Schoenau - Snezna D

Schönau
1348
1508
1567
1606
1654
1671
1721
1785
1847
1850
1860
1881
1905
1911
1934
1939
Die Streusiedlung befindet sich auf einem Bergplateau in einer
Höhe von 666-700 Meter ü.d.M. Schönau war neben Maria Kulm
der wichtigste Wallfahrtsort des Egerlandes. Der Name des Ortes ist
abgeleitet von seiner Lage "auf der schönen Au" (Wiese).
Es besteht die Annahme, daß die Kirche schon Ende des 13. Jahrhunderts von Waldsassener Zisterziensern erbaut wurde. Damals
gehörte das für 1286 urkundlich bezeugte Kirchsprengel Stein zum
Schönbacher Besitz des Stifts.
erste urkundliche Nennung im Verzeichnis der gekauften Dörfer
des Ritters Rüdiger von Sparneck vom Kloster Waldsassen.
ist schon eine hölzerne Kapelle bezeugt; sie liegt am Landessteig
von Schöneck über Schönbach nach Eger (Kulmer Weg). Die Waldsassener Mönche weihten ihr neues Heiligtum dem Hl. Jacobus,
dem Apostel der Pilger und Reisenden.
Neben der Kirche steht die Kapelle "Zum Ölberg"
werden im Urbar der Herrschaft Graslitz 9 Bauernhöfe erwähnt.
war hier in der Reformationszeit ein Pastor tätig.
15 Häuser und 9 verstreute Höfe
seitdem die Schönauer zum katholischen Glauben zurückgefunden
hatten, zogen alljährlich zum Jacobitag Prozessionen von Graslitz
nach Schönau.
Da das alte Holzkirchlein für die immer größer werdenden Prozessionen zu klein geworden war, wurde die Kirche in ihre heutige stillose
Gestalt umgebaut.
32 Häuser, 54 Einwohner
55 Häuser, 470 Einwohner
wurde Schönau selbständige Gemeinde.
56 Häuser, 637 Einwohner
Bau der zweiklassigen Volksschule.
wird der Kreuzweg von Graslitz nach Schönau mit gußeisernen
Säulen und Reliefs mit Heiligenbildern errichtet.
91 Häuser, 589 Einwohner
111 Häuser, 575 Einwohner
115 Häuser, 549 Einwohner
Erwerb vorwiegend durch Landwirtschaft, wenige Handwerksbetriebe, weil Schönau vorwiegend nach Graslitz orientiert war
1945
1946
1976
2000
2007
497 Einwohner
wurde die Mehrzahl der deutschen Einwohner aus ihrer Heimat vertrieben. Dies hatte den Verfall vieler Gebäude des Dorfes zur Folge.
wurde Schönau Ortsteil von Graslitz.
9 Häuser, 35 Wochenendhäuser, 11 ständige Einwohner
44 Häuser, 11 Einwohner
1.1o.2oo8
Sněžná
Tato rozptýlená osada se nachází na náhorní planině v nadmořské
výšce 666-700 metrů. Sněžná byla kromě Chlumu Svaté Maří
nejvýznamnějším poutním místem Chebska. Jméno obce je odvozeno
od jeho polohy v "krásném luhu".
Existuje domněnka, že kostel byl postaven již koncem 13. století
waldsassenskými cisterciáky. Tenkráte patřila farní osada Kámen,
písemně doložená 1286, k Lubskému majetku kláštera.
1348
1508
1567
1606
1654
1671
1721
1785
1847
1850
1860
1881
1905
1911
1934
1939
první písemná zmínka v seznamu vesnic odkoupených
rytířem Rüdigerem ze Sparnecku od kláštera Waldsassen.
je zmiňován dřevěný kostel; leží na zemské stezce ze Schönecku
přes Luby do Chebu (Chlumská stezka). Waldsassenští mnichové
zasvětili svůj nový svatostánek sv. Jakubovi,
apoštolovi poutníků a cestujících.
Vedle kostela se nachází kaple "U Olivetské hory".
v urbáři kraslického panství je zmíněno 9 selských dvorců.
v období reformace zde působil protestanský farář
15 domů a 9 rozptýlených dvorců
od doby, kdy se obyvatelé Sněžné vrátili ke katolické víře
konalo se na Jakuba každoroční procesí z Kraslic
do Sněžné
Starý dřevěný kostelík již nestačil rostoucímu počtu
účastníků procesí a byl přestavěn do současné neslohové
podoby
32 domů, 54 obyvatel
55 domů, 470 obyvatel
Sněžná se stala samostatnou obcí.
56 domů, 637 obyvatel
stavba základní školy - dvojtřídky
zbudována křížová cesta z Kraslic do Sněžné s litinovými
sloupy a reliéfy se svatými obrázky.
91 domů, 589 obyvatel
111 domů, 575 obyvatel
115 domů, 549 obyvatel
Výdělek je zajišťován zemědělstvím, je zde několik řemeslných
podniků, protože Sněžná byla zaměřená převážně do Kraslic.
1945
1946
1976
2000
2007
497 obyvatel
odsun většiny německých obyvatel z jejich vlasti.
Toto mělo za následek devastaci mnoha budov v obci.
Sněžná je osadou Kraslic
9 domů, 35 rekreačních chalup, 11 trvalých obyvatel
44 domů, 11 obyvatel