Japonsko

Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci
Japonsko
Jan Novák
1N
2012/2013
Japonsko
Obsah
1.Základní informace..................................................................................................................3
1.1.Historie............................................................................................................................4
1.2. Přírodní poměry..............................................................................................................4
1.2.1Povrch.......................................................................................................................4
1.2.2Podnebí.....................................................................................................................5
1.3.Fauna a flóra....................................................................................................................6
1.4.Státní zřízení a administrativní členění............................................................................6
1.5.Hospodářství....................................................................................................................7
1.6.Náboženství.....................................................................................................................8
2.Zdroje......................................................................................................................................9
2
Japonsko
1 Základní informace
Ilustrace 1: Vlajka Zdroj: maps.com
Mapa 1: Mapa Japonska Zdroj:
freeworldmaps.net
Rozloha: 377 915 km2 (61. na světě)
Počet obyvatel: 127 mil. (10. na světě, odhad 2010)
Jazyk: japonština
Náboženství: šintoismus 83,9 %, buddhismus 71,4 % (mnoho lidí věří v obě formy náboženství)
Hlavní město: Tokio
Státní zřízení: konstituční monarchie
Panovník – hlava země: císař Akihito (korunován 7. ledna 1989)
Časové pásmo: +8 hodin
Měna: japonský jen
Administrativní dělení: 47 prefektur
3
Japonsko
1.1
Historie
Původ obyvatel Japonska dosud není zcela vysvětlen. První osidlování Japonska proběhlo ve starší
době kamenné. Důvodem byl pokles hladiny moří, díky kterému se vytvořilo suchozemské spojení se
Sibiří a Koreou.
Za první skutečné obyvatele ostrovů se považují Ainuové, kteří dodnes přežívají na ostrově
Hokkaidó. Nejstarší důkaz o japonském císařství se datuje do roku 297 n. l. Po celou dobu císařství je u
moci stejná dynastie, která je proto nejstarší vládnoucí dynastií na světě. Od 12. až po 19. století je v
Japonsku faktická moc. V tomto období je Japonsko rozděleno do čtyř vrstev: samurajové, rolníci,
řemeslníci a obchodníci. V minulosti se střídala období absolutní izolace od okolního světa a naopak
období okouzlení cizími kulturami. Největší vliv na japonskou kulturu měla kultura čínská. Japonsko i
díky velice čilým obchodním stykům přejímalo z Číny umělecké prvky, písmo, náboženství a mnoho
dalšího.
Okouzlení západními státy vrcholilo v 16. století, poté nastává další období absolutní izolace, které
trvalo až do roku 1867. V tomto období musel císař modernizovat ekonomiku i administrativu. Jednou
z nejdůležitějších reforem bylo zrušení tradičního rozvrstvení obyvatelstva. Další reformou bylo
nastolení formální rovnoprávnosti pohlaví. Po vojenské kapitulaci v roce 1945 byl císař přinucen
veřejně popřít svůj božský původ a v roce 1947 byla přijata japonská ústava.
1.2
Přírodní poměry
1.2.1
Povrch
Japonsko je ostrovní stát, který je tvořen přibližně 4 tisíci ostrovy. Ostrovy jsou většinou pouze
vyčnívajicí vrcholy sopek a jsou tak velice malé. V Japonsku jsou pouze 4 velké ostrovy, které se
jmenují Honšú, Kjúšú, Hokkaidó a Šikoku. Japonské ostrovy se táhnou přibližně v délce 3000
kilometrů a mají tvar půlměsíce.
Ostrovy se rozkládají ve východní části Asie, mezi ostrovem Sachalin a jižní špičkou Korejského
poloostrova. Japonsko je země, která je silně zalesněná, najdeme zde poměrně vysoké hory, které
dosahují výšky přes 3000 m n. m, ale také propasti a prolákliny. Protože se zde nevyskytují nížiny s
velkými říčními toky, většina Japonců obývá pobřežní oblasti. Hory zabírají přibližně 80 % rozlohy
ostrovů. Hory se vytvářely hlavně v třetihorách. Nejvyšší pohoří jsou takzvané Japonské Alpy, které se
rozkládají na ostrově Honšú. Pro hory v Japonsku je charakteristický jejich velmi příkrý sklon, který
bývá kolem 15°. Nejvyšší horou je dnes již vyhaslá sopka Fuji, která dosahuje výšky 3776 m n. m.
4
Japonsko
Povrch Japonska je považován za jednu z tektonicky nejneklidnějších oblastí světa. Ročně postihne
Japonsko asi 2000 zemětřesení. Většina z nich jsou ovšem tak slabá, že je zachytí pouze přístroje, ale
jiné jsou tak silná, že způsobují velké škody.
Japonsko
je
od
pevniny
odděleno
Japonským mořem, které je místy hluboké
až 4 200 metrů. Na jihozápadě jsou ostrovy
odděleny Korejským průlivem a v tomto
místě
jsou
ostrovy
nejblíže
pevnině,
vzdálenost od pevniny zde dosahuje 190
kilometrů. Další moře jsou Ochotské a
Východočínské. Japonsko omývá jediný
oceán, a to Tichý.
Japonské řeky jsou poměrně krátké a velká
většina není splavná. Řeky mají většinou Foto 1: Fuji Zdroj: wordpress.com
horský charakter a proto mají díky tání sněhu na horách nejvíce vody na jaře. Mnohem častěji jsou v
Japonsku zastoupena jezera. Jezera se rozkládají hlavně při pobřeží a často jsou od moře oddělena
pouze pobřežními nánosy. Ovšem jezera najdeme i ve vnitrozemí a to například největší jezero Biwa,
které má rozlohu 674 km2. Z turistického pohledu je nejznámějších pět jezírek na úpatí sopky Fudži.
1.2.2
Podnebí
Podnebí je oceanické, vlhké a monzunové. Je taky velice složité. To je zapříčiněno hlavně protáhlým
tvarem ostrovů. Rozdíly mezi klimatem nejsevernějšího ostrova Hokkaidó, který leží v mírném
podnebném pásu, a nejjižnějšího souostroví Rjúkjú, které již leží v subtropickém podnebném pásu,
jsou značné. Další příčinou složitého podnebí je také poměrně malá vzdálenost od asijské pevniny.
Kvůli tomu se nad Japonskem v zimě střetávají chladné větry vanoucí z pevniny s vlhkými a teplými
větry z Tichého oceánu. Proto padá na straně blíže k asijské pevnině daleko větší počet srážek než na
straně druhé, která je výrazně blíže k Tichému oceánu.
Na podnebí mají zásadní vliv i mořské proudy. Sever Japonska ovlivňuje chladný proud Ojašio,
zatímco jih otepluje proud Kurošio. V Japonsku je také obvyklé období dešťů, které trvá většinou od
poloviny června do první červencové dekády. Po období dešťů, nejčastěji na sklonku léta – koncem
srpna a v průběhu září přicházejí tajfuny. Tajfun je atmosferický útvar, který má podobu obrovského
víru, utváří se do obrovských oblaků, které přinášejí silné větry a bouřkové jevy. Po období tajfunů se
obloha vyčistí a následuje poměrně příjemný podzim. Zima není příliš chladná, ani vlhká. Končí
5
Japonsko
koncem února až začátkem března. Průměrná teplota se v zimě pohybuje mezi -9 °C až do +16 °C.
Teploty v létě se pohybují od +20 °C do +28 °C. Podle výzkumu stoupá v Japonsku četnost srážek, což
je pravděpodobně zapříčiněno globálním oteplováním. Průměrný počet srážek v hlavním městě Tokiu
je 1405 mm, nejdeštivějším měsícem je červen a naopak nejsušším měsícem je leden.
1.3
Fauna a flóra
Dvě třetiny povrchu jsou pokryty lesy. V severní části najdeme lesy jehličnaté. To je zapříčiněno tím,
že tam několik měsíců panuje mráz. V jižní části ostrovů i díky teplejšímu podnebí najdeme lesy
listnaté. Jeden ze symbolů Japonska je strom sakura.. Sakura je druh třešně, rozkvétá na jaře, v tuto
dobu má také typické narůžovělé květy. Sakury občas můžeme najít i v takzvaných Japonských
zahradách. Jejich vzhled nespočívá na smršti barevných květů, ale na kombinaci celoročně zelených
stromů s vodou a kameny. K dalším oblíbeným rostlinám patří slivoně, pivoňky a také chryzantémy ,
jejichž květ se dostal dokonce do císařského znaku. Pro Japonsko jsou také typické zakrslé jehličnaté
nebo listnaté stromy - bonsaie. S jejich miniaturizací si Japonci zahrávají již několik staletí. Z kulturních
plodin jsou nejčastěji pěstovány rýže a čajovník.
Japonsko je samozřejmě velmi bohaté na mořskou faunu a flóru. Můžeme zde najít nejen obrovský
počet ryb, ale také například škeble, mušle, chobotnice a sépie. Nejčastěji se vyskytují tuňáci,
makrely, sardinky a lososi.
Oblast ostrova Hokkaidó můžeme přirovnat k sibiřské fauně, ostrov Honšú můžeme přirovnat k
Číně, ovšem nejjižnější oblasti můžeme zahrnout do tropických oblastí. Hlavními zástupci
suchozemské fauny jsou velcí savci, jako například liška a jeleni, ovšem můžeme zde najít i medvěda
hnědého a medvěda himalajského. Zajímavostí je, že zde volně žije Makak červenolící. I když patří
makakové do řádu primátů, tak jsou schopni odolat tuhým japonským zimám a mrazům. K přežití jim
pomáhají také horká sopečná jezírka, ve kterých se makakové s oblibou koupou.
Japonská příroda je poměrně bezpečná. Nebezpeční pro život jsou již zmínění medvědi a také
jedovatá zmije „mamuši“. Pro japonské pohádky jsou typickými zvířaty liška a psík mývalovitý.
1.4
Státní zřízení a administrativní členění
Jak již bylo zmíněno, japonská ústava vstoupila v platnost v roce 1947. Je to demokratická ústava,
která zajišťuje svobodu všem občanům a zaručuje jim jejich lidská práva. Jeden z odstavců v ústavě
také říká, že Japonsko oficiálně nemá svou vlastní armádu.
Japonský císař je považován za formální hlavu státu, která ovšem nemá žádnou výkonnou moc.
Nejvyšší moc má japonský premiér. Kandidát na japonského premiéra je navržen parlamentem, poté,
6
Japonsko
když mu Poslanecká sněmovna vysloví důvěru, může ho císař jmenovat premiérem.
Foto 2: Z Tokia Zdroj: tokio.jp
Zákonodárnou moc má parlament složený ze sněmovny poradců a sněmovny reprezentantů. Dolní
sněmovna má 500 členů, volených na 4 roky, horní sněmovna má 252 členů, volených na 6 let,
přičemž každé 3 roky je volena polovina členů. Členové parlamentu jsou voleni ve volebních
okresech. Volební právo mají všichni občané starší 20 let. Ženy dostaly volební právo v roce 1945.
Nejsilnější a největší japonskou politickou stranou je Liberálně demokratická strana.
Japonsko je rozděleno na 43 prefektur a 4 oblasti. Prefektury byly vytvořeny v 80. letech 19. století
ze správních jednotek, takzvaných provincií. Největšími Japonskými městy jsou, Tokio, Jokohama,
Ósaka.
Největší japonská města
Název
Počet obyvatel
Rozloha
Tokio
13 010 276
2 187, 08 km2
Jokohama
3 573 588
437, 35 km2
Ósaka
2 643 805
222, 22 km2
Zdroj: Zeměpis 7, Fraus.
1.5
Hospodářství
Japonská ekonomika je druhou největší na světě. Na celosvětové produkci má podíl 14 %. Japonské
firmy zaujímají přední pozice například ve finančnictví, elektronice, v chemickém a automobilovém
průmyslu. Nejznámějšími firmami jsou Honda, Suzuki, Sony, Toshiba a Nissan. Ovšem cesta k tomuto
velice vyspělému hospodářství nebyla vůbec jednoduchá. V roce 1941 mělo Japonsko naprostý
7
Japonsko
nedostatek potravin. Tuto situaci zlepšila až reforma o vlastnictví zemědělské půdy a ustanovení
pracovního práva. Další a zřejmě poslední významnější krize, postihla Japonsko v roce 1973. Rostoucí
cena paliv, například ropy, poznamenala japonský průmysl, který byl závislý na dovozu nerostných
surovin. V Japonsku je poměrně malá nezaměstnanost, která činí přibližně 3,5 %.
1.6
Náboženství
Statistiky o příslušnosti k jednotlivým náboženstvím jsou značně zkreslené. To je zapříčiněno tím, že
většina Japonců uvádí jako své náboženství jak buddhismus tak šintoismus. Obě tato náboženství se
prakticky v běžném životě prolínají. Vítání na svět novorozence se provádí podle šintoistického rituálu,
naopak pohřby podle buddhistického rituálu. Křesťanství se v Japonsku příliš nevyskytuje.
Struktura tvorby HDP
2011
Primární
Sekundární
Terciér
Graf 5: Zdroj: WFB CIA
8
Japonsko
2 Zdroje
1. Mapa Japonska. Worldatlas [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z:
http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/asia/jp.htm
2. Japan flag. Maps of World [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z:
http://www.mapsofworld.com/flags/japan-flag.html
3. Paradelle. Weekends [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z:
http://paradelle.wordpress.com/2010/01/30/whats-in-a-name/mt-fuji/
4. Kolektiv - Školní atlas světa. 2. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2007, 1 atlas (175 s.). ISBN 97880-7011-925-9.
5. Kolektiv – Zeměpis - 7. 1. vyd. Praha: Fraus, 2005. ISBN 978-807-2383-047.
9