Severočeské listy léto 2013

SEVEROČESKÉ LISTY
ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, JEŽ POTKÁVÁTE
V Radčickém
potoce opět
žijí raci
Průzkum provedli vědci
z ČZU Praha a studenti
Scholy Humanitas
str. 8
ROČNÍK V.
LÉTO 2013
aktuálně Hejtman Ústeckého kraje navštívil SD – DNT
POVOLENÍ HORNICKÉ
ČINNOSTI PRO DNT NA
OBDOBÍ 2014 AŽ 2029
Koncem loňského roku vydal Ob‑
vodní báňský úřad v Mostě povolení
hornické činnosti podle dokumen‑
tace Plánu otvírky, přípravy a dobý‑
vání (POPD) pro DNT v letech 2014
až 2029. Letos v květnu pak nabylo
povolení právní moci. Byl tak završen
komplexní schvalovací proces, jehož
součástí bylo mimo jiné také hodno‑
cení vlivů těžby SD a.s. – DNT do
roku 2029 na životní prostředí (EIA).
K povolení hornické činnosti se vy‑
jadřovali kromě dotčených orgánů
státní správy i zástupci sousedních
měst a obcí. Součástí rozsáhlé doku‑
mentace jsou také údaje o množství
a kvalitě uhlí, zvolených dobývacích
metodách a technice, odvodnění
a nakládání s důlními vodami. Důle‑
žitý segment tvoří dokumenty týka‑
jící se sanace a rekultivace území
dotčených těžbou, včetně opatření
k ochraně životního prostředí.
TEPLOFIKACE LEDVIC
BĚŽÍ PODLE PLÁNU
Na konci června byly ve středu
města Ledvice dokončeny veškeré
rozvodné sítě včetně osazení pře‑
dávacími stanicemi. Během prázd‑
nin proběhne finální úprava povrchů
výkopovými pracemi dotčených
komunikací a chodníků. Dodávky
tepla z Elektrárny Ledvice se dosta‑
nou k ledvickým uživatelům hned
při zahájení topné sezony. Výstav‑
ba přívodu centrálního zásobování
teplem ze sousední elektrárny je
jedním z hlavních opatření iniciativy
STOP PRACH, která usiluje o zlep‑
šení životního prostředí. Hlavními
iniciátory akce jsou Severočeské
doly, Elektrárna Ledvice, ČEZ Tep‑
lárenská a město Ledvice. Teplo‑
fikace Ledvic si vyžádá náklady ve
výši zhruba 38,5 mil. korun, z toho
více než polovinu pokryjí dotace ze
strukturálních fondů Evropské unie.
www.sdas.cz
Oldřich Bubeníček: Severočeské doly vnímám pro život našeho kraje
jako důležitého partnera s vysokou společenskou odpovědností
Do plánu návštěv a osobních
setkání s představiteli dvaceti nej‑
významnějších podnikatelských
subjektů Ústeckého kraje zařadil
hejtman Oldřich Bubeníček sa‑
mozřejmě i Severočeské doly. Na
jarní zevrubné prohlídce těžební
lokality Dolu Tušimice se seznámil
nejen s těžebními procesy a roz‑
sáhlou rekultivační činností území
dotčeného povrchovou těžbou
uhlí, ale také se systémem ochrany
životního prostředí, která je orga‑
nickou součástí dlouhodobé stra‑
tegie SD. Diskuse se týkaly také
zásadní role Severočeských dolů
jako významného zaměstnavatele
v kraji. Skupina SD s více než pěti
tisíci zaměstnanci patří k trvalým
jistotám v oblasti zaměstnanosti.
Kromě hejtmana přijeli za Ústecký
kraj na exkurzi do DNT také Ladi‑
slav Drlý, člen rady ÚK s kompe‑
tencí pro oblast investic, majetku
a ekonomiky, a zástupkyně ředite‑
le krajského úřadu Monika Zeman.
Severočeské doly hostům z ÚK
podrobně představil generální ře‑
ditel SD Ivan Lapin a ředitel pro vý‑
robu DNT Pavel Smatana. Principy
spolehlivého partnerství a dobré‑
ho sousedství s městy a obcemi
z okolí obou těžebních lokalit Se‑
veročeských dolů prezentoval Vla‑
dimír Budinský, ředitel strategie
a komunikace SD.
Ivan Lapin, generální ředitel SD, rád osobně doprovodil
pana hejtmana na rozsáhlá území kvalitních rekultivací.
Severočeské doly pomohly březenským hasičům.
Cisternovou stříkačkou získali odpovídající vybavení
SPOŘICKÝ KOSTEL
SV. BARTOLOMĚJE
SE DOČKAL OPRAVY str. 7
Hned dvakrát se letos radovali členové Sboru Dobrovolných hasičů v Březně.
V dubnu se přestěhovali do nové požární zbrojnice, kterou si postupně dovybavují potřebnou technikou, aby mohli co nejlépe plnit své poslání – chránit životy a majetky občanů na celém rozlehlém katastru Března. Výrazně jim
k tomu pomůže také zánovní cisternová automobilová stříkačka CAS 24 Praga Golden 4×4, kterou jim 19. června věnovaly Severočeské doly. Lehce zajeté a dobře vybavené auto dosud dobře sloužilo na sousedních DNT. Březenští
požárníci tak mají odpovídající náhradu za historickou padesátiletou cisternovou stříkačku CAS 25 na podvozku Škody 706.
U symbolického předání klíčků
od cisternové automobilové stří‑
kačky, které se uskutečnilo v pro‑
storách nové požární zbrojnice, byli
kromě starosty Zdeňka Valenty
a ředitele strategie a komunikace
SD Vladimíra Budinského přítomni
také Jan Procházka, starosta SDH
Březno, a Jaroslav Janský z Hasič‑
ského záchranného sboru DNT. Ha‑
sičské auto CAS 24 Praga Golden
bylo vyrobeno v roce 2002. V důl‑
ním provoze DNT najelo zhruba
18 tis. km. Cisterna je osazena čer‑
padlem o výkonu 2 400 l/m při jme‑
novitém tlaku 0,8 MPa. Disponuje
nízkotlakým a vysokotlakým čerpa‑
dlem, včetně pistolové proudnice.
Nádrž na vodu má objem 3 500 l
a na pěnidlo pak dalších 400 l. Vo‑
zidlo je vybaveno také řadou doplň‑
ků, jako je například osvětlovací sto‑
žár, dýchací přístroje a hydraulické
NOHEJBALOVÝ
TURNAJ
V DROUŽKOVICÍCH
vyprošťovací zařízení. „Jsme maximál‑
ně spokojeni nejen s novou zbrojnicí
s dostatečnými prostory pro technické
zázemí, ale samozřejmě také s hasič‑
ským autem, které nám věnovaly Se‑
veročeské doly. CAS 24 Praga Golden
bude daleko lépe vyhovovat našim
potřebám a doposud používanou leti‑
tou cisternovou stříkačku na podvozku
Škody 706 budeme moci dát za za‑
sloužený odpočinek,“ uvedl starosta
SDH Březno Jan Procházka.
str. 11
2
SEVEROČESKÉ LISTY
Jezerní běh 2013 –
kolem Dolů Bílina
„Start a cíl letošního ročníku Jezer‑
ního běhu byl u nás v Mariánských
Radčicích. Potěšil mě zájem veřejnos‑
ti nejen o naši obec, ale také o okolní
krajinu. Určitě byla řada účastníků
příjemně překvapena zjištěním, že
i tato část severních Čech má svůj
půvab. Výbornou zkušenost jsme
měli také s nadšenými organizátory,
takže se nebudeme bránit případné
další spolupráci,“ řekl na startu sta‑
rosta Mariánských Radčic Jaroslav
Sikora. Jeho slova potvrdili i samotní
závodníci, kteří se zajímali o možnost
navštívit povrchový důl s unikátními
velkostroji. Řada z nich pak v úseku
směřujícím těsně podél báňského
provozu Dolů Bílina si alespoň fotila
nevšední pohledy na nejhlubší tuzem‑
ský hnědouhelný lom. Organizátoři
ve spolupráci se Severočeskými doly
připravili trasu vedoucí nejen předpo‑
lím lomu, ale také už rekultivovanou
výsypkou Pokrok. Nejatraktivnější
pohledy se pak nabízely ze Severních
svahů Dolů Bílina směrem do aktivní‑
ho báňského provozu a z Liptické vy‑
hlídky u Duchcova, odkud je výborný
výhled na České středohoří. Závodní
trasa po 22 kilometrech končila opět
v Mariánských Radčicích, kde se
všichni rozloučili na afterparty v krás‑
ném prostředí ambitu kostela Panny
Marie Bolestné.
Vítěz letošního Jezerního běhu Matěj Krejčí s Duchcovem za zády.
V sobotu 15. června se jindy trošku ospalá náves
v Mariánských Radčicích proměnila v rušné místo.
Od rána se zde totiž scházeli účastníci letošního ročníku originálního běžeckého závodu Jezerní běh, který tady v deset hodin dopoledne startoval. Ojedinělá
trasa závodu vytyčená v dynamicky se proměňující
krajině sem přilákala 310 aktivních účastníků z celé
republiky. S nejlepším časem v 22kilometrovém závodě 01:34:03 doběhl nakonec do cíle Matěj Krejčí.
SKAUTI VYZDOBILI
TRASU JEZERNÍHO BĚHU
Skautský oddíl Orlů se týden
před konáním běžeckého závodu
slétl na jedno z míst trasy – kon‑
krétně k památnému Dubu Ivana
Dejmala nedaleko města Lom. Ši‑
kovní skauti zde metodou land art
vytvořili pro běžce příjemné zpest‑
ření v podobě originálního umělec‑
kého díla. Z výhradně přírodních
materiálů – různých kamenů, šišek,
větví, které si sami na místo přines‑
li, zobrazili svoji osobitou předsta‑
vu maskota Severočeských dolů
slavíka modráčka. Právě tento zpě‑
vavý opeřenec se v posledních lé‑
tech stále častěji objevuje zejména
v blízkosti vodních rekultivací Seve‑
ročeských dolů, kam se každé jaro
vrací. Hojný výskyt slavíka modráč‑
ka v Ústeckém kraji je mimo jiné
důkazem zlepšujícího se životního
prostředí. Protože se na tom určitě
podílejí i kvalitní rekultivace, Seve‑
ročeské doly si zvolily modráčka za
firemního maskota.
V Droužkovicích mají Tarzanovo hnízdo
Mimořádně dlouhá topná sezona důkladně
Nejedná se přitom o artefakt oblíbené literární postakterá vyrůstala mezi opicemi, ale o originální herprověřila kvality moderního ekologického kotle vy,ní prvek
na zdejším dětském hřišti. Pro děti v Drouž-
Konkrétním příkladem akčního plánu iniciativy STOP PRACH ke snížení emisí kovicích chystají ještě řadu dalších věcí.
z vytápění domácností je ekologický poloautomatický kotel, který v rámci protiv Droužkovicích dětské hřiště navštěvovat třeba kroužek mažoretek,
prašného projektu zdarma od výrobce získala rodina Láchových z Braňan. Po na I když
návsi vybudovali teprve před čtyřmi nebo se hravou formou seznamovat se
extrémně tuhé a dlouhé zimě jsme od uživatelů demonstračního kotle zjišťovali léty, stále se snaží rozšiřovat počet základy angličtiny pod vedením graduo‑
jeho atrakcí. Letos sem dětem pořídili vané lektorky. Kromě místních do škol‑
jejich zkušenosti z poslední topné sezony.
hned dva herní prvky. Dvacetimetrovou ky dojíždějí také děti ze Spořic a Cho‑
Regulovaný výkon 5 až 24 kW, 80%
účinnost, výrazně nižší spotřeba pali‑
va, možnost úpravy násypky - to jsou
hlavní trumfy nového ekologického
kotle na spalování hnědého uhlí vyrá‑
běného firmou Ekoefekt. Právě tento
významný tuzemský výrobce kotlů
na tuhá paliva určených pro rodinné
domy věnoval prostřednictvím iniciativy
STOP PRACH (společný projekt Se‑
veročeských dolů, měst a obcí v okolí
Dolů Bílina zaměřený na zlepšování ži‑
votního prostředí) nový kotel Ekoefekt
24 na vytápění rodinného domu v Bra‑
ňanech. Konkrétně rodině Láchových.
Jak proběhla první topná sezona s novým ekologickým kotlem se Diany Láchové
„Kotel jsme získali sice už v březnu
a dědy Antonína Končela přišel zeptat braňanský starosta Vlastimil Krupka.
2012, ale topili jsme s ním jen krátkou
dobu. Teprve pak během poslední
zimy jsme ho využili po celou topnou kouře, popela, nižší spotřeba paliva bylo v domě příjemně. Zatímco dříve
sezonu. Vyzkoušeli jsme ho opravdu – prozrazovaly vysoké kvality nového si na nás sousedi stěžovali, že kouřem
důkladně, neboť jsme přestali topit až kotle. Topíme bílinským ořechem dvoj‑ zamořujeme okolí, dnes jsou všichni
na začátku června. S kotlem vytápíme kou. Výhodou je také mnohem jedno‑ v pohodě. S kotlem jsme opravdu velmi
osm místností. V domě žijeme dvě ro‑ dušší obsluha. V pohotovostním režimu spokojeni. Ráda bych také touto ces‑
diny a zvlášť dědeček si chválí, že je kotel nevyhasne až 15 hodin. To jsme tou poděkovala za jeho poskytnutí,“ ne‑
všude teplíčko. Už první dojmy - méně ocenili na jaře při temperování, aby šetří slovy chvály Diana Láchová.
lanovou dráhu doplňuje ojedinělá vel‑ mutova. Zařízení aktuálně navštěvuje
ká houpačka zvaná Tarzanovo hnízdo. 45 předškoláků, což je maximální po‑
A že se opět s výběrem herních atrakcí volená kapacita. Aby do budoucna ne‑
trefili, svědčí nadšení dětí, které zde museli bojovat s nedostatkem prostoru
řádí a proměňují klidné místo ve stínu a denně po obědě měnit hernu na
stromů ve skutečnou džungli. Dětské ložnici, nechala obec zpracovat pro‑
hřiště hojně využívá také zdejší mateř‑ jekt na vytvoření samostatné ložnice
ská školka. Droužkovická mateřinka z části půdy, kde by nemělo chybět ani
se těší velké oblibě. Děti mají možnost potřebné sociální zařízení.
Na začátku leželo v nevšední
sochařské dílně pod širým nebem
devět urostlých kmenů. Převažovaly
duby, ale na přání tvůrců sem byly při‑
vezeny také jasany a modříny. Místní
měli skvělou možnost vidět na vlast‑
ní oči tvůrčí proces, na jehož konci
je propracované originální umělec‑
ké dílo. Připomněli si, že sochařina
nebo dřevořezba je velkým uměním
a také dřinou. Na konci sympozia si
AKTIVNÍ SENIOŘI VE SVĚTCI
Soňa Prachfeldová (vpravo) s aktivně motorizovanou seniorkou Danou Teschinskou.
Senior klub Světec – Patrioti obce. Tak se nazývá
skupina vitálních lidí v důchodovém věku, v čele
s bývalou starostkou Soňou Prachfeldovou. I když
se dali dohromady teprve v roce 2011, už stihli uspořádat desítky nejrůznějších kulturních a vzdělávacích
akcí. Nyní má klub 32 členů s věkovým průměrem
67 let. Věk ale světečtí důchodci nechápou jako nějaké omezení. Jak by také mohli, vždyť je vede žena
plná energie a optimismu. Soňa Prachfeldová nám
představila nejen své současné aktivity, ale zrekapitulovala také dvacet let starostování.
včetně místních částí Chotějovice, Štr‑
bice a Úpoř s tisícovkou obyvatel byla
celých dvacet let. Během nich se poda‑
řilo realizovat řadu věcí. Od plynofikace,
kanalizace, opravy zámku a obecních
bytů, až po rekonstrukci historických
památek. „Snažili jsme se získat potřeb‑
né finance nejen z obecního rozpočtu,
ale také čerpáním z programu na od‑
straňování ekologických škod. Z těchto
prostředků byla například realizována
přeměna zatopeného bývalého lomu
na rekreační vodní plochu – dnes tolik
oblíbenou Márinku.“ Dvacetiletý staros‑
tovský maratón, kdy s nasazením všech
sil postupně měnila neduhy obce, se
rozhodla dobrovolně ukončit. V posled‑
ních volbách už nekandidovala na posty
starosty ani místostarosty. „Chtěla jsem
si odpočinout. Za dvacet let starosto‑
vání jsem neměla delší dovolenou než
jeden týden. Snažila jsem se věnovat
nejen administrativě, která postupem
let s posilováním obecních kompetencí
neustále nabývala, ale především stále
udržovat co nejbližší kontakt s občany.
Jako u každé profese, i u starostovské‑
ho úřadu platí, že pokud ho chcete dě‑
lat dobře, musíte se mu věnovat naplno.
To ale vůbec neznamená, že bych teď
na dění v obci rezignovala. Jsem i nadá‑
le členkou zastupitelstva a předsedkyní
komise pro kulturu a rozvoj obce.“
V Senior klubu Světec
se rozhodně nenudí
Schopnost přirozené komunikace,
mimořádnou kreativitu využívá Soňa
Prachfeldová také coby předsedkyně
klubu světeckých důchodců. Sama
k tomu dodává: „Rok jsem odpočívala,
což bylo na můj vkus až dost. Protože
mě stále baví dělat něco pro lidi, za‑
ložila jsem v říjnu 2011 klub místních
DRAČÍ CESTA
V BŘEZNĚ
Celoroční
pohádková
atrakce
Okolí Světce nabízí zajímavé procházky.
důchodců. Scházíme se jednou týdně.
Mezi naše aktivity patří pořádání be‑
sed (například o historii a současnosti
Světce) a poznávacích zájezdů. Napo‑
sledy jsme byli v Českém Švýcarsku.
Pořádáme také pěší túry. Jako cíl jsme
už měli Milešovku, nebo sousední re‑
kultivovanou Radovesickou výsypku.
Pohyb nám totiž není vůbec cizí. Ne‑
dávno jsme naši obec reprezentovali na
sportovních hrách seniorů v Litvínově,
kde jsme bodovali a skvěle se pobavili
i v tak originální disciplíně, jako je běh
s trakařem. Plán našich aktivit je plný
na celý rok. Ve spolupráci s obcí totiž
připravujeme místní výstavy a nejrůzněj‑
ší kulturní události. Já osobně se moc
těším na výstavu Šikovné ruce našich
občanů v listopadu.“ Světečtí senioři
tedy rozhodně nezahálí.
V dubnu se v Březně ze zimní‑
ho spánku probudil drak Seve‑
rus a otevřel novou pohádko‑
vou cestu, která je přístupná
během celého roku. Přijďte se
i vy se svými dětmi, vnoučaty
a malými kamarády seznámit
s řadou pohádkových bytostí
z říše březenského draka. Nu‑
dit se zaručeně nebudete.
Světečtí senioři společně slaví životní jubilea (zleva Stanislav Kadlec, Václav Pexa,
Soňa Prachfeldová, Margita Srbová a Jarmila Kopnická).
Pětikilometrová Dračí cesta
vede okolo turisticky zajíma‑
vých míst v Březně a jeho okolí.
Návštěvníky na trase čeká osm
zastávek, kde se seznámí s po‑
hádkovými bytostmi říše draka
Severuse. Protože březenský
drak je vyřazené rýpadlo řady
KU 800, které dlouhá léta těžilo
na sousedních Dolech Nástup
skrývkové nadloží, mají také
ostatní pohádkoví hrdinové Dračí
cesty blízko k hornictví. Ať už je
to třeba vodní víla Energie, ohni‑
vec Plamínek, loupežník Bu-bu‑
-bík nebo permoník Uhelníček.
Se všemi pohádkovými bytostmi
Soňa Prachfeldová
„Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu,
a novodobá historie Světce
nikdy mě ani ve snu nenapadlo dělat
První svobodné komunální volby starostku,“ vzpomíná paní Prachfeldo‑
v roce 1990 vynesly místní poštmistro‑ vá. Radost z vítězství ve volbách pak
vou Soňu Prachfeldovou do čela obce. zažila ještě čtyřikrát. Starostkou Světce
V MARIÁNSKÝCH RADČICÍCH CHYSTAJÍ DŮM PRO SENIORY
Obyvatelstvo v ČR stárne. Výjimkou nejsou ani Mariánské Radčice, proto zde připravují projekt vůbec
prvního obecního domu pro seniory. Pokud vše půjde podle plánu, první nájemníci by se mohli nastěhovat v roce 2015.
Dubové kmeny se během týdne proměnily v umělecká díla
Druhý ročník Podkrušnohorské‑
ho sochařského sympozia uspo‑
řádali v Droužkovicích. Od 17. do
22. června se prostor u hřiště pro‑
měnil v otevřenou uměleckou díl‑
nu, kde devět sochařů z našeho
regionu před zraky místních ob‑
čanů vytvářelo originální dřevěné
skulptury. Pozitivní je, že všech‑
na díla v Droužkovicích zůstanou
a okrášlí vzhled obce.
3
ROČNÍK V. LÉTO 2013
mohli s tvůrci pohovořit o práci se
dřevem, inspiraci a představivosti.
Během sobotní vernisáže nejvíce
zaujala třeba funkční lavička s vy‑
řezanými veverkami a pochopitelně
také do detailů propracovaný znak
obce. Příjemnou atmosféru dotvářel
kulturní program, a také závěrečné
opékání a ochutnávání pořádné kýty.
Mezi tvůrci, kteří se sympozia účast‑
nili, byl i Zdeněk Vejražka. Je nejen
zručným řezbářem, ale také zámeč‑
níkem kolesového rýpadla na DNT.
Širší veřejnosti je především znám
řadou netradičních soch z dubových
pařezů, které zdobí příjezdovou ko‑
munikaci do Března. O jeho sochu
ze sympozia nepřijdou ani Drouž‑
kovičtí, neboť všechny výtvory už
v obci zůstanou. Brzy se tady mohou
těšit na originální uměleckou galerii
pod širým nebem.
SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č. 3/2013  Registrační číslo: MK ČR E 13126  Vydavatel: Severočeské doly, a. s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov
IČ: 49901982  Šéfredaktor: Tomáš Vrba  E­‑ mail: [email protected]  Texty a fotografie: Tomáš Vrba  Pro SD a. s. zajistil: INFO-PRINCIP, s. r. o.  Tisk: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Most
Na pozemku o rozloze zhruba
2 000 m2 bezprostředně sousedícím
s barokním areálem kostela Panny Ma‑
rie Bolestné by měl vyrůst dům s nízko‑
nákladovými byty pro místní seniory.
O bydlení pro lidi důchodového věku je
v Mariánských Radčicích velký zájem.
Podle architektonické studie by zde
mělo vzniknout sedm bytů, každý pro
dvě osoby. Stavba bude jednopodlažní,
s jednou bytovkou upravenou pro vozíč‑
káře. Počítá se také se společenskou
místností, sušárnou prádla, kotelnou,
skladem paliva. Uprostřed společné
zahrady by měl stát altán s fontánkou.
Objekt bude řešen jako nízkoenerge‑
tický. O vytápění by se měla postarat
tepelná čerpadla nebo kotel na tuhá
paliva s centrální kotelnou. Náklady
na provoz mají být přijatelné finančním
možnostem seniorů. Obec věří, že
umístění domu pro seniory v klidné
středové části obce vedle kostela ne‑
bude překážkou pro památkový ústav,
neboť stavba by nijak neměla narušovat
estetické vnímání této architektonické
památky. V současné době je pozemek
využíván ke sportovně rekreačním úče‑
lům - travnatá zahrada s hřištěm pro no‑
hejbal a volejbal, s malou vodní nádrží.
„Zatím je plán na postavení domu pro
seniory ve fázi architektonické studie.
Na zpracování projektu bude vypsá‑
no výběrové řízení. Součástí projektu
bude i realizační dokumentace a sta‑
vební povolení. Do dvou let bychom
rádi stavbu zrealizovali. Už nyní evidu‑
jeme o bydlení v nízkonákladových by‑
tech pro seniory deset žádostí,“ uvedl
starosta Jaroslav Sikora.
se můžete potkat kdykoliv po
celý rok. Ideální je vydat se sem
na kole. A o sobotách, vždy
v 10:00, 13:00 a 14:00 hodin
je možné pohlédnout tváří v tvář
samotnému čtyřtisícitunovému
obřímu rýpadlu KU 800.8/K 77.
Rýpadlo je umístěno v areálu
Severočeských dolů v Březně,
kam se návštěvníci dostanou
ve vyhrazených časech vrátnicí.
Vstup je zdarma. Jen v loňském
roce si tuto ojedinělou industri‑
ální památku prohlédlo 8,5 tisí‑
ce malých i velkých návštěvníků.
4
SEVEROČESKÉ LISTY
Senioři z Braňan fárali po letech na DB
Navzdory zdravotním problémům
a nepřízni počasí byla účast
stoprocentní
Jistě máte ještě v paměti nepří‑
jemné počastí, které nás provázelo
na konci května. Vytrvalé deště a zata‑
žená obloha ohrožovaly i vzpomínkové
fárání třiceti braňanských seniorů,
kteří uvítali možnost se po létech po‑
dívat do míst, kde až do ochodu na za‑
sloužený odpočinek aktivně působili,
často i několik desítek let. Naštěstí
ve středu 29. května se nakrátko po‑
časí umoudřilo a neobvyklá exkurze
se mohla uskutečnit. Seniory z Bra‑
ňan doplnili čelní představitelé vedení
obce – starosta Vlastimil Krupka a mís‑
tostarostka Zuzana Koláčková. Přesně
v osm ráno se všichni vydali na cestu
dvěma terénními autobusy, aby se se‑
známili se současnými báňskými po‑
stupy, technikou a lidmi z DB. To, že
Braňany jsou od báňského provozu
skutečně, coby kamenem dohodil, po‑
tvrdila i skutečnost, že první zastávka
byla už po deseti minutách jízdy. Když
auta projela obcí a kolem ochranného
valu, zamířila přímo na první skrývkový
řez. Odtud pak rovnou do uhelného
lomu. U rýpadel KU 300.40/K 102
a KU 300.30/K 91, kde probíhala
plánovaná roční technologická od‑
stávka, sledovali nejen práce údrž‑
by velkostrojů, ale průvodce Karel
Schejbal návštěvníky seznámil také
s ryze současnou problematikou
těžby, zakládání skrývkových hmot
a zpracování uhlí. Zmínil složité geo‑
logické podmínky, s častým výskytem
těžko rozpojitelných poloh ve více než
200metrovém nadloží. Přesto se díky
bezproblémovému provozu techniky,
včasnému uvolnění uhelných zásob
a schopnému profesionálnímu týmu
pracovníků DB daří dosahovat vysoké
DŮM PRO SENIORY V MÁLKOVĚ INSPIRUJE I JINDE
Zastupitelé obou geograficky vzdále‑
ných obcí se blíž seznámili během řady
akcí, které pro samosprávy sousedních
sídel pořádají Severočeské doly a ČEZ.
Věděl, že ve Světci uvažují o záchraně
a využití léta nevyužívané budovy školy
a rád předal své praktické zkušenosti
z výstavby a provozu bytového objektu
určeného pro málkovské seniory. Sta‑
rostka Světce Barbora Bažantová spo‑
lu s místostarostou Václavem Fišerem
si zevrubně prohlédli celý objekt a po‑
povídali si i s jeho obyvateli. „Myslím, že
nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu,
že jsme tady opravdu všichni spokojení.
Sešla se tady bezvadná parta nájem‑
níků. Jsme jako jedna velká rodina,“
uvedla Zdeňka Staňková, která vzácné
hosty bez rozpaků pozvala do svého
útulného bytu.
Už několik generací braňanských obyvatel poctivě odpracovalo celý život na hnědouhelných dolech. Z Braňan pochází nejen řada současných zaměstnanců Dolů Bílina, ale dlouhá léta zde pracovali také jejich rodiče a prarodiče, kteří se od 60. let aktivně podíleli na výstavbě a provoze moderního velkolomu. Právě tito
senioři tvořili jádro nevšední exkurze bývalých zaměstnanců Dolů Julia Fučíka, respektive Dolů Bílina, kteří
se po delší době zvídavě podívali na současnou podobu bývalého pracoviště. Spolu s pamětníky historie
lomového dobývání uhlí fáral i braňanský starosta Vlastimil Krupka a místostarostka Zuzana Koláčková.
lopatové rýpadlo E 25 a těžil jak skrýv‑
ku, tak uhlí. Později jsem, jako řidič
Tatry T 111, křižoval celou šachtu. Jak
jsem říkal, je to tady teď ale mnohem
větší, “ doplnil vitální pan Janoušek,
kterého také moc potěšilo setkání
s bývalým kolegou Václavem Kučerou,
vedoucím předákem KK 1 300/K 111.
Na Pokroku jste udělali
skutečný pokrok
Doly Bílina nejsou jen aktivní báň‑
ské prostory, kde se těží, ale také roz‑
sáhlé rekultivované plochy. Rekultivo‑
vaná výsypka Pokrok byla dalším cílem
exkurze. I když zakládání skrývkových
zemin zde bylo po osmadvaceti letech
ukončeno teprve v roce 2010 a stále
zde intenzivně probíhají rekultivační
činnosti, dává už současná podoba
bývalé vnější výsypky tušit, že harmo‑
nicky namíchaná nová tvář krajiny stří‑
dající lesní, zemědělské a vodní plochy
bude mít nepochybně vysoké přírodní
a estetické hodnoty pro spokojenost
dnešních i budoucích generací obyva‑
tel sousedního Duchcova. Braňanské
seniory mimořádně zaujala Liptická
vyhlídka nazvaná podle místa bývalé
obce, která musela ustoupit v 70. le‑
tech těžbě. S přehledem pojmenovali
roční objemy těžby uhlí. Vloni to bylo
10,01 mil. t, v roce 2011 zde vytěžili
rekordních 10,13 mil. t, což je zatím
nejvíc v celé historii Dolů Bílina.
Zevrubná prohlídka
nejnovějšího rýpadla v ČR
Stranou zájmu někdejších zaměst‑
nanců DB z Braňan pochopitelně
nemohlo zůstat nejmodernější tuzem‑
ské kolesové rýpadlo. Na projekci,
zkonstruování a výrobě velkostroje
KK 1 300/K 111 se podílely výhrad‑
ně české firmy v čele se společností
Prodeco, renomovaným dodavatelem
důlních technologií s více než 60letou
tradicí. Do provozu byl velkostroj uve‑
den v roce 2011, kdy doplnil ostatních
osm rýpadel odtěžujících v DB skrýv‑
kové nadloží. Většina účastníků exkur‑
ze využila nabídky řidiče tohoto rýpadla
Františka Hradeckého k důkladné
prohlídce. Nevynechali ani unikátně
zavěšenou kabinu řidiče, která nedo‑
voluje přenášení otřesů při těžbě. „Je
to všechno větší, daleko modernější
a moc pěkné,“ shrnul své dojmy Václav
Janoušek, který před ochodem do dů‑
chodu zasvětil bílinským dolům 31 let
produktivního života. „Obsluhoval jsem
Obytný dům postavený obcí Málkov pro občany důchodového věku si důkladně prohlédli zastupitelé ze Světce. Uvažují tam totiž o novém smysluplném
využití uzavřené budovy školy a jednou z možností může být právě přestavba
na byty vhodné pro seniory.
Je tady opravdu krásně
Samozřejmostí je donáška jídel. V Mál‑
Shodlo se na tom všech 32 spoko‑ kově má také ordinaci praktický lékař.
jených obyvatel málkovského domu Obzvlášť na jaře a v létě je příjemné po‑
pro seniory, kteří zde žijí od dokonče‑ sedět ve vzorně upravené okrasné za‑
ní stavby, tedy od roku 2010. V atriové hradě uprostřed atria, kde mezi okras‑
budově s upravenou zahradou upro‑ nými dřevinami zurčí voda v jezírku.
střed je celkem 21 samostatných bytů „Jádro obyvatel našeho domu pro seni‑
v několika velikostech. Naprostá vět‑ ory tvoří lidé důchodového věku nejen
šina bytů je v přízemí. Moderní stavba z Málkova, ale také z obcí Kralupy, Ahní‑
s oranžovou omítkou se nachází v části kov a Zásada, které v minulosti ustoupi‑
obce s řadou nových rodinných domů ly povrchové těžbě uhlí. Od zahájení
a s výhledem na okolní lesy. Kromě by‑ provozu je o zdejší bydlení velký zájem.
dlení mají senioři k dispozici také spo‑ I když je dům plně obsazen, evidujeme
lečenskou místnost, kam může v přípa‑ dalších šedesát žádostí. Seniory láká
dě potřeby docházet třeba i kadeřník. nejen pěkné klidné prostředí, ale také
Jedna z obyvatelek Zdeňka Staňková (vlevo) provedla hosty ze Světce – starostku
Barboru Bažantovou a místostarostu Václava Fišera – svým útulným bytem.
Zevrubná prohlídka rekultivované výsypky Pokrok.
všechny vrcholy impozantního výhle‑
du od Českého středohoří s Milešov‑
kou přes Bořeň až po Kaňkov nad
svou domovskou obcí. Kvalitu zdej‑
ších rekultivací pak znaleckým okem
kladně ohodnotila Helena Mohaupto‑
vá, která se svého času vlastníma ru‑
kama podílela na zalesnění Střimické
výsypky. „Zaujalo mě, že zde ženy
při vyžínání trávy a plevelů používají
Vůbec první ženou v kabině řidiče nejmodernějšího rýpadla
KK 1 300/K 111 byla braňanská místostarostka Zuzana Koláčková.
Stékající vodopád v uhelném řezu obdivovaly hned tři generace rodiny Vytlačilů.
5
ROČNÍK V. LÉTO 2013
šikovné motorové křovinořezy. To po‑
chopitelně za nás nebylo. Moc se mi
líbila také vodní plocha s molem. To
musí být ráj pro rybáře.“
Osudy obyvatel Braňan jsou
těsně provázány s těžbou uhlí
Jak už to bývá, když vás něco baví,
čas utíká hodně rychle. A bylo tomu
tak i v případě návratu braňanských
rodáků do míst, kde prožili v práci
řadu let a stále rádi vzpomínají. Tře‑
ba jako Arnošt Anderle, který jako ři‑
dič náklaďáků najezdil v letech 1963
až 2005 po důlních komunikacích
tisíce kilometrů. Své o náročné práci
na šachtě ví také Eva Přibylová, dlou‑
holetá členka obsluhy čerpací stanice
DB, která stále prostřednictvím syna
a vnuků sleduje zdejší dění. Fakt, že
se hornická profese v Braňanech
dědí, dokládají například Vytlačilovi.
Exkurzi si kromě dědy Josefa, penzio‑
novaného řidiče velkostrojů, nenechal
ujít nejen syn Luděk, provozní elektri‑
kář uhelného lomu, ale i šestiletý vnuk
Jiřík. Možná také on bude jednou
pokračovat v hornické tradici, nebo
se třeba podílet na rekultivačním pro‑
cesu zaplavování zbytkové jámy DB,
k němuž by mělo dojít za více než tři
desítky let.
Starosta Josef Egermann
neopomněl představit efektivní
výtopnu domu pro seniory.
Zhruba stopadesát malých a velkých šmoulů se sešlo u příležitosti osla‑
vy Mezinárodního dne děti na fotbalovém hřišti v Ledvicích. Letošní osla‑
vu pojali vesele ve šmoulím stylu. Děti v typických modrých kostýmech
a bílých čepičkách svých oblíbených hrdinů si užívaly četné soutěže i fot‑
balové klání. Pro všechny byla připravena spousta cen – jak jinak než
s motivy šmoulů.
rozumné náklady. Nájem činí 35 korun
za m2, k tomu se přičítá voda a elektřina
podle skutečné spotřeby. K centrální‑
mu topení používáme úsporná teplo‑
vodní čerpadla ze 13 vrtů sahajících
do hloubky až 80 metrů. K dispozici
máme ještě záložní kotelnu na elektřinu,
ale zatím jsme ji ještě nikdy nevyužili.
Jeden z místních obyvatel – Miroslav
Jurčík – funguje jako správce objektu.
Do budoucna bychom ještě chtěli na
střechu umístit solární panely na ohřev
vody. Výstavba domu pro seniory nás
vyšla na 43 milionů korun, které obec
získala prodejem akcií Severočeských
dolů,“ říká starosta Josef Egermann.
Do Málkova pan starosta pozval hos‑
ty – kolegy z obce Světec, která sou‑
sedí s bílinskou těžební lokalitou SD.
Střed obce se brzy dočká potřebných parkovacích míst, nového chodní‑
ku, decentního místa pro sběr tříděného odpadu, a hlavně odpočivných
laviček a výsadby stromů.
bude i zídkou oddělený prostor pro sběr
tříděného odpadu. Počítá se také s ně‑
kolika lavičkami a zeleným ostrůvkem,
který bude doplněn sedmi okrasnými
stromy. Nově položené chodníky bu‑
dou ze zámkové dlažby a odpočinková
plocha pak dostane hlinitopísčitý po‑
vrch. Úprava centrální části Droužkovic
by měla z technického, provozního,
ekologického a v neposlední řadě také
estetického hlediska významně zlepšit
současný stav.
Školství mělo ve Světci velkou
tradici. Už ve 13. století zde fun‑
govala klášterní škola. Budova
německé školy byla postavena
v roce 1878. V prvním školním
roce se zde vzdělávalo 346
žáků. Do odsunu německého
obyvatelstva v roce 1945 školu
navštěvovalo až 500 žáků v ně‑
kolika třídách. Naposledy zde
usedly děti do lavic ve školním
roce 1976–1977 a bylo to pou‑
hých 26 žáků. Později budova
fungovala jako sklad drobného
zboží. Dodnes je v přízemí mandl
a knihovna. Zdevastovaný dvou‑
patrový objekt čeká na záchranu,
rekonstrukci a hlavně smyslupl‑
né využití.
LEDVICE ZAMODŘILI ŠMOULOVÉ
Droužkovice budou atraktivnější
Myšlenkou dát řád a lepší novou tvář
rohu ulic Jana Švermy a Rudé armády
ve středu obce se zabývají zdejší za‑
stupitelé už nějaký čas. Ještě letos by
se podle vypracované dokumentace
a platného stavebního povolení mělo
začít s realizací. Schválené řešení při‑
tom respektuje minimální zásahy do
stávající dispozice zájmového území.
Na rohu zmíněných ulic vznikne šest
parkovacích stání včetně jednoho pro
tělesně postižené. Součástí stavby
Nízkonákladové byty pro seniory –
možné využití bývalé školy ve Světci
Hledáním optimálního využití roz‑
lehlé, léta nevyužívané budovy bývalé
školy se ve Světci zabývají několik let.
„Už před časem byl zpracován záměr
na vybudování environmentálního vzdě‑
lávacího střediska pro území dotčené
důlní činností. Reálnější se ale jeví
multifunkční využití budovy. Ideální by
bylo zachovat přízemí nejen pro služ‑
by jako je mandl, či veřejná knihovna,
ale také zřízení společenské místnosti,
kterou bychom u nás moc potřebovali.
Vzhledem k tomu, že objekt má výtaho‑
vou šachtu, bylo by možné vybudovat
v obou patrech byty pro lidi důchodové‑
ho věku. Nejdůležitější ale bude, zda se
nám podaří získat vhodný dotační titul.
Obecní rozpočet na takto rozsáhlou re‑
konstrukci a přestavbu zdaleka nestačí.
Pevně věřím, že se naše úsilí zdaří. His‑
torická budova ve středu obce si to ur‑
čitě zaslouží,“ řekla Barbora Bažantová.
OPUŠTĚNÁ BUDOVA
ŠKOLY VE SVĚTCI
Střed Droužkovic dnes.
Členkám kulturně-sociální komi‑
se v Ledvicích se vydařila letos další
originální akce pro děti. Po maso‑
pustním maškarním karnevalu a jar‑
ním pálení čarodějnic připravily také
další tradiční oslavu pro všechny
zdejší děti, tentokrát ve stylu mod‑
rého světa šmoulů. Během přípravy
na šmoulí dětský den neponechaly
nic náhodě. Veškeré soutěže a ceny
souvisely s oblíbenými postavička‑
mi modrých skřítků. Protože kolem
1. června, tedy data Mezinárodního
dne dětí, v Ledvicích už několik dní
vydatně pršelo, oslava se přesunula
na 13. červen. Dětem se čekání na
velkolepou oslavu nakonec vyplati‑
lo. V náhradním termínu už příjemně
svítilo sluníčko. Potěšující bylo, že
v maskách šmoulů přišli také rodiče.
Na místním fotbalovém hřišti se točila
modrá šmoulí zmrzlina a ledová tříšť,
z amplionů se linuly veselé šmoulí
písničky. Vrcholem programu zábav‑
ného odpoledne byl fotbalový zápas
mezi družstvy šmoulů a šmoulinek.
Mezi desítkami malých modrých
dětiček se objevil také čaroděj Gar‑
gamel a ve šmoulím kostýmu osla‑
vu absolvovala i starostka Zdeňka
Fritscherová. Byla velmi spokojená:
„Protože se akce přeložila na lepší
počasí, hřiště bylo zcela zaplněné
nadšenými dětmi. Díky ČEZ a SD
jsme pro ně mohli připravit speciální
ceny s oblíbenou šmoulí tematikou.
Navíc pro naše děti Severočeské
doly připravily ještě výlet na atrakce
do saského Belantisu a na hrad Hau‑
enštejn u Stráže nad Ohří.“
6
SEVEROČESKÉ LISTY
Uhelný průmysl
a energetika
u našich sousedů
Polský hnědouhelný průmysl a energetika, sociální odpovědnost,
historie a tradice – studijní cesta starostů a zastupitelů
O tom, že firma KWB Belchatów
má přátelský vztah k životnímu pro‑
středí svědčí řada cen a vyznamenání.
Již dvakrát získala prestižní cenu Lídr
polské ekologie a také čestný titul Me‑
cenáš ekologie.
Energetický mix v Polsku spo‑
léhá dlouhodobě na domácí uhlí
– podíl černého (s roční těžbou
kolem 76 mil. t) přitom tvoří 55 %
a podíl hnědého uhlí (objem roční
těžby přes 64 mil. t) 33 %. Polsko
nemá žádnou jadernou elektrárnu.
Ve vodních elektrárnách lze počí‑
tat s výkonem kolem 2 200 MW
a u obnovitelných zdrojů zatím
jen s 2 608 MW. Hnědé uhlí
se spaluje v 5 velkých tepelných
elektrárnách (celkem 9 603 MW,
tj. 25,2 % celkového instalova‑
ného výkonu země), černé uhlí
zásobuje celkem 15 elektráren
(20 782 MW) a několik desítek
Za polskými horníky i obyvateli žijícími v okolí největšího hnědouhelného lomu
a elektrárny Belchatów, za historickými a industriálními památkami se vydala
na pozvání Severočeských dolů skupina starostů a zastupitelů sousedních měst
a obcí. Podle ohlasu účastníků květnové studijní cesty byly její cíle vybrány dobře – umožnily přímé a otevřené diskuse týkající se koexistence lidí a uhlí, péče
o životní prostředí, tvorby nové krajiny, a také nabídly historii těžby soli ve Věličce, návštěvu památníku v Osvětimi, či rekonstruované Dolní oblasti Vítkovic.
– Belchatów (29,2 mil. t) a Sz‑
czerców (11 mil. t). K tomu bylo
třeba odtěžit celkem víc než
110 mil. m3 skrývky a odčerpat
zhruba 270 mil. m3 vody.
Strategickým
odběratelem
uhlí z KWB Belchatów je největší
polská i evropská elektrárna Bel‑
chatów, člen skupiny PGE. Byla
postavena koncem 80. let minulé‑
ho století. V současné době se re‑
alizuje komplexní modernizace
12 bloků. V roce 2011 byl předán
do provozu nový blok 858 MW,
takže celkový instalovaný výkon
se zvýšil na 5 298 MW a prodlou‑
žila se životnost. Nový blok splňu‑
je všechny požadavky EU v oblasti
emisí a je připraven na instalací
technologie CCS – zachycování
a ukládání CO2.
za tajemstvím výroby surového žele‑
za. Odvážlivci vystoupili na samotný
vrchol téměř 70 metrů vysokého mo‑
numentu. Tato první vysoká pec byla
zapálena v roce 1836 a v její blízkosti
byl 1852 založen černouhelný důl Hlu‑
bina, který také čeká na zpřístupnění.
V roce 1998 proběhl na vysoké peci
č.1 poslední odpich a téměř dvouset‑
letá sláva skončila a brány provozu
se zavřely. Unikátní soubor industri‑
ální architektury stál před dilematem:
Zbourat či revitalizovat a zachovat
technickou památku pro budoucí ge‑
nerace? Za podpory Moravskoslez‑
ského kraje, města Ostravy, Národní‑
ho památkového ústavu a Technické
univerzity – VŠB v Ostravě se podařilo
sdružení právnických osob Dolní ob‑
last Vítkovice prosadit druhou mož‑
nost. V roce 2008 byla oblast zapsá‑
na do seznamu Evropského kulturního
dědictví a aspiruje na zapsání do se‑
znamu UNESCO. Industriální památka
láká nabitým programem a funguje
naplno. Už není tajemným územím
VE SPOŘICÍCH OPRAVUJÍ DOMINANTU OBCE
Historie polského hornictví začíná
ve Věličce
Účastníci studijní cesty se velmi
těšili na (u většiny vůbec první) návště‑
vu slavných solných dolů. „Uvědomili
jsme si, že Vělička je pomníkem histo‑
rie nejen hornictví, ale i celého Polska
a jeho národa, je to 900 let starý svě‑
dek tolika hornických pokolení,“ ocenil
pečlivě připravenou exkurzi starosta
Března Zdeněk Valenta. Primátor Mos‑
tu Vlastimil Vozka mezi kolegy starosty
obdivoval s profesním zájmem výztuže
a větrání historických chodeb a komor.
Není divu, že solné doly ve Věličce byly
už v roce 1978 zapsány mezi první po‑
ložky na listině UNESCO.
Účastníci letošní studijní cesty v areálu Dolní oblasti Vítkovic.
tepláren. Efektivnost produkce je
rozhodně vyšší v hnědouhelných
dolech i elektrárnách a elektřina
z hnědého uhlí je značně levnější
než z uhlí černého. Největší hně‑
douhelné doly ovládá v Polsku
energetická skupina PGE, které
patří společnosti provozující povr‑
chovou těžbu KWB Turów a KWB
Belchatów.
Společnost KWB Belchatów
je nejvýznamnější producent
hnědého uhlí a je ekonomicky,
technicky, sociálně i ekologicky
nesporným lídrem mezi ostat‑
ními polskými těžaři. Rok 2012
přinesl nový rekord – objem
těžby 40,2 mil. t ze dvou lokalit
7
ROČNÍK V. LÉTO 2013
Jak se žije v okolí největšího pol‑ nerostu (přitom těžba přes 40 mil. t existuje 10 km cyklostezek, zejména
ského hnědouhelného lomu a elek‑ ročně je jen o málo nižší než veškerá kolem vnější výsypky, která se v bu‑
trárny Belchatów
těžba hnědého uhlí v ČR) i ze záboru doucnu promění lesnickou rekultivací
Vydatné ložisko hnědého energe‑ území. Tyto rekordní příjmy plynoucí ve sportovní a rekreační zázemí.
tického uhlí bylo v centrálním Polsku do rozpočtů jsou na vzhledu obce
(Lodžské vojvodství) objeveno v roce skutečně vidět. Byly vybudovány nové Titul Lídr polské ekologie pro KWB
1960 – geologický průzkum tady pů‑ kvalitní silnice, chodníky, rozvody ply‑ Belchatów
vodně hledal zemní plyn. V ploché kra‑ nu a elektřiny, postavena řada kultur‑
Společnost KWB Belchatów se sna‑
jině tehdy skromně hospodařili země‑ ních a sportovních zařízení, moderní ží realizovat těžební činnost v souladu
dělci, chyběla rozvinutá infrastruktura. školy a školky. Obec Kleszczów má se zásadami ochrany životního prostře‑
První tuny uhlí se začaly těžit moderní 4 640 obyvatel a s ročním rozpočtem dí a sociálního rozvoje. Pěstuje dobré
povrchovou technologií v roce 1980, blížícím se 200 mil. zlotých investuje sousedské vztahy, chrání veřejný zá‑
kdy se také stavěla mohutná elektrár‑ uvážlivě, připravuje se na dobu, kdy jem a podporuje angažované projekty
na, jejíž poslední blok najel do pro‑ těžba uhlí skončí. Motor svého rozvo‑ obou sousedních obcí předkládané
vozu v roce 1988. To už dosáhl lom je vidí v budování průmyslových zón, v Bruselu. Jako firma se společenskou
Belchatów plné těžební kapacity 38,5 kam už stačila přilákat řadu polských odpovědností sleduje cíle, kdy ekolo‑
mil.t/rok. V roce 2002 byla zahájena i zahraničních investorů.
gické investice a akce hrají velmi důle‑
těžba uhlí na druhé lokalitě – lomu Sz‑
Účastníci studijní cesty se setkali žitou roli. Mohli jsme se o tom během
czerców. Zásoby celého ložiska vysta‑ také s další potenciálně rekordně bo‑ exkurze přesvědčit jak přímo v důlním
čí zhruba do roku 2038.
hatou obcí Rzaśnia, která teprve začíná provozu, tak na rekultivované vnější vý‑
Rozsáhlému regionu přinesla těž‑ užívat příjmy plynoucí z rozvoje těžby sypce Hora Kameńsk. Její těleso s výš‑
ba a energetické užití hnědého uhlí lokality Szczerców. Obec našla v tom‑ kou 395 m n. m. je v ploché krajině
značný ekonomický i sociální rozvoj. to sousedství řešení své svízelné situ‑ skutečnou horou, nejvyšší ve středním
Účastníci studijní cesty navštívili obec ace – novou a perspektivní alternativu Polsku. Hojně si ji užívají lyžaři a sáňka‑
Kleszczów, která je v současnosti těžko přežívajícímu zemědělství. Inves‑ ři v zimě a milovníci horských kol v létě.
vůbec nejbohatší obcí v celém Pol‑ tuje do moderní infrastruktury a snaží „Moc se nám líbil nápad využít výsypku
sku. Jako jediné sídlo leží v těsném se o vyvážení vlivu uhelného průmyslu pro sportování. Viděli jsme ale i klidové
sousedství těžební lokality Belchatów s cílem zvýšení atraktivnosti bydlení zóny a pásma pečlivě chráněné příro‑
a získává značné prostředky z od‑ a společenského života v obci. Sází dy,“ konstatoval starosta Málkova Josef
vodů KWB Belchatów z vydobytého na cykloturistiku: už teď na území obce Egermann.
Nejbohatší polská obec Kleszczów má vysoké příjmy z blízkosti lomu a elektrárny
Belchatów. Mimo jiné si tak mohla vybudovat soustavu moderních sportovišť.
Ledvická starostka Zdeňka Fritscherová
u památníku v Osvětimi.
Mezinárodní památník obětem na‑
cismu Auschwitz­‑ Birkenau
Temné stránky polských, ale i čes‑
kých a evropských dějin připomenul
účastníkům cesty memoriál v polské
Osvětimi, kde bylo v nacistickém tábo‑
ře smrti Auschwitz­‑Birkenau masově
vyhlazeno přes milion Židů, včetně
těch, kteří sem byli dopraveni z české‑
ho Terezína.
Mezinárodní památník v blízkosti
bývalých plynových komor a krema‑
torií má nápisy i v českém jazyce. Sta‑
rostka Ledvic Zdeňka Fritscherová
tady za všechny účastníky zapálila
svíčku. „Jen lidé mohou zabránit tomu,
aby se to nikdy neopakovalo,“ vyjádři‑
la své pocity.
Braňanský starosta Vlastimil Krupka zkoumal kvalitu belchatowského
uhlí. Na první pohled nedosahuje kvality našeho bílinského.
Do kabiny rýpadla SRs 2000 – K 36 pozval polský řidič profesního
kolegu - světeckého místostarostu Václava Fischera.
Národní kulturní památka Dolní
Vítkovice
Návštěva „ostravských Hradčan“
byla poslední zastávkou na studijní
cestě za hornictvím a lidmi. Ve vy‑
soké peci č. 1 se účastníci vydali
Lanovka na Horu Kameńsk
– bývalou vnější výsypku
lomu Belchatów.
za plotem, které si lidé prohlíželi jen
z projíždějících tramvají. Boří se zdi,
ploty a vrátnice a monumenty připomí‑
nající hrdou historii získávají nové vyu‑
žití. Zájem laické i odborné veřejnosti
je obrovský.
Po prohlídce se dlouze diskutovalo
o smyslu a významu záchrany technic‑
kých či industriálních památek. „Je to
ideální kombinace zábavy a poučení,
obdivujeme respekt k minulosti i mul‑
tifunkčnost přestavěného plynojemu,
a protože jsme nestihli interaktivní
muzeum v bývalé energetické ústřed‑
ně, jistě se do Dolní oblasti Vítkovic
vrátíme,“ shrnul dojmy celé skupiny
braňanský starosta Vlastimil Krupka.
„Určitě nezapomeneme, že na první
návštěvu nás sem pozvaly Severo‑
české doly. Každoroční studijní ces‑
ty jsou pro nás zkušeností, dialogem
i inspirací.“
Důlní komory ve Věličce jsou přeměněny na nádherné
prostory, kde jsou ze soli vyrobeny i lustry.
Unikátní sakrální památka – kostel svatého Bartoloměje ze 14. století - se letos
na jaře dočkala opravy. Kromě výměn krovů a střešních krytin na kostelní lodi
a věži se první etapa rekonstrukce týká také fixace obvodových zdí nakloněné
kostelní věže a přívodu nízkého napětí. Spořický kostel je od roku 2001 v majetku obce, která jeho opravu také financuje. Veškeré stavební práce probíhají
pod dohledem Národního památkového ústavu. Cílem není jen samotná oprava historického svatostánku, ale také snaha vrátit do jeho středověkých zdí
opět život. Po rekonstrukci vznikne ideální prostor pro pořádání nejrůznějších
výstav či koncertů. Oprava a zpřístupnění historické dominanty je součástí revitalizace centrální části Spořic.
jeho provizorní oprava včetně krytiny.
Kostel sv. Bartoloměje –
Později došlo na výstavbu dvou pilířů
unikátní venkovská
u vnější stěny věže, aby se zabránilo
svatyně s bohatou historií
Jen v málokteré obci na Cho‑ jejímu dalšímu naklánění. Zajímavé
mutovsku zůstala zachována sa‑ bylo také vybavení kostela. Například
krální památka, jejíž historie sahá renesanční pískovcová křtitelnice
až do 14. století. Ve Spořicích je z počátku 17. století byla kvůli dezo‑
navíc ojedinělé také její umístění. látnímu stavu spořického kostela za‑
Kostel sv. Bartoloměje totiž stojí půjčena do kostela sv. Václava ve Vy‑
uprostřed malého ostrova oddě‑ sočanech. V posledním desetiletí
leného od návsi vodním příkopem. bylo využití spořického kostela velmi
Obvodní vodní plocha sloužila sporadické. Naposledy se zde v roce
v 15. století jako součást opevnění 1995 uskutečnila výstava obrazů.
kostela. Tehdy byla také postave‑
na kostelní věž. Vzhledem k tomu, Oprava kostela právě probíhá
Z bohaté historie je zřejmé, že si
že část věže byla usazena na pů‑
vodní stěnu kostela, došlo záhy unikátní stavba venkovské opevněné
k jejímu naklonění. Na ostrůvku svatyně s výjimečně dochovanými
byl až do konce 19. století také obrannými prvky zaslouží odbornou
obecní hřbitov. Přístup do koste‑ opravu pod dohledem památkářů.
la je možný jen po mostku. Kostel V dubnu se na ostrůvku s kostelem
sv. Bartoloměje prošel v minulosti uprostřed Spořic naplno rozeběhly
řadou stavebních úprav. Naposledy stavební práce. První etapa se týká
na konci 80. let, kdy se zřítil krov výměny krovů a střešních krytin. Báň
hlavní kostelní lodi. V roce 1991 věže pokryla měď, střechu kostelní
byla z rozpočtu obce uhrazena lodě a presbyteria pak pálené bob‑
rovky. Nakloněnou věž zpevní šest
fixačních výztuh a do areálu bude
zaveden nový přívod nízkého napětí.
Práce probíhají podle harmonogramu,
takže by tato část opravy kostela měla
být hotova do konce července. „Rea‑
lizace druhé etapy záchranných prací
by se pak měla týkat především inte‑
riéru a bude závislá na stavu obec‑
ních financí. Výběrovým řízením bude
vysoutěžen vhodný zhotovitel, který
provede mimo jiné opravy zcela zni‑
čené podlahy, oken, dveří a instaluje
patřičné osvětlení. Komplexní oprava
kostela patří mezi cíle současného
zastupitelstva a rádi bychom ji dokon‑
čili ještě do konce volebního období.
Už máme také představu o důstojném
slavnostním otevření, kdy by pro naše
občany vystoupil pěvecký sbor či ko‑
morní hudební těleso,“ prozradil sta‑
rosta Roman Brand.
Revitalizace středu Spořic
Nepřístupný kostel sv. Bartolo‑
měje, zatravněná náves a parčík
s neudržovaným pomníkem padlých
ve světových válkách – tak dnes
vypadá jádro obce Spořice. Snahu
zastupitelstva upravit hlavní veřej‑
né prostranství v obci zpracovala
ambiciózní studie Revitalizace cen‑
trální části Spořic. Hlavním cílem
studie je najít optimální řešení, jak
by se v budoucnu mohl do středu
obce vrátit život, ať už formou pořá‑
dání veřejných aktivit, nebo vytvo‑
řením oblíbeného místa běžného
setkávání místních obyvatel. Projekt
byl zpracován v loňském roce a řeší
mimo jiné výsadbu nové zeleně, vy‑
budování nového osvětlení, laviček,
parkovacích míst a úpravu parku
tak, aby sloužil všem generacím.
Podaří­
‑ li se uskutečnit, bude závi‑
set především na finančním zajiště‑
ní. Vzhledem k tomu, že realizace by
přesahovala jedno volební období,
bude důležitý postoj příštích zvole‑
ných zastupitelů.
8
Foto: Vladimír Vrabec
Předpolí
lomu Bílina
zkoumají vě‑
decké týmy České
zemědělské univerzity
Nejen rekultivované plo‑
chy, ale také prostory budou‑
cího postupu hnědouhelného lomu
Bílina dlouhodobě a systematicky
monitorují specialisté ČZU. V rámci
SEVEROČESKÉ LISTY
V RADČICKÉM POTOCE UŽ ZASE ŽIJÍ RACI
Nejstarší starousedlíci v Mariánských Radčicích dodnes vzpomínají, jak byl kdysi zdejší potok plný raků.
Po dlouhá léta však potom výskyt sladkovodních korýšů nezaznamenali. Raci patří mezi ohrožené druhy a platí za přirozené bioindikátory kvality vody.
Proto mnohé překvapí výsledek průzkumu, který
na dolním toku Radčického potoka provedli pracovníci ČZU Praha ve spolupráci se studenty Scholy
Humanitas. Monitoring z let 2009 až 2011 prokázal,
že zde opět žije několik stovek raků říčních.
pedologického a biologického prů‑
zkumu sledují rovněž veškerý výskyt
fauny. Zaměřili se také na zmapování
populace raka říčního v povodí Rad‑
čického potoka. Vítanou praktickou
asistenci vědeckému týmu ČZU po‑
skytovali studenti litvínovské Scholy
Humanitas – střední školy programově
zaměřené na ochranu a obnovu život‑
ního prostředí.
S Petrou Kalinovou po stopách
raka říčního v Radčickém potoce
Členkou týmu sledujícího výskyt
raků u Mariánských Radčic byla
i Petra Kalinová. Čerstvá absolventka
Scholy Humanitas si radčické raky
dokonce vybrala jako téma odborné
maturitní práce. „V roce 2011 jsem
s týmem pana doktora Vrabce z ČZU
mapovala raky v povodí Radčického
potoka, včetně vyhodnocení vlivů,
jako je kvalita vody a přírodní prostře‑
dí, podmiňujících jejich výskyt. Na
dolním toku, ve zhruba dvoukilomet‑
rovém úseku vedoucím od dolu Kohi‑
noor přes obec až po čerpací stanici
důlních vod Libkovice, jsme nainsta‑
lovali pasti. Celkem jsme pro studijní
účely odchytli 18 jedinců raka říčního
v různé velikosti a stáří. Na základě
výsledků průzkumu lze odhadovat
celkový počet jedinců až na několik
stovek. Zajímavým zjištěním byla ne‑
rovnoměrnost výskytu v monitorova‑
né části Radčického potoka. Zatímco
u dolu Kohinoor a ve středu obce
jsme jeho výskyt nezaznamenali,
v prostoru od obce směrem k lomu
Bílina se intenzita zvyšovala. Víc než
kvalitou vody, která byla ve sledova‑
ném úseku víceméně stejná, je to
dáno ideálními přírodními podmínka‑
mi pro život raků. Právě zde je koryto
potoka plné meandrů, kde se střídají
úseky s pomaleji a rychleji proudící
vodou. Bohatá je zde také příbřežní
vegetace a hlavně velké množství sta‑
novišť s přirozenými úkryty pod ka‑
meny na dně, či v kořenech stromů.
Zdejší prostředí je pro říční raky zcela
ideální. Naopak jim nevyhovují přímé
úseky koryta obezděné betonový‑
mi tvárnicemi, jak je tomu ve střední
části obce, či dokonce jeho zatrub‑
nění u dolu Kohinoor,“ prozrazuje
Petra Kalinová. Výsledky mapování
populace raka říčního v povodí Rad‑
čického potoka zaujalo starostu obce
Českého středohoří. I když program
nepříjemně ovlivnil vydatný déšť,
který výpravu provázel už od Loun
a neustával po celou dobu výletu,
lidé byli velmi spokojení. Po krátké
prohlídce legendární Peruce se vy‑
baveni nezbytnými deštníky a bun‑
dami vydali navzdory nepřízni počasí
na prohlídku zahrad libochovického
zámku. Odtud také sledovali stoupa‑
jící hladinu Ohře. Pozoruhodné je,
že pro pořádání poznávacích výletů
nevyužívají služeb cestovních kance‑
láří. Nepotřebují je, vše probíhá vý‑
hradně v pečlivé režii Březenských.
A tak tomu bylo i na zámku v Libocho‑
vicích, kde kronikář Března Bedřich
Šístek seznámil výletníky dokonale
s historií a zajímavostmi Českého
středohoří. Neopomněl zmínit slav‑
ného rodáka, který se na libochovic‑
kém zámku v roce 1787 narodil – slo‑
vutného českého fyziologa, anatoma
a biologa Jana Evangelistu Purky‑
ně. Z Dalimilovy kroniky, nejstarší
česky psané veršované kroniky ze
14. století, četla paní místostarostka
Zdeňka Buzková část pověsti o Old‑
řichovi a Boženě a jejich setkání na
nedaleké Peruci. Postupně se do
výkladu zapojila většina účastníků.
Navzájem si doplňovali informace,
vzpomínali na to, jak a kdy tato místa
v minulosti navštívili. Protože vytrvalý
déšť a špatná viditelnost nedovolily
prohlídku zdejší dominanty, zříceni‑
ny hradu Házemburk, pokračovalo
příjemné setkání v suchu během ve‑
čeře v nedaleké hospůdce, kde pan
starosta Valenta všem 40 účastníkům
propršeného výletu prozradil příští
cíl. Ještě letos by všichni společně
měli poznat symbol vzniku české
státnosti – národní kulturní památku
Vyšehrad. Mohutný potlesk dal tušit,
že také tento cíl byl březenskými vý‑
letníky předem nadšeně přijat.
ZŠ BRAŇANY OPĚT BODOVALA
Informace o braňanské základní škole se na stránkách Severočeských listů objevují pravidelně. I nedávný úspěch ve výtvarné soutěži Krušné hory – domov můj svědčí o šikovnosti jejích žáků a kreativitě
učitelů. Klání o nejzdařilejší výtvarná díla pořádalo
Centrum Lesná za podpory MŠMT ČR a Ústeckého kraje. Nejlépe se umístilo plastické ztvárnění plazů z Krušných hor, které pod vedením paní učitelky
Ivy Bouškové vytvořili žáci čtvrté třídy.
Petra Kalinová – členka týmu sledujícího
výskyt raků v Mariánských Radčicích.
Jaroslava Sikoru (na fotografii s Pe‑
trou). Seznámil se podrobně nejen
s výsledky monitoringu, ale prošel si
také místa, kde se raci hojně vysky‑
tují. „Jsem velmi překvapen. O kvalitě
vody v naší obci si nedělám iluze. Za‑
tím nám stále chybí kanalizace a čis‑
tírna odpadních vod. Lidé mají vlastní
domovní čističky nebo septiky. Navíc
jsem od místních už řadu let neslyšel,
že by v potoce viděli raky. O to víc mě
jejich prokázaný výskyt těší,“ uvedl
starosta Mariánských Radčic.
Mariánské Radčice patří
mezi 500 míst v ČR, kde žijí raci
Početní stavy raků rapidně kles‑
ly v 70. letech v důsledku znečiš‑
tění vod chemickými látkami a také
výskytu račího moru – plísňového
onemocnění sladkovodních korý‑
šů. Podle odhadů Českého svazu
ochránců přírody bylo v roce 2000
na území celé republiky zhruba 500
lokalit s výskytem raků. Nejčastěji žijí
v Moravskoslezském a Středočes‑
kém kraji. U nás na severu Čech byl
rak považován za prakticky vyhube‑
ný živočišný druh. Proto je opětovný
výskyt v Radčickém potoce potěšu‑
jící. I když výsledky měření jakosti
vody vykázaly i negativní hodnoty
a zdejší raci rozhodně nejsou až tak
přesnými bioindikárory kvality vody,
stabilní průtok, meandry, bohatá ke‑
řová a stromová vegetace a klid jsou
určující faktory, proč se zde v hojném
množství vyskytují.
Březenští na poznávacích cestách průvodce nepotřebují Koupaliště ve Spořicích
připraveno na novou letní sezonu
Už několik let s úspěchem pořádá
starosta Zdeněk Valenta výlety pro
občany. Poté, co se nejprve podrob‑
ně seznámili s rozlehlým katastrem
Března a místními částmi Denětice,
Holetice, Kopeček, Nechranice,
Stranná, Střezov a Vičice, vydáva‑
jí se do vzdálenějších míst. Hod‑
ně se vzpomíná třeba na prohlídku
Hasištejna či návštěvu Doupovska.
Letos v květnu pan starosta vypravil
autobus plný nadšených výletníků do
9
ROČNÍK V. LÉTO 2013
Vzdělávací centrum Lesná uspo‑
řádalo na jaře pro základní školy
na Mostecku a Teplicku výtvar‑
nou soutěž Krušné hory – domov
můj. Konkrétně v Braňanech se do
tohoto projektu zapojily všechny
třídy z nižšího stupně. Každá si vy‑
losovala téma své výtvarné práce.
Šlo o kolektivní díla, na kterých se
aktivně podílely všechny děti ve tří‑
dě. Po dokončení pak na výstavě
ve vestibulu školy žáci sami vybra‑
li, který výtvor je nejpovedenější.
a živočichy Krušných hor, ale také
s typickými řemesly této oblasti.
Získané znalosti žáci nepochybně
využijí v nejrůznějších předmětech
vyučovaných ve škole a budou je
pak určitě aplikovat v praxi. Vel‑
kým přínosem exkurze do přírody
bylo také trénování schopnosti ori‑
entace v terénu a navázání vztahu
k horské oblasti, která je součástí
našeho regionu. „Výlet do Lesné
mě moc bavil. Hráli jsme hry a sou‑
těže. V muzeu jsme viděli, jak žili
Žáci čtvrté třídy hrdě prezentují oceněné výtvarné dílo.
Nejvíce hlasů získala čtvrtá tří‑
da s rozměrným výkresem Plazi
v Krušných horách. Odměnou vítě‑
zům byl jednodenní výlet přímo do
Lesné v Krušných horách. Tam se
braňanští školáci formou zajímavé
výuky a atraktivní terénní exkurze
detailně seznámili nejen s přírodou
v Krušných horách naši předkové.
Bavila nás výroba svíček a dře‑
věných hraček. Malé zvířátko ze
dřeva – pejska – jsem si přivezla
domů. Škoda, že celý den pršelo
a neviděli jsme skutečná zvířata,“
shrnula své dojmy žákyně čtvrté
třídy Terezka Salačová.
K úspěchu braňanským školákům pogratuloval
starosta Vlastimil Krupka, na snímku s Pavlem Fizekem.
IVANA PROCHÁZKOVÁ, místostarostka města Ledvice:
Věřím, že s úsměvem jde všechno líp
nejvýraznějšímu zkvalitnění zdejšího
životního prostředí. Beru věci pozitivně
a tak se postupně raduji z dílčích úspě‑
chů, které vedou k lepším životním pod‑
mínkám. Ať už jde o různá ochranná
opatření, nebo nedávné ukončení pro‑
vozu skládky mourů, která po léta těsně
sousedila s naším městem. A protože
jsem optimista, věřím, že v brzké bu‑
doucnosti se toho podaří ještě víc,“ říká
Ivana Procházková.
Podoby Ivany Procházkové: V kanceláři městského úřadu v Ledvicích,
Odjakživa žije v Ledvicích. Rodné město jí nebylo nikdy lhostejné. Už třetí volební období se coby zastupitelka aktivně podílí na úsilí o jeho všestranný rozvoj. Od roku 2010 tak činí i z pozice místostarostky.
Záběr Ivany Procházkové je ale mnohem širší. Kromě
práce na radnici zůstává stále zdravotní sestřičkou,
také neúnavnou organizátorkou všech ledvických
kulturních a společenských akcí a především milující maminkou pečující o celou rodinu. Vše stíhá s noblesou a hlavně s typickým úsměvem.
Nemohla bych žít jinde
než v Ledvicích
Tak jako u jiných obcí a měst na
Bílinsku, také vývoj Ledvic byl a stále
je ovlivňován těžbou uhlí. I když mají
více než 800letou historii, až na konci
19. století přišla doba největšího rozvo‑
je. Potřeba velkých počtů pracovníků
do okolních dolů a skláren sem přivá‑
děla nové obyvatele. Jejich počet kulmi‑
noval v roce 1930, kdy zde žilo pět tisíc
lidí. Poválečný útlum souvisel s odsu‑
nem obyvatelstva německé národnosti,
ale také s přeměnou malých hnědo‑
uhelných hlubinných dolů na velkolomy.
Kvůli povrchové těžbě uhlí byla zlikvido‑
vána značná část města. Po roce 1990
svitla Ledvicím nová naděje. Svobodně
zvolení zastupitelé začali s postupným
vylepšováním zdejšího života. Do pro‑
cesu rozvoje se aktivně zapojila také
Ivana Procházková. „V Ledvicích jsem
se narodila, tatínek pracoval na šachtě
jako řidič PVZ. Prostředí povrchového
lomu s velkou úpravnou uhlí a nedale‑
kou tepelnou elektrárnou jsem sice od‑
mala vnímala jako součást naší obživy,
ale později jsem se snažila přispět k co
Když se ohlédnu zpátky,
nechci se za sebe stydět
Čestnost, spravedlnost, ohledu‑
plnost, pozornost vůči ostatním – to
jsou pro Ivanu Procházkovou důležité
vlastnosti, kterými se snaží sama řídit
a v rámci možností je vyžaduje také od
ostatních. O tom, že jí nejsou lidé lho‑
stejní, se denně přesvědčují pacientky
gynekologické ambulance a poradny
pro těhotné v Hornické nemocnici s po‑
liklinikou v Bílině, kde působí jako zdra‑
votní sestra. Další prostor pro realizaci
našla v kulturně-sociální komisi v Led‑
vicích, které už dlouho předsedá. „Od‑
jakživa mě bavila práce s mládeží a or‑
ganizování nejrůznějších akcí. I když
recept na ideálně bezproblémové sou‑
sedské vztahy neznám, těší mě, když
vidím, že se lidé na obecních pořadech
druží a nejsou k sobě lhostejní. Myslím,
že program kulturního a společenské‑
ho vyžití je u nás docela bohatý. Ať už
to jsou oslavy MDŽ, pálení čarodějnic,
májová odpoledne nejen pro seniory,
dětské dny, nebo nejrůznější výlety. Za‑
tímco o pestrý kulturní život se snažím
už třetí volební období, povinnosti mís‑
tostarostky byly pro mě relativně nové.
Naštěstí jsme se starostkou Zdeňkou
Fritscherovou obdobně naladěné a ro‑
zumíme si. Společně se snažíme, jak
nejlépe dovedeme, získat pro Ledvice
to nejlepší. Právě teď například usilu‑
jeme o to, aby byla do září dokončena
… při vyšetřování pacientky v těhotenské poradně bílinské nemocnice,
…a na tradičním pálení čarodějnic s Bohumilou Oppelovou (vlevo) a Jitkou Lukášovou (vpravo).
BŘEZNO HLÍDAJÍ
KAMERY
Během června finišovaly staveb‑
ní práce na zatraktivnění spořické‑
ho koupaliště. I když tady nebývala
nikdy během letních měsíců nouze
o spokojené návštěvníky, bylo nut‑
né upravit přívod vody z nedaleké‑
ho Panského rybníka, vyměnit sací
zařízení a systém filtrace vody. Celý
areál koupaliště s bazénem o roz‑
měrech 32×50 metrů a rozlehlou
travnatou plochou byl také nově
oplocen. Během kontroly průběhu
opravy náhonu a oplocení jsme zde
zastihli starostu Romana Branda.
Spolu s celým pracovním týmem
energicky usiloval o dokončení plá‑
nované opravy tak, aby koupaliště
mohlo nejpozději od začátku prázd‑
nin sloužit k osvěžení místních ob‑
čanů. Samozřejmě také letos budou
mít vstup zdarma. Teď už jen musí
o prázdninách panovat skutečně let‑
ní počasí, protože na všechno ostat‑
ní jsou ve Spořicích připraveni.
Zvyšující se počet krádeží, kdy
byla mimo jiné odcizena i dřevěná
socha zdobící příjezd do Března,
urychlil rozhodnutí zastupitelstva in‑
stalovat v obci bezpečnostní kame‑
rový systém. Ve spolupráci s Policií
ČR a v souladu s legislativou týkající
se ochrany osobních dat byly na
příjezdových komunikacích a v pro‑
storu u základní školy ve středu obce
instalovány moderní kamery chránící
bezpečnost. Snímané záznamy jsou
k dispozici výhradně policistům míst‑
ní služebny. Bezpečnost střeží kame‑
ry v Březně od února letošního roku.
teplofikace a občané mohli bez problé‑
mů topit. Svědomitě připravujeme výbě‑
rové řízení na výstavbu bytů v objektu
Mírová 423. Mělo by tam být šest obec‑
ních bytů pro mladé rodiny a čtyři pro
sociálně slabé občany. Abych se stihla
věnovat administrativě související s ří‑
zením města a byla každé odpoledne
k dispozici (ve čtvrtek pak celý den) na
úřadě, mám v nemocnici zkrácený úva‑
zek,“ popisuje své nabité pracovní dny
aktivní místostarostka. Doplňme, že Iva‑
na Procházková se snaží nezanedbávat
rodinu. Poté, co se první už dospělá
dcera odstěhovala, vychovává s man‑
želem jedenáctiletou Barču. „Podpora
celé rodiny, a to i ze strany rodičů, je
pro mě velmi důležitá a zavazující. I kvů‑
li nim se snažím, abych se za svoji práci
pro město nemusela stydět.“
10
SEVEROČESKÉ LISTY
Dobré zprávy
pro Málkov:
pošta zůstane
a přibudou
rodinné domy
Sportovní multifunkční centrum v Černovicích dokončeno
Rušení pošty se Málkova už ne‑
týká, poštovní služby zde bude
zajišťovat soukromý subjekt.
Kromě zřizování nové poštovní
provozovny obec dokončuje
zasíťování 21 stavebních parcel
pro rodinné domy.
Správná vesnice musí mít hos‑
podu, školku, obchod a taky poštu.
To vše bude v Málkově sloužit ob‑
čanům i do budoucna. Od začát‑
ku roku probíhají v celé republice
ostré diskuse o rušení poboček
České pošty v řadě obcí. Změny
v poskytování státních poštovních
V červnu zde zkolaudovali novou víceúčelovou sportovní halu. Černovičtí tak už
brzy budou moci na ploše více než 430 m2 aktivně využívat dva kurty na squash,
bowlingovou dráhu, lezeckou stěnu a dobře vybavené fitcentrum. Výstavba sportovního areálu začala v dubnu loňského roku a náklady dosáhly 20 mil. korun.
Vše hradila obec ze svého rozpočtu, bez jakýchkoliv dotací.
Tady vzniká nová
poštovní služebna.
Ještě dávno předtím, než začala
stavba sportovního areálu, uspo‑
řádalo zastupitelstvo mezi občany
anketu, aby zjistilo jejich předsta‑
vy o aktivním využití volného času
v obci. Tak se zrodil nápad postavit
moderní sportovní multifunkční cent‑
rum. Vhodné umístění komplexu, je‑
hož součástí je také příjezdová komu‑
nikace a dostatek parkovacích míst,
bylo zčásti na pozemcích Lesů ČR,
které bylo nutné vykoupit. Po získání
Nový herní prvek – pirátská loď – je novou dominantou zahrady mateřské školy.
služeb se dotknou také Málkova.
Od 1. září bude plnohodnotný pro‑
voz pošty zajišťovat soukromý sub‑
jekt. Sídlo pošty se přestěhuje do
obecního domu č. 61, kde právě
probíhá rekonstrukce. Kromě pro‑
storu pro poštovní služby zde totiž
bude i obchod se smíšeným zbo‑
žím. Doručování zásilek sem bude
zajišťovat mobilní doručovatel Čes‑
ké pošty z Chomutova. „Přestav‑
bou nevyužívaného objektu posta‑
veného kdysi v akci Z a zajištěním
poštovních služeb soukromou
osobou jsme včas zareagovali na
rušení poboček České pošty. Ne‑
chceme, aby lidé od nás na poštu
museli dojíždět,“ uvedl starosta
Josef Egermann.
Stavební ruch panuje ale také
v jiné části obce – Pod Lesem. Na
ploše 35 000 m2 se tam dokončují
inženýrské sítě a dopravní cesty
pro 21 rodinných domů. O bydlení
v Málkově je zájem. Už teď je více
než polovina parcel prodaná. Na
zasíťování použila obec také pro‑
středky z finančního daru od Se‑
veročeských dolů a ČEZ. V návaz‑
nosti na zvyšující se počet obyvatel
obec zkapacitní čistírnu odpadních
vod, a to z 800 na 1 600 ekviva‑
lentních obyvatel.
V obecní části Pod Lesem
se dokončují inženýrské sítě.
11
ROČNÍK V. LÉTO 2013
stavebního povolení už nic nebránilo
začít se stavbou, kterou realizovala ví‑
tězná firma z výběrového řízení. Vlast‑
ní stavební práce probíhaly od dubna
2012 až do letošního června, kdy je
završila kolaudace. Novotou dýchají‑
cí stavba se nyní dovybaví potřebným
sportovním zařízením a obec vybere
vhodného správce celého objektu.
Ještě do konce roku, kdy by měl být
zahájen provoz, budou moci místní,
kteří by měli mít zvýhodněné vstupné,
ale i přespolní si tady zahrát squash
či bowling, protáhnout tělo ve fitcent‑
ru nebo na lezecké stěně. Samozřej‑
mostí je sociální zázemí se sprchami.
Celý objekt je klimatizován a koncipo‑
ván tak, aby náklady na jeho provoz
byly v únosné rovině obecního roz‑
počtu. Sportovní hala postavená míst‑
ním přesně na míru určitě nebude mít
o návštěvníky nouzi.
Zbrusu nové sportovní centrum
není v Černovicích jedinou novinkou.
Všech dvacet dětí zdejší mateřské
školy si plnými doušky užívá velké
pirátské lodi, neboli důmyslné prolé‑
začky s klouzačkami, která natrvalo
zakotvila na zahradě mateřinky a do‑
plnila tak další herní prvky. Změny se
odehrály také v budově školky. Byla
přistavena ložnice a herna. Výrazně
se tak zlepšil komfort běžného života
malých předškoláků.
Tři otázky pro:
Kateřinu Schwarzovou
starostku města Lom
Odmyslíme-li někdejší tajemnici místního národního výboru z počátku 70. let, je Kateřina Schwarzová vůbec první ženou, a to navíc zvolenou v demokratických volbách, v dosavadní historii města
Lom. V čele radnice čtyřtisícového města stojí od
posledních voleb v roce 2010. Ke vstupu do komunální politiky ji vyburcoval tehdy dvanáctiletý
syn, když prohlásil: „Tady v Lomu chcípnul pes.“
Od té doby usiluje starostka o to, aby jejich město
bylo příjemnější a atraktivnější nejen pro mládež,
ale pro všechny věkové skupiny občanů.
Nová podoba památníku tragických
událostí z konce II. světové války
O první květnovou sobotu byl při každoroční akci připomínající oběti vla‑
kových transportů vězňů z koncentračního tábora, které v Březně zasta‑
vily v dubnu 1945, slavnostně odhalen nově upravený pomník. Dosavadní
kovový kříž byl doplněn pískovcovou skulpturou sochaře Václava Kroba.
Na samém konci druhé světové
války, 10. a 14. dubna na nádraží
v Březně na několik dnů zastavily dva
vlaky s vězni transportovanými z kon‑
centračního tábora Buchenwald, kte‑
ré dále směřovaly do koncentračních
táborů v Terezíně a Flossenbürgu.
V každé soupravě s více než 50 va‑
gony byly v nelidských podmínkách
vtěsnány zhruba čtyři tisíce zubože‑
ných vězňů. Během sotva čtrnácti‑
denní zastávky v Březně zde zahynulo
306 obětí transportu. Jejich ostatky
byly hromadně ukládány za zdí obec‑
ního hřbitova. Po skončení války byli
mrtví exhumováni a uloženi do sa‑
mostatných rakví. Na památku obětí
transportů byl pak v Březně vztyčen
vysoký kovový kříž. Letos prošel pa‑
mátník opravou a byl doplněn sochou
nazvanou Plameny z dílny Václava
Kroba, čímž areál získal skutečně
důstojnou podobu. Návštěvníky
s historií tragických posledních dnů
druhé světové války v Březně nyní
seznamuje také informační tabule.
Rekonstrukce památníku navázala na
opravu obecního hřbitova, která byla
dokončena v loňském roce.
Paní starostko, jak se vám daří
měnit věci k lepšímu a co kon‑
krétně zkvalitňuje život zdejších
obyvatel?
Tuto otázku byste měl spíše, pane
redaktore, položit obyvatelům na‑
šeho města. Mým přáním a hlavně
snahou je, aby tady žili spokojeně,
klidně a v bezpečí. Jsem přesvěd‑
čena, že lidé ke kvalitnímu životu po‑
třebují tyto jistoty a vítají to, aby jejich
město bylo čisté, útulné a bezpečné.
Tedy takové, kam se budou všichni
rádi vracet domů a také takové, aby
na své město mohli být náležitě hrdí.
O to se snažím ze všech sil. Výsled‑
ky mé snahy nechť posoudí sami
Lomáci.
na oplátku vím, že se na něj mohu
Řízení města si nepochybně ve všem spolehnout. Manžel a syn
žádá víc než běžnou osmihodino‑ jsou pro mě velkou oporou.
vou pracovní dobu. Jak zvládáte
skloubit odpovědné vykonávání Příští rok budou komunální volby.
úřadu s péčí o rodinu?
Zvážíte-li po zkušenostech všech‑
S ohledem na to, že můj muž na pro a proti, bude chtít pokračo‑
Bronislav je mimo jiné zastupitel vat v práci pro město Lom?
a radní našeho města, tak mi v mé
V práci pro město a občany na‑
starostovské funkci velmi pomáhá. šeho města neustanu nikdy, ať budu
A protože dobře ví, co moje funkce starostkou či nikoliv. Dobře vím, že
obnáší, vychází mi maximálně vstříc „remcáním“ od stolu člověk nic ne‑
také při vedení domácnosti. Veške‑ vyřeší a nedocílí. Je třeba vstát od
ré domácí práce a péči o našeho toho stolu a jít pro město pracovat.
syna Radka zastane perfektně. Já A to já nyní umím a chci pokračovat.
Krušnohorská liga v požárním
útoku odstartovala ve Štrbicích
MEGA VÝLET DO BELANTISU
V pořadí již 17. ročník Krušnohorské ligy – seriálu
soutěží v požárním útoku na sklopné terče – odstartoval 18. května ve Štrbicích. Domácí SDH
Štrbice nejen bojoval v královské disciplíně požárního sportu, ale také zabodoval jako výborný
hostitel a organizátor letošní první soutěže ligy.
Milým zpestřením končícího školního roku jsou
výlety do saského zábavního parku Belantis. Také
letos tam vypravily Severočeské doly několik autobusů plných dětí z obcí
sousedících s DB a DNT.
Sbor dobrovolných hasičů má ve
Štrbicích dlouhou tradici. Od založe‑
ní v roce 1909 je stále mimořádně
aktivní, nejen při likvidování požá‑
rů, ale i v oblasti požárního sportu
a při osvětové práci s mládeží. Na
domácí půdě si jeho členové změ‑
řili síly s družstvy z deseti sborů
dobrovolných hasičů dalších měst
a obcí, když uspořádali první závod
v požárním útoku Krušnohorské ligy
2013. Klání sedmičlenných družstev
Do projektu Pomáháme už tra‑
dičně patří pořádání výletů pro děti
z obcí bezprostředně sousedících
s důlními provozy na Bílinsku a Tu‑
šimicku. Návštěvy zábavního parku
Belantis patří mezi dětmi k nejoblíbe‑
nějším. Nevšední zážitky měly letos
také děti z Ledvic a Světce. Belantis
navšítivily společně 20. června. Na‑
vzdory tomu, že tento den padaly tep‑
lotní rekordy, si 103 malých výletníků
všechny dech beroucí atrakce sto‑
procentně užilo. „Bylo to super. Nejví‑
ce se mi líbila horská dráha. Příští rok,
až trochu dorostu, si troufnu už i na
ty divoké včely,“ vylíčila své dojmy
Družstvo hasičů ze Štrbic popořila v soutěži také starostka Barbora Bažantová.
Droužkovice
už potřinácté pořádaly
nohejbalový turnaj
Nohejbalové družstvo Panteři
Droužkovice na sobotu 25. května
pozvalo na místní víceúčelové hři‑
ště další tři týmy, aby se společně
utkaly už ve 13. ročníku turnaje
Ladislava Maška. Tradiční vzpo‑
mínkovou sportovní akci pořádají
na památku předčasně zesnulého
kamaráda a spoluhráče Ladislava
Maška. V lítých bojích, kdy mimo
sportovních výkonů šlo také o zá‑
bavu, si nejlépe vedlo družstvo
Maškovců. Cenu nejlepšímu týmu
předal droužkovický starosta Milan
Živný, který se v dresu Staré gardy
Slavoje Droužkovice turnaje sám
aktivně zúčastnil.
usilujících o co nejrychlejší zasažení
sklopných terčů vodou z přenosné
stříkačky sledovaly na hřišti ve Štr‑
bicích desítky diváků. V aktuálním
žebříčku v kategorii mužů stojí SDH
Štrbice na pěkném třetím místě. Le‑
tošní 17. ročník Krušnohorské ligy
vyvrcholí 21. září v Duchcově. Štr‑
bičtí hasiči se budou letos snažit
obhájit loňské vítězství v lize. V do‑
savadní historii soutěže SDH Štrbice
bodoval celkem čtyřikrát.
Letošní výlet dětí z Droužkovic do Belantisu si nenechal ujít starosta Milan Živný s vnučkou.
desetiletá Lucie Jelínková z Ledvic.
Plný autobus vypravily Severočeské
doly také z Droužkovic. „Návštěva
Belantisu se u nás stala fenoménem.
Je o ni mimořádný zájem. Děkujeme
SD, že pro nás zajistily největší možný
autobus, do kterého se vešli všichni
natěšení zájemci. Letos jsem dopro‑
vodil vnučku a musím uznat, že pro
děti je to skutečný ráj. My starší pak
také obdivujeme nevšední využití re‑
kultivované výsypky, na které zábavní
park u Lipska stojí,“ uvedl droužkovic‑
ký starosta Milan Živný.
Kuželkářky Spořic jsou v první lize.
Miriam Nocarová zároveň mistryní ČR
Vítězstvím druhé ligy ročníku
2012/13 si darovaly spořické kuželkář‑
ky postup do první ligy. Účast v nejvyšší
české soutěži zajistilo Sokolu Spořice
sehrané družstvo ve složení: Kateři‑
na Ambrová, Barbora Ambrová, Lucie
Tauerová, Jitka Jindrová, Renata Rybá‑
řová a Miriam Nocarová. Kuželkářská
šampionka Nocarová bodovala také
v kategorii seniorů. Vůbec poprvé v his‑
torii oddílu obsadila první místo a díky
vyrovnaným výkonům se po zásluze
stala mistryní ČR v kategorii seniorek.
Kuželkářský oddíl Sokola Spořice má
dlouholetou tradici. V současné době
se tomuto sportu aktivně věnuje třicet
členů. Ve Spořicích mají jen standardní
kuželkářskou dvoudráhu, proto dojíždí
trénovat do čtyřdráhových kuželen. Bě‑
hem minulého ročníku trénovali dvakrát
týdně v Podbořanech. Příští sezonu
budou využívat moderní kuželnu na Ka‑
mencovém jezeře v Chomutově. Aktivní
jsou ve Spořicích také kuželkáři muži,
kteří obsadili bronzovou příčku ve třetí
lize. Další pak sbírají cenné body v kraj‑
ských a okresních přeborech. Kužel‑
káři Sokola Spořice nezapomínají na
systematickou výchovu vlastního do‑
rostu. Do oddílu pravidelně docházejí
děti, které si od 16 let mohou zahrát
s dospělými. Tak jako u všech sportů,
i v případě kuželek, se to dnešní době
neobejde bez sponzorů. Mezi podpo‑
rovatele spořických sokolů patří také
Severočeské doly.
Miriam Nocarová (uprostřed), kuželkářka Sokola Spořice,
je současnou mistryní ČR v seniorské kategorii.
Droužkovické vodní hrátky 2013
bavily soutěžící i diváky
V sobotu 15. června se na
droužkovickém koupališti usku‑
tečnil už 8. ročník vodních hrátek
– soutěží v netradičních vodních
disciplínách. Tentokrát změřilo své
síly, důvtip a obratnost na vodní
hladině šest družstev z obcí mik‑
roregionu Podkrušnohor. Kromě
domácích z Droužkovic se zapoji‑
ly týmy z Málkova, Místa a Spořic.
V šesti soutěžních disciplínách,
jako byla například plavba v ne‑
ckách, nebo sprint na vodním
šlapadle, byli jistě také díky mo‑
hutné podpoře domácích diváků
nejúspěšnější borci z Droužkovic.
V recesistické soutěži jde ale pře‑
devším o zábavu a na droužkovic‑
kém koupališti se také letos všichni
bavili opravdu skvěle.
BELANTIS 2013
S velkou radostí jezdí děti ze sousedních obcí také letos se Severočeskými doly do největšího
saského zábavního parku Belantis. Rozsáhlý areál vznikl na bývalé výsypce hnědouhelného
lomu u Lipska a každý rok otvírá nové atrakce. Děti spočítaly, že jen do letošních
prázdnin jich bylo v Belantisu celkem 1500! A to v září k dětem z Droužkovic, Braňan,
Ledvic, Světce a Mariánských Radčic přibydou ještě kamarádi z Března a Spořic.