Pesach 5775 - Pesach a Velikonoce

Transkript

Pesach 5775 - Pesach a Velikonoce
22. nisan 5775 / 11. duben 2015
PESACH, ‫ ֶפּסַח‬/ Přeskočení
Tóra: Devarim / 5. Mojžíšova (Deuteronomium)
14:22-16:17
Maftir: Bemidbar / 4. Mojžíšova (Numeri) 28:19-25
Haftara: Ješa‘jahu / Izaiáš 10:32-12:6
Pesach a Velikonoce
Opravdu lze v Písmu nalézt nějaký svátek, kterému se
říkalo Velikonoce? Co vlastně slavili Ješuovi učedníci
po Ješuově vzkříšení? Jednalo se opravdu
o Velikonoce, anebo to byl Pesach?
Není žádným tajemstvím, že křesťané slaví Ješuovo
(JEŠUA, ‫י ֵשׁוּ ַע‬, „Spása, Spasení, Záchrana“, Ježíš)
vzkříšení svátkem, jemuž říkají Velikonoce. Jenže
Písmo ve skutečnosti pojem Velikonoce vůbec
nezná. Ano, slyšíte dobře! V Bibli prostě žádný
svátek jménem Velikonoce není! Místo toho si
Ješuovi žáci a následovníci ve skutečnosti
připomínali vzkříšení svého učitele při příležitosti
každoročního zachovávání svátku PESACH (‫ ֶפּסַח‬,
doslova „Přeskočení“)!
Dnes je poměrně běžné, že slovo „Pesach“ a složený
výraz CHAG HA-MACOT (‫חַג הַמַּצּוֹת‬, doslova
„svátek nekvašených chlebů“) používáme jako
souznačné označení pro totéž. Nicméně Tóra
(TORA, ‫תּוֹרה‬
ָ = doslova „řád, učení, ukazatel, zákon,
souhrn pravidel“, v našem případě označení pro Pět
knih Mojžíšových) činí mezi těmito dvěmi
označeními malinký rozdíl. Přesněji řečeno:
Pesachem se myslí přímo onen obětní beránek, který
se přinášel 14. dne měsíce NISAN (‫נִיסָן‬, židovské
označení prvního jarního měsíce), kdežto svátkem
nekvašených chlebů se má na mysli až onen
sedmidenní svátek, který začíná západem slunce
téhož dne, kdy se obětoval pesachový beránek
v Chrámu, a začíná tedy až 15. nisanu. Podle
biblického počítání totiž další den začíná vždy
západem slunce. Nicméně i když je tomu tak, že
Tóra mezi pojmem Pesach a výrazem chag ha-macot
důsledně rozlišuje, přesto je dnes v židovském
prostředí zvykem, že se v běžné mluvě mezi těmito
dvěma pojmy až tolik nerozlišuje, tudíž není vůbec
neobvyklé, že se sice říká „slavit Pesach“, ale myslí
se tím „slavit svátek nekvašených chlebů“. Dnes už
totiž ve skutečnosti nikdo Pesach ani slavit nemůže,
protože nemáme BEJT HA-MIKDAŠ (‫בֵּית הַמִּ קְ דָּשׁ‬,
doslova „dům té svatyně“, Chrám) – beránka lze
totiž obětovat pouze v Chrámu a nikde jinde! Co
však slavit můžeme je právě onen chag ha-macot
neboli „svátek nekvašených chlebů“. Je tomu tak
proto, že jeho slavení není nutně podmíněno tím, že
stojí kamenný Chrám.
BERIT CHADAŠA (‫בּ ְִרית חֲדָ שָׁה‬, doslova „smlouva
obnovená“ či „nová“, tzv. Nový Zákon), která se
nám v nejstarších rukopisech dochovala v řeckém
jazyce, přepisuje hebrejské slovo Pesach jako
PASCHA (πασχα). Slovo pascha se v Berit Chadaša
objevuje celkem na 29 různých místech. A také ona
má ve zvyku nerozlišovat důsledně mezi samotnou
paschou a oním sedmidenním svátkem nekvašených
chlebů. Někdy pro to i ono používá totéž slovo, tedy
zmíněný pořečtěný výraz „pascha“.
Je zde však jedna naprosto neomluvitelná a nanejvýš
podivná skutečnost, totiž že překladatelé většiny
českých Biblí výše uvedený pořečtěný výraz
„pascha“ rádi a se zvláštním zaujetím nahrazují
zcela novým slovem „velikonoce“:
„V té době král Herodes krutě zasáhl proti
některým bratřím. Mečem dal popravit Jakuba,
bratra Janova. Když viděl, že si tím získal židy,
rozkázal zatknout také Petra. Byly právě
velikonoce. Zmocnil se ho, dal ho zavřít do vězení
a hlídat čtyřmi strážemi po čtyřech vojácích.
Chtěl ho po velikonocích veřejně soudit.“
(Ma‘asej Talmidim [Skutky] 12:1-4, Český
ekumenický překlad)
Háček je ovšem v tom, že věřící včetně samotného
Heroda Agripy, o nichž pojednávají výše uvedená
slova, toho roku popravdě žádný svátek jménem
„velikonoce“ neslavili. Vždyť jak by taky mohli,
když o takovém svátku během svého života nikdy
nic neslyšeli. Za dnů ŠELICHIM (‫שְׁ לִיחִים‬, doslova
„vyslanců“, apoštolů) si totiž věřící připomínali
Ješuovo vzkříšení v rámci oslav svátku Pesach
neboli svátku nekvašených chlebů – nic jiného
pro tuto příležitost neměli a ani neznali. Velikonoční
svátky jsou ve skutečnosti až mnohem pozdějším
vynálezem dějin křesťanské církve.
First Fruits of Zion (První plody Sionu)
Zdroj: http://torahclub.ffoz.org/portions-library/weekly-torah/passover-and-easter.html
Překlad: Jaldej ha-Derech, http://www.derech.cz/