Přílohy textové části - Geoportál Jihočeského kraje

ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
PŘÍLOHY
1. Hodnocení z hlediska krajinného rázu (RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc., EIA servis, spol. s r.o., srpen
2008),
2. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se
stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a
tepla a druhotných energetických zdrojů – srovnání výkupních cen elektrické energie,
3. Anketa mezi obyvateli obce Tchořovice o způsobu využití letiště Tchořovice,
4. Anketa mezi obyvateli obce Kadov o způsobu využití letiště Tchořovice,
5. Fotodokumentace (Ing. arch. Milan Hrádek, Ing. arch. Radek Boček, RNDr. Vojtěch Vyhnálek).
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
HODNOCENÍ Z HLEDISKA KRAJINNÉHO RÁZU
RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc., EIA servis, spol. s r.o., srpen 2008
1
ÚVOD
Cílem předkládaného krajinného hodnocení je posoudit možnosti dalšího využití území bývalého vojenského
letiště v Tchořovicích. Řešené území letiště bylo vymezeno objednatelem – Krajským úřadem Jihočeského
kraje. Nachází se v severozápadním cípu Jihočeského kraje ve správním území obcí Tchořovice a Kadov u
Blatné (bývalý okres Strakonice, dnes správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná). Do severozápadní
části řešeného území zasahuje malý výběžek Plzeňského kraje patřící pod správní území obce Hradiště
(Příloha č. 4). Plocha letiště dříve sloužila jako záložní letiště, na dráze přistávaly stíhačky Československé
lidové armády. V současné době je letiště využíváno především k pořádání občasných sportovních, rekreačních
a společenských akcí – inline bruslení, motocyklové soutěže, tuning srazy, rekreační paragling, rockové
koncerty atd.
Letiště je dopravně přístupné po silnicích 2. a 3. třídy. Severně od letiště se v obci Lnáře odpojuje od silnice I/20
České Budějovice – Nová Hospoda – Plzeň silnice II/174. Tato silnice prochází jižním směrem, kříží letiště
Tchořovice v jeho západní části, dále prochází obcemi Pole, Kadov, Lnářský Málkov, Svéradice a Velký Bor.
V obci Velký Bor se silnice II/174 napojuje na silnici II/188, která pokračuje jižním směrem do města
Horažďovice, kde se napojuje na silnici I/22 Vodňany – Strakonice – Klatovy – Domažlice – Draženov. Silnice
III/02017 se odpojuje severně od letiště od silnice I/20 České Budějovice – Nová Hospoda – Plzeň v obci
Tchořovice. Silnice III/02017 prochází podél severní hranice řešeného území, kříží výše zmiňovanou silnici
II/174 Lnáře – Velký Bor a pokračuje dále do obce Hradiště. Od silnice III/02017 se v Tchořovicích odpojuje
místní komunikace, která je vedena jižním směrem, kříží letiště v jeho východní části a pokračuje kolem rybníků
Starý, Smyslov a Velký Pálenec do obce Vrbno. Dopravní situaci v širším zájmovém území je patrná z Přílohy
č. 1.
Objednatel předložil tři uvažované varianty využití letiště:
1. Letiště
a. Podvarianta letiště univerzální
b. Podvarianta letiště pro vzducholodě a balóny
2. Parkoviště pro kamiony
3. Fotovoltaická elektrárna
2
2.1
POPIS A VYHODNOCENÍ PRVKŮ KRAJINY
Krajina, chráněná území, EVL, ptačí oblasti,
ÚSES, VKP
Řešeným územím je letištní plocha a její okolí, rozkládající se jižně a jihozápadně od obce Tchořovice. Řešené
území je zhruba oválného tvaru, 2 km dlouhé a 1 km široké. V jeho centru se nacházejí dvě zpevněné dráhy
letiště (Přílohy č. 4, 5 a 6).
Řešené území leží v povodí řeky Lomnice a zasahuje do tří dílčích povodí: Lomnice pod Hradišťským potokem
(č.h.p. 1-08-04-006), Lomnice nad Páleneckým potokem (č.h.p 1-08-04-007) a Lomnice pod Páleneckým
potokem (č.h.p. 1-08-04-008) (Příloha č. 3). Zájmové území spadá do mírně teplých klimatických oblastí MT7 a
MT11 (dle Quitta).
Řešené území se nachází uvnitř krajiny Blatenska, která je pozoruhodná zejména značným zastoupením
vodních a mokřadních ploch a rozptýlené zeleně. Se severní hranicí řešeného území bezprostředně sousedí
soustava zvláště chráněných území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění
pozdějších předpisů (Příloha č. 5). Je to přírodní památka Nový rybník, která byla zřízena jako hnízdiště
vodního ptactva, a rozsáhlá přírodní rezervace Hořejší rybník, chránící vodní a mokřadní biotopy a bohatství
fauny, zejména avifauny, na tyto biotopy vázané. Zhruba 1 km východně navazuje další zvláště chráněné
území, a to přírodní památka Dolejší rybník chránící zbytky rašelinoslatinné vegetace. Východní cíp řešeného
území přímo zasahuje do navrženého přírodního parku Pálenec jehož hranice je prakticky totožná s jižní hranicí
řešeného území. Jedná se o území se soustavou velkých i menších rybníků propojených drobnými lesíky a
mokřady. Nejsevernější z rybníků, a to Starý rybník, přímo navazuje na jihovýchodní hranici řešeného území.
Zhruba 1 km jižně se rozkládá přírodní památka Smyslovské louky, chránící komplex suchých balvanitých
pastvin a mokrých luk (typická Blatenská „draha“).
Mokřad na jižním břehu Dolejšího rybníka u silnice Blatná - Lnáře je evropsky významnou lokalitou podle
směrnice Rady Evropských společenství č. 92/43/EHS o stanovištích a zahrnuje slatinné až přechodové
rašeliniště s porosty mokřadních vrbin (Příloha č. 5).
V bezprostředním okolí řešeného území nejsou navrženy žádné ptačí oblasti dle směrnice Rady Evropských
společenství č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Nejbližší takovou lokalitou je
ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy , jejíž nejbližší hranice je cca 15 km vzdušnou čarou východně od posuzované
lokality
Řešené území je ze severu, východu a jihu obklopeno severní částí nadregionálního biocentra Velká Kuš
(Příloha č. 5). Jižní část řešeného území do tohoto nadregionálního biocentra zasahuje. Z biocentra jsou vedeny
severním a severozápadním směrem dva regionální biokoridory Velká Kuš - Metelské rybníky a Velká Kuš –
Široký rybník.
Lesy, rybníky a vodní toky včetně svých niv jsou zákonem č. 114/1992 Sb. klasifikovány jako významné krajinné
prvky. Řada takových VKP se nachází v bezprostřední blízkosti řešeného území, přímo v řešeném území při
jeho západní hranici se nacházejí tři malé lesíky, které lze klasifikovat jako VKP.
Samotná plocha letiště představuje ostrůvek degradované plochy uvnitř území naopak velice hodnotného. Ze
širšího hlediska je celá oblast cenná značným zastoupením vodních a mokřadních ploch a rozptýlené zeleně a
výskytem druhů, vázaných na tyto lokality. Soustavy rybníků s navazujícími porosty jsou významné především
jako hnízdiště vodního ptactva.
2.2
2.2.1
Flóra
Rekonstrukční a fytogeografická
charakteristika
Podle regionálně fytogeografického členění se zájmové území nachází ve fytogeografické oblasti mezofytikum,
obvodu Českomoravské mezofytikum, ve fytogeografickém okrese Horažďovická pahorkatina, podokrese
Blatensko. Pro tento fytogeografický podokres je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina) s
jednotvárnou květenou tvořenou mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima (= vztah k
průměrné izohyetě odpovídající nadmořské výšce fytochorionu), terén spíše plochý než svažitý, granodioritový
substrát a mozaika lesnaté, rybničnaté a zemědělsky využívané krajiny.
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
Rekonstrukční vegetace celého širšího území je poměrně chudá. Vyšší polohy paroviny (tedy přímo plocha
letiště a celého řešeného území) jsou rekonstruovány jako kyselé doubravy třídy Quercetea robori - petraea.
Nivní polohy (v širším území) jsou rekonstruovány jako luhy a olšiny tříd Salicetea purpureae, Alnetea
glutinosae a Querco - Fagetea (podsvaz Alnenion glutinoso - incanae).
Jako potenciální vegetace (tj. taková, která by se zde vyvinula, kdyby na ni přestal působit člověk) je v celé širší
oblasti mapována buková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae - Quercetum petraeae, Abieti - Quercetum).
2.2.2
Vegetační charakteristika
Jádrem řešeného území je samotná letištní plocha. Tvoří ji dvě souběžné rozjezdové dráhy dlouhé zhruba 2 km
orientované ve směru východ – západ. Linie jsou na východním i západním konci propojeny. Dráhy jsou
zpevněny betonem. Kolem rozjezdových ploch a mezi nimi je pruh o šířce několik desítek metrů kosené
travobylinné vegetace. Zastoupeny jsou jednak prvky lučních porostů, jednak ruderální prvky. Z trav se
uplatňuje pýr plazivý, srha říznačka, lipnice obecná, ovsík vyvýšený a kostřava červená (Elytrigium repens,
Dactylis glomerata, Poa trivialit, Arrhenatherum elatius, Festuca rubra). Z bylin se nejvíce uplatňuje vratič a
řebříček (Tanacetum vulgare, Achillea millefolium), dále lopuchy (Arctium tomentosum, A. lappa), jitrocel,
knotovka, pelyněk černobýl, pcháč oset (Plantago lanceolata, Melandrium album, Artemisia vulgaris, Cirsium
arvense). Ojediněle byly zaznamenány zajímavější luční druhy jako chrpa luční nebo hvozdík kropenatý
(Centaurea jacea, Dianthus deltoides). Na obnažených místech rostou i jednoleté plevele, např. merlíky
(Chenopodium album).
Většinu plochy řešeného území kolem popsaného tělesa letiště zaujímají pole. V roce 2008 na nich byly
pěstovány obiloviny, brambory a kukuřice.
V západní části řešeného území se nacházejí tři malé lesíky. Nejbližší z lesíků je tvořen smrkem a borovicí
(Picea abies, Pinus sylvestris), příměsí je modřín a dub letní (Larix decidua, Quercus robur). V lesním lemu se
uchytil černý bez a trnka (Sambucus nigra, Prunus spinosa), v podrostu dominuje třtina křovištní (Calamagrostis
epigeios). Nejvzdálenější z lesíků je smrkový (Picea abies). V lemu se uplatnil dub, jeřáb, trnka a bez černý
(Quercus robur, Sorbus aucuparia, Prunus spinosa, Sambucus nigra). Lesík je řídký a jeho travobylinný podrost,
v němž dominuje třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), je hustě zapojený. Jižní lesík je listnatý, stromové
patro tvoří dub a osika (Quercus robur, Populus tremula). Podrost připomíná podrost kyselé doubravy, dominuje
v něm lipnice hájní (Poa nemoralis), lem tvoří kopřiva (Urtica dioica).
V menší míře se v řešeném území vyskytují také nekosené vysloveně ruderální plochy, zejména v západní části
území. Dominuje zde třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), dále se uplatňuje zejména vratič, pelyněk
černobýl, knotovka (Tanacetum vulgare, Artemisia vulgaris, Melandrium album) aj., přežívá janovec metlatý
(Sarothamnus scoparius). Nastupují mladé náletové dřeviny, zejména vrba jíva, bříza, borovice, bez černý (Salix
caprea, Betula pendula, Pinus sylvestris, Sambucus nigra). Místy jsou vyhozené odpadky, hlavně pneumatiky.
2.2.3
Zvláště chráněné druhy rostlin
Během terénního průzkumu řešeného území v srpnu 2008 nebyl zaznamenán výskyt žádného zvláště
chráněného druhu rostlin dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a
krajiny. I když byl průzkum proveden pouze jednou v uvedeném termínu, je možné vzhledem k charakteru
území předpokládat, že výskyt zvláště chráněných druhů rostlin je velmi nepravděpodobný.
2.3
2.3.1
Fauna
Zoogeografická charakteristika
Řešené území se nachází v bioregionu 1.29 – Blatenský bioregion dle Culka a kol. 1996. V bioregionu se
vyskytuje běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá).
Významným prvkem krajiny jsou rybníky a jejich okolí se svojí charakteristickou faunou. Větší potoky a říčky
díky malému spádu a slabě proudící vodě náležejí už do pásma lipanového až parmového. Mezi významné
druhy bioregionu patří: ježek západní (Erinaceus concolor), husa velká (Anser anser), břehouš černoocasý
(Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa totanus), rybák obecný (Sterna hirundo), břehule říční (Riparia
riparia), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý
(Salamandra salamandra), vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia
pectoralis).
2.3.2
Zoologický průzkum - obratlovci
Řešené území zahrnuje zpevněné betonové plochy rozjezdových drah, kolem nichž a mezi nimi je pruh o šířce
několik desítek metrů kosené travobylinné vegetace. Většinu plochy řešeného území kolem popsaného tělesa
letiště zaujímají pole na nichž byly pěstovány obiloviny, brambory a kukuřice. V západní části řešeného území
se nacházejí tři malé lesíky, oba severní jsou jehličnaté (borovice, smrk), v lesním lemu se uplatňují bez černý,
trnka, dub a jeřáb. Jižní lesík je listnatý, stromové patro tvoří dub letní a topol osika.
Terénní průzkum řešeného území byl proveden v srpnu 2008. Druhy byly zjišťovány a determinovány na
základě přímého pozorování pomocí dalekohledu, nebo na základě zvukových projevů. Kromě přímého
pozorování byly také využívány čerstvé pobytové známky jako jsou stopy, okus nebo trus. Do výčtu druhů byly
zahrnuty i údaje publikované na internetových stránkách České společnosti ornitologické1 a Jihočeského
ornitologického klubu.2
Průzkum byl zaměřen zejména na zjištění přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů.
V řešeném území zaznamenány následující druhy ptáků:
tabulka 1: Zaznamenané druhy ptáků v řešeném území
český název
volavka bílá
kachna divoká
luňák červený
moták pochop
moták pilich
moták lužní
káně lesní
poštolka obecná
bažant obecný
racek chechtavý
latinský název
Egretta alba
Anas platyrhynchos
Milvus milvus
Circus aeruginosus
Circus cyaneus
Circus pygargus
Buteo buteo
Falco tinnunculus
Phasianus colchicus
Larus ridibundus
ochrana3 pozorovatele, zdroj4
KO
O
SO
SO
Pavlík Petr (JOK)
Pavlík Petr (ČSO)
Pavlík Petr (JOK)
Adresa webové stránky: http://www.birdlife.cz/ sekce vaše pozorování.
Adresa webové stránky: http://web.telecom.cz/muzeumcb/jok/index.html sekce faunistické listy.
3 Kde zkratky znamenají: KO - kriticky ohrožený druh, SO - silně ohrožený druh, O - ohrožený druh.
4 Kde zkratky znamenají: ČSO - internetové stránky České společnosti ornitologické www.cso.cz a JOK internetové stránky Jihočeského internetového klubu http://web.telecom.cz/muzeumcb/jok/
1
2
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
holub hřivnáč
hrdlička zahradní
strakapoud velký
chocholouš obecný
skřivan polní
vlaštovka obecná
jiřička obecná
konipas bílý
červenka obecná
rehek domácí
kos černý
drozd kvíčala
drozd zpěvný
pěnice pokřovní
pěnice hnědokřídlá
pěnice černohlavá
budníček menší
budníček větší
sýkora uhelníček
sýkora modřinka
sýkora koňadra
brhlík lesní
ťuhýk obecný
sojka obecná
špaček obecný
vrabec domácí
vrabec polní
pěnkava obecná
zvonek zelený
stehlík obecný
konopka obecná
strnad obecný
Columba palumbus
Streptopelia decaocto
Dendrocopos major
Galerida cristata
Alauda arvensis
Hirundo rustica
Delichon urbica
Motacilla alba
Erithacus rubecula
Phoenicurus ochruros
Turdus merula
Turdus pilaris
Turdus philomelos
Sylvia curruca
Sylvia communis
Sylvia atricapilla
Phylloscopus collybita
Phylloscopus trochilus
Parus ater
Parus caeruleus
Parus major
Sitta europaea
Lanius collurio
Garrulus glandarius
Sturnus vulgaris
Passer domesticus
Passer montanus
Fringilla coelebs
Carduelis chloris
Carduelis carduelis
Carduelis cannabina
Emberiza citrinella
letiště. Jedná se např. o orla mořského, chřástala vodního, bekasinu otavní, rybáka obecného, luňáka hnědého,
včelojeda lesního atd.
O
Pavlík Petr (ČSO), J. Pešek (JOK)
druhy kriticky ohrožené:
druhy silně ohrožené:
druhy ohrožené:
luňák červený (Milvus milvus)
moták pilich (Circus cyaneus)
moták lužní (Circus pygargus)
moták pochop (Circus aeruginosus)
vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
chocholouš obecný (Galerida cristata)
ťuhýk obecný (Lanius collurio)
Výskyt těchto druhů většinou nemusí přímo souviset s plochou řešeného území, jedná se o přelety nebo o
potravní chování (luňák červený, moták pilich, moták pochop, vlaštovka obecná). Tyto druhy pravděpodobně
hnízdí v blízkém okolí letiště. Dle nepotvrzených údajů došlo v roce 2007 k vyhnízdění jednoho páru motáka
lužního (silně ohrožený druh) přímo v areálu letiště nebo v jeho bezprostředním okolí. Chocholouš obecný je
druhem, který obývá otevřené, suché plochy s řídkým rostlinným porostem, jsou to různá stanoviště zarůstající
ruderální vegetací (rumiště, staveniště, vojenská cvičiště, železniční náspy atd.). Vzhledem k pozorování druhu
na lokalitě v hnízdní sezóně (červen 2007), lze předpokládat, že druh na lokalitě hnízdí. Ťuhýk obecný hnízdí
v keřových porostech v západní části zájmového území.
O
2.3.4
Zoologický průzkum - bezobratlí
Průzkum bezobratlých zájmové lokality byl proveden v srpnu 2008 metodou smýkání vegetace, prosevu
půdních vzorků, zemních pastí a sběru vodní sítí (vodní bezobratlí v okolních rybnících). V hodnocení byly dále
zohledněny výsledky inventarizačního průzkumu bezobratlých který byl proveden v roce 2006 v rámci
zpracování plánů péče pro přírodní rezervaci Velká kuš a přírodní památku Smyslov.
V řešeném území se vyskytují především dva typy biotopů s odpovídajícími společenstvy bezobratlých –
zruderalizovaná plochy vlastního letiště a agroekosystémy v zájmové oblasti a v její bezprostřední blízkosti.
Zanedbatelně jsou v západní části na hranici letištní plochy zastoupeny remízky.
tabulka 2: Zaznamenané druhy savců v řešeném území
latinský název
Microtus arvalis
Capreolus capreolus
Lepus europaeus
Zvláště chráněné druhy obratlovců
Ze 45 druhů obratlovců zjištěných v řešeném území patří jeden do kategorie kriticky ohrožených živočichů, dva
do kategorie silně ohrožených živočichů a čtyři do kategorie ohrožených živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o následující druhy:
O
V řešeném území zaznamenány následující druhy savců:
český název
hraboš polní
srnec obecný
zajíc polní
2.3.3
ochrana
pozorovatele, zdroj
V řešeném území bylo zjištěno celkem 45 druhů obratlovců, jedná se o druhy, které na lokalitě hnízdí (např.
skřivan polní, pěnice hnědokřídlá, strnad obecný), druhy, které na lokalitě sbírají potravu (vlaštovka obecná,
moták pochop) i druhy, které nad lokalitou pouze proletují (kachna divoká, volavka bílá). Řešené území se
nachází uprostřed rybničnaté krajiny, jednotliví ptáci, ale i celá hejna přeletují mezi rybníky a to často právě přes
plochu bývalého vojenského letiště.
Při hodnocení vlastního řešeného území letiště je třeba zmínit okolní lokality, které jsou z biologického hlediska
velmi cenné a které jsou obývány celou řadou dalších zvláště chráněných druhů. V souvislosti s budoucím
využitím letiště je třeba zmínit především ptáky, u kterých lze předpokládat pravidelné přelety nad plochou
2.3.4.1
Společenstva bezobratlých
V řešeném území se vyskytují běžné druhy kulturní krajiny silně ovlivněné člověkem (vlastní plocha letiště) a
společenstva druhů běžných agrocenoz (pole a louky v zájmovém území). Poměrně málo jsou zastoupeny
remízky (západní okraj zájmového území). Mnohem cennější jsou okolní biotopy, zejména rybníky a jejich lemy
(viz další popis).
2.3.4.2
Zruderalizovaná plocha vlastního
letiště
Byly zjištěny ubikvistní druhy bezobratlých živočichů žijících na ruderálech, polních kulturách, v urbánním
prostředí, atd. Charakteristickými jsou střevlíci Poecilus cupreus, Pterostichus melanarius, Bembidion lampros,
Amara ovata, drabčíci Omalium caesum, Omalium rivulare, a Oxytelus rugosus. Z ostatních druhů bezobratlých
se vyskytují různé druhy půdní fauny: dominují pavouci čeledi Lycosidae, sekáči, mravenci (rody Lasius,
Myrmica, Leptothorax, atd.), blanokřídlí (Ichneumonidae, Vespidae), dvoukřídlí (smutnice – Sciaridae, pestřenky
- Syrphidae, Nematocera fam. spp.), ploštice (Lygaeidae, Coreidae, Nabidae, rody Acanthosoma a Stenosoma),
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
stejnokřídlí (Cicadellidae) atd. Z denních motýlů byly zjištěny jen pozorovány druhy kulturní krajiny např. Pieris
brassicae, P. rapae, Anthocharis cardamines, Nymphalis urticae.
2.3.4.3
Agroekosystémy (pole, louky)
v řešeném území a v jeho
bezprostřední blízkosti
Fauna bezobratlých je reprezentována ubikvistními druhy (střevlíci Carabus violaceus, Carabus granulatus,
Amara aenea, A. familiaris, Pterostichus melanarius, Poecilus cupreus, drabčíci Omalium rivulare, Oxytelus
sculpturatus, Tachinus laticollis, Atheta fungi, Philonthus varius, Lathrobium fulvipennne, Omalium caesum,
Drusilla canaliculata, Amischa analis, Dinaraea angustula, brouci čeledí Latridiidae a Cryptophagidae, páteříček
Cantharis fusca, slunéčko Coccinela septempunctata, nosatci Sitona hispidula, Otiorhynchus raucus). Z jiných
bezobratlých byly zjištěny běžné druhy much z čeledí Culicidae, Chironomidae, Muscidae, Syrphidae a
Tabanidae.
Společenstva luk jsou tvořena eurytopními druhy (druhy skupiny E podle reliktnosti výskytu) kulturní krajiny
(druhy kulturních luk, polí a mezí). Mezi brouky dominují eurytopní střevlíci Carabus violaceus, Carabus
granulatus, Amara aenea, A. familiaris, Pterostichus melanarius, Poecilus cupreus, drabčíci Omalium rivulare,
Oxytelus sculpturatus, Tachinus laticollis, Atheta fungi, Philonthus varius, Lathrobium fulvipennne, Omalium
caesum, Drusilla canaliculata, Amischa analis, Dinaraea angustula, brouci čeledí Latridiidae a Cryptophagidae,
páteříček Cantharis fusca, slunéčka Coccinela septempunctata, nosatci Apion affine, Sitona hispidula,
Otiorhynchus raucus, Hypera arator). Z jiných bezobratlých byly zjištěny běžné druhy much z čeledí Sepsidae,
Micropezidae, Tipulidae, Syrphidae a Tabanidae.
2.3.4.4
Porosty dřevin (lesíky a rozptýlené
zeleň)
Společenstva bezobratlých remízků a lemů jsou tvořena převážně běžnými ubiktvistními druhy brouků (90 %),
slabé je zastoupení náročnějších druhů kategorie RII (10 %). Dominantními druhy jsou střevlíci Carabus
granulatus granulatus, Leistus ferrugineus, Nebria brevicollis, Notiophilus biguttatus, Bembidion lampros,
Poecilus cupreus, Pterostichus oblongopunctatus, Pterostichus melanarius, Calathus fuscipes, Calathus
melanocephalus, Anchomenus dorsalis, Amara aenea, Amara communis, Pseudophonus pubescens, hrobaříci
Nicrophorus vespilloides, Catops chrysomeloides, drabčíci Omalium caesum, Omalium rivulare, Stenus boops,
Paederus littoralis, Lathrobium fulvipenne, Xantholinus linearis, Philonthus cognatus, Tachyporus
chrysomeloides, Tachinus signatus, Amischa analis, Dinaraea aequata, Atheta fungi, Atheta crassicornis,
Drusilla canaliculata, Zyras limbatus, chrobák Geotrupes stercorarius, slunéčka Coccinella septempunctata,
Adalia bipunctata, dřepčíci Phyllotreta nemorum, Psylliodes affinis, Longitarsus sp., nosatci Otiorhynchus
raucus, Sitona lineata, Hypera meles, Hypera rumicis. Z ostatních skupin bezobratlých se hojně na všech
biotopech vyskytovali pavouci čeledi Lycosidae a sekáči, škvor obecný (Forficula auricularia), vroubenka Coreus
marginatus, kněžice Graphosoma lineatum,, běžné ploštice čeledi Lygaeidae, např. ploštice Stenodema
laevigatum, zlatoočka Chrysopa perla, z motýlů osenice Agrotis segetum, kovolesklec Diachrysia chrysitis,
babočka paví oko (Inachis io), babočka kopřivová (Aglais urticae), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni).
Všechny tyto druhy patří mezi běžné druhy kulturní krajiny.
2.3.4.5
Plochy sousedící s řešeným územím
V bezprostředním okolí na hranici řešeného území se nachází jedno zvláště chráněné území (PR Dolejší rybník
u Tchořovic). Dále se zde nacházejí rybníky s cennými lemy litorálních biotopů, mokrých luk, vrbin a olšin. Popis
společenstev bezobratlých následuje.
PR Dolejší rybník u Tchořovic
Vykytuje se zde řada hygrofilních druhů bezobratlých, např. brouků (střevlíci Bembidion lampros, Carabus
granulatus, Clivina fossor, Clivina fossor, Platynus assimilis, Pterostichus brunneus, Pterostichus diligens,
Pterostichus vernalis, Oodes helopoides, drabčíci Anthobium atrocephalum, Arpedium quadrum, Atheta
elongatula, Habrocerus capillaricornis, Olophrum assimile, Paederus riparius, Philonthus fumarius, Quedius
fuliginosus, Stenus incrassatus, mandelinka Chrysolina staphylea staphylea, nosatci Apion spencei, A. trifolii.
Staré duby na hrázích rybníku a v jeho výtopě hostí řadu vzácných a chráněných druhů bezobratlých. Byly
zjištěny larvy chráněného druhu roháče obecného (Lucanus cervus). V dutinách dubů se vyskytují vzácné druhy
brouků např. z čeledí Cryptophagidae, Erotylidae, Mycetophagidae a další) z nichž některé patří mezi vzácné a
reliktní druhy patřící mezi tak zvané červené druhy (Farkač, Král, Škorpík, 2005).
Vodní druhy hmyzu jsou reprezentovány bohatou faunou vážek (např. Anax imperator, Aeschna mixta, A.
cyanea, Libellula depressa, Sympetrum vulgatum a další), šidélek (např. Sympecma fusca, Erythromma
viridulum, Ischnura elegans), motýlic (např. Calopteryx virgo) vodních ploštic (druhy čeledí Corixidae,
Hydrometridae a Gerridae), vodních brouků (druhy čeledí Hydraenidae, Hydrochidae, Hydrophilidae).
Rybníky Nový, Hořejší, Starý, Paseka a Radov
Vyskytuje se zde řada hygrofilních druhů bezobratlých, např. brouků (střevlíci Bembidion lampros, Carabus
granulatus, Clivina fossor, Clivina fossor, Platynus assimilis, Pterostichus brunneus, Pterostichus diligens,
Pterostichus vernalis, Oodes helopoides, drabčíci Anthobium atrocephalum, Arpedium quadrum, Atheta
elongatula, Habrocerus capillaricornis, Olophrum assimile, Paederus riparius, Philonthus fumarius, Quedius
fuliginosus, Stenus incrassatus, mandelinka Chrysolina staphylea staphylea, nosatci Apion spencei, A. trifolii.
PR Velká Kuš a PP Smyslov
Podrobný inventarizační průzkum bezobratlých provedený v PR Velká Kuš a v PP Smyslov prokázal výskyt
některých stenotopních mokřadních druhů brouků (např. mandelinka Phyllobrotica quadrimaculata) a
dvoukřídlých (např. výkalnice Cordilura ciliata a vrtalka Cerodontha angulata) (PR Velká Kuš) a stenotopních
vlhkomilných brouků a vlhkomilné ploštice síťnatky Agramma intermedia (PP Smyslov).
2.3.5
Zvláště chráněné druhy bezobratlých
Přímo v řešeném území nebyly zjištěny žádné chráněné druhy bezobratlých dle zákona č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3
VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Další využití řešeného území je uvažováno ve třech variantách:
1. Letiště
a. Podvarianta letiště univerzální
b. Podvarianta letiště pro vzducholodě a balóny
2. Parkoviště pro kamiony
3. Fotovoltaická elektrárna
Všechny tři varianty uvažovaného využití řešeného území budou mít negativní vlivy na jednotlivé složky přírody
a krajiny. Velikost a významnost těchto vlivů bude záviset na rozsahu a intenzitě provozovaných aktivit. Tyto
parametry však v současné době neznáme, pro to je možné vliv jednotlivých variant vyhodnotit pouze v obecné
rovině.
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
3.1
3.1.1
Varianta 1 – Letiště
Podvarianta letiště univerzální
Tato podvarianta předpokládá zachování původní funkce letiště. Místo vojenských stíhacích letadel však bude
využíváno především malými sportovními letadly, případně malými dopravními letadly. Ve srovnání s minulým
vojenským využitím (občasný provoz) lze očekávat vyšší frekvenci užívání letiště. Nezbytné by zřejmě bylo
vybudování potřebné infrastruktury pro provoz letiště (objekt řízení letového provozu, technické zázemí, sklad
pohonných hmot atd.). Výstavba potřebné infrastruktury by pravděpodobně nebyla problematická. Alespoň
zčásti by bylo možné využít stávající zpevněné plochy.
Problém z hlediska přírody a krajiny je vlastní provoz letiště, především vzlety a přistání letadel a přelety nad
okolními, z krajinářského a biologického hlediska cennými lokalitami. Hlavním negativním faktorem leteckého
provozu je hluk, i samotný pohyb letadel však může na živočichy působit negativně. Hlukové emise, jež výrazně
překročí obvyklou hranici hluku, mohou způsobit změny v chování zvířat (například ztráta schopnosti hledání
potravy, neadekvátní reakce na hrozící nebezpečí). Pohyby letadel nebo padáků ve vzduchu mohou rušit zvěř a
rovněž změnit jejich etologii (narušit páření, hnízdění i péči o potomstvo). Letadla mohou mít rušivý vliv na
některé druhy živočichů pokud není mezi nimi a letadlem dodržena odpovídající vzdálenost. To nastává
především při startu a přistávání, kdy letadla letí příliš nízko nad živočichy, kteří žijí v blízkosti letiště. Letadla
mohou částečně nebo úplně narušit životní potřeby zvířat ať už jde o reprodukci nebo o jejich schopnost zajistit
potravu. Už relativně malý počet letových hodin může mít negativní vliv (například krátkodobé opuštění hnízda,
které stačí k tomu, aby vejce vychladla). Mnoho obratlovců je potencionální potravou pro predátory a jsou
naprogramovaní k tomu, jak před nimi utéci. Instinkt, který navozuje útěk před létajícím predátorem je aktivován
tehdy, pokud létající objekt (predátor) se pohybuje stanovenou rychlostí nad zemí a je v určité vzdálenosti od
živočicha. Tento startovací mechanismus, který je geneticky zakódován, může být narušen přítomností jiných
létajících objektů (letadel, padáků). Neschopnost rozlišit létající objekty pak vede ke stresu a narušení etologie
těchto zvířat. Významnost vlivů bude záviset na hustotě leteckého provozu, lze předpokládat, že provoz letiště
(přílety a odlety) nebudou probíhat každý den.
Nezanedbatelným rizikem je možnost střetu ptáka s letadlem, což může kromě usmrcení samotného ptáka
znamenat velké nebezpečí pro letadlo a také pro jeho posádku. Vzhledem k lokalizaci letiště Tchořovice
v blízkosti významných ptačích lokalit a k poměrně velké frekvenci přeletů ptáků (jedinců i celých hejn) přes
plochu letiště je toto riziko poměrně vysoké.
Dalším zdrojem potenciálních negativních vlivů je pohyb většího počtu lidí na ploše letiště a především v jeho
okolí. Lidé, kteří se podílejí na aktivitách spojených s létáním (diváci, technický personál, lidé přijíždějící a
odjíždějící motorovými vozidly) mohou působit rušivě na okolní cenné biotopy.
Dalším potenciálním rizikem je únik nebezpečných látek, především pohonných hmot, do prostředí. Ten může
nastat při běžném provozu formou úkapů z letadel, při havárii během čerpání pohonných nebo masivním
únikem při havárii letadla. Velmi negativní následky by měla především havárie letadla s únikem pohonných
hmot v některém zvláště chráněném území (PR Hořejší rybník, PP Nový rybník), případně dalších cenných
biotopech v nadregionálním biocentru Velká Kuš.
U větších letišť s celoročním provozem se v zimním období provádí údržba (odmrazování) drah močovinou,
k odmrazování letadel se používá většinou glykol. Je otázka, zda používání těchto chemických přípravků
přichází v úvahu i v případě letiště Tchořovice, nicméně jako potenciální riziko je třeba tuto skutečnost vzít
v úvahu.
Letecký provoz je považován za liniový zdroj znečišťování ovzduší. Na znečišťování ovzduší se letecká doprava
podílí především emisemi oxidů dusíku a těkavých organických látek. Významnost vlivů na ovzduší bude
záviset na hustotě leteckého provozu.
Vlastní plocha letiště a řešeného území by byla v této variantě dotčena minimálně z hlediska botanického a
bezobratlých. Negativní ovlivnění obratlovcům, především ptáků, by záviselo na intenzitě užívání letiště.
Závěrem je možné konstatovat, že případné využití areálu letiště Tchořovice pro letecký provoz (sportovní a
dopravní letadla) i v budoucnosti bude nepochybně narážet na konflikty se zájmy ochrany přírody a krajiny.
Jedná se především o konflikty s ochrannými podmínkami sousedních zvláště chráněných území a
s ochrannými podmínkami zvláště chráněných druhů ptáků. Tyto konflikty budou zřejmě obtížně řešitelné a
pokud ano, tak pouze za cenu omezování leteckého provozu. Rozsah vynucených omezení může být
významný. Z těchto důvodů proto nedoporučujeme tuto podvariantu k další přípravě.
3.1.2
Podvarianta letiště pro vzducholodě a
balóny
Tato podvarianta předpokládá využití plochy letiště pro lety balónů a vzducholodí. Na rozdíl od letiště
univerzálního (pro sportovní a dopravní letadla) odpadá (v případě balónů) nebo je významně minimalizováno (v
případě vzducholodí) negativní působení hluku na živočichy a znečišťování ovzduší. Rovněž přímé negativní
působení letícího balónu nebo vzducholodě na živočichy je s velkou pravděpodobností nesrovnatelně menší
než v případě letadla. Riziko střetu s letícím ptákem je rovněž výrazně nižší.
Otázkou je druh pohonu pro vzducholodě (spalovací motor?), nezbytnost tankování na ploše letiště a možnost
úniku pohonných hmot do prostředí. Lze však očekávat, že potřeba pohonných hmot je výrazně nižší než
v případě letadel a proto i riziko havárie se znečištěním prostředí je nižší. Používání odmrazovacích chemikálií
(močovina, glykol) lze v případě balónů a vzducholodí zřejmě vyloučit.
Dalším zdrojem potenciálních negativních vlivů je, stejně jako v případě letiště pro provoz letadel, pohyb většího
počtu lidí na ploše letiště a především v jeho okolí. Lidé, kteří se podílejí na aktivitách spojených s létáním
(diváci, technický personál, lidé přijíždějící a odjíždějící motorovými vozidly) mohou působit rušivě na okolní
cenné biotopy. Vzhledem k situaci v České republice a v okolních státech Evropy však lze očekávat, že lety
balónů a vzducholodí by byly pouze občasnou turistickou atrakcí, nikoliv pravidelně využívaným způsobem
dopravy.
Závěrem je možné konstatovat, že případné využití areálu letiště Tchořovice pro lety balónů a vzducholodí bude
vykazovat občasné, s největší pravděpodobností akceptovatelné vlivy na jednotlivé složky přírody a krajiny.
Z tohoto hlediska lze tuto podvariantu doporučit k další přípravě.
3.2
Varianta 2 – Parkoviště kamionů
Tato varianta předpokládá využití plochy letiště jako odstavné plochy pro parkování kamionů. Potřeba
navazující technické infrastruktury přímo na ploše letiště je zřejmě minimální (objekt pro obsluhu) a může být
realizována na zpevněné ploše letiště.
Při hodnocení této varianty je nezbytné vzít v úvahu i příjezd a odjezd kamionů na a z parkoviště. V úvahu
přichází především dopravní napojení ze silnice I/20 z obce Lnáře po silnici II/174, případně ze silnice I/22
z města Horažďovice po silnicích II/188 a II/174. Příjezd kamionů po silnici III/02017 z Tchořovic je zřejmě
nereálný. Je otázka, nakolik jsou silnice II/154 II/158 schopné převést kamionovou dopravu do areálu letiště.
Zřejmě by bylo nezbytné zkapacitnění těchto silnic a odstranění místních závad. Z hlediska ochrany přírody a
krajiny je problematická trasa silnice II/174 mezi obcí Lnáře a areálem letiště. Silnice je zde vedena po hrázi
Nového rybníka mezi dvěmi zvláště chráněnými územími a to přírodní památkou Nový rybník a přírodní
rezervací Hořejší rybník. Silnice je v tomto úseku relativně úzká, po jedné straně je vodní plocha rybníka Nový,
po druhé prudký sráz do nivy rybníka Hořejší. Rozšiřování silnice v tomto úseku by bylo zřejmě komplikované,
střety se zájmy ochrany přírody a krajiny by byly zřejmě významné. Dále upozorňujeme na problematický průtah
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
silnice II/174 obcemi Pole, Kadov, Lnářský Málkov, Svéradice a Velký Bor směrem na Horažďovice. Dopravní
situace v těchto obcích je většinou složitá (nevyhovující směrové vedení silnice, malá šířka silnice, blízkost
obytné zástavby), což by mohlo vyvolat nezbytnost realizace obchvatů těchto obcí.
Hlavními negativními vlivy provozu parkoviště budou nepochybně hluk a emise znečišťujících látek do ovzduší
na ploše parkoviště a na příjezdových komunikacích. Jedná se podobné negativní vlivy jako v případě varianty 1
– letiště s tím rozdílem, že zdroje hluku a emisí jsou lokalizovány na zemském povrchu a pouze na vymezených
plochách (parkoviště) a koridorech (komunikace). Na rozdíl od letiště by hluk z kamionové dopravy působil
každodenně. Významnost ovlivnění okolních cenných biotopů bude záviset na kapacitě parkoviště a jeho
využívání.
Celkové vyhodnocení variant je následující:
4.1
4.1.1
Varianta 1 – Letiště
Podvarianta letiště univerzální
Variantu 1 – Letiště v podvariantě letiště univerzální nedoporučujeme k další přípravě. Předpokládáme, že
konflikty se zájmy ochrany přírody a krajiny budou obtížně řešitelné a pokud ano, tak pouze za cenu
významného omezování leteckého provozu.
Dalším potenciálním rizikem je, stejně jako v případě varianty 1 – letiště, únik nebezpečných látek, především
pohonných hmot, do prostředí. Ten může nastat při běžném provozu formou úkapů z kamionů nebo masivním
únikem při havárii kamionu na parkovišti nebo na příjezdové komunikaci. Na rozdíl od letiště nebude na ploše
probíhat čerpání pohonných hmot a riziko havárie kamionu hrozí pouze tam, kde se budou kamiony pohybovat.
Z cenných biotopů je tak riziko kontaminace především v úseku silnice II/174 mezi obcí Lnáře a areálem letiště,
na průjezdu mezi přírodní památkou Nový rybník a přírodní rezervací Hořejší rybník.
Variantu 1 – Letiště v podvariantě letiště pro vzducholodě a balóny lze doporučit z hlediska zájmů ochrany
přírody a krajiny k další přípravě. Tato podvarianta vykazuje občasné, s největší pravděpodobností
akceptovatelné vlivy na jednotlivé složky přírody a krajiny.
Vlastní plocha letiště a řešeného území by byla v této variantě dotčena minimálně z hlediska botanického a
bezobratlých. Negativní ovlivnění obratlovcům, především ptáků, by záviselo na intenzitě užívání parkoviště.
4.2
Závěrem je možné konstatovat, že případné využití areálu letiště Tchořovice pro parkoviště pro kamiony bude
pravděpodobně narážet na konflikty se zájmy ochrany přírody a krajiny. Tyto konflikty nastanou s velkou
pravděpodobností na příjezdových komunikacích k areálu letiště (významnější budou konflikty s ochranou
veřejného zdraví), konflikty nelze vyloučit ani na vlastní ploše parkoviště. Jedná se především o konflikty
s ochrannými podmínkami sousedních zvláště chráněných území. Tyto konflikty budou zřejmě řešitelné, je
ovšem otázka za jakou cenu. Nelze vyloučit, že jednou z podmínek realizace varianty 2 bude významné
omezení maximální kapacity parkoviště. Z těchto důvodů klasifikujeme tuto variantu jako možnou, ovšem pouze
za dodržení podmínek pro ochranu přírody a krajiny (a veřejného zdraví), které mohou být velmi omezující.
3.3
Varianta 3 – Fotovoltaická elektrárna
Tato varianta předpokládá instalaci fotovoltaických článků na zpevněných plochách letiště. Dále bude nezbytné
vybudovat přípojku ke stávající rozvodné síti a případně objekt obsluhy. Provoz elektrárny bude mít minimální
nároky na dopravu. Vlivy na jednotlivé složky přírody a krajiny budou minimální nebo nulové. Při hledání trasy
přípojky ke stávající rozvodné síti bude nezbytné minimalizovat vlivy na cenné biotopy. Vzhledem k četným
přeletům ptáků lze očekávat požadavek na zemní vedení této přípojky.
Vlastní plocha letiště a řešeného území by byla v této variantě dotčena minimálně z hlediska botanického,
bezobratlých i obratlovců.
Variantu 3 – Fotovoltaická elektrárna považujeme z hlediska vlivů na přírodu a krajinu za nejvhodnější a
doporučujeme ji k další přípravě.
4
D. ZÁVĚR
Na základě vyhodnocení řešeného území letiště Tchořovice a širšího zájmového území a na základě
vyhodnocení potenciálních vlivů na životní prostředí uvažovaných variant jsme dospěli k závěru, že rozhodující
pro další postup jsou vlivy na cenné biotopy a zvláště chráněné druhy ptáků (a veřejné zdraví) v širším
zájmovém území. Plocha vlastního letiště a vymezené řešené území cenná z botanického hlediska ani
z hlediska bezobratlých. Určitou hodnotu má pro obratlovce, konkrétně pro ptáky. Některé druhy ji využívají
k hnízdění, jiné zde hledají potravu, další přes ní pouze přelétávají.
4.1.2
Podvarianta letiště pro vzducholodě a
balóny
Varianta 2 – Parkoviště pro kamiony
Variantu 2 – Parkoviště pro kamiony klasifikujeme jako možnou, ovšem pouze za dodržení podmínek pro
ochranu přírody a krajiny (a veřejného zdraví), které mohou být velmi omezující.
4.3
Varianta 3 – Fotovoltaická elektrárna
Variantu 3 – Fotovoltaická elektrárna doporučujeme k další přípravě. Tato varianta vykazuje minimální, reálně
řešitelné konflikty se zájmy ochrany přírody a krajiny.
V Českých Budějovicích, 2. září 2008, EIA SERVIS s.r.o., RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc.
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
SROVNÁNÍ VÝKUPNÍCH CEN EL. ENERGIE
Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny z biomasy:
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovuje
podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla:
Výkupní ceny a zelené bonusy pro malé vodní elektrárny:
Datum uvedení do provozu
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách po 1.
lednu 2008 včetně
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1.
ledna 2006 do 31. prosince 2007
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2005 včetně a
rekonstruovaná malá vodní elektrárna
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2005
Výkupní ceny
elektřiny dodané
do sítě v Kč/MWh
2700
Zelené bonusy
v Kč/MWh
2540
1100
2300
860
1790
350
Výkupní ceny
elektřiny v pásmu
VT v Kč/MWh
3800
Výkupní ceny
elektřiny
v pásmu NT v
Kč/MWh
2150
3800
1910
3470
1715
2700
1335
1260
Výkupní ceny pro špičkové nebo pološpičkové malé vodní elektrárny:
Datum uvedení do provozu
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách po 1.
lednu 2008 včetně
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1.
ledna 2006 do 31. prosince 2007
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2005 a
rekonstruovaná malá vodní elektrárna
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2005
nebo
Datum uvedení do provozu
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách po 1.
lednu 2008 včetně
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu v nových lokalitách od 1.
ledna 2006 do 31. prosince 2007
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu po 1. lednu 2005 a
rekonstruovaná malá vodní elektrárna
Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2005
Zelené bonusy
v pásmu VT v
Kč/MWh
1700
Zelené bonusy
v pásmu NT v
Kč/MWh
890
1700
650
1370
455
600
75
Datum uvedení do provozu
Výkupní ceny Zelené bonusy
elektřiny dodané
v Kč/MWh
do sítě v Kč/MWh
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 v nových 4490
2950
výrobnách elektřiny nebo zdrojích po 1. lednu 2008 včetně
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 v nových 3460
1920
výrobnách elektřiny nebo zdrojích po 1. lednu 2008 včetně
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 v nových 2570
1030
výrobnách elektřiny nebo zdrojích po 1. lednu 2008 včetně
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 před 1. lednem 3820
2280
2008
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 před 1. lednem 3130
1590
2008
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 před 1. lednem 2480
940
2008
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy 1350
kategorie S1 a fosilních paliv
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy 690
kategorie S2 a fosilních paliv
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy 40
kategorie S3 a fosilních paliv
Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P1 a fosilních 1620
paliv
Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P2 a fosilních 960
paliv
Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P3 a fosilních 310
paliv
Výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a důlního plynu z
uzavřených dolů:
Druh obnovitelného zdroje
Spalování bioplynu v bioplynových stanicích kategorie AF1
Spalování bioplynu v bioplynových stanicích kategorie AF2
Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV po 1. lednu 2006
Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV od 1. ledna 2004 do
31. prosince 2005
Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV před 1. lednem 2004
Spalování důlního plynu z uzavřených dolů
Výkupní ceny
elektřiny dodané
do sítě v Kč/MWh
4120
3550
2420
2730
2420
Zelené bonusy
v Kč/MWh
2580
2010
880
1190
2840
880
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny:
Druh obnovitelného zdroje
Větrné elektrárny uvedené do provozu po 1. lednu 2009 včetně
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince
2008
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2007 do 31. prosince
2007
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince
2006
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2005 do 31. prosince
2005
Větrná elektrárna uvedená do provozu od 1. ledna 2004 do 31. prosince
2004
Větrná elektrárna uvedená do provozu před 1. lednem 2004
Výkupní ceny
elektřiny dodané
do sítě v Kč/MWh
2340
2550
Zelené bonusy
v Kč/MWh
2620
1910
2670
1960
2930
2220
3070
2360
3410
2700
Výkupní ceny
elektřiny dodané
do sítě v Kč/MWh
4500
Zelené bonusy
v Kč/MWh
1630
1840
Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím geotermální energie
Druh obnovitelného zdroje
Výroba elektřiny využitím geotermální energie
3140
Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření:
Druh obnovitelného zdroje
Využití slunečního záření po 1. lednu 2009 s instalovaným výkonem do
30 kW včetně
Využití slunečního záření po 1. lednu 2009 s instalovaným výkonem nad
30 kW
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do
provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do
provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007
Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do
provozu před 1. lednem 2006
Výkupní ceny
elektřiny dodané
do sítě v Kč/MWh
12890
Zelené bonusy
v Kč/MWh
12790
11810
13730
12750
14080
13100
6710
5730
11910
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
VÝSLEDKY ANKETY KADOV
VÝSLEDKY ANKETY TCHOŘOVICE
Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic
připravuje ve spolupráci s obcemi Kadov a Tchořovice pořízení územní studie Letiště Tchořovice. V rámci
přípravných prací proběhla s občany Kadova anketa za účelem zjištění názoru na budoucí využití tohoto
bývalého vojenského letiště. Anketní lísky byly doručeny do každé domácnosti jako příloha místního zpravodaje.
Nazpět bylo doručeno celkem 17 vyplněných anketních lístků, kdy v několika případech bylo navrženo více
alternativ budoucího využití.
Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic
připravuje ve spolupráci s obcemi Kadov a Tchořovice pořízení územní studie Letiště Tchořovice. V rámci
přípravných prací proběhla s občany Tchořovic anketa za účelem zjištění názoru na budoucí využití tohoto
bývalého vojenského letiště. Anketa proběhla v rámci veřejné schůze s občany a své návrhy odevzdalo 89
občanů.
Jako budoucí využití bývalého vojenského letiště Tchořovice, části týkající se správního území obce Kadov,
bylo navrženo:
§
§
§
§
§
fotovoltaická (sluneční) elektrárna – celkem 5 návrhů,
logistické centrum (překládka a skladování zboží, parkování kamionů) – celkem 2 návrhy,
plochy pro sport a rekreaci (např. cvičné a kondiční jízdy, dopravní výchova, motokáry) – celkem 9 návrhů,
zachování provozu letiště (civilní provoz menších letadel) – celkem 6 návrhů,
jiné využití – 1x pro turistiku (např. základna vzducholodí), 1x dětské sportovní hřiště a 1 x úplné zrušení,
plochy letiště, výstavba 1 – 2 rybníků s napojením na stávající rybniční soustavu prostřednictvím potoku,
výsadba zeleně (zlepšení mikroklima v daném území).
Závěr:
Místo
Záměr
Návrhy, souhlasy, nesouhlasy
Počet bodů
1.
plochy pro sport a
rekreaci
zachování provozu letiště
9 návrhů, žádný zásadní nesouhlas
9 bodů
Míra podpory5
v%
40,91 %
6 návrhů, žádný zásadní nesouhlas
6 bodů
27,27 %
fotovoltaická elektrárna
plocha pro turistiku
dětské sportovní hřiště
výstavba rybníků s
obnovou zeleně
logistické centrum
(„truckcentrum“)
5 návrhů, 1 zásadní nesouhlas
1 návrh pro
1 návrh pro
1 návrh pro
4 body
1 bod
1 bod
1 bod
18,18 %
4,54 %
4,54 %
4,54 %
2 návrhy, 2 zásadní nesouhlasy
0 bodů
0,00 %
3.
4. – 6.
4. – 6.
4. – 6.
7.
Míra podpory je velmi přibližný ukazatel sestavený podle vzorce: [(počet hlasů PRO návrh – počet hlasů
PROTI návrhu) / celkový počet hlasujících] x 100. Vzhledem k tomu, že hlasující se mohl vyslovit jak pro některý
z návrhů tak uplatnit hlas proti již jinému definovanému návrhu, míra podporu je v součtu vždy menší než sto a
vyjadřuje i míru možného konsensu na některém řešení (tj. znevýhodňuje konfliktní řešení).
5
§
§
§
§
logistické (sluneční) elektrárna – celkem 66 návrhů,
logistické centrum (překládka a skladování zboží, parkování kamionů) – celkem 3 návrhy,
plochy pro sport a rekreaci (různé formy volnočasových aktivit) – celkem 11 návrhů,
zachování provozu letiště (civilní provoz menších letadel) – celkem 9 návrhů.
Zásadně proti:
§ hlasy nebyly uplatněny.
Závěr:
Zásadně proti:
§ fotovoltaická elektrárna – celkem 2x,
§ logistické centrum – 1x.
2.
Jako budoucí využití bývalého vojenského letiště Tchořovice, části týkající se správního území obce Tchořovice,
bylo navrženo:
Místo
Záměr
Návrhy, souhlasy, nesouhlasy
Počet bodů
1.
fotovoltaická
elektrárna
plochy pro sport a
rekreaci
zachování provozu
letiště
logistické centrum
(„truckcentrum“)
66 návrhů
66 body
Míra podpory
v%
74,15 %
11 návrhů
11 bodů
12,36 %
9 návrhů
9 bodů
10,11 %
3 návrh pro
3 bod
3,37 %
2.
3.
4.
Závěry ankety ve Tchořovicích mají nepopiratelně větší vypovídací schopnost a relevanci. Zatímco v obci Kadov
se ankety účastnilo 22 obyvatel , ve Tchořovicích to bylo 98 občanů.
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
FOTODOKUMENTACE
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE
GRAFICKÁ ČÁST
5
ANALYTICKÁ ČÁST
I.2.1. Výkres zjištění a vyhodnocení stavu vývoje území (1:5000)
I.2.2. Výkres záměrů na provedení změn v území a problémový výkres (1:5000)
I.2.3. Soutisk hlavních výkresů územních plánů obcí Tchořovice a Kadov (1:5000)
6
SYNTETICKÁ ČÁST:
II.2.1. Hlavní výkres (1:5000)
II.2.2. Výkres širších vztahů I (1:20000)
II.2.3. Výkres širších vztahů II (1:100000)
II.2.4. Výkres záboru ZPF (1:10000)
II.2.5. Perspektiva varianty fotovoltaické elektrárny a sportovního letiště
II.2.6. Zákres návrhu do ortofotomapy (1:5000)