O propolisu

Propolis je přírodní látka, kterou včely používají v úlech jako tmel na utěsňování štěrbin,
lepení rámků, vymazávání buněk, obalování cizorodých předmětů. Propolisový povlak
konzervuje např. ubodanou myš tak dokonale, že nepodléhá hnilobě ani po několik měsíců.
Včely získávají propolis z pryskyřice, pupenů bříz, topolů, borovic, smrků, vrb, dubů, ale i
jasanů, třešní, švestek, slunečnic a jiných rostlin. Po zpracování vzniká směs nejrůznějších
sloučenin, které se během vývoje vytvářely milóny let jako součást existenčního boje rostlin s
nejrůznějšími mikroorganismy. Včela tuto pryskyřici dále zpracovává a přidává k ní vlastní
biologické látky.
V propolisu je tedy obsaženo široké spektrum látek, které ničí a usmrcují bakterie, brzdí
jejich růst, tlumí citlivost a bolest, povzbuzují imunobiologický systém organismu, ruší
účinky některých jedů a bakteriálních toxinů, působí proti některým virům, zastavují růst a
ničí některé plísně, mají protizánětlivý účinek, podporují hojení ran, tlumí účinek škodlivého
záření na organismus.
Výhodou je malá rezistence mikroorganismů na propolis. To znamená, že další generace
mikroorganismů nezískávají odolnost proti jeho působení, což se nedá říci o jiných
antibiotikách jako je penicilin, framykoin atd. Propolis tlumí bolest přímo, neboť obsahuje
látky mnohem účinnější než např. prokain, užívaný v zubním lékařství, ale zároveň působí
léčivě na hlavní příčinu bolesti, kterou bývá nejčastěji skrytý zánět, který se ozývá obvykle
při prochladnutí nebo při oslabení organismu.
Proto má propolis velikou perspektivu v medicíně. Bohužel jeho výzkumy u nás jsou velice
zdlouhavé a zatím bylo pouze potvrzeno, že se jedná o látku pro člověka zcela neškodnou.
Toto se však nedá říci o účincích moderních antibiotik.
V lidovém léčitelství se propolis, díky uvedeným vlastnostem, používá již od starověku.
Rozpuštěním propolisu v lihu se připraví propolisová tinktura. Tato tinktura se používá
jednak při poranění na desinfekci ran, při popáleninách – netvoří se puchýře, okamžitě
přestává bolest, na trudovitost obličeje, na léčení lupenky – spolu s mastí, na bércové vředy,
na trhlinky na chodidlech nebo dlaních, na kuří oka, na léčení zánětů vnitřního i vnějšího
ucha, na revmatické nemoci – bolesti kloubů, svalů, křečí - spolu s mastí.
Tinktura se používá i vnitřně a to jako prevence proti chřipce, na léčení zánětů horních
cest dýchacích a průdušek, na léčení žaludečních vředů, působí příznivě na různé vnitřní
infekce.
Přidáním propolisové tinktury do vlažného nápoje (čaje, vody, mléka) vzniká propolisová
emulze, která se používá na ošetření citlivých sliznic, na desinfekci dutiny ústní, na ošetření
dásní při paradentoze, při aftech na sliznici ústní – i jako prevence, jako kloktadlo při
anginách a zánětech nosohltanu, chronických zánětech mandlí atd.
Z propolisové tinktury se připravuje rovněž propolisová mast, která se osvědčila na
léčení chronických kožních ekzémů všeho druhu, trudovitosti obličeje, lupenky, zánětů
vnitřního i vnějšího ucha, rýmy, bércových vředů, bolestí a křečí lýtkových svalů, na kuří oka,
trhlinky na chodidlech nebo dlaních, revmatické bolesti, zastavuje krvácení z nosu.
Nepoužívá se vnitřně ani do očí.
NÁVOD NA POUŽITÍ PROPOLISU
Akné (trudovina) – hlavní příčinou této nemoci je špatná látková výměna a nedostatek
vitamínů řady B. Proto je nutno především doplnit vitamíny vhodnou stravou a zavést do
životního režimu více pohybu, prohřátí organismu (sauna).Správná životospráva působí na
příčinu nemoci. Vyrážku lze během 1 – 3 týdnů odstranit propolisovou mastí nebo tinkturou.
Výsledky při použití propolisu jsou velmi dobré a osvědčily se v praxi.
Plísňové ekzémy – zde jsou výsledky léčení výborné, neboť propolis má silné protiplísňové
účinky. Lze použít mast i tinkturu. Zcela vyhojí plísňový ekzém i mezi prsty na nohou.
Chronické kožní ekzémy – používá se propolisová mast nebo obklady s propolisovou emulzí.
U akutního mokvajícího ekzému musíme nejdříve uklidnit obkladem. Čím kratší dobu ekzém
trvá, tím jsou výsledky léčení lepší.
Popáleniny – např. při opaření prstů lze zabránit vytvoření puchýřů, když popáleninu natřeme
okamžitě propolisovou tinkturou. Přehřátá kůže se ochladí odpařením lihu, bolest ustoupí za
několik vteřin, kdy začne působit anestetický účinek propolisu.
Propolis vytvoří ochrannou vrstvičku proti průniku mikroorganismů do těla.
Lupenka – má asi 17 známých forem. Podle způsobu léčby je to však jediná nemoc, jejíž
hlavní příčinou je avitaminóza. Velice často není lupenka prvním příznakem avitaminózy, ale
už se před ní objevují dyspepsie, žaludeční neurózy.
Nejlepším způsobem léčby je tedy konzumace stravy bohaté na vitamíny. Recepty – uvedeny
pod č. 1 – 5 příčiny nemocí.
Lázně na lupenku: 10 dkg kořenu libečku lékařského vařit několik minut v hrnci vody a
dolít do lázně. Nebo: kilo pšeničných otrub rozmočit za studena ve vodě (např. přes noc),
potom povařit v hrnci vody a scedit do vany. Nebo: půl kg borovicového, jedlového nebo
smrkového jehličí + 10 dkg máty – postupovat jak je uvedeno výše. Léčbu mohou uspíšit tři
série injekcí vitamínů skupiny B s biostiminy.
Injekce každý druhý týden, po každé sérii několik dnů přestávky. Současně s podáváním
vitamínů a léčivými lázněmi natírat postižená místa jednou až 2 x denně propolisovou mastí.
Nejste-li alergičtí na propolis, můžete jej užívat i vnitřně. Nejvýše 3 x denně 20 – 40 kapek do
vlažného nápoje (půl dl bylinkového odvaru) hodinu před jídlem. Děti užívají 5 – 15 kapek 3
– 4 x denně. Léčení lupenky je dlouhodobé, trvá. Žádnou formu nelze také vyléčit pouze
zevně používanými prostředky, jelikož lupenka je vnějším příznakem poruch metabolizmu,
funkce ledvin i jater.
Zánět žil – potíráme propolisovou mastí nebo tinkturou. Zde působí hlavně protizánětlivý
účinek propolisu, dochází k utlumení bolesti a při potírání svalů přestávají nepříjemné křeče
(např. lýtek v noci).
Bércové vředy – jsou také často důsledkem nesprávné výživy. Je tedy nutno doplnit
především vitamíny ve stravě – viz recepty č. 1 – 5 – příčiny nemocí. Na bércové vředy
působí propolisová tinktura, popřípadě speciální propolisová mast nebo emulze. Emulzi
připravíme z propolisové tinktury přidáním 1 – 2 dílů převařené vody na 1 díl tinktury.
Takto lze připravit i větší množství emulze, ale před použitím se musí s lahvičkou potřepat.
Mokvající vřed je třeba uklidnit obkladem z vývaru heřmánku.
Kuří oka a bradavice – dáváme propolisovou mast nebo navlhčenou gázu v tinktuře.
Necháme zabaleno 3 dny. Za 3 dny se po koupeli v teplé vodě kuří oko (bradavice) vyloupne.
Trhliny – na šlapkách nebo dlaních – působí blahodárně propolisová tinktura, mast nebo
teplem přilepený surový propolis. Ošetřujeme 3 dny.
Rýma – překvapivých účinků dosáhneme natíráním okraje dutiny nosní propolisovou mastí.
Vhodné i pro děti – k výraznému ústupu rýmy dochází již druhý den.
Virová onemocnění – byly zjištěný dobré protichřipkové účinky propolisu. Jako prevenci
proti chřipce lze použít propolisovou tinkturu, pokud se objeví první příznaky nemoci jako je
bolení hlavy nebo mrazení v zádech. Nejdříve bereme
35 kapek tinktury a za hodinu znovu 35 kapek (opět v půl dcl tekutiny). Potom
3 x denně 30 – 35 kapek a během 2 – 3 dnů by měla chřipka odeznít. Pokud však nestihneme
zachytit úplný počátek nemoci, není účinek propolisu tak výrazný.
Angina – propolisovou emulzi je výhodné používat jako kloktadlo při angínách nebo
zánětech nosohltanu i mandlí, kde nepůsobí na sliznice tak silně, jako např. Stopangin. Při
současném užívání antibiotik dosáhneme rychlejšího uzdravení.
Záněty vnějšího i vnitřního ucha – lze léčit úspěšně vložením tamponu s propolisovou mastí
nebo tinkturou.
Záněty horních cest dýchacích a průdušek – lze léčit podáním 3 x denně 20 – 40 kapek
propolisové tinktury do vlažného čaje 1 hodinu před jídlem. Rovněž je výhodné provádět
inhalaci.
Žaludeční a duodenální vředy a záněty sliznice žaludeční a duodenální – podáváme ½ - 1
hodinu před jídlem 20 – 35 kapek do mléka nebo do medu. Zlepšení lze pozorovat již po 3
dnech léčby. Současně je vhodné používat mateří kašičku a med.
Záněty dutiny ústní, afty, paradentóza, bolesti zubů – nutno především doplnit vitamíny –
viz recepty č. 1 – 5 – příčiny nemocí, současně provádět výplachy propolisovou emulzí, popř.
potírat dásně. Není vhodné použít přímo propolisovou tinkturu, ale na špejli namotat kousek
vaty, která se nejdříve namočí do vody a teprve potom na ni kápneme 2 kapky tinktury. Tímto
způsobem získáme malé množství propolisové emulze. Takto lze někdy předejít i bolestem
zubů (při zánětu), na něž je propolis v počátcích velmi účinný.
U hnisavých ran a proleženin (dekubitů) – se používají obložky prololisu s olivovým olejem
na vyčištění ran a epitelizaci kůže v poměru 1:5.
Poranění nebo hluboké oděrky a rány, které není nutno sešívat, se ošetří
propolisovou tinkturou, která má desinfekční a hojivý účinek.
Při častém krvácení z nosu působí potírání propolisovou mastí úplné zahojení citlivé kůže i
cévních kapilár.
Zhoubné nádory – ke zvýšení obranyschopnosti organismu bývá doporučována propolisová
kůra.
U žen při klimakterických obtížích a návalech se doporučuje 2 x 20 kapek denně.
Ošetření bolestivých kloubů nebo svalů – propolisová mast, případně tinktura okamžitě tlumí
bolest, popř. léčí přítomný zánět. Účinek závisí na tom, jak hluboko je bolestivé místo pod
povrchem těla.
Užívání propolisové tinktury se doporučuje rovněž na léčení cévních nemocí jako je snížená
průchodnost cév (spolu s užíváním mateří kašičky), při trombóze dolních končetin (3 x denně
40 kapek). Stejně se léčí i chronické recidivy zánětů slinivky břišní (doba léčení 3 týdny – 1
rok).
Léčení TBC – byly prokázány dobré výsledky při léčení propolisem a současně s podáváním
antibiotik TBC plicní, krční i kožní. Užívá se 1 polévková lžíce emulze 3 x denně. Léčba trvá
půl roku – 1 rok, po dvou měsících se dělá 2 týdenní přestávka. U kožní TBC se přidává
propolisová mast 1 x za 2 dny.
Propolis působí příznivě na infekci zažívacího traktu – katary tenkého i tlustého střeva,
infekci ledvin, močových cest a močového měchýře a při zánětech prostaty. Užíváme 20 – 40
kapek tinktury 3 x denně půl – 1 hod. před jídlem, děti 5 – 15 kapek 3 – 4 x denně (v nápoji).
Vysoký krevní tlak – kombinace propolisu a mateří kašičky má příznivý účinek na snížení
krevního tlaku TK.
Propolis je možno využít při všech zánětlivých procesech v organismu. Pokud
nenastane zlepšení po 3 týdnech, neužíváme jej dále.
Ještě v nedávné době byl propolis- tento zázrak přírody přehlížen a zatracován lékařskou
veřejností. S velkým uspokojením můžeme dnes konstatovat, že se tento přístup začíná lepšit.
Dnes se z propolisu vyrábí značné množství léčiv i kosmetických přípravků jako např.
propolisovo – vosková pasta na záněty mandlí, oční kapky, aerosolové přípravky na
popáleniny, ústní vody a spreje, zubní pasty, různé propolisové masti, přírodní propolis na
žvýkání, sirupy, čípky, olej do nosu, tabletky, roztoky na vnitřní použití, suspenze na vnější
použití, dietetický přípravek na jaterní nemoci, opalovací krémy, med s propolisem, balzám a
mnoho dalších.
Jelikož však existují i lidé (0,05 % celé populace) alergičtí na propolis, je nutno před
použitím provést zkoušku: naneste malou vrstvičku masti nebo tinktury na kůži na dlaňové
straně zápěstí. Jestliže místo natření do 24 hodin nezčervená nebo se neutvoří pupínky,
můžete propolis užívat.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY NEMOCÍ
V současné době se zdraví člověka dostává na nejvyšší příčku v kritérii hodnot. Jenom
člověk zdravý a silný může obstát v konkurenci. To je rozhodně velmi silná motivace pro to,
abychom si zdraví udrželi, případně jej znovu získali. Proto je nezbytné získat informace o
správné životosprávě a při jejich uplatnění pomalu a postupně napravovat bezstarostnost
minulého života.
V uplynulém období se plně prokázalo, že člověk příliš opouští přírodou vymezený
prostor a dopadem toho jsou civilizační nemoci.
Jedním z problémů moderního člověka je nedostatek pohybu. To má dalekosáhlé
následky. S klesající fyzickou kondicí přibývají nejrůznější nemoci, protože tělo ztrácí
přirozenou obranyschopnost. Tento problém lze vyřešit změnou životního stylu. Stačí zařadit
do denního režimu cvičení, procházky, plavání nebo jinou činnost.
Mnohem větším problémem civilizace je nesprávná výživa. Často se setkáváme
s názorem, že zdravý člověk se o svoji výživu nemá příliš zajímat, protože ten, kdo to činí,
stává se v kolektivu terčem posměchu. Dnešní doba je však velice složitá pro člověka a kdo se
chce správně orientovat v tom všem, co nám civilizace nabízí, musí vědět o životě mnohem
víc, než potřebovali vědět lidé kdysi v dávnověku. Proto každý, kdo se stará o stravu třeba
jen jediné rodiny, nese odpovědnost za její zdraví.
Dnešní uspěchaná doba nutí člověka zanedbávat svou stravu. Z úsporných důvodů si
připravuje cokoliv – hlavně, aby to bylo rychle, aby to nebylo drahé. Z nedávných výzkumů
Světové zdravotnické organizace vyplynulo, že zdravá výživa se stala problémem
celosvětovým. 172 nemocí, které způsobuje nedostatek určitých vitamínů, jsou v popředí
zájmu zdravotníků. Polovinu těchto avitaminóz způsobuje jednostranně zaměřená monotónní
strava a druhá polovina vzniká na stejném základě – špatným zažíváním.
Jak tedy doplnit nedostatek vitamínů a antioxidantů? Zde je několik návodů:
1) Čerstvou šťávu z natě řebříčku ředíme mlékem a oslazené medem pijeme na lačno dvě,
tři lžíce denně. (Nať nakrájíme, dáme do mixéru, zalejeme mlékem a rozmixujeme, vylejeme
na husté sítko, scedíme, osladíme a užíváme každý den).
2) Tři, čtyři dkg droždí, lžíci mléka v prášku, lžičku medu – zalít studenou vodu a pít jednou
denně.
3) Šťávu z mrkve a jiné zeleninové šťávy, domácí ovoce apod. – vždy syrové – pijeme bez
obav z předávkování.
4)
Propolis - dvakrát denně 15 kapek.
5) Potraviny obsahující velké množství vitamínů jíme v malých dávkách, ale každý den –
celer, petržel, špenát, cibule, mrkev, všechny druhy zelí, řepa, pórek – s pepřem nebo
paprikou, s medem nebo se smetanou vždy bez dodávání tuků. Česnek, nať petržele, nať
celeru, nať kopru, med, rostlinné oleje, hrách, pšeničné otruby, mléko v prášku, sušené
švestky a veškeré další ovoce.
Návod na to, abychom zůstali zdraví, vypracovala Světová zdravotnická organizace.
Vypadá jednoduše takto: V průběhu měsíce by se mělo na našem stole objevit kolem 60 druhů
potravin (bez konzerv), z toho více než polovina v syrovém stavu.
Pokud je příčinou avitaminózy špatné trávení, je nutné přistoupit k podávání vitamínů
prostřednictvím lázní nebo klystýru.
ZELENÝ NÁPOJ
Před časem byl v USA vyzkoušen tzv. ZELENÝ NÁPOJ, což je „vynález“ lékařů a
fytoterapeutů, potvrzený světovými kapacitami v oboru výživy a klinické medicíny. Tento
nápoj čistí organismus, pomáhá upravovat zdravotní stav do normálu a zvyšuje
obranyschopnost organismu, dodává tělu velké množství vitamínů, exogenních vitamínů,
minerálních látek, stopových prvků, atd.
Zelený nápoj byl klinicky zkoušený na 200 pacientech s pokročilou tuberkulózou plic a
většina z nich byla rychle zázračně vyléčena. S úspěchem byl vyzkoušen na pacientech se
žaludečními vředy a s různými druhy rakoviny. U 1 200 případů byly dokumentovány léčivé
účinky chlorofylu u infekcí, otevřených ran, chronických zápalů dutin a obnovy odumírajících
tkání. Statistiky zeleným nápojem vyléčených pacientů s hypertenzí, chorobami srdce, jater,
žaludku, pankreasu a střev přesvědčují i ty nejrozhořčenější odpůrce fytoterapie (rostlinné
léčby) o nevyhnutelnosti přírodní léčby. Všichni, kteří s ním měli co do činění, o něm hovoří
v superlativech. Proto je zelený nápoj v různém množství řazen u většiny nemocí.
Z čeho se zelený nápoj skládá?
3 hrsti kopřivy dvojdomé (Urtice dioica),
1 hrst listů smetánky lékařské (Taraxacum officialis),
1 hrst řebříčku obecného (Achliea millefolium),
3 hrsti lístků jetele lučního (Trifoiium pratense), nebo vojtěšky lucerky.
Jak se zelený nápoj připravuje?
Natrhané byliny se operou pod tekoucí vodou. Do mixéru se naleje vlažná voda - půl
litru- a pustí se mixér. Za chodu po troškách přidáváme byliny a mixujeme 5 minut. Necháme
nejméně 2 hodiny luhovat. Pak scedíme přes jemné sítko a vlažné pijeme. Zůstane-li nám
zelený nápoj, můžeme jej uchovat v chladničce maximálně do druhého dne. Pokud nám i pak
zbyde, není vhodné jej pít, ale můžeme ho nalít do koupele. Chuť zeleného nápoje je možno
korigovat vzájemným poměrem jednotlivých bylin. Smetánka lékařská je hořká, jetel sladký,
kopřiva neutrální, řebříček má chuť celkem přijatelnou. Zelený nápoj by se neměl sladit ani
medem, ani přidávat citrón nebo jiné přísady.
Zelený nápoj je možno pít od začátku dubna do konce listopadu.
Byliny by se neměly sbírat u cest pro vysoký obsah olova a v okolí chemicky
ošetřovaných zemědělských ploch.
Rozhodně věnujte 30 minut denně nasbírání bylin a přípravě nápoje. Vyplatí se to. (Z
knihy – Léčení bylinami, vůněmi…).
TEORIE LÉČEBNÝCH ÚČINKŮ STRAVY
ANTIOXIDANTY, které podporují náš imunitní systém
TUKY a jejich farmakologické účinky
NESNÁŠENLIVOST některých druhů potravin
1. JAK MOHOU ANTIOXIDANTY CHRÁNIT NAŠE ZDRAVÍ
Mnoho našich problémů způsobuje ionizovaný kyslík / stabilní kyslík vzniká spojením 2
atomů kyslíku, jestliže se tato stabilní molekula rozdělí na dva atomy kyslíku, vznikají dva
volné radikály - každému z nich chybí do rovnovážného stavu jeden elektron, který se snaží
získat ve svém okolí /. Tyto volné radikály v našem organizmu nestále napadají stěny buněk,
DNA, znehodnocují výživné substance. Jednoduše řečeno - způsobují neustálou destrukci
celého organismu. Útočné výbuchy volných radikálů přispívají k ucpávání tepen, produkují
rakovinné buňky, ničí klouby i nervový systém. Teorie volných radikálů znamenala velký
přelom vědeckého chápání o vzniku a prevenci civilizačních nemocí. Dnes se již podařilo
vědcům prokázat spojitost mezi volnými radikály a více než 60 nemocemi a také se stárnutím
organismu.
Volné radikály jsou obsaženy v ovzduší, ve vodě, v konzervovaných potravinách, v lécích,
vznikají působením ultrafialového záření, vznikají přímo v nitru buněk. Nejvíce volných
radikálů produkují přímo mitochondrie při výrobě energie a tyto naše elektrárny jsou tím
nejvíce ohroženy. Podle výzkumů se zhoršila agresivita našeho životního prostředí za
posledních 10 let 50 krát !
Výzkum volných radikálů trvá více než 40 let. Vědci odpověděli na otázku, proč někteří lidé
stárnou rychleji, zatímco jiní jsou vitální i v pokročilém věku. Antioxidanty jsou látky, které
brání destruktivnímu účinku volných radikálů tím, že jim nastavují vlastní volné elektrony,
které mají navíc. Pokud se v organizmu nachází převaha antioxidantů, ničivé reakce
neprobíhají - volné radikály se plynule neutralizují. Proto je velmi důležité neustále doplňovat
pestrou zásobu antioxidantů v organismu kvalitní výživou. Mezi antioxidanty patří většina
vitaminů, které jsou citlivé na tepelnou úpravu, sluneční záření atd. Nejúčinnější jsou
antioxidanty přírodního původu. Snadno se dostávají až do nitra buněk, kde ochraňují i DNA
před trvalým poškozením ! / poškození DNA je prvním krůčkem k rakovině /
Nové poznatky vyvolaly velký zájem veřejnosti o přírodní produkty a farmaceutický průmysl
se snaží uspokojit vysokou poptávku po těchto produktech. Objevuje se hnutí Wellnes - dobrý
život. Bohužel většina výrobců není schopná prokázat účinnost svých přípravků. Naše buňky
jsou velmi vybíravé a nepřijmou všechno, co je jim nabízeno. K dobré regeneraci buněk je
totiž nezbytně potřeba splnit celou řadu podmínek :
- ve výživě musí být zastoupeny v určitém poměru všechny potřebné stavební prvky,
vitaminy, pokud možno co nejvíce druhů antioxidantů, minerální látky, aminokyseliny,
enzymy, atd.
- všechny výživné prvky by měly být přírodního původu
- nesmí být poškozena schopnost vstřebávání prvků mikrovýživy
Ideálním zdrojem antioxidantů je čerstvé ovoce a zelenina, nejlépe biologicky pěstované !
Pokud nemáme možnost získávat tyto potraviny, je potřeba kupovat jen nejkvalitnější
potravinové doplňky ! Naštěstí můžeme sledovat vstřebatelnost živin i nejrůznějších
potravinových doplňků pomocí nového přístroje, který využívá Ramanovu spektrometrii Biofotonický scener . Pokud máte zájem zjistit, jaká je zásoba antioxidantů ve vašich
buňkách, můžete se obrátit na kontaktní adresu na úplném konci brožury. Rovněž máme k
dispozici přírodní doplňky, které zaručeně zvyšují tuto tzv. primární imunitu organismu až na
optimální hodnotu.
Kterým účinkům oxidantů mohou antioxidanty z potravin zabránit :
-přeměně cholesterolu LDL na formu, která může ucpat cévy a způsobuje arteriosklerózu, což
vede k mozkovým nebo srdečním příhodám
-útokům na genetický materiál buněk a vzniku mutací, jež mohou vést k rakovině
-zničení buněk v oku, což vede ke vzniku šedého zákalu
-vzniku hormonální nerovnováhy a to způsobuje například zvýšení hladiny cukru nebo
krevního tlaku
-ničení nervových buněk, ničení celého nervového systému - vznik Parkinsonovy choroby
-podněcování zánětů, artritidě i astmatu
-poškození spermatu, jež vede k neplodnosti a vrozeným vadám
-zpomalení tvorby vrásek, udržení mladistvého vzhledu a vitality i ve vysokém věku
-v případě nedostatku kvalitních potravin, zejména v zimním období, používáme
vyzkoušené potravinové doplňky, které jsou schopné vytvořit a udržet primární imunitu
na doporučených hodnotách.
V naší prodejně- Přírodní léčiva - ve Strážnici si můžete nechat změřit imunitu pomocí
Biofotonického skeneru a v případě potřeby si také můžete nakoupit velmi kvalitní a
účinné potravinové doplňky firmy Pharmanex, které jsme si na sobě dlouhodobě
prověřili.
2. NETUŠENÉ MOŽNOSTI TUKŮ
Tuk z potravin vládne nad buňkami udivující silou. Biologická aktivita buňky - její sklon k
chorobným procesům - závisí na křehké rovnováze mastných kyselin. To znamená, že typ
tuku, který konzumujeme má pro náš celkový zdravotní stav nedozírné důsledky. Nové
výzkumy ukazují, že tuky v našem organizmu prochází nesmírně složitým biochemickým
procesem, jehož výsledkem jsou látky svým účinkem velmi podobné hormonům.
/prostaglandiny, thromboxany, leukotrieny / Tyto látky se mohou chovat přátelsky k našemu
organismu a nebo vyvolávají nežádoucí procesy. Rozhodující je, jaké druhy tuků ve stravě
převažují. Nové výzkumy v této oblasti značně posunuly naše vědomosti o tom, které tuky
nám opravdu škodí a které jsou prospěšné.
Dvě hlavní kategorie tuků :
omega-6 - jsou obsaženy hlavně v rostlinných olejích a živočišných tucích, po požití vzniká
kyselina arachidonová, která je základem pro látky způsobující záněty, houstnutí krve a
zužování cév
omega-3 - pochází převážně z mořských produktů, v těle se proměňují na látky, které působí
proti usazování krevních destiček, rozšiřují cévy a snižují množství zánětů a míru poškození
buněk
Protože stravu tvoří směs kyselin typu omega-3 i omega-6, oba typy dávají buňkám
protichůdné instrukce. Doktor William E. M. Lands, průkopník v oblasti rybích tuků a bývalý
profesor biochemie na Illinoiské univerzitě v Chicagu tvrdí, že to, který z těchto typů
převládne, závisí na jejich poměru v naší výživě. Pokud převládají tuky omega-6,
pravděpodobně se časem objeví nějaké onemocnění. Pokud máme dostatečnou zásobu tuků
omega-3, mohou tyto látky spolehlivě neutralizovat škodlivé metabolity kyseliny
arachidonové. Naše buňky jsou jako bitevní pole, kde mastné kyseliny omega-3 a omega-6
bojují o nadvládu. A náš zdravotní stav ovlivňuje to, která z nich den za dnem vyhrává.
Tuky živočišné - sádlo. máslo, slanina atd., slunečnicový, kukuřičný nebo sojový olej, - je
výhodné vyřadit z jídelníčku a omezit jejich konzumaci do 20 g za den.
Olej olivový, řepkový, lněný, vlašské ořechy, mandle - obsahují prospěšné mastné kyseliny,
které chrání srdce a cévy - je doporučeno konzumovat do 60 g za den.
Tučné mořské ryby - tuňák, makrela atd. - jsou velmi prospěšné a již v dávkách 30 g za den
spolehlivě chrání cévy, blokují zánětlivé procesy, podporují činnost mozku.
Pokud se budete řídit těmito pravidly, pocítíte výrazné zlepšení již za 2 dny