17. rakousko

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: RAKOUSKO
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Základní údaje o zemi1
1.




Počet obyvatel: 8 375 290 (1. leden 2010).
Rozloha země: 83 879 km2.
Administrativní uspořádání: 9 spolkových zemí a 99 politických okresů
(respektive 84 okresů a 15 statutárních měst).
Počet obcí: 2 357.
Bezpečnostní komunita země
2.


S deklarovaným cílem zajistit pro obyvatele země vyšší míru bezpečnosti se
k 1. červenci 2005 uskutečnila dalekosáhlá reforma policejních sil Rakouska.
Byla vytvořena jednotná Spolková policie (Bundespolizei, Polizei), která
sloučila dosavadní kapacity Spolkové bezpečnostní stráţe (Polizei,
Sicherheitswache, která působila pouze ve 14 největších městech), Četnictva
(Gendarmerie, činnost ve zbytku země) a dalších osob, působících přímo
v rámci Spolkového ministerstva vnitra mimo obě sloţky, většinou jako
„kriminální úředníci“ (Kriminalbeamte), případně jako další osoby, zaměstnané
na základě smlouvy (Vertrags-bedienstete). Po reformě působí aktuálně
(2011) v řadách jednotné policejní síly okolo 23 000 aţ 25 200 osob (podle
různých údajů).2 V horizontu nadcházejících dvou let se přitom plánuje
posílení sboru o zhruba dalších 5 000 příslušníků (na stav 30 000 osob).3
V Rakousku existuje jeden z nejdéle fungujících modelů spolupráce mezi
policejními sloţkami a veřejností. Jeho rámec je od roku 1992 upraven přímo
zákonem. Příliš těsná spolupráce mezi komunitami a policejními sloţkami je
přitom na druhou stranu limitována s poukazem na snahu nevzbuzovat
reminiscence na aktivity policejních konfidentů v době Rakousko-Uherska a III.
říše. Koncept spolupráce se proto zpravidla omezuje zejména na mládeţ
a preventivní opatření v tzv. „sousedské komunitě“ (zaměřené na spolupráci
v relativně úzkém kruhu nejbliţších sousedů). Zajímavým doplňkem komunitní
bezpečnostní činnosti jsou i tzv. bezpečnostní fóra (poradní komise), v jejichţ
rámci se pravidelně schází policisté, místní zastupitelé a zástupci širší
veřejnosti (hasiči, taxikáři, nevládní platformy, bytová druţstva), přičemţ
společně diskutují o problémech souvisejících s místní bezpečností. První
1
Statistics Austria: Länder
<http://www.statistik.at/web_en/statistics/regional/regional_breakdown/federal_provinces_laender/index.html>.
2
Wikipedia: Law Enforcement in Austria <http://en.wikipedia.org/wiki/law_enforcement_in_austria>.
3
5.000 neue Polizisten für Österreich; in: OE24.at, 1. X. 2010
<http://www.oe24.at/oesterreich/politik/5-000-neue-polizisten-fuer-oesterreich/3823366>.
1




3.
komise vznikla v roce 1991 ve Schwechatu (na jih od Vídně). V roce 1974 byla
ve Vídni zaloţena poradenská sluţba, spadající pod Kriminální policii
(Kriminalpolizeiliche Beratung), která nyní na více neţ 100 místech po celém
Rakousku nabízí bezplatně svůj servis veřejnosti (a to v řádu desítek tisíc
konzultací ročně). Mezi další projekty lze řadit například koncept „Mladý
četník“ (Junge Gendarm, mladým zájemcům o práci u někdejšího Četnictva
byly vydány identifikační karty; tyto osoby pak vykonávaly preventivněinformační činnost v komunitě), kurzy sebeobrany apod.
Armáda Rakouska (Rakouské spolkové vojsko, Bundesheer) je integrovanou
vojenskou silou (pozemní síly a letectvo). V řadách sboru slouţí asi 35 000 –
36 100 příslušníků ve sluţebním poměru (z čehoţ aţ 6 000 můţe být naráz
nasazeno v zahraničních misích). K nim je třeba připočítat okolo 30 000
příslušníků Milice (Miliz). To je třeba chápat jako ekvivalent dobrovolnické
aktivní zálohy, osoby, které se účastní řady cvičení a udrţují se v připravenosti
k případnému nasazení (včetně pomoci při přírodních pohromách a jiných
nevojenských mimořádných událostech). Milice je rovněţ chápána jako
reservoir expertů pro řadu specializací (technici, lékaři, překladatelé atd.).4
Hasiči v Rakousku jsou převáţně tvořeni dobrovolnickými uskupeními (kde
působí více neţ 230 000 osob ve více neţ 4 500 stanicích). Profesionálních
hasičů je pouze asi 2 460 (soustředěných do 6 základen).5
Zpravodajský segment v rámci Rakouska tvoří: Spolkový úřad pro ochranu
ústavy a boj proti terorismu (Bundesamt für Verfassungsschutz und
Terrorismusbekämpfung,
BVT);6
Vojenská
zpravodajská
sluţba
7
(Heeresnachrichtenamt); a Vojenská kontrarozvědná sluţba (Abwehramt,
v současném formátu funguje od roku 1985)8
Obecní či městské policejní sbory (Stadtpolizei) v Rakousku v současnosti
provozuje 48 (zpravidla menších) měst. V řadách těchto sborů působí
dohromady ne více neţ 370 stráţníků (Bedienstete, stav z ledna 2010).
Nejpočetnější spor je v Badenu u Vídně (cca 40 osob).9
Kriminalita v Rakousku10
Pro nápad zjištěné trestné činnosti v Rakousku je charakteristický pozvolný
nárůst, kulminující v době na přelomu století.11 Od té doby jsme v této oblasti svědky
více či méně setrvalé úrovně či dokonce mírného poklesu. Je otázkou, zda se na
tomto vývoji podepsalo předpokládané zefektivnění policení práce, související
s vytvořením jednotného policejního sboru Rakouska:12
4
Aufgaben der Streitkräfte <http://www.bmlv.gv.at/sk/index.shtml>.
Ich werde Milizsoldat <http://www.bmlv.gv.at/miliz/index.shtml>.
5
CTIF: Main Fire Statistics Austria <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-austria>.
6
Verfassungsschutz <http://www.bmi.gv.at/cms/bmi_verfassungsschutz/meldestelle/>.
7
Das Heeres-Nachrichtenamt, der östereichische Auslandsnachrichtendienst, hat ein Leitbild entwickelt; in: Öffentliche
Sicherheit, 7-8/2005 <http://www.bmi.gv.at/cms/bmi_oeffentlichesicherheit/2005/07_08/files/heeresnachrichtenamt.pdf>.
8
Militärischer Eigenschutz; in: Öffentliche Sicherheit, 5-6/2008,
<http://www.bmi.gv.at/cms/bmi_oeffentlichesicherheit/2008/05_06/files/abwehramt.pdf>.
9
Wikipedia: Stadtpolizei <http://de.wikipedia.org/wiki/stadtpolizei>.
Baden bei Wien: Stadtpolizei <http://www.baden-bei-wien.at/de/unsere-stadt/sicherheit/stadtpolizei/?font=dec>.
10
Krulík, O., Rakousko: Situace a trendy v oblasti zjištěné kriminality; in: Kriminalistika, 2/2011, s. 131-145.
11
Pokud není uvedeno jinak, jsou následující údaje syntézou těchto základních zdrojů:
Bundesministerium für Inneres, Bundeskriminalamt: Kriminalstatistiken
<http://www.bmi.gv.at/cms/bk/publikationen/krim_statistik/start.aspx>.
Statistik Austria: Anzeigen (Polizeiliche Kriminalstatistik)
<http://www.statistik.at/web_de/statistiken/soziales/kriminalitaet/anzeigen_polizeiliche_kriminalstatistik/index.html>.
12
S deklarovaným cílem zajistit pro obyvatele země vyšší míru bezpečnosti k 1. červenci 2005 v Rakousku proběhla
dalekosáhlá reforma policejních sil. Prostřednictvím sloučení tří do té doby existujících sborů (Policie – působící ve 14
2
Základní policejní statistika, týkající se zjištěné trestné činnosti na území Rakouska
pro roky 1953 aţ 2009 (první řádek je vţdy rok, druhý řádek je příslušný údaj; situace
pro rok 2009: 591 597 zjištěných případů).
1953
194 916
1967
266 848
1981
381 841
1995
486 433
1954
201 701
1968
277 770
1982
387 987
1996
485 450
1955
214 451
1969
282 948
1983
387 789
1997
481 549
1956
215 330
1970
285 507
1984
391 602
1998
479 859
1957
225 660
1971
216 559
1985
426 724
1999
493 246
1958
231 635
1972
294 200
1986
398 960
2000
560 306
1959
238 987
1973
291 709
1987
391 291
2001
522 710
1960
241 798
1974
306 253
1988
400 621
2002
591 584
1961
228 043
1975
295 780
1989
423 025
2003
643 286
1962
229 958
1976
305 501
1990
457 623
2004
643 648
1963
235 211
1977
303 567
1991
468 832
2005
605 272
1964
237 855
1978
313 233
1992
502 440
2006
589 495
1965
244 475
1979
330 132
1993
493 786
2007
594 240
1966
253 012
1980
347 013
1994
504 568
2008
572 695
700 000
600 000
500 000
400 000
300 000
200 000
100 000
0
1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009
Kriminální statistika v Rakousku (a podobně tak v Německu a Švýcarsku)
přitom není zcela srovnatelná se situací v České republice a některých jiných zemích
světa. Celková mnoţina zjištěných případů je nazývána „soudně trestatelná
jednání“ („gerichtlich strafbaren Handlungen“) a je dále strukturována na
„závažnější trestné činy“ („zločiny, „Verbrechen“) a „méně závažná jednání“
(„přestupky“, „Vergehen“, které jsou zpravidla trestány odnětím svobody kratším neţ
tři roky, podmíněným trestem odnětí svobody či pokutou).
Ačkoli celková čísla zůstávají stabilní, pro rok 2009 je typický významný nárůst
majetkové kriminality (dávaný do kontextu s tzv. „globální hospodářskou krizí“).
Vloupání do bytů (ve srovnání s rokem 2008) vzrostlo tento rok o 16,6 %, vloupání do
rodinných domů o 37,7 % (v rámci Vídně dokonce o 58 %)13, přepadení bank o 41 %
(pachateli byly v rozhodující míře do té doby netrestané, výraznými dluhy suţované
osoby) a přepadení pošt o 53 %.14 Fenoménem roku 2008 byla přepadení čerpacích
stanic nebo snaha odjet po natankování bez placení.
Situace v rámci jednotlivých spolkových zemí s ohledem na zjištěnou
kriminalitu, je (pro roky 2002 aţ 2009) následující:
Zjištěné případy
Burgenland
Kärnten
Niederösterreich
Oberösterreich
Salzburg
Steiermark
Tirol
Vorarlberg
Wien
Österreich (celá země)
2002
11 241
31 440
85 397
77 236
37 085
66 786
49 429
21 423
211 547
591 584
2003
11 191
31 673
87 819
79 206
37 831
65 685
51 508
21 283
257 090
643 286
2004
12165
31 248
94 664
81 536
37 674
69 254
52 347
21 722
243 038
643 648
2005
12063
31 788
87003
79 266
35 803
65 269
49 716
20 863
223 501
605 272
2006
10 175
31 544
84 287
75 238
35 880
65 216
47 695
20 845
218 615
589 495
2007
10 665
32 048
86 569
80 548
35 781
62 336
49 196
22 406
214 691
594 240
2008
9 863
30 820
81 402
76 425
33 366
58 809
47 688
21 121
213 201
572 695
2009
10 122
31 798
83 956
74 626
34 176
58 982
46 886
22 458
228 593
591 597
největších městech země, Četnictva – působícího ve zbytku země a Celní stráţe) byla vytvořena jednotná Spolková policie
(Bundespolizei, Polizei). Policejní sloţky nyní respektují územní uspořádání země, odvozené od struktury spolkových zemí.
Bundespolizei <http://www.bundespolizei.gv.at>.
Die neue Polizei <http://www.bmi.gv.at/downloadarea/publikationen/exekutivreform/dieneuepolizei.pdf>.
13
Aktuelle Einbruchsstatistik; in: Security Land <http://www.securityland.at/?id=481>.
14
Kriminalstatistik weist Rückgang auf; in: SicherheitInfo, 2. X. 2009 <http://www.sicherheit.info/go/1106766>.
3
Podobně jako v jiných zemích světa,
metropolitní oblast v podílu na zjištěné kriminalitě
v tomto státě výrazně dominuje. Roku 2009 se na
území Vídně odehrálo více neţ 38,6 % zjištěné
trestné činnosti na území Rakouska.
Objasněnost zločinů přitom ve Vídni
nedosahuje ani 30 %.
K jakým závěrům dojdeme, pokud srovnáme jednotlivé spolkové země
s ohledem na jejich podíl na populaci (první sloupec), rozloze (druhý sloupec),
zjištěné (třetí sloupec) a objasněné (čtvrtý sloupec) trestné činnosti a počtu „osob
s migračním pozadím“ (pátý sloupec)? O tom hovoří následující graf
(optimalizovaný na podíl těchto zemí na sledovaném jevu v procentech). Data se
vztahují k roku 2009.
Burgenland
Kärnten
Niederösterreich
Oberösterreich
Salzburg
Steiermark
Tirol
Vorarlberg
Wien
podíl na populaci
3,39
6,70
19,21
16,87
6,33
14,44
8,43
4,40
20,23
podíl na rozloze
4,72
11,37
22,87
14,28
8,53
19,55
15,07
3,10
0,49
1,71
5,37
14,19
12,61
5,78
9,97
7,93
3,80
38,64
2,20
6,28
14,68
16,06
6,32
10,86
9,39
5,23
28,98
1,68
3,70
12,25
14,45
6,09
7,93
8,01
5,21
40,67
Steiermark
Tirol
podíl na zjištěné
trestné činnosti
podíl na objasněné
trestné činnosti
podíl na počtu „osob
s migračním
pozadím“
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Burgenland
Kärnten
Niederösterreich
Oberösterreich
Salzburg
Vorarlberg
Wien
Z tohoto srovnání ještě více vyplývá pozice Vídně, nejlidnatější, rozlohou
zanedbatelné – a zároveň jediné spolkové země, kde míra zjištěné kriminality
převyšuje její podíl na populaci státu. Ve Vídni rovněţ, opět jako v jediném případě,
orgány prosazování práva dosahují niţší míry objasněnosti, neţ kolik činí podíl této
spolkové země na zjištěné kriminalitě ve státě. Vídeň je rovněţ magnetem pro „osoby
s migračním pozadím“ – těch zde přebývá více neţ 40 % z celé země. Roku 2009 byl
ve Vídni hlášen zločin kaţdé dvě minuty. Například na centrální okrsek Vídně (kde
trvale bydlí asi 17 000 osob) připadalo 28 420 zjištěných trestných činů. Na okrsek
Vídně jménem Favoriten připadalo stejný rok 20 209 zjištěných deliktů, tedy jen
o něco méně, neţ na druhé největší město Rakouska – Graz (22 749). Na rozdíl od
některých obav, ani po zrušení hraničních kontrol s Českou republikou, Slovenskem
a Maďarskem, nedošlo v příhraničí Rakouska k viditelnějšímu nárůstu zjištěné
trestné činnosti. Zločin v této zemi zůstává nadále doménou center velkoměst a okolí
hlavních dopravních tras.
4
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:
Rámec zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
sluţeb
Instituce
odpovědná za
vytváření rámce
regulace
Oblasti pokryté
regulací
Všeobecné obchodní právo (obchodní zákoník – § 249 aţ 256,
bezpečnostní sluţby a § 254 aţ 256, stráţní sluţby).



Rakouská obchodní komora (a další „průmyslové instituce“).
Policejní sbor (kontrolní aktivity)
Zemské vlády (vlády jednotlivých spolkových zemí, hejtman).
Nejčastější dělené je moţné vysledovat s ohledem na v rámci
Rakouska pouţívané zkratky:






Poţadavky pro
vstup na trh –
na úrovní
právnické osoby


Poţadavky pro
vstup na trh –
na úrovni fyzické
osoby17
Omezení pro
vstup na trh



Sicherheitsdienstleistung, SHD (všechny aktivity v oblasti
ostrahy, s výjimkou přepravy peněz a cenností)
Sicherheitstechnik, SHT (technicko-monitorovací aktivity).
Geld- und Wert Transporte, GWT (přeprava peněz
a cenností) (viz alespoň 3 200 obrněných vozů).
Detektivní sluţby.15
Další oblastí jsou aktivity v rámci zajišťování bezpečnosti
civilního letectví.16
Co se týče dalších aktivit, které firmy aktivní v této oblasti
vykonávají, pak nejčastěji se jedná o facility management.
Licence, vydávaná na zemské úrovni zemským hejtmanem.
Osoby ve vedení firmy (management) musí disponovat
příslušným kvalifikačním osvědčením a absolvovat prověrku
„důvěryhodnosti a vhodnosti“ (Verlässlichkeitsprüfung), kterou
provádí místně příslušné policejní orgány.
Minimální věk 18 roků a příslušná (odborná) kvalifikace.
Nově najímaný personál je podroben rovněţ prověřování
„důvěryhodnosti a vhodnosti“ (Verlässlichkeitsprüfung), které
provádí místně příslušné policejní orgány.
Podmínkou vstupu do sektoru je ţádný záznam v trestním
rejstříku. Ţádná omezení co se týče nemoţnosti souběhu
podnikání v jiných oblastech (zároveň s poskytováním sluţeb
v oblasti soukromé bezpečnosti) neexistují.
Soukromí detektivové (soukromí vyšetřovatelé) se v Rakousku těší dlouholeté tradici. V devadesátých letech XIX. století pak
začaly v zemi fungovat detektivní kanceláře dnešního typu. Zákonná úprava pro ně vznikla roku 1904. Koncesním zkouškám se
detektivové podrobují od roku 1937, přičemţ tuto zkoušku nevykonávali řádně do výsluţby převedení policisté. Právní úprava
soukromých detektivních činností z roku 1973 do seznamu profesí zanesla pojem „detektiv z povolání“ a zároveň přinesla
zvýšené nároky na odbornou způsobilost osob, které do této oblasti spadají (upravené ţivnostenským zákonem).
16
Do letištních kontrol osob a zavazadel jsou v souladu se zákonem o bezpečnosti letového provozu výběrovým řízením
najímáni pracovníci prověřených bezpečnostních agentur, kteří jsou při své činnosti vázáni pokyny policejních orgánů.
17
Pro srovnání, podmínky vstupu do policejních složek jsou aktuálně stanoveny následovně: občanství Rakouska; čistý
trestní rejstřík, ţádný správní delikt (např. řízení pod vlivem alkoholu apod.); minimálně devítileté vzdělání; věk mezi 18 – 30
lety; absolvování vojenské sluţby (u muţů); minimální výška (muţi 168 cm, ţeny 163 cm); přiměřená váha (tj. tělesná výška
mínus 100 plus-mínus 15 %); dobrý fyzický stav; úspěšné absolvování vstupního pohovoru (znalost spisovného jazyka, IQ test
a test osobnosti). Po vstupu do sboru následuje výcvikový kurz, který probíhá 21 měsíců, kaţdý všední den, 40 hodin týdně.
15
5
Další zvláštní
poţadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Střelné zbraně
Nošení uniforem je povinné. Pokud personál soukromé
bezpečnostní sluţby uniformy pouţívá, musí se jednat o model, u
kterého neexistuje moţnost záměny s uniformou policejního
sboru).

Pouţívání „nevojenských“ střelných zbraní personálem
soukromých bezpečnostních sluţeb není zakázáno.
 Poţadována je platná registrace, licence (zbrojní pas) a
absolvování povinného školení. Povolení je vydáváno na
individuální úrovni (na osobu, nikoli na firmu).
 Nezbytností je skladování střelných zbraní v mimopracovní
době v zabezpečené oblasti nebo místnosti.
Psi
Psi jsou v rámci sektoru uţíváni spíše sporadicky a k jejich
nasazování se zřejmě nevztahují ţádné specifické poţadavky.
Sluţby pro
Jedná se o běţnou praxi (ve vztahu k vládním a jiným veřejným
orgány veřejného budovám, velvyslanectvím nebo vojenským zařízením).
sektoru
Pravomoci
Omezené pravomoci, co se týče prohledávání osob a zadrţení
neoprávněně vnášených či vynášených předmětů (pouze se
souhlasem hledaného osoby). V některých případech (na
pozemku či v prostorách zákazníka) však personál soukromých
bezpečnostních sluţeb disponuje tzv. „domovským právem“
(Hausrecht), coţ můţe znamenat i více pravomocí, neţ kterými
disponují policejní orgány (osobní prohlídka osoby bez jakéhokoli
zdůvodnění).
Sankce
Odebrání firemní licence můţe být koncipováno jak jako správní,
tak trestní sankce.
Výcvik
Výcvik personálu je záleţitostí konkrétní organisace. Navazující
vzdělávání je dobrovolné. Členové zaměstnavatelské asociace
(VSÖ) po svých členech poţadují, aby personálu zajistili alespoň
třídenní certifikovaný výcvik během prvního měsíce ve sluţbě.
Mzdy a příplatky Průměrná mzda v sektoru dosahuje zhruba 80 % průměrné mzdy
v rámci celé ekonomiky Rakouska. Mzdové mantinely v určitých
oblastech sektoru jsou uváděny následovně:


Počet firem
Statické střeţení: 6,30 aţ 6,93 eur za hodinu.
Mobilní hlídky a přeprava cenností: 7,77 aţ 8,55 eur za
hodinu.
 Práce na pultu ochrany (dispečer): asi 8 eur za hodinu.
 Práce na letišti (8,27 aţ 8,55 eur za hodinu).
 Za sluţbu v noci je pravidlem příplatek 0,3 eura za hodinu.
 Přesčasy znamenají navýšení základní mzdy o 50 % a práce
v neděli o 100 %.
CoESS pro roky 2010 a 2008 uvádí asi 200 firem, z toho okolo
165 s méně neţ 20 zaměstnanci, 20 s 20 aţ 99 zaměstnanci a 15
s více neţ 100 zaměstnanci.
6
Podrobnější přehled viz tyto tabulky a grafy:18
Podíl firem a dílčích segmentů na obratu v rámci sektoru (rok 2009, celkem okolo
347 300 000 eur: název, firmy, obrat, podíl na trhu).
GS4 včetně
technické
divise
Österreichische
Wachdienst
Securitas
VIAS
Siwacht
Hel-Wacht
Dr. Frisch
další firmy
v oblasti
ostrahy
a techniky
73
22 %
43,3
12 %
44
13 %
25
7%
23
7%
5
1%
5
1%
63
18 %
přeprava
cenností,
poradenství
a detektivní
sluţby
66
19 %
Podíl firem a dílčích segmentů na personálu v rámci sektoru (rok 2009, celkem okolo
16 213 osob: název, počet osob, podíl na trhu).
GS4
včetně
technické
divise
Österreichische
Wachdienst
Securitas
VIAS
Siwacht
HelWacht
Dr. Frisch
další firmy
v oblasti
ostrahy
a techniky
2 800
17 %
1 600
10 %
2 215
14 %
1 000
6%
750
5%
350
2%
350
2%
2238
14 %
18
přeprava
cenností,
poradenství
a detektivní
sluţby
410
3%
„závodní
stráţe“
4 500
27 %
Asi 200 firem je uváděno i ve vztahu k roku 2003, firmy v průběhu času ale rostou, zaměstnávají více osob (roku 2003 asi 180
firem zaměstnávalo méně neţ 20 osob, 10 dalších firem zaměstnávalo 20 aţ 99 osob a více neţ 100 zaměstnanců
zaměstnávalo dalších 10 firem <http://sicherheitwien.wordpress.com/2010/09/24/dritter-sicherheitssektor-hat-in-oesterreich16000-mitarbeiter/>.
7
Zaměstnané
osoby
Obrat
Pracovní doba
Rovnost
příleţitostí
Bezpečnost práce

Údaje o zaměstnaných osobách mohou být velmi matoucí.
CoESS k roku 2010 hovoří o 11 200 osobách (z čehoţ jen
30 % byly osoby v trvalém pracovním poměru na dobu
neurčitou). Pro rok 2009 se je ale moţné setkat s údajem 16
213 osob (coţ však zahrnuje i oblast tzv. „nerozvinutého
trhu“ (nicht entwickelter Markt), coţ je převáţně tzv. inhouse-guarding, které CoESS pomíjí.
 Management tvoří jen asi 1 aţ 2 % výše uvedeného počtu
osob. Ţeny tvoří okolo 20 % tohoto údaje, brigádníci okolo 5
%.
 Meziroční fluktuace personálu v rámci sektoru je průměrně
uváděna okolo 80 % (liší se podle různých pododvětví, 30 %
aţ 200 %).
Co se týče obratu v rámci sektoru, je tu zřejmý výrazný růst:
roku 2001 se jednalo o 200 milionů eur, roku 2009 jiţ o 347
milionů. Tento údaj se týká „jen“ sluţeb stráţců, detektivů a
poradců. Dalších asi 500 milionů eur roku 2009 představoval
obrat co se týče bezpečnostní techniky (alarmy, kamery,
závory, bezpečnostní rámy, tresory, poţární hlásiče atd.).
Meziroční růst trhu v rámci sektoru (mezi lety 2000 aţ 2008)
činil v průměru 2 aţ 3% ročně.19
 Průměrný počet pracovních hodin za týden je 48 hodin
(stráţci na plný úvazek), 36 hodin (stráţci na částečný
úvazek), respektive 42 hodin (techničtí experti).
 Denní maximum je stanoveno na 12, týdenní pak na 60
hodin. Měsíčně je moţné po zaměstnanci poţadovat 40 aţ
60 (podle typu činnosti) náleţitě propláceného přesčasu.
Téma je pokryto ve všeobecném smyslu, bez specifických
úprav. Proti údajné diskriminaci je moţné podat úřední stíţnost.
Téma je obecně pokryto legislativou na ochranu zaměstnance.
Slabiny související se sektorem
V kontextu prostudovaných materiálů je zmíněna celá řada aspektů, negativně
ovlivňujících celý sektor, a to například:
 Oblast jako celek je chápána jako doména „málo kvalifikovaných“ a „málo
placených“ osob. Výjimku z tohoto pravidla tvoří některé specializované
technické činnosti nebo ostraha konkrétních institucí (velvyslanectví, letiště).
 „Uniforma stráţce nedělá“. Přesto některým osobám dodává tolik sebevědomí,
ţe se nechají strhnout k překračování zákona. Častým nešvarem některých
osob je i poţívání alkoholu ve sluţbě nebo těsně před nástupem do sluţby,
coţ je zejména škodlivá kombinace při pouţití sluţební zbraně.
 Snahy o nastolení vyšších vzdělanostních standardů – například
prostřednictvím specializovaných kursů v rámci „Bezpečnostní akademie
Vídeň“ (Sicherheitsakademie, SIAK – jejímţ zřizovatelem je Spolkové
ministerstvo vnitra)20 zůstávají v rovině dobrovolnosti.
19
20
Marktstatistik Sicherheit <http://www.secureline.at/php/marktstatistik_sicherheit,16007.html>.
Sicherheitsakademie <http://www.bmi.gv.at/cms/bmi_siak/>.
8
Některé milníky s ohledem na expanzi sektoru
Sluţby soukromých bezpečnostních sluţeb se v rámci Rakouska někdy
označují za „třetí sektor“ (Dritte Sicherheitssektor) či „třetí pilíř“ bezpečnosti státu
(Dritte Säule), vedle veřejných sborů pro vnitřní bezpečnost (policejní síly, „Innere
Sicherheit) a armádních sil pro zajištění vnější bezpečnosti (Äußere Sicherheit,
Heer). Je přitom zřejmé, ţe důleţitost tohoto třetího pilíře v průběhu posledních let
setrvale roste:

Rok 1995: Během přelíčení u okresního soudu
Linz – Uhrfahr jeden z účastníků řízení v soudní
síni zastřelil šest osob. To vyvolalo vlnu poptávky
po lepší ochraně justičních institucí.21 Celkem 141
okresních a 20 odvolacích soudních dvorů
v naprosté většině najalo soukromé bezpečnostní
sluţby pro výkon aktivit, například co se týče
kontroly vstupujících osob (ilustrace je z nabídky
firmy Securitas). Střelba u soudu je v Rakousku
nicméně i nadále občas problémem (viz zastřelení
pracovnice soudu v Hollabrunu v prosinci 2009
atd.).22
 Rok 2001: V souvislosti s teroristickými útoky
v USA a s vlnou protiteroristických opatření v řadě
zemí světa nebylo ani Rakousko pozadu.
Soukromé bezpečnostní sluţby byly v mnohem
větší míře najímány ke střeţení míst s koncentrací
velkého počtu osob, například nádraţí ve větších
městech. Ve stejném roce je zmínka o nasazování
personálu soukromých agentur při udrţování
pořádku při některých sportovních utkáních.
 Rok 2005: Některá alpská střediska najala soukromé bezpečnostní sluţby
jako nástroj proti stoupající agresivitě některých lyţařů (například Zell am See
a Westendorf). Policejní sbor prý postrádá dostatek sil, aby v hlavní turistické
sezoně dokázal důkladně kontrolovat celou oblast. Radnice rovněţ investují
do kamerových systémů, snímajících dění ve veřejných prostranstvích.23
 Rok 2004: Obce v alpské oblasti Montafon najaly soukromou bezpečnostní
sluţbu s cílem provozovat mobilní radary a pokutovat řidiče za dopravní
přestupky. Policejní síly se vyjádřily, ţe kvůli nedostatku kapacit nedokáţí
garantovat dopravní bezpečnost. V průběhu kaţdého dne obsluha střídá
stanoviště tak, aby mohla kontrolovat rychlost projíţdějících vozů na co moţno
největším počtu kritických míst. V případě porušení předpisů pak
bezpečnostní firma ohlásí přestupek řidiče i se záznamem o překročení
maximální povolené rychlosti okresnímu hejtmanství v Bludenz. Provinilci pak
můţe být vyměřena pokuta. Spolkové ministerstvo vnitra proti návrhu
nevzneslo ţádné námitky. Pokud však oznámení o přestupku učiní soukromá
21
Oswald, M., J., Bezirksgericht Urfahr: 13 Mal Peng und aus, 2. IV. 2005
<http://haftwien.wordpress.com/2005/04/02/bezirksgericht-urfahr-13-mal-peng-und-aus/>.
22
Green, W., Mother-of-Two Killed in Court Shooting; in: Austrian Times, 16. XII. 2009
<http://www.austriantimes.at/news/General_News/2009-12-16/18908/Mother-of-two_killed_in_court_shooting>.
23
Bobok, A:, Rakouská zimní střediska se potýkají s řáděním podnapilých hostů; in: ČTK, 1. III. 2005.
9





firma, můţe řidič nicméně rozhodnutí okresního hejtmanství napadnout
u nezávislého správního senátu.24
Rok 2007: V kontextu rozšíření Schengenského prostoru některé obce
(Deutschkreuz, Mörbisch) na hranici s Maďarskem avizovaly, ţe z důvodu
obav ze zhoršení bezpečnostní situace najaly soukromé bezpečnostní sluţby
s cílem kontroly pohybu osob a dodrţování pořádku v ulicích.25
Rok 2007: Obec Tulln, konfrontovaná se skokovým nárůstem dětské
kriminality a vandalismu (pro rok 2006 byly zaznamenány škody na obecním
majetku ve výši 100 000 eur) obec najala soukromou bezpečnostní sluţbu,
aby vykonávala roli „obecních policistů“ („státní“ policisté odmítli v rámci obce
navýšit své kapacity).
Roky 2008, 2009: Soukromá bezpečnostní agentura byla „přidělena“ Elisabeth
Fritzlové (a dětem, které zplodila se svým otcem) jako doplněk policejní
ochrany před senzacechtivými novináři.26
Rok 2009: Vlna přepadení bank v Rakousku (jen ve Vídni to bylo v tomto roce
65 případů), dávaná do souvislosti s tzv. „hospodářskou krizí“, znamenala
další vlnu poptávky po sluţbách soukromých bezpečnostních agentur.
Rok 2010: Na základě negativní zkušenosti s tzv. Love Parade v Duisburgu
(Německo), kde zahynulo 21 osob, byla podobná akce ve Vídni střeţena jak
„státními“ policisty, tak personálem soukromých bezpečnostních agentur.
„Organizátoři vídeňské Streetparade ... čelili kritice za to, že akci nepořádali
jako festival, ale jako demonstraci. Nemuseli tak mít žádný bezpečnostní
koncept.“27
Asociace pro oblast sektoru soukromé bezpečnosti28
Svaz podnikatelských subjektů v oblasti bezpečnosti
Rakouska
(Verband
der
Sicherheitsunternehmen
29
Österreichs, VSÖ): Kořeny platformy spadají zpět do roku
1975 (byla zaloţena z iniciativy firem, které byly postupem
času pohlceny nadnárodními subjekty). Dnes Svaz hovoří o
tom, ţe pokrývá okolo 60 firem (a cca 14 000 zaměstnanců).
Mezi členy nechybí takoví giganti jako Securitas, G4S
a Loomis. Je však třeba zdůraznit, ţe členská základna je
důsledně koncipována po zemské linii. To znamená, ţe pokud
například firma Securitas působí (nebo je alespoň do systému
VSÖ přihlášena) v šesti spolkových zemích (tedy nikoli
v Dolních Rakousech, Burgenlandu a Vorarlbersku), pak je
vykázána jako 6 členů.30
24
Rakouské obce chtějí měřit rychlost aut a udávat provinilce; in: ČTK, 16. IV. 2004.
Rakouští starostové dali k hranici s Maďarskem značky zákaz vjezdu; in: Právo, 22. XII. 2007.
Kancléř mírnil obavy Rakušanů; in: Lidové noviny, 21. XII 2007.
26
Název: Premiéru hry o Fritzlovi provázela ve Vídni bezpečnostní opatření; in: novinky.cz, 24. II. 2009
<http://www.novinky.cz/kultura/162257-premieru-hry-o-fritzlovi-provazela-ve-vidni-bezpecnostni-opatreni.html>.
Elisabeth v TV o Fritzlovi mluvit nebude; in: MFD, 20. V. 2008.
27
Krausová, K., Vídeň pořádala taneční Streetparade; in: ČTK, 14: VIII. 2010.
28
Security Companies.eu: Organisationen Österreich <http://www.security-companies.eu/securitycompanies.php?type=associationscontent&language=ger&associationstype=austria_d>.
29
Verband der Sicherheitsunternehmen Österreichs <http://www.vsoe.at>.
30
Nejedná se přitom o zaměstnavatelskou asociaci v pravém smyslu slova, ale spíše o platformu pro komunikaci s odbory a
prosazování určitých standardů kvality v rámci sektoru (určitá certifikace – viz ilustrace nálepky – která by přivedla více
zákazníků k jejím členům). Struktura Svazu se dělí do tří sekcí (elektronické zabezpečovací prostředky, mechanické
zabezpečovací prostředky, ostatní ostraha).
25
10
Rakouský svaz detektivů (Österreichischer Detektiv
Verband, ÖDV):31 Uskupení, zaměřující se na udrţení kreditu
a kvality sluţeb soukromých detektivů v Rakousku. Svou
tradici vztahuje zpět aţ k roku 1949.
Rakouská certifikační centrála pro bezpečnostní techniku
(Österreichische Zertifizierungsstelle Sicherheitstechnik,
ÖZS):32 Jedná se o certifikační platformu pro produkty
elektronického zabezpečení (vzniklou roku 1993).
Odborové platformy v Rakousku, související s oblastí soukromé bezpečnosti
Sociální dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se v Rakousku většinou
odehrává bez zasahování ze strany státu. Stěţejními tématy dialogu jsou mzdy a
délka pracovní doby. Do dialogu jsou zapojeny de facto dominantně níţe uvedené
odborové a odvětvové centrály:
Rakouská odborová federace (Österreichischer Gewerkschaftsbund, ÖGB).
Střechová platforma, jediná, která disponuje právem na zapojení se do kolektivního
vyjednávání se zaměstnavateli.33 Jednou z jejích „podmnoţin“ je Odborový svaz
pro oblast obchodu, přepravy a dopravy (Gewerkschaft Handel, Transport,
Verkehr, GHTV). Svaz zahrnuje „modré límečky“ v oblasti dopravy, obchodu, ale i
velký podíl personálu soukromých bezpečnostních sluţeb. Platforma pokrývá
odhadem okolo 37 800 osob.34
Všechny firmy v Rakousku jsou ze zákona členy Hospodářské komory Rakouska
(Wirtschaftskammer Österreich, WKÖ).35 Jednou z „podmnoţin“ WKÖ je Odvětvová
asociace pro podnikatele v oblasti přepravy zboží (Fachverband für das
Güterbeförderungsgewerbe, FG, „Transporteure“).36 Ta pokrývá transportní firmy
s vozidly pro přepravu nákladů převyšujících 3,5 tuny – včetně některých firem,
zabývajících se oblastí přepravy peněz a cenností. Přepravu peněz a cenností
vozidly o nosnosti vyšší neţ 3,5 tuny pokrývá jiná „podmnoţina“ WKÖ, kterou je
Všeobecná odvětvová asociace obchodu (Allgemeine Fachverband des
Gewerbes, AFG).
Chcete vědět více:

Přehled některých firem, aktivních v oblasti poskytování sluţeb soukromé
bezpečnosti v Rakousku.37
31
Österreichischer Detektiv Verband <http://www.oedv.at/wordpress/>.
Österreichische Zertifizierungsstelle Sicherheitstechnik <http://www.oezs.at/>.
Österreichischer Gewerkschaftsbund <http://www.oegb.at>.
34
Internetové stránky a kontakty jsou koncipovány na zemské úrovni. Ústředí sídlí na adrese Teinfaltstrasse 7, 1010 Wien.
35
Wirtschaftskammer Österreich <http://portal.wko.at>.
36
Fachverband für das Güterbeförderungsgewerbe <http://portal.wko.at/wk/startseite_dst.wk?angid=1&dstid=337>.
37
Protection and Security Services: Austria <http://business-advice-other-services.europages.co.uk/business-directoryeurope/did-24/hc-21638/cc-aut/austria/protection-and-security-services.html>.
32
33
11