Tisková zpráva ke stažení

Tisková informace:
„Z deníku hraběnky M.“
Příběh japonské dívky Micuko Aojamy (1874-1941), která se po sňatku s rakouským
diplomatem Jindřichem Coudenhove-Kalergim stala hraběnkou na českém panství, je přímo
učebnicovým příkladem vyvracejícím naše zkreslené představy o geografické a kulturní
vzdálenosti mezi Evropou a Japonskem.
Narodila se v době, kdy se Japonsko po staletích izolace otevřelo světu a ve snaze vyrovnat
se technicky vyspělejším západním zemím ochotně přejímalo vše nové a neznámé. Setkání
mladé Micuko s rakouským diplomatem, jejich vzájemný vztah a následný sňatek byl jen
předehrou k její další životní etapě, kterou na konci 19. a počátekm 20.století prožívala
v malebném koutě jihozápadních Čech na poběžovickém panství rodiny Coudenhove-Kalergi.
Po předčasném úmrtní hraběte Jindřicha přesídlila do Rakouska, a v Mödlingu u Vídně pak
prožila poslední léta svého života.
Na základě osobních vzpomínek, které Micuko diktovala dceři Olze, zpracovala japonská
autorka Jasuko Omači životní osudy této pozoruhodné ženy do divadelní podoby.
Dramatický příběh plný životních zvratů líčí lásku k milovanému manželovi, žal z jeho
předčasné ztráty, komplikovaný vztah k dětem, rozporuplný vztah k evropské společnosti po
1. světové válce a věčnou touhu po rodné zemi, do níž se Micuko, na rozdíl od řady svých
krajanek, již nikdy nevrátila. Příběh sám je však možno chápat také jako rámec k hlubším
úvahám o hledání vlastní identity člověka v cizím prostředí, o snaze přijmout jinou kulturu při
zachování svých vlastních kulturních tradic, o toleranci a pokoře. V tomto smyslu jde o téma
stále živé a pro současnou multikulturní evropskou společnost nadmíru aktuální.
Doc. Ing. Jan Sýkora, Ph.D.,
vedoucí Japonských studií Ústavu Dálného východu
FF UK v Praze
1.května 2004 se Evropská Unie, připojením 10 nových členů, rozšířila na 25 států.
Zajímavostí na této informaci je, že to byl právě hrabě Richard Coudenhove-Kalergi,
druhorozený syn Japonky Micuko Aojamy, který inicioval a podporoval koncept sjednocené
Evropy. M. Aojama byla jednou z prvních japonských žen, které se již ke konci éry Meidži
(1868 – 1912) provdaly za cizince. Sňatkem s rakouským hrabětem Jindřichem CoudenhoveKalergim se ona sama stala hraběnkou.
Moje divadelní hra zobrazuje její životní příběh. Od své premiéry v roce 1993 byla uvedena
v různých částech Japonska. Úspěch zaznamenala také ve švýcarském Gstaadu, místě
posledního odpočinku hraběte Richarda, a v dalších evropských městech jako je Vídeň, Paříž,
Štrasburk atd.
Příběh se odehrává ke konci éry Meidži, tedy v době, kdy se Japonsko vymaňovalo
z dlouhotrvající izolace od zbytku světa. Lidé měli jen zřídka příležitost potkat cizince, o
možnosti cestovat do jiných zemí ani nemluvě. V období tzv. reforem Meidži začalo Japonsko
směřovat také ke kulturní internacionalizaci. Tehdy se podařilo několika japonským ženám
provdat za cizince a usadit se v zemích jejich původu. Jako vůbec první Japonka opustila svou
rodnou zemi Tama Ragusa, manželka sicilského sochaře Vincenza Ragusa, následovala Juki
Morgan, která se provdala za amerického bankéře George Morgana a Hanako Bälz, provdaná
za dr.Erwina Bälze, německého internistu a antropologa, který byl rovněž osobním lékařem
japonské císařské rodiny. Ty všechny překonaly vzdálenost oceánu, aby začaly žít v zemích
svých partnerů. Jediná z nich se však po sňatku do Japonska již nikdy nevrátila – Micuko
Aojama.
Provdat se za cizince v období Meidži, žít s cizí zemi, kde počasí, společenské klima a
zvyky, stejně tak jako řeč jsou naprosto odlišné a umírat v touze po rodné zemi – jak mohla
Micu učinit tak odvážné životní rozhodnutí? Kolik úsilí a kolik slz k tomu bylo zapotřebí, to
přesahuje naši představivost a chápání. Skrytá vnitřní síla M. Aojamy, ženy, která prožívala
radosti i strasti manželky, matky a Japonky ve vzdálené zemi, její pozice hraběnky v evropské
společnosti a duše japonské ženy éry Meidži, to vše mě na postavě Micuko nesmírně zajímalo
a přimělo k napsání této hry.
Jasuko Omači, autorka hry
V české premiéře hraje Zora Jandová v úpravě a režii Olgy Struskové, produkuje MUZIKA
Judaika z.s.
„Věříme li v silnou lásku na první pohled, není důvod nevěřit v takovou lásku mezi Micuko a
jejím Heinrichem. Já se také podobně osudově zamilovala… Další mou velkou láskou se stala
– i díky mé osudové režisérce Olze Struskové – Asie a její filozofie. Při své první
návštěvě Japonska jsem měla intenzivní pocit déja vu. Divákům představuji nejenom zvláštní
životní příběh, ale i střet kultur a epoch. Snažím se našlapovat po nádherném pomyslném
květinovém koberci ve stopách paní Aojamy velmi jemně a s pokorou, abych jej neponičila…“
Zora Jandová
„Po Fridě Khalo a Edith Piaf jsem roli M. Aojamy, další neobyčejné ženy s mimořádně
zajímavým osudem, nabídla do třetice opět Zorce. To proto, že je nesmírně houževnatá a
inteligentní herečka a pohodový, téměř bezproblémový člověk. Během let, co spolu tvoříme,
jsem se naučily komunikovat bez zbytečných slov, jen náznakem, pohledem, a přitom obě
víme, co po sobě navzájem chceme. Prostě ideální „divadelní manželství“.
Olga Strusková
„Vzhledem k tomu, že si v letošním roce připomínáme trojnásobné jubileum, tj. 140 let od
narození Micuko Aojamy Coudenhove-Kalergi a 120 let od narození jejího syna Richarda
Coudenhove-Kalergi, zakladatele PANEVROPY (16.11. 1894) a současně si připomínáme
10.výročí vstupu ČR do EU, nabízí toto monodrama jedinečnou příležitost, jak v jednom
divadelním příběhu všechna tato výročí shrnout a jak si je neformálně a přitom umělecky
připomenout. Uvedením této hry chceme také přispět k letošnímu Roku výměny Japonska se
zeměmi Visegrádské čtyřky.“
Blanka Vogelová – MUZIKA JUDAIKA, z.s.
Kontakt: MUZIKA JUDAIKA ,mobil + 420 739 020 260, [email protected]