č.10. Pěstování netradičních plodin
Transkript
č.10. Pěstování netradičních plodin
Lallemantie - olejnička Se vyznačuje krátkou vegetační dobou od 65 do 92 dnů. Na teplo není náročná. Pro klíčení semen jsou potřebné stejné teplotní podmínky jako pro obiloviny. Nemá velké nároky na půdu. Pro olejničku jsou velmi dobrou předplodinou pšenice ozimá nebo pozdní okopaniny. Sama je dobrou předplodinou pro ozimé i jarní obiloviny. Olejnička reaguje příznivě na hnojení chlévským hnojem. Příprava půdy je obdobná jako pro všechny drobnosemenné plodiny. Vysévat je možno do úzkých i širokých řádků. Převažuje však setí do úzkých obilních řádků (125 mm). Norma výsevku je 15-25 kg.ha-1. Hloubka setí je asi 20 mm. Sklízí se, když semena většiny rostlin ve dvou až třech spodních přeslenech na hlavní ose zfialoví. Na rozdíl od ostatních olejnin jsou u olejničky největší ztráty za většího vlhka (vlivem stavby plodů). Proto je třeba sklízet za suchého, slunného počasí. Sklízet se může přímo nebo dvoufázovým způsobem. Výnosy semen se pohybují kolem 1,0-1,2 t.ha-1. Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Téma: Autoři: Pěstování netradičních plodin č.10. Prof.Ing.Jan Moudrý, CSc., Ing.Jana Kalinová PhD Metodické listy Světlice barvířská (Carthamus tinctorius) Snáší dobře sucho a mrazíky (do -6°C). Hůře snáší půdy kyselé a zamokřené. Vhodné jsou suché a vápenité půdy. V suchých a teplých oblastech se jí velice daří a půdu zanechává v dobrém stavu. Vegetační doba je lOO-l3O dnů. Půda připravujeme jako k jarním obilninám. Vláčíme 2-3 dny před výsevem kypříme půdu na hloubku výsevu (3 cm). Semeno vyséváme v druhé polovině dubna přímo do kypré a dobře zpracované půdy, do řádků vzdálených 25 cm při pěstování na olej, 50 cm při pěstování na barvivo. HTS nažek je 25-5O g (výsevek 20-25 kg.ha-l). Semeno klíčí při teplotě 5-6°C. Po vzejití rostliny jednotíme na vzdálenost 0,150,20 m. Během vegetace povrch pozemku kypříme a dvakrát až třikrát plečkujeme. Čerstvý chlévský hnůj nesnáší. Sklizeň začíná asi dva měsíce po vysetí. Květy jsou zpočátku světle šafránově žluté, po krátkém čase ztmavnou až do červena. V době kvetení lze sbírat z květů korunní plátky pro přírodní barvivo. Květy obsahují červené barvivo karthamin a žluté barvivo nazývané „saflorová žluť“. Dozrává koncem srpna až začátkem září. Je citlivá na deště s parným sluncem. Dochází k zapaření květního lůžka. Sklizeň nažek se provádí kombajnem bez desikace v plné zralosti při 10 % vlhkosti. Velmi dobře se mlátí a čistí. Výnos 1,5-2,5 t.ha-l. Olejnatost nažek dosahuje 25-37 %, semen 45-55 %. Olej je polovysychavý, obsahuje až 80 % kyseliny linolové a jen O,2 % kyseliny linolenové, asi l3 % kyseliny olejové, 4-6 %, je srovnatelný s olejem slunečnice, má však vyšší obsah kyseliny linolové. Tato plodina je využitelná i jako kvalitní meziplodina na zelenou píci nebo zeleného hnojení. Výnos zrna v t/ha Cena za 1 t Výnos slámy Cena za 1 t Příjem Kč z ha Celkové náklady Zisk Oves 2 7 4 0,99 17960 15567 2393 Proso 2,6 7,5 3,5 1,32 24120 15107 9013 Pšenice špalda Je významnou obilninou pěstovanou téměř výhradně v ekologickém zemědělství. V osevním postupu špaldu zařazujeme podobně jako pšenici setou. Po plodinách hnojených velkými dávkami hnoje a leguminózách může hrozit poléhání. Vzhledem k nenáročnosti snese špalda i půdy hůře připravené. Vhodné je mělké zpracování půdy. Špaldu sejeme koncem září a počátkem října do řádků 10 až 15 cm, do hloubky 3-4 cm. Obvykle se vysévá neloupané osivo, přičemž hrozí ucpávání výsevního ústrojí, nerovnoměrné a řídké setí. Výsevek 3,5-4 mil. klíčivých obilek na hektar odpovídá 180 – 200 kg.ha-1 nahého zrna nebo 240-300 kg.ha-1 klásků. Důležitá je úprava pH půdy vápněním k předplodině nebo po její sklizni. Regenerační a produkční hnojení se provádí aplikací kejdy (15-20 m3.ha-1) či jemně drceného rozmetaného hnoje (do 10 t.ha-1) na jaře jakmile to umožní stav pozemku. Celková dávka dusíku (dělená na dvakrát) by neměla přesáhnout 70 kg.ha-1. Plevele jsou regulovány vláčením (první před vzejitím, další 1-2 zásahy provádíme v době odnožování až do počátku sloupkování). Špaldu sklízíme v plné zralosti. Klas špaldy se při přezrání láme, sklizeň musí být šetrnější (otáčky přihaněče a mláticího bubnu). Protože sklízíme klásky (zrna i s obaly) je třeba otevřít přiměřeně síta. Pluchy dobře chrání obilky při skladování. Před zpracováním se špalda loupe a čistí na nárazových třidičích. Pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum L.) Tab. 4 Rentabilita pěstování vybraných plodin v ekologickém systému hospodaření Špalda 2,4 6 4,2 0,6 16920 15932 988 Netradiční obilniny a pseudoobilniny Pohanka 1,2 9 Amarant 1 20 Vzhledem k pluchatosti a nízkým výnosům není dvouzrnka významnou hospodářskou plodinou. Pro svoji nízkou pekařskou hodnotu se používá na výrobu kaší, sušenek, těstovin, lámanky. Dvouzrnka roste dobře na chudých podzolových půdách a nemá zvláštní teplotní nároky, hlubší kořenový systém způsobuje její vyšší rezistenci vůči suchu. Zásady pěstování pšenice dvouzrnky jsou obdobné jako u pšenice špaldy. Pšenice jednozrnka (Triticum monnococcum L.) 10800 13597 -2797 20000 13629 6371 Je vývojově nejstarší kulturní pšenice. Využívá se ke konzumaci zralých i nezralých celých i drcených zrn, k výrobě celozrnných produktů i piva. Výnosy v praxi se pohybují mezi 1,5 až 3 t.ha-1. Není náročná na půdní ani klimatické podmínky. Má dobrou adaptační schopnost v marginálních oblastech (ve srovnání s dalšími plodinami), dobrou konkurenční schopnost vůči plevelům a je odolná proti mrazu, rzím i padlí. Zásady pěstování pšenice dvouzrnky jsou obdobné. Oves nahý Vzhledem k odolnosti proti poléhání může být řazen i po leguminózách i hnojených okopaninách před pšenici či ječmen. Po mělké podzimní orbě následuje na jaře co nejdříve úprava mělkého lůžka do 5 cm. Časné setí je rozhodující pro výnos. Oves je možné „zamazat“. Optimální výsevek ovsa je 5,0 – 5,5 mil. klíč. zrn.m-2 tj. 160-200 kg. Užší řádky (do 125 mm) jsou vhodnější stejně jako rovnoměrná hloubka setí (3-4 cm). Za sucha je vhodné válení ovsa, jinak vláčení do vzejití a po zakořenění. Nahý oves dobře snáší organické hnojení. Po nevhodné předplodině lze hnojit až 20 t hnoje nebo 25 m3 kejdy na hektar. Oves sklízíme na počátku plné zralosti při vlhkosti do 14 %. Nahé zrno je citlivé na poškození. Otáčky mláticího bubnu snižujeme na 600-800 za minutu. Také další manipulaci je třeba omezit, aby se zabránilo poškození klíčků a obilek, které vede ke snížení klíčivosti u osiva až pod 75 % a zhoršení kvality potravinářského ovsa (žluknutí a hořknutí). Oves je nutno ukládat na rošty a provětrávat neupraveným vzduchem. Pohanka setá Není náročná na předplodinu. Dobrou předplodinou jsou obilniny. Po pohance se obyčejně seje žito, či jiné obilniny. Pohanka se vyznačuje velmi krátkou vegetační dobou (80-120 dní), lze ji také pěstovat jako následnou plodinu po raných bramborách. Příprava půdy je stejná jako u ostatních jarních obilovin. Pole brzy na jaře usmykujeme a do setí vláčením udržujeme v půdě vláhu a ničíme plevele. Výsev se provádí až v polovině května do řádků 12,5 až 25 cm, do hloubky 3-5 cm, výsevkem 1,0-1,5 mil. klíčivých semen, tj. 40-60 kg osiva na hektar. Při pozdních termínech setí, případně na zaplevelených pozemcích se doporučuje setí do užších řádků se zvýšeným výsevkem na 70-80 kg osiva na hektar. Po zasetí je dobré pole uválet rýhovaným válcem. Během vegetace nevyžaduje pohanka žádné opatření. Je schopna potlačit řadu plevelů. Použití prutových bran je účinné. Přísun kočovných včelstev k porostu pohanky může zvýšit výnos nažek až o 30-40 %. Sklizeň provádíme při plné zralosti 3/4 nažek, kdy jsou stonky ještě živé. Ihned po sklizni se pohanka čistí a ukládá na rošty, kde se provětrává neupraveným vzduchem, aby neplesnivěla. Proso seté EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR V. Nezvala 977, 675 71 Náměšť nad Oslavou tel.: +420 568 620 069 fax: +420 568 620 547 Nemá zvláštní nároky na předplodinu kromě požadavku co nejmenšího zaplevelení pozemku. Nejlépe využívá půdu ve staré síle. Z předplodin jsou proto nejvhodnější okopaniny, luskoviny a ozimé směsky případně lze proso zařadit jako následnou plodinu po zaoraných ozimech. Proso zapleveluje následnou plodinu. K prosu oráme na podzim. Na jaře pozemek smykujeme a opakovaně vláčíme (proti výparu a plevelům). Proso nesnáší zamazání. Vzhledem ke krátké vegetační době se hnojí obvykle před setím. Proso vyséváme při teplotě půdy 8-10oC (konec dubna, počátek května) tak, aby vzcházelo po odeznění nízkých květnových teplot. Porost zakládáme do úzkých řádků 12,5-15 cm výsevkem 20-22 kg.ha-1, což je asi 350-500 obilek na 1 m2. Širokořádkový výsev (řádky 30 cm, 15-18 kg.ha-1, 250-300 obilek.1 m-2) umožňuje meziřádkové plečkování pro omezení plevelů a provzdušnění půdy. Po zasetí pozemek válíme. Během vegetace regulujeme plevele vláčením po zakořenění tj. vytvoření 4.-5. listu nebo plečkováním. Proso dozrává velmi nerovnoměrně. Sklizeň zahajujeme při dozrání obilek v horní třetině laty (nažky jsou vybarvené, lesklé). Sláma je u prosa v době sklizně živá, zelená. Sklízecí mlátičku je nutno upravit podobně jako při sklizni řepky. Po sklizni je nutné odstranění příměsí čištěním a dosoušení – provětrávání neupraveným či předehřátým vzduchem. Proso se ukládá na rošty. Laskavec (Amaranthus) Nemá zvláštní požadavky na předplodinu. Vhodnou předplodinou jsou obiloviny, luskoviny, brambory, řepka nebo travní porosty. Velmi malé semeno laskavce vyžaduje kvalitní přípravu půdy. Laskavec má pomalý počáteční růst a v tomto období je citlivý na půdní přísušek a plevele. Cílem jarní přípravy půdy je proto vytvořit čistý pozemek bez plevelů za současného uchování půdní vláhy. Doporučuje se opakované mělké vláčení v době, kdy plevele vzcházejí. Laskavec je možné vysévat jakmile teplota půdy dosáhne 10 -12 °C. Půda k výsevu musí být utužená. Semena laskavce je třeba vysévat mělce, do stejné hloubky. Norma výsevu je 0,8 -1,2 kg/ha. Optimální hustota porostu je 320 tisíc až 400 tisíc klíčivých semen na hektar. Pro zajištění dobré sklizně je třeba, aby bylo 25-35 dobře vyvinutých rostlin na 1 m2. Šířku řádků je možné volit podle použitého secího stroje a kultivačního nářadí od 20 do 45 cm. Ochrana proti plevelům spočívá v plečkování (2-3x). Za dva až tři týdny po vzejití nastává intenzivní růst nadzemní části laskavce a není většinou již možné ani nutné provádět mechanické kypření. Sklizeň a posklizňová úprava zrna je velmi náročná. Problémem při pěstování laskavce je jeho nerovnoměrné dozrávání.Velice účinné je teplé a suché počasí a především mráz který porost „přírodně desikuje“. Sklizeň je třeba provést rychle, aby se snížily ztráty vypadáváním zrna. Osvědčilo se využití sklízecích mlátiček upravených pro sklizeň semen vojtěšky nebo jetele. Jakon Se řadí k vytrvalým rostlinám. Je tolerantní k nižším teplotám. Optimální pro pěstování jsou půdy bohaté na humus, dostatečně propustné, s pH 5,5-8. Jakon sázíme poslední dubnovou dekádu nebo počátkem května. Teplota půdy by měla dosahovat 4-5 °C. Vysazují se množivé hlízky nebo sazenice do bramborových řádků. Sadbu sázíme do sponu 0,75 x 0,7 m nebo 0,625 x 0,8 m do hloubky 60-90 mm. V osevním postupu ho řadíme podobně jako brambory po zhoršujících plodinách. Sklizeň se provádí v září až říjnu. Velký důraz je kladen na co nejšetrnější zacházení s hlízami, které obsahují v době sklizně až 90 % vody a jsou velmi náchylné na poškození. Skladují se při teplotě 2 °C v rašelině. V průběhu skladování je nezbytné uložené hlízy třídit a plesnivějící hlízy odstraňovat. Čekanka obecná Vyžaduje půdy výhřevnější s dobrou zásobou živin. Je nenáročná na předplodinu. Optimální předplodinou jsou obilniny, vhodné jsou také brambory hnojené hnojem. Příprava se provádí těsně před výsevem, aby se zabránilo růstu plevelů.Výsev čekanky se doporučuje po 20. dubnu při teplotě půdy asi 10 °C. Výsevová vzdálenost je doporučena 60-80 mm s následným jednocením. Hloubka výsevu 5-10 mm. Meziřádková vzdálenost se doporučuje 450 mm. Požadavek je dosáhnout minimálně 160 000 jedinců na hektar. Výsevek na jeden hektar je 4-6 kg, při přesném setí obalovaného osiva 2,5-4 kg. Během vegetace se doporučuje minimálně dvakrát plečkovat. Při prvním plečkování se používají ochranné kotouče, aby se nezahrnuly malé rostlinky. Hnůj v dávce 20-30 t.ha-1 se rozmetá na podzim obvykle spolu s 40-60 kg P2O5 a 100-120 kg K2O.ha-1 a zapravuje se do půdy střední orbou. Následuje hluboká orba (0,30 m), která je jedním z předpokladů kvalitního a vysokého výnosu. Netradiční olejniny Čirok Lnička setá Je teplomilná rostlina dobře snášející sucho. Vyznačuje se nenáročností a značnou plasticitou. Nesnáší však pokles teplot pod 10 °C. Pro čirok jsou vhodnými předplodinami okopaniny a luskoviny, snáší opakované pěstování 2-3 roky po sobě. Je dobrou předplodinou pro jarní obiloviny a technické plodiny. Pozemky však musí být dobře vyhnojeny. K dosažení dobrých výnosů je nezbytné hnojení 20-50 kg N, 35-65 kg P2O5, 30-45 kg K2O. Vhodná doba setí je při teplotě půdy v hloubce 0,10 m alespoň 15°C. Při pěstování na zeleno sejeme do užších řádků 0,15-0,40 m s výsevkem 30-50 kg.ha-1. Hloubka setí je 30-50 mm. Po setí čiroku pozemek válíme. Na zelenou píci sečeme čirok před metáním (když je vysoký asi 0,50 m), na siláž ho kosíme na začátku metání (později rychle dřevnatí a špatně obrůstá). Obvykle dává dvě seče, první podle podnebí koncem června až do poloviny července, druhou od poloviny do konce září. Sklizeň čiroku zrnového se doporučuje provést dvoufázově, protože v době žluté zralosti zrn má zelená hmota poměrně vysoký obsah vody. Je velmi skromná plodina. Je velmi odolná vůči suchu a dobře snáší i nízké teploty v počátečních fázích růstu. Má krátkou vegetační dobu, v průměru asi 3,5 měsíce. Dá se pěstovat jako hlavní plodina nebo meziplodina. Daří se jí téměř po všech předplodinách vyjma plodin čeledi brukvovité. Nejlepší předplodinou jsou luskoviny a luskoobilné směsky. Na dobře zásobených půdách se obejde bez hnojení. Se zřetelem na velmi krátkou vegetační dobu postačí hnojení před setím. Příprava půdy je obdobná jako pro všechny drobnosemenné plodiny. Vyžaduje co nejranější setí. Seje se obvykle do obilních řádků. Při širokých řádcích je možno lničku během vegetace plečkovat. Norma výsevu je 8-12 kg.ha-1 (max. 400 rostlin.m-2). Hloubka setí 10-20 mm. Brzy zasetá lnička se sklízí před ozimou řepkou v plné zralosti. Sklízí se obilními žacími mlátičkami. Merlík chilský (Quinoa) Klíčí při teplotách 5-7 °C. Během vegetace je poměrně odolná proti chladu i suchu. Dobře roste na středních i lehčích půdách, může růst i na velice chudých stanovištích. Chinoa není náročná na předplodinu. Sama působí v osevním postupu fytosanitárně. Příprava půdy i pěstování je podobné jako u Amarantu. Chinoa se vysévá koncem dubna a počátkem května při teplotách půdy 5-7 °C. Výsevek je 5 kg/ha. Zkouší se hustoty porostu od 100 do 500 rostlin.m-2 při vzdálenosti řádků 125 až 500 mm. Kompenzační schopnost chinoi je velká. Vzhledem k většímu zaplevelení je nutná meziřádková kultivace (plečkování). Při výsevu do užších obilních řádků se regulují plevele vláčením nebo se neprovádí ošetření proti nim vůbec. Chinoa dozrává nerovnoměrně. Doporučuje se přímá sklizeň žací mlátičkou. U porostů s vyšším obsahem vody dvoufázová sklizeň (sečení a řádkování a sběr a výmlat), je-li vhodné počasí. Po sklizni je nutné okamžité čištění a dosoušení. Netradiční luskoviny • • • • • – Sója luštinatá Fazol obecný Čočka jedlá Lupina bílá Cizrna beraní viz Metodický list Luskoviny Netradiční okopaniny Topinambur hlíznatý - viz Metodický list Okopaniny Krambe habešská (katrán) Vyžaduje čisté, nezaplevelené půdy. Je velmi vhodnou jarní olejninou pro teplejší oblasti ČR. Krambe je při vzcházení citlivá na mráz, ale po vzejití snáší i teploty -4 °C. Vhodnými předplodinami jsou chlévským hnojem hnojené okopaniny, luskoviny, luskoobilní směsky, jeteloviny, obilniny, kukuřice nebo drobné zrniny. Nevhodnými předplodinami jsou všechny brukvovité druhy. Na podzim postačuje střední orba, časně na jaře kvalitní předseťová příprava. Seje se až po jarních obilninách, kdy průměrné denní teploty dosahují 8-9 °C (polovina dubna). Krambe má krátkou vegetační dobu (110-130 dní). Norma výsevku se řídí podle klíčivosti a činí 20-30 kg.ha-1. Vysévá se do řádků 150, spíše 200-300 mm širokých, do hloubky 20-30 mm. Po zasetí se doporučuje osivo uválet. Krambe nemá dobrou konkurenceschopnost vůči plevelům. Mladé porosty nemohou být vláčeny. Při setí do širších řádků je možné použít meziřádkovou kultivaci proti plevelům. Krambe se sklízí, když většina listů opadá a šešule a horní větve získají barvu slámy. Sklízíme při vyšší vzdušné vlhkosti. Krambe je možno sklízet přímo žacími mlátičkami. Po sklizni je třeba dosoušet semeno pod 10 nebo lépe 8 % vlhkosti studeným nebo ohřátým vzduchem. Koriandr setý Nejlépe roste v nezaplevelených, výhřevných a hlubokých písčitohlinitých půdách zásobených humusem a živinami ve staré půdní síle. Z počátku vyžaduje dosti vláhy, za květu a při dozrávání potřebuje sucho a teplo. Koriandru se nejlépe daří po okopaninách, seje se také po obilninách, luskovinách, jetelovinách a jetelotravních směskách. Po sobě je nesnášenlivý. Půdu připravujeme co nejpečlivěji. Vyséváme od poloviny března nebo v dubnu do řádků 250-300 mm širokých. Sejeme asi 14 kg.ha-1 osiva do hloubky 10-20 mm. Sklízíme podle doby setí a průběhu počasí v srpnu (ale i později), když dozrála převážná část semen. Sečeme jej časně z rána za rosy. Semeno pečlivě ošetřujeme, aby brzy doschlo.