Vyjádření_VEJA, spol. s.r.o

Vyjádření
k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti
VEJA, spol s r.o.
V Praze, 1.8.2006
Zadavatel:
Krajský úřad Jihomoravského kraje
Odbor životního prostředí
Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno
IČ:
70 88 83 37
Kontakt:
[email protected]
Zpracovatel:
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Úsek pro agenturní činnosti
Kodaňská 10, 100 10 Praha 10
IČ:
45 24 91 30
Kontakt:
[email protected]
Č.j.:
7281/CEN/06
Schválil:
RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti
Kontrolovala:
Ing. Milena Drašťáková
Odborný garant:
Ing. Jaroslava Malířová
Vypracoval:
externí spolupráce
Archivní výtisk č. 1
© CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006
Obsah
1. Předmět vyjádření.................................................................................................................................. 3
1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení ........................................................................................ 3
1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností ......................................................................................... 3
2. Stanovisko k žádosti ............................................................................................................................... 4
3. Návrh závazných podmínek provozu podle § 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. ............................... 9
3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring................ 9
3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka
pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti ................................................................. 11
3.3 Podmínky při nakládání s odpady.................................................................................................... 12
3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí ....................... 12
3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie .................................................................. 13
3.6 Opatření pro předcházení haváriím.................................................................................................. 13
3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může
vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka ............................... 14
3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence,
vedení záznamů) ........................................................................................................................ 14
3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany
životního prostředí jako celku.................................................................................................... 14
3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní
podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení......................................... 14
3.11.1 EIA – podmínky provozu............................................................................................................ 14
3.12 Ostatní podmínky........................................................................................................................... 14
4. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení ........................................................... 15
5. Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) .................................................................... 15
5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT............................................................................. 19
5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF ............................................................................ 19
5.3 Souhrnné porovnání s BAT.............................................................................................................. 20
6. Odůvodnění stanoviska k žádosti........................................................................................................ 22
7. Seznam zkratek a legislativy ............................................................................................................... 24
4
1. Předmět vyjádření
1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení
Název zařízení
Farma pro výkrm prasat
Provozovatel zařízení
(adresa sídla)
VEJA, spol. s .r.o.
Horní Bojanovice č.p. 157, 693 01
IČ
47 90 90 64
Kategorie dle přílohy č. 1
zákona č. 76/2002 Sb.
6.6. b) Zařízení intenzivního chovu prasat mající kapacitu pro více
než 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg)
Umístění zařízení
Kraj Jihomoravský, k. ú. Horní Bojanovice
Parc. čísla: 283, 268, 270, 281, 282, 337, 338/1, 338/2, 338/3, 347,
2689 (vodojem) – viz. příloha č. I b) k žádosti o vydání IP.
1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností
Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.
V provozovně se nachází celkem 5 samostatných stájí pro výkrm prasat s projektovanou kapacitou
ustájení 4 800 míst.
Technické a technologické jednotky mimo přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.
Zdroje vody – jsou umístěny na pozemku parc. č. 2689 („Rybník“) a slouží zásobování objektů
vodou. Systém napájení sestává ze dvou studní. První je vrtaná o průměru 300 mm a hloubce 22 m.
Dlouhodobou zkouškou byla zjištěna vydatnost 1,58 l/s. Druhá studna je kopaná, širokoprofilová,
vyztužená monolitickým betonovým pláštěm, o průměru 200 cm a hloubce 10,15 m. Dlouhodobou
zkouškou byla zjištěna vydatnost tohoto vodního zdroje 1,79 l/s. Oba vodní zdroje jsou osazeny
ponornými čerpadly typu V-VN-1/VII s výkonem 100 l/min., při výtlačné výšce 80 m vodního
sloupce. Čerpadla jsou automaticky ovládána v závislosti na výšce hladiny plovákovými spínači.
Voda čerpána do podzemního prefabrikovaného vodojemu o obsahu 250 m3, který slouží jako
průtokový. Vodojem je půdorysně kruhového tvaru, s průměrem 10 m, výškou 3,3 m, zakrytý
prefabrikovanými dílci, ve středu uloženými na železobetonový sloup. Těsnost zásobníku je
zajištěna trojitým epoxidovým nátěrem. Víko zásobníku je proti povrchové vodě zajištěno
dvojitým asfaltovým nátěrem. Celý zásobník je zasypán zeminou. Ve vodoměrné šachtě je vstup
do vlastního zásobníku vody. Dále jsou v šachtě armatury umožňující vypouštění vody
ze zásobníku, odtok vody ze zásobníku při jeho přeplnění, uzávěr vody pro středisko, uzavření
přívodu vody ze zdrojů.
Do střediska je voda dopravována samospádem litinovým potrubím o průměru 150 mm. Napojení
jednotlivých objektů na vodovodní řád je pomocí potrubí PE 63 mm. Ve stáji je voda přivedena
ke každému krmítku, zakončení je provedeno hubicovými napáječkami Agra ST. Dále je voda
využívána k zajištění veterinární asanace výrobních prostor po každém turnusu a pro potřebu
obsluhujícího personálu.
3
Manipulační a provozní řád vodovodu je uveden v příloze č. XIX b), povolení k nakládání
s podzemními vodami je součástí přílohy č. III a), rozhodnutí o povolení k užívání stavby
„Vodovod pro hospodářské středisko v Horních Bojanovicích“, vydané ONV Břeclav, Odborem
vodního a lesního hospodářství a zemědělství, č. j. 1587/84 – 235/Ki, ze dne 8. 11. 1984 – viz.
příloha č. II žádosti o vydání IP.
Přímo spojené činnosti
Technologie ustájení
Areál farmy tvoří 5 samostatných stájí určených pro výkrm prasat. Stáje č. 1, 2, 3 a 4 jsou stavebně
shodné. Jedná se o nepodsklepené přízemní stavby bez oken o vnějším rozměru 60 x 16,5 m,
opatřených sedlovou střechou. V čele každé stáje se nachází vstup se zádveřím, manipulační
prostor, elektrorozvodna, váhovna a sanitační kotec. Stáj je rozdělena příčkou na dvě sekce. Sekce
je dvouřadá s manipulačními chodbami po bocích. Projektovaná kapacita stáje je 960 ks. Stáj č. 5
je samostatně stojící zděná budova se sedlovou střechou, opatřena 14 ks oken po obou stranách
stavby. Vnější rozměr stavby je 78,5 x 11,5 m. V čele budovy se nachází kancelář, sociální zařízení
a zázemí pro zaměstnance farmy, sestávající z denní místnosti , čisté a špinavé šatny a sociálního
zařízení. Na druhé straně stáje je vstup se zádveřím, manipulační prostor, elektrorozvodna,
váhovna a sanitační kotec. Stáj je dělena příčnou a podélnou zděnou příčkou na tři stejně velké,
dvouřadé sekce s manipulačními chodbami po bocích. Projektovaná kapacita stáje č. 5 je 960 ks.
V každém stájovém objektu je karanténní kotec pro případnou individuální léčbu či veterinární
zákroky. Celková projektovaná kapacita všech 5 stájí je 4 800 ks prasat.
Ve všech stájích je používán kotcový systém Agra o rozměrech kotce 2725 x 3225 mm. V kotci je
umístěno 12 ks prasat. Kotce jsou řazeny tak, že kaliště k sobě přiléhají (sdružené podroštové
kanály). Kaliště je kryto plastovým roštem. Plocha roštu tvoří 30 % plochy kotce. Zbývajících
70 % podlahy kotce tvoří pevná betonová podlaha. Výkresová dokumentace stáje č. 2 – viz. příloha
č. V b) žádosti o vydání IP.
Nákup selat o hmotnosti 25 kg je v současné době prováděn beze smluv. První fáze - předvýkrm
(25 – 35 kg) se uskutečňuje ve stáji č. 5. Odtud jsou prasata po dosažení požadované hmotnosti
přemístěna do již omytých a vydezinfikovaných stájí č. 1, 2, 3 a 4. Při tomto režimu je možné
vyskladňovat jateční prasata postupně i několik dní, při zachování požadované roční obrátkovosti
stáda. Protokol z kontrolního zjištění inspektorátu SVS – welfare je v příloze č. XIX f) žádosti
o vydání IP.
Technologie krmení a napájení
Na farmě je zaveden systém „suchého“ krmení firmy IBO Stalltechnik GmbH. Suché krmné směsi
se zakládají do samokrmítek umístěných v každém kotci. Technologie představuje uzavřený
systém bez rizika ztrát krmiva se zamezením vyhazování krmiva z krmítek zvířaty, neboť
doplňování krmiva do koryta probíhá pouze po malých dávkách, které prasata stačí konzumovat.
Krmné směsi jsou skladovány v zásobnících KS-10, umístěných vně objektu (u každého objektu
2 zásobníky).
Zásobník je z ocelové konstrukce, svařený v prachotěsný a vodotěsný celek. Plnění zásobníků se
provádí pneumatickým zařízením dopravního prostředku. Krmná směs se ze zásobníku
vyprazdňuje samospádem. Výpustný otvor je opatřen uzavíratelným segmentem, na něj navazuje
přechodná násypka, upravená dle vstupního otvoru dopravníku. Za účelem čištění a kontroly
vnitřního prostoru zásobníku je ve střeše průlezný otvor, přístupný po žebříku. Nosná konstrukce je
z ocelových trubek, ztužená zavětrovacími příčkami. Dopravu krmné směsi ze zásobníku
4
zabezpečuje lanový terčíkový dopravník, který se pohybuje v trubkovém rozvodu s plnícími otvory
nad krmítky. Celý systém je ovládán pomocí programového panelu.
Ve výkrmu probíhá fázová výživa prasat: kategorie předvýkrm prasat do 35 kg je krmena krmnou
směsí A1, směs A2 je určena pro kategorii 35 – 65 kg, směs A3 je určena pro kategorii nad 65 kg.
Jedenkrát týdně se provádí restrikce krmení. Součástí systému suchého krmení firmy IBO
Stalltechnik jsou napáječky, integrované přímo v krmítku. Ve stáji je voda přivedena ke každému
krmítku; zakončení je provedeno hubicovými napáječkami Agra ST.
Popis technologie krmení je uveden v příloze č. V a), deklarované složení krmných směsí (KS) je
součástí přílohy č. XIX a), smlouva o nákupu krmných směsí je v příloze č. XVI c), provozní řád
stabilních zásobníků sypkých hmot je součástí přílohy č. XIX k), provozní a manipulační řád
vodovodu je uveden v příloze č. XIX b) žádosti o vydání IP.
Technologie ventilace
Ve všech pěti stájových objektech je prováděna nucená výměna vzduchu. Klima je ve stáji
udržováno automaticky v závislosti na teplotě vzduchu. Přívod vzduchu je umožněn štěrbinami
v podélných stěnách a nasávacími šachtami 900 x 900 mm umístěných po obou stranách hřebene
střechy v celkovém počtu 10 ks na každé stáji. Odvod vzduchu je zajištěn pomocí 7 ventilačních
jednotek sestávajících z šachty o průřezu 600 x 600 mm a ventilátoru VE – V1 – 465. Ventilační
jednotky jsou v počtu 14 kusů na stáji upevněny ve stropní konstrukci objektu.
Technologie vytápění
Stáje nejsou vybaveny otopným systémem.
Technologie osvitu
Stáje č. 1, 2, 3 a 4 jsou bezokenní, stáj č. 5 je opatřena 14 ks oken po obou stranách stavby.
Ve výkrmových halách se svítí pouze při kontrole zdravotního stavu zvířat a potřebných
pracovních úkonech. Jinak je využíváno přírodního osvětlení (ve stáji č. 1, 2, 3 a 4 – štěrbin
pro větrací otvory, ve stáji č. 5 – oken). Umělé osvětlení je řešeno zářivkami, v každé stáji celkem
20 ks zářivek á 60 W. Zálohování stájí elektrickou energií stabilním náhradním zdrojem není
využíváno; provoz farmy je možný i v případě výpadku dodávek elektrické energie.
Kejdové hospodářství
Odstraňování výkalů z prostoru kotce je samočinné – prošlapáváním přes roštové kaliště
do podroštových kanálů. Výkaly se hydromechanicky dopravují kanály až do venkovní skladovací
jímky o obsahu 300 m3 (u každé stáje jedna jímka). Odtud jsou čerpány nadzemními kalovody
do zásobní jímky u separátovny o objemu 40 m3.
Zásobní jímka u separátovny o objemu 40 m3 je železobetonová monolitická jímka s kontrolním
systémem proti úniku kejdy. V jímce je instalováno čerpadlo ČTV 15 k čerpání kejdy pro spádová
síta. Ovládání čerpadla je umístěno ve velínu separátovny.
Objekt separátovny tvoří zděná budova o rozměrech 11,5 x 12 m, výška 4,5 m, se sedlovou
střechou. Přístup do objektu zajišťují dvoje vrata o rozměrech 4,2 x 4,2 m s vraty. Strop i vrata
separátovny jsou zatepleny. Denní osvětlení zajišťují okna ve stěnách situovaných v ose východ –
západ. Větrání objektu je zajištěno elektrickým ventilátorem se sběrným potrubím, okny a případně
vraty. Uvnitř je vestavěn sklad materiálu, místnost s umyvadlem a vodovodním hydrantem. Nad
skladem je umístěn velín pro ovládání všech motorických částí dopravy a separace kejdy. Velín je
vytápěn elektrickými akumulačními kamny.
Spádová síta v počtu dvou kusů, každé o ploše 1,6 m2, slouží k oddělení tuhé frakce od frakce
tekuté – tzv. fugátu. Nátok na síta zajišťuje čerpadlo v zásobní jímce přes 3 šoupata. Fugát odtéká
sítem do sběrného kanálku, tuhá frakce stéká po sítech do jímky. Jímka železobetonové konstrukce
5
na tuhou frakci o objemu 20 m3 je umístěna uvnitř budovy separátovny v podzemní úrovni.
V jímce je instalováno čerpadlo TV 15.
Bubnový separátor BS – 1, výrobce STS Hodonín, je umístěn na ocelovém podstavci a slouží
ke zvýšení sušiny tuhé frakce, která se na bubnový separátor dopravuje čerpadlem v kašovitém
stavu. Bubnový separátor, poháněný přírubovým motorem o výkonu 3 kW, oddělí odstředivou
silou zbytek fugátu od tuhé frakce. Tuhá frakce padá na dopravní pás, fugát vytéká do sběrného
kanálku. Dopravu tuhé frakce od bubnového separátoru na dopravní prostředek zajišťuje pásový
dopravník o délce 6 m. Výška výpadu pásu lze nastavit pomocí lanového kladkostroje. Doprava
fugátu je zajištěna gravitačně ze sběrných otevřených kanálků přes sběrnou šachtu až do jímky
skladové části o objemu 40 m3, která slouží jak při plnění tak i při vyprazdňování třech nadzemních
ocelových nádrží (výrobce ŽSKO Vítkovice – typ F 15050) o celkovém objemu 3 750 m3.
Provozní a manipulační řád pro kejdové hospodářství je součástí přílohy č. XIX c), provozní
a manipulační řád pro kejdové hospodářství je součástí přílohy č. XIX c) žádosti o vydání IP.
Kejda je skladována ve třech nadzemních ocelových nádrží (výrobce ŽSKO Vítkovice –
typ F 15050), každá o objemu 1 250 m3. Celkový objem všech tří skladovacích nádrží tak činí
3 750 m3. Každá nádrž je uložena na betonovém základě o průměru 12 m a zajištěna po obvodu
kotvícími šrouby. Nádrž je tvořena pěti řadami lubů o celkové výšce nádrže 7,16 m. Ve spodních
lubech pláště je jeden revizní kruhový vstup Js 900 mm, dva homogenizátory, otvor s přírubou
pro napojení vypouštěcího potrubí a otvor sloužící pro úplné vyprázdnění nádrže. V horním lubu
pláště je otvor pro napojení přepadového potrubí. Na plášti jsou obvodové ztužující prstence,
na kterých je upevněna kontrolní plošina s výstupním žebříkem. Dno nádrže je svařeno
z ocelových plechů a natřeno epoxidehtem. Výpustné potrubí je osazeno dvěma kulovými uzávěry
Js 150 mm v sérii. Armatury jsou temperované vyhřívacím kabelem a tepelně izolované proti
mrazu. Na výpustném hrdlu je osazen manometr, signalizující výšku hladiny v nádrži.
Havarijní vana je monolitická železobetonová, izolovaná proti úniku s minimálním záchytem
obsahu jedné nádrže při náhodné havárii. Ve dně havarijní vany jsou vytvořeny žlaby, které svádí
dešťovou vodu a případně vytékající kejdu do záchytné jímky skladové části o objemu 40 m3.
Jedná se o monolitickou železobetonovou, izolovanou jímku do níž je sveden jednak kanál, kterým
odtéká fugát ze separátorovny a již zmíněné sběrné žlaby z havarijní vany. Na jímce jsou osazena
dvě čerpadla Mix V – 2L. Čerpadlo pro plnění zásobních nádrží je ovládáno automaticky pomocí
plovákového spínače. Vyskladňovací čerpadlo čerpá fugát do autocisterny ze sběrné nádrže, je
ovládáno ručně obsluhou. Odkapávající kejda při čerpání do autocisterny je zachytávána
a odváděna sběračem zpět do záchytné jímky.
Velín skladovací části napájí elektrickým proudem všechna zařízení s elektromotorickým
pohonem. Z toho místa je možné zapínat jednotlivá zařízení skladu a také osvětlení prostoru.
Kapacita všech jímek a nádrží činí 6 180 m3 ( včetně podroštových kanálů ), což zajišťuje
cca 188 denní zdržení. Provozní a manipulační řád pro kejdové hospodářství je součástí přílohy č.
XIX c) žádosti o vydání IP.
Tuhá frakce se odváží na polní hnojiště, kde je smíchána se slámou a vyvážena k zaorání na pole.
Fugát je používán k přímému hnojení na pole dle rozvozového plánu hnojení, viz příloha č. XVI a)
žádosti o vydání IP.
Při aplikaci kejdy je dodržována vzdálenost 100 metrů od obytné zástavby s tím, že aplikace kejdy
v pásmu od 100 do 200 m od obytné zástavby bude prováděna pouze v případě proudění vzduchu
(směru větru) od obytné zástavby. Při aplikaci kejdy bude respektován „Plán zavedení zásad
správné zemědělské praxe“, který je součástí přílohy č. III b) žádosti o vydání IP.
6
Smlouva o odběru a aplikaci kejdy, včetně rozvozového plánu kejdy na rok 2006 je v příloze
č. XVI a) žádosti o vydání IP.
Vyskladnění jatečních prasat
Jatečná prasata se vyskladňují při průměrné hmotnosti 110 kg na základě veterinárního osvědčení.
Při vyskladnění se používá naháněcích chodeb a ramp.
Dezinfekce, dezinsekce, deratizace
Na farmě je realizován výkrm prasat v turnusech. Po ukončení každého turnusu je v sekci
provedena mechanická očista s následnou dezinfekcí. Pro snadnou dezinfekci je do všech stájových
prostor zavedena tlaková voda pro napojení tlakových myček. Dezinfekce mokrou cestou je
prováděna dezinfekčním prostředkem Virocid. Dezinfekční rohože u vchodu do jednotlivých
objektů a dezinfekční vana při vjezdu do areálu jsou udržovány v účinném stavu chlorovým
vápnem. Dezinsekce a dezodorizace se neprovádí.
Deratizace včetně kladení nástrah v jednotlivých staničkách je prováděna smluvně. Používá se
přípravek Lanirat G.
Seznam používaných DDD prostředků je uveden v kapitole 7.1.1. a vlastnosti DDD prostředků
jsou podrobně popsány v bezpečnostních listech, viz. příloha č. VI žádosti o vydání IP. Kopie
smlouvy a dohody o poskytování služeb DDD, včetně osvědčení o odborné způsobilosti jsou
součástí přílohy č. XVI b). Součástí přílohy č. XIX d) je Asanační plán farmy VEJA, spol. s.r.o.,
Horní Bojanovice. Pohotovostní plán pro případ vzniku velmi nebezpečných nákaz je v příloze
č. XIX e), Provozní a sanitační řád je součástí přílohy č. XIX g) žádosti o vydání IP.
Odkliz kadáverů
Uhynulá zvířata jsou za dodržení základních hygienických předpisů a za použití základních
ochranných pomůcek pravidelně a v nejkratší době po úhynu odklízena do kafilerního boxu.
Kafilerní box je v areálu farmy umístěn tak, aby k němu byl přístup i zvenčí bez nutnosti zajíždět
s kafilerním vozem do areálu střediska. Dle provozních podkladů činila produkce uhynulých zvířat
v průměru za poslední 3 roky cca 657 ks při průměrné hmotnosti 42 kg.
Asanaci uhynulých zvířat ze společnosti VEJA, spol. s r.o. zajišťuje asanační podnik AGRIS
Medlov, který doposud nepřistoupil na sepsání smlouvy o provádění veterinární asanace.
Veterinární péče a zákroky
Veškerá veterinární péče a zákroky na farmě jsou prováděny smluvně. Kopie této smlouvy je
součástí přílohy č. XVI d) žádosti o vydání IP.
Monitoring – vstupy, výstupy, emise (navrhujeme doplnit)
Je pravidelně vykazována spotřeba vstupních surovin, tj. selat, vody, krmiva, syrovátky, nafty,
DDD přípravků, léčiv, prasat na porážku, kejdy, odpadů, odpadní vody, amoniaku, pachových
látek atp. (k doplnění na ústním jednání o žádosti).
7
2. Stanovisko k žádosti
Na základě Vašeho požadavku, zn. S-JMK 57018/2006 OŽP/Mik/2, ze dne 16.5.2006, jsme
posoudili žádost o vydání IP společnosti VEJA, spol. s r.o. pro farmu pro výkrm prasat
a doporučujeme vydat integrované povolení za níže navržených závazných podmínek provozu
zařízení.
.
8
3. Návrh závazných podmínek provozu podle § 13 odst. 4 zákona
č. 76/2002 Sb.
3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související
monitoring
3.1.1 Ovzduší
Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší – výkrm prasat 4 800 kusů
Tabulka 1 Návrh emisních limitů
Emisní zdroj
Znečišťující
látka
Emisní limit v mg . m-3 (vztaženo na Četnost
normální stavové podmínky a suchý plyn)
měření
amoniak
Při hmotnostním toku emisí zneč. látky
vyšším než 500 g . h-1 nesmí být překročena
*
úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg . m-3
v odpadním plynu.
pachové látky
Bude postupováno v souladu
legislativou v době měření
Zařízení chovu prasat
s platnou
*
* Po dobu plnění plánu správné zemědělské praxe se neměří (příloha č. 14 vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb.)
Monitoring:
Provozovatel předložil schválený plán zavedení ZSZP a návrh provozního řádu zvláště velkého
zdroje znečišťování ovzduší. V případě nedodržování plánu zavedení ZSZP platí povinnost
dokazovat plnění emisních limitů pro amoniak a pachové látky 1 x ročně. Emisní limit amoniaku je
50 mg. m-3 (při hmotnostním toku větším než 500 g. h-1). V případě pachových látek postupovat
podle platné legislativy. Emisní limit amoniaku byl stanoven podle nařízení
vlády č. 353/2002 Sb.
Poznámka:
Upozorňujeme, že 1.8.2006 nabývá účinnosti vyhláška č. 362/2006 Sb. a vyhláška č. 363/2006 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb. Vyhláška číslo 363/2006 Sb., ruší emisní limity
pro pachové látky. Dále ruší přílohu č. 8 vyhlášky č. 356/2002 Sb., seznam zařízení, na které
se vztahuje povinnost měření pachových látek. Nově již zemědělská zařízení v příloze k vyhlášce
č. 362/2006 Sb. uvedena jako stacionární zdroj, u kterých se stanovuje koncentrace pachových
látek nejsou. Stále je však v platnosti nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým je stanoven
specifický emisní limit pro všechny zemědělské zdroje znečišťování.
KÚ požaduje doložit rozptylovou studii a odborný posudek, vzhledem k tomu, že nebyla předložena
kolaudační rozhodnutí všech hal zařízení. V případě, že kolaudační rozhodnutí existují,
doporučujeme je předložit k datu ústního jednání o žádosti. Případný termín a další podmínky pro
vyhotovení rozptylové studie a odborného posudku budou upřesněny při ústním jednání o žádosti.
KÚ požaduje doplnit v předloženém plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe:
I. V bodě i) doplnit vypočtené emise amoniaku za rok 2005.
9
II. V kapitole j) v odstavci technologie používané při zapravování kejdy je uvedena jako snižující
technologie injektáž s uzavřenou štěrbinou. Termín aplikace této technologie je 31.12.2010.
Injektáží zařízení má být uvedeno do provozu nejpozději do 31.12.2008 a do této doby bude kejda
zapracovávána pásovým postřikem. Tato prozatímní metoda bude aplikována nejpozději do
31.12.2006.
III. Na základě výše uvedených změn bude přepracován plán zavedení zásad správné zemědělské
praxe (případně provozní řád) zejména bod j) a m) V bodě m) bude uveden celkový emisní faktor
k datu 31.12.2006 a eventuelně k datu 31.12.2008.
KÚ požaduje doplnit v předloženém provozním řádu:
I. Opravit telefonní číslo na ČIŽP OI Brno v pracovní době – 541 213 948.
II. Na straně 4 v kapitole snižující technologie budou uvedeny všechny snižující technologie
uvedené v plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe a konečný celkový emisní faktor.
III. Provozní řád bude upraven tak, aby korespondoval se změnami uvedenými v plánu zavedení
zásad správné zemědělské praxe.
1. Dodržovat emisní limit amoniaku 50 mg. m-3 (při hmotnostním toku větším než 500 g. h-1).
Zajistit autorizované měření emisí amoniaku 1 x za kalendářní rok u zařízení klasifikovaného jako
zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší, pokud není plněný schválený plán zavedení ZSZP, podle
§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a přílohy č. 14 vyhlášky
č. 356/2002 Sb.
2. Zajistit prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství
vypouštěných látek 1 x za 2 roky a kontrolu stavu spalinových cest malých spalovacích zdrojů
(budou-li v zařízení používány), a to nejméně 1 x za 3 měsíce, včetně náhradního zdroje elektrické
energie podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb.
3. Od 1.1.2007 pro všechny kategorie zvířat používat ověřený biotechnologický přípravek
do krmiva, který snižuje emise amoniaku min. o 40 %.
4. Vést provozní evidenci zdroje v rozsahu požadovaném ust. § 22 a přílohou č. 9 vyhlášky
č. 356/2002 Sb. Evidovat zástav (naskladnění, vyskladnění), manipulace s kejdou (manipulace,
odvoz), aplikace enzymatických přípravků (množství, název, doklady o nákupu) a další údaje
o provozu snižujících technologií.
T: od data nabytí právní moci IP
3.1.2 Voda
A. Odpadní voda
Poznámka:
Odpadní vody splaškové jsou odváděny do kejdy. V rámci ústního jednání o žádosti doporučujeme
zvážit jejich separaci a odvoz na ČOV (v závislosti na produkovaném množství) a přijmout nebo
zamítnout tak navrhovanou podmínku č. 2. Oplachové vody z mytí a čištění stájí se stávají součástí
kejdy. Smlouva pro odběr kejdy je přílohou žádosti o vydání IP.
10
1. Nejméně 1 x za 6 měsíců kontrolovat sklady kejdy a nejméně 1 x za 5 let, pokud není technickou
normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro
skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě
zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny
nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod (viz. § 38 odst. 9 písm. c)
zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách).
2. Odpadní vody splaškové odvážet na ČOV.
3. Při provozu farmy budou učiněna taková opatření, aby závadné látky nevnikly do povrchových
nebo podzemních vod (§39 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů).
T: od data nabytí právní moci IP
B. Dešťová voda
Poznámka:
Srážkové vody volně zasakují do terénu.
C. Odběr podzemní vody
Poznámka:
Provozovatel odebírá pitnou vodu z vlastních studní. Povolení k nakládání s podzemními vodami
je součástí žádosti o vydání IP.
D. Ochranná pásma vodních zdrojů
Jsou stanovena ochranná pásma vodního zdroje I. a II. stupně (viz. žádost o vydání IP).
E. Ochrana vod
Poznámka:
Provozovatel předložil protokol o nepropustnosti nádrží na kejdu, protokol o rozboru kejdy,
havarijní plán. Havarijní plán bude schválený v rámci řízení o vydání IP.
3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření
Hluk
Poznámka:
Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru je stanovena:
pro denní dobu 50 dB(A) a pro noční dobu 40 dB(A).
Měření nebylo provedeno.
Vibrace – nerelevantní. Neionizující záření – nerelevantní.
11
3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí
a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti
Poznámka:
V případě ukončení provozu zařízení je nutno odstranit stávající technologii pro krmení, napájení
a ventilaci. Z hal odstranit zbytky exkrementů a celý objekt dezinfikovat. Odpady budou
shromážděny a předány oprávněné osobě. Nespotřebované provozní hmoty a pomocné chemické
látky budou řízeně spotřebovány nebo předány k využití, případně k odstranění. Stavby mohou dále
sloužit k jiným účelům.
3.3 Podmínky při nakládání s odpady
Bude nakládáno s těmito nebezpečnými odpady:
Tabulka 2 Seznam nebezpečných odpadů
Název
Nechlorované minerální motorové, převodové oleje
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených),
čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
Olověné akumulátory
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
Kat. č.
13 02 05
15 01 10*
15 02 02
16 06 01
20 01 21
* Katalogové číslo 15 01 10 lze používat pouze se souhlasem k upuštění od třídění NO.
Poznámka:
Provozovatel předložil souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady a žádá o vydání povolení
v rámci řízení o vydání IP.
Kejda je smluvně předávána. Smlouva je součástí žádosti o vydání IP.
Upozorňujeme, že syrovátka je vedlejší produkt živočišného původu a nakládání s ní musí probíhat
v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, v platném znění
(povoluje veterinární správa).
K datu ústního jednání o žádosti požadujeme uvést seznam všech nebezpečných odpadů, s nimiž
bude původce nakládat, pro účel udělení souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem, a dále
uvést u těchto odpadů odhad jejich množství, místa a způsoby nakládání s nimi.
1. Při nakládání s vedlejšími živočišnými produkty postupovat podle nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, v platném znění.
2. Odpady v souladu se zákonem třídit a předávat oprávněné osobě, přednostně k dalšímu využití.
3. Kejdu evidovat jako statkové hnojivo.
T: od data nabytí právní moci IP
12
3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního
prostředí
Poznámka:
Součástí žádosti nebylo rozhodnutí o vyhlášení Hygienického pásma ochrany živočišné výroby
a zřejmě nebylo vyhlášeno. Zařízení se nachází ve vzdálenosti cca 1 km od souvisle zastavěného
území obce.
Bezpečnostní listy dezinfekčních přípravků jsou součástí žádosti vydání IP.
1. Do 31.12.2007 provést rekonstrukci kafilerního boxu podle požadavků KVS.
T: od data nabytí první moci IP
3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie
Nestanoveny.
3.6 Opatření pro předcházení haváriím
Poznámka:
V žádosti provozovatel předkládá dokumenty:
Pohotovostní plán pro případ vzniku velmi nebezpečné nákazy
Protokol o kontrolním zjištění inspektorátu SVS– welfare
Provozní a sanitační řád
Plán opatření pro případ havárie
Požární řád, stanovení organizace požární ochrany
Plán školení BOZP
Provozní řád – provoz stabilních zásobníků sypkých hmot
Dopravně provozní řád
Zařazení pracoviště do kategorií, vyhodnocení rizik
1. U jímek a nádrží na skladování kejdy se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát
za 5 let u zemních jímek a jedenkrát za 10 let u nadzemních nádrží a věží provádět zkouška
vodotěsnosti, podle § 6 odst. c) vyhlášky č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby
pro zemědělství.
2. Jímky a nádrže pro skladování kejdy budou opatřeny kontrolním systémem monitorujícím
případné netěsnosti a únik skladovaných látek podle § 6 odst. d) vyhlášky č. 191/2002 Sb.,
o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.
T: od data nabytí právní moci IP
13
3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu,
při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví
člověka
Viz. kapitola 3.6 vyjádření.
3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika
měření, frekvence, vedení záznamů)
Viz. kapitola 3.1.1 vyjádření.
3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké
úrovně ochrany životního prostředí jako celku
Zařízení není zdrojem dálkového přemísťování znečištění.
3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení
1. Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů vést evidenci údajů
o plnění závazných podmínek provozu a předložit roční zprávu z monitoringu KÚ Jihomoravského
kraje k 31.3. běžného roku.
2. Plnit podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o IRZ a dodržovat vyhlášku
č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných
pro ohlašování do IRZ.
3. Ohlásit plánovanou změnu zařízení.
T: od data nabytí právní moci IP
3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí
s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku
zařízení
3.11.1 EIA
Nestanoveny.
3.12 Ostatní podmínky
Nestanoveny.
14
4. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení
•
Rada Jihomoravského kraje, usnesení 4216/06/R 73, ze dne 1.6.2006 – bez připomínek.
•
Povodí Moravy, s. p., zn. PM021110/2006-208/VI, ze dne 9.5.2006
•
Krajská
hygienická
stanice
Jihomoravského
č.j. 10669/2006/BV/HOK, ze dne 5.6.2006.
•
Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj, č.j. 1982/2006/KVS, ze dne 16.6.2006.
•
Městský úřad Hustopeče, OŽP, spis.zn.: OZP/6655/06/1-245.2/Ně, ze dne 15.6.2006 – bez
připomínek.
•
Krajský úřad JMK, OŽP, č.j. JMK 57018/2006, ze dne 19.6.2006.
kraje,
se
sídlem
v Brně,
Vypořádání připomínek Povodí Moravy, s.p.
Záměr není v rozporu se Směrným vodohospodářským plánem a se zájmy hájenými zákonem
o vodách. S realizací záměru souhlasíme za předpokladu splnění následujících podmínek:
1. Při provozu farmy musejí být učiněna taková opatření, aby závadné látky nevnikly
do povrchových nebo podzemních vod. (§39 zák. č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších
předpisů), zejména do vodního toku Harasky a jejích přítoků a vodního toku Pradlenky, která je
levostranným přítokem Štikovky.
Opatření je součástí kapitoly č. 3.1.2 A), podmínka č. 3
2. Aplikace kejdy a ostatních odpadních vod bude probíhat v souladu s uvedeným rozvozovým
plánem organických hnojiv a v souladu s nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení
zranitelnosti oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin
a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Dávku 170 kg č.ž N/rok je nutno dodržovat
(k.ú. Borovany).
Provozovatel předává kejdu na základě smluvního vztahu spolupracujícímu subjektu. Rozvozový
plán je součástí příloh žádosti o vydání IP. Odpadní vody ze sociálního zařízení nelze míchat
s kejdou a aplikovat do půdy. Opatření je součástí kapitoly č. 3.1.2 A), podmínka č. 2.
3. Nutno rovněž prověřit zda má společnost Zaječí s.r.o. dostatek vhodných ploch k aplikaci
celkového množství odebrané kejdy.
Společnost VEJA, spol. s r.o. kejdu neaplikuje. Zaječí s.r.o. není předmětem IP.
4. Plochy, na kterých dochází k manipulaci se závadnými látkami, musí být odděleny od ostatních
ploch.
Není zřejmé, o jaké „oddělení“ se jedná. Bude diskutováno v rámci ústního jednání o žádosti.
5. Kontroly těsnosti budou probíhat v souladu s § 39 zák. č. 254/2001 Sb. s ČSN 75 0905
a ČSN 75 69 09 a v souladu s § 6 odst. C vyhl. č. 191/2002 Sb.
Opatření je součástí kapitoly č. 3.1.2 A), podmínka č. 1 a 3.6, podmínka č. 1.
15
Vypořádání připomínek Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje
V části zabývající se problematikou realizovaných a plánovaných opatření k předcházení vzniku,
popř. omezení emisí (především amoniaku) a dalších negativních vlivů na životní prostředí striktně
dodržovat navrhované technologické postupy zejména při manipulaci s odpadními vodami.
Opatření jsou součástí kapitol č. 3.1.1, 3.1.2.
Vypořádání s připomínkami KVS
1. Jako upozornění vyslovené chovateli nutno uvést stav kafilerního boxu, který z hlediska
požadavků uvedených v odst. 2 §40 veterinárního zákona ještě vyhovuje, ale je nutno provést jeho
rekonstrukci. Kvalita napájecí vody z vlastního zdroje zcela vyhovuje požadavku na zdravotně
nezávadnou napájecí vodu. Úroveň welfare chovaných zvířat byla kontrolována dne 15.6.2006
(protokol č. CZ06S62126-014). Porušení ustanovení zákonných předpisů a nařízení na ochranu
zvířat proti týrání nebyla zjištěna.
Opatření je součástí kapitoly č. 3.4, podmínka č. 1.
Chov hospodářských zvířat na této farmě je na takové úrovni, která nebrání vydání integrovaného
povolení.
Jedná se o informativní připomínku.
Vypořádání s připomínkami KÚ Jihomoravského kraje.
Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů a prováděcích
předpisů k tomuto zákonu:
Dotčeným věcně a místně příslušným vodoprávním úřadem k vydání vyjádření podle ustanovení
§ 18 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a souhlasu podle ustanovení § 17 zákona č. 254/2001 Sb.,
o vodách, je vodoprávní úřad první instance, tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností v místě
požadované činnosti nebo stavby, v daném případě se jedná o Městský úřad Hustopeče.
Jedná se o informativní připomínku.
Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
a prováděcích předpisů k tomuto zákonu:
Hodnocený záměr nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou
národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast (Natura 2000). Nejsou ani dotčeny další zájmy
ochrany a přírody.
Jedná se o informativní připomínku.
16
Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů
a prováděcích předpisů k tomuto zákonu:
Předmětné rozhodnutí o vydání integrovaného povolení bude nahrazovat rozhodnutí KÚ, kterým se
vydává povolení k vydání provozního řádu zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu
ust. § 17 odst. 2 písm. g) a ust. § 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů, v platném znění a schválení plánu zavedení zásad správné zemědělské
praxe zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší – výkrm prasat.
V předloženém plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe je třeba doplnit:
I. V bodě i) doplnit vypočtené emise amoniaku za rok 2005.
II. V kapitole j) v odstavci technologie používané při zapravování kejdy je uvedena jako snižující
technologie injektáž s uzavřenou štěrbinou. Termín aplikace této technologie je 31.12.2010.
Injektáží zařízení by mělo být uvedeno do provozu nejpozději do 31.12.2008 a do této doby by měla
být kejda zapracovávána pásovým postřikem. Tato prozatímní metoda by měla být aplikována
nejpozději do 31.12.2006.
III. Na základě výše uvedených změn by měl být přepracován plán zavedení zásad správné
zemědělské praxe (případně provozní řád) zejména bod j) a m) V bodě m) bude uveden celkový
emisní faktor k datu 31.12.2006 a eventuelně k datu 31.12.2008.
V předloženém provozním řádu je třeba doplnit a opravit:
I. Opravit telefonní číslo na ČIŽP OI Brno v pracovní době – 541 213 948.
II. Na straně 4 v kapitole snižující technologie budou uvedeny všechny snižující technologie
uvedené v plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe a konečný celkový emisní faktor.
III. Provozní řád bude upraven tak, aby korespondoval se změnami uvedenými v plánu zavedení
zásad správné zemědělské praxe.
Opatření k doplnění plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe a provozního řádu jsou
součástí kapitoly č. 3.1.1, poznámka.
Předmětné rozhodnutí o vydání integrovaného povolení bude nahrazovat rozhodnutí KÚ, kterým se
povoluje trvalý provoz zdroje: výkrm prasat (ust. § 17 odst. 1 písm. d zákona č. 86/2002 Sb.).
V případě, že budou doplněny výše uvedené chybějící údaje, technologie a podmínky provozu
zařízení budou v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb. a jeho prováděcími právními předpisy,
navrhujeme povolit trvalý provoz výše uvedeného zdroje za následujících podmínek:
a) provozovatel bude dodržovat povinnosti provozovatelů zvláště velkých, velkých a středních
stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedená v ust. § 11 zákona č. 86/2002 Sb.
Jedná se o zákonnou podmínku.
b) provozovatel doplní rozptylovou studii a odborný posudek za výše uvedený zdroj neboť
kolaudační rozhodnutí objektu č. 5 není doloženo, kolaudační rozhodnutí objektu č. 4 je z roku
1994 a kolaudační rozhodnutí hnojiště střediska prasat je z roku 2000. U těchto zařízení není
doloženo povolení zařízení od orgánu ochrany ovzduší dle ust. § 11 zákona č. 309/1991 Sb.
Opatření je součástí kapitoly č. 3.1.1, poznámka.
c) četnost měření pachových látek a plnění emisního limitu dle platné legislativy.
17
Upozorňujeme, že 1.8.2006 nabyla účinnosti vyhláška č. 362/2006 Sb. a vyhláška
č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb. Vyhláška číslo 363/2006 Sb., ruší emisní
limity pro pachové látky. Dále ruší přílohu č. 8 vyhlášky č. 356/2002 Sb., seznam zařízení na které
se vztahuje povinnost měření pachových látek. Nově již zemědělská zařízení v příloze k vyhlášce
č. 362/2006 Sb. uvedena jako stacionární zdroj, u kterých se stanovuje koncentrace pachových
látek nejsou. Stále je však v platnosti nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým je stanoven
specifický emisní limit pro všechny zemědělské zdroje znečišťování.
Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů k tomuto zákonu:
K žádosti o IP sdělujeme následující připomínky:
Vzhledem k tomu, že souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem bude nahrazen integrovaným
povolením, musí být žádost dopracována zejména v souladu s ustanovením § 2 vyhlášky
č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady:
- je nutno uvést seznam všech nebezpečných odpadů, s nimiž bude původce nakládat, pro účel
udělení souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem, a dále uvést u těchto odpadů odhad jejich
množství, místa a způsoby nakládání s nimi.
- integrovaným povolením bude zrušeno rozhodnutí OkÚ Hustopeče, referátu ŽP, o udělení
souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem dle § 16 odst. 3 zákona o odpadech.
Opatření je součástí kapitoly č. 3.3, poznámka.
18
5. Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT)
5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT
Referenční dokument BAT „Intenzívní chov drůbeže a prasat“ (červenec 2003).
5.2 Porovnání podle BREF
Dodržování zásad správné zemědělské praxe
•
Stanovení a zavádění vzdělávacích a školících programů – BAT splněn.
•
Přesné plánování činností – BAT splněn.
•
Monitoring vstupů a výstupů – BAT splněn.
•
Zavedení programu údržby a oprav – BAT splněn.
•
Zpracování havarijních plánů – BAT splněn.
Podklad: BREF – kapitola 5.1
Krmné techniky
•
Fázová výživa – BAT splněn.
•
Přídavky čtyř základních aminokyselin pro snížení obsahu bílkovin v exkrementech – BAT
splněn.
•
Přídavky anorganického fosforu nebo fytázy – BAT splněn.
Podklad: BREF – kapitola 5.2.1
Emise z ustájení
•
Systém chovu prasat na částečně roštové podlaze s pravidelným odklizem kejdy – BAT
splněn.
Podklad: BREF – kapitola 5.2.2
Hospodaření s vodou
•
Čištění stájí vysokotlakým zařízením – BAT splněn.
•
Přesné nastavení napájecího zařízení – BAT splněn.
•
Sledování spotřeby vody instalací vodoměrů a zařízení sledujících spotřebu vody – BAT
splněn.
•
Oddělené zachytávání dešťových vod a jejich využití k čištění stájí – BAT nehodnocen.
Dešťové vody nemohou být z preventivních důvodů využívány k čištění.
Podklad: BREF – kapitola 5.2.3
19
Hospodaření s energií
•
Tepelná izolace objektů – BAT splněn.
•
Optimalizace ventilačního systému – BAT splněn.
•
Použití svítidel s nízkou spotřebou elektrické energie – BAT splněn.
Podklad: BREF – kapitola 5.2.4
Skladování exkrementů
•
BAT nehodnocen. Kejda je předávána smluvnímu odběrateli.
Podklad: BREF – kapitola 5.2.5
Zpracování exkrementů
•
BAT nehodnocen. Kejda je předávána smluvnímu odběrateli.
Podklad: BREF – kapitola 5.2.6
Zapravení exkrementů
•
BAT nehodnocen. Kejda je předávána smluvnímu odběrateli.
Podklad: BREF – kapitola 5.2.7
5.3 Souhrnné porovnání s BAT
Následující hodnocení je provedeno podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k zákonu
č. 76/2002 Sb.
5.3.1 Použití nízkoodpadové technologie.
Hledisko bude splněno. V zařízení je zavedena fázová výživa. Pro všechny kategorie zvířat bude
k 31.12.2006 zavedeno krmení s ověřeným biotechnologickým přípravkem pro snížení emisí
amoniaku a pachových látek Odpady se budou třídit a předávat k využití, případně odstranění.
Řešení – opatření jsou součástí kapitoly 3.1.1 a 3.3 vyjádření.
5.3.2 Použití látek méně nebezpečných
Hledisko je splněno. Nafta a DDD prostředky – v současné době nelze tyto látky z finančních
a technických důvodů nahradit. Čistící prostředky, které nejsou na bázi chlóru vykazují menší
účinnost.
20
5.3.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají
v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu
Hledisko bude splněno. V zařízení se budou odpady třídit a předávat oprávněné osobě
k přednostnímu využití. Bude vydán souhlas k nakládání s NO. Kejda je využívána k hnojení
smluvním odběratelem.
Řešení – opatření jsou součástí kapitoly 3.3 vyjádření.
5.3.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny
ve světovém měřítku
Technický pokrok je zohledněn především:
•
zavedení fázové výživy,
•
zavedením ověřeného biotechnologického přípravku pro snižování emisí amoniaku,
•
používání tlakové vody.
5.3.5 Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace
Z hlediska porovnání srovnatelných procesů je provoz společnosti VEJA, s.r.o. vybavený
standardní technikou a technologií zařízení.
5.3.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí.
5.3.6.2 Emise do ovzduší
Hledisko bude splněno. Zdrojem emisí do ovzduší je především chov prasat. Provozovatel zařízení
předložil schválený plán zavedení ZSZP a provozní řád zvláště velkého zdroje znečišťování
ovzduší. V případě důsledného plnění plánu zavedení ZSZP bude hledisko splněno a provozovateli
odpadne povinnost měřit amoniak a pachové látky.
Řešení – opatření jsou součástí kapitoly 3.1.1 vyjádření.
5.3.6.2 Emise do vody
Hledisko bude splněno. Odpadní voda ze sociálního zařízení bude případně (viz. ústní jednání
o žádosti) odvážena na smluvní ČOV. Odpadní voda technologická je svedena společně s kejdou.
Neznečištěná dešťová voda ze střech hal je volně vsakována do terénu.
Řešení – opatření jsou součástí kapitoly 3.1.2 vyjádření.
5.3.6.3 Emise hluku
Hledisko je splněno. Zdrojem hluku je provoz zařízení a doprava. Hodnoty limitů jsou definovány
v nařízení vlády č. 502/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zdrojem hluku je doprava a provoz
zařízení.
Emise vibrací a neionizujícího záření - Nerelevantní.
21
5.3.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu
Farma byla uváděna do provozu od r. 1979 (viz. kap. 3.1. žádosti o vydání IP).
5.3.8 Doba potřebná k zavedení BAT
Viz podmínky v kapitole 3. vyjádření.
5.3.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická
účinnost
Hledisko splněno. V procesu čištění je používána tlaková voda. Odběr vody je měřený, napájecí
zařízení je bezúnikové. Haly jsou tepelně izolovány, ventilační systém je optimalizován. Jsou
využívána svítidla s nízkými energetickými vstupy.
5.3.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik
s nimi spojenými na minimum
Hledisko je plněno částečně. Opatření ke snížení dopadů emisí jsou součástí kapitoly 3.1.1, 3.1.2,
3.3 a 3.6.
1. Používat pro všechny kategorie zvířat ověřený biotechnologický přípravek do krmiva, který
sníží emise amoniaku min. o 40 %.
2. Měřit účinnost spalování, měřit množství vypouštěných látek 1 x za 2 roky a kontrolovat stav
spalinových cest všech malých spalovacích zdrojů nejméně 1 x za 3 měsíce včetně náhradního
zdroje elektrické energie podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb.
3. Plnit schválený plán zavedení ZSZP.
4. Provádět 1 x za 5 let u zemních jímek na kejdu zkoušku vodotěsnosti, podle § 6 odst. c)
vyhlášky č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.
5. Jímky a nádrže pro skladování kejdy opatřit kontrolním systémem monitorujícím případné
netěsnosti a únik skladovaných látek podle § 6 odst. d) vyhlášky č. 191/2002 Sb., o technických
požadavcích na stavby pro zemědělství.
6. Kejdu evidovat jako statkové hnojivo.
7. Průběžně aktualizovat havarijní vodohospodářský plán střediska, provádět preventivní opatření
k minimalizaci havarijních událostí.
5.3.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.
Hledisko je splněno. V rámci prevence havárií budou používány plány pro případ nebezpečné
nákazy v chovu, plány pro případ úniku vodě nebezpečným látkám a výpadku elektřiny a vody.
22
6. Odůvodnění stanoviska k žádosti
Stanovisko k žádosti uvedené v části 2 vychází z porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými
technikami, ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti a stanovisek účastníků řízení a dotčených
orgánů státní správy.
Předložená žádost o vydání integrovaného povolení respektuje plně obsah a rozsah vyhlášky
č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah
a způsob jejího vyplnění:
Z technických důvodů nebylo provedeno terénní šetření.
Návrh vyjádření byl zástupci provozovatele zaslán elektronickou poštou.
Doporučujeme Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, integrované
povolení společnosti VEJA, spol. s r.o. vydat.
23
7. Seznam zkratek a legislativy
Zkratky
BAT
BL
BREF
ČIŽP
ČOV
DDD
EIA
IP
IRZ
KHS
KÚ
KVS
ZSZP
nejlepší dostupná technika
bezpečnostní listy
referenční dokument BAT
Česká inspekce životního prostředí
čistírna odpadních vod
dezinfekce, dezinsekce, deratizace
posuzování vlivů na životní prostředí
integrované povolení
integrovaný registr znečišťování
Krajská hygienická stanice
krajský úřad
Krajská veterinární správa
Zásady správné zemědělské praxe
Legislativa
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů,
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí
Zákon č. 185/2001 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.), o odpadech a o změně
některých dalších zákonů,
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů,
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru
znečištění a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci),
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší),
Zákon č. 131/2003 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
(veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony),
Zákon č. 368/2003 Sb. , o integrovaném registru znečišťování
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
24
Vyhláška č. 376/2000 Sb., požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly,
Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů
a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování
souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů),
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,
Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zemědělství,
Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah
a způsob jejího vyplnění,
Vyhláška č. 284/2003 Sb., o krmivech ve znění pozdějších předpisů,
Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech
havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich
škodlivých následků.
Vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry
obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování.
Vyhláška č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2006 Sb., kterou se stanoví seznam
znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování
množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem
a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů
znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování,
Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování
spalovacích stacionárních zdrojů znečištění ovzduší,
Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování
ostatních stacionárních zdrojů znečišťování,
Nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod
a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových
a do kanalizací a o citlivých oblastech,
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv
a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech,
Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečištění,
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
25