LOM RUPRECHTICE

LOM RUPRECHTICE
GPS: 50° 39´12.8˝N, 16° 16´16.2˝E
Katastr: Ruprechtice
Xenolit
Lokalizace:
Asi 3,5 km severovýchodně
od Meziměstí a 400 m za severním
okrajem obce Ruprechtice je u lesní
cesty založen lom.
Ignimbrit ruprechtického typu
Hornina permského ryolitového vulkanismu v broumovském souvrství vnitrosudetské pánve vzniklá
ukládáním kyselého pyroklastického (nesoudržného) materiálu, částečně ještě roztaveného, takže po
jeho uložení nastalo spečení a také zploštění jeho
částic za vzniku pseudofluidální (zdánlivě proudovité) textury. Ignimbrity vznikají při explozivních
erupcích peléského typu, jejich materiál je tedy
ukládán ze žhavých sopečných mračen.
Makroskopický vzhled:
Stavba: textura: celistvá nebo pórovitá, s drobnými
vyrostlicemi živce a křemene viditelnými pouhým okem,
struktura: porfyrická, hlavní minerály: křemen a K-živec.
Charakteristika horniny: viz lom Hynčice.
Charakteristika lokality:
Ukázky hornin v lomu u Ruprechtic náleží permskému
ryolitovému komplexu druhého vulkanického cyklu v závěru sedimentace noworudských vrstev. V oblasti Broumovska se celý komplex dělí na dvě tělesa: těleso červenohnědých tufů ve spodní části a těleso ignibritů.
Těleso tufů dosahuje mocnosti až 600 m a je budováno
převážně červenohnědými pyroklastiky. Jedná se o popelové a lapilové tufy, které přechází až do aglomerátových tufů a aglomerátů. V základní hmotě jsou uzavřeniny bazaltů a ryolitů, akcesoricky rul a svrchnopaleozoických sedimentů. Prakticky vždy se vyskytují v podloží
ignibritů a nejvíce jsou rozšířeny v okolí Hynčic a Heřmánkovic. Tufy a ignibrity jsou spjaty vzájemnými přechody, které
dosahují několika metrů a horniny jsou světlejší.
GEOPARK VNITROSUDETSKÁ PÁNEV VIŽŇOV
Těleso ingnibritů je mocné až 150 m a tvoří jej horniny
celistvé textury s drobnými vyrostlicemi živce a křemene.
V základní hmotě jsou obsaženy tmavší útržky lávy, melafyrů a ryolitů. Barva je červeno-fialová až bělavá – bělavé
ignibrity se označují jako hynčický typ, plošně rozšířenější a barevná hornina je ruprechtický typ. Oba typy
obsahují kolem 20% množství vyrostlic s méně výrazným
klastickým charakterem. Základní hmota je složena ze
zploštělých a deformovaných útržků pemzy. Není v ní
obsažena sklovitá součást, ale obsahuje mikrokrystalické agregáty křemene, živců, rudy a kaolinit. Až 10 %
objemu horniny tvoří xenolity (uzavřeniny cizorodé horniny) se subangulárním (poloostrohranným) omezením.
Mají velikost do 3 cm a jsou tvořeny bazalty, krystalickými
břidlicemi a sedimenty. Vznikem ignibritů byl ukončen
vývoj noworudských vrstev a skončila hlavní fáze kyselého vulkanismu v oblasti.