Památková obnova glorietu zámku v Ploskovicích

Transkript

Památková obnova glorietu zámku v Ploskovicích
Památková obnova glorietu zámku v Ploskovicích
Václav GIRSA, Miloslav HANZL
Obr. 1. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Gloriet v Horní zahradû je‰tû v podobû asi z poãátku 20. století, pfied adaptací, která
koncem 30. let 20. století podstatnû zmûnila jeho vzhled. (Nedatované foto, archiv správy zámku Ploskovice)
Obr. 2. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Snímek opraveného
glorietu z období pfied rokem 1945. (Fotoarchiv NPÚ)
Obr. 3. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Celkov˘ pohled na
Horní zahradu s glorietem. (Fotoarchiv NPÚ, Vladimír Fyman,
1955)
2
1
Pozoruhodn˘m svûdkem hospodáfiského a kulturního rozmachu v dobû barokní na území
severních âech i dokladem v˘znamné stavební a umûlecké aktivity na na‰em území v první
polovinû 18. století je mimo jiné bezesporu ploskovick˘ zámeck˘ areál, rozloÏen˘ pfied úpatím
jiÏních svahÛ âeského stfiedohofií nedaleko Litomûfiic. Jeho v˘stavba, zahrnující ‰ir‰í urbanistick˘ koncept a krajináfiské úpravy, je spjata s úctyhodnou aktivitou vévodkynû toskánské Anny Marie Franti‰ky z rodu sasko-lauenberského, která v letech 1700–1741 v Ploskovicích vybudovala své reprezentativní letní sídlo.
Ve velkorysém kompoziãním rozvrÏení byla na hranû terénního zlomu a stranou od star‰ího objektu zaloÏena letní rezidence, osovû komponovaná patrová stavba se symetrick˘mi
kfiídly pfiízemních arkádov˘ch galerií po stranách. Situováním zámecké budovy na zv˘‰enou
podnoÏ s akcentem vnûj‰ích schodi‰È, pfiedsazen˘ch pfied kfiídla arkádov˘ch galerií, které vyrovnávaly v˘‰kov˘ rozdíl mezi horní a dolní ãástí zámecké zahrady, bylo pfii pohledech na zámek z Dolní zahrady docíleno monumentálního úãinku.
Kompozice zahrady plnû vyuÏívala barokní v˘tvarné principy s uplatnûním symetricky rozvrÏen˘ch, v˘‰kovû odstupÀovan˘ch ploch, doplnûn˘ch cestní sítí i komponovanou vegetací
a akcentovan˘ch v prÛseãíku os schodi‰ti, vodními motivy, sochafiskou v˘zdobou a drobnou
architekturou. Na promy‰len˘ vodní systém s centrální pátefií podzemní ‰toly, protínající pÛdorys zahrady, byly napojeny bazény s fontánami i ka‰ny v zámecké grottû. Hlavní osa zahrady, na níÏ byla na jihu Dolní zahrady vyzdviÏena stavba pavilonu, procházela dále do krajiny a lemována stromofiadím byla na obzoru pohledovû ukonãena ‰tíhlou siluetou souso‰í Na
jezách. Na opaãné stranû (a proti hlavnímu prÛãelí zámecké budovy) tvofiil pohledov˘ závûr
Horní zahrady objekt dal‰ího vyhlídkového pavilonu, pfiimknutého v nejvy‰‰ím místû území
k severní ohradní zdi. Centrální polohu tohoto glorietu zdÛrazÀovaly objekty skleníkÛ, syme-
104
3
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h
tricky uspofiádané po jeho stranách. Kolmá pfiíãná osa hlavního nástupu do zámku, orientovaná od západu pfies rozlehl˘ hospodáfisk˘ dvÛr, byla na v˘chodû zdÛraznûna monumentální
alejí a smûfiovala na vzdálen˘ pohledov˘ bod, kter˘ tvofiil pavilon Na âern˘ch, vybudovan˘ na
vyv˘‰eném místû nad obcí B˘ãkovice.
Smrtí vévodkynû toskánské v roce 1741 byl stavební rozmach v˘znamné barokní epochy
utlumen. Stavební práce, soustfiedûné pfiedev‰ím na úpravu popluÏního dvora, probíhaly po
roce 1748, dal‰í úpravy zámku lze zaznamenat ve druhé polovinû 18. století. Poslední zásadní a velkorysou stavební promûnou pro‰el zámeck˘ komplex v polovinû 19. století, kdy
byly Ploskovice stejnû jako Zákupy nákladnû upravovány pro letní pobyt rakouského císafie
Ferdinanda I. (Dobrotivého) po jeho abdikaci. Podle plánÛ architekta Jana Bûlského byla nav˘‰ena hmota zámecké budovy o druhé patro a provedena nová v˘zdoba zámeck˘ch interiérÛ s úãastí Josefa Navrátila a Václava Levého. Zv˘‰ením hmoty zámku, ale také úpravou starého zámku na západní stranû a identicky pojaté novostavby v˘chodního pavilonu,
symetricky napojené na arkádovou galerii, do‰lo k posílení monumentality hmotového seskupení. Rozsáhlé úpravy areálu rovnûÏ zahrnovaly dobovou transformaci roz‰ífiené zámecké zahrady na krajináfisk˘ park.
Po znárodnûní v roce 1918 byla dispozice v horním patfie zámku ãásteãnû adaptována pro
ministerstvo zahraniãí a pfied nástupem do prezidentské funkce zde pob˘val Edward Bene‰.
Znaãnû necitlivé úpravy probíhaly v areálu v dobû protektorátu, respektive jiÏ od roku 1938,
kdy byla v zámeck˘ch objektech umístûna nacistická instituce – nûmecká politická ‰kola Nationalpolitische Erziehungsanstalt (NAPOLA). V tomto období byly provedeny adaptace v suterénu zámku a zejména brutální úpravy boãních pavilonÛ se vztyãením disproporãních strm˘ch
stfiech za úãelem získání ubytovacích prostorÛ v podkroví. Vzhled do té doby dÛstojnû vyhlíÏejícího glorietu v Horní zahradû byl úpravami pfiemûnûn do karikaturní podoby pitoreskní „brány“ s vrátnicí. Pfies tyto i pozdûj‰í neodborné úpravy a nedostateãnou údrÏbu ploskovického
areálu v prÛbûhu druhé poloviny 20. století (vãetnû prÛbûÏné utilitární adaptace v˘chodního
pavilonu, kter˘ je vyuÏíván pro provoz základní a matefiské ‰koly) zÛstal zámeck˘ komplex, byÈ
z velké ãásti nedÛstojnû zchátral˘, dodnes zachován v podobû z druhé poloviny 19. století.1
Pfiemûna barokní zahrady na krajináfisk˘ park, zapoãatá po roce 1816 a zavr‰ená v polovinû 19. století pfii neoslohové úpravû zámeck˘ch objektÛ, ãásteãnû respektovala a v novém
rozvrÏení vyuÏila jak základní kompoziãní osnovu, tak reliéf terénní konfigurace velkorysé barokní kompozice. ZároveÀ také uchovala fiadu barokních motivÛ, byÈ nezfiídka v korigované ãi
ochuzené podobû. V prostoru Dolní zahrady jsou bezpochyby pozÛstatky pÛvodní úpravy rampa zbudovaná na pÛdorysu eliptick˘ch v˘seãí a situovaná na terase pfied vstupem do zámecké grotty, barokní bazén s ka‰nou, zaloÏení pfiíãné opûrné zdi v polovinû prostoru Dolní zahrady i rybník v jeho jiÏní ãásti. PÛvodní je také pfieváÏná ãást konstrukce ohradní zdi, vybudované
z opukového zdiva. Zbytkem v˘bavy barokní zahrady je i fiada pozoruhodn˘ch solitérních sochafisk˘ch dûl a torz v˘zdoby, byÈ druhotnû osazen˘ch na nepÛvodních místech. V Horní zahradû patfií mezi prvky barokního konceptu ováln˘ bazén s ka‰nou, terasová zeì segmentového pÛdorysu, která plochu pfied bazénem oddûluje od vy‰‰í úrovnû, a torza skleníkÛ.
Barokního pÛvodu je pak pfiedev‰ím dominantní stavba zahradního pavilonu – glorietu, jeÏ
tvofií pohledové zavr‰ení hlavní kompoziãní osy celého prostoru na jeho severní hranici. Gloriet
je nejen mimofiádnû hodnotnou a zajímavou architekturou, ale hlavnû nejzachovalej‰í, respektive jedinou solitérní zahradní stavbou z doby Anny Marie Franti‰ky, vévodkynû toskánské.
Subtilní pfiízemní stavba umístûná v ose zámeckého prÛãelí, zaloÏená na obdélném pÛdorysu s otevfienou dispozicí smûrem do zahrady, byla pfiedstavena pfied severní úsek ohradní
zdi; respektive ohradní zeì po obou stranách na zadní stûnu glorietu plynule navazuje. Tfiíosé hlavní prÛãelí je symetrické, s ‰ir‰ím stfiedním polem. Kladí s bohatû profilovanou prÛbûÏnou kamennou fiímsou je osazeno na pilífiích s jónsk˘mi hlavicemi. Ve stfiedním poli se
fiímsa zalamuje a pfiechází do mohutné, vyklonûné archivolty, vynesené po stranách sdruÏen˘mi sloupy kruhového prÛfiezu, pfiedsazen˘mi pfied sdruÏené pilífie hlavního pole.
Dominantu glorietu tvofií pozoruhodné zastfie‰ení, pÛsobivé tvarov˘m fie‰ením, konstrukcí,
mûfiítkem i v˘zdobou. Nad mohutnou fiímsou vyrÛstá trojice zdûn˘ch helmic zvonovitého tvaru. Nejv˘raznûj‰ím prvkem stfiechy je masivní stfiední helmice, vyzdviÏená nad oválnou kupolí
hlavního pole pavilonu a rozãlenûná zvlnûnou fiímsou se „zavû‰en˘m“ ãabrakov˘m dekorem.
Po stranách vrcholu je doplnûna kamenn˘mi plastikami sedících Ïensk˘ch postav a v nejvy‰-
4
5
Obr. 4. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Hlavní pohled na
gloriet od jihu v dobû pfied zahájením obnovy. (Foto Václav Girsa,
2003)
Obr. 5. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Schematická situace
zámeckého areálu. (GIRSA AT, s. r. o., 2006) A – Horní zahrada;
B - Dolní zahrada; C – park; D – hospodáfisk˘ dvÛr; 1 – zámek; 2
– v˘chodní pavilon (‰kola); 3 – torzo skleníku; 4 – gloriet v Horní
zahradû; 5 – ováln˘ bazén; 9 – eliptická ka‰na, 11 – bazén s ka‰nou; 13 – rybník
■ Poznámky
1 Petr MACEK, Pavel ZAHRADNÍK: Ploskovice, stavebnû historick˘
v˘voj zámeckého areálu (SÚRPMO, 1990). Nepublikovan˘ strojopis, kter˘ poskytuje dosud nejobsáhlej‰í shrnutí dostupn˘ch pramenÛ a podrobnou anal˘zu historického v˘voje areálu.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h
105
6
7
‰ím místû byla pÛvodnû akcentována ‰tíhlou pyramidou, pfievy‰ující objekt témûfi o celou v˘‰ku vlastního glorietu. Postranní prostory pavilonu jsou symetricky zastfie‰eny niωími helmicemi, tvarovan˘mi na pÛdorysech obdélníkÛ se sdruÏen˘mi, bohatû dekorovan˘mi kamenn˘mi vázami s florálními motivy. Tím je dotváfieno pozoruhodné prostorové fie‰ení obou boãních
interiérÛ, osvûtlen˘ch ze ãtyfi stran ováln˘mi prÛzory.
Gloriet byl vybudován v letech 1730–1731 a jeho v˘stavba s fiadou v˘znamn˘ch podrobností je doloÏena záznamy v písemn˘ch pramenech, které byly dÛleÏit˘m vodítkem pro poznání
pÛvodní stavební struktury v prÛbûhu jeho aktuální opravy, pfiiãemÏ vûrohodnost záznamÛ byla potvrzena ãetn˘mi nálezy na místû.2 V úvahách o autorství barokní koncepce zámku jako
celku, a tedy i glorietu, se badatelé jednoznaãnû neshodnou, av‰ak podle posledních studií
Petra Macka se lze pfiiklonit nejspí‰e k toskánskému staviteli Václavu ·paãkovi, kter˘ pÛsobil
ve sluÏbách vévodkynû Anny Marie Franti‰ky v Ploskovicích od roku 1718.3 Zcela bezpeãnû
lze ale konstatovat, Ïe s v˘jimkou dílãích úprav, se jedná o architekturu, jejíÏ hmotná podstata se v nezmûnûné podobû dochovala aÏ do 30. let 20. století a v souãasnosti byla rehabilitována. Je evidentní, Ïe úpravy provádûné v polovinû 19. století barokní stavbu v˘raznûji nepostihly. Promûna vzhledu v dÛsledku jiÏ zmiÀované necitlivé adaptace z doby okupace
nemûla charakter zásadnû devastující, ale víceménû pouze pÛvodnost zastírající.
V tomto období do‰lo pfiedev‰ím k vybourání stfiedu zadní stûny glorietu a zaklenutí ‰irokého otvoru vzniklé brány. To byl prakticky jedin˘ vût‰í destruktivní zásah do struktury objektu. K umoÏnûní pfiímého nástupu z vefiejné komunikace byly v˘‰kové rozdíly terénu vyrovnány masivními násypy uvnitfi pavilonu s vloÏením vyrovnávacího betonového schodi‰tû do
stfiedu hlavního prostoru. Oba boãní, do té doby volné prostory byly ze tfií stran zazdûny. Osazením dvefií do stûn „prÛjezdu“ byly zpfiístupnûny dvû vzniklé místnosti (vrátnice), opatfiené sníÏen˘m rabicov˘m zastropením a osvûtlené z ãela obdéln˘mi okny, vsazen˘mi do zazdívek. VloÏení rabicov˘ch stropÛ znemoÏnilo pohled do interiérÛ boãních helmic, jejichÏ oválné prÛzory
byly téÏ zazdûny. V rámci adaptace byl opraven a cementem pfietaÏen povrch helmic. Do té doby ploché zadní prÛãelí bylo rozãlenûno nízk˘mi sdruÏen˘mi pilastry, vybíhajícími z pfiedsazeného soklu, pfiiãemÏ archivolta vzniklé brány byla ze zadní strany lemována úzk˘m omítkov˘m páskem. Tehdy pravdûpodobnû také do‰lo k osazení nízké stfie‰ní nástavby s plechovou plastikou
orlice v podobû zaznamenané je‰tû na fotografiích z konce 2. svûtové války. Tato adaptace zcela eliminovala v˘tvarn˘ úãin solitérní stavby. Do‰lo k nepfiíznivé zmûnû proporãních vztahÛ
a mûfiítka, pfiiãemÏ pÛsobivá architektura byla zbavena své dÛstojnosti. V této podobû, pouze
bez vrcholového motivu a silnû zchátral˘, se dochoval gloriet aÏ do souãasné doby.
V roce 2003 byla zahájena pfiíprava jeho obnovy, nûkolikaleté nároãné a odbornû velmi zajímavé památkové rehabilitace, jeÏ pfiinesla celou fiadu pozoruhodn˘ch poznatkÛ a byla dokonãena v roce 2006.4
Vzhledem k hodnotû barokní stavby nebylo pochyb, Ïe je velmi Ïádoucí odstranit prvky utilitární pfiestavby. Vybouráním dodateãn˘ch zazdívek boãních lodí do‰lo k celkovému uvolnûní architektury.
106
8
Obr. 6. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Pohled na zchátralé
zdûné helmice stfiechy glorietu a její sochafiskou v˘zdobu pfied zahájením obnovy. (Foto Václav Girsa, 2003)
Obr. 7. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Stav hlavic
sdruÏen˘ch sloupÛ, uvolnûn˘ch vybouráním dodateãn˘ch zazdívek.
(Foto Václav Girsa, 2003)
Obr. 8. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Detail restaurované ‰tukové modelace hlavice sloupu. (Foto Václav Girsa, 2005)
■ Poznámky
2 Viz pozn. 1.
3 Petr MACEK, Pavel ZAHRADNÍK: Barokní architekt a stavitel Václav ·paãek, in: PrÛzkumy památek, 2003, ã. 2, s. 103–162.
4 Projekt restaurování glorietu zámku v Ploskovicích zpracoval
GIRSA AT, s. r. o. – ateliér obnovy a konzervace historick˘ch staveb
v roce 2003 (autofii Václav Girsa a Miloslav Hanzl) pro Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v Ústí nad Labem. Materiálov˘ prÛzkum zpracovala Ing. Dagmar Michoinová (technologická
laboratofi ústfiedního pracovi‰tû NPÚ). Akce byla zahájena v roce
2003. Dokonãení bylo kvÛli nestabilní situaci v památkové péãi
v období nekompetentních zásahÛ do ãinnosti a organizace Národního památkového ústavu o rok zdrÏeno, tak jako v fiadû podobn˘ch pfiípadÛ.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h
9
Sondou v zásypu byla potvrzena niveleta pÛvodní podlahy pavilonu i existence ãásti originální kamenné dlaÏby. OdtûÏením zásypu a vybouráním betonového schodi‰tû byla podle
pfiedpokladu v plném rozsahu odhalena pÛvodní podlaha, zasypané vnitfiní ãásti soklu a patek sloupÛ i pfiedsazen˘ kamenn˘ stupeÀ segmentového tvaru, pfiepisující v ose architektury pÛdorys vyklonûné archivolty. Kamenná dlaÏba z opracovan˘ch pískovcov˘ch ploten byla
restaurována a chybûjící kusy doplnûny.5 VytûÏen˘ zásyp evidentnû obsahoval stavební suÈ
a ciheln˘ materiál, kter˘ byl vybourán ze zadní stûny glorietu pfii zfiízení prÛchodu k vefiejné
komunikaci.6 Staré cihly se po protfiídûní znovu pouÏily pro zazdûní otvoru.
V rámci opravy byla ovûfiena stabilita konstrukcí, zkontrolován stav zabudovan˘ch kovan˘ch táhel a kle‰tin, které zaji‰Èovaly v podélném i pfiíãném smûru stabilitu objektu, a provedena jejich konzervace.7
Sondami do prostorÛ nad sníÏen˘mi podhledy postranních sekcí do‰lo k odhalení pozoruhodného fie‰ení vnitfikÛ zdûn˘ch helmic, zachovan˘ch v originální podobû, se silnû po‰kozenou ‰tukovou v˘zdobou. Sejmutí rabicov˘ch podhledÛ a vybourání zazdívek ováln˘ch oken
umoÏnilo úplné otevfiení prÛhledÛ do pÛsobiv˘ch interiérÛ boãních helmic, prosvûtlen˘ch pod
vrcholem ze ãtyfi stran ováln˘mi prÛzory. Zpfiístupnûno bylo také zajímavé fie‰ení horních ãástí obou helmic, zaklopen˘ch opracovan˘mi kamenn˘mi monolity. Mohutné pískovcové plotny
jsou odváÏnû podpírány subtilními zdûn˘mi pilífiky v nároÏí ováln˘ch prÛzorÛ. Z vnûj‰í strany
plotna v plynulé kfiivce domodelovává tvar helmice, a kamenn˘ povrch je tedy pfiímo lícem
stfiechy (s osazen˘mi sdruÏen˘mi kamenn˘mi vázami na vrcholu). Také uvnitfi helmice se kamenná deska plnû pohledovû uplatÀuje. Její spodní ãást, prolomená hlubok˘m zrcadlem,
tvofií strop vnitfiního prostoru. Úprava této interiérové partie je pozoruhodná jak prostorov˘m
fie‰ením, tak ‰tukovou v˘zdobou (opakovan˘ motiv maskaronu, zavû‰eného pod oválné
okenní prÛzory, z nûhoÏ se odvíjí plo‰ná ornamentika na ‰ikm˘ch, k vrcholu se zuÏujících
stûnách). KvÛli silnému po‰kození horních partií helmic ãást ‰tukové v˘zdoby interiérÛ zanikla.8 Nûkteré úseky subtilní a naru‰ené cihelné konstrukce musely b˘t v nároÏích opatrnû
pfiezdûny. Z dÛvodÛ zamezení vniku sráÏkové vody do interiérÛ byly do ováln˘ch prÛzorÛ vloÏeny v˘plnû se zasklením do olova.9
S v˘jimkou povrchu dvojice sdruÏen˘ch sloupÛ ve stfiedu hlavního prÛãelí, patek pilífiÛ
a kamenného soklu byly ve‰keré souãásti stavby (stûny, klenby, pilífie) omítány. PrÛzkumem
byl potvrzen v˘skyt barokních omítek, povrchÛ z 19. století i míst se silnû cementem nastaven˘mi omítkami novodob˘mi. Jednovrstvé, dfievem utahované barokní omítky se dochovaly
pfiedev‰ím na zdivu zadní stûny s konchami, na pilífiích, vnitfiních stûnách boãních helmic,
v horní ãásti kupole a v tenké vrstvû i na kamenném kladí a mohutn˘ch pfiíãn˘ch prÛvlacích,
vyná‰ejících kupoli i hmotné zastfie‰ení boãních sekcí. Místy byly zachovány vãetnû celého
prÛfiezu historického souvrství vápenn˘ch nátûrÛ a zbytkÛ polychromie v podkladu. Barokního pÛvodu byla i ‰tuková úprava hlavic sloupÛ a profilace fiíms. Modelace jónsk˘ch hlavic,
v nûkter˘ch pfiípadech silnû po‰kozen˘ch, byla pfiekryta mnoÏstvím vápenn˘ch nátûrÛ, v podkladu je‰tû se zbytky pÛvodní barevnosti, pfiiãemÏ pod nejmlad‰ími nátûry byl zfieteln˘ ze-
10
Obr. 9. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Odstranûním
betonové plenty na vrcholu stfiední helmice byl zpfiístupnûn profilovan˘ sokl, sestaven˘ z opracovan˘ch pískovcov˘ch blokÛ, pÛdorysnû
fie‰en˘ ve tvaru úzkého oválu s ostr˘mi ‰picemi, kter˘ byl jedin˘m
dokladem barokní úpravy pyramidy in situ. (Foto Miloslav Hanzl,
2004)
Obr. 10. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. V prÛbûhu
restaurátorsk˘ch prací byla nezbytná trvalá ochrana objektu proti
zatékání a pÛsobení sluneãního úpalu. (Foto Václav Girsa, 2004)
■ Poznámky
5 Pfii úpravách po roce 1938 byla ãást pÛvodní dlaÏby rozebrána
a odstrojené kamenné desky druhotnû pouÏity na obloÏení soklu
fasády v místû zazdívek boãních sekcí pavilonu. V rámci obnovy
glorietu byly po vybourání zazdívek kamenné desky znovu vráceny
na pÛvodní místo.
6 Vyhodnocení násypu z hlediska archeologie provedl pfied jeho odtûÏením PhDr. Franti‰ek Gabriel, Ph.D., z NPÚ – ÚOP v Ústí nad Labem.
7 Statiku objektu posuzoval v rámci projektu a autorského dozoru
Ing. Milo‰ Svoboda. KvÛli posílení stabilizace bylo provedeno v podélném smûru ztuÏení hlavního travé kovan˘m táhlem. Ve spolupráci s autorem statického fie‰ení byly téÏ koncipovány podmínky
pro rekonstrukci vrcholového pylonu vãetnû ovûfiení jeho dynamick˘ch úãinkÛ na stavbu.
8 Pfied sejmutím rabicov˘ch podhledÛ byly z horní plochy stropÛ
nejdfiíve posbírány zlomky ‰tukové v˘zdoby opadané z vnitfiních
stûn zdûn˘ch helmic.
9 Pfii prÛzkumu ováln˘ch prÛzorÛ boãních helmic spojeném s odstraÀováním dodateãn˘ch zazdívek nebyly nalezeny stopy osazení
okenních rámÛ ani jednoznaãnû potvrzena existence v˘plní.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h
107
11
12
jména sjednocující monochromní nátûr v okrovém odstínu z poloviny 19. století. Restaurátorsk˘m prÛzkumem byly také zji‰tûny skromné pozÛstatky nástûnn˘ch maleb a vût‰í úsek
s torzem dekorativní v˘malby ve vrchní ãásti kupole.10
Záchranné zaji‰tûní ohroÏen˘ch historick˘ch omítek bylo provedeno v pfiedstihu. Plochy silnû nastaven˘ch nebo cementov˘ch omítek, které se vyskytovaly zejména u paty objektu
(nad úrovní dodateãnû zv˘‰ené podlahy), byly odstranûny. Silnû provlhlé byly omítky i zdivo
zadní stûny glorietu, která bezprostfiednû navazuje na komunikaci za objektem a kde bylo
zdivo po zv˘‰ení podlahy pÛl století skryto pod terénem. Rekonstrukce omítek byly provedeny na základû v˘sledkÛ materiálové anal˘zy a s odpovídající povrchovou úpravou. Doplnûní
po‰kozen˘ch ãástí profilu horní hlavní fiímsy bylo nezbytné u archivolty a ve styku s okrajem
stfiechy. V rámci restaurování ‰tukové v˘zdoby byly domodelovány po‰kozené hlavice sloupÛ.
Nároãn˘m úkolem byla záchrana silnû po‰kozené a zãásti opadané ‰tukové v˘zdoby interiérÛ i fie‰ení doplÀkÛ.
V˘znamné téma pfiedstavovala oprava omítan˘ch zdûn˘ch helmic, jejichÏ stav byl tristní.
Na na‰em území se jedná o ojedinûlou úpravu stfie‰ní krytiny barokní stavby, která se na
historick˘ch objektech vyskytuje nejãastûji v oblastech jiÏní Evropy, kde v‰ak panují diametrálnû odli‰né klimatické podmínky. Nároãnost úkolu se stala v˘zvou k zúroãení dosavadních
zku‰eností aktérÛ s historick˘mi technologiemi. V˘hodou byla moÏnost provést technologické zkou‰ky, jeÏ byly realizovány v exteriéru i interiéru, s ãasov˘m pfiedstihem, a posoudit tak
pÛsobení povûtrnostních vlivÛ pfies zimní období. Omítan˘ plá‰È, trvale zatûÏovan˘ úãinky povûtrnosti, byl v minulosti mnohokrát opravován a vykazoval znaãné naru‰ení. Povrch helmic
tvofiilo nûkolik vrstev sekundárních úprav vãetnû témûfi celoplo‰ného pfiekryvu cementovou
maltou, jeÏ místy dosahovala síly aÏ 7 cm. âetné provizorní vysprávky se vyskytovaly zejména na okraji stfiechy i v dal‰ích exponovan˘ch místech, stejnû jako vrstvy ãerven˘ch emailov˘ch nátûrÛ, které se postupem ãasu odloupávaly od podkladu. Silnû naru‰ené byly omítky
v horních partiích plá‰tû boãních helmic, kde do‰lo k destrukci profilovan˘ch fiíms v úrovni
ováln˘ch prÛzorÛ a místy i k odhalení cihelného zdiva.
SondáÏí byl zji‰tûn rozsah pÛvodní úpravy a ovûfiena nutnost sejmutí v‰ech materiálovû
nekompatibilních a nedostateãnû propojen˘ch vrstev plá‰tû, kter˘ byl postupn˘mi opravami
zesilován, a tím také znaãnû tvarovû deformován. To bylo nejvíce patrné zejména v úzk˘ch
úÏlabích mezi centrální helmicí a boãními stfiechami a na severní stranû. Po postupném sejmutí nesoudrÏného materiálu a cementov˘ch omítek byly odhaleny fragmenty primární, barokní vrstvy tvofiené kletovanou omítkou, probarvenou v terakotovém odstínu. Po vysazení
míst s rozpadl˘m ciheln˘m materiálem byla provedena rekonstrukce omítek v plném rozsa-
108
Obr. 11. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Do ováln˘ch
prÛzorÛ boãních helmic byly z ochrann˘ch dÛvodÛ osazeny v˘plnû se
zasklením do olova. (Foto Václav Girsa, 2005)
Obr. 12. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Detail boãní
helmice po obnovû omítaného plá‰tû. Choulostivá partie pfiedsazeného profilu, lemujícího spodní ãást oválného okna, byla opatfiena olovûn˘m oplechováním. (Foto Václav Girsa, 2005)
■ Poznámky
10 V˘znamnou souãástí prezentace glorietu byla pÛvodnû malífiská
v˘zdoba jeho interiéru. Na rozdíl od pohledovû ménû exponovan˘ch
boãních stûn s konchami byla bezpochyby právû neãlenûná centrální plocha zadní stûny ideálním místem pro ústfiední v˘tvarn˘ motiv nástûnné v˘zdoby, kter˘ se uplatÀoval v ãelních pohledech z vût‰ího odstupu. Vzhledem k situování dodateãného prÛrazu a jeho
rozmûrÛm zde v˘zdoba úplnû zanikla. Chatrné pozÛstatky barokní
nástûnné malby se dochovaly rozpt˘lené po stranách zadní stûny
glorietu a v boãních helmicích. Nejvût‰ím nálezem pÛvodní v˘malby
byl florální motiv rozvinut˘ v horní ãásti stropu kupole, kter˘ byl zafixován a po jemné retu‰i jako jedin˘ pozÛstatek barokní v˘zdoby
náznakovû prezentován.
11 Po odstranûní sekundárních vrstev, kdy byly odhaleny a zakonzervovány fragmenty pÛvodní úpravy a také obnaÏen historick˘ tvar
helmic, bylo provedeno vyspravení zdiva naru‰en˘ch par tií. Následnû byla naná‰ena vyrovnávací maltová vrstva, respektující historick˘ tvar. Smûs byla sloÏena z praného písku, pucolánového
vápna a konopné slámy a dobfie zatahována dfievem. Do této vrstvy byla zakletována jemnûj‰í vrstva probarvené smûsi na bázi pucolánového vápna. Finální úprava byla dokonãena vápenn˘mi lazurami. Je tfieba zdÛraznit, Ïe tato technologie byla velmi nároãná na
fiemeslné zpracování a technologickou kázeÀ. KvÛli nutnosti vytváfiet ucelené partie v celém souvrství a zajistit vhodné podmínky pro
postupné zrání hmoty kladla akce znaãné technické nároky a nutn˘
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h
hu, pfiiãemÏ ochrana choulostiv˘ch partií v úÏlabí a na okraji stfiech byla zaji‰tûna olovûn˘m
plechem.11
V souvislosti s opravou zastfie‰ení se ukázaly jako nutné korekce horních ãástí boãních
stûn, pfiedsazen˘ch pfied ohradní zdí po obou stranách glorietu, a úprava zadní stûny této
zdi.12
V úvahách o v˘sledné prezentaci glorietu z hlediska barevnosti bylo nutné zohlednit nejen
poznání stavby samé, ale i ‰ir‰í historické a vizuální souvislosti v rámci zámeckého areálu.
Poslední slohovou vrstvou, která urãujícím zpÛsobem vtiskla zámeck˘m objektÛm dne‰ní
vzhled, byla bezpochyby architektonicky i v˘tvarnû vysoce kvalitní neoslohová transformace
z poloviny 19. století. Obnovené a doplnûné zámecké objekty tehdy získaly monochromní
plá‰È v pískovû okrovém odstínu, coÏ je na nûkter˘ch budovách dodnes patrné.13 ByÈ se na
glorietu dochovala ve zlomcích barokní barevnost (ãervená na fiímse a hlavicích sloupÛ, svítivá ÏluÈ na pilífiích a kladí) vãetnû rozpt˘len˘ch pozÛstatkÛ malífiské v˘zdoby jeho interiéru,
byla respektována a pfii obnovû zvolena monochromní úprava z poloviny 19. století. ProtoÏe
v nûkter˘ch partiích bylo reálné prezentovat dochovanou barevnost okrového odstínu bez
celkového pfietírání, restaurátor retu‰emi povrch místy pouze sceloval (napfiíklad sdruÏené
sloupy ve stfiední ose) a místy opakovan˘m pokládáním transparentních vápenn˘ch nátûrÛ
vzájemnû vizuálnû propojoval, pfiiãemÏ soudrÏné vrstvy pÛvodní polychromie byly zafixovány.
DÛleÏit˘ úkol, jehoÏ pfiípravû (a také realizaci ve v‰ech detailech) byla vûnována znaãná
pozornost, pfiedstavovala obnova zaniklého centrálního vrcholového pylonu neboli takzvané
pyramidy. Z písemn˘ch pramenÛ, umoÏÀujících zmapování toskánské stavební ãinnosti v období nejintenzivnûj‰ího stavebního ruchu v ploskovickém areálu, je moÏné vytûÏit fiadu v˘znamn˘ch informací také k v˘stavbû glorietu (takzvaného prospektu v Horní zahradû). Ty jednoznaãnû urãují dobu jeho vzniku a napomáhají objasnit fiadu podrobností o materiálovém,
konstrukãním a tvarovém fie‰ení jak stavby samé, tak vysoké nástavby na jejím vrcholu.14
Dfievûná pyramida, obitá prkny a krytá olovûn˘m plechem, byla zakonãená zlacenou plechovou orlicí. Dominantní v˘tvarn˘ prvek, nasazen˘ na vrcholu dynamické hmoty stfiední helmice mezi symetricky orientovan˘mi plastikami sedících Ïensk˘ch postav, byl nejen neodmyslitelnou souãástí originálního architektonického konceptu glorietu, ale zároveÀ na
severu zámeckého areálu akcentoval zakonãení hlavní kompoziãní osy a viditelnû, pfiímo signálním zpÛsobem se uplatÀoval z dálkov˘ch pohledÛ.
Choulostivost tvarového, materiálového a konstrukãního fie‰ení horní ãásti glorietu (omítan˘ch stfiech i vysoké pyramidy) kladla jiÏ od samého vzniku stavby vy‰‰í nároky na údrÏbu
a opravy, jak je doloÏeno i v písemn˘ch pramenech. Zfiejmû právû pro tuto exponovanost se
pÛvodní pyramida nedochovala. PfiestoÏe nám písemné zprávy poskytují urãitou pfiedstavu
o jejím fie‰ení, jak pfiesnû vypadala a jak dlouho zdobila gloriet, není známo. DÛkladnûj‰í
oprava glorietu probûhla pfii celkové transformaci areálu v polovinû 19. století, ale jinak
znaãnû bohaté písemné prameny dokládající rozsáhlou stavební aktivitu (architekta Bûlského) v Ploskovicích zmínky o tehdy provádûn˘ch úpravách pavilonu neobsahují.15 Podafiilo se
v‰ak získat nedatovanou fotografii, zachycující se v‰í pravdûpodobností jeho podobu z poloviny 19. století. Na vrcholu stfie‰ní bánû byla tehdy osazena vysoká, subtilní konstrukce pylonu. âtvefiice trámÛ, vybíhající z bednûného profilovaného podstavce, se ve vrcholu spojovala a byla ukonãena hlavicí s nasazenou plechovou korunou, do níÏ byla vkomponována
plastika orlice v majestátní pozici se ‰iroce roztaÏen˘mi kfiídly.
Kdy zanikl tento útvar, není známo, ale je nanejv˘‰ pravdûpodobné, Ïe to bylo aÏ pfii celkové adaptaci pavilonu v dobû, kdy byly Ploskovice pfiiãlenûny k nûmecké fií‰i. Poslední podoba úpravy stfiedu horní ãásti glorietu z tehdej‰í doby je zachycena na fiadû mlad‰ích fotografií. Místo zaniklé ‰tíhlé pyramidy zaujala nízká nástavba s disproporãní helmicí (tvarová
odezva zdûn˘ch boãních helmic) na nízkém obednûném hranolu, pfiiãemÏ vrcholov˘ atribut
s orlicí byl nasazen zhruba v polovinû pÛvodní v˘‰ky – pfiímo na dfievûné nástavbû zvonovité
stfiechy. Av‰ak ani toto poslední tvarové ukonãení glorietu se nedochovalo, zaniklo pravdûpodobnû na sklonku 50. let 20. století. Na vrcholu hlavní stfiechy zÛstalo mezi plastikami
sedících Ïensk˘ch postav prázdné místo a kamenná základna se zmûtí zoh˘ban˘ch kotvicích
prvkÛ.
V souvislosti s vnímáním architektonick˘ch kvalit pozoruhodné solitérní stavby, dochované jinak v pfiekvapivé celistvosti vãetnû detailÛ v˘zdoby, do‰lo ke shodû, Ïe gloriet nemÛÏe
byl i dostatek ãasu (provizorní zastfie‰ení celé stavby, kontinuita
vlhãení a podobnû). V na‰ich podmínkách neobvyklá technologie
vyÏaduje, aby byla stfiechám vûnována trvalá pozornost a odpovídající péãe. Hlavnû je nutné dbát, aby nedocházelo k jejich mechanickému po‰kozování (napfiíklad padajícími vûtvemi) a pfiípadná po‰kození byla okamÏitû odbornû opravována. âinitelem, kter˘ velmi
negativnû pÛsobí na stavbu, je tûÏká doprava na vefiejné komunikaci v bezprostfiední blízkosti glorietu, jejíÏ eliminaci se po celou
dobu obnovy bohuÏel nepodafiilo prosadit. JiÏ pfii opravû byly patrné
otfiesy, které se negativnû projevují zejména na boãních helmicích.
Mohou vyvolávat jejich po‰kození, jeÏ se projeví v poruchách celistvosti omítaného plá‰tû. Vûfiíme, Ïe tento naléhav˘ úkol bude
v brzké dobû úãinnû a definitivnû vyfie‰en.
12 Z hlediska pÛvodnosti nevzbuzovalo dÛvûru ploché disproporãní
rámování severní, odvrácené stûny glorietu, kterou tvofií prÛbûÏná
stûna ohradní zdi Horní zahrady, i opakovanû opravované a tvarovû
nesprávnû korigované v˘bûhy kfiivek zdûn˘ch helmic glorietu. SondáÏí bylo zji‰tûno, Ïe úprava pochází z 30. let 20. století. Na cementovém podhozu byla tvrdá omítka, armovaná ocelovou sítí, pfiiãemÏ v podkladu zÛstaly je‰tû zachovány zbytky barokní úpravy
s hrubû strhávanou omítkou vápennou. Nález potvrdil, Ïe prÛbûh
ohradní zdi nebyl v místû stavby glorietu niãím naru‰en (nebyl Ïádn˘
dÛvod architektonizovat objekt z vnûj‰í strany). Obnovení pÛvodní situace umoÏnilo také ve vûrohodném provedení dofie‰it partii nasazení zdûn˘ch helmic v tvarovû ãistém, elementárním provedení.
13 Úprava zemitého monochromního odstínu fasád z poloviny 19. století je je‰tû patrná na exteriéru západního pavilonu, na odvrácené stûnû v˘chodního pavilonu i na atice zámecké budovy. Pod zcela nevhodn˘m bíl˘m nátûrem z doby poslední obnovy exteriéru je zachována tato
barevnost i na plá‰ti zámku a jeho postranních galeriích.
14 DÛleÏit˘ zdroj poznání z doby v˘stavby pfiedstavují dochované soupisy prací, podrobné úãetní doklady a komentáfie z let 1730– 1738
k postupu stavebních prací i k opravám. âetné dílãí zprávy obsahují
mnoÏství v˘znamn˘ch informací rovnûÏ o stavbû glorietu („Horního
prospektu“ nebo také „Prospektu v Horní zahradû“). Pro poznání konstrukãní podstaty glorietu, ale i jednoznaãné stvrzení jeho pÛvodnosti
sehrál dÛleÏitou roli dochovan˘ kompletní seznam kamenick˘ch v˘robkÛ, obsahující rozmûry, poãty kusÛ a ceny kamenn˘ch sloupÛ, soklÛ, fiíms, stupÀÛ a dlaÏby, ale také napfiíklad kamenné konstrukãní
prvky zastfie‰ení („kamenn˘ ovál ze dvou tvrd˘ch kamenÛ na kupoli,
na nûmÏ stojí velká dfievûná pyramida, kamenná víka z velmi tvrdého
kamene k pokrytí dvou postranních kupolí“ a podobnû). Pozoruhodné
jsou také informace o v˘stavbû le‰ení, barevné úpravû omítan˘ch helmic, osazování sochafiské v˘zdoby a opakovaném natírání soch a váz.
V˘znamné jsou zmínky o fie‰ení, rozmûrech, pobíjení olovûn˘m plechem a montáÏi dfievûné konstrukce vrcholové pyramidy. ZmiÀováno
je osazení plechové plastiky orlice v roce 1732: „v kvûtnu osadil tesafi z Police Kry‰tof Just mûdûného pozlaceného ptáka na nov˘ prospekt a korouhviãku na kupoli zahradního zámku, coÏ obojí strhla
boufie na podzim pfiede‰lého roku“. Horní ãást pyramidy je zmiÀována
je‰tû v roce 1741 v souvislosti s úãty za provedenou opravu: „sejmutí a znovuosazení mûdûného ptáka na prospekt v zahradû“. (âerpáno
z podrobné anal˘zy a vyhodnocení dochovan˘ch historick˘ch písemn˘ch pramenÛ, viz obsáhlou kapitolu Dûjiny objektu in: Petr MACEK,
Pavel ZAHRADNÍK: Ploskovice, stavebnû historick˘ v˘voj zámeckého
areálu, cit. v pozn. 1.)
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h
109
13
14
Obr. 13. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. PrÛhled do nitra boãní helmice po restaurování. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2008)
Obr. 14. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. PrÛhled do kupole stfiední helmice po restaurování. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2008)
110
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h
zÛstat bez dominantního prvku. Pfii zvaÏování moÏností zavr‰ení objektu bylo nutné splnit základní odborná kritéria pro vûrohodnou rekonstrukci.16 Teoreticky pfiicházely v úvahu tfii moÏnosti (samozfiejmû s vylouãením jakéhokoliv novotvaru): obnova barokní pyramidy (ale pouze na základû útrÏkovit˘ch informací z písemn˘ch pramenÛ), obnova pylonu v podobû
z poloviny 19. století (doloÏeného fotografií) nebo obnova nízké nástavby z doby poslední
úpravy (také je doloÏena fotografiemi). K rozhodnutí bylo zapotfiebí zodpovûdût celou fiadu
otázek, doplnit prÛzkumy, posoudit dostupné podklady a kriticky zhodnotit ve‰keré vûrohodné informace.
Zajímavé poznatky pfiinesl prÛzkum horní ãásti stfiední zdûné helmice. Zv˘‰en˘ kamenn˘
sokl, sestaven˘ z opracovan˘ch pískovcov˘ch blokÛ, pÛdorysnû fie‰en˘ ve tvaru úzkého oválu s ostr˘mi ‰picemi a nasazen˘ v podélné ose na mohutnou kamennou desku stfie‰ní bánû,
byl jedin˘m dokladem barokního zavr‰ení in situ. Na ováln˘ kamenn˘ rám s profilovanou obrubou ve tvaru oblounu byla pÛvodnû nasazena dfievûná pyramida. Ováln˘ základ, na nûmÏ
byla konstrukce ukotvena, tak urãoval pÛdorys nasazené dfievûné konstrukce vrcholového
motivu. Profilace kamenného soklu se v podnoÏi pyramidy zcela jistû pohledovû uplatÀovala,
coÏ potvrdily téÏ zfietelné nálezy zbytkÛ jeho pÛvodní polychromie v ãerveném odstínu. PÛvodní základna pro pyramidu byla pfiekvapivû subtilní, úzká a plocha pro zakotvení neposkytovala záruku pfiíli‰né stability, coÏ bylo zfiejmû i dÛvodem, proã bylo v 19. století pfii nové
úpravû vrcholové ãásti zaloÏení pylonu pÛdorysnû roz‰ífieno, pfiiãemÏ rozkroãením základny
do‰lo k zakrytí kamenného oválu. Stopy bednûného soklu z pfiedposlední podoby vrcholové
ãásti glorietu se dochovaly na stfie‰ním plá‰ti. Na oválném soklu zÛstala také zachována
ãást kovan˘ch kotvicích prvkÛ, a to jak pÛvodních, tak z 19. století, zoh˘ban˘ch a po‰kozen˘ch zfiejmû pfii odstraÀování zbytkÛ zmiÀované poslední verze nástavby.
Zcela zásadním podnûtem pro obnovu pylonu byl nález plechové plastiky orlice a koruny,
která tvofiila souãást dominanty vrcholového motivu, a zejména v˘sledky restaurátorského
prÛzkumu, které potvrdily barokní pÛvod obou prvkÛ.17
K nejstar‰í, barokní úpravû bylo sice vázáno dost v˘znamn˘ch písemn˘ch zpráv, ale poskytujících pouze dílãí informace.18 PfiestoÏe se z pÛvodního fie‰ení zachoval in situ ováln˘
prvek kamenné základny i originály plechové orlice s korunou, konkrétní vzhled vlastního tûla pyramidy, bezpochyby s velmi individualistick˘m a v˘tvarnû nároãn˘m detailním ztvárnûním, zÛstává velkou neznámou. Úvahy o jeho podobû se za daného stupnû poznání mohou
pohybovat pouze v hypotetické rovinû.
Bylo zfiejmé, Ïe nejvíce pfiesn˘ch informací lze získat o podobû pylonu z 19. století. Velmi
v˘znamné údaje o ní vyplynuly z podrobnûj‰ího zkoumání (jediné dostupné) dobové fotografie, na níÏ je gloriet zachycen je‰tû pfied váleãnou adaptací. Zvût‰ení snímku umoÏnilo ovûfiit
proporce pylonu ve vztahu k architektufie. UmoÏnilo také stanovit rozmûry a identifikovat fie‰ení celé fiady dÛleÏit˘ch detailÛ zaniklého motivu, vãetnû zpÛsobu usazení plechové orlice.
Z bednûného soklu, diagonálnû nasazeného na vrchol stfiechy (a pfies úhlopfiíãku tûsnû navleãeného na skryt˘ ováln˘ sokl), vybíhala ãtvefiice trámÛ spojen˘ch ve v˘‰ce 6 m nad základnou a zakonãen˘ch podstavcem s orlicí. Ve‰keré dfievûné konstrukce vãetnû nosn˘ch
trámÛ pylonu byly oplechovány olovem.
Na základû uveden˘ch skuteãností a po posouzení v‰ech okolností i kresebném ovûfiení
byla schválena rekonstrukce pylonu v podobû z 19. století. S vyuÏitím stop a dochovan˘ch
kotvicích prvkÛ byla na vrcholovou základnu osazena rozná‰ecí konstrukce dfievûného ro‰tu,
zakrytá bednûním, která slouÏí jako podnoÏ vlastního pylonu, sestaveného ze ãtyfi na vrcholu spojen˘ch trámÛ. Celá konstrukce byla opatfiena ochrann˘m plá‰tûm z olovûn˘ch plátÛ.
Na vrchol byl osazen restaurovan˘ originál zlacené plastiky orlice s korunou. Jedná se o rehabilitaci kvalitní varianty historického stavu z v˘znamné, neoslohové stavební epochy, která vtiskla celému areálu jeho dne‰ní podobu a jako taková je pfiedmûtem památkové ochrany. Z dan˘ch moÏností poskytovalo toto fie‰ení záruku nejvûrnûj‰í reprodukce v detailním
provedení. Navíc proporcemi a mûfiítkov˘mi vazbami mezi pylonem a architekturou glorietu
se úprava pfiibliÏovala pÛvodnímu, baroknímu konceptu.
Pro v˘sledek obnovy glorietu byl velmi dÛleÏit˘ zpÛsob její realizace. Od samého poãátku
pfiípravy akce bylo jasné, Ïe bude nezbytné vyfie‰it celou fiadu velmi nároãn˘ch úkolÛ. Potfieba maximálnû citlivého pfiístupu a kvalifikovaného o‰etfiení památky je obecn˘m poÏadavkem. Vysoké nároky na odbornost z hlediska materiálového, fiemeslného, v˘tvarného a tech-
■ Poznámky
15 K úpravám ploskovického zámku v polovinû 19. století viz pozn. 1
a také Petr MACEK: Plány pfiestavby zámku v Ploskovicích, in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 5, s. 415–418.
16 Základní kritéria pro rekonstrukci zaniklého motivu: nutnost fie‰it úpravu pfiedmûtné par tie (z dÛvodÛ stavebnû-technick˘ch,
architektonick˘ch i památkov˘ch); záruka, Ïe rekonstrukcí nedojde
k zániku dochované hodnotné historické úpravy; doloÏitelnost obnovovaného motivu z více vûrohodn˘ch zdrojÛ; schopnost pfiesné
reprodukce v konstrukãním, materiálovém provedení vãetnû docílení vûrohodného dobového detailu.
17 Odstrojené, silnû po‰kozené ãásti vrcholového motivu (kovové
plastiky orlice a koruny) byly oddûlenû nalezeny v údrÏbáfiské dílnû
v zámku Ploskovicích (dfiíve západní barokní skleník). Vzhledem ke
zchátralému stavu, za‰pinûní a dodateãn˘m zásahÛm tyto prvky na
první pohled nevzbuzovaly dojem pÛvodnosti. Restaurátorsk˘ prÛzkum v‰ak potvrdil barokní pÛvod orlice i koruny. Obû ãásti vrcholového motivu glorietu byly vyrobeny z mûdûného plechu o síle 1 mm,
vyztuÏeného Ïeleznou kovanou pásovinou. Plastika orlice byla vytepána z mûdûného plechu a sestavena z jednotliv˘ch dílÛ (monolitní
dut˘ korpus s ocasem, dvû kfiídla, demontovateln˘ hfibet) spojen˘ch n˘továním. Kfiídla s vytepan˘m ploch˘m reliéfem jednotliv˘ch
letek byla shora vyztuÏena Ïelezy (rozpûtí kfiídel dosahovalo cca
180 cm). PÛvodní ukotvení nohou se nedochovalo a originál hlavy
byl nahrazen neumûle vyrobenou replikou ze ‰palku dfieva, pobitého plechem. Stratigrafick˘ prÛzkum pfiinesl doklady o pÛvodní povrchové úpravû zlacením. V rámci restaurování do‰lo k odstranûní
dodateãn˘ch úprav a doplnûní chybûjících elementÛ vãetnû obnovení povrchové úpravy plátkov˘m zlatem. Polohu a úhel zasazení
plastiky orlice do koruny, pfiipevnûné na kotevním prstenci, stejnû
jako zpÛsob osazení na vrchol dfievûného pylonu bylo nutné modelovû ovûfiovat porovnáváním s dochovan˘m dobov˘m snímkem.
V dÛsledku relativní subtilnosti konstrukce plastiky, respektive
pruÏnosti konstrukce ‰iroce rozepjat˘ch kfiídel lze pfii silnûj‰ím vûtru pozorovat pozoruhodn˘ kinetick˘ efekt (s iluzí pohybu kfiídel),
coÏ má zfiejmû i praktick˘ v˘znam (sníÏení odporu pfii poryvech vûtru). Restaurování vãetnû doplÀkÛ a opûtovného sestavení kovové
plastiky provedl restaurátor Ivan Houska (pasífiství Houska a Douda) v letech 2003–2005.
18 Viz pozn. 14.
19 Restaurování glorietu provádûl a koordinoval na základû v˘sledku v˘bûrového fiízení restaurátor Milo‰ Gavenda (restaurování malífiské v˘zdoby: akad. mal. Tomበ·véda; restaurování kovové plastiky: Ivan Houska; restaurování sochafiské v˘zdoby vãetnû vyhotovení
kamenosochafisk˘ch kopií po‰kozen˘ch sdruÏen˘ch váz: Jarmil Plach˘; stavební subdodávky: SP, s. r. o.; oplechování olovem: Pavel
Nechanick˘). Památkov˘ dohled: Ing. Lenka Kunrátková (NPÚ – ÚP);
konzultace: Ing. Petr Macek, Ing. Dagmar Michoinová, Pavel Jerie,
Jana Zimandlová.
20 Podûkování za podnûtné pfiipomínky k textu patfií Petru Mackovi, Karlu Kibicovi, Lence Kunrátkové a Janû Zimandlové.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h
111
16
17
15
nologického provedení byly v pfiípadû ploskovického glorietu umocnûny tím, Ïe specifickou
pozornost vyÏadovaly prakticky ve‰keré souãásti památky. Zcela svébytn˘ úkol, jehoÏ splnûní bylo limitováno znaãnou erudicí realizátorÛ a jejich zku‰enostmi v oblasti technologické,
navíc pfiedstavovala oprava stfie‰ních helmic s restaurováním jejich kamenn˘ch ãástí, ‰tukové v˘zdoby a pfiedev‰ím s velmi choulostivou a sloÏitou obnovou jejich silnû exponovaného omítaného plá‰tû.
Bylo evidentní, Ïe vzhledem ke specifickému charakteru akce nelze práce provádût zpÛsobem dnes bûÏn˘m v památkové praxi – zadáním realizace stavební firmû, byÈ ãinné v oboru památkové péãe a garantující kvalitu solidními referencemi (se subdodávkami restaurátorÛ v pfiíslu‰n˘ch oborech). Celá akce naopak splÀovala ve‰keré pfiedpoklady pro obnovu
architektury jako celku restaurátorskou metodou. Proto byla na základû v˘bûrového fiízení
svûfiena realizace restaurátorskému t˘mu, kter˘ provádûl pfieváÏnou ãást odborn˘ch prací
a ve‰keré nezbytné doplÀkové ãinnosti si zaji‰Èoval formou subdodávek.19
Památková obnova ploskovického glorietu pfiinesla fiadu zajímav˘ch poznatkÛ, které potvrzují pÛvodnost této pozoruhodné solitérní architektury a objasÀují sled jejích promûn. Tak jako kaÏdá památka i rehabilitovaná stavba glorietu bude vyÏadovat prÛbûÏnou kontrolu stavu
a systematickou, pravidelnou odbornou údrÏbu; o to víc, oã je zranitelnûj‰í kvÛli své subtilnosti a choulostivé konstrukãní i materiálové podstatû. S ohledem na nezbytnost fie‰ení celé fiady závaÏn˘ch úkolÛ obnovy zámeckého areálu v Ploskovicích je dokonãená akce pfiíslibem pokraãování dal‰ích záchrann˘ch prací, které by mûly b˘t provádûny (tak jako u v‰ech
v˘znamn˘ch památkov˘ch areálÛ ve správû Národního památkového ústavu) na základû jednotnû stanoveného programu památkové obnovy s jasnû urãen˘mi prioritami podle naléhavosti konkrétní situace.20
112
Obr. 15. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Celkov˘ pohled po restaurování. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2008)
Obr. 16. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Originál po‰kozené plechové orlice pfied restaurováním. Restaurátorsk˘ prÛzkum
potvrdil barokní pÛvod mûdûné plastiky. (Foto Václav Girsa, 2003)
Obr. 17. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Detail oplechování trámové konstrukce obnoveného pylonu, provedeného podle
dochované fotografie z olovûn˘ch plátÛ. (Foto Václav Girsa, 2005)
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
O B N O V Y PA M ÁT E K | Vá c l a v G I R S A , M i l o s l a v H A N Z L / P a m á t k o v á o b n o v a g l o r i e t u z á m k u v P l o s k o v i c í c h

Podobné dokumenty

LISTOPAD 2008 ROČNÍK 10 VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ ZDARMA

LISTOPAD 2008 ROČNÍK 10 VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ ZDARMA v objektu nám. Míru 19/601. Tyto prostory byly stavebnû propojeny s objektem nám. Míru 20/600, se kter˘m tvofiily kompaktní budovu, ve které sídlil ÚMâ Praha 2. Objekt nám. Míru 19/601 byl majetkem ...

Více

PYRAMIDOVÉ KOMPLEXY KRÁLOVEN NA ABÚSÍRSKÉM

PYRAMIDOVÉ KOMPLEXY KRÁLOVEN NA ABÚSÍRSKÉM rozmetan˘ch sekundárních pohfibÛ (pouze jeden z nich byl nalezen in situ). Tyto pohfiby patrnû patfiily niωím vrstvám obyvatel sídli‰È z okolí abúsírské nekropole, ktefií se zde, alespoÀ podle nalezen...

Více

stáhnout

stáhnout Material Systems Organization, v níÏ americk˘ architekt a pedagog Andrew Kudless pÛsobí, je architektonická kanceláfi, která zkoumá vztahy mezi architekturou, stavitelstvím, biologií a informatikou....

Více

PDF verzi

PDF verzi atlouct rodiãÛm pûtku, trénovat tatínkÛv podpis do Ïákovské, poprat se se spoluÏákem v ‰atnû. Tak to uÏ v budoucnu u souãasn˘ch ‰kolákÛ hrozit nebude. âím dál více ‰kol totiÏ zavádí na ‰kolách kame...

Více

červen

červen dokumentRL06_09.qxd

Více

klavesnice_cz.

klavesnice_cz. Spínaná místa jednotliv˘ch tlaãítek jsou svedena do jednoho prostoru klávesnice a odtud vyvedena ohebn˘m vodiãem ven z klávesnice. Ohebn˘ vodiã mÛÏe b˘t vyveden z hrany klávesnice nebo zespodu. V ...

Více

KN 6/2008

KN 6/2008 kapliãky byl pan Ludûk Frencl. Koneãn˘ v˘sledek je v‰ak dán spoluprací mnoha nad‰encÛ, pfiátel i sponzorÛ. To, co dnes mÛÏeme obdivovat, je dílo pana Ondfieje ·efcÛ, kter˘ je nejen autorem návrhÛ, al...

Více

Základní vlastnosti

Základní vlastnosti 8.1.2 Rozdělení fasádních systémů s deskami CETRIS®. . . . . . . . . . . . . . . . .89 8.2 Druhy desek CETRIS® pro fasádní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 8.2.1 CETRIS...

Více