Speech by Gorbachev at the Warsaw Treaty Summit in Moscow

~
~
869
Gl-l,
./...1
.;of
. .1?li;lolia;
f
v Y S T 0 U PEN
generalniho tajemnika UV Komunisticke
soudruha M. S.
Vazeni. soudruzi
Dnesni
covnf
.1V[d
strany Sovetskeho svazu
GORBA~OVA
t
nase
setkarif ma zvlastnf,
slavnostni
a zaroven
pra-
charakter,
Setkali
jsme
$~, abychom
prodlouzili
pldlnost
Smlouvy
0 pra-
",
telstvf,
"
spolupraci
a vzajemne
pomoci.
"
E'rodlouzili
ni, jak byla
uzavrena
v takovem
zne"-
.
\
prave
zde, ve. Varsave,
pred
triceti
Iety.
\
Podruhe' se tak rodi
politicky
a obranny
svazek.
,
.
Kdyz
nas vyzkouseny
se s od?tuperncasupodivame na ty slozite otazky, ktere
jsme museli resit, muzeme s plnym opodstatnenirn ucinit zaver:
S.mlouva obhaj ila svoje
predevsim
jednotou
dej inne predurcenf.
cinu,
,
..
'Vy, jsme
zmarili
socialtsticke
pokusy'
~ak to vyzaduje
duch a text Smlou.,-
imperialismu svrhnout nebo "rozmeHnit"
zfi~e~f v ~€ci
jine z bratrskych
zeroi.I saucasne
.
"krizacke
tazen.:C" prati
no imperialist.tckou
tvrdou
socialismu
reakcf,
'
v te podabe,
da se rici,
vuli.
'"\:
narnzilo
jak bylo zamysle"na nasi jednotnou,
jIJI,
-
2
.,.
Po triceti letech aktivni einnosti Varsavske smlouvy se
upevnily pozice socialismu v Evrope i ve svete. Upevnila se suverenita clenskych statu, spolehlive je zarueena nedotknutelnost
jejich hranic. Kazde z bratrskych stran nas svazek pomohl splnit
svatou povinnost vuei narodu sve zeme
rovou
tvure!
.
-
vytvorit podminky pro mi-
praci.
../(11/)
r"
DaleJ V odpovecr na predlozenou
nam vojenskou
leenym usilim vyresili ulohu historickcho
jsme vojensko-strategicke
vyznamu
vyzvu
-
jsme spo-
dosahli
rovnovahy s NATO. Nebylo to vubec jedno.
duche.
r
Vzdyt imperialisticke mocnosti meli strategiekou prevahu a
l presilu v jadernych zbranieh. I behem vseeh teehto let pokracovaly v zesilovani vojenske moei. a to vyraznejsi je uspeeh nasieh
zemi, naseho svazku. Vojensko-strategieka
podminkou bezpecnosti
soeialistiekyeh
rovnovaha je nezbytnou
statu. Rozumi se, ze zabez-
peceni vojenske rovnovahy si vyzaduje a, jestli se situaee nezlepsi, jeste si vyzada od nas nemalo prostredku
soeialistieke vymozenosti
.
vee,
;ejiz
ubranitnelze.
a usili. Bez toho
A to je nase spolecna
.
uspeeh
zavisi
na prinosu
kazde
zeme.
Na zaver; Varsavska smlouva mela hluboky vliv na upevnovani
pratelstvi a spolupraee bratrskyehze~i
a narodu. Jeji cinnost
je zivou praxi soeialistiekeho internaeionali3mu. Dala vyznamny
impuls upevnenf svazku ve vsech sferaeh vzajemnyeh vztahu smluvnieh statu. Po trieeti leteeh se stal meehanismus politieke a vojenske spolupraee vsestrannejsim a efektivnejsim i v ramci samotne Smlouvy. Je jasne, ze to, ceho bylo dosazeno nelze povazoyat
za konecne. Jak vseehni chapeme, formy a metody se budou i nadale
zdokonalovat, stejne jako se zdokonaluje a eelkove rozviji nase
spolupraee.
Varsavska smlouvy existuje tretinu stoleti a eelou tu dobu.
je v Evfbpe mir~ sarnozfejme, neni to pouha shoda okolnos~
Kas
s~
moznosti aktivnihoboje proti vojenskehrozb~.
Je hnaci silou konstruktivnieh
idei, zamerenych na uvolneni Aome-
zovani zbrojeni, na rozvoj eeloevropske spoluprace a vztahu miroveho souziti. Jeho rostouci vaha v mezinarodni politice ma pozitivni
vliv na eelosvetove
ovzdusi. Jeho dusledny kurs podporuje upevno-
\
vani pozic vsech mirovych, pokrokovyeh
a antiimperialistkych
silo
-3 Ale ne vse na tomto svete
organizovany,
ni
odvetu.
bohuzel,
silny
a zkuseny
Citelny
zlom
~
nenastal.
Pravieaci
Z toho
vyplyva,
Samotne
jic
tyee
I'
v oblasti
zbrani,
se
dostat
potencialu,
case
k objektum.
.ktery,
....
1:f¥ dov21Jl~asahovat
Jeden
zatirn
svedei
0 tom,
reakeni,
"
dgresivni
NATO a v Japonsku.
letech
budeme
mit
oslepeni
i nadale
antikomunismem
aspektu,
znovu
a naivne
a techniky
spoleha-
a v technologii.
Tornu
prv~ho,
zakladal
odzbroju~
na vysoke
dosazeni
cile,
Tomu take
slouzi
blizice
spoei-
prevahu,
potencialu
by se
nebezpeci
ziskat
presnosti
schopnosti
nepozo-
zVJsovani~jaSier~
se co do nieive
voj ska Varsavske
smlouvy
j~b )esta~7¥.
Tomu j sou nyni podrizeny
prace
zvaneho velkorozmerneho
systemu protiraketove
kosmickych
z:brani.
zbrojeni,
situaci
'sily
jadernemu,
do cele
hloubky
-
-
Proe
0 social-
zemich
snazi
ktery
kratkem
snazi
i v jinych
vytvoreni
uderu,
nam stoji
politice.
vedy
programy
modernich
dominuji
jsou
ve svetove
jaderneho
rovane
kteri
se
.Reagana
vojensko-strategickych
poJfi~
jiciho
ton
Proti
v mezinarodni
znovuzvoleni
ze USA a NATO se
na prulom
jsou
neho
udavaji
na silu
va v tom,
ktery
USA state
s temi,
Co se
nepritel,
ze v nejbliz~Hch
co do eineni
spolehaji
na nas.
k lepsimu
ze v poliflckemzivote
kruhy.
zavisi
se Pentagon
rozpoutane
za druhym
strategickych
na vytvoreni
tak
obrany a utoenych
dere do kosmu ? Protoze
Spojenymi
zarazovali
zbrani.
staty,
jim
USA do vyzbroje
Ale
ani
jeden
je-
zavody
v jadernem
nedaly
zadne
nove
systemy
vyhody.
utoenych
z nich jim nepridal ani
neprida jistoty ve vlastni nezranitelnost.
.
Na jejich einy davame
.
srovnatelnou
valce
ztraceji
V
.
odpovec.
Nadeje
USA a NATO na vitezstvi
smysl kvuli nevyhnutelnosti
techto
podminkach
no~asti,
v jaderne
jaderne odplaty.
kde chteji Spojene staty
dosahnout rozhodujici vojenske prevahy nad zememi socialismu,
bylvybran
,
vesmir.
Sazi
se na mozmost
predehnat
Sovetsky
svaz
.~-
vytvoreriim
utoenych
kosmickych
zbrani.
strany, pokryt uzemi uSA--viceurovn~ou
Vytyeuje se .cil, z jedne
protiraketovou obranou
..
[ :0 :~:n:::V
ru,
ureene
~:V:S::r::::~:~: t~ :;;~e::n ::~:::1 s:d::~l:d:O:r~:e
~esmi-
k nieeni objektu na zemi a na mori, ve vzduchu
i ve vesmiru. V tom je skutkoya podstata reaganovskeho
"hv~zdnych valek". Takove je realne nebezpeci.
-jrM
planu
'.
,...
-
4
"':"-
..
Fakticky vyroba konkretnich modelu utocnych kosmickych zbrani v USA jiz zapocala. Jsou na ni vycleneny velke dotace. V laboratorich a na strelnicich se vyvijeji zbrane pro vesmirne val-
ky
-
chemicke a rentgenove lasery, elektromagneticka
stihaci rakety jrakety - perechvatcikyj,
Ubezpecuji
novsky
program
nejsou
zakazany
z roku
1972.
nas,
ze zminene
- neprekracuje
Dohodou
prace,
ramec
0 omezeni
~o je otevreny
protidruzicove systemy.
stejne
-
jako cely reaga-
vedeckych
systemu
vyzkumu,
protiraketove
ktere
obrany
podvod.
Je dobre znamo, ze pri vyrobe modernich
vyzkumu je rozhodujici
dela,
zbrani prave etapa
vzdyt 90 % prostredku
na vedecko- vyzkumne a ~kusebne-konstrukterske
se pouzije
prace a jenom
10 % jde na doladeni a kontrolni zkousky. Krome toho je znacne
obtizne urcit ten kriticky moment, kdy tyto prace prechazeji
do stadia prakticke vyroby bojove zbrane. Muze zde byt pouze
jedno krib~rium
- k cemu smeruji,
s jakym cilem se provadeji.
Dohoda nezakazuje pouze vyzkum, ktery je spojeny se zdokonalovanim povolenych
protiraketovou
omezenych systemu PRO. Ale zakazuje rozvijet
obranu na uzemi cele zeme, a take vytvaret
a zkouset systemy a komponenty PRO se zakladnou ve vesmiru.
To znamena prave to, na co jsou zamereny "vyzkumne" prac~ USA.
Z toho vyplyva,
ze jsou v rozporu s Dohodou.
Ano, v Sovetskem svazu-se take provadeji ve ~esmiru vedec'F
- <--ke prace vojenskeho charakteru. Avsak ty jsou spojeny se zdokonalova~-rm--kosmickyc1i-SY~frni
vcasneho
navigace a take modernizace
varovani
a rozvedky,
spojeni,
povolenych komponentu protiraketove
fobrany oblasti Moskvy~ Nevyvijirne utocne kosmicke zbrane~ nebudu-
jeme ani protiraketovou obranu uzemi cele zeme. Takze dalsi~
\
podvodem je tvrzeni, ze v Sovetskem svazu jsou provadeny prace,
totozne s americkymi. pevne --=e.~~zime pl~omezene
Dohody z roku 1972.
~--Pokud ale
--.
Spojene staty budou pokracovat
v pripravach
k "hvezdnym valkam", a jeste navic do nich zatahovat ostatni
.~-_"ffl'a
clenske staty NATO a Japonsko, budeme nuceni ri'mout
-opatfeni. Pro udrzeni vojensko-strategicke rovnovahy a spolehli-
ve
zajisteni
bezpecnosti nasich zemi budeme muset vyvijet
~~"
~~~
-5
--
odpovidajici
gicke
kosmicke zbrane
jaderne
.,
-
.-"
sily.
Realizace
a soucasne
K tomu musime
zdokonalovat
byt pripraveni.
svoje
----
strate-
americkych planu by skrtala drive dosazene dohody
v oblasti omezovani
zbrojeni a narusovala
stujici a uznavanou
souvislost mezi strategickymi
nyrni zbranerni. Nevyhnutelnym
by tak objektivne exidto~nyrni a obran-
vysledkern by byl bezprecedentni zavod
ve zbrojeni ve vsech oblastech a destabilizace
celkove strategicke
situace ve svete, ktera se zaklada na vzajernne zdrzenlivosti.
Proto take otazka, jestli se podari zabranit vyvijeni jadernych
kosmickych
zbrani, rna prvorady vyznam. predevsim na jejim reseni
zavisi i rnoznost snizeni jaderneho arzenalu.
Tak stoji otazka i na jednanich v ~eneve.pokud USA budou
c:
souhlasi
t s jednanim
0 uplnern
fI"'~",{"."..."..."..,
,-",,
,~---,,
~-
hlavicvsech
nosi~u
samotnych.
dernych
snizeni po~tu strategickych uto~-------
zbrani
strategickych
nosi~u,
Konstruktivne
by mohla
stredniho
doletu
NATO
tak i celkoveho
byt resena
a SSSR,
ciprocity uplne zbavit Evropu jak jadernych
".."
""
'-
navrhu,
neve,
jenom
v prvnim
-'rizac~,
i otazka
ja-
- na zaklade re-
~
zbrani stredniho do-
--
letU, tak i taktickych.
~'_."'-----0 obsahu nasich konkretnich
jsme
po~tu
to znarnena snizit
jejich po~et na dohodnutou uroven a jeste lepe
.(!!';;,
zbrani,
,-
Toto snizeni by se tykalo jak celkoveho po~tu jader-
~¥_C:J:1.,~-~.:L
nych
ko-smickych
-
".,
otevre se cesta k radikalnimu
-
.
;a:kazu' u'to~nych
vas
kole
.
-~
informovali.
rozhovoru
Mohu
projevila
~--.
ktere
dodat,
nezajem
;
jsrne ueinili
v ~e-
ze amer~cka~strana
vazne
jednat
0 demi11t~-
a co se tyee jadernych zbrani - tvrdosijne prosazo-
vala svoje stare, neprijatelne navrhy. Spojene staty se fakticky
snazi ustoupit od predmetu a cilu rozhovoru, jak bylo dohodnuto
v lednu v ~eneve, coz muze tyto rozhovory zavest do slepe ulieky.
Celkove prvni kolo nevzbuzuje optimisrnus. Tezko rici, jak
se jednani budou vyvijet dale. Ze sve strany bude Sovetsky svaz
i nadale einit vse pro jejich uspech. Davajic najevo dobrou vuli,
II
prisli jsrne nedavno s novou iniciativou. Jednostranne je do listor
padu 1985 zastaveno rozrnistovani raket SS-20 a take operativne t!ktICk-i~h raket ~vyseneho '&;letu na uzerni NDR a CSSR.
<CC
"'..
-
Chtel
prvni
bych Vam,
soudruzi,
negat.ivni reakce
li k posunu;
uvidime,
pro ne moznost
jovani"
6 -
podekovat
americke
co reknou
jeste
jednou
strany
za podporu
je znama.
evropske
uvazit
naseho
Uvidime,
nedojde-
zeme NATO. Vzdyt
svoji
linii
ve vztahu
kroku.
je to
k "dozbro-
.
0 uspechu rozhovoru se pochopitelne
bude rozhodovat nejen
v sale zasedani. V mnohem zavisi na vseobecne mezinarodni atmosfere, na proudech, ktere v ni budou prevazovat,
na protiraketovem
hnuti, zvtseni jehoz aktivity by bylo citelntm faktoremvlivu
na politiku vladnoucich
kruhu Zapadu.
Mame za to, ze navrat k normalizaci a k ozdraveni situace
je moznt. Bojovnost Reagana.se negativne odrazi na jeho postaveni, Washington
musi poeitat s tlakem, ktertm na neho na Zapade
pusobi vseobecne
znepokojeni, vyvolane rustem vojenskeho nebez-
peei. Ve vladnoucich
kruzich samotne Ameriky, a uz vubec nemluve
0 zapadni Evrope, jsou i zdrave uvazujici politikove.Burzoazii
neni vubec cizi pud sebezachovy. V techto podminkach ma nami
navrzent sirokt komplex konstruktivnich
za jejich.realizaci
navrhu a duslednt boj
obrovskt vtznam.
Ukolem nasi dnesni schuzky neni posoudit podrobne vsechny
otazky situace v Evrope a mezinarodni politiky. Tim spise, ze toto bude vlastne predm~tem radne schuzky Politickeho poradniho
vtboru na podzim v Sofii. Ale 0 nektertch znich
bychom vas chte-
li prece jenom v kratkosti informovat.
Predevsim 0 sovetsko-~mericktch
a princip~alni~Pif.
a prub-i'fsktm
kamenem
vztazich. Zastavame tvrdou
Nezbytnou podminkou
pr ipravenosti
USA
jejich zlepsovanr----
k ser ioznimu
dialogu
s nami zustava zachovani principu rovnosti a stejne bezpeenosti
a nevrnesovani
I
Kdyz
"
R~,ag~
~
se do vnitrnich
byl v breznu
Sush
L
5 n~yr~_I}avstivit
z;:Uezitosti
v Moskve,
z americke
.'>
'---'_,,"_hh.""'~"-~"""""'~
se mohl odvolavat a tim uklidnovat
strany.
tak me predal,poselstvi.
Washington.
sve urnysly. 'Z~jima ho predevlim
USA.
statu
Pochopitelne,
~
Reagan
rna
'.-'
sam fakt setkani, na ktere by
jak Amerieany, tak i spojence
7
-
peclive
by nyni
zvazujeme
mozn~
-
vschna
i nesouhlasit
Fro a proti.
se setkdnim
Samozrejme,
s Reaganem.
b~lo
Duvodu
\
k tQ~
.
mu je dost. Otdzko~ neni ?en charak~er zndmych vy~toupeni americk~ho prezidenta,
neprdtelsk~
ale spise sarna podstata
socialismu
a miru. Nicm~nese
jeho politiky,
rid {me tim, ze jakdko~
liv nadeje na prekondni . soucasneho napeti mus! byt
Vy~
,
. vyuzita.
\
uzita predevsim k tomu, abychom nasii vzdjemn~ pochopeni v nej~
odstraneni
hrozby valky, zkroceni zdvodu
aktudInejsim probl~mu
~
ve zbrojeni. Takto orientujeme pripravu schuzky a jeji uskutecneni, Je mozn~, ze jejim vysledkem
nebudou
konkretnf velke doho.
.
dy. Dulezite
je, aby dala impuls zlepseni nas~ch vzajemnych
.
~
vztahu v zajmu miru a mezinarodni
bezpecnosti~
~o dukladn~m zvdzeni toho vseho jsme se v poselstvi prezi~
dentu USA vyslovili v principu pro sovetsko-americke setkani
~
,"'
:'
I
~--"","
na nejyyssi urovnt a otazku mista a casu jsme prozatfrn nechali
otevrenou~ vefime, soudruzi, ze z vasi strany se takovato linie
.
ve vztahu k USA setkd s pochopenim
Nesldbnouci
pozornost
V ramci
..
a podporou.
Varsavske
smlouvy
vzdjemn~ soucinnosti v evropskych zalezi.
.
venujeme
Velkou pozor-
nost venujeme usili kazd~ bratrske zeme, kte~e nuti vladnouci
C
'--
kruhy zapadni Evropy zauiimat realisticilisi
.
p6~,ice, jednat
ve prospech ozdraverii situace,
To je 0 to vyznamnejsi,
ce a yyzaduje
jejich
kaji. je vyhodami
podporu
vyplyvajicimi
ze Washin~ton
pro plany
,
tvrde
na militarizaci
ze spoluprdce
.
technologie
naleha
na spojenkosmu.
'\
pri vyvoji
Ld-
nejnovejsi
.
a sliby velkych objedridvek. Jednota tridnich zajmu
a nendvist k socialismu, ruznorodd zdvislosti na USA
-
to vse
\
samozrejme ddvd 0 sobe vedet. zdpadoevropsti clenov~ NATO maji
syuj, a to vyznamny podil na pokracujicim rozmisfovani americkych
jadernych raket prvniho uderu na sv~m uzemi, na zostreni mezinaroani situace a na rustu ho:cecn~ho zbrojerii. 0 tom si nedelan:e
iluze~
Nicm~ne sarno postaveni techto zemi je nuti ocenovat situaci
a pristupovat ke vztahum s nami pod vlastnim zornym uhlem, ktery
ne vzdy a ne ve vsem odpovida americkemu. Neni zapomenuta zkusenost z uvol~ovani v 70-tych letech, .kter~ dalo citelne vyhody
8
~
":,,.
zapadn! Evrope, ktera si t!rn upevnila sve pozice ve vztahu k USA.
Objevily se nyn! i pr!znaky pran! vest zalezitosti srnerernk ozdrayen! politickeho ovzdusi. To jsrnevycitili i v prubehu setkan!
s predstaviteli
zapadoevropskych
zerni v Moskve a ta~c v Londyne,
Rime, Madridu a dalsich hlavn!ch mestech.
v lete uplyne 10 let od podepsani Zaverecneho aktu celoevropske porady a v Helsinkach je planovano
telu vsech ucastnickych
statu. V zapadni Evrope se vyslovuj!
pro to, aby se uskutecnilo na reprezentacni
ze by stalo~a
setkan! predstavi-
zvazeni ulo~it~inistrum
tuto otazku s prihlednutim
urovni. Je zrejme,
zahranicnich veci prornyslet
k vyvoji situace. V kazdern pripade marne
zajem stirnulovat nalady ve prospech odzbrojeni.
~
Kratce,
fLtI';
jestlize
mluv!me
0 hlavnich
smerech
nasi rnezinarod-
ni politiky, je treba rici, ze clenove VS v
'
l~ckou
ofenzi~u. Kazda zeme pochopitelne vyuz!va svych moznost! a svych kontaktu. Hlavni je postupovat koordinovane, v jednotne linii a vychazet z jednQho spolecneho cile
-
upevneni po-
zic socialismu a zabezpecen! miru.
Nyni
jeste
0 jedne
otazce,
vsichni prikladame vyznam
ktera
- 0 vztaz!ch
je s tim .spojena a ktere
s Cin~:)U.Jak si vzpomina-
te, nase zeme se obratily k cinskemu veden! s navrhem spolupracovat v boji za odvracen! jaderne valky. Je znama i negativni
odpovea Pekingu. Nicrnene povazujeme
za uzitecne pokracovat v na-
stoupene linii, hIed at moznosti soucinnosti
s Cinou v otaz~ach
obra.ny m!ru, a tim vlastne hajit zivotnf zajrny vsech socialistickych zemi.
Nedavno v Moskve skoncilo radne kolo sovetsko-cinskych konzultac!. Znovu prokazalo, ze v ekonomicke oblasti a v€ sfere
kulturn!ch
styku jsou urcite moznosti dals!ho rozvoje. Avsak
v oblasti politicke, a to je koneckoncu hlavni
stavitele
cinske
0 prani
opet
vedeni
vazne
Budoucnost
dale
vyzdvihuj!
nen!
zlepsit
ukaze,
uvazovat.
zatim
sve zname
priprave~o
sovetsko-cinske
dojde-li
k nejakemu
-
c!nsti pred-
ntri prekazky".
podporit
vztahy
posunu.
Je jasne,
ze
sva prohlaseni
praktickyrni kroky.
podle
toho buderne
"':'
Vazeni
soudruzi
9
-
!
Nase zeme musi res it problemy sveho rozvoje ve slozitych
podminkach
stretu s imperialismem. Bez oh1edu na mnohe rozpory,
ktere jej rozpo1cuji, proti socia1ismu zpravid1a pusobi s jednotnym
strategickyrn
zarnerern. Po1iticke
manevry
a nat1ak,
sliby
eko-
nomicke podpory nebo naopak bojkot a "sankce", ideo1ogicka diverze, to.vse pouzivaji k tomu, aby nas rozde1i1i a oslabi1i.
Je jasne, ze koordinovanemu
t1aku na socialismus muzerne
odolavat tim uspesneji, eim aktivnejsi bude jednani kazde zeme, eim tvrdsi bude spoleeny odpor. Pokud tomu tak nebude, pak
vysledkem muze byt oslabeni jednotlivych easti naseho spo1eeenstvi a
nebezpeci novych primych pokusu pod1omit socia1isrnus.
Co je podle naseho mineni v teto situaci potrebne ? predevsirn
m~\mum
Jsme
/
I'
c11~"pry
~Te ~TztM7.i("'n
mezi
proto,abychomrepodrobne
sadnich
vecech
pro to, abychom
navzajem
a lepe koordinova1i
--~
oteVteng- posuzova1i
vzniknou a vypracovavarr
~<""'~"
vcas odstranova1i
r
. vzniknou,
vedeninLJ2.ratrsk~
~
>
informovali
sva prakticka
str~n
a zerni.
0 vsech
jednani.
zaJsme
rozdily v nazorech pokud
-
~-"-"
"'
spo1eeny postup. Jsme pro to, abychom
"-~---"-""'>---
-.
vzajemne vyhrady a resili nedorozumeni pokud
tak aby se mezi nami nehromadi1o
nepochopeni ei poci-
ty khvdy.
J
Je jasne, ze kazda bratrska strana samostatne ureuje svoji
po1itiku a zodpovida za ni pred svym narodem. Spolecne s tim
zkusenost potvrzuje,
a efektivneji,
ze narodni ukoly jsou reseny rychleji
jest1ize jsou pritom brany na vedomi ukoly .a ci1e
ce1eho spo1eeenstvi a jest1ize maji podporu v nasem spo1eenern
potencia1u.
Pres zvlastnosti kazde z nasich zemi, jejich rozdi1-
nou ekonomickou
uroven, ruznou ve1ikost ei historicke a narodni
tradice mame jedno spoIeene
-
nase
tridni
zajmy.
Kdyz jsme se nedavno setka1i v Moskve, zazn~1,spo1ecny nazor,
ze je nutno zdokona1ovat nasi politickou spolupraci. Za uziteena
byla oznaeena setkani
genera1nim tajernniku a 1. tajemniku ustred-
nich vyboru. Sovetske vedeni pIne souhlasi s mys1enkou podobnych
.
.-
- 10 -
setkani,
zovat
na kterych
a resit
0 tom,
aktualni
i generalni
socialistickeho
pripade
statu
problemy.
ze by se v zavislosti
ni ucastnit
zemi
by se mohly,
nenahrazovalo
Varsavske
bez
zbytecneho
V budouenu
na resene
tajemnici
spolecenstvi.
porady
protokolu,
je mozno
problematiee
UV bratrskyeh
uvazovat
mohli
jedna-
stran dalsieh
To by poehopitelne
Politickeho
posu-
v zadnem
poradnihovyboru
clenskych
smlouvy.
Soudruzi, shromazdili
jsme se v predvecer 40. vyroci vi-
tezstvi nad .fasismem, v predvecer vyznamne historicke udalosti,
se kterou je nerozlucne spjat vznik socialistiekeho
spolecenstvi.
Kolem tohoto data ~rcite kruhy na Zapade rozvinuly spekulativni manevry. Vselijak jsou falsifikovany
prave priciny vzniku
valky, je popirana rozhodujiei uloha SSSR pri porazee fasismu
a prinos komunistu a vlastencu tech statu, ktere se staly socialistickymi.
Jsou zpoehybnovany
politieke a teritorialni reality,
ktere vznikly v Evrope. Farizejsky je nabizeno tema "smireni" ,
kterym se zakryvaji revansistieke
ambiee Bonnu. Ve skutecnosti
nikdo nedela vice nez nase zeme pro upevneni vzajemne uety
a pratelske
a mirove spolupraee mezi narody. Ale s idejemi revanse
a pozadavky
na prehodnoeeni
vysledku 2. svetove valky, "smifeni"
neni mozne. Hlavnim ukolem je pravdive informovat lidi 0 minule
valee, 0 pouceni z ni a 0 velikem osvoboditelskem
Vazeni
soudruzi
vyznamu Vitezstvi.
!
Dnesni vymena nazoru bude zrejme pro nas pro vseehny dulezita
jeste z jednoho hlediska. Nyni je obdobi sjezdu. Maoarsti a rumunsti komuniste uz fadne sjezdy uskutecnili
a my jim blahopfejeme.
KSSS a ostatne bratrske strany se aktivne pripravuji na sva nejvyssi fora, rozpracovavaji
vyznam zkusenos~vsech
dlouhodobe programy a plany. Tady maji
bratrskych stran a my je pecliv~ studujeme.
Znate materialy dubnoveho plena, ktere stanovilo termin
svolani XXVII. sjezdu KSSS a jeho program. I kdyz nepoustime
ze zretele vsechny ostatni stranky nasi cinnosti, zvlastni pozornost venujeme hospodarske sfefe, intenzifikaci vyroby a konkretneji - vedeckoteehniekeho
pokroku. Pro nadchazejici
me tuto linii za generalni.A
leta povazuje-
to jak z hlediska vnitrnich potreb
11
-
~:..,t;'
-
zeme, tak i proto, abychom mohli celit svetu kapitalismu,vcetne
obranne sfery. Realizaci nasich narodohospodarskych ukolu pevne
spojujeme se socialistickou ekonomickou integraci a s realizaci
spolecnych opatreni vypracovanych
Vsechny socialisticke
ekonomiky.
Samozrejme
na ekonomicke porade.
zeme resi problemy
intenzifikace
je resi ruznymi metodami,
s prihlednutim
k narodnim specifikam. Uzitecnost a zduvodnenost konkretnich
opatreni, je podle naseho nazoru urcovana predevsim tim, jestli
jejich vysledky vedou k upevneni socialismu v ekonomicke, poli~
tickei
socialnf oblasti.
V cern je zdroj
postupu
po vytycene
Je to vernost
listickemu
drzet
ceste
sily,
marxismu-leninismu
prapor,
smlouva,
socialistickych
v cern je garance
? Pro nas komunisty
internacionalismu.
vysoko
Varsavska
nasi
Budeme
spojuje
proto
se zrodila,
zivotni
trvaleho
je odpovea
a neotresitelna
pod kterym
ktera
naseho
oddanost
soudruzi
jasna.
socia-
i nadale
zije a pracuje
zajmy
narodu
bratrskych
statu.
Dovolte, soudruzi, zaverem vyjadrit uprimne podekovani
nasim polskym hostitelum
za srdecnou pohostinnost
a za vytvore~
ni dobrych podminek, ve kterych probiha dnesni setkani.
Dekuji za pozornost