ITALSKÝ JAZYK 2

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
KATALOG POŽADAVKŮ K MATURITNÍ ZKOUŠCE
ITALSKÝ JAZYK 2
ZKOUŠKA ZADÁVANÁ MINISTERSTVEM ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Aktualizace katalogu schváleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 4. 10. 2005
pod č. j. 26 674/05-2/16
Zpracoval: CENTRUM PRO ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 14. 3. 2006 pod č. j.:4606/06 - 2
s účinností od školního roku 2007/2008
OBSAH
1. Úvod
2. Obecná specifikace maturitní zkoušky z italského jazyka 2 zadávané Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy
3. Maturitní požadavky (specifické cíle) k maturitní zkoušce z italského jazyka 2 zadávané Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy
4. Příklady testových úloh
1.
ÚVOD
Účel a obsah katalogu
Italský jazyk 2 patří mezi zkouškami zadávanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k těm,
které může žák skládat v rámci profilové části maturitní zkoušky. Účelem Katalogu požadavků k maturitní
zkoušce – italský jazyk 2 je poskytnout všem jeho uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky
vzdělávacích programů v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.
Katalog rovněž obsahuje popis zkoušky a příklady úloh, které mohou být do zkoušky zařazeny.
Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce
Výchozím podkladem pro zpracování tohoto katalogu se stal Katalog požadavků ke společné části maturitní
zkoušky v roce 2004 – Italský jazyk1 a stávající platné pedagogické dokumenty.
Zároveň byla zohledněna skutečnost, že na některých středních školách již jsou ověřovány rámcové
vzdělávací programy (RVP). Katalog definuje maturitní požadavky tak, aby si je mohli osvojit žáci bez
ohledu na typ programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy.
V požadavcích je brána v potaz i možnost využít výsledky zkoušky z italského jazyka 2 zadávané
ministerstvem při přijímacím řízení na vysoké školy.
2.
OBECNÁ SPECIFIKACE MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ITALSKÉHO JAZYKA 2
ZADÁVANÉ MŠMT
Maturitní zkouška je tvořena písemnou a ústní částí. Písemná část maturitní zkoušky zahrnuje
didaktický test, ve kterém jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány receptivní řečové
dovednosti (poslech a čtení s porozuměním) a jazyková kompetence žáka, a strukturovanou
písemnou práci, ve které je ověřována produktivní řečová dovednost žáka – písemný projev.
V ústní části maturitní zkoušky je ověřována produktivní řečová dovednost žáka – ústní projev.
Maturitní zkouška z italského jazyka 2
Písemná část
Didaktický test
Strukturovaná písemná
práce
Subtest
Subtest
Poslech
Čtení s porozuměním
s porozuměním
a jazyková
Písemný projev
kompetence
Ústní část
Ústní zkouška
Ústní projev
Specifikace maturitní zkoušky z italského jazyka 2 ve vybraných parametrech
1
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 5. 10. 2000 pod č. j. 28634/2000-2.
2
Dovednost/
kompetence
Váha2
Vymezený
čas
Počet
částí
Typ textů/projevů
Krátké
monology/rozhovory
DIDAKTICKÝ TEST
Poslech
s porozuměním
40min.3
Delší
rozhovor/monolog
4
Delší
monolog/rozhovor
Suma krátkých
monology/rozhovor
Krátké texty
monology/rozhovory
50 %
Středně dlouhý text
Čtení
s porozuměním
4–5
Dlouhý text
60 min.
Suma krátkých textů
Dlouhý text
STRUKTUROVANÁ
PÍSEMNÁ PRÁCE
Jazyková
kompetence
Středně dlouhý text/
Dva krátké texty
2
ÚSTNÍ
ZKOUŠKA
3
Uzavřené
s výběrem odpovědi
Uzavřené
- s výběrem odpovědi
- dichotomické
Uzavřené
- s výběrem odpovědi
- dichotomické
Uzavřené
- s výběrem odpovědi
Uzavřené
- s výběrem odpovědi
Uzavřené
- přiřazovací
- s vícenásobným
přiřazením
- uspořádací
Uzavřené
- s výběrem odpovědi
Uzavřené
- přiřazovací
- s vícenásobným
přiřazením.
- dichotomické
Uzavřené
- s výběrem odpovědi
Otevřené
- se stručnou odpovědí
Delší písemný projev
Písemný projev
90 min.
1–2
Krátký/středně dlouhý
písemný projev
50 %
2
Typ a formát úloh
Ústní projev
Otevřené
- se širokou odpovědí
Samostatný ústní
projev
15 min.
4
Interakce
Vzhledem k celé zkoušce italský jazyk 2.
Údaj nezahrnuje čas na přepsání odpovědí.
3
Otevřené
- se širokou odpovědí
Písemná část maturitní zkoušky
V didaktickém testu žáci pracují postupně se dvěma samostatnými sadami testových materiálů. Každá sada
obsahuje testový sešit a záznamový arch na zaznamenání odpovědí žáka. Na titulní straně každého testového
sešitu je uvedeno, jak postupovat při práci s testovým sešitem a při řešení testových úloh, kam a jak
zapisovat řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je povoleno
používat během testování apod.
- Testový sešit pro subtest poslech s porozuměním je rozdělen na 4 části. Úlohy v každé části jsou uvedeny
instrukcemi, které jsou v italském jazyce. Žák má během poslechu vymezený čas na seznámení se
s úlohami a řešení úloh. Během poslechu žák uslyší každou nahrávku dvakrát. Žák zaznamenává
odpovědi během poslechu do testového sešitu, na konci poslechového subtestu je vyzván, aby v časovém
limitu přepsal odpovědi do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné
pomůcky.
- Testový sešit pro subtest čtení s porozuměním a jazyková kompetence je rozdělen do 6 až 7 částí. Úlohy
v každé části jsou uvedeny instrukcemi, které jsou v italském jazyce. Žák může do testového sešitu psát a
dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu během vymezeného času na testování.
Během testování není povoleno používat žádné pomůcky.
Testový sešit pro strukturovanou písemnou práci je zpravidla rozdělen na 2 části, které jsou uvedeny
instrukcemi a zadáním v italském nebo českém jazyce. Délka požadovaného textu je dána slohovým útvarem
a ověřovanými dovednostmi a je vždy v instrukcích vyjádřena počtem slov, respektive povoleným rozmezím
počtu slov. V testovém sešitě je délka požadovaného textu také vyznačena řádky. Žák zapisuje své odpovědi
do testového sešitu na tyto vyznačené řádky. Žák má možnost si dělat během testování poznámky a/nebo
vypracovat koncept. Během testování je povoleno používat slovníky.
Ústní část maturitní zkoušky
Samotná ústní zkouška trvá 15 minut. Před zahájením ústní zkoušky má každý žák 15 minut na přípravu. Žák
má možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během přípravy
na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky. Při přípravě i v průběhu zkoušení žák pracuje s pracovním
listem, který konkretizuje zadání ústní zkoušky a má pro všechna zadání jednotnou strukturu. Struktura
pracovního listu je dána počtem částí ústní zkoušky. Jednotlivé části ověřují specifické cíle stanovené
v tomto katalogu. Rozsah pracovního listu je dán charakterem a počtem stimulů a/nebo doplňkových
materiálů (např. ukázka z literárního díla, fotografie, mapka). Doplňkové materiály mohou být předloženy
žákovi až během zkoušení, pokud to vyžaduje ověřovaný specifický cíl. Instrukce v pracovním listě mohou
být s ohledem na ověřované specifické cíle uvedeny v českém nebo italském jazyce.
Pracovní list je tvořen 4 povinnými částmi:
1. část – motivační úvod a reakce žáka na otázky zkoušející/-ho
2. část – samostatný ústní projev žáka s využitím osnovy a stimulů (např. 2–3 fotografie)
3. část – ústní projev4 na profilové téma
4. část – interakce mezi žákem a zkoušející/-m v rámci komunikačních situací
Specifické cíle jsou ověřovány v rámci všeobecných témat a komunikačních situací, se kterými si žák může
setkat v běžném a každodenním životě (1., 2. a 4. část pracovního listu) i v rámci témat
profilových/odborných (3. část pracovního listu). Profilové téma je povinnou částí ústní zkoušky.
4
Ústní projev zahrnuje samostatný ústní projev a/nebo interakci žáka a zkoušející/-ho.
4
¾ Typ a formát úloh
Uzavřené úlohy
- s výběrem odpovědi: na základě informací v textu žák odpověď vybírá zpravidla z nabídky 3–4 alternativ
(např. úlohy s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou volbou). U všech úloh je pouze jedna z nabízených
alternativ správná.
- dichotomické:5 na základě informací v textu žák rozhoduje, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá, nebo
nepravdivá.
- přiřazovací: na základě informací v textu žák přiřazuje jevy ze dvou různě početných skupin, ke každému
jevu z jednoho sloupce lze přiřadit právě jeden jev ze sloupce druhého.
- s vícenásobným přiřazením: žák pracuje se sumou krátkých textů.6 Tyto texty jsou označeny písmeny
jako alternativy. Na základě informací v textech žák přiřazuje ke každé úloze právě jednu správnou
alternativu. Každá úloha má tedy jen jedno správné řešení. Některé alternativy mohou být použity
opakovaně a mohou být tedy odpovědí na více úloh.
- uspořádací: úkolem žáka je uspořádat jednotlivé části tak, aby vytvořily původní souvislý text.
Uspořádací úlohy neobsahují nadbytečné alternativy, všechny alternativy (části rozděleného textu) jsou v
řešení použity.
Otevřené úlohy
- se stručnou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí může být např. číslo, slovo, spojení slov nebo
stručná odpověď vyjádřená nejvýše třemi slovy.
- široce otevřené: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí je souvislý písemný nebo ústní projev v požadovaném
rozsahu.
5
Úlohy dichotomické jsou známy i jako úlohy TRUE/FALSE nebo úlohy PRAVDA/NEPRAVDA.
Za sumu krátkých textů je považováno několik krátkých textů, které spolu vzájemně souvisejí (např. tematicky).
6
5
3.
MATURITNÍ POŽADAVKY (SPECIFICKÉ CÍLE) K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Z ITALSKÉHO JAZYKA 2 ZADÁVANÉ MŠMT
Požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z italského jazyka 2, zahrnují požadavky na
dovednosti a znalosti žáka, které mohou být ověřovány maturitní zkouškou. Maturitní požadavky tedy
nevymezují vše, co by měl z italského jazyka znát a umět absolvent těch typů studia středních škol, které
jsou zakončeny maturitní zkouškou.
Maturitní zkouška z italského jazyka 2 je koncipována jako zkouška komplexní. Z tohoto důvodu jsou
v katalogu vymezeny požadavky jak na receptivní a produktivní dovednosti žáka, tak na dovednost používat
jazykové prostředky s ohledem na komunikační situace a témata, která odpovídají této úrovni obtížnosti.
Maturitní požadavky jsou v katalogu formulovány prostřednictvím specifických cílů. Specifické cíle je vždy
nutné posuzovat s ohledem na vymezené komunikační situace, tematické okruhy a charakteristické vlastnosti
výchozích textů a produkce žáka i partnera v komunikaci. Specifické cíle pro jednotlivé receptivní i
produktivní dovednosti vždy zahrnují tyto složky:
- vymezení dílčích dovedností, tj. co žák dovede,
- popis charakteristických vlastností výchozích textů, nahrávek, ústního projevu nebo písemného projevu.
- obecnou charakteristiku komunikačních situací, oblastí užívání jazyka7 a tematických okruhů,
Při definování specifických cílů bylo tam, kde to bylo možné a vhodné, přihlédnuto k vymezení společné
referenční úrovně B2 v publikaci Common European Framework of Reference for Languages: Learning,
teaching, assessment8 a k terminologii použité v deskriptorech úrovně B2 českého překladu9 této publikace.
7
tj. sféry jednání nebo oblasti zájmu
Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe.
Cambridge University Press. 2001
9
Společný evropský referenční rámec pro jazyky. MŠMT ČR. Překlad Universita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR.
2002
8
6
3.1
Receptivní řečové dovednosti
3.1.1
Poslech s porozuměním
Specifické cíle
Žák dovede:
-
porozumět hlavní myšlence
porozumět záměru/názoru/postoji mluvčích
postihnout hlavní body10
postihnout podrobné/detailní informace
porozumět podrobným orientačním pokynům
Charakteristika výchozích poslechových textů a nahrávek
Ve funkci výchozích textů jsou užívány zřetelně členěné texty prostěsdělovacího, uměleckého,
publicistického a populárně-naučného stylu (upozornění, pokyny, oznámení, zpravodajství, interview,
debata, komentář, předpověď počasí, reklamní spot, úryvek z filmů/prózy/poezie, přednáška). S ohledem na
ověřované specifické cíle mohou být obsahově i jazykově složité.11Delší promluva může obsahovat
rozvinutou argumentaci, pokud je téma promluvy dostatečně známé.
Zdroji poslechových nahrávek jsou autorské nebo převzaté autentické texty, které jsou nahrány nebo
upraveny v nahrávacím studiu. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované dovednosti
kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou média a audiozáznamy veřejných
hlášení a produkcí a vyslechnutých rozhovorů.
Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním přízvukem ve variantách
spisovného jazyka.12 S ohledem na komunikační situaci a téma může být v promluvě použit hovorový jazyk.
Rychlost promluvy a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným a standardním situacím, ve kterých se může
posluchač s promluvou setkat a které odpovídají ověřované úrovni dovednosti. Rychlost promluvy není
upravována (např. zpomalením nebo opakováním části promluvy).
V zájmu zvýšení autenticity situace mohou nahrávky obsahovat doplňkové zvuky a přirozené zvukové
pozadí (např. cinkot skleniček v restauraci, hudební pozadí reklam), které však neztěžují porozumění.
Typem promluvy v nahrávkách může být krátký monolog nebo rozhovor (v délce do 1 minuty – např. vzkaz
na záznamníku, formální rozhovor nadřízeného a podřízeného, rozhlasové zpravodajství), středně dlouhý
monolog nebo rozhovor/diskuse (v délce 2–3 minuty – např. vyprávění o zážitku nebo pocitech, diskuse na
aktuální téma, neformální rozhovor několika studentů o dění ve škole) nebo dlouhý monolog nebo
rozhovor/interview (v délce do 4 minut – např. vyprávění o události, interview se zajímavou osobností).
V rozhovorech se mohou střídat více než dva mluvčí.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí poslechové texty se vztahují ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům13 a
situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě. Témata
a situace se týkají oblasti osobní (vztahy, bydlení, cestování, zábava, koníčky apod.), veřejné (doprava,
poskytování/využívání služeb, společenské/politické/kulturní/sportovní události apod.), vzdělávací (výuka,
pobyt na jazykovém kurzu apod.) i profesní (porada, prezentace na konferenci).
10
více než 3 hlavní body podle obtížnosti nahrávky
Texty neobsahují málo častá idiomatická spojení.
12
Včetně běžných regionálních odchylek ve výslovnosti i významu výrazů
13
V případě delší promluvy s rozvinutou argumentací je téma promluvy dostatečně známé.
11
7
3.1.2 Čtení s porozuměním
Specifické cíle
Žák dovede:
-
pochopit hlavní myšlenku/základní smysl textu
pochopit záměr, názor a/nebo postoj autora/vypravěče/postav
porozumět přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/postav
rozpoznat hlavní body
porozumět výstavbě textu/postihnout sled hlavních myšlenek
vyhledat informace
vyhledat důležité podrobnosti
shromáždit informace z různých částí textu
shromáždit informace z více krátkých textů
porozumět podrobnostem v návodech
odhadnout význam neznámých výrazů
rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e
Charakteristika výchozích textů
Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárněnaučného stylu (např. oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vyprávění, dopis, popis
události), které mohou být obsahově i jazykově komplikované.
Neznámé výrazy14 se mohou vyskytovat ve výchozích textech v omezené míře, např. pokud je ověřována
dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu nebo pokud neznámé výrazy plní funkci tzv.
distraktorů. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy uvedeny za
výchozím textem pod čarou s českým překladem.
Zdroji výchozích textů jsou autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na
úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou tištěná
nebo elektronická média (např. webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály), nápisy,
značení apod.
Délka výchozích textů je omezená formátem stránky A4 a dána požadavky na úroveň ověřovaných
dovedností. Texty krátké (do 100 slov) a středně dlouhé (přibližně ½ stránky formátu A4) i dlouhé (A4).
Dovednost vyhledat specifické informace v textu a dovednost shromáždit informace z více textů/částí textu
je ověřována na dlouhém textu nebo na sumě krátkých textů v celkové délce jedné stránky formátu A4.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v
každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní
(vztahy, bydlení, cestování, zábava, koníčky apod.), veřejné (služby, společenské události apod.) a
vzdělávací (výuka, nabídka jazykové agentury apod.), ale i běžných, konkrétních či abstraktních záležitostí.
Témata jsou rozmanitá, včetně textů zabývajících se současnými problémy. Lze je charakterizovat jako
složitá, autoři či postavy v nich mohou zaujímat konkrétní postoje a stanoviska.
14
tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti
8
3.2
Produktivní řečové dovednosti
3.2.1
Písemný projev
Specifické cíle
Žák dovede:
-
popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události/zážitky apod.
popsat podrobně pracovní postup
sdělit podrobné informace a zprávy a reagovat na ně
uvést potřebné detaily
zformulovat dotazy a reagovat na ně
vyjádřit své názory a reagovat na názory jiných
uvést důvody pro určitý názor a proti němu
vysvětlit/porovnat výhody a nevýhody různých možností, přístupů apod.
vysvětlit běžné problémy a/nebo navrhnout řešení problému
zhodnotit různé návrhy řešení problému
zdůraznit důležité myšlenky
zdůraznit důležitost událostí a zážitků z osobního hlediska
vyjádřit míru pocitu
vyjádřit vztahy mezi myšlenkami
rozvinout hlavní kompoziční složky a doložit je relevantními podrobnostmi a/nebo příklady
shrnout a skloubit informace a argumenty (i z více zdrojů)
rozvinout systematicky argumentaci
posoudit kriticky film, knihu, divadelní hru apod.
Charakteristika písemného projevu žáka
Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na slohových útvarech, jako jsou formální i neformální dopis včetně
elektronické korespondence a běžného obchodního dopisu, vzkaz, životopis, vyprávění, referát, článek,
kritika, úvaha, recenze, smyšlený příběh apod.
Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná, obsahově i jazykově složitá
souvislá sdělení, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjádřeny konzistentně a rozvinuty adekvátně
záměru (zadání) a jsou v souladu s pravidly výstavby požadovaného typu textu. Slohový útvar je čitelný a
v požadované délce.
Myšlenky a informace jsou v textu logicky uspořádány a tam, kde je to vhodné, jsou využity rozmanité
prostředky textové návaznosti. Text je vhodně organizován, a pokud to vyžaduje zadání, je slohový útvar ve
standardizované konvenční podobě.
Jazykové prostředky jsou v rámci požadované úrovně použity přesně, vhodně a v dostatečném rozsahu.
Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Pravopis a lexikální prostředky jazyka
respektují standardní variety jazyka. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka není postřehnutelný.
Strukturovaná písemná práce zpravidla obsahuje dvě části. V každé části žák zpracovává na základě zadání
jiný slohový útvar. Slohové útvary mají odlišný rozsah, z toho jeden útvar je vždy dlouhý text (max. 300 slov
rukopisu) a jeden kratší. Žák může alespoň v jedné části volit z nabídky několika alternativ zadání.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům a
situacím, se kterými se žák může běžně setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě.
Témata a situace se týkají oblasti osobní (vztahy, zábava, koníčky apod.), veřejné (poskytování/využívání
veřejných a zdravotních služeb apod.), vzdělávací (výuka, pobyt na jazykovém kurzu apod.) i profesní
(porada, prezentace na konferenci).
9
Hodnocení písemného projevu žáka
V následující tabulce je uvedeno, co vše může být hodnoceno. Podle povahy zadání mohou, ale nemusí být
použity všechny položky z tabulky, např. u vzkazu nebudou hodnoceny formální náležitosti textu.
Hodnotí se:
Zadání
Jazykové prostředky,
jazykové funkce
Formální a obsahová
koherence
Délka textu
- adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost
- dodržení tématu/ stylu apod.
- formální náležitosti požadovaného typu textu,
- rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací
- vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací
- přesnost jazykových prostředků/jazykových funkcí a vliv na
srozumitelnost sdělení
- rozsah jazykových prostředků/jazykových funkcí
- míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka
- účinek sdělení na příjemce
- logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací
- rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti
- členění textu
- dodržení požadované délky textu
10
3.2.2
Ústní projev
3.2.2.1 Samostatný ústní projev
Specifické cíle
Žák dovede:
-
15
poskytnout podrobné informace
prezentovat faktografické informace a informace vztahující se k oboru studia16
shrnout a skloubit informace a argumenty z více zdrojů
zodpovědět řadu následných otázek
navázat na doplňující otázky
vyjádřit myšlenky/názory/přesvědčení/různou míru emocí apod.
zdůvodnit svůj názor/přesvědčení apod. pomocí vhodných argumentů
rozvést své myšlenky/názory a podpořit je argumenty a/nebo příklady
vyjádřit a zdůvodnit souhlas či nesouhlas s určitým názorem, jednáním apod.
vyjádřit vztahy mezi věcmi, myšlenkami, událostmi apod.
vystavět a systematicky rozvinout jasnou argumentaci
uvést potřebné podrobnosti
porovnat různé alternativy
vyjádřit, v čem jsou pro něj věci, místa, události, zážitky apod. důležité
zdůraznit hlavní body a/nebo hlavní myšlenky
rozvinout hlavní body/doložit je relevantními podrobnostmi a příklady
vysvětlit problém
zformulovat hypotézy
zvážit možné příčiny nebo následky problémů
Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na typech promluvy odpovídajících ověřované úrovni obtížnosti: např.
podrobný popis (místa, události, postupu práce apod.), souvislé, jazykově i obsahově složitější vyprávění,
zpráva, informačně bohatá prezentace, vylíčení/shrnutí obsahu knihy apod.
3.2.2.2 Interakce
Specifické cíle
Žák dovede:
-
17
vyměňovat si informace a rady
zahájit, udržovat a ukončit rozhovor
efektivně se střídat s partnerem v komunikaci
napomáhat vývoji diskuse
vyvíjet iniciativu
účinně, pohotově klást otázky a reagovat na ně
klást doplňující otázky
komentovat a dále rozvíjet sdělení a závěry partnera v komunikaci
zhodnotit alternativní návrhy
reagovat na argumentaci/názor/hypotézu
reagovat na vzniklý problém nebo situaci a podat k nim vysvětlení
uvést důvody ke stížnosti
stanovit, jaké ústupky musí on a/nebo partner v komunikaci učinit
získat objasnění formulací, kterými si není jist
15
s pomocí i bez pomoci předem napsaných poznámek
s ohledem na požadavky na všeobecné kompetence žáků a obor studia
17
Dovednosti zahrnují i relevantní dovednosti ze samostatného ústního projevu.
16
11
Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na typech interakce odpovídajících ověřované úrovni obtížnosti, jako
jsou: formální i neformální rozhovor / diskuse, strukturovaný pohovor apod.
Obecná charakteristika ústního projevu žáka
Ústní projev žáka je srozumitelný, přirozený, plynulý a spontánní. Posluchač se nemusí při snaze porozumět
jakkoli namáhat a nedochází k situacím, které by pro některého účastníka konverzace byly nepříjemné či
zesměšňující. S ohledem na komunikační situaci je ústní projev systematicky rozvinutý a podrobný a
výpovědi tvoří jasný a koherentní sled myšlenek.
Tam, kde je to vhodné, jsou použity rozmanité spojovací výrazy, podřadná souvětí a vhodné prostředky
textové návaznosti. Občasné drobné nesystematické chyby a menší nedostatky ve větné stavbě dovede žák
zpětně opravit.
Jazykové prostředky jsou v komunikaci užity dostatečně přesně, účelně a v dostatečném rozsahu. Úroveň
formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Je zřejmé, že žák dovede účelně užívat běžné
ustálené fráze a pozměňovat formulace nebo použít opisné prostředky tak, aby se vyhnul častým
opakováním, zbytečným chybám, nebo aby získal čas. K nesprávnému výběru slov nedochází často a
nezpůsobuje problémy v komunikaci. Není zřejmé větší hledání jazykových prostředků.
Charakteristika ústního projevu partnera v komunikaci
Žák se dokáže aktivně účastnit ústní interakce s partneremm, který nemusí svou promluvu výrazněji
přizpůsobovat. Rychlost promluvy, výslovnost a přízvuk partnera v komunikaci je standardní a promluva
může obsahovat hovorové výrazy.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Samostatný ústní projev žáka a interakce žáka i partnera v komunikaci se vztahují ke konkrétním,
abstraktním, známým i méně známým tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním,
společenském, akademickém i profesním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (vztahy, zábava,
koníčky apod.), veřejné (poskytování/využívání služeb, společenské, politické, sportovní a kulturní události
apod.), vzdělávací (výuka, přednáška apod.) i profesní (přijímací pohovor, prezentace na konferenci).
Hodnocení ústního projevu žáka
V rámci ústního projevu žáka se podle povahy zadání v jednotlivých částech ústní zkoušky hodnotí:
- adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení
- věcná správnost odpovědi, dodržení tématu/stylu apod.
Zadání
- rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací
- vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací
- přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení
- rozsah jazykových prostředků
Jazykové prostředky
- účinek sdělení na příjemce
- míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka
Jazykové funkce
- rozsah a přesnost
Formální a obsahová
koherence
- logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací
- rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti
- plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.)
- strukturovanost, délka úseků promluvy apod.
Interaktivní dovednosti
- ovládání interaktivních strategií18
- míra závislosti na partnerovi v komunikaci, přístup k partnerovi
v komunikaci19
Zvuková stránka jazyka
- srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod.
- míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka
18
19
např. střídání partnerů v komunikaci
např. projevení zájmu, citlivý přístup k partnerovi
12
3.3
Jazyková kompetence
Specifické cíle
V rámci receptivních i produktivních dovedností žák dovede:
-
používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie
používat jazykové funkce
používat gramatické prostředky
používat pravidla o stavbě slov, vět a nadvětných celků20
používat zvukové prostředky
používat grafickou stránku jazyka
Charakteristika jazykové kompetence žáka21
Nižší míra konkrétnosti, s jakou jsou výše uvedené složky jazykové kompetence uvedeny, souvisí s faktem,
že jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi. Rozsah a přesnost jednotlivých složek
jazykové kompetence vyplývají z charakteristiky komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a
tematických okruhů, tj. z požadavku na žáka, aby obstál ve standardních komunikačních situacích a dokázal
se vypořádat s konkrétními, abstraktními, známými i méně známými tematickými okruhy, se kterými se
může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě.
- Žák používá s ohledem na ověřovaný specifický cíl, téma nebo situaci přesně a vhodně rozmanité
lexikální prostředky, které odpovídají dané úrovni obtížnosti. Malý počet záměn a nesprávného výběru
slov nezpůsobuje problémy v komunikaci a není patrná jazyková redukce toho, co chce žák říct, nebo
není zřejmé větší zaváhání v důsledku hledání vhodných jazykových prostředků.
- Žák dovede ke svému vyjadřování používat širokou škálu jazykových funkcí (např. zformulovat stížnost,
žádost) a reagovat na ně. Dovede dodržovat v psané i mluvené podobě zdvořilostní normy a rozdíly
typické pro danou jazykovou oblast.
- Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Žák dovede účelně užívat běžné
ustálené fráze a pozměňovat formulace tak, aby se vyhnul častým opakováním nebo zbytečným chybám.
- Žák umí vhodně používat opisné prostředky a upravit sdělení tak, aby zakryl mezery ve slovní zásobě a
gramatice, a opravit případná přeřeknutí a občasné malé a nesystematické chyby. Hledá-li žák strukturní a
výrazové prostředky, mohou se v malé míře objevit drobná zaváhání.
- Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu italského jazyka a správně používat široký
repertoár gramatických prostředků.
- Výslovnost žáka je zřetelná a sdělení je srozumitelné. Promluva se dá bez problémů sledovat. Vliv
mateřského nebo jiného cizího jazyka není patrný.
- Promluva žáka je plynulá. Nevyskytují se chyby ve výslovnosti a vázání slov. Nesprávný přízvuk a/nebo
nesprávná intonace mohou být patrné, ale sdělení se dá sledovat bez většího úsilí.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí texty i požadavky na produkci žáka se vztahují ke konkrétním, abstraktním, známým i méně
známým tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i
profesním životě, tj. týkají se oblasti osobní (vztahy, zábava, koníčky apod.), veřejné (poskytování/využívání
veřejných a zdravotních služeb apod.), vzdělávací (výuka, pobyt na jazykovém kurzu apod.) i profesní
(porada, prezentace na konferenci).
20
21
souvětí, odstavců atd.
Úroveň jazykové kompetence žáka je obecně dána úrovní vymezenou v platných pedagogických dokumentech.
13
3.4
Tematické okruhy, komunikační situace a oblasti užívání jazyka
3.4.1
Tematické okruhy
Tematické okruhy se týkají konkrétních, abstraktních, známých i méně známých témat z oblasti osobní,
veřejné, vzdělávací i pracovní. Tematické okruhy lze dělit podle různých hledisek, výčet témat a podtémat
pod jednotlivými tematickými okruhy však nebude nikdy uzavřený. Mnohá témata a podtémata se navíc
mohou vztahovat k několika komunikačním situacím najednou a vzájemně se mohou prolínat, např.:
Stravování může být zastoupeno v tematických okruzích:
I Každodenní život – v rámci života doma (např. stravovací zvyklosti a každodenní stravování) i školního
života (např. stravování ve školní jídelně),
II Osobní a společenský život – v rámci volného času (např. stravování mimo domov i školu, pohoštění
v rámci významné události),
III Svět kolem nás – v rámci města a regionu, ve kterém žiji (např. stravovací zařízení, regionální
speciality) i života v jiných zemích (např. mezinárodní kuchyně, národní speciality, zvyky, tradice).
V rámci vymezených tematických okruhů mohou být ověřovány specifické cíle uvedené v kapitolách 3.1–
3.3.
I
Každodenní život – život doma (např. stravování, nákupy, každodenní povinnosti); školní život
(např.stravování, výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (např. péče o zdraví, hygienické
návyky, vzhled) apod.
II Osobní a společenský život – já a moje rodina (např. osobní charakteristiky, členové rodiny a rodinné
vztahy); osobní vztahy a komunikace (např. přátelé, můj vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a
bydlení (např. můj pokoj/životní prostor, náš dům/byt); volný čas a společenské aktivity (např. kulturní a
sportovní aktivity, koníčky, stravování mimo domov); prázdniny a významné události; plány do
budoucna (např. profesní, studijní, v otázkách bydlení) apod.
III Svět kolem nás – město a region, ve kterém žiji (např. dopravní infrastruktura, služby, bydlení,
sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa, přírodní lokality); lidé a společnost (např. vztahy
mezi lidmi, víra, společenské problémy); příroda a životní prostředí (např. ochrana životního prostředí,
počasí); tradice a zvyky (např. svátky a s nimi spojené tradice, regionální zvyklosti); doprava a cestování
(např. cestování do/ze zahraničí, turistika); život v jiných zemích (např. mateřský jazyk/cizí jazyk, místa,
zvyky, lidé); světové události a témata (např. přírodní katastrofy, konflikty, sportovní a kulturní události)
apod.
V rámci maturitní zkoušky z cizího jazyka 2 mohou být ověřovány řečové dovednosti také prostřednictvím
specifických témat, která vycházejí z odborného zaměření školy/třídy (např. ekonomického, pedagogického
atd.) nebo profilace školy/třídy (např. literatura, ekologie, reálie atd.), lokality školy (např. oblast cestovního
ruchu, průmyslová oblast atd.), vazby školy na další vzdělávání (např. příprava ke studiu na určité vysoké
škole) a potřeb žáků pro budoucí zaměstnání a další studium.
14
3.4.2
Komunikační situace a oblasti užívání jazyka
Komunikační situace procházejí napříč řečovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými v tomto
katalogu požadavků. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících
oblastí užívání jazyka:
A
osobní, kde žák vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele
a rodinné prostředí.
Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu,
diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se
mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní
nebo kulturní události, koníčků.
B
veřejná, kde žák vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako
účastník společenského/veřejného života.
Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu,
společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace
ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy
apod.
C
vzdělávací, kde žák vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do
komunikačních situací jako účastník tohoto procesu.
Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce
s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s
uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. výuky nebo přestávky na
jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, pohovoru.
D
pracovní, kde žák vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako
účastník pracovního poměru.
Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu,
interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou
týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce.
Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzavřenou. Komunikační situace v rámci jednotlivých
oblastí však lze zpravidla popsat z následujících hledisek:
- prostředí, místo a čas (kde a kdy se komunikační situace odehrává),
- osoby (kdo se komunikační situace účastní a v jaké společenské roli),
- události/činnosti/úkony (co se během komunikační situace odehrává/koná),
- předmět komunikace (čeho/koho se komunikační situace týká).
15
4.
PŘÍKLADY FORMÁTŮ TESTOVÝCH ÚLOH
4.1
Úlohy s výběrem odpovědi
1a PARTE
DOMANDE 1–5
Leggerete un testo sulla città siciliana ed alle affermazioni 1–5, allegate un’affermazione giusta
scegliendo tra le possibilità A–C quella che corrisponde al testo.
Porto Empedocle diventa Vigata. Ora esiste la città di Montalbano.
Prossima uscita, Vigata. Nessuna perplessità se,
viaggiando per le strade della Sicilia, vi capiterà
di intravedere un cartello con l'indicazione della
città di Salvo Montalbano. Perché Andrea
Camilleri ha dato il suo benestare al comune di
Porto Empedocle, che gli aveva chiesto di poter
adottare, come secondo nome, quello del paese
in cui vive e lavora il celebre commissario.
Perché Camilleri è nato proprio a Porto
Empedocle, e lì ha ricevuto durante le vacanze di
Pasqua la visita del sindaco, Paolo Ferrara, e
dell'assessore al Turismo, Antonio Guido.
Concessione approvata, con tanto di protocollo
nei registri del Comune: "Con la presente,
ritenendomi
estremamente
onorato
della
proposta, consento acchè il Comune di Porto
Empedocle utilizzi la parola 'Vigata' accanto alla propria
denominazione ufficiale Porto Empedocle".
Vigata ha smesso da tempo di essere un luogo
della fantasia, per trasferirsi nelle geografie
dell'isola. Perché se il nome è inventato, strade,
case e panorami sono reali, e il pubblico ha
potuto conoscerli grazie alla televisione. Ad
esempio, Marinella, dove vive Salvo Montalbano.
Quella spiaggia lunga e larga, sulla quale
affaccia la terrazza della casa del commissario, è
Puntasecca, accanto a Marina di Ragusa. E la
casa è a disposizione, grazie all'azienda
provinciale del turismo: tremila euro d'affitto per
1 Andrea Camilleri
A) ha dato il suo nome al comune di P.
Empedocle.
B) ha detto di sì al comune di P. Empedocle.
C) ha donato i suoi beni al comune di P.
Empedocle.
2 A Pasqua il sindaco e l'assessore al
Turismo
A) hanno ospitato Camilleri a p.Empedocle.
B) hanno ricevuto la visita di Camilleri.
C) sono stati in visita da Camilleri.
3 Nei cartelli il nome Vigata
A) si affiancherà al nome Porto Empedocle.
B) verrà sostituito dal nome P. Empedocle.
C) sostituirà il nome Porto Empedocle.
sette giorni (dieci camere da letto e aria
condizionata),
per
risvegliarsi
fronte
al
bagnasciuga che ha visto lo sguardo e i pensieri
perduti di Montalbano/Zingaretti.
Ma anche Montelusa esiste davvero, perché è
null'altro che Ragusa. E il commissariato, dove
Montalbano trova a vigilare di pirsona il fedele
Catarella, è il vecchio municipio di Scicli. E poi
c'è la storia personale di Andrea Camilleri che,
nato a Porto Empedocle, ha spostato a Vigata
pezzi di vita vissuta. Come l'osteria di San
Calogero, dove spesso mangia Montalbano: è là,
nella centrale via Roma di Porto Empedocle, al
numero civico due. Con le stesse triglie allo
scoglio, che piacciono al commissario.
Più facile, dunque, "ricomporre" la geografia
variabile di Vigata andando in giro per la Sicilia.
Ma Porto Empedocle voleva quel nome in più.
"Come prima conseguenza – ha spiegato il
sindaco Ferrara – saranno collocate ai quattro
ingressi del nostro paese nuove tabelle stradali
dove sotto la denominazione Porto Empedocle ci
sarà pure la scritta Vigata. Vedremo, poi, quali
iniziative assumere più in là".
(Repubblica 29.4.2003)
4 In Sicilia Vigata
A) è sempre esistita ma i luoghi in essa
descritti sono altrove.
B) in passato non esisteva mentre esistono
i luoghi in essa descritti.
C) è sempre esistita ma i luoghi in essa
descritti sono frutto della fantasia.
5 A Marinella
A) Montalbano paga un affitto di tremila euro.
B) i turisti possono prendere in affitto la casa.
C) c'è la sede dell'azienda provinciale del
turismo.
Správná řešení: 1B, 2C, 3A, 4B, 5B
16
4.2
Úlohy s výběrem odpovědi
1.a PARTE
DOMANDE 1–12
Leggerete il testo sull’inquilino sottostante. Alcune parole o gruppi di parole sono stati tolti.
Per i spazzi 1–12 scegli tra le possibilità A–C quella giusta.
Bartolomeo Pinelli e l’inquilino del piano di sotto
Una volta (1) ______ dell'appartamento sottostante a quello del signor Bartolomeo Pinelli (2) ______
una festa da ballo. Il chiasso era tanto che, alla fine, il signor Bartolomeo, seccato, andò a suonare alla
porta per (3) ______ che non poteva dormire. Noi siamo (4) ______ e possiamo fare tutto quello che
vogliamo – risposero poco cortesemente. E va bene – sospirò il signor Pinelli, e salì mogio mogio nel
suo appartamento. Dopo qualche ora, quelli che ballavano videro cadere dal soffitto (5) ________
d'acqua e, in breve, si (6) ______ tutti innaffiati. Il padrone di casa corse di sopra per vedere che cos´
(7) _______ : la porta dell'appartamento del signor Pinelli era completamente spalancata e l'acqua
scorreva sul pavimento. Incominciò a chiamare, ma nessuno rispondeva. (8) ______ , entrò nella
camera da letto del signor Bartolomeo e lo trovò completamente (9) ______ su un cassettone, che
reggeva una (10) ______ da pesca. – Che fate? Siete impazzito? – gridò (11) ______ voce adirata. –
Perché vi impicciate nelle mie cose? – rispose tranquillamente il signor Pinelli. – Sono a casa mia
e…..(12) ______ quanto mi pare.
(G. B. Croce, Pinelli e la Roma del suo tempo)
1
A)
B)
C)
gli inquilini
la gente
le persone
2
A)
B)
C)
facevano
3
hanno organizzato
fecero
A)
B)
C)
comunicare
lamentarsi
annunciare
4
A)
B)
C)
nella casa nostra
in nostra casa
a casa nostra
5
A)
B)
C)
alcuna goccia
qualche goccie
alcune goccie
6
A)
B)
C)
trovano
trovarono
trovavano
7
A)
B)
C)
è accaduto
era accaduto
è successo
8
A)
B)
C)
preoccupato
tranquillo
furioso
9
A)
B)
C)
rannicchiato
sdraiato
in piedi
10
A)
B)
C)
bastone
canna
mazza
11
A)
B)
C)
a
col
con
12
A)
B)
C)
faccio
pesco
mi diverto
Správná řešení: 1A, 2C, 3B, 4C, 5C, 6B, 7B, 8A, 9A, 10B, 11C, 12A
4.3
Úlohy s dichotomické
1a PARTE
DOMANDE 1–10
Leggerete il testo della favola e in base alle informazioni contenute nel testo decidete se
le affermazioni (1–9) sono VERE o FALSE.
1 Il cacciatore attraversando un ruscello, sente una voce.
2 Era la voce di un animale.
3 Il serpente chiese all‘uomo una mano.
4 L'uomo salvò il serpente perché al bene bisogna rispondere col bene.
5. Invece di ringraziare il serpente voleva ucciderlo.
6 Il serpente nega che al bene bisogna rispondere col male.
7 Sul destino del povero decidono gli animali selvaggi.
8 Gli animali domestici favoriscono l'uomo.
9 La sorte dell’uomo fu decisa dal gatto furbo.
10 Il gato selvatico spaventò il serpente mettendolo in fuga.
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
F
F
F
F
F
F
F
F
F
F
Il cacciatore e il serpente
In una giornata di tardo autunno, passando accanto ad un ruscello, un cacciatore
si sentì chiamare:
-Buon uomo, salvami! La coda mi si è attaccata al ghiaccio.- Era un serpente.
Il cacciatore spaccò la crosta di ghiaccio e lo liberò.-Scaldami! – implorò il serpente,
e il cacciatore se lo mise sotto la giubba. Il serpente tornò in se e disse:-Tu mi
hai salvato ed io adesso ti mordo perché al bene bisogna rispondere con il
male!
- Aspetta un momento, serpente, io invece al bene ho sempre risposto col
bene. Domandiamo alla prima persona che incontriamo chi di noi due ha
ragione.- Il serpente si arrotolò sul petto del cacciatore e si avviarono
lungo la strada. Incontrarono una mucca che, dopo aver ascoltato i due ,
rispose:- Al bene bisogna rispondere col bene. Il mio padrone mi dà il fieno ed io gli do il latte.
- Come vedi, dovrai lasciarmi vivere, - fece notare il cacciatore al serpente.
- Non è detto; la mucca è una stupida, chiediamo a qualcun altro.
Strada facendo, incontrarono il cavallo che però fu d’accordo col cacciatore e con la mucca:
- Il mio padrone mi dà la biada ed io gli tiro il carretto.
Ma anche questa volta il serpente rimase sulle sue:
- La mucca e il cavallo sono animali domestici e, quindi , sono sempre per l’uomo; domandiamo agli
animali selvaggi! - Su un albero scorsero un gatto selvatico.
- Giudica tu chi di noi ha ragione,- chiese il serpente. – Quest’uomo mi ha salvato la vita ed io lo
voglio ammazzare. Dicci in che modo bisogna rispondere al bene!
- Sono troppo vecchio e ti sento poco; fatti più vicino!
Il serpente si mise a mormorare al suo orecchio ma, all’improvviso, il gatto selvatico lo afferrò
con le unghie e lo soffocò. Il cacciatore si rallegrò, si mise il gatto in spalla e se ne andò a casa.
Da allora, l’uomo e il gatto vivono in amicizia.
(Levonov Khaciatrjan-Miscia, n.5, 1987-Mosca)
Správná řešení: 1F, 2V, 3V, 4V, 5V, 6V, 7F, 8V, 9V, 10F
18
4.4
Úlohy přiřazovací
1a PARTE
DOMANDA 1
Leggerete i testi dal Messaggero e in base alle informazioni contenute collegate ai brani
A–F le affermazioni seguenti 1.1–1.4.
1.1
Bisogna fare attenzione ad alcune combinazioni alimentari.
1.1
1.2
Tende al raggiungimento dell'accordo assoluto.
1.2
1.3
E' necessario essere sullo stesso livello.
1.3
1.4
Bisogna tenere conto della persona nella sua esclusività.
1.4
A)
E' in arrivo in Italia, nel mese di maggio, Jasmuheen, asceta australiana che da oltre quattro
anni si ciberebbe solo di aria e di luce. Esponente del movimento dei Breatharians (i
mangiatori d'aria) ha elaborato un metodo di alimentazione che avviene attraverso
meditazione e controllo della respirazione. Ciò consentirebbe al proprio corpo di nutrirsi
soltanto pranicamente e di rigenerare le cellule senza apporto di cibo solido. Il programma è
quello di insegnare all'umanità a sintonizzarsi ed entrare così in armonia con l'universo senza
usare alcun tipo di tecnologia o di "trucco", esclusivamente attraverso l'espansione della
propria coscienza.
B)
Il codice deontologico dei medici si aggiorna: d'ora in poi chi si rivolge a un dottore è
una persona non un paziente. Il perché di questa evoluzione è presto detto: "paziente" è
chi non è in una posizione di parità rispetto al medico, che impone "dall'alto" le sue
decisioni, spesso oscure. Occorre invece coinvolgere chi soffre nel processo terapeutico
e sviluppare un rapporto basato sul rispetto. Quindi niente paternalismi, niente
operazioni senza spiegazioni, e informazioni sui
test e sulle medicine prescritti.
C)
Alla faccia di tutti quelli che ci hanno sempre
criticato per il fatto di mangiare la pasta,
finalmente la dimostrazione scientifica che
la dieta mediterranea a base di carboidrati
e verdure, non solo è dieteticamente corretta, ma
anche dotata di un forte potere rilassante.
19
La dottoressa Bonnie Spring, della Chicago Medical School, è arrivata a questa
conclusione dopo aver compiuto importanti studi a riguardo. Attenzione però a mescolare
i carboidrati con le proteine perché gli effetti in questo caso si annullerebbero. No
quindi all'abbinamento con il latte e attenzione anche ai grassi capaci di rallentare la
piacevole sensazione rilassante.
D)
Secondo i principi della medicina omeopatica ogni essere umano è "unico": le sue
predisposizioni ereditarie, la sua psiche, le influenze ambientali concorrono in uguale
misura a renderlo un "terreno" unico e irripetibile. L'omeopata prevede, pertanto,
la cura del singolo paziente, più che della malattia. I sintomi che la persona presenta non
vanno contrastati come nella medicina tradizionale che li neutralizza con farmaci di
sintesi chimica. Al contrario, essi sono segnali del corpo che cerca di opporsi allo stato
di malessere e quindi vanno considerati in modo positivo, come "campanelli d'allarme" di
uno stato di malessere di cui l'organismo desidera liberarsi.
E)
Oggi compiono gli anni Sofia Loren e Loredana Berté. Sofia, come è stato già detto, ne
compie 70 e per crederlo viene voglia di farsi dare la carta d’identità. Mercoledì
e giovedì, in successione, compiono ugualmente 70 anni Ornella Vanoni e Gino Paoli. In
Francia festeggia sempre 70 anni Brigitte Bardot. E’ una rassicurante comunità di
gagliardi settantenni (meno la Berté, ovviamente) che ancora lavorano, che ancora
progettano (Paoli-Vanoni faranno uno spettacolo) e che tuttora ci coinvolgono con note,
parole e pensieri d’amore. Soltanto cinquant’anni fa intorno ad un settantenne si creava
quel tipico clima di affetto e di stupore che oggi accompagna il tremulo genetliaco di un
centenario.
F)
Passaporto in regola, biglietti validi e valigie pronte non bastano per far scattare
la vacanza: chi va all’estero, anche solo per pochi giorni, deve mettere in conto
il passaggio alla dogana. Qualunque sia la via di fuga, mare, terra o aria, esistono ancora
dei limiti al contenuto dei bagagli, sia per i viaggi all’interno dell’Unione europea che per
quelli nei Paesi extracomunitari. Per evitare, quindi, di trasformare le ferie in
un’Odissea, appuntatevi queste regole basilari, valide sia alla partenza che all’arrivo. Se
avete dei dubbi, inviate una e-mail all’Agenzia delle dogane: riceverete una risposta
entro otto giorni ( www.agenziadogane.it , alla voce “Relazioni con il pubblico”).
(Messaggero 20.9.2004, 26.7.2004, 4.3.2003)
Správné řešení: 1.1C, 1.2A, 1.3B, 1.4D
20
4.5
Otevřené úlohy
4.5.1 Úlohy se širokou odpovědí – strukturovaná písemná práce
1 a PARTE
1. Avete assistito ad un incidente stradale e dovete presentare la vostra denuncia. Richiediamo
una relazione scritta di lunghezza oscillante tra le 180 e le 200 parole22:
•
Com’è successo che vi siete trovati sul luogo dell’incidente.
•
In che rapporto siete con le altre persone coinvolte.
•
Com’è accaduto.
•
L’incidente dal vostro punto di vista.
2 a PARTE
2. Volete spostare l’ora dell’appuntamento con il vostro amico. Scrivete un e-mail di 60
parole:
• saluti
•
perchè non vi va bene l’ora dell’appuntamento
•
due orari possibili da sciegliere
•
la scusa
Invia questa pagina a un amico
Il tuo nome:
La tua email:
Nome del tuo amico:
Email del tuo amico:
22
Vzhledem k povaze zadání mohou být úlohy formulovány v českém jazyce.
21
4.5.2 Úlohy se širokou odpovědí – samostatný ústní projev
4 aPARTE
In un negozio volete fare un reclamo per un paio di scarpe comprate recentemente…
Il vostro l’esaminatore prende la parte dello commesso.
Discutete l’argomento, spiegando i svantaggi della situazione sperando in un successo
da parte vostra.
Servitevi degli appunti proposti
1
2
3
4
5
6
22
Dov’è il problema
Perché accaduto
Quando
I svantaggi della
situazione(per esempio :
vi manca la scatola
originale, lo scontrino
ecc.)
Il risultato atteso
La conclusione