Historie a současnost univerzitního vzdělávání pro seniory

Historie a současnost univerzitního vzdělávání pro seniory
Prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc.
Souhrn: Evropská populace stárne. Klesá počet dětí na jednu ženu, stoupá průměrná věk kterého se občané ve
vyspělých státech dožívají. Podíl lidí starších 60 let na celkové populaci brzy dosáhne 30 %. Vzdělání se stává
klíčovým parametrem kvality života jednotlivců i celé společnosti
Klíčová slova: kvalita života seniorů, úloha univerzit ve vývoji společnosti, Univerzity třetího věku.
Summary: The European society is aging. Number of born children is decreasing. Education is more and more
important for future of whole society. For individuals as well as for nations.
Key words: quality of senior’s live, new role of universities in modern society, Universities of the Third Age.
1. Historická a současná role univerzit
Univerzity na celém světě plnily odedávna dvě hlavní funkce: vzdělávat špičkové odborníky (elity) a
pěstovat vědecký výzkum. V dějinách lidstva sice existují období, kdy pod vlivem náboženských,
společenských, národních i jiných doktrín docházelo k deformacím těchto rolí, vždy se však život
univerzit k těmto cílům vrátil. Základní podmínkou ovšem byla svoboda bádání, volná výměna názorů
a svoboda pohybu. Je tedy pochopitelné, že k omezení univerzitního života docházelo takřka vždy
v totalitních režimech, v období válek a obecně v nesvobodě. Ke změně názoru na postavení univerzit
ve společnosti došlo zhruba v polovině minulého století. Důvodem bylo v prvé řadě zrychlení změn
technologických postupů a procesů, které nutí odborníky vracet se do univerzitních poslucháren pro
nové poznatky, pocházející buď ze základního výzkumu opřeného o hluboké teoretické znalosti nebo
o výsledky mezioborového výzkumu. Současně si však stále větší část společnosti a to i v humanitních
disciplinách uvědomuje, že morální, etické, sociální a obecně hluboce lidské cítění lidí je jedním
z určujících faktorů celospolečenského vývoje a tudíž budoucí dějiny světa jsou závislé od úrovně
vzdělání širokých vrstev obyvatelstva. Důsledkem je otevření „slonovinových věží“, ve kterých
univerzitní život probíhal a snaha aplikovat pozitivní výsledky terciárního vzdělávání i kvalitního
výzkumu v každodenním životě.
K tomu přistupují demografické změny, klesá počet dětí ve standardní rodině, stoupá
průměrný věk a populace tak ve svém průměru stárne. Jinými slovy kategorie starších občanů (nad 60
a 65 let) tvoří stále významnější část populace. Tuto skupinu tvoří převážně lidé, kteří již ukončili
aktivní etapu svého života, nicméně jejich fyzický stav je natolik dobrý, že se mohou i nadále podílet
na životě společnosti a svými zkušenostmi i dovednostmi významně zvýšit její konkurenceschopnost
s ostatními méně rozvinutými částmi světa.
Třetím důvodem pro zavedení speciálních kurzů pro seniory na renomovaných univerzitách
bylo zjištění, že podobně jako fyzický je i duševní trénink nezbytnou podmínkou k udržení tělesného
zdraví, pohody i celkové kvality života seniorů. Tím klesají nároky i náklady na starobní sociální a
zdravotní péči a stát tak místo dodatečných výdajů získá úspory.
Všechny tyto poznatky vedly k tomu, že cíleně organizované speciální kurzy pro seniorské
posluchače se v poměrně krátkém časovém rozpětí objevují ve Francii, Švýcarsku, Anglii, Německu a
v r. 1987 i v tehdejším Československu. Průkopníkům z té doby, kteří začínali s těmito aktivitami
zejména na medicínských a přírodovědeckých fakultách, patří dík za správný odhad potřebného směru
a za energii, kterou (vesměs bez nároku na odměny) této činnosti věnovali.
2. Vliv inovace technologií
Na počátku kontaktů univerzit se seniory byly ty vědecké oblasti, které se bezprostředně vztahovaly
k aktuálním otázkám stárnutí, zdravé výživy, správného způsobu života, vztahu člověka s přírodou
apod. To je přirozené, neboť při přechodu člověka z aktivního života do důchodu, byly tyto problémy
to nejpodstatnější, co lidé museli řešit. Postupně se však ukázalo, že kvalitní život není možný bez
každodenního kontaktu s okolím, s mladou generací. To ovšem vyžaduje porozumět novým způsobům
řešení běžných životních problémů, počínaje komunikačními, informačními, dopravními, obchodními
a obecně společenskými systémy. Zejména exploze informačních systémů (TV, DVD, mobilní
telefony, digitalizace médií apod.) si vynutila zavedení aktualizačních kurzů, metodicky speciálně
zaměřených na starší posluchače. Obecný nárůst volného času (což platí nejen pro seniory) umožnil
věnovat se více osobním zájmům. To vše vedlo a vede k velkému nárůstu zájmu starších spoluobčanů
o nejnovější poznatky vědy (ve všech oblastech).
3. Specifika České republiky a Asociace U3V
Je dostatečně známo, že komunistický režim se mstil za „hříchy otců“ na jejich dětech. Desetitisíce
tehdy mladých lidí nemohlo studovat. Některým se s velkou dávkou houževnatosti i trochy štěstí
podařilo později se dostat alespoň na tzv. dálkové formy studia, které byly pod mírnějším
ideologickým dohledem. V každém případě byly desetitisíce těch, kterým bylo univerzitní vzdělání
znemožněno. K jakým ztrátám to vedlo v celonárodním měřítku je ještě předmětem dlouhodobých
rozborů. V každém případě šlo o spoustu osobních tragedií, celoživotních pocitů křivd a
nespravedlnosti. Čas nelze vrátit, nicméně v devadesátých letech to byli z velké části tyto oběti
komunistické zvůle, kteří toužili alespoň zčásti dohnat to o co je osud připravil.
V systémech tzv. reálného socializmu nebylo běžně zavedeno a používáno důchodové
připojištění a proto velká část lidí, kteří ukončili aktivní činnost v devadesátých letech 20. století se
ocitla v situaci, kdy pořizovací náklady na kvalitní informační a počítačovou techniku byly nad jejich
možnosti. Rovněž tento problém nelze bagatelizovat a bylo třeba jej řešit.
Díky řadě osvícených a pracovitých lidí na českých vysokých školách se o většině těchto
aktuálních problémů vědělo včas, takže velmi záhy (konkrétně v r. 1993) byla ustavena AU3V, která
sdružuje zájemce o seniorské univerzitní vzdělávání. V r. 2002 byla vypracována situační zpráva,
která přispěla k zařazení požadavku na dotaci U3V do souboru opatření v rámci vládního programu
„Příprava na stárnutí populace České republiky. Díky této podpoře se na 20 českých veřejných
vysokých školách podařilo vybudovat internetové studovny do kterých mají seniorští studenti
přednostní přístup. Dále byla rozšířena nabídka kurzů, takže v současné době lze odhadnout počet
seniorských studentů v ČR na 12–14 tisíc osob.
V rámci mezinárodního programu SOKRATES–GRUNDTVIG je několik českých univerzit
zapojeno do mezinárodních projektů.
Zvýšení počtu specializovaných kurzů a posluchačů i poskytování podpory ze státních
prostředků pochopitelně znamená též nárůst některých zásadních otázek a problémů, které je třeba
řešit. Jde o problémy legislativního, metodického, administrativního i procesního charakteru. České
vysoké školství má v tuto chvíli určitý náskok proti ostatním státům EU i USA a byla by škoda o něj
přijít. To je také jedním z hlavních důvodů proč AU3V již čtvrtý rok pořádá mezinárodní konferenci
na téma seniorského univerzitního vzdělávání.
Jsme přesvědčeni (a informace ze všech relevantních jednání na evropských i světových
fórech to potvrzují), že vzdělávání pro starší studenty se stává významnou součástí činnosti každé
renomované univerzity a doufáme, že i poznatky získané na tomto setkání přispějí ke kvalitě i rozsahu
této činnosti na českých vysokých školách.