2000 je zpracováno v souladu se stavebním zákonem a jeho
prováděcími vyhláškami, zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a zákonem č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vyhodnocení je provedeno neautorizovanou osobou podle zákona č. 114/1992
Sb., neboť se jedná o posouzení územní studie, která není závaznou územně plánovací dokumentací ani závazným územně
plánovacím podkladem.
V řešeném území se nachází Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy (C Z 311034) a částečně sem zasahuje Evropsky významná
lokalita Lužnice a Nežárka (CZ0313106). Vzhledem k nezávaznosti studie nebyly zvažovány mimo řešené území ležící
nejbližší ptačí oblasti a evropsky významné lokality.
Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy (CZ0311034):
Rozloha: 18 368,1054 ha, vyhlášená NV č. 607/2004 Sb.
Poloha: Ptačí oblast se rozkládá v severní části Písecka na území Středočeské pahorkatiny a leží mezi obcemi Bohostice,
Osek, Čížová, Probulov. Plošně členité území o délce 27 km a šířce 17 km v nejširším místě.
Biota: Část kaňonovitých údolí byla zaplavena po vybudování Orlické přehradní nádrže, dodnes si zachovala neporušený
charakter k přírodě blízkými porosty a společenstvy. Říční údolí jsou lemována rozlehlými lesními komplexy. Převládá
kulturní les s uměle upravenou skladbou dřevin, ve které převažuje smrk a borovice lesní. V nesouvislých zbytcích se
zachovaly přírodě blízké porosty s bohatým zastoupením buku, dubu a lípy, které svým složením připomínají lesy, které
zdejší oblast pokrývaly před lidskou kolonizací. Příznivá druhová a věková skladba lesních porostů, nabídka hnízdních dutin
a rozvolněnější charakter porostů s menším zápojem nejvyšších pater umožňují četný výskyt, ptačích druhů.
Kvalita a význam: Prioritním druhem oblasti je výr velký (Bubo bubo), který hnízdí hlavně ve skalnatých, kaňonovitých
údolích řek (cca 1 pár na 5 km toku řek Otavy a Vltavy). Kromě toho jsou nepravidelně nalézána hnízda i na vhodných
místech v lesních komplexech, např. ve starých hnízdech dravců, pod vývraty stromů apod. Potravní okrsky jednotlivých
párů zasahují do otevřené krajiny i mimo ptačí oblast. Stav populace je stabilní. Druhým kvalifikujícím se druhem přílohy I je
kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), který je vázán na rozlehlejší starší lesní komplexy s dostatečnou nabídkou dutin,
hlavně po strakapoudovi velkém. Preferuje spíše porosty jehličnatých stromů. Důležitá je přítomnost pasek či rozhraní mezi
porosty různého věku a také podrostu mladších stromů a keřů. V oblasti hnízdí rovněž menší populace sýce rousného
(Aegolius funereus). Z dravců jsou na území souvislých lesních porostů plošně rozšíření jestřáb lesní (Accipiter gentilis),
krahujec obecný (Accipiter nisus), káně lesní (Buteo buteo) a včelojed lesní (Pernis apivorus) - 1-3 páry. Díky vhodným
hnízdním příležitostem a dostatku potravy na řekách i okolních rybnících je v posledních letech pravděpodobné i hnízdění
orla mořského (Haliaeetus albicilla). Ve starších lesích je běžný datel černý (Dryocopus martius) - 30-40 párů, ve zbytcích
- 156 -
listnatých lesů vyšších věkových kategorií hnízdí strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) - 20-30 párů a žluna šedá
(Picus canus) - 8-12 párů. Významným lesním druhem je čáp černý (Ciconia nigra) - 3-5 párů. K charakteristickým
zástupcům řádu pěvců patří především některé druhy vázané na dostatek starších stromů s hnízdními dutinami, jako je
lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - 50-100 párů či vzácně lejsek malý (Ficedula parva).
Předměty ochrany: Výr velký (Bubo bubo) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
Výr velký je naší největší sovou. Je schopen využít rozmanité typy prostředí od pouští po severské jehličnaté lesy. Základní
podmínkou je možnost úkrytu ve skalách, v balvanech nebo i v menších lesních porostech. Může se také přizpůsobit i
sekundárně vzniklým lokalitám např. v kamenolomech nebo na zříceninách hradů, a to i v blízkosti lidských sídel. V
současnosti se výr velký vyskytuje prakticky na území celé ČR, s výjimkou bezlesých oblastí v Polabí, na jižní a
severovýchodní Moravě.
Na začátku 20. století byl u nás přímým pronásledováním téměř vyhuben. Díky zákonné ochraně se podařilo dosáhnout
pomalému zvyšování početnosti až do 90. let. V současnosti se tento trend patrně zastavil. Jeho početnost v PO Údolí
Vltavy a Otavy činí 13 – 16 párů. Početnost a hustota tohoto druhu vyskytujícího se v lokalitě v poměru k populaci tohoto
druhu na území státu je 15 % - méně než 2 %. Populace zde není izolována. Zachovalost struktury a funkce jeho biotopu je
v PO výborná. Jedná se o vysoce významnou lokalitu pro ochranu tohoto typu přírodního stanoviště.
Monitoring (každoročně): Výr velký pravidelně hnízdí po celém území Ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy. Hnízdiště jsou
vázána hlavně na skalnatá, kaňonovitá údolí řek. Hnízdní hustota odhadnuta na cca 1 pár na 5 km toku řek Otavy a Vltavy.
Vzhledem k velikosti hnízdního areálu jednotlivých párů není velká pravděpodobnost zvyšování hustoty hnízdní populace.
Nepravidelně jsou nalézána hnízda i v lesních komplexech na starých hnízdech dravců, pod vývraty stromů apod.
Stav populace je stabilní bez nápadných výkyvů.
Kulíšek nejmenší je nejmenší evropskou sovou, životní prostředí tohoto stálého ptáka jsou starší lesní celky, jehličnaté a
méně často i smíšené. Jeho početnost ve většině evropských zemí byla vyhodnocena jako poměrně stabilní. Početnost v
PO Údolí Vltavy a Otavy je odhadována v rozmezí 30 – 40 párů. Početnost a hustota tohoto druhu vyskytujícího se v lokalitě
v poměru k populaci tohoto druhu na území státu je 2 % až méně než 0%. Populace zde není izolována. Zachovalost
struktury a funkce jeho biotopu je v PO výborná. Jedná se o vysoce významnou lokalitu pro ochranu tohoto typu přírodního
stanoviště.
Monitoring (1x3 roky): V Ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy se kulíšek nejmenší vyskytuje plošně na celém území. Preferuje
jehličnaté porosty. Hnízdní dutiny jsou nejčastěji nacházeny v místech, kde není stejnověký a stejnodruhový les, tzn. poblíž
okrajů pasek či rozhranní porostů. Důležitá je i přítomnost podrostu mladších stromů či keřového patra a dostatek
přirozených dutin hlavně po strakapoudu velkém. KLOUBEC (1987) odhadl hustotu zdejší hnízdní populace na 1 pár na 4
km2 lesa.
Stav populace je stabilní, bez známek výraznějších výkyvů.
Zranitelnost: Nezákonný lov výra velkého a vybírání vajec a mláďat, rušení. Vliv může mít také především způsob lesního
hospodaření, odstraňování mrtvých a umírajících stromů, menší vliv také rušivý vliv osídlení, vodní sporty.
Management: zodpovědný orgán - Krajské úřady Jihočeského a Středočeského kraje
tradiční lidské činnosti v oblasti:lesnictví, myslivost
Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka (CZ0313106)
Rozloha: 859,5027 ha, vyhlášena NV č.132/2005 Sb.
Poloha: Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad
Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Ve své jižní části zasahuje do CHKO
Třeboňsko. Zahrnuje PR Dráchovské tůně (39,57 ha) a hraničí s několika dalšími maloplošnými chráněnými územími (PP
Doubí u Žíšova, PP Vlásenický potok a PP Židova strouha).
Biota: Základní charakteristika: Polopřírodní až přírodní vodní toky v nivě, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně,
vlhké louky, slatiniště, lužní lesy - olšiny, doubravy). Zastoupena stanoviště V1, V2, V4, M1.1, M1.3, M1.4, M1.7, M6, L2.2B,
L2.3A+B, L4, L7.1, L7.2, L9.2B). V rubrice Typy přírodních stanovišť jsou uvedena jen stanoviště významná z hlediska
ochrany přírody.
Biotop využívají pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků (čolek obecný, blatnice skvrnitá, rosnička zelená) a ptáků (i
hohol severní). Ze zvlášť chráněných bezobratlých se zde vyskytuje zejména číhalka pospolná (Atherix ibis), batolec duhový
(Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi) a zlatohlávek (Oxythyrea funesta). Údolí Lužnice pod Táborem má velmi
pestrou entomofaunu - zajímavé jsou především druhy vázané na čisté vodní toky a jejich údolí (např. strumičník Osmylus
fulvicephalus), méně běžné fytofágní druhy vázané na některé složky porostu (např. na zimolezu nosatec Rhynchaenus
lonicerae a vrtule Philophylla caesio), mnoho mycetofágních druhů (např. stlačenka Calomyia elegans, v červeném
- 157 -
seznamu bezobratlých uvedená mezi kriticky ohroženými druhy). Nález štíhlonožky Micropeza lateralis ze skalnatého břehu
Lužnice mezi Stádlecem a Dobronicemi je dosud jediný v České republice.
Charakteristika ve vztahu k předmětům ochrany:
Velevrub tupý (Unio crassus) - polopřírodní až přírodní tok řeky (V4) s poměrně nízkým znečištěním vody a vhodným
substrátem dna, kde se střídají regulované úseky s úseky relativně přirozeného charakteru. Na toku je několik jezů. Lokalita
je obývána také populací škeble ploché (Pseudanodonta complanata), velevruba nadmutého (Unio tumidus) a raka říčního
(Astacus astacus).
(Misgurnus fossilis) - mokřadní stanoviště v říční nivě (tůně, odstavená ramena) - V1, V2, V4.
Vydra řícní (Lutra lutra) -polopřírodní až přírodní tok řeky (V4) s rozsáhlou mokřadní nivou a bohatým vegetačním
doprovodem (stanoviště - viz výše) a hojným zarybněním obklopený krajinou s rybníky s intenzivním chovem ryb a hustou
sítí stok.
Páchník hnědý (Osmoderma eremita) - dubové porosty ve fragmentech lužních lesů s převahou dubu letního (L7.2 vlhké
acidofilní doubravy) a hrázové aleje dubů letních (L7.1 suché acidofilní doubravy).
Kvalita a význam: Pro druh Unio crassus jde o jednu z nejvýznamnějších populací v ČR a jednu z nejrozsáhlejších lokalit v
ČR. Populace je životaschopná, nacházejí se zde i mladší jedinci, což svědčí o rozmnožování. Populace je rozptýlená po
toku, nikde nebyly zjištěny lokální vysoké koncentrace. V současnosti spíše se zlepšující stav populace. Páchník hnědý
(Osmoderma eremita) zde má stabilní, ale ne příliš početnou populaci. Výskyt je lokální v několika solitérních stromech a v
alejích. Pro druh vydra řícní (Lutra lutra) se na daném území nachází jádro populace v ČR, druh zde prosperuje a dochází
zde k pravidelnému rozmnožování. Je vysoce důležitým koridorem pro migraci daného druhu a jeho dalšího rozšiřování.
Tůně poblíž PR Dráchovské tůně představují biotop velice významné a početné populace piskoře pruhovaného (Misgurnus
fossilis) se stěžejním významem pro ochranu druhu na našem území. Toto je mimo řešené území ÚS Orlicko.
Zranitelnost: Pro vydru řícní je největším rizikem nelegální lov a pronásledování a křížení vodních toků s komunikacemi,
které ohrožují migrující jedince. Mokřadní ekosystém může místy ohrozit výstavba dálnice. Pro velevruba tupého je rizikem
znečistění vody a příčné objekty neprůchodné pro rybí hostitele. Pro Misgurnus fossilis zazemňování či naopak odbahňování
tůní a jejich znečištění. Pro páchníka hnědého je rizikem odstraňování nemocných a padlých stromů.
Management: Pro velevruba tupého (Unio crassus) je vhodné postupně zprůchodnit migrační překážky na toku (výstavba
rybích přechodů - bypassů) a dokončit soustavu funkčních čistíren odpadních vod v povodí obou toků. Pro páchníka
hnědého (Osmoderma eremita) je třeba ponechávat torza odumírajících starých stromů (zejména dubů) k dokončení vývoje
brouků. V bezprostřední blízkosti tůní s výskytem Misgurnus fossilis je třeba vyloučit použití všech biocidů a ponechat zde
erozní a ukládací činnost řeky Lužnice bez korekcí.
Možné střety zájmu: Mimo území CHKO Třeboňsko - stavba dálnice Praha-České Budějovice. Zde také větší riziko
znečištění vod.
Ochrana druhů, jež jsou zde předmětem zvláštní ochrany, je bez významnějších vzájemných střetů.
V rámci posouzení územní studie byly vyhodnoceny jednotlivé navrhované rozvojové plochy a koridory, a to včetně
zhodnocení možných kumulativních vlivů a synergických účinků.
V souladu s vyhodnocením vlivů na území NATURA 2000 ZÚR JčK byly zvolena v ÚS Orlicko stejná stupnice významnosti
vlivů:
-2
Významně negativní vliv (tj. negativní vliv podle § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb., který znemožňuje realizaci
koncepce – omezuje její realizaci na případy uvedené v § 45i odst. 9 a 10 zákona č. 114/1992 Sb.) – jde o
významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část, významné narušení
ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu
-1
Mírně negativní vliv – což znamená omezený, mírný či nevýznamný negativní vliv, nevylučuje realizaci koncepce,
neboť se jedná o mírně rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu, mírné narušení ekologických nároků stanoviště
nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.
0
Nulový vliv – koncepce nemá žádný prokazatelný vliv
?
Možný negativní vliv – může dojít k negativnímu vlivu, u kterého ovšem nelze v této fázi vyhodnotit významnost
Tabulka 60: Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000
- 158 -
Označení
Popis
Vliv
Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci
N-SO1
Písek – západní část města
0
N-SO2
Písek – severozápadní okraj města
0
N-SO3
Semice
0
N-SO4
Týn nad Vltavou – jižní okraj města
0
Rozvojové plochy místního významu pro smíšenou obytnou funkci
M-SO1
Zvíkovské Podhradí – severozápadní část
?
M-SO2
Paseky – severní okraj sídla
0
M-SO3
Týn nad Vltavou - severovýchod
0
M-SO4
Týn nad Vltavou - jih
0
Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování
N-VS1
Písek - sever
0
N-VS2
Týn nad Vltavou - jih
0
Rozvojové plochy místního významu pro rekreaci a sport
N-SR1
Kožlí – u kempu Velký Vír
0
N-SR2
Chrást – u kempu Radava
0
N-SR3
Nový Dvůr
?
N-SR4
Týn nad Vltavou - jihozápad
0
M-SR1
Orlík nad Vltavou – u Starého Sedla
?
M-SR2
?
M-SR3
Týn nad Vltavou – bývalý voj. areál
0
Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin
PT 2
Podolí II - Kosejřín
0
PT 3
Jehnědno
0
PT4
0
Koridory a plochy dopravy nadmístního významu
N-D 1
R4 Milín - Mirotice
0
N-D 2
I/19 Lety jižní obchvat
0
N-D 3
I/19 Lety-Hrejkovice, homogen. trasy
?
N-D 4
I/19 Hrejkovice obchvat
0
N-D 5
I/29 Písek severní obchvat
0
N-D 6
I/29 D. Novosedly obchvat
0
N-D 7
I/29 Záhoří jižní obchvat
0
N-D 8
I/29 Písek-Bernartice, homog. trasy
0
N-D 9
I/29 Podolí I. jižní obchvat
0
N-D 10
I/29 Křenovice – s. obchvat
0
N-D 11
II/135 nový most přes Vltavu
0
N-D 12
II/140 Písek-jižní propojení MÚK
0
N-D 13
II/159 Tálín-Paseky, jižní obchvat
0
N-D 14
II/159 Újezd Neznašov, přeložka serpentin
0
N-D 15
II/604 Milín Čimelice
0
N-D 16
II/105 Nemějice přeložka
0
N-D 17
II/105 Koloměřice
0
N-D 18
Cyklostezka Záhoří-Zv.Podhradí
0
N-D 19
III/1219 Vráž - Varvažov
?
N-D 20
Vltavská vodní cesta
0
N-D 21
Modernizace žel. Tratě Písek-Zdice
N-D 22
Přívoz A Orlík n.V. –Chrást u Záhořan
N-D 23
Přívoz B Varvažov – Zvíkov-Jickovice
N-D 24
Přívoz C Vráž – Jistec - Louka
Koridory a plochy dopravy vybrané místního významu
M-D 25
Přívoz D Újezd-Pašovice
0
0
0
0
0
- 159 -
Komentář
PO
Blízko EVL
PO
PO
PO, spíše ne, posoudit v DÚR
PO, stávající cesta
PO, přeložka obce
V rámci záměru “Dokončení Vltavské
vodní cesty v úseku Hluboká n.Vl.Hněvkovice” byl vyloučen vliv na
Naturu 2000
PO
PO
M-D 26
Přívoz E – S.Sedlo-Kostelec n.V.
0
PO
M-D 27
Přívoz F – Č.Újezdec - Květov
0
PO
M-D 28
Přívoz G – Oslov-Jetětice
0
PO
M-D 29
Přívoz H – Temešvár-Podolsko
0
M-D 30
Přívoz CH – Jehnědno-Vranov-Dražíč
0
M-D 31
Přívoz I – Týn n.Vl.-Hosty
?
EVL
M-D 32
Cyklotrasa Chrást u Záhořan-Voltýřov
0
M-D 33
Cyklotrasa Zahrádka-Sobík-Jickovice
0
PO
M-D 34
Cyklotrasa Jickovice - Kučeř
0
M-D 35
Cyklotrasa Podolí – Slabčice - Dražíč
0
M-D 36
Cyklotrasa Hosty-N.Dvůr-Týn n-Vl.
0
Blízko EVL, stávající cesta
M-D 37
Cyklotrasa Orlí-Kožlí-V.Vír-Kozárovice
0
M-D 38
Cyklotrasa Jetětice-Rukáveč
0
PO
M-D 39
Cyklotrasa Oslov – k přívozu
0
M-D 40
Cyklostezka Horní Ostrovec-Varvažov
0
M-D 41
Cyklotrasa Borečnice
0
PO
M-D 42
Železniční zastávka Vráž a Červená n.V.
0
M-D 43
Přístav veřejné lodní dopravy
0
M-D 44
Veřejné letiště Písek -Krašovice
0
Poznámka: Plochy a koridory, které jsou převzaty z návrhu ZÚR JčK a byly již v tomto materiále vyhodnoceny, jsou v tabulce
podbarveny šedou barvou.
Tabulka 61: V ptačí oblasti či EVL se nachází tyto koridory a plochy
Označení
Popis
Vliv
Komentář
Koridory a VPS v oblasti vodního hospodářství
N-VA1
Kanalizace a ČOV Mirotice, Cerhonice, Ostrovec
0
PO
V 10
Vodovod Kovářov, místní část Chrást
0
PO, v sídle
V 11
Vodovod Kovářov, místní část Chrást
0
PO, v sídle
V 37
Vodovod Ostrovec
0
PO, v sídle
V 38
Kanalizace a ČOV Ostrovec
0
PO, v sídle
V 39
Vodovod Vráž
0
PO, v sídle
V 40
Kanalizace a ČOV Vráž
0
PO, v sídle
V 43
Kanalizace a ČOV Ostrovec
0
PO, v sídle
V 44
Vodovod Zvíkovské Podhradí
0
PO, v sídle
V 45
Kanalizace a ČOV Zvíkovské Podhradí
0
PO, v sídle
V 51
Vodovod Květov
0
PO, v sídle
V 52
ČOV Květov
0
PO, v sídle
V 74
Vodovod Jetětice
0
PO, v sídle
V 75
Kanalizace a ČOV Jetětice
0
PO, v sídle
V 78
Vodovod Stehlovice
0
PO, v sídle
V 119
Kanalizace Koloděje nad Lužnicí
?
EVL
koridory a plochy významu v oblasti elektroenergetiky
Ostrovec, Dolní Ostrovec, výstavba TS, včetně venkovní přípojky
Ee 26
0
PO
22kV
Zvíkovské Podhradí, místní část Plazy, výstavba TS, včetně
Ee 27
0
PO
venkovní přípojky 22kV
Ostrovec, místní část Dědovice, výstavba TS, včetně venkovní
Ee 28
0
PO
přípojky
Ee 37
Olešná, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22kV
0
PO
Orlík nad Vltavou, výstavba TS přístav východ, včetně kabelové
Ee 56
0
PO
přípojky 22kV
Zvíkovské Podhradí, výstavba TS sever, včetně kabelové přípojky
Ee 57
0
PO
22kV
Zvíkovské Podhradí, výstavba TS jihovýchod, včetně kabelové
Ee 58
0
PO
přípojky 22kV
Poznámka: Plochy a koridory, které jsou převzaty z návrhu ZÚR JčK a byly již v tomto materiále vyhodnoceny, jsou v tabulce
podbarveny šedou barvou.
- 160 -
Mariny, přístaviště a kotviště: některé z přístavišť se nachází v Ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy. Vzhledem k tomu, že se
jedná o stavby na vodním toku, který je v PO, byla vyhodnocena všechna navrhovaná (doporučovaná) přístaviště (včetně
kategorie sportovních kotvišť, která mohou být považována za přístaviště). V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost
předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění ptačí oblasti a její míru nelze v této
fázi u těchto doporučených ploch objektivně posoudit. Vzhledem k množství přístavišť by se mohly uplatnit i kumulativní vlivy.
Předmětem ochrany jsou zde lesní ptáci, takže přímé vlivy z provozu na vodní ploše, který je rozložen po celé nádrži Orlík, by
neměly být závažné. Jelikož není známo konkrétní řešení jednotlivých ploch a vzhledem k tomu, že ÚS není závazným
dokumentem, je nutné posoudit jejich možný vliv na soustavu NATURA 2000 v navazujících územně plánovacích podkladech
nebo v rámci procesu EIA.
Tabulka 62: Vyhodnocení vlivů navržených marín, přístavů a sportovních kotvišť na území NATURA 2000
Návrhdoporučený
Název lokality
Břeh
km
Možný vliv
Komentář
statut
Voltýřovská zátoka
PB
154
Hotel Radava
Žďákov u St. Sedla
PB
PB
159,5
Kostelecká zátoka
PB
159,6
Chrást
PB
158,7
Strouhy –Velký potok
PB
184,9
Hladná
LB
195,6
Jistec
LBOtava
14,4
LB
203,5
PB
204,5
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou město
(60 lodí)
(40 lodí)
Sportovní nebo
Vhodné
pro
Vhodné
pro
Vhodná
pro
sportovní
přístaviště
Nákladní přístav
0
mimo PO, v provozu loděnice,
0
?
Mimo PO, v provozu veřejné kotviště
PO
PO, v současnosti kotvení 40
hausbótů
?
0
mimo PO
0
mimo PO
0
mimo PO
?
PO
0
mimo PO, dle ÚP
0
mimo PO, dle ÚP
Závěr:
V ÚS nejsou navrženy rozvojové plochy a koridory, které by generovaly možné záměry s významným negativním vlivem na
soustavu NATURA 2000. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na
jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění PO a EVL a její míru nelze v této fázi objektivně posoudit. I když není předpokládána,
nelze ji u některých záměrů zcela vyloučit. Proto je nutné, aby u rozvojových ploch a koridorů: M-SO1, M-SR1, M-SR2, N-SR3,
N-D3, M-D19, M-D 31, V 119, sportovní přístaviště ve Ždákově u Starého sedla, v Kostelecké zátoce a Jistec byl možný vliv
posouzen v následujících územních plánech nebo v rámci přípravy staveb a v EIA.
Předložená ÚS Orlicko nemá vzhledem k návrhu rozvojových ploch a koridorů a vzhledem k tomu, že není závazným územně
plánovacím podkladem či dokumentem, významný negativní vliv na soustavu území Natura 2000. Vyhodnocení bylo pro
potřeby ÚS provedeno neautorizovanou osobou ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., z tohoto důvodu je pouze doporučujícím
hodnocením.
B.2.3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE ÚAP ORP PÍSEK, MILEVSKO A
TÝN NAD VLTAVOU
Tabulka 63: Tabulka vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území podle ÚAP ORP Písek, Milevsko a Týn nad Vltavou
Číslo dle
Pořadí:
Sledovaný jev
Vliv ÚS na sledovaný jev
příl. k
vyhlášce
- 161 -
Pořadí:
Číslo dle
příl. k
vyhlášce
Sledovaný jev
1.
1.
Zastavěné území
Je vymezeno v grafické části dle ÚAP a územních plánů.
V odůvodněných případech však ÚS pro účely studie upřesnila
zastavěné území dle aktuálního stavu v území.
2.
2.
Plochy výroby
Jsou vymezeny pouze navrhované plochy dle ÚP VÚC, ZÚR
JčK, ÚP obcí – ÚS nenavrhuje žádnou změnu.
3.
3.
Plochy občanského
vybavení
Jsou vymezeny pouze navrhované plochy dle ÚPVÚC, ZÚR
JčK, ÚP obcí, nově vymezeny plochy sportovně rekreační
nadmístního a místního významu. Bude změněno a zlepšeno.
4.
4.
Plochy k obnově nebo
opětovnému využití
znehodnoceného území
Jsou vymezeny dle ÚP Týn nad Vltavou, bývalý areál vojska
formou přestavby na občanskou vybavenost. ÚS nenavrhuje
žádnou změnu.
6.
Památková zóna včetně
ochranného pásma
MPZ Písek, Týn nad Vltavou, VPZ Krašovice, Květov,
Smrkovice, Tukleky, Varvažov, Zahrádka a Žebrákov.
Výhledově se uvažuje s vyhlášením VPZ v sídlech Chřešťovice,
Dolní a Horní Ostrovec. V případě vyhlášení bude změněno a
zlepšeno.
7.
Krajinná památková zóna
KPZ Orlicko, Čimelicko Rakovicko (pouze okrajově), ÚS
nenavrhuje změnu, nová KPZ není navrhována. KPZ Orlicko
zóna bude dotčena, nedojde ke zhoršení.
7.
8.
Nemovitá kulturní památka,
popřípadě soubor, včetně
ochranného pásma
Jsou vyznačeny symbolem v grafické části. ÚS nebudou
dotčeny.
8.
9.
Nemovitá národní kulturní
památka, popřípadě soubor,
včetně ochranného pásma
NKP Kamenný most v Písku, hrad Zvíkov, zámek Orlík. ÚS
navrhuje vypuštění plochy bydlení z OP NKP Zvíkov, navržena
změna, v případě jejího akceptování bude zlepšeno.
Většina sídel v řešeném území je venkovského charakteru,
vyjma měst Písku a Týna nad Vltavou. Města Písek a Týn nad
Vltavou vykazují znaky jasného lokačního založení s jasně
formulovaným náměstím a komunikační sítí budoucích ulic.
V řešeném území převládají sídla venkovského typu,a to
převážně sídla hromadná, až na výjimky (VPZ) bez jasně
utvářeného návesního prostoru, jako je tomu u sídel blatského
typu, nicméně se převážně jedná o rázovitá sídla s mnohdy
dochovanou původní historickou stopou původní zástavby. ÚS
doporučuje opatření k zachování a zlepšení urbanistických
hodnot území, při jejich respektování dojde ke zlepšení.
5.
6.
9.
11.
Urbanistické hodnoty
10.
16.
Území
nálezy
11.
17.
Oblast krajinného rázu a její Viz textová a výkresová část, jsou převzaty z Generelu
charakteristika
krajinného rázu JčK. ÚS nenavrhuje změnu, doplňuje a
konkretizuje opatření k zachování a respektování ochrany
krajinného rázu. Při respektování navržených opatření dojde ke
zlepšení.
12.
28.
Přírodní rezervace včetně Vyznačeno všech 7 PR v grafické části, ÚS nezasahuje do
ochranného pásma
jejich území ani nenavrhuje jejich změnu či doplnění, nebude
dotčeno.
s archeologickými Vymezeny v grafické části, archeologické zóny. ÚS jsou
dotčeny,nedojde ale ke zhoršení.
- 162 -
Pořadí:
Číslo dle
příl. k
vyhlášce
Sledovaný jev
13.
30.
Přírodní park
PP Písecké hory a částečně PP Plziny, Kaňon Lužnice (zatím
návrh) – ÚS zasahuje částečně PP Písecké hory (částečně
rozvojovou plochou pro smíšenou obytnou funkci a koridorem
D6 převzatým z ZÚR), vliv ÚS na přírodní park je neutrální,
nedojde ke zhoršení.
14.
31.
Přírodní památka včetně
ochranného pásma
Všech 7 PP je vyznačeno v grafické části, ÚS nezasahuje do
jejich území ani nenavrhuje jejich změnu či doplnění, nebude
dotčeno.
NATURA 2000 - evropsky
významná lokalita
EVL Lužnice a Nežárka zasahuje do řešeného území částečně,
ÚS navrhuje v EVL koridory – přívoz a kanalizaci, u těchto
záměrů je doporučeno vyhodnocení možných vlivů
v následujících ÚPD či v územním řízení. ÚS zasahuje do
EVL, nicméně se nepředpokládá zhoršení.
35.
NATURA 2000 - ptačí oblast
PO Údolí Otavy a Vltavy, ÚS navrhuje některé plochy a
koridory v této oblasti, v této fázi nelze předpokládat
významnější negativní vlivy, u některých ploch a koridorů je
doporučeno následné vyhodnocení možných vlivů v
následujících ÚP či v územním řízení. ÚS tedy zasahuje do
těchto území, nepředpokládá se zhoršení.
40.
Vzdálenost 50 m od okraje
lesa
Ochranné pásmo lesního porostu je vyznačeno v grafické části.
ÚS navrhuje některé plochy v ochranném pásmu lesa,
nepředpokládá se však zhoršení.
41.
Bonitovaná půdně
ekologická jednotka
V textové části odůvodnění je vyhodnocen odborný odhad
záborů ZPF s I. a II. tř. ochrany pro nově navrhované koridory a
plochy nadmístního významu. ÚS navrhuje zábor půd I. a II.
třídy ochrany, dojde tedy ke zhoršení, které ovšem nebylo
vyhodnoceno jako významné.
19.
44.
Vodní zdroj povrchové,
podzemní vody včetně
ochranných pásem
Vyznačeny v grafické části, ÚS navrhuje plochu pro smíšenou
obytnou funkci v II. vnějším ochranném pásmu vodního zdroje.
Vzhledem k navržené funkci nedojde k ovlivnění tohoto pásma
a tudíž ani ke zhoršení.
20.
45.
Chráněná oblast přirozené
akumulace vod
Okrajově zasahuje do řešeného území CHOPAV Třeboňsko,
ÚS není toto území dotčeno.
Vodní nádrž
V řešeném území jsou Orlická nádrž, VD Kořensko, ÚS
navrhuje některé rozvojové plochy rekreačního zaměření na
Orlické nádrži, u kterých se ovšem nepředpokládá významný
negativní vliv na tuto nádrž. Zároveň ÚS navrhuje opatření ke
zlepšení kvality vody v této nádrži, což může vést ke zlepšení
kvality vody.
15.
16.
17.
18.
21.
34.
48.
22.
50.
Záplavové území
Vyznačeno v grafické části, vyznačeno i území zvláštní
povodně v r. 2002, ÚS nemění a v ÚS navrženými
zastavitelnými rozvojovými plochami nezasahuje do
záplavového území, nedojde ke zhoršení.
23.
56.
Lázeňské místo, vnitřní a
vnější území lázeňského
místa
Vráž u Písku, ÚS zde navrhuje kanalizaci a ČOV Vráž, dojde
ke zlepšení.
- 163 -
Pořadí:
Číslo dle
příl. k
vyhlášce
Sledovaný jev
24.
57.
Dobývací prostor
Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala ze ZÚR koridor
nadmístního významu pro zásobování pitnou vodou N-V3
Vodovod Albrechtice, který zasahuje do dobývacího prostoru.
Vlivem ÚS nedojde ke zhoršení.
25.
58.
Chráněné ložiskové území
Vyznačeno v grafické části, ÚS nenavrhuje žádnou změnu. Vliv
ÚS je neutrální.
26.
61.
27.
Poddolované území
Vyznačeno v grafické části, ÚS nezasahuje do poddolovaných
území. Vliv ÚS je neutrální.
62.
Sesuvné území a území
jiných geologických rizik
Vyznačeno v grafické části (Písek), ÚS nezasahuje do těchto
území. Vliv ÚS je neutrální.
67.
Technologický
objekt Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP (vodojemy,
zásobování vodou včetně úpravny vod, čerpací stanice), ÚS navrhuje úpravu některých
ochranného pásma
vodovodů, čímž dojde ke zlepšení.
29.
69.
Technologický objekt
odvádění a čištění
odpadních vod včetně
ochranného pásma
Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP (ČOV), ÚS
přehodnocuje některé návrhy realizace ČOV, racionalizuje
jejich návrhy a zároveň doporučuje jejich technické vybavení
zařízením na odstraňování fosforu. ÚS navrhuje zlepšení v této
oblasti.
30.
70.
Síť kanalizačních stok
Vyznačeno v grafické části, ÚS navrhuje a přehodnocuje
vedení některých kanalizací, dojde ke zlepšení.
31.
71.
Výrobna elektřiny včetně
ochranného pásma
Vyznačeno v grafické části (Teplárna Písek, MVE Kořensko,
MVE Písek , ÚS nenavrhuje žádnou změnu.
72.
Elektrická stanice včetně Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP, v rámci přípojek
ochranného pásma
elektrické energie jsou navrženy trafostanice. Vlivem ÚS dojde
ke zlepšení.
73.
Nadzemní a podzemní
vedení elektrizační soustavy
Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP, ÚS navrhuje
koridory elektroenergetiky, dojde ke zlepšení.
74.
Technologický objekt
zásobování plynem včetně
ochranného a
bezpečnostního pásma
Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP, ÚS nenavrhuje
žádnou změnu.
35.
75.
Vedení plynovodu včetně
ochranného a
bezpečnostního pásma
Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP, ÚS nenavrhuje
žádnou změnu.
36.
80.
Teplovod včetně
ochranného pásma
Vyznačeno v grafické části (horkovod Týn N. Vltavou JETE),
ÚS nenavrhuje žádnou změnu.
37.
81.
Elektronické komunikační
zařízení včetně ochranného
pásma
Vyznačeno v grafické části (radioreléové trasy), převzato
z ZÚR, dojde ke zlepšení.
38.
89.
Rychlostní silnice včetně
ochranného pásma
Vyznačeno v grafické části, ÚS nenavrhuje žádnou změnu,
převzat koridor N-D1 ze ZÚR. Dojde ke zlepšení.
39.
90.
Silnice I. třídy včetně Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala koridory ze ZÚR.
ochranného pásma
Dojde ke zlepšení.
40.
91.
Silnice II. třídy včetně Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala koridory ze ZÚR a
ochranného pásma
navrhuje nové koridory. Dojde ke zlepšení.
28.
32.
33.
34.
- 164 -
Pořadí:
Číslo dle
příl. k
vyhlášce
Sledovaný jev
92.
Silnice III. třídy včetně Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala koridory ze ZÚR a
ochranného pásma
navrhuje novou přeložku. Dojde ke zlepšení.
42.
93.
Místní a účelové
komunikace
Vyznačeno v grafické části, ÚS navrhuje změnu ve formě
využití vhodně trasovaných místních komunikací jako
přístupům k navrhovaným přívozům, přístavům, kotvištím,
případně jako nových cyklotras, bude zlepšeno.
43.
95.
Železniční dráha regionální
Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala modernizaci žel.tratě
Písek-Zdice ze ZÚR, dojde ke zlepšení.
44.
96.
Letiště včetně ochranných
pásem
Vyznačeno v grafické části (Krašovice u Písku). ÚS převzala
tuto plochu z ZÚR, dojde ke zlepšení.
Vyznačeno v grafické části Vltavská vodní cesta (převzato ze
ZÚR), včetně ÚS navržených zařízení (maríny, přístavy,
kotviště). Dojde ke zlepšení využití Orlické přehrady a Vltavy.
41.
45.
104.
Vodní cesta
46.
106.
Cyklostezka, cyklotrasa,
hipostezka a turistická
stezka
Vyznačeno v grafické části (pouze cyklotrasy) , ÚS navrhuje
nové cyklostezek a cyklotras a jejich úpravu. Dojde ke zlepšení
rekreačního využití území.
47.
109.
Vymezené zóny havarijního
plánování
Vyznačeno v grafické části ZHP JETE, ÚS nenavrhuje žádnou
změnu, nebude dotčeno.
Zastavitelná plocha
Vyznačeno v grafické části, v ÚS navržené a z ÚPVÚC
převzaté plochy nadmístního významu (smíšené obytné,
výroba a skladování, sportovně rekreační) nad 20 ha, v ÚS
navržené a z ÚP převzaté významné plochy místního významu
(smíšené obytné, výroba a skladování, sportovně rekreační) od
10 - 20 ha, ostatní zastavitelné plochy převzaté z ÚP obcí,
v případě jejich předimenzování nebo nevhodného vymezení
(střety s ÚSES, krajinným rázem, velké zábory ZPF) je
navrženo doporučení k jejich redukci a přehodnocení v novém
nebo aktualizovaném ÚP. Vlivem ÚS může dojít ke zlepšení
(zmenšení zastavitelných ploch).
48.
117.
Poznámka: Z přílohy č. 1 k vyhlášce 500/2006 Sb., byly vybrány sledované jevy, které se v řešeném území nachází a jsou
ÚS řešeny.
ÚS není závaznou územně plánovací dokumentací, jí navržené plochy a opatření jsou nezávazná, předpokládá se jejich
převzetí do územních plánů jednotlivých obcí, čímž dojde k jejich naplnění. Celkově lze konstatovat, že vlivem ÚS (pokud
budou jednotlivé návrhy ploch a koridorů a navržená opatření převzata do ÚP obcí) dojde ke zlepšení sledovaných jevů.
B.2.4. SWOT ANALÝZA ŘEŠENÍ ÚZEMNÍ STUDIE NA JEDNOTLIVÉ PILÍŘE UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE
SWOT analýza byla provedena v rámci analytické části ÚS Orlicko. Podle jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje je
vyhodnocen vliv řešení ÚS na jednotlivé stránky ze SWOT analýzy.
B.2.4.1. Environmentální pilíř - územní podmínky pro příznivé životní prostředí
Tabulka 64: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro příznivé životní prostředí
Silné stránky
Slabé stránky
- řešené území leží převážně v geologicky stabilním - na většině území se vykazuje zvýšený výskyt půdního
prostředí, nejsou zde zaznamenána území náchylná k radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují
sesuvům (kromě břehových partií u Orlické nádrže a jedné plochy středního a vysokého radonového rizika.
lokality v k.ú. Písek).
- menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin.
- těžená ložiska nerostných surovin jsou dobře logisticky - nutnost následné rekultivace vytěžených ložisek.
rozmístěna a dostupná pro zásobování území pro menší - kvalita vody – ve vodní nádrži Orlík a v řece Vltavě (až 3.investiční akce místního významu
4. třída), řeky Lomnice, Otava, Skalice (až 4. třída),Lužnice
- 165 -
- síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro
rekreaci
- existence vodního díla Orlík (vyrovnává rozkolísanost
přirozeného odtoku, zásoba vody, protipovodňový efekt pod
nádrží, rekreace)
- ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma na toku s
odběrem pro vodárenské účely – Otava), nádrž Orlík leží ve
III. ochranném pásmu vodárenského odběru z Vltavy v Praze
Podolí
- většina území s velmi nízkou akustickou zátěží (mimo
silnici I/4 a silnice II. třídy)
- málo imisně zatížených území z hlediska většiny hlavních
škodlivin v ovzduší (žádné zvláště velké zdroje znečišťování
ovzduší, málo velkých zdrojů)
- území bez skládek nebezpečných odpadů
- žádné objekty nebo zařízení s nebezpečnými látkami)
- nejsou zde žádné velké staré ekologické zátěže
- množství chráněných území přírody (přírodní památky,
přírodní rezervace)
- udržovaná kulturní krajina, včetně komponovaných
krajinářských parků
- ochrana krajinného rázu je realizována prostřednictvím
vyhlášených přírodních parků
- velmi vysoká lesnatost v území
- dochované čitelné znaky kulturní krajiny (zachovalé kulturní
a technické památky v krajině)
- národní význam chráněných území
- výskyt a existence některých vzácných druhů živočichů a
rostlin, zejména druhů pronikajících údolími větších vodních
toků
- hustá síť nadregionálních a regionálních biocenter a
biokoridorů
- zemědělství tvoří součást poměrně vyspělého sociálně
kulturního prostředí,
- zkušenosti s velkovýrobními technologiemi a postupy
hospodaření,
- vyšší průměrná výměra zemědělských podniků,
- postupný přechod na extenzivní formy hospodaření
- velký podíl půd s I.a II. třídou ochrany v území
- atraktivní krajina – harmonické zastoupení ploch lesů a
volných ploch
- ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu
lesních porostů v erozně ohrožených krajinných segmentech
v blízkosti vodních toků
- relativně vysoké zastoupení lesních porostů s přírodě
blízkou dřevinnou skladbou (bučiny – vysoký stupeň
přirozenosti)
- lesní porosty na části území výrazně plnící
mimoprodukční funkce (lesy ochranné v kaňonu Vltavy a
dalších vodních toků)
- turisticky atraktivní lesní porosty (měkká turistika)
- dřevo jako obnovitelný zdroj paliva
- lesy jako zázemí pro myslivost
(až 5. třída)
- špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV
u některých obcí
- velké množství malých znečišťovatelů a špatná vybavenost
velkých kempů a tábořišť
- vysoký podíl orné půdy v území
- necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny
- silné rekreační zatížení
- dosud není dopracován lokální ÚSES
- nejsou dostatečně realizovány návrhy opatření uvedené v
plánech a generelech ÚSES
- velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez
přirozených prvků krajiny zabraňující erozi
- nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a
zpracovatelského průmyslu
- neuspokojivé marketingové znalosti managementu
- nedostatečná koordinace činností a aktivit mezi
jednotlivými podnikateli v zemědělství, nedostatečná
koordinace rozvojových programů pro venkov
- přebytky základních komodit bez odpovídajícího
marketingu, tržních řádů a zajištění odbytu,
- zastaralost technického vybavení, neuspokojivá údržba
budov, vnitřní zadlužení sektoru, především ve vztahu k
půdní úrodnosti a jejího udržování, nedostatečná občanská
vybavenost ve většině venkovských obcí
- nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a
omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky
- nedostatečné právní vědomí zemědělských podnikatelů,
dosud ne zcela stabilizovaný právní rámec pro zemědělské
podnikání
- zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních
toků)
- neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké
zastoupení smrku a borovice
- nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů
- škody zvěří na lesních porostech
Příležitosti
- v řešeném území jsou prognózní zdroje nerostných surovin
(stavební kámen, zlatonosná ruda).
- zvýšení retenční schopnosti krajiny budováním poldrů a
nádrží
Hrozby
- při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu
základních stavebních surovin
- při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a
dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a PUPFL
- 166 -
- zlepšení odtokových poměrů trvalou péčí o koryta a břehy
toků
- zlepšení kvality vody ve vodních tocích, budováním
kanalizací a ČOV v sídlech (zejména u největších
znečišťovatelů)
- vybudování kanalizace a ČOV a zajištění kvalitního čištění
odpadních vod
- využívání technologií s nízkou produkcí emisí při obnově
zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování
dřeva a biomasy, plynofikace)
- využití fotovoltaických panelů pro výrobu el. energie
- využití místních zdrojů (dřevo, biomasa)
- maximální míra třídění při likvidaci odpadů, možnost
biologicky
rozložitelný
odpad
likvidovat
v místě
(kompostování)
- realizací opatření v rámci ÚSES se zlepší ekologická
stabilita a estetika krajiny
- zachování vysoké druhové rozmanitosti
- specifikace návštěvních míst a určení významných cílů,
osvěta a usměrnění pohybu návštěvníků s ohledem na
významné přírodní památky a přírodní atraktivity území
- zakládání nových prvků krajinné infrastruktury (meze,
suché poldry, dřevinné linie podél nově budované a
obnovované sítě polních cest) – interakční prvky ve smyslu
ÚSES
- revitalizace a renaturalizace napřímených vodních toků,
zatravňování údolních niv
- repatriace původních druhů
- zachování vysoké druhové rozmanitosti v dosud málo
dotčených krajinných segmentech
- možnost prosazování opatření ochrany přírody v rámci
vyhlášených EVL soustavy NATURA 2000
- dosáhnou dostatečné úrovně znalostí u pracovníků
managementu a marketingu, a vědomí potřeby trvale
udržitelného rozvoje venkova,
- předpokládaného rozvoje turistického a cestovního ruchu
využít pro rozvoj agroturistiky a rodinných farem
- sílící poptávka evropského trhu po zemědělských
„bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném prostředí
- rozšíření spektra činností zemědělců (údržba kulturní
krajiny, produkce biopotravin, agroturistika) a podpora
uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce
- zvyšováním podílu TTP zabránit splachům ornice do
vodotečí
- kontrolovaný chov vysoké zvěře (obory)
- ovlivnění skladby lesa při obnovních těžbách směrem k
vyššímu zastoupení listnatých dřevin a jedle dle přirozené
dřevinné skladby
a zhoršení rekreační atraktivity území.
- malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek
- zvyšující se eutrofizace vodní nádrže Orlík, a s tím
související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“)
- vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení
retenční schopnosti krajiny
- nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z
koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající
znečištění vodních ploch a toků
- zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy
zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy
- riziko zahušťování rekreačních ploch
- zvyšování koncentrací imisí a emisí při přechodu na
vytápěním domácností pevnými palivy v souvislosti s
rostoucími cenami plynu a el. energie
- další zhoršování kvality vody v Orlické nádrži
- necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje
zastavitelných ploch
- necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice,
železnice, větrné a solární elektrárny apod.)
- snížení estetické hodnoty krajiny
- zvyšování rekreační zátěže ve vztahu k cenným krajinným
segmentům
- likvidace přírodních biotopů při urbanizaci území a při
intenzivním hospodaření v území
- nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli
neřízenému a nesystémovému rozvoji urbanizovaného
území (urban sprawl, nová sídla, kontroversní projekty)
- nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků,
může způsobit útlum v zemědělské výrobě
- v důsledku toho možné rozšiřování ploch neobdělávané
(tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny
- pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru,
projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých
agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním
vývozu
- velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v
ÚPD
- vzrůstající eroze
- zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí a
energetických plodin)
- necitlivá koncentrace všeho druhu, v zemědělství zejména
chovu skotu a skladovacích kapacit
- poškozování těžkou technickou (nahodilá a úmyslná
obnovní těžba, vyklizování a přibližování polomové hmoty
na neúnosných stanovištích)
- tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost
rozpouštěním a vymýváním vápníku a hořčíku, neprovádění
vápnění půdy)
- zanedbání a devastace vybudovaných melioračních staveb
(zamokření a následné ohrožení statické stability lesních
porostů)
- velmi vysoké početní stavy volně žijící vysoké zvěře
- polomy a následné kůrovcové kalamity
- neúměrně vysoký tlak na hospodářské využívání lesních
ploch a pro účely zatraktivnění území pro cestovní ruch
Vliv ÚS Orlicko na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
- 167 -
ÚS převzala územní rezervy pro těžbu nerostných surovin z návrhu ZÚR JčK k zajištění základních surovin pro větší
investiční akce v řešeném území. Území není významné z hlediska zásob nerostných surovin, to ovšem nelze v územním
plánování vyřešit, hrozba dovozu nerostných surovin je ÚS zmenšena podle podmínek v řešeném území. Zábory půd jsou
při těžbě běžné, následnou dobře provedenou rekultivací mohou být zasažené plochy navráceny k původnímu využívání
(ZPF, PUPFL) nebo mohou být mnohdy využity pro rekreační účely. Rentabilita těžby nelze ovlivnit v rámci územního
plánování.
Problematika řešení eutrofizace nádrže Orlík je složitá, neboť ji v zásadě nelze vyřešit pouze dokonalým vyčištěním
odpadních vod produkovaných v přilehlém povodí okolního území nádrže. ÚS řeší tuto problematiku komplexněji. Návrhem
dostavby kanalizací a ČOV, instalací zařízení na odstraňování fosforu na některých ČOV, což je jedním z důležitých
předpokladů potlačení eutrofizačních projevů ve vodním prostředí, včetně nutnosti snížení přínosu fosforu z přítoků do
Orlické nádrže tj. snížením bodového, plošného a difúzního znečištění povrchových vod. ÚS zmapovala tyto zdroje
znečištění, což může napomoci vyvíjet tlak na konkrétní znečišťovatele. U plošných zdrojů znečištění biogenními prvky lze
očekávat pokrok díky prosazování a uplatňování zásad správné zemědělské praxe, především ve zranitelných oblastech. Ze
strany pořizovatele ÚS by měl být také vyvíjen tlak na hospodaření v rybnících, které jsou v povodí významnými přispěvateli
ke znečištění (ÚS navrhuje monitoring vypouštěných povrchových vod z rybníků na základě kterého lze navrhnout konkrétní
opatření). Všeobecně je snižování plošného a difúzního znečištění dlouhodobou záležitostí, kterou nelze vyřešit okamžitou
realizací některých dílčích opatření. Zásadnější pokrok v této oblasti s sebou přinese spíše další technicko-ekonomický
rozvoj společnosti. Opatření ke zlepšení retenčních vlastností krajiny jsou navržena ÚS v obecné formě, konkrétní řešení by
měla být předmětem ÚP obcí. Zmapování některých nepovolených chat v oblasti Orlíku napomůže k potlačení
nekontrolované likvidace odpadních, splaškových vod. Všude, kde je v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná
kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je dle ÚS nutno upřednostnit odvádění splaškových vod do této kanalizace.
Kde není kanalizace vybudována, bude nutno vybudovat novou kanalizaci a ČOV. Dále ÚS navrhuje u doporučených
přístavišť náležitou likvidaci splaškových a nádních vod.
Řešení zvyšování hluku v centrech obcí je v ÚS navrženo obchvatem některých postižených obcí. ÚS nepřispívá k
zahušťování rekreačních ploch, díky navrženým zásadám pro konkrétní plochy a také díky Urbanistické a Architektonické
studii, je omezeno riziko necitlivých zásahů do krajiny a snížení její estetické hodnoty. Navržené (doporučené) plochy
nezasahují do zvláště chráněných území, v navazujících ÚP obcí lze řešit konkrétní střety s některými limity (NATURA 2000,
ÚSES, PUPFL a ochrannými pásmy atd.). ÚS nepřispívá k ničení přírodních hodnot území, jejím účelem je naopak podpora
těchto hodnot.
ÚS nemá vliv na způsob zemědělského a lesního hospodaření, nenavrhuje žádný objekt zemědělské výroby, nenavrhuje
konkrétní protierozní opatření, pouze je v obecné podobě navrhuje k realizaci v navazujících ÚP. Zábory ZPF byly v rámci
ÚS vyhodnoceny pouze odborným odhadem, který upřednostnil eventuální vlivy na kvalitní zemědělské půdy I. a II. třídy
ochrany, lze konstatovat, že zábor těchto kvalitních půd je v poměru k průměrným a nekvalitním půdám ostatních tříd
ochrany velmi malý (cca 11 % z celkového záboru).
Vliv ÚS Orlicko na posílení slabých stránek řešeného území
Problematika radonového ohrožení ani menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin nemůže být ÚS řešena. ÚS
navrhuje konkrétní opatření na zlepšení kvality všech povrchových vod v území, je to jedním z hlavních cílů ÚS, neboť od
kvality vody v Orlické přehradě se odvíjí i její rekreační využití, ze kterého vyplývá možné posílení sociální a ekonomických
podmínek v oblasti. Navrhuje dostavbu kanalizací a ČOV odrážející skutečné potřeby jednotlivých obcí a stav povrchových
vod. Nelze ovlivnit stávající počet malých znečišťovatelů, ÚS navrhuje řešení likvidace odpadních vod.
Vysoký podíl zornění lze řešit dotačními podporami zatravňování. ÚS navrhuje (doporučuje) nové plochy pro sportovní a
rekreační funkci, jejich potřebnost se projeví v následných územně plánovacích dokumentacích.
ÚS navrhuje doplnění základní kostry nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability o lokální
prvky, které jsou doporučeny k zapracování do ÚP jednotlivých obcí. ÚS nemůže přímo ovlivnit zemědělské a lesnické
hospodaření.
Vliv ÚS Orlicko na využití silných stránek a příležitostí řešeného území
ÚS chrání dostupné zdroje nerostných surovin pro budoucí potřebu oblasti. Respektuje podmínky ochrany využití zvláště
chráněných území, předměty ochrany oblastí NATURA 2000. Návrhem lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území
přispívá k podpoře ekologické stability řešeného území, návrhem veřejně prospěšných opatření vytváří podmínky pro jejich
založení a fungování. ÚS navrhuje (doporučuje) využití rekreačního potenciálu řešené oblasti s důrazem na rozložení
rekreačních aktivit do celoroční sezóny. Tím také přispívá ke zvyšování mimoprodukčních funkcí zemědělských a lesních
půd. Navrženými opatřeními přispívá k posílení kulturních a přírodních hodnot krajinného rázu řešené oblasti. Zároveň
chrání volnou krajinu, rozvojové plochy navazují na již zastavěná území. Podporuje ty příležitosti v území, které mohou
pozitivně ovlivnit kulturní a přírodní potenciál celé oblasti.
- 168 -
Vliv ÚS Orlicko a stav a vývoj hodnot řešeného území
Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutoky velkých řek Vltavy a
Otavy, v severní části území a Vltavy a Lužnice, v jižní části území. Toky těchto řek jsou dnes již spoutané vzdutím Orlické
nádrže. Mírně zvlněná krajina s nepříliš velkými výškovými rozdíly má rozčleněný erozně denudační reliéf se zbytky
zarovnaných povrchů, který je dramaticky rozřezán údolími Vltavy, Lužnice, Otavy a přítoků, lemovaných místy říčními
terasami. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn
před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu,
výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Některá z takových území jsou
chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině. K ochraně
krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn v rámci zvláště
chráněných území, byly v řešeném území stanoveny přírodní parky s omezením jejich využívání.
Nejcennější partie přírody jsou chráněny v rámci soustavy NATURA 2000 (v řešeném území je ptačí oblast a zasahuje sem
evropsky významná lokalita) a v rámci maloplošných chráněných území, v řešeném území jsou přírodní rezervace a
památky regionálního významu. V zájmovém území je poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES nadregionální regionální
úrovně. Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (vodní, mezofilní hájová a mezofilní
bučinná). Tento biokoridor doplňují další osy dvou nadregionálních biokoridorů (vodní a mezofilní bučinná). Vymezeno je
jedno nadregionální biocentrum 17 biocenter regionálních.
Kulturní hodnoty v území jsou zde chápány jako souhrn kulturních vztahů, děl a hodnot, jež vznikly v minulosti, ale svým
významem přesahují dobu svého vzniku a přispívají k vytváření, upevňování a pokroku současné kultury. Řešené území
vykazuje velké množství kulturních hodnot, které mají velký vliv na vnímání a život a v neposlední řadě i prosperitu v území z
hlediska rozvoje cestovního a turistického ruchu. V řešeném území je evidováno nejen velké množství nemovitých kulturních
památek, ale jsou zde vymezeny i velkoplošná chráněná krajinná a sídelní území jako krajinné památkové zóny, městské a
vesnické památkové zóny.
ÚS respektuje přírodní a kulturní hodnoty území a navrhuje zvýšení ekologické stability. Zároveň stanovuje formou
doporučení (Urbanistická a Architektonická rukověť) mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a
doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad pro
rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území.
B.2.4.2. Sociální pilíř - územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel
SWOT analýza analytické části ÚS zahrnuje výroky z tematického rozboru sociodemografické podmínky, rekreace a
bydlení.
Tabulka 65: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území
Silné stránky
Slabé stránky
- velká nabídka ploch pro bydlení v ÚPD obcí
- obce nedisponují volnými pozemky pro rozvojové plochy
- zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení) ze strany bydlení
bohatých občanů ČR
- velká náročnost zainvestování stavebních pozemků
- zatím málo narušené přírodní a životní prostředí
- nízká úroveň technické infrastruktury, zejména v menších
- velký rekreační potenciál oblasti a dobrá dopravní obcích
dostupnost
- nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích
- Orlická nádrž je vyhledávaným cílem pro dlouhodobou i - necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb ve
krátkodobou rekreaci
vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a jejich
- velmi dobrá dostupnost území z hlavního města Prahy i z necitlivé usazení do terénu
okolních regionů, díky rozvinuté silniční síti
- předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých
- poměrně dobrá vybavenost pro provozování vodních obcích
sportů,
- nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní
- atraktivita lodní dopravy
střediska osídlení
- rozvíjející se formy ekologických a měkkých forem turistiky - vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je
(cykloturistika, hipoturistika)
využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení
- velké množství nemovitých kulturních památek a atraktivit - dlouhá dojížďková vzdálenost sociální péče a komplexní
v území zvyšuje atraktivitu území pro rozvoj turistického a péče
cestovního ruchu
- nevyvážená struktura vybavenosti regionálních,
- velké množství ubytovacích a stravovacích kapacit
nadmístních center v porovnání s centry místními
- velká variabilita ubytovacích zařízení dokáže oslovit různé (specializované služby, obchody, kultura)
cílové skupiny návštěvníků
- pouze sezónní využití rekreační oblasti Orlicko
- v území jsou oblasti s celosezónním rekreačním využitím, - stále se zhoršující kvalita vody v Orlické nádrži v letním
- 169 -
lázně a wellness zařízení
- v území jsou kongresová zařízení
- cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů EU
- přirozený přírůstek obyvatelstva v řešeném území
- poměrně rozvinutá činnost spolků a organizací v území
- kvalitní životní prostředí
Příležitosti
- zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých států
EU (v souvislosti s jevy jako je stárnutí populace, migrace,
hospodářské recese, důsledky změny klimatu, obavy se
zvýšení hladiny oceánů v Holandsku apod.)
rozvoj technické a občanské vybavenosti
- stabilizace počtu obyvatel
- vznik nových pracovních míst
- rozvoj vybavenosti, zařízení aktivit a služeb umožňující
celosezónní rekreační využití nebo alespoň prodloužení
rekreační sezóny
- zkvalitnění čištění odpadních vod a vytvořit tak podmínky
pro zkvalitnění čistoty vody v nádrži
- rozvoj rekreačních zařízení neřešit plošným rozšiřováním,
ale zkvalitněním jejich vybavenosti a doplňkových programů,
nabídek a aktivit
- uvažované využití Vltavské vodní cesty pro rekreační
plavbu, je podporováno JČ krajem a přinese další rozvoj
období odrazuje návštěvníky od rekreace u vody, která je pro
oblast stěžejní
- velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků
řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního
bydlení
- malá nabídka aktivit v případě nepříznivého počasí,
přechodného a zimního období (např. kryté bazény,
aquaparky, sportovní haly, kryté jízdárny)
- chybí zařízení cestovního a turistického ruchu s vyšším
standardem a celoroční nabídkou služeb
- v řešeném území chybí golfové hřiště
- vybavenost kempinků a tábořišť je na nízké úrovni
- chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné příliš
rozšiřovat ani zahušťovat
- velké množství nelegálních staveb, přístřešků a provizorií s
absencí řádných hygienických vybavení
- poměrně velké zatížení vodní hladiny a břehových partií,
jejichž využití je díky konfiguraci terénu problematické
- nedostatečné a pro cykloturisty nebezpečné propojení
levého a pravého břehu Orlické nádrže
- rozvoji cyklotras a alternativnímu vedení cyklotras brání
nevyjasněné právní vztahy a soukromé vlastnictví přilehlých
pozemků, zejména v severní části území
- většina cyklotras je vedena po asfaltových silnicích a
místních komunikacích, chybí trasy v terénu, singletracky
sledující břehové partie, s vyhlídkami na vodní nádrž
- chybí přívozy, které zanikly většinou s výstavbou Orlické
nádrže
- negativní saldo migrace v řešeném území
- nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých
obcích
- nutnost dojížďky za vzděláním a veřejnou vybaveností z
malých obcí
- nízká hustota zalidnění (mimo města Písek a Týn n. Vlt.) a
vysoký počet malých vesnic
- lokálně vysoká nezaměstnanost
- velké sezónní kolísání počtu přechodného obyvatelstva
(sezóny jsou dosti krátké)
- jedny z nejmenších průměrných mezd v meziokresním
srovnání.
Hrozby
- hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o rozvoj
ploch pro bydlení
- tlak investorů do neobvyklých trendů nového bydlení v
nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) a
lokalitách
- zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení
atraktivity území
- spekulativní nákupy pozemků
- velké zábory ZPF
- v případě neřešení kvalitního čištění odpadních vod hrozí
další zhoršení kvality vody v Orlické nádrži a trvalé
poškození image tohoto území
- tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v
nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační
bydlení ve formě satelitů) a lokalitách
- zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení
atraktivity území
- omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního
- 170 -
cestovního ruchu
- rozvoj agroturistiky s orientací na rozvoj hipoturistiky a
produkci biopotravin
- rozvoj nových sportovních aktivit (outdoor, indoor)
- zkvalitnit propagaci a marketing v oblasti turistického a
cestovního ruchu
- prosadit další cyklotrasy, singletracky vedené v terénu jako
alternativu k „asfaltovým“ cyklotrasám
- obnovení přívozů jako vhodného doplnění sítě cyklotras a
turistických tras, případně i motorové dopravy
- podporovat další rozvoj kongresové turistiky
- využít potenciál území mimo rekreační oblast Orlické
nádrže pro rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty
vyhledávající a oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí
- odstranit negativní jevy v území související s lokalitami
nelegálních staveb
- rozvoj středního školství, orientovaného zejména na
cestovní ruch a služby
- zkrácení časů dojížďky za prací a vyšší občanskou
vybaveností díky investicím do dopravní infrastruktury
- aktivní politika zaměstnanosti, vznik nových pracovních
příležitostí
- potlačení negativních sociálních jevů
- rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky
evropského trhu práce
ruchu v důsledku hypoteční krize
- v případě nevyřešení právního rámce provozu cykloturistů
po všech lesních cestách, které jsou v soukromém
vlastnictví, bude ohrožena dohoda o provozování a
fungování navrhovaných, ale i stávajících cyklotras
- příliš velké zatížení vodní hladiny a problémy plynoucí z
regulace počtu a provozu plavidel
- málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a
sociální infrastruktury
- prohlubující se problémy v dopravní obslužnosti, zvláště v
malých obcí odlehlých od hlavní silniční sítě
- vlivem trendům vývoje věkové struktury obyvatelstva hrozí
nedostatečná péče o seniory (zejména budou chybět domy s
pečovatelskou službou)
- problematické udržení základního školství, zejména v
menších obcích
- pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury
obyvatelstva a odliv venkovského obyvatelstva do měst
- problematická sociální integrace některých zahraničních
pracovníků
ÚS navrhuje (doporučuje) rozvojové plochy s ohledem na územní uspořádání a možnosti udržitelného rozvoje území v
delším časovém horizontu. Pouze umožňuje příliv investic do oblasti, nicméně nemůže ovlivnit skutečnou realizovatelnost
rozvojových ploch. Usměrňuje možnou zástavbu z urbanistického a architektonického hlediska. Celková koncepce ÚS
směřuje ke zlepšování životního prostředí v řešeném území a zachování jeho kulturních a přírodních hodnot, s umocňujícím
vlivem na atraktivitu území pro cestovní ruch. Navrhuje zlepšení a doplnění stávající technické infrastruktury.
Zábory ZPF jsou částečně převzaty z ÚP VÚC a ÚP obcí, které v těchto materiálech byly vyhodnoceny. Nově navrhuje
(doporučuje) další zábory, převážně méně kvalitních půd. Navíc byly v ÚS přehodnoceny některé v ÚP schválené zábory
půdy podle skutečných potřeb území a byla doporučena jejich redukce. ÚS nemůže zabránit spekulativnímu nákupu
pozemků, ale ani jej nepodporuje, je nezávaznou studií, jí navrhované rozvojové plochy slouží pouze jako doporučení, bez
právních konsekvencí.
Jednou z priorit ÚS je komplexní návrh řešení problematiky zlepšování kvality vody v Orlické nádrži. Z hlediska celého
území navrhla úpravu některých prvků lodní dopravy a rekreačního využívání nádrže pro vodní sporty, které byly
předmětem územně plánovacího podkladu “Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík”. Úpravy směřují k
menšímu zatížení vodní plochy, přehodnocují velikost navržených přístavišť a kotvišť, a to i z hlediska možné
realizovatelnosti a vyřešených střetů s limity území.
Dopravní obslužnost je řešena návrhy koridorů a ploch dopravy, převzetím koridorů nadmístního významu z ZÚR JčK. Jsou
zde řešeny obchvaty obcí, přeložky, homogenizace tras, modernizace úseku železniční tratě, úprava cyklotras.
Problematika řešení bydlení pro seniory může být řešena využitím navrhovaných (doporučovaných) rozvojových ploch.
Odlivu venkovského obyvatelstva lze čelit nabídkou pracovních příležitostí v místě bydliště, čemuž může napomoci
realizace některých navržených rekreačních aktivit.
ÚS navrhuje (doporučuje) nové plochy pro smíšenou funkci bydlení, což vytváří předpoklady navýšení volných pozemků pro
bydlení, v malých sídlech to pomůže stabilizovat počet trvale bydlících obyvatel. Zastavitelné plochy jsou navrženy v
návaznosti na stávající zastavěné pozemky s infrastrukturou, což pomáhá snížit finanční náročnost přípravy pozemků pro
stavbu. ÚS stanovuje formou doporučení (Urbanistická a Architektonická rukověť) mezní ukazatele rozsahu nově
vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro
jednotlivé typy sídel, jako podklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a
přírodních hodnot v řešeném území.
- 171 -
Novými návrhovými plochami u malých sídel vytváří ÚS předpoklady pro rozvoj vyvážené struktury vybavenosti regionálních
a nadmístních center. Záleží již na ÚP jednotlivých obcí a jejich politice rozvoje občanské vybavenosti.
ÚS se zabývá komplexním řešením problematiky zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, aby byl mimo jiné využit plně i její
rekreační potenciál. Všeobecně je snižování plošného a difúzního znečištění, které způsobuje eutrofizaci vod v Orlíku,
dlouhodobou záležitostí, kterou nelze vyřešit okamžitou realizací některých dílčích opatření. Zásadnější pokrok v této oblasti
přinese spíše další technicko-ekonomický rozvoj společnosti.
Návrhy v ÚS směřují k prodloužení turistické sezóny, jde o rozšíření nabídky sportovního vyžití (golfová hřiště, bobová
dráha, skatepark, lanové centrum, lezecká stěna, bikepark, cesty pro inline bruslení, prostory pro teambuilding, jachting,
rozličné vodní sporty). ÚS dává předpoklad vybudování i center s vyšším standardem ubytování – možnost napojení na
mariny a golfová hřiště. Zabývá se také návrhy pro kempy a tábořiště tak, aby splňovaly potřeby území a nebyly zdrojem
poškozování kulturních a přírodních hodnot území. ÚS zmapovala nelegální rekreační objekty, což může být využito při
nápravě tohoto negativního jevu spojeného s rekreačním využíváním nádrže Orlík. Cyklotrasy byly navrženy i v území, které
patří soukromé osobě, se kterou byly projednány a dohodnuty. Vedení navrhovaných cyklotras bylo řešeno s ohledem na
vhodné propojení, doplnění stávajících cyklotras, či jejich převedení mimo nebezpečné a frekventované silniční tahy, včetně
jejich napojení na navrhované přívozy, přístaviště OLD a se zřetelem na přírodní hodnoty území. ÚS přebírá návrhy
některých přívozů z ZÚR JčK a navrhuje doplnění o další, jejich zřízení je pak věcí příslušných obcí, které je mohou převzít
do svých ÚP jako veřejně prospěšné stavby.
Podpora rekreačního využívání oblasti navržená v ÚS může kladně nepřímo ovlivnit i nepříznivou věkovou strukturu
obyvatelstva. Nově vzniklé pracovní příležitosti mohou napomoci stabilizaci obyvatel v řešeném území, včetně venkovských
sídel.
ÚS využívá všech silných stránek řešeného území a pomocí rozboru možností území a stávajících koncepcí v území tipuje
reálné možné využití potenciálu, který řešené území nabízí. Zároveň opatření navržená v ÚS napomáhají posílení
stávajících silných stránek území. ÚS napomůže rozvoji technické a občanské vybavenosti, prodloužení turistické sezóny
vytipováním vhodných sportovních aktivit, vytipováním vhodných míst pro přístaviště a kotviště, umožněním využitím
potenciálu Vltavy jako vodní cesty, vytipováním atraktivních cyklotras, doplněním přívozů, doplněním ploch pro chybějící
golfová hřiště. Zmapováním nelegálních rekreačních staveb může přispět k řešení této problematiky v praxi.
Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast, která ovšem zůstala
relativně uchráněna negativním vlivům civilizačního vývoje. Disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a
krajinným potenciálem. Základním prvky ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především uplatnění sídel v harmonické
krajině a ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch,
který má díky velkému rekreačnímu potenciálu Orlické nádrže a výhodné geografické poloze na hranicích se Středočeským
krajem a dobrou dopravní dostupností, jak z Prahy, tak Českých Budějovic výborné předpoklady ke svému rozvoji, zejména
v oblasti rozvoje cestovního ruchu a rekreace. K posílení potenciálu území ÚS přispívá také vytvořením podmínek pro
zkvalitnění čistoty vody v Orlické nádrži a doporučením zkvalitnění vybavenosti zařízení pro hromadnou rekreaci, včetně
vytvoření podmínek pro celoroční rekreaci.
Mezi civilizační hodnoty jsou zahrnuty plochy pro bydlení a dále zejména prvky technické infrastruktury, dopravní
infrastruktury, zařízení pro volný čas, rodinnou a hromadnou rekreaci. Součástí řešení ÚS je i zmapování negativních
civilizačních hodnot, a to zejména problematických lokalit s množstvím nelegálních provizorních staveb a různých přístřešků,
či nepovolených umístění hausbótů. Tyto lokality a kolonie jsou zakresleny ve výkresové části jako negativní civilizační
hodnoty v území a jako problémy v území. Podrobné zakreslení těchto lokalit je provedeno ve výkrese “Zjištění stavu a
vývoje v území”.
ÚS provedla analýzu stavu bydlení a porovnání v dlouhodobých časových řadách. Průměrná obložnost bytů v řešeném
území je 2,76 obyvatele na jeden byt. Pro vývoj počtu domů byla zvolena časová osa v období od roku 1930 do roku 2001.
Bylo provedeno i vyhodnocení obydlených a neobydlených domů a počet objektů pro rodinnou rekreaci v řešeném území. V
letech 1980 až 2001 byl zaznamenán vzestupný trend počtu obyvatel v řešeném území. Na tom se však podílejí zejména
města a jako regionální středisko osídlení Písek a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení
místního významu již zaznamenávají trvalý pokles obyvatel a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí.
Počet obyvatel v řešeném území bude mírně klesat, což odpovídá současným i dlouhodobě sledovaným trendům.
Strmějšímu poklesu obyvatel „brání“ dlouhodobě rostoucí počty obyvatel měst Písku a Týna nad Vltavou. Pouze v případě
ORP Milevsko je možno sledovat pravděpodobný trend vývoje počtu obyvatel v menších obcích. ÚS může napomoci řešení
- 172 -
tohoto stavu, a to komplexním pohledem a řešením celé oblasti.
B.2.4.3. Ekonomický pilíř - územní podmínky pro hospodářský rozvoj
SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky veřejná technická a dopravní infrastruktura a
hospodářského podmínky.
Tabulka 66: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro hospodářský rozvoj
Silné stránky
Slabé stránky
- dostatek zdrojů pitné vody pro současnou potřebu
- možnost napojení na dálkové vodovodní řady JVS JČ, které - nedostatečné zdroje pitné vody v některých oblastech,
lokální soustavy a zdroje pitné vody na hranici kapacity
se v řešeném území nacházejí
- výstavba nových vodovodů a úpraven vody, ČOV a kanalizace - velká zranitelnost zdrojů podzemních a povrchových vod
– zlepšení životních podmínek obyvatel a podmínek pro rozvoj (znečištění), nedostatečná zabezpečenost zdrojů proti
ohrožení třetí osobou
dané lokality
- celé území je plně elektrifikováno. Nenachází se obec, která - stále nedostatečná likvidace splašků v celém území,
nenapojení izolovaných enkláv, chatových osad, kempů
by nebyla elektrifikována.
na kanalizaci a ČOV různá kvalita a stáří existujících
- elektrická zařízení dnes mají dostatečnou kapacitu
- velké tepelné zdroje se nacházejí pouze na okrajích řešeného kanalizačních a vodovodních řadů, většina sídel je bez
území, nezhoršují tudíž výrazně emise a imise v řešeném ČOV
- výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké
území
- příznivá poloha vůči významným sídelním aglomeracím finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt
ze svých rozpočtů
střední Evropy
- poloha trasy a dobrá úroveň územní přípravy výstavby - v mnoha případech jsou lokality vhodné pro sportovní
využití a rekreaci nedostatečně zabezpečeny z hlediska
rychlostní silnice R4
- poměrně stabilizovaná síť silnic I., II. a III. třídy, která v zásobování pitnou vodou a nemají vybudovanou ČOV
ani kanalizaci
podstatě odpovídá současné struktuře osídlení
- V případě velkých urbanizovaných ploch bude potřeba
- poměrně konzistentní vývoj návrhů na síti silnic I. a II. třídy
- absence přísných požadavků na ochranu přírody a krajiny vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční
trafostanice
(NP, CHKO)
- v železniční dopravě poměrně příznivé hodnoty podélných - nízký potenciál odběrů plynu a s tím související investiční
návratnost neúnosná pro obce
sklonů železničních tratí
- vodní doprava: vodorovná niveleta vodní plochy (na větší části - možnost spalování nevhodných materiálů v malých
zdrojích na pevná paliva
řešeného území), stavební příprava propustí na vodních dílech
- celkový útlum zájmu o plyn
- cykloturistika: turisticky atraktivní kraj i krajina
- cykloturistika: poměrně příznivá konfigurace terénu pro - nevyhovující parametry tras (silnice, železnice) ve směru
sever – jih, zejména ve směru na Prahu
cyklisty (mimo vlastní vltavskou brázdu)
- obtížný průchod Vltavskou brázdou v podélném i
- velký rozvoj Písecké Severní průmyslové zóny
- připravenost Severní průmyslové zóny pro vstup nových příčném směru
- hustota silniční sítě poměrně nevyrovnaná
investorů, včetně zahraničního kapitálu
- výborná dopravní dostupnost Severní průmyslové zóny v - zastaralé technické vybavení železničních tratí
(zabezpečovací zařízení, lokomotivní a vozový park)
krajském i republikovém měřítku
- na elektrifikovaných tratích absence vozidel pro lehké
- příliv špičkových technologií a know-how
- nabídka levné pracovní síla kompenzující zvýšené náklady na osobní vlaky
-vodní doprava: problematická substrátová skladba u
dopravu surovin a zboží
nákladní dopravy
- poměrně rozvinuté odvětví cestovního a turistického ruchu
- cykloturistika: absence vhodných komunikací pro vedení
cyklistických tras v příčném směru Vltavy (a Otavy);
silniční mosty (včetně přilehlých úseků) jsou velmi
nebezpečné, přívozy chybí vůbec
- cykloturistika: nevyrovnaná hustota značených cyklotras
- cykloturistika:velmi malý podíl samostatných stezek pro
pěší a cyklisty (zejména v okolí větších měst a turisticky
nejatraktivnějších území)
- špatná dopravní dostupnost na centra celostátního a
krajského významu
- špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad,
problémy s údržbou, pomalé zkvalitňování parametrů
- problematická dopravní obslužnost některých obcí
nedosahující standardy kraje (zejména v sobotu a v
neděli)
- 173 -
Příležitosti
- podmínění povolování nových investic (bydlení, cestovní ruch)
vyřešením zásobování pitnou vodou, plynofikace, likvidace
odpadů a splaškových vod (např. prostřednictvím územně
plánovacích smluv)
- stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné
splaškové vody, centrální způsob čištění odpadních vod,
odkanalizování rozptýlené zástavby řešit pomocí jímek na
vyvážení. Základní podmínkou je dokonalá nepropustnost.
Neméně důležitá je organizace vyvážení obsahu pouze na ČOV
schopné tyto vody zpracovat.
- podpora využití obnovitelných zdrojů energie v území
- snižování energetické spotřeby objektů (zateplení, pasivní
domy, rekuperace apod.)
- možnost synergického působení zpracovávání biomasy pro
vytápění a zaměstnanosti v oblasti
- rozšíření zemního plynu alespoň v části území
- zlepšení komunikace mezi obcemi při přípravě energetických
sítí, respektive dílčích koncepcí
- letiště České Budějovice vytvářející v cílovém stavu podmínky
pro dostupnost regionu z celého světa
- vybudování rychlostní silnice R4 v úseku Praha – Nová
Hospoda, zlepšení parametrů silnice I/29
- modernizace železniční tratě Zdice – Protivín (elektrizace,
optimalizace traťových poměrů, modernizace zabezpečovacího
zařízení, nasazení moderních vozidel)
- modernizace železniční tratě Tábor – Putim (optimalizace
traťových poměrů, modernizace zabezpečovacího zařízení,
nasazení moderních vozidel)
- vytváření podmínek a budování infrastruktury umožňující
preferenci ekologicky příznivých druhů osobní dopravy
(železniční, vodní, pěší, cyklistická, apod.)
- zlepšení technického stavu a značení cyklistických tras
- zkvalitnění nabídky železnice v osobní dopravě ve vztahu k
požadavkům turistického ruchu
- větší využití kapacity železniční dopravy v nákladní přepravě
- tarifní integrace v osobní – vytvoření integrovaného
dopravního systému (včetně vodní dopravy, případně i přívozů)
- legislativní úprava vodní dopravy
- cykloturistika: poměrně kvalitní nabídka komunikací vhodných
- 174 -
-sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy v
požadavcích na dopravní obslužnost
- nedostatek parkovišť
- nízká úroveň nabídky pravidelné lodní dopravy
- nevyhovující technické parametry letiště Písek,
Krašovice
- nízký stupeň urbanizovanosti přilehlého území
- pracovní příležitosti a Severní průmyslová zóna je
soustředěna na okraji území, v západní části území a je
hůře dostupná z východní části území
- jednostranná zaměřenost průmyslu v severní průmyslové
zóně na automobilový průmysl
- v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní
příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol
- nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, po
které je poptávka v Severní průmyslové zóně
- špatná vybavenost zařízení hromadné
rekreace, zejména kempů a tábořišť snižuje
atraktivitu těchto zařízení
Hrozby
- v případě nenalezení finančních zdrojů pro výstavbu
vodovodů, kanalizací a ČOV hrozí další zhoršování stavu
v oblasti čistoty vod
- překotný rozvoj fotovoltaiky, může vést k záborům ZPF a
nepříznivému estetickému působení v krajině
- zhoršení kvality ovzduší při zvyšování podílu spalování
nekvalitních pevných paliv, tedy nejen uhlí
- přerůstání sníženého zájmu o zemní plyn do obav z
nejistoty zásobování (závislost na plynu z Ruska)
- zpřísnění požadavků na ochranu přírody a krajiny
- nezájem provozovatelů vodní dopravy zapojit se do
integrovaného dopravního systému s vysokou kvalitou
nabídky jízdních řádů
- legislativní úprava pro provozování přívozů
- uvolnění podmínek pro provoz motorových člunů
- cykloturistika: negativní přístup Lesních správ k vedení
cykloturistických tras v lesních celcích
- přílišná orientace na automobilový průmysl písecké
průmyslové zóny může v souvislosti se všeobecnou krizí v
tomto odvětví způsobit skokový nárůst nezaměstnanosti
- možnost dalšího snížení průměrné hrubé mzdy v okrese
Písek
- pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním
sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění
českých agrárních výrobků na domácím trhu a v
klesajícím agrárním vývozu
- sílící konkurence mezi regiony
k vedení cykloturistických tras v lesních celcích
- modernizace a rozšíření letiště Písek, Krašovice
- velká poptávka po pracovní síle v písecké Severní průmyslové
zóně
- otevření pracovního trhu zahraniční pracovní síle
- v blízkosti Severní průmyslové zóny je letiště Krašovice, které
má ambice stát se letištěm vnitrostátním, včetně logistického
centra
- s předpokládaným rozvojem cestovního a turistického ruchu
se předpokládá i vznik nových pracovních míst v tomto odvětví
- orientace v Severní průmyslové zóně na jiná odvětví mimo
automobilový průmysl
- zlepšení struktury veřejné vybavenosti dosáhnout prodloužení
turistické sezóny
ÚS racionalizovala skutečné potřeby zásobování obcí pitnou vodou a výstavby kanalizace a ČOV, což může přispět k
lepšímu získání finančních prostředků pro jejich realizaci. Podporuje ekologické vytápění pro obytnou zástavbu. Navrhuje
komplexní řešení lodní dopravy na vodních tocích v řešeném území, čímž přispívá k následným jednáním o integrovaném
dopravním systému na regionální úrovni a na úrovni obcí. Posiluje možnosti hospodářského rozvoje řešeného území,
především posílením cestovního ruchu.
ÚS podporuje svými návrhy a opatřeními mimoprodukční funkce zemědělské půdy. Navrhuje potřebné zásobování obcí
pitnou vodou, dále také potřebné řešení problematiky likvidace a čistění odpadních vod. Navrhuje vybudování nových
trafostanic a přípojek el. vedení. Podílí se na řešení dopravní situace zkvalitněním a doplněním cestní sítě všech kategorií.
Důraz klade také na vodní dopravu.
ÚS využívá silných stránek a příležitostí oblasti ve všech oblastech, zejména ve využití rekreačního potenciálu řešeného
území. Doporučuje komplexní řešení zásobování pitnou vodou a výstavby kanalizace a ČOV, čímž dává předpoklad pro
zlepšení životních podmínek obyvatel a pro další rozvoj území. Využívá výhodné polohy oblasti Orlicka, jeho dopravní
dostupnosti a návaznosti na hlavní silniční a železniční tahy, i rozvoje letecké dopravy. Stejně tak navrhuje využívání
vodních toků pro dopravu i rekreaci.
Řešené území má charakter převážně rekreační a převažuje zde lesní a zemědělské hospodaření. Nicméně v městě Písku
se velmi dynamicky rozvíjí tzv. Severní průmyslová zóna, ve které jsou soustředěny největší výrobní a zaměstnanecké
kapacity. V Severní průmyslové zóně nyní sídlí deset investorů, kteří zaměstnávají zhruba 2200 lidí. Během několika let se
ale počet zaměstnanců zřejmě zvýší na 3000 až 3500 lidí. Současný areál má výměru 64 ha. Zastavěno je 48 ha, ostatní
plocha slouží na komunikace a pro další účely. Společnosti v zóně se zaměřují téměř výhradně na automobilový průmysl.
Současný trh práce v Písku již nemůže nabídnout dostatek pracovních sil v tomto odvětví. Zaměstnanci by za prací museli
dojíždět z daleka. Bylo by prospěšné, aby o pozemky v zóně projevili zájem investoři z jiných výrobních odvětví. Tam může
být cílová skupina zaměstnanců jiná. Další větší průmyslové podniky jsou v městě Týn nad Vltavou a za zmínku stojí ještě
cihelna v Letech. Jinak jsou v řešeném území spíše drobnější výrobní podniky a provozovny. Nadále se počítá především s
rozvojem služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu a to zejména ve vazbě na Orlickou nádrž.
V blízkosti písecké Severní průmyslové zóny se nachází letiště Písek – Krašovice. V současné době je využíváno
ke sportovnímu a rekreačnímu létání a hangárování ultralehkých letounů. Výhledově se uvažuje se zvětšením stávající
vzletové a přistávací dráhy, aby mohl být letišti přiznán statut veřejného vnitrostátního letiště kategorie 1A umožňující provoz
malých dopravních letadel.
Občanská vybavenost je v řešeném území je soustředěna zejména do měst Písku a Týna nad Vltavou, které jsou
střediskem správy a administrativy pro převážnou část řešeného území. Je zde rozsáhlá veřejná infrastruktura – občanské
vybavení, zejména nadmístní vybavení - střední školství, kulturní zařízení, zdravotnické služby, sociální služby, komunální
služby rekreace a cestovní ruch, zejména služby cestovního ruchu celosezónního charakteru, komplexní technická
infrastruktura, s velkou dojížďkou do zaměstnání a do škol z celého řešeného území. Ve většině menších obcí v řešeném
území je však pouze omezená vybavenost jako místní samospráva, základní občanské vybavení pouze místního významu,
omezené služby v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Problémem v sociální oblasti je velký počet zastaralých zařízení a
malá dostupnost terénních sociálních služeb. Stále aktuálnější je i problematika zdravotně postižených občanů. V řešeném
- 175 -
území chybí některá specializovaná zařízení a střediska ranné péče a vzrůstá počet skupin, které nejsou schopny řešit své
sociální problémy. V oblasti zdravotnictví se projevují všechny tendence reformy zdravotnictví v České republice. Vysoce
specializovaná akutní péče je soustředěna do jednoho krajského centra.
ÚS převzala rozvojové plochy pro výrobu a skladování ze ZÚR JčK, její prioritou je zabezpečení rozvoje hospodářsky
významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, vhodných sportovních aktivit. Přispívá ke zlepšování úrovně a
rozmanitosti služeb. Řeší dopravní dostupnost a zkvalitnění silniční a železniční sítě, stejně tak jako zlepšení technické
infrastruktury. Navrhuje rozvoj vodní dopravy s ohledem na únosnost území.
Závěr hodnocení: Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje v řešeném území není celoplošná, avšak nejsou zde území,
která by měla slabé hodnocení zároveň všech pilířů udržitelného rozvoje. Rozdíly mezi jednotlivými pilíři nejsou tak vysoké,
aby závažně nebo neřešitelně dopadaly na uvažovaný rozvoj řešeného území. ÚS využívá silných stránek a příležitostí
území, posiluje, eliminuje či snižuje některé hrozby v území a také posiluje slabé stránky. Její působení je vyvážené v rámci
jednotlivých pilířů i v rámci řešeného území.
B.2.5. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU STUDIE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Cíle a úkoly územního plánování obsažené v § 18 a § 19 stavebního zákona jsou ÚS Orlicko v potřebné míře zohledněny.
Jako nezávazný územně plánovací dokument vytváří v možné míře předpoklady pro výstavbu s ohledem na udržitelný rozvoj
řešeného území bez negativních vazeb na okolní oblasti. Představuje komplexní řešení oblasti Orlicka s akcentem na rozvoj
cestovního ruchu vhodnými aktivitami, které přispějí k posílení vazeb mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje. Vytváří tím
předpoklad využití hospodářského potenciálu oblasti, který spočívá právě v rozvoji cestovního ruchu s podmínkou zachování
přírodních hodnot území. Komplexní řešení území pomáhá udržet hodnoty krajiny se zachovalými vysoce cennými kulturními
a přírodními hodnotami. Chrání volnou krajinu a minimálně přispívá k fragmentaci krajiny. Zastavitelné plochy vymezuje s
ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití území, a to i doporučením redukce některých již schválených ploch
zástavby v obcích. ÚS prověřila a posoudila potřebu změn v území s ohledem na potřebnost a také únosnost území.
Vytvořením Urbanistické rukověti a Architektonické rukověti umožní kvalifikovaný rozvoj území s ohledem na zachované
kulturní a krajinné hodnoty a zachování urbanistické struktury území
Republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje obsažené v Politice územního rozvoje ČR
2008 jsou převzaty s ohledem na konkrétní územní podmínky do Zásad územního rozvoje kraje. Základní prioritou ZÚR JčK
je rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity Jihočeského kraje posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice,
dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňování životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje, to
znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat
jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, zachovává přirozené
funkce a rovnováhu ekosystémů, dále pak umožní rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel
kraje, při zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. Při stanovení priorit pro ÚS Orlicko vycházel zpracovatel plně
z priorit ZÚR JčK, které byly stanoveny pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje:
B.2.5.1. Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění příznivého životního prostředí
Tabulka 67: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění příznivého životního prostředí
Priority ZÚR JčK
Míra a způsob jejich naplnění v ÚS Orlicko
z hlediska ochrany přírodních hodnot v území kraje Všechny zvláště chráněná území jsou ÚS územně i předmětem
respektovat podmínky využití zvláště chráněných ochrany respektována. ÚS nejsou navrhována nová ZCHÚ, ani
území přírody, lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich jejich rozšíření. Návrhy ÚS v PO Údolí Otavy a Vltavy respektují
organické doplnění a posílení ekologické stability způsob ochrany jednotlivých předmětů ochrany, EVL Lužnice a
krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, Nežárka je respektována i územně. Nejsou navržena rozšíření ani
pro které je potřeba formou navržených veřejně doplnění těchto území soustavy NATURA 2000. ÚS doplňuje hlavní
prospěšných opatření vytvořit podmínky pro jejich kostru nadregionálních a regionálních ÚSES o návrh lokálních
založení a fungování,
prvků. Výhodou je komplexní řešení celého území, nevýhodou
nezávaznost ÚS, takže tento návrh lokálních ÚSES je pouze
doporučující. V případě, že bude převzat a přesněji specifikován v
navazujících ÚP jednotlivých obcí, bude plnit úlohu zpevnění
ekologické stability řešeného území na nejnižší úrovni.
z
hlediska
ochrany
vodohospodářsky Do řešeného území zasahuje CHOPAV Třeboňsko pouze okrajově,
nejvýznamnějších území zahrnutých do CHOPAV, návrhy ÚS ji nemohou ovlivnit v pozitivním, ani negativním smyslu.
ochrany povrchových a podzemních vod a vodních Jednou ze stěžejních priorit ÚS je návrh opatření pro zlepšení kvality
ekosystémů v území kraje je potřeba podporovat a povrchových vod povodí Orlické přehrady. Vytváří předpoklady pro
vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území. Přehodnocuje a racionalizuje
zvýšení retenčních schopností území, s cílem skutečné potřeby zásobování pitnou vodou, výstavbu kanalizací a
- 176 -
Priority ZÚR JčK
zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové
vody pro stávající i budoucí potřeby kraje,
ČOV, u kterých navrhuje používání technologie na odstraňování
fosforu, což je předpoklad snižování eutrofizace prostředí s
dalekosáhlými vazbami na ekologické vazby v krajině.
z hlediska ochrany ovzduší, půd a vod v území
před znečištěním je potřeba zamezit nepříznivým
projevům lidských činností na kvalitu životního a
obytného prostředí, asanovat devastovaná území a
odstranit staré ekologické zátěže v území,
Koncepční řešení zamezení nepříznivých projevů lidské činnosti je
předmětem návrhu ÚS, a to především v komplexním návrhu
opatření na zlepšení stávajícího nevyhovujícího stavu povrchových
vod v řešeném území, tak i návrhem dopravních řešení v území
(obchvaty sídel), kde doprava je jedním z hlavních znečišťovatelů
ovzduší. ÚS zároveň nezakládá nové potenciální zdroje
ekologických zátěží v území. Plochy pro výrobu a skladování jsou
převzaty z návrhu ZÚR, nové nejsou navrhovány.
Jedním z návrhu ÚS je přehodnocení a redukce záborů ZPF, které
byly schváleny v ÚP některých obcí, dle reálné potřeby konkrétních
obcí. Jsou navrhovány nové plochy záborů, z nichž většina na méně
kvalitních půdách (podíl kvalitních půd I. a II. třídy ochrany je na
celkovém navrhovaném záboru cca 11%). ÚS nenavrhuje žádná
konkrétní protierozní opatření v krajině, ta budou řešena v rámci ÚP
jednotlivých obcí. ÚS nejsou navrhovány ani žádné změny lesního
hospodářství.
z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je
potřeba zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí,
před
svahovými
deformacemi
a
před
neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem
zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní
hospodaření a podporovat zejména ekologické a
ekonomické přínosy těchto hospodářských
činností,
z hlediska ochrany, zachování, udržení, a v rámci
specifických oblastí případně i obnovy, jedinečného
výrazu kulturní krajiny přispívající k charakteru
krajinného rázu je potřeba minimalizovat necitlivé
zásahy do krajiny, zamezit urbánní fragmentaci
volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity,
které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných
hodnot území,
z hlediska ochrany území před potencionálními
riziky a přírodními katastrofami, s cílem
minimalizovat rozsah případných škod z působení
přírodních sil v území, vytvořit územní rezervy pro
případnou náhradní výstavbu,
Z hlediska zachování migračních tras zvěře a
zejména velkých savců zabránit fragmentaci území
a zajistit napojení na ostatní významné přírodní
celky České republiky, Rakouska a Německa.
ÚS převzala vymezení oblastí a míst krajinného rázu z Generelu
krajinného rázu JčK. Součástí ÚS jsou také Architektonická rukověť
a Urbanistická rukověť, které stanovují mezní ukazatele rozsahu
nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy,
včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy
sídel. Tato budou pokladem pro následné rozhodování o změnách v
území. Tímto je vytvořen předpoklad pro ochranu kulturních a
přírodních hodnot řešeného území. Zároveň je to předpoklad k
obnově a zkvalitnění hodnot území.
ÚS tuto prioritu nenaplňuje, není závaznou územní dokumentací.
Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami
bude předmětem jednotlivých ÚP obcí.
Řešené území přímo nesousedí s okolními státy. Patří mezi
významné migrační území pro velké savce, ale s nevyhrazenými
trasami. ÚS nenavrhuje žádnou významnou fragmentaci krajiny,
která by mohla mít za následek přerušení migračních prostorů pro
velké savce.
B.2.5.2. Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění hospodářského rozvoje kraje:
Tabulka 68: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění hospodářského rozvoje v území
Priority ZÚR JčK
situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových Převážná část řešeného území je součástí nadmístní specifické
oblastech a rozvojových plochách vymezených
oblasti N-SOB1 Orlicko, v souladu s jejími prioritami jsou navrženy
rozvojové plochy. V souladu s ZÚR JčK jsou vymezeny rozvojové
oblasti N-OB1 Písecko-Strakonicko a M-OB1 Vltavotýnská, a
rozvojové osy OS1 Severojižní-Pasovská, N-OS4 Východní –
Písecko-Táborsko-Pelhřimovská, M-SO1 Orlická a M-SO2
Zvíkovská. Pro tyto oblasti a osy jsou stanoveny specifické
požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v
řešeném území.
přednostně využívat plochy a objekty vhodné k ÚS jsou přednostně využívané plochy v zastavěném území a plochy
podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit navazující, je navrženo i využití bývalého vojenského areálu.
přednostně
rekonstrukce
a
přestavby
- 177 -
Priority ZÚR JčK
nevyužívaných objektů a areálů (tzv. „brownfields“),
s cílem nezhoršit podmínky pro využívání
zastavěného území,
zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit
cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních
aktivit a rekreace na území kraje v souladu se
specifickými
podmínkami v části území, kde převažují přírodní
hodnoty,
ÚS podporuje šetrné využívání rekreačního potenciálu Orlické
nádrže návrhem rozšíření stávající nabídky (golfová hřiště, prostory
pro outdoorové aktivity, cyklostezky, přívozy, přístavy pro sportovní
lodě) a pomocí vodní cesty také zbývající části Vltavy. Jsou dány
předpoklady pro investice do území.
najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze
zemědělství, rybníkářství a lesního hospodářství na
území kraje a rovněž vytvořit podmínky pro
uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v
krajině a mimoprodukční funkce lesů a rybníků v
návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s
cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické
využívání území a zlepšit prostupnost krajiny i v
přeshraničním turistickém styku,
Mimoprodukční funkce jsou podpořeny návrhy nových rekreačních a
sportovních aktivit. Vliv na lepší prostupnost krajiny mohou mít
navrhované přívozy, cyklostezky a vodní cesta. Výhodou ÚS je
komplexní řešení celé oblasti.
zejména ve vymezených rozvojových osách zajistit
nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní
obsluhy a veřejné technické vybavenosti a
přednostní využití vlastních a místně dostupných
surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem
zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj
vybraných území kraje a pro stabilizaci specifických
hospodářských činností na ostatním území kraje.
Doprava je řešena v návaznosti na ZÚR JčK, ÚS využívá také více
vodní dopravu a dává předpoklad pro její rozvoj, využívající
potenciál Vltavy s důrazem na rekreační využití, neboť pro řešené
území je cestovní ruch důležitým hospodářským odvětvím s
přesahem na území Středočeského kraje v oblasti nádrže Orlík.
Územní rezervy ložisek nerostů umožní jejich budoucí využití pro
místní potřeby.
ÚS si stanovila jako prioritu zajištění podmínek pro fungování
Vltavské cesty pro vodní mototuristiku – což je splněno návrhem
umístění přístavišť a kotvišť v lokalitách, které jsou pro tyto účely
vhodné, většina je dopravně přístupná nebo je přístup možný.
Tato priorita není v ÚS přímo řešena, jsou zde formulovány zásady
pro vhodné umístění větrných a fotovoltaických elektráren, a to s
ohledem na jednotlivé složky životního prostředí, které jsou
doporučením pro ÚP jednotlivých obcí. Tím lze zamezit přelévání
vlivů z jedné složky ŽP do jiných.
území vhodné k umístění větrných a
fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších
stupních ÚPD pouze ve výjimečných případech,
tam, kde to nenaruší krajinný ráz, a to pouze v silně
urbánních prostorech technicistního charakteru
(zázemí velkých měst, blízkost vedení VVN,
velkých staveb dopravní a technické infrastruktury,
apod.).
B.2.5.3. Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel:
Tabulka 69: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel v území
Priority
Nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně ÚS je doporučeno zlepšení veřejné infrastruktury, příznivý
zabezpečení kvality života obyvatel a obytného urbanistický vývoj je podpořen Urbanistickou rukovětí, která je
prostředí je potřeba eliminovat formou rozvoje určena pro konkrétní oblasti a umožní příznivý urbanistický rozvoj s
potřebné veřejné infrastruktury, vybaveností a ochranou krajinného rázu, který je devizou turisticky atraktivní
dopravní
obsluhou,
prosazení
oblasti a může napomoci využití potenciálu v současnosti méně
příznivého urbanistického rozvoje i ve specifických navštěvovaných oblastí. Komplexní návrh ÚS vytváří předpoklady
a marginálních oblastech kraje.
pro zlepšení životní úrovně obyvatelstva.
pro posílení polycentrického uspořádání sídelní
struktury kraje je potřeba posílit vzájemné sociální,
hospodářské a dopravní vazby mezi urbánními,
venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit
Přirozenými centry oblasti jsou města Písek, Milevsko a Týn nad
Vltavou, ÚS navrhuje rozvoj rekreačních a sportovních aktivit i mimo
tato centra, podporuje rozvoj cestovního ruchu i ve venkovských
sídlech, rozšiřuje současnou nabídku rekreačního vyžití s respektem
- 178 -
Priority
podmínky i v malých a venkovských sídlech v rámci
sídelní struktury kraje a umožnit i rozvoj
specifických oblastí, ve kterých převládají priority
ochrany přírody nad civilizačními hodnotami,
vytvořit územně plánovací předpoklady pro
snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální
soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky
vhodných rozvojových ploch s ohledem na
diferencované předpoklady jednotlivých regionů a
obcí, zejména ve specifických oblastech s ohledem
na zachování přírodních hodnot území,
k přírodnímu prostředí, neboť jeho kvalita je přínosem pro atraktivitu
oblasti.
při vymezování zastavitelných území vyloučit
nekoncepční formy využívání volné krajiny,
zastavitelné plochy situovat pokud možno v
návaznosti na zastavěné území, při přednostním
využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v
zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní
obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z okolních
obcí,
ÚS doporučené nové rozvojové plochy navazují na stávající
zastavěná území či stávající rekreační plochy.
u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování
originality původního architektonického výrazu a
prostorového uspořádání, podpořit pestré
hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní
zvyky, tradice a charakteristiky.
Tato priorita je naplněna Urbanistickou a Architektonickou rukovětí,
které vytváří předpoklad pro ochranu kulturních hodnot a tradic
specifických oblastí a míst krajinného rázu
Cílem ÚS je přispět k prodloužení turistické sezóny v celém
řešeném území, a to rozšířením o plochy pro další aktivity (golf,
podpora jachtingu, vodním sportům a cyklistiky), s ohledem na
přírodní podmínky a ochranu přírodních složek
B.2.6. SHRNUTÍ
Pro udržitelný rozvoj území je důležitá vyváženost a naplnění tří základních cílů, kterými sociální rozvoj, ochrana životního
prostředí a hospodářský růst. Pro všechny pilíře byla provedena v rámci analytické části SWOT analýza stávajících silných a
slabých stránek území, příležitostí a hrozeb. Jednotlivá, závažná témata se opakovala v každém z pilířů, což svědčí o
propojenosti vývoje území a důležitosti vyváženého přístupu k jeho rozvoji. Návrhy v ÚS nemohou ovlivňovat jednotlivé pilíře
udržitelného rozvoje území přímo, neboť se nejedná o závaznou územně plánovací dokumentaci, ale mohou je ovlivnit
zprostředkovaně po jejich přenesení do ÚP jednotlivých obcí. Výhodou ÚS je možnost komplexního návrhu, který odráží
skutečný stav území Orlicka jako celku, dá se o ní hovořit jako o nadstavbové koncepci území, která má za cíl udržitelný
rozvoj celého území bez preferencí některé z jeho částí.
Mezi nejvýznamnější silné stránky území patří vysoká kvalita životního prostředí se zachovalým přírodním prostředím, s
množstvím chráněných území a zároveň bez omezení vyplývajícího z existence velkoplošné ochrany. Území je
charakteristické udržovanou, atraktivní kulturní krajinou s výrazným krajinným rázem, včetně přítomnosti chráněných
krajinných zón, národních kulturních památek, městských a venkovských památkových zón. Výrazná je vysoká lesnatost
území, hustá síť prvků územního systému ekologické stability. Důležitá je existence vodního díla Orlík, s jeho krajinnou
hodnotou a rekreačním potenciálem, a také síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro rekreaci. Většina území
je bez hlukového zatížení, s dobrou kvalitou ovzduší, bez skládek nebezpečných odpadů a významných starých
ekologických zátěží. V oblasti je stálý zájem o trvalé bydlení, je zde přirozený přírůstek obyvatelstva. Oblast je dobře
dostupná z okolních regionů a hlavního města, je zde poměrně stabilizovaná dopravní síť silnic všech kategorií, včetně
budování rychlostní komunikace, existence možnosti rozvoje vodní dopravy a také železniční síť. V oblasti jsou nabídky
rekreačních ubytovacích a stravovacích kapacit, dostatek zdrojů pitné vody a dobrá technická infrastruktura.
ÚS využívá všech silných stránek, svými návrhy a doporučeními přispívá k posílení ekologické stability krajiny, ke zvyšování
mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví, k posílení kulturních a přírodních hodnot krajinného rázu, chrání volnou
krajinu, tipuje reálné možnosti pro vhodné rekreační využití oblasti, hlavně Orlické nádrže, ale i dalších částí území. Vytváří
předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu, a tím posiluje i atraktivitu pro trvalé bydlení, zvýšení pracovních příležitostí a
hospodářského růstu.
V území jsou slabé stránky spojené především se špatnou kvalitou povrchových vod, která se odráží v silné eutrofizaci
Orlíku. V území je nedostatečné čištění odpadních vod, mnoho obcí nemá ČOV, zároveň zde vlivem nelegálních rekreačních
staveb dochází k nekontrolované likvidaci splaškových vod. Je zde vysoká zranitelnost půd na svazích vodní erozí. Dochází
- 179 -
k nevhodnému umisťování staveb do krajiny. V některých obcích je silná dopravní zátěž. Je zde nevyvážená struktura
vybavenosti regionálních nadmístních center v porovnání s centry místními, včetně nedostateční infrastruktury v menších
sídlech. Některé obce nemají volné pozemky pro bydlení, na druhé straně některé obce mají ve svých územních plánech
značně předimenzované plochy pro bydlení. Turistická sezóna je zde krátká, bez nabídek na využití volného času při
nepříznivém počasí. Síť cyklostezek je nedostatečná, chybí např. golfové hřiště a další atraktivní nabídky pro cestovní ruch.
Je zde obtížný průchod Vltavskou brázdou v podélném i příčném směru, na nádrži chybí přívozy, zatím není rozvinutá lodní
doprava. Dochází k odlivu venkovského obyvatelstva do měst, často vlivem špatné dostupnosti menších sídel a malou
nabídkou pracovních příležitostí. Převažuje průmysl s jednostranným zaměřením na výrobu automobilových součástek.
a nadmístních center. Přehodnocuje potřebnost některých ploch pro bydlení z hlediska reálných potřeb území. Urbanistická
a Architektonická rukověť, které jsou součástí ÚS doporučují mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových
ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad
pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území.
rekreační potenciál. Dává návrhy na řešení zásobování vodou, odkanalizování a výstavbu ČOV v obcích. Návrhy v ÚS
směřují také k prodloužení turistické sezóny, především možným rozšířením nabídky sportovního vyžití (golfová hřiště,
bobová dráha, skatepark, lanové centrum, lezecká stěna, bikepark, cesty pro inline bruslení, prostory pro teambuilding,
jachting, rozličné vodní sporty). Podpora rekreačního využívání oblasti navržená v ÚS může kladně nepřímo ovlivnit i
nepříznivou věkovou strukturu obyvatelstva. Nově vzniklé pracovní příležitosti mohou napomoci stabilizaci obyvatel v
řešeném území, včetně venkovských sídel. ÚS převzala rozvojové plochy pro výrobu a skladování ze ZÚR JčK, její prioritou
je zabezpečení rozvoje hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, vhodných sportovních aktivit.
Přispívá ke zlepšování úrovně a rozmanitosti služeb. Řeší dopravní dostupnost a zkvalitnění silniční a železniční sítě, stejně
tak jako zlepšení technické infrastruktury. Navrhuje rozvoj vodní dopravy s ohledem na únosnost území.
ÚS naplňuje v možné míře priority územního plánování stanovené v příslušných národních a regionálních dokumentech a
vytváří podmínky pro jejich realizaci.
Závěr: Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje v řešeném území není celoplošná, avšak nejsou zde území, která by
měla slabé hodnocení zároveň všech pilířů udržitelného rozvoje. Rozdíly mezi jednotlivými pilíři nejsou tak vysoké, aby
závažně nebo neřešitelně dopadaly na uvažovaný rozvoj řešeného území. ÚS využívá silných stránek a příležitostí území,
posiluje, eliminuje či snižuje některé hrozby v území a také posiluje slabé stránky. Její působení je vyvážené v rámci
jednotlivých pilířů i v rámci řešeného území. Doporučená opatření uvedená v územní studii směřují k respektování trvale
udržitelného rozvoje území, který zajistí možnost uspokojovat své životní potřeby jak současným obyvatelům území, tak i
generacím budoucím aniž by zároveň docházelo zatěžování životního prostředí škodlivinami a snižování ekologické stability
krajiny a rozmanitosti biotopů. Měly by být zachovány a podpořeny v rozvoji přirozené i kulturní ekosystémy. V rámci trvale
udržitelného rozvoje by měla být posílena sociální soudržnost obyvatelstva a zachovány specifické hodnoty a kulturní
dědictví.
B.3.
Komplexní zdůvodnění doporučovaných řešení
B.3.1. Stanovení priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území.
Z analytické části řešení ÚS Orlicko vyplývá, že souhrnná výměra ploch chráněných, případně navržených k ochraně v
zájmu ochrany přírody a krajiny, činí poměrně vysoké procento z celkové výměry řešeného území a jsou situovány převážně
ve vazbě na Orlickou nádrž, kde je oproti ostatnímu území značně slabší hospodářský rozvoj, závislý převážně na
rekreačním využití Orlické nádrže a na rozvoji turistického a cestovního ruchu. Proto je žádoucí v rámci udržitelného rozvoje
hledat kompromis vedoucí k vyváženosti ostatních podmínek zabezpečujících udržitelný rozvoj, zejména v území této
specifické oblastí a to zejména ve prospěch soudržnosti obyvatel území a hospodářského rozvoje území.
• Velká výměra chráněných ploch a stávající legislativa upřednostňuje zejména pilíř ochrany přírody na úkor ostatních
pilířů udržitelného rozvoje a významným způsobem limituje reálné řešení ekonomického rozvoje, dopravní a technické
infrastruktury, které rozhodujícím způsobem ovlivňují sociální soudržnost obyvatel.
• Posílení hospodářských podmínek a to zejména rozvoje turistického a cestovního ruchu se v řešeném území přitom
jednoznačně jeví jako hlavní cíl k dosažení rozvoje konkurenceschopnosti a prosperity v řešeném území a jeho dalšího
vyváženého rozvoje, nejen podle analýz provedených v rámci zpracování ÚS Orlicko, ale i mnoha dalších dokumentů,
zejména Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje.
• Rozvoj turistického a cestovního ruchu se v řešeném území je však mimo jiné limitován i špatnou kvalitou vody v Orlické
nádrži, zejména v letním období, proto je v rámci rozvoje hospodářského rozvoje a soudržnosti obyvatel v území potřeba
- 180 -
vyřešit zejména problémy v nedostatečné a technicky zaostalé technické infrastruktuře v obcích a vytvořit předpoklady
pro změnu zažitých způsobů hospodaření v území
• Vzájemná vyváženost pilířů je v řešeném území dosažitelná jen s určitou mírou vzájemné tolerance při hledání dílčích
kompromisních řešení. Priority zásadně ovlivňují koncepci řešení ÚS Orlicko, která je stanovena dle významu
jednotlivých pilířů v území a lze ji chápat i jako základní osnovu kroků a hledání vyváženosti v dalších stupních územního
plánování, kde jsou podrobněji rozváděny zásady k naplňování vytčených priorit (cílů) na úrovni obcí a k jejich akceptaci,
popř. upřesnění v územně plánovací dokumentaci obcí.
B.3.2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os [§32 odst. (1) písm. b)
stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými
požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní
rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy)
Východiskem pro vymezení rozvojových oblastí a rozvojových ploch je Politika územního rozvoje ČR (dále jen PÚR). Jedná
se o nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni, a tedy pro
koordinaci územně plánovací činnosti krajů. V řešeném území ÚS Orlicko jsou vymezeny pouze rozvojové oblasti a osy
nadmístního a místního významu. Rozvojové osy a oblasti republikového významu a vazby řešeného území na jsou patrně
z řešení širších vztahů.
• Rozvojové oblasti a rozvojové osy vymezené v ÚS Orlicko jsou všeobecně území, ve kterých se projevují zvýšené
požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit, činností a dějů krajského, či nadmístního významu, které
svým významem přesahují území více obcí.
• Zatímco rozvojové oblasti jsou vymezeny správními územími obcí, rozvojové osy jsou vymezeny spojnicí významných
pólů osídlení (zpravidla krajských měst, bývalých okresních měst, či obcí s rozšířenou působností) a sledují významné
mezinárodní, nadregionální, regionální a významné nadmístní dopravní cesty (silniční, železniční, vodní).
• Je zřejmé, že startovacím impulsem k růstu zájmu o oblast k umístění významných podnikatelských aktivit bude mimo
příznivé geomorfologie, dostupnost zdroje pracovní síly, dostatek ucelených ploch nezatížených limity ochrany přírody a
zdraví obyvatel, zejména kvalitní dopravní spojení (kapacitní silnice, železnice, vodní cesta) propojující oblast se
systémem mezinárodních dopravních tepen a logistických center.
• Zvýšený zájem na provedení změn v území rozvojové oblasti a v rozvojových osách vyžaduje aktivní součinnost všech
složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů státní správy, chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních
předpisů při řešení úkolů pro územní plánování a při plnění doporučení.
Cílem je v rozvojových oblastech a rozvojových osách vytvořit podmínky pro umístění aktivit nadregionálního, regionálního a
nadmístního významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně hodnot území mimo rozvojové oblasti a rozvojové
osy (ochrana půdy, krajiny, hodnotných částí přírody); k racionálnímu využití stávající dopravní a technické infrastruktury; k
posílení hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel a využití dostupných kvalifikovaných pracovních sil; a k
zamezení polycentrického, nahodilého umístění podnikatelských aktivit vznikajících zpravidla tam, kde je sice k dispozici
levný pozemek, ale lokalita je hůře dostupná s deficitem zdrojů (el. energie, plynu, vody apod.) což vyvolává enormní
náklady vnější z hlediska zajištění dopravní dostupnosti (napojení na nadřazenou dopravní síť) a napojení na zdrojové
soustavy energetické a vodohospodářské.
• V řešeném území, které je součástí specifické oblasti Orlicko jsou navrženy a preferovány takové záměry, které se co
nejméně projeví negativně v území (budou šetrnější ke krajině, k životnímu prostředí, k obyvatelům sídel, ke kulturním a
přírodním hodnotám) a v první řadě se s nimi musí ztotožnit dotčené obce;
• V rozvojových osách, v území mimo vymezené rozvojové oblasti, mohou vznikat výjimečně aktivity nadregionálního
významu, ale zejména je zde možno rozvíjet aktivity místního i nadmístního významu, které při svém vzniku budou
muset respektovat všechny požadavky vztahující se k ochraně přírodních a kulturních hodnot, ochraně půdy, nerostných
surovin, krajiny apod.
• V ÚS Orlicko se navrhují v rozvojových oblastech většinou plochy pro hospodářský rozvoj a vytvářejí podmínky pro
umístění podnikatelských aktivit nejen nadmístního, ale i regionálního významu.
Základním principem zpřesnění vymezení rozvojových oblastí podle administrativních území obcí, či katastrálních území
bylo:
• Vymezení jednoznačně silně urbanizovaných území s koncentrací antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení,
komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch;
• Optimalizace dělení funkcí v území při akceptaci principů udržitelného rozvoje, s důrazem na zachování a rozvoj
stávajících souvislých ploch veřejně přístupné zeleně, tzv. „zelené pásy“, či „zelené klíny“ vnášející zeleň do území měst
a obcí a přispívají k jejich příznivému zapojení do krajiny a krajinného rázu;
• Vnímání rozvojových výhledů v území, vedení hlavních komunikací – dopravních koridorů a vznik, posílení dopravních
uzlů a logistických center;
- 181 -
Vymezení rozvojových oblastí po administrativních územích obcí a její částí nelze chápat tak, že celé správní, či katastrální
území obce je rozvojové a v podstatě kdekoliv lze umístit podnikatelský záměr na umístění výrobní zóny. Takto vymezenou
rozvojovou oblast nutno chápat takto:
• že v území lze uvažovat s umístěním významných podnikatelských záměrů a tyto záměry budou podporovány;
• že v území rozvojových oblastí se prioritou stává vybudování odpovídající technické a dopravní infrastruktury umožňující
pokrýt zvýšené požadavky na změny území;
• to vše platí při akceptaci území chráněných dle jiných právních předpisů (tzn. limitů využití území) včetně stanovených
podmínek;
• vymezení skutečného disponibilního rozsahu území, kde lze provádět změny, bude upřesněno v dalším stupni územně
plánovací dokumentace;
B.3.2.1. Rozvojové oblasti nadmístního významu
Do řešeného území částečně spadá (zejména správním územím města Písku) rozvojová oblast nadmístního významu N–
OB1 Písecko – Strakonicko, vymezená v návrhu ZÚR JČ kraje, která zahrnuje území tří měst Písku, Protivína a Strakonic
s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit:
• Vymezení této rozvojové oblasti bylo stanoveno dle správních území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno
dle jednotlivých katastrálních území, obsahujících zejména rozvojové aktivity, činnosti a děje s převahou antropogenních
aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch nadmístního až
regionálního významu.
• Hlavními důvody pro vymezení této oblasti jsou zejména poloha na významném mezinárodním a vnitrostátních silničních
a železničních tazích, s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, rozvoj hospodářských aktivit v prostoru
Písek sever a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí v území Písek jih, potřeba zpřesnit rozsah
zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich
bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou
technickou infrastrukturu, jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP a požadavek minimalizovat při
řešení urbanizace území negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení
rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB1, jako úkoly pro územní
plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP.
B.3.2.2. Rozvojové oblasti místního významu
Dále je v řešeném území ÚS Orlicko vymezena rozvojová oblast místního významu M-OB1 Vltavotýnská, která zahrnuje
území města Týna nad Vltavou, obce Všemyslice, obcí Albrechtice nad Vltavou, Hosty a v širších vztazích za hranicemi
řešeného území i obec Temelín,
• Vymezení této rozvojové oblasti bylo stanoveno dle správních území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno
dle jednotlivých katastrálních území,. obsahujících zejména rozvojové aktivity, činnosti a děje s převahou
antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch
nadmístního až regionálního významu.
• Hlavními důvody pro vymezení této oblasti jsou zejména poloha na Vltavské vodní cestě, v území s vysokou koncentrací
obyvatelstva a socioekonomických aktivit, kde se dá předpokládat i akcelerační vliv hospodářského a
socioekonomického rozvoje vlivem uvažované dostavby JETE. Ve vazbě na tyto aktivity je potřeba stanovit pravidla pro
jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a
napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP a
požadavek minimalizovat při řešení urbanizace území negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní
hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech M-OB1,
jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP.
B.3.2.3. Rozvojové osy nadmístního významu
Řešené území na západním okraji tečuje a na severozápadě do něho okrajově zasahuje rozvojová osa nadmístního
významu N-OS1 Severojižní - Pasovská, která je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4, tvořené
navrhovanou rychlostní silnicí R4 (Příbram – Nová Hospoda), v pokračování jako silnice I/4 (Nová Hospoda – Strakonice –
Vimperk – Strážný – hranice ČR, dále Pasov) vyjma rozvojové oblasti N–OB 1:
• Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno dle
jednotlivých katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/4 a R4 a dále rozvojové aktivity, činnosti a
děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně
rekreačních ploch nadmístního až regionálního významu.
• Hlavním důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4, S4, s ohledem
na polohu a technické řešení a zejména ve specifické oblasti Šumava volit řešení citlivá především k přírodnímu
- 182 -
prostředí a koordinovat řešení těchto koridorů s Německem, včetně uvažovaného propojení systému VTL plynovodů,
potřeba minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména na území
specifické oblasti Šumavy a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS1 dbát na dostatečné zastoupení
zeleně a ekoduktů, jako úkol pro územní plánování a projektování v dalších stupních ÚPD, ÚPP, PD a potřeba upřesnit
rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS1 a stanovit pravidla pro jejich
využití, jako úkol pro územní plánování v dalších stupních ÚPD, ÚPP. Pro řešené území má tato rozvojová osa velký
význam z hlediska širších dopravních vazeb a umožní rychlou dostupnost řešeného území jak ze severu z hlavního
města Prahy a Středočeského kraje, tak z jihu ze sousedního státu Německo.
Řešeným územím prochází ve směru západ – východ osa nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko – Táborsko Pelhřimovská, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na
dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1
a N-OB2:
• Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správní území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno dle
jednotlivých katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/29 a I/19, dále rozvojové aktivity, činnosti a
děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně
rekreačních ploch nadmístního významu.
• Hlavním důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s
ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina a potřeba při řešení urbanizace tohoto území
minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a
koridorů v rámci N-OS4, jako úkol pro územní plánování a projektování v dalších stupních ÚPD, ÚPP, PD. Pro řešené
území má tato rozvojová osa zásadní význam dopravní, protože z hlediska širších dopravních vazeb zprostředkovává
dopravní napojení na mezinárodní rozvojovou osu OS6, jejíž součástí je navrhovaná dálnice D3 a IV.TŽK.
B.3.2.4. Rozvojové osy místního významu
V řešeném území ÚS Orlicko je dále vymezena rozvojová osa místního významu M-OS1 Orlická, která je vázána na silnici
II/19 (Mirovice – Lety – Orlík nad Vltavou – Milevsko - Tábor)
jednotlivých katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/19, dále rozvojové aktivity, činnosti a děje
s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních
ploch místního až nadmístního významu.
• Hlavním důvodem pro vymezení je to, že tvoří významnou tangenciální spojnici, přes Orlickou nádrž, mezi rozvojovými
osami nadmístního významu N-OS1 a N-OS4, jejím prostřednictvím i s rozvojovou osou mezinárodního významu OS6
jejíž součástí je D3 a IV.TŽK na východě a na západě se stávající D5 a městem Plzní a tvoří důležitou dopravní
alternativu k N-OS4., umožňuje rozvoj socioekonomických aktivit, rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti
navazující na Orlickou nádrž, navazuje na ní navrhovaný rozvoj alternativních tras pro cyklisty, s využitím přívozů a lodní
dopravy, mimo dopravně frekventovanou silnici I/19, navržená řešení (obchvaty a přeložky), budou minimalizovat dopady
na kulturní a urbanistické hodnoty území, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a
pohledově významná panoramata sídel a krajiny;
V řešeném území ÚS Orlicko je dále vymezena rozvojová osa místního významu M-OS2 Zvíkovská, která je vázána na
silnici II/138 (Záhoří – Oslov – Zvíkovské Podhradí) a na silnici II/121 (Zvíkovské Podhradí – Milevsko)
jednotlivých katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnic II/138 II/121 dále rozvojové aktivity, činnosti a
děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení místního významu a sportovně rekreačních ploch
místního až nadmístního významu.
• Hlavním důvodem pro její vymezení je, že tvoří významnou radiální dopravní spojnici mezi rozvojovou osou nadmístního
významu N-OS4 a rozvojovou osou místního významu M-OS1 a spojuje tak město Písek s těžištěm rekreačního území u
Orlické nádrže, umožňuje rozvoj socioekonomických aktivit v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou
technickou infrastrukturu, rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž a vytvoří
předpoklady pro rozvoj alternativních tras pro cyklisty, s využitím přívozů a lodní dopravy, mimo dopravně
frekventovanou silnici I/121, při respektování oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat
přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody,
B.3.2.5. Specifické oblasti
Na území Jihočeského kraje je v souladu s PÚR vymezena jedna specifická oblast republikového významu SOB 1 Šumava,
která však do řešeného území nezasahuje.
- 183 -
Dle návrhu ZÚR JČK je vymezena v řešeném území ÚS Orlicko specifická oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko,
která představuje území přilehlé Orlické nádrži, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní
z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu, ale současně vykazuje velké problémy z hlediska
vyváženosti územních podmínek pro hospodářské využití a sociální soudržnosti obyvatel, které jsou značně limitovány
sezónním využitím oblasti a nekvalitní veřejnou vybaveností a technickou infrastrukturou.
• ZÚR vymezují N-SOB 1 na základě správních území obcí, či katastrálních území obcí, které přiléhají k Orlické nádrži a
na základě analýzy současného stavu, zejména na základě sociálně ekonomické analýzy území, s přihlédnutím
k významným rekreačním a přírodním charakteristikám území. Pro tuto specifickou oblast navrhují ZÚR JČK podrobnější
zpracování formou územní studie.
• Hlavním důvodem pro vymezení této oblasti na základě sociálně ekonomické analýzy území, je potřeba definovat hlavní
póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje, situovat je zejména v návaznosti na rozvojové osy
nadmístního významu N-OS1, N-OS4 a místní rozvojové osy M-OS1, M-OS2, stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s
ohledem na specifické problémy v území, potřeba řešit a vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné
vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této
oblasti, potřeba při řešení rozvojových ploch zvyšovat kvalitu, nikoliv kvantitu sportovně rekreačních zařízení, s ohledem
na konkrétní podmínky v řešeném území, zejména s ohledem podmínky řešení technické vybavenosti (likvidace
odpadních vod) ochrany přírody a krajiny, při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace
a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny, prověřit vytipované lokality s nepovolenými stavbami a provizorními
přístřešky, nedostatečným hygienickým zázemím, s cílem uvést je do vyhovujícího stavu nebo vytvořit předpoklady pro
jejich vymístění, rozvíjet lázeňství a wellness zařízení, služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu formou
vytvoření předpokladů pro vznik nových atrakcí a aktivit umožňujících prodloužení sezóny, potřeba řešit dopravní
vybavenost formou doplnění chybějícího přemostění Orlické nádrže pro motorovou dopravu, marín, přístavů a kotvišť pro
uvažované rekreační využití vodní cesty a doplnění cyklotras a přívozů, jako úkoly pro územní plánování v dalších
stupních ÚPD a ÚPP a potřeba vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality vody v nádrži zkvalitněním a koncepčním
řešením likvidace odpadních vod od producentů a vhodným hospodařením v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze
zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže, jako úkoly pro
územní plánování a projektování v dalších stupních ÚPD, ÚPP, PD.
B.3.2.6. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice
územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu,
ovlivňujících území více obcí,
včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv
B.3.2.6.1. Rozvojové plochy nadmístního významu a významné rozvojové plochy místního významu
Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšené bydlení
• N-SO1 Písek, rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou převzaty dle návrhu ZÚR JČK a
situovány na západním okraji města Písku. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je to, že město Písek má trvalý
nárůst počtu obyvatel a je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní
průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji
smíšené obytné funkce nadmístního významu.
• N-SO2 Písek, významné rozvojové plochy místního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou převzaty z ÚPnSÚ
Písek a jsou situovány na severozápadním okraji města Písku. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je to, že
město Písek má trvalý nárůst počtu obyvatel a je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem
• N-SO3 Písek, významná plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚPnSÚ Písek a je
navržena na jižním okraji sídla Semice, které je stavebně odloučenou částí města Písku. Hlavním důvodem pro
vymezení této plochy je to, že město Písek má trvalý nárůst počtu obyvatel a je součástí rozvojové oblasti nadmístního
významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu NOS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu. Navíc atraktivní poloha na
úpatí PP Písecké dává předpoklad k rozvoji klidového příměstského bydlení
• N-SO4 Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou je dle ZÚR JČK a ÚP Týn nad Vltavou. Důvodem pro
vymezení této plochy je trvale rostoucí počet obyvatel města, které je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na
jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko, navíc se dá předpokládat další rozvoj města a
poptávka po bydlení v souvislosti s plánovanou dostavbou JETE.
Významné rozvojové plochy místního významu pro bydlení
• M-SO1 Zvíkovské Podhradí, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata
z ÚPO Zvíkovské Podhradí a je situována na severozápadním sídla. Důvodem pro vymezení této rozvojové plochy je
- 184 -
poloha obce v rozvojové ose místního významu M-0S1, obec je centrem turistického a cestovního ruchu v těžišti
rekreační oblasti a celého řešeného území, takže je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce, s tím že je
doporučeno tuto plochu revidovat na základě urbanistické rukověti, tak aby byl minimalizován zásah do ochranného
pásma NKP zámku Orlík.
• M-SO2 Paseky, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚPO Paseky a je
navržena na severním okraji sídla Paseky. Důvodem pro vymezení plochy je atraktivní poloha na úpatí PP Písecké hory
a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového venkovského bydlení, a poloha obce v těžišti mezi městy Pískem,
Protivínem a Týnem nad Vltavou a jejich dobrou dopravní dostupností a nabídkou pracovních příležitostí, která ještě
vzroste s plánovanou dostavbou JETE. Doporučujeme redukovat plochy na SZ okraji obce, které jsou navrženy
v nejvyšších pohledově exponovaných polohách až po hranici lesa a mohly by narušit krajinný ráz PP Písecké hory a
naopak více využít proluk v zastavěném území obce v nižších polohách, které jsou navíc kryty stávající vysokou zelení,
kterou je potřeba zachovat.
• M-SO3 Týn nad Vltavou sever, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚP Týn
nad Vltavou a je navržena na severovýchodním okraji Týna nad Vltavou. Hlavním důvodem pro její vymezení je vazba
na současně zastavěné území a stávající sítě technické infrastruktury, jedná se logické uzavření zastavitelného území
města, rozvolněnou nízkopodlažní zástavbu, umožňující klidné příměstské bydlení na přechodu do volné krajiny.
V městě se dá očekávat vzrůst poptávky po pozemcích pro bydlení v souvislosti s plánovanou dostavbu JETE.
• M-SO4 Týn nad Vltavou jih, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚP Týn
nad Vltavou a je navržena na jižním okraji Týna nad Vltavou na pravém břehu řeky Vltavy. Hlavním důvodem pro její
vymezení je umístění v proluce současně zastavěného území a ve vazbě na stávající sítě technické infrastruktury, jedná
se logické uzavření zastavitelného území města, rozvolněnou nízkopodlažní zástavbu, umožňující klidné příměstské
bydlení na přechodu do volné krajiny v atraktivní poloze na jihozápadně orientovaném svahu na pravém břehu řeky
Vltavy, zastavitelné plocha bude od navazující volné krajiny oddělena stávajícím pásem vysoké zeleně.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování
• N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena dle schváleného ÚPnSÚ Písek a jeho změn, ÚPVÚC Písecko – Strakonicko
a jeho změn a návrhu ZÚR JČK 1 km SZ od Písku mezi sil I/20 a silnicí III. třídy směr Čížová a Dobešickou silnicí.
Plocha je výborně dopravně dostupná, jsou k ní dovedeny sítě technické infrastruktury a navazuje na stávající
průmyslovou zónu.
• N-VS2 Týn nad Vltavou, plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena v souladu s návrhem ZÚR
JČ kraje a ÚP Týn nad Vltavou na jižním okraji města. Hlavním důvodem pro její vymezení je využití opuštěného areálu
vojska a navazujících ploch nevyužitých výrobních areálů, které jsou převážně v majetku města. V návaznosti na
plánovanou dostavbu JETE je zde předpoklad k rozvoji skladových, logistických a lehkých výrobních areálů s výbornou
dopravní dostupností.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci
• N-SR1 Velký Vír, v ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Kožlí a
v blízkosti stávajícího kempu Velký Vír. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je vytvořit předpoklady pro rozvoj
nových aktivit a atraktivit v oblasti sportovně rekreačních aktivit, dobře dopravně dostupné, v jednom z hlavních center
rekreační oblasti na levém břehu Orlické nádrže, ve vazbě na stávající ubytovací zařízení (kemp Velký Vír, marína
Barrandovská zátoka). Hlavní náplní jsou plochy pro golfové hřiště, které je z části navrženo jako součást krajinné
památkové zóny, proto je kladen důraz na citlivé zakomponování stávajících prvků krajinné zeleně (remízky, stromořadí i
soliterní vysoká zeleň), dále se jako součást této plochy předpokládá mimo KPZ Orlicko i rozvoj dalších outdoorvých
aktivit (například bikepark, lanové centrum apod.), případně i rozvoj ubytovacích aktivit ve formě hotelu s vyšším
ubytovacím standardem. Tyto nově navržené plochy a aktivity mají za cíl prodloužit sezónu u Orlické nádrže a přilákat
další návštěvníky
• N-SR 2 Radava, v ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na pravém břehu Orlické nádrže u sídla Chrást a
ve vazbě na stávající kemp Radava. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je vytvořit předpoklady pro rozvoj
nových aktivit a atraktivit v oblasti sportovně rekreačních aktivit, dobře dopravně dostupné, v jednom z hlavních center
rekreační oblasti na pravém břehu Orlické nádrže,ve vazbě stávající ubytovací zařízení (kemp Radava, hotel Radava).
Hlavní náplní jsou plochy pro golfové hřiště, u kterého je kladen důraz na citlivé zakomponování stávajících prvků
krajinné zeleně (remízky, stromořadí i soliterní vysoká zeleň), dále se jako součást této plochy předpokládá i rozvoj
dalších outdoorvých aktivit (například aquapark, vodní atrakce, lanové centrum, skatepark, dráha pro inline brusle,
teambuilding apod.), případně i rozvoj ubytovacích aktivit ve formě hotelu s vyšším ubytovacím standardem. Ve vazbě
na tyto aktivity je navrženo navýšení standardu stávajícího sportovního přístavu ve Voltýřovské zátoce na zařízení typu
Marína, včetně dobudování potřebného vybavení a zázemí. Tyto nově navržené plochy a aktivity mají za cíl prodloužit
sezónu u Orlické nádrže a přilákat další návštěvníky
• N-SR 3 Nový Dvůr, plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu s návrhem ZÚR JČK, ÚP Hosty a ÚP Všemyslice.
Plocha je navržena ve vazbě na stávající rekreační zařízení v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice, přičemž hlavní
- 185 -
náplní této plochy má být golfové hřiště, jako vhodné doplnění sportovně rekreační vybavenosti, ve specifické oblasti
nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Tato navrhovaná aktivita vhodně přispěje k rozvoji turistického a cestovního
ruchu, a tím i k posílení pilíře hospodářského využití území, navržené golfové hřiště obohatí rekreační potenciál území a
zatraktivní trasu navrhované vodní cesty, pro kterou jsou doprovodné aktivity podobného typu potřebné. Součástí této
rozvojové plochy jsou rovněž ve vazbě na rekreační zařízení Nový Dvůr navrženy i další outdoorové aktivity (aquapark,
pláže s vodními atrakcemi, lanové centrum, teambuilding, skatepark, dráha pro inline brusle apod.).
• N-SR 4 Týn nad Vltavou, plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu s návrhem ZÚR JČK a ÚP Týn nad Vltavou.
Plocha pro golfový areál je navržena v prostoru bývalého vojenského cvičiště, má bezprostřední vazbu na město Týn
nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě, která je součástí navrhované vodní cesty a město Týn
nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu NSOB1 Orlicko, takže tato navrhovaná aktivita vhodně přispěje k rozvoji turistického a cestovního ruchu.
Významné rozvojové plochy místního významu pro sportovní a rekreační funkci
• M-SR1 Staré Sedlo, v ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Orlík
nad Vltavou. Hlavním důvodem je vymezení v jednom z hlavních center rekreační oblasti na levém břehu Orlické nádrže,
ve formě plochy sportovního přístavu pro středisko praktické výuky plavby a navigace České unie námořního jachtingu,
se střediskem vodní záchranné služby. Toto zařízení je navrženo v ve vazbě na stávající rekreační a ubytovací zařízení
ve Starém Sedle, postupně je navrženo jeho vybavení potřebnými zařízeními pro tuto kategorii přístavu, zajištění
přístupu po stávající místní komunikaci, která má sloužit i jako cyklotrasa k navrhovanému přívozu. V další podrobnější
ÚPD, ÚPP je potřeba zajisti vhodně uspořádán této plochy, aby byl umožněn současný provoz sportovního přístavu i
přívozu.
• M-SR 2 Zvíkovské Podhradí, v ÚS Orlicko je v souladu s ÚP Zvíkovské Podhradí vymezena sportovně rekreační
plocha u sídla Zvíkovské Podhradí. Hlavním důvodem vymezení této plochy je její výborná dopravní dostupnost a
umístění v těžišti cestovního a turistického ruchu v řešeném území. Plocha je navržena ve vazbě na stávající a
navrhovanou zástavbu v obci které je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1. Obec je významným centrem
turistického a cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad rozvoje sportovně rekreační
funkce (například s malým golfovým hřištěm, případně i dalšími outdoorovými aktivitami), využití plochy však musí
korespondovat s podmínkami OP hradu Zvíkov a musí respektovat krajinný ráz.
• M-SR3 Týn nad Vltavou, v ÚS Orlicko je navržena v souladu s ÚP Týn nad Vltavou je na levém břehu Vltavy. Hlavním
důvodem pro její návrh je využití plocha přestavby uvolněného a nevyužitého vojenského areálu s charakterem
brownfields na plochu pro občanskou vybavenost městského až nadmístního významu. pro sportovně rekreační využití,
s vazbou na Vltavskou vodní cestu formou krátkodobého kotviště.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin
V ÚS Orlicko jsou vymezeny níže uvedené územní rezervy pro plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin
tak, aby bylo co nejvíce zabezpečeno využívání místních zdrojů nerostných surovin pro rozvojové záměry v rámci řešeného
území.
• PT2 Územní rezerva pro plochu těžby Podolí II – Kosejřín, kdy navržená územní rezerva pro těžbu stavebního
kamene v k.ú. Bošovice u Čížové, Křešice a Třebkov je odůvodněna potřebou zajištění surovin pro výstavbu R4.
• PT3 Územní rezerva pro plochu těžby Jehnědno, jde o rezervu pro budoucí těžbu jílu a kaolinitu v k.ú. Jehnědno, jako
nepostradatelné suroviny.
• PT4 Územní rezerva pro plochu těžby Albrechtice nad Vltavou, jedná o se rezervu pro případnou budoucí těžbu
stavebního kamene, v rámci bilancovaného ložiska výhradního Albrechtice v k.ú. Albrechtice nad Vltavou, s vědomím
potřeb mnoha navržených stavebních záměrů dopravní infrastruktury a potřebnosti stavebních surovin pro ně pokud
možno v regionu.
B.3.2.6.2. Zásobování vodou a odkanalizování
Výchozím podkladem pro návrh zásobování pitnou vodou je PRVKUC a dále jako podklad sloužily plány rozvoje hlavních
provozovatelů (Vak JČ , 1. JVS a.s. a JVS Jižní Čechy. Stanovená záplavová území jsou zakreslena dle podkladů
poskytnutých pořizovatelem, v rámci zpracovaných územně analytických podkladů.
Koridory vodovodních řadů nadmístního významu
• N-V1 – vybudování N-V1 umožní zásobování dalších obcí a měst kvalitní pitnou vodou z VS JČ a vyřeší problematické
nedostatečné zásobení těchto lokalit pitnou vodou.
• N-V2 – vybudování N-V2 umožní napojení obcí v oblasti Milevska na vodovod Bernartice, který je napojen na řady VS
JČ a vyřeší problematické a nedostatečné zásobení těchto lokalit pitnou vodou.
• N-V3 – vybudování V-V3 umožní napojit i malé obce s nedostatečnými zdroji na vodovod Albrechtice nad Vltavou.
- 186 -
Koridory a plochy ČOV a kanalizačních řadů nadmístního významu (v případě realizace společných ČOV pro několik
obcí – 2. varianta řešení odkanalizování)
• N-VA1 – vybudování společné ČOV pro obce Mirotice, Cerhonice a Ostrovec zajistí odvedení odpadních vod z těchto
obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Ostrovec. Toto řešení
zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi
jednotlivé subjekty.
• N-VA2 – vybudování společné ČOV pro obce Myštice, Buzice, Škvořetice a Lom zajistí odvedení odpadních vod z těchto
obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Buzice. Toto řešení zajistí
společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé
subjekty.
• N-VA3 – vybudování společné ČOV pro obce Rakovice, Čimelice, Smetanova Lhota a Varvažov zajistí odvedení
odpadních vod z těchto obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce
Varvažov nebo Smetanova Lhota. Toto řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně
také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé subjekty.
• N-VA4 – vybudování společné ČOV pro obce Myslín, Mirovice a Horosedly zajistí odvedení odpadních vod z těchto obcí
na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Mirovice. Toto řešení zajistí
společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé
subjekty.
• N-VA5 – vybudování společné ČOV pro obce Králova Lhota, Lety, Nerestce zajistí odvedení odpadních vod z těchto
obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Králova Lhota. Toto řešení
• N-VA6 – vybudování společné ČOV pro obce Orlík nad Vltavou, Nevězice , Probulov zajistí odvedení odpadních vod
z těchto obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Orlík nad Vltavou.
Toto řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů
mezi jednotlivé subjekty.
Tato varianta byla zpracována pouze pro obce, které projevily zájem zapojit se do tohoto řešení. Jedná se i o obce, které se
nacházejí mimo řešené území, jejich katastrální území jsou vyznačena ve výkresové části studie, ve výkrese širších vztahů.
Při řešení této varianty 2 je navrženo celkem 6 ČOV společných pro několik obcí. ČOV jsou vytypovány tak, aby byla možná
jejich realizace jak z hlediska technického (konfigurace terénu, možnost vedení dálkových kanalizačních sběračů na
centrální ČOV, společné povodí..), tak z hlediska ekonomického (náklady na výstavbu dálkových kanalizačních sběračů,
počet a velikost čerpacích stanic…). Návrhy byly zpracovány na úrovni měřítka mapy hlavního výkresu této studie. Pro
posouzení vhodnosti návrhu a případnou realizaci doporučujeme zpracovat pro jednotlivé společné ČOV detailnější studie,
které budou spojeny s podrobnějším průzkumem terénu a budou obsahovat také orientační odhad investičních nákladů.
Koridory a plochy ČOV, vodovodů a kanalizací místního významu
• V80, V82, V83, V85, V86 Kluky a všechny místní části vybudováním vodovodu a posílením zdrojů dojde ke zlepšení
zásobování těchto obce Kluky a jejích místních částí pitnou vodou
• V122 – Chrášťany, vybudování nového vodovodu a jeho napojení na vodojem Dražíč. Toto řešení vychází jako technicky
nejlepší, vodojem Dražíč se nachází v blízkosti obce Chrášťany a jeho kapacita je dostatečná. Vybudováním vodovodu
se zlepší zásobování obyvatel obce pitnou vodou.
• V8 – Orlík nad Vltavou, vybudování nového vodojemu a posílení zdrojů. Toto řešení zajistí obyvatelům obce pitnou vodu
v dostatečném množství.
• V41 – Varvažov vybudování a posílení vodovodu. Studie nedoporučuje toto řešení. Současný vodovod vyhovuje i pro
budoucí zásobování obce.
• V91, V92 – Dolní Novosedly, místní části Chrastiny a Horní Novosedly vybudování nového vodovodu (převzato z ÚPn).
Studie doporučuje podrobné šetření na místě, protože kvalita i množství vody ve stávajících studních je dostačující.
• V39 – Vráž, vybudování vodovodu (převzato z ÚPn), stávající vodovod vyhovuje pro zásobování obce, z tohoto důvodu
studie nedoporučuje jeho realizaci.
• V107 – Dražíč, místní část Vranov nová ČOV (převzato z ÚPn) studie nedoporučuje vybudování nové ČOV v této místní
části. Počet obyvatel je velmi nízký a náklady na vybudování ČOV jsou vysoké. Doporučujeme splaškové vody
zachytávat v bezodtokových vodotěsných jímkách a ty následně odvážet k likvidaci na větší ČOV v blízkosti obce.
• V109 – Albrechtice, místní část Jehnědno nová ČOV. ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do
budoucna.
• V128 – Albrechtice, místní část Údraž nová ČOV. ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do
budoucna.
- 187 -
• V84 – Kluky, místní část Březí (převzato z ÚPn) studie nedoporučuje vybudování nové ČOV v této místní části. Počet
obyvatel je velmi nízký a náklady na vybudování ČOV jsou vysoké. Doporučujeme splaškové vody zachytávat
v bezodtokových vodotěsných jímkách a ty následně odvážet k likvidaci na větší ČOV v blízkosti obce.
• V100 – Slabčice, místní část Písecká Smoleč kanalizace a nová ČOV. Kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních vod
z obce a umožní rozvoj obce do budoucna.
• V6 – Kožlí vybudování kanalizace a ČOV. Nová kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj
obce do budoucna.
• V26 – Probulov vybudování kanalizace a ČOV. Kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj
obce do budoucna.
• V40 – Vráž vybudování 1 centrální ČOV. ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna.
Vybudováním pouze 1 centrální ČOV budou do budoucna sníženy náklady na provoz.
• V56, V57, V73 – Čížová a místní části Zlivice a Nová Ves vybudování kanalizace s přečerpáváním na ČOV Písek.
Odvedení odpadních bod z obcí zajistí odkanalizování těchto a likvidaci odpadních vod na ČOV Písek. Toto je
podmínkou dalšího rozvoje obcí.
• V28 – Nevězice vybudování jedné centrální ČOV pro celou obec. ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní
rozvoj obce do budoucna. Vybudováním pouze 1 centrální ČOV budou do budoucna sníženy náklady na provoz.
• V66a – Záhoří místní část Svatonice vybudování nové kanalizace napojené na obec Záhoří. Kanalizace zajistí odvedení
odpadních vod na obecní ČOV, kde budou vyčištěny.
• V88 – Záhoří místní část Třešně kanalizace a ČOV (převzato z PRVKÚK). Studie nedoporučuje vybudování nové ČOV
v této místní části. Počet obyvatel je velmi nízký a náklady na vybudování ČOV jsou vysoké. Doporučujeme splaškové
vody zachytávat v bezodtokových vodotěsných jímkách a ty následně odvážet k likvidaci na větší ČOV v blízkosti obce.
• V115 – Týn nad Vltavou, místní část Nuzice vybudování kanalizace a ČOV. Kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních
vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna.
• V139 – Týn nad Vltavou, místní část Předčice vybudování kanalizace a ČOV. Kanalizace a ČOV zajistí čištění
odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna.
• Pro ostatní VPS ve schválených ÚPD platí všeobecně: Návrhy zásobování vodou – zlepší se zásobování
obyvatelstva daných obcí pitnou vodou, jak kvalitativně, tak kvantitativně. Odkanalizování a výstavba nových ČOV –
dojde ke zlepšení kvality vody v tocích (recipientech) a následně v Orlické nádrži.
Vodní toky
Území Orlicka se nachází ve správním území Povodí Vltavy s.p. v Praze. Některé drobné vodní toky jsou ve správě jiných
právnických osob – Zemědělská vodohospodářská správa, Oblastní správa Lesů ČR s.p. aj.
Toky, nacházející se v řešeném území náleží do povodí hlavního toku 1. řádu Vltavy.
Povodí Vltavy v řešeném území sestává z těchto větších dílčích povodí:
Otava, do které vtékají:
Lomnice, Zlivický potok, Vrcovický potok, Jiher, Mehelnický potok
Lužnice, do které vtékají:
Židova strouha, Nuzický potok, Hvožďanský potok, Bílinský potok, Hostecký potok
Dále se v zájmovém území Orlicka nachází velké množství povodí potoků, které se vlévají přímo do Vltavy. V textové části
nejsou uvedeny, ale jsou zřejmé z výkresové části.
Stav a kvalita vodních ploch a vodních zdrojů jsou určujícím faktorem pro životní podmínky obyvatel na území Orlicka a pro
rozvoj dotčeného území. S ohledem na ochranu vodních zdrojů a povrchových vod na území Orlicka jsou provedeny tyto
návrhy:
• Ve studii jsou stanoveny základní zásady ochrany kvality a množství povrchových a podzemních vod a vodních zdrojů.
• V lokalitách bez možnosti zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou byly navrženy nové vodovody, které umožní
rozvoj daných lokalit.
• V zájmovém území se stále nachází velké množství lokalit bez čištění odpadních vod. Z tohoto důvodu jsou v rámci
studie navrženy nebo převzaty (z ÚPn) čistírny odpadních vod (ČOV).
• Na velké části zájmového území je provedena nedostatečná ochrana území proti povodním. Ve studii jsou stanoveny
všeobecné zásady protipovodňové ochrany území. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě
samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a
odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány.
Čistota vod a eutrofizace nádrže Orlík
Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a
na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Jakost povrchových i podzemních vod ovlivňují bodové zdroje znečištění jako jsou
města a obce.
- 188 -
Plošné znečištění vod zemědělskou činností je způsobeno nadměrným užíváním agrochemikálií. Podmínky pro postupné
zlepšení kvality vod zajišťuje Nařízení č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a
statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
Ochrana prakticky všech vodních zdrojů, určených k hromadnému zásobování pitnou vodou, je zabezpečena vyhlášením
ochranných pásem. Je nutno chránit nejen zdroje využívané, ale všechny vodní zdroje, což zajišťuje chránit zdroje kvalitní
vody do budoucnosti.
Problematika eutrofizace nádrže Orlík.
Problematika řešení eutrofizace nádrže Orlík je složitá, neboť ji v zásadě nelze vyřešit dokonalým vyčištěním odpadních vod
produkovaných v přilehlém povodí okolního území nádrže.
Dostavba kanalizací a čistíren odpadních vod v okolních obcích je nezbytná. Je nutné dále zvýšenou měrou odstraňovat při
čištění odpadních vod i fosfor, a to již v úrovni připojených 100 EO, v případě penziónů poblíž nádrže i o nižší kapacitě.
Významný posun v úrovni čištění odpadních vod především co se týká odstraňování fosforu v řešeném území je nutný.
Přesto pozitivní dopad těchto opatření z hlediska potlačení projevů eutrofizace se prakticky neprojeví, pokud zároveň
nedojde ke snížení obsahu fosforu v povrchových vodách přitékajících do nádrže.
K otázce snížení obsahu povrchových vod v povodí údolní nádrže Orlík:
V tab.č.78 jsou uvedeny koncentrace celkového fosforu v povrchových vodách (charakteristické hodnoty c90). S určitým
zjednodušením lze říci, že potlačení eutrofizačních projevů by bylo možno očekávat v případě poklesu charakteristické
hodnoty celkového fosforu na 0,15 mg/l v hlavních přítocích. Dosažení této hodnoty je reálné v případě Vltavy a Otavy,
dosáhnout této hodnoty u Lužnice je obtížné a znamená v praxi vyvíjet enormní tlak na snižování bodového, plošného a
difúzního znečištění.
Co se týká obecně plošných zdrojů znečištění, lze ve výhledu očekávat jistý pokrok v důsledku prosazování a uplatňování
zásad správné zemědělské praxe. Méně lze již očekávat v případě rybářského obhospodařování rybníků. Všeobecně je
snižování plošného a difúzního znečištění dlouhodobou záležitostí, kterou nelze vyřešit okamžitou realizací některých dílčích
opatření. Zásadnější pokrok v této oblasti přinese s sebou spíše další technicko-ekonomický rozvoj společnosti.
Jiná situace je v případě bodových zdrojů znečištění, kde existuje určitá rezerva, která je řešitelná v současných
ekonomicko-společenských podmínkách. V zásadě to znamená na řadě čistíren odpadních vod snížit odtokové koncentrace
Pcelk. na hodnotu pod 1 mg/l a tuto hodnotu důsledně dodržovat v průběhu celého roku.
Co je nutné pro dosažení této hodnoty udělat:
• Některé ČOV mají technologii na biologické odstraňování fosforu a případně ještě osazené zařízení na chemické srážení
fosforu. U takových ČOV není problém zařízení v plném rozsahu provozovat a dosáhnout hodnoty Pcelk. hluboko pod 1
mg/l. Toto opatření představuje v zásadě minimální zvýšení provozních nákladů, a tudíž zanedbatelný dopad na zvýšení
stočného. Příkladem ČOV, která v předmětném ukazateli zdaleka nevyužívá technologických možností, je ČOV
Jindřichův Hradec.
• Na některých ČOV je osazeno pouze chemické srážení fosforu, které je však a) neprovozováno, b) provozováno
nedůsledně (limit překračován ), c) provozováno dle vodoprávního povolení, ale limit je nastaven vysoko. Na těchto ČOV
důsledně provozovat celoročně chemické srážení fosforu a stanovit nízký limit Pcelk. max. 1 mg/l.
• Představuje zpravidla zvýšení provozních nákladů s nevýznamným dopadem do ceny stočného.
• Na některých ČOV osadit zařízení na chemické srážení fosforu, stanovit limit a důsledně celoročně provozovat.
Představuje investiční náklady na zařízení (zásobník + čerpadlo) a zvýšení provozních nákladů s nevýznamným
dopadem do ceny stočného.
• Opatření na dostavbu kanalizací a ČOV platí všeobecně a při každé dostavbě (intenzifikaci) zvažovat stanovení
náročného limitu pro Pcelk.
Správce povodí v tab. č.69 uvádí ČOV, kde existuje rezerva v odstraňování fosforu. Na základě údajů provozovatelů
vychází tato rezerva minimálně na cca 20 t fosforu ročně, které je možno relativně snadno odstranit z odpadních vod. Pokud
správce povodí vychází z vlastních údajů, domnívá se, že odstranitelná rezerva je minimálně 25 – 30 t fosforu ročně.
Uplatňování těchto požadavků v praxi brání:
• investiční náklady na pořízení technologie či navýšení investičních nákladů při rekonstrukcích
• obavy ze zvýšení stočného (zpravidla neopodstatněné)
• legislativně předepsané limity nař. vlády 229/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uplatňování limitu Pcelk. menšího
než 1 mg/l znamená jej zavést tam, kde není vůbec předepsán (kategorie do 2 000 EO) nebo jej zpřísnit v případě vyšší
kategorie znečištění nad rámec výše uvedeného nařízení vlády.
- 189 -
(Výše uvedené údaje o eutrofizaci vody a podklady pro následující tabulky byly poskytnuty Povodím Vltavy s.p., České
Budějovice, závod Horní Vltava).
Tabulka 70 – koncentrace fosforu v povrchových vodách
Profil
Vltava (Kořensko pod)
Falše (Č. Budějovice)
Volařský potok (Dolary)
Křemžský potok (Holubov pod)
Dehtářský potok (Bavorovice)
Bezdrevský potok (Zliv)
Stropnice (Pašínovice)
Svinenský potok (Komařice)
Lužnice (Koloděje n/Luž.)
Smutná (Bechyně nad)
Nežárka (Veselí nad Luž.)
Kamenice (Jarošov n/Nežárkou)
Žirovnice (Jarošov nad Nežárkou)
Studenský potok (Studená pod)
Řečice (Cikar)
Otava (Topělec)
Volyňka (Strakonice)
Živný potok (Běleč)
Lomnice (Dolní Ostrovec)
Skalice (Varvažov)
Tabulka 71 – množství odstranitelného fosforu v odtoku z ČOV
Průměr
(mg/l)
C90
0,12
0,09
0,15
0,16
0,23
0,24
0,18
0,17
0,23
0,32
0,18
0,21
0,36
1,40
0,18
0,11
0,15
0,25
0,33
0,27
0,17
0,15
0,26
0,26
0,39
0,39
0,29
0,30
0,34
0,53
0,26
0,44
0,71
2,60
0,24
0,19
0,24
0,49
0,66
0,56
Lokalita
t/tok
Vimperk (Volyňka)
Volyně (Volyňka)
Prachatice (Živný potok)
Bavorov (Blanice)
Vlachovo Březí (Blanice)
Husinec (Blanice)
ČOV Strunkovice nad Blanicí (Blanice)
ČOV Bosňany
ČOV Katovice (Otava)
ČOV Strakonice (Otava)
ČOV Písek (Otava)
Rožmitál pod Třemšínem (Skalice)
Březnice (Lomnice)
Mirovice (Lomnice)
Blatná (Lomnice)
ČOV Volary (Volarský potok)
ČOV Loučovice (Vltava)
ČOV Vyšší Brod (Vltava)
ČOV Chvalšiny (Chvalšinský potok)
0,2
0,3
1,0
0,1
0,15
0,25
0,1
0,3
0,2
1,0
1,0
0,4
0,2
0,1
0,1
0,2
0,15
0,15
0,4
- 190 -
Lokalita
t/tok
ČOV Křemže (Křemžský potok)
ČOV Netolice (Bezdrevský potok)
ČOV Lhenice (Bezderevský potok)
ČOV Zliv (Bezdrevský potok)
ČOV Nové Hrady (Stropnice)
ČOV Trhové Sviny (Stropnice)
ČOV Borovany (Stropnice)
ČOV Římov (Malše)
ČOV Boršov (Vltava)
ČOV Hluboká n/Vlt. – město (Vltava)
ČOV Hluboká n/Vlt. – Zámostí (Vltava)
ČOV Kamenný Újezd (Malše)
ČOV Purkarec (Vltava)
Týn n/Vlt. (Vltava)
ČOV Jarošov nad Nežárkou (Nežárka)
ČOV Jindřichův Hradec (Nežárka)
ČOV Nová Včelnice (Kamenice)
ČOV Žirovnice (Žirovnice)
ČOV Kardašova Řečice (Řečice)
ČOV Studená (Studenský potok)
ČOV Kunžak
ČOV České Velenice (Lužnice)
ČOV Suchdol (Lužnice)
ČOV Nová Bystřice (Koštěnický potok)
ČOV Hamr (Koštěnický potok)
ČOV Třeboň
ČOV Lomnice nad Lužnicí
ČOV Lišov (Lužnice)
ČOV Soběslav (Lužnice)
ČOV Malšice (Lužnice)
ČOV Tábor (Lužnice)
ČOV Tábor Klokoty (Lužnice)
Bechyně (Lužnice)
Milevsko (Smutná)
Celkem
0,15
0,3
0,15
0,4
0,2
0,4
0,6
0,1
0,9
0,15
0,3
0,4
0,1
0,4
0,1
3,0
0,3
0,3
0,25
1,4
0,5
0,2
0,6
0,3
0,25
1,0
0,2
0,5
0,6
0,1
0,8
0,8
0,4
0,2
22,65
Vodní plochy
V zájmovém území Orlické nádrže se nachází velké množství rybníků. Rybníky jsou využívány zejména k chovu ryb, dále
mohou sloužit jako k vyrovnávání odtoku vody, ale pouze místního významu nebo k rekreačním účelům.
Všechny rybníky nacházející se nejen v zájmovém území, ale v celém povodí nádrže Orlík mají vliv na kvalitu vody v nádrži.
Kvalita vody na odtoku z rybníků ovlivňuje kvalitu vodních toků a dále pak kvalitu vody v nádrži Orlík. Největším současným
problémem jsou usazeniny v rybnících, mohou obsahovat i těžké kovy. Jejich odbahňování probíhá zatím nedostatečně a je
potřeba tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. Dále ovlivňuje kvalitu vody na odtoku z rybníků hospodaření na nich.
V souvislosti s tím a s rozvojem rybářství je potřeba zpracovávat technickou dokumentaci jednotlivých rybníků a manipulační
řády rybničních soustav. Provádět správnou údržbu a opravy jednotlivých rybníků. S ohledem na minimalizaci možného
znečištění vodních toků přecházet v odůvodněných případech z intenzivního rybochovného využití rybníků na polointenzivní
- 191 -
a extenzivní. Zejména v místech horního toku vodotečí je potřeba realizovat hospodaření na rybnících na principu přirozené
úživnosti.
Rekreační využití vodní plochy Orlík
V blízkosti vodní nádrže Orlík neleží žádné velkoplošné chráněné území. Kvalita vody v nádrži je ovlivněna zajištěním
likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů),
z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže. Všude, kde je v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná
kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je nutno upřednostnit odvádění splaškových vod do této kanalizace. Kde
není kanalizace vybudována bude nutno vybudovat novou kanalizaci a ČOV.
Dále je nutné vyřešit znečištění vody splachy ze zemědělských pozemků, především formou zatravnění a řadou
protierozních opatření. V blízkosti břehů nádrže preferovat výsadbu lesů nebo zatravněných ploch.
V rámci plavby je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. Odlišný charakter
jednotlivých druhů odpadních vod vyžaduje, aby odkanalizování areálů přístavišť bylo důsledně řešeno oddílnou kanalizací.
Samostatným problémem je produkce odpadních vod na lodích. Ty budou vesměs vybaveny chemickou toaletou. V rámci
plavby po nádrži je nutno zabezpečit - shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech.
• Nádní vody, vody z ploch servisů a ploch u čerpacích stanic pohonných hmot, je nutno bezpodmínečně akumulovat
v bezodtokých jímkách a vyvážet na základě smluvního vztahu na vhodnou ČOV; v žádném případě nelze tyto vody
vypouštět do vodní nádrže! (viz územně plánovací podklad Hydroprojektu)
• Vody z frekventovaných parkovišť lze vypouštět do vodní nádrže po důkladném předčištění, které spolehlivě zajistí
podstatnou redukci usaditelných a ropných látek
• Předcházející dva druhy odpadních vod nelze vzhledem k jejich rozdílnému složení slučovat a navrhovat pro ně
společný způsob likvidace
- 192 -
Tabulka 72. – Největší znečišťovatelé z celého povodí v Jihočeském kraji, náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (mg/l)
Nazev
Zdroj
HyPo
množs
tví
tis.m3/ BSK5
mg/l
rok
CHSK
mg/l
NL
mg/l
8,9
96,5
240,8
79,3
Vltava
8,7
138,0
377,0
160,0
Lomnice
6,2
69,4
178,0
62,0
Otava
15,2
91,0
231,0
49,0
Vodní tok
řkm
místa vypouštění
bezejmenný P přítok
1,5
Obec
k.ú.
Obec Kostelec n/Vlt VK
1x volná výusť
Obec Zvíkovské Podhradí
VK
2x volná výusť
Kostelec nad
Vltavou
Zvíkovské
Podhradí
Kostelec nad
Vltavou
1-08-05-001
Zvíkovské
Podhradí
1-08-04-066
Otava
2,0
Obec Bezdědovice VK
6x volná výusť
Bezdědovice
Bezdědovice
1-08-04-016
Závišínský potok
2,0
Obec Lnáře VK
VaKJČ
Milenovice VK
4x volná výusť
Lnáře
Lnáře
1-08-04-003
Lomnice
41,4
RAS
mg/l
N-NH4
mg/l
Nanorg
mg/l
Pcelk
mg/l
186,0
20,0
21,2
3,8
52,9
4,6
JIHOČESKÝ KRAJ
2
3
153
12
17
19
20
22
28
29
31
32
34
35
37
43
154
155
54
56
59
Vltava
Protivín
Obec Číčenice VK
3x volná výusť
Protivín
Milenovice
1-08-03-084
Blanice
20,5
Otava
11,3
60,7
152,8
32,3
2x volná výusť
Číčenice
Číčenice
1-08-03-083
Radomilický potok
2,7
83,0
95,5
25,8
Libějovice
1-08-03-080
100,0
300,0
78,0
1-08-03-075
Libějovický potok
3,5
bezejmenný přítok
náhonu
1,0
Blanice
18,0
Radomilický
potok
15,7
Náhon
od
Blanice
10,6
61,0
159,0
47,0
1-08-03-017
Blanice
66,5
17,9
79,0
197,0
31,0
20,4
184,0
Obec Libějovice VK
7x volná výusť
1.JVS Vodňany Pražák
VK
2x volná výusť
ČOV
DOSI Čkyně Záblatí ČOV ŠN+zemní filtr
Vodňany
Libějovice
Vodňany
(Pražák)
Záblatí
Záblatí
Obec Ražice VK
4x volná výusť
Ražice
1,1
Obec Doubravice VK
3x volná výusť
Doubravice
Ražice
1-08-02-082
Doubravice u
Strakonic
1-08-02-068
meliorační strouha
1,0
Otava
Řežabinecký
potok
Brložský
potok
7,0
206,0
404,0
161,0
Obec Kestřany VK
6x volná výusť
Kestřany
Kestřany
1-08-02-067
bezejmenný L přítok
0,5
Otava
9,1
98,0
132,0
64,0
Obec Cehnice VK
5x volná výust
TS
STRAKONICE
Modlešovice VK
1x volná výusť
Cehnice
Cehnice
1-08-02-060
Cehnický potok
4,8
Otava
18,5
76,0
186,3
28,5
Strakonice
Modlešovice
1-08-02-052
3,0
6,9
132,0
315,0
34,0
Obec Droužetice VK
2x volná výusť
AQUAŠUMAVA Stachy
ČOV2 hřbitov
MB ČOV VHS
Droužetice
Droužetice
1-08-02-049
1,4
Otava
Řepický
potok
5,1
181,0
450,0
Stachy
1-08-02-010
Spůlka
13,2
Volyňka
9,4
101,0
211,7
1-08-01-140
Drachkovský potok
3,7
6,0
65,7
56,4
1-08-01-123
Mečichovský potok
4,1
Otava
Březový
potok
6,9
60,0
53,0
1-07-05-004
Albrechtický potok
2,3
34,2
60,0
80,0
1-07-04-117
Branický potok
14,4
134,7
1-07-04-114
Blatecký potok
Obec Drachkov VK
3x volná výust
Drachkov
Stachy
Drachkov
Strakonic
Obec Mečichov VK
1x volná výusť
Mečichov
Albrechtice
nad Vltavou
Mečichov
Albrechtice
nad Vltavou
Branice
Branice
Březnice
Bechyně
Obec Albrechtice n/Vlt VK 4x volná výusť
Obec Branice VK
Obec
Březnice
Bechyně VK
3x volná výusť
u
6x volná výust
Březnice
15,5
4,0
256,0
41,3
63,2
u
u
193
Vltava
Bílinský
24,4 potok
Židova
1,6 strouha
9,7
169,0
247,7
159,0
52,7
120,0
Nazev
Zdroj
HyPo
Vodní tok
Božejovice
1-07-04-101
Božejovický potok
3,2 Smutná
10,4
75,0
156,0
30,0
180,0
350,0
Obec
Jistebnice
Božejovice VK
3x volná výust
Jistebnice
65
71
Obec Řepeč VK
Obec
Sudoměřice
Tábora VK
Oltyňský potok
7x volná výusť
Řepeč
Řepeč
1-07-04-085
Sudoměřice u Sudoměřice u
Tábora
Tábora
1-07-04-070
5x volná výust
Ústrašice
156
80
83
84
86
157
88
91
93
94
97
100
104
117
1x volná výusť
Obec Ústrašice VK
Černý potok
8,7 Lužnice
Košínský
2,4 potok
7,4
150,0
Ústrašice
1-07-04-049
Maršovský potok
1,4 Lužnice
8,7
140,0
138
139
145
146
CHSK
mg/l
NL
mg/l
3x volná výust
Myslkovice
Myslkovice
1-07-04-040
Myslkovický potok
4,0 Lužnice
11,7
160,0
Zvěrotice
Zvěrotice
1-07-04-039
Černovický potok
4,5 Lužnice
7,5
125,0
254,0
41,5
Obec Budislav VK
2x volná výusť
Budislav
Černovický potok
16,2 Lužnice
16,0
61,0
140,0
131,0
Obec Mlýny VK
4x volná výust
Mlýny
Budislav
1-07-04-035
Mlýny
u
Choustníku
1-07-04-033
Černovický potok
9,6
107,0
244,3
79,6
Obec Psárov VK
1x volná výust
Psárov
Psárov
1-07-04-031
Psárovský potok
24,6 Lužnice
Černovický
1,4 potok
8,4
240,0
320,0
160,0
Obec Přehořov VK
4x volná výust
Přehořov
Přehořov
1-07-04-025
135,0
354,0
72,0
2x volná výust
Řípec
Řípec
14,3
89,5
174,0
85,3
Obec Borkovice VK
4x volná výust
Borkovice
Borkovice
1-07-04-009
1-07-04005/1
Blatská stoka
5,2 Lužnice
Doňovský
1,8 potok
Bechyňský
5,2 potok
12,3
VaKJČ Řípec VK
Dírenský potok
melior.do
ryb.Špitálek
14,6
65,5
VaKJČ Zlukov VK
2x volná výusť
Zlukovský potok
0,8 Nežárka
13,5
110,2
209,1
VaKJČ Stráž n/Než VK
2x volná výusť
Zlukov
Zlukov
1-07-03-078
Stráž
nad Stráž
nad
Nežárkou
Nežárkou
1-07-03-057
Nežárka
29,4 Lužnice
45,0
60,3
123,3
76,8
Nezdara Strmilov VK
6x volná výusť
1.JVS
Veselí
n/Luž
Horusice VK
1x volná výust
Strmilov
Strmilov
Veselí
nad
Lužnicí
Horusice
1-07-03-038
Hamerský potok
20,7 Nežárka
17,0
169,0
389,0
108,0
1-07-02-065
Bukovský potok
7,9
80,0
614,0
70,0
Obec Cep VK
Cep
Cep
1-07-02-032
otevřená stoka
10,3
179,0
400,0
245,0
7,2
84,0
241,0
50,0
6,3
85,0
140,0
53,0
10,9
82,0
167,0
79,0
268,5 Vltava
6,6
200,0
464,0
114,0
10,0 Vltava
19,9
145,0
310,0
153,0
4,0 Vltava
16,0
267,5
614,8
126,0
Obec Malovice VK
2x volná výusť
1.JVS Ledenice Zborov
VK
1xvolná výusť
Malovice
Malovice
1-06-03-032
Malovický potok
Ledenice
Zborov
1-06-02-074
od Sv. Voršily
Obec Holubov Třísov VK
Holubov
Třísov
1-06-01-209
Třísovský potok
Zlatá Koruna
Zlatá Koruna
1-06-01-192
Vltava
1-06-01-151
Strážný potok
1-06-01-144
Rožmitálský potok
Obec Zlatá Koruna VK
Obec Světlík ŠN
VaKJČ
Rožmitál
Šumavě ŠN
1x volná výust
1x volná výust
MB ČOV BC
400
na ČOV
štěrbin.
nádrž
Světlík
Rožmitál
Šumavě
Světlík
na Rožmitál
Šumavě
Nanorg
mg/l
Pcelk
mg/l
150,0
2x volná výusť
2x volná výusť
N-NH4
mg/l
120,0
330,0
Obec Zvěrotice VK
2,0 Lužnice
Podřezanská
1,0 stoka
Bezdrevský
(Netolický)
6,2 potok
Zborovský
1,0 potok
Křemžský
0,1 potok
RAS
mg/l
88,0
Obec Myslkovice VK
127
158
množs
tví
tis.m3/ BSK5
rok
mg/l
k.ú.
62
u
řkm
Obec
170,0
13,3
14,7
2,1
60,0
76,1
250,0
1,8
0,6
na
194
400,0
76,0
95,0
13,3
Nazev
151
152
AQUAŠUMAVA
ČOV
AQUAŠUMAVA
ČOV
Zdroj
Strážný MB ČOV
VHS I
Kvilda
MB ČOV
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
Strážný
Strážný
1-06-01-029
Častá
Kvilda
Kvilda
1-06-01-003
Teplá Vltava
řkm
množs
tví
tis.m3/ BSK5
rok
mg/l
CHSK
mg/l
NL
mg/l
RAS
mg/l
N-NH4
mg/l
Nanorg
mg/l
Pcelk
mg/l
2x
1,6 Řasnice
423,8
21,8
169,4
370,0
167,5
17,7
88,0
211,5
56,9
31,6
42,0
56,0
Tabulka 73: – Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Orlicka dle BSK5 (mg/l)
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
Kostelec
nad
Vltavou
Zvíkovské
Podhradí
Albrechtice
nad
Vltavou
Kostelec
nad
Vltavou
1-08-05-001
Zvíkovské
Podhradí
1-08-04-066
Albrechtice
nad
1-07-05-004
Vltavou
Vodní tok
řkm
místa
Hlavní tok
vypouš
tění
množ
ství
tis.m3 BSK5
/rok mg/l
CHSK
mg/l
NL
mg/l
240,8
79,3
ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ
1x volná výusť
Obec Zvíkovské Podhradí VK
2x volná výusť
Obec Albrechtice n/Vlt VK
4x volná výusť
1,5 Vltava
8,9
Otava
2,0 Vltava
8,7 138,0
Albrechtický potok
2,3 Vltava
195
34,2
96,5
60,0
377,0 160,0
80,0
RAS
mg/l
NNH4 Nanorg
mg/l
mg/l
Pcelk
mg/l
Tabulka.74. – Největší znečišťovatelé z celého povodí v Jihočeském kraji, náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (t/rok)
Název
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
Klučenice
Kostelec nad
Vltavou
Zvíkovské
Podhradí
Čimelice
Klučenice
Kostelec nad
Vltavou
Zvíkovské
Podhradí
Čimelice
1-08-05-006
1-08-05-001
Klíč L přítok
bezejmenný
přítok
1-08-04-066
1-08-04-063
Otava
Čimelický potok
Mirovice
Březnice
Rožmitál pod
Třemšínem
Mirotice
1-08-04-058
1-08-04-044
Blatná
Bělčice
řkm
1
1.SčV Příbram Klučenice ŠN ČOV ŠN
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
1x volná výusť
VK
2x volná výusť
Obec Čimelice VK
4x volná výusť
ČOV Hydrovit
VaKJČ Mirovice ČOV
1000S
Mirovice
VaK Beroun Březnice ČOV MB ČOV
Březnice
Rožmitál pod
Město Rožmitál p.Tř. ČOV
MB ČOV
Třemšínem
VaKJČ Mirotice VK
7x volná výusť Mirotice
MB ČOV s
VaKJČ Blatná ČOV
biofiltr.
Blatná
VaKJČ Bělčice ČOV
ČOV VHS III
Bělčice
KaV St.Plzenec Kasejovice
ČOV
MB ČOV
Kasejovice
Obec Lnáře VK
4x volná výusť Lnáře
VaKJČ Čížová VK (Zliv.p.)
VaKJČ Písek ČOV
VaKJČ Protivín ČOV
16
17
18
19
4x volná výusť
MB ČOV
ČOV
typ
Hydrovit
13x
volná
výusť
VaKJČ Protivín VK
VaKJČ Protivín Milenovice
VK
3x volná výusť
MB ČOV +
1.JVS Vodňany ČOV
stabil.n.
Obec Číčenice VK
2x volná výusť
množství
tis.m3/rok
BSK5
mg/l
BSK5
t/rok
Klučenický
1,6 potok
8,9
112,8
1003,92
1,5 Vltava
8,9
96,5
858,85
2,0 Vltava
0,8 Skalice
8,7
38,4
138,0
19,0
1200,6
729,6
Skalice
Skalice
18,1 Lomnice
29,4 Lomnice
141,6
357,3
8,3
4,8
1175,28
1715,04
1-08-04-038
1-08-04-029
Skalice
Lomnice
42,5 Lomnice
14,1 Otava
559,2
51,0
2,2
36,4
1230,24
1856,4
1-08-04-017
1-08-04-016
Lomnice
Závišinský potok
484,4
44,3
9,3
18,0
4504,92
797,4
102,4
15,2
12,8
91,0
1310,72
1383,2
15,9
2593,6
38,9
10,7
618,51
27751,52
407,5
8,5
3463,75
P
Kasejovice
1-08-04-005
Lnáře
1-08-04-003
Nová Ves u
Čížové
1-08-03-108
Písek
1-08-03-105
Kopřivnice
Lomnice
28,0 Otava
9,0 Lomnice
Hradišťský
4,2 potok
41,4 Otava
Zlivický potok
Otava
1,5 Otava
23,5 Vltava
Divišovka
1,0 Blanice
Protivín
Protivín
1-08-03-087
Krč + Záboří
+ Těšínov
1-08-03-086
Zábořský potok
4,0 Divišovka
26,2
39,3
1029,66
Protivín
Milenovice
1-08-03-084
Blanice
11,3
60,7
685,91
Vodňany
Číčenice
Vodňany
Číčenice
1-08-03-083
1-08-03-083
Radomilický potok
20,5 Otava
Radomilický
2,2 potok
2,7 Blanice
638,4
18,0
3,5
83,0
2234,4
1494
Čížová
Písek
Protivín
196
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
Obec Libějovice VK
7x volná výusť
Libějovice
Libějovice
1-08-03-080
Libějovický potok
1.JVS Chelčice ČOV
MB ČOV
Chelčice
1-08-03-077
1.JVS Vodňany Pražák VK
2x volná výusť
Vodňany
1-08-03-075
náhonu
Radomilický
3,5 potok
Širovská
1,9 strouha
Náhon
od
1,0 Blanice
1-08-03-058
Zlatý potok
7,5 Blanice
1-08-03-041
Blanice
1-08-03-036
1-08-03-032
1-08-03-029
1-08-03-017
20
100,0
1570
58,9
14,3
842,27
10,6
61,0
646,0
54,7
13,8
754,86
45,9 Otava
141,5
8,9
1259,35
Libotyňský potok
Živný potok
Blanice
7,3 Blanice
4,9 Blanice
55,2 Otava
171,7
1760,1
232,7
3,5
4,8
12,5
600,95
8448,48
2908,75
Blanice
66,5 Otava
Řežabinecký
1,1 potok
3,0 Mísníček
17,9
79,0
1414,10
20,4
83,8
184,0
18,8
3753,60
1575,44
7,0
9,1
206,0
98,0
1442
891,8
Hracholusky
Strunkovice
nad Blanicí
Vlachovo
Březí
Prachatice
Husinec
Záblatí
Záblatí
Obec Ražice VK
VaKJČ Sedlice ČOV
4x volná výusť
ČOV BC 65 E
Ražice
Sedlice
Sedlický potok
Obec Doubravice VK
Obec Kestřany VK
3x volná výusť
6x volná výusť
MB
ČOV
Hydrovit
5x volná výust
Doubravice
Kestřany
Ražice
1-08-02-082
Sedlice
1-08-02-073
Doubravice u
Strakonic
1-08-02-068
Kestřany
1-08-02-067
meliorační strouha
1,0 Brložský potok
0,5 Otava
Štěkeň
Cehnice
Štěkeň
Cehnice
1-08-02-064
1-08-02-060
Hlavní stoka
Cehnický potok
3,6 Otava
4,8 Otava
102,0
18,5
7,0
76,0
714,00
1406,00
1x volná výusť
Strakonice
Modlešovice
1-08-02-052
3,0 Otava
6,9
132,0
910,80
MB ČOV
2x volná výusť
MB ČOV
MB
ČOV
ENVIPUR
Strakonice
Droužetice
Radomyšl
Strakonice
Droužetice
Radomyšl
1-08-02-050
1-08-02-049
1-08-02-048
Otava
Radomyšlský potok
52,8 Vltava
1,4 Repický potok
1,3 Řepický potok
3933,1
5,1
76,2
11,4
181,0
8,7
44837,34
923,10
662,94
Volyně
Volyně
1-08-02-031
Volyňka
12,1 Otava
385,3
7,3
2812,69
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
BSK5
t/rok
Obec Hracholusky ČOV
MB ČOV
VaKJČ Strunkovice n/Bl ČOV
ČOV
ŠN+biofiltr
ČOV
oběh.
VaKJČ Vlachovo Březí ČOV aktivace
VaKJČ Prachatice ČOV
MB ČOV
VaKJČ Husinec ČOV
ČOV Biofiltr
ČOV
DOSI Čkyně Záblatí ČOV
ŠN+zemní filtr
23
26
27
28
BSK5
mg/l
Chelčice
Vodňany
(Pražák)
Hracholusky
u Prachatic
Strunkovice
nad Blanicí
Vlachovo
Březí
Prachatice
Husinec
22
25
množství
tis.m3/rok
15,7
21
24
řkm
Název
Městys Štěkeň ČOV
Obec Cehnice VK
TS
STRAKONICE
Modlešovice VK
TS
STRAKONICE
Strakonice ČOV
Obec Droužetice VK
Městys Radomyšl ČOV
VaKJČ Volyně ČOV
197
Název
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
Obec Malenice ČOV
MB ČOV
Vimperská masna Vimperk
ČOV
SBR reaktor
MB
ČOV
AQUAŠUMAVA Zdíkov ČOV ŠN+HVS III
AQUAŠUMAVA
Stachy
ČOV2 hřbitov
MB ČOV VHS
1.JVS Vimperk ČOV
MB ČOV
1.JVS Horažďovice ČOV
MB ČOV
AQUAŠUMAVA Nalžovské
Hory ČOV
MB ČOV VHS
Obec Žichovice VK
5x volná výust
VODOSPOL Klatovy Kolinec
VK
5x volná výusť
1.JVS Sušice ČOV
MB ČOV
AQUAŠUMAVA Hartmanice ČOV Monoblok
ČOV
č.8
MB
ČOV
AQUAŠUMAVA Srní ČOV
Kombiblok
Malenice
Malenice
1-08-02-027
Volyňka
Vimperk
Pravětín
1-08-02-022
Bořanovický potok
Zdíkov
Zdíkov
1-08-02-013
Zdíkovský potok
Stachy
Vimperk
Horažďovice
Nalžovské
Hory
Žichovice
Stachy
Vimperk
Horažďovice
Nalžovské
Hory
Žichovice
1-08-02-010
1-08-02-009
1-08-01-111
Spůlka
Volyňka
Otava
1-08-01-100
1-08-01-093
Kolinec
Sušice
Kolinec
Sušice
Hartmanice
Srní
Obec Záhoří u Písku VK
Obec Kluky VK
2x volná výusť
5x volná výusť
Záhoří
Kluky
Albrechtice
nad Vltavou
4x volná výusť
ČOV společná
výusť
Všemyslice
3x volná výusť Branice
ČOV Hydrovit
500-S
Bernartice
52
53
54
55
56
57
58
59
ČEZ JE Temelín Kořensko
Obec Branice VK
VaKJČ Bernartice ČOV
VaKJČ Bechyně Hvožďany
VK
3xvolná výusť
Obec Březnice u Bechyně
VK
6x volná výust
Bechyně
Březnice
řkm
množství
tis.m3/rok
340,5
BSK5
mg/l
12,2
BSK5
t/rok
4154,10
6,3 Volyňka
39,7
46,0
1826,20
1,9 Spůlka
76,6
39,7
3041,02
9,4
817,9
394,6
101,0
3,2
4,3
949,40
2617,28
1696,78
Nalžovský potok
Nezdický potok
13,2 Volyňka
34,5 Otava
72,6 Vltava
Černičský
2,8 potok
0,2 Otava
14,6
29,0
62,1
25,6
906,66
742,4
1-08-01-074
1-08-01-064
Kalný potok
Otava
0,1 Ostružná
88,8 Vltava
38,1
1455,0
45,6
3,4
1737,36
4947,00
Hartmanice
1-08-01-053
Luční potok
38,0
25,9
984,20
Srní
Horní Záhoří
u Písku
Kluky
Albrechtice
nad Vltavou
1-08-01-017
1-07-05012/1
1-07-05-010
3,5 Otava
Hrádecký
0,2 potok
Novosedlský
3,0 potok
6,5 Vltava
50,2
33,3
1671,66
14,2
25,4
45,0
36,8
639,00
934,72
1-07-05-004
Albrechtický potok
34,2
60,0
2052,00
Všemyslice
Branice
1-07-05-001
1-07-04-117
Vltava
Branický potok
2,3 Vltava
200,
4 Vltava
24,4 Bilinský potok
7815,8
14,4
2,7
134,7
21102,66
1939,68
Bílinský potok
14,8 Lužnice
94,2
8,5
800,70
0,5 Lužnice
Židova
1,6 Strouha
15,6
50,3
784,68
9,7
169,0
1639,30
Bernartice
1-07-04-117
Hvožďany u
Bechyně
1-07-04-116
Březnice u
Bechyně
1-07-04-114
Chřešťovický potok
Hvožďanský potok
Blatecký potok
198
19,7 Otava
Název
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
VaKJČ Opařany ČOV
1.JVS Milevsko ČOV
Obec Jistebnice Božejovice
VK
VaKJČ Jistebnice ČOV I
VaKJČ Bechyně ČOV
Obec Řepeč VK
VaKJČ Stádlec VK
1.JVS Malšice ČOV
VaKJČ Tábor Klokoty ČOV
Zdroj
Obec
HyPo
Vodní tok
Opařany
Sepekov
1-07-04-107
1-07-04-104
Milevský potok
1,4 Smutná
5,2 Smutná
121,5
613,2
9,3
3,0
1129,95
1839,60
Jistebnice
Jistebnice
Božejovice
Jistebnice
1-07-04-101
1-07-04-094
Božejovický potok
Křivošínský potok
3,2 Smutná
0,1 Smutná
10,4
45,9
75
26,0
780,00
1193,40
Bechyně
Řepeč
Stádlec
Bechyně
Řepeč
Stádlec
1-07-04-092
1-07-04-085
1-07-04-085
Lužnice
Oltyňský potok
Oltyňský potok
11,5 Vltava
8,7 Lužnice
4,5 Lužnice
401,9
30,0
42,0
8,1
180,0
16,1
3255,39
5400,00
676,20
Malšice
Tábor
Malšice
Klokoty
Stoklasná
Lhota
Chotoviny
+Červené
Záhoří
Sudoměřice
u Tábora
Čelkovice
Měšice
1-07-04-082
1-07-04-076
Vnučický potok
Lužnice
62,5
1731,4
14,3
8,3
893,75
14370,62
1-07-04-073
4,0 Lužnice
37,4 Vltava
Košínský
0,6 potok
18,0
39,0
702,00
1-07-04-071
72,9
9,3
677,97
1-07-04-070
1-07-04-066
1-07-04-065
Černý potok
Lužnice
Chotovinský potok
7,4
4419,7
31,2
150,0
8,0
52,2
1110,00
35357,60
1628,64
1-07-04-056
Chýnovský potok
182,3
13,4
2442,82
1-07-04-050
Lužnice
46,3 Vltava
168,5
18,6
3134,10
1-07-04-050
1,0 Lužnice
16,8
57,0
957,60
Košice
Chýnov
Planá
nad
Lužnicí
Radimovice
u Želče
Košice
u
Soběslavy
Košínský
2,1 potok
Košínský
2,4 potok
41,7 Vltava
5,1 Lužnice
Chotovinský
3,0 potok
1-07-04-045
1,5 Borecký potok
217,8
16,0
3484,80
Choustník
Želeč
Choustník
Želeč
1-07-04-043
1-07-04-041
Borecký potok
Želečský potok
154,8
24,9
8,7
40,6
1346,76
1010,94
MB ČOV ENVIPUR
Opařany
MB ČOV
Sepekov
3x volná výust
ĆOV BC 250
MB ČOV Envipur
1x volná výusť
1x volná výust
ŠN+biofiltr+sta
b.n
MB ČOV
VaKJČ Tábor Stokl.Lhota VK 4x volná výust
Tábor
70
71
72
73
74
75
76
Obec Chotoviny ČOV
Obec Sudoměřice u Tábora
VK
VaKJČ Tábor AČOV
VaKJČ Tábor Měšice VK
Chýnovská
majetková
Chýnov ČOV
AES Bohemia Planá nad
Lužnicí
Obec Radimovice u Želče
VK
MB
ČOV
Hydrotech
Chotoviny
Sudoměřice
7x volná výusť u Tábora
MB ČOV
Tábor
2x volná výust Tábor
MB ČOV
chladící vody
1x volná výusť
Chýnov
Planá
nad
Lužnicí
Radimovice
u Želče
77
Obec Košice VK
78
79
1.JVS Choustník ČOV
VaKJČ Želeč u Tábora VK
2x volná výusť
ČOV
stabil.nádrž
8x volná výusť
řkm
k.ú.
199
12,9 Lužnice
5,3 Lužnice
množství
tis.m3/rok
BSK5
mg/l
BSK5
t/rok
80
81
82
83
84
85
Název
Zdroj
Obec
k.ú.
Obec Myslkovice VK
Obec Skalice ČOV
VaKJČ Soběslav ČOV
Obec Zvěrotice VK
Obec Budislav VK
3x volná výust
ČOV
MB ČOV
2x volná výusť
2x volná výusť
Myslkovice
Skalice
Soběslav
Zvěrotice
Budislav
Myslkovice
1-07-04-040
Skalice
1-07-04-040
Soběslav
1-07-04-040
Zvěrotice
1-07-04-039
Budislav
1-07-04-035
Předboř
u
Choustníku
1-07-04-033
Mlýny
u
Choustníku
1-07-04-033
Černovice u
Tábora
1-07-04-027
Přehořov
1-07-04-025
Dírná
1-07-04-021
Deštná
1-07-04-017
1.JVS Choustník Předboř VK 3x volná výusť
Choustník
Obec Mlýny VK
VODAK
Humpolec
Černovice ČOV
Obec Přehořov VK
Obec Dírná VK
Město Deštná ČOV
Mlýny
86
87
88
89
90
91
VaKJČ Řípec VK
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
4x volná výust
MB
ČOV
Hydrotech
4x volná výust
8x volná výusť
ŠN+ biofiltr
Černovice
Přehořov
Dírná
Deštná
HyPo
2x volná výust Řípec
Řípec
1-07-04-009
MB ČOV + Veselí nad Veselí nad
stabil.n.
Lužnicí
Lužnicí
1.JVS Veselí n/Luž ČOV
1-07-04-008
1-07-04Obec Borkovice VK
4x volná výust Borkovice
Borkovice
005/1
VaKJČ Zlukov VK
2x volná výusť Zlukov
Zlukov
1-07-03-078
VaKJČ Kardašova Řečice
Kardašova
Kardašova
ČOV
MB ČOV
Řečice
Řečice
1-07-03-074
ČOV
stabil.
Obec Plavsko SN
nádrž
Plavsko
Plavsko
1-07-03-057
Stráž
nad Stráž
nad
Nežárkou
VaKJČ Stráž n/Než VK
2x volná výusť Nežárkou
1-07-03-057
VaKJČ Jindřichův Hradec MB ČOV 2 Jindřichův
Jindřichův
ČOV
stup.akt.
Hradec
Hradec
1-07-03-050
ČOV oxidační
přík.
VaKJČ Kunžak ČOV
Kunžak
Kunžak
1-07-03-041
Nezdara Strmilov VK
6x volná výusť Strmilov
Strmilov
1-07-03-038
VaKJČ Studená ČOV
MB ČOV 2 Studená
Studená
1-07-03-035
Vodní tok
řkm
BSK5
mg/l
160,0
58,0
9,2
125,0
61,0
BSK5
t/rok
1872,00
1537,00
6335,12
937,50
976,00
14,3
51,4
735,02
9,6
107,0
1027,20
Myslkovický potok
Lužnice
Lužnice
Černovický potok
Černovický potok
bezejmenný
P
přítok
4,0
57,0
63,9
4,5
16,2
Černovický potok
24,6 Lužnice
Černovický potok
Dírenský potok
Dírenský potok
Dírenský potok
melior.do
ryb.Špitálek
34,3
5,2
15,5
24,6
Lužnice
Lužnice
Lužnice
Lužnice
Doňovský
1,8 potok
300,7
12,3
17,8
30,3
2,8
135,0
44,0
23,0
841,96
1660,50
783,20
696,90
14,3
89,5
1279,85
Lužnice
72,5 Vltava
Bechyňský
5,2 potok
0,8 Nežárka
587,4
3,8
2232,12
14,6
13,5
65,5
110,2
956,30
1487,70
Řečice
8,2 Nežárka
163,4
11,2
1830,08
1,9 Nežárka
32,5
25,0
812,50
Nežárka
29,4 Lužnice
45,0
60,3
2713,50
Řečička
0,8 Nežárka
Hamerský
4,0 potok
20,7 Nežárka
6,6 Hamerský
3962,5
8,8
34870,00
150,3
17,0
512,2
7,3
169,0
17,2
1097,19
2873,00
8809,84
Blatská stoka
Zlukovský potok
Chlum
Hamerský potok
Studenský potok
200
Lužnice
Vltava
Vltava
Lužnice
Lužnice
Černovický
0,1 potok
množství
tis.m3/rok
11,7
26,5
688,6
7,5
16,0
Název
102
103
104
105
106
107
108
Zdroj
Obec
stup.akt.
10 x volná Horní
Obec Horní Dubenky VK
výusť
Dubenky
Obec Rodvínov ČOV
MB ČOV
Rodvínov
1.JVS Jarošov n/Než Zdešov
Jarošov nad
VK
1x volná výusť Nežárkou
MB
ČOV
+biol.rybník
VaKJČ Žirovnice ČOV
Žirovnice
Vodotech.služby
Počátky
ČOV
MB ČOV
Počátky
VaKJČ Nová Včelnice ČOV
Nová
II
Včelnice
MB ČOV
MB ČOV + Nová
Tebo Nová Včelnice ČOV
chemická
Včelnice
k.ú.
HyPo
Vodní tok
112
Město Žirovnice Štítné VK
Obec Bohdalín VK
VODAK
Humpolec
Kamenice n/L ČOV
1.JVS Veselí n/Luž Horusice
VK
2x volná výusť
volná výusť
MB
ČOV
hlubin.akt.
VaKJČ Lomnice n/Luž ČOV
MB ČOV
VaKJČ Lišov ČOV
MB ČOV
Lišov
ČOV
a
doč.rybníky
Třeboň
ČOV
2x
stabil.nádr
Ledenice
2x volná výusť Cep
ČOV Monoblok Hamr
Nová
Bystřice
MB ČOV
1x volná výust
113
Žirovnice
Bohdalín
Kamenice
nad Lipou
Veselí nad
Lužnicí
Lomnice nad
Lužnicí
R.A.B. Třeboň ČOV
116
1.JVS Ledenice ČOV
Obec Cep VK
1.JVS Hamr ČOV
VaKJČ Nová Bystřice ČOV
BSK5
t/rok
1-07-03-032
1-07-03-025
Hamerský potok
Nežárka
43,0 Nežárka
52,7 Lužnice
24,9
41,5
36,5
25,0
908,85
1037,50
Zdešov
1-07-03-024
meliorační stoka
0,3 Žirovnice
20,5
34,0
697,00
Žirovnice
1-07-03-022
Žirovnice
17,8 Nežárka
384,2
19,5
7491,90
Počátky
Nová
Včelnice
Nová
Včelnice
1-07-03-021
Počátecký potok
5,5 Žirovnice
389,5
5,5
2142,25
1-07-03-017
Kamenice
7,9
133,5
6,3
841,05
1-07-03-015
Kamenice
8,7
110,4
14,7
1622,88
1-07-03-014
1-07-03-009
Bohdalínský potok
Krupčinský
0,6 potok
1,3 Včelička
9,0
15,7
205,0
62,0
1845,00
973,40
1-07-03-005
Kamenice
456,1
3,8
1733,18
7,9
80,0
632,00
124,4
24,5
3047,80
293,3
4,7
1378,51
1,8 Lužnice
Prostřední
14,6 stoka
Podřezanská
1,0 stoka
2,8 Lužnice
1243,8
11,3
14054,94
131,3
10,0
1313,00
10,3
238,6
179,0
4,2
1843,70
1002,12
2,2 Lhotský potok
435,7
12,8
5576,96
Štítné
Bohdalín
Kamenice
nad Lipou
17,8
Horusice
1-07-02-065
Lomnice nad
Lužnicí
1-07-02-056
Bukovský potok
2,0 Lužnice
Miletínský potok
Lišov
Lišovský potok
Stará Hlína
1-07-02-052
1-07-02048/1
3,0 Lužnice
Miletínský
2,7 potok
Ledenice
1-07-02-039
Spolský potok
Cep
Hamr
Nová
Bystřice
1-07-02-032
1-07-02-028
otevřená stoka
Koštěnický potok
1-07-02-020
Bystřický potok
Prostřední stoka
117
118
119
BSK5
mg/l
Horní
Dubenky
Rodvínov
114
115
množství
tis.m3/rok
potok
109
110
111
řkm
201
Název
120
Zdroj
122
123
124
k.ú.
HyPo
řkm
Vodní tok
ČOV
Hydrotech
MB ČOV +
Obec Rapšach ČOV
biofiltr
MB
ČOV
VaKJČ České Velenice ČOV Kombiblok
Vltavotýnská tepl.Týn n/Vlt
ČOV
MB ČOV
VaKJČ Hluboká Zámostí
ČOV
MB ČOV
Suchdol nad Suchdol nad
Lužnicí
Lužnicí
1-07-02-010
levobřežní
Lužnice
Rapšach
Rapšach
1-07-02-009
České
České
Velenice
Velenice
1-07-01-002
Týn
nad Týn
nad
Vltavou
Vltavou
1-06-03-080
Hluboká nad Hluboká nad
Vltavou
Vltavou
1-06-03-060
Černý potok
Obec Zahájí VK
volná výusť
Zahájí
Zahájí
1-06-03-043
VaKJČ Zliv ČOV
MB ČOV
Zliv
Zliv
1-06-03-043
Bezdrevský
(Netolický) potok
Obec Malovice VK
2x volná výusť
Malovice
Malovice
1-06-03-032
1.JVS Netolice ČOV
ČOV Monoblok Netolice
Netolice
1-06-03-025
1.JVS Dubné ČOV
1.JVS České Budějovice
ČOV
1.JVS Trhové Sviny ČOV
1.JVS Borovany ČOV
MB ČOV
MB
ČOV
Hrdějovice
MB ČOV
MB ČOV
Křenovice
VaKJČ Nové Hrady ČOV
MB ČOV
ČOV
Kombiblok
MB ČOV
1.JVS Suchdol n/Luž ČOV
121
Obec
Lužnice
Vltava
Vltava
127
128
Malovický potok
Bezdrevský
(Netolický) p.
131
132
133
134
135
136
VaKJČ Benešov n/Čer ČOV
VaKJČ Kaplice ČOV
VaKJČ Střítež Kaplicenádraží
ČOV
137
VaKJČ Dolní Dvořiště ČOV
MB ČOV
Dubné
1-06-03-014
1-06-03Hrdějovice
Hrdějovice
005/2
Trhové Sviny Trhové Sviny 1-06-02-063
Borovany
Borovany
1-06-02-056
Údolí
u
Nových
Nové Hrady Hradů
1-06-02-046
Benešov nad Benešov nad
Černou
Černou
1-06-02-028
Kaplice
Kaplice
1-06-02-023
Střítež
u
Střítež
Kaplice
1-06-02-022
Dolní
Dolní
Dvořiště
Dvořiště
1-06-02-007
BSK5
t/rok
0,1 Lužnice
232,2
3,8
882,36
Lužnice
38,3
20,4
781,32
Vltava
537,5
6,6
3547,50
Vltava
519,0
2,7
1401,30
Vltava
Bezdrevský
2,4 potok
147,5
20,0
2950,00
27,8
55,0
1529,00
7,2 Vltava
Bezdrevský
6,2 potok
198,1
6,9
1366,89
7,2
84,0
604,80
191,5
4,3
823,45
61,9
19,6
1213,24
12960,8
393,5
288,9
3,3
3,9
3,6
42770,64
1534,65
1040,04
3,4
157,
3
203,
4
226,
4
Vltava
Svinenský potok
Stropnice
23,9 Vltava
Dubenský
1,0 potok
232,
8 Vltava
10,3 Stropnice
18,6 Malše
Stropnice
41,6 Malše
261,7
13,4
3506,78
Černá
Malše
14,2 Malše
45,8 Vltava
138,4
717,8
4,5
2,2
622,80
1579,16
4,5 Malše
87,9
6,9
606,51
66,3 Vltava
108,7
10,3
1119,61
129
130
BSK5
mg/l
náhon
125
126
množství
tis.m3/rok
Žďárský potok
Malše
202
Název
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
Obec Holubov Třísov VK
1x volná výust
Holubov
Třísov
1-06-01-209
Třísovský potok
řkm
138
Křemžský
0,1 potok
268,
5 Vltava
139
Obec Zlatá Koruna VK
140
141
142
143
144
145
146
147
1x volná výust Zlatá Koruna
MB ČOV ENVI
PUR
VaKJČ Velešín ČOV
Velešín
JIP
Papírny
Větřní
Český
(Č.Krumlov)
MB ČOV
Krumlov
VaKJČ Chvalšiny ČOV
ČOV +biofiltr
Chvalšiny
Zlatá Koruna 1-06-01-192
Velešín
Český
Krumlov
Chvalšiny
1-06-01-190
150
151
BSK5
t/rok
10,9
82,0
893,80
6,6
200,0
1320,00
323,5
3,8
1229,30
8138,8
170,1
1,2
6,5
9766,56
1105,65
6,1 Vltava
85,2
22,0
1874,40
0,7 Polečnice
78,8
10,8
851,04
P
1,5 Zubčický potok
279,
3 Vltava
6,6 Polečnice
1-06-01-171
1-06-01-164
Hořický potok
Světlík
Světlík
1-06-01-151
Rožmitál na Rožmitál na
Šumavě
Šumavě
1-06-01-144
Strážný potok
10,0 Vltava
19,9
145,0
2885,50
Rožmitálský potok
16,0
267,5
4280,00
Vyšší Brod
Vyšší Brod
1-06-01-121
Vltava (Lipno II)
2295,0
35,7
81931,50
Horní Planá
Horní Planá
1-06-01-075
Vltava
4,0 Vltava
320,
6 Vltava
356,
3 Vltava
290,2
3,0
870,6
Nová Pec
Volary
Nová Pec
Volary
1-06-01-068
1-06-01-040
Novopecký potok
Volarský potok
23,0
505,8
30,0
2,8
690,00
1416,24
Strážný
Strážný
1-06-01-029
Častá
21,8
169,4
3692,92
Kvilda
Kvilda
1-06-01-003
Teplá Vltava
17,7
88,0
1557,60
Kájov
Hořice
Šumavě
1.JVS Horní Planá ČOV
AQUAŠUMAVA Nová Pec
ČOV
VaKJČ Volary ČOV
AQUAŠUMAVA
Strážný
ČOV
MB ČOV
MB
ČOV
Hydrovit
MB ČOV
MB ČOV 2x
VHS I
AQUAŠUMAVA Kvilda ČOV
MB ČOV
Kladné
na Hořice
Šumavě
na
148
149
BSK5
mg/l
Vltava
Chvalšinský potok
Kájovský
potok
(Polečnice
Obec Kájov ČOV
ČOV biofiltr
1.JVS Hořice na Šumavě ČOV ŠN +
ČOV
biofiltr
MBČOV
Obec Světlík ŠN
BC400
VaKJČ Rožmitál na Šumavě ČOV štěrbin.
ŠN
nádrž
Papírny
Vltavský
mlýn spol.odtok
z
Loučovice
2xČOV
1-06-01-186
1-06-01-176
Vltava
bezejmenný
přítok
množství
tis.m3/rok
152
0,1 Vltava
5,2 Teplá Vltava
1,6 Řasnice
423,
8
Poznámka:
Barevně vyznačené lokality jsou nevyhovující z hlediska likvidace odpadních vod (bez ČOV nebo s nevyhovující ČOV). Ostatní lokality patří mezi „velké znečišťovatele“ z důvodu velkého
odtoku vyčištěných odpadních vod (sídla s velkým počtem obyvatel…).
Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p.
203
Tabulka 75. – Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Orlicka dle BSK5 (t/rok)
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
1-08-05-001
1-08-04-066
řkm
místa
Hlavní tok
vypouštění
množství
tis.m3/rok
BSK5
mg/l
Bsk5
t/rok
1,5 Vltava
8,9
96,5
858,9
Otava
2,0 Vltava
8,7
138,0
1200,6
1-08-03-108
Zlivický potok
1,5 Otava
15,9
38,9
618,5
1-07-05012/1
1-07-05-010
Chřešťovický potok
Novosedlský
3,0 potok
6,5 Vltava
14,2
25,4
45,0
36,8
639,0
934,7
Albrechtický potok
2,3 Vltava
34,2
60,0
2052,0
200,4 Vltava
7815,8
2,7
21102,7
ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ
1x volná výusť
VK
2x volná výusť
Kostelec
nad
Vltavou
Zvíkovské
Podhradí
Kostelec
nad
Vltavou
Zvíkovské
Podhradí
Nová Ves u
Čížová
Čížové
Horní
Záhoří u
Záhoří
Písku
Kluky
Kluky
Albrechtice Albrechtice
nad
nad
Vltavou
Vltavou
VaKJČ Čížová VK (Zliv.p.)
4x volná výusť
Obec Záhoří u Písku VK
Obec Kluky VK
2x volná výusť
5x volná výusť
4x volná výusť
1-07-05-004
ČOV společná
výusť
Všemyslice Všemyslice 1-07-05-001
ČEZ JE Temelín Kořensko
Vltava
204
Kartogram 5: Největší znečišťovatelé v řešeném území dle BSK5 (mg/l)
205
Kartogram 6: Největší znečišťovatelé z celého povodí náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (mg/l)
206
Kartogram 7: Největší znečišťovatelé v řešeném území dle BSK5 (t/rok)
207
Kartogram 8: Největší znečišťovatelé z celého povodí náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (t/rok)
208
Zásobování pitnou vodou - vodovody
Tabulka 76 – řešená sídla – návrh zásobování vodou
Dobudování nebo vybudování nového vodovodu
Albrechtice n/Vltavou
Albrechtice n/Vltavou- místní část Hladná
Albrechtice n/Vltavou- místní část Újezd
Albrechtice n/Vltavou-místní část Chřešťovice
Albrechtice n/Vltavou-místní část Jehnědno
Albrechtice n/Vltavou-místní část Údraž
Čížová
Čížová - místní část Topělec
Čížová - místní část Nová Ves,
Čížová - místní část Zlivice,
Čížová - místní část Krašovice,
Čížová - místní část Bošovice
Čížová - místní část Borečnice
Dolní Novosedly
Dolní Novosedly – místní část Horní Novosedly
Dolní Novosedly – místní část Chrastiny
Dražíč
Dražíč-místní část Karlov-Nepomuk
Dražíč-místní část Vranov
Dražíč-místní část Březí
Hosty
Chrášťany
Chrášťany-místní část Doubravka
Chrášťany-místní část Doubrava
Chrášťany-místní část Koloměřice
Chrášťany-místní část Pašovice
Jetětice
Jetětice – místní část Samoty, Červená
Jickovice
Kluky
Kluky – místní část Dobešice
Kluky – místní část Březí
Kluky – místní část Samoty, Mlaka
Kostelec n/Vltavou
Kostelec n/Vltavou - místní část Sobědraž
Kostelec n/Vltavou - místní část Zahrádka
Kostelec n/Vltavou - místní část Přílepov
Kovářov
Kovářov - místní část Lašovice
Kovářov - místní část Předbořice
Kovářov - místní část Zahořany
Kovářov - místní část Vesec
Kovářov - místní část Vepice
Kovářov - místní část Radvánov
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano, dostavba nových řadů v obci
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano, napojení na vodojem Dražíč
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano – posílení, málo vody
Ne
Ano, nový s vlastním zdrojem
Ano, nedostatek vody, posílení
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano, nový vodovod
Ne
Ne
Ano, dobudovat nové řady
Ne
Ne
Ne
Ano, nový vodovod
Ano, nový vodovod
Ano, dobudovat nové řady
209
Kovářov - místní část Chrást
Kožlí
Králova Lhota
Králova Lhota – místní část Laziště
Křenovice
Kučeř
Květov
Lety
Lety místní část Šerkov
Lety – místní část Pukňov
Milevsko – místní část Velká
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Orlík n/Vltavou - místní část Staré Sedlo
Oslov
Oslov - místní část Tukleky
Ostrovec Horní a Dolní
Ostrovec - místní část Dědovice
Paseky
Paseky – místní část Nuzov
Písek
Písek – místní část Nový Dvůr
Písek – místní část Semice
Podolí I
Podlí I – místní část Podolsko
Podolí I – místní část Rastory
Probulov
Slabčice
Slabčice-místní část Nemějice
Slabčice-místní část Písecká Smoleč
Slabčice-místní část Březí
Stehlovice
Temešvár
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou – místní část Koloděje nad Lužnicí
Týn nad Vltavou – místní část Netěchovice
Týn nad Vltavou – místní část Vesce
Týn nad Vltavou – místní část Hněvkovice
Varvažov
Varvažov - místní část Paseka
Varvažov - místní část U mostu
Vlastec
Vlastec – místní část Červený Újezdec
Vlastec – místní část Struhy
Ano, dobudování řadů, špatná kvalita vody ve zdroji
Ne
Ano, napojení na dálkové řady JVS
Ano, napojení na vodovod Bernartice
Ano, skup. vodovod Milevsko-Zbelítov-Velká-Osek
Ne
Ano, nový vodovod
Ano, dobudování nových řádů a napojení na soukromý vodovod
Ne
Ano, dobudování vodovodu, nové zdroje, rozšíření sítě
Ne
Ne
Ano, vybudování nových řadů, rozšíření sítě
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano, napojení na dálkový vodovod JVS
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano, nový vodovod
Ano, posílení vodovodu
Ano, napojení lokality Na Kohoutě, dobudování nových úseků
Ano, dobudování nových úseků
Ano, napojení na vodovod Koloděje
Ano, levá část bude napojena na vodovod Týna nad Vltavou
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
210
Vojníkov
Vojníkov – místní část Louka
Vojníkov – místní část Držov
Vráž – Nová Vráž
Vráž – místní část Jistec
Vrcovice
Všemyslice
Všemyslice – místní část Neznašov
Všemyslice – místní část Bohunice
Všemyslice – místní část Slavětice
Záhoří (Dolní)
Záhoří – místní část Horní Záhoří
Záhoří – místní část Jamný
Záhoří – místní část Kašina Hora
Ne
Ne
Ne
Ano, dobudování nových řadů
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano, dobudování vodovodu
Ne
Ano, napojení na vodovod Záhoří
Ano, napojení na vodovod Záhoří
Ne, ÚPn navrhuje nový vodovod,
Ano, posílení vodovodu, nové zdroje
Odkanalizování území – čistírny odpadních vod
Pro zlepšení kvality vod je nutné zřizovat u bodových zdrojů znečištění čistírny vod (ČOV). Vliv ČOV je zřejmý ze zlepšení
kvality vod v daných recipientech.
Ke zlepšení kvality vody v povrchových vodách je nutné, aby byla uplatňována ustanovení Nařízení vlády č.229/2007, ve
znění pozdějších předpisů, na jehož základě je uživatel povinen zajistit čištění odpadních vod v souladu se stanovenými
limity.
Pro realizaci opatření uložených dle výše uvedeného nařízení vlády se však nedostávají finanční prostředky.
Z hlediska odkanalizování a čištění odpadních vod jsou obce, ležící na území řešené části Orlicka, nedostatečně vybaveny.
Větší část obcí kanalizace má vybudovanou kanalizaci pouze na části území nebo vůbec. Pokud existuje, slouží i pro odvod
dešťových vod a její stav je ve většině případů nevyhovující. Většina obcí nemá vybudovanou ČOV a kanalizace je zaústěna
volnými výustěmi do místních vodotečí. Naopak největší města v řešeném území, Písek a Týn nad Vltavou, mají
vybudovanou kanalizační síť i čistírny. Stav ČOV i kanalizace je dobrý, obě ČOV prošly v nedávné době rekonstrukcí.
Přehled obcí v řešeném území a existence kanalizace a ČOV je uveden níže, v tabulce č. 77.
Ve výhledu je třeba:
• při návrhu nových kanalizací preferovat oddílnou splaškovou síť, maximální množství srážkových vod řešit přirozeným
vsakem do půdy
• preferovat kanalizaci gravitační. Čerpání odpadních vod a tlaková kanalizace bude navržena v ojedinělých,
odůvodněných případech.
• řešení kanalizace je přizpůsobit i návrh technologie čistíren (ČOV). Aktivační ČOV doporučujeme převážně navrhovat
pro obce s oddílnou splaškovou kanalizací.
• minimalizovat počet vyústí a počet odlehčení
• pro návrh ČOV v jednotlivých obcích doporučujeme tyto typy ČOV – mechanicko – biologická (aktivační), ČOV s
kořenovým polem nebo ČOV s biologickým rybníkem, Typ bude zvolen dle místních podmínek. To znamená, dle
konfigurace terénu, velikosti pozemku určeného pro výstavbu ČOV, blízkosti zástavby a v neposlední řadě dle druhu a
kvality kanalizace. Aktivační ČOV doporučujeme navrhovat většinou do lokalit s malým pozemkem a v blízkosti zástavby.
Tyto ČOV jsou navrhovány jako zakryté, u aktivačních ČOV je vždy zařazena i technologie na srážení fosforu solemi
železa.
• nové ČOV v rekreačních oblastech musí být flexibilní, schopné reagovat na výrazné výkyvy zatížení v průběhu roku
• pro malé lokality do 50 EO doporučujeme realizovat čištění v septicích s dočištěním na zemních filtrech. Domovní
biologické ČOV instalovat především při zvýšených nárocích na kvalitu vyčištěné vody.
211
• pro nejmenší lokality a pro lokality s rozptýlenou, především, chatovou zástavbou, navrhujeme i pro výhled
odkanalizování do jímek na vyvážení, případně i domovních ČOV. Základní podmínkou je dokonalá nepropustnost jímek
na vyvážení. Neméně důležitá je organizace vyvážení obsahu pouze na ČOV schopné tyto vody zpracovat.
• doporučujeme, aby v zájmovém území nebyla v budoucnu povolována žádná další výstavba, která bude mít za následek
zvýšení produkce odpadních vod, bez současné realizace odpovídajících způsobů čištění.
• při výstavbě, stavebních úpravách i provozování zařízení na čištění odpadních vod je nutno respektovat požadavky na
ochranu ovzduší, dbát na správné zařazení zdroje znečištění ovzduší podle vyhlášky č. 117/97 Sb., zohlednit eventuální
vzdálenost obytné zóny, případně koncipovat ČOV jako zakrytou
Tabulka 77 – řešená sídla – návrh odkanalizování a čistíren odpadních vod (ČOV)
Dobudování nebo
vybudování nové
kanalizace
Návrh nové ČOV
Varianta 1 – ČOV pro jednotlivé obce
Albrechtice n/Vltavou
Albrechtice n/Vltavou- místní část Hladná
Albrechtice n/Vltavou- místní část Újezd
Albrechtice n/Vltavou-místní část Chřešťovice
Albrechtice n/Vltavou-místní část Jehnědno
Albrechtice n/Vltavou-místní část Údraž
Čížová
Čížová - místní část Topělec
Ano
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano, oddílná kanalizace
Ano
Čížová - místní část Nová Ves,
Čížová - místní část Zlivice,
Čížová - místní část Krašovice,
Čížová - místní část Bošovice
Čížová - místní část Borečnice
Dolní Novosedly
Dolní Novosedly – místní část Horní Novosedly
Dolní Novosedly – místní část Chrastiny
Dražíč
Dražíč-místní část Karlov-Nepomuk
Dražíč-místní část Vranov
Dražíč-místní část Březí
Hosty
Chrášťany
Chrášťany-místní část Doubravka
Chrášťany-místní část Doubrava
Ano
Ne
Ne
Ano, dobudování
Ne
Ano
Ano, oprava
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
Chrášťany-místní část Koloměřice
Chrášťany-místní část Pašovice
Jetětice
Jetětice – místní část Samoty, Červená
Jickovice
Kluky
Kluky – místní část Dobešice
Kluky – místní část Březí
Kluky – místní část Samoty, Mlaka
Kostelec n/Vltavou
Ne
Ne
Ano nová
Ne
Ano, nová + dobudování
Pouze dostavba
Ne
Ne
Ne
Ano, oprava
212
Ano
Ne, dovoz splašků na ČOV Albrechtice
Ne, dovoz splašků na ČOV Albrechtice
Ano
Ano
Ano
Ne, čerpání na ČOV Písek
Ano
Ne, čerpání do Ćížové a dále na ČOV
Písek
Bezodtokové jímky na vyvážení
Bezodtokové jímky na vyvážení
Ano, společná i pro Chrastiny
Bezodtokové jímky
Ne, odtok na ČOV Dolní Novosedly
Ano
Ano
Ne
Ne, bezodtokové jímky
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne, dovoz na ČOV Chrášťany (složitý
terén)
Ne, dovoz na ČOV Chrášťany
Ano, intenzifikace
Ne
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Dobudování nebo
vybudování nové
kanalizace
Návrh nové ČOV
Kostelec n/Vltavou - místní část Sobědraž
Kostelec n/Vltavou - místní část Zahrádka
Kostelec n/Vltavou - místní část Přílepov
Kovářov
Kovářov - místní část Lašovice
Kovářov - místní část Předbořice
Kovářov - místní část Zahořany
Kovářov - místní část Vesec
Kovářov - místní část Vepice
Kovářov - místní část Radvánov
Kovářov - místní část Chrást
Kožlí
Králova Lhota
Králova Lhota – místní část Laziště
Křenovice
Kučeř
Květov
Lety
Lety místní část Šerkov
Lety – místní část Pukňov
Milevsko – místní část Velká
Nevězice
Ano, oprava
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ano
Ano
Ano, dobudování
Ne
Ne
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ano
Ano
Ne, dovoz na ČOV Kostelec
Ne, dovoz na ČOV Kostelec
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano, využití stávajícího rybníka
Ano
Ano, společná i pro Lety
Ano
Ano
Ano, využití stávajícího rybníka
Ano
Ano, společná i pro Královu Lhotu
Ne
Ne
Ano
Ano
Olešná
Orlík nad Vltavou
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ano, nová
Ne, odtok na novou ČOV ve Starém Sedle
Orlík n/Vltavou - místní část Staré Sedlo
Oslov
Oslov - místní část Tukleky
Ostrovec Horní a Dolní
Ostrovec - místní část Dědovice
Paseky
Paseky – místní část Nuzov
Písek
Písek – místní část Nový Dvůr
Písek – místní část Semice
Podolí I
Podlí I – místní část Podolsko
Podolí I – místní část Rastory
Probulov
Slabčice
Slabčice-místní část Nemějice
Slabčice-místní část Písecká Smoleč
Slabčice-místní část Březí
Stehlovice
Ano, dobudování
Ano, oprava
Ano
Ano, dobudování
Ano
Ano, dobudování
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ano, dobudování
Ne
Ne
Ano, nová
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano, oprava
Ne, čerpání na ČOV Nemějice
Ano
Ano
Ne
Ano
213
Dobudování nebo
vybudování nové
kanalizace
Návrh nové ČOV
Ano
Ne
Ano
Ne
Týn nad Vltavou – místní část Koloděje nad Lužnicí
Týn nad Vltavou – místní část Netěchovice
Týn nad Vltavou – místní část Vesce
Týn nad Vltavou – místní část Hněvkovice
Varvažov
Varvažov - místní část Paseka
Varvažov - místní část U Mostu
Vlastec
Vlastec – místní část Červený Újezdec
Vlastec – místní část Struhy
Vojníkov
Vojníkov – místní část Louka
Vojníkov – místní část Držov
Ano, dobudování
Ano
Ne
Ne
Ano
Ano,
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne, odtok na ČOV Koloděje
Ne
Ne
Ano
Ano
Ne, čerpání na novou ČOV v části U Mostu
Ano, oprava ČOV
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Vráž – Nová Vráž
Vráž – místní část Jistec
Vrcovice
Všemyslice
Všemyslice – místní část Neznašov
Všemyslice – místní část Bohunice
Všemyslice – místní část Slavětice
Záhoří (Dolní)
Záhoří – místní část Horní Záhoří
Záhoří – místní část Jamný
Záhoří – místní část Kašina Hora
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano, oprava
Ano, oprava
Ne
Ne
Ano, dobudování
Ano, dobudování Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano, oprava
Ano
Ne
Ne
Ano, společná ČOV
Ano, dobudování
Ano
Temešvár
Týn nad Vltavou
Ne
Ne
Ano
Ne
B.3.2.6.3. Plochy a koridory v oblasti elektroenergetiky
Návrh zásobování elektrickou energii akceptuje energetickou koncepci Jihočeského kraje. Největším zdrojem elektrické
energie v kraji je jaderná elektrárna ETE Temelín s instalovaným výkonem 2 x 1000 MW, provozována ČEZ, a.s. V řešeném
území ÚS Orlicko mezi významné zdroje elektrické energie dodávajících vyrobenou elektřinu do distribuční sítě E.ON
Distribuce, a.s., patří zejména malá vodní elektrárna („MVE“) Hněvkovice o instalovaném výkonu 2 x 4,8 MW (provozována
ČEZ, a.s.), MVE Kořensko o instalovaném výkonu 2 x 1,9 MW (provozována ČEZ, a.s.), MVE Písek o instalovaném výkonu
0,6 MW (provozována E.ON Distribuce, a.s.), teplárna Písek s instalovaným výkonem 7 MW (provozovatel město Písek) a
další zdroje výrobců elektrické energie jako např. drobné malé vodní elektrárny, kogenerační jednotky, aj.
Distribuční soustava VVN a VN slouží pro zásobování odběratelů v řešeném území ÚS Orlicko a sestává z distribuční sítě
110 kV, systému transformoven s rozvodnami 110 a 22 kV, distribuční sítě 22 kV, systému distribučních transformačních
214
stanic 22/0,4 kV. Stávající distribuční síť 22 kV zajišťuje spolehlivě dodávku elektrické energie v řešeném území. Distribuční
sítě 110 kV na území Jihočeského kraje provozuje E.ON Distribuce, a.s.. V řešeném území ÚS Orlicko se nachází tyto
stávající transformovny s rozvodnami 110 kV: Mirovice, Písek. V rámci ÚS Orlicko je řešena distribuční síť 110 kV, která má
nadmístní význam. Tato vedení distribuční sítě 110 kV propojující rozvodny: Kočín – Písek – Mirovice - Řeporyje, Mydlovary
– Strakonice - Strakonice ČZM – Strakonice ČD – Mirovice. Distribuční síť 22 kV včetně systému distribučních
transformačních stanic 22/0,4 kV a jejich rozvoj je řešen jako koridory a plochy místního významu
Návrh nových koridorů a ploch nadmístního významu pro nově navržené vedení distribuční sítě 110 kV, rozvodny 110 kV a
nové transformační stanice 110/22 kV zobrazených ve výkresu:
• nová transformovna s rozvodnou 110/22 kV Písek – Sever je navržená pro napojení nových velkých odběratelů
plánované velké průmyslové zóny a pro posílení oblasti severně od Písku,
• Písek, výstavba vedení 110 kV, vedení je navrženo pro napájení nové transformovny s rozvodnou 110/22 kV Písek –
Sever.
Návrh nových koridorů a ploch místního významu pro nově navržené vedení distribuční sítě 22 kV a nové transformační
stanice 22/04 kV zobrazených ve výkresu:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ee1 až Ee54 byly převzaty ze schválených ÚP
Ee55 – TS a přípojka VN pro sportovně rekreační areál Chrást u Zahořan
Ee56 – TS a kabelová přípojka VN pro lodní přístav Orlík nad Vltavou
Ee57 a Ee58 – TS a kabelové přípojky pro smíšenou zónu ve Zvíkovském Podhradí
Ee59 – TS, kabelové a venkovní přípojky pro průmyslovou zónu
Ee60 a Ee61 – je převzata ze schváleného ÚP Písek
Ee62 - TS a kabelové přípojky pro smíšenou zónu v Semicích
Ee63 - TS a přípojka VN pro sportovně rekreační areál Paseky
Ee64 - TS a přípojka VN pro sportovně rekreační areál Hosty
Ee65 až Ee68 - byly převzaty ze schváleného ÚP města Týn nad Vltavou
Ee69 - TS a přípojka VN pro sportovně rekreační areál Na Kohoutě, Týn nad Vltavou
• V rámci obnovy sítí, zabezpečenosti dodávky a posílení sítě 110 kV se neuvažuje s obnovou dalších vedení.
• Při výstavbě nového vedení 110 kV upřednostňovat vertikální zdvojení vedení v původní trase a trasy nových vedení
řešit mimo ZCHÚ a lokality zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů. Návrh koncepce zásobování elektrickou energii,
část distribuční soustava je v souladu s ÚPVÚC Písecko. Nové stavby byly do US zahrnuty na základě požadavku E.ON
Distribuce a.s..
Na základě záměru ČR zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v energetické bilanci až na 8% usilovat a podporovat ve
větší míře využívání potenciálu obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny. Mezi obnovitelné zdroje pro výrobu elektřiny
patří vodní energie, sluneční energie, větrná energie, biomasa, bioplyn, palivové články a geotermální energie. Rozvoj
využití obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny je závislý na dostupném potenciálů jednotlivých
B.3.2.6.4. Koridory a plochy v oblasti zásobování teplem a plynem
ÚS Orlicko v oblasti zásobování teplem a plynem akceptuje Územně energetickou koncepci Jihočeského kraje. Návrhové
prvky vychází z rozvojových koncepcí a záměrů účastníků trhu s teplem a plynem, kterými jsou provozovatel JE Temelín –
ČEZ, a.s., provozovatel přepravní soustavy plynu – RWE Transgas, a.s. a provozovatel distribuční soustavy plynu – E.ON a
zčásti Transgas.
V případě distribuční soustavy plynu je zásobování Jihočeského kraje zemním plynem zajištěno sítí VTL plynovodů, VTL
přípojek, regulačních stanic a místních rozvodných sítí. Distributorem je energetická společnost E.ON. Určitá
nerovnoměrnost plynofikace v území odpovídá nejen charakteru osídlení, ale i dosavadním možnostem plynárenské
společnosti. V současné době distribuční společnost E.ON v řešeném území ÚS Orlicko nepřipravuje žádné větší záměry na
rozšíření plynofikace v tomto území. Mizivá reálnost dalšího rozšiřování sítě VTL plynovodů je způsobena mimo jiné i
nedostatkem efektivního zájmu, který by umožňoval návrh konkrétních úseků a jejich zanesení do grafické části.
V ÚS Orlicko je vymezena územní rezerva pro koridory nadmístního významu pro ty VTL plynovody, jejichž realizace nejsou
zatím projektově připraveny, ale v rozvoji plynofikace v řešeném území je s nimi počítáno ve vzdálenějším časovém
horizontu, tak aby dlouhodobě byla co nejvíce zabezpečena dodávka zemního plynu; jedná se o následující záměr zařazený
z níže uvedených důvodů:
• Ep15 – územní rezerva pro VTL plynovod v úseku Hvožďany – Chrášťany vč. rozšíření VTL a regulační stanice na
území obce Chrášťany, jedná se o rozšíření stávající VTL sítě umožňující napojení obcí Hvožďany, Dražíč, Chrášťany
215
V řešeném území ÚS Orlicko je realizováno využití tepla z ETE v úseku Jaderná elektrárna Temelín – Týn nad Vltavou a je
možné jeho využití i pro nově navržené zastavitelné plochy. V menších tepelných zdrojích jsou individuálně využívána různá
„nesíťová“ paliva, elektřina a zemní plyn. V Písku a v Týně nad Vltavou jsou provozovány rozsáhlejší soustavy
centralizovaného zásobování teplem (CZT). Teplárna Písek – 82 MWt. Základní teplárenský zdroj pracuje do soustavy
společně s výtopnou „Samoty“. Propojení umožňuje i využití zdroje v areálu Jitex pro provoz městské soustavy CZT.
Předpokládá se, že i v případě jejich vhodného rozšíření zůstanou jevem místního významu.
Využívání jiných paliv: v neplynofikovaných oblastech budou pro vytápění využívána jiná „čistá“ paliva. Přitom v případě
biomasy se kromě spalování v individuálních zdrojích nabízí i provozování větších kotelen, společných pro více odběratelů.
V takovém případě je potřebné zajistit přijatelnou hustotu potřeb tepla. Využívání obnovitelných zdrojů energie lze doporučit i
v případech, kdy bude potřebné zařízení instalováno jako doplňkové k jinému základnímu zdroji.
B.3.2.6.2. Dopravní řešení
Řešené území Územní studie Orlické oblasti leží v převážné míře na území Zvíkovské plošiny, do jejíhož reliéfu se v
nezvykle hluboké brázdě zařízly toky řek Vltavy a Otavy. Obtížné přístupy k břehům obou řek zřejmě zapříčinily poměrně
nízký stupeň urbanizace přilehlého území. Tento jev byl v minulosti podpořen i tím, že řešené území leželo stranou dopravně
významných komunikací. V uplynulých desetiletích se pak na nízké úrovni urbanizace orlicka podepsala jak stavba orlické
přehrady, tak i skutečnost, že toto území leží na rozhraní dvou vyšších správních územních celků (krajů). Tyto vlivy spolu s
již zmíněnou geomorfologií území se nemohly neprojevit na kvalitě dopravní infrastruktury. Zatímco ve středověku
představovala hlavní dopravní trasu v celém širokém území jižních Čech řeka Vltava, tedy osa řešeného území, období
budování tras pozemních komunikací, především silnic a posléze i železnic, se tomuto území v podstatě vyhnulo. Kupodivu
(nikoli však překvapivě) se to týká v současné době i sítě cykloturistických tras.
Na trasách dálnic a silnic I. třídy vedených radiálně z Prahy představuje území mezi dálnicí D 1 (a tedy i silnicí I/3 budějovickou) a silnicí R4, respektive I/4 (strakonickou) největší úhel sevřený dvěma sousedními radiálami nadřazených
komunikačních tras. K neutěšenému stavu dopravní infrastruktury řešeného území v současné době navíc přispěla (a to
nejenom v minulosti) víceméně živelná exploatace rekreačního využití území přilehlého k orlickému jezeru. Jak (hlavní)
silniční, tak i železniční trasy jsou zastoupeny pouze v příčném směru, tedy východ - západ, prakticky úplně chybí trasy ve
směru podélném, tedy ve směru sever - jih, což se projevuje zejména ve směru na Prahu.
Přechod řeky (jezera) v příčném směru zajišťuje v současné době pět mostů (čtyři silniční a jeden železniční). Nejstarší mezi
nimi byl most v Týně n. Vlt. Dřevěný most zde byl postaven již v 13. století (a do stavby mostu v Podolsku byl jediným
mostem mezi Karlovým mostem v Praze a Týnem n. Vlt.). Po každé povodni musel být opravován, případně nově postaven
(naposledy v roce 1837), ocelovým mostem (dnes pouze pro pěší a cyklisty) byl nahrazen v roce 1891, současný silniční
most je z roku 1968. Unikátní řetězový most v Podolsku byl vybudován podle projektu B. Schnircha v roce 1848,
železobetonovým mostem (který ve své době představoval největší železobetonovou mostní stavbu v Evropě) byl nahrazen
v roce 1942. Řetězový most byl snesen v roce 1961 a roku 1975 znovu postaven ve Stádleci přes Lužnici. Unikátní mostní
stavbou je i železniční most v Červené z roku 1889 (byl nejvyšším mostem v Českých zemích a druhým nejvyšším v celém
Rakousku). Most na Zvíkově (respektive dvojice mostů – přes Vltavu a přes Otavu) byl postaven v rámci stavby Orlické
přehrady v roce 1963. Unikátní Žďákovský most (údajně ve své době největší plnostěnný dvoukloubový ocelový obloukový
most na světě) byl dokončen v roce 1967, nicméně jeho historie je starší, než orlická přehrada; most byl navržen již v roce
1941, stavba zahájena v roce 1958, po dvou letech však na čtyři roky stavba přerušena. Jest podivem, že na Orlíku (či ve
Starém Sedle) do té doby žádný trvalý most nebyl a až do roku 1967 přechod přes řeku (a to i na silnici I. třídy) zajišťoval
pouze prámový přívoz. Na Orlíku či ve Starém Sedle bylo vybudováno několik dřevěných (či pontonových) mostů, ale
zpravidla pouze pro přechod armády v dobách válek, takže žádný z těchto mostů dlouho nevydržel (naposledy dřevěný most
na Orlíku postavený Rudou armádou v květnu 1945). Pro úplnost budiž uvedeno, že (první) most v Kamýku n. Vlt. byl
postaven v roce 1887. Tedy již více než 40 let je počet mostů stejný (a reálně se ani s žádným novým mostem nepočítá);
před druhou světovou válkou byla zahájena stavba mostu v Hladné, válka jeho stavbu přerušila a po válce byl záměr
opuštěn. Územní plány všech stupňů dlouhodobě s jeho stavbou sice počítají, ale realizace je zatím jistě v nedohlednu.
Vzdálenost mezi mosty v Týně nad Vltavou a Podolsku činí vzdušnou čarou téměř 19 km. V postatě lze říci, že s výjimkou
historických mostů (a Zvíkovského mostu) pouze třicátá léta minulého století byla obdobím, kdy se plánovalo (a alespoň
začalo i realizovat) zkvalitnění podmínek přechodu přes Vltavu v řešeném území. Most v Hladné však není jediným
nerealizovaným záměrem z této doby. Údolí Vltavy měla přecházet (v oblasti Kamýka) jak „Baťova“ transrepubliková dálnice,
tak železniční trať Plzeň – Brno (pro tento záměr se držela rezerva v územních plánech některých obcí ještě
v sedmdesátých letech). Zdá se, že záměr „Baťovy“ dálnice byl aktuálně přioprášen autory PÚR ČR zmínkou o novém
silničním spojení „S 13“, které by mělo spojovat „západní hranici ČR s východem v území jižně dálnice D1“. Na Otavě je
mezi Pískem a ústím do Vltavy jediný silniční most (na silnici II/121 u Zvíkovského Podhradí, vzdušnou čarou 13 km).
Mosty však nebyly jedinými místy pro přechod řeky. V řešeném území bylo před stavbou orlické přehrady provozováno na
Vltavě 13 přívozů (některé z nich jako prámové pro převážení silničních vozidel). Některé z nich byly v provozu ještě po
dokončení orlické přehrady (Staré Sedlo, Jistec, nejdéle přes Otavu na Zvíkově), bohužel žádný z nich se nedožil dnešních
dnů. Renesanci přívozů na Vltavě v současné době zažívá (a budiž řečeno, že s velkým úspěchem) Praha; je oceňován
216
přínos přívozů pro cykloturisty, ale i pro ostatní uživatele (včetně každodenních cest), příčinou úspěšného přijetí je jistě i
rozumná tarifní politika (zapojení přívozů do integrovaného dopravního systému pražské aglomerace).
Silniční síť
Vlastním řešeným územím procházejí dvě silnice I. třídy v příčném směru (třetí, která se jej dotýká v jeho jižní části, byla
před časem přeřazena do sítě silnic II. třídy). Řešeného území na západním okraji se dotýká silnice I/4 (respektive R4) a
I/20, představující jedinou spojnici vedenou v podélném směru orlicka.
SILNICE I/4 (R4) Praha - Dobříš - Mirotice - Nová Hospoda - Strakonice – Strážný, státní hranice byla zařazena ve vybrané
silniční síti ČR jako "hlavní". V uplynulých letech byla v úseku z Prahy do Dubence (53 km) upravena jako rychlostní
čtyřpruh, postupně byly upravovány do homogenních parametrů šířkové kategorie S 11.5 i některé další úseky, některé závadné úseky však přežívají v původní trase a v původní podobě dodnes.
Resort dopravy (v souladu s ÚPD všech úrovní) počítá s postupnou úpravou silnice až po (již vybudovanou) mimoúrovňovou
křižovatkou Nová Hospoda do podoby čtyřpruhové rychlostní silnice jako R4 (přičemž úsek Radobytce – Třebkov je již ve
stavbě, ostatní v úrovni realizační přípravy). Úpravou do podoby rychlostní silnice bude odstraněna zřejmě největší dopravní
závada na hranici řešeného území, kterou je současná úrovňová křižovatka silnic I/4 x I/19 u Let. Závadným úsekem, ale
spíše z hlediska vlivů na životní prostředí, dělící účinek a pohodu v obci, než z hlediska dopravně technického, je průtah obcí
Čimelice, který je (po dobudování rozestavěných staveb) posledním průtahem obcí na úseku silnice I/4 mezi hranicemi se
Středočeským krajem a křižovatkou se silnicí I/20 „Nová Hospoda“.
SILNICE I/20 (Karlovy Vary - Plzeň) - Lnáře - Blatná - Písek - Vodňany - České Budějovice byla rovněž zařazena do vybrané
silniční sítě ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu E - 49 Magdeburg - Lipsko - Cheb - Karlovy Vary Plzeň - České Budějovice - Třeboň - Vídeň. Silnice má výrazně nadregionální dopravní význam a to zdaleka nejenom pro
spojení Plzně a Českých Budějovic. Řešeného území se dotýká na průchodu městem Písek. Průtahový úsek Pískem byl
před časem upraven do obchvatové trasy (v podobně neděleného čtyřpruhu), úsek Písek – MÚK Nová Hospoda před
nedávnem byl upravena do nové trasy v podobě děleného čtyřpruhu. Silnice na průtahu řešeným územím územně i funkčně
stabilizována. Na průtahu řešeným územím je v podstatě bez dopravních závad.
První silnicí I. třídy v řešeném území vedenou v příčném směru je SILNICE I/19 (Plzeň - Rožmitál p. Třemšínem - Orlík Milevsko - Tábor - Pelhřimov - Jihlava). Svojí trasou danou geografickou polohou spojuje centrální oblast západních Čech s
dálnicí D 1 u Jihlavy ve směru na Brno, celou jižní a střední Moravu a podstatnou část Slovenska. Její skutečný dopravní
význam však za významem geografickým v řešeném prostoru poněkud pokulhává, což je dáno především přerušením
přirozené trasy v prostoru vojenského újezdu v Brdech mezi Rokycany a Rožmitálem p. Tř. a víceméně násilným
převedením trasy na Spálené Poříčí. Východně Tábora (respektive Oltyně) má silnice I/19 podstatně větší dopravní význam.
Po případném vyřešení problémů s vedením trasy v prostoru Brd by mohlo dojít k určitému zvýšení atraktivnosti trasy silnice,
konkurence nabídky dálnice D5 ve spojení s trasou dálnice D1 přes Prahu však vylučuje zřejmě výraznější nárůst
atraktivnosti této silnice. Úsek silnice na levém břehu Vltavy v průtahu řešeným územím byl vybudován na přelomu
padesátých a šedesátých let v souvislosti se stavbou orlické přehrady. Vltavu překračuje unikátním Žďákovským mostem.
Úsek na pravém břehu Vltavy byl upraven do homogenizovaných parametrů podstatně později (a to ještě ne v celé délce
průtahu řešeným územím). Z dnešního pohledu je jen ztěží představitelné, že až do výstavby Žďákovského mostu
představoval jedinou možnost přechodu přes řeku Vltavu prámový přívoz ve Starém Sedle u Orlíka (který využívalo v roce
1963 téměř 700 vozidel/den). Žďákovský most je v současné době zatížen 3.6 tisíci vozidly/den (při podílu těžké dopravy 23
%, tj. 820 vozidel/den; z toho 153 nákladních souprav/den). Za posledních 10 let se počet vozidel na mostě zvýšil o 89 % (z
toho počet těžkých vozidel o 86 %, počet nákladních souprav o 110 %). Uvedené hodnoty dopravního zatížení představují
spíše nižší průměr na síti silnic I. třídy jihočeského kraje. Pro dopravní obsluhu řešeného území silnice I/19 nemá zásadní
význam. Dnešní silnice I/19 (na průtahu řešeným územím) byla z větší části budována jako erární císařská silnice ve druhé
polovině devatenáctého století a to jenom jako spojka v trase Oltyně - Milevsko - Orlík - Probulov - Čimelice (zřejmě z
iniciativy orlické větve Schwarzenbergů pro zpřístupnění jejich sídla). Dopravní závadou (především z pohledu průtahu
silnice I/19) je již výše zmíněná velmi nebezpečná úrovňová průsečná křižovatka se silnicí I/4 u Let (bude odstraněna
úpravou křižovatky na mimoúrovňovou v rámci úpravy silnice I/4 na rychlostní). Dopravně (zejména však z hledisek
urbanistických a ekologických) závadné průtahy obcemi Lety a Hrejkovice navrženo řešit v ZÚR JČK přeložkami, a sice
v Letech (přeložka jižně zastavěného území obce) a přeložka Hrejkovice na pravém břehu Vltavy (která se řešeného území
pouze dotýká). V ostatních úsecích trasa silnice I/19 územně stabilizována; v celé délce však navržena homogenizace (s
koridorem šířky 100 m). To se týká i průtahu silnice I/19 obcí Orlík (průtahový úsek v tangenciální poloze vůči centru obce).
Průtahový úsek je v současné době v podstatě bez dopravních závad (dopravní závadou na současném průtahu je chybějící
chodník, prostorová rezerva pro jeho zřízení je, dále nedostatečný rozhled ve vrcholovém oblouku u čerpací stanice pohonných hmot a zejména podoba křižovatky se silnicí III/12118 a III/10245).
Druhou silnicí I. třídy v řešeném území vedenou v příčném směru je SILNICE I/29 Písek - Bernartice - (Oltyně). Silnice
poměrně nového čísla a krátké trasy byla donedávna součástí transverzálního tahu I/33 (Písek - Bernartice - Tábor - Mladá
217
Vožice - Načeradec - Zbraslavice - Kutná Hora - Přelouč - Hradec Králové - Jaroměř - Náchod - Wroclaw); byla přečíslována
v polovině devadesátých let v důsledku přeřazení úseku z Tábora do Kutné Hory do sítě silnic II. třídy (velmi špatné
parametry prakticky v celé délce, takže jako tah v tomto úseku beztak nesloužila). Je součástí nedefinovaného tahu
tvořeného spojnicí řady silnic ve směru západ - východ z pohledu sítě jihočeských silnic, vedeného z jihozápadního cípu
Čech - Klatovska a Domažlicka (včetně jejich hraničních přechodů) na dálnici D 1 a odtud dále na Moravu, případně do
severovýchodních Čech. Tímto spojením je trasa I/22 Horažďovice - Strakonice - I/4 Kbelnice - II/139 Písek - I/29 Bernartice
- Oltyně - I/19 Tábor - Pelhřimov - I/34 Humpolec, odkud pokračuje jednak po D 1 na Moravu, jednak dále po silnici I/34 do
východních Čech (včetně jejich hraničních přechodů, zejména I/33 Náchod). Hodnoty těchto vztahů nejsou známy, ale je
zřejmé, že představují nezanedbatelný podíl na objemech tranzitní (zejména těžké) dopravy přes území jihočeského kraje.
Zatím se potvrzuje předpoklad, že dobudování dálnice D 5 až do Rozvadova se na atraktivitě tohoto tahu v podstatě
neprojevil, naopak se zřejmě nepříznivě projevil vliv mýtného. V budoucnu se takto mohou projevit i některé uvažované
dopravní stavby na česko - bavorském pomezí na Klatovsku a Domažlicku. Most v Podolsku je v současné době zatížen 6.5
tisíci vozidel/den (při vysokém podílu těžké dopravy 31 %, tj. 2021 vozidel/den; z toho 445 nákladních souprav/den). Za
posledních 10 let se počet vozidel na mostě zvýšil o 43 % (za posledních 20 let však více než dvojnásobně), počet těžkých
vozidel za uplynulých 10 let vzrostl o 143%, počet nákladních souprav o 205%. Uvedené hodnoty dopravního zatížení
představují spíše vyšší průměr na síti silnic I. třídy jihočeského kraje. Silnice je součástí někdejší státní císařské silnice
vedené z Písku na Tábor - Pacov - Želiv - Humpolec - Německý Brod - Hlinsko - Poličku a Svitavy. Silnice byla vybudována
v první polovině devatenáctého století a o jejích parametrech svědčí i to, že řetězový most u Podolska byl jedním ze sedmi
řetězových mostů vybudovaných v té době u nás (a jako jediný se dochoval). Silnice byla (již tehdy) důležitou tranzitní trasou
spojující Bavorsko s Haličí. V úseku Písek – Křenovice její dopravní význam ještě podporován místním dopravním vztahem
Písek - Milevsko. Silnice I/29 má na průtahu řešeným územím vcelku přijatelné parametry, šířku vozovky z větší části cca 7
m a únosný počet dopravních závad převážně bodového charakteru. To se ovšem netýká průtahů sídly (zejména velmi
závadný průtah sídlem Podolí I, kde je naprosto nevyhovující průběh trasy umocněn nedostatečnou šířkou uliční čáry
s omezenými rozhledovými poměry; Křenovice a Záhoří zejména z urbanistických a ekologických hledisek), závadný je též
úsek serpentin mezi Pískem a Novosedly. Napojením silnice I/29 na přeložku I/20 v Písku (v roce 1994) se odstranil průjezd
městem a nepříjemný (a často zranitelný) podjezd pod železniční tratí u ž.st. Písek - město s nevyhovující podjezdnou
výškou. Nicméně (z pohledu uvedeného silničního tahu) problémem zůstává nevyhovující napojení silnice II/139 na přeložku
silnice I/20, jakož i nevyhovující podoba trasy na průchodu městem (ve tvaru písmene Z). ZÚR počítá s převedením silnice
II/139 (v úseku křiž. I/4 Kbelnice – Písek) do sítě silnic I. třídy (jako prodloužená I/29). Součástí záměru je propojení obou
silnic přeložkou v trase na severním okraji města navazující na přeložku v Dobevi. Na vlastní silnici I/29 navrženy v ZÚR (a
potažmo i v předkládané studii) přeložky v Novosedlech (nevariantně v podobě rozšířeného koridoru), Záhoří (nevariantně
jižně obce), Podolí I (nevariantně jižně obce v podobě rozšířeného koridoru) a Křenovice (nevariantně severně obce tak, aby
bylo možno na přeložku napojit silnici III/10555 na Veselíčko a dále do Milevska). Mimo uvedené přeložky navržena v celé
délce homogenizace (s koridorem šířky 100 m). Silnice I/29 je bezesporu nejvýznamnější silniční komunikací řešeného
území (s výjimkou úseků silnic dotýkajících se řešeného území v jeho tangenciální poloze). Nicméně o tom, jaký význam má
silnice I/29 pro dopravní obsluhu řešeného území, svědčí prosté srovnání dopravního zatížení dvou úseků na okrajích tohoto
území. Dopravní zatížení východně Bernartic (3.9 tisíc vozidel/den) představuje 45 % hodnoty dopravního zatížení mezi
Záhořím a Pískem (8.6 tisíc vozidel/den).
Do sítě silnic I. třídy v řešeném území byla do poloviny devadesátých let zařazena i silnice I/23 (Písek - Albrechtice n. Vlt. Týn n. Vlt. - Dráchov - Jindřichův Hradec - Studená - Telč - Třebíč - Brno). V současné době je však zařazena v úseku mezi
Pískem (křižovatka I/20 Nový Dvůr) a Dráchovem (křižovatka I/3) jako SILNICE II/159. Jako silnice I/23 vznikla při formulaci
dosud platné kategorizace silniční sítě po druhé světové válce. Zatímco její část východně křižovatky se silnicí I/3 u
Dráchova má poměrně velký dopravní význam (byť i ten - v úseku východně Jindřichova Hradec poklesl vybudováním
dálnice D1), její část mezi Pískem a zmíněnou křižovatkou u Dráchova má dopravní význam podstatně menší. Je to dáno
především tím, že zejména východně Týna n. Vlt. se ji nepodařilo za zhruba 60 let upravit do parametrů, které by alespoň
zdánlivě připomínaly parametry silnice I. třídy. Proto se zřejmě vůbec nedostala jako dálková silnice do povědomí řidičské
veřejnosti (ve prospěch tahu silnic I/20 - I/34 přes České Budějovice, přestože je tato trasa o 23 km, tj. o jednu třetinu, delší).
Silnice (v řešeném území) má proto v současné době dopravní význam „pouze“ regionální (východně Týna n. Vlt. pouze
nadmístní). Přestože silnice byla na dvou úsecích řešeného území v uplynulých letech stavebně upravována (v úseku délky
1.5 km mezi Týnem n. Vlt. a Neznašovem v rámci stavby orlické přehrady v roce 1963) a v úseku délky 7.1 km mezi
Neznašovem a Albrechticemi v roce 1984), její parametry jsou spíše špatné. To se týká především průtahových úseků
prakticky u všech sídel (zejména Paseky, ale i Tálín, Albrechtice a Neznašov). ZÚR (v souladu s ÚPD dotčených obcí)
počítá s přeložkou mimo obce Tálín – Paseky a v úseku serpentin před Neznašovem; tyto záměry převzaty do předkládané
studie.
Uvedená síť silnic I. třídy je doplněna sítí silnic II. a III. třídy. Následující popis silnic II. třídy ve vlastním řešeném území je
řazen nikoli číselně, ale (pomyslně) dle jejich dopravního významu. Dvojice zřejmě nejvýznamnějších těchto silnic II/139
(Kbelnice – Písek) a II/159 (Písek – Týn n. Vlt. – Dráchov) uvedeny výše u popisu silnic I. třídy.
218
SILNICE II/105 (Praha) - Jesenice - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany - Petrovice - Milevsko - Bernartice - Týn n. Vlt. Hluboká n. Vlt. - (České Budějovice) byla zařazena do vybrané silniční sítě (jako základní). Její dopravní význam je dán
radiálním vedením trasy v již výše zmíněném hluchém místě na jihu Prahy. O atraktivnosti její trasy hovoří i fakt, že část její
trasy v okolí Prahy bude nahrazena trasou dálnice D 3. Nicméně její parametry ve Středočeském kraji na průchodu
Posázavím a Středočeskou pahorkatinou jsou natolik špatné, že významně determinují její využití pro tuto radiální funkci
(nicméně Středočeský kraj počítá s jejich alespoň částečnou nápravou na sedlčansku + zmíněná funkce budoucí dálnice
D3). Každým kilometrem, ve kterém bude nahrazena dálnicí D3 se tak zvýší její atraktivnost i v řešeném území. Silnice má
regionální dopravní význam. Na průtahu jihočeským krajem má tři zásadní části, které určují jak její dopravní význam, tak i
parametry. Severně Milevska (mimo řešené území) parametry poměrně špatné, dopravní zatížení na úrovni průměru na síti
silnic II. třídy jihočeského kraje (1.2 tisíc vozidel/den). Mezi Milevskem a Týnem n. Vlt. parametry spíše špatné, šířka
vozovky výjimečně větší, než 5 m, řada dopravních závad zejména bodového charakteru, závadné až velmi závadné
parametry na průtazích prakticky všemi sídly. Dopravní zatížení v rozpětí 0.9 – 2.2 tis. vozidel/den (mezi Milevskem a
Veselíčkem 3.8 tis. voz./den). Mezi Týnem n. Vlt. a Českými Budějovicemi (respektive křižovatkou se silnicí I/20 v Českém
Vrbném) podstatný nárůst dopravního významu (5.1 tis. vozidel/den, na mostě přes Vltavu v Týně n. Vlt. 13.8 tis.
vozidel/den), parametry dobré (v rámci výstavby JETE v letech 1986 – 1987 v celé délce 28.6 km upravena do homogenních
parametrů šířkové kategorie S 11.5). V řešeném území (Slabčice – Týn n. Vlt.) představuje v podstatě jedinou silniční
komunikaci v podélném směru na pravém břehu. ZÚR nepočítá s žádnou úpravou v tomto úseku. Ze záměrů v ÚPD
jednotlivých obcí znám pouze návrh přeložky Kolodějí n. Vlt. v délce cca 1 km (s cílem odstranit serpentiny u židovského
hřbitova). Tím, že záměr přeložky u Kolodějí není akceptován ZÚR, není s ním v předkládané územní studii počítáno.
Nicméně zhotovitelé navrhují realizaci dvou kratších přeložek na okrajích zastavěných území sídel Nemějice (převzato z
ÚPnVÚC Orlicka) a Koloměřice (nový záměr); nebude-li záměr schválen (například pro nesoulad s ZÚR), doporučují
respektovat pro tyto dvě přeložky alespoň územní rezervu.
SILNICE II/121 (Blatná) - Mirotice - Zvíkovské Podhradí - Milevsko - Sedlec-Prčice - Votice. Je jedinou silniční komunikací
vedenou v příčném směru řešeného území mimo výše uvedené trasy dvou silnic I. třídy (mezi Žďákovským mostem na I/19
a mostem v Podolsku na I/29); zároveň je jedinou silniční trasou s přechodem Otavy pod Pískem. Trasa silnice jako taková
začíná v Blatné, odkud je vedena do Buzic, kde končí. Objevuje se až zhruba po 10 km v Miroticích. Snaha kategorizátorů
naší silniční sítě z doby krátce po druhé světové válce vytvořit transverzální trasu spojující silnici I/20 v Blatné (která byla v té
době součástí Plzeňského kraje) s Táborskem a Votickem (a dále) s dopravním významem až nadregionálním byla
pozoruhodná, byla však naplněna pouze z části. Díky Bohu se záměrem řídili projektanti širších územních vztahů při
výstavbě orlické přehrady a navrhli nejenom dvojmostí (přes vzdutou Otavu a Vltavu) u Zdíkovského Podhradí z roku 1963,
ale i přilehlé úseky mezi Smetanovou Lhotou a Kučeří v délce 11 km; další úsek mezi Kučeří a Zbelítovem (v délce 8.7 km,
v šířkové kategorii S 9.5) se podařilo vybudovat v letech 1990 – 1992, takže v současné době je v podstatě celá trasa mezi
Miroticemi a Milevskem upravena do vyhovujících (ne-li právě normových) parametrů. I toto torzo původního záměru
prokazuje svoji životaschopnost, o čemž svědčí hodnoty dopravního zatížení. Současné dopravní zatížení 1.3 tis.
vozidel/den (při podílu 24.5 % těžkých vozidel tj. 310 vozidel/den; z toho 62 nákladních souprav/den) představuje průměrnou
hodnotu na síti silnic II. třídy v jihočeských podmínkách; v dlouhodobém pohledu vykazuje minimální nárůsty objemů dopravy
(do konce sedmdesátých let minulého století byly objemy dopravy dokonce vyšší, než na Žďákovském mostě). V posledních
pěti letech však výrazně vzrostl objem těžké dopravy (téměř dvojnásobně). Dopravní význam lze považovat za regionální.
V ZÚR, jakož ani v ÚPD dotčených obcí (v řešeném území) žádný záměr. Proto i v předkládané územní studii považována
za územně stabilizovanou.
SILNICE II/138 Zvíkovské Podhradí - Oslov - Záhoří - Jehnědno - Albrechtice n. Vlt – Všeteč – Temelín – křižovatka II/105 u
Býšova je jedinou silnicí v celém širším území levého břehu orlické přehrady vyšší kategorie než III. třídy vedená v jejím
podélném směru; na jejím dopravním významu však tato skutečnost nemá zásadní vliv. Silnice má tři vcelku nesourodé
části. Severní - mezi Záhořím a Zvíkovským podhradím má šířku vozovky cca 6 m a parametry v podstatě na úrovni silnic II.
třídy a tomu odpovídající dopravní význam. Ten je logický - ve spojení se silnicí I/29 spojuje s centrem aglomerace - Pískem
sídla ležící v centrální části orlicka (je v tomto úseku zatížena 1.5 tisícem vozidel/den). Druhá - střední část mezi Záhořím a
Albrechticemi svým dopravním významem, ale i parametry odpovídá spíše silnicím III. třídy (zatížení úseku 0.5 tisíc
vozidel/den). Třetí část v úseku jižně Albrechtic byla donedávna vedena jako silnice III. třídy (III/1414). Její prodloužení
jižním směrem přes Temelín až na silnici II/105 zřejmě souviselo s JETE Temelín, ale na parametrech silnice, ani na jejím
(současném) dopravním významu na průtahu místní částí Všeteč obce Všemyslice a obcí Temelín se to v podstatě nijak
neprojevilo (zatížení úseku 0.35 tisíc vozidel/den, jižně Temelína 0.7 tisíc vozidel/den). Její dopravní význam v tomto úseku
je v podstatě spíše místní. Případná dostavba JETE Temelín by se na dopravním zatížení této části silnice II/138
samozřejmě projevila výrazně. Dopravní význam silnice II/138 lze proto charakterizovat jako nadmístní. Jak v ZÚR, tak
v územních plánech jednotlivých sídel na silnici II/138 žádný záměr, trasa silnice II/138 proto i v předkládaném návrhu
považována za územně stabilizovanou (krátká přeložka silnice v Záhoří dle ÚPnVÚC Orlicka považována za součást
přeložky silnice I/29). Nicméně severní část trasy silnice II/138 (dopravně nejvýznamnější) představuje jedinečnou (v území
nenahraditelnou) nabídku pro cykloturisty. Dopravní návrh proto předpokládá ve dvou úsecích (křiž. II/121 Zvíkovské
Podhradí – Oslov a Vlastec – Záhoří) doplnit silnici stezkou pro cyklisty umístěnou v přidruženém dopravním prostoru.
219
SILNICE II/135 Dražíč - Bechyně - Sudoměřice u Bechyně - Vlastiboř - Tučapy - Mnich - Kamenice n. Lipou se řešeného
území pouze dotýká v Dražíči. Její dopravní význam v tomto místě je ztěží nadmístní (0.6 tis. vozidel/den). Územním plánem
navrhovaná přeložka (jižně zastavěného území obce) není ZÚR akceptována; s ohledem na dopravní význam silnice (a to i
u vědomí níže uvedeného) nedoporučujeme záměr dále sledovat (pro jeho zjevnou nereálnost), problém doporučujeme řešit
konzervativním způsobem ve stávajících parametrech uličního prostoru. Východně Bechyně představuje poměrně atraktivní
a frekventovanou regionální silniční komunikaci. Silnice II/135 v původních silničních mapách kategorizace silniční sítě
vycházela ze silnice I/23 v Albrechticích, její součástí byl již výše zmíněný nedostavěný most v Hladné. Obdobně jako u
silnice II/121, či II/159 (respektive I/23) představovala další, žel za uplynulých 60 let nedokončený (v daném případě
nerealizovaný), záměr vytvoření transverzální silniční trasy vedené ve směru příčném vůči toku řeky Vltavy na jejím středním
toku na území jižních Čech. Nicméně záměr zůstává i nadále v platnosti (sledován ZÚR) v podobě návrhu nového mostního
objektu v Hladné (a s tím související návrh na přeřazení silnic III/0234 a III/10562 do sítě silnic II. třídy jako II/135); záměr
přebírá i předkládaná studie.
Poslední ze sítě silnic II. třídy v řešeném území je SILNICE II/102. Nízké číslo této silnice ovšem zdaleka nekonverguje s
jejími parametry. Její trasa je vedena ve vztahu k potřebě dopravní obsluhy orlicka lichotivě - vychází z Prahy a je vedena
přes Zbraslav - Slapy - Korkyni - Čelinu - Oboru - Kamýk n. Vlt. - Krásnou Horu - Milešov - Lašovice, odkud byla původně
vedena na Zahořany - Žebrákov do Kostelce n. Vlt., zhruba před dvaceti roky však byla přetrasována na Kovářov - Dmýštice
a Milevsko. Její dopravní význam směrem od Prahy k jihu postupně klesá a v podstatě se vytrácí někde mezi slapskou
přehradou a Kamýkem. Do jisté míry tomu odpovídají i její parametry. Jestliže v úseku okolo Zbraslavi se jí dodnes používá
pro rychlostní zkoušky testovaných vozidel, na přechodu do řešeného území se svojí podobou neliší od silnic III. třídy. V její
neprospěch pro zpřístupnění řešeného území ve směru od Prahy hovoří nevýhodnost trasy poznamenaná velkým
množstvím ztracených spádů a ztracené délky trasy. Její dopravní význam je nadmístní, považována za územně
stabilizovanou.
Výčet silnic II. třídy v řešeném území nutno doplnit o silnice, jejichž trasy se řešeného území pouze dotýkají a to ve
dvou centrech osídlení vyšších stupňů, měst Písku a Týna n. Vltavou.
SILNICE II/140 Písek – Drahonice – Bavorov, silnice nadmístního významu, v ZÚR (potažmo i předkládané studii) navržena
přeložka (dle ÚPnM) upravující napojení na přeložku I/20 jižně od města Písek tak, aby bylo možno odstranit nevyhovující
úrovňový železniční přejezd přes píseckou železniční stanici.
SILNICE II/122 Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vlt.- Dříteň - Netolice - Lhenice - Smědeč – Ktiš;
silnice má regionální dopravní význam (v úseku jižně Týna n. Vlt. pouze nadmístní). Trasa poznamenána větším počtem
dopravních závad vesměs bodového charakteru (směrové a výškové oblouky nedostatečných poloměrů s nevyhovujícími
rozhledovými poloměry), zejména na průtazích sídly. V řešeném území závadné parametry na průtazích týnskými místními
částmi - Netěchovice a Nuzice (nevyhovující rozhledové poměry ve směrových obloucích nedostatečné poloměry omezené
přilehlou zástavbou, nedostatečná šířka vozovky, nedostatečné vybavení chodníky, nevyhovující rozhledové poměry v
křižovatkách s místními komunikacemi). Nicméně záměr výstavby přeložek navrhovaný ÚPnM Týn n. Vlt. nebyl ZÚR
akceptován. Není proto navrhován ani v předkládané dokumentaci (doporučeno problém řešit návrhy na zkvalitnění
podmínek na trase silnic II/159, II/137 s využitím přeložky Březnice – Sudoměřice v souladu se ZÚR (mimo řešené území).
SILNICE II/141 (Týn n. Vlt.) – Temelín - Číčenice - Vodňany - Bavorov - Prachatice - Libínské Sedlo – Volary; silnice má
nadmístní dopravní význam, jižně Vodňan regionální (především pro spojení prachatické části Šumavy s českým
vnitrozemím ve spojení se silnicemi I/20 a I/4, respektive R4). V řešeném území má šířku vozovky cca 6 m a trasu v
podstatě bez dopravních závad. Považována zde za územně stabilizovanou.
SILNICE II/147 Týn nad Vltavou - Žimutice - Dolní Bukovsko - Sviny - Veselí nad Lužnicí - Drahov - Kardašova Řečice má
v úseku Týn nad Vltavou – Dolní Bukovsko regionální dopravní význam. Její pokračování přes Sviny do Veselí nad Luž.,
jakož i úsek východně města Veselí nad Lužnicí nejsou vůbec vnímány jako silnice II. třídy (a tomu odpovídají i její
parametry). V řešeném území územně stabilizována.
Silniční síť řešeného území dotváří síť silnic III. třídy. Tyto silnice mají v současné době nejrůznější dopravní význam a
nejrůznější parametry. V převážné míře mají parametry původních okresních silnic (či jiných komunikací), ze kterých vznikly.
V uplynulých desetiletích se do jejich sítě investovalo minimálně. Tomuto schématu se vymykají v podstatě pouze úseky
silnic dle následující tabulky.
Tabulka 78: Vybrané úseky silnic III. třídy do kterých bylo investováno
Číslo
úsek
Délka
III/10238
Zahořany – Kostelec n. Vlt., Přílepov
dl. 3.8 km
III/12121 d Podolí I – Jetětice
dl. 3.0 km
220
Rok investice
1964 (v rámci stavby Orlické přehrady)
1964 (v rámci stavby Orlické přehrady)
III/1219
Ostrovec (most + přeložka)
dl. 0.8 km
1985
III/1402
Písek – Smrkovice
dl. 2.3 km
1989
III/10534
Vesec; přeložka
dl. 0.7 km
1990
III/1219
Čížová, Zlivice; přeložka
dl. 0.3 km
1995 (?)
Svým významem na síti silnic III. třídy řešeného území dominuje spojení silnic III/1219 - III/1217 - III/10245 vedené v trase
Písek - Čížová-Zlivice - Vráž - Ostrovec - Varvažov - Nevězice - Probulov - Orlík - Kožlí - Kozárovice - Chraštičky - silnice I/4.
Její trasa napojuje významnou část řešeného území (turisticky nejatraktivnější) jak ve směru na Písek, tak na Prahu.
Dopravní zatížení v její jižní části odpovídá průměru silnic II. třídy, v ostatních částech pak prudce vzrůstá v období
kulminace letní turistické špičky. Její parametry směrem k severu podstatně klesají. Silnice až na výjimky nezměnila po
vybudování orlické přehrady své původní parametry. Má nevyhovující parametry jednak na průtazích sídly (zejména Vráž,
Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec, Varvažov, Orlík), naprosto nevyhovující parametry šířkové jsou zejména v úseku Horní
Ostrovec (včetně) – Varvažov, nevyhovující jsou i v úseku Orlík – Kozárovice. Dopravní návrh přebírá záměr vybudování
(respektive dobudování) přeložky obce Ostrovec na západním okraji jeho zastavěného území (z ÚPnVÚC Orlicka), naopak
jej rozšiřuje i o obchvat Horního Ostrovce (severozápadně zastavěného území sídla). Záměr není v souladu se záměry ZÚR,
v případě neschválení záměru doporučujeme záměr přeřadit alespoň do kategorie územní rezervy. V ostatních úsecích
dopravní návrh považuje její trasu v podstatě za územně stabilizovanou.
Z územních plánů jednotlivých obcí je nedoporučeno dále sledovat následující záměry (pro jejich zjevnou nereálnost)
přeložka III/12117 Nevězice, přeložka III/1219 Vráž (nadjezd na železniční tratí) a přeložka III/10558 Olešná.
V problémové mapě byla naznačena následující chybějící spojení na silniční síti:
Albrechtice nad Vltavou – Hladná – Doubrava – Chrášťany – návrh mostu (dočasně přívozu),
Újezd – Paštice – návrh přívozu,
Vráž – Jistec – Louka – Držov - návrh přívozu.
Na silniční mapě řešeného území se dodnes vyskytují trasy silnic (byť mnohé z nich do dnešních dnů parametry silnic III.
třídy pohříchu nepřipomínají), které dosvědčují někdejší trasy vedené příčně přes tok řeky Vltavy, vesměs s využitím
prámových přívozů (koncové úseky silnic v dotyku s vodní plochou, případně i delší úseky, jsou již dnes v převážné míře ze
silniční sítě vyjmuty a převedeny do sítě místních, případně účelových komunikací, nicméně dodnes existují). Doporučujeme
tyto úseky v jejich dnešním zatřídění stabilizovat (s cílem zajištění jejich absolutní veřejné přístupnosti) tak, aby jich bylo
možné kdykoli v budoucnu využít pro jejich někdejší účely, (tj. jako přístupová cesta k přívozu), byť v převážné míře zřejmě
pouze pro pěší a cyklisty. Jedná se o tyto úseky silnic (komunikací):
III/10244a Chrást – Varta – (Orlík nad Vltavou),
MK Orlík nad Vltavou,
MK Staré Sedlo – Kostelec nad Vltavou
III/12120a křiž. II/121 – Jickovice – Strážka – (Zvíkov),
III/12120 Varvažov – Zbonín – (Zvíkov),
III/10542 Květov – Vůsí – Červená – (Oslov, Červený Újezdec),
III/1382 Vlastec – Červený Újezdec – (Červená),
III/12121c Jetětice – Červená ž.st. – (Červená, Oslov),
MK Oslov – (Červená),
MK Temešvár – Podolsko.
Totéž se týká i jedné silnice, která má svoji trasu na obou březích řeky (v tomto případě Otavy), prámový přívoz provozovaný
snad ještě před dvaceti roky (který byl, obdobně jako donedávna v místě přívozů na Lipně, součástí silnice):
III/02025 Vráž – Jistec – Louka – Držov
Železniční doprava
Řešeným územím prochází trojice železničních tratí, kdy železniční trať čd 201 Tábor – Písek – Ražice prochází přímo
řešeným územím studie, zbylé dvě další železniční tratě, a sice trať Zdice – Protivín a trať Číčenice - Týn nad Vltavou, se
dotýkají řešeného území.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 201 TÁBOR – PÍSEK – RAŽICE vedená v příčném směru řešeného území. Trať byla vybudována v
roce 1889 jako součást tehdy velkorysého projektu "českomoravské tranverzální dráhy" spojujícího Domažlice - Janovice n.
Úhlavou - Klatovy - Horažďovice - Ražice - Písek - Tábor - Horní Cerekev - Jihlavu a Brno, kde navazovala na dráhu Brno Vlárský průsmyk. O jejích parametrech svědčí velkorysý ocelový příhradový most délky 253 m u Červené n. Vlt., který byl
původně 68 m nad hladinou Vltavy. Osobní doprava je provozována 8.5 páry osobních vlaků. Současný dopravní význam
dráhy charakterizuje pouze jeden pár pravidelných nákladních vlaků. Trať je dráhou celostátního významu provozovanou
v motorové trakci. Traťová rychlost 75 km/hod využitelná pouze na 5 % z celkové délky 67.2 km; průměrná traťová rychlost
66.9 km/hod. Trať považována za územně stabilizovanou. Potenciál turistického využití dráhy (vycházející mimo jiné
221
z fenoménu jednoho z mála přechodů orlické nádrže) zřejmě není v současné době úplně využit. Vyšší využití lze
předpokládat zejména ve spojení s vodní dopravou. Dopravní návrh předkládá námět neveřejnou zastávku před vltavským
mostem v Červené n. Vlt. v km 41.21 upravit jako veřejně přístupnou s pravidelným využitím (zřejmě pouze části vlaků)
s turistickým využitím (s ohledem na negativní stanovisko Správy Schwarzenberských lesů k záměru zpřístupnění lesních
účelových komunikací pro cyklisty v přilehlém území především pro pěší turisty, možná návaznost na lodní dopravu) a to
jako veřejně prospěšnou stavbu.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 200 ZDICE – PROTIVÍN je jednokolejnou železniční tratí celostátního významu, (v úseku PísekProtivín elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz). Trať byla součástí tratě z Rakovníka do Protivína (původně
projektovaná až do Bavorska) vybudované družstvem knížete Josefa Adolfa Schwarzenberga v roce 1876. Rozhodující
význam tratě je v osobní přepravě, jsou zde provozovány rychlíky a osobní vlaky, které zajišťují především přímou dopravní
obsluhu území ve vazbě na okresní město Písek s pokračováním na trati číslo 190 směrem na krajské město České
Budějovice a Prahu. Osobní vlaky dosahují průměrné cestovní rychlosti 46,4 km/hod., rychlíky a spěšné vlaky 58,9 km/hod.
Nákladní přeprava má pouze vnitrostátní charakter, jedná se zejména o průběžné (Pn) a manipulační (Mn) nákladní vlaky.
Trať je vybavena pro traťovou rychlost 75 km/hod, kterou dosahuje na 93 % z celkové délky. Resort dopravy počítá s její
elektrifikací v celé délce s předpokladem minima nových plošných nároků (záměr zařazen v ZÚR). Pro zvýšení turistického
využití tratě (v daném případě zejména pro cykloturisty) předkládá dopravní návrh námět zřízení nové železniční zastávky
„Vráž, lázně“ cca v km 24.46 a to jako veřejně prospěšnou stavbu.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 192 ČÍČENICE – TÝN N. VLT. je jednokolejnou železniční tratí regionálního významu provozovanou
v motorové trakci. Byla postavena v roce 1898, v úseku Číčenice – Temelín rekonstruována v rámci výstavby JETE
v osmdesátých letech minulého století. Má délku 21.3 km (úsek Číčenice – Temelín 12.7 km). Traťová rychlost 60 km/hod
využitelná na 75.0 % celkové délky tratě, průměrná traťová rychlost 56.9 km/hod. Osobní doprava provozována (v
pracovních dnech) sedmi páry osobních vlaků/den v (neúplném) dvouhodinovém taktu. Nákladní doprava provozována
v rozsahu 0.8 nákladních vlaků/den (délky 14.9 náprav/vlak). Návrhem územně stabilizována.
Osobní hromadná doprava
Na schématu přiloženém k analytické části byly kvantifikovány počty spojů autobusové, železniční a vodní dopravy
v pravidelné osobní dopravě. Hlavní dopravní prostředek v hromadné osobní dopravě v řešeném území představují
AUTOBUSY. Autobusové linky jsou směrovány na levém břehu především na Písek, částečně na Mirotice, na pravém břehu
pak na Milevsko, respektive Týn n. Vltavou. V převážné míře je počet spojů poměrně nízký, kvalita obsluhy většiny sídel je
poměrně špatná. Turistickému ruchu přispívá rozsah autobusové dopravy v míře minimální. Je těžké v současné době
navrhovat územním plánem rozšíření rozsahu provozu ať co do počtu a vedení linek, tak počtu spojů. Těžko se bude řídit
jinými, než ekonomickými nástroji nad rámec povinné dopravní obslužnosti garantované státem. Přitom však nelze
opomenout, že využití autobusové dopravy pro obyvatele dotčené oblasti a pro potřeby turistického ruchu se navzájem
nevylučují, naopak, že se mohou vzájemně podpořit. Kéž nejenom snem je představa po vytvoření INTEGROVANÉHO
DOPRAVNÍHO SYSTÉMU řešeného území (zřejmě jako součást integrovaného systému v širších, a proč ne celokrajských,
územních souvislostí). Nabízí se přitom možnost rozšíření integrovaných dopravních oborů netoliko na autobusy a železnici,
ale i na vodní dopravu, případně i přívozy.
Předmětem návrhu jsou dvě nové železniční zastávky (viz výše) určené především pro cyklo)turistickou veřejnost.
Vodní doprava
Vodní doprava po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy má svou OBROVSKOU TRADICI. Je pozoruhodné, že prvním, kdo
se zasadil o splavnění Vlatvy, byl Karel IV., na základě jehož nařízení byly všechny jezy na Vltavě z Budějovic až do Prahy
upraveny pro lodní dopravu. Sám Karel IV. byl dokonce i autorem myšlenky kanálu spojujícího Vltavu s Dunajem s cílem
vytvořit z Prahy důležitý evropský vnitrozemský přístav a údajně prý i jeho stavbu zahájil. Přepravovalo se hlavně dřevo na
vorech, v lodích pak zejména sůl, které se v šestnáctém století přepravilo až 2 240 t ročně, ale také železo a ocel. V
osmnáctém století se pak začalo s cílevědomou regulací řeky, která značně zvýšila bezpečnost plavby. V té době se ujímá
iniciativy rodina Lannů, z nichž zejména Vojtěch Lanna povznesl plavbu na Vltavě na tehdy nevídanou technickou úroveň. V
roce 1860 bylo splaveno z Budějovic do Prahy 15 tisíc t soli, a přes 23 tisíc tun tuhy, obilí a jiného zboží. Zboží bylo
dopravováno koněspřežní železnicí a v Budějovicích překládáno. Po vybudování parostrojní železnice se postupně snižovaly
objemy vodní přepravy, až se omezily pouze na plavení dřeva, které skončilo v polovině minulého století. A od té doby tato
nejkapacitnější dopravní cesta odpočívá. Je ovšem otázkou na jak dlouho. Od počátku století se chystá splavnění Vltavy až
do Českých Budějovic. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do
Písku. Na jeho základě bylo realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy roku 1921. Na základě zákona č. 50 z roku
1931 byly vybudovány stupně ve Vraném a Štěchovicích. Dnešní legislativní stav navazuje na usnesení vlády č. 680 z roku
1963, na základě kterého je Vltava splavnou až do Českých Budějovic pro lodě o výtlaku 250 - 300 t (1. třída mezinárodní
klasifikace).
222
Vodní nádrž Orlík je dle § 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, VYUŽÍVANOU VODNÍ
CESTOU, jež je vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech,
společné havárii a dopravě nebezpečných věcí zařazena do I. třídy, na které se mohou pohybovat prakticky všechny lodi,
které splňují ustanovení Řádu plavební bezpečnosti a vyhlášky ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel
k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Parametry plavidel, s nimiž je třeba na vodní cestě této kategorie dle
vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a
dopravě nebezpečných věcí uvažovat, jsou délka 38,5 m, šířka 5,05 m, ponor 1,8 – 2,2 m a nosnost 250 – 400 t (pro Orlík
však je uvažováno 300 t). Veškerou plavbu po Orlické nádrži lze provozovat na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách
ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné
k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů
I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně
významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a
spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové
vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů,
bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů
v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Na základě všech těchto
legislativních opatření jsou prakticky všechna díla, zejména mosty a přehrady vybudované v minulém století připravována na
toto splavnění. Plavební zařízení na Orlické přehradní hrázi je situováno při pravém břehu. Pro přepravu plavidel do výtlaku
300 t bylo navrženo šikmé lodní zdvihadlo. Při stavbě byla vybudována dráha zdvihadla ve sklonu 22° a délce 190 m,
vjezdový objekt se vzpěrnými vraty a velín. Technologie (tj. vlastní zdviž – podvozky, motorový vůz a vana) měly být dodány
až po dokončení plavebního stupně na Slapech. Pro přepravu sportovních plavidel je realizována šikmá zdviž, jež umožňuje
přepravu plavidel do hmotnosti 3 t po dráze, rovnoběžné se zdvihadlem 300 t. Na vozíku, zavěšeném na laně, jsou
přeplavovány lodi „suchou cestou“. Zdviž je navržena tak, že je plně provozuschopná v celém rozsahu plavebních hladin v
horní i dolní zdrži. Maximální hloubka vody u hráze dosahuje až 74 m, délka vzdutí činí na Vltavě 70 km, na Otavě 22 km a
na Lužnici 7 km. Celková délka pobřeží díky jeho velké členitosti dosahuje 330 km. Plocha orlické vodní nádrže je dle § 3
Vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a
dopravě nebezpečných věcí považována za mezinárodně využívanou vodní cestu. Na konci 20. století se výrazně změnily
priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita
území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně – historickými památkami jsou výzvou pro další rozvoj
rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích.
Podmínky SPLAVNĚNÍ JIHOČESKÉHO ÚSEKU VLTAVY DO ČESKÝCH BUDĚJOVIC představila dokumentace
„Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko – České Budějovice“ (Econsult a Vodní cesty, a.s. Praha; prosinec
2003). Tento úsek je využitelný pro rekreační plavbu a případné lokální přepravy. Daným potřebám zcela vyhoví
jednoduché plavební komory rozměrů 45 x 6 x 3 metrů. Plavbou 300 tun se rozumí i podmínky pro plavbu nákladní, kdy
tendence nákladních přeprav v typových kontejnerech vyžaduje pro danou tonáž délku proplavovacích zařízení minimálně
45 m, přičemž rozměry plavební komory pro vodní cestu třídy I (45 x 6 x 3 m) neomezují její budoucí zvětšení na třídu Va.
Navrhované řešení pro plavbu 300 tun umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro
Jihočeský kraj velice žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a
frekventovaná v zemích Evropské unie. Pro tok Vltavy nad nádrží VD Orlík lze předpokládat plavební období od 1.4. do 1.11.
vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude možné navíc s výhodou využívat správcem vodních děl a toků
jeho plovoucími prostředky pro přepravu materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě,
pobřežních zařízení a objektů a při dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty. Uvedený materiál předpokládá
splavnění jihočeského úseku Vltavy ve čtyřech etapách (úsek od hranice kraje po Kořensko je součástí Orlické přehrady a
splňuje všechny podmínky pro splavnost dle Vyhlášky MD ČR č. 222/1995 Sb. o vodních cestách):
v první etapě splavnění pro lodě s omezeným ponorem do 1.1 m (hloubka dna 1.40 m) v celém úseku Kořensko –
České Budějovice,
ve druhé etapě splavnění pro lodě s ponorem 2.0 m (hloubka dna 2.50 m) v úseku Kořensko – přístav Hrdějovice,
ve třetí etapě dtto do Českých Budějovic,
konečně ve čtvrté etapě plné uvedení vodní cesty do souladu s parametry Vyhlášky č. 222/1995 Sb..
Splavnění Vltavy v uvedeném úseku je v návrhu ZÚR zařazeno jako závazný záměr se zákresem nevariantního koridoru. Je
považován za veřejně prospěšnou stavbu. V řešeném území se bude jednat o tyto stavební úpravy:
na vodním díle Kořensko: ve 3. etapě dovybavit horní a dolní čekací stání, doplnit zařízení umožňující migraci ryb,
ve zdrži VD Kořensko: prohloubení koryta a zvýšení ocelového mostu v Týně n. Vlt.(v 1. etapě); rozsah dán
variantně buď výstavbou nového jezu v Týně n. Vlt (včetně plavební komory), nebo využitím dnešního jezu
Hněvkovice,
Ke splavnění do Českých Budějovic je tedy zapotřebí "pouze" dokončit plavební zařízení na přechod Slapské přehrady,
Orlíku, Kořenska a Hněvkovic a vybudování plavební komory na Hluboké a v Českém Vrbném. Na všech těchto dílech se již
s dobudováním těchto zařízení počítalo.
Provoz NÁKLADNÍ LODNÍ DOPRAVY v současné době v podstatě nepřichází v úvahu, a to z důvodu nedokončenosti vodní
cesty. V praxi v současnosti na vodní nádrži Orlík vlastní pouze Povodí Vltavy, státní podnik, větší pramici, využívanou pro
223
zabezpečení potřeb provozu vodního díla. Rozvoj nákladní dopravy lze do budoucna očekávat pouze za předpokladu
splavnění Vltavy do Českých Budějovic s parametry vodní cesty I. třídy (do 300t přepravovaného nákladu). Otázkou ovšem
zůstává substrátová skladba. S přepravou uhlí po vodě zřejmě počítat nelze, přeprava štěrkopísků zřejmě rovněž těžko
přichází v úvahu a kusové zásilky zřejmě vodní dopravu neuživí. Určitou šanci dává představa přepravy nadgabaritních
komponentů při (případné) dostavbě JETE.
Nutno ovšem zmínit OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVU na Orlické přehradě. Ta je provozována prakticky od vzniku přehrady, v
současné době je provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou
alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických
obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z největších dopravních handicapů celého území nedostatečnou nabídku možností dostat se na druhý břeh jezera. Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním
kolem. Do doby zřízení výše uvedených přívozů je dokonce tato její role v podstatě nezastupitelná. Možnost zapojení vodní
dopravy do integrovaného dopravního systému zmíněna výše. V současné době je na hladině nádrže Orlík provozována
soukromá veřejná lodní doprava na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání
povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba
povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích
určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato
plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem
životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak,
aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a
podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního
prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Jedná se především o osobní lodní dopravu, kterou velkými
motorovými loděmi („maďarkami“) provozuje fa Quarter spol. s r.o. Charakter dopravy je pravidelný, lodi plují na základě
pevného jízdního řádu. Hustota spojů v jízdním řádu se mění v průběhu sezóny. Kromě pravidelné dopravy loď vypluje na
okružní plavbu i v případě zájmu o vyjížďku. Rovněž tak je Quarter schopen podílet se i na náhradních dopravních
opatřeních, je-li nutno nahradit pozemní osobní dopravu lodní dopravou. Stanoviště lodí je na levém břehu v blízkosti hráze
a na Orlíku. Zimoviště a hlavní základna firmy se nachází v Podolsku, na pravém břehu těsně pod mostem. Quarter spol. s
r.o. má teď na Orlíku 7 lodí, do budoucna reálně počítá celkem s 8 plavidly. Ve studii ČSAD (tehdejší provozovatel lodní
dopravy) z r. 1986 jich bylo 10. Quarter provozuje poměrně značný počet zastávek, jejichž umístění je dáno turistickou a
dopravní atraktivitou lokality. Pokud se některá ze zastávek prokáže jako dlouhodobě ztrátová, je po čase na novou sezónu
zrušena a nahrazena jinou. V současné době jsou provozovány tyto zastávky:
Břeh / Lokalita
PB Radava – tábořiště
LB Velký Vír – tábořiště
LB Orlík – zámek
LB Zvíkov – hrad
PB Červená n. Vlt. Kostel
PB Červená n. Vlt. Chaty
PB Podolsko
PB Olešná – tábořiště
LB Hladná
PB Týn nad Vltavou
Říční km
154,0
155,6
157,0
169,0
176,5
180,1
182,2
184,6
195,6
204,2
Břeh / Lokalita
PB Chrást
LB Žďákovský most
PB Sobědraž – Husárka
LB Nevězice – Luh
LB Zvíkovský most
PB Červená n. Vlt. most - žel.zast.
LB Temešvár - Podolský most
PB Písecká Smoleč Chmelišná
LB Chřešťovice
LB Jehnědno
LB Údraž
PB Doubrava – Rybárna
PB Pašovice
PB Neznašov – komora
Říční km
158,3
160,0
164,7
163,5
172,7
179,6
183,1
187,5
185,7
191,2
193,0
194,4
198,4
200,6
224
LB Hněvkovice
PB Zvíkovský most (Otava)
LB Jitex (Otava)
PB Svatá Anna (Otava)
PB Oslov - chaty (Otava)
LB Jistec (Otava)
LB Koloděje nad Luž. (Lužnice)
208,9
2,7
3,2
4,5
7,4
14,3
4,0
Jak uvedeno výše, nedílnou součástí vodní dopravy jsou PŘÍVOZY. Jejich (dnes bohužel nutno říci již historický) vývoj a
popis uveden výše jak v úvodní části, tak u popisu silniční sítě řešeného území. Následující přehled uvádí možná místa
(staro)nového zřízení přívozů. Nelze jej nazvat přímo návrhem, neboť představa, že budou zřízeny všechny, je jistě bláhová.
Nicméně jejich zřízení se jistě neobejde bez iniciativních tlaků „zdola“, tj. především ze strany obcí. Z tohoto důvodu jakákoli
selekce možných míst by se v jednotlivých případech mohla ukázat jako škodlivá. Tyto přívozy by se měly stát součástí
územních plánů jednotlivých obcí (a to přímo jako veřejně prospěšné stavby).
Lokalita
Ŕíční km
Orlík nad Vltavou – Chrást
157,0
Staré Sedlo – Žďákov
159,5
Zvíkov (Vltava)
169,2
Zvíkov (Otava)
0,5
177,0
180,0
Podolsko
182,5
Jehnědno
191,2
Hladná
195,6
Pašovice
198,4
0,6
Jistec (Otava)
14,3
Délka
910 m
1060 m
440 m
450 m
820 m
2530 m
670 m
400 m
390 m
170 m
70 m
160 m
Obsaženo v návrhu ZÚR
v návrhu ZÚR
v návrhu ZÚR
v návrhu ZÚR
(dočasně do doby vybudování mostu)
v návrhu ZÚR
Tímto názvem se označuje způsob trávení volného času, který u nás dosud není prakticky vůbec rozšířen, ale v
zemích na západ od našich hranic (zejména v SRN, Nizozemsku, Francii a Velké Británii) je velmi rozšířen. Jedná se o
dovolenkový pobyt na obytném motorovém člunu, vypůjčeném z půjčovny. Tyto čluny mají mimořádně bytelnou konstrukci
(prakticky je nelze poškodit ani v případě, že najedou plnou rychlostí kolmo na břeh), jsou relativně komfortně vybaveny a
jejich rychlost bývá omezena. Člun si lze vypůjčit od firmy, jež se jejich pronájmem zabývá, za velmi přijatelnou částku, a to
leckde i v případě, že nájemce není držitelem průkazu vůdce malého plavidla (pak ovšem musí připlatit za absolvování
jakéhosi kursu, na jehož základě obdrží jednorázový „kapitánský patent“ na smluvený úsek vodní cesty), mapu vodní cesty
s vyznačenými zajímavostmi a možnostmi kotvení a dalšího servisu a může vyrazit na cestu. Není výjimečné ani
nasmlouvání kotvišť na celou trasu plavby. V naší republice takováto plavidla zatím nikdo nepůjčuje, je však otázkou času,
kdy se první taková firma objeví. Navíc už byly zaznamenány projevy zájmu o návštěvu orlické vodní nádrže právě těmito
plavidly ze SRN. Jejich příjezd na Orlík není po technické stránce žádný problém (Slapskou přehradu lze překonat
převezením na přívěsu a orlická hráz je pro sportovní plavbu dostatečně vybavena). Vodní mototuristiku lze provozovat
základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání
povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na
povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel
se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a
vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení
zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání
povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Obecně lze konstatovat, že z hlediska této formy turistiky má Orlická nádrž co
nabídnout. Za předpokladu vybudování Vltavské vodní cesty až do Českých Budějovic, by byla nabídka zajímavostí a
pamětihodností na vltavské trase opravdu úctyhodná. Je žádoucí tuto aktivitu na vodní nádrž přitáhnout. Jako zázemí, ať už
ke kotvení, nebo pro potřeby doplnění vody, PHM, topného plynu či naopak pro odběry TKO, fekálních nebo nádních
odpadních vod, případně jako technické servisní zázemí mohou posloužit navrhované přístavy.
Lze rovněž předpokládat, že na Orlíku se v okamžiku jeho otevření motorové plavbě i se spalovacími motory,
objeví nejméně jedna firma, jež tuto službu bude nabízet. Její sídlo nelze předem přesně určovat, předpokládá se však, že
nejspíše tuto službu začne provozovat některý z větších přístavů, se silným investorem a dobrým technickým zázemím.
225
Přístaviště a kotviště rekreačních plavidel a jejich zázemí
Podmínky pro jachting, který je jednou z významných sportovně rekreačních aktivit a jehož výhodou je možnost
provozování v prodloužené sezóně od konce dubna do konce října, nejsou v případě vodní nádrže Orlík tak optimální, jako
např. v prostoru vodní nádrže Lipno. Je to dáno dvěma hlavními důvody. Tvar vodní plochy je výrazně protáhlý a velmi úzký
bez lokálních rozšíření do rozlehlých ploch, s výjimkou prostoru u přehradní hráze. Plachtění je tak méně komfortní a
vyžaduje více manévrování a křižování. To je navíc komplikováno velmi proměnlivými podmínkami větrného proudění
v úzkém údolí nádrže. Tuto skutečnost, která na druhou stranu není zásadní překážkou pro provozování jachtingu, umocňuje
druhý nepříznivý faktor, kterým je morfologický charakter břehu a z něho plynoucí problémy s výběrem vhodných lokalit pro
přístavy, provozním řádem povolené výrazné kolísání výšky hladiny a relativně malý počet cest, umožňujících příjezd k vodě
z komunikací. Tyto vlastnosti břehových partií nádrže vytvářejí komplikace při lokalizaci a realizaci přístavišť a kotvišť
rekreačních plavidel. Úzkému tvaru nádrže by přitom lépe odpovídal relativně větší počet kotvišť s menší kapacitou, než
několik kapacitních přístavišť, neboť větší počet kotvišť umožňuje rychlejší a rovnoměrnější rozptyl plavidel na vodní ploše.
Kotvení lodi bude umožněno v několika typech zařízení, jež jsou podrobně popsána v samostatné kapitole. Jedná
se o tato zařízení:
• marina - luxusně vybavené centrum pro celoroční kotvení,
• sportovní přístav - zařízení s dobrým zázemím pro celoroční kotvení,
• sportovní kotviště - zařízení s redukovaným vybavením pro celoroční kotvení,
• jachetní kotviště - nejjednodušší zařízení, vhodné především pro místní obyvatele, případně jako doplňková aktivita
jiného rekreačního zařízení pro celoroční kotvení,
• krátkodobé kotviště
• veřejné kotviště - nevybavená lokalita, v níž je povoleno stání
• obslužné místo
• kotevní bóje
Rozsah vybavení čtyř typů zařízení pro stálé kotvení lodí bude záviset na navržené kapacitě v jednotlivých
lokalitách a na finanční síle investora. Předpokládá se částečné využití některých zařízení přístavu (zejména marin) i pro
zimní sporty.
Pro jednotlivé kategorie těchto zařízení jsou v souladu územně plánovacím podkladem Využití vodní plochy a
břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) a územně plánovacím podkladem Technicko – plánovací podklad
využití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt a.s. 2006) specifikovány provozní podmínky,
povinné vybavení a regulativy, které budou podkladem pro další podrobnější územně plánovací a projektové dokumentace,
či podrobnější studie.
V lokalitách, kde jsou navrhovány sportovní přístavy, kotviště, popřípadě maríny jsou v současné době veřejná
kotviště pro hausbóty, které jsou zde umístěny se souhlasem správce toku na základě platných nájemních smluv. V případě
záměru vybudování maríny, respektive kotviště bude nutno v navazující podrobnější územně plánovací dokumentaci,
projektové dokumentaci, či podrobnější územní studii řešit prostorové a plošné uspořádání těchto lokalit umožňující
koexistenci stávajících a navrhovaných zařízení, případně stanovit náhradní lokality pro kotviště hausbótů.
Tabulka 82: MARÍNY 2x
umístění
Voltýřovská zátoka
(v případě dobudování)
Barrandovská zátoka
Tabulka 83: SPORTOVNÍ PŘÍSTAVY 5x
umístění
břeh
km
kapacita
Studie HP
poznámka
PB
154,0
60 lodí
SP,zimoviště
stav
příjezd OA
LB
155,6
70 lodí (+50)
SP,
zimoviště,
marína
stav SP, ČSPHM,
příjezd OA
kapacita
Studie HP
poznámka
břeh
km
SP,
Hotel Radava
PB
155,1
-
stáv. VK
Žďákov u Starého Sedla
LB
159,5
-
úvaziště ČUNJ
Kostelecká zátoka
PB
159,6
40 lodí
SP
hausboty,
příjezd OA
Podolsko
PB
182,6
30 lodí
SP,zimoviště
ČSPHM,
příjezd OA
Podolsko - TJ Otava
PB
182,7
30 lodí
SP,zimoviště
stav, příjezd OA
226
Tabulka 84: SPORTOVNÍ KOTVIŠTĚ 7x
umístění
břeh
km
kapacita
Studie HP
poznámka
příp.
jachetní
kotviště,
příjezd OA
Chrást u Zahořan
PB
157,8
VKaV
Strouhy – Velký Potok
PB
184,9
VKaV
Hladná
LB
195,6
KK
příjezd OA
Kořensko
LB
200,9
-
příjezd OA
Týn nad Vlt. sever
LB
204,7
10 lodí
-
stávající,
příjezd OA
Týn nad Vltavou město
PB
205,0
5 lodí
-
jachetní kotviště,
příjezd OA
Jistec (Otava)
LB
14,4
KK
příjezd OA
Tabulka 85: KRÁTKODOBÉ KOTVIŠTĚ 14x
umístění
břeh
km
kapacita
Studie HP
poznámka
Zámek Orlík
LB
157,4
KK
Žďákovský most
LB
160,0
KK
Na Pískách
LB
161,5
30 lodí
SK
Ochoz
LB
164,8
30 lodí
SK
Zbonín
LB
168,3
15 lodí
SK
PB
177,0
50 lodí
SP,zimoviště
hausboty,
příjezd OA
Novosedlská zátoka
LB
185,0
15 lodí
SK
hausboty
Dolní Lipovsko
PB
190,0
30 lodí
SK
hausboty
Pašovice
PB
198,3
Zvíkov (Otava)
LB
0,0
KK
Svatá Anna (Otava)
PB
4,4
KK
Dědovice – Rybárna (Otava)
LB
12,6
KK
Kavkovna (Otava)
PB
18,4
-
Koloděje nad Luž. (Lužnice)
PB
4,0
Tabulka 86: VEŘEJNÉ KOTVIŠTĚ A VÝVAZIŠTĚ 15x
umístění
břeh
km
povolené kotviště
hausboty
-
příjezd OA
kapacita
Studie HP
Pukňov
LB
154,5
Pukňovská zátoka
LB
155,1
Chrást
PB
156,7
Peklo
LB
163,0
Nevězice - Luh
PB
163,6
VKaV
Varta
PB
169,4
VKaV
Sobědražská zátoka
PB
171,6
227
poznámka
soukromé
20 lodí
SK
hausboty
Bránická zátoka
PB
173,5
20 lodí
SK
Červená n. Vlt.
LB
177,3
VKaV
Podolsko
PB
181,8
-
Chřešťovice – Svatý Jan
LB
185,9
KK
Rybárna u Doubravy
PB
194,2
VKaV
soutok Vltavy a Lužnice
PB
202,6
-
Týn nad Vlt. centrum
PB
205,0
-
Týn nad Vlt. jih
LB
205,97
-
Tabulka 87: ZÁKLADNA PRO RYCHLOSTNÍ KANOISTIKU, VODÁCKÉ TÁBOŘIŠTĚ 1x
umístění
břeh
km
kapacita
Studie HP
Tabulka 88: NÁKLADNÍ PŘÍSTAV 1x
umístění
Týn nad Vltavou
PB
břeh
LB
0,9
km
203,5
(v I.etapě překladiště)
hausboty
pouze u
příjezd OA
bójí,
příjezd OA
poznámka
příjezd OA
poznámka
lokalita u ČOV,
příjezd
NA
součástí záměru
B.3.2.6.6. Plochy a koridory územního systému ekologické stability
Zásadní význam pro vymezování skladebných prvků ÚSES má územně technický podklad regionálních a nadregionálních
ÚSES (zadavatel Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR, 1996). V této práci
jsou vymezeny hlavní trasy a umístění biokoridorů a biocenter v regionální a nadregionální úrovni, nicméně v přesnosti, která
neumožňuje převzít toto vymezení do ÚS Orlicko. Přesnost vymezení skladebných prvků je pak dána hranicí jednoznačnou
a k upřesnění (nadregionální biocentra), jednoznačnou, k vymezení, k založení a k doplnění (regionální biocentra),
jednoznačnou, k vymezení a navrženým směrem k propojení (regionální biokoridory). Proto Jihočeský kraj v rámci prací na
KOPK nechal zpracovat Generel NR-R ÚSES Jihočeského kraje, který se stal, spolu s vymezením ÚSES ve schválených
ÚPVÚC, podkladem pro návrh ÚS Orlicko.
V ÚS Orlicko je v řešeném území vymezen kompletní územní systém ekologické stability dle podkladu Generelu NR-R
ÚSES JČ kraje a vymezení ÚSES lokálního významu dle podkladu Generelu lokálního ÚSES pro ORP Písek a části ORP
Milevsko a ORP Týn nad Vltavou5 s promítnutím NR a R prvků. Byla provedena úprava lokálních prvků a v grafické části byl
vymezen návrh úpravy (zmenšení) části NRBK na podkladě projednání části ÚSES týkající se majetků knížete
Schwarzenberga.
Jedno z rozhodujících kritérií při vymezování ÚSES jsou prostorové parametry. V následujícím přehledu jsou dány
doporučené minimální velikosti skladebných prvků nadregionální a regionální úrovně. Tento parametr zaručuje, že v této
velikosti již bude skladebný prvek (biocentrum, biokoridor) funkční. Dále uvedené parametry byly návrhem ZÚR dodrženy.
• Minimální velikosti biocenter regionálního významu jsou pro lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně 20ha, u
oligotrofních stanovišť 15ha, 40ha při holosečném způsobu hospodaření, pro lesní společenstva 5. vegetačního stupně
25ha, u oligotrofních stanovišť 20ha, 50ha při holosečném způsobu hospodaření, pro lesní společenstva 6. a 7.
vegetačního stupně 40ha, u oligotrofních stanovišť 30ha, 80ha při holosečném způsobu hospodaření, pro společenstva
mokřadů 10ha, pro společenstva luční 30ha, pro společenstva stepních lad 10ha a pro společenstva skalní 5ha.
• Nadregionální biocentra budou ve většině případů kombinovaná, to znamená, že budou obsahovat více typů
ekosystémů, musí ale převažovat ekosystém pro dané území typický. Výměra pak činí 1000ha.
5
228
• Maximální délky biokoridorů regionálního významu a jejich přípustné přerušení je pro lesní společenstva: maximální
délka je 700m, přerušení bezlesím je možné do 150m, pro mokřadní společenstva: maximální délka je 1000m, přerušení
je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, pro luční společenstva v 5.
až 9. vegetačním stupni: maximální délka je 700m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou
půdou a 200m ostatními kulturami, pro luční společenstva niv v 1. až 4. vegetačním stupni: maximální délka je 500m,
přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, pro
společenstva stepních lad: maximální délka je 500m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m
ornou půdou a 200m ostatními kulturami, pro složený biokoridor: celková délka složeného biokoridoru od jednoho
regionálního biocentra k druhému je maximálně 8000m za předpokladu alespoň 11 mezilehlých lokálních biocenter.
• Minimální šířky biokoridorů regionálního významu je pro lesní společenstva: minimální šířka je 40m, pro společenstva
mokřadů: minimální šířka je 40m, pro luční společenstva: minimální šířka je 50m, pro společenstva stepních lad:
minimální šířka je 20m.
• U nadregionálních biokoridorů je nutné mít na paměti, že jsou složeny z os a ochranných pásem. Osa nadregionálního
biokoridoru má parametry složeného regionálního biokoridoru příslušného typu. Vodní nadregionální biokoridor plní
zároveň funkci nadregionálního biocentra, šířka jeho osy je dána velikostí toku a ochranná zóna se nevymezuje. V ÚS
Orlicko jsou dále vymeny ochranné zóny (pásma) nadregionálních biokoridorů, kdy funkční součástí ochranných pásem
jsou všechny plochy s vyšší ekologickou stabilitou, které podporují funkce biokoridorů, a to do vzdálenosti 2 km na obě
strany vně od osy nadregionálního biokoridoru.
• Návrh ZÚR dále podrobně stanovuje podmínky, za kterých může být hranice biokoridorů, biocenter a ochranných zón
NRBK upřesňována v navazujících ÚPD měst a obcí.
ÚS Orlicko ve své návrhové části dávající pouze obecné podmínky pro využití ploch ÚSES, nestanovují doporučený
sortiment dřevin pro realizaci skladebných prvků ÚSES. Je zde však uveden požadavek, na to, že „změny využití ploch
biokoridorů a biocenter je možné navrhovat jen při vytváření podmínek pro budoucí vznik přirozené druhové skladby bioty
odpovídající stanovištním podmínkám“, to znamená, že v případě, kdy je nutné skladebný prvek založit či doplnit a uvažuje
se o výsadbách dřevin jako hlavním realizačním prostředku, je nutné používat k těmto pracím pouze autochtonní (domácí)
dřeviny. Tento výběr je dán jednak potencionálními společenstvy, která zde mají přirozené rozšíření, ale v rámci městského
prostředí i stavem stanoviště. Naplňování ÚSES má hlavní význam ve volné krajině. Zde splňuje především ekologickou
funkci. V některých případech prochází skladebné prvky ale i urbanizovaným prostředím. Zde proto musí splňovat skladebné
prvky ÚSES kromě ekologické funkce i funkce rekreační (mají polyfunkční charakter). Pak je pro skladebné prvky
v urbanizovaném prostředí nutno respektovat tyto principy:
• Princip prostorových parametrů, jímž se rozumí skutečnost, že při vymezení skladebných částí ÚSES jsou uplatňovány
prostorové parametry skladebných částí tohoto systému podle obecně uznávaných zvyklostí (dle metodiky). Je však
zřejmé, že v těch částech města, kde historický vývoj založil stabilizovanou urbánní strukturu, nelze uplatňovat
prostorové parametry sestavené pro přírodně blízké segmenty krajiny.
• Pincip relativity, jímž se rozumí skutečnost, že přes urbanizovaná území města je přípustná realizace prvků ÚSES pro
pozměněné (avšak přírodě blízké) formy biotopů a bioty (tzv. urbánní forma).
• V území, kde nejsou dochovány prvky kostry ekologické stability ve stupni IV. a V. jsou využívány k trasování prvků
ÚSES i společenstva synantropní, segetální a s podílem introdukovaných taxonů.
B.4.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších
(nadregionálních) vztahů, včetně vyhodnocení souladu s politikou
územního rozvoje
B.4.1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů
Koordinace využívání území je v ÚS Orlicko řešena jednak z hlediska širších nadregionálních (mezikrajských) vazeb a dále
z dále z hlediska regionálních vazeb na rozvojové osy, rozvojové oblasti vymezeně dle PÚR a v návrhu ZÚR JČ kraje. Na
v řešeném území vymezenou „jihočeskou“ specifickou oblast nadmístního významu N-SOB1 navazuje na území
Středočeského kraje specifická oblast nadmístního významu SOBk2, která má obdobný charakter.
V oblasti dopravy má mezinárodní význam transevropský multimodální koridor označený v PÚR M1, spojující Drážďany,
Prahu, České Budějovice, Linec, tento koridor je na území Jihočeského kraje součástí rozvojové osy republikového významu
OS6.
• Na území Jihočeského kraje je součástí tohoto koridoru navrhovaná dálnice D3 až do Českých Budějovic, v pokračování
na jih s navrhovanou rychlostní komunikaci R3 až do Dolního Dvořiště, kde naváže na připravovanou rakouskou
229
•
•
•
•
rychlostní silnici, která se napojí na stávající lineckou dálnici A7. Severním směrem ku Praze je krátký úsek dálnice (cca
8 km v úseku Tábor – Mezno) již vybudován a zprovozněn, ale dále severně na území Středočeského kraje je navržen
z hlediska střetů s ochranou přírody problematický úsek D3, který by se měl se na území Hlavního města Prahy napojit
na navrhovaný vnější okruh tvořený rychlostní silnicí R1 a potom dále na sever po stávající dálnici D8 směrem na
Drážďany. Řešené území je na tento koridor napojeno prostřednictvím rozvojové osy nadmístního významu N-OS4
(Tábor – Písek) a významně místní rozvojové osy M-OS1 (Tábor – Lety – Mirovice) a rozvojové oblasti N-OB2 Tábor –
Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí.
Součástí multimodálního koridoru je i železnice v podobě navrhovaného IV. TŽK z Prahy, přes České Budějovice, Horní
Dvořiště do Lince. Tento koridor je na území JČ kraje součástí rozvojové osy republikového významu OS6. Na území
Hlavního města Prahy se IV. TŽK napojí na uvažovaný vysokorychlostní koridor železniční dopravy označený v PÚR
VR1. Řešené území je na tento koridor napojeno kromě výše zmíněných os N-OS4 a M-OS1 i železničním spojením
nadmístního významu tratí 201 (Tábor – Milevsko – Písek – Ražice, přičemž část trati Milevsko – Písek provozuje
soukromý dopravce).
Další dopravní koridor mezinárodního významu je tvořen stávající silnicí I/4, která na území Jihočeského kraje v úseku
hranice se Středočeským krajem po mimoúrovňovou křižovatku Nová Hospoda je navržena jako rychlostní silnice R4 a
dále směrem jihozápadním na Strakonice a hraniční přechod ve Strážném je navržena úprava stávající silnice I/4 do
podoby kapacitního koridoru dopravní cesty označeného v PÚR R4. Tato silnice bude dále na území Německa až do
Pasova, kde se napojí na německou dálnici č. 3. Na území Středočeského kraje bude pokračovat navrhovaný koridor
rychlostní silnice R4 až po napojení na stávající úsek rychlostní silnice R4 Příbram – Praha. Tento mezinárodní dopravní
koridor je součástí rozvojové osy nadmístního významu N-OS1, která pokračuje na území Středočeského kraje pod
označením OSk2 a spojuje nadmístní rozvojové oblasti N-OB1 (Písecko – Strakonickou) na území JČ kraje a OBk5
(Příbramskou) na území Středočeského kraje.
V oblasti nemotorové dopravy je navržen koridor mezinárodní transevropské dálkové cyklotrasy EUROVELO 7
(Nordkap, Stockholm, Berlín, Drážďany, Praha, Tábor, České Budějovice, Linec, Salzburg, Řím, Malta). Tento koridor
prochází poměrně vzdálen východně od řešeného území. Z hlediska rozvoje cykloturistiky mají v řešeném území větší
význam tzv. Povltavská a Pootavská cyklotrasa, vedoucí v severojižním směru.
Zvláštní kapitolu v rozvoji turistického a cestovního ruchu, ale i ekologické varianty nákladní lodní dopravy, představuje
navrhované splavnění Vltavy z Českých Budějovic, přes Hlubokou nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Orlickou nádrž, Prahu
až k soutoku s Labem a tím i napojení na evropskou síť splavněných vodních toků. Tento koridor je v PÚR vymezen
z důvodu zabezpečení podmínek pro plavbu po Vltavě pro lodě do 300t výtlaku. Celým řešeným územím prochází od
severu k jihu tzv. Vltavská vodní cesta, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak
i pro nákladní lodní dopravu do 300t. V řešeném území ÚS Orlicko je převážná část této vodní cesty bez problémů
využitelná, až po VD Kořensko kde je potřeba pouze dobudovat velín u vyhovující plavební komory. Zajištění plavebních
hloubek 1,6 ve zdrži VD Kořensko se týká pouze kratších úseků, zejména v prostoru městských nábřeží v Týně nad
Vltavou. V Týně nad Vltavou je potřeba vyřešit podjezdnou výšku pod technickou památkou tzv. Železného mostu, který
slouží pro pěší a cyklisty. V současné době se ve spolupráci investora projektu Dokončení vltavské vodní cesty dle
zákona 114/1995 Sb (Ředitelství vodních cest ČR), s městem Týn nad Vltavou hledá vhodné řešení. Je zpracována
studie, která řeší varianty od hydraulického zdvihu jednoho pole stávajícího mostu, zvýšení stávajícího mostu, či
přemístění stávajícího mostu (Rybičků louka, Solnice, Soutok), až po vybudování nového mostu (i pro motorovou
dopravu, na místě stávajícího mostu pro pěší)). V době zpracování návrhu ÚS Orlicko nebyla dosud vybrána, respektive
schválena varianta úpravy mostu. V případě varianty přemístění mostu nebo vybudování nového mostu, bude potřeba
zpracovat změnu ÚP Týna nad Vltavou. Dále proti proudu řeky je potřeba na stávajícím jezu v Hněvkovicích vybudovat
novou plavební komorou. Plavební komora jezu Hněvkovice s kompletními rejdami bude mít standardní rozměry 45 x 6 x
3 m a bude umístěna u levého břehu. V rámci širších vztahů je potřeba na Vltavské vodní cestě mimo řešené území ÚS
Orlicko provést ještě další úpravy. Na ř.km 91,6 se nachází již vodní dílo Slapy, kde je nutné dokončit plavební komoru.
Bude se jednat o svislé lodní zdvihadlo, které využije původní obtokový tunel a v horní vodě již vybudovanou stavební
část plavební komory. Po Slapech následuje na ř. km 134,7 vodní dílo Kamýk. Zde již existuje plavební komora, avšak s
nedostatečnými parametry. V tomto místě se tedy bude jednat o prodloužení plavební komory na požadovaných
normových 45 m. Náklady nebudou příliš vysoké, protože i v upravené komoře bude využito původních vrat a dalších
mechanismů. Navíc může být vodní cesta úspěšně provozována i s neprodlouženou komorou. Na ř. km 144,6 je vodní
dílo Orlík. Na této hrázi je dnes dokončena stavební část šikmého lodního zdvihadla, které bude pod úhlem 22°
překonávat vzdálenost 191m. Určité investice si vyžádá i oprava stavební části poškozené povodněmi 2002. Vedle
tohoto šikmého zdvihadla je v současné době lodní zdvihadlo pro sportovní plavidla do 3,5t, které je po povodních
zrekonstruováno. V úseku Vodní dílo Hněvkovice - jez Hněvkovice je potřeba vybudovat vystrojení stávající plavební
komory VD Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy) zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hněvkovice. V úseku
plavební komora Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice je potřeba vybudovat plavební komoru v jezu Hluboká
nad Vltavou a zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice a zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká
nad Vltavou. V úseku České Budějovice (Jiráskův jez) – Hluboká nad Vltavou je potřeba vybudovat kotviště lodí Lannova
loděnice (koncové obratiště Vltavské vodní cesty), zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné, plavební
komora České Vrbné (vč. horní a dolní rejdy), modernizace jezu České Vrbné. V rámci širších vztahů jsou vyznačeny na
230
tomto koridoru navrhované maríny, které by měly být situovány v Hluboké nad Vltavou, Purkarci, (jižně od řešeného
území), Barrandovské zátoce a Voltýřovské zátoce (v řešeném území) a v Luhu, Vystrkově a Hřebenské zátoce (severně
na území Středočeského kraje).
• Leteckou dopravu v řešeném území je možno rozvíjet v souvislosti s návrhem vnitrostátního letiště v Krašovicích u
Písku, v širších vztazích ve vazbě na navrhované vnitrostátní letiště s mezinárodním provozem v Českých
Budějoviocích, stávající veřejné vnitrostátní letiště Hosín, Tábor, Strunkovice nad Blanicí, Strakonice a Příbram.
V oblasti technické infrastruktury je rozhodující podmínkou pro revitalizaci Orlické nádrže, a pro rozvoj nejdůležitější oblasti
hospodářského rozvoje cestovního a turistického ruchu, a pro posílení sociální soudržnosti obyvatel, otázka čistoty vody
v nádrži a s tím související rozvoj technické infrastruktury a opatření vedoucí k účelné redukci hlavních znečišťovatelů nejen
v řešeném území, ale v celém povodí Orlické nádrže.
• Vzhledem k tomu, že kvalitu vody v nádrži Orlík neovlivňují pouze lokality v řešeném území, ale v podstatě všechny
zdroje znečištění, které se nacházejí v celém povodí údolní nádrže Orlík, které obsahuje celý Jihočeský kraj a část kraje
Středočeského, je v širších vztazích řešena i možnost vybudování společných ČOV i pro obce, které se nenacházejí
v řešeném území. Tyto obce projevily zájem o zapojení se do tohoto řešení. Ve výkresové části jsou označena
katastrální území těchto obcí spolu s VPS nemístního významu. Studie neřeší podrobně návrh těchto ČOV, ale pouze
dává podnět k možnému podrobnějšímu zpracování těchto návrhů v dokumentacích pro tato území. VA1 – vybudování
společné ČOV pro obce Mirotice, Cerhonice a Ostrovec, VA2 – vybudování společné ČOV pro obce Myštice, Buzice,
Škvořetice a Lom, VA3 – vybudování společné ČOV pro obce Rakovice, Čimelice, Smetanova Lhota a Varvažov, VA4 –
vybudování společné ČOV pro obce Myslín, Mirovice a Horosedly, VA5 – vybudování společné ČOV pro obce Králova
Lhota, Lety, Nerestce, VA6 – vybudování společné ČOV pro obce Orlík nad Vltavou, Nevězice, Probulov. Tato řešení
• Dále se do širších vztahů promítly trasy koridorů dálkových vodovodních řadů navazujících nebo procházejících řešeným
územím. Tyto trasy jsou převzaty ze ZÚR Jihočeského kraje. I v návrhu nových vodovodů pro některé obce v řešeném
území studie navrhuje napojení na dálkové vodovody VS JČ.
V oblasti ochrany přírodních hodnot je v rámci širších vztahů řešena koordinace a návaznost zejména v těchto oblastech:
• Vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES ve vazbě na Středočeský kraj a území širších vztahů
• Vymezení systému NATURA 2000 (velkoplošné Ptačí lokality a Evropsky významné lokality) a velkoplošná chráněná
území přírody ve vazbě na Středočeský kraj a území širších vztahů
B.4.2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje (PÚR)
Soulad s PÚR 2008 byl podrobně proveden v kapitole B.1.1.
B.5.
Informace o výsledcích vyhodnocení na udržitelný rozvoj území
B.5.1. Informace o závěrech vyhodnocení vlivů územní studie na životní prostředí podle přílohy
stavebního zákona
U celé řady hodnocených záměrů jsou zjištěny pozitivní vlivy na jednotlivé oblasti ŽP. Cílem hodnocení bylo identifikovat
možné potenciální vlivy (na základě střetů), podrobněji se zabývat negativními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění
a zabránění těchto vlivů. Tam, kde nebyly identifikovány negativní vlivy, nejsou navržena opatření. Jednoznačně pozitivní
vlivy lze spatřovat u vymezených ÚSES, koridorů pro vodovody a ploch pro ČOV a koridorů pro cyklistickou dopravu. Řadu
pozitivních vlivů mají také záměry v oblasti dopravy (silnice – odvedení dopravy z nejvíce osídlených oblastí, ochrana před
hlukem a emisemi, zvýšení bezpečnosti dopravy, atd., železnice – environmentálně příznivější alternativa k dopravě silniční,
atd.), zlepšení kvality ovzduší, atd., plochy výroby a skladů. Z hlediska vlivů na životní prostředí se jako potenciálně
nejproblémovější jeví koridory pro dopravní stavby. Dají se však u nich předpokládat jednak významné pozitivní dopady (viz
podrobnější hodnocení). Na druhou stranu se jedná o zásahy do ZPF a určité narušení struktury ZPF, v případě delších tras
navrhovaných koridorů komunikací. Dalším problematickým okruhem záměrů jsou plochy se sportovní a rekreační funkcí,
které jsou směřovány do volné krajiny a na ZPF. U těchto záměrů se však nepředpokládají významnější negativní vlivy
protože se jedná o plochy golfových hřišť s minimální zastavitelností a svým charakterem se velmi dobře zapojí do
krajinného rázu a přispějí k zlepšení kvality vody v Orlické nádrži. Pokud se bude jednat o hřiště přírodního typu, mohou
přispět díky svému travnatému povrchu i ke zlepšení kvality vody v Orlické nádrži. Vlivy jsou podrobněji popsány
v předchozích kapitolách. U celé řady ostatních záměrů je možno předpokládat, že střety a negativní vlivy budou řešeny,
zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění vymezení jednotlivých záměrů na úrovni ÚP obcí a v rámci procesu EIA.
Při řešení těchto záměrů je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody. Hodnoceny byly všechny záměry. U těch, které
nejsou v textu podrobněji zmíněny, nebyly negativní vlivy identifikovány, je možno předpokládat neutrální vlivy nebo kladné.
231
Návrh ÚS Orlicko (syntetická část) naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a jsou v souladu s hlavními cíli
strategických dokumentů pro tuto oblast. Realizace záměrů uvedených v ÚS Orlicko společně se stanovenými zásadami pro
územní plánování obsaženými v ÚS Orlicko přispěje u velké většiny záměrů ke zlepšení současného stavu. U záměrů, u
kterých byl identifikován negativní vliv, je třeba požadovat opatření, která budou případné negativní vlivy zmírňovat.
B.5.2. Informace o závěrech posouzení vlivů koncepce ÚS Orlicko na evropsky významné
lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000
V ÚS nejsou navrženy rozvojové plochy a koridory, které by generovaly možné záměry s významným negativním vlivem na
soustavu NATURA 2000. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na
jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění PO a EVL a její míru nelze v této fázi objektivně posoudit. I když není předpokládána,
nelze ji u některých záměrů zcela vyloučit. Proto je nutné, aby u rozvojových ploch a koridorů: M-SO1, M-SR1, M-SR2, N-SR3,
N-D3, M-D19, M-D 31, V 119, byl možný vliv posouzen v následujících územních plánech nebo v rámci přípravy staveb a
v EIA. U přístavišť nacházejících se v Ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy., byla vyhodnocena všechna navrhovaná
(doporučovaná) přístaviště (včetně kategorie sportovních kotvišť, která mohou být považována za přístaviště), nebyla této fázi
zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění ptačí
oblasti a její míru nelze v této fázi u těchto doporučených ploch objektivně posoudit. Vzhledem k množství přístavišť by se
mohly uplatnit i kumulativní vlivy. Jelikož není známo konkrétní a detailní řešení jednotlivých ploch a vzhledem k tomu, že ÚS
Orlicko je pouze územně plánovacím podkladem, je nutné posoudit jejich možný vliv na soustavu NATURA 2000 v
navazujících územně plánovacích podkladech nebo v rámci procesu EIA.
B.5.3. Shrnutí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
Pro udržitelný rozvoj území je důležitá vyváženost a naplnění tří základních cílů, kterými sociální rozvoj, ochrana životního
prostředí a hospodářský růst. Pro všechny pilíře byla provedena v rámci analytické části SWOT analýza stávajících silných a
slabých stránek území, příležitostí a hrozeb. Jednotlivá, závažná témata se opakovala v každém z pilířů, což svědčí o
propojenosti vývoje území a důležitosti vyváženého přístupu k jeho rozvoji. Návrhy v ÚS nemohou ovlivňovat jednotlivé pilíře
udržitelného rozvoje území přímo, neboť se nejedná o závaznou územně plánovací dokumentaci, ale mohou je ovlivnit
zprostředkovaně po jejich přenesení do ÚP jednotlivých obcí. Výhodou ÚS je možnost komplexního návrhu, který odráží
skutečný stav území Orlicka jako celku, dá se o ní hovořit jako o nadstavbové koncepci území, která má za cíl udržitelný
rozvoj celého území bez preferencí některé z jeho částí.
Mezi nejvýznamnější silné stránky území patří vysoká kvalita životního prostředí se zachovalým přírodním prostředím, s
množstvím chráněných území a zároveň bez omezení vyplývajícího z existence velkoplošné ochrany. Území je
charakteristické udržovanou, atraktivní kulturní krajinou s výrazným krajinným rázem, včetně přítomnosti chráněných
krajinných zón, národních kulturních památek, městských a venkovských památkových zón. Výrazná je vysoká lesnatost
území, hustá síť prvků územního systému ekologické stability. Důležitá je existence vodního díla Orlík, s jeho krajinnou
hodnotou a rekreačním potenciálem, a také síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro rekreaci. Většina území
je bez hlukového zatížení, s dobrou kvalitou ovzduší, bez skládek nebezpečných odpadů a významných starých
ekologických zátěží. V oblasti je stálý zájem o trvalé bydlení, je zde přirozený přírůstek obyvatelstva. Oblast je dobře
dostupná z okolních regionů a hlavního města, je zde poměrně stabilizovaná dopravní síť silnic všech kategorií, včetně
budování rychlostní komunikace, existence možnosti rozvoje vodní dopravy a také železniční síť. V oblasti jsou nabídky
rekreačních ubytovacích a stravovacích kapacit, dostatek zdrojů pitné vody a dobrá technická infrastruktura. ÚS využívá
všech silných stránek, svými návrhy a doporučeními přispívá k posílení ekologické stability krajiny, ke zvyšování
mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví, k posílení kulturních a přírodních hodnot krajinného rázu, chrání volnou
krajinu, tipuje reálné možnosti pro vhodné rekreační využití oblasti, hlavně Orlické nádrže, ale i dalších částí území. Vytváří
předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu, a tím posiluje i atraktivitu pro trvalé bydlení, zvýšení pracovních příležitostí a
hospodářského růstu.
V území jsou slabé stránky spojené především se špatnou kvalitou povrchových vod, která se odráží v silné eutrofizaci
Orlíku. V území je nedostatečné čištění odpadních vod, mnoho obcí nemá ČOV, zároveň zde vlivem nelegálních rekreačních
staveb dochází k nekontrolované likvidaci splaškových vod. Je zde vysoká zranitelnost půd na svazích vodní erozí. Dochází
k nevhodnému umisťování staveb do krajiny. V některých obcích je silná dopravní zátěž. Je zde nevyvážená struktura
vybavenosti regionálních nadmístních center v porovnání s centry místními, včetně nedostateční infrastruktury v menších
sídlech. Některé obce nemají volné pozemky pro bydlení, na druhé straně některé obce mají ve svých územních plánech
značně předimenzované plochy pro bydlení. Turistická sezóna je zde krátká, bez nabídek na využití volného času při
nepříznivém počasí. Síť cyklostezek je nedostatečná, chybí např. golfové hřiště a další atraktivní nabídky pro cestovní ruch.
Je zde obtížný průchod Vltavskou brázdou v podélném i příčném směru, na nádrži chybí přívozy, zatím není rozvinutá lodní
doprava. Dochází k odlivu venkovského obyvatelstva do měst, často vlivem špatné dostupnosti menších sídel a malou
nabídkou pracovních příležitostí. Převažuje průmysl s jednostranným zaměřením na výrobu automobilových součástek.
232
a nadmístních center. Přehodnocuje potřebnost některých ploch pro bydlení z hlediska reálných potřeb území. Urbanistická
a Architektonická rukověť, které jsou součástí ÚS doporučují mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových
ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad
pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území.
rekreační potenciál. Podpora rekreačního využívání oblasti navržená v ÚS může kladně nepřímo ovlivnit i nepříznivou
věkovou strukturu obyvatelstva. Nově vzniklé pracovní příležitosti mohou napomoci stabilizaci obyvatel v řešeném území,
včetně venkovských sídel. ÚS přispívá ke zlepšování úrovně a rozmanitosti služeb. Řeší dopravní dostupnost a zkvalitnění
silniční a železniční sítě, stejně tak jako zlepšení technické infrastruktury. Navrhuje rozvoj vodní dopravy s ohledem na
únosnost území.
Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje v řešeném území není celoplošná, avšak nejsou zde území, která by měla
slabé hodnocení zároveň všech pilířů udržitelného rozvoje. Rozdíly mezi jednotlivými pilíři nejsou tak vysoké, aby závažně
nebo neřešitelně dopadaly na uvažovaný rozvoj řešeného území. ÚS využívá silných stránek a příležitostí území, posiluje,
eliminuje či snižuje některé hrozby v území a také posiluje slabé stránky. Její působení je vyvážené v rámci jednotlivých
pilířů i v rámci řešeného území. Doporučená opatření uvedená v územní studii směřují k respektování trvale udržitelného
rozvoje území, který zajistí možnost uspokojovat své životní potřeby jak současným obyvatelům území, tak i generacím
budoucím aniž by zároveň docházelo zatěžování životního prostředí škodlivinami a snižování ekologické stability krajiny a
rozmanitosti biotopů. Měly by být zachovány a podpořeny v rozvoji přirozené i kulturní ekosystémy. V rámci trvale
udržitelného rozvoje by měla být posílena sociální soudržnost obyvatelstva a zachovány specifické hodnoty a kulturní
dědictví.
B.5.4. Informace, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní
prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno
Informace o respektování stanoviska MŽP k vyhodnocení vlivů na ŽP bude doplněna pořizovatelem v případě, že bude toto
stanovisko v případě tohoto územně plánovacího podkladu vyžadováno, až po vydání tohoto stanoviska.
B.6.
Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu (pro nově navrhované plochy
a koridory nadmístního významu)
Vzhledem k rozsahu řešeného území a podrobnosti řešení návrhu ÚS Orlicko bylo dle pokynu v zadání provedeno pouze
orientační vyhodnocení ZPF pro nově navrhované plochy a koridory nadmístního významu, bez údajů o zařazení odnímané
ZPF do BPEJ. Vyhodnocení záborů ZPF bylo provedeno zejména s ohledem na I. a II. třídu ochrany ZPF, pro nově
navržené rozvojové plochy a koridory nadmístního významu. Na zemědělskou půdu nelze nahlížet pouze z přímého
ekonomického a hospodářského hlediska. V současném období a v souladu s trendy v Evropské unii je nutno preferovat i
krajinotvornou funkci a ohleduplné hospodaření na ZPF. Zejména v řešeném území je nutno preferovat udržení krajinného
rázu, zamezit nadměrným sukcesím a podporovat extenzivní formy hospodaření v kombinaci s vhodnými rekreačními
aktivitami (rekreace na usedlostech, agroturistika, hipoturistika, poskytnutí půdy pro sportovně rekreační účely apod).
Rovněž je nutno posílit retenční schopnost krajiny tak, aby nedocházelo k záplavám a nadměrné erozi a splachům do
Orlické nádrže. Další nevýrobní funkcí ZPF je podpora genové rozmanitosti ekosystémů a genofondu ve vazbě na územní
systémy ekologické stability. Výpočet odnětí ZPF je proveden v rozsahu I. a II. třídy opět s odborným odhadem skutečně
potřebných, nikoliv mezních, ploch a záborů.
Vyhodnocení záborů ZPF pro rozvojové plochy nadmístního významu, (plochy vyhodnocené ve schválené ÚPD jsou
šedě podbarveny)
Pro plochy nadmístního významu je hodnota potencionálního záboru počítána odborným odhadem ve formě
předpokládaného záboru ZPF (příklad 70% u staveb komerčně průmyslových, 50% u staveb pro bydlení, 10 - 50% u ploch
pro sport a rekreaci – v závislosti na předpokládaném využití) dle následující tabulky.
Tabulka 89: Vyhodnocení záborů ZPF pro rozvojové plochy nadmístního významu
Kód
Název plochy
Katastrální území
Celková
plochy
výměra
plochy
(ha)
N-SO1
Smíšená obytná
Hradiště u Písku, Písek
30,2
N-SO2
Smíšená obytná
Písek
45,1
N-SO3
Smíšená obytná
Semice u Písku
21,0
233
Předpokládaný zábor ZPF
ZPF I.tř.
ZPF II.tř.
ZPF
(ha)
(ha)
ostatní
(ha)
0,0
14,1
1.0
0,0
3,2
19,3
0,0
0,4
10,2
N-SO4
Smíšená obytná
Týn nad Vltavou
N-VS1
Výroba a skladování
Písek
N-VS2
Výroba a skladování
Týn nad Vltavou
N-SR1
Sport rekreace
Kožlí u Orlíka
N-SR2
Sport rekreace
Chrást u Záhořan
N-SR4
Sport. rekreace
Týn nad Vltavou
N-SR3
Sport. rekreace
Hosty, Všemyslice
Poznámka: Plochy vyhodnocené ve schválené ÚPD jsou šedě podbarveny
27,8
57,8
27,8
71,28
76,14
33,8
31,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,6
0,0
5,8
9,2
1,9
0,0
13,8
39,9
19,5
29,8
28,7
8,3
9,3
Vyhodnocení záborů ZPF v navržených koridorech a plochách dopravních staveb navržených v ÚS Orlicko
Pro koridory dopravní infrastruktury je proveden kvalifikovaný odhad budoucího záboru ve formě následující tabulky záboru
ZPF, přičemž navržená šířka záboru byla na základě odborného odhadu stanovena pro stavbu rychlostní silnice 26 m, pro
vícepruhové komunikace 20 m, pro silnice I. třídy 16 m, pro silnice II. třídy 14 m, pro silnice III. třídy 10 m, pro stavbu
cyklistické stezky 5 m
Tabulka 90: Vyhodnocení záborů ZPF v navržených koridorech a plochách dopravních staveb navržených v ÚS Orlicko
Kód
Název
Celk.
vým.
ZPF
ZPF I.tř. ZPF II.tř.
korid.
ostat.
(ha)
(ha)
(ha)
7,60
2,20
2,40
3,00
N-D2
Silnice I/19 v úseku– Lety
křiž. R-4 Lety
N-D6
Silnice I/29 v úseku Písek, Dolní Novosedly
Strakonice – Písek –
Tábor
3,85
3,60
0,00
0,25
N-D14
Písek – Týn n. Vlt., Albrechtice nad Vltavou, Všemyslice, 1,35 km
II/159
1,90
1,68
0,00
0,22
N-D18
Cyklostezka
Horní Záhoří u Písku, Vlastec, Oslov,
v přidruženém
zvíkovské Podhradí
dopravním
pruhu
silnice II/138 Záhoří
–
Zvíkovské
podhradí
2,91
1,46
0,27
1,18
Tabulka 91: Koridory a plochy dopravní infrastruktury v řešeném území ÚS Orlicko, převzaté ze schválených ÚPVÚC a ÚP
Dotčená katastrální území, Celk.
délka úseku (km)
vým.
(ha)
Kód
Název
Popis
Korid.
Ostatní I. třída II. třída
(ha)
Rychlostní
N-D1
Hranice StČ. kraje – Horosedly,
Lety,
Dolní
1,77
5,06
0,46
2,83
komunikace
Lety –
Nerestce, Horní Nerestce,
R4 v úseku
hranice StČ.
kraje –
Silnice
I/19 Hrejkovice obchvat Sobědraž
N-D4
1,03
1,03
0,00
0,00
v úseku Lety –
Oltyně
N-D5
Silnice I/29– Písek
přeložka Nepodřice, Písek,
9,46
6,84
0,01
2,61
Písek - Oltyně sever
N-D7
Záhoří
– Záhoří obchvat
obchvat I/29
Svatonice, Záhoří, Třešně
3,07
0,69
0,00
2,38
N-D9
Podolí I – Podolí I jižní obchvat Podolí I, Olešná n. Vltavou
obchvat I/29
4,11
3,11
0,00
1,00
N-D10
Křenovice
¨obchvat I/29
3,76
1,81
0,00
1,95
Křenovice
obchvat
severní Křenovice
234
N-D11
Albrechtice – most Albrechtice n. Vlt., Doubrava n.
Hladná
Vlt.
Silnice II/159 Tálín - Paseky
Nový Dvůr, Selibov, Tálín,
v úseku Písek
Paseky
– Týn n. Vlt.
1,42
1,25
0,00
0,17
3,75
2,26
0,00
1,49
N-D15
Silnice II/604 hranice kraje
v úseku
Nerestce
hranice St.Č.
kraje – křiž.
I/20
2,08
0,11
0,90
1,07
N-D16
Silnice II/105 Nemějice přeložka
Milevsko - Týn
0,61
0,01
0,42
0,18
N-D17
Koloměřice
Koloměřice přeložka Koloměřice, Chrášťany
přeložka II/105
0,34
0,00
0,00
0,34
1,19
1,19
0,00
0,00
N-D13
Silnice II/135
- Lety
Nemějice
N-D19
Přeložka Horní Horní Ostrovec – Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec
ostrovec
přeložka,
H.
silnice III/1219 Ostrovec – sm.
Varvažov přel.
Poznámka: Koridory vyhodnocené ve schválené ÚPD jsou šedě podbarveny
B.7.
Údaje o počtu listů odůvodnění syntetické části územní studie a počtu
výkresů grafické části odůvodnění
Textová část odůvodnění syntetické části ÚS Orlicko obsahuje 110 stran textu, grafická část odůvodnění syntetické části ÚS
Orlicko obsahuje tyto výkresy:
7.
8.
Výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních krajů
Koordinační výkres
m 1 : 100 000
m 1 : 10 000
Přílohy grafické části odůvodnění:
9.
Největší znečišťovatelé z celého povodí v Jihočeském kraji náležejícího Orlické nádrži (BSK5 mg/l)
m 1:300 000
10.
Největší znečišťovatelé z celého povodí v Jihočeském kraji náležejícího Orlické nádrži (BSK5 t/rok)
m 1:300 000
235
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK:
BPEJ
BSK
CR
CZT
ČEZ
ČHMÚ
ČNB
ČOV
ČSÚ
EECONET
EO
EU
GSM
HDP
CHLÚ
CHSK
J
JV
JZ
JČE
JČK
JČU
JETE
JVS
KČT
KES
KHS
KPÚ
KPZ
k.ú.
LBC
LBK
LHO
LHP
LO
LT
LVS
LZU
MF
MHD
MK
m.n.m.
MPR
MPZ
MÚK
MZd
NATURA 2000
NKP
NBC
NBK
NUTS
OLD
OP
OPRL
ORP
OV
Bonitní půdně ekologická jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku
Cestovní ruch
Centralizované zásobování teplem
Česká elektrárenská společnost, ČEZ a.s.
Český hydrometeorologický ústav
Česká národní banka
Čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
European Ecological Network – Evropská ekologická síť
Ekvivalentní obyvatel
Evropská unie
Nejrozšířenější digitální bezdrátový komunikační standard
Hrubý domácí produkt
Chráněná ložisková území
Chemická spotřeba kyslíku
Světová strana - jih
Světová strana - jihovýchod
Světová strana - jihozápad
Jihočeská energetika a.s.
Jihočeský kraj
Jihočeská univerzita
Jaderná elektrárna Temelín
Jihočeský vodárenský svaz
Klub českých turistů
Koeficient ekologické stability
Krajská hygienická stanice
Komplexní pozemkové úpravy
Krajinná památková zóna
Katastrální území
Lokální biocentra
Lokální biokoridory
Lesní hospodářská osnova
Lesní hospodářský plán
Lesy ochranné
Lesní typ
Lesní vegetační stupeň
Lesy zvláštního určení
Ministerstvo financí
Městská hromadná doprava
Místní komunikace
Metry nad mořem (nadmořská výška)
Městská památková rezervace
Městská památková zóna
Mimoúrovňová křižovatka
Ministerstvo zdravotnictví
Program ochrany přírody v evropském kontextu
Národní kulturní památka
Nadregionální biocentrum – prvek územního systému ekologické stability (ÚSES)
Nadregionální biokoridor – prvek ÚSES
územní jednotka definovaná pro účely statistického zjišťování v systému NUTS v EU
Osobní lodní doprava
Ochranné pásmo
Oblastní plán rozvoje lesa
Obec s rozšířenou působností
Občanské vybavenost
236
PD
PFČR
PHARE
POH
POPD
POÚ
PP
PR
PRK
PRVKUC
PUPFL
PÚR
R4
RBC
RBK
RD
RK
RRA, RERA
RRR
RZP
ŘSD
ř.ú.
S
Sb.
SV
SZ
SAPARD
SLDB
SLT
SEA
STL
SWOT
TBD
TKO
TV
ÚAP ORP
ÚHÚL
ÚPD
ÚP, ÚPn
ÚPm, ÚPnM
ÚPVÚC
ÚSES
ÚV
ÚS
V
VaK
VKP
VN
VVN
VPZ
VS
VŠE
VTL
x
Z
ZCHÚ
ZP
Projektová dokumentace
Pozemkový fond ČR
Fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky
Program odpadového hospodářství
Plán otvírky, přípravy a dobývání
Pověřený obecní úřad
Přírodní park, přírodní památka
Přírodní rezervace
Program rozvoje územního obvodu kraje
Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje
Rychlostní silnice
Regionální biocentrum – prvek ÚSES
Regionální biokoridor – prvek ÚSES
rodinné domy
Rada kraje
Regionální rozvojová agentura
Referát regionálního rozvoje
Rychlá zdravotnická pomoc
Ředitelství silnic a dálnic
Řešené území
Světová strana – sever
Sbírka zákonů
Světová strana – severovýchod
Světová strana – severozápad
Fond EU určený pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích
Sčítání lidu, domů a bytů
Soubor lesních typů
Strategic Environmental Assessment – Strategické posuzování životního prostředí
Vedení středotlakého plynovodu
Analýza (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities
=příležitosti; T=threats =hrozby)
Technický a bezpečnostní dozor
Tuhý komunální odpad
Televize, televizní
Územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Územně plánovací dokumentace
Územní plán
Územní plán města
Územní plán velkého územního celku
Územní systém ekologické stability
Úpravna vod
Územní studie
Světová strana - východ
Vodovody a kanalizace jižní Čechy a.s.
Významný krajinný prvek
Vedení vysokého napětí
Vedení velmi vysokého napětí
Vesnická památková zóna
Vodárenský svaz
Vysoká škola ekonomická
Vedení vysokotlakého plynovodu
Úrovňová křižovatka na silnicích
Světová strana - západ
Zvláště chráněné území přírody
Zemní plyn
237
ZPF
ZÚ
ZÚR
ŽP
ž.st.
Zemědělský půdní fond
Zastavěné území
Zásady územního rozvoje
Životní prostředí
Železniční stanice
Seznam tabulek
Tabulka 1: vyhodnocení ÚPD obcí a doporučené úpravy vymezení rozvojových ploch.
Tabulka 2: doporučené doplnění marín
Tabulka 3: vyhodnocení vhodnosti sportovních přístavů
Tabulka 4: vyhodnocení vhodnosti sportovních kotvišť
Tabulka 5: vyhodnocení vhodnosti krátkodobých kotvišť
Tabulka 6: vyhodnocení veřejných kotvišť
Tabulka 7: posouzení PRVKÚK zásobování pitnou vodou
Tabulka 8: posouzení PRVKÚK odkanalizování a vybudování ČOV
Tabulka 9: Rozvojové plochy nadmístního významu smíšené obytné
Tabulka 10: Významné rozvojové plochy místního významu smíšené obytné
Tabulka 11: Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování
Tabulka 12: Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci
Tabulka 13: Významné rozvojové plochy místního významu pro sportovní a rekreační funkci
Tabulka 14: Územní rezervy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin
Tabulka 15: Koridory a plochy dopravy nadmístního významu
Tabulka 16: Koridory a plochy dopravy vybrané místního významu
Tabulka 17: Kanalizace koridory a plochy ČOV (v případě realizace 2.alternativy odkanalizování – ČOV
společné pro několik obcí)
Tabulka 18: Vodovod – převzaté koridory ze ZÚR Jihočeského kraje
Tabulka 19: Koridory a plochy pro vodovody, kanalizace a ČOV místního významu
Tabulka 20: Koridory a plochy nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky
Tabulka 21: Koridory a plochy místního významu v oblasti elektroenergetiky
Tabulka 22. Územní rezervy nadmístního významu v oblasti zásobování plynem
Tabulka 23: Nadregionální biokoridory
Tabulka 24: Nadregionální biocentrum
Tabulka 25: Regionální biocentra
Tabulka 26: Regionální biokoridory
Tabulka 27: Lokální biokoridory
Tabulka 28: Lokální biocentra
Tabulka 29: Přehled a kapacity ubytovacích zařízení
Tabulka 30: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy
Tabulka 34: Přehled marín
Tabulka 35: Přehled sportovních přístavů
Tabulka 36: Přehled nákladních přístavů
Tabulka 37: přehled sportovních kotvišť
Tabulka 38: přehled krátkodobých kotvišť
Tabulka 39: Přehled veřejných kotvišť
Tabulka 40: Tabulka měst a obcí kde je aktuální potřeba nového územního plánu
Tabulka 41: Tabulka měst a obcí kde je potřeba nového územního plánu
Tabulka 44: Přehled vybraných cílů v oblastech, které mají souvislost s hodnocenou územní studií tj. v
oblasti regionální politiky a územního plánování:
Tabulka 45: Vyhodnocení s rámcovými cíli ochrany vody jako složky životního prostředí
Tabulka 46: Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje
Tabulka 47. Posouzení souladu s Programem rozvoje Jihočeského kraje
Tabulka 48: Posouzení souladu s krajskou koncepcí ochrany přírody
Tabulka 49: Koupací oblasti v řešeném území
Tabulka 50: Koupaliště ve volné přírodě v řešeném území
Tabulka 51: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch smíšených obytných na jednotlivé složky ŽP
238
str. 5
str. 9
str. 9
str. 9
str. 9
str. 10
str. 10
str. 10
str. 22
str. 22
str. 22
str. 23
str. 23
str. 24
str. 25
str. 27
str. 29
str. 29
str. 29
str. 33
str. 33
str. 34
str. 36
str. 38
str. 38
str. 37
str. 37
str. 45
str. 54
str. 56
str. 62
str. 62
str. 63
str. 93
str. 92
str. 93
str. 93
str. 94
str. 94
str. 122
str. 122
str. 129
str. 131
str. 131
str. 133
str. 133
str. 134
str. 135
str. 136
str. 136
str. 145
Tabulka 52: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch sportovně rekreačních na jednotlivé složky ŽP
Tabulka 53: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch výroby a skladů na jednotlivé složky životního prostředí
Tabulka 54: Vyhodnocení vlivů územních rezerv pro plochy těžby na jednotlivé složky životního prostředí
Tabulka 55: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch dopravy na jednotlivé složky životního prostředí
Tabulka 56: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch elektro energetiky na jednotlivé složky ŽP
Tabulka 57: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch vodního hospodářství na jednotlivé složky ŽP
Tabulka 58: Vyhodnocení vlivů navržených marín, přístavů a kotvišť na jednotlivé složky ŽP
Tabulka 59: Návrh indikátorů pro sledování vlivů ÚS na životní prostředí
Tabulka 60: Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000
Tabulka 61: V ptačí oblasti či EVL se nachází tyto koridory a plochy
Tabulka 62: Vyhodnocení vlivů navržených marín, přístavů kotvišť na území NATURA 2000
Tabulka 63: Tabulka vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území podle ÚAP
Tabulka 64: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro příznivé životní prostředí
Tabulka 65: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚS na podmínky pro soudržnost společenství
obyvatel v území
Tabulka 66: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro hospodářský rozvoj
Tabulka 67: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění příznivého životního prostředí
Tabulka 68: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění hospodářského rozvoje v území
Tabulka 69: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění sociální soudržnosti obyv. v území
Tabulka 70 – koncentrace fosforu v povrchových vodách
Tabulka 71 – množství odstranitelného fosforu v odtoku z ČOV
Tabulka 72. – Největší znečišťovatelé z celého povodí v JČk, náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (mg/l)
Tabulka 73. – Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Orlicka dle BSK5 (mg/l)
Tabulka.74. – Největší znečišťovatelé z celého povodí v JČk, náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (t/rok)
Tabulka 75. – Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Orlicka dle BSK5 (t/rok)
Tabulka 76 – řešená sídla – návrh zásobování vodou
Tabulka 77 – řešená sídla – návrh odkanalizování a čistíren odpadních vod (ČOV)
Tabulka 78: Vybrané úseky silnic III. třídy do kterých bylo investováno
Tabulka 82: MARÍNY 2x
Tabulka 83: SPORTOVNÍ PŘÍSTAVY 5x
Tabulka 84: SPORTOVNÍ KOTVIŠTĚ 7x
Tabulka 85: KRÁTKODOBÉ KOTVIŠTĚ 14x
Tabulka 86: VEŘEJNÉ KOTVIŠTĚ A VÝVAZIŠTĚ 15x
Tabulka 87: ZÁKLADNA PRO RYCHLOSTNÍ KANOISTIKU, VODÁCKÉ TÁBOŘIŠTĚ 1x
Tabulka 88: NÁKLADNÍ PŘÍSTAV 1x
Tabulka 89: Vyhodnocení záborů ZPF pro rozvojové plochy nadmístního významu
Tabulka 90: Vyhodnocení záborů ZPF v navržených koridorech a plochách dopravních staveb
Tabulka 91: Koridory a plochy dopravní infrastruktury v řešeném území ÚS Orlicko, převzaté ze
schválených ÚPVÚC a ÚP
Seznam grafů
Graf 1: Počty lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních
Seznam obrázků
Obrázek 1: sportovní přístav a navrhovaná marína Voltýřovská zátoka – Písecká loděnice
Obrázek 2: marína SK Yacht & Ski – Barrandovská zátoka
Obrázek 3: sportovní přístav hotel Radava
Obrázek 4: sportovní přístav Střediska praktické výuky České unie námořního jachtingu
Obrázek 5: sportovní přístav Kostelecká zátoka
Obrázek 6: Hrejkovická zátoka, vhodnější jako krátkodobé kotviště
Obrázek 7: sportovní přístav Podolsko
Obrázek 8: sportovní přístav Podolsko TJ Otava (zátoka vpravo)
Obrázek 9: navrhovaný nákladní přístav u Týna nad Vltavou
Obrázek 10: sportovní, jachetní kotviště Chrást
Obrázek 11: jachetní kotviště Žďákovský most, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Obrázek 12: sportovní kotviště Na Pískách, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Obrázek 13: sportovní kotviště Ochoz, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Obrázek 14: sportovní kotviště Zbonín, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Obrázek 15: sportovní kotviště Sobědražská zátoka a jeho vazby na sídla Jickovice a Kučeř
239
str. 146
str. 146
str. 147
str. 147
str. 149
str. 149
str. 150
str. 153
str. 158
str. 160
str. 161
str. 161
str. 165
str. 169
str. 172
str. 176
str. 177
str. 178
str. 189
str. 190
str. 193
str. 195
str. 196
str. 204
str. 209
str. 212
str. 220
str. 224
str. 224
str. 225
str. 226
str. 226
str. 227
str. 227
str. 227
str. 228
str. 228
str. 233
str. 233
str. 233
str. 57
str. 70
str. 70
str. 71
str. 71
str. 72
str. 73
str. 73
str. 74
str. 74
str. 75
str. 75
str. 76
str. 76
str. 77
str. 77
Obrázek 16: sportovní kotviště Bránická zátoka, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Obrázek 17: sportovní kotviště Novosedelská zátoka, vhodnější pro krátkodobé kotviště
Obrázek 18: sportovní kotviště Dolní Lipovsko, vhodnější jako krátkodobé kotviště
Obrázek 19: sportovní kotviště Yacht club Týn nad Vltavou
Obrázek 20: krátkodobé kotviště Týn nad Vltavou centrum
Obrázek 21: krátkodobé kotviště Zámek Orlík
Obrázek 22: krátkodobé kotviště Žďákovský most
Obrázek 23: krátkodobé kotviště Zvíkovské Podhradí
Obrázek 24: krátkodobé kotviště Sv. Anna
Obrázek 25: krátkodobé kotviště Rybárna, vhodné i pro sportovní kotviště
Obrázek 26: krátkodobé kotviště Jistec, vhodné i pro sportovní kotviště
Obrázek 27: krátkodobé kotviště Kavkovna na Otavě
Obrázek 28: krátkodobé kotviště Hladná, vhodné i pro sportovní kotviště
Obrázek 29: krátkodobé kotviště Pašovice
Obrázek 30: krátkodobé kotviště Koloděje nad Lužnicí
Obrázek 31: veřejné kotviště Chrást, vhodné i pro sportovní kotviště
Obrázek 32: veřejné kotviště Peklo
Obrázek 33: veřejné kotviště Luh nedaleko Nevězic
Obrázek 34: veřejné kotviště Varta
Obrázek 35: krátkodobé kotviště Červená
Obrázek 36: veřejné kotviště Podolsko
Obrázek 37: veřejné kotviště Strouhy – Velký potok, vhodné i pro sportovní kotviště
Obrázek 38: veřejné kotviště Sv. Jan
Obrázek 39: veřejné kotviště Rybárna u Doubravy
Obrázek 40: veřejné kotviště Kořensko
Obrázek: 41 veřejné kotviště Na Soutoku
Obrázek 42 : veřejné kotviště Týn nad Vltavou centrum
Obrázek 43: veřejné kotviště Týn nad Vltavou jih
Obrázek 44: navrhované obslužné místo v Týně nad Vltavou
Obrázek 45: základna pro rychlostní kanoistiku a vodácké tábořiště
Obrázek 46: Ukázky aquazorbingu
Obrázek 47: Ukázka aquaskipingu
Obrázek 48: Rychlostní kanoistika v Týně nad Vltavou (vlevo), ukázka vodního rodea (vpravo)
Obrázek 49: Ukázky kiteboardingu
Obrázek 50: Ukázky plavidel vhodných pro vodní mototuristiku, jejich vybavení a interiéry
Obrázek 51: příklad golfového hřiště a jeho zapojení do krajinného rázu
Obrázek 52: letní bobová dráha
Obrázek 53: inline bruslení
Obrázek 54: sportovní aktivity provozované při teambuildingu
Obrázek 55: příklad umístění bikeparku v kontaktu s dalšími aktivitami
Obrázek 56: lanové centru s lezeckou stěnou (vpravo)
Obrázek 57: příklad skateparku s umělými překážkami a rampami
Obrázek 58: Kulturní krajina s remízky mezi Lety a Šerkovem
Obrázek 59: Hladina Orlické nádrže u Pukňova je obklopena zalesněnými poměrně strmými břehy
Obrázek 60: Rozsáhlý anglický park u Schwarzenbergské hrobky a vyhlídka na zámek Orlík
Obrázek 61: Krajinný ráz Kovářovska u sídla Chrást
Obrázek 62: Krajinný ráz oblasti Písecka u obce Oslova
Obrázek 63: Krajinný ráz se soliterními stromy, či skalními výchozy s remízky
Obrázek 64: Rozsáhlá zalesněná oblast Píseckých hor, pohled z Jarníku
Obrázek 65: Pohled z hráze Hněvkovické nádrže do údolí Vltavy, soutok Vltavy a Lužnice u Nového Dvora
Seznam kartogramů
Kartogram 1: Rozvojově oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti v řešeném území
Kartogram 2: Oblasti a místa krajinného rázu, oblasti se shodným krajinným typem
Kartogram 3: Území se zvýšenou ochranou krajinného rázu
Kartogram 4: Obce a města kde je potřeba zpracování nového územního plánu
Kartogram 5: Největší znečišťovatelé v řešeném území dle BSK5 (mg/l)
Kartogram 6: Největší znečišťovatelé z celého povodí náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (mg/l)
Kartogram 7: Největší znečišťovatelé v řešeném území dle BSK5 (t/rok)
Kartogram 8: Největší znečišťovatelé z celého povodí náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (t/rok)
240
str. 78
str. 78
str. 79
str. 79
str. 80
str. 80
str. 81
str. 81
str. 82
str. 82
str. 83
str. 83
str. 84
str. 84
str. 85
str. 85
str. 86
str. 86
str. 87
str. 87
str. 88
str. 88
str. 89
str. 89
str. 90
str. 90
str. 91
str. 91
str. 92
str. 92
str. 96
str. 96
str. 97
str. 98
str. 99
str. 103
str. 103
str. 104
str. 104
str. 105
str. 105
str. 105
str. 114
str. 114
str. 115
str. 115
str. 116
str. 117
str. 118
str. 118
str. 17
str. 119
str. 120
str. 124
str. 205
str. 206
str. 207
str. 208
C.
Příloha ÚS Orlicko: Vyhodnocení připomínek podaných
v rámci projednání územní studie Orlicko a pokyn
pořizovatele k provedení úprav
241

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

Podobné dokumenty

Textová část a odůvodnění - Geoportál Jihočeského kraje

Stáhnout - Main Page

Návrh ÚP Čížová

Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení

1/05 - Společnost pro trvale udržitelný život

www .bazar.lode.cz

Zpravodaj 10/2011

Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO

c) Vyhodnocení souladu 1. aktualizace Zásad územního rozvoje

územně analytické podklady jihočeského kraje