A.1 - Průvodní zpráva - Mapový portál

Transkript

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ
OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY
Aktualizace 2014
A. 1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Územně analytické podklady – SO ORP Ostrava
A.1 Průvodní zpráva
1
OBSAH
1
2
3
4
5
6
7
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................................. 3
1.1 ÚVOD .................................................................................................................................................................... 3
1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP ........................................................................................................................... 3
1.3 OBSAH DOKUMENTACE .................................................................................................................................. 3
1.4 CÍL DOKUMENTACE ......................................................................................................................................... 3
1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 3
1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A
VYHLÁŠEK .................................................................................................................................................................... 4
1.6.1
Použité zkratky ........................................................................................................................................ 4
1.6.2
Seznam zdrojů a použitá literatura .......................................................................................................... 5
1.7 VSTUPNÍ PODKLADY........................................................................................................................................ 5
1.7.1
Mapové podklady .................................................................................................................................... 5
1.7.2
Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady ......................................................................... 5
1.7.3
Územně plánovací dokumentace obcí ..................................................................................................... 5
1.7.4
Údaje o území .......................................................................................................................................... 6
1.7.5
Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) ..................................................................... 6
ČLENĚNÍ ÚAP ......................................................................................................................................................... 7
PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ........................................... 9
3.1 GRAFICKÁ ČÁST ................................................................................................................................................ 9
3.1.1
Výkres č. 1 - Limity využití území .......................................................................................................... 9
3.1.2
Výkres č. 2 - Hodnoty území ..................................................................................................................11
3.1.3
Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území .................................................................................11
3.2 VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ .....................................................................................................................15
3.2.1
Horninové prostředí a geologie– obsahuje jevy(57, 58, 59, 60, 61, 62, 63) ...........................................16
3.2.2
Vodní režim – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56) ...................................31
3.2.3
Hygiena životního prostředí - obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87) .................................................42
3.2.4
Ochrana přírody a krajiny– obsahuje jevy (17,18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29,30, 31, 32, 33, 34,
35, 36,42) ................................................................................................................................................................56
3.2.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - obsahuje jevy (37, 38, 39, 40, 41,
43)
................................................................................................................................................................82
3.2.6
Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jev (DI 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97,
98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, TI 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, Ost.
inf. 107, 110, 111, 112, 113, 114, 115) ........................................................................................................................85
3.2.7
Sociodemografické podmínky – obsahuje jev (3) ................................................................................128
3.2.8
Bydlení – obsahuje jev (116) ................................................................................................................140
3.2.9
Rekreace a kultura – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20) ...........................149
3.2.10
Hospodářské podmínky– obsahuje jevy (2)..........................................................................................176
3.2.11
Ostatní jevy - obsahuje jevy (1, 84, 105, 108, 109, 118 a 119) ............................................................186
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................................195
4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ ......................................................................................195
4.1.1
Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza ..........................................195
4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .....................................................211
4.2.1
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ......................................211
4.2.2
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ......................................212
4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD .......................................................................................................................218
4.3.1
Problémy ze ZÚR MSK .......................................................................................................................221
4.3.2
Problémy obcí ORP Ostrava, které nelze zakreslit do grafické části ÚAP ORP Ostrava .....................222
Obsah jevů ..............................................................................................................................................................225
Obsah tabulek .........................................................................................................................................................228
Obsah obrázků ........................................................................................................................................................231
2
1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.1 ÚVOD
Obec s rozšířenou působností Ostrava provedla aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) k prosinci
2014.
Územně analytické podklady se zpracovávají podle zákona č. 183/2006 Sb. ., o územním plánování a stavebním řádu
(dále jen stavební zákon) ve znění později vydaných předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění
pozdějších předpisů.
Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový
model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.
1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP
Pořizovatel:
Magistrát města Ostravy
Odbor Útvar hlavního architekta a stavebního řádu
Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava
Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru
Zpracovatel:
Odbor Útvar hlavního architekta a stavebního řádu
Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava
Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru
1.3 OBSAH DOKUMENTACE
A. TEXTOVÁ ČÁST
A.1.
Průvodní zpráva
B. GRAFICKÁ ČÁST
Výkres č. 1 - Limity využití území
Výkres č. 2 - Hodnoty území
Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Výkres č. 4 - Problémový výkres
C. DIGITÁLNÍ DATA
Tematická databáze (SHP)
Textová část (formát PDF)
Grafická část (formát PDF a TIF)
1.4 CÍL DOKUMENTACE
Cílem dokumentace je v první řadě shromáždit aktuální podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující
zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na
provedení změn v území.
V další, analytické části dokumentace vyhodnocuje udržitelnost rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých
stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu
životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky demografické a sociální, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Na
závěr vyhodnocuje vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území.
V poslední části dokumentace stanovuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména
urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů
s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.
1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava, zahrnuty jsou:
• všechny městské obvody města Ostravy:
Hošťákovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava
a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec,
Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice,
• města:
Klimkovice, Šenov, Vratimov,
3
• obce:
Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Václavovice, Velká Polom, Vřesina,
Zbyslavice.
Uvedených 12 obcí kromě statutárního města Ostravy je tvořeno celkem 14 katastrálními územími.
Výměra řešeného území je 331,51 km2.
1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED
ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A VYHLÁŠEK
1.6.1
CITOVANÝCH
Použité zkratky
AGC
AGTC
AGN
CZT
ČR
DP
EO
EVL
CHKO
CHLÚ
CHOPAV
IAD
JŘ ČD
KES
MD
MMO
MMR
MPSV
MSK
MŽP
NATURA
NKP
NP
NPP
NPR
NRBC
NRBK
OP
PPam
PPar
PR
PUPFL
PÚR
RPDI
ŘSD ČR
SLDB
SO ORP
TEMMK
TEN
TERFN
TI
TINA
TP
TŽK
ÚP
ÚPO
ÚPD
VÚC
ZÚR
Evropské dohody o hlavních železničních magistrálách
Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech
Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu
Centrální zásobování teplem
Česká republika
Dobývací prostor
Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den
Evropsky významná lokalita
Chráněná krajinná oblast
Chráněné ložiskové území
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Individuální automobilová doprava
Jízdní řád Českých drah
Koeficient ekologické stability
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Moravskoslezský kraj
Ministerstvo životního prostředí
Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu
Národní kulturní památka
Národní park
Národní přírodní památka
Národní přírodní rezervace
Nadregionální biocentrum
Nadregionální biokoridor
Ochranné pásmo nemovité kulturní památky/souboru
Přírodní památka
Přírodní park
Přírodní rezervace
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje
Roční průměrná denní intenzita/intenzity/
Ředitelství silnic a dálnic České republiky
Sčítání lidu domů a bytů
Správní obvod obce s rozšířenou působností
Transevropský multimodální koridor
Transevropské multimodální dopravní sítě
Transevropské železniční sítě nákladní dopravy
Technická infrastruktura
Posouzení potřeb dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment)
Technická památka
Tranzitní železniční koridor
Územní plán
Územní plán Ostravy
Územně plánovací dokumentace
Velký územní celek
Zásady územního rozvoje
4
1.6.2
Seznam zdrojů a použitá literatura
• ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva
• ČSÚ, Městská a obecní statistika
• ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011
• Faktografické listy Statutárního města Ostravy, 2013
• Maier, 2009 „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12.
2009 (dostupné http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2009/2009-05/30_IOP.pdf)
• Malý lexikon obcí ČR 2013
• Metodický návod „Pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací“ - postup úřadů územního plánování
a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací pro správní obvod obce
s rozšířenou působností a pro území kraje, vydaný ÚÚR, MMR, Odbor územního plánování v dubnu 2014
• MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení
• MPSV, Rejstřík sociálních služeb
• Nový komunitní plán města Ostravy 2011 - 2014
• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Moravskoslezského kraje
• Politika územního rozvoje ČR 2008
• Program rozvoje Moravskoslezského kraje, duben 2010
• Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020
• Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz
• Server mapy.cz
• Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.),
• Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015
• Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 – 2015, Profil města Ostravy
• Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrava, 2012
• Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů
• Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje – prosinec 2010
• aktualizované ÚAP MSK 2012
1.7 VSTUPNÍ PODKLADY
1.7.1
Mapové podklady
Aktualizace územně analytických podkladů byla zpracována na aktualizovaných digitálních mapových podkladech:
• vektorové katastrální mapy (KMD, DKM)
• vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM),
1.7.2
•
•
1.7.3
Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2010
aktualizované ÚAP MSK 2012
Územně plánovací dokumentace obcí
Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Část
územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro
nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu.
Tabulka 1:
OBEC
Přehled územně plánovací dokumentace obcí
PLATNÝ VYDÁNO
ÚP
DNE
FÁZE
ROZPRACO
ROZPRACOV
VANÝ ÚP
ANOSTI
ZPRACOVAL
Magistrát města Ostravy, Útvar
hlavního architekta, zodp.
projektant: Ing. arch. Petr
Vencelides
Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,
Čavisov ÚP Čavisov 4.4.2012 zodp. projektant: Ing. arch. Helena
Salvetová
ÚP Dolní
Dolní Lhota
29.6.2011 zodpovědný projektant: Ing. arch.
Lhota
Helena Salvetová
Ostrava
ÚP Ostravy 21.5.2014
5
ZPRAC.
-
-
-
_
_
_
_
_
_
OBEC
Horní Lhota
PLATNÝ VYDÁNO
ÚP
DNE
ZPRACOVAL
ÚP obce
18.6.1999 zodpovědný projektant: Ing. arch.
Horní Lhota
Helena Večerková
ÚP města
Klimkovice
18.4.2001
Klimkovice
Olbramice
FÁZE
ROZPRACO
ROZPRACOV
VANÝ ÚP
ANOSTI
ÚP obce
Olbramice
8.10.2002
Stará Ves ÚP Stará Ves
nad
nad
12.5.2014
Ondřejnicí Ondřejnicí
Velká Polom
ÚP obce
Šenov
Atelier ArchPlan Ostrava, zodp.
projektant: Ing. arch. M. Hudák
5.3.2012
Vratimov ÚP Vratimov 23.4.2012
Vřesina
Zbyslavice
1.7.4
ÚP Vřesina 24.9.2014
_
_
_
_
ÚP Šenov
zpracování
návrhu ÚP
Atelier Urbi, spol. s.r.o., zodp.
projektant: Ing. arch. J.
Benešová
-
-
-
Ing. arch. Jaroslav Haluza
_
_
_
zodpovědný projektant: Ing. arch.
Helena Salvetová
_
_
_
-
-
-
_
_
_
5.12.1996
ÚP Velká
Polom
_
projednávaný Ing. arch. Ludmila Konečná Ing. arch. Ludmila Konečná Urbanistická společnost, zodp.
Urbanistická společnost, zodp. ÚP Klimkovice návrh ÚP - po
projektant: Ing. arch. L.
projektant: Ing. arch. L. Konečná
společ. jednání
Konečná
projednávaný
Ing. arch. Ludmila Konečná Urbanistická společnost, zodp.
ÚP Olbramice návrh ÚP - po
společ. jednání
zodpovědný projektant: Ing. arch.
Jana Šimíčková
ÚP
zodp. projektant: Ing. arch. H.
Václavovice
8.10.2014
Václavovice
Salvetová
Šenov
_
ZPRAC.
Ing. arch. Ludmila Konečná ÚP obce
14.10.1998 Urbanistická společnost, zodp.
Zbyslavice
Údaje o území
Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území
dle ust. § 27, odst. 2), stavebního zákona.
Údaje o současném stavu území, problémech v území a rozvojových záměrech byly získány od poskytovatelů údajů
a statutárních zástupců měst a obcí.
Aktualizované údaje o území předali poskytovatelé částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina
digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DGN (MicroStation), event. DWG či DWF, výjimku tvořila data
předaná Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI.
Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT).
Kvalita údajů o území města Ostravy je dostačující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně
analytických podkladů, z důvodu neúplnosti údajů.
1.7.5
Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP)
Pro zpracování ÚAP byl použit datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM
verze 3, grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP).
6
2 ČLENĚNÍ ÚAP
Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.:
•
•
podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho
hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území,
rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující:
1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí
a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního
prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské
podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení
vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území,
2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní
a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity
využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny:
• textovou částí A.1
Průvodní zpráva – oddíl 3 – podkladová část
• grafickou částí
- Výkres č. 1 - Limity využití území
- Výkres č. 2 - Hodnoty území
- Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen
• textovou částí A.1
Průvodní zpráva – oddíl 4 – analytická část
• grafickou částí
- Výkres č. 4 - Problémový výkres
7
8
3 PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM
ÚZEMÍ
Limity a hodnoty území a záměry v území jsou tvořeny textovou částí obsahující vývoj a stav území a jejich
vyhodnocení a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území.
3.1 GRAFICKÁ ČÁST
Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná
správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území).
V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy
č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb.
3.1.1
Výkres č. 1 - Limity využití území
Výkres obsahuje:
• limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody,
ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní
infrastruktura),
• další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla, místa s ekologickou zátěží),
• administrativní členění:
-hranice správních obvodů
-hranice katastrálních území
-hranice zastavěného území měst a obcí v řešeném území.
Ve výkrese je zakreslena také hranice zastavěného území.
Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např.
ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě
výkresu).
Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou
(např. ochranné pásmo vodního zdroje).
Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tyto
limity jsou zakresleny ve Výkres č.1 – Limity území a č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Tabulka 2:
Číslo
jevu Sledovaný jev
1.
6.
8.
9.
16
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21
21.
21.
22.
23
26.
27.
28.
29.
30.
31.
31
32.
Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy)
Číslo
jevu Sledovaný jev
34
35.
hranice zastavěného území
městská památková zóna
nem. kulturní památka/soubor včetně OP
nem. národní kulturní památka/soubor včetně OP
území s archeologickými nálezy
nadregionální biocentrum – data ÚP
nadregionální biokoridor– data ÚP
regionální biocentrum – data ÚP
regionální biokoridor– data ÚP
místní biocentrum– data ÚP
místní biokoridor– data ÚP
interakční prvek– data ÚP
nadregionální biokoridor - data ZÚR MSK
nadregionální biocentrum - data ZÚR MSK
regionální biokoridor - data ZÚR MSK
regionální biocentrum - data ZÚR MSK
významný krajinný prvek registrovaný
významný krajinný prvek ze zákona
chráněná krajinná oblast - Poodří
národní přírodní rezervace (NPR)
přírodní rezervace
národní přírodní památka (NPP)
přírodní park
přírodní památka (PP)
přírodní památka (PP) - bodová
památný strom
36.
37
38.
39
40.
41.
41.
43.
43.
44.
44.
44.
44.
44
44
44
44
50.
51.
54.
55.
9
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
NATURA 2000 - ptačí oblast
výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů
lesy ochranné
lesy zvláštního určení
lesy hospodářské
vzdálenost 50m od okraje lesa
I. třída ochrany ZPF
II. třída ochrany ZPF
podrobné odvodňovací zařízení
hlavní odvodňovací zařízení
ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější
zdroj přírodní pitné vody
mělký vrt
hluboký vrt ISPA/FS
hluboký vrt
pramen
záplavové území stanovené - Q100
aktivní zóna záplavového území
protipovodňová hráz
ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje
I.stupně
Číslo
jevu Sledovaný jev
Číslo
jevu Sledovaný jev
62
62
62
62
63.
66
67
67
67.
67.
67
68.
68
68
68
68.
69.
69.
69
70.
70.
70.
70.
ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje
II.stupně
přírodní léčivý zdroj
vnitřní lázeňské území A a B
DP - dobývací prostor
chráněná ložisková území
prognózní zdroj nerostných surovin
výhradní bilancované ložisko nerostných surovin
území s dlouhodobými anomálními projevy
území s doznělými vlivy důlní činnosti
území neovlivněné důlní činností
sesuvné území aktivní
sesuvné území potencionální
sesuvné území stabilizované
sesuvné území dočasně uklidněné
sesuvné území aktivní - bodové
sesuvné území potencionální - bodové
sesuvné území stabilizované- bodové
sesuvné území pohřbené - bodové
sesuvné území dočasně uklidněné - bodové
území s možnými nahodilými výstupy metanu na
povrch
území ohrožené výstupy metanu na povrch
území s nebezpečnými výstupy – karbonské okno
území s nebezpečnými výstupy metanu na povrch
staré důlní dílo
odval, výsypka, odkaliště, halda
vodárenská čerpací stanice
vodojem
vodojem zemní
vodojem věžový
úpravna vody
dálkový vodovodní řád
hlavní řad
místní vodovod
vodovodní řad nerozlišeno
vodovodní řád provozní vody
ČOV - čistírna odpadních vod skupinová
PČS - přečerpávací stanice odpadních vod
ostatní zařízení
stoka splaškové kanalizace
stoka dešťové kanalizace
stoka jednotné kanalizace
kanalizační stoka nerozlišeno
70.
70.
71.
72.
72.
73.
73.
73.
73.
sběrač důlních vod
potrubí průmyslové odpadní vody
elektrárna
venkovní stanice (rozvodna, transformovna)
distribuční trafostanice
venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV
venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV
kabelové vedení elektrické sítě VVN
kabelové vedení elektrické sítě VN
55.
55.
56
57.
58.
60.
60.
61.
61.
61.
62.
62.
62.
62.
62.
62.
62.
62
62.
Tabulka 3:
Položka ve výkresu
hranice ORP Ostrava
hranice katastrálních území
hranice parcel
73.
74.
74.
74.
74
74
74
75.
75.
75.
75
80.
81.
81.
81.
81.
81.
ochranné pásmo vedení VVN a VN nebo objektů
na těchto vedeních
regulační/měřící stanice STL
regulační/měřící stanice VTL
regulační/měřící stanice VTL nad 4MPa
odorizační stanice
anoda vertikální
stanice katodické ochrany
plynovod VTL nad 4MPa
plynovod VTL
plynovod STL
bezpečnostní pásmo plynovodu
rozvod tepla
zařízení rádiových směrových spojů
základnová stanice
telefonní ústředna
vysílač
blíže neurčená komunikační zařízení
81.
82.
ochranné pásmo vysílače
komunikační vedení (OP 1,5 m)
82.
OP kom. vedení MO ČR pro nadzemní stavby
přesahující 50m n.t.
82.
OP kom. vedení MO ČR pro podpovrchové stavby
82.
82.
OP komunikační vedení jiné
radioreléová trasa
objekt nebo zařízení s výskytem nebezp. chem.
látky – skupina A
objekt nebo zařízení s výskytem nebezp. chem.
látky – skupina B
dálnice
rychlostní komunikace
silnice I. třidy
silnice II. třidy
silnice III. třidy
místní komunikace
železniční trať celostátní
ochranné pásmo železniční tratě celostátní
OP vzletového (přibližovacího) prostoru a širšího
okolí letiště
osa vzletového a přibližovacího prostoru
OP leteckých radiových zabezpečovacích zařízení
MO (sektor A a B)
heliport
vodní cesta – průplavní spjení Dunaj - Odra –
Labe (DOL)
cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových
bruslích)
objekty důležité pro obranu státu
zóna havarijního plánování
objekt požární ochrany
84
84
88.
89
90.
91.
92.
93
94.
94.
102
102
103
103.
104.
106.
107
109
111
Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad)
Zdroj
Účelová katastrální mapa
10
3.1.2
Výkres č. 2 - Hodnoty území
Výkres zobrazuje dopravní kostru území a dopravní zařízení, plošná zařízení technické infrastruktury, odvodněné
pozemky, izolinie a kódy BPEJ apod. Zobrazeny jsou hodnoty území- chráněné prvky přírody, významné prvky vedení
ÚSES, památkově chráněná území a stavby, významné vodní zdroje. Jsou vyznačeny urbanistické hodnoty – kulturní
památky, stavební dominanty, architektonicky a historicky cenné stavby, rekreační areály, významné vyhlídkové body
a další.
Tabulka 4:
Číslo
jevu Sledovaný jev
6.
8.
9.
11.
13.
14.
15.
16.
20.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
22.
23.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)
Číslo
jevu Sledovaný jev
městská památková zóna
významná nemovitá kulturní památka
nemovitá národní kulturní památka
urbanistické hodnoty
historicky významná stavba / soubor
architektonicky cenná stavba
významná stavební dominanta
území s archeologickými nálezy
významný vyhlídkový bod
nadregionální biocentrum
nadregionální biokoridor
regionální biocentrum
regionální biokoridor
místní biocentrum
místní biokoridor
interakční prvek
významný krajinný prvek registrovaný
významný krajinný prvek ze zákona
Chráněná krajinná oblast - Poodří
národní přírodní rezervace (NPR)
Přírodní rezervace (PR)
národní přírodní památka (NPP)
přírodní park
přírodní památka (PP) – plošná, bodová
památný strom
Tabulka 5:
hranice ORP Ostrava
hranice parcel
34.
35.
36.
37
38.
39
41.
41.
43.
43.
44.
44
44
44
44
55
88.
89
90.
91.
92.
93
94.
106.
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
výskyt zvláště chráněných druhů rostlin
živočichů
Lesy ochranné
Lesy zvláštního určení
Lesy hospodářské
I. třída ochrany ZPF
II. třída ochrany ZPF
podrobné odvodňovací zařízení
hlavní odvodňovací zařízení
zdroj přírodní pitné vody
mělký vrt
hluboký vrt ISPA/FS
hluboký vrt
pramen
přírodní léčivý zdroj
dálnice
rychlostní komunikace
silnice I. třidy
silnice II. třidy
silnice III. třidy
místní komunikace
železniční trať celostátní
cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích)
a
Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad)
Zdroj
3.1.2.1 Hodnoty v obcích ORP Ostrava, zařazené do ÚAP ORP Ostrava na podnět obcí ( neobsaženo v grafické
části)
Město Klimkovice
Město Vratimov
Hodnoty krajinného rázu:
výhled z lokality Mexiko.
Místní rybníček,
Vlastní les – oddychové místo.
Obec Velká Polom
Obec Vřesina
Kaskádovité rybníky,
výhledy do okolí – cyklostezka (směr Krásné Pole),
Boží muka.
3.1.3
Významná zeleň:
Lípa – p.č. 1815, buk – p.č.1989, dub – p.č.1187/17
(bývalá mlýnská zahrada).
Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Zachycuje stav území na podkladě katastrální mapy, zobrazuje hlavní záměry Zásad územního rozvoje MSK, záměry
na nová vedení technické a dopravní infrastruktury, ÚSES, vyznačeny jsou plochy k obnově nebo opětovnému využití
11
znehodnoceného území, výhledové záměry ve věci předpokládaných směrů rozvoje obce, záměry pro eliminaci
důsledků územních bariér a dále rozvojové plochy dle jejich způsobu využití.
Výkres záměrů obsahuje:
VYBRANÉ ZÁMĚRY - ZÚR MSK 2010:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zdvojení plynovodu VTL nad 4MPa,
rozvodna ZVN/VVN,
vedení ZVN 400kV,
vysokorychlostní trať (VRT),
vodní cestu – průplavní spojení Dunaj – Odra
– Labe (DOL),
nadregionální biocentrum,
regionální biocentrum,
nadregionální biokoridor,
regionální biokoridor,
D117 - II/473 Kaňovice, přeložka (narovnání
ul. Frýdecké (Šenov).
OSTATNÍ ZÁMĚRY:
• plochy k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území (z územních plánů, mapa brownfieldů 2010):
o plochy přestavby,
o brownfields,
• záměry stabilizované v územních plánech:
o rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti,
o rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské výroby,
o rozvojové plochy pro volný čas a sport,
o vodní a vodohospodářské plochy,
• výhledové záměry (z územních plánů):
o předpokládané směry rozvoje obce,
o eliminace důsledků územní bariéry, propojení území.
Tabulka 6:
Číslo
jevu Sledovaný jev
4.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
73.
73
73
75.
90.
Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy)
Číslo
jevu Sledovaný jev
plochy k obnově nebo opětovnému využití
znehodnocení území
nadregionální biocentrum
nadregionální biokoridor
regionální biocentrum
regionální biokoridor
místní biocentrum
místní biokoridor
vedení ZVN, 400kV
vedení VVN 110kV
kabelové vedení VVN 110kv
zdvojení plynovod VTL nad 4MPa
navrhované silnice
Tabulka 7:
94.
95
96
100
104.
106.
106.
118.
118
118
118
118
železniční trať
regionální lehká kolejová doprava
Vysokorychlostní trať (VRT)
Navrhované tramvajové propojení
Průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe
cyklistické stezky dálkové a regionální
cyklistické stezky městské
jiné záměry
Rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti
Rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské
výroby
Rozvojové plochy pro volný čas a sport
Navrhované vodní a vodohospodářské plochy
Záměry na provedení změn v území (mapový podklad)
Zdroj
les
vodní plochy, vodní toky
hranice ORP Ostrava
hranice parcel
Jev číslo 38
Jev číslo 47
3.1.3.1 Záměry obcí ORP Ostrava, které nelze zobrazit v grafické části ÚAP ORP Ostrava
Obec Čavisov
Záměr v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení:
Vybudovat nový obchod v lokalitě u kaple, u mateřské školy.
Záměr v oblasti dopravní infrastruktury:
Oprava a doplnění chodníků podél hlavních cest.
12
Obec Dolní Lhota
Záměry v oblasti dopravní infrastruktury:
vybudování systému záchytných parkovišť – problém centra obce,
vybudování dopravní infrastruktury v návaznosti na nově vznikající plochy.
Záměr v oblasti urbanismu:
Realizace návsi, včetně parku.
Obec Horní Lhota
Záměry v oblasti technické infrastruktury:
záměr podpory nové výstavby –vodovod,
vodovod – chatoviště Horní Chýtoviště, Kyjovice.
Víceúčelové hřiště (vedle stávajícího fotbalového hřiště).
Záměr v oblasti životního prostředí:
Rekultivace skládky – louka/zalesnění.
Město Klimkovice
Záměr v oblasti dopravní a technické infrastruktury:
vybudování nové dopravní a technické infrastruktury v návaznosti na nově vznikající plochy.
záměr na výsadbu zeleně.
Obec Olbramice
Záměr v oblasti dopravní a technické infrastruktury:
oprava na podporu bytové výstavby – (dle ÚP).
Obec Stará Ves nad Ondřejnicí
Záměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení:
doplnění občanského vybavení: Rekonstrukce sokolovny, výstavba prodejny Hruška, rozšíření venkovního
fitness u řeky,
zařízení pro starší obyvatelstvo – studie na Dům veselého stáří,
zámek – významná kult.památka – uchází se o grant na rehabilitaci střešní báně z r. 1945 (Norské zdroje).
Záměry v oblasti životního prostředí:
studie na nevyužitý brownfield – vojenský monoblok,
projekt na revitalizaci řek – CHKO, NATURA 2000.
cyklostezky – spojení na Krmelín, Proskovice, Košatka,
stabilizace budoucí trasy silnice I/58 v návaznosti na schválený ÚPO, ÚP Stará Ves nad Ondřejnicí a ÚP
Krmelín.
Město Šenov
rekonstrukce ZŠ – více pater (zvýšení kapacity ZŠ),
v zámeckém parku doplnit občanské vybavení a rozšířit.
Záměry v oblasti dopravní infrastruktury:
chodníky kolem ul. Václavovické, Škrbeňská, Petřvaldská,
vyřešit návaznosti cyklostezek:
o z Havířova podél Lučiny do Ostravy,
o spojení V-Z, S-J,
o u staré školy je navržena cyklostezka,
o stará trať, která vede z Havířova, lesem přes náspy ,
hlukové stěny podél silnice I/11 (v oblasti kostela, staré školy a parku).
revitalizace alejí – ul. Topolová, Šajarská.
13
Obec Václavovice
rekonstrukce úřadu + knihovna,
rekonstrukce restaurace na společenský sál.
V novém ÚP zakotveno:
výstavba nového přírodního koupaliště (na místě původního),
cvičné dopravní hřiště,
nová točna pro BUS.
Obec Velká Polom
vybudování nového občanského vybavení – ul. Opavská, ubytování,
Nová náves,
převzít vodojem – zrekonstruovat na rozhlednu,
zřídit zařízení pro starší obyvatelstvo (DD Kyjovice, Háj ve Slezsku).
Město Vratimov
studie na rekonstrukci ZŠ, včetně hřiště.
v územním plánu vymezena nová parkoviště.
doplnění zeleně kolem ul. Vratimovská, U Nádraží,
slezský náhon – rekultivace.
Obec Vřesina
Zzáměry v oblasti veřejné infrastruktury – občanské vybavení:
vybudování nového společenského sálu,
uvažují o bytech pro seniory, společně s okolními obcemi.
záměr na urbanizování krajiny – vybráno asi 6lokalit.
záměry v oblasti dopravní infrastruktury:
doplnění chodníků kolem silnic III.třídy,
vybudování cyklostezek:
o Ze Skalky do Mexika (Klimkovice),
o Z Vřesové ulice,
o Propojení Poruby a Vřesiny.
Obec Zbyslavice
rekonstrukce hasičárny na úřad, náměstí (stromy) – ze stávajícího úřadu (startovní byt, pečovatelský byt)
plocha pro sběrné místo na bioodpad.
14
3.2 VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ
Širší vztahy
SO ORP Ostravy leží na SV okraji České republiky, v Moravskoslezském kraji. ORP Ostrava se rozkládá v prostoru
mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, v prostoru Ostravské pánve, která spolu s Moravskou bránou
tvoří od pradávna významnou komunikační spojnici Moravy a Slezska. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka,
později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie – Severní dráha
císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí. Tato dvoukolejná elektrifikovaná trať, která je součástí VI.
panevropského koridoru, byla v uplynulých letech rekonstruována v rámci 2. tranzitního železničního koridoru.
Moravskou branou a Ostravskou pánví prochází také dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava – hranice Polska) a územní
rezervy pro budoucí vysokorychlostní železniční trať a pro průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe.
Základní charakteristika území
Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava. Řešené území zahrnuje městské
obvody statutárního města Ostravy, města a obce:
Tabulka 8:
Městský obvod
Statutární město Ostrava - městské obvody
Rozloha (ha)
Počet obyvatel (stav k 1.1.2014)
Hošťálkovice
Hrabová
Krásné Pole
Lhotka
Mariánské Hory a Hulváky
Martinov
Michálkovice
Moravská Ostrava a Přívoz
Nová Bělá
Nová Ves
Ostrava-Jih
Petřkovice
Plesná
Polanka nad Odrou
Poruba
Proskovice
Pustkovec
Radvanice a Bartovice
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Svinov
Třebovice
Vítkovice
Celkem
Tabulka 9:
529,51
921,02
658,8
213,65
735,33
402,7
289,15
1 324,44
717,58
306,7
1 631,51
390,36
484,25
1 725,00
1 317,89
342,7
107,16
1 666,00
4 174,26
1 393,47
1 162,33
282,08
647,46
21 423,34
1 606
3 688
2 553
1 280
12 041
1 112
3 241
37 921
1 848
722
105 633
3 107
1 401
4 903
66 344
1 213
1 275
6 384
20 900
4 027
4 365
1 856
7 264
325 877
Města:
Obec
Rozloha (ha)
Klimkovice,
Šenov
Vratimov
Tabulka 10:
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota,
Olbramice
Stará Ves nad Ondřejnicí
Václavovice
Velká Polom
Vřesina
Zbyslavice
1 463
1 663
1 414
4 372
6 188
7 079
Obce
Rozloha (ha)
411
536
484
539
1 880
567
1 166
865
740
524
1 437
801
655
2 737
1 931
2 031
2 826
612
15
Jevy, které jsou zapracovány v grafické části, jsou v textu označeny tučným písmem. Jevy, které nejsou
zpracovány v grafické části, jsou označeny šedou kurzívou (pouze v nadpisu jevu).
3.2.1
Horninové prostředí a geologie– obsahuje jevy(57, 58, 59, 60, 61, 62, 63)
3.2.1.1 Geologické a geomorfologické poměry
Převážná část ORP Ostrava leží v Ostravské pánvi, kterou tvoří sníženina mezi Karpatskou a Hercynskou
soustavou. Mezi vodotečemi Odra, Ostravice a Lučina se zvedají plošiny říčních teras o průměrné nadmořské
výšce 230-240 m n. m, široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n. m.
Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina, na jejíž hranici s údolím Odry probíhá hranice
pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace. Pahorkatina zasahuje na k. ú. Koblov, Lhotka,
Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná a obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice,
Olbramice, Velká Polom, Vřesina, Zbyslavice.
Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety. Tato část
území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k. ú. Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih
(Výškovice).
Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské (na západ od
Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými holocenními sedimenty.
Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi
bloky sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě.
Největší část území pokrývají pleistocenní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak budována
výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic.
V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty
kontinentálního zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků.
3.2.1.2 Dobývací prostory
JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR
Podklady:
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 15 dobývacích prostorů (DP) ve smyslu §§ 24 až 29 zákona
č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky
č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů.
číslo
40048
40039
40046
40041
40079
40063
40064
60184
40047
40066
40042
40043
40044
40048
40045
Tabulka 11:
název
Dobývací prostory
surovina
Heřmanice I
Krmelín
Mariánské Hory I
Michálkovice I
Paskov I
Petřvald III
Petřvald IV
Polanka nad Odrou
Přívoz I
Radvanice I
Slezská Ostrava IV
Slezská Ostrava V
Svinov I
Vítkovice
Vítkovice I
nerost
zemní plyn
zemní plyn
zemní plyn
zemní plyn
zemní plyn
zemní plyn
zemní plyn
písky sklářské a slévárenské, štěrkopísky
zemní plyn
zemní plyn
zemní plyn
zemní plyn
zemní plyn
černé uhlí
zemní plyn
zemní plyn vázaný na uh. sloje
zemní plyn
hořlavý zemní plyn vázaný
hořlavý zem. plyn váz. na uhlí
hoř. zem. plyn váz. na uh. sl.
písky pro vysoké pece
černé uhlí
Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP:
Statutární město Ostrava
Na území statutárního města Ostravy zasahují všechny uvedené dobývací prostory
Na území obce Stará Ves se nachází dobývací prostor Krmelín.
16
Město Šenov
Na území města Šenov se nachází dobývací prostory Petřvald III, Radvanice I
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nachází dobývací prostor Paskov I.
Na území těchto obcí se dobývací prostor nenachází:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.1.3 Chráněné ložisková území
JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 7 chráněných ložiskových území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19
zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích, ve znění pozdějších předpisů.
Tabulka 12:
číslo
x
05220000
07100700
07170100
14300000
14400000
22460000
Chráněná ložisková území
název
surovina
Polanka nad Odrou
Šenov u Ostravy
Rychvald
Paskov
Nová Bělá
Česká část Hornoslezské pánve
Krmelín
písek
cihlářská surovina
zemní plyn
zemní plyn
uhlí černé, zemní plyn
zemní plyn
Poznámka: CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex lege ve smyslu § 43 odst.4 horního zákona. Hranice CHLÚ Polanka nad Odrou je totožná
ze stanoveným dobývacím prostorem.
Na území statutárního města Ostravy se nachází všechna uvedená CHLÚ, kromě Šenova u Ostravy a CHLÚ
Řepiště I.
Na území obce Stará Ves zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve a CHLÚ Krmelín.
Město Šenov
Na území obce Šenov zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve, CHLÚ Rychvald a CHLÚ Šenov
u Ostravy.
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské.
Město Vratimov
Na území obce Vratimov zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve, CHLÚ Paskov a velmi okrajově zde
zasahuje i CHLÚ Řepiště I.
Na území těchto obcí se chráněné ložiskové území nenachází
Obec Čavisov
Obec Olbramice
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Obec Vřesina
Město Klimkovice
Obec Zbyslavice
17
JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY
Podklady:
Česká geologická služba - Geofond
Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry není ve správním obvodu ORP Ostrava vymezeno.
3.2.1.4
Výhradní ložiska nerostných surovin
JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN
Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin
V řešeném území se nachází vymezená výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona
č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon).
Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nachází
výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým
územím (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“. Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologickotektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP),
pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do
území města Ostravy.
Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu.
číslo
Tabulka 13:
název
Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin
surovina
nerost
3071026
3071026
3071026
3071222
3071521
3071521
3071526
3071700
3072200
3133121
3143000
3143900
3144100
3258500
3071701
3052200
3071100
3071100
3071226
3071227
3071522
3071528
3071221
Důl Odra, stř. J. Fučík
Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov
Důl Odra, z. Ostrava 3
Důl Odra, stř. Paskov
Věřňovice
Důl Odra, z. Mariánské Hory
Paskov
Paskov-západ
Příbor-sever
Šilheřovice
Důl Paskov
Havířov-západ
Důl Odra, stř. Heřmanice
Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz
Důl Odra, stř.Ostrava-Koblov
Důl Odra, z. Vítkovice
Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz
3257600
Polanka nad Odrou
3071725
3072301
3133122
3266500
3071021
3071021
3071021
3071125
3071125
3071523
3071527
3072501
3133126
3133127
Důl Odra, stř. Paskov
Václavovická elevace
Důl Odra, z. Svinov
Rychvald
Důl Odra, stř .J. Fučík
Důl Odra, z. Vítkovice
Zábřeh
Důl Odra, z. Mariánské Hory
Důl Odra, z. Svinov
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
zemní plyn
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
cihlářská surovina, písky sklář.
a slévárenské štěrkopísky
uhlí černé
uhlí černé
zemní plyn
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
18
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
antracit, černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí, zemní plyn
černé uhlí
jíl. sediment, spraš. hlína
černé uhlí
černé uhlí
sprašová hlína, spraš
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
hlína, písek, spraš
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
černé uhlí
těžba
dřívější hlubinná
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
současná z vrtu
dosud netěženo
dřívější
povrchová
dosud netěženo
současná z vrtu
dosud netěženo
Prognózní zdroje nerostných surovin
V řešeném území se nachází jeden prognózní zdroj vyhrazených nerostů a jeden prognózní zdroj nevyhrazených
nerostů.
číslo
Tabulka 14:
Název
9008300
číslo
Hrabová-Bartovice
Tabulka 15:
název
9332400
Prognózní zdroje vyhrazených nerostů
surovina
uhlí černé
Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů
surovina
Řepiště-sever, jih
těžba
dosud netěženo
způsob těžby
dosud netěženo
Na území statutárního města Ostravy se nacházejí téměř všechna uvedená ložiska nerostných surovin mimo
následující: Havířov-západ (IČ 305220000), Příbor-sever (IČ 314410000) a Řepiště-sever, jih (IČ 933240002).
Ložiska nerostných surovin zasahují do následujících katastrálních území: Antošovice, Bartovice, Dubina
u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou,
Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz,
Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh – VZ, Zábřeh
nad Odrou.
Na území obce Stará Ves se nachází následující ložiska nerostných surovin: Paskov-západ (IČ 314390000)
a Příbor-sever (IČ314410000).
Město Šenov
Na území města Šenova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Havířov-západ (IČ 305220000), Důl
Odra, stř. J. Fučík (IČ 307102602, IČ307102604, IČ 307102103, IČ 307102603, Václavovické elevace (IČ
307230100) a Hrabová-Bartovice (IČ 900830000).
Obec Václavovice
Na území obce Václavovice se nachází ložisko nerostných surovin Václavovické elevace (IČ 307230100).
Město Vratimov
Na území města Vratimova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Důl Paskov (IČ 307170100), Důl
Odra, stř. Paskov (IČ 307172500, IČ 307170000), Václavovické elevace (IČ 307230100) a Hrabová-Bartovice
(IČ 900830000). Okrajově zde zasahuje také prognózní zdroj nevyhrazeného nerostu Řepiště-sever, jih
(IČ°933240002), překryv na území Vratimova je tak malý, že není v grafické části ÚAP viditelný.
Na území těchto obcí se ložiska nerostných surovin nenachází:
Obec Čavisov
Obec Olbramice
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Obec Vřesina
Město Klimkovice
Obec Zbyslavice
3.2.1.5 Nepříznivé inženýrskogeologické poměry
JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ
Ve správním území ORP Ostrava se nachází 14 plošných poddolovaných území a 4 bodová poddolovaná území
ve smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
číslo
4516
4535
4541
Tabulka 16:
název
Poddolovaná území - plošná
surovina
Velká Polom
Svinov
Mariánské Hory
pyrit
uhlí černé
uhlí černé
19
číslo
název
surovina
4546
4547
4549
4554
4557
4561
4565
5450
5451
5452
5458
Vítkovice
Slezská Ostrava I
Paskov
Přívoz
Slezská Ostrava III
Heřmanice
Petřvald u Karviné
Petřkovice u Ostravy 1
Michálkovice
Radvanice
Přívoz - DP Mariánské Hory
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
číslo
4507
4512
5457
5459
Tabulka 17:
název
Poddolovaná území - bodová
surovina
Olbramice
Klimkovice
Petřkovice - DP Mariánské Hory
Lhotka - DP Petřkovice
neznámá
neznámá
uhlí černé
uhlí černé
Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX,
č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném
ložiskovém území České části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město, které mění
podmínky pro výstavbu na území města Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy
těžební činnosti následovně:
• Plochy „P“ - území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé výraznější
doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo bartovického zlomu). Podle
ČSN 730039 se jedná o IV. skupinu stavenišť. Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního
báňského úřadu. Projektová dokumentace bude obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského
úřadu MSK. Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným vlivům poddolování.
• Plochy „M“ - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá
s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají
deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK
individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky
pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být
realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování.
• Plochy „N“ - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami.
Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu.
Do území statutárního města Ostravy zasahuje 13 ze 14 plošných poddolovaných území (všechna mimo poddolované území Velká Polom) a bodové poddolované území č. 5459 v k.ú. Lhotka a č. 5457 v k.ú. Petřkovice.
Město Klimkovice
Na území města Klimkovice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4512 Klimkovice.
Obec Olbramice
Na území obce Olbramice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4507 Olbramice.
Město Šenov
Do území města Šenova zasahují 2 plošné poddolované území č. 4565 Petřvald u Karviné a č. 5452 Radvanice.
Obec Velká Polom
Do území obce Velká Polom zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4516 Velká Polom.
20
Město Vratimov
Do území města Vratimova zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4549 Paskov.
Na území těchto obcí se poddolovaná území nenachází:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Obec Václavovice u Frýdku – Místku
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.1.6 Sesuvná území
JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK
Sesuvná území
Ve správním území ORP Ostrava se nachází 32 bodových sesuvných území a 82 plošných sesuvných území,
které ve smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, poskytla Česká geologická služba (ČGS) v rámci aktualizace územně analytických podkladů.
Sesuvy označené v následujících tabulkách ve sloupci „Číslo“ čtyřmístným kódem jsou převzaty z Registru
sesuvů – Geofond.
Sesuvy označené pěti- resp. šestimístným kódem pocházejí z Registru svahových nestabilit ČGS. První 4 číslice
označují zkráceně list Základní mapy ČR 1:10 000, poslední jedna, resp. dvě číslice pořadí sesuvu v rámci mapového listu.
Příklad: 44112 = označení 2. sesuvu identifikovaného na listu mapy 15-44-11.
Tabulka 18:
Sesuvná území bodová
Číslo
Lokalita
Klasifikace
Stupeň aktivity
3561
3562
3563
3574
3604
5898
6334
6352
6592
6635
6985
7023
7024
7701
7703
8351
8353
43041
43051
43052
43054
43055
43056
43057
43058
43059
43101
43101
43181
43201
44112
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Proskovice
Šenov
Michálkovice
Hošťálkovice
Michálkovice
Vřesina u Bílovce
Svinov
Petřkovice
Ostrava - Svinov
Svinov
Petřkovice
Lhotka u Ostravy
Dolní Lhota u Ostravy
Poruba - sever
Petřkovice u Ostravy
Koblov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Radvanice
Slezská Ostrava
Proskovice
Vratimov
Šenov u Ostravy
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
proud
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizované
stabilizované
pohřbené
pohřbené
aktivní
stabilizované
aktivní
stabilizované
potenciální
stabilizované
aktivní
aktivní
aktivní
pohřbené
aktivní
aktivní
dočasně uklidněné
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
44161
Horní Datyně
sesuv
aktivní
21
Rok revize
2008
1974
1974
1974
2006
2008
2008
2008
2008
2008
2003
2003
2009
2009
2006
2009
2009
Číslo
Tabulka 19:
Sesuvná území plošná
Lokalita
Klasifikace
3531
3532
3533
3534
3535
3536
3538
3539
3543
3544
3545
3546
3556
3557
3558
3559
3560
3564
3565
3566
3567
3568
3569
3570
3571
3572
3573
3575
3576
3577
3578
3583
3584
3585
3587
3588
3594
3595
3601
3609
3610
3612
3613
3614
3696
4053
4054
4055
4056
4057
4058
4059
4060
4061
4062
4063
4064
4101
5789
5790
5791
5792
Ostrava-Přívoz
Heřmanice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Heřmanice
Heřmanice
Petřkovice
Koblov
Koblov
Hladnov
Heřmanice
Hladnov
Polanka nad Odrou
Zábřeh nad Odrou
Zábřeh
Výškovice
Výškovice
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Výškovice
Výškovice
Proskovice
Proskovice
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Polanka nad Odrou
Stará Ves
Stará Ves
Stará Ves
Krmelín
Krmelín
Petřvald
Stará Ves
Brušperk
Šenov u Ostravy
Dolní Datyně
Šenov
Šenov
Šenov
Lhotka
Radvanice
Radvanice
Michálkovice
Petřvald
Slezská Ostrava
Vratimov
Horní Datyně
Horní Datyně
Radvanice
Bartovice
Bartovice
Radvanice
Řepiště
Krásné Pole
Krásné Pole
Vřesina
Vřesina
Stupeň aktivity
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizované
potenciální
stabilizované
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizované
stabilizované
potenciální
stabilizované
stabilizované
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizované
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizované
potenciální
potenciální
potenciální
aktivní
potenciální
potenciální
potenciální
potenciální
22
Rok revize
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1975
1979
1975
1974
2003
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
2007
1974
2008
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
1974
2008
2010
2006
2006
2006
1974
2009
2009
2009
1979
2009
2009
2009
1979
2009
2009
2006
1979
2009
2009
2009
1985
1985
Číslo
6602
6610
6673
7025
7420
7702
7704
7772
43051
43053
43231
44111
44113
44162
44163
430510
430511
430512
430513
430514
Lokalita
Klasifikace
Slezská Ostrava
Petřvald u Karviné
Bartovice
Polanka n. O.
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Zábřeh-Hulváky
Slezská Ostrava
Stará Ves
Radvanice
Šenov u Ostravy
Šenov u Ostravy
Horní Datyně
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Heřmanice
Stupeň aktivity
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
sesuv
stabilizované
potenciální
aktivní
potenciální
aktivní
potenciální
potenciální
potenciální
aktivní
dočasný
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
aktivní
dočasný
dočasný
dočasný
aktivní
dočasný
Rok revize
1999
2008
2009
2003
2009
2009
2009
2007
Na území těchto obcí se vyskytují sesuvná území:
Obec Dolní Lhota
Město Šenov
Město Vratimov
Obec Vřesina
Na území těchto obcí se sesuvná území nevyskytují:
Obec Čavisov
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Obec Velká Polom
Obec Zbyslavice
Důlní plyny
V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným
ukončením nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolovatelného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento
v 4,5-15 % koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí
s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest
plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na
povrch považovat především nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy
plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv. minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé hloubce
pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy
Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále
Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka.
Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území
OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území:
• s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací
(hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %,
• ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch;
území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %,
• nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky
100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených
nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna
hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto
postiženo přibližně z 3 %,
• bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy.
23
Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů
v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních
plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím
podpovrchových inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl.
Dalším nebezpečím v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné
ztráty stability ústí těchto děl na povrchu.
Tabulka 20:
Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy
počet zátěží
Obec
Výměra obce (ha) Výstup důlních plynů (ha) Výstup důlních plynů (%)
Ostrava
21424,97
2241,70
10,46
86
Obec Dolní Lhota
Tabulka 21:
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota
Obec
Dolní Lhota
535,24
0,00
0,00
počet zátěží
1
Obec Horní Lhota
Tabulka 22:
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota
Obec
Horní Lhota
481,04
0,00
0,00
počet zátěží
1
Město Klimkovice
Tabulka 23:
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice
Obec
Klimkovice
1473,51
0,00
0,00
počet zátěží
2
Tabulka 24:
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí
Obec
1884,14
0,00
0,00
počet
zátěží
2
Obec Velká Polom
Tabulka 25:
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom
Obec
Velká Polom
1170,03
0,00
0,00
počet zátěží
1
Město Vratimov
Tabulka 26:
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov
Obec
Vratimov
1407,73
0,00
0,00
Na území těchto obcí se lokalizace výstupu důlních plynů nenachází:
Obec Čavisov
Obec Václavovice
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Město Šenov
Obec Zbyslavice
24
počet zátěží
1
3.2.1.7 Stará důlní díla
JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO
Na území ORP Ostrava jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních
děl a vedení jejich registru, ve znění pozdějších předpisů.
Na území města Ostravy jsou evidovány stovky starých důlních děl. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech,
kromě několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. V okolí zajišťovaných starých důlních děl jsou vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním pásmu důlního díla, což znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem zajišťovaného důlního díla.
P.č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
Tabulka 27:
číslo
oznámení
Stará důlní díla
označení
surovina
Oderský výd. 6
Jáma č. 2 Svinov
Bedřich těž.
Bedřich výd.
Výdušná 3 jih
Větrní vrt Hošťálkovice
Šverma vtaž. 3/4
Šverma výd. 1 skip
Těžní jáma Šverma č. 2
Výdušná jáma Šverma č. 2
Jáma Michálka těžní
Odra výdušná jáma
Odra těžní jáma
Odra větrní díra
Lidice větrní jáma
Lidice těžní jáma
Těžní jáma Přívoz OD2
Větrní jáma Jiří
Těžní jáma Jiří
Těžní jáma Jindřich
Větrní jáma Jindřich
Karolina větrní
Šalamoun těžní
Hlubina výd. stará 1
Hlubina 1 výd.
Hlubina 2 těž.
Vilém
Jáma Zárubek
Vodní jáma Zárubek
Jakub 1
Jakub 2
Jan Maria výd.
Jan Maria těž.
Jáma I Sv. Anna
Alexander 2 výd.
Alexander 1 těž.
Jeremenko větrní č. 2
Ludvík 3/2
Ludvík 3/1
Hedvika výd. 2
Těžní jáma Petr Cingr, Michal
Jáme Petr
k.ú.
Svinov
Svinov
Zábřeh-Hulváky
Zábřeh-Hulváky
Nová Ves u Ostravy
Hošťálkovice
Mariánské Hory
Mariánské Hory
Mariánské Hory
Mariánské Hory
Slezská Ostrava
Přívoz
Přívoz
Přívoz
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Kunčičky
Kunčičky
Vítkovice
Radvanice
Radvanice
Radvanice
Michálkovice
Michálkovice
25
rok
zajištění
P.č.
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
číslo
oznámení
359
365
371
374
382
383
384
385
386
387
388
389
390
395
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
492
493
494
495
496
497
498
499
500
označení
surovina
Jáma Pavel
Jáma Oskar
Nová jáma Bezruč č. 2
Větrní jáma Bezruč, Terezie č. 1
Ida těžní jáma
Hrušovský důl 1 výd.
Větrní jáma Eduard Urx K4, Koblov IV
Anselm III
Urx 2 (K-1)
Ida výd. 2
Vrbice (K-2)
Kutací 12, starý Hubert
Stachanov (H-2) výd.
Těžní jáma Trojice č. 1
Trojice 2 výd.
Trojice 3 pom.
Jindřich (Maschinenschacht)
Nová Bělá
Jáma Burňa
Výdušná jáma Heřmanice č. 3
Jáma Jan těžní
Zwierzina č. II těžní, Josef
Jáma Jan Nepomucký, Jana
Údolní štola (severní ústí)
světlík jaklovecké štoly č. 5
Bazaly
štola Jan-PLK
Nová jáma II
Karolína těžní
Muglinovská jáma
Ferdinand
Josef
Leopoldina
Františka
Zwierzina VII
Jaklovecká štola
Schodová jáma
Albert
Jáma I-těžní
Antonín
Větrní XIII
Vízina
Jáma IV
Josef
Prokop
Ema
Lucie
Bedřich
Salma I-Ignát
Jan-výdušná
Salma VII-Eliška
Salma VII-Hugo
Neumann
kutací jáma 10
větrní Antonín
Kutací František
větrní pro kutací jámu František (větrní 11)
kutací jáma 8
kutací jáma 9
kutací jáma 4
kutací jáma 3
kutací jáma 3
26
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
k.ú.
Michálkovice
Heřmanice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Koblov
Koblov
Koblov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Nová Bělá
Slezská Ostrava
Heřmanice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Muglinov
Moravská Ostrava
Muglinov
Michálkovice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Muglinov
Muglinov
Muglinov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Muglinov
rok
zajištění
2002
1998
2001
1998
1998-2005
1998
1998
1998
1998
1998
1998
1999-2001
2002
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997-2001
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
1997
2002
1999
1999
1999-2004
2003
1999
2004
1999
2003
P.č.
číslo
oznámení
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
501
502
503
504
507
623
624
625
626
627
628
629
679
680
681
682
683
699
700
704
705
709
710
711
712
728
729
730
731
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
789
790
791
792
793
794
795
796
797
798
799
800
801
802
označení
surovina
větrní do sloje 8
větrní do sloje 9
světlík 2 št. Barbora
větrní vrt č. 4
Barbora-štolová patra (Dědičná štola sv. B.)
Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 2
Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 13
Jáma 4
Jáma Barbora
Kutací jáma Eleonora
Kutací jáma U Eleonory
August
kutací jáma 16
Kutací jáma 21
Kutací jáma 22
kutací jáma 23
Kutací jáma 29
Kutací jáma Zwierzina č. 6
Kutací jáma
kutací jáma č. I
Jáma 27
vrtná jáma č. 9
vrtná jáma č. 3
Kutací jáma VII b
Oskar 3
štola František
Jáma č. V
Jáma č. IX
Jáma č. VII
Kutací jáma Hladnov
Kutací jáma č. 13
Větrní jáma č. 2
Větrní jáma č. 10
Kutací jáma č. 6
Kutací jáma č. Kunhuta
Muzika
Kutací jáma č. 1
Kutací jáma č. 9
Výdušná C
Boční chodba Jaklovecké štoly
Kutací jáma Písek
Zwierzina č. 3 (III)
Výdušná B
Světlík Jaklovecké štoly č. 1
Michálkovická
Jáma Pavlína
Hraniční
Denní štola
Kutací jáma Otto
Jáma D
Světlík č. 1 štoly sv. Barbora
Štola Vilém
Štola Arnošt
Naneta
Štola dovrchní-sever
Štola Kleinpeter
27
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
k.ú.
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Muglinov
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Muglinov
Muglinov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Přívoz
Hrušov
Hrušov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Radvanice
Přívoz
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Heřmanice
Lhotka u Ostravy
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Hrušov
Muglinov
Hrušov
Muglinov
Muglinov
Slezská Ostrava
Muglinov
Muglinov
Slezská Ostrava
Muglinov
Slezská Ostrava
Muglinov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Muglinov
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
rok
zajištění
2002
2002
2003
2002
2006
2000-2001
2000-2001
2000-2001
2000-2001
2000-2001
2000-2001
2000-2001
2002
2001
2002
2002
2002
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
1999-2005
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001-2005
2001
2001
2001
2001
2001
P.č.
číslo
oznámení
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
803
804
805
806
807
808
809
811
812
813
814
847
848
849
850
851
856
857
858
859
860
861
862
863
864
865
866
867
868
869
870
871
872
873
875
876
877
973
974
975
976
977
978
979
981
982
983
991
992
993
994
995
996
997
1007
1017
1018
1019
1020
1021
1022
1023
označení
surovina
Světlík E
Kutací jáma
Kutací jáma č. 7
Kutací jáma č. V (5)
Salm (N4)
Kutací jáma Gustav (G2)
Kutací jáma Hugo
Šachtice
Jáma Harrachova č. I
Barbora
Štola u pěšiny na Zámostí
Kutací jáma Matyáš
Jáma Haber
Jáma č. 4 (IV)
Kutací jáma Terezie
Žentourová jáma (Göpel)
Jáma č. 6 (VI)
Zwierzina (N2)
Karel (Caroli)
Štola Korunní princ vrchní
Štola Korunní princ spodní
Ke třem slabým slojím
Fárací jáma Bedřich
Josef, stará štola
Štola Burňa
Nová těžní štola
Jáma č. 6
Bohatá slojemi
Korunní princ (Stará šachta)
Josefská dědičná štola
Michálkovická vrtná
Vrtná jáma XI
Bruno - štola
Hugo - štola
Bruno - šachta
Údolní štola (jižní ústí)
Dovrchní jih
Světlík I
Větrní šachtice (Š1)
Hugo - šachta
Vrtná (Větrná) jáma XIV
U Myslivny
Výdušná
Salm (N1)
Kutací III
Světlík JDŠ 4
Pěčonka
Zámostní ulice č. p. 9
Jáma 15 (Vrtná jáma XV)
Nadějná
Salm (N6)
Salm (N5)
Salm (N3)
Kutací u Zawadova domu
Augustin
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
28
k.ú.
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Muglinov
Muglinov
Heřmanice
Slezská Ostrava
Hrušov
Muglinov
Slezská Ostrava
Muglinov
Muglinov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Přívoz
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
rok
zajištění
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2001
2007
2002
2003
2002
2003
2003
2004
2004
2004
2004
2002
2002
2003
2004
2004
2004
2004
2003
2004
2004
2003
2002
2007
2003
2004
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2002
2003
2003
2004
2003
2005
2003
2004
P.č.
číslo
oznámení
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
1024
1025
1026
1259
1260
1261
1262
1263
1299
1375
1376
1377
1385
1386
1387
1388
1389
1390
1391
1399
1400
1401
1402
1403
1404
1405
1406
1407
1408
1409
1410
1411
1412
1413
1414
1415
1416
1417
1418
1419
1420
1421
1422
1423
1424
1425
1426
1427
1428
1429
1430
1431
1432
1433
1434
1435
1436
1437
1438
1439
1440
1441
označení
surovina
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
Haber
Aloisie
Vrtná III
Vrt č. 15
Spodní Trahovinská štola
Vrchní Trahovinská štola
Hubert
František
Harrach III
Jan
Klementina (Hraniční)
Nálezná (N2)
Nálezná (N5)
Údolní
Údolní
Větrní (V4)
Větrní šachtice (V5)
Větrní šachtice (V6)
Kutací 18
Bedřich
Berta
David
Emanuel
Emma
Filipína
Ihme
Jáma IX
Jáma V
Jáma VI
Jáma VIII
Jan
Josef
Juliána
Karel
Kinzer
Kleinpeter
Louise
Marie
Nálezná
Neočekávaná
Nová
Pfeiler
Pokusná
Pokusná 1
Pokusná 2
Polli
Poustevník
Poustevník
Průzkumná
Příkopová
Reuter
Růžena
Stroh
Štolní
Štolní
Terezie
Terezie
Větrní (V7)
Větrní (V8)
Větrní I
Větrní III
Větrní šachtice
29
k.ú.
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Koblov
Koblov
Heřmanice
Koblov
Koblov
Koblov
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Lhotka u Ostravy
Muglinov
rok
zajištění
2003
2006
2005
2003
2003
2003
2003
2003
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2004
2004
2005
2004
2005
2005
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2005
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2005
2005
2004
2004
2004
2005
2004
2004
2005
2005
2005
2005
P.č.
číslo
oznámení
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
1442
1443
1444
1445
1449
1450
1451
1452
1453
1454
1455
1456
1457
1458
1459
1460
1461
1462
1463
1464
1465
1466
1467
1468
1469
1470
1471
1472
1473
1474
1475
1476
1882
1883
1884
1885
označení
surovina
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
uhlí černé
Větrní VII
Vilemína
Vilemína
Žofie
Eliška
Grabina
Kutací
Kutací 5
Kutací (K1)
Kutací (K2)
Kutací (N1)
Kutací (N2)
Kutací (N3)
Kutací 1
Kutací 10
Kutací 12
Kutací 9
Kutací II
Kutací vých. od výd. j.
Kutací, vých. od výd. j.
Prokop
Štola (Š1)
Štola (Š2)
Štola (Š3)
Štola (Š4)
U Adámkova údolí
Výdušná A
Zwierzina (N1)
Zwierzina 1
Zwierzina 3
Zwierzina 4
Zwierzina 5
Kutací 7
Jáma III
Josef
Kutací 8
k.ú.
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Hrušov
Slezská Ostrava
Muglinov
rok
zajištění
2005
2004
2005
2004
2004
2004
2004
2004
2001
2001
2001
2001
Vysvětlivky:
P. č. – vlastní pořadové číslo, přiděleno zpracovatelem ÚAP. Pořadové číslo je použito k označení důlního díla ve výkresu limitů ve tvaru
např. „DD 56“
Na území těchto obcí se stará důlní díla nevyskytují:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.1.8 Shrnutí - horninové prostředí a geologie
V území se nachází ložiska nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu. Nejvýznamnější jsou
zahrnuta mezi chráněná ložisková území. Ložiska černého uhlí a zemního plynu vázaného na uhelné sloje jsou
na území ORP Ostrava z převážné části vytěžena. Zásoby černého uhlí zůstaly v místech důlních ohradníků
a v problematicky těžitelných slojích. Procento poddolovaných území je z hlediska celkové plochy ORP vysoké.
Vliv těžby na povrch je již na většině území doznělý.
Z důvodu zastavení provozu dolů a ukončení nuceného větrání důlních prostor vznikl problém nekontrolovaného
výstupu důlních plynů na povrch. Místa s rizikem výstupu důlních plynů na povrch tvoří více než 20% území
a jsou zejména v k. ú. Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice. Na území ORP Ostrava je velké množství
starých důlních děl s vyhlášenou stavební uzávěrou, velký podíl jich je nezajištěných.
Rozvoj těžby nerostných surovin ve větší míře na území ORP Ostrava v zásadě nepřichází v úvahu.
30
3.2.2
Vodní režim – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56)
3.2.2.1 Hydrologické poměry
Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou.
Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem.
Odra
Zachování přírodních podmínek a ponechání nivy Odry v původním stavu vytvořilo základ pro vyhlášení CHKO
Poodří. Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a Koblovem je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném
úseku výrazně chybí.
Rozsah záplavového území je výrazně omezen na dolním úseku Odry od Ostravy po soutok s Olší, v důsledku
protipovodňových opatření, provedených v poslední době ohrázováním Odry a vedením dálnice D1 v souběhu
s řekou. Opatření byla odezvou na katastrofální povodeň poslední doby z r. 1997.
K nejvýznamnějším jezům na Odře patří pohyblivé jezy ve Lhotce (km 14,9) a Přívoze (km 11,8), které jsou
součástí odběrných uzlů ostravského průmyslu. Ke stabilizaci podélného sklonu slouží i spádové objekty
(stupně, balvanité skluzy, prahy). Jezy a stupně vesměs tvoří na toku migrační překážky pro živočichy, vázané
na vodu. Pro jejich migrační prostupnost budou postupně vybavovány rybími přechody. Přímo na toku Odry není
vybudována žádná nádrž, kromě jednoúčelové vojenské nádrže u Barnova.
Pro akumulaci povrchových vod byl přijat ministerstvy zemědělství a životního prostředí ČR v září 2011
Generel chráněných území, který pro eventualitu budoucího dopadu klimatických změn hájí na horním toku
Odry akumulační profil Spálov. Profil je na Odře situován v jejím km 92,5, objem činí 285 mil. m3 vody
a plocha zátopy 830 ha.
Největšími zdroji znečištění, které leží přímo na řece, jsou čistírny komunálních odpadních vod (ČOV) v Odrách
a ve Studénce a především Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) města Ostravy, která likviduje i odpadní
vody některých průmyslových závodů. Z průmyslových závodů jsou největšími znečišťovateli BC MCHZ
Ostrava a Železárny a drátovny Bohumín.
Ostravice
Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí
a větší diferenciaci dna koryta. Před výstavbou přehrad v povodí patřila Ostravice průtokově
k nejrozkolísanějším tokům na území ČR a její vysoké kulminační průtoky byly příčinou zvláště katastrofálních
průběhů povodní. Výstavbou přehrad v celém povodí, nejen přehradou Šance na Ostravici, ale i na jejich
přítocích - Lučině s přehradou Žermanice, Morávce se stejnojmennou přehradou a Olešné s přehradou Olešná
u Frýdku - Místku, došlo k výrazné stabilizaci průtoků, ačkoliv hlavním důvodem výstavby přehrad bylo
zásobování vodou. Okolí toku v nivě je tak prakticky na celé délce chráněno na stoletou vodu.
Ostravice je od ústí až po dnešní přehradu Šance upravena. Úpravy na dolním toku byly spojeny
s protipovodňovým zabezpečením Moravské Ostravy a ochranou průmyslu v prostoru Přívozu, Hrušova
a Muglinova. Při výstavbě centra Ostravy (včetně tzv. Nové radnice) byly vybudovány nábřežní zdi podél
Ostravice z kyklopského zdiva, sloužící svému účelu dodnes. Doprovodné porosty Ostravice na území Ostravy
jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru
města chybějí úplně.
Na Ostravici byla v minulosti vybudována řada jezů, které z většiny napájí i nadále náhony k využití vodní síly,
slouží k zásobení průmyslových závodů, nebo regulují průtok přes zástavbu obcí. Většina jezů a stupňů, ale
i samotná přehradní hráz vodního díla Šance tvoří migrační překážku pro živočichy vázané na vodu. Rybí
přechody pro jejich překonání jsou vybudovány jen u tří z nich - u Hrabovského, Hodoňovického a Prženského
jezu. Ze dna řeky je nutno odstraňovat z důvodu její štěrkonosnosti naplaveniny.
Hlavní funkcí přehrady Šance na Ostravici je zásobování pitnou vodou a přehrada tak patří k jednomu z hlavních
zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícího v komplexu spolu s nádržemi Kružberk a Morávka
přibližně 1,2 mil. obyvatel severní Moravy a Slezska. Přímý vodárenský odběr z přehrady Šance vede asi 7,5 km
dlouhým přívodním řadem do úpravny v Nové Vsi, která je situovaná na předměstí Frýdlantu nad Ostravicí.
Jakost vody v nádrži je velmi dobrá a voda odebírána pro vodárenské účely nevyžaduje složitější úpravy. Na
nádrži je z důvodu vodárenského využití zakázána jakákoliv rekreace.
Ostravice se přímo dotýká Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy Do chráněné oblasti rovněž připadá
i celý prostor zátopy vodního díla (VD) Šance. CHKO Beskydy je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí
přirozené akumulace vod (CHOPAV).
Z poměrně rozsáhlých rybničních soustav s vazbou na řeku Ostravici se na území Ostravy zachovaly pouze
jejich sporadické zbytky, lze sem řadit vodní plochy po bývalých rybnících Pilík (u Paskova).
31
Kvalita vody v Ostravici je ovlivněna vypouštěnými odpadními vodami z městské čistírny odpadních vod
Frýdek – Místek a z průmyslových podniků Válcovny plechu Frýdek – Místek, Biocel Paskov (0,29 m3/s) a ČEZ
(Energetické služby Vítkovic - 0,085 m3/s). Anorganickým znečišťovatelem toku je vypouštění důlních slaných
vod z Vodní jámy Jeremenko v Ostravě. Na dolním úseku Ostravice se kvalita vody zhoršuje, neboť se zde
projevuje vliv vypouštěných odpadních vod jednak z Biocelu a.s. Paskov, a jednak i z kanalizačních výustí na
území města Ostravy. Revitalizací Ostravice v Ostravě a realizací odpadovodu z Biocelu a.s. Paskov do řeky
Odry dojde k zlepšení hodnot znečištění.
V souběhu s Ostravicí probíhají úseky regionální cyklotrasy od Ostravy - Vítkovic po Vratimov a přes Frýdek Místek (trasa č. 562). Intenzivně pokračuje příprava propojení těchto cyklotras do souvislého úseku, jehož
souběh s Ostravicí od Ostravy až po Frýdlant nad Ostravicí by měl činit celkem 31 km.
Opava
Řeka Opava přitéká ze severu z prostředí krystalinika České vysočiny a vlévá se do Odry. Tok je na území
Ostravy veden velkými oblouky v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku
je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující.
Řeku Opavu lze charakterizovat mnohem stabilnějšími poměry, než mají srovnatelné toky na protější beskydské
straně povodí. Toku řeky Opavy se dotýká Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky, která je plošně shodná
s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod téhož jména. K řece Opavě se vážou i maloplošná chráněná území.
Na dolním toku to jsou rybník Štěpán, lokalita Turkov a Koutské a Zábřežské louky.
Na řece Opavě byla vybudována celá řada jezů pro pohon mlýnů, pil a pro zásobování rybníků. Podstatná část
jezů se zachovala dodnes a po četných přestavbách a rekonstrukcích nadále slouží ke vzdouvání vody. Jen
poměrně malá část z nich poté, co vzdouvací účel zanikl, byla přeměněna na spádové stupně a plní dnes jen
stabilizační funkci. V současné době je na řece Opavě funkčních 22 jezů. K nejvýznamnějším patří Třebovický
jez (km 1,4), od nějž je zásobována provozní vodou elektrárna Třebovice, dále městské jezy v Opavě (km 39,5)
a Krnově (km 70,9). Podstatná část jezů slouží k energetickému využití prostřednictvím malých vodních
elektráren (MVE).
Nejrozsáhlejším zásahem do morfologie koryta toku a do jeho odtokových poměrů byla regulace řeky v úseku
Jilešovice - Děhylov (km 7,5 - 11,5). Zájem na vydobytí ložiska štěrkopísku v údolní nivě řeky v prostoru
Hlučína vedl k přeložce řeky a k jejímu ohrázování, čímž se uvolnilo území pro dobývací prostor štěrkovny.
Od soutoku s řekou Opavicí (km 69,0) směrem po vodě zůstávají na Opavě přes provedená i chystaná opatření
poměrně rozsáhlé prostory inundačního území, které ve spodní třetině toku mezi Ostravou a Opavou dosahují
šíře 1 - 2 km a vytvářejí přirozenou retenci, která nebude pro zachycování povodní do budoucna dotčena.
Přímo na řece Opavě neexistuje v současnosti žádná významnější akumulace vody, která by přispívala
k zachycování povodní a k tlumení povodňových průtoků. Údolní nádrže Kružberk a Slezská Harta leží na
přítoku řeky Opavy, na Moravici, a tlumí povodňové stavy na Opavě jen nepřímo.
Přirozené průtoky v řece Opavě jsou ovlivňovány užíváním vody. Voda Kružberské přehrady je převáděna mimo
přirozenou říční síť trubními přivaděči do systému Ostravského oblastního vodovodu s těžištěm spotřeby mimo
vlastní povodí Opavy. Z významnějších odběratelů vody přímo z řeky Opavy je možno na dolním toku jmenovat
Ivax-Teva Opava, Hlučínské jezero a Elektrárnu Třebovice.
Pod městem Opavou se projevuje vyšší znečištění vody. To pochází jak z vypouštěných odpadních vod
z komunálních i průmyslových zdrojů města Opavy, tak z přítoků přivádějících vodu z okolních obcí. Jakost
vody ovlivňují čistírny odpadních vod (ČOV) ve Vrbně p/P, v Krnově, Hlučíně, Opavě, Kravařích a Háji ve
Slezsku a průmyslové závody Advanced Plasties–Husquarna ve Vrbně p/P, Ivax-Teva Opava-Komárov
a Elektrárna Třebovice.
Součástí Plánu dílčího povodí Horní Odry pro období do r. 2015, je i návrh opatření, jehož cílem je zlepšit
celkový ekologický stav řeky a ochranu před extrémními vodními stavy. Jedná se zejména o dostavbu kanalizací
a ČOV v okolních městech a obcích a o protipovodňovou ochranu především v oblasti horní Opavy, zejména
o přípravu údolní nádrže Nové Heřminovy na řece Opavě. Výstavba nádrže by měla být realizována po r. 2015.
Součástí opatření proti povodním na horní Opavě je i příprava šesti suchých nádrží.
Údolní nivou Opavy je trasována od Krnova po Ostravu regionální cyklostezka, tzv. Slezská magistrála.
V současné době je dobudována a zprovozněna pouze v několika úsecích: v prostoru Vávrovice, Palhance
a°zčásti přes samotnou Opavu; na dolním úseku potom mezi Děhylovem a Ostravou – Třebovicemi.
Lučina
Lučina je podhorským beskydským tokem a její horní úsek má zřetelně bystřinný charakter. Je menším
pravobřežním přítokem Ostravice, přitékajícím od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká
industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku. Spád řeky je mírný
a v korytě je kompenzován nízkými prahy. V některých úsecích jsou vyvinuty vyspělé a velmi hodnotné břehové
porosty.
I Lučina původně patřila k tokům se značně rozkolísaným odtokovým režimem, ten však je po výstavbě
žermanické přehrady výrazně ovlivňován jejím vyrovnávacím efektem, posíleným převodem vody ze
32
sousedního povodí Morávky. Toku Lučiny se přímo dotýká Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy, do níž
tok spadá svým horním úsekem. CHKO Beskydy je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí přirozené
akumulace vod (CHOPAV).
První souvislejší úpravy koryta Lučiny byly provedeny od Hranečníku v Ostravě k Radvanicím. Průmyslová
expanze a požadavky na bezpečnější zvládnutí odtokových poměrů vedly k postupné regulaci toku Lučiny na její
spodní trati. Potřeba úpravy vyplynula rovněž z poklesů terénu vyvolaných důlní těžbou.
Postupný rozvoj průmyslové aglomerace a celková urbanizaci okolního území včetně rozvoje komunikační sítě
(trasy staré a nové silnice I/11 v souběhu s Lučinou po obou jejích březích, křížení silnice II/473 Šenov Havířov, atd.) vedly k postupné a souvislé úpravě řeky od ústí až po prostor Šenova. Ze stabilizačních důvodů
byla na Lučině postupně vybudována v rámci uvedených úprav řada spádových objektů.
Hlavní akumulací vody na řece Lučině je údolní nádrž Žermanice. Její výstavba sledovala především zásobení
průmyslu Ostravska provozní vodou. Dalšími účely nádrže jsou ochrana před povodněmi, výroba elektrické
energie a v neposlední řadě i rekreace u vody. V tomto smyslu přehrada patří k nejnavštěvovanějším údolním
nádržím regionu. Údolní nádrž Žermanice je v letních měsících intenzivně rekreačně využívaná.
Odběr vody pro komplex Arcelor Mittal (Nová Huť) v Kunčicích a Biocel Paskov se provádí přímým trubním
odběrem přímo z nádrže Žermanice.
Směrem po toku se kvalita vody v Lučině postupně zhoršuje, v profilu Slezská Ostrava se jedná o vodu
znečištěnou. Uvedený stav je zapříčiněn znečištěním vodami z ČOV Havířov a D. Suchá a odpadními vodami
z rozptýlené zástavby v přilehlém území.
Přirozené průtokové poměry v Lučině jsou ovlivněny převodem vody z povodí řeky Morávky. I přes přímé
odvádění vod z nádrže pro potřeby průmyslu není po profil zaústění ČOV Havířov nikde na Lučině
zaznamenávám napjatý nebo pasivní bilanční stav.
V Plánu dílčího povodí Horní Odry, do jehož celkového rámce Lučina spadá, byl sestaven pro nejbližší období
(do r. 2015) návrh opatření jak zlepšit celkový ekologický stav řeky a i ochranu před extrémními povodňovými
stavy. Jedná se o výstavbu kanalizace v obcích Dolní Domaslavice, Lučina, Šenov a na dolním toku
v okrajových čtvrtích Ostravy, snížení znečištění vod z čistírny odpadních vod Arcelor Mittal, sanaci starých
ekologických zátěží v areálu Arcelor Mittal a protipovodňovou ochranu - tzv. „humanizaci” výustní trati Lučiny
v km 0,0 až 3,3.
Porubka
Potok Porubka je jedním z menších levostranných přítoků středního úseku Odry nad Ostravou. Je zaústěn do
Odry v městské části Ostravy – Svinova. Zařazení Porubky mezi významné toky je důsledkem skutečnosti, že na
dolním úseku teče okrajovými částmi města Ostravy. Nad Ostravou protéká okraji obcí Vřesiny a Dolní Lhoty.
Porubka je svým charakterem tokem se stabilními sklonovými i směrovými poměry, provázenými v nezastavěné
části meandrováním. Problémem je kapacitní nedostatečnost koryta na spodní třetině délky. Probíhá zde územím
s hustým osídlením. Až v poslední době (2009 - 2011) došlo v dolní třetině toku (km 0,9 - 7,2) k úpravám,
dílčím přeložkám, zkapacitněním a ohrázováním koryta, která zajišťují okolní zástavbě ochranu na dvacetiletou
vodu (Q20). Tento stupeň zabezpečenosti, se může jevit časem jako nedostatečný. Přitom stísněné územní
poměry neumožní míru povodňové zabezpečenosti dále zvýšit. Pro tento účel se proto jeví jako jediná možnost
zřízení retenční nádrže výše v povodí, která by průběh povodňových vln zachytila a kulminační povodňové
průtoky pod ní snížila. Zatím je tento záměr zkoumán pro lokalitu Vřesina na úrovni studie proveditelnosti.
Z akumulací vody, které v povodí Porubky existují v současnosti, je třeba zmínit nově opravený tzv. Zámecký
rybník na dolním konci staré Poruby. Je napojen odběrem vody na Porubku, která v jeho těsném souběhu
protéká. Slouží k rybochovným a rekreačním účelům, na průběh povodňových průtoků však větší vliv nemá.
Výustní trať Porubky je ovlivňována především zpětným vzdutím z řeky Odry. Ochrana levobřežního prostoru
na soutoku Porubky s Odrou je stavebně připravena k řešení pomocí prodloužení a zvýšení oderské hráze, území
na pravém břehu zůstane však i nadále ovlivňováno rozlivy.
Z Porubky není mimo Zámecký rybník registrován žádný přímý odběr vody, na posledních jejích dvou stech
metrech před ústím je určitým „bilanční přírůstkem” jen zaústění Mlýnky. Ta je hlavní páteří Polaneckojistebnických rybníků (s odběrem vody od jezu na Odře ve Studénce) a zbytkový průtok z jejich zásobení se
vrací do Odry právě prostřednictvím Porubky těsně před jejím zaústěním.
Do Porubky je výše po trase zaústěna i řada menších výustí, včetně místních kanalizačních sítí ze Staré Poruby,
Vřesiny a Čavisova, které dosud nebyly napojeny na ÚČOV. Toto napojení se chystá v nejbližším plánovacím
období.
Kvalita vody na Porubce se směrem po toku postupně zhoršuje, v profilu jejího ústí do Odry je voda silně
znečištěná. Tento stav je zapříčiněn tím, že voda v toku je stále zatížena zbytkem nedokonale čištěných
splaškových odpadních vod z přilehlé zástavby.
V Plánu dílčího povodí Horní Odry byl sestaven pro nejbližší období (do r. 2015) i návrh opatření, jak zlepšit
celkový ekologický stav toků a zlepšit i situaci v některých lokalitách, pokud jde o ochranu před jejich
extrémními povodňovými stavy. Z opatření, která by se měla přímo koryta nebo nivy Porubky dotýkat, se jedná
o dostavbu kanalizace ve Vřesině s napojením na ÚČOV města Ostravy, výstavbu čistírny odpadních vod
33
a kanalizace ve Velké Polomi, dostavbu plošné kanalizace v rámci tzv. Projektu Ostrava, včetně rušení některých
existujících výpustí do toků.
Ostatní vodní toky
Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Plesenský potok, Černý potok,
který je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty, Koblovský potok, Zábřežka, Mitrovický
potok, Slezský mlýnský náhon, Výškovický potok, Antošovický potok, Polančice, Mexický Potok, Mlýnský
náhon, Starobělský potok, Zyf, Ščučí, Oprechtický potok, Heřmanický potok, Lesní potok, Michálkovický
potok, Ludgeřovický potok, Korunka, Bohumínská Stružka, Orlovská Stružka a další. Jedná se často drobné toky
s vysokou energií toku, dobrou samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po
průtoku obcí velmi znečištěny splaškovými vodami a odpadem.
Vodní plochy
K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších vodotečí. Za
nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky v Polance, Porubě a drobnější
soustavy v Bartovickém lese.
Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou
částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi
hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru.
3.2.2.1.1 Povrchové, podzemní vody a jejich kvalita
JEV 44. VODNÍ ZDROJ
OCHRANNÝCH PÁSEM
Podklady:
POVRCHOVÉ,
PODZEMNÍ
VODY
VČETNĚ
SmVak, MMO
Povrchové zdroje
Zásobování ORP Ostravy pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní
zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta.
Podzemní zdroje
Zdroje podzemní vody Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá –
Pešatek, Palesek, Bartovice – Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II. – vodovod, Důlňák ve Vratimově.
Rezervu tvoří potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří.
Zdroje přírodní pitné vody a ochranná pásma vodního zdroje I. stupně:
Nová Ves
3x Dubí
Ještěrka 1
Ještěrka 2
3xZábřeh II. – vodovod
Sýkorův důl
Pešatek
Stará Bělá Palesek
Ochranná pásma vodního zdroje II. stupně a vnitřní:
Nová Ves
Dubí
Ještěrka 1
Ještěrka 2
Zábřeh II. – vodovod
Sýkorův důl
Pešatek
Nová Ves Dubí
Ještěrka 1
Ochranná pásma vodního zdroje II. stupně:
Nová Ves – Dubí
Ještěrka 1
Zábřeh II. - vodovod
Sýkorův důl
34
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází zdroj přírodní pitné vody. Ochranné pásmo I. stupně.
Město Vratimov
Na území obce se nachází podzemní zdroj přírodní pitné vody Vratimov – Důlňák (zdroje Zimnice a Stará Datyně,
včetně ochranných pásem I. a II. stupně).
Obec Václavovice
Zasahuje OP II. stupně zdroje přírodní pitné vody Vratimov - Důlňák
Na území těchto obcí se nenachází zdroj přírodní pitné vody.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD
Podklady: Výzkumný ústav vodohospodářský v.v.i.
Na území správního obvodu ORP Ostrava se CHOPAV nevyskytuje.
JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST
Podklady: www.mvcr.cz
Dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou zranitelné
oblasti území, kde se vyskytují:
a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace
dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout,
b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může
dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
Vláda nařízením č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu stanovuje zranitelné oblasti,
které jsou územně vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení a v nich
upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (tzv.:
akční program).
Na území města Ostravy je nařízením vlády vymezena zranitelná oblast v následujících k.ú.: Krásné Pole, Polanka nad
Odrou, Poruba, Proskovice, Stará Bělá, Svinov a Martinov.
Ostatní k.ú. jsou mimo stanovenou zranitelnou oblast.
Území těchto obcí jsou nařízením vlády vymezena jako zranitelná oblast:
Obec Čavisov
Obec Olbramice
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Obec Zbyslavice
Území těchto obcí nejsou nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast:
Město Šenov
Město Vratimov
Obec Václavovice
Obec Vřesina
JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD
Podklady:
Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i.
Povodí Odry, s.p.
www.pod.cz, www.pmo.cz
Vodní útvar je významné soustředění vod v určité oblasti. Definuje jej § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů, v platném znění. Dělí se na vodní útvar povrchový a podzemní. Do skupiny povrchových
vod patří vody tekoucí a stojaté: jezera, vodní nádrže, potoky, řeky nebo kanály, popř. jejich části.
35
Podzemními vodami se rozumí vody vyskytující se pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku
s horninami, ve kterém se voda pohybuje účinkem gravitačních sil.
Na celém území města Ostravy se nachází tyto předmětné jevy
- útvar povrchových vod tekoucích -Odra, Opava, Ostravice, Lučina, Porubka, Ščučí, Vrbická Stružka, Plesenský
potok a Děhylovský potok.
- útvar povrchových vod stojatých:
• jezera: Vrbice, Mžíkovec,
• rybníky: Štěpán, Heřmanický, Košťálovický, Volenský, Malý-Polní rybník, Velký-Polní rybník,
• rybníky v meandrech řeky Odry: Pastevní, Nová Louka, Velký Budní, Velký Vaček, Kačírek.
Obec Čavisov
Na území obce se nenachází předmětné jevy.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se nachází tento předmětný jev:
- útvar povrchových vod tekoucích – Porubka, Opusta.
Město Šenov
Na území obce se nachází předmětné jevy:
- útvar povrchových vod tekoucích: Lučina, Podleský
potok,
- útvar povrchových vod stojatých: Košťálovický
rybník, Volenský rybník.
Obec Horní Lhota
- útvar povrchových vod tekoucích-Opusta.
Obec Václavovice
- útvar povrchových vod tekoucích: Frýdecký potok.
Město Klimkovice
Na území obce se nachází předmětné jevy:
- útvar povrchových vod tekoucích - Polančice.
- útvar povrchových vod stojatých: Písečný rybník,
Tisův rybník.
Obec Velká Polom
- útvar povrchových vod tekoucích: Opusta.
Město Vratimov
- útvar povrchových vod tekoucích: západní hranice
katastrálního území je tvořena řekou Ostravicí.
Obec Olbramice
- útvar povrchových vod tekoucích - Polančice.
Obec Vřesina
- úvar povrchových vod tekoucích: Porubka.
- útvar povrchových vod tekoucích – Rakovec,
Ondřejnice, Machůvka, v k.ú. Košatka- Lubina, Odra.
Obec Zbyslavice
- útvar povrchových vod tekoucích: Sezina.
JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ
Podklady:
OKD, a.s.
Povodí Odry, s.p.
Jako vodní nádrž se označuje prostor k dlouhodobějšímu zadržení vody. Vzniká přirozeně (přírodní vodní nádrž –
např. jezero-řešeno v bodě JEV 47) nebo uměle, výstavbou přehradní hráze na vodním toku. Umělá vodní nádrž
odpovídá definici vodního díla podle českého vodního zákona. Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací
funkcí. Základními funkcemi umělých vodních nádrží je:
• zásobní funkce – zdroj vody pro různé účely:
o pitná voda (vodárenské nádrže),
o Závlahová,
o Technologická,
o protipožární (jedná se obvykle o malé nádrže v menších obcích resp. ve vesnicích),
• nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších obdobích vypouštět a zachovávat tak níže po toku
minimální průtok,
• ochrana před povodňovými průtoky - v nádrži se transformuje povodňová vlna (transformovaný objem
proteče nižšími průtoky za delší časový úsek),
• zdroj elektrické energie z vodních elektráren,
• dopravní – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění,
• rekreační,
• rybochovná.
36
Na území ORP Ostrava jsou evidovány 4 vodní nádrže.
Evidované vodní nádrže
Označení
Pilíky
Nádrž na Michálkovickém potoce
Dávkovací nádrž slaných vod
Přírodní koupaliště Vřesina
Kategorie
Katastrální území
Poskytovatel
technologická
protipovodňová
přírodní
rekreační
Hrabová
Michálkovice
Heřmanice
Vřesina
OKD, a.s.
Povodí Odry, s.p
Povodí Odry, s.p.
ÚPO 2014
V obcích a městech ORP Ostrava se nacházejí požární nádrže a menší umělé vodní plochy sloužící pro koupání
obyvatel nebo sloužící pro chov ryb.
JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE
Podklady: Český hydrometeorologický ústav
www.pod.cz/atlas_toku/
Definice jevu: povodí je oblast odvodňovaná určitou říční soustavou, jež je proti sousední oblasti vymezena rozvodím.
Povodí je přirozeným útvarem přírodním. Rozvodnice je linie vyznačující geografickou hranici mezi dvěma povodími.
Celé území Statutárního města Ostravy včetně obcí a měst, pro které je Ostrava obcí s rozšířenou působností, náleží do
povodí řeky Odry.
3.2.2.1.2 Ochrana území před povodněmi
Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž preventivními opatřeními
jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi,
stavebně technická opatření na vodních tocích a opatření v ploše povodí. Operativními opatřeními v době povodně pak
jsou zejména: hlásná a varovná služba, monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin, využití
předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace.
JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ
Podklady:
Obecní úřad (ORP)
Povodí Odry, s.p.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Územní plán Ostravy z roku 2014
ÚAP Moravskoslezského kraje z roku 2013
Záplavová území jsou administrativně stanovená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena
vodou. Jejich rozsah stanovuje na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Grafická znázornění stanovených
záplavových území jsou uložena na příslušných vodoprávních úřadech. V územně plánovací dokumentaci
a podkladech se zakreslují hranice záplavového území Q 100 (záplavová území s Q5 a Q20 jsou zakreslena
v mapových podkladech správce povodí)
Záplavové území s hodnotou Q100 se vyskytuje na níže uvedených tocích:
Opava, Odra, Ostravice, Vrbická stružka, Michálkovický potok, Lučina, Ščučí, Porubka, Polančice.
Obec Čavisov
Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Porubka.
Obec Dolní Lhota
Město Klimkovice
Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Polančice.
Obec Olbramice
Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Polančice.
Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Odra a Ondřejnice.
37
Město Šenov
Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Lučina.
Město Vratimov
Záplavové území s hodnotou Q100 je vymezeno na vodním toku Ostravice.
Obec Vřesina
Záplavové území Q100 není vymezeno na území těchto obcí:
Obec Velká Polom
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Zbyslavice
JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ
Podklady:
Obecní úřad (ORP)
Povodí Odry,
Aktivní zóny záplavových území jsou stanoveny spolu se záplavovým územím (v územně plánovací dokumentaci
zakreslované většinou záplavové území s hodnotou Q 100) a jsou vymezeny pro ORP Ostrava u toků: Odra, Ostravice,
Lučina, Opava, Porubka, Polančice, Vrbická stružka, Ščučí, Ondřejnice, Sezina a Michálkovický potok.
Aktivní zóna záplavového území je vymezena na níže uvedených tocích města Ostravy:
Opava, Odra, Ostravice, Vrbická stružka, Michálkovický potok, Ščučí, Porubka, Lučina, Polančice.
Obec Čavisov
Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Porubka.
Obec Dolní Lhota
Město Klimkovice
Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Polančice.
Obec Olbramice
Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Polančice.
Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Odra a Ondřejnice.
Město Šenov
Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Lučina.
Město Vratimov
Na území obce je aktivní zóna záplavového území vymezena na vodním toku Ostravice.
Obec Vřesina
Aktivní zóna záplavového území není vymezena na území obcí:
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Obec Václavovice
Obec Zbyslavice
JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ
Podklady:
www.mzp.cz
www.pod.cz
Území určená k rozlivům povodní mohou být dle charakteru přírodní a umělá.
38
-K přírodnímu území patří přirozené plochy, kde dochází k přirozenému rozlivu vodního toku při zvýšených průtocích,
aniž by docházelo k ohrožení objektů určených pro bydlení, průmysl a občanskou vybavenost. Většinou se jedná
o°plochy mimo intravilán obce.
-Za území určená k řízeným rozlivům povodní se dle ust.§ 68 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, považují pozemky
nezbytné pro vzdouvání, popř. akumulaci povrchových vod. Pro řízené rozlivy slouží veřejně prospěšné stavby na
ochranu před povodněmi.
Území určená k rozlivům povodní, jejichž využití bude omezeno ve smyslu zákona, a jeho vlastníkům budou za to
příslušet náhrady, se budou týkat těch případů, kdy změny v jejich prostoru bude dosaženo technickými prostředky
a zásahy (ty zůstávají stavbami). Jejich účelem je za povodňových stavů dosáhnout zvýšené retence vody v území
a dosažení retardace odtoku vody z povodí.
Polanka nad Odrou - vodní tok Polančice – suchá nádrž
Město Klimkovice
vodní tok Polančice – suchá nádrž, dle ÚP Klimkovice
Obec Olbramice
vodní tok Polančice – suchá nádrž, dle návrhu ÚP Olbramice
Obec Vřesina
retenční nádrž na vodním toku Porubka pro zvýšení stupně ochrany západní části Ostravy na Q100
Území určené k rozlivům povodní není vymezeno na území těchto obcí:
Obec Čavisov
Město Vratimov
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Obec Václavovice
Obec Zbyslavice
Město Šenov
JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM
Podklady:
Povodí Odry, s.p.
FA PROCES
www.mzp.cz
Zvláštní povodeň je způsobená poruchou či havárií vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo
nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik mimořádné události pod vodním dílem.
Rozeznávají se tři základní typy zvláštních povodní podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo
provozu vodního díla:
a) zvláštní povodeň typu 1 – vzniká protržením hráze vodního díla,
b) zvláštní povodeň typu 2 – vzniká poruchou hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla
(neřízený odtok vody),
c) zvláštní povodeň typu 3 – vzniká nouzovým řešením kritické situace ohrožující bezpečnost vodního díla prostřednictvím nezbytného mimořádného vypouštění vody z vodního díla, zejména při nebezpečí havárie uzávěrů a hrazení
bezpečnostních a výpustných zařízení nebo při nebezpečí protržení hráze vodního díla.
Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 16 259 ha. Jedná se o plochy pro
vodní díla Šance, Morávka, Kružberk, Žermanice.
Město Vratimov
Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 378 ha. Jedná se o plochu pro vodní
díla Morávka, Šance a Žermanice.
Město Šenov
Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 385 ha. Jedná se o plochu pro vodní
dílo Žermanice.
Na území těchto obcí se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
39
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY
Podklady:
Povodí Odry, s.p.
Statutární město Ostrava má zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města. Z pohledu
povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin
v°řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960
až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu
před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl kapacitu hrází podél
Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských obvodů Ostravy. Následná studie
toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou
povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování
hrází podél Odry se dokončuje.
Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.
- Na řece Odra – ochranná hráz – v k.ú. Zábřeh nad Odrou (PRA) a k.ú. Svinov (LEV)- sanace hrází, Nová Ves
u Ostravy (PRA), (PRA), Hrušov (PRA), Mariánské Hory (PRA), Přívoz (PRA), Koblov (LEV),
- Na vodním toku Porubka – ochranná hráz – v k.ú. Svinov (LEV);
- Na řece Opava – ochranná hráz – v k.ú. Hošťálkovice (LEV);
- Na vodním toku Černý potok – ochranná hráz – v k.ú. Přívoz (PRA);
- Na řece Ostravici – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (LEV), Hrabůvka (PRA), Kunčice nad Ostravicí (PRA
Vítkovice (LEV), Moravská Ostrava (PRA-sanace hráze, LEV); Muglinov (PRA), Hrušov (PRA); revitalizace
toku v úseku jez Vítkovice po jez Hrabová;
- Na vodním toku Orlovská stružka – ochranná hráz – v k.ú. Heřmanice (LEV+PRA);
- Na vodním toku Ščučí a Oprechtický potok – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (STŘ);
Město Klimkovice
Na území města jsou v současné době objekty (zařízení) protipovodňové ochrany v návrhu (součástí návrhu
ÚP°Klimkovice).
Obec Olbramice
Na území obce jsou v současné době objekty (zařízení) protipovodňové ochrany v návrhu (součást návrhu
ÚP°Olbramice).
Na území obce se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.
- Na řece Lubina – ochranná hráz – v k.ú. Košatka nad Odrou (LEV+PRA);
- Na řece Ondřejnice – ochranná hráz – v k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí, Košatka nad Odrou (LEV).
Město Šenov
- Na řece Lučina – ochranná hráz – v k.ú. Šenov u Ostravy (LEV+PRA).
Město Vratimov
Na řece Ostravice – ochranná hráz – v k.ú. Vratimov (LEV+PRA),
Na území těchto obcí se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany.
Obec Čavisov
Obec Velká Polom
Obec Dolní Lhota
Obec Vřesina
Obec Horní Lhota
Obec Zbyslavice
Obec Václavovice
40
JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ
OCHRANNÝCH PÁSEM
Podklady:
Webové stránky Sanatoria Klimkovice
Na území ORP Ostravy se nachází přírodní léčivé zdroje minerálních vod, které jsou využívány v lázních Nový
Darkov v Klimkovicích. Jedná se o jodobromovou solanku, což je původem mořská přírodní léčivá minerální voda,
která se vytvořila v období třetihorního vrásnění. Vyskytuje se v oblastech uhelných ložisek Ostravska, kde při
bouřlivých pohybech zemských vrstev vznikly písčité sloje. V nich se zakonzervovala voda pravěkého moře, které se
na území současného Ostravska vyskytovalo před 6,5 až 11 miliony let. V současnosti se jodobromová voda již
netvoří, její podzemní zásoba je omezená, a je proto velmi cenná. Klimkovické lázně čerpají jodobromovou solanku
ze čtyř vrtů o hloubce 400 až 500 m. Vrty se nacházejí v Polance nad Odrou, odkud se voda čerpá 11 kilometrů
dlouhým potrubím do klimkovických lázní.
Ochranná pásma léčivých zdrojů stanovuje ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Ochranná pásma jsou stanovena ve
dvou stupních. Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje (kruh
o poloměru 50 m). Ochranné pásmo II. stupně tvoří polygon zasahující do několika katastrů.
Na území města Ostravy je evidováno 8 zdrojů přírodních léčivých vod.
Dle výskytu: 5 zdrojů k.ú. Polanka nad O. (4 zdroje jsou vedeny jako osvědčené, mají vymezená OP 1. a 2. stupně)
1 zdroj k.ú. Proskovice
2 zdroje k.ú. Stará Bělá
Ochranné pásmo II. stupně zasahuje do k.ú.: Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Svinov, Výškovice, Nová
Bělá, Dubina.
Město Klimkovice
Do území města zasahuje ochranné pásmo II. stupně.
Obec Olbramice
Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně.
Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně.
Na území těchto obcí se léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody, včetně ochranných pásem nenachází.
Obec Čavisov
Obec Velká Polom
Obec Dolní Lhota
Město Vratimov
Obec Horní Lhota
Obec Vřesina
Město Šenov
Obec Zbyslavice
Obec Václavovice
JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA
Podklady:
Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel
ÚAP Moravskoslezského kraje z roku 2013
V ORP Ostrava se nachází jedno lázeňské místo stanovené dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích,
zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o přírodní léčebné lázně s oficiálním názvem „Sanatoria Klimkovice“.
Statut lázeňského místa „Nový Darkov – Klimkovice“ byl stanoven „nezbytným prozatímním ochranným opatřením
MZ ČR č.j. ČIL-63-433-23.5.1997/2154 ze dne 18.6.1997“. Tímto statutem bylo vymezeno vnitřní a vnější území
lázeňského místa v zájmu ochrany léčebného režimu a lázeňského prostředí. Vnitřní lázeňské území je dále děleno na
území „A“ a „B“.
Vnitřní lázeňské území „A“ – je v něm soustředěno zařízení, jež slouží bezprostředně lázeňskému provozu.
Vnitřní lázeňské území „B“ – slouží k rodinnému bydlení obyvatel lázeňského místa, dále pro ubytování návštěvníků
a lázeňských hostů, k umístění občanské vybavenosti sloužícím lázeňskému provozu.
41
Vnější lázeňské území – zahrnuje zbývající část k.ú. Klimkovice a části k.ú. Čavisov a Vřesina, do nichž zasahuje
hranice vnitřního lázeňského území.
Území lázeňského místa
Výměra obce
Obec
(ha)
Klimkovice
Vřesina
Čavisov
Celkem
Výměra vnitřní lázeňské
území „A“ (ha)
Výměra vnitřní lázeňské
území „B“ (ha)
Výměra vnější
lázeňské území (ha)
43,61
65,71
5,02
114,34
92,9
0
0
92,9
1327,16
65,71
5,02
1397,89
1463,67
865,29
410,45
----
Město Klimkovice
Usnesením ze dne 3. února 1982 č. 27 stanovila vláda ČSR ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského
místa Nový Darkov v Klimkovicích. Přijetí tohoto usnesení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů částka 13 z roku 1982.
Lázeňským statutem je vymezeno vnitřní a vnější území lázeňského místa a stanoveno opatření související s výstavbou
v lázeňském místě.
Obec Čavisov
Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do JV části obce okrajově zasahuje vnitřní lázeňské území A, které
je zároveň i vnějším lázeňským územím.
Obec Vřesina
Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do J části obce zasahuje vnitřní lázeňské území A, které je zároveň
i vnějším lázeňským územím.
Na území těchto obcí se lázeňské místo nevyskytuje:
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Zbyslavice
3.2.2.2 Shrnutí - vodní režim
V řešeném území jsou velké zásoby podzemních vod, které mají pro zásobování města Ostravy strategický význam.
Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem. Většina území je napojena na veřejný vodovod.
Řeky protékající územím ORP Ostrava mají nízkou vodnost, která vytváří problém při jejich splavnění. Kvalita vody
ve vodních tocích stoupá. Využití vodních ploch a toků na území ORP Ostrava pro rekreaci a turistický ruch je však
minimální.
Podél řek Odry, Opavy, Ostravice, Lučiny a Porubky jsou vyhlášena záplavová území. Půdy na území ORP Ostrava
mají sníženou retenční schopnost, což zvyšuje nebezpečí záplav.
Většina odpadních vod je odvedena kanalizací na čistírny odpadních vod. Jsou připravovány další etapy budování
kanalizační sítě a doplnění chybějících úseků veřejných vodovodů.
Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na
protipovodňovou ochranu a další zvyšování kvality vod lepším čištěním odpadních vod a odstraněním ekologických
zátěží kontaminujících podzemní vody.
Na území ORP Ostrava jsou chráněné zdroje léčivých vod, které jsou používány pro balneoterapii v lázních
Klimkovice.
3.2.3
Hygiena životního prostředí - obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87)
3.2.3.1 Klimatické poměry
Klimaticky náleží řešené území do mírně teplé oblasti
Průměrná roční teplota:
Průměrné roční srážky:
Průměrná relativní vlhkost vzduchu
MT 10.
8°C
769 mm
75 %
Průběh atmosférických teplot ovlivňuje reliéf a koncentrace průmyslu s hustotou zástavby. Způsobují zvýšení
průměrné roční teploty o 1 - 2 °C, než by odpovídalo příslušné nadmořské výšce. V zimě často dochází k tepelným
inverzím s výskytem mlh.
Abnormální množství srážek v oblasti Beskyd ovlivňuje jejich množství i na Ostravsku – dle koeficientu vláhové
jistoty je Ostravsko řazeno mezi velmi vlhká území.
42
Během roku převládá vlhké proudění vzduchu ze západu (38,2 %). Otevřenost krajiny k S a SV se projevuje zvýšením
počtu chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného a vlhkého vzduchu ze Severního moře.
3.2.3.2 Kvalita ovzduší
Jako kvalitu vnějšího ovzduší označujeme úroveň znečištění vnějšího ovzduší, která může svými účinky ovlivňovat
lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály. Tato úroveň znečištění vnějšího ovzduší je způsobena
vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnost (např. doprava, spalování, průmyslová
výroba, a další). Znečišťující látky jsou po vypuštění ze zdroje přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu
ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech.
Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
ORP Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu, především těžkého, což
má za důsledek vysokou imisní zátěž města.
JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ
Podklady:
Celé správní území ORP Ostravy spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO)‚ což jsou území
v rámci zóny nebo aglomerace, kde jsou překračovány hodnoty imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek.
Na celém území ORP Ostrava je překročen:
• imisní limit (LV) alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - SO2, CO, PM10, NO2, Pb, benzen,
• cílový imisní limit (TV) – bez přízemního ozónu alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - As, Cd,
Ni, benzo(a)pyren,
• cílový imisní limit (TV) – včetně přízemního ozónu alespoň jedné z následujících znečišťujících látek - As,
Cd, Ni, benzo(a)pyren, O3
3.2.3.3 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO
ÚZEMÍ
Podklady:
Úřad územního plánování
schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn
tento jev je rozdělen na dvě části:
A. plochy přestavby
B. brownfieldy
A. plochy přestavby
Plochy přestavby jsou plochy v zastavěném území obce, na kterých ÚP navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití
novým způsobem využití, z urbanistického hlediska vhodnějším.
Tabulka 28:
Plochy přestavby vymezené ÚPO
Č.
Katastrální Rozloha Využití území k r. 2011
plochy území
(ha)
Navržený způsob využití
specifikace
přestavby
PŘ1
PŘ2
PŘ4
Stará Plesná
Stará Plesná
Přívoz
2,99
3,45
38,51
Zemědělský výrobní areál
Skladový areál
Těžký průmysl - Koksovna
Bydlení v rodinných domech, Parky
Bydlení v rodinných domech
Lehký průmysl
PŘ5
Přívoz
5,63
PŘ6
Hrušov
34,44
Smíšené – bydlení a občanské
vybavení
Lehký průmysl
PŘ7
PŘ8
Hrušov
Koblov
43,55
1,84
Sklady, drobná výroba, dopravní
plochy, administrativa
Zbořeniště po bydlení, plocha
bývalých odkalovacích nádrží
Zbořeniště po bydlení
Skladový a výrobní areál
Změna využití území
Změna využití území,
Dekontaminace
PŘ9
Muglinov
23,06
Zbořeniště po těžbě a úpravě
černého uhlí, sklady, bydlení
Smíšené – bydlení a služby, Lehký
průmysl
43
Lehký průmysl
Krajinná zeleň
Asanace,
Dekontaminace
Dekontaminace
Č.
Katastrální Rozloha Využití území k r. 2011
plochy území
(ha)
PŘ10
Hrušov
32,93
PŘ11
Moravská
Ostrava
Heřmanice
2,72
Třebovice ve
Slezsku
Přívoz,
Mariánské
Hory
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Moravská
Ostrava
Nová Ves u
Ostravy
Svinov
8,40
PŘ12
PŘ13
PŘ14
PŘ15
PŘ16
PŘ17
PŘ18
PŘ19
PŘ20
PŘ21
36,38
16,78
6,07
4,47
7,27
2,85
5,71
30,17
Zábřeh nad
Odrou
Zábřeh - VŽ
8,55
19,12
PŘ25
Vítkovice,
Moravská
Ostrava
Vítkovice,
Moravská
Ostrava
Kunčičky
PŘ26
Vítkovice
6,50
PŘ27
Zábřeh nad
Odrou
Slezská
Ostrava
PŘ22
PŘ23
PŘ24
PŘ28
22,26
64,81
36,43
4,1
10,75
PŘ29
Slezská
Ostrava
15,31
PŘ30
11,13
PŘ32
Slezská
Ostrava
Slezská
Ostrava
Kunčičky
PŘ33
Radvanice
7,51
PŔ34
Výškovice u
Ostravy,
Stará Bělá
2,69
PŘ31
13,04
36,34
specifikace
přestavby
Zbořeniště po těžkém průmyslu – Smíšené – lehký průmysl a
chemické výrobě
občanské vybavení
Bývalý sportovní areál
Bydlení v bytových domech
Dekontaminace
Lehký průmysl, Krajinná zeleň
černého uhlí
Zbořeniště po ČOV, sklady,
Volný čas, Občanské vybavení
objekt Policie
Zbořeniště po těžkém průmyslu – Lehký průmysl, Krajinná zeleň
chemické výrobě, sklady
Dekontaminace
Garáže, odstavné plochy, sklady, Smíšené - bydlení a občanské
drobná výroba,
vybavení
Seřazovací nádraží, zeleň
Lehký průmysl
Garáže, odstavné plochy, sklady, Občanské vybavení
drobná výroba,
Zbořeniště po drobné výrobě,
Občanské vybavení
bydlení a skladech, autoservis
Boxové garáže, drobná výroba Bydlení v RD, Lesy, Individuální
rekreace –zahrady, Krajinná zeleň
Lehký průmysl, Krajinná zeleň
černého uhlí, sklady, bydlení
Částečně užívaný průmyslový
Občanské vybavení, Lehký průmysl
areál, sklady
Zbořeniště po těžkém průmyslu – Lehký průmysl
chemické výrobě, sklady
Stavební dvůr, betonárna, výroba Smíšené - bydlení a občanské
prefabrikátů, autobazary,
vybavení, OV, Dopravní plochy,
dopravní plochy
Krajinná zeleň
Zbořeniště po těžkém průmyslu – Lehký průmysl, Dopravní plochy,
aglomeraci železných rud, výrobě Krajinná zeleň
železa, sklady, zeleň
Bývalé odkalovací nádrže,
Lehký průmysl
sklady, bydlení
Plocha po těžbě a úpravě černého Lehký průmysl
uhlí, sklady, bydlení
Sportovní areál – fotbalové
Volný čas
hřiště, tribuny, zázemí
Smíšené - bydlení a občanské
černého uhlí, drobná výroba,
vybavení, techn. infrastruktura
sklady
Zbořeniště po těžbě, úpravě
Bydlení v rodinných domech,
černého uhlí a chemickém
občanské vybavení, Krajinná zeleň
průmyslu, sklady, garáže
Dřeviště, zpracování a příprava
Lehký průmysl
řeziva pro šachty
Zbořeniště po bydlení v hornické Lehký průmysl, Smíšené – bydlení
kolonii
a služby, Dopr. plocha
Zbořeniště po těžkém průmyslu – Lehký průmysl
cementárna, odkalovací nádrž
Lehký průmysl
černého uhlí, drobná výroba,
sklady
Bydlení individuální, drobná
Bydlení v bytových domech
výroba, dopravní plocha,
zeměděl. půda
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Dekontaminace
Obec Čavisov
Tabulka 29:
Plochy přestavby vymezené ÚP Čavisov
Č.
Katastrální území Název
Charakteristika
plochy
P1
Čavisov
Drůbežárna
SO – plochy smíšené obytné
44
Koef. zastavění pozemku
0,40
Výměra v ha
0,17
Obec Dolní Lhota
Plochy přestavby se nevymezují.
Obec Horní Lhota
Plocha rekultivace – bývalá skládka zemin a sutí na krajinou zeleň
Město Klimkovice
• Plocha v centru Klimkovic (středisko Multip Moravia a. s.). Záměr na vymístění střediska a nové využití
území pro občanskou vybavenost a bydlení.
• bývalá městská skládka komunální odpadu s ukončeným využíváním. Navrhuje se její rekultivace na
zemědělskou půdu s využitím pro nepotravinářskou výrobu, nejlépe na produkci biomasy (palivo),
technických plodin, jako okrasná nebo lesnická školka apod.
Obec Olbramice
Mezi plochy k obnově nebo opětovnému využití lze zařadit plochu bývalého kluziště (určeno k rekonstrukci na
sportovní areál) a plochy bývalé zemědělské výroby.
Plocha přestavby P1 o ploše 3,68 ha jihozápadně od centra Staré Vsi u silnice I/58 je určena pro smíšenou výrobu.
Město Šenov
• P14/2 plocha výrobních služeb, řemesel a podnikatelských aktivit – přestavba plochy v jihozápadní zóně
průmyslu
• P14/3 plocha smíšená – obytná, živnostenská venkovská – přestavba plochy zemědělské výroby
v jihovýchodní části území
Obec Václavovice
Plochy vhodné pro přestavbu se v obci téměř nevyskytují, v územním plánu jsou vymezeny tři:
• plocha bývalého koupaliště je navržena k přestavbě na sportovně-relaxační areál,
• plocha zboru na ul. Lipkův Důl je navržena k přestavbě na plochy bydlení,
• bývalá odstavná plocha pro kamiony na ulici Frýdecké je navržena k přestavbě na plochy bydlení.
Obec Velká Polom
Plocha SO-P1 – plocha smíšená obytná na ploše výroby a skladů
Město Vratimov
Tabulka 30:
Č.
Katastrální
plochy
území
P1
Vratimov
P2
Vratimov
P3
Vratimov
P4
Vratimov
P5
Vratimov
P6
Vratimov
P7
Vratimov
P8
P9
P10
Vratimov
Vratimov
Vratimov
Plochy přestavby vymezené ÚP Vratimov
Název
Charakteristika
Výrobní zóna
Mourová IV.
Výrobní zóna
Mourová V.
Výrobní zóna
Mourová VI.
Výrobní zóna
Mourová VII.
Výrobní zóna
Mourová VIII.
Výrobní zóna
Nádražní II.
Výrobní zóna
Nádražní III.
Centrum I.
Centrum II.
Sezónní IV:
Koef. zastavění
pozemku
Výměra
(ha)
VL – plochy výroby průmyslové – lehký průmysl
0,90
0,65
0,90
0,08
0,90
0,24
0,90
0,22
0,90
0,87
0,90
0,16
0,90
0,21
OK – plochy občanského vybavení komerčního typu 0,75
OK – plochy občanského vybavení komerčního typu 0,75
0,75
0,51
0,24
0,18
Obec Vřesina
Plocha přestavby se na území obce nevymezuje
Obec Zbyslavice
Plocha přestavby se na území obce nevymezuje
45
B. Brownfieldy
Brownfield definujeme jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána, zanedbána
a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek
průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity.
Na území ORP Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu
brownfield. Následující tabulka podává přehled brownfieldů dle evidence Magistrátu města Ostravy, stav k r. 2010.
P.č.
Tabulka 31:
Objekt
Brownfieldy
2
5
7
8
9
10
11
41
86
93
Deza a.s. Valašské Meziříčí
Důl Trojice
Koksovna Trojice, OKD a.s., Ostravsko-karvinské koksovny
Koksovna Trojice, OKD a.s., Ostravsko-karvinské koksovny
Důl Hlubina, Vítkovice - Aglomerace, koksovna, vysoké pece
Důl Jan Šverma
Hrušovská chemická společnost s.r.o.
Odval P. Cinger II.
OSTRAMO - Vlček s.r.o.
Hrušov
typ
průmyslový brownfield
sociální brownfield
3.2.3.4 Staré ekologické zátěže
JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY
Za starou ekologickou zátěž lze považovat závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo
povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např.
o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme
považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám.
Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové
a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území
postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika.
Hlavním zdrojem těchto informací je evidence starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst, a to veřejně
přístupná databáze Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM) – v této databázi lze získat mnoho doplňujících
informací k jednotlivým lokalitám.
Ve správním území ORP Ostrava je evidováno celkem 245 míst se starými zátěžemi území a kontaminovanými
plochami. Z tohoto počtu je 237 na území statutárního města Ostravy a 8 v přidružených obcích. Přehled jednotlivých
lokalit je zpracován tabelárně pro jednotlivá katastrální území dále v textu.
Tabulka 32:
P.č.
1
2
3
Staré zátěže území a kontaminovaná místa
Lokalita
Popis
Antošovice-Loděnice-pískovna
Arcelor Mittal Steel a.s., ČOV Lučina
Arcelor Mittal Steel Ostrava a.s.
ArcelorMittal Ostrava a.s., ČOV
Ostravice
ArcelorMittal Ostrava a.s., komplex
uložišť
ArcelorMittal Ostrava a.s., odkaliště
Rudná I, II, III
ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka
Rudná
ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka
Vratimovská
skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu
1988-1995
skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu
1994-1993
9
Areál bývalých kasáren na Janové
--
10
Areál Štěrkovny Benešov spol. s r.o.
11
Areál ZACHEMO
12
13
Areál železničních dílen
Bartovice - U Důlňáku
4
5
6
7
8
K.ú.
neřízená skládka komunálních odpadů
odkaliště čistírenských kalů
kontaminovaný areál, hutnictví, slévárenství
Koblov
Bartovice
Kunčice n. O.
odkaliště čistírenských kalů
Kunčice n. O.
odkaliště elektrárenského popílku, uložiště suchých
vysokopecních kalů a skládka ocelárenských kalů
Bartovice
komplex 3 odkališť pro ukládání vysokopecních kalů
Kunčičky
Kunčice n. O.
Kunčice n. O.
Polanka nad
Odrou
JZ od lagun Ostramo, kontaminace horninového prostředí
ropnými produkty
nacházela se zde rafinérie lihu a továrna a rafinérie
terpentýnu, následně velkosklad chemikálií, nyní šrotiště
oprava a výroba železničních vozů
neřízená skládka komunálních odpadů
46
Mariánské Hory
Mariánské Hory
Přívoz
Bartovice
P.č.
Lokalita
14
Bartovice - ul. Šenovská
15
16
Benzina s.r.o. ČSPHM Muglinov
Benzina s.r.o. DSPHM Hrabová
17
BorsodChem MCHZ
18
19
20
21
22
23
24
25
26
42
43
44
45
46
Burňa, kutací j. č. 8
Bývalá armaturka
Bývalá cihelna na ul. Cihelní
Bývalá cihelna na ul. Sládkova
Bývalá cihelna u pivovaru
Bývalá hutní odbytová základna
Bývalá chem. továrna Himmelbauer
Bývalá parní cihelna DUTAG
Bývalá strojírna Blahut
Bývalá strojírna Elbertzhager Glassner
Bývalá továrna a rafinerie terpentinu
Bývalá továrna na dehtové výrobky
August Luttnar
Bývalá továrna na mýdlo
Bývalá továrna na mýdlo SCHICHT
Bývalá továrna na papír
Bývalá továrna na zpracování kovů
Bývalá továrna na zpracování mědi
Bývalé cihelné závody, a.s.
Bývalé depo Báňské dráhy
Bývalé dřevařské závody
Bývalé hliniště na ul. Várenská
Bývalé keramické závody v Hrušově
Bývalé seřaďovací nádraží
Bývalé závody pro ústřední topení
OSTRAK
Bývalý Asbestolit
Bývalý důl Albert
Bývalý hliník na ul. Tomkova
Bývalý sklad benzinu
Cementárna Zábřeh (bývalá)
48
Centrální odval Zárubek
49
Centrální odval Jan Šverma
50
Černý potok
51
Čerpací stanice Vítkovice, a.s.
52
ČEZ Distribuce, a.s. Kunčice
53
ČEZ, a.s. Distribuce sklad MTZ
54
Čistírna odpadních vod Třebovice
55
Dalkia ČR, a.s. MOEL
56
Dalkia ČR, a.s. Třebovice
57
Depo kolejových vozidel
58
DEZA, a.s.
59
60
61
DIAMO s.p. Důl Zárubek
DIAMO s.p. Odra Odval Ema
DIAMO s.p. Odra Odval Hedvika
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
Popis
bývalá neřízená skládka komunálních a průmyslových
odpadů
-bývalý distribuční sklad benzínu
anorganická a organická chemická výroba, rozsáhlé
znečištění podzemních vod
zlikvidovaná jáma
dnes obytná zástavba
v minulosti těžba sprašových hlín a výroba cihel
v současnosti panelová bytová zástavba
-v místě dnešní Ferony
výroba paraf. svíček a dodavatel surového parafínu
-v současnosti bytová zástavba
K.ú.
Bartovice
Muglinov
Hrabová
Mariánské Hory
Slezská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Zábřeh nad O.
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
bývalá slévárna a kovárna
Moravská Ostrava
-nacházela se zde továrna na dehtové výrobky, v současné
době je zde Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
--------dnes nákupní centrum Futurum a sportovní areál
---
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Hrušov
Moravská Ostrava
--
Moravská Ostrava
bývalá výroba asbesto-cementové krytiny (eternit)
ukončený hlubinný důl
---ukládání důlní hlušiny, západní část odvalu byla v 80. letech
rekultivována
odval karbonské hlušiny z dolu Jan Šverma, bazény
k ukládání odpadů z chemické výroby
umělé vodní dílo k odvodnění staveniště koksovny a
odvedení vod z poklesových kotlin po důlní těžbě, funkce
kanalizačního sběrače odpadních vod z průmyslových
objektů a z Ústřední ČOV
areál čerpací stanice vítkovických železáren (využívána
k odběru povrchových vod z Odry)
areál rozvodny, v minulosti manipulace
s transformátorovými oleji s obsahem PCB
Od r. 1957 zde byla prováděna impregnace dřevěných
sloupů, opravy izolátorů a hydraulika strojů, sklad MTZ
Moravská Ostrava
Hrušov
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Zábřeh-VŽ
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Mariánské Hory
Přívoz
Nová Ves u
Ostravy
Kunčice nad
Ostravicí
Moravská Ostrava
Třebovice ve
Slezsku
byla zde v provozu elektrárna, teplárna, odstávka v r. 1967. Moravská
Kontaminace zemin a podzemních vod polyaromáty a kovy Ostrava
Třebovice ve
průmys. areál – výroba a distribuce elektrické energie a tepla
Slezsku
docházelo zde k pravidelnému nakládání s ropnými látkami
Přívoz
a jinými nebezpečnými látkami.
Bývalý podnik anorganické chemie – destilace dehtů,
Zábřeh-VŽ
potvrzena masivní kontaminace zemin a podzemních vod
Slezská Ostrava
termicky aktivní odval
Slezská Ostrava
odval karbonské hlušiny
Radvanice
--
47
P.č.
Lokalita
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
DIAMO s.p. Odra Odval Heřmanice
DIAMO, s.p. - důl Heřmanice
DIAMO, s.p. - důl Hlubina
DIAMO, s.p. - důl Jan Šverma
DIAMO, s.p. - důl Jeremenko
DIAMO, s.p. - důl Koblov
DIAMO, s.p. - důl Oderský
DIAMO, s.p. - důl Přívoz
DIAMO, s.p. - důl Trojice
DIAMO, s.p. Důl Hrušov
DIAMO, s.p. Důl Odra Alexandr
DIAMO, s.p. Důl Odra Nová Bělá
DIAMO, s.p. Důl Odra Svinov
DIAMO, s.p. Důl Petr Bezruč
DIAMO, s.p. Odkaliště Heřmanice
77
DIAMO, s.p. Odkaliště Hrušov
78
79
DIAMO, s.p. Odkaliště Jeremenko
DIAMO, s.p. Odval Alexandr
80
DIAMO, s.p. OZ laguny OSTRAMO
81
82
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
Družstevní cihelna na ul. Horymírově
Dřeviště Salma
Důl Antonín
Důl Bedřich
Důl Ema Lucie
Důl Ferdinand
Důl Františka
Důl Hrušov I
Důl Ida
Důl Jakub
Důl Jan
Důl Jan Maria
94
Důl Jindřich
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
Důl Jiří
Důl Josef
Důl Josef (na Zámostí)
Důl Lidice
Důl Michálka
Důl Neumann
Důl Oderka
Důl Petr a Pavel
Důl Prokop
Důl Salma I - Ignát
Důl Salma II - Leopoldina
Důl Strojní - Jindřich
Důl Šalomoun
Důl Vilém
Důl Vizina
Důl Zwierzina II - Josef
Důl Zwierzina VII
112
EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.
114
Garáže ČSAD
115
117
118
Hlušinová navážka u Michálkovic
Hošťálkovice
Hrabová - Nádrže Pilíky 1, 2
119
Hrabová - Nádrže Pilíky 3, 4 a 5
Popis
K.ú.
komplex odvalů, 20 mil.m3 uloženého materiálu
areál bývalého hlubinného dolu
ukončený hlubinný důl, areál je i dále průmyslově využíván
několik odkališť v prostoru odvalu Heřmanice
Komplex 3 (dnes již prázdných odkališť) – sloužili
k ukládání uhelných kalů z úpravny uhlí, havarijní jímka
k vypouštění fenolčpavkových vod
komplex 10 dnes již prázdných odkališť, sloužily k ukládání
odval karbonské hlušiny dolu Alexandr
skládky olejových tekutých, kašovitých i tuhých odpadů
z provozu rafinérie minerálních olejů
těžba sprašových hlín a výroba cihel
ukončený hlubinný důl, při dole provozována koksovna a
briketárna
kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké
strojírenství, dopravní a energetické strojírenství, skládka
tandemových kalů a šrotiště
bývalý areál Dopravního podniku Ostrava, provoz a údržba
vozového parku, skladování olejů a pohonných hmot
-bývalá skládka komunálních odpadů
odkaliště, sloužilo k ukládání flotačních hlušin
odkaliště, sloužilo k dočišťování vod z odkališť, složiště
flotačních hlušin
Hrušov
Heřmanice
Moravská O.
Mariánské Hory
Vítkovice
Koblov
Svinov
Přívoz
Slezská Ostrava
Hrušov
Kunčičky
Nová Bělá
Svinov
Slezská Ostrava
Hrušov
48
Hrušov
Kunčičky
Kunčičky
Mariánské Hory
Zábřeh nad O.
Slezská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Slezská Ostrava
Hrušov
Hrušov
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Petřkovice u O.
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Přívoz
Michálkovice
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Zábřeh-Hulváky
Moravská
Ostrava
Slezská Ostrava
Hošťálkovice
Hrabová
Hrabová
P.č.
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
136
137
138
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
Lokalita
Popis
Hrabová - u Vítkovické haldy
neřízená skládka zemin, stavebních sutí, komun. odpadů
kontaminovaný areál bývalého podniku anorganické chemie,
H-Zone, a.s. - MCHZ Hrušov
uvnitř areálu skládka nebezpečného odpadu
Jáma Bedřiška
Jáma č. IV
-Jáma I. - svatá Anna
V areálu se nacházely rizikové provozy typu skladů PHM,
Kasárna Hranečník
čerpací stanice PHM, dílny aj.
Krásné Pole - Díly
Skládka komunálních odpadů, zemin a stavební suti
Kontaminovaný areál, v areálu probíhala výroba živičných
Kunčice, obalovna
směsí, současné využití nová obalovna s výkonem 240 t/hod
Laguny Hrušov
sloužily k ukládání průmyslových odpadů z MCHZ
LUX továrna na žárovky (bývalá)
-skládka zemin, stavební sutě a částečně komunálních
Mar. Hory - U BauMaxu
odpadů
Mariánskohorské železárenské závody Nacházela se zde Strojírna M.A.F, nyní činnost dopravní
(bývalé)
společnosti (myčka nákl. vozidel, servis, garáže)
Mlýnská strouha
fungovala jako městská stoka, ve 30. letech zasypána
Moravsko-slezská železářská
dílny železárenské společnosti zabývající se výrobou mostů
společnost Akmos (bývalá)
Muglinovská větrní jáma
lokalita sloužila národnímu podniku Bytostav Ostrava jako
Nad Porubkou
sklady, skládky panelů, výroba, vozový park apod.
Navážky u řeky Odry
navážky důlní hlušiny, strusky a inertního materiálu
Navážky ul. Na Náspu
navážky důlní hlušiny o neznámé mocnosti
Nová jáma II.
-Nová sazovna (bývalá)
bývala zde továrna na výrobu kanálových sazí
Nová Ves - Náplavy
neřízená skládka stavební suti, zemin a komunálních odpadů
sedimentační nádrže, sloužili k ukládání uhelných kalů a
Odkaliště Lhotka
vypouštění fenolčpavkových vod z koksovny
Odkaliště u Koksovny Svoboda
odkaliště k ukládání popelovin
Odval Cingr
Odval dolu Koblov u kasáren
odval karbonské hlušiny z Dolu Koblov
Odval dolu Paskov "B"
docházelo zde k ukládání hlušiny z dolu Paskov
Odval Eduard Urx
komplex odvalů pro ukládání hlušin
Odval Hrušov - Stachanov
odval sloužil k ukládání karbonské hlušiny z otvírek
Odval Jan Maria
Odval Jeremenko
halda karbonské hlušiny, z větší části přemístěna, na území
Odval Jindřich
se nyní nachází městská zástavba
halda karbonské hlušiny, do roku 1997 sklad dusíkatých
Odval Koblov
hnojiv
Odval Lidice
odval karbonské hlušiny z dolu Lidice, Anselm, Urx I
Odval Lučina
Odval Michálka
Odval Oderský
Odval Oskar
odval hlušiny
Odval Salma
Odval Svoboda
odval karbonské hlušiny bývalého dolu František
Odval u dolu Zárubek
ukládání hlušiny vyprané z uhlí, materiál postupně odvážen,
Odvaly na Černé louce
dnes výstaviště
lokalita s tradicí koksárenské a navazující chemické výroby,
OKD a.s. - Karolina
hutnictví, dnes rekultivována a znovu zastavěna
OKD OKK, a.s. Důl Anselm
OKD OKK, a.s. Důl Ludvík
OKD OKK, a.s. Důl Odra - Oskar
výdušná jáma Oskar
kontaminovaný areál, velká ohniska organické a
OKD OKK, a.s. Koksovna Jan Šverma
anorganické kontaminace
OKD OKK, a.s. Koksovna Trojice
kontaminovaný areál, provoz černouhelného dolu, koksovny
OKD OKK, a.s. Odval Ludvík
OKD OKK, a.s. Skládka koksovny Jan
skládka chemického odpadu koksovny
Šverma
OKD, a.s. Důl Odra - Petr Cingr
ukončený hlubinný důl (dnes tech. památka Důl Michal)
49
K.ú.
Hrabová
Hrušov
Zábřeh-Hulváky
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Krásné Pole
Kunčice nad
Ostravicí
Hrušov
Přívoz
Mariánské Hory
Mariánské Hory
Přívoz
Přívoz
Muglinov
Poruba
Mariánské Hory
Přívoz
Muglinov
Přívoz
Nová Ves u O.
Hošťálkovice
Přívoz
Slezská Ostrava
Koblov
Hrabová
Petřkovice u O.
Hrušov
Slezská Ostrava
Kunčice nad O.
Moravská Ostrava
Koblov
Lhotka u Ostravy
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Svinov
Heřmanice
Slezská Ostrava
Přívoz
Slezská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Petřkovice u O.
Radvanice
Heřmanice
Mariánské Hory
Slezská Ostrava
Radvanice
Mariánské Hory
Michálkovice
P.č.
Lokalita
173
OKK Koksovny, a.s. Koksovna
Svoboda
Opavská - odval Šverma
174
OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o.
175
176
178
Ostrava - Bělský les
Ostrava Svinov - obalovna
Ostrava-Heřmanice, nelegální skládky
odpadů Poštulkova a Stožární
Paskov - Odkaliště NP - 1
179
Petřkovice - skládka TKO
180
PHO vodního zdroje Ještěrka
182
Pískovna - ul. Psohlavců
183
Pískovna- konec ul. Na Pešatek
184
Pískovna nad ul. Dokoupilovou
185
Pískovna Polanka nad Odrou
186
187
188
172
177
189
190
191
192
193
194
195
196
198
199
200
201
202
203
204
205
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
Popis
průmyslový komplex s tepelnou elektrárnou a bývalým
hlubinným dolem Odra, koksovna je stále činná
na odvalu je vybudováno těleso dálnice D1
bývalá rafinérie minerálních olejů, kontaminace ropnými
látkami, chlorovanými uhlovodíky a aromáty
bývalá střelnice, vojenské výcvikové prostory
--
K.ú.
Přívoz
Třebovice ve Sl.
Přívoz
Zábřeh nad O.
Svinov
černé skládky komunálních odpadů
Heřmanice
Hrabová
Petřkovice u
Ostravy
Podél ulice Na Pešatku
Polanka, obalovna
odkaliště sloužilo k ukládání flotačních hlušin
vytěžený prostor bývalé štěrkovny, zavážen komunálními
odpady od 70. let 20.stol
neřízené skládky komunálních odpadů v ochranném pásmu
vodního zdroje
neřízená skládka odpadů – KO, odpad ze zahrad
Skládka ve staré pískovně – komunální odpad, zeminy,
silniční suť
Neřízená skládka ve staré pískovně – komunální odpad,
odpad ze zahrad, stavební suť
vytěžený prostor pískovny zavezený inertním odpadem,
z části nekontrolované ukládání komunálního odpadu
neřízená skládka, překrytá hlínou a popelem
od r. 1995 nová obalovna – výroba a prodej živičných směsí
POROBETON Ostrava
--
pozemek p.č. 246/2 s navážkami strusky, důlní hlušiny a
stavební sutě
Průmyslová plocha - šrotiště
plocha byla průmyslově využívána
Přívoz Stará ČOV
-Radvanice - areál koupaliště
skládka komunálních odpadů v areálu bývalého koupaliště
Radvanice - Lipina
bývalá skládka komunálních odpadů
dříve plynárna, 3 podzemní jímky dehtu a čpavkové vody,
RWE GasNet, s.r.o. Ostrava
dnes zastavěno
Řadové garáže ul. Švermova - skládka areál řadových garáží, množství navršeného komun. odpadu
Sediment. nádrž dolu Zárubek
důlní výsypka do původního přirozeného terénu
skládka MCHZ, Hrušov
halda s odpady z chemické výroby
Skládka MIÚ
městská skládka inertních odpadů (stavební sutě)
skládka Ostrava 4–Poruba
-skládka Ostrava–Mariánské H.
-skládka Ostrava–Přívoz
stará skládka sloužila k ukládání komunálního odpadu
skládka Paskov, Na rybnících
-skládka Polanka
-skládka Stará Plesná
-Skládka TKO Hrušov -stará část
v prostoru odvalu jámy Vrbice, bez izolačních prvků
Skládka ul. Lihovarská
Průmyslová skládka, uložiště čistírenských kalů z ČOV
Slévárna a strojírna (bývalá)
dnes bytová zástavba
Slezskoostravská obecní elektrárna
ukončila výrobu v r.1945
neřízená skládka ve svahu do bývalé pískovny – komunální
St. Bělá - Bosákova ulice
odpad, odpad ze zahrad
St. Bělá - ul. Na Surdíku
neřízená skládka – komunální odpad, odpad ze zahrad
neřízená skládka ve svahu rokle bývalé pískovny –
St. Bělá - ulice Pasičky
komunální odpad, odpad ze zahrad, stavební suť
St. Bělá-rokle u lesa Palesek
neříz. skládka v lesní rokli – komun. odpad, odpad ze zahrad
Stará městská skládka Ostrava - Přívoz -neřízená skládka u vjezdu do bývalé pískovny – komunální
Stará pískovna - ul. Vinohrad
odpad, odpad ze zahrad, elektroodpad
vytěžený prostor od bývalé cihelny zavážený průmyslovým
Stará skládka odpadů MCHZ Hrušov
odpadem z chemičky
Struskový odval VÍTKOVICE, a.s.
odval vysokopecní strusky
Světlík JDŠ č. 5
zlikvidovaná jáma
Svinov, obalovna
-Tažírny trub Svinov
-Transkorenta (býv. Ostramo)
bývalá rafinérie minerálních olejů
Trojek (býv. Zachemo)
bývalý distribuční velkosklad chemikálií, v souč. šrotiště
Pozemek ul. Novoveská
50
Bartovice
Svinov
Stará Bělá
Stará Bělá
Polanka nad
Odrou
Stará Bělá
Svinov
Třebovice ve
Slezsku
Mariánské Hory
Přívoz
Přívoz
Radvanice
Heřmanice
Moravská
Ostrava
Mariánské Hory
Slezská Ostrava
Muglinov
Mariánské Hory
Poruba
Mariánské Hory
Přívoz
Hrabová
Polanka nad O.
Stará Plesná
Hrušov
Slezská Ostrava
Mariánské Hory
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Přívoz
Stará Bělá
Muglinov
Hrabová
Slezská Ostrava
Svinov
Svinov
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
P.č.
Lokalita
224
225
226
227
Třebovice - Odkaliště
U mostu Rudná - skládka
U TESCO
U točny trolejbusů - navážky
228
U železniční trati
229
230
231
232
233
Válcovny kovu akc. spol. (bývalé)
Větrní jáma č. XIII
Větrní jáma E. Urx
Větrní jáma Ida
Větrní Jáma Ignát
234
Větrní jáma Vrbice
235
Vítkovice a.s. Dolní oblast
236
Vítkovice a.s. Halda Hrabůvka
237
238
Vítkovice a.s. Štěrková kolej
Vítkovice a.s. Usazovací nádrž
239
Vítkovice a.s., středisko 340
240
VÍTKOVICE, a.s. Pískové doly
241
Vítkovice, a.s. Horní oblast
242
VÍTKOVICE, a.s. Válcovna trub
243
vodní zdroj Stará Bělá
244
245
Zámečnické ústř. dílny OKR (bývalé)
Zemědělské úložiště K Vydralinám
Popis
K.ú.
odkaliště k ukládání elektrárenského popílku
průmyslová skládka
antropogenní navážky neznámého původu
pozemek s navážkami důlní hlušiny, škváry
venkovní skladovací plocha s povrchem z navážek
vysokopecní strusky a důlní hlušiny
-zlikvidovaná jáma
-ukončený hlubinný důl
Zasypána 1992, nyní slouží jako degazační stanice pro
odsávání důlních plynů, provozovatelem OKD
kontaminovaný areál – strojní a hutní výroba, koksovna,
koksochemie, nyní vyhlášený kulturní památkou
docházelo zde k navážení veškerých odpadů z vysokých
pecí, hutí a válcoven, popeloviny z teplárny, stavební sutě
koleje v Dolní oblasti Vítkovic
více různorodých zdrojů kontaminace
těžká kovárna vybudována v 50.letech 20.století, uvnitř
areálu Mittal Steel a.s.
Původně těžba slévárenských písků, štěrků a hlín, terénní
deprese rekultivována různými materiály mimo jiné i
průmyslové odpady, materiálem z odvalů, pravděpodobně i
toxické materiály
Kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké
strojírenství, dopravní a energetické strojírenství
-kontaminace ze složiště popelovin (odkaliště) a odvalu Dolu
Paskov
-uložiště hnoje a chlévské mrvy
Třebovice ve Sl.
Svinov
Třebovice ve Sl.
Zábřeh-Hulváky
Třebovice ve
Slezsku
Přívoz
Slezská Ostrava
Koblov
Hrušov
Nová Ves u O.
Hrušov
Vítkovice
Hrabůvka
Vítkovice
Kunčičky
Kunčice nad
Ostravicí
Zábřeh nad
Odrou
Vítkovice
Vítkovice
Stará Bělá
Radvanice
Polanka nad O.
Obec Dolní Lhota
Č.
Tabulka 33:
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota
Lokalita
Popis
135
Dolní Lhota u Ostravy
Na Úbedří
skládka KO v bývalém lomu
Obec Horní Lhota
Č.
Tabulka 34:
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota
Lokalita
Popis
116
Horní Lhota u Ostravy
Horní Lhota
SV od obce skládka KO
Město Klimkovice
Č.
Tabulka 35:
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice
Lokalita
Popis
113
197
Klimkovice
Klimkovice
Farské Doly
skládka Klimkovice
bývalá skládka KO
--
Č.
Tabulka 36:
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí
Lokalita
Popis
206
skládka Stará Ves
skládka KO
Obec Velká Polom
Č.
Tabulka 37:
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom
Lokalita
Popis
181
Velká Polom
Pískové doly
skládka KO
51
Město Vratimov
Č.
Tabulka 38:
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov
Lokalita
Popis
83
139
Horní Datyně
Vratimov
DTS 6915 Horní Datyně - Kubínek
neznámo
Na území těchto obcí se nenachází staré územní zátěže:
Obec Čavisov
Obec Olbramice
Město Šenov
soubor distribučních trafostanic
skládka TKO
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.3.4.1 Odvaly, výsypky, odkaliště, halda
JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA
Podklady:
Systém evidence kontaminovaných míst
Odval je násyp horninového odpadu lomu nebo dolu. (synonyma: halda, výsypka).
Odkaliště je místo pro trvalé uložení sypkých odpadů z průmyslových provozů, které jsou často plaveny a usazovány
za pomocí vody. Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití těchto ploch po
ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překryvem, hrozí zde riziko roznosu prašnosti.
Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod nereprezentují
odkaliště významné riziko.
Odvaly důlní hlušiny
Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí, přičemž na území města
Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná plošná rozloha činí zhruba 600 ha, celková
kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů m3). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako negativní
estetický prvek, většinou zarostlý náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých z odvalů se jedná především
o plochy s omezenými možnostmi dalšího využit. Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou problémem především
hořící odvaly, přičemž na území města Ostravy se nachází tři aktivně hořící odvaly, konkrétně se jedná o odval Ema
(cca 34 ha), odval Heřmanice a odval Hedvika. Dostatečný přehled o současném stavu odvalů není v současné době
k dispozici. Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný zásah do starých odvalů může hoření iniciovat
nebo zintenzívnit. Areály důlních odvalů byly v některých případech užívány k ukládání dalších druhů průmyslových
odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit reprezentovat samostatný zdroj ohrožení horninového prostředí další
kontaminací odlišného charakteru. Příkladem může být halda Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách, ve které se
nacházejí chemické odpady z bývalých MCHZ nebo halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého
byly vypouštěny fenol-čpavkové vody z koksovny.
Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby
Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly hutní komplexy ArcelorMittal Ostrava,
a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85 ha), a Vítkovice, které využívaly odval Hrabová (cca
98 ha). Na obou haldách se kromě strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly a odprašky
s vysokými obsahy těžkých kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také dalších odpadů. Závěry
monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení povrchových toků, ani využívaných
zdrojů podzemních vod. Oba tyto odvaly jsou v současné době přepracovávány ke komerčnímu sekundárnímu
zhodnocení uložených odpadů. Problémem odvalů (stejně jako důlních hald) je heterogenita geotechnických vlastností
jejich materiálu, stejně jako nevhodné tvarování jejich povrchu a siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do
krajiny a organismu města.
P.č.
Tabulka 39:
Objekt
Odval, výsypka, odkaliště, halda
17
18
19
20
21
22
23
Kaliště Kunčičky
Sedimentační kalová nádrž Dolu Zárubek
Nádrže pro dočišťování důlních vod
Složiště elektráren. popílku elektrárny Třebovice
Skládka vysokopecních kalů Rudná III
Skládka vysokopecních kalů na ul. Lihovarská
Odkaliště čistírenských kalů ČOV Lučina
typ
Rekultivované plochy
odkaliště
odkaliště
odkaliště
odkaliště
52
P.č.
Objekt
typ
24
25
26
27
28
29
30
32
33
35
36
37
38
39
40
42
44
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
69
70
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
84
88
91
92
214
Odkaliště vysokopecních kalů Rudná I
Uložiště vysokopecních kalů Rudná II
Odkaliště čistírenských kalů ČOV Ostravice
Odkaliště elektrárenského popílku - Bartovice
Lhotka
Skládka Ostramo
Složiště popelovin Ostrava - Kunčičky
Skládka odpadních dehtů
Skládka suchých vysokopecních kalů, Ostrava - Bartovice
Pískovna Zábřeh
Hrabůvka - Odval VŽ
Halda Dolu Ostrava - závod Zárubek
Halda Dolu Heřmanice
Odval Petr Cinger
Odval z hloubení Dolu J. Šverma
Centrální odval J. Šverma
Odval Dolu J. Fučík II
Halda Dolu Odra - závod Eduard Urx
Odval Heřmanice - komplex
Halda Dolu Odra - závod Koblov
Halda Dolu Odra - závod Eduard Urx
Halda Dolu Odra - závod Lidice
Halda Dolu Odra - závod Stachanov
Halda Dolu Odra - závod 1
Halda Dolu Odra - závod Stachanov
Odval Jan Maria
Odval Dolu Eduard Urx
Odval Jeremenko
Halda Dolu Oskar
Halda Dolu Ostrava
Haldový komplex Dolu Ostrava (Důl P. Bezruč, Důl Heřmanice, koksovna Trojice)
Halda Dolu Ostrava
Halda Dolu Paskov
Halda Dolu Paskov
Halda Dolu Paskov se sedimentační nádrží
Hrušovská chemická společnost s.r.o.
Halda MCHZ v Hrušově
Odval Lihovarská (tzv. studený odval), Ostrava - Kunčičky
Odval Rudná, Ostrava - Kunčice
Odval strusky a.s. Vítkovice v Ostravě - Hrabové
Stará městská skládka Ostrava - Přívoz mezi Odrou a Černým potokem
Skládka TKO, Mariánskohorská
Skládka zeminy v ul. Vratimovské
Skládka Polanka - pískovna
Rekultivace Rudná - ČD
Rekultivace Rudná - ČD
Rekultivace u ul. Hlučínské
Chemická halda MCHZ
CHEMO
Skládka nebezpečných odpadů
Skládka komunálních odpadů
Odval P. Cinger II.
odkaliště
odkaliště
odkaliště
v procesu rekultivace
odkaliště
odkaliště
odkaliště
Na území těchto obcí se jev Odval, výsypka, odkaliště, halda nenachází.
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
53
3.2.3.5 Komunální odpady
Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných, při zahrnutí všech producentů odpadů, činí na území města
Ostravy cca 125 - 135 tis. tun ročně. Z toho je procentuální zastoupení odpadu z domácností (komunální odpad města)
cca 56 % a zbývající podíl odpadů, tj. cca 44 %, připadá na živnostníky (odpad podobný odpadu komunálnímu)
a odpad z technické vybavenosti města, tj. z divadel, kin, obchodů aj.
Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a popelových nádob).
Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov statutárního města Ostravy. Tato skládka je lokalizována v prostoru bývalého
odvalu důlních hlušin, kde bylo před cca 24 lety zahájeno ukládání odpadů, v té době označovaných jako tuhý
komunální odpad.
Přehled jednotlivých obcí ORP:
Statutární město využívá společnost OZO Ostrava
s.r.o.
Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.
Město Šenov
Město využívá společnost OZO Ostrava s.r.o.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec využívá společnost
hospodářství, s.r.o.
Obec Václavovice
Obec využívá společnost A.S.A., spol. s r.o.
AVE
CZ
odpadové
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Město Vratimov
Město využívá společnost A.S.A., spol. s r.o.
Město Klimkovice
Obec využívá společnost OZO Ostrava s.r.o
Obec Vřesina
Obec Olbramice
Obec využívá společnosti:
• OZO Ostrava s.r.o
• EKO-KOM a.s. – obalový odpad
• ASEKOL a.s. - elektrozařízení
Obec Zbyslavice
Obec využívá tyto společnosti:
• OZO Ostrava s.r.o.
• ASOMPO, a.s. – biologický odpad
3.2.3.5.1 Recyklace komunálního odpadu
Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek (papír, plasty, sklo, v některých místech i biologický odpad
a odběr elektrozařízení) a odevzdávat je do míst k tomu určených vyhláškou měst a obcí. Množství vytříděných
odpadů rok od roku roste. U nebezpečných odpadů byl zaznamenán pokles vytříděných složek, což je dáno
přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného odběru elektrozařízení.
JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: vlastník
Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž všechny již
neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k jiným účelům však výrazně
omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto nereprezentují významné riziko nadlimitního
znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod v rámci města.
Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského integrovaného centra nakládání s odpady pro jejich
termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto záměru.
Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového
hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu
separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO –
biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu.
Provozovatel skládky:
• OKD Rekultivace, akciová společnost
• BorsodChem MCHZ, s.r.o.
• Hrušovská chemická společnost, spol. s r.o.
• OZO Ostrava s.r.o.
54
Na území těchto obcí se nenachází skládka odpadů.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje - z podkladů provozovatele – původně SPOVO, a.s., v současné
době je provozovatelem skupina SITA CZ, a.s.
Ochranné pásmo: dle legislativy o odpadech se ochranné pásmo nevymezuje
Spalovna průmyslových odpadů se nachází v ORP Ostrava a je určena pro bezpečné odstraňování odpadů
z průmyslových podniků. Umožňuje spalovat kapalné, kašovité, pastovité i pevné odpady. Zařízení je z hlediska
obsahu škodlivin určeno, při dodržení určitých technologických podmínek, pro zneškodňování všech nebezpečných
odpadů, včetně odpadů s obsahem chlóru, vysokým obsahem síry, těžkých kovů a vysoce stabilních organických látek
(např. PCB, freonů).
Kontakt: Spalovna průmyslových odpadů Ostrava, Slovenská 2084/102, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory.
Na území města se nachází spalovna průmyslových odpadů v k.ú. Mariánské Hory.
Na území těchto obcí se spalovna vč. OP nevyskytuje.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
JEV
87. ZAŘÍZENÍ NA
OCHRANNÉHO PÁSMA
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
ODSTRAŇOVÁNÍ
NEBEZPEČNÉHO
ODPADU
VČETNĚ
Ochranné pásmo: dle legislativy o odpadech se ochranné pásmo nevymezuje.
Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu se nachází v ORP Ostrava a je určeno pro bezpečné odstraňování
průmyslových nebezpečných odpadů, odpadů ze zdravotní a veterinární péče, chemikálií, odpadů PCB. Zařízení
spaluje odpady, které jsou extrémně zatížené škodlivinami, bezpečně provádí spalování odpadů s vysokým obsahem
PCB a freonů.
Na území města se nachází zařízení na odstraňování nebezpečných odpadů v k.ú. Mariánské Hory, ul. Slovenská
2084/102 (spalovna).
Na území těchto obce se zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP nevyskytuje.
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.3.6 Shrnutí - hygiena životního prostředí
Cca 90% odpadních vod z řešeného území je odvedeno kanalizační sítí na čistírny odpadních vod, pouze v některých
obcích nebo jejich částech není veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě
vodotečí.
55
Na území většiny obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, které jsou hrozbou pro zdraví obyvatel i životní
prostředí. Nejmarkantnější je situace v Ostravě, která byla nejvíc vystavena vlivům těžby uhlí a návazného těžkého
průmyslu. Jedná se o důlní i hutní odvaly a odkaliště, zpravidla kontaminované nebezpečnými odpady z chemické
výroby nebo z technologických procesů při hutní nebo strojírenské výrobě, skládky chemického odpadu a území
průmyslových areálů znečištěná úniky nebezpečných látek.
Dalším potencionálním nebezpečím v území jsou skládky komunálního odpadu. V Ostravě je zavedeno třídění odpadu
jeho producenty před svozem, třídění ve zpracovatelském závodě odvozce odpadu a následná recyklace vytříděných
složek u smluvních výrobců. V menších obcích často chybí sběrny a sběrné dvory velkoobjemového a nebezpečného
komunálního odpadu, což vyvolává nebezpečí vzniku „černých“ skládek a následnou kontaminaci životního prostředí.
Většina obyvatel ORP Ostrava je zatížena emisemi z významných liniových a stacionárních zdrojů. Problémy se
znečištěním ovzduší se koncentrují především do města Ostravy, kde se také negativně projevuje zvýšená hladina
hluku z dopravy, především silniční.
Průmyslové exhalace způsobily kontaminaci velké části ploch zemědělské půdy ORP Ostrava a nevhodnost jejího
využití pro produkci potravin.
Větší část zástavby v Ostravě je napojena na Centrální zásobování teplem, obce jsou plynofikovány. Tento potenciál
však není často v okrajových částech Ostravy a v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu,
takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť.
Z hlediska další udržitelnosti přijatelné hygieny životního prostředí je nezbytné odstranění nebo zneškodnění starých
ekologických zátěží, další zvyšování kvality vod komplexním a kvalitnějším čištěním odpadních vod, snižování imisní
zátěže území omezením emisí z velkých a středních zdrojů, důslednější třídění odpadů a jeho recyklace, významnější
využívání alternativních zdrojů energie a další rozvoj sítě Centrálního zásobování teplem.
3.2.4
Ochrana přírody a krajiny– obsahuje jevy (17,18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29,30, 31, 32,
33, 34, 35, 36,42)
3.2.4.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt
Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny. Ten spolu s vegetací
a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny zásadním způsobem ovlivňuje
možnosti využívání krajiny člověkem.
Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou přirozených,
pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou bioty. Obecně nejbohatšími systémy
jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů
v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald
a odvalů ve Slezské Ostravě a Hrušově.
Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující subprovincii KrkonošskoJesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží k subprovincii Krkonošsko-Jesenické.
Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi jilmové doubravy
(Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem, javorem babykou a v sušší
variantě lípou a habrem.
Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší.
Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště podmáčených
dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší
polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí.
Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská brána, Nízký
Jeseník.
Převládajícími společenstvy v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních vyšších teras dubové
bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy,
jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem.
Území je řazeno do 3.- 4. vegetačního stupně, převládají společenstva:
3B3-4
dubové bučiny typické
3-4BC4
javorové doubravy
3-4BC4-5
jasanové olšiny
3-4B3-4
bučiny typické, doprovázená společenstvy dubové bučiny
3-4 B3
bučiny typické
3-4AB3
kyselé dubové bučiny
56
Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých řek), dále
společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá
společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev
vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých
a mezofilních luk.
Územím s největší hustotou zástavby jsou bezesporu městské části Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice, Mariánské
Hory a Hulváky, Ostrava – Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský charakter zástavby s malým podílem zeleně.
Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální, ve větší míře se vyskytují antropogenní útvary s různým
stupněm sukcese (samovolný proces osídlování vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou
neudržovaných ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů.
Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů s rodinnou zástavbou.
Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby:
• Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické menším jádrem
s navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad, rozptýlené zeleně přirozeného
charakteru a lesů,
• Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťálkovice, Lhotka, Koblov jsou typické
sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou polností a lesů, zeleň sídla je zastoupena
zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo.
Pro vymezování a návrh ÚSES jsou v zájmovém území rozdílné podmínky, dané z velké části historicky podmíněným
obrazem a strukturou jednotlivých částí města.
Území Slezské části města s rozptýlenější zástavbou a lesními celky (Bartovice, Heřmanice, Michálkovice) je pro
vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území s menšími koncentrovanými sídly, které svou zastavěnou částí
často neumožňují průchod prvku ÚSES a zásadním způsobem přerušují přirozenou průchodnost krajiny.
3.2.4.2 Ekologická stabilita krajiny
Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES).
Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních
krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce:
LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi
stabilní ekosystémy
KES = -------------------------------------------- = --------------------------OP + AP + Ch
nestabilní ekosystémy
Tabulka 40:
Stabilní prvky
LP – lesní půda
VP – vodní plochy a tok
TTP – trvalý travní porost
Pa – pastviny
Mo– mokřady
Sa – sady
Vi – vinice
Stabilita krajinotvorných prvků
Nestabilní prvky
OP – orná půda
AP – antropogenizované plochy
Ch – chmelnice
Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo
nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků.
Tabulka 41:
Hodnoty koeficientu ekologické stability
Hodnota KES
Charakteristika
KES < 0,10
0,10 < KES < 0,30
0,30 < KES < 1,00
1,0 < KES < 3,00
KES > 3,00
Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale
nahrazovány technickými zásahy
Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí
být soustavně nahrazovány technickými zásahy
Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů
v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie
Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními
strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů
Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou
využívání krajiny člověkem
57
Koeficient ekologické stability ORP Ostrava je roven 0,55, což znamená, že se jedná o území intenzívně využívané,
oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké
vklady dodatkové energie.
Tabulka 42:
Obec
Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava
Koeficient ekologické stability
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
2000
2008
2010
2013
1,33
0,95
1,05
0,27
0,38
0,43
0,70
1,04
1,08
0,65
0,86
0,71
1,29
0,52
1,42
0,96
1,12
0,27
0,38
0,44
0,76
1,15
1,20
0,67
0,90
0,71
1,34
0,55
1,42
0,96
1,12
0,26
0,38
0,45
0,76
1,15
1,21
0,67
0,90
0,70
1,34
0,55
1,42
0,96
1,12
0,26
0,39
0,45
0,76
1,17
1,20
0,67
0,89
0,70
1,34
0,55
Zdroj: webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz.
3.2.4.3 Zvláště chráněná území
Z velkoplošných chráněných území zasahuje ORP Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za
účelem ochrany unikátní oderské nivy.
Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny
v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují
k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to
například kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků,
vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů. Na území ORP Ostrava leží také další přírodní památky, jsou to
PR°Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně,
PP°Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany.
Velkoplošná chráněná území (jev 25,26,33)
JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Agentura ochrany přírody a krajiny Praha
http://uap.nature.cz
Národní park se ve správním obvodu ORP Ostrava nenachází.
JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN
Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány
mezi obcí Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem města Ostravy. Plošná výměra činí 81,5 km2. Území tvoří zachovalá
údolní niva řeky Odry s pestrým mikroreliéfem. Poodří je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem
s°každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. V národním měřítku je významné charakterem meandrujícího toku
Odry s navazujícími systémy mrtvých ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou
zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rozlehlými rybničními soustavami.
Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější
lokality jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice
a další). Území je místem výskytu řady ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů.
Tabulka 43:
Charakteristika CHKO Poodří
1991
Vyhlášení
81,5 km2
Rozloha
Maloplošná zvláště chráněná NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Rákosina, PR Bažantula, PR Kotvice, PR Koryta,
PR Bartošovický luh, PR Bařiny, PP Pusté nivy, PP Meandry staré Odry
území v CHKO
58
CHKO se nachází v těchto obcích:
CHKO se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Maloplošná chráněná území (jev 27, 28, 29, 31)
JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
http://drusop.nature.cz
Národní přírodní rezervace (NPR) Polanská Niva se rozkládá na ploše 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad
Odrou (Ostrava). Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin
a živočichů a vzácných společenstev.
Na území města se nachází NPR Polanská Niva
NPR se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
PR Polanský les
Přírodní rezervaci Polanský les tvoří původní lužní les s karpatskými prvky v údolní nivě řeky Odry. V oblasti lesa se
nacházejí slepá ramena řeky Odry a několik tůní. Les je tvořen buky, duby, habry, topoly, javorem mléčem, klenem
a babykou. V podrostu pod stromy se daří růstu chráněných druhů bylin. Můžeme tu vidět sněženku podsněžník,
česnek medvědí, jaterník podléšku, lilii zlatohlávek, hvězdnatce čemeřicového, kyčelnici žláznatou či ostřici
chlupatou.
PR Přemyšov
Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady
s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní
říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje
a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše.
V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými
křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních
rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris).
Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke
hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus),
sluka lesní (Scolopax rusticola).
59
PR Rezavka
Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící
v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových
doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny
mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus
nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také
z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky
narudlé (Hygrophorus leucophaeus).
PR Štěpán
Zachování velmi cenného území v údolní nivě řeky Opavy. Jedná s o rybník s přilehlým mokřadem patřící do bývalé
jilešovicko - děhylovské rybniční soustavy (okres Opava). Cenologicky jde o velice pestré území s výskytem zvláště
chráněných druhů rostlin (kotvice plovoucí, rdest vzplývavý, nepukalka plovoucí, voďanka žabí ap.). Součástí
rezervace je přirozeně vytvořená tůň s plovoucím stulíkem žlutým a voďankou žabí a se společenstvem šťovíku
klubkatého. Vyskytuje se zde rovněž zvláště chráněné druhy ptáků, vzácné druhy obojživelníků, plazů a savců, které
indikují vysokou hodnotu tohoto území.
PR se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
NPP Landek
Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na
katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek Českého masívu a jeho odkryté
sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část
petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev
zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců,
tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní
zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna
z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se
za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části
petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je
vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními
důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin.
Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je
také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem
Petřkovická Venuše.
NPP se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
60
JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady
PP Heřmanický rybník
Soustava pěti rybníků (Heřmanický, Záblatský, Lesník, Figura a Nový stav) s rozsáhlými porosty rákosin a přilehlými
mokřadními loukami.
Území je do dneška ovlivněno hlubinným dobýváním černého uhlí, které se od 60. let 20. století projevuje na povrchu
poklesy terénu. Samotný Heřmanický rybník slouží od roku 1972 jako dávkovací nádrž slaných důlních vod, které
doprovázejí uhelná ložiska v okolí Ostravy. Kromě vodních ploch jsou pro lokalitu rovněž typické navazující rozsáhlé
porosty rákosin. Díky své poloze na jedné z hlavních migračních tras ptáků a díky zachovalému mokřadnímu
ekosystému představuje lokalita významné zimoviště a shromaždiště nejméně 250 ptačích druhů a je významným
jádrovým územím ptačí oblasti, která byla vyhlášena za účelem ochrany bukáčka malého (Ixobrychus minutus),
ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka (Luscinia svecica). Kvalitní mokřadní biotopy poskytují také
vhodné prostředí pro trvalý výskyt obojživelníků. Nejvýznamnějším z nich je čolek velký (Triturus cristatus).
PP Kunčický bludný balvan
Největší známý bludný balvan v ČR a současně jeden z největších balvanů, zachovaný v okrajové oblasti starších
zalednění v Evropě.
PP Meandry Lučiny
Koryto s četnými nádržemi a výrazně členitým dnem je lemováno sérií rostlinných společenstev vodních toků, od
iniciálních společenstev na náplavech řeky, přes lesní společenstva střemchových jasenin asociace Pruno-Fraxinetum,
až po břehové porosty s druhy dubohabrových hájů. Terénní deprese a prameniště pravobřežní štěrkové terasy jsou
porostlé mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae. Bylinné patro je nejpestřejší v jarním období, kdy nápadně
kvete sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), křivatec žlutý (Gagea lutea), zapalice žluťuchovitá
(Isopyrum thalictroides) a prvosenka vyšší (Primula elatior). V okolí toku a vodních ploch bylo zjištěno celkem 15
druhů vážek, mezi vzácnější patří šidélko znamenané (Erythromma viridulum) a vážka bělořitná (Orthetrum
albistylum). Pestrá je rovněž ichtyofauna – bylo zjištěno 13 druhů ryb, mezi nimi ohrožený druh střevle potoční
(Phoxinus phoxinus) a ojediněle i kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri). Mokřady jsou biotopem čolka
obecného (Triturus vulgaris), ropuchy zelené (Bufo viridis), ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana zeleného (Rana
esculenta). Dutiny starých stromů využívají strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna zelená (Picus viridis)
a šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla).
PP Mokřad u Rondelu
Území s mokřadními společenstvy na antropogenně vytvořeném terénu zahrnující cenná společenstva bývalého
rybníka a mokřadní biotopy v různém stupni vegetační sukcese. Na místa s vysokou hladinou podzemní vody je
vázána makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních vod stojatých vod a měkký luh nížinných řek. Tůně
s bohatě vyvinutou vegetací a litorálním pásem tvořeným orobincem úzkolistým (Typha angustifolia) obývá čolek
velký (Triturus cristatus).
PP Porubský bludný balvan
Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan
s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech"
v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m3. Struktura
horniny je porfyrická, s 1 -2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců.
PP Rovninské balvany
Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je
charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě
písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany
převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou
tvořeny magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým
jemnozrnným kvarcitem.
PP Turkov
Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby
starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba-sever a Třebovice ve Slezsku.
Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká
část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např.
měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území
je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo
čechratička (Ripartites helomorphus).
61
Obec Václavovice
PP Václavovice – pískovna
Přibližně v průběhu 60. let 20. století byla v území prováděna těžba písku, čímž vznikly vodní plochy (tůně), které byly
kolonizovány obojživelníky včetně čolka velkého. Při ukončení těžby došlo k postupnému samovolnému zarůstání
lokality dřevinami a velká část plochy pískovny byla využívána k ukládání zeminy a odpadu. V současné době tyto
negativní vlivy v omezené míře přetrvávají a v území jsou vytvářeny nové černé skládky.
Ve vegetačním období dochází k zarůstání tůní okřehkem (Lemna sp.). Území je bohaté na drobné prameniště.
Z přirozených společenstev se v území vyskytují fragmenty dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum a smíšené
jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae). Z dřevin
převažuje zejména v okolí tůní olše lepkavá (Alnus glutinosa) a topol osika (Populus tremula). Vodní vegetace je
většinou méně vyvinutá, převládají ostřice (Carex sp. div.), sítiny (Juncus sp. div.), místy zblochan vodní (Glyceria
maxima). Místy se na ploše vyskytují invazní druhy rostlin – křídlatky (Reynoutria sp.).
V území se vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus), díky němuž bylo území zařazeno mezi evropsky významné
lokality a další druhy obojživelníků – čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Mesotriton alpestris), rosnička
zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax esculentus) a kuňka obecná
(Bombina bombina).
PP se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 33. BIOSFERICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází.
3.2.4.4 Územní systém ekologické stability
Širší vazby ÚSES
ZÚR MSK vymezují na území ORP Ostrava plochy a koridory nadregionální a regionální úrovně.
Tabulka 44:
Označení
Nadregionální biocentra
Cílové ekosystémy
91 Černý les
mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní
92 Oderská niva
nivní, vodní a luční
Pozn.: biocentrum 91 Černý les se nachází na severní hranici ORP Ostrava
Tabulka 45:
Označení
Nadregionální biokoridory
Typ osy
K 96
K 96
K 98
K 99
K 100
K 100
K 101
K 101
N
V
MH
MH(MB)
V
N
V
N
Tabulka 46:
Označení
nivní
mezofilní hájové
mezofilní hájové
mezofilní hájové, příp. mezofilní bučinné
vodní
nivní
vodní
nivní
Regionální biocentra
101 Bělský Palesek
110 Bučina u Bartovic
125 Gurňák
126 Havířovská Lučina
129 Heřmanice-Záblatí
134 Horník
146 Klečkovce
148 Koblovská a Vrbická niva
156 Kunčická niva
mezofilní hájové, hygrofilní lesní
mezofilní hájové, mezofilní bučinné
nivní, vodní
mezofilní hájové, nivní, vodní
mezofilní bučinné
mezofilní hájové
nivní, vodní
nivní, vodní
62
Označení
158 Landek
161 Lipina u Oprechtic
208 Radvanická niva
234 Turkov
237 U Bravantic
239 U Dolu Paskov
241 U Havířovského rondelu
243 U Chabičova
245 U Janové
247 U Klimkovic
255 Údolí Polančice
269 Vratimovský les
276 Zaryje
mezofilní hájové, nivní, vodní
nivní, hygrofilní
nivní, vodní
mezofilní hájové
nivní, vodní
nivní, vodní
mezofilní hájové, hygrofilní lesní
hygrofilní lesní, příp. luční
mezofilní hájové
Tabulka 47:
Označení
Regionální biokoridory
543
544
545
551
552
553
554
582
583
584
588
589
590
591
592
602
603
617
620
621
626
628
nivní, vodní
mezofilní hájové, hygrofilní,
hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové
mezofilní hájové, hygrofilní, hydrofilní
nivní, vodní
nivní, vodní
nivní, vodní
hydrofilní, mezofilní hájové
mezofilní hájové
mezofilní bučinné
mezofilní hájové, mezofilní bučinné, hygrofilní
mezofilní hájové
mezofilní hájové, hygrofilní
Zásady vymezování územního systému ekologické stability
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je koncipován na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů
v krajině, jež vzájemně propojeny vytváří ekologicky stabilní funkční síť. Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit
prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších společenstev, a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich
síti byly zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující druhové bohatství naší přírody.
Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje dlouhodobé časové rozpětí,
musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována a respektována nejméně tak, jako síť osídlení
a technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční
zachování musí být při všech zásazích do území respektovány. (I. Míchal, Ekologická stabilita, 1992).
Posláním ÚSES je tedy jednak zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší přírody a pro výměnu
genetické informace biologických složek, jednak stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní
ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a obnovit rovnováhu mezi jejími složkami.
Skladebné prvky ÚSES
Biocentrum - krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou
existenci rostlinných a živočišných společenstev.
Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dle
reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy, typické pro danou jednotku) a unikátní
(představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémy), podle rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá
a kombinovaná (zahrnují společenstva různých formací), atd.
Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů,
i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé existenci.
63
Biokoridory rozlišujeme dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dále dle typu formace (les, voda,
mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje biocentra se stejnými nebo podobnými
společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými společenstvy).
Interakční prvek – drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních
skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy.
Hierarchické členění ÚSES
V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a lokální.
Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou rozmanitostí bioty
v rámci určitého biogeografického regionu.
Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu, např. pahorkatiny, široké
říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá společenstva v různém stupni vývoje
a pozměněna lidskou činností.
Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení lokálních prvků ÚSES na krajinu se stává
praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability.
Prostorové parametry ÚSES
Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba dosáhnout pro zajištění
funkčnosti prvku:
Nadregionální biocentrum:
Nadregionální biokoridor:
Regionální biocentrum:
Regionální biokoridor:
Lokální biocentrum:
Lokální biokoridor:
1 000 ha
šířka od osy min. 40 m, nárazníková zóna
dle možností, do cca 2 km
30 ha (dle typu společenstva)
šířka 40 m, délka max. 700 m, přerušení je
možné do 150 m(pokračuje-li v parametrech lokálních)
3 ha, jádrové území 1 ha
min. šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost přerušení na 80 m orná půda
Popis struktury ÚSES obcí SO ORP Ostrava
JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Podklady:
Nadregionální –ZÚR MSK
Regionální – krajský úřad MSK
Místní ÚSES – územní plány obcí ORP Ostrava a sousedících obcí ze správních obvodů ORP Bílovec,
Bohumín Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Kopřivnice, Opava, Orlová
ÚSES je vymezen v Územním plánu Ostrava, vydaném 21.5.2014.
Hlavní páteří ÚSES v Ostravě jsou dva nadregionální tahy, vedené po velkých řekách – Odře a Ostravici. K nim lze
dále přiřadit nadregionální tah podél řeky Opavy, pokračující směrem na Opavsko, dále regionální tah podél Lučiny,
směřující k Šenovu a Havířovu.
Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci biokoridor podél Lučiny,
ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované regionální a nadregionální tahy reprezentují
společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny na záplavových územích plochých niv velkých řek.
Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva nadregionální tahy po hranicích
řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích a zalesněných plochých hřbetech v k. ú. Bartovice,
Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část území na k. ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou
zastoupeny regionálním biocentrem a dále složeným biokoridorem.
Na k. ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah, zajišťující reprezentativní
společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou
bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry.
Tento je reprezentován kvalitou i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným
regionálním biokoridorem na Černý les.
Uvedené hlavní tahy doplňuje síť lokálních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti Staré a Nové Plesné
jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení.
64
Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších rozměrů, v některých
případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru.
Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES
Nadregionální ÚSES
NRBC 1-1 Poodří (dle ZÚR BC 92 Oderská niva) a NRBK 1 (dle ZÚR K 100 – Odra)
Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení
a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem
a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih,
Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku
výrazně chybí.
Navržené nadregionální biocentrum je součástí páteřního systému ÚSES. Biocentrum je mozaikou vodou ovlivněných
společenstev starých říčních ramen, mokřadů, vlhkých luk a luhu. Za daného stavu je lze považovat za fungující. Jedná
se o biocentrum reprezentativní pro bioregion 2.4. Pooderský. Jednoznačně je umístěné v údolní nivě Odry mezi
Ostravou – Svinovem a střední části CHKO Poodří, převážně na území CHKO. Cílové ekosystémy jsou nivní, vodní
a luční.
Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze považovat za funkční pouze
v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k.ú. Polanky, Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov).
Výše po toku řeky je funkce biokoridoru snížena regulací koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy
jsou pokryty bylinným – často ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové
porosty se vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního neofytu křídlatky.
Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních formací s přirozenou
skladbou dřevin.
Dle ZÚR MSK je navržena nivní osa (NRBK K100 – nivní osa) a vodní osa (NRBK 100 – vodní osa). Pro vodní osu
platí jednoznačná lokalizace trasy bezprostřední vazbou na vodní prostředí v korytě Odry. Nivní osa je vedena
souběžně s vodní osou s vazbou na stávající lužní porosty a doprovodné porosty vodního toku.
Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně
rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní
a lužní komplex, navázaný na řeku Odru. V prostoru Koblovských jezer je navrženo nové regionální biocentrum,
posilující celý nadregionální tah.
NRBK 2 – Ostravice (dle ZÚR MSK K 101 – nivní osa a K 101 – vodní osa)
Řeka Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí
a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty
uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně.
Navržený nadregionální tah ÚSES podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou pánví, je však po
stránce funkčnosti velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční.
Uspokojivě biokoridor funguje na k.ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi problematický (sevření
zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné dodržet parametry délky biokoridoru (max.
700m), není možno umístit místní biocentrum odpovídajícího charakteru.
Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou.
Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických stanovišť s jejich specifickou
sukcesí (MBC na haldě Hrabůvka, Interakční prvek na Hrušovské haldě-téměř stepní charakter vegetace).
Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí dosahující minimálních
parametrů.
NRBK 3 – Opava (dle ZÚR MSK K 96 – nivní osa a K 96 – vodní osa)
Řeka Opava přitéká ze severu a vlévá se do Odry.
Přináší velké množství vody, tok je veden velkými oblouky v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny
(Hošťákovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující.
Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k.ú. Martinov.
Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa a rozptýlené stromové zeleně.
Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch.
Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta.
Tah je reprezentován regionálním biocentrem Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy mokřadů.
NRBK 4 – Slezská Ostrava (dle ZÚR MSK K 98 – MH – MB)
Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících lesních porostech.
Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se vyskytuje v severní části při napojení na
RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu přes nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“).
Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou dálnice a navazující
nové trasy hlavního tahu na Rychvald.
65
Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les, regionální biocentrum
Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená stanoviště široké nivy Odry. Regionální
tah je na ně navázán segmentem s výměrou místního biocentra, od něhož dále na severovýchod pokračuje větev
regionálního biokoridoru (přes hranice města). Toto biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních
navážek v návaznosti na Vrbickou stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury
a louku lesem.
NRBK 5 – Jih (dle ZÚR MSK K 99 – MH – MB)
Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po stávajících lesních
komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru. RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím
a živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je
lesním komplexem s místy přirozenější druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury.
Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech, kde jej protíná „jižní
tangenta“.
V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která prochází pod mostem
dostatečně kapacitním propustkem pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa, procházející spolu s novou
cestou pod zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem
dopravy).
Regionální ÚSES
Regionální biokoridor 10 - Lučina
Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká
industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích
s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy.
Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými doprovodnými porosty. Na
výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní
prvky do trasy biokoridoru (např. MBC 10-2). Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku
hlavního dopravního tahu do Havířova.
Regionální biokoridor 11 - Petřkovice
Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální biocentrum 11-1 Landek,
obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu pahorkatiny s nivou Odry. Kontrastní charakter
obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje význam uvedeného biocentra, které je poněkud nedostatečně
napojeno na Černý les za hranicemi města. Propojení středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno,
část pokrývají oplocené zahrady.
Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih
Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a místní biocentrum 12-12, vymezené
na lesních porostech. Biokoridor a část místních biocenter jsou navrženy na orné půdě, prostup pod dálnicí směrem
k Poodří je řešen pod estakádou ve Svinově.
Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever
Za funkční lze považovat RBC 13 -1 s navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně na Plesnou. Uvedené
prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického podhůří, vymezené na stávajících porostech.
Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti kvalitním smíšeným či listnatým lesem.
Spojující biokoridor je navržen na orné půdě o minimální šířce 50m.
Regionální biokoridor 14 - Proskovice
Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od Poodří do pahorkatiny
Podbeskydí.
Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukem, javorem, habrem, které jsou kvalitní
reprezentativní biocenózou.
Regionální biokoridor 15 - Polanka
Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých savců z Nízkého
Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený většinou po orné půdě, na území
Ostravy u hranice s Klimkovicemi je vymezen o minimální šířce 25m s tím, že stejná šířka bude vymezena i na území
obce Klimkovice. Pro vedení biokoridoru je využita údolnice drobného toku a skupiny krajinné zeleně.
Lokální ÚSES
Místní trasa č. 100
Místní tah spojuje nivu Ostravice a Lučiny s lesním komplexem v Heřmanicích (RBC 4-7). Prochází většinou po
stávajících porostech. Zdrojovým biocentrem je halda Ema s přilehlými porosty.
66
Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím. Je zastoupen dvěma od
sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích v zemědělské krajině k.ú. Stará Bělá
a Proskovice.
Místní tah prochází zemědělskou krajinou v k.ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší část prvků je vymezena
na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307 (vysoká kvalita).
Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je navrženo k zachování.
Původní krátká trasa s jedním biocentrem, která byla původně podpůrným tahem RBK 12, sevřeným průmyslovou
zónou byla zrušena.
Probíhá po hranici města v k.ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti navržen po orné půdě.
Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny.
Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva luk s drobnou zelení
v údolí Plesenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní hranici města Ostravy s obcí Děhylov.
Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se zalesněným podhůřím.
Vyskytují se zde unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suché a chudé stanoviště temen a svahů pahorkatiny.
Tah je celkově kontrastně-modální.
Místní trasa 800
Na základě doporučení dotčeného orgánu, OOŽP MMO byla severní větev místní trasy č. 800, která probíhá podél
Černého potoka k MBC na odvalu bývalého dolu Šverma, zrušena. Zrušená severní větev místní trasy ÚSES č. 800
byla tvořena skladebnými prvky č. 800 až 806 a interakčním prvkem č. 0-14.
Z trasy 800 byla zachována pouze její samostatná, prostorově oddělená, jižní větev, tvořená místním biocentrem
MBC 807 a místním biokoridorem MBK 808.
Rušená větev je v téměř celém průběhu nefunkční, sevřená mezi plochy průmyslu a plochy dopravy. Skladebné prvky
ÚSES, které lze v rámci trasy považovat za alespoň částečně funkční jsou negativně ovlivněny přítomností starých
ekologických zátěží (např. chemická skládka v místním biocentru MBC 805).
Zásadní, nepřekročitelnou a trvalou překážkou pro fungování trasy je existující kolejiště Českých drah o šířce cca
150 m.
Z těchto důvodů nelze předpokládat, že by rušená trasa mohla vůbec kdy splňovat kritéria uvedená v odst. 1), písm. a),
§ 3, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem k Černému lesu za
hranicí řešeného území. Je ve většině délky částečně funkční (drobná rozptýlená zeleň, nová alej).
Interakční prvky
Interakční prvky jsou směrnou částí ÚSES, jejich role je významná.
V rámci řešeného zemí je vymezeno 23 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří Hrušovská halda
s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin a dřevin.
Čavisov
ÚSES je vymezen v Územním plánu Čavisov, vydaném 4.12.2012.
Nadregionální úroveň v řešeném území není zastoupena. Regionální úroveň zasahuje do území obce regionálním
biocentrem 134 Horník a regionálním biocentrem 255 Údolí Polančice. Celková výměra navrženého biocentra 134
Horník dle ZÚR MSK je značně větší než minimálních 30 ha (dle ZÚR asi 98 ha). Jelikož se biocentrum nachází
v území více obcí, je žádoucí zpracovat podrobný minimální nebo vhodný rozsah v rámci samostatné dokumentace
a ten po schválení zapracovat do územních plánů dotčených obcí. Dále řešeným územím prochází regionální
biokoridor 602, vedoucí ze Zbyslavic jižním okrajem Čavisova do regionálního biocentra 255 Údolí Polančice
a regionální biokoridor 589, vedený územím Čavisova z RBC 255 do Vřesiny.
Lokální úroveň ÚSES je vymezena od jihu z regionálního biokoridoru 602 z území Zbyslavic k severu (stanoviště
středně živná a středně vlhká) a dále v údolní nivě Porubky podél hranic Čavisova s Horní a Dolní Lhotou (koridor
převážně vedený údolnicemi na stanovištích obohacených a vlhčích).
Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty, je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle
metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno v rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního
67
hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. po
parcelách nebo jiných liniích, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření a v rámci
komplexních nebo dílčích pozemkových úprav.
Dolní Lhota
ÚSES je vymezen v Územním plánu Dolní Lhota, vydaném 29.6.2011.
Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro
zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních
biokoridorů a biocenter.
V řešeném území jsou vymezeny biokoridory a biocentra lokální (místní) úrovně. Prvky ÚSES reprezentují bohaté
půdy niv a pruhů kolem toků ovlivněné vodou – podél toku Porubky a toku Opusty, mimo údolnice toků pak středně
živná stanoviště normální vlhkostní řady.
Vymezení prvků ÚSES:
– lokální biokoridory s biocentry podél toku Porubky a jejího levého přítoku Opusty;
– lokální biokoridory s biocentry napříč protínající údolnicí Porubky a vedoucí dále k severu podél hranice s Horní
Lhotou.
Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je cílovou vegetační formací les.
Horní Lhota
ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Horní Lhota, schváleném 18.6.1999.
Základním prvkem je regionální biocentrum Horník, ležící v jižní části obce. ÚSES je doplněn prvky místního
významu. Jedná se o místní biokoridor probíhající ve směru S – J z lesního komplexu Březí – Zátoky v k.ú. Hrabině
směrem k říčce Porubce. Severní úsek biokoridoru je řešen variantně. V západní části obce je vymezeno místní
biocentrum, z kterého vychází místní biokoridor jižním směrem do prostoru nivy říčky Porubky.
Klimkovice
ÚSES je vymezen v Územním plánu města Klimkovice, schváleném 18.4.2001 a rozpracovaném návrhu nového
Územního plánu Klimkovice.
Následující popis vychází z návrhu ÚP Klimkovice.
Regionální ÚSES - biocentra
- 247 "U Klimkovic".
ÚP Klimkovice jednoznačně vymezuje plochy U / 9 P-US, U / 10 P-US, U / 11 P-US, U / 12 P-US, U / 13 P-US pro
regionální biocentrum 247 "U Klimkovic". Koordinuje vymezení zastavitelné plochy Z / 34 VH-P (poldr P2) určené
pro stavby na ochranu před povodněmi (vodní díla) s vymezením ploch pro regionální biocentrum v lokalitě "Kříbí".
- 255 "Údolí Polančice".
ÚP Klimkovice jednoznačně vymezuje plochy U / 27 P-US pro regionální biocentrum 255 "Údolí Polančice".
Koordinuje vymezení zastavitelné plochy Z / 142 VH-P (poldr P1) určené pro stavby na ochranu před povodněmi
(vodní díla) s vymezením ploch pro regionální biocentrum na hranicích k. ú. Klimkovice a k. ú. Olbramice.
Regionální ÚSES - biokoridory
- RBK 590
Regionální biokoridor 590 propojuje NRBC 92 "Oderská niva" z území Ostravy s RBC 247 "U Klimkovic" celé
jednoznačně vymezené v k. ú. Klimkovice. V území Klimkovic regionální biokoridor 590 tvoří dvě biocentra vložená
do složeného biokoridoru regionální úrovně a tři jednoduché biokoridory regionální úrovně.
- RBK 628
Regionální biokoridor 628 propojuje regionální biocentrum 247 "U Klimkovic" (celé jednoznačně vymezené v k. ú.
Klimkovice) s 255 "Údolí Polančice" na hranicích k. ú. Klimkovice a k. ú. Olbramice. V území Klimkovic regionální
biokoridor 628 tvoří dvě biocentra vložená do složeného biokoridoru regionální úrovně a tři jednoduché biokoridory
regionální úrovně.
Místní úroveň ÚSES
ÚP Klimkovice podle požadavků Města Klimkovice (na základě schválení plánu společných zařízení Zastupitelstvem
města Klimkovice na 15. zasedání konaném dne 31. 8. 2005) po koordinaci s dalšími záměry změn území, vymezuje
plochy pro ÚSES místní (lokální) úrovně:
- Podél toku potoka Rakovec.
Vychází z regionálního biokoridoru 589 a vede přes pramennou oblast Rakovce, kolem rybníka Mexiko, kříží dálnici
D 1 a končí severně rybníků Písečný rybník, Tisův rybník, tj. nepokračuje dále podél toku Rakovce přes zastavěné
území Klimkovic.
68
- Propojení lokálních biokoridorů.
Propojuje podél dálnice místní (lokální) ÚSES vedený podél toku potoka Rakovec s místním ÚSES vedeným podlé
toku "Mexický potok".
- Podél toku "Mexický potok".
Vychází z regionálního biokoridoru 589 a vede přes hranici povodí Porubky a Polančice k jihu, dále podél vodního
toku (kříží dálnici D 1 a silnic II/478) k zástavbě Václavovic, kde u areálu čerpací stanice pohonných hmot se stáčí
k východu přes zastavěné území do k. ú.
Olbramice
ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Olbramice, schváleném 8.10.2002 a rozpracovaném návrhu nového
Územního plánu Olbramice.
Následující popis vychází z návrhu ÚP Olbramice.
Nadregionální biocentra (NRBC) ani nadregionální biokoridory (NRBK) – do území nezasahují, zasahují do něj ovšem
regionální prvky – dvě regionální biocentra (RBC Údolí Polančice a RBC U Bravantic) a tři regionální biokoridory
(RBK 591, 592 a 628).
Na místní úrovni ÚSES je vymezeno pět místních biocenter a jeden místní biokoridor.
ÚSES je vymezen v Územním plánu Stará Ves nad Ondřejnicí, vydaném 28.5.2014.
Nadregionální úroveň je na území obce zastoupena nadregionálním biocentrem Oderská niva.
Regionální úroveň je zastoupena RBC 243 a regionálními biokoridory RBK 545, 551 a 554. Regionální biokoridory
545 a 551 jsou propojeny místním tahem se dvěma místními biocentry.
Šenov
ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Šenov, schváleném 5.12.1996 a rozpracovaném návrhu nového Územního
plánu Šenov.
Následující popis vychází z návrhu ÚP Šenov.
Nadregionální úroveň není na území obce zastoupena.
Regionální úroveň je zastoupena RBC 110 a RBC 241 zasahujícími okrajově do území obce a regionálními
biokoridory RBK 583 a 617. V RBK 583 vymezeném podél řeky Lučiny jsou vložena tři místní biocentra. V RBK
617, vycházejícího z RBC 110. jsou vložena rovněž tři místní biocentra.
Místní úroveň je zastoupena místním biokoridorem s místními biocentry vedeném západovýchodním směrem ve
střední části obce.
Obec Václavovice
ÚSES je vymezen v Územním plánu Václavovice, vydaném 8.10.2014.
Na území obce Václavovice jsou vymezeny pouze prvky územního systému ekologické stability lokální úrovně –
lokální biocentra a lokální biokoridory.
Obec Velká Polom
ÚSES je vymezen v Územním plánu Velká Polom, vydaném 5.3.2012.
Nadregionální prvky ÚSES do řešeného území nezasahují. Do východní části řešeného území zasahuje regionální
biokoridor RK 950 (v ZÚR MSK označen pořadovým číslem 588).
Místní úroveň je zastoupena především dvěma tahy (podél hranice s Vřesinou a hranice s Ostravou).
Vratimov
ÚSES je vymezen v Územním plánu Vratimov, vydaném 23.4.2012.
V řešeném území jsou vymezeny nadregionální, regionální a lokální prvky ÚSES.
Nadregionální biokoridor K101 (N1, N2), vodní a nivní osa, je veden tokem Ostravice a podél něj. Do něj je v části
trasy v území Vratimova vloženo regionální biocentrum č. 239 (N1). Dále pokračuje koridory vodním a nivním
k severu (N2).
Nadregionální biokoridor K 99, mezofilní hájový a mezofilní bučinný, prochází ze západu z území Paskova přes
vložené regionální biocentrum č. 239 U Dolu Paskov (N1), dále klínem území Řepišť (N3) do vloženého regionálního
biocentra č. 276 Zaryje a dále přes území Řepišť a pak Vratimova jako části (N5 až N15). Části (N5) až (N10) jsou
vymezeny na zčásti existujících porotech v údolnici Datyňky – listnaté porosty přírodě blízkého druhového složení,
69
většinou různověké. V území Vratimova je do něj ještě vloženo regionální biocentrum č. 269 Vratimovský les,
mezofilní bučinné a mezofilní hájové.
Trasa lokálních biocenter a biokoridorů je vymezena od nadregionálního biokoridoru K99, (N8 LBC) k jihu (L4 LBK)
do LBC na území Řepišť a z něj a) dále k jihu přes Vratimov (L5 LBK) na území Řepišť, b) k východu (L6) a (L8) do
LBC na území Václavovic a odtud k jihu podél hranice Václavovic a Horních Datyní (L9 LBK) do LBC (L10). Dále
pak pokračují k jihu po hranici mezi Sedlišti a Řepišti.
Další trasa je vedena jako lokální z NRBK K99 (N10 LBC) k východu. Je tvořena lokálními biokoridory a lokálními
biocentry (L1) až (L3) a dále pokračuje na území Šenova.
Vřesina
ÚSES je vymezen v Územním plánu Vřesina, vydaném 24.9.2014.
Nadregionální prvky ÚSES na území obce nezasahují.
K severovýchodní hranici obce zasahuje mezofilní hájové RBC 146 Klečkovce, ve větší vzdálenosti jihozápadně od
území se nachází RBC 255. Z těchto RBC vycházejí RBK zasahující do území obce.
Po jižní části k. ú. Vřesina u Bílovce je veden regionální biokoridor 589. V jihovýchodní části obce na tento RBK
navazuje RBK 626, který má podle ZÚR MSK cílový charakter mezofilní hájový a hydrofilní. Podrobně zde byly
vymezeny nejen plochy vlastních lesních částí obou RBK, ale i na nich vložená místní biocentra.
Podél toku Porubky je vymezen místní tah ÚSES (v platném územním plánu klasifikovaný jako regionální).
Zbyslavice
ÚSES je vymezen v Územním plánu obce Zbyslavice, schváleném 14.10.1998.
Nadregionální prvky ÚSES na území obce nezasahují.
Podél společné hranice s Vřesinou, Čavisovem a Kunovicemi je vymezen regionální biokoridor RBK 603 s vloženými
místními biocentry.
Místní úroveň je zastoupena místními biokoridory a biocentry vymezenými po hranici s Bítovem a Těškovicemi.
Místní –poskytnuto v nekompatibilních formátech, kromě statutárního města Ostravy
3.2.4.5 Významné krajinné prvky
JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ
VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU
Podklady:
PRVEK
REGISTROVANÝ,
POKUD
NENÍ
Pověřený obecní úřad
Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany
životního prostředí
Na území města Ostravy je registrováno 136 významných krajinných prvků (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.), dva
VKP jsou registrovány v Klímkovicích, jeden v Šenově.
Tabulka 48:
Číslo
001
002
003
004
005
006
007
008
009
010
011
012
013
014
VKP registrované na území města Ostravy
Datum
Název
Charakter území
registrace
Hulvácký kopec - koupaliště
Park na Hulváckém kopci a vodní plochy podél ul.
Novoveská
Sad Jožky Jabůrkové
Hřbitov u Vítkovického nádraží
Park mezi ul. 1. máje a Výstavní
Sad Milady Horákové
Husův sad
„Tramvajová trať“ Hrabová – Nová Bělá
Pustkovecké údolí
Hřbitov v Ostravě-Zábřehu a okolí
Park na křižovatce ul. Dolní a U Zámku
Třebovický park a okolní hodnotné plochy
Izolační zeleň podél ul. Železárenské
Sad Družby
1993-08-24
1993-11-15
1993-05-26
1993-05-26
1993-06-08
1994-05-10
1993-06-08
1996-02-01
1993-12-02
1993-11-08
1994-01-27
1995-01-09
1994-04-28
1994-06-20
70
lesopark
Lesopark, vodní plochy,
mokřad
park
hřbitov
park
park
park
porost dřevin
park
Hřbitov, porost dřevin
park
park
porost dřevin
park
Městský obvod
Nová Ves, MHaH
Nová Ves, MHaH
Vítkovice
Vítkovice
MHaH
MOaP
MOaP
Nová Bělá, Hrabová
Pustkovec, Poruba
Ostrava-Jih
Ostrava-Jih
Třebovice
MOaP
Poruba
Číslo
Název
015
016
017
018
019
020
021
022
023
024
025
027
Porubský rybník
Stromořadí mezi ul. Záhumenní a Rudnou
Park u Porubského nábřeží
Marxův sad
Komenského sady
Areál nemocnice v Ostravě-Zábřehu
Zeleň mezi ul. Krokova a Plzeňská
Bezručův sad
Zeleň za garážemi u ul. Provozní
Lesík na koutech – Poruba VII. obvod
Park mezi ul. Ruská, Mostárenská a Kotkova
Kamenec–zeleň mezi ul. Bohumínská, Na Mundlochu,
Nad Ostravicí, Dědičná, Bukovanského
Ústřední hřbitov
028
Park pod Ústředním hřbitovem
029
030
031
032
033
034
Hřbitov u kostela sv. Kateřiny v Hrabové
Hřbitov na ul. Bažanově v Ostravě-Hrabové
Hřbitov v Ostravě-Svinově
Sad Čs. armády
Zeleň u kostela v Kunčičkách
Stromořadí u hřiště na ul. Stanislavského
035
Sad Míru v Ostravě-Svinově
036
037
038
039
040
041
042
Na Rybnících
Lhotka - Slepičky
Sad na ul. 30. dubna
Lhotka – lesík na lokalitě Borky
Hošťálkovice – Lhotka „Pod vysílačem“
Skupina jírovců na ul. Soukenické
Lesík za Třebovickým parkem
Zeleň u hřiště – ul. Na Valech a V Mešníku v
Třebovicích
Alej na ul. Pod Bažantnicí
Park na ul. Frýdecké v Ostravě-Kunčicích
Park na ul. Holvekova, Lihovarská (bývalá ZOO)
Hřbitov Michálkovice
Remízy nad Lamařem v Koblově
Plochu ul. Pod Bažantnicí a řeky Lučiny
Michalské náměstí
Buk a jinan v předzahrádce na ul. Zámostní
Sad Boženy Němcové
Alej u statku na ul. Jelínkova
Stromořadí ve statku u ul. Jelínkova
Zeleň v areálu fakultní nemocnice v Porubě
Protihlukový pás u VŠB
Červenolistý buk na ul. Ruské
Zbytek aleje u ul. U Důlňáku
Náměstí Jana Nerudy v Porubě
Izolační zeleň podél železniční trati v Bartovicích
Parčík u školy na ul. U Statku
Porost na terénním zlomu v lokalitě Podzámčí
Prostřední důl
Hřbitov u Babího dolu
Alej podél ul. Bartovická
Park u kulturního domu v Bartovicích
Hřiště u ul. Bartovické a Těšínské
Akátový porost u ul. Šporovnická
Remíz – ul. Krušinova
Zeleň za Moštárnou v Ostravě-Svinově
Jírovce u sladovny ostravského pivovaru
026
043
044
045
046
047
048
049
050
051
052
053
054
055
056
057
058
059
060
061
062
063
064
065
066
067
069
070
071
072
Datum
registrace
Charakter území
Městský obvod
1994-06-10
1994-07-07
1994-07-11
1996-01-31
1994-06-02
1996-01-31
1995-08-01
1996-04-24
1994-05-27
1996-01-31
1995-02-22
porost dřevin
stromořadí
park
zahrada
park
parková zeleň
porost dřevin
park
porost dřevin
parková zeleň
park
Poruba
Poruba
Poruba
Slezská Ostrava
MOaP
Vítkovice
Ostrava-Jih
MOaP
Třebovice
Poruba
Vítkovice
1993-11-02
porost dřevin
Slezská Ostrava
1995-03-14
1996-03-06
1996-05-20
1995-07-31
1995-07-31
1995-03-06
1996-05-14
1998-11-19
1996-02-12
1995-03-03
1995-05-29
1994-10-31
1994-10-31
1995-02-10
1994-11-01
1994-12-14
1996-07-31
1995-01-12
hřbitov
Slezská Ostrava
park
Slezská Ostrava
hřbitov
hřbitov
hřbitov
park
porost dřevin
stromořadí
Hrabová
Hrabová
Svinov
Svinov
Slezská Ostrava
Svinov
park
Svinov
louky, rozptýlená zeleň
porost dřevin, mokřad
park
porost dřevin
porost dřevin, louky
skupina dřevin
porost dřevin
Hrabová
Lhotka
MOaP
Lhotka
Hošťálkovice, Lhotka
MOaP
Třebovice
1994-05-31
stromořadí
Třebovice
1996-03-20
1996-04-23
1996-04-23
1997-01-06
1999-12-09
Neregistr.
1997-07-29
1997-12-08
1997-11-04
1996-08-28
1996-10-23
1998-12-03
1996-09-19
1997-03-17
1996-06-19
1999-06-03
1996-07-25
1996-07-30
1996-06-14
1996-09-03
1996-08-01
1996-09-02
1996-08-29
1996-09-02
1996-06-14
Neregistr.
1996-02-28
1997-10-31
stromořadí
park
park
hřbitov
porost dřevin
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Slezská Ostrava
parková zeleň
solitérní dřeviny
park
stromořadí
stromořadí
parková zeleň
porost dřevin
solitérní dřevina
stromořadí
porost dřevin
porost dřevin
parková a izolační zeleň
porost dřevin
hřbitov
stromořadí
parková zeleň
porost dřevin
porost dřevin
Michálkovice
Slezská Ostrava
MOaP
Svinov
Svinov
Poruba
Poruba
Vítkovice
Poruba
porost dřevin
stromořadí
Svinov
MOaP
71
Datum
registrace
Číslo
Název
073
074
075
1998-10-22
Neregistr.
1997-07-30
vodní plocha, porost dřevin Nová Ves
hřbitov, parková zeleň
1997-07-25
parková zeleň
077
078
079
080
081
Novoveské rybníky za školním statkem
Zeleň u ZŠ Radvanice
Zeleň na hřbitově a u kostela v Radvanicích
Parková úprava u bývalého kina „Odboj“ v
Radvanicích
Park na ul. Dalimilova
Park Lipina
Jírovce naproti pivovaru
Dolca - Čechůvka
Areál parku a kostela v Polance nad Odrou
1997-07-25
Neregistr.
1997-07-25
1999-03-11
1997-10-30
park
MOaP
Krásné pole
Polanka nad Odrou
082
Zámecký rybník v Polance nad Odrou
1997-07-25
083
084
085
086
087
088
089
Zahrada u Sokolovny v Michálkovicích
Zeleň u Michalského náměstí
Svah nad ul. Souhradskou
Hřbitov v Plesné
Mez u ul. Akátové I
Zeleň u kostela sv. Jakuba v Plesné
Břehový porost v lokalitě Na Drahách
090
Údolí Končina v Plesné
údolí s vodotečí
Plesná
091
092
093
Údolí pod Žižkovem v Plesné
Údolí v lokalitě Kostka v Plesné
Zeleň u ul. Karla Svobody
parková zeleň, zahrada
Plesná
Plesná
Plesná
094
Hřiště TJ Sokol - Plesná
porost dřevin
Plesná
095
096
097
098
099
100
101
102
103
104
105
106
107
Havlíčkovo náměstí v Porubě
Hřbitov na ul. Slovenské
Náměstí gen. Svobody
Buk na ul. Hybnerova
Skupina dřevin na ul. Klečkova
Zeleň u kostela sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé
Starobělské jírovce na ul. Mitrovická
Břehové porosty rybníka Na Zámčiskách
Lesík na ul. Junácké
Porost dřevin ve svahu nad ul. Potoky
Dřeviny u ul. Mitrovické a Trňák
Liniová zeleň podél ul. Mitrovická
Porost dřevin u ul. Nábřežní
Na Dvorském
110
111
112
113
114
115
116
117
Větrolam u ul. Za Humny
Areál JDN v Ostravě-Petřkovicích
Remíz u vodoteče v lokalitě U Fonovic
Mez nad loukou a zahradou u ul. K Pile
Zeleň u vodárny u ul. Za Humny
Bývalé drážní těleso v Ostravě-Polance
Zeleň podél ul. Staroveské
Bývalá pískovna u ul. Včelařské
118
Údolí pod ul. Ve Svahu
1998-10-08
119
Remízy a louky u Fonovic
1998-10-08
120
121
122
Hřbitov v Nové Vsi
Hřbitov v Kunčičkách
Lesík u ul. Frankova v Proskovicích
123
Remíz v poli za vodárnou v Proskovicích
porost dřevin
Proskovice
124
125
126
127
Porost ve svahu u ul. Světlovské
Hrabovský mokřad
Platany u ul. Odborářské
Porost na svahu nad Ludgeřovickým potokem
1998-12-04
1998-11-23
1999-03-09
1999-02-02
1999-07-23
1998-11-24
1999-04-07
1998-12-16
1999-04-07
parková zeleň
porost dřevin
parková zeleň
solitérní strom
porost dřevin
parková zeleň
skupina stromů
porost dřevin
porost dřevin
porost dřevin
porost dřevin
stromořadí
porost dřevin
mokřad, louka, porosty
dřevin
stromořadí
parková zeleň
porost dřevin
pastvina, porost dřevin
porost dřevin
porost dřevin, travní porosty
zeleň podél komunikace
porost dřevin
porost dřevin, podmáčená
louka
Louky, porost dřevin,
extenzivní sad
hřbitov
hřbitov
porost dřevin
Poruba
MOaP
Ostrava-Jih
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Stará Bělá
Polanka nad Odrou
109
1997-09-24
1997-08-04
1997-11-06
1997-12-04
1997-09-23
1997-08-04
1998-12-10
1998-10-07
1998-11-30
1997-12-04
1997-11-04
1997-11-06
1997-12-01
1997-12-08
1999-04-26
1997-10-06
1997-11-04
1998-07-27
1998-07-07
1998-12-03
1998-12-10
1998-07-08
1998-07-30
1998-07-30
1999-10-04
1998-08-07
1999-02-25
1998-08-12
1998-09-21
1998-08-17
1998-10-05
1998-08-20
1998-10-05
1998-10-05
1998-10-06
1999-09-03
1998-10-07
porost dřevin
porosty dřevin, louky ap.
parková zeleň
vodní plochy, břehový
porost
parková zeleň
parková zeleň
porost dřevin
hřbitov
porost dřevin
parková zeleň
břehový porost
porost dřevin
stromořadí
porost dřevin
Proskovice
Hrabová
Ostrava-Jih
Petřkovice
076
72
Charakter území
Městský obvod
Polanka nad Odrou
Michálkovice
Michálkovice
Plesná
Plesná
Plesná
Plesná
Stará Bělá
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Petřkovice
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Proskovice
Petřkovice
Polanka nad Odrou
Polanka nad Odrou
Nová Ves
Slezská Ostrava
Proskovice
Číslo
Název
128
129
130
131
132
133
134
135
Náměstí V. Nováka v Porubě
parková zeleň u ul. Oty Synka
Remízy na Podlesí-Koblov
Alej na Podlesí-Koblov
Údolí u bývalé vlečky k dolu Oskar
Park u Kulturního domu „Poklad“
Náměstí družby v Porubě
Zeleň u ul. Klegova v Ostravě-Hrabůvce
Bývalý hřbitov a navazující parková zeleň ve
dvorním traktu ul. Jana Šoupala
137
Datum
registrace
Charakter území
1999-06-03
1999-09-06
2000-01-20
2000-01-17
2000-02-29
2002-03-28
2002-03-11
2006-01-26
parková zeleň
parková zeleň
porost dřevin
stromořadí
porost dřevin, vodní plocha
parková zeleň
parková zeleň
parková zeleň
Poruba
Poruba
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Poruba
Poruba
Ostrava-Jih
parková zeleň
Poruba-sever
Městský obvod
Město Klimkovice
Tabulka 49:
Číslo
136
137
VKP registrované na území města Klimkovice
Název
Datum registrace
Charakter území
Lípová alej podél staré Opavské cesty
Zámecký park v Klimkovicích
Klimkovice
Klimkovice
Město Šenov
Tabulka 50:
Číslo
138
VKP registrované na území města Šenov
Název
Datum registrace
Charakter území
Zámecký park Šenov
Šenov u Ostravy
Přírodní park se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Obec Olbramice
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN
JINOU POLOŽKOU
Podklady:
Pověřený obecní úřad
Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí
V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3 odst. (1) písm. b)
zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Možnost přesné identifikace těchto obecně
vyjmenovaných VKP ztěžuje absence jednoznačného legislativního výkladu pojmů údolní niva.
Lesy
Podrobné údaje o lesích jsou uvedeny v oddíle ZP. Zemědělský půdní fond a PUPFL
Rybníky, jezera, vodní toky
Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data ZABAGED.
Údolní nivy
Vymezení VKP údolní niva bylo provedeno v r. 2011 (Ing. Iva Škrovová). Údolní nivy jsou rozděleny z hlediska
současného využití krajiny na urbanizované (zastavěné), zemědělské a přírodní. Ve výkresu limitů je z důvodu velkého
množství zobrazovaných jevů zakreslena pouze hranice údolních niv.
3.2.4.6 Ochrana krajinného rázu
Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz.
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před
činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování
staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných
území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
73
JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK
Podklady:
Přírodní park Oderské vrchy
Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 úřadem v Novém Jičíně
vyhlášeny přírodním parkem. Jehož posláním je zachování typického krajinného rázu Nízkého Jeseníku
Město Klimkovice
Na části území města se nachází přírodní park Oderské vrchy.
Obec Olbramice
Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy.
Obec Zbyslavice
Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy.
Přírodní park se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA
Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se
v souboru jejich typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich
a který může zahrnovat více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé
prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
ZÚR MSK zařazuje ORP Ostravu do čtyř krajinných oblastí: Ostravsko-Karvinsko, Oderská brána, Opavsko a Nízký
Jeseník, přičemž pro ORP Ostravu je dominantní oblast Ostravsko-Karvinsko s převládajícími typy krajin: krajina
sídelní a krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností. Další významnou krajinnou oblastí, která zasahuje na území SO
ORP Ostravy je Oderská brána s převládajícími typy krajin: krajina polní, krajina s vyšším podílem vodních ploch
a°krajina zemědělská harmonická.
Vstupním podkladem pro vymezení oblastí krajinného rázu v Územním plánu Ostrava byly Zásady územního rozvoje
Moravskoslezského kraje, které mohly být respektovány pouze částečně, protože vycházejí z odlišné metodiky
vymezování oblastí krajinného rázu než ÚP Ostrava a jejich měřítko umožňuje spíše schématické zpracování
problematiky.
Zatímco v ZÚR MSK vycházejí vymezené oblasti krajinného rázu především z antropogenních znaků krajiny a jejich
historických souvislostí, ÚP Ostrava vymezuje oblasti krajinného rázu především na základě geomorfologických znaků
a přírodních charakteristik území.
Dle ZÚR MSK spadá Statutární město Ostrava do těchto oblastí krajinného rázu:
• Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko,
• Krajinná oblast Oderská brána,
• Krajinná oblast Opavsko,
• Krajinná oblast Nízký Jeseník.
Na území města jsou dle ÚP Ostrava vymezeny tyto oblasti krajinného rázu:
• OKR Vítkovská vrchovina,
• OKR Oderská brána,
• OKR Ostravská pánev,
• OKR Orlovská plošina,
• OKR Hlučínská pahorkatina.
74
Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu platí následující doporučení k ochraně krajinného rázu:
OKR Vítkovská vrchovina
•
nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, zejména vertikálních,
•
chránit historické krajinné struktury,
•
respektovat charakteristiky vnějšího obrazu sídel a působení kulturních dominant (zejména sakrálních staveb),
•
chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území).
•
nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách,
•
chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně,
•
podporovat odstraňování zástavby narušující obraz sídel,
OKR Oderská brána
•
chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry (vyvážený poměr trvalých kultur,
orné půdy a zastavěného území),
•
•
nenarušovat významné pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb,
•
nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, neomezovat působení historických
dominant,
•
nepřipouštět zahušťování zástavby v lokalitách určených pro rodinnou rekreaci,
•
chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty,
•
nesnižovat prostupnost krajiny,
•
podporovat realizaci půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní ochrana, prvky ÚSES,
revitalizace vodních toků a nádrží),
•
vytvářet podmínky pro optimalizaci vodního režimu nivních krajinných segmentů a pro zajištění jejich
retenční funkce,
•
OKR Ostravská pánev
•
•
vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou
černého uhlí nebo hutnictvím železa,
•
podporovat realizaci územních systémů ekologické stability,
•
chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty,
•
OKR Orlovská plošina
•
•
nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb,
•
•
•
podporovat realizaci územních systémů ekologické stability,
OKR Hlučínská pahorkatina
•
•
chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území),
•
•
•
podporovat realizaci územních systémů ekologické stability.
ÚPD ostatních obcí ORP Ostrava přebírají oblasti krajinného rázu ze ZÚR MSK:
Obec Čavisov
Krajinná oblast Nízký Jeseník
Obec Olbramice
Krajinná oblast Oderská brána
Obec Dolní Lhota
Krajinná oblast Oderská brána
Obec Horní Lhota
Město Šenov
Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko
Město Klimkovice
Krajinná oblast Oderská brána a krajinná oblast Nízký
Jeseník
Obec Václavovice
75
Obec Velká Polom
Krajinná oblast Ostravsko – Karvinsko, krajinná oblast
Opavsko a krajinná oblast Nízký Jeseník
Město Vratimov
Obec Zbyslavice
Obec Vřesina
JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA
Místo krajinného rázu – část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických
charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného
rázu. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý
z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti.
Na území města jsou vymezena dvě místa krajinného rázu (MKR)
• MKR Landek,
• MKR Poodří.
MKR Poodří
• zachovat jedinečný krajinný ráz nivy řeky Odry s lužními lesy, přírodními vodními prvky, mokřady a nivními
loukami,
• rozvoj ve stávajících i nově vymezených lokalitách, které jsou uvnitř MKR Poodří, posuzovat s ohledem na
jeho vizuální vliv na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní dominanty,
• nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci, ani
zahušťování zástavby v těchto lokalitách,
• nepřipustit takové činnosti v území, které by mohly narušit přirozený charakter vodních toků a břehových
porostů, připouští se revitalizace regulovaných částí vodních toků,
• umísťování nezbytných staveb v MKR Poodří (např. pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství,
vodohospodářské stavby a protipovodňová opatření, stavby dopravní a technické infrastruktury) a podmínky
pro další činnosti, které by mohly ovlivnit hodnoty krajinného rázu (např. kácení a výsadby porostů,
zemědělské, rybářské a lesní hospodaření, chov zvěře) je na území CHKO Poodří regulováno zvláštními
právními předpisy, jejichž uplatňování je svěřeno příslušnému orgánu ochrany přírody.
MKR Landek
• chránit historické architektonické a urbanistické znaky MKR včetně jejich vnějšího obrazu,
• rozvoj ve stávajících i nově vymezených lokalitách, které jsou uvnitř MKR Landek, posuzovat s ohledem na
jeho vizuální vliv na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní a kulturně – historické dominanty,
• umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní
a technické infrastruktury) posuzovat na základě vyhodnocení únosnosti krajiny.
Krajinná oblast se nenachází v těchto obcích ORP Ostrava:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.4.7 Přechodně chráněné plochy
JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA
Podklady:
Obecní úřad ORP, správa NP, CHKO
http://uap.nature.cz
Na území ORP Ostrava se přechodně chráněné plochy nevyskytují. U přechodně chráněných ploch Studenec,
Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula.
76
3.2.4.8 Památné stromy
V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb.
Ve správním území ORP Ostrava je registrováno 41 památných stromů (resp. skupin stromů) k roku 2014.
P.č.
Kód ÚSOP
Název
Typ objektu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
100161
100162
100163
100164
100165
100166
100167
100168
100169
100170
100171
100172
100173
100174
100175
100176
100177
100178
100179
100180
100181
100182
100184
100185
100186
100209
100283
100285
100323
100412
104743
104744
104745
104752
105559
105618
105697
105698
105714
105739
105750
Porubská metasekvoje
Starobělský dub
Jinan u zámečku na ul. Frýdecké
Michalský buk
Buk U Zámku
Platan u fary na Mírovém náměstí
Platan na ulici Poděbradova
Jasan v Třebovickém parku
Platan v Sokolské ulici
Dub v Zábřehu
Kaštanovník v Zábřehu nad Odrou
Jerlín ve Vítkovicích
Lípa na Podborčí
Liliovník v Třebovicích
Třebovický platan
Třebovický buk
Třebovický jinan
Novoveská lípa 2
Jinan ve Slezské Ostravě
Heřmanický dub
Platan na Černé louce
Platan v Ostravě
Novoveská lípa
Buky v Krásném Poli
Platany ve Vítkovicích
Lípa ve Velké Polomi
Podchmelnický buk
Lípy u Hýlovského památníku
Olbramická lípa
Datyňský hraniční dub
Dub vzpomínkový
Dub tolerance
Lípa Na Příčnici
Lípa vytrvalosti
Jasan u Bártova statku
Dub letní u ul. Hormistrů
Buk lesní červenolistý na ul. 30. dubna
Dub letní v Komenského sadech
Lípa u Pokorných
Dub letní u Porubského zámečku
Vlastin dub
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
skupina stromů
skupina stromů
jednotlivý strom
jednotlivý strom
skupina stromů
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
Vysvětlivky:
P.č. – vlastní pořadové číslo, přiděleno zpracovatelem ÚAP. Pořadové číslo je použito k označení památného stromu ve výkresu limitů ve tvaru
např. „PS 12“
JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Na území města se nachází 32 památných stromů.
č.
Kód
1
2
3
4
5
6
100161
100162
100163
100164
100165
100166
Název
Typ objektu
Porubská metasekvoje
Starobělský dub
Jinan u zámečku na ul. Frýdecké
Michalský buk
Buk U Zámku
Platan u fary na Mírovém náměstí
77
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Datum vyhlášení
27. 12. 1999
19. 2. 1999
3. 2. 1998
18. 7. 1997
27. 1. 1997
24. 1. 1997
č.
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
Kód
100167
100168
100169
100170
100171
100172
100173
100174
100175
100176
100177
100178
100179
100180
100181
100182
100184
100185
100186
105559
105618
105697
105698
105714
105739
105750
Název
Typ objektu
Platan na ulici Poděbradova
Jasan v Třebovickém parku
Platan v Sokolské ulici
Dub v Zábřehu
Kaštanovník v Zábřehu nad Odrou
Jerlín ve Vítkovicích
Lípa na Podpůrčí
Liliovník v Třebovicích
Třebovický platan
Třebovický buk
Třebovický jinan
Novoveská lípa 2
Jinan ve Slezské Ostravě
Heřmanický dub
Platan na Černé louce
Platan v Ostravě
Novoveská lípa
Buky v Krásném Poli
Platan ve Vítkovicích
Jasan u Bártova statku
Dub letní u ul. Hormistrů
Buk lesní červenolistý na ul. 30. dubna
Dub letní v Komenského sadech
Lípa u Pokorných
Dub letní u Porubského zámečku
Vlastin dub
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Skupina stromů
Skupina stromů
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Datum vyhlášení
24. 10. 1996
18. 9. 1996
24. 7. 1996
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
1. 1. 1990
28. 11. 1981
28. 11. 1981
28. 11. 1981
1. 1. 1990
28. 11. 1981
1. 1. 1990
1. 1. 1990
28.11 1981
26. 4. 2010
1. 7. 2010
24. 12. 2010
24. 12. 2010
8. 1. 2011
20. 4. 2011
20. 5. 2011
Město Klimkovice
Na území města se nachází 2 památné stromy.
č.
Kód
1
2
100285
100283
Název
Typ objektu
Datum vyhlášení
Lípy u Hýlovského památníku
Podchmelnický buk
Skupina stromů - 3
Jednotlivý strom
13.6.1980
29.11.2000
Typ objektu
Datum vyhlášení
Obec Olbramice
Na území obce se nachází 1 památný strom.
č.
Kód
1
100323
Název
Olbramická lípa
Jednotlivý strom
13. 6. 1980
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází 1 památný strom.
č.
Kód
1
100209
Název
Typ objektu
Lípa ve Velké Polomi
Jednotlivý strom
Datum vyhlášení
14. 1. 1972
Město Vratimov
Na území města se nachází 5 památných stromů.
č.
Kód
1
2
3
4
5
104752
100412
104745
104743
104744
Název
Typ objektu
Lípa vytrvalosti
Datyňský hraniční dub
Lípa Na Příčnici
Dub vzpomínkový
Dub tolerance
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Jednotlivý strom
Na území těchto obcí se památný strom nenachází:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
78
Datum vyhlášení
8. 7. 2006
11. 6. 2002
27.6.2 006
14.6. 2006
28.6. 2006
JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A
ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM
Podklady:
Město Šenov
Na území města se nachází lokalita výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s národním významem, jedná se
o Košťálovický rybník.
Na území těchto obcí se lokality zvláštně chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem nenachází:
Obec Čavisov
Obec Václavovice
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Město Vratimov
Město Klimkovice
Obec Vřesina
Obec Olbramice
Obec Zbyslavice
3.2.4.9 Soustava Natura 2000
Na území ORP Ostrava se nacházejí dvě ptačí oblast (PO) a sedm evropsky významných lokalit (EVL).
JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA
Podklady:
Tabulka 51:
Kód
Kód
ÚSOP NATURA
3273
CZ0813439
3276
CZ0813444
3287
CZ0813455
3295
3296
CZ0813464
CZ0814092
3309
CZ0813475
Natura 2000 – evropsky významné lokality
Název
Děhylovský
potok - Štěpán
Heřmanický
rybník
Mokřad u
Rondelu
Pilíky
Poodří
Předmět ochrany
lokalita kuňky ohnivé, piskoře pruhovaného, vážky jasnoskvrnné
lokalita čolka velkého
lokalita čolka velkého
lokalita hořavky duhové
smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; oligotrofní až mezotrofní
stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských
poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea; tvrdé
oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek; přirozené eutrofní vodní nádrže s
vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; extenzivní sečené louky nížin až
podhůří; dubohabřiny asociace Calio-Carpinetum; smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem
vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek
atlantské a středoevropské provincie; lokalita čolka velkého, kuňky ohnivé, ohniváčka
černočárného, modráska bahenního, piskoře pruhovaného, svinutce tenkého, velevruba tupého
Václavovice lokalita čolka velkého
pískovna
číslo
kód NATURA
1
2
3
4
CZ0813439
CZ0813444
CZ0813464
CZ0814092
Název
Děhylovský potok - Štěpán
Heřmanický rybník
Pilíky
Poodří
č.
kód NATURA
Název
1
CZ0814092
Poodří
79
Město Šenov
č.
kód NATURA
1
2
CZ0813455
CZ0813475
Název
Rondel Lučina
Václavovice - pískovna
Obec Václavovice
č.
1
kód NATURA
CZ0813475
Název
Václavovice - pískovna
Na území těchto obcí se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita:
Obec Čavisov
Obec Velká Polom
Obec Dolní Lhota
Město Vratimov
Obec Horní Lhota
Obec Vřesina
Město Klimkovice
Obec Zbyslavice
Obec Olbramice
JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST
Podklady:
Tabulka 52:
Kód
Kód
ÚSOP NATURA
3412
2312
Natura 2000 – ptačí oblasti
Název
Předmět ochrany
Heřmanský stav
- Odra - Poolší populace bukáčka malého, ledňáčka říčního a slavíka modráčka a jejich biotopy
CZ0811020 Poodří
populace bukače velkého, motáka pochopa, ledňáčka říčního, kopřivky obecné a jejich biotopy
CZ0811021
č.
Kód
kód NATURA
1
2
3412
2312
CZ0811021
CZ0811020
Název
Heřmanský stav - Odra - Poolší
Poodří
č.
Kód
kód NATURA
Název
1
2312
CZ0811020
Poodří
Na území těchto obcí se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast.
Obec Čavisov
Obec Václavovice
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Město Vratimov
Město Klimkovice
Obec Vřesina
Obec Olbramice
Obec Zbyslavice
Město Šenov
3.2.4.10 Fragmentace a prostupnost krajiny
Fragmentace krajiny patří k nejvýznamnějším problémům, které negativně ovlivňují charakter
krajiny a populace volně žijících živočichů. Jde o proces, při kterém dochází k rozdělení souvislých biotopů do
menších a izolovanějších celků a zároveň ke tvorbě migračních bariér. Fragmentace krajiny provází celou historii
lidstva. Tento jev se prohloubil s rozšířením těžby nerostných surovin, rozvojem průmyslu a železniční a silniční
dopravy.
Důvodem, proč je problematika fragmentace krajiny v současnosti tak aktuálním tématem, je extrémní nárůst
antropogenních bariér v krajině v posledních několika desetiletích. Volná krajina s množstvím přírodních nebo přírodě
blízkých biotopů, která dosud automaticky plnila funkci spojovacího článku mezi různými populacemi, tuto schopnost
v současnosti ztrácí. V řadě případů se jedná o nevratný jev.
Jako migrační bariéry jsou označovány přírodní a antropogenní struktury v krajině, které brání volnému pohybu
živočichů. Z praktického hlediska jsou zásadní bariéry vytvořené lidskou činností. rozboru.
Za základní typy krajinných bariér, které omezují migraci velkých savců, jsou považovány:
80
•
•
•
•
•
•
silnice a dálnice,
železnice,
vodní toky a vodní plochy,
ploty a ohradníky,
osídlení,
bezlesí.
Krajina, která obsahuje hustou síť hustých různých migračních bariér, se stává obtížně průchodnou a to i v případě,
kdy jednotlivé bariéry nemají samy o sobě limitující charakter.
Ve výkresu limitů jsou zobrazeny:
• migračně významná území,
• dálkové migrační koridory,
• bariérová místa.
Vymezení bylo zpracováno na základě dat vytvořených v rámci zpracování projektu MŽP
VaV –SP/2D4/36/08 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh
ochranných a optimalizačních opatření“.
Migračně významná území (MVÚ) jsou široká území, která zahrnují oblasti, jak pro trvalý výskyt zájmových druhů,
tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku
tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu
krajiny.
Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro
velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti
pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě
udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí.
Migrační bariery jsou přírodní a antropogenní struktury v krajině, které brání volnému pohybu živočichů.
Z praktického hlediska jsou zásadní bariéry vytvořené lidskou činností.
JEV 42. HRANICE BIOCHOR
Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR)
Biochory jsou biogeografické jednotky s určitým uspořádáním typologických jednotek nižšího řádu, především skupin
typů geobiocénů. Jednotlivé biochory jsou označeny kódem, který popisuje vegetační stupeň, kategorii georeliéfu,
půdní substrát a jeho vlhkost.
Řešené území spadá do těchto bioregionů:
- Nízkojesenický (1.54)
- Opavský (2.2)
- Ostravský A (2.3a)
- Podbeskydský (3.5)
-
Ostravský B (2.3b)
Ostravský C (2.3c)
Pooderský (2.4)
Tabulka 53:
Typy biochor v řešeném území
kód typu biochory
Typy biochor
3AM
3BC
3BE
3BM
3BN
3Lh
3Nh
3PK
3RE
3Ro
3SM
3UM
4BE
4BM
4Do
4Nh
4Nk
4UM
Antropogenní reliéf převážně na drobách
Erodované plošiny na slínitém flyši
Erodované plošiny na spraších
Erodované plošiny na drobách
Erodované plošiny na zahliněných píscích
Široké hlinité nivy
Užší hlinité nivy
Pahorkatiny na kyselém pískovcovém flyši
Plošiny na spraších v suché oblasti
Vlhké plošiny na kyselých horninách
Svahy na drobách
Výrazná údolí v drobách
Erodované plošiny na spraších
Erodované plošiny na drobách
Podmáčené sníženiny na kyselých horninách
Hlinité nivy
Kamenité nivy
Výrazná údolí v drobách
81
3.2.4.11 Shrnutí - ochrana přírody a krajiny
Na území ORP Ostrava jsou vymezeny evropsky významné chráněné lokality soustavy NATURA 2000 a Ptačí oblasti
NATURA 2000.
Na území ORP Ostrava leží také velkoplošná a maloplošná chráněná území, která mají chránit především území
říčních niv s lužními lesy. Z velkoplošných chráněných území se jedná o Chráněnou krajinnou oblast Poodří, zřízenou
za účelem ochrany unikátní oderské nivy, z maloplošných chráněných území to jsou PR Rezavka, PR Přemyšov,
PP°Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský
bludný balvan a PP Rovninské balvany. V současnosti je na území města Ostravy registrováno 26 památných stromů.
Na území obcí Zbyslavice a Olbramice je vymezen přírodní park. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především
v okrajových částech území. Ve střední části území vytváří hodnotné přírodní prostředí niva řeky Odry a Opavy.
V souvisle zastavěných územích centrální části Ostravy, Poruby a Jižního města není rozsah ploch kvalitní zeleně
dostatečný. Jedná se především o absenci ploch parkové zeleně. Koeficient ekologické stability těchto území je velmi
nízký. Na souvisle zastavěné plochy navazuje v jižním městě plocha Bělského lesa a niva řeky Odry, v Porubě plocha
krásnopolského lesa.
Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a přírodními prvky je nutno plochy vzrostlé i nízké
zeleně chránit a rozvíjet a nepřipustit rozvojové záměry za cenu likvidace ploch zeleně. Důležité je postupně realizovat
systém ekologické stability výkupem a výsadbami na plochách dnes nefunkčních navržených prvků ÚSES.
Rovněž je nezbytné pro zachování porostů a zlepšení jejich zdravotního stavu snižovat imisní zatížení území
omezením emisí především z velkých a středních zdrojů.
3.2.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - obsahuje jevy (37, 38, 39, 40,
41, 43)
3.2.5.1 Zemědělský půdní fond
JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA
Podklady:
Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad Praha
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké spodní vody,
zaplavování).
Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory půd:
• oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo středně
skeletovité, špatně propustné, náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na Slezské Ostravě,
Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové, Proskovicích),
• nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené (výskyt kolem
velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků – Porubka, Plevenský potok),
• illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně skeletovité a hnědé
půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité (výskyt na plochých vrcholech a svazích
v pahorkatině Nízkého Jeseníku (Plesná, Krásné Pole, Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd –
ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice).
Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až hluboké, mělčí
a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku.
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně
ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:
1. místo
2. a 3. místo
4. místo
5. místo
klimatický region
hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem,
subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu
a vláhového režimu v půdě
kód kombinace sklonitosti a expozice
kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy
Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle
Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze
zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona
č. 231/1999 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při
záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona č. 334/1992 Sb.
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu
plánování jen výjimečně zastavitelné.
82
Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu
plánování jen podmíněně zastavitelné.
Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného
klimatického regionu.
Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné
pro výstavbu.
Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější
nezemědělské využití.
Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území.
Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém
množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské
půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu.
Tabulka 54:
Změny rozlohy orné půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013
Rozloha [ha]
Podíl z celku [%]
Změna
Obec
2000
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
2013
2000
2013
Absolutní [ha]
Relativní [%]
149.6
222.5
190.7
972.7
350.3
5511.4
911.4
480.8
212.2
613.9
521.4
408.5
276.4
149
222
190
955
312
5 081
908
470
203
611
508
406
276
36.4
41.5
39.4
66.4
65.1
25.7
48.5
28.9
37.4
52.7
36.9
47.2
37.4
36.3
41.4
39.3
65.2
58.0
23.7
48.3
28.3
35.7
52.4
35.9
46.9
37.3
-0.6
-0.5
-0.7
-17.7
-38.3
-430.4
-3.4
-10.8
-9.2
-2.9
-13.4
-2.5
-0.4
-0.4
-0.2
-0.4
-1.8
-10.9
-7.8
-0.4
-2.2
-4.3
-0.5
-2.6
-0.6
-0.1
10821.6
10 292
32.6
31.0
-529.6
-4.9
JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI
Podklady: Povodí Odry, s.p.
V území ORP Ostrava se vyskytují pouze meliorace (odvodnění) - hlavní a podrobná odvodňovacích zařízení.
3.2.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa
Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) na území ORP Ostrava činí 5385 ha. Tato plocha
zaujímá 16,2% z celkové rozlohy ORP.
Z hlediska imisního zatížení lesů na území ORP Ostrava se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C,
přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma
ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na severovýchodě, východě a jihovýchodě území.
Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy.
Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických
faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy.
V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto
porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny, obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje
se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá
stanovištním podmínkám této oblasti.
Tabulka 55:
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Změny rozlohy lesní půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013
Rozloha [ha]
Podíl z celku [%]
Změna
2000
186.1
179.0
177.5
101.1
96.7
2013
193
179
177
115
103
2000
2013
46.1
33.4
36.7
6.9
17.9
83
47.0
33.4
36.5
7.9
19.1
Absolutní [ha]
6.9
0.0
-0.5
13.9
6.3
Relativní [%]
3.7
0.0
-0.3
13.7
6.5
Obec
Ostrava
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
Rozloha [ha]
Podíl z celku [%]
2000
2000
2013
2013
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
2384.7
296.3
430.2
204.0
339.7
355.9
217.9
292.4
2 470
296
436
204
340
361
217
293
11.1
15.8
25.9
36.0
29.1
25.2
25.2
39.5
11.5
15.8
26.2
36.0
29.1
25.6
25.1
39.5
85.3
-0.3
5.8
0.0
0.3
5.1
-0.9
0.6
3.6
-0.1
1.3
0.0
0.1
1.4
-0.4
0.2
5261.5
5 385
15.9
16.2
123.5
2.3
Lesy v řešeném území se dělí na tři základní kategorie:
• lesy ochranné
• lesy zvláštního určení
• lesy hospodářské
JEV 37. LESY OCHRANNÉ
Podklady:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí - z podkladů Ústavu pro hospodářskou
úpravu lesů.
http://www.uhul.cz
Lesy ochranné - jedná se o lesy podle § 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon).
Do kategorie lesů ochranných se zařazují:
• lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované
náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.),
• vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných
hřebenech,
• lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.
JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ
Podklady:
úpravu lesů.
http://www.uhul.cz
Lesy zvláštního určení - jsou lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Jedná se
o lesy podle § 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmu hygienické ochrany vodních
zdrojů v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků
a národních přírodních rezervací
Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí
nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.
Do kategorie lesů zvláštního určení se zařazují lesy:
• v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách,
• lázeňské,
• příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
• sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
• se zvýšenou funkcí půdoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
• potřebné pro zachování biologické různorodosti,
• v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,
• v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
84
JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ
Podklady:
úpravu lesů.
http://www.uhul.cz
Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
JEV 40. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA
Podklady:
Mapový podklad
www.ostrava.cz
Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se
souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona o lesích). V případě výstavby v tomto území musí být stavby
umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést
na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před
škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví
a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu
stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 22 zákona o lesích.
3.2.5.3 Shrnutí - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Na území města Ostravy zaujímá zemědělská půda cca 40% území, (z toho tvoří orná půda 62%, trvalé travní porosty
asi 17%). Lesy se rozkládají na ploše cca 11,3% území.
Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území. Vysoké procento
zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především v jižních a jihozápadních okrajových částí
Ostravy.
Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské
půdy z hlediska obživy obyvatelstva, důvodem je i její kontaminace průmyslovými emisemi, vede k jejímu vyššímu
využívání pro pěstování technických plodin, především pro výrobu biopaliv.
Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou rovněž kontaminovány průmyslovými imisemi a tím jsou náchylnější
k poškození chorobami a škůdci.
Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem a pozemky určenými
k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu
jejich likvidace.
Rovněž je nezbytné pro zachování a zlepšení zdravotního stavu porostů lesů snižovat imisní zatížení území omezením
emisí především z velkých a středních zdrojů.
3.2.6
Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jev (DI 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95,
96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, TI 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78,
79, 80, 81, 82, 83, Ost. inf. 107, 110, 111, 112, 113, 114, 115)
3.2.6.1 Dopravní infrastruktura (88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106)
Širší dopravní vazby ORP Ostrava
Moravská brána a návazně Ostravská pánev, v níž se ORP Ostrava rozkládá, vytvořila svou morfologií předpoklady
pro vedení nejen dálnice, ale též koridorové a vysokorychlostní tratě, průplavu, dálkové cyklistické trasy evropského
významu a i pro umístění mezinárodního letiště.
Dopravní význam obce je dán jeho polohou na větvi B VI. multimodálního dopravního koridoru (TEMMK),
sestávajícího z železničního a silničního spojení. Dálnice D1 je součástí transevropské magistrály (TEM) zajišťující
propojení severu Evropy přes střední Evropu na jih. Na polském území dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou
v oblasti Katowic kříží dálnice A4, zajišťující vazby východ - západ. Dálniční trasy D1, A1 a A4 tak společně vytváří
"dálniční kříž" regionu Horního Slezska. Město je napojeno na síť silnic I. třídy, propojující významná města ostravské
aglomerace a sousední regiony.
Páteř železniční dopravy na území ORP Ostrava tvoří celostátní koridorová trať 270, jež byla zařazena do evropského
železničního systému na území ČR a další dvě celostátní železniční tratě 321 a 323.
Letecká doprava je zajištěna mezinárodním letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, poskytující vnitrostátní
a mezinárodní přepravu.
Záměr napojení města na mezinárodní síť vodní dopravy je představován územní rezervou pro průplavní spojení
Dunaj-Odra-Labe.
85
Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní
silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III.
a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo
fyzických osob.
3.2.6.1.1 Dálniční a silniční doprava
Základní kostru silniční sítě na sledovaném území tvoří dálnice a síť silnic I. třídy.
Územím SO ORP Ostrava prochází dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava – hranice Polska). Tento nejdůležitější
dopravní tah, zajišťuje kvalitní napojení území na vnitrostátní i mezinárodní komunikační síť.
Základní kostru silniční sítě na území ORP Ostrava doplňují následující silnice I. třídy:
• I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava (I/46, I/56, I/57) – Ostrava (D1, I/58, I/56,
I/59) – Havířov – Český Těšín (R48, I/67) – Třinec-Nebory (I/68) – Jablunkov – hranice Slovenska
• I/56 Opava (I/11, I/46) – Hlučín – Ostrava (D1, I/11) – Frýdek-Místek (R48) – Frýdlant nad Ostravicí –
Hlavatá (I/35) - (v úseku Ostrava – Frýdek-Místek je provoz v kategorii rychlostní silnice R 56)
• I/58 Rožnov p. R. (I/35) – Příbor (R48) – Ostrava (I/11)
• I/59 Ostrava (I/11) – Orlová – Karviná (I/67).
Trasy dálnice a páteřní silniční sítě jsou znázorněny v následujícím obrázku.
Obrázek 1
Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava
Zatížení silniční sítě
Přehled o dopravním zatížení dálniční a silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy, které ŘSD ČR
zabezpečuje v pětiletých intervalech. Uváděné dopravní zátěže jsou roční průměrné denní intenzity ve vozidel za 24
hodin (RPDI), který zohledňují variace hodnot intenzity v průběhu týdne i roku. Oproti RPDI dosahují skutečné
hodnoty intenzit (v pracovních dnech mimo zimní období a prázdniny) o 10-15 % vyšší hodnoty.
86
Obrázek 2
Mapa sčítání ŘSD ČR 2010
Zdroj: ŘSD ČR
Na území města Ostravy provádějí každoroční sčítání intenzit dopravy Ostravské komunikace (OK). Jde o 16-ti
hodinové sčítání v pracovních dnech v období jaro – podzim (mimo prázdnin).
Obrázek 3
Mapa sčítání OK v roce 2013 – západní část města Ostravy
Zdroj: SMO – Informace o dopravě v Ostravě 2013
87
Obrázek 4
Mapa sčítání OK v roce 2013 – východní část města a detail centra
Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Ostrava
Východiskem pro vymezení rozvoje páteřní dopravní infrastruktury na sledovaném území byl návrh ZÚR MSK
(březen 2010), jenž vymezuje koridory pro záměry silniční dopravy mezinárodního a republikového významu.
Koridory pro záměry silniční infrastruktury vymezené na území SO ORP Ostrava uvádí následující tabulka.
Tabulka 56:
Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu
na území SO ORP Ostrava
Ozn.
Zdrojová Ozn.VPS ve
Dotčené Katastrální
Název stavby a její charakteristika
zákresu ÚPD
zdrojové ÚPD
obce
území
D16
ZÚR MSK
D3
II/470 (Orlovská) - I/59 nová stavba, čtyřpruhová směrově
dělená silnice I. třídy - návrh dvoupruh (územní rezerva – Ostrava
rozšíření na čtyřpruh viz D516)
Heřmanice
Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010)
Pozn.: Koridory jsou vymezeny o šířce 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany.
Návrh ZÚR MSK dále přebírá bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn
1
na území Moravskoslezského kraje plochy a koridory pro záměry silniční dopravy nadmístního významu.
Záměry na území SO ORP Ostrava jsou vymezeny v následující tabulce.
Tabulka 57:
Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu
Dotčené
Ozn.
zákresu ÚPD
zdrojové ÚPD
obce
1
D34
ZÚR MSK
34
D77
ZÚR MSK
30
D150
ZÚR MSK
33
D29
ZÚR MSK
D4
D56
ZÚR MSK
D14
D57
ZÚR MSK
D13
I/11 Mokré Lazce - Vřesina, přeložka, čtyřpruhová
směrově dělená silnice I. třídy
I/58 Petřvald - Krmelín, nová stavba – jižní tangenta
Ostravy, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy
úsek I/56 - I/11 jižní tangenta Ostravy, nová stavba,
dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy
(vazba na D122 na území Ostravy)
I/11 hranice okresu Opava – Rudná (prodloužená
Rudná), přeložka, čtyřpruhová směrově dělená
silnice I. třídy
I/56 úsek III/01137 – Hlučín, přeložka, čtyřpruhová
směrově dělená silnice I. třídy - návrh dvoupruh
(územní rezerva –rozšíření na čtyřpruh viz D513.)
D47 - III/01137, dálniční přivaděč; přeložka I/56,
V souladu s ust. § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
88
Katastrální
území
Vřesina u
Bílovce
Stará Ves nad Stará Ves nad
Ondřejnicí
Ondřejnicí
Vřesina
Vratimov
Vratimov
Ostrava
Poruba
Krásné Pole
Stará Plesná
Ostrava
Petřkovice
u Ostravy
Ostrava
Petřkovice
Ozn.
zákresu ÚPD
zdrojové ÚPD
Dotčené
obce
směrově dělený čtyřpruh
D75
ZÚR MSK
D15
D122
ZÚR MSK
D30
D127
ZÚR MSK
D32
I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová směrově dělená
Ostrava
silnice I. třídy
II/477 nadjezd nad tratí ČD č. 323 s přeložkou ve
Vratimově, odstranění úrovňového křížení s tratí
Ostrava
ČD, dvoupruhová směrově nedělená silnice. (vazba
na D150 na území Vratimova).
II/478 úsek I/58 – I/56 (Ostrava – jižní tangenta),
dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy
Ostrava
(územní rezerva – pro rozšíření na směrově dělený
čtyřpruh- viz D515)
Katastrální
území
u Ostravy
Přívoz
Proskovice
Stará Bělá
Hrabová
Kunčice nad
Ostravicí
Nová Bělá
Grafické znázornění vymezených koridorů pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního, republikového
a nadmístního významu na území ORP je zobrazeno v následujícím obrázku.
Obrázek 5
Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava
Zdroj: ZÚR MSK – návrh projednaný dle § 37 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (březen 2010), výřez
89
Výše uvedené koridory jsou vymezeny v šířce:
300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu,
200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace.
Územní rezervy
ZÚR stanovuje koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry silniční
dopravy republikového a nadmístního významu.
Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu vymezené na území SO ORP Ostravy jsou
uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 58:
Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu
Územní rezervy pro záměry republikového významu
Ozn.
Zdrojová
Dotčené
zákresu ÚPD
obce
R67/kapacitní silnice I. třídy
úsek II/470 (Orlovská) - I/59; dokončení přeložky čtyřpruhové
směrově dělené silnice I. třídy - po r. 2015
Územní rezervy pro záměry nadmístního významu
I/56 úsek III/01137 – Hlučín, dokončení přeložky čtyřpruhové
D513
ZÚR MSK
směrově dělené silnice I. třídy - po r. 2015
II/478 - úsek I/58 – I/11 (jižní tangenta města Ostravy)
•
rozšíření přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice II. třídy
- po r. 2015 na k.ú. Nová Bělá(vazba na D127)
D515
ZÚR MSK
•
přeložka dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy na k.ú.
Hrabová, Kunčice n. O. a Bartovice (vazba na D127 a D150)
D524
ZÚR MSK I/58 Ostrava - Dubina – Krmelín, rozšíření na čtyřpruhovou směrově
D516
ZÚR MSK
90
Ostrava
Heřmanice
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Stará Bělá
Nová Bělá
Hrabová
Kunčice nad Ostravicí
Bartovice
Stará Bělá
Územní rezervy pro záměry republikového významu
Ozn.
Zdrojová
zákresu ÚPD
Dotčené
obce
dělenou silnice I. třídy
D525
ZÚR MSK
II/477 úsek Ostrava-Kunčice – Vratimov, rozšíření na čtyřpruhovou
směrově dělenou silnice II. třídy
Ostrava
Nová Bělá
Dubina u Ostravy
Hrabůvka
Hrabová
Uvedené koridory jsou vymezeny o šířce:
• 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu,
• 200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace.
JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Ředitelství silnic a dálnic
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo dálnic
Ochranné pásmo platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních
komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U dálnice je ochranné pásmo 100 m od osy přilehlého vozovkového pásu.
Územím statutárního města Ostravy prochází dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL
Město Klimkovice
Územím města Klimkovice prochází dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL
Obec Olbramice
Územím obce Olbramice prochází dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL.
Územím těchto obcí neprochází dálnice D1.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo rychlostní komunikace
Ochranné pásmo platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních
komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice pro motorová vozidla je ochranné pásmo 100m od osy
přilehlého vozovkového pásu.
Územím statutárního města Ostravy prochází rychlostní komunikace R56 – Ostrava - Frýdek – Místek.
Územím těchto obcí neprochází rychlostní komunikace.
Obec Čavisov
Obec Olbramice
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Šenov
Město Klimkovice
Obec Václavovice
91
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo silnice I. třídy
Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb.
o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 50 m
(u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy).
Územím města procházejí silnice:
I/11 Poděbrady – Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava – Český Těšín –st. hranice ČR/SR
I/56 Opava – Ostrava – Frýdek – Místek – Hlavatá
I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor – Ostrava
I/59 Ostrava – Orlová - Karviná
Územím obce procházejí silnice:
I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor - Ostrava
Město Šenov
Obec Velká Polom
Územím těchto obcí neprochází komunikace I. třídy.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo silnice II. třídy
o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice II. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15m
(u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy).
II/469 Ostrava- Poruba – Hlučín – Hať – st. hranice ČR/SR
II/470 Ostrava(D1) – Ostrava-Muglinov - Rychvald - Orlová
II/477 Ostrava-Muglinov – Frýdek – Místek - Baška
II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová - Šenov
II/479 Poruba – Ostrava – Radvanice - Havířov
II/647 Bravantice – Ostrava - Bohumín
92
Město Klimkovice
II/478 Klimkovice – Ostrava-Nová Bělá – Vratimov – Šenov
II/647 Bravantice – Ostrava – Bohumín
Město Šenov
II/473 Frýdek – Místek – Šenov - Petřvald
II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová - Šenov
Obec Václavovice
Územím obce prochází silnice II/473 Frýdek-Místek – Šenov – Petřvald
Obec Velká Polom
Územím obce prochází silnice II/465 Velká Polom – Kyjovice - Výškovice
Město Vratimov
II/477 Ostrava – Frýdek-Místek – Baška
II/478 Klimkovice – Ostrava-Nová Bělá – Vratimov – Šenov
Územím těchto obcí neprochází komunikace II. třídy.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
www.rsd.cz/Mapy
Ochranné pásmo silnice III. třídy
o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice III. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo
15m (u čtyřpruhové směrově dělené silnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu, u ostatních silnic měřeno od osy).
III/01135 Petřkovice – Koblov – Hrušov
III/01136 Koblov – Antošovice – Šilheřovice
III/01137 Petřkovice – Hošťálkovice – Hlučín
III/0581 Mariánské Hory – Přívoz
III/46611 Hlučín – Ludgeřovice – Petřkovice
III/46613 Velká Polom – Plesná
III/46614 Plesná – Dobroslavice
III/46615 Krásné Pole – Vřesina
III/46620 Poruba – Třebovice – Martinov – Plesná
III/4692 Poruba – Vřesina – Horní Lhota-Zátiší
III/4703 Hranečník – Bartovice – Šenov
III/4705 Hrabová – Paskov
III/4721 Slezská Ostrava – Michálkovice – Petřvald
III/4723 Michálkovice – Heřmanice
III/4724 Michálkovice – Rychvald
III/4725 Michálkovice – Radvanice
III/47811 Nová Bělá – Paskov
III/4782 Klimkovice – Svinov
III/4785 Polanka – Svinov
III/4787 Zábřeh – Výškovice – Proskovice – Stará Ves
n. O.
III/4793 Ostrava – spojka Vítkovická, Na Karolině
III/4803 Proskovice – Krmelín
Obec Čavisov
Územím obce prochází silnice:
III/46612 Velká Polom – Zbyslavice
V
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
III/4651 Horní Lhota - spojovací
93
Město Klimkovice
III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice
III/4655 Klimkovice – Hýlov
III/4693 Vřesina – Klimkovice
III/4782 Klimkovice – Svinov
Obec Václavovice
III/4701 Šenov – Václavovice
III/47310 Václavovice – Horní Datyně
III/4739 Václavovice – Dolní Datyně – Prostřední
Bludovice
Obec Olbramice
III/46414 Bílovec – Lubojaty – Olbramice
III/46416 Bravantice – Olbramice
III/46417 Olbramice – Josefovice
Obec Velká Polom
III/46610 Chabičov – Velká Polom
III/46613 Velká Polom – Plesná
Město Vratimov
Územím města Vratimov neprochází žádná silnice III.
třídy.
III/4787 Zábřeh – Výškovice – Proskovice – Stará Ves
n. O.
III/4804 Stará Ves n.O. – Košatka – Jistebník –
Josefovice
III/4805 Petřvald – Petřvaldík – Košatka
III/4808 Skotnice –Mošnov –Petřvald – Stará Ves n.O.
III/48615 Brušperk – Stará Ves n. O.
Obec Vřesina
III/4693 Vřesina – Klimkovice
Obec Zbyslavice
Město Šenov
III/4701 Šenov – Václavovice
III/4703 Hranečník – Bartovice – Šenov
JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE
Podklady: vlastní průzkum
Na území SO ORP Ostrava síť místních komunikací v zastavěných územích jednotlivých obcí zajišťuje obsluhu
veškerých zástaveb, které nejsou přímo obslouženy ze silničních průtahů.
Účelové komunikace na území SO ORP Ostrava, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění
jednotlivých polních, lesních event. Jiných soukromých pozemků a navazují na místní komunikace.
3.2.6.1.1.1
Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava.
Ostrava leží na nejvýznamnější české dálnici D1 Praha – Brno – Ostrava – Věřňovice, kde navazuje na polskou
dálniční síť. Tato dálnice zabezpečuje vazby na hlavní hospodářská centra České republiky i okolních zemí. Další
silnice I. třídy napojují Ostravu na významné hospodářské a turistické cíle Moravskoslezského kraje.
3.2.6.1.2 Železniční doprava
Multimodální koridory
Součástí větve VI. B multimodálního koridoru transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která probíhá správním
územím SO ORP Ostrava, je i navržený koridor vysokorychlostní tratě (VRT) v rámci PÚR ČR 2006 a následně i PÚR
ČR 2008.
Koridory vysokorychlostní dopravy
V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla větev VI. B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1
Brno – Ostrava – hranice ČR – Polsko.
94
Obrázek 6
Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu
Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava
Koridory železniční sítě
Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři
tranzitní železniční koridory (TŽK) procházející naší republikou. Shodně byly vymezeny i čtyři tranzitní koridory
a tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Územím SO ORP Ostrava probíhají II. a III. národní
tranzitní železniční koridory.
Jejich průběh na území ČR je následující:
II. tranzitní železniční koridor: Břeclav - Přerov – Bohumín – Dětmarovice – Petrovice u Karviné –
hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov – Olomouc – Česká Třebová,
III. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov –
Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem.
Obrázek 7
Tranzitní koridory
zdroj: mapy SŽDC
95
Železniční doprava
Páteř železniční sítě na hodnoceném území SO ORP Ostrava tvoří celostátní trať ČD 270, jež byla zařazena do
evropského železničního systému na území České republiky, a další dvě železniční tratě (ČD 321 a 323). Jejich průběh
v území je znázorněn v následujícím obrázku.
Jejich trasy jsou následující:
• ČD 270 (Praha) - Česká Třebová – Olomouc – Přerov - Ostrava – Bohumín,
• ČD 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín,
• ČD 323 Ostrava - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí.
Obrázek 8
Vedení železničních tratí na území ORP Ostrava
Zdroj: mapy SŽDC
JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: SŽDC
www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy.cz
Celostátní železniční dráha plní úlohu pro dopravní obslužnost České republiky dálkovou dopravou a rovněž pro
spojení České republiky se zahraničím.
Ochranné pásmo železnice
Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy).
Na území statutárního města Ostravy se nacházejí celostátní železniční tratě:
270 (Praha) – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Bohumín,
321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín,
323 Ostrava, hlavní nádraží – Ostrava, Kunčice (od 7.4.2014 byla trať 323 v navazujícím úseku O. Kunčice – Valašské
Meziříčí přeřazena do kategorie regionálních tratí).
Město Šenov
Územím města Šenov prochází celostátní železniční trať 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín
Město Vratimov
Územím města Vratimova prochází celostátní železniční trať 321 Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín
Na území těchto obcí se železniční dráha celostátní nenachází
Obec Čavisov
Obec Olbramice
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Obec Václavovice
Město Klimkovice
Obec Velká Polom
96
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
SŽDC
www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy.cz.
Regionální železniční dráha doplňuje dráhu celostátní a je určena k zajištění dopravní obslužnosti regionů v oblastech,
kde regionální doprava není zajišťována po dráze celostátní.
Územím statutárního města Ostravy prochází regionální dráha 323 Ostrava, Kunčice – Valašské Meziříčí
Město Vratimov
Územím města Vratimova prochází regionální dráha 323 Ostrava, Kunčice – Valašské Meziříčí
Na území těchto obcí se nenachází železniční dráha.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI
Podklady: Ministerstvo dopravy
Správním obvodem ORP Ostrava prochází koridor vysokorychlostní dopravy VR1( dle PÚR), D507 (dle ZÚR) Brno –
Ostrava – hranice Polska.
Na území statutárního města se nachází koridor vysokorychlostní železniční trati Brno – Ostrava – hranice Polska.
Na území těchto obcí se koridor vysokorychlostní trati nenachází.
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo vlečky je 30 m od osy krajní koleje.
Na území SO ORP Ostrava je rozsáhlá síť železničních vleček, které zabezpečují napojení průmyslových areálů na
železniční síť. Následující schéma vleček AWT (s původním označením OKD-D) nezobrazuje vlečky v západní části
SO ORP Ostrava - území Ostravských obvodů Martinova, Třebovic, Svinova a Polanky nad Odrou.
97
Obrázek 9
Schéma vlečkové sítě
Zdroj: AWT – schéma vlečkové sítě – Ostravsko
Na území města Ostravy se nacházejí železniční vlečky dopravců, kteří zabezpečují dopravní obsluhu rozsáhlých
průmyslových areálů. Jedná se zejména o firmy AWT, Vítkovice-Doprava a ArcelorMittal Ostrava. Další vlečky
napojují ostatní průmyslové zóny a jednotlivé firmy na železniční tratě.
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nachází vlečka AWT Vratimov – Paskov – Staříč.
Na území těchto obcí se vlečka nenachází.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.6.2 Železniční zastávky a stanice
Bezprostřední obsluha území železniční přepravou je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic.
Dle tohoto kritéria železniční doprava na území SO ORP Ostrava zajišťuje obslužnost území pouze v omezeném
rozsahu včetně dostupnosti sídla ORP, avšak vysokým počtem stanic a zastávek na území městských částí statutárního
města plní částečně i funkci městské hromadné dopravy a je přínosem jak pro pravidelně dojíždějící, tak i pro cestovní
ruch.
Tabulka 59:
Číslo tratě dle JŘ ČD
Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava
Stanice/zastávky
270
Ostrava hl.n., Ostrava-Mariánské Hory, Ostrava-Svinov, Polanka nad Odrou
Ostrava-Třebovice, Ostrava-Svinov, Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Vítkovice,
Ostrava-Kunčice, Ostrava-Bartovice, Šenov
Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Kunčičky, Ostrava - Kunčice, Vratimov
321
323
Zdroj: ČD (Jízdní řád ČD)
98
Hodnocení stavu železniční infrastruktury
• Modernizace II. a III. tranzitního železničního koridoru (trať 270 - součást trasy multimodálního koridoru
VI.B a páteřní sítě TINA) dle dohod AGC a AGTC pro traťovou rychlost do 160 km/hod. Optimalizace
koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n.
• Trať č. 321 v trase Ostrava – Český Těšín je trať s elektrickým provozem, v úseku Ostrava, Svinov – Opava,
východ jde o jednokolejnou trať (modernizovanou a elektrizovanou v letech 2004-06), v úseku Ostrava –
Český Těšín je trať dvoukolejná s elektrickým provozem.
• Trať č. 323 v úseku Ostrava hl.n. – Ostrava, Kunčice je dvoukolejná s elektrickým provozem, která byla
modernizovaná v letech 2005-07 (v navazujícím úseku po Vratimov je dvoukolejná, dále jednokolejná).
Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Ostrava
• Trať 270 – dokončení modernizace II. a III. tranzitního koridoru v prostoru stanice Ostrava hl. n. v období
kolem roku 2020.
• Trať 321 – optimalizace úseku Ostrava, Svinov – Ostrava, Kunčice – Český Těšín v období kolem roku 2020,
– zdvoukolejnění úseku Ostrava, Svinov – Děhylov,
– zdvoukolejnění Polanecké spojky v úseku Ostrava, Svinov – odbočka Odra,
– doplnění spojky pro osobní dopravu Ostrava, střed –Ostrava, Vítkovice přes Dolní oblast Vítkovic,
– doplnění železničních zastávek Ostrava-Zábřeh, Vítkovice-Dolní oblast a Nová huť- jižní brána.
• Trať 323 – optimalizace úseku Ostrava, Kunčice – Frýdek-Místek se zdvoukolejněním a elektrizací kolem
roku 2020.
• Vlečky – přeložka Báňské dráhy AWT v úseku Ostrava, střed – Hranečník mimo území Karoliny,
•
– napojení průmyslové zóny Hrabová z vlečky AWT u dolu Paskov.
• Lehká regionální trať (LRT) – Ostrava – Hlučín,
– Ostrava – Havířov,
– Ostrava – Orlová.
Další výstavba se předpokládá po roce 2020 v souvislosti s dostavbou evropské sítě vysokorychlostních tratí. Na území
SO ORP Ostrava se v budoucnosti předpokládá výstavba vysokorychlostní tratě VR1 Brno – Ostrava – Polsko.
Návrh ZÚR MSK nevymezuje na území SO ORP koridory a plochy pro záměry železniční dopravy mezinárodního,
republikového nebo nadmístního významu. Na sledovaném území je vymezen pouze koridor železniční vlečky.
Tabulka 60:
Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu
Označení Zdrojová Označení ve
Dotčené
zákresu ÚPD
zdrojové ÚPD
obce
Katastrální
území
D170a
Hrabová
ZÚR MSK D56
Vlečka, Paskov – průmyslová zóna Hrabová, jih
Ostrava
Koridory územních rezerv
V souladu s ustanovením § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ZÚR přebírají bez věcné
změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn na území Moravskoslezského kraje
koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry železniční dopravy
republikového a nadmístního významu.
Tabulka 61:
Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu
Ozn. zákresu
Zdrojová ÚPD
Název stavby a její charakteristika Dotčené obce Katastrální území
D507
ZÚR MSK
Vysokorychlostní trať VRT (Studénka) –
Ostrava
Ostrava – Petrovice u Karviné
JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Ve správním obvodu ORP Ostrava se lanová dráha nenachází.
99
Polanka nad Odrou
Svinov
Třebovice ve Slezsku
Nová Ves u Ostravy
Mariánské Hory
Přívoz
Hrušov
JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Ve správním obvodu ORP Ostrava se speciální dráha nenachází.
3.2.6.2.1.1
Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava.
Ostrava je významný železniční uzel. V Ostravě je provozována dálková i příměstská železniční doprava, a to jak
osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí - celostátní trať 270, která je součástí trasy II. a III.
tranzitního železničního koridoru (Rakousko – ČR – Polsko a Německo – ČR – Slovensko). Optimalizace koridoru
není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n.
Vazby na Opavu, Frýdek-Místek a Havířov zabezpečují další dvě tratě 321 a 323, u nichž je postupně prováděna jejich
elektrizace a modernizace.
Výrazné zkrácení jízdní doby přinese výhledová vysokorychlostní železniční trať Praha – Brno – Ostrava – Polsko,
která zabezpečí i vazby na Bratislavu, Vídeň, Mnichov, Berlín a Varšavu a bude konkurovat dopravě silniční i letecké.
Ostravský region má perspektivu v nákladní železniční dopravě, vznikají zde nové průmyslové zóny. Dosud však
chybí kapacitní překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží.
3.2.6.2.2 Hromadná doprava osob
Hromadná doprava osob na území ORP Ostrava je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy,
a.s. Provozní délka sítě MHD má cca 444 km. Provoz zajišťuje 16 tramvajových, 12 trolejbusových a 53 autobusových
linek. Počet přepravených osob ve městě Ostrava stagnuje na hodnotě 89 milionů cestujících za rok, v okolních
městech a obcích počet přepravených osob klesá. Jedná se již o dlouhodobější jev, kdy se zvedá podíl přepravených
osob IAD na úkor MHD.
Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného
dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných
přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů a koordinované nabídce více dopravců pro
zajištění dopravní obsluhy na daném území.
JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Obrázek 10
Dopravní podnik Ostrava, a.s.
zákon č. 266/1994 Sb., o drahách
Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě
Zdroj: Dopravní podnik Ostrava, a.s.
Ochranné pásmo tramvajové tratě: 30 m od osy krajní koleje.
100
Tramvajovou dopravu na území města Ostrava zajišťuje Dopravní podnik města Ostravy, a.s. 16 tramvajovými linkami
o provozní délce sítě 55,4 km.
Obec Dolní Lhota
Územím obce Dolní Lhota prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší.
Obec Horní Lhota
Územím obce Horní Lhota prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší.
Obec Vřesina
Územím obce Vřesina prochází tramvajová trať linky č. 5 Vřesinská - Zátiší.
Na území těchto obcí se nenachází tramvajová dráha.
Obec Čavisov
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Město Vratimov
Obec Zbyslavice
JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Obrázek 11
Dopravní podnik Ostrava, a.s.
www.dpo.cz
zákon č. 266/1994 Sb., o drahách
Schéma trolejbusové dopravy v Ostravě
Zdroj: Dopravní podnik Ostrava, a.s.
Ochranné pásmo trolejbusové tratě: 30 m od krajního trolejového drátu – platí pouze pro komunikace, které jsou
zřízeny výhradně pro jízdu trolejbusů.
101
Trolejbusovou dopravu na území města Ostrava zajišťuje Dopravní podnik města Ostravy, a.s. 11 trolejbusovými
linkami o provozní délce sítě 30,8 km.
Na území těchto obcí se nenachází trolejbusová dráha.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.6.2.2.1
Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob.
Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy. Jedná se o provoz
tramvají, trolejbusů a autobusů.
Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného
dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje. Zkvalitnění příměstské dopravy by měly zabezpečit
plánované trasy lehké kolejové dopravy z Ostravy do Havířova, Hlučína a Orlové.
3.2.6.2.3 Cyklistická doprava
Na území SO ORP Ostrava byly v minulém období budovány a vyznačovány zejména trasy pro cykloturistiku. Délky
cyklotras a cyklostezek na území jednotlivých obcí jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 62:
Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava
Cyklotrasa (km) Cyklostezka (km)
Obec
Cyklotrasa (km)
Čavisov
Šenov
5,3
11,9
Dolní Lhota
Václavovice
3,5
3,2
Horní Lhota
Velká Polom
5,8
9,3
Klimkovice
Vratimov
7,7
11,7
Olbramice
Vřesina
6,1
7,9
Ostrava
Zbyslavice
209,0
62,0
6,7
Stará Ves nad
ORP Celkem
0,2
302,1
14,0
Obec
Cyklostezka (km)
1,5
0,7
64,4
Ondřejnicí
Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích nižších tříd
a rovněž nedostatečná provázanost jednotlivých úseků. V současné době jsou v realizaci a přípravě zejména chybějící
úseky dálkové cyklotrasy Greenway Krakow – Morava – Vídeň podél řeky Odry a trasy podél ostatních řek Ostravice,
Opavy a Lučiny.
Síť cyklistických tras na sledovaném území je vymezen v následujícím obrázku:
102
Obrázek 12
Cyklotrasy na území SO ORP Ostrava
zdroj dat: Mapový server SMO – stav k 31.7.2014
JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA
Podklady: www.ostrava.cz
Na území ORP Ostrava se nacházejí cyklistické trasy :
Mezinárodní:
Trasa 6109
Antošovice – Bohumín
Greenway: Krakow – Ostrava – Brno – Vídeň
Dálkové:
Trasa 5 Jantarová stezka
Brno – Olomouc – nový Jičín – Ostrava – Hať –
(Polsko)
Trasa 6134
Klokočov – Trnávka – Stará Ves nad Ondřejnicí
Trasa 6135
Brušperk – Stará Ves nad Ondřejnicí
Trasa 59
Koblov – O. centrum – Vratimov – Frýdek-Místek –
Ostravice
Trasa 6185
Hlučín – Petřkovice
Trasa 6200
Velká Polom - Plesná – Dobroslavice
Místní:
Trasa 6011
Studénka – Bílovec – Olbramice – Klimkovice –
Polanka n. Odrou
Městské:
Na území města Ostravy a v jeho okolí je vyznačeno
25 městských tras označených písmeny A až Z
Trasa 6064
Vratimov – Bartovice – Šenov – Havířov
Územím města prochází trasy:
Trasa 5
103
Trasa 59
Trasa 6011
Trasa 6064
Trasa 6109
Trasa 6185
Trasa 6200
25 městských tras označených písmeny A až Z
Obec Čavisov
Územím obce procházejí:
Trasa 6140
Trasa 6199
Město Šenov
Územím města procházejí:
Trasa 6063
Trasa 6064
Trasa J (Ostrava)
Obec Dolní Lhota
Trasa 6199
Trasa W (Ostrava)
Obec Václavovice
Trasa 6063
Trasa 6064
Obec Horní Lhota
Územím obce prochází:
Trasa 6199
Obec Velká Polom
Trasa 6200
Trasa W (Ostrava)
Město Klimkovice
Trasa 6011
Trasa 6140
Trasa 6199
Město Vratimov
Trasa 59
Trasa 6064
Trasa 6066
Obec Olbramice
Trasa 6011
Trasa 6191
Obec Vřesina
Trasa 6199
Trasa W (Ostrava)
Trasa 5
Trasa 6134
Trasa 6135
Trasa L (Ostrava)
Obec Zbyslavice
Trasa 6191
Trasa 6192
3.2.6.2.3.1
Shrnutí -veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava.
V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je v současné době
v provozu cca 200 km. V současné době jsou v realizaci a přípravě zejména chybějící úseky dálkové cyklotrasy
Greenway Krakow – Morava – Vídeň podél řeky Odry a trasy podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Probíhá
rovněž příprava ostatních tahů uvnitř města a do příměstských oblastí.
3.2.6.2.4 Letecká a vodní doprava
Letecká doprava
Na území SO ORP Ostrava se nenachází letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Leteckou přepravu pro
sledované území zajišťuje nejbližší mezinárodní letištěm Leoše Janáčka v Ostravě - Mošnově, jež je vzdáleno pouze
20 km od centra města Ostravy. V současné době se realizuje jeho napojení elektrizovanou železniční tratí, která
zabezpečí napojení letiště taktovou příměstskou dopravou v trase Havířov – Ostrava centrum – Svinov – Studénka –
Mošnov. Kapacita letiště je více než milion přepravovaných osob ročně, parametry vzletové a přistávací dráhy jsou
3 500 x 63 m. Letiště zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety a je rovněž vybaveno pro odbavování leteckého nákladu,
včetně skladových zařízení.
JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází letiště, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranné pásmu letiště
Ostrava – Mošnov.
104
JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM
Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení je nutno respektovat podle § 37 zákona č . 49/ 1997 Sb.
o°civilním letectví a o změně a doplnění zákona Č . 455/ 1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších
předpisů, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona Č . 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Z důvodu
bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky pro jednotlivá zařízení.
• OP přehledových systémů
tj. plošným rozsahem shodná a vzájemně se překrývající ochranná pásma PSR a SSR (ochranná pásma dvou
speciálních zařízení umístěných na jednom společném stanovišti):
Na území ORP Ostrava se nenachází letecká stavba, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranném pásmu leteckých
radiových zabezpečovacích zařízení:
V OP přehledových systémů (OP RLP - PSR. SSR)
- v sektorech A a části sektoru B do 5km (pro zjednodušení se jedná o plochu kružnice se středem v ose
antén radarů a poloměru 5 km) lze vydat územní rozhodnuti a povolit veškerou nadzemní výstavbu včetně výsadby do
vzdálenosti 5km od stanoviště radaru jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. V tomto vymezeném
území sektorů A a části sektoru B může být výstavba a výsadba omezena nebo zakázána.
- v navazující části sektoru B do 30km (pro zjednodušení se jedná o plochu mezikruží se středem vose antén
radarů a poloměrech 5 km a 30 km) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě
závazného stanoviska Ministerstva obrany.
Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby):
- větrných elektráren,
- výškových staveb (i dominant v terénu),
- venkovního vedení VVN a VN,
- základnových stanic mobilních operátorů,
- staveb, které jsou zdrojem elektromagnetických zařízení.
V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově
omezena nebo zakázána.
JEV 104. VODNÍ CESTA
Vodní cesta
V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Trvá zde však územní ochrana oderské větve průplavního spojení
Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) na základě usnesení vlády ČR č. 635 z roku 1996. V souladu s koncepcí MD ČR je proto na
území MSK dlouhodobě sledován koridor oderské větve průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe.
Vodní cesta je součástí větve VI. B TEMMK a součástí evropské dohody AGN o hlavních vnitrozemských vodních
cestách mezinárodního významu, ke které ČR přistoupila v roce 1999.
Územní rezerva
V rámci ZÚR MSK byla vymezena v rámci „specifických ploch a koridorů“ územní rezerva koridoru oderské větve
průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe následovně.
Tabulka 63:
Ozn. Zdrojová
zákresu
ÚPD
D517
Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Ostrava
Název stavby a její
Dotčené
charakteristika
obce
Územní rezerva pro
zabezpečení zájmů
ZÚR MSK
státu vplývajících z
mezinárodních závazků
Antošovice
Hošťálkovice
Hrušov
Koblov
Lhotka u Ostravy
Mariánské Hory
Nová Ves u Ostravy
Ostrava
105
Proskovice
Přívoz
Stará Bělá
Svinov
Třebovice ve Slezsku
Výškovice u Ostravy
Zábřeh nad Odrou
Na území MSK je v návaznosti na průplavní spojení D-O-L dlouhodobě sledována vodní cesta na řece Ostravici.
Záměr sleduje zpřístupnění opuštěného území v prostoru Vítkovic. Územní ochrana koridoru je stabilizovaná
a převzata ze schválené ÚPD VÚC.
Územní rezervu vodní cesty a dotčená katastrální území obcí na území SO ORP Ostrava vymezuje následující tabulka.
Tabulka 64:
Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava
Ozn. zákresu
Zdrojová ÚPD
Název stavby a její charakteristika Dotčené obce Katastrální území
ZÚR MSK
D518
Vodní cesta na řece Ostravici po ústí Lučiny
Ostrava
Přívoz
Hrušov
Moravská Ostrava
Muglinov
Slezská Ostrava
3.2.6.2.4.1
Shrnutí - veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava
Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je největším regionálním letištěm v ČR s kapacitou více než milion
přepravovaných osob ročně. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety, je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu,
včetně skladových zařízení. Letiště je dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. V současné době je budováno navíc
i železniční napojení letiště na II. železniční koridor.
Na území ORP Ostrava je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe.
3.2.6.2.5 Hluk z dopravy
Lékařské studie dokazují nepříznivý vliv hluku na lidské zdraví. V důsledku hlukové zátěže organizmu dochází
k takovým obtížím, jako je např. zvýšení krevního tlaku, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu nebo
ztrátám hořčíku. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi a zvyšuje riziko infarktu. Výzkumy
prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo úměrně vzrůstá s hlučností daného prostředí.
Obrázek 13
Hlukové zatížení komunikací v Ostravě
Obytná území v ORP Ostrava jsou zatížena především hlukem ze silniční dopravy. Železniční tratě jsou situovány
převážně v dostatečném odstupu od obytných zón – proto ovlivnění hlukem ze železniční dopravy je podstatně nižší.
106
3.2.6.3 Technická infrastruktura (67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83)
Širší vazby technické infrastruktury
Voda a kanalizace
Zdroje vody
Zásobování ORP Ostrava pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu a podzemními
zdroji. Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta. Zdroje
povrchové pitné vody nebude nutno v časovém horizontu 20 let doplňovat.
Zdroje průmyslové vody jsou řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice.
Kapacita těchto zdrojů je v současné době dostačující, nenavrhuje se jejich posílení.
Páteřní řady pitné vody
Tvoří je čtyři přivaděče pitné vody DN 800 - 1600, dopravující vodu z úpravny vody Podhradí do vodojemů Krásné
Pole, Stará Bělá a Krmelín.
Kanalizace a čištění odpadních vod
Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem do Ústřední čistírny
odpadních vod v Ostravě Přívoze, kde jsou čištěny splaškové, dešťové i průmyslové odpadní vody. Ústřední čistírna
odpadních vod slouží pro území Moravské Ostravy, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor,
Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova
a rovněž pro části Vratimova, Staré Vsi nad Ondřejnicí, Klimkovic a Vřesiny.
Elektrická energie
Zdroje elektrické energie
Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území ORP Ostrava, je elektrárna Dětmarovice, která je
největší elektrárnou na Moravě. Na území města vyrábí elektřinu elektrárna Třebovice a další energetické zdroje ve
výrobních komplexech (Vítkovice, ArcelorMittal Ostrava).
Vedení elektrické energie
Zásobování elektrickou energií je v ORP Ostrava zajištěno ze soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu
z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a z elektráren, do napájecích bodů
(transformační stanice VVN/VN). Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Dětmarovice, Nošovice,
Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice.
Novým důležitým uzlem nadřazené soustavy je trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice, která posílila
přenos elektrického výkonu do Ostravy rekonstruovanými vedeními 110 kV. Ve východní části Ostravy vymezuje
ZÚR MSK koridor pro vedení přenosové soustavy ZVN 400kV z rozvodny Dětmarovice do rozvodny Nošovice.
Zásobování plynem
Zásobování plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu VTL DN 700, PN63 (Štramberk, Děhylov) přes
kompresorové a regulační stanice. Z těchto regulačních stanic je na území ORP Ostravy přiváděno několik VTL
přívodů DN 300 - 500.
Koridory nadmístního významu:
PZ2 –VTL plynovod DN 1000, PN63 Příbor (Libhošť) - Děhylov
Navrhovaný koridor pro zdvojení VTL plynovodu DN 1000, PN63 začíná v areálu nově navrhované kompresorové
stanice Libhošť (viz PZ12) a v celém úseku až do Děhylova respektuje trasu stávajícího VTL plynovodu DN 700,
PN63. Koridor směřuje nejprve severním směrem, obchází obce Bartošovice a Studénku. Na území Bilova se lomí
k východu, podchází silnici II/464 a za přechodem silnice III/46416 na území Bravantic se vrací do severního směru.
Po zemědělské půdě a částečně lesním porostem obchází obce Olbramice, Zbyslavice a Dolní Lhotu. Po přechodu
silnice I/11 na území Velké Polomi se prudce lomí k východu k areálu kompresorové stanice Děhylov.
PZ10 - koridor propojovacího plynovodu VTL DN 1000, PN63 Děhylov - Hať - státní
hranice ČR / Polsko
Navrhovaný koridor má počátek v areálu kompresorové stanice Děhylov, mezi Děhylovem a Kozmicemi a pokračuje
v souběhu se stávajícím VTL plynovodem DN 500 Děhylov – Kozmice směrem k silnici I/56. Za přechodem silnice
I/56 v Kozmicích koridor opouští společnou trasu a lomí se východním směrem k samotě Vařešinky. Dále pokračuje
na severovýchod, obchází západně obce Darkovice a Darkovičky a od obce Hať je veden severním směrem až ke státní
hranici.
107
Centrální zásobování teplem
Teplárenské zdroje soustavy centrálního zásobování teplem na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice,
Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory (ve studené rezervě), městská plynová kotelna Jižní město, Teplárna
Arcelor Mittal Ostrava a ČEZ - Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích.
Mimo území Ostravy dodává teplo společnost Teplo Vratimov, s.r.o., která využívá odpadní teplo z areálu Arcelor
Mittal Ostrava a zásobuje teplem město Vratimov.
3.2.6.4 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování
3.2.6.4.1 Zásobování města pitnou vodou
Území ORP Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu
65 - 70 %, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu 30 -35 %. Vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici,
Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici tvoří hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod. Surová
voda je přiváděna na jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n. O., Vyšních Lhotách
a Podhradí, kde je upravována a následně rozváděna čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do vodojemů
Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Vodovodní síť na území ORP provozuje
a spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. a Severomoravské vodárny a kanalizace. Na území SO ORP
Ostrava se nacházejí zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního úřadu vyhlášena ochranná pásma
(tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí).
Na území ORP Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody, přičemž těmito jsou:
• Nová Ves a Dubí s úpravnou vody Nová Ves,
• Zábřeh II. vodovod,
• Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II.,
• Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek.
Dále do těchto zdrojů podzemních vod zásobujících obyvatele ORP Ostrava náleží i vodní zdroj Důlňák (části Les,
Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic města Ostravy na katastrálním území
Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné
vody.
Podzemní zdroje představují pro ORP Ostravu, vzhledem k přepravním vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost,
a to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných situacích nejrůznějšího druhu.
Potřeba vody činí v Ostravě průměrně přibližně 35 mil. m3/rok. Vodovodní síť v délce cca 1 314 km, včetně
vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro cca 320 tis. obyvatel města Ostravy. Hlavní vodovodní síť na území
města obsahuje přivaděče a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy o celkovém objemu cca 40 000 m3.
Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského města
Nový Darkov - Klimkovice.
Tabulka 65:
Délka vodovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010
Obec
Vodovod (km)
Obec
Vodovod (km)
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
4,24
14,95
4,84
35,87
9,03
1600,07
34,08
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SO ORP Ostrava
5,49
19,84
22,55
50,46
22,70
7,27
1831,41
Tabulka 66:
Plochy vodních zdrojů na území ORP Ostrava
Obec
Výměra obce (ha)
vodní zdroj - nádrž (ha)
vodní zdroj - nádrž (ha) (%)
Ostrava
ORP Celkem
21424,97
33160,02
12,41
12,41
0,06
0,04
108
JEV 67. TECHNOLOGICKÝ
OCHRANNÉHO PÁSMA
OBJEKT
ZÁSOBOVÁNÍ
VODOU
VČETNĚ
Definice jevu: úpravny a čistírny vody, vodojemy, vodárenské nádrže, studny, šachty, čerpací stanice
Na území města se nachází 1 úpravna vody v Nové Vsi, 5 čerpacích stanic, 29 zemních vodojemů, 6 věžových
vodojemů a 12 vodojemů nespecifikovaných.
Obec Čavisov
Na území obce se nachází čerpací stanice, automatická tlaková stanice Delfín a dva vodojemy.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se nachází dvě čerpací stanice a čtyři vodojemy.
Obec Horní Lhota
Na území obce se nachází vodojem.
Město Klimkovice
Na území města se nachází dvě automatické tlakové stanice Hýlov, další automatická tlaková stanice na hranici s obcí
Vřesina a vodojem.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází čerpací stanice a vodojem.
Na území obce se nachází dvě automatické tlakové stanice a dva vodojemy. V části obce Košatka nad Odrou se
nenachází technologické objekty zásobování vodou.
Město Šenov
Na území města se nachází šest čerpacích stanic vody.
Obec Václavovice
Na území obce se nachází dva vodojemy.
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází zrychlovací čerpací stanice a tři vodojemy, z nichž jeden vodojem je věžový.
Město Vratimov
Na území města se nachází jedna čerpací stanice a dva zemní vodojemy, v městské části Horní Datyně se nachází
čerpací stanice.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází na hranici s obcí Klimkovice automatická tlaková stanice a pět vodojemů, z nichž dva
vodojemy jsou zemní.
Obec Zbyslavice
Na území obce se nachází automatická tlaková stanice a dva vodojemy.
Ochranná pásma
Ochranná pásma technologických objektů zásobování vodou stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle § 104 zákona
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat.
JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Na území města se nachází síť dálkového vodovodního řádu, hlavního vodovodního řádu, a řádu místního vodovodu.
Obec Čavisov
Na území obce se nachází místní vodovodní řád.
109
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Na území města se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád.
Město Šenov
Na území města se nachází místní vodovodní řád.
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Na území města se nachází hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád.
Obec Zbyslavice
Ochranná pásma:
Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce potrubí na každou stranu:
• vodovodní řády do ø 500 mm včetně je 1,5 m,
• vodovodní řády nad ø 500 mm je 2,5 m,
• u vodovodních řadů o průměru nad DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší, než 2,5 m se ochranné
pásmo rozšiřuje o 1 m na každou stranu.
3.2.6.4.1.1
Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou
Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze 40% z podzemních zdrojů a z 60% ze zdrojů
Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod tvoří Vodárenské nádrže Šance,
Morávka a Kružberk. Voda je přiváděna přes úpravny vody čtyřmi přivaděči do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá
a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Spotřeba pitné vody na území města Ostravy je v současné době
stabilizována.
Na území správního obvodu Ostrava se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů – jodobromových vod.
3.2.6.4.2 Kanalizace a čištění odpadních vod
Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním
odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován na sídlištích Ostrava
- Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány
volnými výustmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy
žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice a Kunčičky, Heřmanice),
Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava
a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Petřkovice.
Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě - Přívoze,
na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města,
Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny,
Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody z části
Vratimova, Klimkovic a Vřesiny.
Na území města Ostravy se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2 a Michálkovice.
Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s. provozují vlastní ČOV.
110
V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou kanalizací
(s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě - Přívoze.
Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní kanalizační síť.
Je připravována „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK), která řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území
města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných
odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách.
JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: SmVak, OVaK
Definice jevu: Ochranné pásmo zařízení kanalizační sítě (čistírna odpadních vod mechanická, ČOV mech.-biologická,
ČOV mech.-biolog.-chem., přečerpávací stanice a další)
Na území města se nachází 11 čistíren odpadních vod, 90 přečerpávacích stanic odpadních vod, dvě čerpací stanice
průsakových vod a jeden odlehčovací objekt kanalizace.
Na území obce se nachází přečerpávací stanice odpadních vod.
Město Šenov
Na území města se nachází dvě čističky odpadních vod, šest přečerpávacích stanic odpadních vod a čtyři odlehčovací
objekty kanalizace.
Obec Václavovice
Na území obce se nachází čistička odpadních vod, dva odlehčovací objekty a jeden výustní objekt kanalizace.
Město Vratimov
Na území města se nachází jedna přečerpávací stanice odpadních vod a sedm odlehčovacích objektů kanalizace.
Na území těchto obcí se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod.
Obec Čavisov
Obec Olbramice
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Obec Vřesina
Město Klimkovice
Obec Zbyslavice
Ochranná pásma:
Ochranná pásma technologických objektů odvádění a čištění odpadních vod stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle
§ 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat.
JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: SmVak, OVaK
Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace, nerozlišené kanalizační stoky, sběrače důlních vod
a stoky průmyslových odpadních vod.
Na území obce se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
splašková kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky.
Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta.
Město Šenov
Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
splašková kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky.
111
Obec Václavovice
Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových vod.
Město Vratimov
Na území města se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
stoka jednotné kanalizace.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod:
splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky.
Obec Zbyslavice
Pro obec nebyla poskytnuta data.
Pro tyto obce nebyla poskytnuta data:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Obec Velká Polom
Ochranná pásma:
Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce kanalizační stoky na každou stranu:
• kanalizační stoky do ø 500 mm včetně je 1,5 m,
• kanalizační stoky nad ø 500 mm je 2,5 m.
3.2.6.4.2.1
Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod
Území ORP Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na
čistírny odpadních vod. V území se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány do recipientů nebo jsou odpadní
vody shromažďovány v žumpách, často s přepady zaústěnými do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových
příkopů a trativodů, odkud odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů.
Dva průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní ČOV.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat kanalizační síť včetně čistíren odpadních vod a dále zkvalitňovat
čištění odpadních vod.
3.2.6.5 Energetika a energetická zařízení
3.2.6.5.1 Elektrická energie
Zásobování elektrickou energií je zajištěno z distribuční soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu
z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a elektráren, pro napájecí body –
transformační stanice VVN/VN, kde používané napětí VN je převážně 22 kV, méně pak 10 a 6 kV.
Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Od
roku 2009 je provozována nová rozvodna na křižovatce ulic Rudná a Plzeňská, která pokrývá požadavky na odběr
energie v území Shopping parku a napájí oblast průmyslové zóny nad Porubkou. Od roku 2013 je provozována
transformovna VVN/VN v průmyslové zóně Hrabová u ulice Místecká, která pokrývá stávající i výhledové potřeby el.
energie v této rozvojové oblasti a přilehlém okolí. Od roku 2012 je v provozu také transformovna VVN/VN Poruba.
Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení
kapacit elektrické energie. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na
Fifejdách (předpoklad zprovoznění 2017), Slezské Ostravě a Hrušově.
Základním výchozím podkladem byly podklady grafického informačního systému ČEZ Distribuce, a.s. a ČEPS, a.s.
Sítě zvlášť vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV
Řešeným územím neprochází vedení zvlášť vysokého napětí ZVN 400 kV.
Páteř distribuční sítě tvoří:
• sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV,
• sítě vysokého napětí VN 22 kV.
Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice.
Stávající zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území.
V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:
• zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná
zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,
112
•
•
•
provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy,
zdraví a majetek osob,
provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy
o celkové hmotnosti nad 6 t.
JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
ČEPS, ČEZ
Na území města se nachází dvě tepelné elektrárny: Třebovice, Kunčice; šest malých vodních elektráren: na řece Odře
Přívoz I, Přívoz II, Lhotka, na řece Ostravici Hrabová, Kunčice a Vítkovice; a dále dvě v datech nespecifikované
elektrárny: Přívoz a Vítkovice.
Výrobna elektřiny se na území těchto obcí nenachází:
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Ochranná pásma:
Tepelné elektrárny v Třebovicích a Kunčicích se nacházejí v pásmu hygienické ochrany, vymezeném v 50.–70. letech
na základě zkušenosti a bez technické možnosti měření parametrů. Vzhledem ke stáří a podmínkám vzniku tohoto
vymezení se pásmo hygienické ochrany v územním řízení a stavebním řízení nezohledňuje.
V poskytnutých údajích nejsou data k jiným ochranným pásmům výroben elektřiny.
JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
ČEPS, ČEZ Distribuce
Na území města se nachází 82 venkovních distribučních transformačních stanic (dále DTS), 458 vestavěných DTS,
527 kompaktních zděných nebo betonových DTS, 25 věžových DTS s venkovním převodem, 379 stožárových DTS
a dalších 15 nerozlišených DTS.
Obec Čavisov
Na území obce se nachází tři stožárové DTS.
Obec Dolní Lhota
Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a tři
stožárové DTS.
Obec Horní Lhota
Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a tři
stožárové DTS.
Město Klimkovice
Na území města se nachází 7 kompaktních zděných nebo betonových DTS, dvě věžové DTS s venkovním převodem
a17 stožárových DTS.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází pět stožárových DTS.
Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 21
stožárových DTS.
113
Město Šenov
Na území obce se nachází tři věžové DTS s venkovním převodem, pět vestavěných DTS a 34 stožárových DTS.
Obec Václavovice
Na území obce se nachází jedna věžová DTS s venkovním převodem a 7 stožárových DTS.
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a pět
stožárových DTS.
Město Vratimov
Na území obce se nachází dvě venkovní DTS, jedna vestavěná DTS, tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, čtyři
věžové DTS s venkovním převodem a 34 stožárových DTS.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází dvě vestavěné DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 11 stožárových DTS.
Obec Zbyslavice
Na území obce se nachází čtyři stožárové DTS.
Ochranná pásma:
Ochranné pásmo stožárové trafostanice – šíře 7m
Ochranné pásmo kompaktní zděné trafostanice – šíře 2m
Ochranné pásmo rozvodny transformovny VN - šíře 30m
Ochranné pásmo rozvodny transformovny VVN - šíře 30m
JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ
OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
ČEPS, ČEZ, NET4GAS
Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě
VVN, VN, kabelové vedení VVN a VN, a svod
(nadzemní vedení) el. sítě.
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN
a kabelové vedení VN.
Město Šenov
VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Okrajem území obce prochází venkovní vedení el. sítě
ZVN, na území obce se dále nachází venkovní vedení
el. sítě VN a kabelové vedení VN.
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě
VVN, VN a kabelové vedení VN.
Město Klimkovice
Město Vratimov
ZVN, VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN,
kabelové vedení VN a dále nerozlišené vedení el. sítě.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě
Obec Zbyslavice
Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN.
Tabulka 67:
Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB.
Zařízení:
Nadzemní vedení:
a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
Ochranné pásmo [m] od krajních vodičů:
§ 19
7m
12 m
114
§ 45
10 m
15 m
Zařízení:
Ochranné pásmo [m] od krajních vodičů:
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
e) u napětí nad 400 kV
Podzemní (kabelové) vedení:
do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací
techniky činí
nad 110 kV
15 m
20 m
30 m
20 m
25 m
35 m
1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů.
3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů.
Poznámka :
§ 19 – vedení postavené od 1.1.1995 do 1.1.2001
§ 45 – vedení postavené před 1.1.1995
Tabulka 68:
Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV vč.
1. pro vodiče bez izolace
2. pro vodiče s izolací základní
3. pro závěsná kabelová vedení
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč.
1. pro vodiče bez izolace
2. pro vodiče s izolací základní
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč.
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV vč.
e) u napětí nad 400 kV
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
7m
2m
1m
12 m
5m
15 m
20 m
30 m
2m
1m
3.2.6.5.1.1
Shrnutí - veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie
Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou přímo z elektráren nebo
přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 kV. Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách
10 a 22 kV.
kapacit elektrické energie. Byla vybudována nová trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a jsou
rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice
110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově.
3.2.6.5.2 Zásobování plynem
Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen
RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VTL
nad 4MPa /VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů DN
300-500. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých rozvodů.
JEV 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ
OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA
Podklady:
PLYNEM
VČETNĚ
Net4Gas
Ochranná pásma:
U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu
plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.
Ochranná pásma činí:
• u technologických objektů - 4 m.
Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon
v příloze odstupňovává podle povahy, provozního tlaku a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.
anoda vertikální
stanice katodové ochrany
odorizační stanice NTL
odorizační stanice STL
regulátor distribučních STL
regulační měřící stanice STL
regulační měřící stanice VTL
5
27
3
18
115
19
32
26
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Obec Olbramice
Město Šenov
anoda vertikální
regulátor distribučních STL
2
Obec Václavovice
1
1
Obec Velká Polom
1
Město Vratimov
1
Obec Vřesina
1
2
Obec Zbyslavice
1
1
1
1
1
1
1
1
3
2
4
Na území těchto obcí nejsou žádné objekty zásobování plynem.
Obec Čavisov
Město Klimkovice
Ochranná pásma slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. Ochranným pásmem
se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, které dle zákona č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů činí u technologických objektů 4 m od půdorysu.
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení.
Bezpečnostním pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou stanovena přílohou zákona č. 458/2000 Sb.
JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO
PÁSMA
Ochranná pásma:
U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu
plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.
Ochranná pásma činí:
• u plynovodů a přípojek
o nad průměr 500 mm - 12 m,
o od průměru 200 mm do 500 mm - 8 m,
o do průměru 200 mm včetně - 4 m,
• nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m,
• středotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m,
• u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh
pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší
hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu.
Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon
v příloze odstupňovává podle provozního tlaku a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 200 m.
• plynovod VTL nad 4MPa vnitrostátní
• plynovod VTL
• plynovod STL
• plynovod NTL
Obec Dolní Lhota
• plynovod STL
Obec Horní Lhota
• plynovod VTL
• plynovod STL
Obec Čavisov
• plynovod STL
Město Klimkovice
• plynovod VTL
116
•
plynovod STL
Obec Velká Polom
• plynovod VTL
• plynovod STL
Obec Olbramice
• plynovod VTL
• plynovod STL
• plynovod VTL
• plynovod STL
Město Vratimov
• plynovod VTL
• plynovod STL
• plynovod NTL
Město Šenov
• plynovod VTL
• plynovod STL
Obec Vřesina
• plynovod VTL
• plynovod STL
Obec Václavovice
• plynovod VTL
• plynovod STL
Obec Zbyslavice
• plynovod STL
3.2.6.5.2.1
Shrnutí - veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem
Ostravský region je zásobován z tranzitní soustavy RWE Transgas, a.s., která dodává zemní plyn do vysokotlakého
systému RWE Severomoravské Plynárenské, a.s. Hlavními zdroji, které zásobují vysokotlaký systém ostravské
aglomerace, jsou a ve výhledu budou nadále předávací stanice Štramberk o výkonu 250 tis. m3 h-1, Děhylov - 300 tis.
m3 h-1, Paskov- 50 tis. m3 h-1. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat rozvodnou síť zemního plynu.
3.2.6.5.3 Centrální zásobování teplem
Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí
cca 99 tis. bj., s celkovou délkou primárního rozvodu 176 km a sekundéru 161 km. Od ledna 2007 došlo ke sloučení
společnosti Dalkia Ostrava (bývalé Zásobování teplem Ostrava) se společností Dalkia Česká republika.
V Ostravě Dalkia prodává cca 5,3 mil. GJ.
Centrální teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice (ETB), Teplárna Přívoz (TPV),
městská plynová kotelna Jižní město (MPKJM), závodní teplárna ArcelorMittal Ostrava. a ČEZ- Energetické služby,
s.r.o. ve Vítkovicích. Celkově je na území města provozováno více než 400 km tras tepelných sítí, jak primárních, tak
sekundárních, které dodávají teplo pro byty, vybavenost a podnikatelské aktivity. Dalším, menším dodavatelem tepla,
je společnost Teplo Vratimov, s. r. o., která využívá odpadní teplo z Teplárny ArcelorMittal Ostrava a zásobuje
místním rozvodem tepla město Vratimov.
JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA
Ochranná pásma: dle legislativy se nevymezuje
Definice jevu: zařízení, v němž se využíváním paliv nebo jiných tipů energie získává tepelná energie, která se předává
teplonosné látce.
• Zdroje tepelné energie – ETB, TPV, MPKJM, závodní teplárna Arcelor Mittal a závodní teplárna ve
Vítkovicích
Na území těchto obcí se technologický objekt zásobování teplem nenachází.
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
117
JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Ochranné pásmo: Šířka ochranného pásma rozvodného tepelného zařízení je vymezena svislými rovinami vedenými
po obou stranách tohoto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru.
Dálkový rozvod tepla
Páteřními (hlavními) horkovodními napáječi jsou z ETB do Poruby 2x DN 650 a 2x DN 600, které jsou zokruhovány
horkovodem 2x DN 500. Pro oblast Jižního města jsou páteřními horkovody 2x DN 500 ze závodní teplárny
ArcelorMittal Ostrava a.s. a 2x DN 600 z ETB. Páteřní (hlavní) parní rozvod do městské části Moravská Ostrava
a Přívoz je DN 700/250 z TPV do centra města, kde je zokruhován parovodem DN 500/200, který pokračuje do RVS
Fifejdy a z centra do CVS Nová Karolína.
V kolektorech centra města byla zahájena postupná náhrada parního rozvodu za horkovodní, čímž dojde k posílení
a°zkvalitnění dodávek tepla. Také v oblasti Mariánských Hor se připravuje z jižního směru Mojmírovců, Nivnická
rozšíření horkovodního rozvodu na úkor parního v dimenzi 2x DN 200, s předpokládaným ukončením stavby
v r. 2015. Stávající parní rozvodné tepelné zařízení bude po ukončení stavby odpojeno.
Místní rozvod tepla
Město Vratimov
Místní rozvod tepla
Na území těchto obcí se rozvodné tepelné zařízení nenachází.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.6.5.3.1
Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem
Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT) je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která
zásobuje teplem a TUV cca 99 tis. bj., vybavenost a podnikatelské aktivity.
V Ostravě Dalkia prodává zhruba 5,3 mil. GJ ročně.
Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz. Pro území Vratimova
je dodáváno odpadní teplo z výroby firmy ArcelorMittal.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat rozvoj centralizovaného zásobování teplem, využívat zdrojů
odpadního tepla z průmyslové výroby a alternativních zdrojů energie.
3.2.6.6 Spoje a spojová zařízení
Provoz telekomunikační sítě zajišťují v Ostravě operátoři evidovaní v databázi ČTÚ (Český telekomunikační úřad) se
specifikovaným územním rozsahem. Síť je digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město
je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů, z nichž dominantní jsou zde Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone.
Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů
kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností
OVA!!!CLOUD.net, a.s., prostřednictvím OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikač.
operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností evidovaných
v databázi ČTÚ. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL
i°bezdrátovým připojením.
Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na
kategorie:
• komunikační vedení,
• radioreléová trasa (vč. radiových stanic na trase),
• retranslační stanice – převaděč,
• telefonní ústředna,
• základnová stanice,
• ochranné pásmo RR trasy,
• ochranné pásmo vysílače.
118
JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA
Ochranná pásma:
Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení
a spojů stavební úřad formou územního rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících
se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.
Radiová stanice na rr trase
Radioteleskop
Tv vysílač
poloměr kruhu r = 500 – 1000 m
64 základnových stanic
6 tv vysílačů
152 radiových stanic na rr trase
92 blíže neurčených komunikačních stanic
1 základnová stanice
1 radioteleskop
Město Šenov
4 radiová stanice na rr trase
1 blíže neurčené komunikační stanice
Obec Čavisov
Obec Václavovice
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
1 základnová stanice
1 radioteleskop
Obec Horní Lhota
Na území obce se tento jev nenachází.
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Olbramice
Obec Zbyslavice
JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Na území ORP Ostrava nejsou vyhlášená ochranná pásma nadzemních staveb 50 metrů nad terénem a podzem. staveb.
Vysílače HOSK, OOVK, SVNX mají vyhlášené ochranné pásmo 500 m.
3.2.6.7 Vedení sítí
Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou
zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova,
Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Provozovatelem kolektorů jsou Ostravské
komunikace, a.s. Například „kolektor Centrum“ je položen v hloubce cca 9 metrů. Jedna jeho část vede od Prokešova
náměstí pod Sokolskou, dále pak pod ulicí 28. října a ústí do budoucího obchodního centra. Druhá část spojuje ulici
Zámeckou, Nádražní kolem Elektry a Domu umění a končí ve stávajícím kolektoru pod ulicí Poděbradovou. V novém
tunelu je zatím umístěno kolem 795 vodovodních přípojek do domů, kanál, síť Telefónica O2, síť Dalkia a ČEZu.
Jinými slovy, kolektor je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím (horká větev i zpátečka), potrubím
pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.
JEV
76. TECHNOLOGICKÝ
OCHRANNÉHO PÁSMA
OBJEKT
ZÁSOBOVÁNÍ
Na území SO ORP Ostrava se nenachází.
JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Na území SO ORP se nenachází ropovod.
119
JINÝMI
PRODUKTY
VČETNĚ
JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
OKD, a.s., ArcelorMittal, Ostrava a.s.
Na území ORP Ostrava se nachází dálkový produktovod – vratná voda a technická voda .
Produktovod vratná voda vede z k.ú. Hrabová do obce Paskov
Produktovod žermanický přivaděč technické vody 2x DN 900 do hutního komplexu ArcelorMittal
Město Šenov
Produktovod žermanický přivaděč technické vody 2x DN 900 do hutního komplexu ArcelorMittal
Na území těchto obcí se produktovod nenachází.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ
Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází žádné jaderné zařízení.
3.2.6.7.1 Shrnutí - veřejná technická infrastruktura - vedení sítí
Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou
zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova,
Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Kolektory v centrální části města jsou vybaveny
jednotnou kanalizací, tepelným potrubím (SCZT), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.
3.2.6.8 Ostatní infrastruktura (107, 110, 111, 112, 113, 114, 115)
JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA
Podklady:
Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
Na území ORP Ostravy eviduje Ministerstvo obrany 2 objekty důležité pro obranu státu. V zájmovém území, které je
ministerstvem stanoveno na 50 m od hranic areálu lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě
závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Objekty důležité pro obranu státu na území města Ostravy
Číslo pasportu
Typ objektu
142/2007-1 (2012)
141/2007-1 (2012)
Administrativní budova
Krajské vojenské velitelství Ostrava
Lokalita
Matiční 2, Moravská Ostrava - Přívoz
Nádražní 119, 702 00 Moravská Ostrava - Přívoz
Na území těchto obcí se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu:
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
120
JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY
Podklady:
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
Stálé úkryty civilní ochrany slouží k ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech. Vlastník stálého úkrytu CO je
podle § 23 odst. 2 písm. d) a § 25 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému povinen dbát při
užívání této stavby, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro
potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jiným zmocněným osobám.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje eviduje dle § 10 odst. 5 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb.,
o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů stálé úkryty na území ORP Ostravy. Dle této
evidence se na území statutárního města Ostravy nachází celkem 135 stálých úkrytů civilní obrany. V přidružených
obcích ORP Ostrava nejsou žádné úkryty evidovány.
Stále úkryty vedené v evidenci HZS MSK na území města Ostravy
Místo dislokace SÚ
Vlastník
Evid.
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o. Č. p.
(název, adresa)
08070001
08070002
08070003
08070004
08070005
08070012
08070013
08070018
Moravská
28. října
Ostrava
Mariánsk
Novinářská
é Hory
závod 5, budova
Kunčice
výtopny
závod 5, budova
Kunčice
výtopny
závod 10, objekt
Kunčice
bývalého ZÚNZ
závod 3/82, soc.
Kunčice
budova
závod 12,
Kunčice
přesýpací stanice
závod 12, nová
Kunčice
soc. budova
08070019
Kunčice
závod 3/82, dílny
08070020
Kunčice
závod 3/39, dílny
08070021
Kunčice
08070022
Kunčice
08070026
Kunčice
08070027
Kunčice
08070028
Kunčice
08070029
Kunčice
08070030
Kunčice
08070031
Kunčice
08070037
152
3123
3
1113
Kunčice
závod 13,
šrotoviště
závod 3/83, soc.
budova údržby
závod 3/34, soc.
budova
závod 3/34, soc.
budova
závod 3/34, soc.
budova
závod 15, nová
soc. budova
závod 15, nová
soc. budova
závod 15, nová
soc. budova
Vratimovská
ředitelství
689
08070038
Kunčice
Vratimovská
ředitelství
689
08070039
Kunčice
08070040
Kunčice
08070041
Kunčice
08070042
Kunčice
08070044
Kunčice
výzkumný a
zkušební ústav
výzkumný a
zkušební ústav
výzkumný a
zkušební ústav
výzkumný a
zkušební ústav
závod 3, hlavní
sociální budova
ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín
IV., Teplická 874/8
SLUG, a.s., Mariánské Hory,
Novinářská 1113/3
ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava,
Kunčice, Vratimovská, č.p. 689
Kunčice, Vratimovská č.p. 689
Kunčice, Vratimovská č.p. 689,
Kunčice ,Vratimovská č.p. 689
Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ
707 02
121
Správce
(název, adresa)
SLUG, a.s., Mariánské Hory,
Novinářská 1113/3
ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava
Kunčice, Vratimovská
Evid.
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o. Č. p.
závod 3, hlavní
sociální budova
závod 45,
sociální budova
závod 45,
sociální budova
závod 45,
sociální budova
závod 45,
sociální budova
závod 4, sociální
budova
závod 4, sociální
budova staré
elektrárny
závod 14, hlavní
sociální budova
závod 14, hlavní
sociální budova
závod 14,
sociální budova
závod 14,
sociální budova
P-250
závod 14,
sociální budova
P-250
závod 2/20,
sklad modelů
závod 2/20,
sklad modelů
závod 2/20,
sklad modelů
závod 2/20,
sklad modelů
závod 2/23, soc.
budova objektu
06
závod 2/23, soc.
budova objektu
06
závod 5, soc.
budova záv.
Dopravy
závod 5, soc.
budova záv.
Dopravy
08070045
Kunčice
08070046
Kunčice
08070047
Kunčice
08070048
Kunčice
08070049
Kunčice
08070051
Kunčice
08070052
Kunčice
08070057
Kunčice
08070058
Kunčice
08070060
Kunčice
08070061
Kunčice
08070062
Kunčice
08070069
Kunčice
08070070
Kunčice
08070071
Kunčice
08070072
Kunčice
08070074
Kunčice
08070075
Kunčice
08070076
Kunčice
08070077
Kunčice
08070079
Poruba
Stavební
08070080
Poruba
Opavská
08070144
Vlastník
(název, adresa)
PSČ 707 02
Hayes Lemmerz Autokola, a.s.,
Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul.,
č.p. 707
Hayes Lemmerz Autokola, a.s.,
Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul.,
č.p. 707
993
Rádio Čas s.r.o., Ostrava-Plesná,
K. Svobody 130
6116
APRO MED s.r.o.
Ostrava-Poruba, Opavská 6116
Hrabůvka Hasičská
49
Moravskoslezský kraj,
28. října 117, 702 18 OSTRAVA,
08070145
49
08070146
49
08070147
49
15
Správce
(název, adresa)
122
Klient servis Ostrava, s.r.o.,Ostrava
- Moravská Ostrava, Husova
1285/2, PSČ 70200
APRO MED s.r.o.Ostrava-Poruba,
Opavská 6116
Střední škola technická, OstravaHrabůvka, příspěvková organizace.,
Hasičská 1003/49,
Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava Hrabůvka
Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava Hrabůvka
Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava -
Evid.
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o. Č. p.
TCHAS, spol. s r.o., 28. října 216,
O.-Mar. Hory, 15504158
1112
OKD, a.s., Ostrava-Moravská
Ostrava, Prokešovo nám. 6/2020
OKD, a.s., Ostrava-Moravská
Ostrava, Prokešovo nám. 6/2020
MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava
Heřmanice, Kubínova 441/51
Severomoravská plynárenská, a.s.,
Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární
2748/6
MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava
Heřmanice, Kubínova 441/51
Severomoravská plynárenská, a.s.,
Ostrava, Moravská Ostrava,
Plynární 2748/6
Dalkia Česká republika, a.s.,
Ostrava, 28. října 3123/152
Ostrava, 28. října 3123/152,
3123
Ostravské opravny a strojírny, s.r.o.,
Ostrava 1, Na Valše 216
Ostravské opravny a strojírny, s.r.o.,
Ostrava 1, Na Valše 21
1119
28
Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2,
Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav
Livečka, Dolní 782/65, OstravaZábřeh
Ostravské opravny a strojírny,
s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21
Ostravské opravny a strojírny,
s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21
Střední škola telekomunikační,
Ostrava, příspěvková organizace,
Opavská 1119, O.-Poruba
Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2,
Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav
Livečka, Dolní 782/65, OstravaZábřeh
STAPRO SERVIS, a. s.,
Ostrava, Mariánské Hory, 28. října
1142/168
STAPRO SERVIS, a. s.,
Ostrava, Mariánské Hory, 28. října
1142/168
Základní a mateřská škola Ostrava,
Ostrčilova 1, příspěvková
organizace, Ostrčilova 1/2557,
Ostrava
Základní a mateřská škola Ostrava,
Ostrčilova 1, příspěvková
organizace, Ostrčilova 1/2557,
Ostrava
Základní škola, O.-Poruba, Dětská
915, příspěvková organizace,
Dětská 915, O.-Poruba
117
2771
08070158
Hrabůvka Plavecká
873
4
117
2771
117
2771
117
2771
08070162
08070163
08070172
Hrušov
08070180
08070188
08070270
08070271
08070272
49
Místecká lokalita
Jeremenko
samostatně stojící
08070178
08070179
K šachtě
Mariánské
U dvoru
Hory
Koksární
Přívoz
koksovna
Svoboda
Heřmanic
Kubínova
e
51
Moravská
Plynární
Ostrava
6
Elektrárenská
Třebovice elektrárna stará
spr. budova
Elektrárenská
Třebovice elektrárna správní
budova
08070273
Třebovice Elektrárenská
08070277
Přívoz
08070279
Mariánské
28.října
Hory
08070287
Přívoz
správní budova
08070288
Přívoz
kovárna
08070306
Poruba
Opavská
Občanské sdružení nájemců bytů
Plavecká 4, Ostrava-Hrabůvka,
Plavecká 4
JR-elektro s.r.o., Ostrava-Hrušov,
K Šachtě 49, PSČ 71100
DIAMO, státní podnik
Stráž pod Ralskem, Máchova 201
1021
Křišťanova
152
U Studia
08070318
Zábřeh
08070320
Mariánské
28. října
Hory
168
1142
AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o.,
Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října
08070321
Mariánské
28. října
Hory
168
1142
AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o.,
Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října
08070329
Moravská
Ostrčilova ZŠ
Ostrava
1
2557
Statutární město Ostrava městský
obvod Moravská Ostrava a Přívoz,
Prokešovo náměstí 1803/ 8, Ostrava
08070330
Moravská
Ostrčilova ZŠ
Ostrava
1
2557
08070339
Poruba
915
obvod Poruba, Klimkovická 28/55,
O.-Poruba
Dětská ZŠ
Správce
(název, adresa)
19
08070157
Moravská
28. října
Ostrava
Moravská
28. října
Ostrava
Moravská
28. října
Ostrava
Vlastník
(název, adresa)
Hrabůvka
28. října 117, OSTRAVA,
Občanské sdružení nájemců bytů
Plavecká 4, Ostrava-Hrabůvka,
Plavecká 4
28. října 117OSTRAVA,
JR-elektro s.r.o., Ostrava-Hrušov, K
Šachtě 49
DIAMO, státní podnik odštěpný
závod ODRA, Ostrava-Vítkovice,
Sirotčí 1145/7
TCHAS, spol. s r.o., 28. října 216
O.-Mar. Hory, 15504158
Moravská
28. října
Ostrava
08070161
123
Evid.
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o. Č. p.
Vlastník
(název, adresa)
08070340
Poruba
Dětská ZŠ
915
O.-Poruba
08070341
Poruba
Čkalovova ZvŠ
942
28.října 117, 702 18 OSTRAVA,
08070342
Poruba
Čkalovova ZvŠ
942
28.října 117, 702 18 OSTRAVA,
08070352
Moravská
Fráni Šrámka
Ostrava
14
2438
08070353
Moravská
Gajdošova
Ostrava
8
2422
08070354
Mariánské
28.října
Hory
202
1081
08070355
Mariánské
Mariánské nám.
Hory
3
1041
08070357
Mariánské
Oblá
Hory
9
1071
08070362
Moravská
Slavíčkova
Ostrava
8
2650
08070363
Moravská
Výstavní
Ostrava
4
2476
08070364
Moravská
Zámecká
Ostrava
7
2315
08070366
Moravská
Zelená
Ostrava
34
2504
08070367
Moravská
Zelená
Ostrava
72
2524
08070368
Mariánské
Žákovská
Hory
34
94
08070370
Hrabová
Obchodní
8
08070378
Hrabová
Viktora Huga
8
08070379
Hrabová
Viktora Huga
7
08070384
Hrabová
Příborská
27
08070387
Poruba
Opavská
768
08070390
Poruba
Opavská
985
Bytové družstvo Domů 984 a 985,
Opavská 985, O.-Poruba,
08070394
Poruba
Čkalovova
848
Bytové družstvo
Čkalovova 848, O.-Poruba,
Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29
Ostrava
obvod Mariánské Hory a Hulváky,
Přemyslovců 63, Ostrava
Ostrava
Přemyslovců 63 Ostrava
Přemyslovců 63 Ostrava
Statutární město Ostrava Městský
obvod Hrabová, Bažanova 4,
Ostrava Hrabová,
Ostrava Hrabová,
Ostrava Hrabová,
Ostrava Hrabová,
O.-Poruba
124
Správce
(název, adresa)
Základní škola, O.-Poruba, Dětská
915, příspěvková organizace,
Dětská 915, Ostrava-Poruba
Základní škola, Ostrava-Poruba,
Čkalovova 942, příspěvková
organizace, Čkalovova 942,
Ostrava-Poruba
Základní škola, Ostrava-Poruba,
Čkalovova 942, příspěvková
organizace, Čkalovova 942,
Ostrava-Poruba
Ostrava
Ostrava
Prokešovo náměstí 1803/ 8Ostrava
Prokešovo náměstí 1803/8, Ostrava
Prokešovo náměstí 1803/8, Ostrava
Ostrava Hrabová,
Ostrava Hrabová,
Ostrava Hrabová,
Ostrava Hrabová,
O.-Poruba
O.-Poruba
O.-Poruba
Evid.
číslo
k. ú.
Ulice
Č. o. Č. p.
08070397
Poruba
Dětská
922
08070398
Poruba
Nálepkovo
náměstí
927
08070400
Poruba
Čkalovova
879
08070407
Poruba
Čkalovova
909
08070408
Poruba
Ľudovita Štúra
1053
08070409
Poruba
Větrná
1056
08070410
Poruba
Resslova
1042
08070413
Poruba
Větrná
1087
08070414
Poruba
Porubská
944
08070415
Poruba
Zednická
949
08070416
Poruba
Zednická
953
08070417
Poruba
Čkalovova
917
08070420
Poruba
Havlíčkovo
náměstí
728
08070421
Poruba
Havlíčkovo
náměstí
730
08070422
Poruba
Opavská
08070423
Hrabová
Frýdecká
691
08070424
Poruba
Slepá
1096
08070427
Mariánské
Strmá
Hory
08070435
Moravská
U parku
Ostrava
08070438
Slezská
Ostrava
Bohumínská
63
08070439
Poruba
Slepá
1097
08070441
08070443
08070444
4472
14
12
Mariánské
Hudební
Hory
Martinovská
Martinov
chladírny masa
Martinov Martinovská
76
2646
4
48
3168
Vlastník
(název, adresa)
Správce
(název, adresa)
O.-Poruba
Bytové družstvo Oktáva,
Nálepkovo nám. 927, O.-Poruba
O.-Poruba
Bytové družstvo Čkalovova,
Čkalovova 879, O.-Poruba
O.-Poruba
Bytové družstvo DOMOV 1357,
Čkalovova 911, O.-Poruba
O.-Poruba
Bytové družstvo L. Štúra 1051-1053,
L. Štúra 1053, O.-Poruba
O.-Poruba
Bytové družstvo Větrník, Větrná
SMO městský obvod Poruba,
1056, O.-Poruba
Klimkovická 28/55, O.-Poruba
Bytové družstvo Resslova,
SMO městský obvod Poruba,
Reslova 1042, O.-Poruba
Klimkovická 28/55 O.-Poruba
BD Větrná 1087, družstvo,
O.-Poruba
O.-Poruba
Bytové družstvo Na Porubské,
Porubská 944, O.-Poruba
O.-Poruba
Bytové družstvo Zednická 949,
708 00 O.-Poruba
O.-Poruba
Bytové družstvo DZU,
obvod Poruba, Klimkovická
Zednická 953, O.-Poruba
28/55O.-Poruba
Bytové družstvo Dům 917,
Čkalovova 917 O.-Poruba
O.-Poruba
Bytové družstvo Havlíčkovo náměstí
obvod Poruba, Klimkovická
728, O.-Poruba
28/55O.-Poruba
Bytové družstvo 730, Havlíčkovo
nám. 730, O.-Poruba
O.-Poruba
Statutární město Ostrava, Prokešovo Statutární město Ostrava,
nám. 8, Moravská Ostrava
Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava,
Linde Gas a.s., Praha 9, U
Linde Gas a.s., Praha 9, U
Technoplynu 1324,
Technoplynu 1324
HODER OLDŘICH - Investmen,
HODER OLDŘICH - Investmen,
Havířov-Město realitní kancelář,
Havířov-Město realitní kancelář,
Fibichova 21/227, Havířov-Město
Fibichova 21/227,Havířov-Město
Policie ČR Správa
Policie ČR Správa
Severomoravského kraje, 30.dubna
1682/24, Ostrava-Moravská
1682/24, Ostrava-Moravská Ostrava
Ostrava
11 spoluvlastníků zapsaných na LV
11 spoluvlastníků zapsaných na LV
5445 k.ú. Moravská Ostrava a
5445 k.ú. Moravská Ostrava a Přívoz
Přívoz
Policie ČR Správa
Policie ČR Správa
1682/24, Ostrava-Moravská
1682/24, Ostrava-Moravská Ostrava
Ostrava
Bytové družstvo Slepá 1097,
O.-Poruba
O.-Poruba
KENTER Trading, spol. s r.o.,
KENTER Trading, spol. s r.o.,
Ostrava-Bělský les, Václavka 7
Ostrava-Bělský les, Václavka 7
Mlékárna Kunín a.s., Kunín 291,
Mlékárna Kunín a.s., Kunín 291,
PSČ 742 53
PSČ 742 53
Průmyslový areál Martinov, s.r.o.
Průmyslový areál Martinov, s.r.o.,
Ostrava-Martinov, Martinovská ul.
3168/48,
3168/48
Bytové družstvo DĚTSKÁ,
Dětská 922, 708 00 O.-Poruba
125
Ulice
Č. o. Č. p.
Evid.
číslo
k. ú.
08070445
Martinov
Martinovská
masokombinát
08070446
Poruba
Porubská
08070451
Svinov
Polanecká
08070452
Poruba
l7.listopadu
krevní centrum
08070454
Vítkovice
Nám. J. z
Poděbrad
08070456
Poruba
Španielova
08070460
Poruba
Liptáňské
náměstí
08070461
08070464
08070468
08070469
08070470
08070471
08070485
Moravská
Slavíčkova
Ostrava
Hošťálkov Aleje , tel.
ice
vysílač Ostrava
závod 14, soc.
Kunčice
budova
závod 14, soc.
Kunčice
budova
Mariánské
Chemická
Hory
Mariánské
Chemická
Hory
závod 4, vodní
Kunčice
hosp.
Vlastník
(název, adresa)
Průmyslový areál Martinov, s.r.o.
3168/48
72
1013
Společenství vlastníků ČEJKA
Porubská 1012, Ostrava-Poruba
803
Polanecká obchodní společnost a.s.,
Ostrava-Svinov, Polanecká 803/72,
833
Fakultní nemocnice s poliklinikou
Ostrava, 17. listopadu 1790, Ostrava
924
3
890
14
2491
407
1
Městská záchranná služba Ostrava,
Varenská 5, Ostrava-Moravská
Ostrava
Stavební bytové družstvo Vítkovice,
Ostrava-Mar. Hory, Daliborova 54
Stavební bytové družstvo, Ostrava,
Poruba, Liptáňské nám. 890
Stavební bytové družstvo Hlubina,
Ostrava-Zábřeh, Rudná č.70
RADIOKOMUNIKACE a.s., Praha
3, U nákladového nádraží č. 3144,
BorsodChem MCHZ, s.r.o., OstravaMariánské Hory,Chemická 1/2039
BorsodChem MCHZ, s.r.o., OstravaMariánské Hory, Chemická 1/2039
Správce
(název, adresa)
Průmyslový areál Martinov, s.r.o.,
3168/48
O.-Poruba
Polanecká obchodní společnost a.s.,
Ostrava-Svinov, Polanecká 803/72,
Fakultní nemocnice s poliklinikou
Ostrava, 17. listopadu 1790,
Ostrava
Městská záchranná služba Ostrava,
Varenská 5, Ostrava-Moravská
Ostrava,
Stavební bytové družstvo
Vítkovice,
Stavební bytové družstvo, Ostrava,
Poruba, Liptáňské nám. 890
Stavební bytové družstvo Hlubina,
Ostrava-Zábřeh, Rudná č.70
RADIOKOMUNIKACE a.s., Praha
3, U nákladového nádraží č. 3144,
BorsodChem MCHZ, s.r.o.,
BorsodChem MCHZ, s.r.o.,
Kunčice, Vratimovská
Na území těchto obcí není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany:
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY
Podklady:
Internetové stránky Ministerstva vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR
Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR eviduje na území ORP Ostravy 6 hasičských stanic viz
níže.
Zařízení dobrovolných hasičů přidružených obcí nejsou v ÚAP dokumentovány.
Tabulka 69:
Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na
území města Ostravy
Místo dislokace OPO
Evidenční
Název
číslo
k.ú.
Ulice
JPO-816010
JPO-816011
JPO-816012
JPO-816013
JPO-816014
JPO-816015
V přípravě
Hasičská stanice Ostrava – Zábřeh
Hasičská stanice Ostrava –Fifejdy
Hasičská stanice Ostrava – Poruba
Hasičská stanice Ostrava – Hrabůvka
Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Přívoz
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Dubina
126
Zábřeh
Moravská Ostrava
Poruba
Hrabůvka
Slezská Ostrava
Přívoz
Dubina
Výškovická 40
Ul. Odboje 8
Martinovská 36/1622
Hasičská 339/34
Čs. armády 1892/20a
Slovenská 1149/5
Na území těchto obcí se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR.
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
Na území Moravskoslezského kraje, tj. i na území ORP Ostrava, je organizován záchranný systém integrovaně,
spočívá ve spolupráci jednotlivých záchranných složek systému: hasičů, zdravotnické záchranné služby, policie ČR
a°Městské policie Ostrava. Z integrovaného záchranného systému jsou předávány pokyny do všech stanic a sídel
hasičů, záchranky a Policie ČR v kraji a Městské policie v Ostravě k výjezdu záchranných a zásahových jednotek. Ti
k zásahům vyjíždějí ze svých výjezdových stanic.
Na území Statutárního města Ostravy se nachází stanice PČR, MP Ostrava a tyto integrované záchranná centra:
Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava
Integrované výjezdové centrum Ostrava–Přívoz
Integrované výjezdové centrum Ostrava–Dubina
Slezská Ostrava
Přívoz
Dubina
Čs. armády 1892/20a
Slovenská 1149/5
-
Město Vratimov
Na území města Vratimov se nachází policejní stanice PČR.
Na území těchto obcí se nevyskytuje objekt důležitý pro plnění úkolů PČR:
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Obec Vřesina
Obec Olbramice
Obec Zbyslavice
JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA
Podklady:
Územní plány, letecké snímky
Dle § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se kolem
veřejných pohřebišť zřizuje ochranné pásmo (OP) v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto OP zakázat nebo
omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo
by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.
Stávající hřbitovy a krematoria jsou vypsány v tomto bodě, o zřízení ochranného pásma hřbitova nebo krematoria
nejsou informace.
Hřbitovy: Slezská Ostrava, Stará Plesná, Krásné Pole, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Hrabová
(2x), Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Hošťálkovice, Koblov, Heřmanice (2x),
Třebovice ve Slezsku, Michálkovice, Muglinov, Kunčičky, Radvanice, Bartovice
Krematorium: Slezská Ostrava
Obec Čavisov
hřbitov: ano
Obec Olbramice
hřbitov: ano
Obec Velká Polom
hřbitov: ano (2x)
Obec Dolní Lhota
hřbitov: ano
hřbitov: ano
Město Vratimov
hřbitov: ano (2x)
Obec Horní Lhota
hřbitov: ano
Město Šenov
hřbitov: ano (2x)
Obec Vřesina
hřbitov: ano
Město Klimkovice
hřbitov: ano (2x)
Obec Václavovice
hřbitov: ano
Obec Zbyslavice
hřbitov: ne
127
JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA
Ve správním obvodu ORP Ostrava nám nejsou známa jiná vyhlášena ochranná pásma.
JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA
V rámci správního obvodu ORP Ostrava není sledována.
3.2.7
Sociodemografické podmínky – obsahuje jev (3)
V následujícím textu je vše uvedeno s ohledem na dostupnost dat ČSÚ k 30.6. 2014.
Soudržnost společenství obyvatel území, jako jednu ze tří hlavních podmínek udržitelného rozvoje území, odráží
zejména sociodemografické podmínky území. Současně, však obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky
pro hospodářský rozvoj území), tvoří vzájemně silně propojený systém osídlení, který se na základě vnějších
a vnitřních vlivů neustále vyvíjí.
Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (do značné míry odrážející jejich prosperitu) je
obvykle považována nabídka atraktivních pracovních příležitostí v obci a širším regionu. Z ostatních faktorů je to
především vlastní vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí.
Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň
cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení. SO ORP Ostrava patří v rámci Moravskoslezského kraje k méně výrazným
hodnotovým pólům z hlediska bydlení, což je dále dokumentováno (viz Bydlení).
Výchozím materiálem této kapitoly je základní poznání demografických a sociálně ekonomických podmínek území SO
ORP (vznik účelného podkladu pro zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obcí SO ORP) a vybilancovaného
podkladu pro navazující stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel. Právě v rámci SO ORP je vyváženost dílčích
analýz předpokladem reálnosti prognózy.
Na tuto prognózu musí navazovat bilance potřeb bytové výstavby a její redukce s ohledem na očekávanou
koupěschopnou poptávku po bydlení v rámci jednotlivých územních plánů. Z prognózy je tak vycházeno při stanovení
potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost.
Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází z textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 3
stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání
nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. “Uvedený
paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu
by neměl být proveden bez adekvátního odborného zdůvodnění - výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro
období předpokládané platnosti územního plánu.
Uvedené výchozí přístupy vedly k formulaci:
Hlavní cíl:
• Zhodnotit možnosti vývoje počtu obyvatel obcí SO ORP během očekávané platnosti územích plánů
(v územním plánu obce by měla být prognóza dále zpřesněna, prognóza slouží jako podklad pro reálnou
bilanci bydlení v území a následně i stanovení potřeby ploch pro bydlení).
Celkově je uvedená kapitola jedním ze zásadních podkladů pro hodnocení soudržnosti obyvatel území
jednotlivých obcí.
Vedlejší cíle:
• Zhodnotit vývoj věkové struktury.
• Zhodnotit občanskou vybavenost obce a vazby na okolí.
• Zhodnotit sociálně demografická specifika obcí.
Dostupná data:
Definitivní data ze sčítání 2011, předběžná data ze sčítání 2011, evidence obyvatel obcí, údaje ČSÚ k 30.6.2014
(zejména podklady ČSÚ pro ÚAP).
Kvalita dat:
V současnosti jsou k dispozici 4 různé druhy údajů o vývoji počtu obyvatel:
• Průběžná evidence obyvatel ČSÚ (korigovaná podle výsledků sčítání, zpracování bilance ČSÚ je založené na
jiných dokladech než evidence obyvatel obcí, vedená podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
a°rodných číslech, v platném znění.
• Průběžné evidence obyvatel obcí (ministerstvo vnitra ČR - tzv. centrální evidence obyvatel)
• Evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání (definitivní výsledky podle obvyklého pobytu)
• Evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání (předběžné výsledky podle trvalého bydliště)
128
Průběžná evidence obyvatel ČSÚ a evidence obcí (ministerstva vnitra ČR) vykazují mírné rozdíly, které jsou
předmětem dlouhodobých sporů. Zásadní je skutečnost, že počet obyvatel obce je nejvýznamnějším parametrem
rozpočtového určení daní. Tj. počet obyvatel je většinou rozhodující pro daňové příjmy obcí.
Diference údajů o počtu obyvatel v rozsahu 1-3% u obou evidencí je běžná a vyplývá především z metodických
rozdílů obou druhů evidence obyvatel (legislativního prostředí determinujícího evidenci obyvatel). Dlouhodobě je
cílem ČSÚ odstranění těchto diferencí, toto se však daří pouze velmi omezeně.
Obecně je nutno říci, že data o obyvatelstvu i přes tato omezení jsou, však většinou nadprůměrně kvalitní ve
srovnání s jinými typy a zdroji dat, evidencí – například bytů a zejména objektů druhého bydlení či rekreačních
kapacit. V zásadě pak platí, že data o soudržnosti obyvatel jsou rozsáhlejší a kvalitnější než data o hospodářských
podmínkách území a podmínkách životního prostředí.
Údaje o počtu obyvatel podle evidovaného (trvalého) bydlení (v současnosti místa pobytu), dlouhodobě ztrácela svou
vypovídací schopnost. Příčin je celá řada (rostoucího bydlení mimo byty, vyšší mobility obyvatel a klesající přesnosti
vlastní evidence). Poslední sčítání v r. 2011 proto zahájilo přechod od evidence podle formálního administrativně
evidovaného místa pobytu k deklarovanému obvyklému pobytu obyvatel (přitom jedním z hlavních impulsů
změny byly i požadavky Eurostatu).
Místo obvyklého pobytu je definováno (podle ČSÚ) jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního
odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve
zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. Pro zahrnutí osoby do obvykle bydlícího
obyvatelstva České republiky je rozhodující kritérium 12 měsíců pobytu na území ČR, příp. úmysl dlouhodobého
pobytu. Pro odvození místa obvyklého pobytu osoby byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se
faktického bydliště osoby (bez ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu);
vyhodnocovány byly i další informace o faktickém bydlišti před rokem, údaje o místě trvalého pobytu, resp.
povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení.
Charakteristiky obyvatel podle administrativně evidovaného = trvalého bydliště a povolení k přechodnému
pobytu cizinců byly podkladem pouze pro předběžné výsledky sčítání, podle deklarovaného obvyklého pobytu
(bydliště) pak pro definitivní výsledky sčítání.
U většiny obcí SO ORP Hlučín i Moravskoslezského kraje je obvyklý počet obyvatel podle definitivních dat nižší než
podle předběžných výsledků (viz další text).
U některých, zejména obcí s výraznou rekreační funkcí, je pak potřeba dále vnímat, že počet přítomných obyvatel
výrazně kolísá v čase (například podle průběhu rekreační sezóny)..
V případě evidence obyvatel obcí je pak nutno v současnosti vzít v úvahu i další skutečnost, že počet obyvatel, kteří
nemají trvalé bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel obcí, zejména pak větších
měst. V minulosti byl jejich podíl obvykle menší než 1%. Tito lidé mají trvalé bydliště obvykle hlášeno na adrese
radnice a zkreslují tak pohled na rozmístění obyvatel na území obcí (v jednotlivých částech obce, základních sídelních
jednotkách). Tuto skutečnost je nezbytné vnímat především při zpracování územních plánů větších měst.
Místem trvalého pobytu přitom může být také adresa objektu určeného k bydlení, ubytování nebo individuální
rekreaci, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním.
Důvody hlášení se k trvalému pobytu na městském (obecním) úřadě je možné odhadovat:
• bydlení v pronájmu bez nájemní smlouvy (majitelé bytů mají obavy z důsledků formalizace trvalého bydliště
– horších podmínek ukončení nájemního vztahu, pronájem na černo je výhodnější i z hlediska daňového)
• trvalé bydlení neposkytují často ani ubytovny či jiná ubytovací zařízení
• občané, pro které je to výhodné z hlediska sociálních dávek (partneři formálně svobodných matek, ale i např.
studenti)
• vyhýbání se exekuci
• bezdomovci - tvoří obvykle menšinu v rámci této skupiny
• lidé v zahraničí – tvoří výraznou menšinu do 10%, jedná se však obvykle o mladé lidi
• obyvatelé bydlící v dosud nezkolaudovaných bytech (nedokončených rodinných domech) a jiných prostorách
– malá menšina
Interpretace dat:
Optimálním stavem je mírný růst či alespoň dlouhodobá stagnace počtu obyvatel obcí, tj. vývoj bez výraznějších
zvratů. Nadměrný růst či pokles počtu obyvatel vyvolává tlak na občanské vybavení, efektivnost jeho využití či
potřebu investic ve vazbě na veřejné zdroje. To se týká především školství.
Vývoj věkové struktury obyvatel je pod obecným tlakem stárnutí populace v celé ČR a to v dlouhodobém trendu,
podobně z dlouhodobého pohledu je pravděpodobný pokles počtu obyvatel ČR. Krátkodobé zlepšení demografického
vývoje po r. 2000 bylo prvotně zapříčiněno vychýlenou věkovou strukturou a makroekonomickým vývojem (vysoké
kladné saldo migrace ze zahraniční), nikoliv výraznější změnou populačního klimatu.
Přesnost prognózy (projekce) počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace.
Opomenutí migrace jako dominantního faktoru pro vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí i SO ORP je zásadním
nedostatkem z hlediska potřeb územního plánování (to omezuje například i využitelnost některých prognóz na úrovni
kraje). ČSÚ (r. 2013) ve své poslední projekci počtu obyvatel do roku 2101 pracuje s migrací, podobně i na začátku
129
roku 2014 byla zveřejněna projekce pro Moravskoslezský kraj, uvažující s migrací a celkovým poklesem počtu
obyvatel v kraji o 20% (do roku 2051). Tento pokles je nejvyšší ve srovnání s jinými kraji ČR, při průměru poklesu
v rámci celé ČR o 5%.
Dále je také potřeba vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (projekcí). Územně plánovací
prognózy jsou většinou „optimističtější“, podrobné projekce se v minulosti zpracovávaly maximálně na úroveň okresů
a jsou i poměrně pracné. Územně plánovací prognóza v rámci ÚAP je tak chápána jako vybilancovaný expertní odhad,
založený zejména na znalosti území obcí, vazeb v rámci regionu.
Možnost došetření:
Existují zejména u specifik sociálně kulturního života obcí, „image“ obce a to zejména při zpracování vlastních
územních plánů (doplnění průzkumů).
Vývoj počtu obyvatel
V následující tabulce je provedeno srovnání počtu obyvatel podle definitivních (obvyklého bydliště) a předběžných
výsledků sčítání (trvalého bydliště) z r. 2011.
Tabulka 70:
Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních
a předběžných výsledků sčítání
Výsledky sčítání 26.3.2011
Rozdíl
definitivní
předběžné
obyvatel
relativní odchylka
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves nad
Ondřejnicí
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
10 436 560
1 205 833
326 018
514
1 376
770
4 165
644
296 222
10 562 214
1 236 028
332 433
516
1 376
746
4 170
645
302 456
-125 654
-30 195
-6 415
-2
0
24
-5
-1
-6 234
-1,20%
-2,50%
-1,97%
-0,39%
0,00%
3,12%
-0,12%
-0,16%
-2,10%
2 559
2 631
-72
-2,81%
6 013
1 860
1 861
6 742
2 693
599
5 976
1 818
1 872
6 890
2 751
586
37
42
-11
-148
-58
13
0,62%
2,26%
-0,59%
-2,20%
-2,15%
2,17%
(zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r.2011, aktualizace r2012)
Předběžné výsledky sčítání uvádějí za celý Moravskoslezský kraj počet obyvatel 1,236 mil., definitivní 1,206 mil.
rozdíl je tedy cca 30 tis. obyvatel, relativně výraznější než v průměru za ČR. V rámci samotného SO ORP Ostrava je
rozdíl více než 6 tis. obyvatel, tj. blíží se 2%. Z absolutního pohledu se jedná o poměrně vysoké číslo, z relativního
pohledu je pak odchylka vyšší než v průměru za ČR (1,2%).
Vývoj počtu obyvatel v MSK a zejména SO ORP Ostrava byl po roce 1991 méně příznivý než v ČR. Zatímco ČR
vykázala po poklesu počtu obyvatel v období 1991-2001 významný absolutní růst, v MSK i řešeném území
pokračoval pokles.
Jednoznačnou příčinou tohoto vývoje byl nepříznivý vývoj v městě Ostravě. Migrace mladých a vzdělaných lidí
z Ostravy, často do jiných atraktivních měst (Praha, Brno) je výrazným trendem, který je doplněn suburbanizací
v zázemí města i širším okolí (Podbeskydí).
Demografický vývoj v ČR je pod tlakem:
• Poklesu počtu obyvatel přirozenou měnou (od r. 1994 do r. 2005 vykazovala ČR úbytky počtu obyvatel
přirozenou měnou, v roce 2013 vykázala ČR znovu pokles přirozenou měnou a poměrně neočekávaně
i migrací).
• Tendencí je tlak na opětovný pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, vyplývající jak z nízké úrovně
plodnosti žen, tak nerovnoměrnosti a vývoje věkové struktury obyvatel v minulosti.
• Kladné saldo migrace kulminovalo v roce 2007 (do ČR se v tomto roce přistěhovalo o 84 tis. obyvatel více,
než vystěhovalo), zahraniční migrace byla od r.1991 a ve výhledu dále bude rozhodujícím faktorem pro vývoj
počtu obyvatel v ČR, zejména atraktivních měst.
V těchto vnějších podmínkách není reálné, aby SO ORP Ostrava změnila dosavadní vývojové trendy, tj. zastavila
celkový pokles počtu obyvatel, jehož dominantní příčinou je záporné saldo migrace města Ostravy
130
Následující hodnocení vývoje počtu obyvatel v posledních 10 letech v územních celcích jednoznačně identifikuje
nepříznivý vývoj v městě Ostravě. V ostatních obcích SO ORP Ostrava je vývoj lepší než průměrný.
Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší
porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly
stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.
Tabulka 71:
hodnocení
Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel
1
2
3
4
změna počtu
větší než 120%
obyvatel 2001-2011
110 až 119,9%
5
105 - 109,9% 100 - 104,9% 95 - 99,9%
6
7
90 - 94,9%
menší než 90%
Hodnocení bylo v rámci aktualizace v r. 2012 provedeno jak pro definitivní výsledky sčítání, tak pro předběžné.
Dále bylo konstatováno: „Je potřeba vnímat, že definitivní výsledky, ač obecně vhodnější z hlediska přesnosti i
potřeb územního plánování, nebudou k dispozici v intercenzálním období. Pro následující aktualizace ÚAP SO
ORP tak bude nezbytné vycházet z průběžné evidence obyvatel, která se blíží spíše předběžným výsledkům
(podle trvalého bydliště).“ Skutečnost v roce 2014 tento předpoklad potvrzuje, údaje o obyvatelstvu srovnatelné
s definitivními výsledky nejsou k dispozici.
Pro hodnocení vývoje v letech 2004-2013 byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK, aby
byla zajištěna lepší porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně
příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Ve srovnání s předchozím období byly
mírně upraveny intervaly, východiskem změny byl posun vnímání průměrné hodnoty (i mírný pokles počtu obyvatel
nemusí být hodnocen jako negativní vývoj).
Tabulka 72:
hodnocení
změna počtu obyvatel
v desetiletém období
2004-2013
Tabulka 73:
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel
1
2
3
4
větší nebo
rovno 15%
9% až 14,9%
3% až 8,9%
-3 až
2,9%
5
6
7
-9% až
- 3,1%
-15% až
-9,1%
menší než 15%
Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
Předchozí
Změna počtu obyvatel 2004-2013
hodnocení
expertní
obyvatel
%
hodnocení
2001-2011
korekce
Rozdíl
hodnocení
r. 2012 a
r.2014
2,98%
4
4
0
-3,90%
16,96%
9,71%
35,64%
15,67%
23,05%
-5,57%
11,59%
13,29%
25,00%
27,49%
10,72%
18,59%
16,60%
5
1
2
1
1
1
5
2
2
1
1
2
1
1
5
1
2
1
1
1
5
2
2
1
1
2
1
2
303796
-13 250
76
127
211
592
124
-17 435
284
726
386
439
684
448
88
4
5
5
2
2
1
2
1
5
3
2
1
2
3
2
3
0
1
0
0
1
0
0
1
0
0
1
1
1
2
(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)
Nejpříznivější vývoj počtu obyvatel vykazují obce Horní Lhota, Olbramice a Václavovice, u nichž není vykazován
rozdíl vzhledem k minulému hodnocení. Nejvyšší pozitivní posun v hodnocení vykázaly Zbyslavice, což však bylo do
značné míry způsobeno výchozím rokem 2004, proto byla provedena expertní korekce hodnocení. Zatímco u Horní
Lhoty a částečně i Olbramic se uplatňuje na migrační atraktivitě zejména kvalita životního prostředí a rekreační funkce
území, u Václavovic je zřejmě významným faktorem i dostatek pozemků pro bydlení. Hodnocení města Ostravy se
nemění, což je zásadní i pro neměnnost hodnocení celého SO ORP Ostrava.
Věková struktura obyvatel
Věková struktura obyvatel SO ORP Ostravy se dlouhodobě zhoršuje, podobně jak v celé ČR. Podíl dětí klesá a naopak
roste podíl obyvatel nad 65 let. Tato skutečnost se promítá zejména do poklesu využití kapacit školských zařízení
131
a potřebu komunitního plánování, zejména na úrovni obcí. Růst potřeby kapacit mateřských škol v posledních letech je
častěji krátkodobým výkyvem s lokálními dopady, než dlouhodobým trendem.
Hodnocení vývoje věkové struktury obyvatel je v tomto podkladu založeno na střednědobém vývoji ukazatele indexu
stáří, definovaného jako poměr poproduktivní a předproduktivní složky populace. U konečného hodnocení je současně
přihlíženo ke stavu věkové struktury a příčinám jejího vychýlení. Při využití údajů ze sčítání je nezbytné opět
rozlišovat mezi definitivními a předběžnými výsledky sčítání v r. 2011, pro konstrukci a hodnocení vývoje jsou
vhodnější předběžné výsledky sčítání.
Tabulka 74:
Okres, obec
Věková struktura obyvatel (definitivní výsledky r. 2011)
v tom ve věku
Obyvatel
65 a více let včetně
celkem
0 - 14 let
15 - 64 let
nezjištěno
10 436 560
1 205 833
326 018
514
1 376
770
4 165
644
296 222
2 559
6 013
1 860
1 861
6 742
2 693
599
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves nad O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
1 488 928
173 492
45 158
76
200
107
632
107
40 636
371
914
290
328
992
409
96
7 267 169
839 584
226 806
374
960
562
2 871
452
206 351
1 789
4 096
1 288
1 240
4 592
1 804
427
Věková struktura
0 - 14 let
64+ let
podíl
podíl
1 644 836
188 956
52 717
62
211
100
653
84
47 960
394
1 000
279
291
1 140
467
76
14,3%
14,4%
13,9%
14,8%
14,5%
13,9%
15,2%
16,6%
13,7%
14,5%
15,2%
15,6%
17,6%
14,7%
15,2%
16,0%
15,8%
15,7%
16,2%
12,1%
15,3%
13,0%
15,7%
13,0%
16,2%
15,4%
16,6%
15,0%
15,6%
16,9%
17,3%
12,7%
(zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky sčítání 2011)
Tabulka 75:
Okres, obec
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves nad O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Věková struktura obyvatel (předběžné výsledky r. 2011)
v tom ve věku
Obyvatelstvo
65 a více let včetně
0 - 14 let
15 - 64 let
celkem
nezjištěno
332 433
516
1 376
746
4 170
645
302 456
2 631
5 976
1 818
1 872
6 890
2 751
586
47 042
77
192
99
636
107
42 527
383
880
284
331
1 016
422
88
231 397
374
967
553
2 881
454
210 787
1 849
4 085
1 254
1 250
4 679
1 844
420
Věková struktura-podíl
0 - 14 let
64+ let
podíl
podíl
53 994
65
217
94
653
84
49 142
399
1 011
280
291
1 195
485
78
14,2%
14,9%
14,0%
13,3%
15,3%
16,6%
14,1%
14,6%
14,7%
15,6%
17,7%
14,7%
15,3%
15,0%
16,2%
12,6%
15,8%
12,6%
15,7%
13,0%
16,2%
15,2%
16,9%
15,4%
15,5%
17,3%
17,6%
13,3%
(zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011)
Pro hodnocení vývoje indexu stáří byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé
ČR v období 2001-2010. V následující tabulce je provedeno hodnocení podle předběžných údajů i definitivních (pro
srovnání).
Tabulka 76:
Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel
hodnocení
1
2
3
4
5
změna indexu
stáří 2001-2011
menší než 90%
90 - 104,9%
105 - 119,9%
132
120 - 134,9%
135 - 149,9%
6
7
150 - 164,9%
165% a více
Tabulka 77:
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
hodnocení
změna 1991změna
3.3.1991
26.3.2011p 1.3.2001
2011
2001-2011
definitivní
předběžné
109,6
107,2
114,8
84,4
113,0
94,9
102,7
78,5
115,6
104,2
114,9
98,6
87,9
117,6
114,9
88,6
85,4
72,1
78,9
66,7
106,2
73,4
78,3
34,2
77,4
81,1
106,8
92,8
103,4
113,5
98,1
120,5
60,2
49,6
55,5
40,9
67,5
63,0
63,7
48,0
54,4
63,9
80,1
83,8
52,9
77,7
65,9
70,7
128,3%
148,6%
145,5%
126,6%
106,4%
129,4%
131,2%
229,3%
149,2%
128,5%
107,6%
106,3%
85,0%
103,6%
117,2%
73,5%
182,0%
216,0%
206,9%
206,3%
167,5%
150,8%
161,2%
163,7%
212,5%
162,9%
143,5%
117,7%
166,1%
151,4%
174,4%
125,4%
4
6
5
4
2
4
4
7
6
4
2
2
1
2
3
1
4
5
5
4
3
4
4
7
5
4
3
3
1
2
3
1
(index stáří definován jako poměr počtu obyvatel 65+ /0-14 let, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)
Výsledná tabulka uvádí hodnocení vývoje věkové struktury v letech 2001-2013
Tabulka 78:
2013)
Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání (období 2001Změna indexu stáří 2001-2013 (r.2001=100%)
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
IS r. 2013
IS r. 2001
změna %
hodnocení
115,73
116,04
122,09
82,67
108,22
90,18
104,18
93,14
123,73
116,63
117,63
93,15
76,11
115,92
121,58
88,46
85,4
72,1
78,9
66,7
106,2
73,4
78,3
34,2
77,4
81,1
106,8
92,8
103,4
113,5
98,1
120,5
135,5%
160,9%
154,8%
124,0%
101,9%
122,9%
133,1%
272,1%
159,8%
143,8%
110,2%
100,4%
73,6%
102,1%
124,0%
73,4%
5
6
6
4
2
4
4
7
6
5
3
2
1
2
4
1
expertní
úprava
5
6
6
4
2
4
4
6
6
5
3
2
1
2
5
1
Předchozí
hodnocení
2012
(2011p)*
4
5
5
4
3
4
4
7
5
4
3
3
1
2
3
1
Rozdíl
hodnocení
r.2012 a r.
2014
-1
-1
-1
0
1
0
0
0
-1
-1
0
-1
0
0
-1
0
(index stáří definován jako poměr počtu obyvatel 65+ /0-14 let, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)
Zatímco u Olbramic je při podrobnějším rozboru možné hodnotit nepříznivý vývoj spíše jako náhodný výkyv,
a věková struktura je v obci příznivá, což se promítlo do expertního hodnocení – nepříznivá pozice Ostravy odráží
fundamentální demografické změny ve městě. U Vřesiny byl u expertní úpravy zohledněn druhý nejhorší stav indexu
stáří v celém SO ORP Ostrava. Vývojové veličině před stavovou (hodnocení vlastního ukazatele indexu stáří) byla
dána přednost pro její většinou menší zkreslení u menších obcí vznikající u stavové veličiny například lokací zařízení
sociální péče s množstvím osob v poproduktivním věku z širšího okolí (domovy důchodců, DPS). Rozdíly hodnocení
mezi definitivními a předběžnými výsledky jsou většinou pozitivní – Dolní Lhota, Šenov, Václavovice, u Ostravy
negativní, přitom je však nezbytné vnímat dominantní váhu Ostravy v rámci celého SO ORP.
Pro doplnění obrazu o diferenciaci věkové struktury je uveden i následující kartogram zobrazující podíl domácností
jednotlivců – seniorů na celkovém počtu hospodařících domácností (r. 2011), dokumentující územní rozložení v rámci
SO ORP ČR, stále ještě poměrně příznivé postavení SO ORP Ostrava jako celku.
133
Kartogram (zdroj: ČSÚ, sčítání r. 2011)
Demografická specifika SO ORP a obcí
V rámci tvorby ÚAP není potřebná a ani možná podrobná analýza všech demografických podmínek území, které mají
pro dané území různý význam. Na druhé straně by neměla být opomenuta významná specifika území, která mají na
soudržnost společenství obyvatel zásadní vliv a která je nezbytné zahrnout do výsledného expertního hodnocení
podmínek území.
V rámci území SO ORP Rýmařov jsou monitorována tato specifika:
- Vzdělanost
- Volební účast
- Střední délka života
- Kriminalita
Ad) Vzdělanost
Obecně a dlouhodobě platí, že region MS kraje vykazuje nižší úroveň vzdělanosti obyvatel v rámci srovnatelných
velikostních kategorií obcí. Z následující tabulky je patrné, že SO ORP Ostrava jako celek vykazuje vyšší zastoupení
obyvatel s vysokoškolským vzděláním a to jak ve srovnání s ČR tak i MS krajem. Tento stav je způsobem započtením
města Ostravy, kterou je však nutno srovnávat s podobnými městy. Například u města Brna je podíl osob s ukončeným
vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let je 25,1%, Olomouce 21,5%, Opavy 14,8%, tj. u všech
těchto měst je vyšší než u města Ostravy – 14,3%.
Nejpříznivější vzdělanostní charakteristiku obyvatel v rámci SO ORP Ostrava vykazuje poměrně neobvykle obec –
Vřesina. Město Ostrava zaujímá spíše středovou pozici, například i za Klimkovicemi. Suburbanizační atraktivita kvalita obytného prostředí je evidentně výrazným hodnotovým faktorem ovlivňujícím migraci vzdělanějších obyvatel.
Horší vzdělanostní struktura obyvatel je negativním faktorem ovlivňujícím jak soudržnost obyvatel území, tak
i nezaměstnanost v SO ORP Ostrava.
Tabulka 79:
Název územní
jednotky
Česká republika
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání
Podíl osob se vzděláním
Hodnocení podílu osob se zákl.
Podíl osob s ukončeným
základním (vč.
vzděláním
vysokoškolským
neukončeného) na populaci
vzděláním na populaci ve
Expertní
ve věku
věku 15 a více let (%)
korekce
15 a více let (%)
17,6
19,6
18,6
16,7
15,1
18,6
16,5
20,1
18,8
14,7
17,3
14,7
12,5
11,2
14,4
12,8
18,9
12,8
16,8
11,4
14,3
13,4
14,9
18,0
134
3
4
3
2
2
3
2
4
3
1
3
1
3
4
5
2
1
3
2
4
5
2
3
1
Název územní
jednotky
Podíl osob se vzděláním
základním (vč.
neukončeného) na populaci
ve věku
15 a více let (%)
Podíl osob s ukončeným
vysokoškolským
vzděláním na populaci ve
věku 15 a více let (%)
15,9
17,8
16,4
18,5
17,6
13,0
20,2
12,5
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Hodnocení podílu osob se zákl.
vzděláním
Expertní
korekce
2
3
2
3
2
3
1
3
(zdroj: ČSÚ, SLDB 2011)
Pro hodnocení vzdělanosti z hlediska hospodářského pilíře byl při hodnocení kladen důraz na podíl osob se
vzděláním základním (vč. neukončeného) na populaci ve věku 15 a více let, tj. osob obtížně uplatnitelných na trhu
práce.
Tabulka 80:
Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel
hodnocení
1
2
3
4
5
6
7
změna indexu stáří 2001-2011
menší než
15%
15,0 až
16,9%
17 až
18,9%
19 až
20,9%
21 až
22,9%
23 až
24,9%
25% a více
Z dat po korekci (po zohlednění velmi nízkého podílu Vš vzdělaných osob v Ostravě a váhy města na celkové
populaci) je patrné, že vzdělanostní struktura SO ORP Ostrava jako celku zaostává, poměrně příznivá je
v jednotlivých obcích, nejlepší u Vřesiny a Horní Lhoty.
Ad) Střední délka života obyvatel
Mezi sociodemografické ukazatele, ale i nepřímé ukazatele hygieny životního prostředí může být zařazen
ukazatel střední délky života či přesněji naděje dožití mužů a žen, který je dostupný za správní obvody ORP.
V letech 2007-2011 poskytuje srovnatelné údaje pro celou ČR. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel
odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x letá osoba pokud se nezmění
podmínky (řád) vymírání.
Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je tvrzení, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací
je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů. V zásadě se
uvádějí tři hlavní skupiny faktorů – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní
činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a vliv vlastního životního prostředí. Význam životního prostředí jako
faktoru je odhadován max. na 1/3, spíše však nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních a severozápadních
Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé
žijící v úplných rodinách a ve velkých městech (s dostupnější a kvalitnější zdravotní péčí).
Pozice SO ORP Ostravy je z hlediska naděje dožití obyvatel nepříznivá až velmi nepříznivá. V rámci
Moravskoslezského kraje se jedná o 179. místo v rámci 206 SO ORP v ČR. V následující tabulce jsou vybrané SO
ORP a SO ORP s nejlepšími a nejhoršími hodnotami naděje na dožití, řazené podle průměrné hodnoty skupiny muži
a ženy 0 let. Naděje na dožití mezi muži a ženami se přitom regionálně liší. Například SO ORP Kravaře zaujímá
v Moravskoslezském kraji nejlepší pozici, lepší než rekreačně atraktivní území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (105.
pozice). Z hlediska bydlení atraktivní Frýdlant nad Ostravicí – má výrazně podprůměrnou, nepříznivou 169. pozici,
horší než např. SO ORP Havířov.
Tabulka 81:
Naděje dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO
ORP) a Praze v období 2007-2011
SO ORP
Muži
Ženy
Pořadí z 206 SO ORP
0
45
65
0
45
65
věk
Nové Město nad Metují
Kuřim
Hradec Králové
Praha
Brno
Bystřice pod Hostýnem
Olomouc
Kravaře
Rožnov pod Radh.
Frenštát pod Radh.
Frýdek-Místek
Opava
77,4
76,7
76,5
76,5
75,8
73,2
75,2
74,8
74,0
74,2
73,8
73,9
33,8
34,0
32,9
32,8
32,4
30,5
31,9
31,1
30,6
30,8
30,6
30,3
17,3
17,6
16,2
16,4
16,4
14,7
16,0
14,7
15,2
14,7
15,0
14,7
83,4
82,3
81,7
81,4
81,8
84,3
81,2
80,4
81,0
80,4
80,6
80,0
135
39,1
38,2
37,5
37,2
37,6
40,7
37,1
35,9
36,8
36,3
36,5
35,9
20,6
19,9
19,4
19,3
19,8
22,8
19,3
17,8
19,0
18,3
18,9
17,9
1
2
6
7
9
10
36
72
78
104
113
135
SO ORP
věk
Jablunkov
Hlučín
Ostrava
Krnov
Rýmařov
Vítkov
Karviná
Bohumín
Orlová
Rumburk
Kadaň
Bílina
0
Muži
45
65
0
72,8
73,1
72,6
72,8
73,2
71,3
71,7
71,0
70,6
71,7
70,9
70,9
29,5
29,7
29,5
29,8
29,6
27,9
28,6
28,1
28,2
29,3
28,4
28,1
14,3
14,2
14,6
14,9
14,5
13,0
13,6
14,1
13,6
14,4
13,2
13,6
80,4
79,7
79,6
79,3
77,9
78,8
78,3
78,5
78,2
77,1
77,4
76,3
Ženy
45
36,2
35,7
35,7
35,5
34,5
35,1
34,6
34,8
34,4
33,7
34,0
32,9
65
18,2
18,3
18,5
18,0
17,5
17,5
17,5
17,6
17,1
16,8
16,6
15,7
Pořadí z 206 SO ORP
151
163
179
180
192
197
198
201
203
204
205
206
(zdroj: ČSÚ, pořadí určeno podle průměru muži a ženy 0 let)
Interpretace prezentovaných hodnot není zdaleka jednoduchá. Na první pohled se nabízí hypotéza, že nižší naděje
na dožití je u SO ORP Ostravy je ovlivněna nepříznivým životním prostředím, částečně pak horší vzdělanostní
strukturou obyvatel (tj. vlastními specifiky chování populace), dále pak nepříznivými pracovními podmínkami
u části zaměstnanců. Je na škodu, že tyto cenné výstupy ČSÚ nejsou dále podrobněji odborně vyhodnocovány jak
s ohledem na očištění například od vlivu vzdělanostní struktury, tak zejména nejsou v podrobnosti za obce. Podobně
jako u řady dalších ukazatelů (zejména nezaměstnanosti) existuje potřeba prohloubení odborné interpretace, která by
velmi pravděpodobně vedla k přesnějšímu vnímání těchto problémů v jednotlivých územích, lepší lokalizaci skutečně
postižených území, identifikaci významu jednotlivých faktorů.
Ad) Volební účast
Volební účast občanů v jednotlivých druzích voleb a obcích je výrazně diferencovaná. Je otázkou, nakolik je odrazem
soudržnosti obyvatel území, specifické sociální situace (například u větších měst) či lepšího kontaktu obecních
zastupitelstev s občany u menších obcí. Tradičně vysoký zájem je o volby do poslanecké sněmovny, menší pak do
obecních zastupitelstev, nejmenší do senátu. Výrazně nižší volební účast v obcích SO ORP Ostravy jako celku je
z územního hlediska způsobená velmi nízkou volební účastí ve městech Ostravě a omezeně i Vratimově. Na
druhé straně je patrná vysoká volební účast při volbách do obecních zastupitelstev například v Čavisově a u řady
menších obcí.
Tabulka 82:
Volby
Ukazatel
Rok
ČR
Moravskoslezský kraj
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Volební účast v obcích SO ORP Rýmařov a širší srovnání
Do poslanecké sněmovny ČR r.2013
Do obecních zastupitelstev r. 2010
Hlasující voliči
Účast voličů v %
Hlasující voliči
Účast voličů v %
2013
5 010 944
557 282
145 263
328
835
439
2 307
322
128 829
1 506
3 251
1 057
1 092
3 461
1 530
306
2013
59,48
55,48
54,05
77,00
71,37
65,92
64,59
61,45
52,91
67,81
64,56
68,11
69,47
59,88
67,49
61,94
2010
4 078 052
588 502
101 864
310
703
423
1 762
268
88 532
1 230
2 409
934
960
2 641
1 351
341
2010
48,50
58,19
37,10
75,98
62,71
69,80
52,13
53,82
35,39
57,02
49,55
64,02
64,95
46,10
60,94
72,09
(zdroj: ČSÚ)
Ad) Kriminalita
Statistické údaje o úrovni kriminality v ČR jsou dostupné pouze za jednotlivé okresy nikoliv SO ORP nebo obce.
O úrovni kriminality vypovídá zejména údaj o počtu zjištěných trestných činů spáchaných na 1000 obyvatel. Územní
jednotkou s nejvyšší úrovní kriminality na 1000 obyvatel je dlouhodobě Praha (58 trestných činů/1000 obyvatel),
následuje okres Ostrava (52 trestných činů/1000 obyvatel), s odstupem třetí je pak Brno (42 trestných činů/1000
obyvatel) - vše pro rok 2012. Zjevnou skutečností je, že významnou roli v úrovni kriminality hraje velikost města, jeho
obslužné funkce, atraktivita. Kriminalita roste s urbanizací území. Současně je patrné, že okresy Ústeckého
136
a Moravskoslezského kraje s vysokou nezaměstnaností patří k okresům s vyšší úrovní kriminality. Nejnižší úroveň
kriminality vykazují okresy Jihomoravského kraje, zejména okresy Uherské Hradiště a Hodonín (14 trestných
činů/1000 obyvatel). Interpretace územní diferenciace kriminality je nesnadná, je však skutečností, kterou je potřeba
vnímat při celkovém hodnocení soudržnosti obyvatel území.
Sídelní struktura a vybavenost území
Sídelní struktura regionu, druh a intenzita vazeb, dělba funkcí jednotlivých sídel do značné míry předurčují rozvoj
celého regionu i jednotlivých obcí. Z hlediska sídelní struktury regionu je tak formován rozvojový potenciál sídel,
obcí. Je otázkou nakolik stávající funkce sídel (obytná, obslužná, výrobně-podnikatelská, rekreační) využívají tento
potenciál, jsou v souladu s vývojem potenciálu území (stavem základních pilířů – sociálního, hospodářského
a životního prostředí).
Pro sídelní strukturu celého SO ORP Ostrava, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota
osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními předpoklady (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího
rozvoje). Značná část území je pokryta zbytky tradiční rozptýlené zástavby s vysokými nároky na infrastrukturu
(nízkou urbanistickou efektivností zástavby). SO ORP Ostrava s hustotou zalidnění cca 1000 obyvatel/km2 je výrazně
urbanizovaným - městským správním obvodem. V rámci širšího území však není ojedinělým územím – viz například
SO ORP v okrese Karviná (zejména funkčně provázaný SO ORP Havířov).
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, výrobní, a obslužná (ve městech), dopravní, omezeně
i rekreační. Otázkou je nakolik se projeví suburbanizační tendence měst (zejména Ostravy) v širším okolí v kombinaci
s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice, Mošnov). Tyto širší vazby na okolí vytvářejí další příležitosti jejich
rozvoje, mnohdy však i omezení (přenos nezaměstnanost – z okresu Karviná, negativní vlivy na životní prostředí)
Tabulka 83:
Ukazatel
SO ORP
obcí
Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší srovnání
Počet
obyvatel na
katastry / výměra
km2/
2
katastrů částí
obec
km
obec
Obyvatel Obec část.o. km2
Ostrava
Havířov
Hlučín
Kravaře
Opava
Bruntál
Frýdek-Místek
Krnov
13
5
15
9
41
31
37
25
53
13
18
9
85
52
54
67
MSK
ČR
13,6
30,5
27,9
63,0
55
15
18
14
89
56
52
63
4,08
2,60
1,20
1,00
2,07
1,68
1,46
2,68
průměr ORP
28,3
2,3
73,0
2,5
332
88
165
101
567
630
480
574
25,50
17,64
11,02
11,18
13,83
20,31
12,98
22,98
328 323
92 319
40 224
21 324
101 758
38 013
110 532
41 680
25 256
18 464
2 682
2 369
2 482
1 226
2 987
1 667
5 970
6 155
2 235
1 523
1 143
679
2 126
662
990
1 047
243
212
179
60
230
73
246,7
382,3
19,2
15,4
55754,6
45216,3
4 089
1 682
1 972
698
226
133
(Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ, data pro rok 2012, vlastní výpočty)
JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
Z následující tabulky je patrný dominantní význam města Ostravy pro celý správní obvod SO ORP. Spádová
oblast města Ostravy z hlediska pohybu za prací a do škol je mnohem větší – přesahuje na většinu území okresu
Karviná, dále pak do okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek - Místek. Vymezení spádových regionů závisí jak na
zvolených kritériích, tak i změnách v území (trasování dálnice) či jiných faktorech (rostoucí mobilita obyvatel
a preference bydlení v kvalitním obytném prostředí).
Pro vývoj jednotlivých obcí má značný význam jejich vybavení. Zejména pokrytí sítí základních škol je tradičně
chápáno jako velmi významný faktor pro rozvoj sídla, jeho kulturně společenskou identitu. Z tohoto pohledu je
zajímavé, že například Horní Lhota s chybějící základní vybaveností (škola, zdravotní zařízení, pošta) vykazuje
dlouhodobě (od r. 1991) nejvyšší dynamiku růstu. V podmínkách SO ORP Ostrava s vysokou hustotou osídlení,
malými vzdálenostmi mezi sídly se tak ukazuje, že vlastní vybavenost sídel nemusí být výraznějším omezením jejich
rozvoje. Obce v suburbanizačním prstenci, zejména však v rámci SO ORP Ostravy vykazují velkou míru dělby funkcí
se svým okolím.
Tabulka 84:
Sídelní struktura a vybavenost obcí
Částí Katastrální Výměra
Obyvatel
Obyvatel
obce
území
ha
km2
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
1
1
1
4
2
1
1
1
1
1
411
536
484
1 464
538
523
1 429
788
4 319
664
OSTRAVA
37
39
21 422
297 421
127
266
163
295
123
obec
obec
obec
město
obec
statutární
1 388
město
137
Pošta
Matrika
Škola
Zdravotní
zařízení
0
1
0
1
0
0
0
0
1
0
0
*
0
1
*
1
1
1
1
0
20
10
18
21
Částí Katastrální Výměra
Obyvatel
Obyvatel
obce
území
ha
km2
Stará Ves nad
O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Pošta
Matrika
Škola
Zdravotní
zařízení
2
2
1 879
2 707
144
obec
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
2
1
1
1 663
568
1 166
1 414
865
740
6 139
1 907
1 997
6 966
2 847
616
369
336
171
493
329
83
město
obec
obec
město
obec
obec
1
0
1
1
1
0
1
1
1
1
1
0
1
*
1
1
*
*
1
1
1
1
1
0
(Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ)*Základní škola 1-5. ročník
Občanské vybavení, podle § 2 odst. 1 písm. k) bod 3. zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, zahrnuje stavby,
zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby,
kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Pod službami občanského vybavení v souladu se zněním stavebního
zákona je tedy třeba rozumět služby poskytované subjekty, jako jsou např.:
• školy všech typů včetně mateřských škol,
• sportovní zařízení, tělovýchovné jednoty,
• ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy,
• nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska,
• kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně,
• správní úřady, pošty.
Základní informace o jednotlivých druzích kapacit občanského vybavení poskytuje ČSÚ v rámci městské a obecní
statistiky (MOS) http://vdb.czso.cz/mos/. Analýzu fungování a alokace těchto zařízení hodnotí oborové dokumenty,
zejména pak komunitní plány obcí, prognózy vývoje školství, strategické rozvojové dokumenty obcí a měst. Tyto
dokumenty je nezbytné přiměřeně promítat do ÚPD, územní plány a ani ÚAP je nemohou nahrazovat,
zjednodušené názory na vybavenost obcí by mohly být značně zavádějící. Například prognózy vývoje potřeby
kapacit se v jednodušších případech odvíjejí z postupových tabulek jednotlivých škol a počtu narozených dětí,
z dlouhodobějšího hlediska pak i z úvah o vývoji počtu obyvatel v obcích a prognózy počtu narozených dětí s ohledem
na věkovou strukturu obyvatel a korekce migrací.
Potřeba kapacit byla v minulosti určována „směrnými čísly“, v současnosti jsou různé pomocné ukazatele užívány
zejména v oblasti komunitního plánování obcí (potřeby sociálně zdravotních zařízení v obcích).. Většina rozhodnutí
o potřebě kapacit je přijímána na politické úrovni, na základě odborných dokumentů.
Pro kapacitní výhledy těchto zařízení jsou v obcích SO ORP Ostrava rozhodující 2 faktory:
• tlak na pokles počtu obyvatel v budoucnosti, zejména dětí, promítající se do poklesu potřeby školských
kapacit, nedostatek školek kulminoval v současnosti a jeho opakování je u větších obcí málo pravděpodobné,
u obcí s růstem počtu obyvatel je nutno celou situaci ve školství odborně prověřit,
• stárnutí obyvatel, promítající se diferencovaně do rostoucích potřeb komunitních a zdravotních systémů,
zvýšené potřeby jsou patrné, zejména v zástavbě sídlišť s vysokou sociální individualizací života a absencí
rodinného života.
Rozsah občanského vybavení obcí SO ORP Ostrava je možno hodnotit jako dlouhodobě stabilizovaný, pod tlakem
poklesu počtu obyvatel, procesů jeho stárnutí a individualizace rodinného života. Úplná absence základního
občanského vybavení není v žádné obce ( základní škola však chybí u 2 obcí). To je jistě omezujícím faktorem
rozvoje obce, který však plyne zejména z velikosti obce a obecného tlaku na efektivnost těchto zařízení (viz například
tlak na rušení pošt v malých obcích). Situace je přitom výrazně lepší u obcí, kde jsou provozovány základní školy 1. až
5. ročník.
V rámci zpracování ÚPD je vždy nezbytné prověřit aktuální situaci z dostupných zdrojů, zejména s ohledem na
aktuální stav komunitního plánování v konkrétní obci, potřeby obce formulované politický či občanským
zastoupením obyvatel obce. Komunitní plány zohledňují jak potřebu kapacit, tak i záměry jejich dalšího rozvoje.
Praktickou otázkou je, kam má podpora občanského vybavení až sahat, zejména u smíšených systémů z hlediska
podpory podnikání a rovnosti konkurenčních subjektů.
Prognóza vývoje počtu obyvatel
Z hlediska vlastního územního plánování je velmi potřebným podkladem stanovení reálných možností dalšího
vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava. Z této prognózy je nezbytné vyjít při bilanci
přiměřeného návrhu nových ploch pro obytnou zástavbu - bydlení, návrhu technického vybavení a posuzování
vybavenosti obce.
Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona –
znění § 53 odst. 5 uvádějící, že součástí odůvodnění územního plánu je mimo jiné i vyhodnocení potřeby vymezení
zastavitelných ploch a dále § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu
vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových
138
zastavitelných ploch.“ Výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu, jeho změny, nemůže být proveden bez
vyhodnocení potřeby vymezení zastavěných ploch, kterou komplexně odráží bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro
období předpokládané platnosti územního plánu.
Metodický pokyn MMR ČR (srpen 2008) řešící Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení
potřeby vymezení zastavitelných ploch v územním plánu uvádí rámcové řešení stanovení potřeby zastavitelných ploch,
u kterého je předpokládáno využití dílčích odborných analýz. Jednou ze zásadních je analýza demografického vývoje
a změn počtu domácností. Analýza demografického vývoje logicky vyúsťuje v prognózu vývoje počtu obyvatel.
V následující tabulce je uvedena rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava
ve výhledu cca 15 let (očekávané platnosti územních plánů), ve třech variantách.
U menších obcí je možné předpokládat, že prognózy jsou vždy problematičtější – méně spolehlivé, ohroženy
náhodnými vnitřními i vnějšími vlivy. Proto u menších obcí je možné předpokládat i uplatnění optimističtějších
prognóz. Aplikace prognóz v praxi územního plánování je reálně omezena absencí vazeb vývoje počtu obyvatel
a bytové výstavby na prahové hodnoty, zejména u infrastruktury. Vyvolané a podmiňující investice v území
nevykazují lineární změnu nákladů a jejich posouzení z hlediska urbanistické ekonomie je stále málo časté
a problematické.
V případě jejich použití pro bilance v rámci územního plánu je nezbytné tyto prognózy dále aktualizovat a zpřesnit,
zdůvodnit jejich výraznější změny. Počet obyvatel v roce 2012 a 2013 klesnul v průměru za celé SO ORP o více než
1500 za rok. Obecně vývoj směřuje spíše k pesimistické variantě, vývoj je však z hlediska jednotlivých obcí výrazně
diferencovaný. Některé, zejména malé obce mohou překonat i optimistickou variantu (Horní Lhota, Olbramice).
Aktualizace prognózy je doporučena v rámci aktualizace ÚAP v r.2016. V posledním sloupci je uvedena základní
vývojová tendence obcí. U všech obcí mimo vlastní Ostravy je tendence příznivá. Na druhé stravě je však nezbytné
vnímat, že váha Ostravy je tak velká, že se promítne do poklesu počtu obyvatel za celý SO ORP i v rámci MS kraje.
Tabulka 85:
Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel
Skutečnost
Prognóza - rok 2027
26.3.2011p
pesimistická
reálná
optimistická
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
10 562 214
1 236 028
332 433
516
1 376
746
4 170
645
302 456
2 631
5 976
1 818
1 872
6 890
2 751
586
10 645 000
1 229 000
319 000
540
1 410
790
4 270
680
288 000
2 680
6 120
1 900
1 940
7 000
2 850
600
10 728 000
1 222 000
322 000
560
1 450
830
4 370
710
290 000
2 720
6 260
1 980
2 010
7 110
2 960
610
10 894 000
1 207 000
325 000
600
1 520
910
4 570
780
292 000
2 810
6 550
2 140
2 140
7 320
3 170
630
Tendence
mírný růst
mírný pokles
pokles
růst
růst
růst
růst
růst
výrazný pokles
mírný růst
mírný růst
růst
růst
mírný růst
růst
mírný růst
(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ)
Tabulka 86:
výsledky
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel
Obyvatel - SLDB 26.3.2011
předběžné
definitivní
předběžné
definitivní
10 562 214
1 236 028
332 433
516
1 376
746
4 170
645
302 456
2 631
5 976
1 818
1 872
6 890
10 436 560
1 205 833
326 018
514
1 376
770
4 165
644
296 222
2 559
6 013
1 860
1 861
6 742
10 728 000
1 222 000
322 000
560
1 450
830
4 370
710
290 000
2 720
6 260
1 980
2 010
7 110
139
x
1 190 000
316 330
560
1 450
850
4 370
710
285 000
2 650
6 250
2 000
2 010
6 960
Tendence
mírný růst
mírný pokles
pokles
růst
růst
růst
růst
růst
pokles
mírný růst
mírný růst
růst
růst
mírný růst
výsledky
Obyvatel - SLDB 26.3.2011
předběžné
definitivní
Vřesina
Zbyslavice
2 751
586
předběžné
definitivní
2 693
599
2 960
610
2 900
620
Tendence
růst
mírný růst
3.2.7.1 Shrnutí – demografické a sociální podmínky
Vývoj počtu obyvatel je z dlouhodobého hlediska v SO ORP Ostrava jako celku nepříznivý. Tento nepříznivý
vývoj pokračoval i v posledních dvou letech. Rozhodující vliv na tuto skutečnost má vývoj ve městě Ostravě, která se
podílí na počtu obyvatel SO ORP Ostrava cca 90%. U zbylých obcí je vývoj počtu obyvatel příznivý, což je dáno
zejména suburbanizačním tlaky města. Možnosti vývoje počtu obyvatel se dlouhodobě zhoršují, zejména vlivem
přirozené měny (počet zemřelých je větší než počet narozených). U města Ostravy je reálné očekávat další pokles
počtu obyvatel, růst u ostatních obcí je dále možný, avšak diferencovaně podle podmínek jednotlivých obcí, což
je nezbytné zpřesnit v rámci zpracování a aktualizací ÚPN obcí.
Diferencovaným problémem je zhoršování věkové struktury obyvatel jednotlivých obcí, nejhorší vývoj a stav je
vykazován u města Ostravy a obce Vřesiny. Očekávaný vývoj – obecný trend stárnutí obyvatel je nezbytné promítat do
ÚPN zejména v souladu s komunitním plánováním obcí.
Občanské vybavení obcí v SO ORP jako celku je na dobré úrovni, blízkost města Ostravy a poměrně dobré
dopravní podmínky většiny území umožňují využívat i vybavení tohoto města, které má mnohdy nadregionální
charakter: Výrazným trendem alokace a rozvoje občanského vybavení je tlak na jeho ekonomickou efektivnost,
přičemž u nekomerčního vybavení mají výrazný vliv politická rozhodnutí, především na úrovni obcí. Odborným
podkladem pro tato rozhodnutí jsou obvykle specializované studie a koncepce, které je nezbytné přiměřeně promítat
i v rámci systému územního plánování (například koncepce rozvoje školství). Školství hraje stále velmi důležitou roli
při fungování především menších obcí.
Nepříznivou skutečností s vazbou na kvalitu životního prostředí je nízká střední délka života v SO ORP Ostrava,
která je však ovlivněna i mnoha dalšími faktory (např. nízkou úrovní vzdělanosti obyvatel, která determinuje životní
styl) a jejíž interpretace je omezena i nedostatečným stavem podkladů v této oblasti.
Nejvýraznějším problémem sociálního vývoje, s výraznými dopady do soudržnosti obyvatel území, je vznik
vyloučených lokalit a problémy s provozem ubytoven, koncentrující se na území města Ostravy. Velmi vysokou
úroveň vykazuje v rámci okresu Ostrava i kriminalita, která je do značné míry determinována velikostí města.
Dlouhodobě a diferencovaně roste i počet obyvatel bydlících mimo byty. Řešení těchto problémů je v rámci systému
územního plánování velmi omezené.
3.2.8
Bydlení – obsahuje jev (116)
Vývoj počtu bytů v území do značné míry odráží jeho rozvojové možnosti a široce pojatou atraktivitu z hlediska
bydlení. Problémem je skutečnost, že tzv. trvale obydlené byty tvoří pouze část celého systému bydlení. Rozsah
prvního (trvalého=obvyklého) a druhého bydlení je obvykle možné došetřit až při zpracování územního plánu.
Hlavní cíl:
• Stanovení přiměřené potřeby bytů - ploch pro bydlení v obcích (komponentní metodou – bilancující
odpad bytů, pokles zalidněnosti bytů a změnu počtu obyvatel, zohledňující základní specifika obcí – například
tradici rozptýlené zástavby).
Vedlejší cíle:
• vývoj bydlení (intenzita bytové výstavby a změna počtu bytů),
• kvalita bydlení (struktura bydlení, podmíněno výsledky sčítání 2011),
• ekonomická charakteristika bydlení (ceny pozemků a bytů),
• úplná bilance systému bydlení v obcích (podmíněno výsledky sčítání 2011),
• urbanistická ekonomie využití území.
Dostupná data
Částečně sčítání 2011 (ne všechny data byly v roce 2012 k dispozici v podobě definitivních údajů), dokončené byty
včetně roku 2011 - průběžná evidence.
Kvalita dat
Kvalita dat je omezena celou řadou skutečností (v současnosti nelze plně rozlišit první=obvyklé=trvalé a druhé bydlení
v řešeném území, v evidenci bytů existuje řada problémů, které jsou popsány i s ohledem na definitivní výsledky
sčítání 2011) a zásadní změnu definování dat).
Interpretace dat
Značné problémy představuje zejména stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení a interpretace cen pozemků,
bydlení na úrovni obcí. V případě malých a atraktivních obcí by měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména
u obcí v suburbanizačních územích měst.
140
Možnost došetření
Cen pozemků a bytů – náročné na prostředky a interpretaci zjištěných dat.
Závěry: Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat rámcový návrh potřeby ploch, který by pak na úrovni
územních plánů byl upřesněn s ohledem na prohloubení znalosti o území.
Dlouhodobý vývoj bydlení v SO ORP Ostrava
Omezení využitelnosti dat je dáno novým charakterem předběžných a definitivních dat ve sčítání 2011, podobně jako
v datech o obyvatelstvu. Definitivní výsledky sčítání vykazují výrazně vyšší počet obydlených bytů než
předběžné, u počtu obyvatel je tomu obvykle naopak. To vede k naprosto odlišnému hodnocení vývoje
zalidněnosti bytů. Pokud srovnáme relativní rozdíly u dat o obyvatelstvu a bytech, pak je patrná mnohem vyšší
(několikanásobná) relativní odchylka dat o obydlených bytech v rámci ČR. Absolutní odchylka – 6287 bytů u města
Ostravy (v rámci prvního bydlení podle předběžných a definitivních výsledků sčítání) již není malá, zanedbatelná
v rámci bilancí. Největší relativní odchylka je vykazována u Horní Lhoty (-7,8%), avšak se jedná o zápornou
odchylku, což je obtížně interpretovatelné.
Tabulka 87:
Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle
definitivních a předběžných výsledků sčítání
Výsledky sčítání 26.3.2011
Rozdíl
definitivní
předběžné
bytů
relativní odchylka
ČR
4 104 635
MSK
480 158
SO ORP Ostrava
138 630
Čavisov
180
Dolní Lhota
516
Horní Lhota
244
Klimkovice
1 522
Olbramice
206
Ostrava
127 641
Stará Ves n. O.
979
Šenov
2 120
Václavovice
648
Velká Polom
669
Vratimov
2 724
Vřesina
966
Zbyslavice
215
(zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r. 2011, vlastní výpočty)
3 894 210
460 513
132 208
178
516
263
1 485
200
121 354
959
2 069
629
669
2 686
985
215
210 425
19 645
6 422
2
0
-19
37
6
6 287
20
51
19
0
38
-19
0
5,1%
4,1%
4,6%
1,1%
0,0%
-7,8%
2,4%
2,9%
4,9%
2,0%
2,4%
2,9%
0,0%
1,4%
-2,0%
0,0%
Poznání dlouhodobého vývoje bydlení je klíčem pro přesnější stanovení potřeby bytů v budoucnosti. I přes omezení
přesnosti vstupních dat v oblasti bydlení je pro analýzu možné použít zejména relativní – změnové ukazatele
k hodnocení vývoje bydlení v území SO ORP Ostrava.
Následně jsou v textu kapitoly zařazeny dvě tabulky vývoje počtu obydlených bytů – první tabulka podle předběžných
výsledků zachovává „kontinuitu“ obydlených bytů, druhá používá definitivní výsledky sčítání (obvykle obydlené
byty). Obě jsou jednotně vyhodnoceny.
Z první tabulky je patrné, že počet bytů od roku 2001 v MSK i SO ORP Ostrava klesá. Z druhé tabulky, že naopak
roste. Druhá tabulka přináší mnohem reálnější pohled na vývoj systému bydlení. Toto tvrzení se opírá zejména
o interpretaci následující tabulky vývoje zalidněnosti bytů. Pokud by byly věrohodné předběžné výsledky sčítání,
znamenalo by to zastavení poklesu zalidněnosti bytů v ČR. Zalidněnost bytů je přitom základní dlouhodobou tendencí
systému bydlení, právě tento argument zásadním způsobem omezuje využití těchto dat.
Tabulka 88:
sčítání
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Vývoj zalidněnosti bytů
3.3.1991
2,78
2,83
2,62
3,24
2,70
3,03
2,89
3,06
2,60
2,86
2,98
Zalidněnost bytů – obyvatel na byt
1.3.2001
26.3.2011p
2,67
2,70
2,49
3,16
2,59
2,94
2,80
2,94
2,47
2,76
2,86
141
2,71
2,68
2,51
2,90
2,67
2,84
2,81
3,23
2,49
2,74
2,89
26.3.2011d
2,54
2,51
2,35
2,86
2,67
3,16
2,74
3,13
2,32
2,61
2,84
sčítání
Zalidněnost bytů – obyvatel na byt
1.3.2001
26.3.2011p
3.3.1991
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
3,13
2,87
2,72
2,81
2,99
2,98
2,72
2,58
2,70
2,77
26.3.2011d
2,89
2,80
2,57
2,79
2,73
2,87
2,78
2,48
2,79
2,79
Přechod na metodiku sčítání obyvatel a bytů podle obvyklého bydliště představuje zásadní pozitivní inovací v oblasti
bydlení z hlediska výstupů ČSÚ, kterou je nezbytné promítnout i územně plánovací praxe – především při tvorbě
územních plánů.
Příčiny poklesu velikosti zalidněnosti bytů:
- Pokles průměrné velikostí domácností (hlavní faktor), především růst podílu jednočlenných domácností (starých
osob, rozvedených osob ale stále častěji i samostatně bydlících jednotlivců – „singles“). Ve velkých evropských
městech podíl jednočlenných domácností dosahuje 50% a dále roste, s podobným trendem je nutno uvažovat
postupně i v ČR a řešeném území. I českým sídlištím "hrozí" v budoucnu situace, že každý druhý byt bude užíván
pouze 1 osobou a to ne trvale, část těchto osob bude mít k dispozici více než 1 bydlení.
- Tlak na pokles soužití cenzových domácností (cenzovou domácnost je možno zjednodušeně definovat jako
jednotlivce nebo domácnost, která by měla mít nárok na samostatné bydlení). Posuzování vývoje tohoto ukazatele
není v současnosti jednoznačné a je i otázkou, zda např. soužití jednočlenné a dvoučlenné domácnosti v bytě 3+1
je "nežádoucím" jevem. Soužití cenzových domácností kromě nevýhod má i své klady - např. posiluje sociální
vazby ve společnosti a snižuje nároky na sociálně zdravotní služby. Pokles soužití domácností je tak spíše
okrajovým faktorem, vycházející i z unikátní (pouze v ČR) konstrukce cenzových domácností, která se jeví jako
překonaná.
- Růst úrovně bydlení - i po r. 1989 dochází v ČR k dalšímu růstu úrovně bydlení. Přes mnohdy opačná tvrzení,
roste v ČR i regionu kvalita bydlení a i ukazatele obytné plochy a celkové plochy bytů připadající na 1 obyvatele.
Roste i počet bytů na 1000 obyvatel (ČR v tomto základním - nepříliš přesném ukazateli dosahuje nadprůměrné
evropské úrovně), „neočekávaně“ roste i rozsah druhého bydlení (ČR zde dosahuje špičkové světové úroveň).
V posledních letech je tento růst založen na rozsáhlém hypotéčním financování s výraznými sociálně
ekonomickými riziky (pokles cen nemovitosti, které jsou pro většinu drobných vlastníků i formou úspor na stáří).
- Vývoj sociálních dávek na bydlení (zejména příspěvku na nájemné, který v posledních letech roste v návaznosti na
deregulaci nájemného) rozšiřuje vstup potencionálních nebydlících nízkopříjmových domácností do systému
bydlení a vytváří novou poptávku po bydlení, po dalších bytech.
Z předposlední tabulky pracující s definitivními výsledky sčítání je patrné, že přináší výrazně pozitivnější obraz vývoje
systému bydlení v ČR v období let 2001-2011. Počet bytů mírně roste v SO ORP Ostrava i přes skutečnost, že
počet obyvatel tohoto území poklesl o více než 17,5 tis. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně
bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr
výhledových potřeb bytů i v obcích regionu.
Pro hodnocení vývoje počtu obydlených bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK),
hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem
na vývoj v celé ČR. Expertní výsledná korekce nebyla použita u žádné obce.
Tabulka 89:
Hodnocení
změna počtu bytů
2001-2011
Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů
1
2
3
4
5
20% a více*
10 až 19,9%
5 až 9,9%
0 až 4,9%
-4,9% až
-0,1%
6
7
-9,9% až -5%
menší než
-10%
*Nutno zvažovat zde růst není nadměrný, zejména u rekreačních, ale i příměstských obcí.
Tabulka 90:
Sčítání
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
Obydlené byty
Změna
Hodnocení
26.3.2011d 26.3.2011p
1.3.2001 2001-2011p 2001-2011d předběžné
definitivní
4 104 635
3 894 210
3 827 678
101,74%
107,24%
3
3
480 158
460 513
468 748
98,24%
102,43%
4
4
138 630
132 208
138 156
-4,31%
0,34%
5
4
180
178
138
28,99%
30,43%
1
1
516
516
474
8,86%
8,86%
3
3
244
263
199
32,16%
22,61%
1
1
1 522
1 485
1347
10,24%
12,99%
2
2
206
200
174
14,94%
18,39%
2
2
142
Sčítání
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Obydlené byty
Změna
26.3.2011d 26.3.2011p
1.3.2001 2001-2011p 2001-2011d
127 641
121 354
128388
-5,48%
-0,58%
979
959
888
8,00%
10,25%
2 120
2 069
1892
9,36%
12,05%
648
629
501
25,55%
29,34%
669
669
590
13,39%
13,39%
2 724
2 686
2505
7,23%
8,74%
966
985
865
13,87%
11,68%
215
215
195
10,26%
10,26%
Hodnocení
předběžné
definitivní
6
5
3
2
3
2
1
1
2
2
3
3
2
2
2
2
Pro hodnocení podílu nájemních bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota
1 – nejpříznivější, 4- průměrný, 7 velmi nepříznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na stav v celé ČR.
Expertní výsledná korekce hodnocení byla použita u Ostravy s ohledem na sociální problémy v oblasti bydlení.
Tabulka 91:
hodnocení
Podíl nájemních bytů
Tabulka 92:
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů
1
2
3
4
menší než
15%
15 až 19,9%
20 až 24,9%
25 až 29,9%
5
30 až 34,9%
Podíl nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
Podíl nájemních
Obydlené byty
Nájemní byty
Hodnocení
bytů z
2011
2011
SLDB 2011
obydlených bytů
4 104 635
138 630
180
516
244
1 522
206
127 641
979
2 120
648
669
2 724
966
215
920 405
22,42%
43 834
4
8
11
116
4
43 069
40
145
8
21
371
29
8
4
31,62%
2,22%
1,55%
4,51%
7,62%
1,94%
33,74%
4,09%
6,84%
1,23%
3,14%
13,62%
3,00%
3,72%
5
1
1
1
1
1
5
1
1
1
1
1
1
1
6
7
35 až 39,9%
40% a
více
Expertní úprava
2014
4
5
5
1
1
1
1
1
6
1
1
1
1
1
1
1
Po roce 1990 dlouhodobě roste podíl obyvatel - bydlení mimo byty. Toto bydlení má řadu podob. Od poměrně
komfortního bydlení v některých zařízeních (penziony pro důchodce), mnohdy v zásadě standardního bydlení
v rekreačních chalupách a chatách (mimo byty a zařízení), až po nekvalitní bydlení (ubytovny, holobyty, objekty
nevhodné pro bydlení) a nejproblémovější formu - bezdomovectví.
Definice bydlení mimo byty podle ČSÚ:
Osoby v zařízeních jsou osoby s místem obvyklého pobytu ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných
zařízení sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců,
penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže,
internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.).
Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby s místem obvyklého pobytu v nouzových obydlích, mobilních objektech,
rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo v obytných domech, ale
mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru).
Bezdomovci jsou osoby, které jako osoby bez domova (nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké
přístřeší) identifikoval při sčítání v terénu sčítací komisař. „Bezdomovectví“ nebylo ve sčítání v r. 2011 zjišťováno
prostřednictvím otázek na sčítacím formuláři. Za místo obvyklého pobytu je u bezdomovců, v souladu
s mezinárodními doporučeními, považováno místo sečtení. V datových výstupech jsou bezdomovci zahrnuti územně
v lokalitách, kde byli sečteni, pouze v údajích za osoby. Údaje o domácnostech se v případě bezdomovců nezjišťují.
Tabulka 93:
Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
Obyvatel SLDB 2011 Počet osob v bytech Počet osob mimo byty Podíl z počtu obyvatel
ČR
SO ORP Ostrava
10 436 560
326 018
10 144 961
315 491
143
291 599
10 527
2,79%
3,34%
Obyvatel SLDB 2011 Počet osob v bytech
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
514
1 375
770
4 165
643
296 224
2 559
6 013
1 860
1 861
6 742
2 693
599
Počet osob mimo byty
Podíl z počtu obyvatel
0
27
111
43
6
10 190
1
54
14
17
49
11
4
0,00%
2,00%
16,84%
1,04%
0,94%
3,56%
0,04%
0,91%
0,76%
0,92%
0,73%
0,41%
0,67%
514
1 348
659
4 122
637
286 034
2 558
5 959
1 846
1 844
6 693
2 682
595
(zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011)
Nejvyšší podíl bydlení mimo byty je podle výsledků sčítání 2011 vykazován v Horní Lhotě (většina zřejmě
v rekreačních objektech), značný podíl i v Ostravě, absolutně nejvyšší počet – cca 10 200osob, kde je i nejvýraznějším
sociálním problémem.
Stále významnějším problémem SO ORP Ostrava se v posledních letech stává bydlení v ubytovnách s nadměrnou
koncentrací osob. K rozvoji tohoto druhu bydlení vedl vývoj po r. 1990, kombinace faktorů:
• nárůst nezaměstnanosti, zejména u osob s nedostatečným vzděláním,
• pokles relativní úrovně mezd ve srovnání s jinými regiony ČR,
• nastavení sociálního systému – doplatku a příspěvku na bydlení (zastropování výše příspěvku bylo
provedeno),
• způsob privatizace bytového fondu.
Problémy se koncentrují zejména v místech lokace velkých ubytoven (Ostrava), které v minulosti sloužily především
k ubytování jednotlivců, nikoliv početných rodin. Umístění v obytné (rezidenční) zástavbě pak do značné míry
narušuje její charakter. Je často odmítáno obyvateli dotčených lokalit. Otázkou je regulace lokalizace a využití
ubytovacích zařízení v území, se kterou chybí zkušenosti a velmi omezená je i legislativa.
Tabulka 94:
2001
ČR
MSK
SO ORP
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
24758
1997
429
1
1
2
14
6
345
10
18
6
4
17
5
0
Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
2012
2013
27291
2297
426
3
8
0
12
10
328
15
15
5
4
19
6
1
29467
2698
648
3
3
4
26
1
498
16
27
14
15
31
9
1
25238
2404
443
2
2
3
17
1
323
7
34
8
9
27
10
0
27127
2078
331
1
6
5
3
3
287
8
2
2
3
6
5
0
32268
2004
300
0
0
2
6
1
243
12
1
0
0
23
9
3
32863
1924
405
4
5
8
10
1
272
19
31
18
2
28
5
2
30190
1637
370
1
3
4
20
3
264
8
12
16
2
28
6
3
41649
1958
362
4
5
4
22
3
219
9
25
10
8
31
20
2
38380
2484
550
3
5
9
22
3
391
11
9
9
24
50
11
3
38469
2984
742
0
8
3
25
1
546
12
37
20
12
46
30
2
36442
2 898
905
6
6
3
13
4
755
11
32
15
24
25
9
2
28630
2520
498
1
11
3
17
4
326
14
45
16
21
31
4
5
(zdroj: ČSÚ)
JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ
Podklady: krajský úřad Moravskoslezského kraje
Tabulka 95:
Vývoj počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v obcích SO ORP Ostrava
a širší srovnání
Dokončené byty v letech
Intenzita bytové výstavby –
Hodnocení pro období
Ukazatel
bytů/1000 obyvatel/rok*
2004-2013
2012-2013
2004-2013
2012-2013
2004-2013
2012-2013
Období
ČR
MS kraj
333596
23511
54705
5102
3,20
1,95
144
2,62
2,12
4
6
5
5
Dokončené byty v letech
Ukazatel
Období
2004-2013
2012-2013
5223
24
48
43
178
22
3837
119
253
126
117
320
113
23
941
3
13
6
34
5
649
21
79
24
30
58
14
5
SO ORP
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
bytů/1000 obyvatel/rok*
2004-2013
2012-2013
1,60
4,67
3,49
5,58
4,27
3,42
1,30
4,65
4,21
6,77
6,29
4,75
4,20
3,84
Hodnocení pro období
2004-2013
2012-2013
6
3
4
3
3
4
6
3
3
2
2
3
3
4
6
5
3
4
3
4
6
3
2
2
1
3
5
3
1,44
2,92
4,73
3,90
4,08
3,89
1,10
4,10
6,57
6,45
8,06
4,30
2,60
4,17
(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty)*přepočteno na 1000 obyvatel podle předběžných výsledků sčítání 2011
Z předchozí tabulky je možné vidět, že počet dokončených bytů na území SO ORP Ostrava v jednotlivých letech
kolísá, ještě výraznější kolísání je pak patrné u jednotlivých obcí. To je také důvodem k přijetí dlouhodobějšího, než
pouze dvouletého vyhodnocení vývoje počtu dokončených bytů (zejména u menších obcí zde působí velmi náhodné
vlivy). Odvozovat z těchto výkyvů celkovou změnu ukazatele (indikátoru) by bylo nevhodné.
Pro hodnocení intenzity bytové výstavby byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK),
hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na
hodnoty v celé ČR.
hodnocení
bytů/1000 obyvatel ročně
1
2
3
4
5
6
7
8 a větší
6 až 7,99
4 až 5,99
3 až 3,99
2 až 2,99
1 až 1,99
menší než 1
Tabulka 96:
Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Ostrava
a širší srovnání
z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu
Podíl
Obydlené
byty
Ukazatel
1919 a dříve 1920-1970 1971-1980
1981-2000
2001 - 2011
2001-2011
celkem
ČR
SO ORP
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
4 104 635
374 654
1 472 371
822 621
974 308
364 333
8,9%
138630
180
516
244
1522
206
127641
979
2120
648
669
2724
966
215
3779
3
19
12
90
21
3315
46
73
32
19
98
28
23
72574
50
192
78
496
45
67838
335
997
206
244
1647
364
82
24722
38
113
38
325
47
22815
187
286
93
132
368
235
45
28333
56
131
66
407
63
25968
285
483
155
158
307
212
42
7427
32
54
43
185
26
6034
118
252
152
107
287
114
23
5,4
17,8
10,5
17,6
12,2
12,6
4,7
12,1
11,9
23,5
16,0
10,5
11,8
10,7
Nízká intenzita bytové výstavby v SO ORP Ostrava do značné míry koreluje s údaji o věkové struktuře bytového
fondu.
Při posuzování bytové výstavby v SO ORP Rýmařov je nezbytné vnímat její obecné souvislosti. Pokud vezmeme
v úvahu, že v intercenzálním období 2001-2011 bylo v ČR dokončeno nebo rekonstruováno 364 tis. bytů
a celkový přírůstek byl 390 tis. bytů při výstavbě (dokončení) 330 tis. bytů (v letech 2001-2010), pak je zřejmé,
že mezi údaji existují rozpory. Není logicky možné, aby celkový, tj. čistý přírůstek počtu bytů ve srovnatelném
období byl vyšší, než byty dokončené nebo dokonce dokončené a rekonstruované, viz následující tabulka). V SO ORP
Ostrava bylo dokončeno v letech 2001-2010 pouze 4820 bytů, přičemž čistý přírůstek počtu bytů byl 3120 bytů, z toho
145
obydlených 474 bytů, odvozený odpad 4820-3120=1700 bytů. Ve většině obcí je však odvozený odpad záporný (viz
následující tabulka), což je zejména z technického hlediska průměrné životnosti staveb a bytů vyloučeno
(z technického hlediska je předpokládána životnost staveb pro bydlení max. 100 až 200 let, tj. odpad bytů 0,5-1%
ročně).
Rozpory v evidenci bytů byly řešeny ČSÚ již v reakci na výsledky minulého sčítání v r. 2001. Po r. 1990 roste bytový
fond celkově rychleji než by vyplývalo z evidence dokončených bytů. Příčiny jsou zřejmé, jak v nepřesnosti
evidence bytů (chybějící registr nejlépe na úrovni katastru nemovitostí), tak i v neevidovaných přírůstcích bytů
(dokončených bytů - obytných kapacit – jednotek bydlení). Příkladem je například „proměnlivý“ počet deklarovaných
bytů v RD, je možné poměrně reálně předpokládat, že mnohými rekonstrukcemi (bez evidence stavebních úřadů)
vznikají nové byty.
Následující tabulka dokumentuje bilanci odvozeného odpadu bytů. Pokud je porovnán počet dokončených bytů
a změna počtu bytů celkem (čistý přírůstek), pak rozdíl představuje odpad. Odpad by měl být vždy kladný, počet
dokončených bytů by měl být vždy vyšší než čistý přírůstek počtu bytů. Pouze v Ostravě (s vysokým podílem bytů
v bytových domech) a Olbramicích, však není vykazován „záporný“ odpad bytů. Právě u bytového fondu v bytových
domech je velmi obtížné intenzifikovat využití stavebního fondu pro bydlení, evidence bytů je zde přesnější. U všech
ostatních obcí, podobně jak v průměru v ČR, je počet dokončených bytů nižší než změna počtu bytů=čistý přírůstek
bytů. Příčiny tohoto jevu v konkrétních obcích je obtížné stanovit. Při práci s daty o bydlení je však nezbytné tento jev
uvažovat (věnovat pozornost zejména vlivu rekreační funkce území na fungování systému bydlení).
Tabulka 97:
ČR
MS kraj
Bilance odvozeného odpadu bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání
Změna počtu
bytů celkem
2001-2011
Dokončené
byty 20012010 (ČSÚ)
390 279
25 176
329 441
22 204
276 957
11 130
113 322
14 046
-60 838
-2972
-1,39%
-0,59%
3 120
35
63
56
214
32
1 557
4 820
23
47
40
147
35
3 650
474
42
42
45
175
32
-747
2 646
-7
21
11
39
0
2304
1 700
-12
-16
-16
-67
3
2093
1,16%
-7,32%
-2,95%
-6,96%
-4,30%
1,42%
1,54%
123
311
165
88
307
142
27
115
182
101
83
273
106
18
91
228
147
79
219
101
20
32
83
18
9
88
41
7
-8
-129
-64
-5
-34
-36
-9
-0,78%
-6,18%
-11,33%
-0,75%
-1,24%
-3,65%
-3,80%
SO ORP
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará ves n.
O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Změna počtu
Odvozený Podíl odpadu
Změna počtu
obydlených bytů neobydlených bytů odpad bytů bytů vzhledem
2001-2011
2001-2011
2001-2011 k počtu bytů
Obecným - syntetickým ukazatelem atraktivity bydlení ve městech je tržní (obvyklá) cena bydlení. Poměrně
spolehlivým údajem s největší vypovídací schopností jsou tržní (obvyklé) ceny starších bytů. Starší byty se
v současnosti podílejí rozhodujícím způsobem na trhu bydlení v bytových domech (tj. ve městech). Po r. 2008 začaly
ceny starších bytů klesat prakticky v celé ČR. Cenu staršího bytů je možné porovnávat zejména s nákladovou cenou
nových bytů (cca 30 000 Kč/m2 podlahové plochy bytu). Z tohoto pohledu jsou ceny starších bytů v SO ORP Ostrava
pod 50% nákladových cen, jsou níže než by odpovídalo jejich průměrnému opotřebení. Nízké tržní ceny korelují
s nízkou intenzitou bytové výstavby.
Tabulka 98:
Město / rok
Ostrava
Opava
Havířov
Frenštát p.
Radhoštěm
Frýdlant nad
Ostravicí
Zlín
Vývoj tržních cen starších bytů v tis. Kč
obyvatel
r. 2005
2003
2005
2008
2009
2010
310078
59426
84427
406
638
382
478
769
429
1347
1490
1209
1178
1354
1075
1087
1305
986
11201
502
644
1300
1117
1031
17129
78285
522
974
649
1058
1387
1738
1297
1604
1286
1486
146
obyvatel
r. 2005
2003
2005
2009
2010
Brno
Praha
průměr ČR
366757
1181610
X
1192
1843
894
2080
2887
1555
Ostrava
Opava
Havířov
Frenštát p.
Radhoštěm
Frýdlant nad
Ostravicí
Zlín
Brno
Praha
průměr ČR
X
X
X
45%
71%
43%
1142
2186
2156
1809
3268
3233
951
1766
1701
relativní srovnání s průměrem v ČR
50%
76%
69%
81%
84%
80%
45%
68%
63%
X
56%
68%
74%
66%
66%
X
X
x
x
x
58%
109%
133%
206%
100%
68%
111%
120%
190%
100%
79%
98%
124%
185%
100%
76%
94%
127%
190%
100%
83%
96%
134%
186%
100%
Město / rok
2008
70%
84%
63%
zdroj: IRI-Institut regionálních informací, spol. s r.o. Brno
(standard IRI s.r.o. Brno, 68 m2, běžná poloha, po částečné rekonstrukci, panelová technologie)
Město Ostrava a řešené území patří v ČR k lokalitám, kde se tržní ceny starších bytů pohybují výrazně pod
průměrem ČR (viz předchozí tabulka).
Nejdražší bydlení je dlouhodobě v Praze, nejlevnější v neatraktivních obcích upadajících zemědělských, ale
i průmyslových regionů (příkladem může být Šluknovský, či bližší Osoblažský výběžek na Bruntálsku). Rozdíl v ceně
bytů – mezi maximem v Praze a těchto „zapadlých“ obcích byl vždy vyšší než desetinásobný, po r. 1990 se mírně
zmenšuje. Tento rozdíl v ceně bytů není výrazněji způsoben rozdílem v cenách stavebních prací a materiálů
v regionech ČR (ten je v řádu desítek procent), či místní kupní sílou obyvatel. Příčinou je především rozdílná
atraktivita bydlení, která se promítá přes ceny bydlení do cen stavebních pozemků. Cena bydlení tak nakonec odráží
jeho atraktivitu, tj. ochotu zaplatit požadovanou místní cenu („hlasování peněženkami“).
Potřeba bytů a vymezení zastavitelných ploch
V následující tabulce je provedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy
socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (2013), tento podklad vycházel z:
• očekávaného rozsah odpadu obydlených bytů ve výši cca 0,25% ročně z výchozího počtu bytů v roce 2011.
Intenzita odpadu bytů byla uvažována paušálně na nízké úrovni s ohledem na intenzifikační procesy v celém
systému bydlení,
• potřeby bytu pro zajištění „stagnace počtu obyvatel“, tedy potřeba bytů vznikající v důsledku poklesu
průměrné velikosti bytových domácností (úvahy o chtěném soužití domácností, cenzových domácnostech jsou
možným doplňkem, ale v zásadě neovlivní výrazněji celkové výsledky a mnohdy jsou spíše zavádějícím,
historicky překonaným konceptem),
• potřeby bytů pro změnu počtu obyvatel. V rámci změn územního plánu by měla být tato potřeba upřesněna,
v uvedeném podkladu je uváděna pouze orientačně.
Z uvedených čísel je patrné, že potřeba výstavby bytů pro stagnaci počtu obyvatel je např. u města Ostravy více než
700 bytů ročně. Pokud je toto číslo srovnáno s novou bytovou výstavbou – méně než 400 bytů ročně v posledních
letech, pak je zřejmé, že růst počtu obyvatel při této intenzitě bytové výstavby není možný. I u dalších obcí vývoj počtu
obyvatel do značné míry koreluje s rozsahem nové bytové výstavby, odchylky jsou však generovány zejména
rozvojem druhého (rekreačního) bydlení.
Tabulka 99:
Obec
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Ostrava
Potřeba
Celkem nové
Potřeba bytů
Zalidněnost Zalidněnost nových bytů
byty do
Obyvatel Obydlené
vlivem odpadu
bytů bytů do r.2025
r.2025 při
v bytech
byty
bytů (0,25% z
osob/byt
osob/byt vlivem poklesu
stagnaci
bytů/rok)
zalidněnosti
počtu ob.
2011
2011
2011
2025
2011-2025
2011-2025
2011-2025
315491
514
1348
659
4122
637
286034
138630
180
516
244
1522
206
127641
2,86
2,61
2,70
2,71
3,09
2,24
2,66
2,44
2,52
2,53
2,88
2,09
147
7099
12
30
15
93
14
6436
5199
7
19
9
57
8
4787
12298
19
49
24
150
22
11223
Obec
Potřeba
Celkem nové
Potřeba bytů
Zalidněnost Zalidněnost nových bytů
byty do
vlivem odpadu
Obyvatel Obydlené
bytů bytů do r.2025
r.2025 při
byty
bytů (0,25% z
v bytech
osob/byt
osob/byt vlivem poklesu
stagnaci
bytů/rok)
zalidněnosti
počtu ob.
2011
2011
2011
2025
2011-2025
2011-2025
2011-2025
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
2558
5959
1846
1844
6693
2682
595
979
2120
648
669
2724
966
215
2,61
2,81
2,85
2,76
2,46
2,78
2,77
2,44
2,62
2,66
2,57
2,29
2,59
2,58
58
134
42
41
151
60
13
37
80
24
25
102
36
8
95
214
66
66
253
96
21
(zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočty)
Z předchozí tabulky je patrné, že zásadním faktorem potřeby bytů je pokles velikosti zalidněnosti bytů, jenž je
obecným trendem vývoje.
Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch (v územních plánech) k bydlení je nezbytné zohlednit:
•
•
•
•
•
•
•
strukturu nové bytové výstavby v obci - jaký podíl budou tvořit byty v rodinných a bytových domech,
potřebu bytů v bytových domech z hlediska komunitního plánování obcí (v mnoha případech spíše jako
výhledové rezervy),
průměrnou velikost parcely pro rodinný dům,
potřebu hrubých a čistých ploch, hrubé plochy zahrnují potřebu ploch pro obslužné komunikace, zeleň apod.,
vliv druhého bydlení na potřebu bytů v jednotlivých obcích. Tato skutečnost je patrná zejména u menších
atraktivních obcí, kde i část nové bytové výstavby fakticky slouží druhému bydlení,
stanovení potřebných plošných rezerv, které je nejproblémovější položkou. Potřeba rezerv je ovlivněna
reálných fungováním trhu se stavebními pozemky. K zástavbě je nabízena pouze malá část stavebních
pozemků. Tlak ekonomických nástrojů na přiměřené využití pozemků je nízký. Nelze opomenout ani
skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a odhadnuty všechny vlastnické a jiné
územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí,
podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí.
Druhé bydlení – rekreační transformace sídel
Možnosti druhého (především) rekreačního bydlení domácností dosahují v ČR špičkové úrovně a to i přes skutečnost,
že ČR má hrubý domácí produkt ve srovnání s jinými zeměmi s rozvinutým druhým bydlením výrazně nižší (Francie,
Švédsko). Druhé bydlení je rozsáhlý fenomén, který se v ČR dotýká průměrně 20-25% domácností, koncentrováno je
zejména u obyvatel velkých měst v Čechách (u měst nad 50 000 obyvatel). Situace v SO ORP Ostrava je spíše
průměrná až podprůměrná. Pro přesnější hodnocení je rozhodující dostupnost údajů o tzv. neobydlených bytech za
obce ze sčítání 2011 (dosud nebyly publikovány, pouze za celou ČR) a individuálních rekreačních objektech (není
jisté, zda budou publikovány). Údaje ze sčítání z roku 2001 poskytovaly přehled o vlastnictví a využívání rekreačních
objektů, nikoliv kolik rekreačních objektů v obci je lokalizováno.
Tabulka 100:
Srovnání průměrné dostupnosti rekreace
rekreační objekt vlastní
Podíl
jiné možnosti využití rekreačního objektu
ČR
město Ostrava
432 901
13 571
11%
11%
293 589
11 987
podíl
8%
9%
(zdroj: ČSÚ, sčítání r.2001)
Výsledky průzkumů provedených v rámci územních plánů a výsledky anket potvrzují další expanzi - druhého
rekreačního bydlení po r. 1989, pokračující i v současnosti. Předpovědi odklonu od druhého (rekreačního) bydlení po
r. 1989 se zdaleka nenaplnily. Naopak výsledky sčítání v r. 2001 potvrdily mimořádný nárůst počtu i podílu tzv.
neobydlených bytů - které zahrnují i byty (objekty) využívané k rekreaci. Vysoká stávající nasycenost rekreačními
možnostmi (druhého bydlení) domácností nevylučuje předpoklad, že dlouhodobě dále poroste podíl domácností
s druhým (většinou rekreačním) bydlením.
Samostatnou otázkou je míra „rekreační“ transformace sídel, měřená podílem-významem rekreační obytné funkce
k obytné funkci sídel. Tradiční hodnocení se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je
v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části
druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10 – 15%
z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20 – 25% domácností. Druhé a rekreační bydlení je
přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního
148
hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost
rodin).
V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat
z celého systému druhého bydlení. Dále je obtížné podchytit podíl nové bytové výstavby rodinných domů nebo
tzv. apartmánového bydlení, jež slouží k trvalému a druhému bydlení, přesněji rekreaci. I u města Ostravy je reálné
předpokládat, že část nově dokončených bytů slouží reálně pro druhé bydlení.
Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence druhého bydlení a odděleně i jednotek
individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování
přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu i rekreační zátěže území. Doplnění bude provedeno v návaznosti na
výstupy sčítání 2011.
3.2.8.1 Shrnutí - bydlení
I přes značný pokles počtu obyvatel vykazuje SO ORP Ostrava mírný růst počtu obydlených bytů. Vývoj počtu
obydlených bytů je dlouhodobě nejvýrazněji ovlivněn trendem poklesu zalidněnosti bytů, tj. projevem růstu plošné
úrovně bydlení. Vývoj v jednotlivých obcích je výrazně diferencovaný, nejvyšší relativní růst počtu obydlených bytů
vykazovaly obce Čavisov, Václavovice a Horní Lhota, tj. obce s výraznou atraktivitou bydlení.
Intenzita nové bytové výstavby je v rámci SO ORP Ostrava dlouhodobě nízká, ve srovnání s průměrem ČR asi
poloviční. Zásadní vliv na tuto skutečnost má nízká intenzita bytové výstavby ve městě Ostravě, která je
determinovaná nízkými cenami bytů (nízkou poptávkou po vlastnickém bydlení, vyplývající z malého zájmu, zejména
mladých lidí po bydlení ve městě Ostravě, přičemž rozhodujícím negativním faktorem jsou nepříznivé podmínky
zaměstnanosti – malá nabídka atraktivních pracovních míst). U všech ostatních obcí je vlivem suburbanizace
intenzita bytové výstavby vyšší než průměr ČR, nejvyšší úrovně dosahuje u obcí Václavovice, Velká polom
a Horní Lhota.
Podobně jako na většině území ČR je v řešeném území významným fenoménem růst počtu neobydlených bytů,
v případě SO ORP Ostravy tvoří z celkového přírůstku 3120 bytů v období 2001-2011většinu – cca 2650 bytů. Mimo
město Ostravu je u všech obcí vykazován vyšší přírůstek bytů, než by odpovídalo nové bytové výstavbě. Problémy
evidence systému bydlení a interpretace jsou podrobně popsány v textu ÚAP, v rámci zpracování územních plánů je
nelze ignorovat zejména s ohledem na potřebu stanovení přiměřených ploch pro bydlení.
V rámci těchto ÚAP je uvedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy
socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (r. 2013) a zdůrazněna potřeba jejího
upřesnění v rámci územních plánů obcí. Výchozím podkladem prognóz bydlení - bilancí reálného vývoje je prognóza
vývoje obce (počtu obyvatel) a úplná bilance prvního a druhého bydlení (jehož nedílnou součástí je i rekreační
bydlení). Přiměřené promítnutí potřeby bytů do potřeby ploch je dále podmíněno poznáním rozhodujících místních
faktorů poptávky, zejména pak tradiční formy bytové výstavby v obci a fungování místního trhu s pozemky.
3.2.9
Rekreace a kultura – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20)
Rekreace a cestovní ruch (dále v textu je užíván zkráceně termín rekreace) se v posledních desetiletích stávají stále
významnějším jevem promítajícím se do vývoje a fungování území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj struktury
osídlení, tak antropogenní transformaci krajiny. Ve struktuře osídlení vytváří podněty především pro lokalizací
druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit, realizaci dopravních zařízení.
Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i s výrazným hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Zde je nutné
připomenout omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity.
Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou, nakolik v těchto obcích existují skutečně
podmínky pro využití komparativních výhod jednotlivých území ve vazbě na vlastní obec, region a nakolik se jedná
pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud módního“ odvětví.
Na druhé straně je nezbytné spojovat rozvoj rekreace v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky
území a životní prostředí. V rámci SO ORP Ostrava je základní daností omezení přírodních předpokladů rekreace
antropogenní transformací krajiny, která sama o sobě generuje specifické zdroje rekreační atraktivity (např. technické
památky).
Hlavní výstup:
• Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území.
• Vyhodnocení zatížení území
Vedlejší výstup:
• Vyhodnocení vazeb - na úrovni ÚAP SO ORP – jsou hodnoceny zejména vazby v rámci SO ORP, ale i širší
vazby na Beskydy a Jeseníky
• Vazby na regionální a strategické plánování
• Tendence (vývojové trendy, přesun poptávky po rekreaci, mobilita)
• Vazby (funkce obce, ochrana přírody)
149
Dostupná data:
• Pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí.
Kvalita dat:
• Kvalita dat je omezena, otázkou je, zda budou v průběhu zpracování publikována například data o počtu
rekreačních objektů z roku 2011 (naposledy publikováno v roce 1991).
Interpretace dat:
Značné problémy představuje zejména stanovení únosné rekreační zátěže území, v rámci SO ORP Ostrava nelze
předpokládat, že rekreační zátěž území na úrovni obcí je nadměrná (srovnatelná například s obcemi v CHKO
Beskydy).
• Možnosti došetření a zpřesnění dat existují zejména v rámci doplnění průzkumů při zpracování územních
plánů, např. objektů individuální rekreace, ubytovacích kapacit.
Závěry:
• Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat zhodnocení potenciálu rozvoje rekreace a cestovního ruchu.
• Na úrovni vlastních územních plánů by toto výchozí hodnocení mělo být dále upřesněno s ohledem na
prohloubení znalosti území, identifikace rekreačních lokalit s nadměrnou zátěží.
Potenciál rozvoje rekreačního využití území
Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů.
Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na
komunikační a materiálně technické (infrastrukturní).
Systém cestovního ruchu v ČR je z územního hlediska tradičně dělen na oblasti (regiony) cestovního ruchu, rekreační
krajinné celky a střediska cestovního ruchu. Z předpokladu homogenních regionů vycházela v ČR vzniklá Rajonizace
cestovního ruchu a rekreace (Terplan, Praha, 1962, aktualizace 1981). Tento dokument není v současnosti závazný,
tvoří však častý podklad pro územní hierarchizaci rekreační struktury území i v systému územního plánování. Existují
další členění, které jsou především oborovými výstupy v oblasti cestovního ruchu či výzkumu (Návrh nové rajonizace
cestovního ruchu ČR, MU Brno, Vystoupil J. a kol.).
Podmínky a vymezení regionů rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území SO ORP Ostrava popisuje například
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, obsahující
i vyhodnocení koncepce – SEA.
Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých
zkoumajících oborů (například geografie rekreace), tak i praktickým omezením zdrojových dat a možnostmi verifikace
zvolených přístupů.
Tabulka 101:
Vyhodnocení
předpokladů
potenciálu
rozvoje
rekreačního
využití
území
-
lokalizačních
Předpoklady – vliv
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
přírodní
kulturně
municipální
infrastrukturní
2
2
2
4
3
6
5
5
4
4
5
4
3
4
4
4
2
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
3
2
5
3
5
5
5
5
6
4
5
Pozitivní
specifika
celkem
omezující faktory
2
3
6
5
6
3,3
3,3
3,0
2,5
3,7
4,2
4,7
4,8
4,3
4,3
5,3
4,0
4,0
(zdroj: Portál veřejné správy ČR, turistická mapa 1: 50 000, vlastní hodnocení)
Lokalizační předpoklady
Přírodní předpoklady rekreace
Přírodní podmínky území vytvářejí základní lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu. V rámci SO ORP
Ostrava se přírodní podmínky na malém území výrazně diferencují. Význam má především geomorfologická členitostí
150
území, včetně antropogenních tvarů reliéfu (například halda Ema), reliéf kolem řeky Opavy, Ostravice, zalesněnější
reliéf v západní části SO ORP (Čavisov, Dolní a Horní Lhota).
Základní klasifikace přírodních podmínek je uvedena v předchozí tabulce. Pro hodnocení bylo uplatněno celkové
expertní hodnocení jednotlivých obcí, nakolik tyto podmínky ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace. Obecně je
nutné vnímat odlišnost přístupu od hodnocení přírody, životního prostředí, zaměřující se především na stabilitu území,
přírody, odrážející její jedinečnost, druhovou pestrost, ochranu. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou přírodní
podmínky zdrojem atraktivity – například lokalizace lužního lesa je vnímáno svou atraktivitou, potencionální
návštěvností, nikoliv jako místo výskytů jedinečných rostlinných a živočišných druhů.
Zvolená kritéria:
Příslušnost k CHKO
Je hodnoceno, nakolik je území obce součástí CHKO Poodří, není však vnímána vlastní zonace, která má další kritéria
svého vymezení, mnohdy je nutné ji vnímat i jako omezující prvek využití území, návštěvnosti.
Přírodní atraktivity
Výskyt přírodních atraktivit je hodnocen s ohledem na jejich rekreační atraktivitu. U některých obcí je možné
diskutovat o hodnocení, zařazení do daného stupně – zejména u obcí v území pahorkatin. Většina obcí na svém území
vykazuje nízkou přírodní atraktivitu – obvykle se jedná o původně zemědělská rovinatá území se silnou antropogenní
transformací.
Klimatické podmínky
Jsou pozitivně hodnoceny zejména předpoklady letní rekreace, především z pohledu zařazení území obcí do
klimatických oblastí (členění Quitt, 1971) do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné (oblastí T4, T2, MT11,
MT 9). Tyto podmínky SO ORP Ostrava předurčují k potenciálním lokalitám letní rekreace u vody.
Vodní plochy, přírodní léčivé prameny
V úvahu byly brány i antropogenně vzniklé vodní plochy, v SO ORP Ostrava tj. přehrady a rybníky. Většinou se jedná
o lokality místního významu. Základní přírodní zdroje rekreační atraktivity s širším významem představují možnosti
koupání „Porubského koupaliště“.
Reliéf, jeskyně
Jedinečné pohledově atraktivní tvary reliéfu (skalní města, skalní výchozy) jsou výrazným přírodním předpokladem
rekreační atraktivity, jejich výskyt je v území omezený - Landek.
Samostatně není uvedeno hodnocení čistoty ovzduší, kterou je nutno jako celek hodnotit v SO ORP Ostrava negativně
(viz kapitola věnovaná hygienickým podmínkám životního prostředí). Do značné míry se však promítly do hodnocení
omezujících faktorů (Ostrava, Vratimov a Šenov).
Kulturně municipální předpoklady rekreace
Kulturně municipální předpoklady představují lidmi vytvořené atraktivity, zejména lidové tradice, folklór, umění atd.
V rámci SO ORP Ostrava jsou antropogenní předpoklady výrazně historicky ovlivněny, především průmyslovou
revolucí XIX. století.
V řadě sídel SO ORP existují rozsáhlé místní aktivity vázané zejména na fenomény doprovázející těžbu uhlí, působí
také hlubší vlivy multikulturního vývoje města Ostravy destruovaného důsledky II. světové války.
Významnou roli pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu mají informační střediska umístěná v Ostravě. Obecně je však
nutné konstatovat, že propagace regionu stále zaostává, zejména se to týká území mimo město Ostravu.
Realizační předpoklady rekreace
Realizační předpoklady rekreace jsou obvykle děleny na infrastrukturní a vlastní ubytovací (stravovací) předpoklady.
Realizační podmínky samotné mohou do značné míry vyvolávat rozsáhlé rekreační aktivity v území. Obecně jsou
popis a hodnocení realizačních podmínek rekreace velmi problematické a to jak s ohledem na metodické přístupy, tak
i nedostupnost dat.
Infrastrukturní předpoklady rekreace
Klasifikace infrastrukturních předpokladů je soustředěna na 5 oblastí. Pro hodnocení bylo uplatněno hodnocení
jednotlivých obcí, jež se vztahuje k míře ovlivnění realizační možnosti rekreace těmito předpoklady. Na základě
zkoumaných podkladů a znalostí byl formulován generalizovaný hodnotící výrok ve škále 1 až 7.
Turistické trasy, cyklotrasy
Bylo provedeno hodnocení napojení obcí z užšího dopravního hlediska a realizace rekreace v území, širší hledisko
dopravní dostupnosti je uplatněno obcí v kapitole dopravy.
Vleky, lanovky a rozhledny
Jako specifický, atraktivní druh dopravní vybavenosti jsou hodnoceny vleky, lanovky, rozhledny (Ostrava). V rámci
tohoto hodnocení je vnímána existence jediné sjezdovky v řešeném území (Horní Lhota, ski areál Vaňkův kopec).
Památky, muzea
Hodnocení památkových objektů (zejména kostelů, zámků) je prováděno s ohledem na jejich rekreační funkci,
začlenění do systému rekreace a cestovního ruchu. Z toho pohledu existuje v území značný potenciál, realizační
předpoklady rekreace jsou však touto vybaveností posíleny jen u relativně mála obcí (mnohé památky nejsou
zpřístupněny, funkčně začleněny do systému rekreace a cestovního ruchu).
151
Lázně, koupaliště
Otázkou zůstává, nakolik je možné přesně hodnotit význam této vybavenosti, například u lázní (Klimkovice). Na druhé
straně i omezené možnosti koupání – v rybnících, podél řek, lomech, pískovnách jsou hodnoceny jako významný
místní předpoklad rekreace.
Sportoviště, agroturistika
Jako vybavenost s místním významem byla hodnocena i existence hřišť u stávajících či bývalých škol a jiných
zařízení, která u menších obcí představují významný předpoklad realizace rekreačních aktivit.
Ubytovací kapacity
Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může
negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné
bilance ubytovacích kapacit.
V ÚAP ORP Ostrava (aktualizace) 2010 bylo uvedeno že: „V roce 2009 bylo v SO ORP Ostrava evidováno 38
ubytovacích zařízení (oproti roku předešlému došlo tedy k navýšení o 4 ubytovací zařízení)“. S ohledem na zkušenost
s neúplností podkladů ČSÚ dotýkajících se počtu a kapacit ubytovacích zařízení bylo provedeno vlastní došetření
zařízení a jejich kapacit (zejména z internetových zdrojů). Faktografické listy (Ostrava, 2011) uvádějí přibližně
dvojnásobný počet zařízení – pro město Ostravu 74 s kapacitou cca 5900 lůžek, podobně dopadá srovnání u dalších
obcí.
Tabulka 102:
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
celkem
Ubytovací zařízení
zařízení
lůžek
Turistická oblast
ČSÚ-zařízení
2013
0
0
1
8
0
74
1
3
0
1
3
4
1
96
0
0
50
581
0
5900
12
35
0
32
46
51
16
6723
Ostravsko
Ostravsko
Ostravsko
Ostravsko
Poodří-Moravské Kravařsko
Ostravsko
Beskydy-Valašsko
Beskydy-Valašsko
Beskydy-Valašsko
Ostravsko
Beskydy-Valašsko
Ostravsko
Poodří-Moravské Kravařsko
Turistická oblast
.
.
1
5
.
58
.
1
.
1
1
2
1
70/5297lůžek.
(zdroj: vlastní šetření)
Je možno předpokládat, že provozovatelé ubytovacích zařízení v některých případech oficiálně deklarují nižší
kapacity, některá menší zařízení nejsou vůbec podchycena. V rámci územních plánů nelze s údaji ČSÚ pracovat, je
nezbytné je došetřit.
ČSÚ nově uvádí, že „Na základě výsledků projektu Ministerstva pro místní rozvoj "Zkvalitnění informací o vybraných
sektorech cestovního ruchu" byl aktualizován Registr hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ a došlo k revizi dat
kapacit i návštěvnosti za roky 2012 a 2013. Z tohoto důvodu dochází k přerušení publikování dat v souvislé časové
řadě. Nové srovnatelné časové řady jsou publikované od roku 2012. Nerevidované údaje za roky 2000 až 2013 jsou
umístěny v archivu.“
Ubytovací kapacity zařízení jsou v SO ORP Ostrava koncentrována v Ostravě (cca 90% kapacit) a Klimkovicích.
Problémem je nízké využití ubytovacích kapacit, které v letech (2006-2008) stagnovalo kolem jedné třetiny využití,
hluboce pod průměrem České republiky. To do značné míry ukazuje i bariéry kapacitní (nikoliv kvalitativní) expanze
těchto zařízení.
Ubytovací zátěž území SO ORP Ostrava nedosahuje průměrných nebo extrémních hodnot v rámci ČR (dosahovaných
v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde činí i více než 150 lůžek na km2. Posuzování lokalizace
kapacit druhého bydlení a rekreace je záležitostí komplexního hodnocení dopadů v rámci podmínek všech tří hlavních
pilířů (tj. dopady hospodářské, urbanistické-soudržnosti obyvatel území až po ekologické) na úrovni územních plánů
obcí.
3.2.9.1 Shrnutí – rekreace a kultura
V rámci SO ORP Ostrava je základní daností omezení přírodních (lokalizačních) předpokladů rekreace antropogenní
transformací krajiny, která však i sama o sobě generuje specifické zdroje rekreační atraktivity (např. technické
památky). Z hlediska jednotlivých obcí je území výrazně diferencované, nejvyšší rekreační atraktivitu vykazují
obce na západním okraji SO ORP Ostrava (Čavisov, Horní Lhota a Dolní Lhota), lázeňskou obcí jsou
152
Klimkovice. Ostrava výrazně posiluje své postavení zejména v kulturní oblasti a soustřeďuje se na změnu vnímání
města i regionu, které je stále ovlivněno tradiční alokací cestovního ruchu v rámci celé ČR.
Nepříznivou skutečností omezující rekreační atraktivitu řešeného území je nepříznivé vnímání životního prostředí
založené především na špatném stavu ovzduší. Vnímání (percepci) životního prostředí je nezbytné odlišovat od jeho
skutečného stavu, který se z dlouhodobého hlediska, zejména u samotného města Ostravy, významně zlepšil.
V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat
z celého systému druhého bydlení, to je možné zejména na úrovni územních plánů obcí za účelem posouzení
rekreační zátěže území .
Ubytovací kapacity hromadných zařízení jsou v SO ORP Ostrava koncentrována v Ostravě (cca 90% kapacit)
a Klimkovicích. Problémem je nízké využití ubytovacích kapacit, které ukazuje reálné tržní omezení expanze těchto
zařízení. Ubytovací zátěž území SO ORP Ostrava nedosahuje průměrných hodnot v rámci ČR. Problémem by mohla
být alokace apartmánového bydlení hromadných komerčních investorů u menších rekreačně atraktivních obcí.
Posilování rekreační funkce SO ORP Ostrava je prvořadým cílem, přičemž však nelze zapomínat na potřebu
koordinace záměrů a jejich reálné limity vyplývající zejména z lokalizačních předpokladů území jednotlivých obcí.
3.2.9.2 Kulturní a urbanistické hodnoty
3.2.9.2.1 Památková péče
JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Národní památkový ústav
http://monumnet.npu.cz/monumnet.php
Na území Statutárního města Ostravy a obcí ORP se nenachází žádné území prohlášené za památkovou rezervaci.
JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
Na území statutárního města Ostravy se nacházejí čtyři MPZ:
• MPZ Moravská Ostrava
• MPZ Ostrava-Přívoz
• MPZ Ostrava-Vítkovice
• MPZ Ostrava-Poruba
MPZ Ostrava-Poruba
MPZ Ostrava-Poruba prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1. 4. 2003 s účinností od 1. 9. 2003.
Hranice začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavské p.p.č. 2966, přechází přes
p.p.č. 2967/1 na osu ulice Porubské p.p.č. 1350, na tzv. rondelu se lomí východně a sleduje severní hranu Hlavní třídy
p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.č. 894/1, lomí se na jih a na východní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice
Dělnické p.p.č. 508, po ní se lomí k východu až na osu ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na osu ulice Dělnické
p.p.č. 599, po ní se lomí k jihu až na jižní hranu ulice Nad Porubkou p.p.č. 2955, sleduje osu této ulice až ke křižovatce
s ulicí Klimkovickou, kde se lomí k severu osou ulice Klimkovické p.p.č. 2646. Přechází ulici Nad Porubkou p.p.č.
2955 a jde opět osou této ulice Klimkovické p.p.č. 2624 až ke křižovatce s ulicí V Zahrádkách, kde se lomí na západ,
jde osou ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lomí se na sever po východní straně p.p.č. 8, 24, obchází z jihu a východu
p.p.č. 26, 25, 27 a lomí se na západ. Prochází osou ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižovatku s ulicí 17. listopadu
p.p.č. 2964/1. Tuto ulici sleduje v její ose až k výchozímu bodu.
Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Poruba nemá.
MPZ Moravská Ostrava
MPZ Moravská Ostrava prohlášena vyhláškou č. 476/1992 ze dne 10.9.1992
Hranice památkové zóny začíná vnější hranicí v ulici 30. dubna parc.č. 3515/5, pokračuje vnější hranicí parc.č. 3515/6,
přechází parc.č. 910/4, pokračuje po vnější hranici parc.č. 907/3, 905/5, 899/6, přechází parc.č. 3515/1, 980, dále
pokračuje Horově parc.č. 991/2, ulici Sadové parc.č.1000, po hranici parc.č. 1036, po vnitřním okraji řeky Ostravice
parc.č. 3652, po vnitřním okraji parc.č. 1519/21, 3372/1, přechází parc.č. 3372/4, pokračuje ulicí 28. října
parc.č. 3582/1, parc.č. 3589/2, pokračuje vnější hranicí ulice Porážkové parc.č. 3576/1, hranicí parc.č. 1800/1, přechází
ulicí Českobratrskou parc.č. 3506, pokračuje vnější hranicí parc.č. 1881/1, vnější hranicí ulice Žerotínovy parc.č. 3564,
153
přechází parc.č. 3560 a znovu po ulici Žerotínově parc.č.3558, vnější hranicí ulice Poděbradovy parc.č. 3559, hranicí
parc.č. 1372/1, přechází ulici Nádražní parc.č. 3550/1 k parc.č. 3515/5, kde se hranice uzavírá.
Ochranné pásmo MPZ Moravská Ostrava nemá.
MPZ Ostrava-Přívoz
MPZ Ostrava-Přívoz prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003.
Hranice začíná v ulici Wattově, na severním rohu p.p.č. 394/1. Pokračuje po severovýchodní hraně tohoto pozemku
a p.p.č. 394/2 k jeho jihozápadnímu rohu, odkud směřuje k severovýchodu po hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici
Wattovu p.p.č. 952 k jihozápadnímu rohu st. p.č. 291. Sleduje severozápadní hranu tohoto pozemku a st. p. č. 290/2,
p.p.č. 41/2, st. p.č. 77/2, 77/1, kolmo přechází ulici Zákrejsovu p.p.č. 901. Sleduje její východní hranu ke křižovatce
s ulicí Špálovou p.p.č. 904/1, sleduje její severní hranu a severní hranu komunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9
k severnímu rohu st. p.č. 942. Sleduje severní hranu st. p.č. 942, 2294/1, 994, lomí se k jihu po hranách st. p.č. 994,
p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st. p.č. 944, p.p.č. 24/2, st. p.č. 1019. Přechází kolmo p.p.č. 904/1 a sleduje
její jižní hranu na jihozápadní roh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č. 904/1 na severovýchodní roh p.p.č. 904/3 a pokračuje
po jihovýchodní straně p.p.č. 904/1, 414/2, přechází ulici Ostravskou p.p.č. 388/42 na jihovýchodní roh p.p.č. 950/1.
Obchází tento pozemek po jihovýchodní a jihozápadní straně, pokračuje po hranicích p.p.č. 995, 950/1, st. p.č. 194/2
a přechází ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihozápadu obchází p.p.č. 411, st. p.č. 192, opět p.p.č. 411, lomí
se k severovýchodu podél hran p.p.č. 411, st. p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kterou sleduje až k výchozímu bodu.
Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Přívoz nemá.
MPZ Ostrava -Vítkovice
MPZ Ostrava -Vítkovice - prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003.
Hranice začíná na severu v k.ú. Moravská Ostrava od severního rohu p.p.č. 3220/12, kolmo přes p.p.č. 3372/1
východním směrem a po jejím vnějším okraji k p.p.č. 1051/74, kde přechází do k.ú. Vítkovice a dále v něm po vnějším
okraji p.p.č. 1051/74 směrem k jihu k p.p.č. 1071/1, 1051/89, 1071/69, po jejím vnějším okraji dále k jihu a pak
k západu přes p.p.č. 1071/80, 9/3, 1189/25, 1189/3 (ulice Místecká – Vítkovická), kterou přechází a pokračuje přes
p.p.č. 853/1, kterou přechází po severním okraji mostu přes komunikaci. Dále pokračuje přes tento pozemek
k p.p.č. 853/8 a 853/9, po jižním okraji p.p.č. 1240/1 (ulice Výstavní) a p.p.č. 848/3, kde se lomí na sever a pokračuje
na východ přes p.p.č. 1240/6 a po jižním okraji p.p.č. 1222 (ulice Mírová), dále na jih po východním okraji p.p.č. 1228,
1221/7, 1227 (ulice Kutuzovova), přes p.p.č. 1220/1 (ulice Prokopa Velikého), po východním okraji p.p.č. 1226 (ulice
Kutuzovova) směrem jižním. Přechází p.p.č. 1204/1 (ulice Halasova – bývalá La Passionarie), po jejím jižním okraji
p.p.č. 1204/2 (ulice Halasova) pokračuje k p.p.č. 635 a po východním okraji tohoto pozemku p.p.č. 633/1 a 633/2, dále
k jihu a západu po okraji p.p.č. 1212 (ulice Ocelářská), po jižním okraji p.p.č. 630/3 (ulice Kotěrova). Dále středem
prochází p.p.č. 1206 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská) k jihovýchodu. Protíná p.p.č. 1200 (ulice Obránců míru),
jde středem p.p.č. 1207 (ulice Tavičská), protíná p.p.č. 1197 (ulice Zengrova), jde středem p.p.č. 1208/1 (ulice
Tavičská), kolmo přes p.p.č. 1192/28, 1192/5 a 1192/4 (ulice Rudná – Chodská), dále východním směrem po okraji
p.p.č. 1192/1 a 233/25, na jih kolem p.p.č. 233/78, 233/25, 233/24, přes p.p.č. 1188/7, 1188/2 (ulice Sirotčí), po
jihovýchodním okraji p.p.č. 224/4 (ulice Okružní), směrem západním po jižní hranici p.p.č. 223/1 (ulice Ocelářská),
kolem jižního rohu p.p.č. 219/13 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská). Hranice pokračuje po jižním okraji
p.p.č. 224/2, 208/4, 208/5, 208/2 a 208/3, dále po vnějším okraji p.p.č. 1188/2 a 1188/1 na jihovýchod k jižnímu rohu
p.p.č. 1188/1 přes p.p.č. 1275/1, dále pokračuje po okraji p.p.č. 216/12, po jejím okraji nejprve na jihovýchod a poté na
jihozápad. Dále prochází po okraji p.p.č. 126/13, 216/12, 216/16, 216/15, 215/1, 1187/1, 1390 a 1391 přes p.p.č. 1393
a po jejím západním okraji na severozápad, po okraji p.p.č. 1367/3 na severovýchod, dále po severním okraji
p.p.č. 1275/1 (ulice Chodská), kterou přechází pod mostem (nadjezdem) k p.p.č. 233/35 (ulice Okružní). Pokračuje po
okraji chodníku p.p.č. 233/35 na sever, přes p.p.č. 1293/1 (ulice Okružní), přechází tento pozemek a pokračuje po
východním okraji p.p.č. 972/2 (hranice k.ú. Vítkovice – Zábřeh VŽ) na osu komunikace p.p.č. 1237/1 (ulice Ruská)
a po její ose k východu. Lomí se k severu po okraji p.p.č. 946/11, 946/1 a 947/1 na osu komunikace p.č. 1244/1
a 1244/2 (ulice Mostárenská) a k severnímu okraji p.p.č. 3636/3 (ulice Pohraniční) vrací se zpět do k.ú. Moravská
Ostrava. V něm po severním okraji p.p.č. 3636/3 a 3636/2 (ulice Pohraniční) k východu kolmo přes p.p.č. 2975/7
a 2643/1 (ulice Výstavní), pokračuje dále opět po vnějším okraji p.p.č. 3636/1, 3630/1, 3630/2, 3630/25 a 3630/23
(ulice Místecká-Vítkovická), podél této komunikace k severovýchodu po severovýchodních hranicích p.p.č. 3630/22,
3630/21 a po vnějším okraji p.p.č. 3220/12 k jejímu severnímu rohu do výchozího bodu.
Ochranné pásmo MPZ Ostrava-Vítkovice nemá.
Na území těchto obcí se nenachází památková zóna.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
V roce 2002 podán návrh na MPZ.
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
154
JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA
Podklady:
JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ
OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady:
HEŘMANICE
k.ú.: Heřmanice
11285/8-3935
strojovna bývalého kamenouhelného dolu Ida (TP)
Orlovská ul., parc.č. 1152 st.
Objekt na podélném půdoryse krytý segmentovou střechou. Velmi čistě architektonicky řešená stavba ocelové konstrukce
s cihelnými vyzdívkami, postavena kolem roku 1915.
10589/38-8240
ventilátor s příslušenstvím (TP)
Jáma Oskar, provoz Petr Cingr, Důl Heřmanice, parc.č.: 592
Ventilátor typu CAPELL, radiální (odstředivý) ventilátor z roku 1920.
HRABOVÁ
32601/8-232
farní kostel sv. Kateřiny
Jestřábského ul., parc.č.: 916, stav.
Velmi významná jednolodní dřevěná lidová architektura asi z roku 1543, doklad výtvarné zdatnosti lidových stavebníků a vysoké
úrovně jejich řemeslné práce v období renesance. Součást souboru slezských dřevěných kostelů. Kostel vyhořel 2. 4. 2002 a byl
následně obnoven. Ochranné pásmo kostela bylo vyhlášeno rozhodnutím č.j.kult.1898/1/85/Prym ze dne 26.9.1985. Hranice OP je
vedena po vnějším okraji parcel č. 751/2, 911/1, 912, 2583, 2557/1, 716/8, 717/2 a 751/2.
HRABŮVKA
JUBILEJNÍ KOLONIE
ochranné pásmo: Vyhlášeno kolem obytného souboru "Jubilejní kolonie" Úřadem města Ostravy, OK, č.j. kult.
1.203/1/91/Prym/Tá ze dne 15.1.1991.
Ochranné pásmo je tvořeno vnějšími hranicemi parcel v ulicích Dvouletky, Zlepšovatelů, Závodní a Edisonova,
parc.č.: 234/10, 243/9, 243/7, 243/4, 798/1, 223/5 st.
Jubilejní kolonie z 30.let 20.století dokumentuje meziválečnou výstavbu, která je z hlediska životního prostředí
jedinečnou ukázkou bydlení ve městě. Významný soubor obytné zástavby, postavený na paměť 100. výročí trvání
Vítkovických železáren v letech 1921-1932, se 605-ti byty. Urbanistickým záměrem byla vnitřní osová komunikace
uzavřená průchozími a průjezdnými objekty. Na hlavní ose, Jubilejní ulici, jsou seřazeny postupně různé prostorové
útvary, jejichž vymezení tvoří různé typy schodišťových domů. Jsou zde tři hlavní prostorové útvary: segment,
pravoúhlý prostor a půlkruhový prostor. Objekty jsou dvou nebo třípodlažní. Architektonicky jde o přehlídku několika
stylů, z nichž převládá německý druh architektury 20. let - členění oken, vikýře, motivy v omítce.
Do kolonie patří objekty:
51758 / 8-4061
51759 / 8-4061
51760 / 8-4061
51761 / 8-4061
51762 / 8-4061
51763 / 8-4061
51764 / 8-4061
51765 / 8-4061
51766 / 8-4061
51767 / 8-4061
51768 / 8-4061
51769 / 8-4061
36903/8-3090
společenský dům, čp.285
činžovní dům, čp.289
51770 / 8-4061
51771 / 8-4061
51772 / 8-4061
51773 / 8-4061
51774 / 8-4061
51775 / 8-4061
51776 / 8-4061
51777 / 8-4061
51778 / 8-4061
51779 / 8-4061
51780 / 8-4061
vila
Kléglova 341
155
HRUŠOV
12579/8-3522
areál větrné jámy VRBICE (TP)
parc.č.: 1073 - 1078
Areál mimořádně hodnotné kvalitní architektury z let 1911-13, pravděpodobně od arch. Fr. Fialy.
/1 těžní věž s těžní budovou
parc.č.: 1075 - 1076, stav.
Těžní věž a těžní budova tvoří jednotný stavební objekt. Celý komplex je krytý navzájem složitou soustavou proniků polo valbové
střechy, mansardové střechy a organického tvaru střechy (přibližně oslí hřbet) těžní budovy. Z celkového komplexu je odvozeno
i bohaté plastické členění objektu z režných cihel, pískovcového kamene a okenních otvorů. Stavba z roku 1913, pravděpodobně
podle projektu Františka Fialy.
/2 strojovna těžního stroje
parc.č.: 1073, stav.
Částečně dvoupodlažní objekt z režného zdiva s plastickým členěním. Celá strojovna má kvalitní kachlíkový obklad se secezujícím
dekorem v barvě hnědé, zelené, světle a tmavě modré. Stavba asi z roku 1911.
11285 / 8-3935
uhelný důl hlubinný Ida, z toho jen strojovna (TP)
Objekt bývalého areálu černouhelného dolu, začleněn do plochy věznice Heřmanice..
103905
kostel sv. Františka a sv. Viktora
Kostel byl postaven v roce 1886 na místě původního dřevěného kostelíku sv. Máří Magdalény. Kostel je z režného
zdiva v novogotickém slohu.
KRÁSNÉ POLE
103010
kaplička
Družební ul., parc. č. 2291/10
KUNČIČKY
25466/8-2752
rodinný dům čp. 158
Škrobálkova ul. č. 21, parc.č.: 196/1,2, stav.
Velmi zajímavý a pozoruhodný typ předměstského domu, který vznikl v roce 1899 podle projektu Šimona Žurka a dokládá
vývojové tendence architektury z přelomu 19. a 20.století.
10423/8-3329
areál jámy Alexandr (TP)
Areál postavený podle jednotného urbanistického konceptu s "čestným dvorem" a středovou podélnou kompoziční osou s alejí
a rybníčkem, včetně parkové úpravy. parc.č.: 672, 677, 690, 679, 695/1, 689, 694, 676, 686. Odeslán návrh OP jámy Alexander.
Projednán, neschválen.
/1 těžní věž a šachetní budova
Nejstarší těžní věž v Ostravsko-karvinském revíru z roku 1901, dochovaná v autentické podobě. Důl Alexandr tvoří významnou
pohledovou dominantu na jihovýchodních přístupových cestách do Ostravy, spoluvytváří celkový charakter ostravské aglomerace.
/2 šachetní budova a těžní věž
(věž dodatečně prohlášena rozhodnutím MKČR ze dne 24.9.2001 č.j. 9285/2001)
Šachetní budova z roku 1896 vytváří spolu s šachetní budovou větérky, kotelnou a komínem hlavní kompoziční myšlenku "čestného
dvora".
/3 administrativní budova
Objekt z doby kolem roku 1900 tvoří z urbanistického hlediska hlavní kompoziční osu areálu.
/4 kompresorovna
Objekt z let 1896-1898 je součástí areálu, který vymezuje na jižní straně.
/5 koupelny
parc.č.: 695/1, stav.
Velmi zajímavě řešený původní objekt areálu z let 1896-1898.
/6 kočárovna (konírny)
Objekt z let 1896-1898 je původní součástí areálu a vymezuje hlavní komunikační osu.
/7 lampovna
Z urbanistického hlediska jeden z hlavních objektů z roku 1896, vymezující hlavní urbanistickou kompozici areálu.
156
/8 kotelna a průmyslový komín
Nejstarší průmyslový komín v revíru z roku 1896 s nejkvalitnější plastickou výzdobou.
/9 kovárna
Objekt z let 1896-1898 tvoří urbanistickou součást areálu.
MARIÁNSKÉ HORY
47287/8-231
kostel P. Marie Královny
Stojanovo nám.
34271/8-2446
fara
Hozova, čp. 484
/2 budova ventilátoru, parc.č.84, stav.
/3 strojovna, parc.č.109,stav.
12472/8-3486
uhelný důl hlubinný – větrná jáma
č.3 (TP) , Důl Jan Šverma čp. 84
/1 šachetní budova a těžní věž
10617/8-3932
vila
Nivnická, čp. 331
45052/8-2445
vila
Tvorkovská, čp. 888
MARTINOV
52163/8-4086
socha sv. Floriána (u č.p. 26)
parc.č. 3049, k.ú. Martinov ve Slezsku
MICHÁLKOVICE
10372/8-3519
areál dolu MICHAL (Petr Cingr)- TP
stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448
Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 - 1915 projektoval architekt
František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy.
NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998.
Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002
(č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel.
/1 těžní věž a těžní budova jámy Michal
Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915.
/2 objekt koupelny, cechovny, administrativy
Velmi kvalitní důlní budova od arch. F. Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá.
/3 objekt strojoven
Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915.
/4 mechanická dílna
Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor.
/5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk
Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal.
/6 uhelná třídírna
Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce
1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937.
MORAVSKÁ OSTRAVA
Významná trojlodní novorenesanční architektura postavená
podle projektu Gustava Meretty v letech 1883 - 89.
Ojedinělý doklad formálně čisté sakrální architektury.
trojlodí pochází z doby kolem roku 1539, kruchta byla
vestavěna v roce 1603, spod. část věže pochází z počátku 15.
století. Pravá boční kaple byla budována po roce 1689, levá
boční kaple v roce 1762. V roce 1805 byla přestavěna věž,
v letech 1814 -1816 přestavěna sakristie a okna.
35219/8–225
17232/8–2444
21994/8–227
katedrála Božského Spasitele
nám. Msgr. Šrámka, parc.č. 479
fil.kostel sv. Václava se sochou
sv. Jana Nepomuckého
Kostelní nám., parc.č. 48, 3478/2
/1 filiální kostel sv.
Václava
parc.č. 48
evangelický kostel
Českobratrská ul., parc.č. 830/2
Kvalitní doklad historizující architektury z režného zdiva,
vystavěné podle projektu vídeňských architektů Karla Trolla
a Ludvika Faigla. Základní kámen položen 22.10.1905.
20957/8-226
Jedna z nejstarších sakrálních staveb v kraji. Presbytář a
obvodové zdi orientovaného trojlodí pocházejí z první třetiny
14. století. Keramická síťová žebrová klenba halového
157
býv. radnice čp.
Ostravské muzeum
Masarykovo nám. č. 1
1
dnes
Poslední dochovaná městská veřejná budova z původní
historické zástavby městského jádra z 16. století. Bývalá
městská radnice byla upravována a přestavována postupně
v letech 1689 a 1727 (věž), druhé patro a zadní část budovy
byla vystavěna v roce 1889.
Technická památka. Mimořádný prostorový dojem
z příhradové konstrukce, která vytváří sdružením
segmentových štítů zajímavou kompozici. Vystavěna v roce
1907. Druhá hala přistavěna podle původního projektu
pravděpodobně v roce 1921.
101420
31179/8-2866
Soubor věcí Nové radnice
Rozsáhlý administrativní komplex, s omezením: bez budovy
čp. 1374 (Sokolská ul. č. 28) a parc. č. 947/7, 990/2, 988/2,
978/2, 943/3, 947/7.
těžní věž s budovou těžní věže
jámy Jindřich
ul. Nádražní, parc.č. 1261/1
Technická památka dokumentující způsob investování do
důlní činnosti přímo ve městě. Jáma založena roku 1846 je
jednou z nejstarších v Ostravě. Vlastní těžní budova
postavena kolem roku 1910.
22072/8 - 3055
elektrocentrála Žofinské huti
(dvojhala)
býv. areál koksovny Karoliny,
parc.č.: 3452, stav., (ul. 28. října)
12172/8-4048
městský dům
Masarykovo nám., čp. 37
12152/8-3201
městský dům
činžovní dům
Poštovní, čp. 164
50858/8-4045
činžovní dům
Jiráskovo nám., čp. 40
činžovní dům
Zámecká, čp. 169
12156/8-3249
činžovní dům - kavárna Praha
Zámecká, čp. 41
vila
Sokolská, čp. 175
12186/8-3321
městský dům
28. října, čp. 49
činžovní dům
28. října, čp. 185
12185/8-3250
městský dům
činžovní dům
28. října, čp. 192
12138/8-3307
městský dům
Velká, čp.52
obchodní dům
Dlouhá, čp. 194
24141/8-2384
činžovní dům
Havlíčkovo nábř., čp. 101
bankovní dům
Nádražní čp.213
29910/8-3053
činžovní dům
28. října, čp. 102
obchodní dům Brouk a Babka
Smetanovo nám., čp. 222
12137/8-3251
činžovní dům
Sokolská tř., čp. 104
banka
28. října, čp.241
102503
obchodní dům
Ostravica
28. října, čp. 243
12161/8-3252
vila
28. října, Na Zapadlém, čp. 261
12130/8-3289
činžovní dům
Přívozská, čp. 135
činžovní dům
Milíčova, čp. 288
12127/8-3253
činžovní dům
Dvořákova, čp. 138
společenský dům - Hornický
Nádražní, čp. 305
20125/8-2382
divadlo Jiřího Myrona
Československých legií, čp. 148
banka Anglo - československá
12146/8-3292
činžovní dům
banka
12165/8-3254
městský dům
12171/8-3238
12178/8-3239
12144/8-3288
12170/8-3240
10604/8-3929
12169/8-3241
12180/8-3242
12189/8-3243
12123/8-3244
12177/8-3245
činžovní dům
28. října, čp. 105
12140/8-3246
činžovní dům, část stojící a
archeologické stopy
28. října, čp.106
12119/8-3306
50869/8-4024
17982/8-230
12147/8-3247
činžovní dům
z toho jen: hmota objektu, fasády a tvar střechy
12148/8-3317
12181/8-3248
12149/8-3320
z toho jen: celková hmota a uliční fasáda
činžovní dům
103505
činžovní dům
103104
činžovní dům
22581/8-2234
městský dům
činžovní dům
158
Textilia
-
12106/8-3255
12164/8-3256
12141/8-3293
18075/8-3054
12168/8-3305
městský dům - býv. obchodní
dům Rozvoj
Zámecká, čp. 488
městský dům, z toho jen: hmota
objektu a fasáda
Na hradbách, čp. 1111
50826/8-4023
městský dům
činžovní dům
12150/8-3268
činžovní dům
28. října, čp. 548
činžovní dům
12142/8-3269
spořitelna
nám. Dr.Beneše, Tyršova, čp.555
činžovní dům
Živičná, čp. 1123, p.č. 1230/1
32228/8-3189
hotel Slavie
Nároží
ul.
Hollarova
Poděbradova, čp.1124
12132/8-3308
městský dům
Kratochvílova, čp. 562
12187/8-3257
činžovní dům
28. října, čp. 572
22996/8-2867
měšťanský dům
S. K. Neumanna, čp. 610
100065
jiná správní stavba - ředitelství
Báňské a hutní společnosti
30. dubna, čp.635
12160/8-3309
městský dům
Sokolská, čp. 871
12117/8-3258
činžovní dům
12131/8-3259
městský dům
Kratochvílova, čp. 931
12118/8-3290
činžovní dům
34209/8-2239
společenský dům tzv. Polský
dům
Poděbradova, čp. 1152
12143/8-3270
činžovní dům
Žerotínova, čp. 1155
12124/8-3271
městský dům
Sokolská, čp. 1179
12113/8-3272
jiná správní stavba
Dr. Šmerala, čp. 1181, p.č. 606/1
12134/8-3294
vysoká škola
Českobratrská,čp.1182, p.č.921/1
12188/8-3273
městský dům
Sokolská, čp. 936
fara
Husovo nám., čp. 1188
12159/8-3274
městský dům
Sokolská, čp. 943
činžovní dům
12128/8-3275
městský dům
Sokolská, čp. 945
základní škola "U hodin"
12184/8-3324
základní škola
Poděbradova, čp.959, p.č.1916/1
činžovní dům
Českobratrská, čp. 1229
103067
městský dům
Žerotínova, čp. 1230
40808/8-2491
městský dům
vila
Milíčova, čp. 1231
12135/8-3314
vila
záložna občanská
Čs. legií, čp. 1236
11491/8-3958
činžovní dům
činžovní dům
Poděbradova, čp. 1243
50828/8-4033
činžovní dům
Dr. Šmerala, čp. 1081, p.č. 605
činžovní dům
12111/8-3276
městský dům
činžovní dům
Dr. Šmerala, čp.1270, p.č. 629
12108/8-3277
činžovní dům
činžovní dům
Zahradní, čp. 1282
50185/8-4042
mateřská škola
Poděbradova, čp.1103, p.č. 303
městský dům
Čs. legií, čp. 1364
12136/8-3279
základní škola
z toho jen: hmota objektu a hlavní fasáda
12157/8-3260
12126/8-3261
12158/8-3262
12153/8-3310
50825/8-4025
50827/8-4037
12133/8-3264
12183/8-3265
12114/8-3311
12125/8-3312
12116/8-3266
12154/8-3313
a
159
30. dubna, čp.1435, p.č. 853/1
Partyzánské nám., čp. 1737
12182/8-3280
činžovní dům
51064/8-4052
činžovní dům
12139/8-3281
činžovní dům
28. října, čp. 1469
51065/8-4035
činžovní dům
Pelclova, čp. 1739
12107/8-3282
městský dům
Zahradní, Poštovní, čp. 1471
102887
12115/8-3315
hotel
Reální, čp. 1476, p.č. 482/2
12129/8-3291
činžovní dům
Milíčova, čp. 1484, p.č. 709
28462/8-2743
jiná správní stavba kancelářská budova a dva
činžovní domy (Dům
odborových služeb)
Českobratrská, Husovo nám.
galerie
Jurečkova, čp. 1750
strojírny
Osvoboditelů, čp. 1545
16656/8-2744
obchodní dům Horník
Zámecká, čp. 1936
vila
Českobratrská, čp. 1579
103910
jiná spr. stavba - býv. Okresní
sociální a zdravotní ústav
Odboje čp.1941
102898
pojišťovna – býv. Nemocenská
poj. soukromých úředníků a
zřízenců v Praze
Sokolská, Ostrčilova, čp. 1944
103214
jiná správní stavba - býv. Gen.
řed. Sev. dráhy Ferdinandovy
Prokešovo nám., čp. 2020
101234
společenský dům - Kulturní
dům města Ostravy
28. října, čp. 2556
13136/8-3191
rozvodna - elektrocentrála
koksovny (TP)
Karolina
12190/8-3287
železniční stanice Báňské dráhy
p.č. 1519/2,1800/1,1519/5
12155/8-3316
51117/8-4049
22662/8-2746
jiná stavba pro výzkum a vývoj
Husova, čp. 1591
12109/8-3283
činžovní dům
Tyršova, čp.1597, p.č. 464/3
12145/8-3284
Veleslavínova, čp.1598
12121/8-3325
činžovní dům
29954/8-4041
vila
12112/8-3285
dr. Šmerala, čp. 1626, p.č. 616/1
12120/8-3322
činžovní dům
12122/8-3323
činžovní dům
z toho jen: výtopna, točna, vodárenská věž
51063/8-4034
činžovní dům
10608/8-3931
12110/8-3286
činžovní dům
Tyršova, čp. 1667, p.č. 717/1
104386
městské opevnění
zbytky úseků hradební zdi za kostelem sv. Václava
14828/8-2383
banka státní
Nádražní, čp.1698
104765
51059/8-4036
uhelný důl hlubinný Jiří (TP)
Cihelní
městský dům čp. 489
bývalý obchodní a obytný dům, Puchmajerova ul.
italské pojišťovny Riurione Adriatica di
Sicurta
činžovní dům - soubor 3 ob.
Domů a obch. objektu
NOVÁ VES
30746/8-2447
filiální kostel sv. Bartoloměje
ul. U Hrůbků, parc.č.: 50, stav.- Nová Ves
Bývalá hřbitovní kaple s pozdně gotickým presbytářem, k němuž byla na konci 18. století dostavěna loď a celek byl sjednocen
barokní fasádou. V současnosti výrazná dominanta a působivý krajinotvorný prvek.
103105
areál vodárny – Nová Ves vodárna
28. října, Plzeňská
Původně areál městské vodárny, architektonicky a urbanisticky cenný areál.
PETŘKOVICE
Památkové ochranné pásmo
160
OP vyhl. rozhodnutím NVO OK č.j. kult. 2104/1/88/Prym ze dne 14.9.1988. Určuje OP pro soubor kulturních
památek, areál Dolu Ed. Urx a Landek.
Vymezení hranic:
Rozsah památkového pásma je vymezen vnějšími hranicemi parcel č.: 1411, 1413, 1415, 1417, 1420, 1421, 1425,
1426, 1269, 1254, 1264, 1254, 1230, 446 (k.ú. Koblov), 447 (k.ú. Koblov), 446 (k.ú. Koblov), 440 (k.ú. Koblov),
1338, 1340, 1340/2, 1342, 1344, 1340/1, 2092, 2090, 2088, 1874, 1976, 1348, 1349/1, 1389/1, 1960/3, 1436/1, 1411.
Kromě značených k.ú. Koblov, nachází se OP v k.ú. Petřkovice.
20286/8-1450
areál dvou archeologických lokalit
Landek, parc.č.: 1269, 1267, les
Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického osídlení, slovanského osídlení 8. 11. století a zbytky středověkého hradu.
/1 tábořiště lovců mamutů,
osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí, Landek, parc.č.: 1267, les
Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu
s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice
aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí.
/2 slovanské hradisko,
středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les
Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců.
Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.
40362/8-2896
areál závodu II, dolu Eduard Urx (Odra) - TP
parc.č.: 1304, 1305, 1314, 1323, stav.
Hodnotný areál technických památek, dříve jámy Anselm, založený roku 1835. Areál jámy je značně rozlehlý. Hlavní skupiny
budov jsou soustředěny kolem vlastní těžní jámy. Druhá skupina - třídírna - při jižním okraji a kolejišti. Směrem na jihozápad byla
napojena lanovka pro dopravu uhlí od jámy Urx. Jednotlivé objekty budou využity v rámci přípravy hornického muzea.
/1 budova těžní věže, objekt č.1
Součást areálu z přelomu 19. a 20. století. Budova bude využita v rámci připravovaného muzea OKR.
/2 tzv. budova těžního stroje, objekt č.2
Průmyslová budova z režného zdiva, datovaná na štítové straně léty 1914-1915. Její výraz je ovlivněn technologií těžního stroje
a dobovým architektonickým materiálem. Nedílná součást areálu, objekt bude využit v rámci připravovaného muzea OKR.
/3 tzv. kantýna, č. objektu 10 d
Volně stojící jednopatrová budova z režného zdiva z přelomu 19. - 20. století. Jedna z prvních budov postavených v areálu. Bývalá
závodní kantýna bude využita v rámci připravovaného muzea OKR.
/4 správní budova, tzv. Misková vila
Volně stojící dvoupodlažní třítraktová budova s portikem a dvouramenným schodištěm, datovaná na štítě nad hlavním vstupem do
roku 1919. Součást areálu dolu E. Urx, jedna z budov, které tvoří soubor staveb navrhovaného hornického skanzenu.
/5 kompresorovna, č.p. 31
parc.č.: 1309
Stavba zajímavé architektonické kompozice z režného zdiva. Rok výstavby 1906. Původní technologické zařízení nedochováno.
Součást areálu dolu E. Urx.
/6 víceúčelová budova, č.p. 23, 36, 35
parc.č.: 1310
Stavba z režného zdiva na výrazném obdélníkovém půdorysu z roku 1898. Nedílná součást areálu dolu E. Urx.
/7 kotelna a komín, č.p. 29, 103
parc.č.:1306
Stavba z režného zdiva bez výrazného členění z roku 1912. Součást areálu dolu E. Urx.
/8 víceúčelová budova, čp. 12
(lampovna, maskovna, kanceláře, koupelny), parc.č.: 1311
Výrazná architektonická kompozice fasády s převýšeným štítem, ve kterém jsou umístěny hodiny. Interiér částečně dochován
s příklady kvalitní truhlářské a tesařské práce (vstupní dveře, dveře do chodby ap.) Součást areálu dolu E. Urx.
10592 / 8-3927
uhelný důl hlubinný Oskar (TP)
K Lidicím
/1 šachetní budova, strojovna
parc.č. 1518,st.
/2 správní budova, koupelny
parc.č.1517,st.
/3 dílny
parc.č. 1520,st.
/4 vrátnice
parc.č. 1520,st.
PLESNÁ
14157/8-1457
farní kostel sv. Jakuba Staršího s areálem
parc.č.: 587, stav. i o.p.
161
/1 farní kostel sv. Jakuba Staršího
Velmi hodnotná, kvalitní klasicistní architektura z let 1783-1787, postavená ostravským stavitelem Venzelem Mükuschem.
27110 / 8-1458
/2 soubor 4 kapliček
parc.č. 587, o.p.
/3 ohradní zeď
parc.č.587, o.p.
kaplička
Proti škole
Drobná empírová stavba z 1.pol.19.stol. Doplňuje areál farního kostela.
POLANKA NAD ODROU
49803/8-3976
farní kostel sv. Anny
v centru obce, parc.č. 48
Novogotický jednolodní zděný omítaný kostel vybavený
slohově jednotným mobiliářem tvoří výraznou dominantu
obce a jejího okolí.
103524
19820 / 8-1651
křižovatka na ul. Hraničkya Anny
socha sv. Jana Nepomuckého
ul. 1. května, proti čp. 229
45418 / 8-1652
smírčí kříž
po pravé straně cesty navazující na
ul. K Vydralinám
krucifix
Letenské
PORUBA
35954/8-236
zámek
nábř. SPB 60
102896
činžovní dům - soubor domů
tzv. "Oblouk"
U Oblouku, čp.500 až čp.511
17. listopadu, čp. 593
102911
SŠ - Wichterlovo gymnázium
Čs. exilu, čp. 669
103669
společenský dům - Dům
kultury Poklad
Matěje Kopeckého, čp. 675
101726
činžovní dům
17. listopadu, čp. 677
101727
činžovní dům
Hlavní tř., čp. 678
102043
činžovní dům - soubor domů
102875
činžovní dům
101811
činžovní dům
Porubská, čp. 549
101814
činžovní dům
Porubská, čp. 551
103201
činžovní dům
Porubská, čp. 552
103501
činžovní dům
Porubská, čp. 555
101721
činžovní dům
Matěje Kopeckého, čp. 556
103244
102897
činžovní dům
Hlavní tř., čp.557, č.o.87,89,91,
93, 95
činžovní dům
103243
činžovní dům
102873
činžovní dům
103259
činžovní dům
102874
činžovní dům
103262
činžovní dům
103260
činžovní dům
101977
pošta
Porubská, čp. 713
103261
činžovní dům
PROSKOVICE
38755/8- 697
Velmi kvalitní barokní kamenická práce z roku 1774.
kaple sv. Floriána
Světlovská, parc.č.: 160
Doklad doznívajících barokních vlivů v lid. stavitelství
z poč. 19. stol. Architektonicky významný prvek v zástavbě .
15954/8-2354
kříž kamenný
Světlovská 122, parc.č.: 31.
162
103106
kaple
na pozemku parc.č. 743
103001
kaple
Na Smyčce, parc.č. 208/1
PŘÍVOZ
23371/8-2448
areál farního kostela s farou
nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, 430, stav.
Nedílná součást urbanistického souboru Přívozu, který byl jako celek navržen v závěru 19. století arch. Camillem Sittem
a realizován v letech 1895-1905.
/1 farní kostel Neposkvrněného Početí P. Marie
nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, stav.
Pozoruhodný doklad hodnotné a slohově čisté historizující jednolodní architektury postavené podle projektu Camilla Sitteho vletech
1896-1899. Slohová čistota je zdůrazněna i stejně řešeným interiérem. Významná dominanta městského urbanistického celku.
/2 fara čp.507
Náměstí Sv. Čecha 5, par.č. 430,stav.
Součást areálu kostela.
32404/8-3041
městský dům
Chopinova, Nádražní, čp. 427
15406/8-3052
městský dům
Wattova, Špálova, čp. 430
47271/8-3042
41322/8-3037
městský dům
35085/8-3046
městský dům
Libušina, čp. 593
40637/8-2749
archív
Špálova, čp. 450
45064/8-3047
městský dům
Libušina, čp. 594
34312/8-3031
městský dům
nám. Sv. Čecha, čp. 516
29967/8-3032
městský dům
30956/8-3034
městský dům
nám. Sv. Čecha, Libušina, čp.518
15832/8-3050
městský dům
U Tiskárny, čp. 607
19178/8-3044
městský dům
Chopinova, čp. 523
28938/8-3051
městský dům
Wattova, čp. 670
34260/8-3035
městský dům
Nádražní, Mariánskohorská,čp.532
17442/8-3036
činžovní dům
29685/8-3030
městský dům
17224/8-3029
městský dům
nám. Sv. Čecha,
47225/8-3048
spořitelna
městský dům
Hlávkova, Nádražní, čp. 592
Nádražní,
čp.732
17930/8-3049
35104/8-2203
44824/8-3033
městský dům
29486/8-3039
městský dům
městský dům
40652/8-3045
městský dům
Libušina, čp. 785
12163/8-3267
činžovní dům
městský dům - soubor dvou
městských domů
41959/8-3043
městský dům
Chopinova, čp. 550
30019/8-3038
městský dům
45144/8-3040
12167/8-3295
činžovní dům, z toho jen: uliční
průčelí, celková hmota objektu
městský dům
Chopinova, Nádražní, čp. 576
104492
silniční most, ev.č.56-015
Nachází se v k.ú. přívoz a k.ú. Petřkovice.
12166/8-3278
pojišťovna hasičská
Nádražní, čp.1325
11284/8-3934
uhelný důl hlubinný
Oderka/Odra (TP)
Oderská ul.
SLEZSKÁ OSTRAVA
31916/2449
farní kostel sv. Josefa
Těšínská, parc.č.: 196
Hodnotná barokní jednolodní stavba ovlivněná klasicismem, postavená v letech 1780-1783, s věží z 1. poloviny 20. století.
31760/8-2385
městská radnice čp. 138
Těšínská 35, parc.č.: 1/1
163
Volně stojící, kvalitní historizující stavba se zachovaným původním interiérem z roku 1911-1913, postavená podle návrhu Viktorina
Šulce a projektu Jaroslava Volence a Fr. Doležela. Doklad reprezentativní, pohledově exponované, městské architektury.
10593/8-3928
areál bývalého kamenouhelného dolu Trojice (TP)
/1 strojovna č. 1
parc. č. 161/3
Objekt na podélném půdoryse s halovým prostorem krytým segmentovou střechou nesenou příhradovými nosníky. Postaven
z režného zdiva, členěn velkorozměrovými průmyslovými okny z let 1913 - 16.
/2 strojovna č. 2
parc.č. 163/1
Objekt na podélném půdoryse s halovou dispozicí, krytý sedlovou střechou. Fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná.
Postaveno v roce 1906.
/3 šatny, koupelny, lampovna, truhlárna
parc.č. 163/1
Výškově členěný objekt na nepravidelném půdoryse, fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná z let 1911 - 1913.
/6 terasy
parc. č. 168/2 o.p.
Opěrné zdi vymezující prostor terasy ve svahu o délce cca 150 m a šířce cca 20 m. Režné zdivo, koruna zakončena římsou. Z let
1906 - 11.
/7 kuželová halda dolu Trojice Emma Lucie
parc. č. 510 o.p.
Mezi dolem Petr Bezruč (Terezie, býv. dolem Trojice a Michálkovickou ulicí.) Dominantní kužel s prohořelou hlušinou bývalého
dolu a koksovny Trojice. Představuje nejvyšší bod na území města - 311m n.m. Halda z let 1920 - 60, výrazná dominanta města,
doklad historie dolování přímo ve městě.
12580/8-3523
areál jámy Terezie (důl Petr Bezruč)-TP
parc.č.: 2371, 2370, 2368, stav. 2396/1, ost.pl.
Hodnotný areál technických památek s výraznou dominantou těžní věže z počátku 20.století.
/1 těžní věž s těžní budovou
parc.č.: 2370
Těžní budova s tzv. srostlou dvojicí těžních věží z r. 1907 a r. 1917 tvoří jeden objekt. Konstrukce těžní věže je ocelová, příhradová.
Jedna z nejstarších těžních věží Ostravy, tvoří nezastupitelnou dominantu na severovýchodním horizontu města.
/3 strojovna těžního stroje č.1
Parc.č. 2368, stav.
Budova z hrázděného zdiva, s těžní věží tvoří technologickou jednotku.
/4 strojovna pomocného těžního stroje
parc.č. 2371,stav.
37050/8-233
hrad Slezskoostravský, zřícenina
U soutoku řek Ostravice a
Lučiny
32552/8-2868
pomník obětem hornické stávky r.
1894
Těšínská ul.
101810
kaple Panny Marie Lurdské
Keltičkova
41725/8-229
68678/8-2242
hrob - náhrobek Petra Cingra
Ústřední hřbitov
pomník osvobození Rudou armádou
(tank)
Těšínská ul.
11883/8-3202
hrob a pomník zastřelených havířů
ústřední hřbitov
vodárna čp.1844 (TP)
Nejedlého, Jaklovec
11286/8-3936
pomník Miloše Sýkory
Těšínská ul., pravý břeh
Řeky Ostravice
uhelný důl hlubinný Ján –
Mária (TP)
Hranečník
10607/8-3930
uhelný důl hlubinný Michálka, (TP)
27106/8-234
38398/8-2490
z toho jen: strojovna, kompresorovna, koupelny, šatny
STARÁ BĚLÁ
20249/8-714
farní kostel sv. Jana Nepomuckého
Blanická ul., parc.č.: 1
22148 / 8-2357
kříž
Stařecká ul.
Pozdně barokní architektura z let 1776-1801, postavena
příborským stavitelem Václavem Röhlichem.
SVINOV
23426/8-2756
kamenná sýpka čp. 1190
Nad Porubkou č. 36, parc.č.: 1566/2, stav.
Hodnotná památka dokládající vývoj obce. Sýpka z konce 18. století, obytná budova z počátku 19. století.
164
51178/8 - 4046
městský dům čp. 370 (bývalá lékárna)
Peterkova ul. 370, katastr. č. 988 st., k.ú. Poruba-jih
Urbanisticky hodnotná součást zástavby prostoru před nádražní halou v Ostravě Svinově. Postavena v letech 1924 až 1925
architektem Fr. Divíškem.
103000
49797/8-3977
soubor domů a vily obytné kolonie tažíren trub
Bílovecká
/1 obytný dům
č. p. 118, parc. č. 243
/2 obytný dům
č. p. 123, parc. č. 244
/3 obytný dům
č. p. 138, parc. č. 245
/4 obytný dům
č. p. 155, parc. č. 247
/5 vila
č. p. 117, parc. č. 250/1
/6 obytný dům
č. p. 115, parc. č. 252/1
výpravní budova železniční stanice Svinov
parc.č. 3116, 3114
Poslední dochovaná původní výpravní budova v Ostravě. Jedno z nejvýznamnějších nádraží bývalé SDF. Autorem projektu První
staniční budovy postavené v letech 1846 - 47 byl arch. Karel Hummel. V 70. letech byla zvětšena postranními rizality a přízemními
křídly. V roce 1895 připojena na jižní straně nová patrová budova. Dnes se výpravní budova sestává ze dvou částí spojených
krčkem.
102914
soubor věcí lihovaru
ulice Luční, ulice Ryšových
/1 lihovar (hlavní výrobní objekt, sklad, kanceláře)
parc. č. 2717
/2 zámečnické dílny, kotelna a komín
parc. č. 2718
/3 obytný dům čp. 172
parc. č. 2734
TŘEBOVICE
102943
parc. č. 325/1
104263
kostel Nanebevzetí Panny Marie
Ul. V Mešníku, areál hřbitova
Nejstarší barokní mariánský kostel na území města Ostravy.
VÍTKOVICE
23865/8-2753
hřbitov, skupina XX
zámek čp. 80
Výstavní 99, parc.č.: 1026
Jednopatrový empirový zámek z let 1846-47, významný
doklad dějin Vítkovických železáren a zároveň doklad
urbanistické koncepce města.
23608/8-2754
farní kostel sv. Pavla
Mírové náměstí, parc.č.: 891
Významný doklad historizující novogot. architektury,
postaven v letech 1880-86 podle plánů vídeňského architekta
A. Kirsteina. Kostel s vodární věží tvoří dominantu města.
29124/8- 3057
radnice čp. 516
Mírové nám. 1, parc. č. 998 (část)
Jednopatrový objekt na obdélném půdoryse s převýšenou
střední částí ukončenou věží, tvoří dominantu nám., postaven
podle projektu architekta von Ferstela asi kolem roku 1907.
Gotizujícími a romantickými prvky je přizpůsoben
průmyslovému charakteru celkového urban. záměru.
68679/8-2244
hrob obětí zastřelených při
hladových demonstracích v r.
1917 Vítkovice
hřbitov, skupina VI
100992
společenský dům - Český dům
Ostrava 3, Výstavní 113, čp.17
100647
vila
Vítkovice, Ruská 11, čp.87
47178/8-3061
činžovní dům
Mírová 24, čp.97
41596/8-3060
činžovní dům
Mírová 18, čp.98
102951
vila
Ruská 45, čp.153
46421/8-3062
fara
čp.154
35279/8-3058
restaurace Společenský dům
1. máje 2, čp.160
32201/8-3059
tělocvična
1. máje 132, čp.346
15576/8-3064 areál Jeremenko
Jedná se o bývalý odval, na kterém byly rekultivační práce
zahájeny v r. 2002 s předpokladem ukončení v 12/2009. Na
části plochy byly realizovány výsadby lesního porostu.
V současné době probíhá doporučená údržba, která vyplývá ze
znaleckého posudku a doporučení odboru ŽP MMO. Těžní
budova s těžní věží
28623/8-2243
hrob - pomník a spol. hrob
horníků zastřelených při stávce v r. 1890
165
50833/8-4026
mateřská škola
Prokopa Velikého, čp.425
100715
jiná
sociální
stavba
zaopatřovací ústav
Lidická 55, čp.697
34137/8-3063
tržnice
Jeremenkova 18, čp.1136
100908
jiná obytná stavba - budova
bývalého domova řádových sester,
nyní vrátnice Zálužanského,
čp.1192
-
37089/8-3065
motorová elektrárna
Vítkovice, záv. 08 VŽ, Ruská
11258/8-3933
rozvodna- ústředna- elektr. II.
(TP), Vítkovická
10591/8-3926
plynojem (TP)
La Passionare
10590/8-3924
uhelný důl hlubinný - vybavení
jámy Louis (TP)
Jeremenko
z toho jen: těžní stroj, kompresor, kotle - pohon roštu
ZÁBŘEH
101419
Soubor věcí bývalého zámku
/1 budova čp. 42
17324 / 8-2450
/2 ohradní zeď
pozemek st. parc. č. 65/1
20045 / 8-2755
krucifix
Starobělská u čp. 61
pomník rudoarmějců
Rudná
Obec Dolní Lhota
32266/8 - 2181
památník a hrob příslušníků 1. čs. tankové brigády
místní hřbitov, parc.č.: 1/2, k. ú. Dolní Lhota u Ostravy
Památka osvobozovacích bojů v r. 1945.
Město Klimkovice
Celé katastrální území je tzv. lázeňským místem. Nachází se zde lázeňské a rehabilitační zařízení - Lázně Sanatoria
Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí,
pooperační a poúrazové stavy a rekondice).
34281/8-1601
zámek s areálem parku
parc.č. 1 st., 4, 5, 6, 7 o.p., k.ú. Klimkovice
/1 zámek, čp. 1
parc.č. 1 st.
Renesanční architektura z 2. poloviny 16. století, přestavovaná a upravovaná po polovině 19. století.
/2 zámecký park (nyní sad P. Bezruče)
parc.č. 4, 5, 6, 7 o.p.
Přírodně krajinářský park sbírkového charakteru, součást areálu zámku. V současné době slouží jako veřejná městská zeleň.
28793/8-1602
farní kostel sv. Kateřiny s areálem
Náměstí parc.č. 2, 3, st., 561 o.p
Areál gotického založení, tvořící kompoziční celek se sousedním renesančním areálem zámku.
/1 farní kostel sv. Kateřiny
parc.č. 2, 3 st.
Trojlodní architektura gotického založení ve 14. století s dochovaným gotickým jádrem. Upravována v 16. a počátkem 19. století.
Na kostel navazuje centrální empírová kaple ze začátku 19. století.
/2 socha sv. Šebestiána
Parc.č. 561/1 o.p.( socha přemístěna z areálu kostela na náměstí)
3/ socha Panny Marie
Parc.č. 561/1 o.p.( socha přemístěna, je nadále součástí areálu kostela)
23000/8-1603
hřbitovní kostel Nejsv. Trojice s areálem
Hřbitov, parc.č. 200 st.
/1 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice
parc.č. 200 st., k.ú. Klimkovice
Jednolodní architektura z konce 16. století, upravená v interiéru v 18. a ve 20. století.
/2 socha Sv. Jana Nepomuckého
parc.č.200, st. Kvalitní sochařská práce z roku 1736.
13937/8-1604
památník osvobození
parc.č.7, o.p., vpravo od zámku
166
Obec Olbramice
39008/ 8-1648
farní kostel sv. Bartoloměje
parc.č. 1 st., k.ú. Olbramice
Jednolodní kostel gotického založení, v interiéru upravený barokně. Exteriér upraven asi v roce 1865 v pseudorománském slohu.
32377/8-715
zámek s areálem parku
parc.č. 88, 91, 92, 90/1, 89, k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí
/1 zámek čp. 1
parc.č. 88 st.
Čtyřkřídlá renesanční architektura z let 1560 - 1570. Doklad kvalitního feudálního sídla s arkádovým dvorem a fasádou zdobenou
zlidovělým sgrafitem. Úpravy po požárech v 17. a 18. století, v roce 1945 zničena původní věž s bání a lucernou a nahrazena
stanovou střechou.
/2 zámecký park
parc.č. 91, 92, 90/1, 89 o.p.
Současné uspořádání zámeckého parku vzniklo v 19. století v období romantismu. Přírodně krajinářský park.
27692 / 8-716
farní kostel sv. Jana Křtitele s budovou fary čp. 11
parc. čís. 1 st., 7 st.
Velmi hodnotná renesanční architektura z let 1587 - 1598 s charakteristickou síťovou klenbou a kvalitními kamennými dobovými
články.
Město Šenov
20212/8-3996
zámecký park
parc.č. 2/1,14/1, 1 o.p.
Přírodně krajinářský park, založený pravděpodobně na počátku 19. století za Skrbenských z hřiště. Součást veřejné zeleně v obci,
jehož součástí je i stavba vrcholně barokního farního kostela Prozřetelnosti Boží.
37271/8-720
farní kostel Prozřetelnosti Boží s ohradní zdí
parc.č. 11, 12
/1 farní kostel Prozřetelnosti Boží
parc.č. 11 st.
Centralizující architektonicky významná pozdně barokní stavba, složité půdorysné koncepce z r. 1764 s kvalitní vnitřní výzdobou.
/2 ohradní zeď
parc.č.2
Zbytek původní ohradní zdi z 19.stol., součást areálu kostela.
27018 / 8-2359
socha sv. Antonína
Při škole
10346 / 8-3534
socha sv. Floriána
u hlavní silnice při odbočce do ulice Pod lipami
31165 / 8-2358
Při škole
Obec Václavovice
50518 / 8-4006
kaple u čp. 11
parc.č. 212
Obec Velká Polom
32551/8-1503
zřícenina tvrze se sýpkou
/1 zřícenina tvrze čp. 50
parc.č. 600
Významná slezská renesanční tvrz z 2. poloviny 15. století, upravována v roce 1573. Kolem roku 1800 nebyla obydlena a byla
přeměněna v sýpku.
/2 sýpka
parc.č. 598 st.
Patrová stavba z 2. poloviny 16. století, patrně součást přestavby tvrze v roce 1573. Součást areálu bývalé vodní tvrze.
34550/8–1504
farní kostel sv. Václava s areálem
/1 farní kostel sv. Václava
167
parc.č. 1 st.
Jednolodní renesanční stavba z roku 1589 se starším jádrem a barokními úpravami.
/2 ohradní zeď se vstupní branou
parc.č.2, st
Ohradní zeď z lomového kamene vymezuje hranice areálu kostela.
103451
fara
Osvoboditelů, čp.66
Obec Vřesina
33690 / 8-2116
kaple se zvoničkou
u školy, parc.č. 2383/2
Příklad drobné sakrální stavby, tvořící doplněk návsi. Jako zvonice v současné době již neslouží. Provedeny novodobé úpravy.
Na území těchto obcí se nemovité kulturní památky nenacházejí:
Obec Čavisov
Město Vratimov
Obec Horní Lhota
Obec Zbyslavice
JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR,
VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA.
Podklady: Národní památkový ústav
www.npu.cz - monumnet
č.
Č.rejst.
Název
Od roku
1
2
3
4
296
228
324
157
Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren
Důl Michal v Ostravě
Lískova vila v Ostravě
Památník Rudé armády - mausoleum v Ostravě
2002
1995
2008
1978
1.Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, rejstř.č.296
k.ú. Moravská Ostrava, Vítkovice
Velmi hodnotný areál industriální architektury s nezastupitelnou dominantou těžní věže a vysokých pecí v interiéru
města.
prohlášeno Nařízením vlády č 337/2002 Sb.
1.a)10363/8-3520
uhelný důl hlubinný Hlubina se souborem technického vybavení
Ul. Místecká
k.ú. Moravská Ostrava
členěním. Pravděpodobně jedna z nejstarších budov v areálu,
kolem roku 1900.
/1 těžní věž a těžní budova
parc.č. 3220/2, stav.
Hodnotná industriální architektura z režného zdiva v ocelové
konstrukci s dominantou těžní věže z 20. let 20. století.
/4 kotelna
parc.č. 3220/3, stav.
Železobetonový halový objekt z r. 1912 s cenným technickým
zařízením.
/2 strojovna
parc.č. 3212, stav.
Halový objekt se segmentovou střechou, členěný na dvě
samostatné strojovny, z režného zdiva v ocelové příhradové
konstrukci z 20. let 20. století.
/5 stará třídírna
/6 úpravna uhlí
/7 komín kotelny
/3 koupelny
/8 koupelny mužstva nové
parc.č. 3207, stav.
Na dvou podélných půdorysech se spojovacím krčkem
postavena dvoupodlažní budova se sedlovými střechami,
fasády v kombinaci režného zdiva s omítaným, bohatým
/9 kompresorovna
168
1.b)50336/8-4000
železárna - koksovna a vysoké pece Vítkovice se souborem technického vybavení
Ul. Místecká, k.ú Vítkovice
Areál významný uceleností technologie toku zpracování uhlí. Koksárenství navazuje přímo na těžbu uhlí (areál jámy Hlubina) na
jedné straně a zajišťuje koks pro hutě a železárny na straně druhé.
/1 vykládka uhlí z vagonů – parc.č.1051/1
/2 mlýnice uhlí včetně zásobníků a mlýnů – parc.č.1051/1
/3 budova zásobníků včetně dopravních mostů – parc.č.1051/1
/4 uhelná věž – parc.č.1051/1
/5 koksárenská baterie č.4 včetně sypného provozu, kolejí výtlač. a vodícího vozu a komín, parc. č. 1051/1
/6 koksárenská baterie č.5 včetně sypného provozu, kolejí výtlač. a vodícího vozu a komín, parc.č.1051/1
/7 dvě hasící věže – parc.č.1051/1
/8 hrubá třídírna koksu včetně třidičů - parc.č.1051/1
/9 jemná třídírna koksu včetně zařízení – parc.1051/1
/10 rozvodna – parc.č.3220/1-náleží do areálu Hlubina, k.ú. Mor. Ostrava
/11 most aglomerace včetně přesýpací stanice – parc.č.1051/1
/12 starý rudný most včetně zásobníků surovin, tech. zařízení a dopravních mostů, parc.č.1051/1
/13 zavážení vys. pecí včetně výsypné jámy, zásobníků surovin, tech. zařízení a dopravních mostů, p.č.1051/1
/14 vysoká pec č.1, parc.č.1051/1
/17 plynojem, parc,č,1051/1
/18 energetická ústředna č.6, parc.č.1051/1
/19 výstavní pavilon, parc.č.1051/1-přemístěn k zámečku
ochranné pásmo
OPP vyhlášeno rozhodnutím Magistrátu města Ostravy, odborem kultury, č.j. kult /1713/ 94 ze dne 10. 4. 1995.
Vymezení hranic: od cípu parcely č. 3220 / 12 přechází parc.č. 3372 / 1, po jejím vnějším okraji a po vnějším okraji
parc.č. 1051/1, 1071 /1, po hranici zrušené vlečky na most, po vnějším okraji parc.č. 1071 /1, 1051 /1, 3691, 3641, 3220 /12.
Přechody mezi k.ú. Vítkovice a Moravská Ostrava jsou v hranicích pásma mezi parc.č. 3372 /1 - 1051 /1 a parc. č. 1051 /1 - 3641.
2.Důl Michal v Ostravě, rejstř.č. 228
k.ú.: Michálkovice
10372/8-3519
areál dolu MICHAL (Petr Cingr)- TP
stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448
Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 - 1915 projektoval architekt
František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy.
NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998.
Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002
(č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel.
/1 těžní věž a těžní budova jámy Michal
Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915.
/2 objekt koupelny, cechovny, administrativy
Velmi kvalitní důlní budova od arch. F. Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá.
/3 objekt strojoven
Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915.
/4 mechanická dílna
Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor.
/5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk
Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal.
/6 uhelná třídírna
Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce
1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937.
3.Lískova vila v Ostravě, rejstř.č. 324
k.ú. Slezská Ostrava
169
19405/8-2750
vila Lískova
Čedičova, čp.1406, č.o.8, parc.č. 1359 stav.
Volně stojící budova na nepravidelném půdorysu, příklad realizace architektonických tendencí 30. let na Ostravsku, osobité
ztvárnění funkcionalismu ve výrazné formě. Autorem projektu z roku 1935 je arch. Lubomír Šlapeta, dům byl postaven v roce
1936.
Prohlášeno Nařízením vlády č.170/2008 Sb.
4.Památník Rudé armády-mauzoleum, rejstř.č. 157
k.ú. Moravská Ostrava
8 - 2236 památník RA, mausoleum
Komenského sady
parc.č. 1036, park
Památník osvobození Československa RA, vybudován v r. 1946, dílo arch. Jírovce, akad, sochařů Karla Vávry a Konráda Babraje.
NKP vyhlášena usnesením vlády ČSR čís. 70/78 Sb. ze dne 24.2.1978 a Nařízením vlády č.147/1999 Sb. Ze dne 16.6.1999 o
prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky..
ochranné pásmo
OP vyhl. rozhodnutím NVO OK, čj. kult. 365/1/83/Mac/ Prym. ze dne 28.1.1983 pro Památník RA v Komenského sadech. Hranice
vymezeny parc. 1036, 1036/1
Na území těchto obcí se nenachází nemovité národní kulturní památky.
Obec Čavisov
Obec Václavovice
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Město Vratimov
Město Klimkovice
Obec Vřesina
Obec Olbramice
Obec Zbyslavice
Město Šenov
JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Podklady: Národní památkový ústav
3.2.9.2.2 Architektonické a urbanistické hodnoty území
JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY
Podklady:
vlastní průzkum
Označ. plochy
U1
U2
U3
U4
U5
název lokality
poznámka
Poruba
Přívoz
Centrum Moravské Ostravy
Hrabůvka – Jubilejní kolonie
Vítkovice – Štítová kolonie
Sorella
Sitte
Součást MPZ
OP
dělnická kolonie
Město Klimkovice
Západně od zastavěného území města se nachází pro ostravský region významný lázeňský komplex-lázně Klimkovice.
Obec Vřesina
Systém vojenského opevněni z období 1.republiky a 2.světové války;
170
Na území těchto obcí se nenachází žádné urbanistické hodnoty.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Obec Olbramice
Město Šenov
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Zbyslavice
JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY
Podklady:
odborná literatura
JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR
Podklady:
průzkum území, odborná literatura
Označ. plochy
U1
U2
U3
U4
U5
U6
název lokality
poznámka
Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic
Petřkovice – Hornické muzeum Landek
Michálkovice – Důl Michal
Zábřeh – zámek s kostelem
Vodárna Nová Ves
Slezskoostravský hrad
NKP
NKP
TP
nejstarší historická památka
Na území obce se nachází zámek s areálem. Jedná se o kvalitní renesanční architekturu z 16.století, fasády jsou
zdobeny zlidovělým sgrafitem.
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází zřícenina renesanční vodní tvrze z 2.poloviny 15.století. V blízkosti se nachází objekt sýpky,
který byl součástí tvrze.
Na území těchto obcí se nenachází historicky významná stavba.
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Město Vratimov
Město Klimkovice
Obec Vřesina
Obec Olbramice
Obec Zbyslavice
JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR
Podklady: průzkum území, odborná literatura
Označ. stavby
1
2
3
4
5
6
7
název stavby
kat. území
Stará radnice Moravské Ostravy
Radnice Slezské Ostravy
Radnice Vítkovic
Nová radnice Moravské Ostravy
kostel sv. Václava
katedrála Božského Spasitele
kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
171
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Vítkovice
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Přívoz
Označ. stavby
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
název stavby
kat. území
evangelický kostel
kostel Korunování Panny Marie
kostel sv. Kateřiny
kostel sv. Bartoloměje
kostel sv. Jakuba Staršího
kostel sv. Josefa
kostel sv. Jana Nepomuckého
kostel Nanebevzetí Panny Marie
kostel sv. Pavla
zámek Vítkovických železáren
Elekrocentrála Žofinské huti
nový kostel v Zábřehu
Moravská Ostrava
Mariánské Hory
Hrabová
Nová Ves
Stará Plesná
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Třebovice
Vítkovice
Vítkovice
Moravská Ostrava
Zábřeh nad Odrou
Město Klimkovice
Zámek Klimkovice, Lázně Klimkovice
Nachází se zde renesanční zámek.
Na území těchto obcí se nenachází architektonicky cenná stavba:
Obec Čavisov
Obec Václavovice
Obec Dolní Lhota
Obec Velká Polom
Obec Horní Lhota
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Město Šenov
Obec Zbyslavice
JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA
Podklady: průzkum území
Označ. stavby
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
název stavby
kat. území
věž Nové radnice Moravské Ostravy
věž kostela sv. Václava
věže katedrály Božského Spasitele
věž evangelického kostela
věže kostela Korunování Panny Marie
věže kostela Neposkvrněného početí Panny Marie
věž kostela sv. Pavla
těžní věž Hlubina
těžní věž Jindřich
těžní věž Petr Bezruč
těžní věž Michal
Domov sester
vysílač Hošťálkovice
kostel sv. Mikuláše
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Mariánské Hory
Přívoz
Vítkovice
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Michálkovice
Poruba
Hošťálkovice
Poruba
Obec Čavisov
Označ. stavby
15
název stavby
kat. území
Čavisov
vodojem
Obec Dolní Lhota
Na území obce se nachází významná stavební dominanta Kaple Sv. Cyrila a Metoděje.
172
Obec Horní Lhota
Na území obce se nenachází významná stavební dominanta.
Město Klimkovice
Na území města se nachází významná stavební dominanta Kostel Sv. Kateřiny s areálem.
Obec Olbramice
Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Bartoloměje.
Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Jana Křtitele.
Město Šenov
Na území města se nenachází významná stavební dominanta Kostel Prozřetelnosti Boží
Obec Václavovice
Na území obce se nachází významná stavební dominanta Kostel sv. Václava. Jedná se o novostavbu z roku 2001.
Obec Velká Polom
Na území obce se nachází významná stavební dominanta farní kostel sv. Václava s areálem.
Město Vratimov
Na území města se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Jana Křtitele.
Obec Vřesina
Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Viléma Aquilanskeho.
Obec Zbyslavice
Na území obce se nenachází významná stavební dominanta.
JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI
Podklady: průzkum území
Ostrava – Vítkovice:
1829 vybudování Rudolfové huti
Moravská Ostrava:
1847 zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy
Ostrava – Petřkovice
Nález sídliště lovců z období starší doby kamenné
Město Šenov
Rodiště malíře Viléma Wunsche.
Na území těchto obcí se nenachází místo významné události.
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Klimkovice
Obec Olbramice
JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD
Podklady: vlastní průzkum
173
Obec Václavovice
Obec Velká Polom
Město Vratimov
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
Označení
název
1
2
3
4
věž Nové radnice Moravské Ostravy
halda dolu Trojice Emma Lucie
terasa před smuteční síní ústředního hřbitova
vyhlídková terasa ( nad stadionem Baníku)
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Na území těchto obcí se nenacházejí významné vyhlídkové body:
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
3.2.5.2 Území archeologického zájmu
Landek
Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického a slovanského osídlení z 8. - 11.
století a zbytky středověkého hradu.
/1 tábořiště lovců mamutů,
parc.č.: 1267, les
Osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí
Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu
s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice
aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí.
/2 slovanské hradisko,
parc.č.: 1269, středověký hrad, les
Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců.
Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století.
JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY
Podklady:
Národní památkový ústav, Státní archeologický seznam:
http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/ISAD/seznam/free/
UAN – území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR (SAS ČR).
UAN jsou rozdělena podle kategorií:
UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů;
UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu
nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%;
UAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu
nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje
50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů;
UAN IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny,
pískovny apod.
Číslo SAS ČR Typ UAN Název UAN
15-41-18/2
15-43-03/2
15-43-03/3
15-43-04/1
15-43-04/2
15-43-04/3
15-43-05/1
15-43-05/2
15-43-05/3
15-43-05/4
15-43-07/1
Lokalizace
II
II
II
I
II
II
II
II
Vřesina-středověké a novověké jádro obce
Martinov -středověké a novověké jádro obce
Stará Plesná-středověké a novověké jádro obce
Landek, výšinné sídliště, zřícenina hradu
Lhotka -středověké a novověké jádro obce
Hošťálkovice-středověké a novověké jádro obce
Přívoz-středověké a novověké jádro obce
Hrušov-středověké a novověké jádro obce
II
Heřmanice-středověké a novověké jádro obce
II
II
Muglinov-středověké a novověké jádro obce
Krásné Pole-středověké a novověké jádro obce
174
Vřesina
Cca 2 km V od Plesné
Cca 2 km od Martinova
Na zalesněném hřbetu V od Petřkovic
Cca 1,5 km SV od Hošťálkovic
Cca 1,5 km JZ od Lhotky
V okolí Hlučínské ulice
JV od soutoku Odry a Ostravice
Podél Heřmanického potoka, cca 3 km V od
Hrušova
Cca 2 km JV od Hrušova
3 km JV od Velké Polomi
15-43-08/1
15-43-08/2
15-43-08/3
15-43-08/4
15-43-08/5
Poruba-zámek
Poruba-Kostel sv. Mikuláše
II
Svinov-středověké a novověké jádro obce
I
Třebovice-bývalý zámek
II
Pustkovec-středověké a novověké jádro obce
Mariánské Hory-Středověké a novověké jádro
V okolí ulice Přemyslovců
obce, dříve Čertova Lhotka
Na pravém břehu Odry, 3 km JZ od Mariánských
Nová Ves-středověké a novověké jádro obce
Hor
Moravská O.-středověké a novověké jádro města Na levém břehu Ostravice nad soutokem s Lučinou
Na pravém břehu Ostravice, nad jejím soutokem
Slezskoostravský hrad, zřícenina
s Lučinou
Polanka nad Odrou-středověké a novověké jádro
Na levém břehu Odry, V od Klimkovic
obce
Výškovice-středověké a novověké jádro obce
Cca 3 km JV od Zábřehu
Zábřeh nad Odrou-zámek a kostel Navštívení
Ve středu obce
Panny Marie
Vítkovice-středověké a novověké jádro obce
V JV části katastru Vítkovic
Kunčice-zámek
Ve středu historického jádra
Proskovice-středověké a novověké jádro obce
Cca 1 km JZ od Staré Bělé
Řečiště Odry-Polanka n/O, Proskovice, Stará Meandry Odry od soutoku s Ondřejnicí až po
Bělá
most přes řeku u Nádražního rybníka
Stará Bělá -tvrziště
na S okraji obce u hřbitova
Nová bělá-ESA 111 – Zadní kouty, Lipina
Cca 700 m JZ obce
Hrabová-kostel sv. Kateřiny
Na V okraji obce
Michálkovice -středověké a novověké jádro obce Po obou březích Michálkovického potoka
Radvanice-středověké a novověké jádro obce
Cca 2,5 km SZ od Bartovic
Bartovice-středověké a novověké jádro obce
Na pr. břehu Lučiny, cca 2,5 km JV od Radvanic
II
15-43-09/1
II
15-43-09/2
15-43-10/1
I
I
15-43-10/2
II
15-43-13/1
15-43-14/1
II
I
15-43-14/2
15-43-15/1
15-43-15/2
15-43-18/1
II
I
II
I
15-43-18/2
15-43-19/1
15-43-19/2
15-43-20/4
15-44-06/1
15-44-11/1
15-44-11/2
Lokalizace
I
I
I
I
I
II
II
II
Na SV okraji historického jádra obce
Na S okraji historického jádra obce
Cca 2,5 km JV od Poruby, po obou březích
Porubky
Na pravém břehu řeky Opavy, v SV části
historického jádra
Cca 2,5 km SZ od Třebovic
Obec Čavisov
Číslo SAS ČR
Typ UAN Název UAN
15-43-07/4
II
Lokalizace
Čavisov - intravilán
1,8 km JJV od Dolní Lhoty
Obec Dolní Lhota
Číslo SAS ČR
Typ UAN Název UAN
Lokalizace
15-43-07/3
II
2,5 km J od Velké Polomi
Dolní Lhota - intravilán
Obec Horní Lhota
Číslo SAS ČR
Typ UAN Název UAN
Lokalizace
15-43-01/2
II
2 km JZ od Velké Polomi
Horní Lhota – intravilán
Město Klimkovice
Číslo SAS ČR
Typ UAN Název UAN
Lokalizace
15-43-12/3
15-43-12/4
15-43-12/5
15-43-13/2
II
I
I
I
Osada 2 km SZ od zámku v Klimkovicích
Klimkovice-kostel
Kostel, zámek
Severně od Klimkovic
Středověké a novověké jádro obce Hýlov
Klimkovice-kostel Sv. Kateřiny
Klimkovice – kostel sv. Trojice a zámek
Klimkovice – pravěké sídliště
Obec Olbramice
Číslo SAS ČR
Typ UAN Název UAN
Lokalizace
15-43-12/2
15-43-12/6
II
I
Intravilán Olbramic
intravilán
Středověké a novověké jádro obce
Pravěké sídliště
Číslo SAS ČR
Typ UAN Název UAN
Lokalizace
15-43-23/1
II
Na říčce Ondřejnici, 4 km SZ od Brušperku
Středověké a novověké jádro obce
175
Město Šenov
Na území města se území s archeologickými jevy nenachází.
Obec Václavovice
Na území obce se území s archeologickými jevy nenachází.
Obec Velká Polom
Číslo SAS ČR
Typ UAN
Název UAN
Lokalizace
15-43-02/1
15-43-02/2
I
I
Velká Polom
Velká Polom-vodní tvrz
9 km SSZ od Klimkovic
v centru obce
Město Vratimov
15-43-20/2
15-43-20/3
Lokalizace
Mezi pravým břehem řeky Ostravice a sil. Č. 477
z Řepiště do Vratimova
I
Za lesem-hrádek
II
Vratimov-středověké a novověké jádro
Vratimov
obce
Obec Vřesina
Číslo SAS ČR
Typ UAN
Název UAN
Lokalizace
15-43-07/2
II
Středověké a novověké jádro obce Vřesina
Intravilán obce Vřesina
Obec Zbyslavice
Číslo SAS ČR
Typ UAN
Název UAN
Lokalizace
15-43-12/1
II
Středověké a novověké jádro obce Zbyslavice
intravilán
3.2.10
Hospodářské podmínky– obsahuje jevy (2)
Hlavní cíl:
• Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území
• Zhodnocení potřeby a nabídky ploch pro podnikání v obcích s ohledem na rozvojový potenciál obce.
Vedlejší cíl:
• posouzení zaměstnanosti obyvatel (míry nezaměstnanosti jako nejvýznamnějšího dostupného hospodářského
ukazatele)
• infrastrukturních předpokladů (jako významného předpokladu území)
Dostupná data:
Sčítání 2011, nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV v letech 2012 a 2013 nezveřejňovala údaje
o nezaměstnanosti za obce, ČSÚ-hospodaření obcí. Zprávy z úřadu práce.
Kvalita dat:
Posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané
hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. V evidenci existuje
řada problémů – například údaje o nezaměstnanosti obyvatel byly zkreslovány u obcí, kde se počet obyvatel výrazně
mění. Tuto skutečnost odstranila nová definice ukazatele nezaměstnanosti (r.2013). Nově chybí údaje o zaměstnanosti
u malých podniků.
Interpretace dat: Je zatížena častou aplikací údajů, které nejsou adekvátní pro hodnocení hospodářské úrovně
území – například podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva – je odvozován od věkové struktury obyvatel, zahrnuje
v sobě i nezaměstnané osoby. Podobně podíl podnikajících fyzických osob – podnikatelů závisí na struktuře
ekonomických subjektů v území, vysoký podíl „podnikatelů“ mají jak hospodářsky úspěšné, tak i neúspěšné obce.
Tento ukazatel použitý v aktualizaci ÚAP 2010 je proto navržen k vyřazení.
Obecně je hodnocení hospodaření obcí, jejich hospodářského potenciálu velmi nákladné (audity hospodaření)
a většinou nezahrnuje „vnitřní zadluženost“ odvozenou z objektivního zhodnocení potřeb obce.
Závěry: Pro jednotlivé obce by měly obsahovat zhodnocení přiměřenosti ploch, které by pak na úrovni
územních plánů mělo být upřesněno, zejména s ohledem na funkci obce v sídelní struktuře regionu.
176
Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území
Jak již bylo naznačeno, posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty –
údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani
okresy. Hospodářsky výkon obcí, regionů (s výjimkou kraje) tak nelze v ČR přímo stanovit. Zásadní význam pro
hodnocení hospodářských podmínek území mají tak údaje o nezaměstnanosti.
Výchozí otázkou je i co je cílem hodnocení zhodnocení hospodářských podmínek území? Celkové hodnocení by
nemělo sklouznout do dílčích analýz, tj. zejména hodnocení struktury zaměstnanosti. Velikost podniků a jejich
odvětvová struktura je územně diferencovaná (zejména podle přírodních a dopravních předpokladů území – viz
alokační teorie), přitom je však obtížné rozlišit co je přirozenou diferenciací a co slabou stránkou obcí. To platí
zejména u malých obcí, kde alokace hospodářských aktivit byla přírodně či historicky determinovaná a fungují v rámci
specifických regionů.
Jako zavádějící je hodnocena daňová výtěžnost na obyvatele, která obvykle není determinována hospodářskou
prosperitou území, či podnikatelskými úspěchy obcí (ty ovlivňují celkové příjmy, jedná se spíše o výjimky), ale
rozpočtovým určením daní podle pravidel MF ČR, podle velikostních kategorií obcí (viz známé případy obcí, které
chtěly „uměle“ překročit 100000 obyvatel). Hodnocení rozpočtů obcí provádí MF ČR, komentáře ke klasifikaci jsou
poměrně „úsporné“, nelze je mechanicky přebírat a dále neodborně interpretovat. V žádném případě by nemělo být
aspirací územního plánování vytvářet vlastní systém hodnocení hospodaření obcí, který by jistě trpěl
neodborností a riziky mylného vyhodnocení jednotlivých obcí se všemi možnými dopady této odborně o časově
náročné činnosti.
Vnímání nedostatků stávajících ukazatelů a jejich interpretace, změn v dostupnosti dat, vedly k inovovanému návrhu
ukazatelů (indikátorů) a postupu jejich vyhodnocení, navazující na změny v rámci aktualizace v r. 2012.
Změny v oblasti evidence nezaměstnanosti
Jedním z dobře dostupných údajů na úrovni obcí byly údaje o nezaměstnanosti, které byly prvotně dostupné z evidence
ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. V současnosti je nahrazují údaje o podílu nezaměstnaných.
Menším nedostatkem míry nezaměstnanosti byla skutečnost, že na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu
nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001 po celé intercenzální období.
U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků.
Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. I přes tento nedostatek byly ukazatele míry
nezaměstnanosti základním východiskem pro hodnocení hospodářského potenciálu obcí.
Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných
osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném
věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný. Z následující tabulky je patrná
diferenciace mezi oběma ukazateli, např. průměru podílu nezaměstnaných 6,9% za ČR odpovídá cca o ½ vyšší míra
nezaměstnanosti – 9,8%. Nový ukazatel nezaměstnanosti ji „opticky“ zmenšuje..
Tabulka 103:
Podíl nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti podle SLDB 2011
Obyvatel
15 - 64 let
Ekonomicky
z toho
aktivní
zaměstnaní
Nezaměstna
% podíl
Míra
ní (dopočet) nezaměstnaných nezaměstnanosti
ČR
7 267 169
5 080 573
4 580 714
499 859
6,9%
9,8%
MSK
839 584
575 689
504 301
71 388
8,5%
12,4%
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
226806
374
960
562
2871
452
206351
1789
4096
1288
1240
4592
1804
427
156319
268
666
374
2058
309
141881
1228
2821
922
907
3288
1294
303
136935
253
614
342
1919
287
123645
1142
2539
855
832
3033
1191
283
19384
15
52
32
139
22
18 236
86
282
67
75
255
103
20
8,55%
4,01%
5,42%
5,69%
4,84%
4,87%
8,84%
4,81%
6,88%
5,20%
6,05%
5,55%
5,71%
4,68%
12,40%
5,60%
7,81%
8,56%
6,75%
7,12%
12,85%
7,00%
10,00%
7,27%
8,27%
7,76%
7,96%
6,60%
(zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty), Nová metodika – podíl nezaměstnaných = podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném
věku (v %), původní metodika – míra nezaměstnanosti = podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání k počtu ekonomicky aktivních)
Z předchozí tabulky je patrná velmi vysoká úroveň nezaměstnanosti v SO ORP Ostrava, měřená oběma způsoby.
V úvahu je potřeba vzít skutečnost, že ani průměr ČR není možné považovat za optimální hodnotu (i když v rámci EU
je úroveň nezaměstnanosti ČR pod jejím průměrem). V minulosti uvažované „přirozené“ míry nezaměstnanosti byly
odhadovány na úrovni 3-5%. Velmi vysokých hodnot dosahuje nezaměstnanost v Ostravě a částečně v Šenově.
177
Zejména menší obce dosahují podprůměrné úrovně nezaměstnanosti (vzhledem k průměru ČR), což do značné míry
ukazuje na vazbu nezaměstnanosti se vzdělaností a způsobem bydlení obyvatel.
Regionální ekonomika
Ve srovnání s předchozí aktualizací v r.2012 je zcela nově vymezen pojem regionální ekonomika, tj. ve vlastní slova
smyslu – tj. regionu. Absence údajů za regiony pohybu za prací však vede k použití údajů a charakteristik za okresy
a SO ORP.
Regionální nezaměstnanost
Regionální nezaměstnanost představuje u mnoha obcí rozhodující faktor jejich rozvoje, svědčící o širších
hospodářských podmínkách. Míra vlivu je dána jak přímo saldem pohybu za prací, tak i „přenosem“
nezaměstnanosti (vysoká nezaměstnanost snižuje možnosti pohybu za prací do okolí) včetně tlaku na pokles mzdové
úroveň.
Pro sledování vývoje nového ukazatele nezaměstnanosti je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů a to
od roku 2005. Z této tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti okresu Ostrava do r. 2010 relativně stagnovala
s mírnými poklesy v jednotlivých letech, což však vedlo k propadu okresu Ostrava v porovnání s jinými okresy (např.
okresem Karviná). Vývoj v posledních letech 2011-2013 však byl velmi nepříznivý a okres Ostrava „ohrožoval“ okres
Most na pozici okresu s nejvyšší nezaměstnaností v ČR. .
Pro hodnocení regionální ekonomiky - úrovně nezaměstnanosti byly zvoleny dva ukazatele (indikátory)
• hlavní ukazatel - podíl nezaměstnaných (pořadí v rámci 77 územních jednotek - okresů) – r. 2013
Hodnocení: 1 – nejpříznivější stav, 4 - průměrný, 7 nejméně příznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny
s ohledem na hodnoty v celé ČR – 77 územních jednotek. Pro okres Ostrava jako celek je regionální úroveň
nezaměstnanosti hodnocena v následující tabulce nejhorší hodnotou 7 .
Tabulka 104:
Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti
Hodnocení
1
2
3
4
5
6
7
Pořadí podle podílu nezaměstnaných v okrese - r. 2012
1 - 10
11 - 20
21 - 30
31 ž 48
49 -58
59 - 68
69 - 77
Tabulka 105:
Okres/rok
Podíl nezaměstnaných osob
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
*Pořadí
r. 2013
Praha-východ
Frýdek-Místek
Nový Jičín
Opava
2,25
9,06
8,11
7,84
1,64
8,25
7,30
7,64
1,52
6,49
5,16
6,45
1,33
4,45
3,79
5,08
2,24
6,10
7,99
6,77
3,01
6,65
8,51
7,47
2,92
5,98
6,96
7,45
2,87
6,11
6,61
7,31
3,37
7,06
7,60
8,10
Ostrava-město
Ústí nad Labem
11,54
11,35
13,12
9,68
10,07
10,20
12,45
9,57
8,16
8,36
10,71
8,47
6,15
6,95
8,61
7,01
7,94
8,72
9,97
8,61
8,71
10,46
10,46
9,96
8,51
10,52
10,21
10,46
8,96
10,34
10,32
10,99
10,87
11,18
11,81
12,15
1
28
37
44
71
72
74
75
Bruntál
11,00
10,11
8,21
6,90
10,03
11,08
11,39
11,92
13,02
76
Most
16,51
15,74
12,77
9,40
11,01
11,52
11,40
12,04
13,47
77
Celkem ČR
6,64
6,09
4,97
4,11
6,10
6,96
6,70
6,76
7,68
Variační koef.
0,40
0,41
0,42
0,39
0,29
0,26
0,27
0,28
0,26
Jeseník
Karviná
(zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty)
Nová metodika -podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)
*Pořadí hodnoceno ze 77 územních jednotek (okresů), nejlepší – 1, nejhorší – 77
• jako vedlejší ukazatel 5letá změna vývoje relativní úrovně nezaměstnanosti vzhledem k průměru ČR
(r. 2005-2013) – viz následující tabulka, jeden z podkladů pro expertní hodnocení regionální ekonomiky
Tabulka 106:
Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100%
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Okres/rok
Praha-východ
Frýdek-Místek
Nový Jičín
Opava
34%
137%
123%
119%
27%
135%
120%
125%
30%
130%
103%
129%
32%
109%
92%
124%
37%
100%
131%
111%
178
43%
95%
122%
107%
44%
89%
104%
111%
42%
90%
97%
108%
44%
92%
99%
105%
Průměr
r. 20052013
37%
109%
110%
115%
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Okres/rok
Ostrava-město
Jeseník
Karviná
Průměr
r. 20052013
Ústí nad Labem
175%
172%
199%
147%
165%
167%
204%
157%
163%
167%
214%
169%
150%
170%
210%
171%
130%
143%
163%
141%
124%
149%
149%
142%
127%
157%
152%
156%
132%
152%
152%
162%
142%
146%
154%
158%
145%
158%
178%
156%
Bruntál
167%
166%
164%
168%
164%
158%
170%
175%
170%
167%
Most
250%
258%
255%
229%
180%
165%
170%
177%
175%
207%
Celkem ČR
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
0,40
0,41
0,42
0,39
0,29
0,26
0,27
0,28
0,26
Variační koef.
(zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty)
Expertní vyhodnocení:
1. Z tabulky uvádějící relativní podíly nezaměstnaných osob je patrný vývoj pozice okresu Ostrava v letech 20052013. V roce 2005 dosahovala nezaměstnanost v okrese Ostrava 175% průměrné úrovně ČR, v rámci MS kraje pouze
okres Karviná vykazoval horší pozici. Do roku 2010 se situace okresu Ostrava relativně zlepšovala (nezaměstnanost
poklesla na 124% průměrné úrovně ČR). V posledním období do roku 2013 však nastal opačný - negativní vývoj.
Vnímat je potřeba i pokles variačního koeficientu, tj. územní diferenciace nezaměstnanosti mezi okresy ČR se
v uvedeném období výrazně snížila, i když nezaměstnanost stoupla z 5% v r. 2007 na cca 7% v r. 2013. Je tedy možno
konstatovat, že krize výrazněji postihla „úspěšné“ okresy ČR, neúspěšné si pozici spíše zlepšovaly, mezi nimi
i Ostrava. Je otázkou, nakolik je uvedená skutečnost odrazem úspěšné regionální hospodářské politiky.
2. Pro hodnocení situace nezaměstnanosti byla jako podklad využita zejména ANALÝZA STAVU A VÝVOJE
TRHU PRÁCE V OKRESE OSTRAVA V ROCE 2013 A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V ROCE 2014
(zpracovatel: ÚŘAD PRÁCE Ostrava, referát trhu práce).
V úvodu této práce je konstatováno, že „ Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně
nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální
nezaměstnanost.“ Tradiční dělení okresů na mikroregion z hlediska nezaměstnanosti je v tomto podkladu odmítnuto.
Zajímavý je popis vysoké diferenciace nezaměstnanosti na území města Ostravy.
Dále je uvedeno že „Od ledna 2009 jít OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců
(zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu
pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a využíval pro výpočet celkové
zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a může využívat
pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ.
Pozice města Ostravy, ve srovnání s průměrem ČR je z hlediska úrovně nezaměstnanosti dlouhodobě velmi
nepříznivá, prezentovaný výhled na délku 1 roku je pouze velmi mírně pozitivní. U průmyslové zóny v Ostravě
Hrabové je očekáván nárůst zaměstnanosti v řádu cca 300 míst.
Uvedené předchozí skutečnosti vedou k závěru (po zvážení možných pozitivních a negativních faktorů), že
expertní korekce celkového hodnocení regionální ekonomiky lze uplatnit pro všechny obce SO ORP Ostrava na
hodnotu 6 mimo město Ostravu, Vratimov a Šenov (zhoršující vazba na okres Karviná), kde je adekvátní ponechání
hodnoty 7 (nejhorší). Region SO ORP Ostrava patří jednoznačně a dlouhodobě mezi 1/10 území SO ORP
s největšími problémy hospodářského pilíře.
Tabulka 107:
Území jednotka
Podíl nezaměstnaných osob
Podíl nezam.
Počet
osob
uchazečů o
dosažitelných
zaměstnání
(%)
( 31.3.2014)
31.3. 2014
- dosažitelní
Počet
uchazečů o
zaměstnání
( 31.3.2014)
- celkem
Počet
uchazečů absolventi
31.3.2014
Počet
Pořadí mezi
uchazečů SO ORP
evidence nad (1-nejlepší,
12 měsíců 205-nejhorší)
31.3.2014
ČR
MSK
8,2
10,5
592643
89281
608262
91837
26917
3949
251571
43266
x
x
Říčany
Brandýs nad LabemStará Boleslav
Mladá Boleslav
Třinec
Jablunkov
Hlučín
Opava
Ostrava
3,1
1249
1306
50
241
1
4,2
4,6
6,5
6,8
7,0
9,2
11,6
2697
3474
2466
1077
1954
6440
26132
2829
3498
2547
1110
2037
6692
26889
126
144
202
98
167
375
922
527
1331
965
355
724
2637
13663
2
3
45
54
62
135
189
179
Území jednotka
Podíl nezam.
osob
dosažitelných
(%)
31.3. 2014
Počet
uchazečů o
zaměstnání
( 31.3.2014)
- dosažitelní
Počet
uchazečů o
zaměstnání
( 31.3.2014)
- celkem
Počet
uchazečů absolventi
31.3.2014
13,0
13,3
13,3
13,5
13,6
14,6
14,7
15,3
1472
5716
3724
1275
3899
3833
6977
4104
1542
5772
3934
1287
4027
3852
7116
4247
69
297
182
45
161
128
236
185
Rýmařov
Hodonín
Jeseník
Vítkov
Krnov
Litvínov
Karviná
Bruntál
Počet
Pořadí mezi
SO ORP
uchazečů evidence nad (1-nejlepší,
12 měsíců 205-nejhorší)
31.3.2014
731
2728
1189
702
1970
2160
4163
2173
198
199
200
201
202
203
204
205
(zdroj: ČSÚ podklady pro ÚAP, vlastní výpočty)
Pro vývoj po r. 1990 – při dlouhodobě rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování
obyvatel) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991. Nezaměstnanost
se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor(v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi
záporným saldem migrace - stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností).
Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací byla regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně
dostupném systému bydlen í- volném trhu bydlení. Právě změny situace v sociální podpoře bydlení otevírají stavidla
migrace z Ostravska v posledních letech.
Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto
směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových
skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí
zejména na regionální úrovni ( podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón).
Místní ekonomika
Hodnocení místní ekonomiky je z dlouhodobějšího pohledu ztíženo absencí údajů o nezaměstnanosti na úrovni obcí,
jak je uvedeno v předchozím textu. Nové údaje o podíl nezaměstnaných jsou k dispozici v rámci podkladů ČSÚ pro
zpracování ÚAP. Základem hodnocení je míra nezaměstnanosti v r. 2011 (podle sčítání), která je nejrobustnějším –
nejkvalitnějším údajem, jejím nedostatkem je však vazba na sčítání.
Tabulka 108:
Nezaměstnanost obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání
Nezaměstnaní
územní
jednotka
ČR
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
SLDB 2001
míra v
počet
%
486 937
29 161
26
61
38
214
35
27 715
120
300
64
65
410
73
40
9,30%
11,9%
9,6%
13,0%
11,5%
14,1%
17,3%
10,0%
11,8%
8,8%
8,4%
12,8%
11,7%
15,1%
14,9%
Hodnocení v roce
SLDB 2011
míra v
počet
%
MPSV 2014
podíl v
počet
%
499859
19 384
15
52
32
139
22
18 236
86
282
67
75
255
103
20
592643
26 132
22
58
44
176
30
24730
115
283
68
80
378
116
32
9,80%
12,4%
5,6%
7,8%
8,6%
6,8%
7,1%
12,9%
7,0%
10,0%
7,3%
8,3%
7,8%
8,0%
6,6%
2011
2014
5
6
3
4
4
3
4
6
4
5
4
4
4
4
3
5
x
3
3
4
3
4
7
4
4
3
4
4
4
4
8,2%
5,7%
5,9%
7,5%
6,0%
6,3%
12,1%
6,1%
6,9%
5,2%
6,1%
7,9%
6,1%
7,4%
Expertní
korekce
5
6
3
4
4
3
4
6
4
5
3
4
4
4
4
Pro hodnocení stavu – míry nezaměstnanosti bylo vycházeno z průměru nezaměstnanosti ČR, z hodnot zjištěných
v roce 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7 bodová
hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý
vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Expertní korekce hodnocení z roku 2011 byla
provedena s ohledem na stav – podíl nezaměstnanosti v roce 2014 a další podmínky území (např. pohyb za
prací).
Tabulka 109:
Hodnocení, rok 2011
Prům. míra nezaměstnanosti
Použité parametry hodnocení míry nezaměstnanosti
1
2
menší než 3% 3 až 4,9%
3
4
5
6
7
5 až 6,9%
7 až 8,9%
9 až 10,9%
11 až 14,9%
15% a více
180
Pro hodnocení stavu – podílu nezaměstnanosti v r. 2014 byl použit průměr nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době
sčítání v roce 2001 a 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita
7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně
příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.
Tabulka 110:
Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnanosti
hodnocení
Průměrný podíl
nezaměstnanosti 2014
1
2
3
4
5
6
7
menší než 2%
2 - 3,9%
4 - 5,9%
6 - 7,9%
8 - 9,9%
10 - 11,9%
12% a více
Tabulka 111:
Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011
změna
1.3.2001
3.3.1991
změna 2001-2011
26.3.2011p
1991-2011
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
17,4%
19,3%
18,5%
16,4%
14,5%
18,1%
16,1%
20,4%
18,7%
14,5%
16,9%
14,4%
15,6%
17,9%
16,3%
19,3%
23,0%
25,2%
23,9%
25,5%
20,8%
25,2%
21,9%
28,9%
24,0%
21,8%
22,5%
20,6%
23,5%
23,5%
21,8%
29,7%
33,1%
35,3%
33,6%
36,7%
36,5%
38,5%
31,7%
44,0%
33,5%
32,2%
35,8%
34,2%
34,1%
35,8%
34,1%
42,2%
75,7%
76,4%
77,4%
64,3%
70,0%
71,9%
73,6%
70,7%
77,9%
66,6%
75,4%
70,0%
66,6%
76,1%
74,6%
65,0%
Hodnocení-změna
2001-2011
52,6%
54,7%
55,0%
44,7%
39,8%
46,9%
50,8%
46,5%
55,8%
45,2%
47,4%
42,1%
45,8%
50,1%
47,8%
45,7%
3
3
3
6
5
4
4
4
3
5
3
5
5
3
4
5
Další tabulka vychází z průběžné evidence počtu zaměstnanců MFČR v rámci rozpočtového určení daní. Počet
pracovních míst je k dispozici pouze z evidence ČSÚ v rámci jednotlivých sčítání.
Tabulka 112:
Název obce
ČR
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Počet zaměstnanců v obci
Počet
Počet
Počet
obyvatel
zaměstnanců zaměstnanců
k 1. 1. 2012
k 1. 12. 2011 na obyvatele
10 503 477
329 961
518
1 405
751
4 238
650
299 622
2 649
6 029
1 834
1 936
6 935
2 780
614
4 530 314
200 453
71
93
146
917
72
195 116
303
1 223
81
354
1 853
114
110
0,43
0,61
0,14
0,07
0,19
0,22
0,11
0,65
0,11
0,20
0,04
0,18
0,27
0,04
0,18
Počet
obyvatel
k 1. 1. 2013
10 514 212
328 323
523
1 429
788
4 319
664
297 421
2 707
6 139
1 907
1 997
6 966
2 847
616
Počet
zaměstnanců
k 1. 12. 2012
4 634 475
203 333
91
83
142
851
77
197 814
275
1 174
79
358
2 098
163
128
Počet
zaměstnanců
na obyvatele
0,44
0,62
0,17
0,06
0,18
0,20
0,12
0,67
0,10
0,19
0,04
0,18
0,30
0,06
0,21
(zdroj: MF ČR)
Z předchozí tabulky je patrné, že průměrný počet zaměstnanců na obyvatele je v SO ORP Ostrava je výrazně vyšší než
průměr ČR, což potvrzuje postavení města Ostravy jako velmi významného centra zaměstnanosti a to nejen pro
vlastní okres – SO ORP Ostrava.
Prognóza vývoje místní ekonomiky je jednoznačně svázána s prognózami vývojem třetího sektoru
a zpracovatelského průmyslu, který má stále vysoký podíl na celkové zaměstnanosti . Tyto prognózy jsou
z dlouhodobého hlediska velmi obtížné, neprovádí je pro období delší než rok ani úřady práce.
Další tabulka dokumentuje rozsah pohybu za prací v intercenzálním období 2001-2011. Saldo pohybu za prací
u všech obcí mimo města Ostravy je záporné, Celkově se kladné saldo vzhledem k roku 2001 zmenšilo, především
v Ostravě. U mnoha obcí klesnul počet vyjíždějících, vývoj je však potřeba posuzovat i s ohledem na vývoj počtu
181
obyvatel obcí v produktivním věku a zejména pak s ohledem na menší spolehlivost dat ve sčítání v r. 2011 (menší
ochotu obyvatel deklarovat některé údaje). I přes tyto skutečnosti, se zřejmě ukazuje obecná tendence poklesu pohybu
za prací (mimo obce). Tento vývoj je pravděpodobně generován i rostoucím podílem služeb na zaměstnanosti, otázkou
jsou překážky pohybu za prací, např. vývoj hromadné dopravy či vlastní ochota k pohybu, až po stěhování se za prací.
O značném stěhování se za prací svědčí územní diference vývoje počtu obyvatel v ČR, nejrychleji rostoucí počet
obyvatel vykazuje okolí Prahy s nejnižší nezaměstnaností v ČR, na druhé straně pak nejvyšší pokles vykazuje
Moravskoslezský a Ústecký kraj s vysokou nezaměstnaností. Základní příčinou stěhování je nedostatek pracovních
míst v rámci regionů denní dojížďky za prací.
Tabulka 113:
Saldo pohybu za prací, rok 2011
Počet
Vyjíždějící (denně)
Dojíždějících (denně)
obyvatel
za prací mimo obec
do obce
Název obce
ČR
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
10 436 560
326018
514
1375
770
4165
643
296224
2559
6013
1860
1861
6742
2693
599
1137176
14493
114
272
162
797
121
8339
516
1375
532
351
1281
505
128
Saldo pohybu za prací (denní)
2011
2001
x
37384
7
17
9
190
11
35663
73
497
18
109
741
26
23
22891
-107
-255
-153
-607
-110
27324
-443
-878
-514
-242
-540
-479
-105
26389
-126
-413
-184
-471
-134
32145
-566
-945
-472
-306
-1267
-699
-173
(zdroj: ČSÚ, SLDB)
JEV 2. PLOCHY VÝROBY
Podklady:
faktografické listy Ostrava 2013
Seznam stávajících nebo plánovaných ploch výroby ve správním obvodu ORP Ostrava:
Plochy výroby a skladování dělí Územní plán Ostravy dle míry zatěžování území na „Lehký průmysl“ a „Těžký
průmysl“.
Plochy výroby:
• Plochy zastavěné:
- Východní průmyslová oblast – této oblasti dominuje areál firmy ArcelorMittal Ostrava a.s. (bývalá Nová
Huť) zabývající se hutní výrobou a zpracováním kovů. Severně na něj navazují menší areály lehkého
průmyslu.
- Severní průmyslová oblast – pás podél Odry a železniční trati Přerov – Bohumín od Třebovické
elektrárny k Hrušovu. Její lokalizace není z urbanistického hlediska, především vzhledem k přírodnímu
charakteru koridoru řeky Odry a blízkosti obytné zástavby sídliště Fifejdy, vhodná. Velkou ekologickou
zátěží této oblasti a celého města je nefunkční areál rafinerie bývalé firmy OSTRAMO, který je
kontaminován zejména ropnými látkami.
- Významným zdrojem znečištění ovzduší, především v centru města, je koksovna Svoboda, situovaná
u soutoku řek Odry a Ostravice, v blízkosti národní přírodní památky Landek. Vzhledem k ukončené
těžbě černého uhlí v ostravské části Hornoslezské pánve, je situování koksovny v tomto území nelogické
a je nevhodné i z urbanistického hlediska. Dochází zde ke kontaktu funkčních ploch rozporného využití.
Územní plán Ostravy proto navrhuje přestavbu tohoto areálu na lehký průmysl s výrazně nižší a
zdravotně příznivější mírou imisní zátěže pro navazující obytné zóny.
- Centrální průmyslová oblast – tato průmyslová oblast je charakteristická souborem jednotlivých územně
rozptýlených závodů vklíněných do obytné zóny a zasahujících až do těžiště města.
- Další areály výroby a skladů – na území města jsou rozmístěny areály lehkého průmyslu, navazující na
obytné sektory (Třebovice, Martinov, Svinov, Mariánské Hory a Hulváky) nebo doprovázející významné
železniční a silniční tahy (západně Místecké, podél Frýdecké, Orlovské).
182
•
Plochy zastavitelné:
č. plochy
Rozloha (ha)
P1
P3
P4
P6
P7
P8
P11
P12
P13
P15
P16
P18
P19
P20
P21
P25
P26
P27
P28
P29
P30
P31
P35
P36
P37
P38
P39
P41
P42
P43
P46
P47
P51
P52
P56
P60
P61
P62
P63
P64
P65
Krásné Pole
Martinov ve Slezsku
Mariánské Hory
Přívoz
Hrušov
Heřmanice
Heřmanice
Poruba
Poruba
Svinov
Svinov
Svinov
Svinov
Hošťálkovice
Hošťálkovice
Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory
Mariánské Hory
Nová Ves u Ostravy
Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory
Mariánské Hory
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Dubina u O., Stará Bělá
Nová Bělá
Hrabová
Hrabová
Hrabová
Hrabová
Svinov
Slezská Ostrava
Bartovice
Bartovice
Bartovice
Bartovice
0,80
7,44
2,01
0,20
6,17
9,14
0,21
2,16
3,92
0,93
19,92
2,71
0,24
0,70
0,58
6,90
0,58
16,11
0,21
8,99
26,21
22,43
15,58
8,57
2,57
2,95
13,44
3,04
23,00
4,30
8,31
4,91
1,05
0,45
7,74
2,21
0,51
1,31
1,93
1,70
0,51
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Těžký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Těžký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Lehký průmysl
Čavisov
Plochy výroby:
- Zemědělské družstvo Slezan (Klimkovice) – v současné době je areál prázdný, bez využití a je určen
k prodeji. Výhledově je možné využití pro nezemědělské výrobní aktivity.
- Objekt bývalé drůbežárny, v současné době je nevyužitý.
• Zastavitelné plochy:
- Zastavitelná plocha výroby a skladování VS (plocha č. Z 9) je navržena západně od zemědělského areálu
Dolní Lhota
Plochy výroby:
- stávající zemědělský výrobní areál,
- výrobní areál v lokalitě Podjárky
- plocha (Z17) v jihozápadní části Dolní Lhoty.
Obec Horní Lhota
Středisko zemědělské výroby firmy NOVA
Územní rezerva pro případný rozvoj, lokalita Hájek
183
Město Klimkovice
Plochy výroby:
- Zemědělské družstvo SLEZAN Klimkovice
- výrobna nábytků Interiér Klimkovice
- Lokalita na ul. Komenského
Pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru a služeb je nově navrhována plocha u silnice I/47 směrem na Bílovec.
Provozy nezávadné z hlediska vlivu na životní prostředí bude možno realizovat i ve smíšené zóně.
Obec Olbramice
Pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru a služeb budou využívány plochy u stávajícího výrobního areálu. Pro
podnikatele v zemědělské malovýrobě nejsou stanoveny nové lokality, ale podmínky pro jejich případné umístění
v zastavěné části obce.
Plochy výroby:
- Slezan - Zemědělské družstvo Klimkovice,
- Truhlářství.
- č. plochy - 33, 35, 37, 40 a 42 – lokalita u vepřína…výroba, výrobní služby, sklady.
Pro zajištění hospodářského rozvoje jsou rozšířeny možnosti podnikání a výrobních služeb v obytném území obce.
Větší rozvoj průmyslové výroby není podporován. Plochy pro výrobu a skladování - stávající i navržené - jsou
soustředěny podél silnice I/58.
Plochy výroby:
zemědělská výroba zůstává zastoupena čtyřmi většími areály ležícími v blízkosti silnice III/48615
vedoucí do Brušperku a dvěma areály v Košatce nad Odrou.
- Plocha Z43 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení,
- Plocha Z44 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení,
- Plocha Z45 (u silnice do Ostravy) - výroba, občanské vybavení.
Město Šenov
Plochy výroby se nachází podél ulice Těšínské směr Havířov a v lokalitě Volenství
• Obchodně podnikatelský areál, lokalita „Linečník“ a „V Dědine“
• Plochy pro podnikatelské aktivity(nerušivé podnikání) – mezi ulicemi „U Mlýna“ a „Do Dědiny“
Václavovice
Obec má charakter obytného satelitu sousedních měst Ostravy, Havířova a Frýdku-Místku a nepředpokládá se zde
rozvoj výrobních aktivit.
Plochy výroby:
- středisko živočišné výroby Družstvo VASE (ulice Zemědělská, využíváno různými podnikatelskými
subjekty jako sklady a dílny)
- bývalá cementárna (ulice Václavovická, v současné době stolařská dílna).
- Nově navržena pro rozvoj výroby a skladování je zastavitelná plocha v severní části obce na ulici Lipkův
Důl, v návaznosti na stávající výrobní areál (plocha č. Z56).
- Drobné provozovny jsou umístěny v obytné zástavbě.
Obec Velká Polom
Plochy výroby:
Označení plochy
Způsob využití plochy
V-Z1
VD-Z1
VD-Z2
Plocha výroby a skladování
Plochy drobné výroby a výrobních služeb
Plochy drobné výroby a výrobních služeb
184
Vratimov
Plochy výroby průmyslové – těžký průmysl VT
Zahrnují tzv. severní průmyslovou zónu a jsou určeny zejména pro těžký průmysl a energetiku.
Plochy výroby průmyslové – lehký průmysl VL
Zahrnují stávající i navržené areály průmyslové výroby – lehkého průmyslu.
Plochy výroby drobné VD
Součástí smíšených ploch
Plochy výroby drobné – areál Horní Datyně VD1
Zahrnují stávající výrobní areál v Horních Datyních
Plochy výroby:
- severní výrobní zóna, situovaná v prostoru bývalé Osady mladých budovatelů socialismu (mezi ulicemi
Popinecká v lokalitě Popinec).
- dvě lokality řadových garáží a část nevyužitých pozemků ve vlastnictví Města Vratimov, Arcelor Mittal
a.s. a Stamag Trading s.r.o. Celý areál je v územním plánu vymezen jako plochy výroby průmyslové –
těžký průmysl VT a je ponechán územně beze změny
- centrální výrobní zóna, situovaná v prostoru bývalých Vratimovských papíren, východně železniční trati.
V areálu sídlí řada firem, provozujících průmyslovou výrobu. Jižní část zóny (bývalá skládka materiálu
Hutních staveb), v současné době využívaná pro zpracování kalů z ostravských ropných lagun, je v
územním plánu vymezena jako plocha výroby drobné VD.
- Areály výroby drobné VD jsou na Závodí a v Horních Datyních. Tyto areály se ponechávají beze změny.
Zastavitelné plochy výroby průmyslové – lehký průmysl VL jsou vymezeny zejména v severozápadní části Vratimova,
podél ulice Mourové a Nádražní (plochy č. Z1 - Z5), dále na Popinci, na ul. Sezónní (plochy č. Z11, Z12, Z13).
- Z1 - Výrobní zóna Mourová I.,
- Z5 - Výrobní zóna, Nádražní I.,
- Z2 - Výrobní zóna Mourová II.,
- Z11 - Sezónní I.,
- Z3 - Výrobní zóna Mourová III.,
- Z12 - Sezónní II.,
- Z4 -U trati,
- Z13 - Sezónní III.
Obec Vřesina
Plochy výroby:
- Zemědělské družstvo „Slezan“ Klimkovice
- Menší areál zemědělské výroby, ul. Záhumenní
- Lokalita Hájek – líheň krůťat
- Jižně od areálu ZD, ul. Selská
- Východní okraj obce - územní rezerva pro případné další výrobní a podnikatelské aktivity v prostoru
mezi hranicí k.ú., silnicí I/11 a přeložkou silnice III/4692
Obec Zbyslavice
Plochy výroby:
- ZD Slezan Klimkovice
3.2.10.1 Shrnutí - hospodářské podmínky
Hospodářské podmínky území SO ORP Ostrava jsou zásadním limitujícím faktorem jeho dalšího rozvoje.
Prvotním, dobře popsatelným faktorem, je vysoká úroveň nezaměstnanosti. Mnohem hůře popsatelným a méně
vnímaným faktorem je pokles relativní úrovně mezd po r. 1990. Špatné podmínky zaměstnanosti tak jsou
nejvýznamnějším faktorem generujícím záporné saldo migrace, zejména vystěhování mladých obyvatel z města
Ostravy, které pouze omezeně tlumí vyšší ceny bydlení v atraktivních migračních pólech ČR (zejména Praha).
Hodnocení hospodářského pilíře v těchto ÚAP je založeno na výběru validních a dostupných ukazatelů s odmítnutím
řady ukazatelů, které jsou zavádějící (například daňové příjmy obcí plynoucí z rozpočtového určení daní) a jejich
interpretace je velmi problematická. Nedostupnost údajů o příjmech obyvatel, hrubém domácím produktu, přidané
hodnotě na území menším než krajů je významným problémem při hodnocení.
Město Ostrava dlouhodobě vykazuje jednoznačnou roli nadregionálního centra zaměstnanosti, na které se přenášejí
i°výrazné hospodářské problémy z širšího okolí (především okresu Karviná). Rozsah pohybu za prací (mezi obcemi)
vzhledem k vývoji v intercenzálním období r. 2001 až r. 2011 zřejmě klesá, otázkou však zůstává i klesající
spolehlivost dat o pohybu za prací. Vazby na okolí se pomalu zmenšují s rostoucím významem třetího sektoru, roste
podíl pohybu za prací v rámci obcí.
Míra nezaměstnanosti na úrovni obcí je výrazně diferencovaná, do značné míry podmíněna vzdělanostní úrovní
obyvatel obcí. Velmi vysoká úroveň nezaměstnanosti je vykazována ve městě Ostravě, u ostatních obcí je však úroveň
185
nezaměstnanosti průměrná až podprůměrná, s výjimkou Šenova (nadprůměrná). Při práci s údaji o nezaměstnanosti je
nezbytné vnímat zásadní metodické změny v jejich zjišťování v posledních letech, absence delších časových řad na
úrovni obcí.
Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto
směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových
skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí
zejména na regionální úrovni ( podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón).
Návrh nových ploch pro podnikání v rámci územních plánů obcí je mnohdy problematický, zejména v případě
existence ploch brownfieldů a ploch s nízkou intenzitou využitím. Podpora využití těchto stávajících ploch by měla být
přednostní (děje se tak v prostředí absence ekonomických nástrojů zabezpečujících přiměřené využití ploch pro
podnikání).
3.2.11 Ostatní jevy - obsahuje jevy (1, 84, 105, 108, 109, 118 a 119)
JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
Podklady:
Hranice zastavěného území je v rámci ORP Ostravy vymezena u některých obcí nově podle § 58 stavebního zákona
(zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) v rámci nově
pořizovaných územně plánovacích dokumentací, nebo samostatným vymezením zastavěného území. U obcí, kde
nebylo zahájeno pořizování nového územního plánu, nebo neproběhlo vymezení postupem podle § 58 dle stavebního
zákona, je hranice zastavěného území převzata z platných územně plánovacích dokumentací ve znění posledních změn.
Územní plán vydán dne 21.5.2014 usnesením č. 2462/ZM1014/32 Zastupitelstva města Ostravy.
Obec Čavisov
Územní plán vydán dne 4.4.2012 usnesením č. X/114 Zastupitelstva obce Čavisov.
Obec Dolní Lhota
Územní plán vydán dne 29.6.2011 usnesením č. 69/5 Zastupitelstva obce Dolní Lhota.
Obec Horní Lhota
Územní plán schválen dne 18.6.1999 Obecním zastupitelstvem obce Horní Lhota
Město Klimkovice
Územní plán schválen dne 18.4.2001 usnesením č. 103.1 Zastupitelstva města Klimkovic.
Obec Olbramice
Územní plán schválen dne 8.10.2002 na 23. zasedání Zastupitelstva obce Olbramice.
Územní plán vydán dne 12.5.2014 usnesením č. 1/220514 Zastupitelstva obce Stará Ves nad Ondřejnicí.
Město Šenov
Územní plán schválen dne 5.12.1996 usnesením Zastupitelstva obce Šenov.
Obec Václavovice u FM
Územní plán byl vydán dne 8.10.2014 usnesením č. 21 Zastupitelstva obce Václavovice.
Obec Velká Polom
Územní plán vydán dne 5.3.2012 usnesením č. 26/7 Zastupitelstva obce Velká Polom.
Město Vratimov
Územní plán byl vydán dne 23.4.2012 usnesením č. 11/8.4 Zastupitelstva města Vratimova.
Obec Vřesina
Územní plán byl vydán dne 24.9.2014 usnesením č. 23-04.4. Zastupitelstva obce Vřesina.
Obec Zbyslavice
Územní plán schválen dne 14.10.1998 usnesením Zastupitelstva obce Zbyslavice
186
JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD
Na území SO ORP Ostrava se nenachází vojenský újezd.
JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S
UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI
Legislativa
• Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů.
• Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými
látkami a chemickými přípravky
• Vyhl. č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování
bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního
plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího
havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování
veřejnosti v zóně havarijního plánování
• Vyhl. č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob
vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky
Co objekty zpracovávají:
Objekty zařazené do skupiny A
- bezpečnostní program - dokument, který stanoví systém řízení bezpečnosti v objektu
Objekty zařazené do skupiny B
- bezpečnostní zprávu - dokument, který obsahuje program s podrobným zpracováním hodnocení rizika
závažné havárie, hodnocení rozsahu možných škod a popis preventivních bezpečnostních opatření v objektu
- vnitřní havarijní plán - stanoví preventivní bezpečnostní opatření k minimalizaci následků závažné havárie.
- podklady:
a) pro stanovení zóny havarijního plánování
b) pro vypracování vnějšího havarijního plánu
Objekty nebo zařízení zařazeny do skupiny A
• LINDE TECHNOPLYN a.s.
• LINDE – VÍTKOVICE (býv. AGA)
- kyslíkárna (Ostrava – Hulváky)
- acetylénka (Ostrava-Vítkovice)
• MG ODRA GAS s.r.o. (výroba acetylénu v areálu NH a.s.)
• VÍTKOVICE, a.s. Ostrava
• VÍTKOVICE STEEL, a.s.
Objekty nebo zařízení zařazeny do skupiny B
• BorsodChem MCHZ s.r.o.
• OKD, Ostravsko-karvinské koksovny, a.s.
- koksovna Svoboda
- koksovna Jan Šverma
• Nová huť, a.s.
• Energetika Vítkovice a.s.
Město Vratimov
Tabulka 114:
Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova
skupina
provozovatel
adresa sídla firmy
adresa zařízení
A
MG Odra Gas, spol. s r.o., kyslíkárna
Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov
Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov
Na území těchto obcí se nenachází objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými
látkami.
Obec Olbramice
Obec Čavisov
Obec Dolní Lhota
Obec Horní Lhota
Město Šenov
Město Klimkovice
Obec Václavovice
187
Obec Velká Polom
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Podklady:
Krajský úřad - Moravskoslezský kraj
Zóna havarijního plánování je území v okolí provozovatelů zařazených do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb.,
o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, v němž jsou uplatňovány požadavky havarijního
plánování formou vnějšího havarijního plánu. Zónu havarijního plánování stanovují krajské úřady (před rokem 2002
okresní úřady). Vnitřní hranicí zóny havarijního plánování tvoří areál objektu/zařízení provozovatele. Vnější hranice
zóny havarijního plánování je stanovena dle vyhlášky MV č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny
havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.
Zóny havarijního plánování se vymezují v okolí objektů nebo zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná
chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií
na zdraví a životy lidí, životní prostředí a majetek.
Tabulka 115:
Název
Zóny havarijního plánování na území města Ostravy
Popis
výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v koksárenských
OKD, OKK, a.s.,
bateriích), produkty koksování jsou koks, koksárenský plyn,
koksovna Svoboda
dehet, síran amonný, benzol, síra
výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v koksárenských
OKD, OKK, a.s.,
bateriích), produkty koksování jsou koks, koksárenský plyn,
koksovna Šverma
dehet, síran amonný, benzol, síra
ArcelorMittal, a.s.,
výroba a zpracování surového železa, oceli a hutní druhovýroba,
Ostrava
nebezpečné látky: vysokopecní plyn, koksárenský plyn, benzol
výroba technických chemikálií organické chemie, technických
BorsodChem
plynů a činnostmi, které jsou s jejich výrobou spojeny,
MCHZ,s.r.o., Ostrava
skladování a stáčení amoniaku
k.ú.
Přívoz
Mariánské Hory, Nová Ves
Kunčice, Bartovice, Radvanice
Mariánské Hory, Petřkovice, Lhotka,
Hošťálkovice, Třebovice, Svinov, Nová
Ves, Hulváky, Moravská Ostrava, Přívoz
Na území těchto obcí není vymezena zóna havarijního plánování:
Obec Čavisov
Město Šenov
Obec Dolní Lhota
Obec Václavovice
Obec Horní Lhota
Obec Velká Polom
Město Klimkovice
Město Vratimov
Obec Olbramice
Obec Vřesina
Obec Zbyslavice
JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD
Podklady: Ministerstvo vnitra
Ve správním obvodu ORP Ostrava se hraniční přechod nenachází.
JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA
Podklady: Platná ÚPD včetně schválených změn
Na území SO ORP Ostrava byly schválenou ÚPD a jejich schválenými změnami vymezeny zastavitelné plochy, které
byly zakresleny do grafické části ÚAP.
Nově vymezené zastavitelné plochy jsou rozvíjeny ve smyslu potřeb rozvoje obcí
Potřeby vymezení nových zastavitelných ploch byly v souladu s ustanovením Hlavy 1 – Cíle a úkoly územního
plánování, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení
potřeby ploch pro bydlení vycházelo z podrobně zpracovaného demografického vyhodnocení předpokládaného vývoje
populace a potřeby bytů na území SO ORP Ostrava včetně zakalkulované snahy o stabilizaci počtu obyvatel. Potřeba
nových ploch pro bydlení je motivována především snahou vytvořit pro stávající i potenciální obyvatele SO ORP
Ostrava co nejpříjemnější a nejkvalitnější podmínky pro bydlení s cílem stabilizovat počet obyvatel SO ORP Ostravy.
188
Využitelnost celého nezastavěného území byla prověřena z hlediska dopadů územních limitů. Do řešeného území byla
promítnuta záplavová území, plochy velkoplošných a maloplošných chráněných území, významné krajinné prvky
registrované i vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, ochranná pásma významných dopravních staveb
a°technické infrastruktury, sesuvná území, plochy I. a II. třídy ochrany ZPF a další limity vyplývající ze zvláštních
právních předpisů.
Zastavitelné plochy jsou vymezovány tak, aby svým situováním neomezily možnost využití návazných pozemků
jiného způsobu využití, aby svým provozem nadměrně nenarušily životní prostředí a bezpečný pobyt obyvatel a aby
byla zajištěna dostupnost těchto ploch hromadnou i individuální dopravou.
JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY
ČEZ Distribuce
kapacit elektrické energie. Je vybudována nova trafostanice v Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice
a rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat
trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Plesné a Hrušově.
Povodí Odry
Studie proveditelnosti protipovodňových opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou
Obecné informace
Úroveň ochrany před povodněmi městského obvodu Polanka nad Odrou a města Klimkovice je v současné době
relativně nízká a nevyhovující požadavkům platné legislativy. Kapacity koryt vodních toků v těchto obcích se
pohybují mezi Q2 a Q5, lokálně je kapacita koryt i vyšší.
Vymezení zájmového území
Zájmové území se nachází v Moravskoslezském kraji v katastrálních územích Olbramice, Klimkovice a Polanka nad
Odrou. Dle zadání studie měly být řešeny dále uvedené vodní toky:
•
•
•
•
Polančice
Rakovec
Mexický potok
Křibí
cca 9,7 km;
cca 2,2 km;
cca 0,4 km;
cca 0,1 km.
Dle informace správce povodí jsou Mexický potok a Křibí bezejmennými vodními toky a korektně by jejich názvy
měly být uváděny takto: Mexický p. (bezejmenný tok) a Křibí (bezejmenný tok). Pro přehlednost textu i výkresových
příloh jsou ve studii uváděny zkrácené názvy Mexický potok a Křibí.
Cíle studie
Cíle studie byly specifikovány SOD:
•
•
•
stanovení stávající kapacity koryt řešených vodních toků;
stanovení rozsahu záplavových území pro Q5, Q20 a Q100;
provedení návrhu opatření na zvýšení úrovně ochrany před povodněmi.
SANAČNĚ – REKULTIVAČNÍ STAVBY
Ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA
Tabulka 116:
Název
Akce realizované
k.ú.
Popis
Bývalé kalové nádrže flotačních hlušin, je
Rekultiv. území nádrže NP 1
Hrabová prováděná technická úprava s následnou
biologickou rekultivaci
Bývalé kalové nádrže, jsou prováděny
Sanace a rekultivace nádrží Stachanov Hrušov sanační práce, následně technická rekultivace
s následnou biologickou rekultivací
Zahlazení hornické činnosti bývalého Dolu
Odvodnění pozemků Ščučí
Hrabová
Paskov, kolem potoka Ščučí
Protierozní opatření Salma
Radvanice budování ochranného valu, který zamezí
189
Plocha zahájeno ukončení
30,93 ha 11/2006
12/2024
9,97 ha
3/2008
12/2014
X
2/2009
12/2014
700 m2
12/2009
5/2015
Název
k.ú.
Rekultivace odvalu Jeremenko
Vítkovice
Rekultivace odkalových nádrží
Jeremenko
Vítkovice
Rekultivace Lipina, plocha A
Radvanice
Rekultivace vodního toku Ráček
Rekult. vod. toku Ráček, II.etapa
Bartovice
Bartovice
Popis
erozi v zájmovém území
Bývalý odval, je dokončena technická
rekultivace, probíhá zalesnění
2011dokončena technická rekultivace,
probíhá 5ti-letí údržba
Rekonstrukce jednotné kanalizace, zpevnění
svahu a následné zalesnění
Zajištění bezpečného odtku vod v korytě
Zajištění stability břežních svahů toku
Rekonstrukce kanalizace, úprava terénu
včetně odvodnění (stabilizace svahu)
Rekultivace pozemku u ul.Kubečkova Radvanice
Tabulka 117:
Název
Akce připravované
k.ú.
Zkapacitnění odlehčovacího
Hrabová
kanálu Ščučí
Rekultivace odvalu Urx
Petřkovice u O.
Úprava odtokových poměrů
Hrabová,
potoka Zyf
Nová Bělá
Odvodnění Ostrava Nová Ves Nová Ves
sever
Úprava odvodnění vodoteče
Vítkovice
Mlýnka
Gravitační odvodnění Hrušova
Hrušov
Popis
Úprava spádu a kapacity kanálu
12/2015
06/2008
12/2015
0,97 ha
08/2012
2018
728m
175m
2012
2014
2017
2015
0,55 ha
10/2012
2018
2310 m
2015
2016
Rekultivace, záměr Hornického muzea
12 ha
2015
2022
Definitivní řešení odtokových poměrů
3 ha
2016
Řešení bezpečného odvedení havarijních vod
při přelivu
2018
Odvod povrchových vod z okolního území
2016
Komplexní rekultivace území, zajištění
opětovného využití celé lokality
Akce navržené
Rekultivace u ulice Hlučínské
Jedná se o území nacházející se mezi dálnicí D 47 a Černým potokem, které zbylo z původního zájmového území
stavby. Část již byla zkolaudována a část s ohledem na připravovaný záměr vlastníka pozemků RPG RE Land, s.r.o.
byla vyňata.
Rekultivace území Vrbice
Rekultivace území Vrbice zahlazuje vlivy hornické činnosti bývalého Dolu Heřmanice. Lokalita se nachází v území,
které se díky výskytu vzácných a chráněných ptačích druhů řadí mezi nejznámější ornitologická území v ČR a je
součástí významného ptačího území Heřmanský stav - Odra - Poolší.
Poklesy na povrchu (maximum poklesů povrchu v dotčeném území činilo v letech 1961 – 1989 cca 200 cm a v 90.
letech až do ukončení hornické činnosti cca 30 cm) vedly v minulosti k postupnému zamokřování území a z tohoto
důvodu byly zahájeny havarijní skrývky zemin a z části zavážení poklesových kotlin, které byly pozastaveny
s ohledem na následující útlum hornictví, omezení zemědělské výroby a změněný přístup k ochraně přírody. V souladu
se současně platnými územními plány měst byl přehodnocen i původní záměr rekultivace.
Konečným výsledkem provedené rekultivace je snaha o dotvoření již vzniklého krajinného rázu s ponecháním
mokřadních biotopů, vodních ploch, trvalých travních porostů, provedení výsadby doprovodné zeleně, lesních porostů.
Tímto budou předmětné pozemky postupně začleněny do okolního prostředí.
Rekultivace odvalu Hedvika
Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Radvanice a částečně v k. ú. Petřvald u Karviné. Odval byl průběžně od 60. - 80. let
minulého století zalesňován a v některých místech je porost velmi kvalitní a zcela zapojen do okolní krajiny.
V minulosti byl odval mnohokrát termicky aktivní a na části odvalu se projevuje termická aktivita i nyní. V současné
době probíhá Dlouhodobý monitoring termické aktivity odvalu Hedvika s termínem ukončení v roce 2013. Termické
procesy v dané lokalitě jsou nestabilizované, jak z hlediska intenzity, tak z hlediska lokalizace. Dochází k jejich
migraci a to i mimo vlastní území odvalu na soukromé pozemky. V roce 2010 byla schválena dokumentace projektu
Analýza rizika odvalů zasažených endogenním hořením (financován z větší části ze zdrojů SFŽP). Na základě
výsledků prováděného monitoringu a závěrů Analýzy rizika bude stanoven další postup sanace území a následné
rekultivace. V současné době probíhá na exponovaných plochách projekt zaměřený na měření termické aktivity.
Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický průzkum lokality.
Plochu odvalu protínají trasy biokoridorů nadregionálního významu, které propojují rozsáhlé biocentrum radvanickobartovické s lesem Gurňák v Petřvaldě, což je další významné biocentrum regionálního významu. V průběhu
zpracování projektové dokumentace bude toto plně respektováno.
190
Sanace u jámy Trojice
Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Slezská Ostrava. V roce 2009 byly ukončeny terénní práce na projektu Komplexní
řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice. V současné době je již ukončena 1. fáze projektu,
tj.°aktualizace Analýzy rizika kontaminovaného území. Před ukončením je 2. fáze, tj. provedení doprůzkumu
a°zpracování prováděcí projektové dokumentace pro sanaci. Realizace vlastních sanačních prací je předmětem 3. fáze.
Zájmová lokalita je mimo prvky ÚSES, zájmové území je součástí budoucí rekreační lokality, celé trojické údolí
navazuje severovýchodně na lokální biocentrum dominanty odvalu Petr Bezruč.
Rekultivace odvalu Heřmanice
Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Heřmanice a k. ú. Hrušov. Severní část odvalu tvoří oblast bývalých usazovacích
nádrží uhelných kalů Dolu Heřmanice, fenolčpavkových vod z Koksovny Svoboda a koksárenského odpadu.
V současné době je tato oblast předmětem intenzivních jednání o budoucím využití.
Východní část odvalu se odtěžuje. Při odtěžování dochází k obnažování lokálních ložisek endogenního požáru, jehož
likvidace je prováděna vychlazováním s následným vymístěním. Termické procesy jsou nestabilní jak z hlediska
intenzity, tak i z hlediska výskytu. Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický průzkum lokality.
Střední část odvalu je v současné době připravena k odtěžení hlušiny.
Na západní části odvalu probíhá realizace záměru s názvem „Zpracování odvalu Heřmanice na suroviny pro další
využití“.
Zájmová lokalita stavby se nachází na ploše lokálního biocentra a biokoridoru lokálního významu.
Sanace odvalu Ema
Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Slezská Ostrava. V roce 2009 byl ukončen projekt Průzkum a monitoring
termických procesů na odvale Ema. Z hlediska lokalizace a intenzity jsou termické procesy na odvale stabilizované.
V roce 2010 byla schválena dokumentace projektu Analýzy rizika odvalů zasažených endogenním hořením
(financován z větší části ze zdrojů SFŽP).
Zájmová lokalita je součástí lokálního biocentra a budoucí rekreační zóny. Kuželový odval je součástí technickokulturní památky a je předmětem památkové ochrany. V průběhu zpracování projektové dokumentace je nutné návrh
řešení průběžně konzultovat s Památkovým ústavem a MMO. V současné době probíhá na exponovaných plochách
projekt zaměřený na měření termické aktivity. Jednou ročně (v zimním období) se provádí letecký termografický
průzkum lokality.
Rekultivace odvalu Koblov
Zájmová lokalita se nachází v k. ú. Koblov. Z jihovýchodní strany navazuje na zrušený důlní areál Koblov. Svahy
odvalu byly již v minulosti zalesněny a temeno odvalu bylo rekultivováno na zemědělskou půdu – trvalý travní porost
a do roku 1997 bylo využíváno Státním statkem Hlučín. V současné době je zeleň na svazích odvalu zapojena
do okolní krajiny. Temeno odvalu je porostlé buření a začínají se objevovat náletové dřeviny. Návrh rekultivace
spočívá v zalesnění temene odvalu s rekultivačním cílem les v souladu s územním plánem.
Zájmová lokalita je mimo prvky ÚSES.
Úprava Podleského potoka nad retenční nádrží bývalého Dolu Ludvík
Zájmová lokalita je tvořena tokem Podleského potoka, který prochází k. ú. Bartovice, Radvanice a Petřvald
u°Karviné. Prameniště Podleského potoka je v k. ú. Petřvald u Karviné, v blízkosti křižovatky ulice Závodní
a°Šenovské. Po cca 1.460 m ústí potok do retenční nádrže bývalého Dolu Ludvík v k. ú. Bartovice. V místech kde
potok kříží místní komunikace nebo železniční násep zrušené dráhy jsou instalovány betonové propustky, na vtoku
i°výtoku opatřeny betonovými čely. Profil potoka je nezpevněný, podélný sklon toku je dle místního šetření velmi
pozvolný, místy i nulový. V lesních porostech v blízkosti vtoku do retenční nádrže je trasa toku neuspořádána –
tvořena meandry. V místech jednotlivých propustků, které jsou většinou ze 2/3 zanesené, dochází ke vzdouvání
hladiny a v době větší srážek k rozlivu na přilehlé pozemky.
Úprava Podleského potoka spočívá v rekonstrukci jednotlivých trubkových propustků v návaznosti na podélný sklon
toku. Kapacita jednotlivých propustků by měla být taková, aby během přívalových srážek nedocházelo ke vzdouvání
vodní hladiny a k zatápění přilehlých pozemků. Trasu toku se navrhuje pročistit. V úseku, který prochází lesními
porosty budou zásahy do tvaru koryta minimalizovány.
V rámci úpravy Podleského potoka se navrhuje vyřešit i úpravu odvodňovacího příkopu v k. ú. Petřvald u Karviné,
který odvádí část povrchových vod z areálu firmy Diamo, s. p., o. z. Odra (bývalý areál Dolu Fučík). Profil příkopu je
nutné rekonstruovat a výškově plynule napojit na tok Podleského potoka.
Úprava vodotečí v Bučinském lese
Zájmová lokalita je tvořena kaskádou vodních ploch, rybníkem v Bučinském lese a vodní plochou u odvalu Ludvík 3.
Obě lokality jsou využívány jako rybářský revír. Jednotlivé vodní plochy jsou propojeny odtokovými příkopy. Za
vodní plochou u odvalu Ludvík 3, je zájmová lokalita tvořena odtokovým příkopem, který ústí do místní bezejmenné
191
vodoteče v blízkosti násypu silnice I. třídy č. 59 na ulici Ostravské. Bezejmenná vodoteč je po cca 1.200 m vyústěna
do řeky Lučina.
Předmětem řešení bude úprava odtokových poměrů ze soustavy rybníků v úseku od rybníka v Bučinském lese až po
zmíněnou komunikaci.
Úprava odtokových poměrů bude řešena prostřednictvím rekonstrukce odtokových příkopů a rekonstrukce odtokových
objektů z vodních ploch do odtokového příkopu. Oproti požadavku MěO Radvanice a Bartovice se navrhuje vypustit
ze zájmové lokality plochu samotných rybníků, které nevyžadují zásah.
Úprava odvodnění podél ulice Na Šancích
Zájmová lokalita je tvořena zaniklým odvodňovacím příkopem vedoucím souběžně s asfaltovou komunikací ulice Na
Šancích. Na severním konci je území vymezeno vyústěním stávajícího neudržovaného příkopu, na jihu končí příkop
hranicí parcely 300/15. Celková délka zájmové lokality je cca 350,0 m. V důsledku proběhlých poklesů terénu se jedná
o místní poklesovou kotlinu.
Cílem navržené SRS budou terénní úpravy pozemku podél asfaltové komunikace, včetně rektifikace komunikace, za
účelem vytvoření vhodných terénních podmínek pro odvodnění celé oblasti.
V průběhu zpracování projektové dokumentace SRS (ve všech stupních zpracování projektové dokumentace) je nutná
úzká spolupráce projektanta SRS a projektanta kanalizace, která je v této části území naplánována. Časovou
posloupnost SRS je nutné koordinovat s realizací výstavby kanalizace
Řešení povrchového odvodnění zájmové lokality bude v prvním stupni návrhu projektové dokumentace SRS řešeno
variantně. Celkový plošný rozsah zájmového území SRS, vyplyne z místní morfologie terénu, která bude známa po
důkladné zaměření zájmové lokality.
JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE
A) ministerstvo obrany – další dostupné informace
Podklady:
Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
Číslo pasportu:
96/2012
Dotčené území:
celá ORP Ostrava
Na celém území ORP Ostravy lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby vždy jen na základě
závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy a stavební správy Brno. Jedná se o limit
vycházející ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany státu, ve znění pozdějších předpisů a § 175 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Zájmové stavby:
• výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostní komunikací, silnic I., II., a III. třídy
• výstavba s rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů
• výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení
• výstavba VN a VVN
• výstavba větrných elektráren
• výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních
systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice)
• výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem
• výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)
• výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny)
B) ministerstvo vnitra – území pro zajištění bezpečnosti státu
Podklady:
Ministerstvo vnitra
Číslo rozhodnutí: OSM-1433-5/09-2004
Dotčené území:
parcely dle rozhodnutí v k.ú. Slezská Ostrava
Ministerstvo vnitra vymezuje území na následujících parcelách: 1259, 1268, 1269, 1267, 1265, 1264, 1266,
1260/1,1260/2, 1261, 1263/1, 1263/2, 1257/2, 1256, 1257/1, 1221/1, 1275, 1270, 1272, 1273, 1274, 1271, 5595/5,
5595/25 k.ú. Slezská Ostrava (v území došlo ke změně parcelních čísel oproti vydanému rozhodnutí). V tomto území
lze z důvodu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen za souhlasu Ministerstva
vnitra ČR. U staveb již zřízených v tomto zájmovém území si vyhrazuje Ministerstvo vnitra předchozí souhlas ke
změnám těchto staveb.
192
C) Omezení pro nadzemní výstavbu
Podklady:
Úřad civilního letectví
OP letiště Mošnově
OP s výškovým omezením staveb
a) V prostoru OP s výškovým omezením staveb, konkrétně v OP přibližovacích prostorů a v OP přechodových ploch,
nesmí nové stavby (objekty) přesahovat dále definovaná OP s výjimkou, že jsou stíněny stávající stavbou (objektem),
resp. terénem, který OP již narušuje.
b) Ostatní OP s výškovým omezením staveb, konkrétně OP vnitřní vodorovné plochy, kuželové plochy a vnější
vodorovné plochy mohou být narušeny stavbami (objekty) i když nejsou stíněny stávající stavbou (objektem), resp.
terénem OP již narušujícím, avšak pouze za předpokladu, že ÚCL na základě letecko-provozního posouzení shledá, že
překážka neohrozí bezpečnost letového provozu. Takováto překážka musí být označena překážkovým značením dle
požadavku předpisu L14.
c) V OP s výškovým omezením není dovoleno zřizovat takové stavby nebo zařízení, nebo vysazovat porosty a
umísťovat předměty, které by přesahovaly výšku určenou překážkovými rovinami OP.
Poznámka :
OP s výškovým omezením staveb jsou vztažena k těmto nadmořským výškám :
• 407 m · OP vzletového prostoru RWY 04
· OP přibližovacího prostoru RWY 22
• 396 m · OP vzletového prostoru RWY 22
· OP přibližovacího prostoru RWY 04
• 296 m · OP vnitřní vodorovné plochy
· OP kuželové plochy
• 396 m · OP vnější vodorovné plochy
193
194
4 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Rozbor udržitelného rozvoje byl zpracován v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č. 500/2006 Sb. v požadovaných
deseti kategoriích.
V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Následovala souhrnná analýza,
završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.
4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ
4.1.1
Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza
4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie
Silné stránky
Slabé stránky
ložiska černého uhlí a zemního plynu
ložisko slévárenských písků
ložiska cihlářských hlín
ložiska štěrkopísku
poddolované území většinou se slabým nebo doznívajícím
vlivem na povrch
sesuvná území
omezené možnosti využití dobývacích prostorů zejména
v centrální části města – důlní ohradník
Příležitosti
Hrozby
těžba černého uhlí a zemního plynu
těžba slévárenských písků
těžba cihlářských hlín
těžba štěrkopísku
vliv těžby na povrch
zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží spojenou
s těžbou surovin v území, zvýšená prašnost, hluk
omezení investičního rozvoje na poddolovaném území
střety zájmů těžby surovin s limity využití území a dalšími
hodnotami území
výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch
4.1.1.2 Vodní režim
Silné stránky
Slabé stránky
vyhlášené záplavové území řek Odry, Opavy, Ostravice,
Lučiny a Porubky zasahuje části zastavěných území
rychlý odtok povrchových vod z území
přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území
podprůměrný rozsah vodních ploch
absence vodní dopravy a nedořešené problémy při budování
tzv. oderské cesty
existence strategických zdrojů pitné vody na území města
dostatečné množství povrchových a podzemních zdrojů pitné
vody
napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační
systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod
zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra, Ostravice,
Lučina, Opava
existence vlastních vodních zdrojů a kanalizační sítě
s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků
vodní plochy zadržující vodu v území
síť monitorovacích vrtů podzemních vod (ČHMÚ)
Příležitosti
Hrozby
dobudování protipovodňových opatření, se současným
využitím jako krajinotvorných prvků
revitalizace vodních toků a rybníků
významné zdroje pitné vody v území
budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor
v krajině
citlivé využití prostorů podél vodních toků a vodních ploch
pro rekreaci
vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe
dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP
Ostrava
čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické infrastruktury
ze strukturálních fondů EU
195
omezení rozvoje při nerealizaci protipovodňových opatření
potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než Q100
zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta,
údržba hrází (Povodí Odry)
nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi
nebezpečí kontaminace a dalšího znečištění vodních zdrojů
nedostatečná povodňová ochrana některých částí ORP
Ostrava
4.1.1.3 Hygiena životního prostředí
Silné stránky
v území není žádné úložiště jaderného odpadu
v území není žádná jaderná elektrárna
část obcí je napojena na ČOV
napojení větší části Ostravy na CZT
existence Strategické hlukové mapy pro hlavní pozemní
komunikace
zabezpečené komplexní nakládání s komunálním
odpadem a růst množství vytříděných odpadů
Příležitosti
rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně
pokračování v sanacích ekologických zátěží, resp.
lokalit znečištěných podniků, skládek, starých
průmyslových podniků
růst množství vytříděného komunálního i průmyslového
odpadu a efektivity nakládání s tímto odpadem
zavádění nových technologií zpracování a využívání
odpadů
využívání externích finančních zdrojů k řešení
problémů životního prostředí na území ORP Ostrava
podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků
k životnímu prostředí
rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich
spolupráce s jinými subjekty
provedení kroků k výrazné podpoře veřejné hromadné
dopravy na úkor individuální automobilové dopravy
rozšíření využívání obnovitelných a alternativních
zdrojů energie
dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV
v obcích
rozvoj plynofikace
výhledové rozšiřování využití CZT
Slabé stránky
velké stacionární zdroje znečištění ovzduší
nedostatečné informace o kvalitě zemědělské půdy na území ORP
rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta hluku
neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné
znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry obcí
absence zodpovědné péče o chátrající areály s ukončeným
provozem
nedostatečné informace o množství a stavu ekologických zátěžích
na území ORP Ostrava a rizik pro ŽP z nich vyplývajících
špatná kvalita ovzduší, značné procento obyvatel je zatíženo
nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek
vzestupný trend v produkci komunálního odpadu
domácnosti se vrací k vytápění méně kvalitními palivy – místní
znečištění ovzduší
využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není
plynofikována
některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV
zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy
Hrozby
výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zhoršováním životního
prostředí
neřešení starých ekologických zátěží na území ORP Ostrava
neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z vysoké hustoty
osídlení, dopravy, koncentrace průmyslu a dalších rizikových
faktorů
další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním
uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší
vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší
4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny
Silné stránky
Slabé stránky
NATURA 2000 - evropsky významné lokality
zvláště chráněná území
významné funkční části ÚSES
množství ploch a linií rozptýlené krajinné zeleně
významná rozloha lesů
koeficient ekologické stability (KES) území je nízký (nutné
technické zásahy)
hodnotné přírodní prvky se nachází pouze v okrajovém území
ORP Ostrava a podél řeky Odry
vysoké procento zastavěnosti některých údolních niv
Příležitosti
Hrozby
rekonstrukce a založení nových ploch veřejné zeleně
nefunkční části ÚSES přeměnit na funkční
využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů
životního prostředí na území ORP Ostrava
rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich
spolupráce s jinými subjekty
zpracování generelu ÚSES pro území ORP
196
problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků
ÚSES
likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem ploch výroby
a bydlení
likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby
a bydlení
4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Silné stránky
Slabé stránky
zemědělská půda tvoří 46,7 % rozlohy ORP Ostrava
oglejené hnědozemě 1. a 2. třídy ochrany na rozsáhlých
plochách v jižních oblastech Ostravy – Stará a Nová Bělá,
Hrabová, Proskovice
na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány
meliorační systémy
Příležitosti
zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je
náchylnější k větrné a vodní erozi
zemědělská půda je na mnoha lokalitách kontaminovaná
průmyslovými imisemi (těžké kovy, arsen, polycyklické
aromatické uhlovodíky, benzo(a)pyren)
z hlediska imisního zatížení lesů se řadí větší část lesních
porostů do pásem ohrožení B a C
lesy se vyskytují pouze v okrajových částech území
celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na
území ORP činí 5385 ha, což je pouze 16,2 % z celkové
rozlohy ORP
Hrozby
využití zemědělské půdy k produkci biopaliv a jiných
průmyslových plodin
obnova lužních lesů v záplavových oblastech
likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a II. třídy
ochrany rozvojem ploch výroby a bydlení
likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby
a bydlení
odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší
okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změna mikroklimatu
neobdělávání zemědělské půdy s její následnou degradací
vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech,
znemožnění investičního rozvoje v těchto územích
zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů,
průmysl a dopravní infrastrukturu
4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Silné stránky
Příležitosti
vedení významného tahu VI. multimodálního koridoru - větev
B, transevropské komunikační sítě TINA, dálnice D1,
koridorová železniční trať (koridor II a III ), vysokorychlostní
trať a průplavní spojení D-O-L, ekonomický potenciál kraje
posiluje návazná Katowická aglomerace s cca 9 mil. obyvatel
výhodná poloha města na dopravní křižovatce nejdůležitějších
krajských tahů (motiv tzv. “slezského kříže”) s výhodnou
pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko
a Polsko
dokončená modernizace II. tranzitního železničního koridoru
Břeclav-Přerov-Bohumín-Petrovice u Karviné s výjimkou
stanice Ostrava hl.n.
Slabé stránky
centrální poloha města na tahu větve B VI. multimodálního
evropského dopravního koridoru je šancí pro rozvoj celého
regionu - rozvoj podnikání, přísun zahraničního kapitálu
a přístup na zahraniční trhy
budování logistických center podporujících kombinovanou
dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové
dopravy s Polskem
Hrozby / Rizika
nedokončená základní komunikační síť ORP Ostrava
absence logistických center pro využití kombinované přepravy
pokles kvality příměstské veřejné dopravy by vedl k dalšímu
nárůstu individuální automobilové dopravy
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – automobilová doprava
Silné stránky
Příležitosti
rozvinutá síť dálnice, silnic I. a II.třídy a místních komunikací
I.třídy nabízející dobrý standard plošné obsluhy
rozvinutá síť městské a příměstské nekolejové dopravy
Slabé stránky
dostavba rozestavěných a připravovaných dálničních
přivaděčů
výstavba přeložky silnice I/11 v úseku Poruba – Mokré Lazce
dokončení chybějících prvků páteřní sítě (zejména u trasy tzv.
"Slezského kříže" – ulice Rudné v průjezdu Vítkovicemi
Hrozby / Rizika
nevyhovující stav páteřní silnice I/11 v průtahu Vítkovicemi a
silnice I/56 ve směru na Opavu
nevyhovující stavební a technický stav silnic III. Třídy a
místních komunikací
nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru města a v
obytných souborech Poruby a Jižního města
197
nebezpečí
nárůstu
individuální
dopravy
vlivem
nekoordinované nabídky příměstské hromadné dopravy, nárůst
objemu silniční nákladní dopravy
zpožďování výstavby páteřní sítě v důsledku omezení
investičních možností povede k ještě většímu přetížení sítě
s negativními důsledky na životní prostředí a bezpečnost
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – železniční doprava
Silné stránky
Příležitosti
rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí a
vleček
rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a
regionálních tratích
probíhající rekonstrukce koridorových tratí, zajišťujících
zvýšení kvality železniční dopravy
zavedený integrovaný dopravní systém se zapojením
železniční dopravy
Slabé stránky
modernizace a elektrifikace vybraných tratí, vytvoření systému
P+R, rekonstrukce a dostavba železničních zastávek
návrh tras lehké kolejové dopravy (vlakotramvaj) z Ostravy do
Havířova, Hlučína a Orlové
dopravní politika sledující podporu veřejné osobní dopravy
a v odůvodněných případech potlačení individuální dopravy
(např. v centru města)
vybudování vysokorychlostní tratě se zastávkou v Ostravě pro
zajištění vazeb osobní dopravy v evropském měřítku
budování logistických center podporujících kombinovanou
dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové
dopravy s Polskem a Slovenskem
Hrozby / Rizika
morální a technická zastaralost železniční tratí 321 (Svinov –
Kunčice – Český Těšín) a 323 (Kunčice – Val. Meziříčí)
nedostatečná kapacita trati 321 v úseku Děhylov – Svinov –
odbočka Odra
zpožďování modernizace v důsledku omezených investičních
prostředků
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – cyklistická doprava
Silné stránky
Příležitosti
vhodná poloha Ostravy na soutoku 4 řek a z toho vyplývající
možnost vedení cyklotras rekreačního charakteru podél nich a
propojení s přilehlými rekreačními oblastmi např. Hlučínsko,
Frýdecko-Místecko, Poodří
ve městě již vybudováno více jak 65% délky plánovaných
cyklotras
Slabé stránky
napojení Ostravy na Greenway Krakov - Morava - Vídeň
podél řeky Odry
při budování cyklotras nadměstského nebo nadregionálního
významu možnost čerpat krajské nebo státní finanční
prostředky případně využít prostředky fondů EU
Hrozby / Rizika
velké vzdálenosti jednotlivých částí Ostravy mezi sebou a
z toho vyplývající finančně i technicky komplikované řešení
jejich vzájemného propojení cyklotrasami např. PorubaCentrum přes Svinovské mosty, Jih-Centrum přes oblast
Vysokých pecí
riziko možného zpoždění v budování cyklotras z důvodu
nedostatku financí nebo jiných priorit pro jejich využití
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – letecká a vodní doprava
Silné stránky
Příležitosti
letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní provoz
s perspektivou výrazného rozvoje.
území je zabezpečeno leteckou záchrannou službou
Slabé stránky
rozvoj letiště Mošnov, dobudování železničního napojení
letiště na koridorovou trať
vybudování Oderské vodní cesty (vodní magistrála E30)
s napojením na stávající mezinárodní síť vodních cest na
Polském území (Kožle-Bohumín) a současně vybudování
protipovodňových opatření
Hrozby / Rizika
nedostatečná nabídka leteckých linek z Mošnova
chybějící vazba na přístavy evropské vodní sítě
konkurence letišť v Katowicích a Krakowě
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Silné stránky
Slabé stránky
využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není
plynofikována
některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV
některé obce nemají veřejný vodovod na celém území
napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační
systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod
existence kanalizační sítě s následným čištěním odpadních
vod u velkých podniků
napojení větší části Ostravy na CZT
Příležitosti
Hrozby
sankce obcím při nedokončení systémů kanalizace a ČOV
další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění
nekvalitním uhlím, dřevem, atd.
dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP
Ostrava
dobudovat chybějící části veřejného vodovodu
čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické infrastruktury
ze strukturálních fondů EU
4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky
Silné stránky
Slabé stránky
růst počtu obyvatel ve většině obcí SO ORP Ostrava plynoucí
zejména ze suburbanizačních procesů
198
nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci České republiky
nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zejména
dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol,
včetně škol vyučujících v angličtině
existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména
absolventů technických oborů
spolupráce mezi organizacemi (existence silných hráčů
zejména v Ostravě), rozvoj partnerství
rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace
v Ostravě a zároveň vysoký podíl osob se základním
vzděláním
relativně vysoký úbytek obyvatelstva v SO ORP Ostrava
jako celku, zejména v Ostravě, především v důsledku
migrace
Příležitosti
Hrozby
optimalizace sítě základního a středního školství, zejména
z pohledu jejich struktury vůči potřebám trhu práce
podpora zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou a aktivní
podporou migrace
využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů
růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě
nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.)
ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace
do společnosti
problémy škol v souvislosti s demograficky pod míněným
úbytkem dětí
odchod zahraničních investorů
stárnutí populace
4.1.1.8 Bydlení
Silné stránky
relativní dostatek bytů a rozvoj druhého bydlení
dobrá technická vybavenost bytů
rekonstrukce staršího bytového fondu městem Ostravou
nižší ceny bytů ve srovnání s ČR
Příležitosti
rekonstrukce staršího bytového fondu
zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť s
využitím koordinované státní a místní podpory
regenerace
Slabé stránky
nízká atraktivita bydlení, zejména ve městech
neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení u většiny
obcí
nízký počet bytů v rodinných domech napojených na kanalizaci
nedostatek bytů zvláštního určení
Hrozby
degradace panelových sídlišť a starších obytných oblastí,
koncentrace sociálně slabých a nekooperativních obyvatel a
růst etnizace problému bydlení
4.1.1.9 Rekreace, volný čas
Silné stránky
velká a stabilní nabídka volnočasových aktivit
silná podpora města Ostravy
široká divadelní a hudební scéna
konání sportovních a kulturních událostí mezinárodní
úrovně
rostoucí zájem a prestiž některých akcí - Colours of
Ostrava, Janáčkův máj apod.
dostatečné množství sportovních zařízení
dlouholetá sportovní tradice
dostupnost významných rekreačních lokalit (Beskydy,
Jeseníky) vhodné
podmínky pro
pěší turistiku,
cykloturistiku, lyžování, jezdectví
strategický přístup kraje i města Ostravy k rozvoji
cestovního ruchu
zřízení uceleného rezervačního systému pro podporu
cestovního ruchu
založení „turistického klastru MS kraje“
vhodné propojení a návaznost technických památek
na developerské projekty (např. Nová Karolina) a rozvoj
jejich efektivního využití
identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu
v centru Ostravy, zejména s využitím Integrovaného
plánu rozvoje města
Příležitosti
posílení image Ostravy jako kulturního a sportovního
centra, doplnit zařízení pro nové druhy sportů a rozvoj
stávajících sportovních areálů
vybudování kulturního
a sportovního
zařízení
s nadregionálním významem
doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy,
ubytování, stravování, služby) v územích vhodných pro
rekreaci
Slabé stránky
podprůměrné lokalizační předpoklady rekreace a cestovního
ruchu na většině území SO ORP Ostrava
volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou generaci
chudé kulturní dědictví
minimum tradičních akcí
absence sportovních zařízení regionálního významu
absence kulturního zařízení nadregionálního významu (např.
galerie)
zastaralost některých sportovních zařízení a jejich nevyužití
zastaralost většiny rekreačních zařízení v rekreačních
lokalitách, nízká kvalita služeb cestovního ruchu
Hrozby
nedostatečná komunikace významných regionálních aktérů
přetrvávající negativní obraz města Ostravy v oblasti
cestovního ruchu
199
lepší využití industriálního kulturního dědictví
lepší využití městských parků
výchova mladého publika
4.1.1.10 Hospodářské podmínky
1.
Silné stránky
potenciál technicky vzdělané pracovní síly
koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším regionu a
jejich rostoucí koupěschopnost
geografická blízkost zahraničních trhů
Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum širšího
regionu
dobré jméno regionu mezi investory
nabídka ploch pro podnikání
možnost aplikace větších investičních pobídek pro
strategické investory ve městě Ostravě
velký potenciál pro vědu a výzkum, existence
výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu
dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště, dálnice,
železniční koridory, kvalitní veřejná doprava)
blížící se termín napojení kraje na dálniční síť ČR
3.
Příležitosti
rozvoj spolupráce institucí umožňující komplexní a
kvalitní nabídku služeb pro investory
zájem investorů o město a region
rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a
regionu
podpora kooperace místních subjektů a klastrových
organizací, rozvoj partnerství
rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou
(např. přesné strojírenství, informatika a automatizace,
materiálové inženýrství, životní prostředí, jaderná
energetika, nanotechnologie)
2.
Slabé stránky
dlouhodobě velmi vysoká míra nezaměstnanosti, zejména ve
městě Ostravě
vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních
odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl)
strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce,
obzvláště v technických profesích
nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR, zejména
živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje
rozvoj zaměstnanosti
nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež
zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města
nízká míra spolupráce vysokých škol a podnikatelského
sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného
vzdělávání
přetrvávající negativní image města
4.
Hrozby
recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci
vyráběné v Ostravě
pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém
sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu
4.1.1.11 Vybrané charakteristiky obcí
Čavisov
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001
Přirozená měna
Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí
=narozenízemřelí
9
6
8
5
3
438
3
5
6
9
-2
444
2
4
17
6
-2
439
3
2
3
4
1
448
1
6
24
17
-5
448
4
2
11
3
2
450
3
2
15
12
1
460
3
3
10
1
0
464
4
5
6
7
-1
473
6
4
30
2
2
471
3
3
7
1
0
512
4
2
11
8
2
518
5
6
10
8
-1
523
524
4
4
12
6
0
Průměr
Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011
Tabulka 118:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
200
Saldo migrace=
přistěhovalívystěhovalí
3
-3
11
-1
7
8
3
9
-1
28
6
3
2
6
Změna
celkem
6
-5
9
0
2
10
4
9
-2
30
6
5
1
6
11
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
7- věková struktura
Silné stránky
8-nájemní bydlení
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
10-techn. infrastrukt.
slabá
rychlý růst počtu obyvatel
velmi slabá
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
Vazba ÚP
Slabé stránky
obec bez základní vybavenosti
nadprůměrná intenzita bytové
výstavby
velmi nízký podíl nájemních bytů
mírně příznivý stav nezaměstnanosti
dobrá vzdělanost obyvatel
podprůměrné dopravní podmínky
špatná technická infrastruktura
Příležitosti
Ohrožení
velmi výrazný přenos
nezaměstnanosti z regionu
10-nezaměstnanost
průměrná
silná
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Dolní Lhota
Přirozená měna
=narozeníStav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí
zemřelí
11
15
32
18
-4
1 225
11
15
61
15
-4
1 235
12
8
55
28
4
1 277
17
11
44
18
6
1 308
17
13
41
28
4
1 340
14
14
34
22
0
1 357
9
14
25
30
-5
1 369
11
18
36
13
-7
1 359
12
12
23
20
0
1 375
8
5
34
23
3
1 378
11
21
49
22
-10
1 388
14
12
42
20
2
1 405
12
9
33
30
3
1 429
1 435
12
13
39
22
-1
Průměr
Tabulka 119:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Saldo migrace=
14
46
27
26
13
12
-5
23
3
11
27
22
3
17
Změna
celkem
10
42
31
32
17
12
-10
16
3
14
17
24
6
16
-4
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Silné stránky
Slabé stránky
slabá
nadprůměrný růst počtu obyvatel
velmi slabá
stabilizace věkové struktury obyvatel
neúplná základní vybavenost obce
stabilizovaný vývoj počtu obyvatel
velmi dobrá vzdělanost obyvatel
201
Vazba ÚP
průměrná
silná
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
Téma-indikátor
Silné stránky
Příležitosti
Slabé stránky
Ohrožení
10-nezaměstnanost
Vazba ÚP
velmi slabá
velmi slabá
Horní Lhota
Přirozená měna
zemřelí
2
4
11
5
-2
584
2
6
14
7
-4
588
5
4
9
9
1
591
2
5
33
7
-3
592
5
8
25
14
-3
615
2
7
51
22
-5
623
2
5
44
6
-3
647
6
7
29
13
-1
682
10
7
31
5
3
697
5
4
19
12
1
726
6
7
33
18
-1
737
7
7
46
9
0
751
5
3
36
23
2
788
803
5
6
29
12
-1
Průměr
Tabulka 120:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Saldo migrace=
6
7
0
26
11
29
38
16
26
7
15
37
13
17
Změna
celkem
4
3
1
23
8
24
35
15
29
8
14
37
15
16
3
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Silné stránky
Slabé stránky
Vazba ÚP
slabá
obec bez základní vybavenosti
výstavby
podprůměrná technická
infrastruktura
Ohrožení
Příležitosti
10-nezaměstnanost
velmi slabá
průměrná
silná
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Klimkovice
Přirozená měna
=narozenízemřelí
38
36
72
78
2
3 760
27
38
94
60
-11
3 756
30
37
87
80
-7
3 779
33
31
90
52
2
3 779
41
26
116
77
15
3 819
Tabulka 121:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
202
Saldo migrace=
-6
34
7
38
39
Změna
celkem
-4
23
0
40
54
Rok
Stav 1.1. Narození
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
3 873
3 917
3 995
4 059
4 108
4 154
4 238
4 319
4 371
Průměr
Zemřelí
Přistěhovalí Vystěhovalí
26
35
40
36
37
48
39
38
36
36
29
46
27
38
33
45
36
35
122
74
1
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
134
162
128
137
125
152
146
147
80
83
75
78
58
78
71
88
Přirozená měna
=narozenízemřelí
-10
-1
11
-10
10
10
6
-7
Silné stránky
Saldo migrace=
54
79
53
59
67
74
75
59
48
Slabé stránky
8-bytová výstavba
9-rekreace
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
10-nezaměstnanost
44
78
64
49
77
84
81
52
49
-31
Vazba ÚP
slabá
dobrá vybavenost obce
výstavby
Lázeňská funkce obce
nadprůměrné dopravní podmínky
nadprůměrná technická
infrastruktura
Příležitosti
Změna
celkem
velmi slabá
průměrná
silná
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
Ohrožení
velmi slabá
velmi slabá
Olbramice
Tabulka 122:
10
3
2
3
1
5
5
4
5
6
4
4
4
3
3
3
4
6
3
3
6
7
3
5
4
5
10
14
9
26
28
13
26
41
9
37
31
18
21
4
5
8
15
20
3
17
17
6
7
16
4
22
Přirozená měna
=narozenízemřelí
7
0
-1
-1
-5
2
2
-2
-2
3
-1
0
-1
4
4
22
11
0
Rok
Stav 1.1. Narození
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
516
529
538
538
548
551
563
574
596
597
636
650
664
662
Průměr
Zemřelí
203
Saldo migrace=
6
9
1
11
8
10
9
24
3
30
15
14
-1
11
Změna
celkem
13
9
0
10
3
12
11
22
1
33
14
14
-2
11
Rok
Stav 1.1. Narození
Přirozená měna
=narozenízemřelí
Zemřelí
Saldo migrace=
Změna
celkem
6
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
Silné stránky
Vazba ÚP
slabá
velmi výrazné zhoršení věkové
struktury obyvatel
velmi slabá
velmi rychlý růst počtu obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Slabé stránky
Ohrožení
Příležitosti
10-nezaměstnanost
průměrná
silná
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Ostrava
Přirozená měna
=narozenízemřelí
2 867
3 410
3 257
3 972
-543
316 700
2 860
3 403
3 759
4 556
-543
315 442
3 010
3 393
4 018
4 649
-383
314 102
2 980
3 324
3 590
4 932
-344
313 088
3 269
3 393
3 513
4 713
-124
311 402
3 241
3 233
3 800
4 788
8
310 078
3 431
3 364
5 096
5 887
67
309 098
3 481
3 299
4 367
5 156
182
308 374
3 311
3 349
3 655
5 378
-38
307 767
3 307
3 410
3 475
5 769
-103
306 006
3 017
3 467
3 554
5 424
-450
301 942
2 932
3 341
3 858
5 650
-409
299 622
2 951
3 315
4 122
5 526
-364
297 421
295 653
3 127
3 362
3 851
5 108
-235
Průměr
Tabulka 123:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Saldo migrace=
-715
-797
-631
-1 342
-1 200
-988
-791
-789
-1 723
-2 294
-1 870
-1 792
-1 404
-1 257
Změna
celkem
-1 258
-1 340
-1 014
-1 686
-1 324
-980
-724
-607
-1 761
-2 397
-2 320
-2 201
-1 768
-1 492
-1667
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
Silné stránky
Slabé stránky
výrazný pokles počtu obyvatel
mírné zhoršení věkové struktury
obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
velmi dobrá vybavenost
nízká intenzita bytové výstavby
nadprůměrný podíl nájemních
bytů
špatný stav nezaměstnanosti
10-nezaměstnanost
204
Vazba ÚP
slabá
velmi slabá
průměrná
silná
slabá
slabá
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
podprůměrný stav vzdělanosti
dobrá technická infrastruktura
Příležitosti
10-nezaměstnanost
Ohrožení
výrazný přenos nezaměstnanosti
z regionu (Karvinsko)
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Tabulka 124:
Rok
Stav 1.1. Narození
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2 444
2 441
2 438
2 450
2 495
2 535
2 562
2 574
2 591
2 625
2 613
2 649
2 707
2 734
Průměr
Zemřelí
46
45
42
78
78
61
72
59
61
46
77
96
69
41
49
26
22
35
32
51
37
28
40
36
42
38
Přirozená měna
=narození-zemřelí
19
20
21
11
24
25
18
26
26
25
21
26
20
27
19
25
22
27
27
27
31
25
25
26
22
24
-8
1
-4
-11
-3
-2
-9
-5
1
0
-5
4
-4
22
25
64
37
-3
Saldo migrace=
5
-4
16
56
43
29
21
22
33
6
41
54
31
27
Změna
celkem
-3
-3
12
45
40
27
12
17
34
6
36
58
27
24
-18
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
Silné stránky
Slabé stránky
Vazba ÚP
slabá
velmi slabá
průměrná
silná
úplná základní vybavenost obce
výstavby
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
podprůměrná tech. infrastruktura
Ohrožení
Příležitosti
10-nezaměstnanost
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Šenov
Tabulka 125:
Rok
2001
2002
2003
2004
Stav 1.1. Narození
5 399
5 437
5 421
5 462
39
53
43
51
Zemřelí
59
74
54
81
149
127
145
165
91
122
93
119
205
Přirozená měna
=narozenízemřelí
Saldo migrace=
-20
-21
-11
-30
58
5
52
46
Změn
a
celke
m
38
-16
41
16
Rok
Stav 1.1. Narození
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
5 478
5 522
5 583
5 658
5 747
5 840
5 957
6 029
6 139
6 188
Průměr
Zemřelí
155
167
199
200
183
259
228
269
205
114
100
109
110
88
123
141
151
153
Přirozená měna
=narozenízemřelí
Saldo migrace=
3
-6
-15
-1
-2
1
-15
-8
-3
41
67
90
90
95
136
87
118
52
53
44
50
65
63
59
43
50
52
50
50
65
66
65
58
58
58
55
51
61
189
116
-10
73
Změn
a
celke
m
44
61
75
89
93
137
72
110
49
63
-20
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
Silné stránky
Slabé stránky
velmi slabá
průměrná
silná
výstavby
slabá
slabá
podprůměrný stav
nezaměstnanosti
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Vazba ÚP
slabá
Příležitosti
Ohrožení
10-nezaměstnanost
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Václavovice
Přirozená měna
zemřelí
10
17
47
23
-7
1 489
13
17
59
23
-4
1 506
10
25
41
20
-15
1 538
6
17
34
26
-11
1 544
8
18
61
24
-10
1 541
20
11
55
12
9
1 568
10
19
65
23
-9
1 620
21
13
101
27
8
1 653
19
21
89
39
-2
1 735
17
14
55
27
3
1 783
20
19
65
37
1
1 805
19
24
103
25
-5
1 834
15
16
63
39
-1
1 907
1 930
14
18
64
27
-4
Průměr
Tabulka 126:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
206
Saldo migrace=
24
36
21
8
37
43
42
74
50
28
28
78
24
37
Změna
celkem
17
32
6
-3
27
52
33
82
48
31
29
73
23
33
-9
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Silné stránky
Slabé stránky
Vazba ÚP
slabá
neúplné základní vybavení obce
vysoká intenzita bytové výstavby
infrastruktura
Ohrožení
Příležitosti
10-nezaměstnanost
velmi slabá
průměrná
silná
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Velká Polom
Přirozená měna
=narozenízemřelí
10
14
26
16
-4
1 599
14
18
31
44
-4
1 605
23
18
43
39
5
1 588
13
18
35
46
-5
1 597
24
20
28
21
4
1 581
24
9
47
32
15
1 592
18
12
55
25
6
1 622
19
18
78
19
1
1 658
22
16
70
18
6
1 718
37
16
103
24
21
1 776
26
17
95
23
9
1 855
18
19
90
28
-1
1 936
25
16
65
35
9
1 997
2 036
21
16
59
28
5
Průměr
Tabulka 127:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Saldo migrace=
10
-13
4
-11
7
15
30
59
52
79
72
62
30
31
Změna
celkem
6
-17
9
-16
11
30
36
60
58
100
81
61
39
36
-21
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Silné stránky
Slabé stránky
velmi slabá
velmi příznivý vývoj věkové struktury
obyvatel
úplné základní vybavení obce
vysoká intenzita bytové výstavby
nadprůměrná tech. infrastruktura
Příležitosti
10-nezaměstnanost
207
Vazba ÚP
slabá
Ohrožení
průměrná
silná
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Vratimov
Přirozená měna
zemřelí
63
80
127
112
-17
6 433
59
72
121
141
-13
6 431
44
69
156
151
-25
6 398
60
63
194
105
-3
6 378
50
73
317
163
-23
6 464
63
74
285
157
-11
6 595
54
67
240
227
-13
6 712
58
75
219
107
-17
6 712
67
75
194
143
-8
6 807
73
97
198
122
-24
6 850
59
92
201
122
-33
6 889
60
87
223
165
-27
6 935
69
75
223
121
-6
6 966
7 062
60
77
208
141
-17
Průměr
Tabulka 128:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Saldo migrace=
15
-20
5
89
154
128
13
112
51
76
79
58
102
67
Změna
celkem
-2
-33
-20
86
131
117
0
95
43
52
46
31
96
50
-13
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Silné stránky
Slabé stránky
velmi slabá
příznivý vývoj věkové struktury
obyvatel
nadprůměrné vybavenost obce
výstavby
Příležitosti
průměrná
silná
Ohrožení
10-nezaměstnanost
Vazba ÚP
slabá
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Vřesina
Přirozená měna
=narozenízemřelí
11
22
70
28
-11
2 331
17
29
47
39
-12
2 362
21
25
88
32
-4
2 358
20
17
56
23
3
2 410
21
13
67
53
8
2 446
21
29
84
52
-8
2 468
21
27
123
57
-6
2 492
21
21
95
42
0
2 552
28
30
113
32
-2
2 605
19
23
88
24
-4
2 684
21
31
81
49
-10
2 758
Tabulka 129:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
208
Saldo migrace=
42
8
56
33
14
32
66
53
81
64
32
Změna
celkem
31
-4
52
36
22
24
60
53
79
60
22
Rok
Stav 1.1. Narození
2012
2013
2014
2 780
2 847
2 858
Průměr
Zemřelí
132
92
61
78
Přirozená měna
=narozenízemřelí
-4
-3
19
22
23
25
20
24
87
44
-4
Saldo migrace=
71
14
43
Změna
celkem
67
11
39
14
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Silné stránky
Vazba ÚP
Slabé stránky
slabá
nadprůměrný růst počtu obyvatel
velmi slabá
nadprůměrná vysoká intenzita bytové
výstavby
průměrná
silná
Příležitosti
Ohrožení
10-nezaměstnanost
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
velmi slabá
velmi slabá
Zbyslavice
Přirozená měna
zemřelí
6
6
2
9
0
541
3
6
8
9
-3
534
4
4
9
9
0
530
2
8
10
5
-6
530
6
3
19
11
3
529
2
7
27
10
-5
540
6
8
13
7
-2
552
8
6
13
6
2
556
12
5
22
13
7
565
5
9
15
8
-4
581
9
3
41
12
6
579
3
6
14
9
-3
614
4
4
20
18
0
616
618
5
6
16
10
-1
Průměr
Tabulka 130:
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Saldo migrace=
-7
-1
0
5
8
17
6
7
9
7
29
5
2
6
Změna
celkem
-7
-4
0
-1
11
12
4
9
16
3
35
2
2
5
-5
SWOTT
Téma-indikátor
7-změna počtu
obyvatel
Silné stránky
Slabé stránky
velmi příznivý vývoj věkové struktury
209
Vazba ÚP
slabá
velmi slabá
Téma-indikátor
8-vybavenost obce
8-bytová výstavba
10-nezaměstnanost
10-vzdělanost
10-dopravní podm.
Silné stránky
obyvatel
Slabé stránky
Vazba ÚP
průměrná
silná
slabá
slabá
velmi slabá
velmi silná
silná
podprůměrné dopravní podmínky
infrastruktura
Ohrožení
Příležitosti
10-nezaměstnanost
210
velmi slabá
velmi slabá
4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
4.2.1
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
4.2.1.1 Příznivé životní prostředí
Příznivé životní prostředí najdeme především v západních a severních částech území ORP, v okrajových oblastech, ve
kterých je dostatek lesních ploch a rozptýlené krajinné zeleně, například přírodní park v obcích Olbramice
a°Zbyslavice.
Výrazně zhoršené životní prostředí je především ve východní části území, kde se vlivem převládajících směrů větrů
nejvíce uplatňuje vliv průmyslových emisí především z hutní a koksárenské výroby. Jde o oblast s velmi nízkým
koeficientem ekologické stability. Dále je snížená kvalita životního prostředí v hustě zastavěném území města Ostravy,
které je zejména za inverzních situací silně zatíženo emisemi ze silniční dopravy. Zhoršené životní prostředí je rovněž
za inverzních situací v údolních polohách částí města Ostravy, kde se nepříznivě projevuje i vliv spalování tuhých
paliv.
4.2.1.2 Hospodářský rozvoj
Hospodářský rozvoj území je závislý především na přírodních a antropogenních podmínkách tohoto území, a vazbách
na okolí (zejména na jeho dopravní dostupnosti).
Právě přírodní podmínky území (těžby uhlí) byly zásadním impulsem pro intenzivní antropogenní transformaci celého
území, rozvoj města Ostravy s alokací navazujícího těžkého průmyslu v 19. století. Změny spojené se zánikem těžby
uhlí a transformací průmyslu se promítly do současných hospodářských podmínek území, které již nemohou těžit
z výhod místních zdrojů. Restrukturalizace průmyslu je v současnosti ztěžována řadou faktorů. Obecným faktorem
byly dopady ekonomické krize po r. 2008 zejména v hutnickém průmyslu, místními faktory pak horší vzdělanostní
struktura obyvatel a další relativní pokles mzdové úrovně v regionu. Významnou příznivou skutečností bylo zlepšení
dopravního napojení pomocí dálnice D 47. Celkově je hospodářský vývoj v posledních dvou letech (v r.2012 a r. 2013)
hodnocen nepříznivě, zejména pokud je měřen relativní úrovní nezaměstnanosti. Hospodářské podmínky území jsou
tak limitujícím faktorem udržitelného rozvoje území SO ORP Ostrava. Samotné měření hospodářského vývoje na
úrovni So ORP a obcí má přitom řadu omezení v malé dostupnosti a spolehlivosti dat.
Z územního hlediska je hospodářská aktivita naprosto jednoznačně koncentrována do severní a východní části města
Ostravy, kde se nachází i nejvíce podnikatelských ploch a ploch brownfields. I přes tuto skutečnost jsou však
hospodářské podmínky města hodnoceny nepříznivě. Příznivě hodnocení menších obcí je do značné míry podmíněno
situací v celém SO ORP s dominantním postavením města Ostravy.
Řešené území představuje poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polska
a°Slovenska. Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související
infrastrukturu. O region je velký zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální finanční krize
poněkud v útlumu.
4.2.1.3 Soudržnost společenství obyvatel území
Z dlouhodobějšího hlediska vykazuje SO ORP Ostrava značný pokles počtu obyvatel a mírný růst počtu
obydlených bytů. Rozhodující vliv na tuto skutečnost má vývoj ve městě Ostravě, která se podílí na počtu obyvatel
SO ORP Ostrava cca 90%. Nepříznivé hodnocení soudržnosti obyvatel v tomto městě je pak zásadní pro celé území
SO ORP.
Město dále vykazuje výrazné zhoršení věkové struktury obyvatel a pokles zalidněnosti bytů. U zbylých obcí je vývoj
počtu obyvatel příznivý, což je dáno zejména suburbanizačním tlaky města. Možnosti vývoje počtu obyvatel se
dlouhodobě zhoršují, u města Ostravy je reálné očekávat další pokles počtu obyvatel, růst u ostatních obcí je dále
možný při celkovém poklesu počtu obyvatel SO ORP Ostrava.
Občanské vybavení obcí v SO ORP jako celku je na dobré úrovni a relativně dostupné. Podprůměrný je rekreační
potenciál území, situaci do značné míry zlepšuje blízkost atraktivních rekreačních území.
Nepříznivou skutečností s vazbou na kvalitu životního prostředí je nízká střední délka života v SO ORP Ostrava,
která je však ovlivněna i mnoha dalšími faktory (např. nízkou úrovní vzdělanosti obyvatel, která determinuje životní
styl) a jejíž interpretace je omezena i nedostatečným stavem podkladů v této oblasti.
Nejvýraznějším problémem sociálního vývoje, s výraznými dopady do soudržnosti obyvatel území, je vznik
vyloučených lokalit a problémy s provozem ubytoven, koncentrující se na území města Ostravy. Velmi vysokou
úroveň vykazuje v rámci okresu Ostrava i kriminalita, která je do značné míry determinována velikostí města.
Dlouhodobě a diferencovaně roste i počet obyvatel bydlících mimo byty. Řešení těchto problémů je v rámci systému
územního plánování velmi omezené, vázané na systém komunálního plánování.
211
Intenzita nové bytové výstavby je v rámci SO ORP Ostrava dlouhodobě nízká, zásadní vliv na tuto skutečnost má
nízká intenzita bytové výstavby ve městě Ostravě, která je determinovaná nízkými cenami bytů (nízkou poptávkou po
vlastnickém bydlení, vyplývající z malého zájmu, zejména mladých lidí po bydlení ve městě Ostravě, přičemž
rozhodujícím negativním faktorem jsou nepříznivé podmínky zaměstnanosti – malá nabídka atraktivních pracovních
míst). U všech ostatních obcí je vlivem suburbanizace intenzita bytové výstavby vyšší než průměr ČR, nejvyšší
úrovně dosahuje u obcí Václavovice, Velká Polom a Horní Lhota.
Podobně jako na většině území ČR je v řešeném území významným fenoménem růst počtu neobydlených bytů.
Mimo město Ostravu je u všech obcí vykazován vyšší přírůstek bytů, než by odpovídalo nové bytové výstavbě.
Problémy evidence systému bydlení a interpretace jsou podrobně popsány v textu ÚAP.
4.2.2
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj představuje základní výstup ÚAP
indikující vyváženost všech tří pilířů obcí. Příčiny nevyváženosti (vnitřní, vnější) je potřeba odstraňovat a předcházet
jim a to jak v rámci řešeného území, tak i širšího regionu.
V následující tabulce je provedeno srovnání dosud zpracovaných vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek
v základních pilířích udržitelného rozvoje v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava
Tabulka 131:
Obec
pilíř
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj
ÚAP MSK r. 2009
ÚAP MSK r. 2011
ÚAP MSK r. 2013
ENV
HOSP
SOC
ENV
HOSP
SOC
ENV
HOSP
SOC
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Průměr
SMODCH
3
3
3
7
4
7
5
7
6
5
6
5
3
4,92
1,54
5
3
3
1
6
1
2
2
4
3
2
3
7
3,23
1,76
4
1
3
1
4
2
1
1
1
2
2
1
6
2,23
1,53
2
3
3
6
4
7
4
7
5
4
6
4
2
4,38
1,64
5
4
4
1
5
1
2
2
5
1
2
2
6
3,08
1,73
3
2
2
1
4
2
1
1
1
1
1
1
5
1,92
1,27
3
5
3
5
6
7
5
6
4
7
6
4
4
5,00
1,30
1
1
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1,23
0,58
3
3
3
2
3
1
3
3
2
2
3
3
4
2,69
0,72
( ÚAP MSK r. 2009 a r. 2011, 7 bodová škála: 1-nejlepší, 7-nejhorší, SMODCH-směrodatná odchylka)
Poslední dva řádky tabulky uvádějí hodnotu průměru a směrodatné odchylky (z matematického hlediska se jedná
o°kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru souboru obcí SO ORP Ostrava. Červené
označení poukazuje ne extrémní zvrat hodnot průměru i smodch v časové řadě v r. 2013 u hospodářského pilíře.
Obecně platí, čím větší je směrodatná odchylka, tím jsou data „rozkolísanější“, tj. jednotlivé obce vykazují rozdílnější
hodnocení pilíře, pokud by bylo hodnocení všech obcí stejné, pak smodch=0.
Tabulka 132:
Obec
pilíř
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n.
Ondřejnicí
Šenov
Václavovice
Rozdíly kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj
difer ÚAP MSK r. 2012difer ÚAP MSK r. 2014difer SO ORP r. 2014- SO
SO ORP 2013
SO ORP 2013
ORP 2012
ENV*
HOSP
SOC
ENV
HOSP
SOC
ENV*
HOSP SOC
-
3
2,9
0,7
2,5
3,1
2,7
-0,1
-0,6
-0,2
0,8
0,1
4
3
3
2
3
4
5
0
0
0
0
0
5
3,1
3,1
3,2
0
0,1
0,3
3
4
3
0
0
0
212
-
0
0,1
1,3
0,5
0,9
2,3
0,1
0,6
0,2
-0,8
-0,1
1
-0,1
0,9
-0,2
0
-0,1
-0,3
difer ÚAP MSK r. 2012SO ORP 2013
ENV*
HOSP
SOC
Obec
pilíř
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Průměr
SMODCH
-
2,9
3,2
2,7
2,3
2,72
0,64
difer ÚAP MSK r. 2014SO ORP 2013
ENV
HOSP
SOC
0
-0,1
-0,6
-1,7
0,15
1,24
3
4
2
3
3,23
0,80
1
0
-1
-2
0,23
1,53
difer SO ORP r. 2014- SO
ORP 2012
ENV*
HOSP SOC
-
0,1
0,8
-0,7
0,7
0,51
0,74
1
0,1
-0,4
-0,3
0,08
0,51
*pilíř nebyl v r. 2012 vyhodnocen v rámci 7 bodové stupnice
Z uvedených tabulek jsou patrné rozdíly ve výsledném hodnocení jednotlivých obcí, zejména při srovnání stávající
aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava (r. 2014) s hodnocením ÚAP MSK v r. 2013. V případě hospodářského pilíře je
výrazně lepší hodnocení ÚAP MS kraje (r. 2014) prakticky u všech obcí, u pilíře soudržnosti obyvatel u města
Ostravy.
Příčina odlišných výsledků hodnocení krajských ÚAP je obtížně popsatelná (zřejmě je však nevhodný nový přístup
z r. 2013 – volba indikátorů a jejich mechanické vyhodnocení). Právě slabost hospodářského pilíře u části řešeného
území je částečným následkem významných problémů celého regionu v sociálně ekonomické oblasti, které jsou
obecně uznávány jak odbornou veřejností tak akcentovány politickým zastoupením obcí i regionu.
Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek je v současné aktualizaci ÚAP řešeno:
• zpřesněným návrhem hodnotících charakteristik (ukazatelů u pilířů soudržnosti obyvatel území
a hospodářských podmínek území, viz následující tabulky),
• hodnocením validity dat,
• vnímání multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako podkladu pro expertní hodnocení území (při spolupráci
urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání
širších vazeb.
Tabulka 133:
Pilíř příznivého životního prostředí – hodnotící ukazatele
(7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší)
Překročení Podíl obyvatel
Zastavěné Plochy
Koeficient
imisní zátěže napojených na Lesnatost a ostatní ochrany
ekologické
PM10
kanalizační síť
plochy přírody* stability (KES)
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
6
5
2
2
4
1
7
3
2
4
2
2
7
1
2
1
5
4
4
4
2
1
2
2
2
1
2
2
2
3
3
7
2
4
2
2
4
3
2
4
5
4
6
3
4
4
5
6
6
5
5
2
3
4
3
6
5
5
4
3
3
5
4
5
3
Hodnoceníprostý
průměr
3.83
4.17
3.17
4.83
4.33
4.67
4.67
4.00
3.50
4.33
4.00
4.00
3.67
*/ zvláště chráněná území, území NATURA, registrované VKP, přírodní park, funkční části ÚSES
V další tabulce je uvedena expertní úprava hodnocení, které zajišťuje přiměřené korekce výsledků multikriteriálního
hodnocení založeného na „matematickém“ vyhodnocení jednotlivých ukazatelů (indikátorů).
Z této tabulky je patrné, že hodnocení většiny obcí z hlediska pilíře příznivého životního prostředí pozitivní.
Nejlepší u Horní Lhoty a Václavovic, kde jsou tyto podmínky hodnoceny jako nadprůměrné (hodnota 3 na 7
stupňové stupnici). Hodnocení Ostravy se vzhledem k nepříznivé kvalitě ovzduší a koncentraci dopravy zhoršilo o 1
bod, na hodnotu 6, tj. podmínky jsou zde hodnoceny jako špatné.
213
Tabulka 134:
Pilíř příznivého životního prostředí – výsledné hodnocení
Výsledné
Hodnocení –
Hodnocení
hodnocení po
prostý
-metodika
Zdůvodnění
celkové expertní
průměr
MMR
úpravě
+
Čavisov
3.83
4
+
Dolní Lhota
4.17
4
+
Horní Lhota
3.17
3
Klimkovice
4.83
5
+
Olbramice
4.33
4
nepříznivé kvalita ovzduší, koncentrace dopravy
Ostrava
4.67
6
malý rozsah zastavěných ploch
+
Stará Ves n.O.
4.67
4
blízkost velkých zdrojů znečištění ovzduší
Šenov
4.00
5
+
Václavovice
3.50
3
zátěž ze silniční dopravy
Velká Polom
4.33
5
blízkost
velkých
zdrojů znečištění ovzduší
Vratimov
4.00
5
+
Vřesina
4.00
4
+
Zbyslavice
3.67
4
Tabulka 135:
Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele
Vývoj
věkové
Střednědobá
struktury
změna počtu
obyvatel
obyvatel
(SLDB
2003 -2013
20012013)
Intercenzální
aktualizace
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Tradice,
specifika
(volby)
Vývoj
Bytová
Podíl
Vybave
počtu
výstavba Hodnocení
nájemních
nost obydlených bytů/1000
prostý
bytů (SLDB
obce
bytů
průměr
obyv. (20112011)
2001-2011
2013)
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Ano
4
5
5
1
2
1
1
1
5
2
2
1
1
2
1
2
5
6
6
4
2
4
4
6
6
5
3
2
1
2
5
1
4
3
4
1
2
1
1
1
4
3
3
1
1
2
2
1
4
4
2
7
5
7
2
5
1
4
4
5
4
3
4
5
3
4
4
1
3
1
2
2
5
2
2
1
2
3
2
2
4
6
6
3
4
3
3
4
6
3
3
2
2
3
3
4
4
5
5
1
1
1
1
1
6
1
1
1
1
1
1
1
4,00
4,71
4,57
2,57
2,71
2,57
2,00
2,86
4,71
2,86
2,57
1,86
1,71
2,29
2,57
2,29
Z této tabulky je patrné, že hodnocení všech obcí s výjimkou města Ostravy z hlediska pilíře soudržnosti
obyvatel území je pozitivní. Nejlepší u Klimkovic, Václavovic, Velké Polomi, Vřesiny a Zbyslavic, kde jsou tyto
podmínky hodnoceny jako dobré (hodnota 2 na 7 stupňové stupnici), u zbytku obcí pak hodnotou 3 jako
nadprůměrné. Hodnocení Ostravy se vzhledem k pokračujícím nepříznivým sociálně demografickým trendům ve
vývoji města zhoršilo o 1 bod, na hodnotu 6, tj. podmínky soudržnosti obyvatel jsou zde hodnoceny jako špatné.
214
Tabulka 136:
Pilíř soudržnosti obyvatel území – výsledné hodnocení
Hodnocení –
prostý průměr
Výsledné
hodnocení
po celkové
expertní
úpravě
Hodnocení
-metodika
MMR
Ano
Ano
Ano
2,57
2,71
2,57
2,00
2,86
4,71
3
3
3
2
3
+
+
+
+
+
Intercenzální
aktualizace
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
2,86
2,57
1,86
1,71
2,29
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Problémy města v sociálně ekonomickém rozvoji, zejména
na sídlištích a u vyloučených lokalit.
+
+
+
+
+
3
2
2
2,57
2,29
Tabulka 137:
-
6
3
3
2
2
Zdůvodnění
Problémy města v sociálně ekonomickém rozvoji, zejména
na sídlištích.
+
+
Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele
Regionální
ekonomika
sloupec
intercenzální
aktualizace
ČR
MSK
SO ORP Ostrava
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
Místní
Vzdělanost Dopravní
ekonomika
obyvatel
napojení
Technická
infrastruktura (bez
dopravy)
Hodnocení- prostý
průměr
6
1
2
3
4
5
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
5
6
6
6
6
6
6
6
7
6
7
6
6
7
6
6
5
6
6
3
4
4
3
4
6
4
5
3
4
4
4
4
3
4
5
2
1
3
2
4
5
2
3
1
2
3
1
3
4
4
3
5
4
5
3
4
3
4
3
4
4
4
4
5
4
4
4
5
5
5
4
6
3
4
4
4
5
4
4
5
4,20
4,80
4,80
4,20
4,00
4,60
3,60
4,80
4,80
4,00
4,40
3,60
4,20
4,40
3,80
4,60
Výsledné hodnocení předchozí tabulky je průměrem sloupců 1.2,3,4 a 5.
Z této tabulky je patrné, že hodnocení u většiny obcí z hlediska hospodářského pilíře je pozitivní. Nejlepší
u Klimkovic, Václavovic, Vřesiny. Negativně jsou hospodářské podmínky území hodnoceny u obcí Horní Lhota,
Olbramice, Šenov, Vratimov, Zbyslavice – jako podprůměrné (hodnota 5). Hodnocení Ostravy je vzhledem
k pokračujícím nepříznivým hospodářským trendům, dopadům krize, nejhorší - hodnota 6, tj. hospodářské podmínky
jsou zde hodnoceny jako špatné. Toto hodnocení je zásadním způsobem v rozporu s hodnocením ÚAP MSK (r.2013).
215
Tabulka 138:
Pilíř hospodářských podmínek území – výsledné hodnocení
Hodnocení –
prostý průměr
Výsledné hodnocení
po celkové expertní
úpravě
Hodnocení metodika MMR
Intercenzální
aktualizace
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ano
Ano
Ano
4,20
4,00
4,60
3,60
4,80
4
4
5
4
5
+
+
+
-
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
4,80
4,00
4,40
3,60
4,20
6
4
5
4
4
-
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
4,40
3,80
4,60
5
3
5
Zdůvodnění expertní úpravy
Přenos nezaměstnanosti, strukturální
problémy průmyslu.
+
+
+
+
-
Přenos nezaměstnanosti.
Přenos nezaměstnanosti, strukturální
problémy průmyslu.
Dobré možnosti dojížďky.
V následující tabulce je uvedeno výsledné hodnocení vycházející z předchozích tabulek. Pokud celkový průměr u obce
překročil hodnotu 4, byly podmínky v obci hodnoceny jako špatné, tj. znaménkem "-".
Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný vyhovující stav územních podmínek označí znaménkem "+".
Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek se označí znaménkem "-".
Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území.
Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zapíše do
tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení
územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území
Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti
vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 139:
Kategorie
zařazení obce
Kategorizace území z hlediska územních podmínek
Územní podmínky
Vyváženost vztahu
Pro příznivé
Pro
Pro soudržnost územních podmínek pro
životní
hospodářský
společenství
udržitelný rozvoj území
prostředí
rozvoj
obyvatel území
Z
H
S
dobrý stav špatný stav
Vyjádření v
kartogramu
1
+
+
+
Z, H, S
žádné
2a
+
+
-
Z, H
S
S
2b
+
-
+
Z, S
H
H
2c
-
+
+
H, S
Z
Z
3a
+
-
-
Z
H, S
H, S
Z, S
Z, S
Z, H
3b
-
+
-
H
3c
-
-
+
S
Z, H
4
-
-
-
žádné
Z, H, S
Legenda: + dobrý stav, - špatný stav
Tabulka 140:
Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek
pro udržitelný rozvoj území
216
Kategorie
zařazení
obce
Územní podmínky
OBEC
1
1
2b
2c
2b
4
1
3c
1
2c
3c
1
2b
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Stará Ves n. O.
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
pro příznivé životní
prostředí
pro hospodářský
rozvoj
Z
+
+
+
+
+
+
+
+
H
+
+
+
+
+
+
+
-
pro sociální
soudržnost obyvatel
území
S
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
Vyjádření v
kartogramu
H
Z
H
ZH
Z
ZH
H
Podle výše uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé
obce znázorněno v následujícím kartogramu.
Obrázek 14
Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro
udržitelný rozvoj území
Indexy kartogramu označují špatný stav územních podmínek pro udržitelný rozvoj
Tabulka 141:
obec
pilíř
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota
Klimkovice
Olbramice
Ostrava
Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2012 - 2014
ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2012
ENV
HOSP
SOC
kategorie
ENV
HOSP
SOC
kategorie
+
+
+
1
1
+
+
+
+
+
+
1
1
+
+
+
+
+
+
1
2b
+
+
+
+
+
1
2c
+
+
+
+
2b
2b
+
+
+
3b
4
-
217
obec
pilíř
Stará Ves n. Ondřejnicí
Šenov
Václavovice
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
ENV
HOSP
SOC
kategorie
+
+
+
1
+
3c
+
+
2b
+
+
2c
+
3c
+
+
+
1
+
+
2b
ENV
HOSP
SOC
kategorie
1
+
+
+
3c
+
1
+
+
+
2c
+
+
3c
+
1
+
+
+
2b
+
+
Souhrn
Aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2014 vedla k těmto hlavním závěrům:
1. k minimálním změnám dochází v hodnocení podmínek životního prostředí, pouze u obce Klimkovice bylo
hodnocení zhoršeno z hodnoty + na -,
2. k negativnímu hodnocení dochází u hospodářského pilíře. U Horní Lhoty, Ostravy a Zbyslavice byly
hospodářské podmínky území vyhodnoceny hůře než v předchozí aktualizaci v r. 2012,
3. hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel území zůstává beze změn.
Z předchozích tabulek jsou patrné rozdíly ve výsledném hodnocení jednotlivých obcí, zejména při srovnání stávající
aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava (r. 2014) s hodnocením ÚAP MSK v r. 2013. Příčina odlišných výsledků hodnocení
krajských ÚAP je obtížně popsatelná (zřejmě se však nevhodný nový přístup v r. 2013 – volba indikátorů a jejich
mechanické vyhodnocení).
Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek by mělo být řešeno:
• přesnějším hodnocením validity dat,
• vnímáním multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako cenného podkladu pro expertní hodnocení území (při
spolupráci urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti
a přiměřeném vnímání širších vazeb.
V rámci zpracování územních plánů obcí, zejména doplnění průzkumů a rozborů je potřeba předpokládat další
zpřesnění hodnocení územních podmínek obcí, jak z hlediska podrobnosti zjištění, tak i aktuálnosti.
4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD
Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu.
Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou způsobovat v území
problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity jsou překryty v popředí vybranými
záměry na změny v území.
Vybrané problémy jsou označeny plošnými symboly s pořadovým číslem.
Tabulka 142:
identifikace
ZU01
ZU02
ZU03
ZU04
ZU05
ZU06
ZU07
ZU08
Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické
popis problému
lokalizace
bývalý zemědělský areál, v současné době využito pro
podnikání, objekty vyžadují rekonstrukci
Velká Polom
Změna využití bývalého zemědělského areálu s
ohledem na nedalekou obytnou zástavbu a koordinaci
Horní Lhota
s dopravní infrastrukturou
změna využití území
Čavisov
Chybějící centrum obce
Čavisov
Změna využití areálu zemědělského družstva u ulice
Vřesina
Selská
Chybějící centrum obce
Olbramice
Plocha bývalého areálu Vratimovských papíren
Vratimov
ÚP vymezená plocha přestavby po bývalém
Šenov
zemědělském družstvu vč. řešení jejího dalšího využití
Tabulka 143:
identifikace
Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní
popis problému
lokalizace
218
charakteristika
Estetizace celého areálu
změna využití bývalého zemědělského
areálu
nevyužitý areál zemědělské výroby
lokalita s obec. úřadem a kostelem
využití zemědělského areálu při ulici
Selská
lokalita s obec. úřadem a školou
brownfield částečně využívaný
plocha přestavby
charakteristika
identifikace
ZD01
ZD02
ZD03
ZD04
ZD05
ZD06
ZD07
ZD08
ZD09
ZD10
popis problému
ZH02
ZH03
ZH04
ZH05
ZH06
ZH07
ZH08
ZH09
ZH10
Michálkovice
Ostrava Kunčice
Šenov
Šenov, Havířov
charakteristika
východní obvodová
Jižní tangenta mezi městy Ostrava a
Vratimov
přesun železniční zastávky Šenov
dopravní propojení rozvojových oblastí na
Škrbni směrem k Havířovu
Zbyslavice,
Bítov
směrová úprava silnice II/465 v Horní
Lhotě
propojení novou místní komunikací
Zbyslavice - Bítov
Olbramice
nepřehledný dopravní úsek
Olbramice
Čavisov
Změna stávající křižovatky
dopravní řešení u ulice Bílovecká
Horní Lhota
Čavisov
ulice Záhumení
Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické
popis problému
lokalizace
předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí
činnosti zemědělského družstva
současné využití - kamionová přeprava, dopravní,
hygienická a hluková zátěž pro stávající obytnou
zástavbu
vlivem činnosti došlo ke kontaminaci půdy,
možnost ovlivnění přilehlého bydlení
vysoká ekologická zátěž území
možná kontaminace oleji a pohonnými hmotami v
areálu
ukládání sypkého materiálu na venkovních
plochách, pozemky se nachází z části v meandrech
řeky Lučiny.
plocha dříve využívaná pro průmyslové využití,
vlivem této činnosti se předpokládá kontaminace
areálu
Vyvěrání vody z nefunkčního vodojemu
Tabulka 145:
Typ problému
JAD
MBC
MBK
NAV
NBK
RBK
ZUR
lokalizace
posoudit potřebu sledování záměru východní
obvodové v úseku Michálkovice – hranice
Bohumína
prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve
Vratimově severním směrem
prověřit možnost přesunu železniční zastávky
Šenov k ulici Frýdecké
prověřit možnost propojení rozvojové oblasti
v Šenově – Škrbni do prostoru velké okružní
křižovatky v Havířově
prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v
severní části Horní Lhoty
prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov
novou místní komunikací
nepřehledný dopravní úsek, zúžená komunikace v
místě kostela v Olbramicích směrem na Zbyslavice
Hlavní křižovatko změnit na kruhový objezd
nevyhovující průjezd částí území obce
nevyhovující šířkové uspořádání stávající
obousměrné komunikace
Tabulka 144:
identifikace
ZH01
charakteristika
Horní Lhota
zemědělský areál
Dolní Lhota
zemědělský areál
Zbyslavice
bývalý zemědělský areál
Olbramice
bývalý zemědělský areál, současné využití
pro výrobu a služby
Olbramice
zemědělská farma - současné využití
Mariánské
Hory a
Hulváky
Laguny Ostrava
Šenov
ČSAD Havířov
Šenov
firma zabývající se prodejem stavebního
zboží
Šenov
areál pro skladování a expedování
kapacitních kontejnerů
Vřesina
lokalita ulice Hlavní
Kategorizace problému životní prostředí
Popis
výměra jádrového území místního biocentra je menší než 1 ha
výměra místního biocentra je menší než 3 ha
délka místního biokoridoru je větší než 2000 m
skladebné prvky ÚSES nejsou spojité
délka nadregionálního biokoridoru (mezi biocentry) je větší než 700 m
délka regionálního biokoridoru (mezi biocentry) je větší než 700 m
ÚSES v ÚP obce je vymezen v rozporu se ZÚR MSK
Tabulka 146:
Obsah výkresu č. 4 – závady životního prostředí
219
Označení
problému
Typ
problému
ZZ-1
ZZ-2
ZZ-3
ZZ-4
ZZ-5
ZZ-6
NAV
NAV
NAV
NAV
NAV
NAV
ZZ-7
NAV
ZZ-8
NAV
ZZ-9
NAV
ZZ-10
NAV
ZZ-11
ZZ-12
ZZ-13
ZZ-14
ZZ-15
ZZ-16
ZZ-17
ZZ-18
ZZ-19
ZZ-20
ZZ-21
ZZ-22
ZZ-23
NAV
NAV
NAV
NAV
NAV
MBC
NAV
NAV
NAV
MBC
MBC
MBC
MBC
ZZ-24
MBC
ZZ-25
MBC
ZZ-26
ZZ-27
ZZ-28
ZZ-29
ZZ-30
ZZ-31
ZZ-32
ZZ-33
ZZ-34
ZZ-35
ZZ-36
ZZ-37
MBC
MBC
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
ZZ-38
JAD
ZZ-39
ZZ-40
ZZ-41
JAD
JAD
JAD
ZZ-42
JAD
ZZ-43
ZZ-44
ZZ-45
ZZ-46
ZZ-47
ZZ-48
ZZ-49
ZZ-50
ZZ-51
ZZ-52
ZZ-53
ZZ-54
ZZ-55
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
JAD
MBK
RBK
RBK
RBK
RBK
NBK
Popis problému
Dotčená obec
ZB_LBC 5 nenavazuje na ÚSES v Těškovicích
Zbyslavice
ZB_RBK 603 nenavazuje na ÚSES v Kyjovicích
Zbyslavice
MBC v Hrabyni nemá návaznost na území Horní Lhoty
Horní Lhota
VP_LBK K3 je přerušený, ani na území Háje ve Slezsku není propojen
Velká Polom
VP_LBC C5 nemá návaznost na území Dobroslavic
Velká Polom
OV_LBK 506 nemá návaznost na území Dobroslavic
Ostrava
výměra LBC 34 vymezeného v Děhylově je menší než 3ha, na území
Ostrava
Ostravy navazuje pouze MBK
MBK L21 v Hlučíně nemá návaznost na území Ostravy, pokračuje
Ostrava
pouze interakčním prvkem OV_IAP 0-21
MBK v Ludgeřovicích nemá návaznost na území Ostravy
Ostrava
MBK vymezený na území Havířova je přerušený, chybí návaznost v
Šenov
Šenově
OV_RBC 5-10 nenavazuje na NRBK v Paskově
Ostrava
SV_20 RBK 554 nemá návaznost na území Brušperku
RBK nenavazuje na hranici obcí Čavisov a Zbyslavice
Čavisov, Zbyslavice
DL_LBK1 nemá návaznost na území Velké Polomi
Dolní Lhota, Velká Polom
DL_LBK10 nemá návaznost na území Velké Polomi
Dolní Lhota, Velká Polom
výměra MBC je menší než 3ha
Klimkovice, Ostrava
MBK je přerušený na hranicích Klimkovic a Ostravy
Klimkovice, Ostrava
KL_LBK b_V-K7 nemá návaznost na území Vřesiny
Klimkovice, Vřesina
VT_NBK N13 je přerušen zástavbou rodinných domů
Vratimov
Dolní Lhota
Klimkovice, Ostrava
Ostrava
Ostrava, Stará Ves nad
Ondřejnicí
výměra MBC na území Ostravy je menší než 3ha, z ÚP Krmelín není
Ostrava
srozumitelná návaznost ÚSES
Ostrava
Václavovice, Vratimov
výměra jádrového území MBC je menší než 1ha
Klimkovice
Ostrava
Olbramice
Olbramice
Ostrava
Klimkovice, Ostrava,
Vřesina
Dolní Lhota, Ostrava
Ostrava, Velká Polom
Ostrava
výměra jádrového území MBC je menší než 1ha, v Děhylově MBC
Ostrava
nenavazuje, je zde vymezen MBK
Šenov
Klimkovice
Šenov
Šenov
Klimkovice
Vřesina
Vřesina
MBK je delší než 2000m
Klimkovice, Ostrava
RBK delší než 700m
Zbyslavice
Vřesina
Ostrava
Klimkovice, Ostrava
NBK delší než 700m
Ostrava
220
Označení
problému
Typ
problému
Popis problému
Dotčená obec
ZZ-56
ZZ-57
ZZ-58
ZZ-59
ZZ-60
ZZ-61
ZZ-62
ZZ-63
ZZ-64
ZZ-65
ZZ-66
ZZ-67
RBK
RBK
NBK
NBK
NBK
NBK
NBK
NBK
NBK
NAV
NAV
NAV
OV_NRBK 4-1 nemá pokračování v Bohumíně, kde je vymezeno RBC
OV_NRBK 4-3 nemá pokračování v Rychvaldu, kde je vymezeno RBC
OV_LBK 4-8 nemá návaznost na území Rychvaldu
Ostrava
Šenov
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Tabulka 147:
identifikace
S-01
S-02
S-03
S-04
S-05
S-06
Obsah výkresu č. 4 – střety záměrů s limity a hodnotami území
popis problému
lokalizace
Střet předpokládaných rozvojových směrů s prvky ÚSES a stávající veřejnou technickou a
Svinov, Polanka nad
Odrou
dopravní infrastrukturou a s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany,
ochranným pásmem lesa 50 m
Střet záměru vybraného ze ZÚR MSK(VRT) - dopravní infrastruktura s ÚSES, stávající
Polanka nad Odrou
veřejnou technickou infrastrukturou
Střet předpokládaných rozvojových směrů s ÚSES, s veřejnou technickou infrastrukturou, s
Stará Bělá,
bonitně cennými zemědělskými pozemky I. a II. třídy ochrany
Výškovice u Ostravy
Střet rozvojových ploch bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany,
Šenov
s podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající veřejnou technickou infrastrukturou
Střet rozvojových ploch bydlení s podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající
Šenov
technickou infrastrukturou, s ochranným pásmem lesa 50 m
RBC 134 není na území Horní Lhoty vymezeno v rozsahu navrženém v ZÚR MSK
Horní Lhota
Další problémy k řešení v územně plánovací činnosti z oblasti dopravy, které nejsou zakresleny v problémovém
výkrese:
Na území města Ostravy:
- stabilizovat řešení dopravního uzlu 28.října/Plzeňská
4.3.1
Problémy ze ZÚR MSK
Statutární město Ostrava požádalo o vypuštění dopravních záměrů v aktualizaci ZÚR MSK.
1. Upřesnění trasy jižní tangenty + vypuštění železniční spojky Vratimov – Bartovice
Sledovaná trasa jižní tangenty je na hranicích Vratimova a Bartovic v kolizi s koridorem elektrického vedení ZVN
400kV Vratimov – Dětmarovice a s nadregionálním biokoridorem K 99. V navazujícím úseku ve směru k ulici
Frýdecké (silnice II/477) je trasa jižní tangenty v kolizi s obytnou zástavbou rodinných domů a průmyslovými areály
na území Ostravy a Vratimova.
Na základě požadavku ÚAP města Ostravy (aktualizace 2012) byla v návrhu nového územního plánu Ostravy
prověřena možnost vedení trasy jižní tangenty v souběhu s železniční tratí, v prostoru koridoru vymezeného v ZÚR.
Upravená trasa komunikace využila plochu pro železniční spojku a tak minimalizovala dopady na zástavbu v dotčeném
území, potřebná dopravní plocha byla zkoordinována s koridorem vedení ZVN 400 kV a nadregionálním biokoridorem
K 99. Nová trasa komunikace umožní efektivní využití rozvojových ploch a omezí negativní dopady na obytnou
zástavbu.
Z důvodu výrazně příznivějších vlivů této stavby na území požadujeme, aby byla v aktualizované ZÚR MSK trasa
jižní tangenty upřesněna podle výše popsané změny. V úseku mezi ulicí Frýdeckou v Ostravě (silnice II/477) a místní
komunikací Frýdecká ve Vratimově zařadit trasu jižní tangenty do návrhu, navazující úseky k ulici Místecké (R 56) a
ulici Rudné (I/11) hájit územní rezervou.
2. Zrušení železniční vlečky z průmyslové zóny Hrabová
Průmyslová zóna v Hrabové se dokončuje, o přímé napojení areálů železniční vlečkou nemá nikdo z uživatelů zájem.
Původně zvažované rozšíření zóny již není sledováno. Trasa vlečky je v kolizi s chráněnými přírodními prvky mezi
Hrabovou a Novou Bělou včetně Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. Proto požadujeme vypuštění tohoto záměru ze
ZÚR MSK.
3. Východní obvodová komunikace
221
Tato komunikace v úseku od ulice Těšínské po ulici Orlovskou nemá charakter komunikace nadměstského významu,
proto je požadováno její vypuštění ze ZÚR MSK. Vazby Bohumín – Ostrava směřují především do centra Ostravy a
k velkým průmyslovým areálům. Tyto dopravní zátěže jsou převedeny trasou dálnice D1 a doprovodnou silnicí II/647
(ulice Bohumínská). Trasa východní obvodové by směřovala vozidla do oblasti Slezské Ostravy s převážně rodinnou
zástavbou.
4. Vodní cesta na řece Ostravici po soutok s Lučinou - zrušení
Původní záměr na obsluhu Aglomerace Vítkovic vodní dopravou je již překonán. Proto žádáme o vypuštění záměru
splavnění řeky Ostravice ze ZÚR MSK. Územní plán města Ostravy sleduje využití řeky Ostravice pouze pro rekreační
plavbu.
5. Vložení návrhu prodloužené Martinovské – obchvatu Děhylova
Souhlasíme se znovuzařazením původního záměru prodloužené Martinovské – obchvatu Martinova a Děhylova do
ZÚR MSK. Na území města Ostravy je trasa této komunikace sledována v platném i připravovaném územním plánu.
4.3.2
Problémy obcí ORP Ostrava, které nelze zakreslit do grafické části ÚAP ORP Ostrava
Obec Čavisov
Problém z hlediska dopravní infrastruktury:
Chybějící dostupnost pro chodce na MHD
Obec Dolní Lhota
Problém z hlediska urbanismu:
Absence zařízení pro kulturní a sportovní akce
Problém z hlediska technické infrastruktury:
Riziková území – povodňové stavy na místních potocích Porubka a Opusta
Problémy z hlediska dopravní infrastruktury:
Špatný technický stav a přetížení silnic (kamiony), chybí přechody pro chodce u občanské vybavenosti
Chybějící prostupnost území pro chodce a cyklisty (u Vodárny)
Obec Horní Lhota
Intenzita dopravy, hluk – kamiony na silnici II/465
Město Klimkovice
Problémy z hlediska urbanismu:
Nedostatek sportovních ploch
Nevyužitý brownfield – bývalá dřevovýroba
Negativní dominanty – dálnice, výhledově poldr
Chybí společenský dům
Absence za řízení pro straší obyvatelstvo
Negativní vliv navrhované rozvojové plochy lehkého průmyslu a zemědělské výroby v blízkosti k.ú. Klimkovic (vnější
lázeňské území). Tato plocha a dostavba „prodloužené Rudné“ může způsobit zvýšení nadměrné dopravní zátěže pro
město Klimkovice.
Nevyhovující šířka komunikací (Hýlov, centrum města)
Chybí chodníky (Josefovice, Fonovice)
Dálniční tunel – vliv podmočení, škodlivé vody ústí do vodoteče
Chybí kanalizace (Josefovice, Fonovice, Hýlov) a vodovod (Hýlov)
Problém z hlediska životního prostředí:
Potenciální kontaminace – stáje u bývalé hospodářské školy (ul. Komenského)
Obec Olbramice
Problém z hlediska urbanismu:Nová bytová výstavba – negativní vliv na krajinný ráz
222
Špatná šířka komunikací, chybí chodníky
Dálnice D1 bez protihlukové stěny
Zchátralá OV – náves
Přetížení dopravou – I/58, chybí chodníky (Košatka, hlavní cesty)
Koridor návrhu silnice I/58 blokuje území pro případné návrhy dalších zastavitelných ploch (blokuje rozvoj obce).
Dopravní význam této tepny I/58 se díky výstavbě silnice D1 výrazně změnil i v návaznosti na letiště Mošnov.
Většina úseků cyklotras vedena spolu s motorovou dopravou
Problém z hlediska životního prostředí:
Přívalové deště – volná krajina / zástavba
Město Šenov
Nevyužité brownfieldy – Mlýny
Negativní dominanty – Mlýny – silo, správní budova VOKD
Zařízení pro starší obyvatelstvo - nedostatečná kapacita, soc.bydlení, startovací byty
Problémy z hlediska životního prostředí:
Eroze – Lučina u ČOV - ohrožení sil. I/11
Nevhodně upravené vodoteče – zatrubněny za Mlýny - nedostat. kapacita, vyčištění koryt vodních toků a odstranění
nevh. břeh. porostů
Nekvalitní DI, přetížená, špatná šířka (chybí chodníky)
Cyklotrasy – střet se silnicí I/11, chybí návaznosti
prověřit možnost přesunu žel. Zast. Šenov k ulici Frýdecké (vychází z optimalizace želez. koridoru Ostrava – Č. Těšín)
Obec Václavovice
V návaznosti na novou výstavbu RD chybí veřejná infrastruktura
Bývalé JZD, majitelka pozemků nečiní
Chybí hřiště pro školku a fotbal, koupaliště
Absence zařízení pro kulturu
zachování místní lidové arch. (dřevěnice, mlýnky, boží muka, kaplička, kříž)
Silnice přetížené dopravou, cesty konstrukčně neodpovídají zátěži), chybí chodníky
Obec Velká Polom
zařízení pro starší obyvatelstvo
Chybí ČOV
Dopravní infrastruktura přetížená dopravou
Město Vratimov
Deficit ve školství – ZŠ
Absence zařízení pro starší(nemohoucí) obyvatelstvo (místo bývalých jeslí)
Silnice přetížené dopravou – kamiony(hluk), špatný stav místních komunikací
Cyklotrasy střet se silnicí
Chybí kanalizace v Horní Datyni (1.etapa bude dokončena v září 2015)
223
Obec Vřesina
Absence návsi/centra obce
Deficit kulturního vybavení
Místní potok zatrubněn, chtějí obnovit
Nedostatečná kapacita parkování
Problémy z hlediska životního prostředí:
Revitalizace Štefanovi skály
Polní hnojiště – nechráněná jímka na močůvku
Sesuvná území kolem I/11 a ul. Hlubočická, Vřesová
Obec Zbyslavice
Brownfield – JZD – kontaminace od kamionů
Hluk z dopravy
Stará dešťová kanalizace, vodovod, nemají kanalizaci - domovní čistírny
224
5 OBSAH JEVŮ
Jevy, které jsou zapracovány v grafické části, jsou v textu označeny tučným písmem. Jevy, které nejsou zpracovány
v grafické části, jsou označeny šedou kurzívou (pouze v nadpisu jevu).
JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ .......................................................................................................................................186
JEV 2. PLOCHY VÝROBY ..............................................................................................................................................182
JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ .............................................................................................................137
JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ .....................43
JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA.................................................................153
JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................153
JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA .....................................................................................................................155
JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .155
JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA.
..............................................................................................................................................................168
JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................................................170
JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY ........................................................................................................................170
JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY .............................................................................................................171
JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR ......................................................................................171
JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR ................................................................................171
JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA .....................................................................................................172
JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ...............................................................................................174
JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ......................................................................74
JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA ......................................................................76
JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI ....................................................................................................................173
JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ..............................................................................................................173
JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY .........................................................................................64
JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU
POLOŽKOU
................................................................................................................................................................70
JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ..73
JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA .............................................................................................................76
JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................58
JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN .....................................................................................58
JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................59
JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................59
JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA..................................................60
JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK ..............................................................................................................................................74
JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA......................................................................61
JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...........................................................................77
JEV 33. BIOSFERICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO ....................................................................62
JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ...........................................................................79
JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST ...................................................................................................................80
JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ
S NÁRODNÍM VÝZNAMEM .........................................................................................................................................79
JEV 37. LESY OCHRANNÉ ...........................................................................................................................................84
JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ..........................................................................................................................84
JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ ....................................................................................................................................85
JEV 40. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA .....................................................................................................85
JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA ................................................................................82
JEV 42. HRANICE BIOCHOR .........................................................................................................................................81
JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI .................................................83
JEV 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ....................34
JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD .............................................................................35
JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST .....................................................................................................................................35
JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD .........................................................................35
JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ ..................................................................................................................................................36
JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE ...................................................................................................37
JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ.......................................................................................................................................37
JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ..................................................................................................38
225
JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ ...................................................................................................38
JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ................................................................................39
JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ..........................................................................40
JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH
PÁSEM
................................................................................................................................................................41
JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA ...........................................41
JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR ....................................................................................................................................16
JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................17
JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY .........................................................18
JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN ............................................................................................................18
JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................................19
JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ...........................................................21
JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO ........................................................................................................................................25
JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ...........................................................................46
JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ........................................................................................43
JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA.................................................................................................52
JEV 67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............109
JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA.............................................................................109
JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ
OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................................................................................111
JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................111
JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................113
JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...............................................................113
JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA
..............................................................................................................................................................114
JEV 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A
BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ......................................................................................................................................115
JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA .........................116
JEV 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA119
JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................119
JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................................120
JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................117
JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................................118
JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................119
JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................119
JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ ......................................................................................................................................120
JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI
NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI......................................................................................................................................187
JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................................................54
JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................55
JEV 87. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .....55
JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................91
JEV 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................91
JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................92
JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................92
JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..........................................................................93
JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE .........................................................................................................94
JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................96
JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................97
JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI ......................................................................97
JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................................97
JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................................99
JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................100
JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................100
JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................101
JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ..........................................................................................104
JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .......................................................................105
JEV 104. VODNÍ CESTA...............................................................................................................................................105
JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD ..................................................................................................................................188
JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA ..................................103
226
JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...........................120
JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD ........................................................................................................................................187
JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ................................................................................188
JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY .......................................................................................................................121
JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY .................................................................................................................126
JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY .........................................127
JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA....................................................................................127
JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ...........................................................................................................................128
JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA .................................................................................................128
JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ ..................................................................................................................144
JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA .........................................................................................................................188
JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY ................................................................................................................................................189
JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE ...............................................................................................................192
227
6 OBSAH TABULEK
Tabulka 1:
Tabulka 2:
Tabulka 3:
Tabulka 4:
Tabulka 5:
Tabulka 6:
Tabulka 7:
Tabulka 8:
Tabulka 9:
Tabulka 10:
Tabulka 11:
Tabulka 12:
Tabulka 13:
Tabulka 14:
Tabulka 15:
Tabulka 16:
Tabulka 17:
Tabulka 18:
Tabulka 19:
Tabulka 20:
Tabulka 21:
Tabulka 22:
Tabulka 23:
Tabulka 24:
Tabulka 25:
Tabulka 26:
Tabulka 27:
Tabulka 28:
Tabulka 29:
Tabulka 30:
Tabulka 31:
Tabulka 32:
Tabulka 33:
Tabulka 34:
Tabulka 35:
Tabulka 36:
Tabulka 37:
Tabulka 38:
Tabulka 39:
Tabulka 40:
Tabulka 41:
Tabulka 42:
Tabulka 43:
Tabulka 44:
Tabulka 45:
Tabulka 46:
Tabulka 47:
Tabulka 48:
Tabulka 49:
Tabulka 50:
Tabulka 51:
Tabulka 52:
Tabulka 53:
Tabulka 54:
Tabulka 55:
Tabulka 56:
ORP Ostrava
Přehled územně plánovací dokumentace obcí ......................................................................................... 5
Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy) .................................................................. 9
Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) ..............................................................10
Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)..........................................................................11
Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) .......................................................................11
Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) ..........................................12
Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) ........................................................................12
Statutární město Ostrava - městské obvody............................................................................................15
Města: .....................................................................................................................................................15
Obce .......................................................................................................................................................15
Dobývací prostory ..................................................................................................................................16
Chráněná ložisková území ......................................................................................................................17
Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin .................................................................................18
Prognózní zdroje vyhrazených nerostů ...................................................................................................19
Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů ...............................................................................................19
Poddolovaná území - plošná ...................................................................................................................19
Poddolovaná území - bodová .................................................................................................................20
Sesuvná území bodová ...........................................................................................................................21
Sesuvná území plošná.............................................................................................................................22
Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy ...............................................24
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota ..............................................................24
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota..............................................................24
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice.............................................................24
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí .........................................24
Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom ............................................................24
Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov ................................................................24
Stará důlní díla ........................................................................................................................................25
Plochy přestavby vymezené ÚPO ..........................................................................................................43
Plochy přestavby vymezené ÚP Čavisov ...............................................................................................44
Plochy přestavby vymezené ÚP Vratimov .............................................................................................45
Brownfieldy ............................................................................................................................................46
Staré zátěže území a kontaminovaná místa ............................................................................................46
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota ..............................................51
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota ..............................................51
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice .............................................51
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí .........................51
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom ............................................51
Staré zátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov ................................................52
Odval, výsypka, odkaliště, halda ............................................................................................................52
Stabilita krajinotvorných prvků ..............................................................................................................57
Hodnoty koeficientu ekologické stability ...............................................................................................57
Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava .......................................................58
Charakteristika CHKO Poodří ................................................................................................................58
Nadregionální biocentra .........................................................................................................................62
Nadregionální biokoridory .....................................................................................................................62
Regionální biocentra ...............................................................................................................................62
Regionální biokoridory ...........................................................................................................................63
VKP registrované na území města Ostravy ............................................................................................70
VKP registrované na území města Klimkovice ......................................................................................73
VKP registrované na území města Šenov ...............................................................................................73
Natura 2000 – evropsky významné lokality ...........................................................................................79
Natura 2000 – ptačí oblasti .....................................................................................................................80
Typy biochor v řešeném území ..............................................................................................................81
Změny rozlohy orné půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013 ........................................83
Změny rozlohy lesní půdy v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2013........................................83
Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu na území SO
................................................................................................................................................................88
228
Tabulka 57:
Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu ........................................................88
Tabulka 58:
Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu .....................................................90
Tabulka 59:
Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava ......................................................................98
Tabulka 60:
Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu ....................................................99
Tabulka 61:
Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu ................................................99
Tabulka 62:
Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava ..............................................................102
Tabulka 63:
Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Ostrava ...........................105
Tabulka 64:
Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava ......................................................................106
Tabulka 65:
Délka vodovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010 .................................................................................108
Tabulka 66:
Plochy vodních zdrojů na území ORP Ostrava ....................................................................................108
Tabulka 67:
Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB. ......................................................114
Tabulka 68:
Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ..............................................115
Tabulka 69:
Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na území města
Ostravy
..............................................................................................................................................................126
Tabulka 70:
Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných
výsledků sčítání ..............................................................................................................................................................130
Tabulka 71:
Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel ...........................................................................131
Tabulka 72:
Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel ...........................................................................131
Tabulka 73:
Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................131
Tabulka 74:
Věková struktura obyvatel (definitivní výsledky r. 2011) ....................................................................132
Tabulka 75:
Věková struktura obyvatel (předběžné výsledky r. 2011) ....................................................................132
Tabulka 76:
Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel .....................................................................132
Tabulka 77:
Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ..............................................133
Tabulka 78:
Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání (období 2001-2013) .............133
Tabulka 79:
Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání .........................134
Tabulka 80:
Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel ..............................................................................135
Tabulka 81:
Naděje dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a Praze v
období 2007-2011 .............................................................................................................................................................135
Tabulka 82:
Volební účast v obcích SO ORP Rýmařov a širší srovnání ..................................................................136
Tabulka 83:
Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší srovnání ........................137
Tabulka 84:
Sídelní struktura a vybavenost obcí ......................................................................................................137
Tabulka 85:
Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ..............................................................................139
Tabulka 86:
Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ..............................................................................139
Tabulka 87:
Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a
předběžných výsledků sčítání ...........................................................................................................................................141
Tabulka 88:
Vývoj zalidněnosti bytů ........................................................................................................................141
Tabulka 89:
Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů ..............................................................142
Tabulka 90:
Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...........................................142
Tabulka 91:
Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů ...........................................................................143
Tabulka 92:
Podíl nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................143
Tabulka 93:
Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...........................................................143
Tabulka 94:
Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...........................................144
Tabulka 95:
Vývoj počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání144
Tabulka 96:
Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...145
Tabulka 97:
Bilance odvozeného odpadu bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .....................................146
Tabulka 98:
Vývoj tržních cen starších bytů v tis. Kč ..............................................................................................146
Tabulka 99:
Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Ostrava .............................................................147
Tabulka 100:
Srovnání průměrné dostupnosti rekreace..............................................................................................148
Tabulka 101:
Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území - lokalizačních předpokladů ..................150
Tabulka 102:
Ubytovací zařízení ................................................................................................................................152
Tabulka 103:
Podíl nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti podle SLDB 2011 ..............................................177
Tabulka 104:
Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti .......................................................178
Tabulka 105:
Podíl nezaměstnaných osob ..................................................................................................................178
Tabulka 106:
Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% ...................................................................178
Tabulka 107:
Podíl nezaměstnaných osob ..................................................................................................................179
Tabulka 108:
Nezaměstnanost obcí SO ORP Ostrava a širší srovnání .......................................................................180
Tabulka 109:
Použité parametry hodnocení míry nezaměstnanosti ............................................................................180
Tabulka 110:
Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnanosti .........................................................................181
Tabulka 111:
Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011 ................................................................181
Tabulka 112:
Počet zaměstnanců v obci .....................................................................................................................181
229
Tabulka 113:
Tabulka 114:
Tabulka 115:
Tabulka 116:
Tabulka 117:
Tabulka 118:
Tabulka 119:
Tabulka 120:
Tabulka 121:
Tabulka 122:
Tabulka 123:
Tabulka 124:
Tabulka 125:
Tabulka 126:
Tabulka 127:
Tabulka 128:
Tabulka 129:
Tabulka 130:
Tabulka 131:
Tabulka 132:
Tabulka 133:
Tabulka 134:
Tabulka 135:
Tabulka 136:
Tabulka 137:
Tabulka 138:
Tabulka 139:
Tabulka 140:
rozvoj území
Tabulka 141:
Tabulka 142:
Tabulka 143:
Tabulka 144:
Tabulka 145:
Tabulka 146:
Tabulka 147:
Saldo pohybu za prací, rok 2011 ..........................................................................................................182
Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova ...................................................187
Zóny havarijního plánování na území města Ostravy...........................................................................188
Akce realizované ..................................................................................................................................189
Akce připravované................................................................................................................................190
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................200
Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ......................................212
Rozdíly kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj .........................212
Pilíř příznivého životního prostředí – hodnotící ukazatele ...................................................................213
Pilíř příznivého životního prostředí – výsledné hodnocení ..................................................................214
Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele .......................................................................214
Pilíř soudržnosti obyvatel území – výsledné hodnocení .......................................................................215
Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele ................................................................215
Pilíř hospodářských podmínek území – výsledné hodnocení ...............................................................216
Kategorizace území z hlediska územních podmínek ............................................................................216
Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný
..............................................................................................................................................................216
Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2012 - 2014 ...........................217
Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické ............................................................................................218
Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní .................................................................................................218
Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické ..............................................................................................219
Kategorizace problému životní prostředí..............................................................................................219
Obsah výkresu č. 4 – závady životního prostředí .................................................................................219
Obsah výkresu č. 4 – střety záměrů s limity a hodnotami území..........................................................221
230
7 OBSAH OBRÁZKŮ
Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
Obrázek 4
Obrázek 5
Obrázek 6
Obrázek 7
Obrázek 8
Obrázek 9
Obrázek 10
Obrázek 11
Obrázek 12
Obrázek 13
Obrázek 14
rozvoj území
Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava ...........................................................86
Mapa sčítání ŘSD ČR 2010....................................................................................................................87
Mapa sčítání OK v roce 2013 – západní část města Ostravy ..................................................................87
Mapa sčítání OK v roce 2013 – východní část města a detail centra ......................................................88
Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava ..................................................89
Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu ...............................................95
Tranzitní koridory ...................................................................................................................................95
Vedení železničních tratí na území ORP Ostrava ...................................................................................96
Schéma vlečkové sítě .............................................................................................................................98
Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě .................................................................100
Schéma trolejbusové dopravy v Ostravě ..............................................................................................101
Cyklotrasy na území SO ORP Ostrava .................................................................................................103
Hlukové zatížení komunikací v Ostravě ...............................................................................................106
Kategorizace obcí ORP Ostrava podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný
..............................................................................................................................................................217
231

A.1 - Průvodní zpráva - Mapový portál

Transkript

Podobné dokumenty

ÚPO odůvodnění územního plánu - Územní plán Ostravy

územně analytické podklady pro správní obvod

územně analytické podklady obce s rozšířenou působností karvin á

Kompletní elaborát změny č

Zpravodaj 2/3 2009

územně analytické podklady pro správní obvod