2. číslo - Loutkářská Chrudim

FESTIVALOVÝ ZPRAVODAJ 52. LOUTKÁØSKÉ CHRUDIMI 2003. . . . . . . . . èíslo 2
Svátek má
JAROSLAV, JAROSLAVA
Vyjadøuje radost z jara.
1. èervence 2003
Pranostika na tento den:
První èervenec když mokrý,
bídný, d隝 potrvá ètyøi týdny.
... èí je vlastnì UNIMA
... jak to vidìla porota
... co o sobì napsaly soubory a co o souberech napsali na krajských pøehlídkách
... soutìžte o mobil a také
otázku na dnešní den mùžete
vhodit do papírové krabicedo 20.00 hodin
... Jiøí Vyšohlíd a Jakub
Vašíèek v rubrice Osobnosti
a kandrdasové
... jaký byl druhý den LCH
Lávka spojuje dva bøehy, které
nemají zpravidla daleko od sebe
... anketka, krabicové
SMS, vytaženo z propadla,
nouzový východ a také kachna za oponou
18.00
Velký sál Divadla Karla Pippicha
17.00
20.00
Mausa Musaka
(Dìtský divadelní soubor ZUŠ, Dìèín)
Vìci slepièí (Spolek loutek Loutkino, Brno)
Mausa Musaka
(Dìtský divadelní soubor ZUŠ, Dìèín)
Vìci slepièí (Spolek loutek Loutkino, Brno)
Inspirativní pøedstavení
22.00
Indiánské pohádky
(Klika, Praha)
Malá scéna Divadla Karla Pippicha
10.00
14.00
O lakomé Barce
Pøed lesem, za lesem
Vítr z Apalaèských hor
16.00 Pøed lesem, za lesem
(ZUŠ Chlumec n. Cidlinou)
(Bateteba, Brno)
(Druhák, Hradec Králové)
(Bateteba, Brno)
Vítr z Apalaèských hor
Pøed lesem, za lesem
Vítr z Apalaèských hor
(Druhák, Hradec Králové)
(Bateteba, Brno)
(Druhák, Hradec Králové)
Divadlo MED
10.00
14.00
16.00
18.00
Budulínek tøetí
(Strakaté divadlo, Praha)
Beránci a ospalý èert
(Pøed branou, Rakovník)
O princeznì, která mluvila cizí øeèí
(Spojáèek, Liberec)
Beránci a ospalý èert
(Pøed branou, Rakovník)
O princeznì, která mluvila cizí øeèí
(Spojáèek, Liberec)
Beránci a ospalý èert
(Pøed branou, Rakovník)
O princeznì, která mluvila cizí øeèí
(Spojáèek, Liberec)
Letní scéna u Divadla Karla Pippicha
19.00
Vlasta Rédl se skupinou v poøadu "Každý den jinak"
zítøejší program na stranì 7
MOBILOVI PARICI ZAHALITE, VYKASLETE SE NA HOLKY, HOLKY NA KLUKY A SMS
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 2
CO A ÈÍ JE VLASTNÌ UNIMA
Letos byla po delší dobì
neformálnì pøizvána UNIMA
– pøesnìji øeèeno Èeské støedisko UNIMA – ke spolupráci na 52. Loutkáøské Chrudimi.
Po dohodì s organizátory
bylo jedním z úkolù, na kterém se chtìlo støedisko spo-
a o tom, co UNIMA /a nejenom pro amatéry, protože je
organizací oborovou a podle
statutu všech, kteøí se
o loutkové divadlo zajímají –
od sbìratelù po posluchaèe
vysoké školy èi uèitelky mateøských škol/ vlastnì dìlá, èi
co tøeba v minulém roce udìlala.
Pro ty, kteøí už nechtìjí dál
èíst tento èlánek jen pøipomínám, že Èeské støedisko UNIMA
má pìkné a aktualizované
webové stránky, které už nìkolikrát posloužily zahraniè-
Èmukaøi Turnov - Medvídek Pú
lupodílet i zajištìní mezinárodní úèasti. Tentokrát nejen
zahranièních hostí, kteøí by
mohli být jako pozorovatelé
ozdobou festivalu, ale i zahranièních souborù, jejichž
èlenové by mohli eventuelnì
vést i nìkterý ze semináøù
/konkrétnì šlo o semináø tradièního loutkového divadla
a šlo o dva výjimeèné loutkáøe-maòáskáøe Bruna Leoneho
a Jánose Pályiho/. Nebyla to
vina støediska, že se jednání
táhlo nìkolik týdnù a že se
soubory – až na jednu výjimku – neozvaly vèas. Zamrzela mì pøátelsky mínìná výtka
Dády Weissové, která se
na jedné schùzi poradního orgánu ARTAMY zeptala:
„Co vlastnì dìlá UNIMA
pro amatéry?“ A tehdy jsem
si uvìdomila, že je v tomto
ohledu pøece jen tøeba pøestat
stát skromnì v koutku
ním zájemcùm, a kde se tedy
pøedevším tuzemští interesanti mohou doèíst jak o historii loutkáøství, historii
UNIMA i o tom, co v posledních letech a mìsících v Èeské republice tato organizace
dìlá. Najdou je pod
www.divadlo.cz/unima. Také
mezinárodní organizace má
své webové stránky a o chystaném svìtovém kongresu
UNIMA, který bude pøíští
rok v chorvatské Rijece se
mùžete doèíst na:
www.unima-rijeka.hr.
Hlavní akcí èeského støediska je už tøináct let Pøelet
nad loutkáøským hnízdem.
Oborová pøehlídka, která
dává šanci profesionálním
divadlùm, nezávislým skupinám a amatérským souborùm
pøedvést jednou za rok v Praze /v profesionálních podmín-
kách a s mediální propagací/ to
nejlepší ze své tvorby.
Kromì tohoto festivalu,
který je prioritní akcí Èeského støediska UNIMA spoleènì se Sdružením pro
vydávání èasopisu Loutkáø,
se støedisko UNIMA podílí
organizováním /a èásteènì
i financováním/ setkání našich a zahranièních loutkáøù
na Skupovì Plzni, Mateøince
a Loutkáøské Chrudimi. Zde
jsou hosty UNIMA pøedevším zahranièní novináøi èi
øeditelé festivalù.
Èeské støedisko UNIMA
spolupracovalo a spolupracuje na vydání loutkáøské encyklopedie.
Pøijímá na sekretariátu
støediska zahranièní hosty
a poskytuje jim informace,
zajišuje pro nì program, odpovídá na dotazy a požadavky kontaktù napø. na soubory,
na festivaly a vyøizuje doporuèení na nejrùznìjší stáže.
A ještì jedna vìc, na jejíž
výsledek mùžeme být opravdu pyšní: loòské povodnì se
existenènì dotkly nìkolika
souborù a loutkáøských sbírek. Díky vèasné informaci,
zprostøedkováním kontaktù
a poskytnutím obrazové dokumentace se sešly napø. pro
Øíši loutek dary od Švýcarské UNIMY, Švédské UNIMY, Anglické UNIMY,
osobní dary od paní Blanky
Kaplanové, pana Gustava
Gysina, japonské ambasády
ve výši 120.000 Kè. To
všechno byla pomoc konkrétní, cílená a nepominutelná.
Právo na to být èlenem
této organizace má každý kdo
Èmukaøi Turnov - Medvídek Pú
souhlasí s preambulí UNIMA, která zní:
UNIMA/Union Internationale de la Marionette/ je mezinárodní nevládní organizace
pøidružená k UNESCO sdružující lidi z celého svìta, kteøí
pøispívají k rozvoji loutkáøského umìní a staví toto umìní do služeb humánních
hodnot, jako jsou mír a vzájemné porozumìní mezi národy bez ohledu na rozdílnost
jejich ras, politického èi náboženského pøesvìdèení
a kultury v souladu s uznáním
základních práv èlovìka, tak
jak jsou definována ve Všeobecné deklaraci lidských práv
Spojených národù 10. prosince 1948.
UNIMA se snaží dostát
svým úkolùm i svému poslání. A teï jedna provokativní
otázka: co dìlají její èlenové
pro UNIMU? Pokud kritizují její èinnost, mají vùbec zájem podívat se na její
aktivity? Mají vùbec zájem
o ten tolik vyžadovaný kontakt a informace? V sekretariátu UNIMA /Praha
1. Celetná 17./ jsou k dispozici nejenom všechny bulletiny generálního sekretariátu
UNIMA, na které má každý
èlen UNIMA bezplatnì právo, ale i informativní brožura „Co je to UNIMA?“
Všechny loutkáøské akce
a pøedevším mezinárodní festivaly – a je jich teï v Èeské
republice hned nìkolik – jsou
pak pøíležitostí k osobnímu
setkání se zástupci zahranièních støedisek UNIMA. Máte
šanci je využít.
Nina
Malíková /pøevzato z LOUTKÁØE è.3.
2003- mírnì kráceno/
... na malé scénì,
pro veøejnost, bylo k vidìní známé pøedstavení
Èmukaøù z Turnova Medvídek Pú ... jak milé
pohlazení, jak pøíjemné
vidìt po letech tuto „komedii“ ...
melich
KUJTE DO LAVKY TELEFON JE 606 653 770 * VCERA JSTE NAM DORUCILI NASLEDUJICI
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 3
Strakaté divadlo Praha - Budulínek tøetí
Pehrova úprava Ladovy
pohádky naruby je kvalitní
pøedlohou nabízející dramatické situace a tak není divu,
že si ji Strakaté divadlo vybralo k nastudování. Inscenace pùsobí na pohled
pøíjemnì, ale trochu jako retro: výtvarnì pøipomíná styl
Václava Havlíka èi Vojtìcha
Cinybulka z období rozkvìtu pražského ÚLD pøed ètyøiceti, padesáti lety. Je to
výtvarno lyrizující a tomu
pak podléhá i loutkoherecký
projev, zatímco maòásek vyžaduje groteskní zacházení stejnì tak, jako pohádka naruby vyžaduje vìtší švih.
V situacích, v nichž je grotesknost alespoò naznaèena
(napøíklad zpívající liška
s pohybujícími se stromy, èi
výprask Budulínka lišèím
ocasem), inscenace najednou zafunguje a je to znát
i na ohlasu v hledišti.
Na druhé stranì se ale nepodaøilo zrealizovat všechny
dramatické situace a gagy,
které jsou obsažené už v samotném textu. Aranžmá je
totiž vìtšinou lineární a nevýznamotvorné a hudba ponìkud roztøíštìná. Pøitom
právì hudba by mìla být
funkèní - Budulínek pøece
lišku rozzlobí i tím, že zpívá
„odvazovaèku“. Ale ta je
v podstatì stejnì pøíjemná,
jako ostatní písnì a navíc
také liška posléze zazpívá
rychlou píseò, což je v tomto kontextu ponìkud nelogické. Stejnì nevyložený je
i postoj Babièky a Dìdeèka
v závìru, kdy naprosto vážnì a bez nadhledu tvrdí, že
Budulínka zpátky nechtìjí ale to má být pøece jen „bouda“ na lišku. A tak podobnì.
Ani situace, kdy se dirigent
rozzlobí na Budulínka není
vybudovaná tak, aby nás pøesvìdèila, že se tak stalo právem.
Pøes všechny pøipomínky
je ale tøeba konstatovat, že je
tato inscenace v dosavadní
práci Strakatého divadla rozhodnì pozitivním posunem.
Rám u.s. Plzeò - Smrt
si øíká Pablo a Pedro
Frakce souboru Rámus se
pøi pøípravì inscenace nechala volnì inspirovat Marquézovou Kronikou ohlášené
smrti. Vybrala si tedy téma
silné, zabývající se otázkou
viny. Prostøedky, které pro
sdìlení tématu soubor použil
(kalhotky, trenýrky, èásti obleèení) i zpùsob práce s nimi
nebyl pøijat porotou jednoznaènì. Pøevažuje názor, že
tyto prostøedky jsou pøíliš
popisné a práce s nimi jednotvárná. Navíc vzhledem
k støídmosti slovních sdìlení
se obèas, pøedevším v poèátku, v pøíbìhu divák trošku
ztrácí a chvíli trvá, než se zorientuje, kdo je kdo a jaký
znak mu pøísluší. V èem se ale
porota shodla, je jakási ležérnost projevu, kdy herci zøejmì pøíliš spoléhají na sílu
svých osobností a zajímavost
tématu, kdy rezignují na hereckou práci. A ponìkud bezradnì pak pùsobí až pøílišné
shazování pøíbìhu, který nám
prezentují. Jen obtížnì tak
mùže dojít ke katarzi.
Na pøedstavení, které zhlédla porota, se diváci i v samotném závìru smáli. A to by,
pokud by opravdu ke katarzi
došlo, urèitì nemìli.
Vzhledem k tomu, že divadlo je vyprávìní pøíbìhu,
nevyhnula se porota srovnání s Marquezovou pøedlohou.
Zatímco v knize je jasná gradace tématu, kdy všichni vìdí
o chystaném zabití, ale nikdo
to tomu dotyènému neøekne
a je jasná vina všech a úèast
na obìti, která „oèišuje“,
v inscenaci plzeòského souboru to až tak jednoznaèné
není - nejen vzhledem k závìru oproti pùvodní pøedloze,
ale pøedevším chybí ona gradace. A vzhledem k výše zmínìnému nadhledu a odstupu,
kdy i závìreèná vìta („Nìco
jsem øíci musela, jinak by zabili mì“) je pronesena oznamovacím zpùsobem, ne
všichni si uvìdomíme, že šlo
o lásku, smrt a tím opravdu
o život.
I pøes uvedené problémy je
nespornì chvályhodné, že se
Rám u.s. pokusil o jevištní
ztvárnìní tak závažného tématu a že si své divadelní cestièky hledá.
Opál Opava - Kocourkovské povídaèky
Problémy opavské inscenace Kocourkovských povídaèek se odvíjejí už
od samotné dramaturgie. Žertovné pøíbìhy o lidské hlouposti jsou jistì lákavé, ale
úprava režisérky Miroslavy
Halámkové si tak docela neporadila se zpracováním
pøedlohy - situace jednotlivých pøíbìhù jsou více popisné než dramatické a tak se
bavíme ménì, než bychom
urèitì mìli. Nejlépe fungují
jednotlivé gagy založené
na doslovnosti (viz oèi na
švarném šohajovi èi starosta
takový a „makový“). Ale to
je na maòáskárnu, která vyžaduje grotesknost a akènost,
trochu málo. I když náznak
grotesknosti a akènosti v prvním pøíbìhu byl, ale pak se
vytratil. Loutky jsou pøitom
výtvarnì pøíjemné, ale v samotném provedení pøíbìhù
a herecké charakteristice postav až na výjimky ponìkud
splývají. Za nedùslednost lze
považovat i skuteènost, že
zprvu byly jednotlivé pøíbìhy vždy uvedeny, ale k pøíbìhu o provazu pøešel soubor
rovnou od pøíbìhu pøedchozího, což bylo ponìkud matoucí. Retardující jsou
vìtšinou písnièky, protože
neposouvají dìj, ale v podstatì rekapitulují, co se už stalo.
Navíc je hudba velmi rùznorodá, aniž by tato rùznorodost
byla funkèní - slyšíme Pata
a Mata, Rùžového pantera,
Chaèaturjana, kankán... Podobnì nestejnorodé jsou
i výtvarné prostøedky. Ale
pokud by inscenace jako groteskní maòáskárna fungovala, pak by tato rùznorodost
s nejvìtší pravdìpodobností
nevadila. Takhle si porota
vzhledem k této rùznorodosti použitých výrazových prostøedkù kladla mimo jiné
otázku, jak starému divákovi
je inscenace opavského souboru urèena, v které dobì se
pøíbìhy odehrávají a co je to
vlastnì za partu lidí, kteøí je
vyprávìjí. To všechno i pøesto, že radost opavských ze
hry je nesporná.
ex
RÁM U.S. - Smrt si øíká Pablo a Pedro
ZPRAVY: * RAM U.S.-PADLI MI DO NOTY,JAKO NIC JINYHO!!! MYSLIM, ZE TO BUDU JES-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 4
DdDd, Dìèín
Jak èasto vᚠsoubor hraje?
Hrajeme pøíležitostnì
a rádi!!!
Jak dlouho vᚠsoubor
existuje?
Soubor vznikl na sklonku
minulého tisíciletí, kdy nejmladšímu z nás byli tøi
roky!!!
Jak èasto zkoušíte?
Každý pátek, a to neradi!!!
Kolik inscenací roènì
uvádíte?
(soubor odpovìï neuvedl)
Nìkteøí z nás hrají na LCH
poètvrté, nìkteøí potøetí, nìkteøí podruhé a nìkteøí dokonce poprvé!!!
Bateteba, Brno
Jak èasto vᚠsoubor hraje?
Jak to jen jde 2 – 3x roènì
Jak dlouho vᚠsoubor
existuje?
4 roky
Jak èasto zkoušíte?
Jak to jen jde 2-3x roènì
Kolik inscenací roènì
uvádíte?
0,5
Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací?
Texty inscenací si nevybíráme, jsou nám šikovnì podstrèeny!!!
Kdo je vaším divadelním
vzorem?
Naše krevní skupina je
DNO!!!
Co na vᚠsoubor ještì
prozradíte?
Jsme oznaèováni jako dìtský divadelní soubor Základní umìlecké školy v Dìèínì,
pøestože mnozí z nás už dìtmi nejsou!!! Prohlašujeme,
že nejsme loutkáøský soubor
a loutky používáme jen proto, abychom mohli jet na
Chrudim!!!
Za DdDd Jana Štrbová
Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací?
Píšeme si je sami
Kdo je vaším divadelním
vzorem?
Svìdomí.
Co na vᚠsoubor ještì
prozradíte?
Uvidíte.
Klika Praha
Jak èasto hrajete?
Nìkdy za pùl roku tøeba
jednou, ale kolem Vánoc až
20 pøedstavení.
Jak dlouho vᚠsoubor
existuje?
No bez jednoho roku skoro dvacet let.
Jak èasto zkoušíte?
Jedenkrát týdnì a nìkdy
soustøedìní, když nám teèe
do bot.
Kolik inscenací roènì
uvádíte?
Poslední dobou zkoušíme
nastudovat jednu inscenaci
roènì,ale nacvièit to trvá nìkdy déle.
Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací?
Máme dobrého dramaturga a ten vybírá, co by souboru sedlo,vìtšinou je to pro
dospìlé...
Kdo je vaším divadelním
vzorem?
Vzory moc nemáme, bojíme se, že bychom opisovali.
Co na vᚠsoubor ještì
prozradíte?
Divadlo Klika vzniklo nenápadným kontaktováním
èlenù z rùzných souborù. První spojení bylo v roce 1984,
vznikla inscenace Jenovéfy.
Mezitím vykrystalizovala
jedna individuálka - Pecko.
Potom jsme páchali rùzné
pokusy: experimentální poezii,Vinetua,baladu, staropražské písnièky, medvídka Pù,
Gilgameše – všechno jsme
nakonec dali k ledu. Buï se
nám to nevedlo, nebo už to
mezitím nìkdo udìlal, nebo
to neprošlo. Inscenace hotové: Koledy mydlíme dodnes,
Carmen, Doupì latináøù –
poezie I.Wernische, Indiánské pohádky. Všechna ta
pøedstavení jste mohli vidìt na Chrudimi. No a s novou partièkou (což je takový
slepenec Klikapimprdlekováèek) se chceme pustit do Krvavé svatby.Touto cestou
bychom chtìli podìkovat
všem, kteøí nám pomohli a
radou, pøátelstvím èi sympatiemi. Dík Klika.
Jirka Morávek
P.S.Více na www.klika.aldor.cz
Na letní shledanou TomᚠMachek
Druhák, Hradec Králové
Jak èasto vᚠsoubor hraje?
V prùmìru 1x mìsíènì.
Jak dlouho vᚠsoubor
existuje?
Dva roky.
Jak èasto zkoušíte?
1x týdnì
Kolik inscenací roènì
uvádíte?
Jednu.
Podle èeho vybíráte texty vašich inscenací?
Podle nálady.
Kdo je vaším divadelním
vzorem?
Phill Coe.
Co na vᚠsoubor ještì
prozradíte?
Pøíští rok mì opustí a pøejdou ke kolegyni Jolanì Branyové a tak se mi bude
stejskat.
Za soubor Druhák, Polehòa sepsal
Karel Vostárek – absolvent scénografie loutkáøské katedry DAMU , v souèasnosti pedagog DAMU
Blanka Luòáková – Josephová – absolventka DAMU,
loutkohereèka, dlouholetá èlenka divadla Alfa v Plzni
Karel Makonj – absolvent loutkáøské katedry DAMU,
zakladatel VEDENÉHO divadla, nìkdejší øeditel divadla Minor Praha, v souèasnosti pedagog DAMU
Petr Mohr – øeditel svitavského kulturního støediska, èlen
divadla C Svitavy
Hana Galetková – dramaturgynì Divadla loutek Ostrava
Alena Exnarová – øeditelka Muzea loutkáøských kultur
v Chrudimi
TE DLOUHO ROZDEJCHAWAT,BUH WI,JESTLI VUBEC NEKDY!, TARANTINO BY MOCH
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 5
28. Festival pražských
amatérských loutkáøù
Loutkáøský
spolek
PØED BRANOU z Rakovníka ku prospìchu vìci proškrtal hru J. Jaroše Beránci
a ospalý èert. Pøidal trochu
naivní úvod uklízeèky a muzikanta, jakoby pøekvapených, že vidí diváky.
Obratem se ale pøemìnili
ve vypravìèku a zpìváka
s kytarou, kteøí celý pøíbìh
provázeli slovem a písnièka-
Regionální loutkáøská pøehlídka Dìèín
mi. Beránci byli loutky nekrytì vedené, èert Bulibán
herec, umìøenì hrozivý. Scénické øešení jednoduché,
s plynulou promìnou v jeskyni. Pøíjemné pøedstavení,
hezky mluvené i zpívané. Jen
beránkùv zlý sen, provedený
stínohrou v mìsíèním kotouèi, byl pøíliš malý a tudíž neèitelný. Ocenìna hudba
(J. Janota) a scénografie.
P.Suková
Opal Opava - Kocourkovské povídaèky
Mausaka Musaka –
v úpravì Jany Štrbové divadelní soubor ZUŠ Dìèín.
Podle L. M. Paøízka z knihy Prales kouzelných snù.
Pomocí masek, bubnù, chøestítek, tancù, jednoduchých
kostýmù a jednoduché scény
se ocitáme v horké Africe.
Jednoduché, pøesné akce
podpoøené zvukem. Dìcka
hrála se zaujetím. Jakub Štrba, který se pøímo dìní na jevišti nezúèastnil („jen
bubnoval“), byl pro své zapálení touto èinností porotou
ocenìn právì za bubnování.
Porota doporuèila toto pøedstavení na LCH.
J.Ipser
XXXVII. Tøebíèské loutkáøské jaro
Spolek loutek Loutkino
pøi Soukromé MŠ a ZŠ Brno
– Rozmarýnova ul.
Alois Mikulka a František
Nepil: Vìci slepièí
Porota ocenila vtipné dramaturgické spojení textù
dvou autorù v jeden celek.
Scénografie nápaditì øeší jevištní prostor pomocí èerných paravanù s prostøihy.
Výrazné loutky jsou šité, vedené zdola, mají (tak jako
celé pøedstavení) v sobì nadsázku a humor. Skupina
18 dìtí mladšího školního
vìku hraje svižnì, bezprostøednì, rytmizovanì (tomu
pomáhá živý hudební doprovod) a pøesnì. Dìti ví, o èem
mluví a sdìlují pointy.
Za porotu Jaroslav Dejl
Regionální loutkáøská pøehlídka
v Jeslièkách Hradec Králové
Regionální loutkáøská
pøehlídka pro Liberecký kraj
a Èeský ráj XIII. Turnovský
drahokam
V pøedstavení loutkáøského souboru Spojáèek Liberec, Princ Nekòuba od Karla
Èavojského, jsme byli možná svìdky zrodu nové generace nadìjných loutkáøù.
Malé marionety pøedešlého
souboru vystøídaly tentokrát
marionety dvakrát vìtší
a s nimi i sympatická snaha
o poctivé odkryté vodìní.
Dìtský soubor Spojáèek hraje tentokrát se svými vedoucími, èímž je divák svìdkem
faktu, že nejlépe se uèí pøí-
kladem. Spojení tradièního
vodìní s témìø avantgardní
scénografií, tøi ostøe barevné
desky, pùsobilo stejnì jako
snaha dìtí zvládnout tìžké
øemeslo, ale pøitom i sám
sebe trochu pobavit, velmi
pøíjemnì a ozdravnì. Možná
to bylo proto, že pøedloha
lehce paroduje známé pohádkové principy. I když na mì
inscenace místy pùsobila
jako slepenec, aktéøi obecenstvo pobavili, tøebaže parodie
je úkolem témìø z nejt잚ích.
M. Drábek
ZUŠ Na Støezinì, soubor
Druhák nastudoval Vítr
z Apalaèských hor Phila
Coea. V jednoduše stylizované výpravì a s nádhernými loutkami, jejichž výtvarný
rukopis nezapøe Polehòovu
invenci, se pøed námi zaèal
odehrávat pøíbìh z Divokého
západu, ovšem prostøedky
dùvìrnì pøipomínajícími tradièní èeské marionetové divadlo ve zjednodušené
a trochu laskavì parodizované podobì.
A. Exnarová
Medvídek Pú – Èmukaøi
Dìtský klub – po pøedstavení si všichni sedli do trávy
a nad svaèinkou se rozpovídali
-já to znám z knížky, - já z kazety, tam je to hezèí, - mnì
se líbil Ijáèek a to prase, - no ty byli legraèní, - ale v knížce
Ijáèek ocas neztratí, - ztratí, - na kazetì ho taky neztratí, v mojí knížce ho neztratí, - mnì se nejvíc líbili ty písnièky,
- dobrý bylo, jak to ten pán držel a ono se to toèilo a on
nièím netoèil, - bylo to dojemné, velmi dojemné
ZAWIDET:-) WONDRA * PISKANDENDULA-STALI JSME A HORKO BYLO, STEJNE SE MI TO
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 6
Dnešní otázka:
Tato postava loutkového
divadla patøí:
...aneb soutìžní otázka na úterý
Správnou odpovìï na vpravo uvedenou otázku vhoïte
do schránky, která je ve foyeru Divadla K. Pippicha nebo doneste do redakce do 20.00 hodin. Ze správných odpovìdí každý den vylosujeme tøi šastlivce, kteøí vyhrají trièko.
Vèerejší správná odpovìï:
2. Petruška
Dnes vyhrávají:
Pavlína Horvátová (11let, Modrá u Uherského Hradištì),
Gabriela Göttelová (11 let, Èernošice u Prahy), Václav Chumchal (11 let, Valašské Meziøíèí). - ceny jsou v redakci.
Kašpárkova hra
o mobilní telefon
Pravidla:
V èísle 1 až 5 zpravodaje 52. Loutkáøské Chrudimi Lávka
bude zveøejnìno po pìti soutìžních otázkách. Písmeno,
pod kterým budete pøedpokládát správnou odpovìï zapíšete
do vašeho soutìžního kupónu. Ten bude zveøejnìn
ve ètvrteèním vydání Lávky.
Zcela vyplnìné kupóny musíte pak dopravit do redakce
Lávky v pátek do 20.00 hodin.
Na kupónu musí být èitelnì vyplnìna písmena správných odpovìdí u všech 25
otázek. Pokud nebudete mít
nìkteré z vydání Lávky, je
možné v redakci Lávky získat všechny již vyšlé otázky.
Z tìch kupónù, které budou mít nejvíce správnì vyplnìných odpovìdí, bude vylosován vítìz hlavní ceny.
Hlavní cenou je: pøedplatné èasopisu Loutkáø 2004
a mobilní telefon s aktivovanou Go sadou.
Urèení výherce:
Vylosování vítìze probìhne pøi slavnostním vyhlášení
výsledkù 52. Loutkáøské Chrudimi v sobotu 5. èervence 2003.
1. TRADIÈNÍMU DIVADLU ITALSKÉMU
2. LOUTKOVÉMU DIVADLU NÌMECKÉMU
3. LOUTKOVÉMU DIVADLU ANGLICKÉMU
Druhá sada soutìžních otázek:
6) Karel Pippich se narodil ve Zlonicích a zemøel v roce
1921 v Chrudimi. V Chrudimi založil spolek pro zbudování nového mìstského divadla. Jeho otevøení se však
nedoèkal. Víte, kdy bylo divadlo K. Pippicha otevøeno?
a) 1931
b) 1935
c) 1934
7) Jiøí Trnka je autorem knihy:
a) Ohrada
b) Zahrada
c) Pøehrada
8) Významným amatérským loutkáøem s pøíjmením
Èech byl:
a) Svatopluk Èech
b) Praotec Èech
c) Ing. František Èech
9) Soubor „Èmukaøi“ vystoupil na Loutkáøské Chrudimi do roku 2000 celkem:
a) 10x
b) 15x
c) 5x
10) Nejúspìšnìjší hra Dr. Jana Malíka se jmenuje:
a) Míèek Klíèek
b) Míèek Flíèek
c) Strýèek Flíèek
LIBILO.ZVLAST NA HOUSLE PRODUKCE,PREDVEDU TO V HUDEBCE.DADULA * PADAJI-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 7
LOUTKY A LOUTKÁØI
ZE SLOVNÍKU
Pokud si zadáte do fulltextového vyhledávání encyklopedie Diderot heslo „loutk…“, nabídne vám slovník 216 položek, mezi nimiž najdeme nejen mnohé porotce a lektory
letošní pøehlídky, ale k velkému pøekvapení také TAJENKA,
protože slovník o nìm praví, že byl „loutkou v rukách komunistického režimu…“
VODOROVNÌ:
A/ zvìtšovací sklo; autor Krteèka (Zdenìk)
B/ TAJENKA
C/ vzdìlávej; cíl automobilové soutìže z Evropy do Afriky (obr.); zájmeno 2. osoby mn. è.
D/ aktivní úkon; TAJENKA
E/ malá psovitá šelma; volání na krále, otce Goneril, Regan a Cordelie
F/ druh opice; léta
G/ TAJENKA; zkr. orgánu bývalé Komunistické strany
H/ multimediální bedna
I/ zn. Aktinia; polsky dítì
SVISLE:
1/ pøedchùdce hudebního CD; Universitní èasopis pedagogický; odveta
2/ zjisti, vymez; živoèich pijící mateøské mléko
3/ laskominka, kvùli které pøišel Jeníèek málem o život;
angl. starý
4/ pìnišník (rododendron); èesky nìmecké „ohne“
5/ brnìnskému výtvarníkovi a spisovateli (èasto hranému
i loutkami, napø. O pokažené válce)
6/ Bìloveská kyselka; nìm. „on, ona“
7/ sotva; iniciály loutkáøského autora a øeditele (Naivní
divadlo Liberec); internetová doména 1. øádu (Èeská republika) pozpátku
8/ název zn, dusíku; živoèišný i poèítaèový škùdce; jednotka chùze
9/ pysky; angl. klíè; pøedložka spojená s dáváním
Pomùcka: AZALKA, MAKAK
Loutka – pùvodnì oznaèení pro figurku znázoròující lidskou nebo zvíøecí postavu a urèenou k jiným než sochaøsky statickým úèelùm.
Loutka divadelní – hmotný jevištní symbol pøedstavující dramatickou postavu a ovládanou pøímo nebo nepøímo loutkáøem
Pøíruèní slovník nauèný, II. díl, Nakladatelství ÈSAV Praha 1963
16.00
Velký sál Divadla Karla Pippicha
17.00
20.00
Kam se podìly koèíèí jazýèky
Kam se podìly koèíèí jazýèky
18.00
(Èmukaøi Turnov)
(Èmukaøi Turnov)
Malá scéna Divadla Karla Pippicha
10.00
16.00
18.00
Pøed lesem, za lesem
Vítr z Apalaèských hor
Gomez + Anatomie
Nezbedná kùzlátka
Dokud nás èápi nerozdìlí
Gomez + Anatomie
Nezbedná kùzlátka
Dokud nás èápi nerozdìlí
Divadlo MED
10.00
14.00
(Bateteba Brno)
(Druhák, Hradec Králové)
(DNO, Hradec Králové)
(Dospìlá embrya, HK)
(Tak co?, Clumec n. Cidlinou)
(DNO, Hradec Králové)
(Dospìlá embrya, HK)
(Tak co?, Clumec n. Cidlinou)
Beránci a ospalý èert
(Pøed branou, Rakovník)
O princeznì, která mluvila cizí øeèí (Spojáèek Liberec)
Na stropì
(Záchvat, Hradec Králové)
Rámy + Vernisáž
Na stropì
Rámy + Vernisáž
Na stropì
Rámy + Vernisáž
(Kald DAMU, Praha)
(Záchvat, Hradec Králové)
(Kald DAMU, Praha)
(Záchvat, Hradec Králové)
(Kald DAMU, Praha)
Letní scéna u Divadla Karla Pippicha
19.00
Hradišan s Jiøím Pavlicou
Restaurace Modrá Hvìzda
21.00
Loutkáøský bál - hraje skupina Onkel Fester
Slyšíme-li nebo èteme-li slovo loutka, jistì se nebudeme shánìt
po nauèném slovníku. Je to pøece jen pojem podle našeho pøesvìdèení
natolik bìžný a jasný, že nepotøebuje vysvìtlení. Ostatnì èeština –
ve srovnání s nejedním cizím jazykem – má tu výhodu, že významovì
rozlišuje slovo loutka od výrazu panenka.
Do rozpakù se dostáváme teprve ve chvíli, kdy pro pojem loutka
hledáme výstižnou definici – a s touto nesnází se potýkaly a potýkají
i redakce docela nových pøíruèek a encyklopedií.
Jan Malík: Jevištní svìt loutek (1978)
CI RACHEJTLE MI PROPALILA DISPLEJ, JSEM BEZ SPOJENI, LOJZA * JE NAM HROZNY
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 8
Jiøí Vyšohlíd
Herec divadla Drak,
muzikant, pedagog.
Co pro tebe znamená
loutkové divadlo? To je velmi jednoduché, vzhledem
k tomu, že dìlám celý život
loutkové divadlo. Chtìl jsem
to dìlat, protože se mi to líbilo. Já jsem loutkové divadlo dìlal už za hodnì mlada.
Jsem asi jeden z mála, kteøí
šli na loutkaøinu s cílem dìlat opravdu loutky, já jsem
vlastnì chtìl být schovaný
za tím paravánem. Já se stydím a èinohru jsem nechtìl
vùbec dìlat. Ale pak pøišel
nový systém loutkového divadla, který zaèal herce poodkrývat. To mi vadí, musel
jsem si na to pracnì zvykat
a do dneška jsem si prakticky nezvykl.
Kým jsi byl divadelnì
odkojen? Já jsem byl odkojen Hanou Budínskou, kterou asi starší generace dost
znají. Bylo to v pionýrském
domì Julia Fuèíka v Praze.
Štìpán Filcík tam nastupoval jako malej chlapeèek,
když jsem odcházel. A Hana
Budínská byla úžasná, byla
spíš výtvarnì zamìøená. Ale
já jsem si dìlal i svá sólová
loutková divadýlka – jako
navíc. Pøijelo tøeba obrovský
stínový divadlo z Pekingu
a mnì se to tak strašnì líbilo,
že jsem si hned udìlal takový malý domeèek se stínohrou a ohromnì mì zajímaly
všechny ty technické fígle se
svícením a výrobou loutek.
Zaèal jsem si vyrábìt støihy
a šil jsem si loutky ze starých
teplákù. A doma to vìdìli
a zneužívali mì, když k tátovi jezdili na návštìvu rùzní
cizinci a kamarádi, vždycky
pøišel, abych mu udìlal nìjakou loutku a pak je rozdával
jako dárky. Teï, na starý kolena, mi loutkové divadlo pøijde jako strašnì široký pojem,
spíš jako divadlo, které moc
nehovoøí a kde se nìco dìje
pøes loutky a pøedmìty a že
je aktuální pro dnešek svou
stylizací. Ale štve mì, že je
tak strašnì zavalený tìmi
technickými prostøedky. Já
vím, že to slouží, ale je to
vnìjší. Pozoruji ale na lidech
jak s nejvìtším úžasem berou
takové ty nejprimitivnìjší
chyty, kdy se loutka podívá
správnì nebo se udìlá jen
pink s hadøíkem. Takový ty
nejjednodušší kraviny, co se
udìlají pøesnì. To je to správné kouzlo a mùže to fungovat i v kontextu moderní
scénografie, protože to má
Jakub Vašíèek
Smrt si øíká Pablo
a Pedro – RÁM U.S.
Odpovídali Majda, Jitka, Petr a Kaèka ( 16 let )
- mnì se moc líbil ten
nápad, ale pøišlo mi, že
kdybychom spoèítali ty
pøestavby, tak by možná
byly delší než samotný
divadlo, pøišlo mi, že tam
bylo hodnì èerných míst,
pøišlo mi, že to bylo takový nesouvislý a že jim ta
linka padala, ale ta hudba
byla výborná, prádlo
taky, a diáèky byly moc
zábavný.
Budulínek tøetí –
Strakaté divadlo Praha
Odpovídali Ondra,
Klára, Renata, Matìj, Tomᚠ( 15 – 18 let )
- já jsem mìl pocit, že
jsem zase nìkde na základce, na prvním stupni,
ale nebylo to nepøíjemný,
- je to asi pro moc malý
dìti, - já jsem z toho nadšenej, - a bìží liška k Táboru je v této úpravì super
a mìla by se povinnì vyuèovat na školách, - ale je
to takový kýèovitý, i když
hezky vodìj loutky
Soubor: RÁM U.S.
Co pro tebe znamená
loutkové divadlo? - Je pro
mì nìjaká forma. Mám ho
moc rád, protože je to nìjaké uskuteèòování nìèeho se
v jednu chvíli a není to
na furt, to se mi na tom líbí
a zároveò je to strašnì nevdìèný. Loutkový divadlo se
mi líbí proto, že se mùže
uchopit. Já èinohøe nerozumím a nevím, v èem je invenèní, ale loutky mnì
nabízejí možnost se nìjak
vyjadøovat k nìjakému tématu, které chci uchopit a mùžu
ho pøes loutky posunout dál.
Já tu možnost v èinohøe ne-
mnohem vìtší sílu než všechny technické ambaláže.
A pøes všechnu tu technickou
dokonalost filmu a televize je
krásné, že v lidech ještì poøád zùstává nìco lidského.
Jaké mᚠdivadelní pokušení? Tak chtìl bych ještì
nìco udìlat, ale prozrazovat
tituly nebudu.
redakce
vidím, ale nìkteøí to i v tý èinohøe umìj. Pro mì je hodnì
dùležitá metafora a ta je pro
mì prùchozí jen pøes loutky.
Inscenace Smrt si øíká
Pablo a Pedro je tvùj režijní debut? – To se tak nedá
øíct, my jsme takový spolek,
který se vytvoøil vedle Rámusu, jako paralelka. Udìlali
jsme to s Vojtou (Müllerem),
pozvali jsme svoje kámoše,
úplnì normální lidi, kteøí nikdy nic v divadle nedìlali,
a udìlali jsme to jako takovou
legraci a pak jsme se sem dostali. A jednou jsme se opili
a øekli si, že na Vojtu se napíše scénografie a na mì režie.
Ale vymyšlený jsme to mìli
dva roky, jenže v Rámusu
jsou samý holky a my nemìli s kým to hrát.
Kým si byl divadelnì odkojen? – No asi doma. Tomu
se jeden neubrání, když žije
u Vašíèkù. A pak mì tahali
od ètyø na všechny pøehlídky,
protože nevìdìli, co se mnou
a tak jsem tam sedìl a byl
jsem strašnì chytrej a ptal
jsem se, proè tam je ten kafemlejnek, když na nìj nikdo
nehraje. A to mi zùstalo.
VEDRO A SCENA V MEDU JE SPISE SAUNA, EVA * JA CHCI TROCHU DESTE, NEJLEPE ZIT-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 9
DRUHÝ PARNÝ DEN 52. LOUTKÁØSKÉ CHRUDIMI
I v poøadí druhé pøedstavení letošní LCH patøilo rovnìž k pamìtnickým.
ÈMUKAØI nastudovali
Milneho „Medvídka Pú“
v roce 1993 a hned s touto inscenací slavili mimoøádné
úspìchy. Kdysi naši kultovní
dìtskou knížku, stejnì tak
oblíbenou u pøedcházejících
generací, si dál pøedávají generace vnukù a pravnuèek.
A tìší se i zvláštnímu posunu, když na její osnovì v posledním desetiletí exhibují
filozofové a sociologové, kteøí odkrývají vztahy a analyticky rozebírají okøídlené
citáty a èiny hrdinù této knížky. Nezapomínejme; chceme-li tímto dílem profitovat
na vlastní pùdì, že jde skuteènì o klasické dílo. Nikoliv nedotknutelné, ale
na které mají právo pøedevším dìti.
A plzeñský soubor RÁM
U.S. se také nechal inspirovat velkým dílem svìtové literatury, jihoamerièanem
Márquezem a jeho nejslavnìjší „Kronikou ohlášené
smrti“. Listovali tímto tlustospisem zprvu rozpaèitì , pozdìji energicky a po svém, jak
sami øíkají „velmi volnì“. Je
dobøe, že..../abych navázal
na vtípek závìreèných titulku/... se do divadelní tvorby
pustili, že hledají, že se jevištní tvorbou baví, ale pokud jde
o Márqueze, radìji zùstanu
ještì nìjaký èas u konvenèní
èetby pùvodního díla.
Druhou èást dnešního
pøehlídkového bìhu reprezentovaly dva soubory, které
se hrdì hlásí k divadlu vyznávajícího loutku jako hlavní
vyjadøovací prostøedek, navíc
loutku prstového typu, tedy
maòáska.
I ti tak zvaní „tradicionalisté“ èasto ztrácí kontinuitu
s divadlem tohoto typu. Ideální spojnicí moderní hry
s maòáskem je, a chceme èi
nechceme, pouová rakvièkárna, francouzské maòáskové komedie tak jak nám je
kdysi znamenitì pøekládal
Václav Sojka. Je to gejzír
hbitých gegù, dynamika po-
STRAKATÉMU DIVADLU se ve høe s maòásky
daøilo mnohem lépe. Dokázaly využít tuto loutku v pùvabných akcích. Zamrzel jen, že
celkový inscenaèní rámec,
zvláštì hudebním projevem,
pøipomínal dávná léta, kdy
nás uchvacoval taneèní styltwist.
V podveèer se program
pøesunul na námìstí Josefa
Ressela a tak loutkáøi pøilákali, jinak ospalou pondìlní
Chrudim k spontánní veselici s pódiovým vystoupením
souboru PODIV BRNO, který dìtem sehrál pohádku
o tøíhlavém drakovi, o Honzovi a povidlových buchtách.
Prostøídala je Mahulena DA-
cha, kde mìli již ohòostrùjci,
mistøi pyrotechniky, nachystaný parádní ohòostroj. Ale
nejprve byly projevy hejtmana, starosty mìsta, pøedání
klíèù mìsta do rukou Štìpána Filcíka, jinak zastupujícího dav hostujících loutkáøù.
Tolikrát uskuteèòované
inspirativní pøedstavení
DRAKU uzavíralo naèatou
noc inscenací „Èernošské
pohádky“. Kdo ví, kdy byl
všemu konec. Okna redakce
Lávky záøí do ranního rozbøesku.
JS
hybu, a slovo tvoøí jen nepodstatnou èást zaostávající za
tím, co se na jevišti dìje. Jenom tak se mohla stát Smoèkova komedie „Burke....“,
hraná kdysi v Èinoherním
klubu Bolkem Polívkou,
na maòáskové scénì v režii
Pavla Vašíèka a ve výpravì
Pavla Kalfuse, naprosto nedostižnou transkripcí. Bojím
se, že Krátkého „Kocourkovské povídaèky“ jsou až pøíliš
epickým, anekdotickým tvarem, než aby pasovaly na tìlo
mrštných, na akci se doslova
tøesoucích maòáskù. A tak
v pøípadì OPALU šlo spíše
o dotažené pøedscénové kuplety než o hru s maòáskem.
MÚZY Praha s parádním èínským drakem a neúnavným
bubeníkem a o nìco pozdìji
na druhé pódium naskoèily
velezkušené dámy z budìjovického Divadla DELL´ARTE
s pohádkou O zasloužilém vrabci. Co na tom, že opodál bušila omladina jako bednáøi pøi
kompletování lampiónu pro
závìreèný prùvod. Nešlo ani
tak o velký kulturní zážitek,
aniž bych chtìl snižovat vystoupení souborù, ale o jistou pospolitost, kterou mají
loutkáøi ze všech koutù Èech,
Moravy a Slezska vytvoøit s
Chrudimskými na dobu šesti
následujících dní.
A dav se pøelil na prostranství pøed divadlem Karla Pippi-
Kocourkovské povídaèky – Opal Opava
tøi kluci kolem osmi let
– bylo to legraèní, - nejvíc se mi líbil bednáø, toho
jsem ještì neznal, - mnì
zas ten s puškou, jak støílel na ten provaz, - to nebyl provaz, ale pøíšera, byl to provaz s bambulí, mnì se líbilo jak tam pili
pivo, - taky bylo srandovní, jak ten panáèek klepal
hlavou o dveøe, - ten pán
zpíval jak Maxa, toho
mám rád, - já ne! A jejich
babièka k tomu dodala –
oni by toho øekli víc, ale
je jim vedro. Oni to pøedstavení dostali ode mì
a od dìdy za vysvìdèení
a mì Kocourkov osvìžil.
RA JESTE .-)))) * VOD TOHO BUBENIKA RAM U.S. MI ZALEHLO PRAVY UCHO. NIC NESLY-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 10
Ahóóój! Nazdááár! Rád tì
vidím! Já tebe taky! Jak se
máš?... Tak jsme zase všichni
tady. Dlouho jsme èekali, dlouho jsme se tìšili...a doèkali
jsme se. Jsme spolu a týden se
První den je nejkrásnìjší,
hustá tma ten den zakonèí.
Ostatním lidem se zdá, že je
normální, mnì se zdá ta noc
krásná, je tak neobyèejná.
Každý den je krásný, ale prv-
budeme potkávat, zdravit
a usmívat a tvoøit a pít a... koukat se a divit se a chválit se
a tleskat. Budeme nevyspalí,
žízniví, zpocení, unavení...ale
šastní! Tak a žije léto, poprvé! A žijí panáci na drátì, na
niti, na ruce, na stole i pod stolem, podruhé a potøetí a posté!
A žije Chrudim po padesáté
druhé!
ní a poslední den je nejúžasnìjší. Nevím proè je první
a poslední den nejkrásnìjší,
ale pøipadá mi to jako moje
první narozeniny, jako moje
první vánoce, nebo kdybych
nìco vyhrála. Pøipadám si na
Chrudimi jako doma, protože jsem mezi kamarády a známými.
Eliška Mládová
Jarka H.
Instantní polévka
Instantní polévka + smažená houska
v zubech nám chroustá.
Obsah sáèku vsypte do hrneèku,
vzpomeòte na svoji galáneèku,
pøidejte ètvrt litru vody vroucí
a budete šastní jako brouci.
Otázka: Co pro tebe znamená loutkové divadlo?
Lektorky Dìtského klubu – studentky ZÈU Plzeò
Katka: Já jsem nikdy divadlo nehrála, jen drobný
vìci s Romanem (Èerníkem)
na univerzitì v Plzni. Moje
první setkání s loutkou bylo
až na univerzitì s Danou Jandovou, bylo to skvìlý a bavilo mì to ze všeho nejvíc.
Hanka: Já jsem chodila
do dramaáku k Irenì Konývkové a jezdila jsem na spoustu pøehlídek, ale tady jsem
poprvé. S loutkami jsem se
setkala až na semináøi s Danuškou. A pøíští rok máme
dìlat divadelní projekt s Romanem.
Pavla: Pro mì je to nový
svìt, který teprve zaèínám
objevovat. Já jsem divadlo
Václav Chumchal 11 let
nedìlala nikdy, já jsem tancovala, no dìlali jsme takový pohybový divadlo. Ale
mluvený – to ne! Tìším se
na inspiraci.
Mirka Vydrová – lektorka semináøe A Maòas nebo
marioneta?
Pøíležitost k tvoøení a hezkej svìt.
Pavel Nìmeèek – lektor
semináøe B Pøedmìt jako
loutka
Loutkové divadlo pro mì
znamená svìt, svìt v miniaturizované pozitivní podobì.
Také je to radost. Svìt rovná
se radost. Loutka rovná se
radost. Svìt rovná se radost s
loutkou.
Ivana Nìmeèková – lektorka semináøe B Pøedmìt
jako loutka
Šanci mít se za co schovat!
JIØÍ KARÁSEK ZE LVOVIC
O LOUTKÁCH
Herec je surogát /náhražka/ za loutku. Loutka byla
døíve než herec. Jest pùvodní. A proto je víc než herec.
Úpadek divadla poèal se tehdy, kdy byla odložena loutka
a odkázána putujícím kramáøùm. Kolik nedostatkù, kolik
všednosti herec pøináší
ze svého života na jevištì!
Loutka je líbezná a pùvabná:
herec se jen pachtí za líbivostí.
básník , spisovatel a dramatik 1907
...podstatu herce netvoøí fakt, že je to èlovìk, který mluví a pohybuje se
na scénì - herectví záleží
v tom, že èlovìk na jevišti nìkoho pøedstavuje,
že znaèí hereckou postavu. Pøitom nezáleží na
tom, že je to èlovìk. Mohl
by to být docela dobøe
i kus døeva. Bude-li se
døevo hýbat a bude-li
k jeho pohybùm nìkdo
mluvit, lze tím kouskem
døeva pøedstavovat postavu, mùže být døevo hercem
Jindøich Honzl,režisér ND v Praze 1940
Realita loutky vyvstává
tehdy, když smí zùstat loutkou a je osvobozena od panoptikálnosti a mystického
pøání udìlat z ní èlovìka. Tajemství loutky spoèívá v tom,
že se naprosto pøiznaná loutka mìní pøed zraky divákù
v herce neomezených možností.
Sergej Obrazcov svìtovì proslulý ruský
loutkáø „Herec s loutkou“ 1938
Že se hranice mezi druhy
divadla stírají – to ví dnes už
každé malé dítì. Jsou z toho
leckdy nemalé potíže, starosti
i zbyteèné problémy, když se
chtìjí za každou cenu ty dávno rozorané meze znovu definitivnì nemìnnì stanovit
a vymìøit. Èeské profesionální i amatérské loutkáøství
toho v tomto smìru prožilo
víc než dost a samo udìlalo
pro to bourání hranic velmi
mnoho… Jsou profesionální
i amatérské soubory, bez
nichž budoucí historik a už
vùbec ne teoretik nedokáže
postihnout základní proudy,
kterými se ubíralo èeské divadlo v sedmdesátých a osmdesátých letech. Leè pozor:
tento vstup pøekraèující hranice se odehrál také proto –
zdùrazòuji také - , že loutkové divadlo zùstalo loutkovým
divadlem. Nepoèítám, teï
vùbec, jestli se hrálo loutkou
hodnì nebo málo. Mluvím
o èemsi podstatnìjším –
o zpùsobu vidìní svìta, jeho
zobrazení a samozøejmì také
o zpùsobu komunikace jevištì s hledištìm….Ukazuje se,
že se starým pojmovým aparátem a metodologickými postupy prostì nevystaèíme.
Divadlo teoretiky a kritiky
leckdy pøedbíhá -–ale zároveò se èasto utápí v bludných
kruzích, kde objevuje dávno
objevené a vydává za pøednost to, co je záporem. Zatímco hned vedle, v sousední
zahrádce je problém øešen
nebo dokonce vyøešen.
A staèí tak málo; jenom prostì pøíležitost ke konfrontaci, abychom všichni znali
a vìdìli alespoò to, co je podstatné a dùležité.
Jan Císaø, Èeskoslovenský loutkáø èíslo 7
rok 1986
SIM NIKAM NEVOLAM A CHCI TRICKO, KAREL..*..STOJI NEKTERY REDAKTOR LAVKY ZA
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 11
Pozor na hostinec Alfa
Alespoò vy, kteøí spìcháte. Vám by se jako už pøedevèírem nám mohlo stát, že
hostinec sice bude nouzovým
východem z prachu a horka
ulice ale zároveò bohužel slepou ulièkou. První vybublal
èlen redakce Michal D.
Po tøiètvrtì hodinì od objednávky jídla se dozvìdìl: „Vy
mi to nebudete vìøit, ale
všichni chtìjí jíst.“ Místo aby
mu to otevøelo oèi, zatvrdil
se. Chystal se zaplatit a odejít. Vše ale dobøe dopadlo
a my byli, dodávám pro spravedlnost, celkem vzápìtí od-
mìnìni napøíklad øízkem velikosti sloního ucha a v podobných velikostech byly
splnìny všechny naše další
objednávky. Navíc jsme se
dozvìdìli na svého redakèního kolegu od jeho ženy (také
kolegynì), že Michal doma
pøicházívá k jídlu i hodinu
po prvním zavolání. Také to,
že je velice klidný èlovìk.
Ostatnì o obojím jsme si pomysleli svoje a svornì se rozhodli na èekací lhùty v Alfì
vás upozornit. - Neplatí pro
polední menu, pultový prodej
- od 10 do 14 hodin.
pv
... èí je vlastnì
UNIMA
... varná konvice nejde slepit, kolega vyhrožuje,
že si sundá
boty,
portál nám padá na hlavu, zajíèkovi upadly
nemùžeme
najít
... jak uši,
to vidìla
porota
nitì a mnì nejde odeslat e-mail s odpovìïmi do Lávky. Nakonec to
musím napsat na papír, to je den, to je den...
melich
V nedìli jsme také rekognoskovali naše možnosti veèerního života a prošli za tím
úèelem ulici Filištínských
(uznáte, že by se dobøe pøejmenovávala na Filcíkovu,
mám na mysli onomatopoicky neboli zvukovì). Ulice
Filištínských je plná podnikù,
hospod a barù a po levé stranì každý má terasu, jednu
pøímo zámeckou se sochou
afrièanky Naomi, tam nesmíte na trávník. Jednu s vlastní
vìžièkou pøístupnou jen
po lávce z jedné strany. No,
radost si to jenom projít, natož posedìt. Všude volno...
ale poslední informace nejspíše valem ztrácí nebo už
ztratila na své aktuálnosti.
Pro zájemce poøad
nejbližších bohoslužeb:
úterý v kostele nanebevstoupení P.Marie, od
18 hodin
støeda v kostele sv. Michala, øeckokatolická mše
sv., od 17 hodin
Restaurant bar Caffe se
sklepní restaurací a zahrádkou je otevøen každý den od
10 do 22 hodin.
Restaurant Dalibor, dennì
od 11 do 22 hodin. Polední
menu 55 Kè.
A tropic bar s pro nìkoho
zavádìjícím názvem Vulkan,
otevøeno 13 - 24 hodin, polední menu cca 60 Kè.
A protože jsme museli
do Filištínských nìjak dojít,
máme pro vás ještì jedno
doporuèení cestou. Na námìstí v prùjezdu vedle mìstského úøadu je Žralok,
nelekejte se, rychlé obèerstvení. Hotovky okolo 50 Kè
a otevøeno od 7,30 do 17 hodin. Druhou naší zastávkou
byla nanejvýše pohostinná
èajovna, naproti Komerèní
bance a muzeu. Otevøeno od 14
do 21 hodin.
Jakož i vloni v obdobné rubrice budeme
i letos
sledovat,
... co o sobì
napsaly
souco se dìje v kuloárech, v zákulisí,
O té
bory anacoubytovnách.
o souberech napsana zemìdìlce se proláklo, že hnedli první
den pøestalo
fungona krajských
pøehlídkách
vat rozdìlení sprch na dámské a pánské (druhé a ètvrté patro
dámské, tøetí pánské, ale proè to vùbec píšu). A tak i ti, kteøí
by rádi toto zcela bìžné rozdìlení respektovali, se ve své spr... soutìžte o mobil a také
še setkají s obìma pohlavími a - jak by dodal W. Allen - neotázku na dnešní den mùžete
jen s tìmi.
vhodit do papírové krabiceSledujte pozornì den za dnem (!) Luïka Richtera. Co se
do 20.00 hodin
na nìm bude mìnit? Právì že vùbec nic (ani trièko, ani kalhoty, ani ponožky, nic). Ludìk si totiž zapomnìl kufr. Redakci Lávky to sdìlila ve slabé chvilce
až aúterý)
... Jiøí (nedìle
Vyšohlíd
Jakub
Luïkova dùvìrnice Habaïùra Z.Vašíèek
Chápejte,
když
nìkdo
v rubrice si
Osobnosti
zapomene kufr, musí se nìkomu asvìøit.
Ludìk se tedy stane
kandrdasové
živým kalendáøem LCh, svojí umolousaností,
... jaký byl zmuchlaností,
druhý den LCH
pøeleženými vlasy atp. Uvidíme, jak...seanketka,
s tím nᚠkrabicové
troseèník
bude vyrovnávat.
SMS, vytaženo z propadla,
PV
nouzový východ a také kachna za oponou
Redakèní kaèer
Šéfredaktor a korektor
a vlastnì všichni jsme
uvedli chybný název hry
Vìry Øíèaøové a Františka Vítka, která správnì
zní PIŠKARDENDULÁ,
nikoli Piškandendula.
Omlouváme se autorùm i ètenáøùm.
Petr V.
Setkání pro všechny,
kteøí do toho chtìjí
mluvit.
Pátek 4. èervence
v dopoledních
hodinách.
red.
... Rám U.S.aci po svém pøedstavení neprozradili, kdo pere
zkrvavené spodní prádlo. Ale jak
to udìlali, když hráli tøikrát
za sebou, to nám zùstalo záhadou.
HRICH, KRASNA MERRY .-)))..*..ROMANE, MILUJU TE..*..TYHLE SMS NESTOJI ANI ZA OSKAR
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 2, strana 12
KARTU, NATOZ ABY NEKDO VYHRAL IA MOBIL, ZKLAMANA REDAKCE LAVKY LCH 52