1 KNIHTISK - vynalezl Johannes Guttenberg r. 1440

1 KNIHTISK - vynalezl Johannes Guttenberg r. 1440

-
KNIHTISK
vynalezl Johannes Guttenberg r. 1440
1. pokusy o knihtisk byly v otrokářských státech na blízkém a dálném východě
(razidla, pečetidla, šablony)
Korejci tiskli pomocí do bronzu odlitých písmenných znaků
v Evropě v době renesance - knihtisk jako ucelený proces
v souvislosti s objevením Ameriky je knihtisk považován za předěl mezi středověkem
a novověkem
Johanes Guttenberg
- pocházel z Mohuče
- původně se zabýval výrobou zrcadel
- z jeho tiskařské činnosti fragment knihy Sybiliny, několik kalendářů, 24 učebnic,
modlitby, 24 řádková bible (podle počtu řádků na 1 tiskové straně)
KNIHTISK V ČECHÁCH
- byl závažnou událostí
- začátek dlouhodobého procesu
- na počátku se objevuje několik pozoruhodných tisků (neznáme autory ani letopočet)
1. český tisk Kronika trojánská (diskutuje se o tom, tiskař MIKULÁŠ BAKALÁŘ
z Plzně – důvodem byla katolická církev = Plzeň byla protestantská)
2. Nový zákon z r. 1475
3. Pasionál (kniha o životech a utrpení svatých)
-
většina byla vydána v Plzni
tiskly se nejen české, ale i latinské, německé, hebrejské, italské, polské a španělské
tisky
v nejstarším období vznikly 3 latinské prvotisky:
o Statuta provinciala amesti
ƒ nechal pořídit pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic
ƒ obsahuje údaje o autorovi, název, místo a dataci
ƒ je z roku 1476
ƒ dvoubarevný prvotisk)
o Misale eclensie pragensis („Mešní kniha“)
ƒ bohoslužebná kniha
ƒ 1. úplná tištěná kniha tohoto druhu v Evropě
ƒ 1479, má přesné datování
o Agenda pražská („Agenda pragensis)
ƒ příručka pro katolické kněze
ƒ není datovaná
ƒ analýzou asi 1476-1479
-
v období knihtisku působí u nás kočovní tiskaři
jedním z nejstarších je JOHANN ALAKRAW
působil v Pasově, 1484 ve Vimperku
z jeho dílny nejstarší český nástěnný kalendář, kromě toho 2 latinské a 1 český
prvotisk
1
-
pražský tiskař JONATA Z VYSOKÉHO MÝTA
1487 vytiskl na Starém Městě Pražském 2 prvotisky stejným druhem písem:
o Žaltář krále a proroka Davida
o 2. vydání kroniky trojánské
-
1488 – 1. z největších českých tiskáren – tiskárna SEVERYNOVA-KAMPOVA
1. větší dílo – Pražská bible (1488) – na jejím vydání se podíleli 4 pražští měšťané
po r. 1500 se objevuje PAVEL SEVERÝN z Kapí hory (syn Severýna 1.)
kromě Pražské bible vytiskla tiskárna:
o Ezopovy bajky
o kroniku Štrasburského historika zvanou Martimiáni
o nástěnný kalendář kombinovaný s astrologickou předpovědí
o Usnesení velkého sněmu zemského
o Zřízení zemské Petra ze Šternberka
o praktické spisy: O tom, co mají lidé činiti, Knihy dvoje o lékařství proti štěstí a
neštěstí
o Pražská kompaktáta
-
až do roku 1513 používala pouze české typy písma
později se rozšířily zásoby (kasy) o další typy
zhruba roku 1497 zaváděli titulní listy
-
tiskař zvaný BENEDA
jméno známe z pražských archívů
tisk o spisu Mistra Pražské univerzity Václava Korandy
Traktát o velebné a božské svátosti
KUTNÁ HORA
- další významné místo
- nejbohatší město v Čechách
- 1488 tiskl MARTIN Z TIŠNOVA
- 1499 dokončil tisk ilustrované Kutnohorské bible – nese jeden z prvních signetů =
znak KH s W= iniciála krále Wladislava Jagelonského, který drží po stranách 2 havíři
MIKULÁŠ BAKALÁŘ
- původem Slovák
- univerzita v Krakově
- v Plzni tiskař do r. 1513
- vytiskl 29 knih – spisy náboženské, morálně-filozofickou literaturu, česko-latinský
slovník, cestopisy, beletrie, zpěvníky, kalendáře
- spis America Vespuci – Spis o nových zemích
- Podkoní a žák
- Hádání smrti s člověkem
-
1. tiskaři se snažili napodobit rukopisy
Bakalářovy tisky se řídí typografickými pravidly, rukopisy nenapodobují, mají dobrou
technickou úroveň, jsou tištěny 1 druhem švabachu
MORAVA
2
-
významné středisko Brno a Olomouc (ve středověku hl. město Moravy)
zatímco v Čechách je převážná část prvotisků českých, Morava má 12 latinských, 1
latinsko-německý, 2 německé
moravské tisky jsou z poloviny náboženské, 1 historický, 2 kalendáře
tyto rozdíly se vysvětlují odlišným historickým vývojem
nejvýznamnější města byla katolická s německou správou (němčina byla řečí
vzdělanců)
KONRAD STAHEL
- 1. moravský tiskař
- pocházel ze Švábska
- pracoval v Pasově, pak v Benátkách, kde vytiskl r. 1484 Breviář olomoucký
- pak se objevuje v Brně – Agenda olomucensis psaná latinsky
- v Brně působil 14 let
- vytiskl více než 10 tisků (náboženské knihy, učebnice latiny, právnické spisy,
maďarská kronika Kronika hungarodum, Kniha o léčivých vodách, Žaltář olomoucký,
který věnoval biskupovi Stanislavu Turzovi
MATIÁS PREINHEIM
- byl Stahelovým společníkem
- pocházel z Úmu
- pokračoval v jeho díle
- působil v Brně, pak v Olomouci
-
kolem roku 1500 působil tiskař KONRAD BAUMGARTEN (Preinheimovo tiskařství
zaniká)
imatrikulován na univerzitě
v Olomouci pracoval pro potřeby kapituly
tiskl latinské, náboženské, filozofické spisy
byl zaměřený protibratrsky
-
řada českých tiskařů působila i v cizině např. PROKOP WALDVOGEL nebo
-
JOHANN SENZENSCHMIDT
který byl jedním z prvních tiskařů v Norimberku
později pracoval ve Wamburku a Březně
vytiskl Misál pražský, Misál olomoucký
MATIÁŠ Z OLOMOUCE (Matyas Moravus)
- reprezentoval český knihtisk
- působil v Anglii, Janově, 1475 v Neapoli
- vytiskl velký počet latinských knih (náboženské, lékařské, astronomické, právnické,
gramatické a knihy starověkých klasiků)
- vzdělaný humanista
- jeho tisky vynikaly krásným písmem a uměleckou úpravou
VALENTINO DE MORAVIA
- původem z Lisabonu
- nejvýznamnější v cizině
3
-
skvělý matematik a zeměpisec, námořník a obchodník
tiskl námořní mapy
významné postavení u královského dvora
1. křesťanský tiskař z Lisabonu (ostatní byli Židové)
překládal spisy o zámořských objevech, původní díla zeměpisná, knihy latinské a
portugalské
vynikající umělecká výzdoba
neudržoval kontakty s rodištěm
-
řada Čechů byla zaměstnána v Paříži a Benátkách jako korektoři tamních tiskáren
vazby na zahraniční tiskárny (Češi objednávali zahraniční tisky)
obchodní spojení – české země – vídenští, lipští i němečtí tiskaři
tisk Benátské bible z r. 1506 – v Kolíně nad Rýnem vytiskl tiskař PETR
RICHTENŠTEJN
čeští bratři nechávali tisknout knihy venku
nejstarší období zaznamenává několik charakteristických rysů:
o jazyková stránka – většinou čeština
o obsah – světské knihy
o tvůrčí poměr Čechů
o vysoká úroveň typografická
o slabší stránka ilustrační a dekorativní
-
konec 15 a zač. 16. století není výrazným mezníkem v českých dějinách
je to doba prvotisků
v českém knihtisku se od předchozího liší kniha podobou
výroba knihy záleží na vývoji jednotlivých slohů (barokní, renesanční,…)
velký vliv má renesance a humanismus
Petrarca, Boccaccio
humanismus má velký ohlas u nás
rozšiřuje se druh výzdoby, ornamentů, rozvoj ilustrací, realistické prostředí
období 16. stol. až do Bílé hory velmi příznivé pro rozvoj českého knihtisku
VLADISLAV II.
FERDINAND I.
MAXMILIAN II:
RUDOLF II.
– doba relativně klidná
- cenzura – omezuje rozvoj knihtisku
- omezil knihtisk na Prahu a Plzeň
- tisklo se tajně
- uklidnění poměrů
- velký kulturní rozvoj
MIKULÁŠ KONÁČ Z HODIŠOVA
- spisovatel, překladatel, tiskař, vydavatel
- vydával světská díla (Petrarca, Boccaccio, čes. kroniku Sylvia Pycoh)
- výklady 12 článků víry mistra Jana Husa
- Praha v 16. století významné středisko knihtisku (tisklo se hebrejsky)
- 1513 – potulný židovský tiskař vytiskl 1. hebrejskou kroniku
- 1527 – získal právo na tisk pražský Žid HEŘMAN, pak jeho syn MOJŽÍŠ
FRANTIŠEK SKORINA
- běloruský lékař
4
-
literárně činný – překlady bible do ruštiny, tiskl ji cyrilicí
vytiskl v Praze Bibli ruskou a Pražský žaltář
r. 1520 opustil Prahu, jel do Wilniusu
zakladatel běloruského knihtisku
vysoká typografická úroveň
1538 – JAN SEVERÝN ML.
- moc o něm nevíme
- vytiskl Hádání Prahy a lži o kněžské zboží a panování jich od Ctibora Tovačovského
z Cimburka (Kniha Tovačovská)
JAN KOSOŘSKÝ Z KOSOŘE
- dědic Severýnovy tiskárny
- špatný hospodář
- nadaný tiskař
- jeho éra netrvala dlouho
JIŘÍK ČERNÝ ROZĎALOVSKÝ zvaný MELANTRICH
- VŠ vzdělání
- zahraniční zkušenosti
- základ jeho podniku dal Bartolomej Metolický, který se vzdal svého podniku ve
prospěch Melantricha
5