„Dobrý lék chutná hořce, dobrá rada drásá uši." Konfucius (552

„Dobrý lék chutná hořce, dobrá rada drásá uši."
Konfucius (552-479 př.Kr.)
Návod k přípravě a užívání čínských bylinných odvarů
První část nepříliš optimisticky laděného Konfuciova citátu v záhlaví se velmi dobře hodí pro
charakteristiku většiny čínských bylinných odvarů, což pozná každý, kdo si odvar připravuje.
Nemoc vždy znamená vykolejení z normálu, dané ztrátou vnitřní rovnováhy organizmu, kdy mnohé
tělesné či duševní pochody již neprobíhají podle původního plánu. Pro čínskou medicínu tento stav
znamená nutnost nekompromisního a cíleného návratu ke ztracené rovnováze. Léčebně se podávají
přesně definované dávky jednotlivých bylin, sestavených ve směsi na základě léčebných účinků.
Chuťové vlastnosti jsou zde až druhořadé – pro chuťový zážitek si uvařme dobrý zelený čaj.
Bylinná léčba v této podobě je jedním z nejúčinnějších nefarmakologických léčebných postupů
vůbec. Koncentrace odvaru vypovídá o množství vyvařených účinných látek, které navzájem tvoří
složitou mozaiku zacílenou na ovlivnění celého organizmu. V čínské medicíně se neléčí nemocná
část organizmu, ale celek, protože neexistuje žádný orgán či funkční pochod lidského těla, který by
neměl vazbu k mnoha jiným částem. Byliny nemají bezprostřední potlačující efekt, například u
bolesti, ani nevybičovávají organizmus k vyšším výkonům atd. Jednoduše řečeno učí organizmus s
jejich pomocí obnovit původní rovnovážný stav, tj. upamatovat se na to, jak fungoval před nemocí.
Jak dlouho tato obnova trvá, záleží na délce nemoci, její závažnosti a rovněž na tom, jak člověk v
současnosti žije. Nejsme totiž ve skleníku: pouze my, naše nemoc a tato bylinná směs. Převážná
většina lidí se „léčí za pochodu“, kde často přetrvávají vlivy nemoc vyvolávající či zhoršující (počasí,
psychika, jídlo, práce, stres…). Proto jsou součástí léčby v čínské medicíně i opatření týkající se
životosprávy. Je to ona druhá část výroku v záhlaví a týká se hlavně pokusu o zvolnění životního
tempa a aktivity, snahy o zdravé stravování a pokusů o „žití v přítomnosti“, tedy ne myšlenkami ve
včerejších nepříjemných prožitcích či obavách ze zítřka.
Byliny se podávají v různých podobách. Pro uživatele nejjednodušší formou je odvar, kdy jsou
byliny již uvařené a vakuově balené v sáčku na každý den. Stačí pouze odříznout rožek sáčku, vylít
obsah do hrníčku a vypít. Tang je směs sušených bylin. Připravují se následovně: byliny se ze
sáčku vysypou do nádoby (nejlépe z varného skla či smaltované, ne kovové). Zalijí se asi 4 dcl
vody a nechají se 15 minut louhovat, aby nasákly vodou. Poté se zalitá směs prudce přivede k varu
a pak jen na mírném ohni 10 minut vaří. Odvar se přecedí přes umělohmotné sítko (byliny by
neměly přijít do styku s kovem). U této formy je výhoda, že lze z daných bylin připravit ještě druhý
a třetí nálev. Tyto se pak vaří o 5 minut déle, tzn. 15 minut. Někdy lze použít již hotové tablety či
kuličky. Tady je účinnost menší než u výše uvedených forem, avšak je zde eliminována chuťová
složka. Pro děti se používá forma granulek či prášku.
Odvary ani tablety či kuličky se neužívají s jídlem, jinak se snižuje jejich účinnost. Pijí se proto
alespoň 15 minut před jídlem či hodinu po něm. Není-li možné vypít odvar naráz, lze jej popíjet
průběžně v uvedeném odstupu od jídla v několika menších porcích. Lze jej i dochutit medem.
Bylinné směsi jsou čistě přírodního původu a neobsahují žádné chemické přísady. Jsou tvořeny
převážně suchými částmi rostlin, minerálií, popř. živočichů. Užívání v ČR je schváleno rozhodnutím
hlavního hygienika MZ ČR pod kódem HEM-350-1.9.99-31847.
V případě jakýchkoliv nejasností mě kontaktujte :
Zuzana Ostrá, tel.: 602 961 700