program koncertu - Gymnázium Jana Nerudy

1.qxd
4.4.2005
13:17
StrÆnka 3
Vážení hosté dnešního večera,
vítejte na dalším koncertě z cyklu Josef Suk uvádí mladé talenty.
O projektu studia v hudebních třídách Gymnázia Jana Nerudy už bylo napsáno mnoho krásných slov. Je
to projekt jedinečný, který se zrodil z letité touhy české hudební veřejnosti - poskytnout mladým
talentovaným lidem možnost získat vedle kvalitního hudebního vzdělání také plnohodnotné vzdělání
všeobecné.
Jsem vděčný za možnost být bezprostředně nablízku našim studentům a jejich profesorům, přihlížet
k jejich každodenní úžasné pracovitosti a pozorovat, jak od počátků prvních ročníků dospívají až k maturitě.
Těší mě, že můžeme společně obdivovat jejich hudební projev na tomto slavném pódiu. Tiše jim závidím
a zároveň jim ze srdce přeji, že jsou to oni, kteří budou pokračovat v tradici českého interpretačního umění.
udební škola
hl. města Prahy
ymnázium Jana Nerudy
škola hl. města Prahy
Nemohu jmenovat jednotlivé osobnosti, které se o tento projekt zasloužily, protože bych určitě na někoho
zapomněl. Dovolte však, abych upřímně poděkoval Mistru Josefu Sukovi a do výšin hudebního nebe pozdravil
ředitele Hudební školy pana Jana Vychytila, který nás v minulém roce uprostřed práce opustil.
Krásný hudební večer !
Petr Mašlaň
zástupce ředitele GJN
Rudolfinum
Dvořákova síň
Ašovo nábřeží 12, Praha 1
Škola, jejímž každoročním slavnostním vrcholem koncertní sezóny jsou vždy koncerty v Dvořákově síni
Rudolfina, se přiblížila desetiletému výročí působení na Komenského náměstí na pražském Žižkově. Dívámeli se do budoucnosti, je zřejmé, že již přes nespočetné dosažené úspěchy mladých talentů vidíme stále
patrnou neutuchající vůli tvůrčího ducha. Program, dnes nepoměrně náročnější ve srovnání s prvními
koncerty tohoto cyklu, je vždy protknutý chutí neustále zvyšovat míru svých schopností, viditelnou u každého
sólisty předstupujícího před publikum. Škola je tedy stále tím, čím má být, místem, které stále chce,
potřebuje a cítí nutnost nalézat nové podněty, uskutečňovat nové myšlenky a přinášet mladým talentům
maximum příležitostí.
Josef Suk uvádí
mladé talenty
Filip Magram
ředitel Hudební školy hl. města Prahy
Sponzorem dnešního koncertu je Vladimír Polášek, zastoupení firmy Villeroy & Boch v ČR
Koncert podporuje Hudební společnost Zdeny Janžurové
Hudební škola hl. města Prahy
Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy 9, Praha 3 - Žižkov
1.qxd
4.4.2005
13:17
StrÆnka 4
Program:
Antonio Vivaldi:
Concerto grosso d moll
Allegro
Largo
Allegro
Josef Suk
Peter Mojzeš, Veronika Mojzešová, Veronika Linhartová - housle
Witold Lutosławski:
Taneční preludia
Allegro molto
Andantino
Allegro giocoso
Andante
Allegro molto
Tomáš Vávra - klarinet
Josef Suk:
Fantazie g moll
Matěj Polášek - housle
přestávka
Ludwig van Beethoven: Koncert D dur pro housle a orchestr op. 61
Allegro ma non troppo
Kadence F. Kreisler
Jana Kubánková - housle
Jacques Ibert:
Koncert pro flétnu
Andante
Allegro
Anna Švejdová - flétna
Sergej Prokofjev:
Koncert Des dur pro klavír a orchestr op. 10
Allegro brioso
Andante assai
Allegro scherzando
Marek Šedivý - klavír
Pražský komorní orchestr
dirigent Jakub Hrůša
Peter Mojzeš se narodil v Praze v roce 1994. V pěti letech se začal věnovat hře na housle nejprve pod
vedením paní učitelky Z. Hudkové, později pokračoval v Hudební škole hl. města Prahy u profesora Jiřího Nováka.
K jeho úspěchům patří 3. cena na Mezinárodní Kocianově houslové soutěži, 1. cena v soutěži Prague Junior Note,
1. cena v soutěži J. Muziky v Nové Pace a několik prvních cen v soutěži Plzenecké housličky. V současnosti je žákem
4. ročníku Hudební školy hl. města Prahy ve třídě profesorky Hany Metelkové.
Veronika Mojzešová se narodila v roce 1992 v Praze. Na housle začala hrát v šesti letech pod vedením paní
učitelky Z. Hudkové, pokračovala v Hudební škole hl. města Prahy u profesora Jiřího Nováka. Doposud získala
několik 1. cen v soutěži Plzenecké housličky, 1. cenu v soutěži Josefa Muziky v Nové Pace, 1. a 2. cenu v soutěži
Prague Junior Note (2000, 2004), úspěšně se zúčastnila Mezinárodní houslové soutěže J. Kociana v Ústí nad
Orlicí. V současné době studuje v sekundě Gymnázia Jana Nerudy, hru na housle pod vedením profesorky Hany
Metelkové.
Veronika Linhartová se narodila v roce 1992. Hře na housle se začala věnovat ve čtyřech letech v Hudební
škole hl. města Prahy. Rozvíjela se pod vedením pedagogů Magdaleny Mickové a Hany Metelkové. V současnosti
studuje housle v druhém ročníku hudební třídy Gymnázia Jana Nerudy pod vedením Rimmy Kotmelové. Zúčastnila
se několika houslových soutěží, kde získala mnohá ocenění. Stala se absolutním vítězem v soutěži Plzenecké
housličky (2001), získala druhé místo v celostátní houslové soutěži Josefa Muziky v Nové Pace (2002) a čestné
uznání 1. stupně v Mezinárodní Kocianově houslové soutěži v Ústí nad Orlicí (2002).
Tomáš Vávra začal hrát na flétnu v pěti letech, v devíti letech ji vyměnil za klarinet pod vedením učitele Martina
Kasy. V jedenácti letech byl přijat na Hudební školu hl. města Prahy, kde studoval u profesora Jána Segeče.
V současné době studuje klarinet v hudební třídě Gymnázia Jana Nerudy pod vedením profesora Jiřího Krejčího.
Tomáš Vávra získal v roce 2003 čestné uznání na mezinárodní soutěži v italském Brenu. Jako zástupce školy
vystupoval ve Slovinsku a Německu.
Matěj Polášek se narodil v roce 1985. Na housle začal hrát v sedmi letech v Hudební škole hl. města Prahy
ve třídě profesora Jiřího Nováka, u něhož studuje doposud. V roce 1996 se zúčastnil houslové soutěže Prague
Junior Note, ve které získal třetí cenu a ocenění za provedení skladby Bohuslava Martinů. V roce 2000 získal v téže
soutěži druhou cenu a znovu i cenu Nadace Bohuslava Martinů. Vystupoval jako sólista s komorním orchestrem
GJN a v rámci cyklu komorních koncertů „Hvězdy v hudbě" rovněž s Talichovým komorním orchestrem. Od roku
2000 působí jako sekundista ve Snítilově kvartetu, se kterým se zúčastnil mezinárodní soutěže Beethovenův
Hradec, kde kvarteto obsadilo druhé místo a získalo cenu Českého hudebního fondu za nejlepší interpretaci
českého soudobého skladatele.
Jana Kubánková se narodila v roce 1988. Na housle začala hrát v osmi letech a o rok později se stala žákyní
Hudební školy hl. města Prahy ve třídě profesorky Magdaleny Mickové. V současné době studuje šestým rokem
v hudební třídě Gymnázia Jana Nerudy, housle pak pod vedením profesora Jiřího Fišera. Zúčastnila se s velkými
úspěchy mnoha soutěží. Obdržela 1. cenu v ústředním kole soutěže hudebních škol, stala se absolutním vítězem
celostátní houslové soutěže Josefa Muziky v Nové Pace, získala 2. cenu a cenu poroty na soutěži Prague Junior
Note a čestná uznání 1. stupně z Kocianovy houslové soutěže.
V roce 2001 účinkovala v Rudolfinu s Mistrem Josefem Sukem v rámci cyklu „Josef Suk uvádí mladé talenty".
Anna Švejdová se narodila v roce 1986 v Praze. Na příčnou flétnu začala hrát v deseti letech u profesora Jana
Nováka, u něhož studuje už osmým rokem na Gymnáziu Jana Nerudy. V roce 2003 získala 2. cenu v soutěži
konzervatoří v Ostravě. Kromě příčné flétny hraje též na flétnu zobcovou, kde se pod vedením profesora Imricha
Somoše zúčastnila řady celostátních (Prague Junior Note) i mezinárodních soutěží (Internationale Blockflötentage
Engelskirchen) a získala 1. ceny.
Marek Šedivý se narodil v roce 1987. S hrou na klavír začal v šesti letech v ZUŠ Štupartská u Mileny
Hroudové. V roce 1998 nastoupil na Gymnázium Jana Nerudy, kde studoval klavír pod vedením profesora Martina
Ballýho, v současné době pokračuje pod vedením stejného pedagoga na Hudební škole. V roce 2004 se stal
posluchačem dirigování na Pražské konzervatoři u profesora Hynka Farkače. V letech 1999 a 2001 získal 1. ceny
v klavírní soutěži Prague Junior Note. V letech 2001 a 2003 četná uznání na mezinárodní soutěži Carl Czerny.
V cyklu Josef Suk uvádí mladé talenty a na koncertě orchestrů a solistů GJN uvedl Haydnův klavírní koncert D dur
a Beethovenův 1. koncert s Pražskou komorní filharmonií. V zahraničí školu reprezentoval na koncertech
ve Slovinsku a Německu spolu s houslistou Jakubem Fišerem.
Jakub Hrůša je v současné době asistentem šéfdirigenta České filharmonie Zdeňka Mácala.
Dirigování se začal věnovat jako člen Symfonického orchestru ZUŠ města Brna, kde hrál na trombon
a klávesové nástroje. Během studia na všeobecném gymnáziu v Brně byl pod vedením dirigenta Janáčkovy opery
v Brně Evžena Holiše přijat na Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze do dirigentské třídy Prof. Jiřího
Bělohlávka.
Během studií na AMU, ukončených loni koncertem se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v Rudolfinu,
spolupracoval s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, s Jihočeskou komorní filharmonií České Budějovice,
Akademickými komorními sólisty, Talichovým komorním orchestrem, Plzeňskou filharmonií, pravidelně s Pražskou
komorní filharmonií, dále s Pražským komorním a Pražským filharmonickým sborem.
Na podzim 2004 debutoval se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a krátce nato s Českou
filharmonií, s níž uzavřel 10. ročník Festivalu Bohuslava Martinů v Praze.
V sezoně 2004/05 dále debutoval v abonentním cyklu ve Slovenské filharmonii a vystoupí na festivalu Pražské
jaro 2005 se sólistkou Anoushkou Shankar. Provede s ní 1. koncert pro sitár a orchestr Raviho Shankara.
Od roku 2004/05 působí Jakub Hrůša v mimořádném doktorském studiu na AMU pod vedením Prof. Jiřího
Bělohlávka. Jako téma doktorské práce si zvolil „Studium a provádění nejnovější české i světové orchestrální
literatury - specifika dirigentské práce při přípravě premiér". V roce 2005 bude v rámci doktorského studia také
působit na studijní stáži na Akademie der Künste v Berlíně u Prof. Lutze Köhlera.
Pražský komorní orchestr bez dirigenta
Mezi českými orchestry má PKO zcela výsadní postavení a i ve světě se obdobná tělesa vyskytují jen velmi
zřídka. Hra bez dirigenta představuje především zcela odlišnou kvalitu orchestrální sounáležitosti, kdy se každý
hráč vztahuje ne k dirigentově taktovce, ale tělesu jako celku, a protože jsou všichni v roli interpretů hudby komorní,
figuruje toto slovo v názvu orchestru naprosto oprávněně i přes rozsáhlejší nástrojové obsazení, jež vychází z praxe
vrcholného klasicismu, tj. konce 18. století, a tvoří ho vícenásobně obsazený smyčcový čtyřhlas (11 houslí, 4 violy,
4 violoncella a 2 kontrabasy) doplněný zdvojeným dechovým sextetem (flétny, hoboje, klarinety, fagoty, lesní rohy,
trubky) a tympány.
Úctyhodná půlstoletá tradice PKO zanechala nesmazatelnou stopu jak v domácím hudebním životě, tak
i na zahraničních pódiích. Orchestr v průměru absolvuje kolem 80 koncertů ročně. Domácímu publiku nabízí
každoročně abonentní cyklus 5-6 koncertů v Dvořákově síni Rudolfina, pohostinsky vystupuje po celé republice
a stal se už rovněž zcela neodmyslitelnou součástí dramaturgie nejvýznamnějších českých hudebních festivalů
Pražské jaro a Pražský podzim.
Plné čtyři pětiny všech svých vystoupení však orchestr uskutečňuje na zahraničních koncertních pódiích. Vedle
častých zájezdů po Evropě a účasti na hudebních slavnostech v Biarritzu či na Rheingau Festival nebo Mozartfest
Würzburg podniká rovněž rozsáhlá turné do zámoří, takže již šestkrát hostoval v Jižní Americe, čtrnáctkrát
ve Spojených státech a Kanadě a šestkrát v Japonsku.
Za padesát let své existence orchestr nahrál bezpočet titulů pro Supraphon, Denon, BMG, Decca, Telarc i další
značky a v jeho rozsáhlé diskografii nechybí ani řada významných ocenění jako je Zlatá deska Supraphonu, Wiener
Flötenuhr či Grand Prix du Disque od Académie Charles Cros.
Dlouhý seznam sólistů, s nimiž měl orchestr čest hrát, zahrnuje tak zvučná jména jako Emil Gilels, Paul
Badura-Skoda, Arturo Benedetti-Michelangeli, Rudolf Buchbinder, Salvatore Accardo, Henryk Szeryng, Josef Suk,
Maxim Vengerov, Barbara Hendricks, Heinrich Schiff, Uto Ughi, Boris Pergamenschikow, Stefan Vladar nebo
Beaux Arts Trio. Z českých špičkových interpretů to jsou například Zuzana Růžičková, Ivan Moravec, Zdeněk
Tylšar, Václav Hudeček nebo Michal Kaňka.
Hrát s PKO je pro mnoho sólistů lákavou příležitostí vyzkoušet si kromě interpretace vlastního partu i řízení
orchestru. Tento způsob práce, v minulosti zcela běžný, však není vlastní každému sólovému hráči, a tehdy se úlohy
koordinátora orchestru ujímá koncertní mistr. Ten má v PKO klíčový význam jako umělecký vedoucí, který dává hře
celého ansámblu definitivní podobu. V současné době vedou PKO koncertní mistři Antonín Hradil a Ondřej Kukal.