zpravodaj 22

SBOR BRATRSKÉ JEDNOTY
BAP TI STÛ C H EB , LIBUŠINA 4
1/40
ZPRAVODAJ
če r v e n e c
07
Letos je to 100 let od vydání prvního brněnského zpěvníku z roku 19 07 , 6 5 let od
rozhodnutí a 6 0 let od vyda ní B J B č erveného-a m eri c kého zpěvníku sborový c h
duc hovníc h písní, 5 0 let od usta novení zpěvníkové kom i se. Loni to bylo 3 5 let od
vydání B J B bra trský c h písní. J sem rád , ž e tyto zpěvníky a da lš í jsou stále
použ ívány. N ejsm e tedy odkázáni jen na zď ovky ( slova prom íta ná na zeď nebo
plátno) nebo li stovky-skláda č ky ( kousky pa pírů ze slovy) . Z a tuto dobu ovš em
m a jí na š e zpěvníky spoustu provozníc h š rám ů. T yto zpěvníky jsou větš i nou
souč ástí sboru a tím ta ké jeho vi zi tkou.
J ubi leum J ednoty bra trské, č eské ref orm a č ní c írkve za lož ené př ed 5 5 0 lety,
i nspi rova lo obec K unva ld v O rli c ký c h horác h k víkendový m
osla vám .
E kum eni c ké bohosluž by na louc e u pa m átného dom ku " N a sboru" se 16 . 06 . 2 007
odpoledne
zú č a stni lo
př es
dvě
stě
li dí.
D uc hovní zákla dy, na ni c hž budova la své společ enství původní J ednota bra trská,
jsou svorníkem toho, c o bylo v pa tnác tém století a c o je i vč era , ř ekl v kázání
synodní
seni or
Č eskobra trské
c írkve
eva ng eli c ké
J oel
R um l.
2/40
Římskokatolický biskup Dominik Duka vyjádřil slovy "odpusťte to, co se stalo a co se
n em ě lo stá t" symbolickou omluvu z a násilnou r e katoliz aci, bě h e m níž muse li č e š tí
br atři
v
1 7 .
stole tí
opustit
z e mi.
V poz dr avu sh r omáž dě ným pr ote stantů m o J e dnotě br atr ské Duka ře kl, ž e je jí vír a
vydala plody, kte r é musí kaž dý r oz umný, soudný a opr avdu vě řící kře sť an uz nat a
vyjádřit z a ně ú ctu a podě kování. J ak poz name nal, při 5 0 0 . výr oč í by vš ak v
K unvaldu z ře jmě římskokatolický duch ovní na oslavách být ne moh l - bylo te h dy
je š tě pře d 2 . vatikánským koncile m, kte r ý te pr ve do ur č ité mír y umož nil katolíků m
e kume nickou
vstřícnost.
M alá r e f or mač ní cír ke v vz nikla v poh usitských Č e ch ách jako iniciativa skupiny
z bož ných lidí, kte ří ode š li do ú str aní v le sích , aby z alož ili obe c, v níž se ž ivot řídil
P ísme m a příklade m pr votní cír kve , aby uskute č ň ovali vz tah y, k jakým ve dli
h usitš tí
a
valde nš tí
kaz ate lé .
"M y slí m e n a sv é př edk y , n a sv ě dom í a v í r u otců a m atek , n a to, co j e v edlo k tom u, ab y se
n eseh n uli , n ez apr odali , ab y n epodleh li . . . ," uve dl J oe l R uml, když h ovořil o odváž né
z bož nosti a o tom, co se podle kře sť anské vír y otvír á i vč e r a kaž dé mu, " kdo ch ce
r oz umě t,
slyš e t
a
kdo
to
ch ce
přijmout" .
V r oce 1 4 6 7 se pr vním biskupe m J e dnoty br atr ské stal M atě j z K unvaldu. B yl jím
o dvě stole tí poz dě ji i J an Á mos K ome nský, h umanista a myslite l, je h ož myš le nky
o svobodě , válkách a lidské m š tě stí, kte r é ne spoč ívá " v maje tku, h odnoste ch a
r oz koš i" , v dne š ním pr og r amu umě le ckým pře dne se m připomně l A lf r e d S tr e jč e k.
J e dnota br atr ská dala č e ské kultuře pr vní pře klad B ible z pů vodních
jaz yků .
E x ulanti z alož ili v 1 8 . stole tí v S asku na panství h r abě te Z inz e ndor f a osadu
H e r r nh ut, odkud poz dě ji smě řovala misie do ciz iny i do z ámoří. V souč asnosti je
svě tová J e dnota br atr ská, z námá také jako M or avš tí br atři, r oz š íře na po ce lé m
svě tě .
M e z i h osty slavnosti byl vč e r a star osta mě sta L ititz v P e nnsylvánii v U S A , kde je
také br atr ský sbor a kte r é je par tne r e m K unvaldu, i lidé z ně me ckých a polských
mě st, kde jsou cír ke vní obce h lásící se k tr adicím č e ských br atří. Do Č e ch se smě la
J e dnota
br atr ská
vr átit
až
v
2 .
polovině
1 9 .
stole tí.
"Č ty ř i z dv an á cti cí r k v í sdr už en ý ch v E k um en i ck é r adě cí r k v í m aj í v e sv é m oz n ač en í slov o
b r atr sk á ," připomně l je jí pře dse da P ave l Č e r ný. J ak dodal, i ostatní si vš ak vliv
J e dnoty br atr ské připomínají s ú ctou a vdě č ností
3/40
Počet lidí v Kunvaldu na Orlickoústecku během víkendu 1 5 . -1 7 . 0 6 . 2 0 0 7
několikaná sobně narostl. V obci s p ř ibliž ně tisícovkou oby vatel se konaly p o oba
dny oslavy 5 5 0 let od z alož ení J ednoty bratrské . Kromě církevních obř adů p ř ij eli
lidé i na sp ortovní a sp olečenské akce, ř ekla Č T K místostarostka Kunvaldu
M iroslava
C elerová .
"V sobotu tu bylo odhadem 800 návštěvníků, v neděli jich bylo i díky krásnému počasí kolem
2 000. K onala se slavnostní mše, př i níž se světily obecní a hasičský prapor, v kostele byl koncert,
průvod šel od kostela k obecnímu ú ř adu a na hř iště," uvedla C elerová . J iž dop oledne se
také uskutečnila simultá nka mez iná rodního mistra se členy místního š achové ho
oddílu. Odp oledne p atř ilo vy stoup ení hasičů a f otbalové mu z á p asu mez i
internacioná ly
S lavie
Praha
a
A F K
Kunvald.
J ednota bratrská vz nikla v Kunvaldu p ř ed 5 5 0 lety . C írkev se roz rů stala a š íř ila p o
Č echá ch a na M oravě, mez i nej vý z načněj š í p ř edstavitele p atř ili L uká š Praž ský , J an
A ug usta, J an B lahoslav či J an A mos Komenský . J ednota bratrská dala české
kultuř e p rvní p ř eklad bible z p ů vodních j az y ků . Po bitvě na B ílé hoř e z nemož nila
j ej í ex istenci p rotiref ormace, mnoho lidí op ustilo vlast j ako ex ulanti, dalš í z ů stali
doma a snaž ili se v taj nosti svou víru uchovat. T ímto z p ů sobem p ř ež ili celé století
a v letech 1 7 2 2 až 1 7 2 7 několik rodin z M oravy p od vedením C hristiana D avida
naš lo útočiš tě v S asku, na p anství M ikulá š e L udvíka hraběte Z inz endorf a, a
vy stavěli osadu, kterou naz vali H errnhut, v p ř ekladu " místo, které stř ež í B ů h" ,
česky Ochranov. S p olečenství vy sílalo misioná ř e do G ró nska, S everní a J iž ní
A meriky a dalš ích čá stí světa a z akotvila j ako M oravš tí bratř i v několika
světadílech. D o Č ech se směla J ednota bratrská vrá tit až p o císař ské m ediktu z
roku 1 8 6 1 , p rvní sbor obnovené církve by l z alož en roku 1 8 7 0 v Potš tej ně na
R y chnovsku.
S obotní ekumenické bohosluž by na louce u p amá tné ho domku " N a S boru" se
z účastnil i ř ímskokatolický biskup D ominik D uka. S lovy "odpusť te to, co se stalo a co
se nemělo stát" vy j á dř il sy mbolickou omluvu z a ná silnou rekatoliz aci, během níž
museli
češ tí
bratř i
v
1 7 .
století
op ustit
z emi.
Př ed 5 0 lety , kdy J ednota bratrská slavila 5 0 0 let, p ř ij elo do Kunvaldu j eš tě více
ná vš těvníků . Podle historický ch z á z namů a p amětníků j ich by lo z hruba 5 0 0 0 ,
p ř estož e komunistický rež im církevním oslavá m nep ř á l.
4/40
poslal skalaa
Vě r n í až d o sm r t i
U p á le n í J an a H u sa a J e r o n ý m a b y lo vý z n am n ý m i m p u lse m p r o i n t e n z i vn í n á st u p
h u si t st ví a p o z d ě j i i p r o vz n i k j e d n o t y b r at r ské .
E van g e li u m d o Č e c h p r o n i klo j i ž v d e vá t é m st o le t í . B i b le b y la p ř e lo ž e n a d o j az y ka
li d u a v t o m t o j az y c e se ko n aly t aké b o h o slu ž b y . S n ar ů st aj í c í p ap e ž sko u m o c í b y lo
vš ak B o ž í slo vo „ z at e m ň o vá n o “ . Ř e h o ř VI I . , kt e r ý si p ř e d se vz al, ž e p o ko ř í p ý c h u
kr á lů , se st e j n ě u si lo vn ě sn až i l p o d m an i t si li d , a p r o t o vy d al b u lu , v n í ž z akaz o val
ko n á n í b o h o slu ž e b ve st ar o slo vě n š t i n ě . P ap e ž p r o h lá si l, ž e „ Vš e m o h o u c í m u b y se
lí b i lo , kd y b y b o h o slu ž b y b y ly ko n á n y v n ě j aké m n e z n á m é m j az y ku ; vž d y ť z lo
a kac í ř st ví vz n i klo j i ž n e j e d n o u p r á vě kvů li t o m u , ž e se t o t o p r avi d lo
n e d o d r ž o valo . “ ( W y li e , sv. 3 , kap . 1 ) T í m Ř í m n ař i z o val, ab y „ svě t lo B o ž í h o
slo va„ b y lo z ast í n ě n o a li d b y l u z am č e n v t e m n o t ě . B ů h vš ak p o sky t l j i n é
p r o st ř e d ky , j i m i ž m ě l b ý t B o ž í li d z ac h o vá n . D o Č e c h p ř i š lo n ě ko li k vald e n ský c h
a alb i g e n ský c h , kt e ř í kvů li p r o n á sle d o vá n í m u se li o p u st i t své d o m o vy ve F r an c i i
a I t á li i . A č ko li se n e o d važ o vali u č i t ve ř e j n ě , p ů so b i li t aj n ě . T ak se p o st ale t í
u c h o vá vala p r avá ví r a.
J i ž p ř e d H u se m se n aš li v Č e c h á c h t i , kd o ve ř e j n ě o d su z o vali z kaž e n o st c í r kve
a vů b e c vš e o b e c n ý ú p ad e k. J e j i c h p ů so b e n í vz b u d i lo ve lko u p o z o r n o st . Vy vo lalo
vš ak t aké st r ac h c í r ke vn í c h h o d n o st á ř ů , a t ak z ač alo p r o n á sle d o vá n í u č e d n í ků
e van g e li a. P o ku d se c h t ě li se j í t k b o h o slu ž b á m , m u se li se u c h ý li t d o le sů a h o r .
V n ě kt e r ý c h p ř í p ad e c h p r o n á sle d o vá n í vy ú st i lo v p o p r avy . P o n ě j aké d o b ě p ak
vy š lo n ař í z e n í , ab y b y li u p á le n i vš i c h n i , kd o se o d c h ý lí o d ř í m ské b o h o slu ž b y .
K ř e sť an é o b ě t o vali své ž i vo t y s n ad ě j í , ž e j e j i c h vě c z ví t ě z í . J e d e n z t ě c h , kt e ř í
„ u č i li , ž e sp á su lz e n aj í t j e n ve ví ř e v u kř i ž o van é h o S p asi t e le , “ kd y ž u m í r al,
p r o h lá si l: „ Zb ě si lo st n e p ř á t e l p r avd y n ad n á m i ví t ě z í , n e b u d e t o ale t r vat vě č n ě .
Z o b e c n é h o li d u p o vst an e b e z m e č e a b e z m o c i č lo vě k, n ad kt e r ý m se j i m z ví t ě z i t
n e p o d ař í . “ ( W y li e , sv. 3 , kap . 1 ) L u t h e r o va d o b a b y la j e š t ě v d ale ké b u d o u c n o st i .
N aš e l se vš ak n ě kd o j i n ý , j e h o ž svě d e c t ví p r o t i Ř í m u m ě lo p o h n o u t n á r o d y .
J an H
p o važ
kt e r é
o d e še
d o P r
ž á d n é
sy n a,
n e u vě
u s p o c h á z e l z c h u d é r o d i n y . O t e c m u z e m ř e l ve li c e b r z y . J e h o z b o ž n á m at ka
o vala vz d ě lá n í a ú c t u k B o h u z a n e j c e n n ě j š í vě c . T o b y lo t aké „ d ě d i c t ví , “
se sn až i la z aj i st i t p r o své h o sy n a. H u s n avš t ě vo val ve n ko vsko u š ko lu a p ak
l d o P r ah y n a ( 6 9 ) ( 9 7 -9 8 ) u n i ve r z i t u , kd e b y l p ř i j at j ako st i p e n d i st a. N a c e st ě
ah y h o d o p r o vá z e la j e h o m at ka. J ako c h u d á vd o va n e m o h la d á t své m u sy n u
h m o t n é d ar y . N e d ale ko p ř e d P r ah o u vš ak sp o lu p o kle kli a m at ka p r o své h o
kt e r ý j i ž n e m ě l o t c e , p r o si la o p o ž e h n á n í o d O t c e n a n e b e sí c h . Zř e j m ě si an i
d o m o vala, j ak B ů h j e j í m o d li t b u vy sly š í .
5/40
Na univerzitě na sebe Hus upozornil svou pílí i vý borný m i stud ij ním i vý sled k y .
S vý m bezú h onný m ž ivotem a lask avý m , př ívětivý m j ed ná ním si získ al tak é
vš eobec nou vá ž nost. B y l upř ím ný m č lenem ř ím sk é c írk ve a opravd ově h led al
d uc h ovní pož eh ná ní, k teré c írk ev slibovala. O vý roč níc h svá tc íc h c h od il k e
zpověd i, na k terou věnoval posled níc h pá r m inc í ze své h o c h ud é h o m ěš c e,
ú č astnil se proc esí, aby získ al slibované od pustk y . P o absolvová ní univerzity se stal
k nězem . R y c h le postupoval a zá h y se d ostal k e k rá lovsk é m u d voru. S tal se tak é
prof esorem a pozd ěj i rek torem univerzity , k terá m u posk y tla vzd ělá ní. B ěh em
něk olik a m á lo let se sk rom ný stipend ista stal pý c h ou své zem ě a j eh o j m é no znali
v c elé E vropě.
Hus k azatelem v B etlé m sk é k apli
D ílo ref orm ac e zah á j il vš ak Hus na j iné m poli. Něk olik let po své m vy svěc ení na
k něze se stal k azatelem B etlé m sk é k aple v P raze. P ro zak lad atele té to k aple by lo
d ů lež ité , aby B ož í slovo by lo k á zá no v j azy c e lid u. P ř estož e Ř ím s tím nesouh lasil,
v Č ec h á c h tak ová k á zá ní nik d y ú plně nevy m izela. V elk á neznalost B ible vš ak
způ sobila, ž e se m ezi lid m i vš ec h stavů rozš íř ily nej h orš í neř esti. Hus ty to zloř á d y
neú navně k á ral a d ovolá val se př itom B ož íh o slova, aby prosad il zá sad y pravd y
a č istoty .
P raž sk ý rod á k J eroný m , k terý se pozd ěj i stal blízk ý m Husový m spoluprac ovník em ,
př ivezl s sebou z A ng lie V ik lef ovy spisy . A ng lic k á k rá lovna, k terá př ij ala V ik lef ovo
uč ení, by la č esk ou princ eznou a j ej ím př ič iněním se rozš íř il vliv ang lic k é h o
ref orm á tora v j ej í rod né zem i. Hus si se zá j m em př eč etl V ik lef ovy spisy . U věř il, ž e
j ej ic h pisatel j e upř ím ný k ř esť an a ref orm y , k teré prosazoval, se m u líbily . A niž si
to uvěd om il, nastoupil c estu, k terá h o zaved la „ d alek o od Ř ím a“ .
P ř ibliž ně ve stej né d obě se v P raze obj evili d va c izinc i z A ng lie, uč enc i, k teř í př ij ali
pravd u a př iš li j i š íř it v té to vzd á lené zem i. S vé pů sobení zah á j ili veř ej ný m ú tok em
na papež ovu autoritu, ale ú ř ad y j e brzy um lč ely . P rotož e se nec h těli vzd á t své h o
zá m ěru, m useli použ ívat j iné m etod y . B y li prá vě tak d obř í m alíř i j ak o k azatelé
a svou d oved nost zač ali vy už ívat. Na veř ej né m m ístě nam alovali d va obrazy . J ed en
př ed stavoval J ež íš e K rista j ak vj íž d í d o J eruzalé m a, „ tic h ý a sed íc í na oslic i“ ( M t
2 1 , 5 ) , prová zený svý m i c h ud ě od ěný m i a bosý m i uč ed ník y . D ruh ý obraz
zná zorň oval papež sk ý prů vod – papež e, obleč ené h o d o d rah é h o rouc h a,
s troj ná sobnou k orunou, sed íc íh o na ná d h erně ozd obené m k oni, v č ele s trubač i
a v d oprovod u sk vostně obleč ený c h k ard iná lů a prelá tů .
B y lo to k á zá ní, k teré upoutalo pozornost š irok ý c h vrstev – k olem obrazů ( 7 0 ) ( 9 8 1 0 0 ) se stá le tlač ily d avy lid í. Nik d o nem oh l př eh lé d nout j ej ic h m orá lní poselství.
P ro m noh o lid í by l zvlá š ť pů sobivý rozd íl m ezi tic h ostí a pok orou J ež íš e K rista
a ok á zalostí a pý c h ou papež e, k terý se vy d á val za K ristova služ ebník a. V P raze
propuk ly velk é nepok oj e a c izinc i po k rá tk é d obě poznali, ž e j e nezby tné , aby
6/40
v zá j m u vl ast n í b e zp e č n ost i m ě st o op u st i l i . P r až an é vš ak n e zap om n ě l i n a n au č e n í ,
kt e r é j i m p ř i n e sl i . O b r azy h l u b oc e zap ů sob i l y t aké n a H u sa a p ř i ve d l y h o
k h l u b š í m u st u d i u B i b l e a V i kl e f ový c h sp i sů . A č kol i j e š t ě n e b y l p ř i p r ave n p ř i j m ou t
vš e c h n y r e f or m y p r osazovan é V i kl e f e m , p ozn á val j asn ě j i p r avou p ovah u p ap e ž st ví
a o t o h or l i vě j i ká r al p ý c h u , c t i ž á d ost a zkaž e n ost kn ě ž ské vr c h n ost i .
Z Č e c h se svě t l o š í ř i l o d o N ě m e c ka. N e p okoj e n a p r až ské u n i ve r zi t ě zp ů sob i l y , ž e
z P r ah y od e š l y st ovky n ě m e c ký c h st u d e n t ů . M n ozí z n i c h se p op r vé se zn á m i l i
s B i b l í p od vl i ve m J an a H u sa a p o své m n á vr at u š í ř i l i e van g e l i u m ve své vl ast i .
H u s t e r č e m ú t oků Ř í m a
Z p r á vy o u d á l ost e c h v P r
vy zvá n , ab y se d ost avi l p ř e
se n a j i st ou sm r t . Č e ský
p osl al i p ap e ž i sp ol e č n ou
p r ost ř e d n i c t ví m zá st u p c e .
a od sou ze n a p ak vy h l á si l n
V
aze se d on e sl y t aké d o Ř í m a a H u s b y l zan e d l ou h o
d p ap e ž e . U p osl e c h n ou t p ozvá n í vš ak zn am e n al o vy d at
kr á l a kr á l ovn a, u n i ve r zi t a, š l e c h t a a sp r á vn í ú ř e d n í c i
ž á d ost , ab y H u s sm ě l zů st at v P r aze a zod p oví d at se
P ap e ž ž á d ost i n e vy h ově l , n ař í d i l , ab y H u s b y l sou ze n
ad c e l ou P r ah ou kl at b u .
on ě c h d ob á c h vy vol al p od ob n ý r ozsu d e k vš e ob e c n é zd ě š e n í . O b ř ad y , kt e r ý m i
b y l a kl at b a p r ová ze n a, m ě l y vn é st h r ů zu a st r ac h m e zi l i d i . V š e ob e c n ě b y l p ap e ž
p ovaž ová n za zá st u p c e sam é h o B oh a, kt e r ý d r ž í v r u c e kl í č e n e b e a p e kl a a m á
m oc u d í l e t č asn é i d u c h ovn í t r e st y . L i d é vě ř i l i , ž e ze m ř e l í ze ze m ě p ost i ž e n é
p ap e ž skou kl at b ou n e m oh ou ve j í t d o vě č n é b l až e n ost i , p r ot ož e n e b e ské b r á n y
j sou p r o n ě u zavř e n é , d oku d se p ap e ž i n e zl í b í kl at b u se j m ou t . N a zn am e n í t é t o
st r aš n é p oh r om y p ap e ž zaká zal p r ová d ě t n á b ož e n ské ob ř ad y . K ost e l y b y l y
u zavř e n y . S vat e b n í ob ř ad y se kon al y p ř e d kost e l y . M r t ví , kt e r ý m b y l od e p ř e n
p oh ř e b d o svě c e n é ze m ě , b y l i p oc h ová vá n i b e z p oh ř e b n í c h ob ř ad ů v p ř í kop e c h
n e b o n a p ol í c h . T akový m i op at ř e n í m i , kt e r á p ů sob i l a n a l i d skou p ř e d st avi vost , se
Ř í m p okou š e l ovl á d n ou t svě d om í l i d í .
V
P r aze vl á d l n e kl i d a p ob ou ř e n í . M n oh o l i d í od su zoval o H u sa, ž e j e p ř í č i n ou
vš e h o n e š t ě st í , a ž á d al o, ab y b y l vy d á n Ř í m u k p ot r e st á n í . H u s n a č as z P r ah y
od e š e l a u c h ý l i l se d o své h o r od n é h o kr aj e . V l i st ě p ř á t e l ů m , kt e r é zan e c h al
v P r aze , n ap sal : „ U p r c h l j se m z n au č e n í K r i st ova, ab y c h n e b y l n e p ř á t e l ů m
p ř í l e ž i t ost í vě č n é h o zat r ac e n í , sp r ave d l i vý m t aké p ř í č i n ou u t r p e n í a st r ast i ; r ovn ě ž
ab y p oš e t i l í d í l a B ož í h o n e st avi l i . Ž e b y c h vš ak od p r avd y u t í kal , d ou f á m v B oh a,
ž e v t é ž e p r avd ě ze m ř í t i m i d á . “ ( H u sů v l i st P r až an ů m z p r osi n c e 1 4 1 2 ) H u s ve své
č i n n ost i vš ak n e u st al . P r oc h á ze l kr aj e m a ká zal zvě d avý m zá st u p ů m . O p at ř e n í ,
k n i m ž p ap e ž sá h l , ab y ká zá n í e van g e l i a zast avi l , zp ů sob i l a sp í š e j e h o d al š í
r ozš í ř e n í . „ V ž d y ť ( 7 1 ) ( 4 0 0 -1 0 1 ) n i c n e zm ů ž e m e p r ot i p r avd ě , n ý b r ž j e n ve j m é n u
p r avd y . “ ( 2 K 1 3 , 8 )
„ Z d á l o se , j ako b y se v H u sově m y sl i v t om t o ob d ob í j e h o ž i vot a od e h r á val
b ol e st n ý zá p as. A č kol i se h o c í r ke v sn až i l a zast r aš i t svý m h r om ob i t í m , H u s
7/40
nepopíral její autoritu. Římskou církev stále považ oval z a K ristovu nevě stu
a papež e z a př ed stavitele a z ástupce B oh a. H us varoval př ed z neuž íváním
moci, nikoli př ed vlastním principem.V nímal to jako tíž ivý roz por mez i
př esvě d č ením, k ně muž d ospě l ú vah ou, a pož ad avky svě d omí. J estliž e je církevní
moc spraved livá a neomy lná – a tomu vě ř it nepř estal –, jak je mož né , ž e mu cosi
v jeh o nitru velí ji neuposlech nout? P oz nal, ž e uposlech nutí b y b y l h ř ích . P roč
vš ak b y posluš nost neomy lné církve mě la vé st k takové mu roz poru? T o b y l
prob lé m, který ned okáz al vy ř eš it, to b y ly poch y b nosti, který mi se trápil d nem
i nocí. N ejb líž e k ř eš ení b y l v okamž icích , kd y uvaž oval, ž e z novu nastala situace
pod ob ná tomu, co se od eh rávalo již v d ob ě S pasitele. T eh d y b ez b ož ní kně ž í
z neuž ívali svou z ákonnou moc k nez ákonný m cílů m. P roto H us př ijal z ásad u –
a v káz áních ji také nab íz el jiný m lid em –, ž e svě d omí se má ř íd it př ikáz áními
P ísma poch opený mi roz umem. J iný mi slovy , ž e B ů h , který promlouvá v B ib li –
a nikoli církev, promlouvající prostř ed nictvím kně ž stva –, je jed iný m neomy lný m
vů d cem.“ ( W y lie, sv. 3 , kap. 2 )
K d y ž se po ně jaké d ob ě situace v P raz e uklid nila, vrátil se H us d o své B etlé mské
kaple a s ješ tě vě tš ím z anícením d ál káz al B ož í slovo. M ě l sice mocné a vlivné
od pů rce, nicmé ně královna, mnoz í š lech tici a z nač ná č ást lid u stála na jeh o straně .
K d y ž porovnávali jeh o č isté a povz náš ející uč ení i jeh o svatý ž ivot s d og maty , jež
h lásali př ed stavitelé ř ímské církve, s h rab ivostí a prostopáš ností jejich ž ivota,
poklád ali si mnoz í z a č est, ž e moh ou b ý t jeh o př ívrž enci.
K
H usovi, který d osud pů sob il osamoceně , se ny ní př id al J eroný m. S pojili své
osud y – a nakonec je ani smrt neroz d ě lila. J eroný m, který z a své h o pob y tu v A ng lii
př ijal V iklef ovo uč ení, b y l vz d ě laný muž s b y strý m ú sud kem. B y l to i vý b orný
ř eč ník a vů b ec mě l vloh y , které lid é ob d ivují.
U
H usa ve vě tš í míř e vy nikly vlastnosti, které tvoř í velikost ch arakteru. J eh o
uváž livá soud nost b rz d ila J eroný movu impulsivnost; J eroný m př itom H usa
respektoval a pod ř iz oval se jeh o rad ám. D íky jejich vz ájemné spolupráci
postupovala ref orma ry ch leji.
B ů h d opř ál, ab y my sl jeh o vy volený ch „ nástrojů “ osvítilo velké „ svě tlo“ a od h alilo
jim mnoh é z b lud ů Říma. N ed ostali vš ak vš ech no svě tlo, které ch tě l B ů h svě tu
d át. P rostř ed nictvím svý ch služ eb níků B ů h vy vád ě l lid stvo z temnoty ř ímské
církve. V cestě jim vš ak stála spousta př ekáž ek, a tak je B ů h ved l krok z a krokem,
ab y je b y li sch opni př ekonat. N eb y li př ipraveni př ijmout celé svě tlo najed nou.
K d y b y se jim h o d ostalo, nutně b y se od svě tla od vrátili jako lid é , kteř í d louh o ž ili
ve tmě a najed nou poh lé d li d o plné h o jasu poled níh o slunce. P roto B ů h od h aloval
iniciátorů m ref ormace svě tlo poz nenáh lu – tak, jak je lid é moh li př ijmout.
8/40
V n á s l e d u j í c í c h s t al e t í c h m ě l i p ř i j í t d al š í v ě r n í d ě l n í c i , ab y v e d l i l i d d á l p o c e s t ě
n á p r av y . ( 7 2 ) ( 1 0 1 -1 0 3 )
R o zk o l v c í r k v i d á l e p o k r ač o v al . O m o c n y n í s o u p e ř i l i t ř i p ap e ž o v é a j e j i c h r i v al i t a
p ů s o b i l a m e zi k ř e s ť an y v š e o b e c n ý zm at e k a v e d l a k n á r ů s t u zl o č i n n o s t i . P ap e ž o v é
v š ak n e zů s t al i j e n u v y n á š e n í k l at e b ; b o j o m o c j e n u t i l zí s k at v y zb r o j e n é v o j s k o .
K t o m u o v š e m p o t ř e b o v al i p e n í ze , k t e r é s i o p at ř i l i t í m , ž e p r o d á v al i r ů zn é v ý h o d y ,
ú ř ad y a c í r k e v n í p o ž e h n á n í ( v i z D o d at e k č . 1 6 ) . T ak é k n ě ž í n ap o d o b o v al i s v é
n ad ř í ze n é . A b y zn e m o ž n i l i s v é o d p ů r c e a p o s í l i l i s v é v l as t n í p o zi c e , u c h y l o v al i s e
k e s v at o k u p e c t v í a n á s i l í . H u s s t á l e o d v á ž n ě j i k r i t i zo v al o h av n o s t i t o l e r o v an é v e
j m é n u n á b o ž e n s t v í . N e b á l s e v e ř e j n ě o b v i n i t n e j v y š š í c í r k e v n í p ř e d s t av i t e l e ze
zo d p o v ě d n o s t i za h l u b o k ý ú p ad e k , d o k t e r é h o s e k ř e s ť an s t v o d o s t al o .
Z d á l o s e , ž e P r ah a j e zn o v u n
B o ž í s lu ž e b n ík o b v in ě n , „ ž e
zn o v u u v al e n a k l at b a a H u s o
v ě r n ě š í ř i l ze s v é m i l o v an é B
z v y š š í k azat e l n y , a t o k e v š e
p r av d y “ .
a p o k r aj i k r v av é h o s p
u v á d í d o zk á zy I zr ae
p ě t o d e še l d o sv é h o
e t l é m s k é k ap l e , b y l o
m k ř e s ť an ů m , d ř í v e
o r u . J ak o v d á v n ý c h d
l “ ( 1 Kr 1 8 , 1 7 ) . N a m
r o d n é h o k r aj e . S v ě d e c
u m lč e n o . N y n í m ě l
n e ž p o lo ž í s v ů j ž iv o t
S v o l á n í s n ě m u v Ko s t n i c i
K n á p r av ě zl a, k t e r é n i č i l o E v r o p u , b y l s v o l á n d o
s n ě m . S n ě m s v o l al n a p ř á n í c í s ař e Z i k m u n d a j e d e n
X X I I I . Ž á d o s t o s v o l á n í s n ě m u n e b y l a p ap e ž i J an u
p o v ah a a č i n n o s t s o t v a m o h l y s n é s t p r o v ě ř o v á n í ,
u v o l n ě n o u m r av n o s t í , j ak ý m i t e h d y c í r k e v n í h
N e o d v á ž i l s e v š ak v zd o r o v at Z i k m u n d o v ě v ů l i ( v i z D
o b á c h b y l
ě s t o b y la
t v í , j e ž t ak
p r o m lu v it
„ n a o lt á ř
Ko s t n i c e v š e o b e c n ý c í r k e v n í
ze t ř í s o u p e ř í c í c h p ap e ž ů , J an
p ř íliš p o c h u t i, p r o t o ž e je h o
i k d y b y j e v e d l i p r e l á t i s t ak
o d n o s t á ř i b e zp o c h y b y b y l i .
o d at e k č . 1 7 ) .
H l av n í m i c í l i , j i c h ž m ě l s n ě m d o s á h n o u t , b y l o o d s t r an ě n í r o zk o l u v c í r k v i
a l i k v i d ac e k ac í ř s t v í . P r o t o b y l i p ř e d s n ě m p ř e d v o l á n i o b a v zd o r o p ap e ž o v é i h l av n í
š i ř i t e l n o v ý c h n á zo r ů J an H u s . Vzd o r o p ap e ž o v é s e o b á v al i o v l as t n í b e zp e č n o s t ,
p r o t o s e o s o b n ě n e d o s t av i l i , al e d al i s e zas t o u p i t s v ý m i v y s l an c i . A č k o l i p ap e ž J an
b y l f o r m á l n ě s v o l av at e l e m s n ě m u , v e s k u t e č n o s t i p ř i s t u p o v al k zas e d á n í s v e l k o u
n e d ů v ě r o u – p o d e zí r al t o t i ž c í s ař e , ž e m á v ú m y s l u h o s e s ad i t . O b á v al s e , ž e b u d e
b r á n k o d p o v ě d n o s t i za n e ř e s t i , j i m i ž zn e u c t i l p ap e ž s k o u k o r u n u , a za zl o č i n y ,
k t e r é s p á c h al , ab y j i zí s k al . P ř e s t o v š ak p ř i j e l d o Ko s t n i c e v o k á zal é m p r ů v o d u , za
d o p r o v o d u n e j v y š š í c h c í r k e v n í c h h o d n o s t á ř ů a d al š í c h d v o ř an ů . K u v í t ac í
c e r e m o n ii s e s e š lo v š e c h n o d u c h o v e n s t v o i h o d n o s t á ř i m ě s t a s p o č e tn ý m
zá s t u p e m m ě š ť an ů . Č t y ř i p ř e d n í k o n š e l é n e s l i n ad h l av o u p ap e ž e zl at ý b al d ac h ý n .
P ř e d p ap e ž e m n e s l i h o s t i i . B y l a t o v e l k o l e p á p o d í v an á , j i ž u m o c ň o v al a i b o h at á
r o u c h a k ar d i n á l ů a š l e c h t i c ů .
9/40
Mezitím se ke Kostnici blížil jiný poutník. Hus věděl o nebezpeč í, kter é mu
h r ozilo. R ozlouč il se se svými př á teli – jako by je už nikdy neměl spatř it – a vy dal
se na cestu s pocitem, že h o vede na h r anici. I kdy ž dostal od č eské h o kr á le
a císař e Z ikmunda listy , jež mu měly zar uč it och r anu a bezpeč í, př esto uč inil
vš ech na nutná opatř ení, pr otože svou smr t považoval za velmi pr avděpodobnou.
( 7 3 ) ( 1 0 3 -1 0 5 )
V dopisu, kter ý poslal svým př á telů m v P r aze, napsal: „ Moji br atř i, ... vy pr avil jsem
se na cestu... mezi velmi veliké a velmi mnoh é nepř á tele... V ěř ím své mu
milostivé mu, moudr é mu a mocné mu S pasiteli, že skr ze své zaslíbení a skr ze vaš i
věr nou modlitbu dá mi moudr ost a stateč nost D uch a svaté h o, aby ch setr val, a oni
aby nemoh li mne na kř ivou str anu uch ýliti; ač mi dá pokuš ení, h anění, vězení neb
smr t tr pěti, jakož jest sá m tr pěl, a své nejmilejš í sluh y v té ž poddal, a ná m dal
př íklad, aby ch om pr o něh o a pr o své spasení tr pěli. O n B ů h , a my jeh o stvoř ení,
on P á n a my sluh ové , on vš eh o světa kr á l a my lidič kové nestateč ní, on bez h ř ích u
a my h ř íš ní... O n také tr pěl i pr oč by ch om my netr pěli? V ždy ť naš e utr pení
v milosti jest naš e vy č iš tění od h ř ích ů ... P r otož, milí br atř i a milé sestr y , modlete se
snažně, ať mi r á č í dá ti setr vá ní, a aby mě r á č il ostř íh ati od poskvr nění.A jestli
k jeh o ch vá le a k vaš emu pr ospěch u má smr t, ať mi ji r á č í dá ti beze str ach u zlé h o
podstoupiti. P akli jest k naš emu lepš ímu, aby mě vá m r á č il navr á titi..., aby ch om
ješ tě spolu v jeh o zá koně se pouč ili, antikr istových sítí něco por uš ili a budoucím
br atř ím po sobě dobr ý př íklad zů stavili. J iž snad v P r aze více mě př ed smr tí
neuzř íte; pakli mocný B ů h mě vá m r á č í vr á titi, tím se veseleji uzř íme; a ovš em
kdy ž v r adosti nebeské spolu se sh ledá me.“ ( Husů v list č eským př á telů m z 1 0 . ř íjna
1 4 1 4 ) (7 4 ) (1 0 5 )
V
jiné m dopisu knězi, kter ý se stal uč edníkem evang elia, mluví Hus s h lubokou
pokor ou o svých vlastních ch y bá ch , vy zná vá , že s potěš ením nosil pěkné š aty a že
spoustu č asu pr omar nil neužiteč nými zá bavami.A pak př idá vá ty to dů tklivé
r ady : „ Č est B oží, spá sa duš í a pr á ce ať tebou vlá dnou, ne majetek pr asat neb
polností. Měj se na pozor u, aby s ... nevzdělá val více př íby tek než duš i svou; h leď ,
aby s by l vzdělavatelem stá nku duch ovníh o, jsa nakloněn k ch udým a ponížen, a
aby s nepr ojídal statky v h odech . B ojím se také , nenapr avíš -li života své h o,
upouš těje od kr á sných š atů a nadby teč ných věcí, že těžce budeš poká r á n od P á na,
jakož i já neš ť astný budu poká r á n... P r oto, že jsi mé mluvení a h lá sá ní veř ejné od
mlá dí své h o znamenitě poznal, není mi tř eba ti více psá ti. A le pr osím tě pr o
milosr denství J ežíš e Kr ista, aby s mne nená sledoval v žá dné leh komy slnosti,
kter ou’ s na mně spatř il.“ N a obá lku listu př ipsal: „ P r osím tě, aby s toh oto listu
neotvír al, leč dostaneš -li zpr á vu o tom, že jsem mr tev.“ ( Husů v list Mistr u
Mar tínkovi z 1 0 . ř íjna 1 4 1 4 ) C estou Hus vš ude sledoval zná mky toh o, jak se jeh o
uč ení š íř í a jak jeh o věc lidé př íznivě př ijímají. Z á stupy lidí se sbíh aly , aby h o
spatř ily a v někter ých městech h o ulicemi pr ová zeli i městš tí ú ř edníci.
10/40
Po příc h od u d o K ost n i c e m ě l H us n apr ost ou vol n ost . K c ísařovu d opi su při d al
pape ž svů j osob n í oc h r an n ý l i st . T at o sl avn ost n í a opak ovan á pr oh l á š e n í vš ak b y l a
por uš e n a a r e f or m á t or b y l v k r á t k é d ob ě n a přík az pape ž e a k ar d i n á l ů zat č e n
a uvě zn ě n v t e m n é ž al á řn í k ob c e . Pozd ě j i b y l pře ve ze n d o h r ad n íh o vě ze n í n a
d r uh é m b ře h u R ý n a. Pape ž svou vě r ol om n ost í m n oh o n e získ al , zan e d l ouh o b y l
sá m vě zn ě n ve st e j n é m vě ze n í ( B on n e c h ose , sv. 1 , st r . 2 4 7 ) . Z od povíd al se t ot i ž
pře d k on c i l e m
z t oh o, ž e ve d l e vr až d y , svat ok upe c t ví a c i zol ož st va spá c h al
n e j od por n ě j š í zl oč i n y – „ h říc h y , k t e r é se n e sl uš í an i j m e n ovat “ . T o pr oh l á si l
sam ot n ý k on c i l , k t e r ý t ak é pape ž e n ak on e c zb avi l t i á r y a n e c h al h o vsad i t d o
vě ze n í. K on c i l r ovn ě ž se sad i l vzd or opape ž e a zvol i l n ové h o pape ž e ( vi z D od at e k
č .1 8 ) .
A č k ol i se pape ž d opouš t ě l vě t š íc h zl oč i n ů , n e ž z j ak ý c h k d y H us ob vi ň oval
k n ě ž st vo a k vů l i n i m ž pož ad oval n á pr avu, pře st o t ý ž k on c i l , k t e r ý pozd ě j i pape ž e
se sad i l , ud ě l al vš e c h n o pr o t o, ab y r e f or m á t or a zn i č i l . H usovo uvě zn ě n í vy vol al o
v Č e c h á c h ve l k é pob ouře n í. M oc n í š l e c h t i c i zasl al i k on c i l u pr ot e st pr ot i t ak ové m u
post upu. C ísař, k t e r ý n e l i b ě n e sl , ž e j e h o zá r uk y b y l y por uš e n y , vy sl ovi l n e souh l as
s opat ře n ím i pr ot i H usovi . H usovi pr ot i vn íc i vš ak sopt i l i h n ě ve m a um ín ě n ě l pě l i
n a své m ; d ovol á val i se c ísařova zá j m u o c ír k e v, sn až i l i se v n ě m vzb ud i t st r ac h
a pře d sud k y . Pře d l ož i l i d l ouh ý se zn am ar g um e n t ů , ab y d ok á zal i , ž e „ n e n í pot ře b a
d od r ž ovat přísah u d an ou k ac ířů m n e b o osob á m pod e zře l ý m z k ac ířst ví, I k d y ž
d ost al i zá r uk y b e zpe č n ost i od c ísařů a k r á l ů “ ( J ac q ue s L e n f an t , D ě j i n y k ost n i c k é h o
k on c i l u, sv. 1 , st r . 5 1 6 ) . T ak se j i m pod aři l o pr osad i t své zá m ě r y .
H us pře d k on c i l e m
O sl ab e n pob y t e m ve vě ze n í – v n ě m ž d ík y vl h k é m u a zat uc h l é m u pr ost ře d í ( 7 5 )
( 1 0 5 -1 0 7 ) on e m oc n ě l zi m n i c i , k t e r á h o m á l e m při pr avi l a o ž i vot – pře d st oupi l H us
k on e č n ě pře d k on c i l . V ře t ě ze c h st á l pře d c ísaře m , k t e r ý se svou c t í zavá zal , ž e h o
oc h r á n í. B ě h e m
d l ouh é h o pr oc e su zast á val H us pe vn ě pr avd u a pře d
sh r om á ž d ě n ý m i c ír k e vn ím i a svě t sk ý m i h od n ost á ři vy sl ovi l r ozh od n ý n e souh l as se
zk až e n ost í k n ě ž sk é vr c h n ost i . K d y ž m u d al i n a vy b r an ou, zd a od vol á své uč e n í,
n e b o pod st oupí sm r t , zvol i l ú d ě l m uč e d n ík a.
B ož í m i l ost m u b y l a opor ou. B ě h e m
r ozsud e k – pl n i l j e h o d uš i n e b e sk ý
přá t e l ů m , „ v ž al á ři v ok ove c h , č e k aj e
Pá n B ů h m i l ost i vě č i n i l a se m n ou
u B oh a v r ad ost i z j e h o m i l ost i se t k á m
z 1 0 . č e r vn a 1 4 1 5 )
V
t ý d n ů ut r pe n í – n e ž k on c i l vy n e sl k on e č n ý
pok oj . „ Psal j se m l i st t e n t o vá m , “ n apsal
n azít ří n a sm r t od souze n í. . . K t e r ak se m n ou
j e st v d i vn ý c h pok uš e n íc h , pozn á t e , až se
e . “ ( L i st H usů v ve š k e r é m u n á r od u č e sk é m u
š e r u vě ze ň sk é k ob k y pře d víd al H us vít ě zst ví pr avé vír y . V d uc h u se vr ac e l d o
B e t l é m sk é k apl e v Pr aze , k d e d on e d á vn a k á zal e van g e l i um , a ve sn u uvi d ě l pape ž e
a j e h o b i sk u p y , j ak n i č í o b r az
n e sm í r n ě z ar m o u t i l o ; d r u h é h o
m al o val i t y t o o b r az y a t y b y l y
d í l o d o k o n č i l i , vy st o u p i l i p ř e d
se m p ř i j d o u b i sk u p o vé a k n ě ž
H u s p ak k e své m u sn u p o z n am
v B e t l é m ě m al o vá n b y l o d e m
b u d e o d č e t n ě j š í c h k az at e l ů l e p
11/40
y K r i st a, k t e r é n am al o val n a st ě n y k ap l e . „ T o h o
d n e vš ak vi d ě l ve sn u m n o h o m al í ř ů , k t e ř í z n o vu
j e š t ě k r á sn ě j š í a b y l o j i c h j e š t ě ví c e . K d y ž m al í ř i své
( 7 6 ) ( 1 0 7 -1 0 8 ) sh r o m á ž d ě n í m l i d í se sl o vy : ‘ J e n ať
í . T y h l e o b r az y u ž se j i m n i k d y sm az at n e p o d ař í ! ’ “
e n al : „ D o u f á m , ž e K r i st ů v ž i vo t , k t e r ý sl o ve m j e h o
n e v l i d sk ý c h sr d c í c h , k t e r ý z n i č i t i c h t ě l i , . . . m al o vá n
š í c h n e ž j á . “ ( D ’ A u b i g n é , d í l 1 , k ap . 6 )
P ak b y l H u s p ř e d ve d e n p ř e d k o n c i l n ap o sl e d y . B y l o t o ve l k o l e p é , sl avn o st n í
sh r o m á ž d ě n í – c í sař , ř í š sk á k n í ž at a, vy sl an c i k r á l ů , k ar d i n á l o vé , b i sk u p o vé
a p o č e t n ý z á st u p l i d í , k t e ř í se p ř i š l i p o d í vat n a t o , c o se b u d e d í t . Z e vš e c h k o n č i n
k ř e sť an sk é h o svě t a se sh r o m á ž d i l i svě d k o vé t é t o p r vn í ve l k é o b ě t i v d l o u h é m
z á p ase , k t e r ý m m ě l a b ý t vy b o j o vá n a svo b o d a svě d o m í .
K d y ž k o n c i l H u sa n ap o sl e d y vy z val , ab y
d ř í vě j š í p r o h l á š e n í . P ak u p ř e l p r o n i k avý p o
p o r u š i l své sl o vo , a p r o h l á si l : „ R o z h o d l j se m
te n to
k o n c i l s o c h r an n ý m
p r ů vo d n í m
( B o n n e c h o se , sv. 2 , st r . 8 4 ) P o Z i k m u n d o vě
z r ak y c e l é h o sh r o m á ž d ě n í o b r á t i l y n a n ě j .
se r o z h o d l , r e f o r m á t o r p o t vr d i l své
h l e d n a p an o vn í k a, k t e r ý t ak h an e b n ě
se z vl ast n í svo b o d n é vů l e p ř i j í t p ř e d
l i st e m
z d e p ř ít o m n é h o
c í sař e . “
t vá ř i se r o z l i l k r vavý r u m ě n e c , k d y ž se
U p á l e n í J an a H u sa
J ak m i l e b y l vy n e se n r o z su d e k , z ač al o b ř ad , k t e r ý m b y l H u s z b ave n k n ě ž st ví .
B i sk u p o vé o b l é k l i vě z n ě d o k n ě ž sk é h o r o u c h a. K d y ž h o m ě l H u s n a so b ě ,
p r o h l á si l : „ N á š P á n J e ž í š K r i st u s b y l o b l e č e n d o b í l é h o r o u c h a n a p o sm ě c h , k d y ž
h o d al H e r o d e s p ř e d vé st p ř e d P i l á t a. “ ( B o n n e c h o se , sv. 2 , st r . 8 6 ) K d y ž p ak b y l
z n o vu vy z vá n , ab y o d vo l al , o b r á t i l se k l i d u a o d p o vě d ě l : „ S j ak o u t vá ř í b y c h h l e d ě l
n a n e b e sa? J ak b y c h m o h l p o h l e d ě t d o t vá ř e t ě m m n o h a l i d e m , k t e r ý m j se m k á z al
č i st é e van g e l i u m ? N e , c e n í m si j e j i c h sp á sy ví c e n e ž t o h o t o u b o h é h o t ě l a, u r č e n é h o
n y n í k sm r t i . “ K u s p o k u se z n ě h o svl é k al i k n ě ž sk ý o d ě v, p ř i č e m ž k až d ý b i sk u p
p r o n e sl k l e t b u , k d y ž p r o vá d ě l svo u č á st o b ř ad u . N ak o n e c m u n a h l avu n asad i l i
č e p i c i z p ap í r u ve t var u š p i č at é b i sk u p sk é m i t r y , p o m al o van o u o š k l i vý m i o b r az y
ď á b l ů a s n á p i se m ‘ A r c i k ac í ř ’ n a p ř e d n í st r an ě . „ S n e j vě t š í r ad o st í , “ p r o h l á si l H u s,
„ p o n e su t u t o k o r u n u h an b y p r o t e b e , P an e J e ž í š i , j e n ž j si p r o m n e n e sl k o r u n u
t r n o vo u . “
K d y ž b y l t ak t o vy st r o j e n ,
o d p o vě d ě l J an H u s, a p o
r u k o u , P an e J e ž í š i , n e b o ť
P ak h o p ř e d al i svě t sk ý m
o b r o vsk ý z á st u p – st o vk y
p r e lá t i ř e k li: „ N y n í p o r o u č ím
z d vi h l z r ak k n e b i , „ p o r o u č
j si m n e vy k o u p i l . “ ( W y l i e , sv.
ú ř ad ů m . K d y ž h o ve d l i n a
o z b r o j e n c ů , k n ě ž í a b i sk u p o
e t vo u d u š i ď á b l u . “ „
í m své h o d u c h a d o
3 , k ap . 7 )
m í st o p o p r avy , š e l z
vé ve svý c h d r ah o c e
A já ,“
t vý c h
a n ím
n n ý c h
12/40
hávech, i ob č an é K os t n ice. K d y ž ho p ř ivázal i ke ků l u a k zap ál en í hr an ice u ž b y l o
t aké vš echn o p ř ip r aven o, vy zval i j eš t ě j ed n ou H u s a, ab y s e zachr án il t í m , ž e s vé
b l u d y od vol á. „ J aké b l u d y m ám od vol at ? “ ohr ad il s e H u s . „ N ej s em s i vě d om
ž ád n é ho b l u d u . V ol ám B oha za s vě d ka, ž e vš echn o, co j s em p s al a kázal , s l ed oval o
záchr an u d u š í p ř ed hř í chem a zat r acen í m . A p r ot o s n ej vě t š í r ad os t í chci p r avd u ,
kt er ou j s em p s al a hl ás al , zp eč et it s vou kr ví . “ ( 7 7 ) ( 1 0 8 -1 0 9 ) ( W y l ie, s v. 3 , kap . 7 )
K d y ž vzp l ál y kol em n ě ho p l am en y , zač al zp í vat : „ J ež í š i, s y n u D avid ů v, s m il u j s e
n ad e m n ou “ a zp í val , d oku d j eho hl as n eb y l u m l č en n avž d y .
I j eho n ep ř át el é b y l i p ř ekvap en i j eho od váž n ý m vy s t u p ován í m . J ed en z hor l ivý ch
zas t án ců p ap ež s t ví p op s al m u č ed n ict ví H u s a a J er on ý m a, kt er ý zem ř el n ed l ou ho
p ot om , s l ovy : „ O b a b y l i p evn é m y s l i, kd y ž s e p ř ib l í ž il a j ej ich p os l ed n í hod in a.
C hy s t al i s e n a hr an ici, j ako b y š l i n a s vat eb n í hos t in u . N evy d al i ze s eb e j ed in ý
vý kř ik b ol es t i. K d y ž p l am en y vzp l ál y , zač al i zp í vat ž al m y a hl u k ohn ě m ohl s t ě ž í
p ř ehl u š it j ej ich zp ě v. “ ( W y l ie, s v. 3 , kap . 7 )
K d y ž oheň zcel a s t r ávil H u s ovo t ě l o, b y l p op el i s e zem í , n a kt er é l ež el , s eb r án
a vhozen d o R ý n a a ř eka j ej od n es l a d o m oř e. H u s ovi p r on ás l ed ovat el é d ou f al i, ž e
s e j im kon eč n ě p od ař il o vy m ý t it p r avd u , kt er ou hl ás al , a j en s t ě ž í m ohl i t u š it , ž e
p op el od p l aven ý d o m oř e b u d e j ako s em en o r ozn es en d o vš ech kou t ů s vě t a
a v zem í ch d os u d n ezn ám ý ch p ř in es e „ b ohat ou ž eň “ – l id i, kt eř í b u d ou s vě d č it
o p r avd ě . H l as , kt er ý zazn ě l n a kos t n ické m s n ě m u , s e b u d e v m n oha ozvě n ách
vr acet cel á d al š í s t al et í . H u s ova ž ivot n í p ou ť s kon č il a, al e p r avd a, p r o kt er ou
zem ř el , n em ů ž e n ikd y zahy n ou t . J eho p ř í kl ad ví r y a vy t r val os t i p ovzb u d il j in é , ab y
p evn ě s t ál i za p r avd ou a b r án il i j i n avzd or y hr ozb ě m u č en í a s m r t i. J eho p op r ava
u kázal a cel é m u s vě t u p r or ad n os t a kr u t os t Ř í m a. N ep ř át el é p r avd y , ač s i t o
n eu vě d om oval i, t ak ve s ku t eč n os t i p r os p ě l i t om u , co s e s n až il i zn ič it .
J er on ý m v K os t n ici
V K os t n ici vš ak b y l a p os t aven a j eš t ě j ed n a hr an ice – j eš t ě j ed en s vě d ek m u s el s vou
kr ví s vě d č it p r o p r avd u . K d y ž s e J er on ý m l ou č il s H u s em p ř ed j eho od j ezd em n a
kos t n ický kon cil , p ovzb u zoval ho ke s t at eč n os t i a p evn os t i a s l í b il , ž e m u p ř ij d e n a
p om oc, j es t l iž e s e d os t an e d o n eb ezp eč í . K d y ž s e p ak d ozvě d ě l o H u s ově
u vě zn ě n í , s n až il s e ihn ed s p l n it s vů j s l ib . B ez ochr an n é ho l is t u a p ou ze s j ed n í m
p r ů vod cem s e vy p r avil d o K os t n ice. T am al e zj is t il , ž e s e s ám vy s t avu j e n eb ezp eč í ,
an iž b y m ohl n ě co p od n ikn ou t p r o H u s ovo vy s vob ozen í . P oku s il s e p r ot o u t é ct
z m ě s t a,t o s e m u al e n ep od ař il o – b y l zaj at a v d op r ovod u voj en s ké ho od d í l u
d op r aven zp ě t . K d y ž s e p ak ob j evil p op r vé p ř ed kon cil em a p oku s il s e r eag ovat n a
vzn es en ou ob ž al ob u , u ví t al y ho vý kř iky : „ D o ohn ě s n í m ! D o ohn ě ! “
( B on n echos e, s v. 1 , s t r . 2 3 4 ) U vě zn il i ho a s p ou t al i ř et ě zy v p ol oze, kt er á m u
p ů s ob il a vel ké b ol es t i; k j í d l u d os t ával j en chl é b a vod u . P o n ě kol ika m ě s í cí ch
kr u t é ho vě zn ě n í J er on ý m on em ocn ě l a j eho ž ivot vis el n a vl ás ku . P r ot o j eho
13/40
nepřátelé – z o b avy , ž e b y m o h l z em ří t – z m í r ni li tvr d o s t s véh o po č í nání , třeb až e
h o ve vě z ení d r ž eli j eš tě c elý d alš í r o k .
H u s o va s m r t nepři nes la tak o vé vý s led k y , j ak é s to u penc i papež s tví o č ek ávali .
P o r u š ení o c h r any , k ter o u H u s o vi z ar u č o val d o pr o vo d ný li s t, vy vo lalo b o u ři
r o z h o řč ení , a pr o to s ně m r o z h o d l vy č k at pr o z atí m s u pálení m na h r ani c i s tí m , ž e
s e po k u s í vy nu ti t na J er o ný m o vi „ o d vo lání “ . J er o ný m b y l před ved en před k o nc i l,
k ter ý m u d al na vy b r ano u : ( 7 8 ) ( 1 0 9 -1 1 1 ) b u ď o d vo lá, neb o h o č ek á s m r t na
h r ani c i . N a po č átk u j eh o vě z ně ní b y s m r t b y la j eno m
j ak o „ po h laz ení “
v po r o vnání s e s tr aš ný m u tr pení m , k ter é m u s el po d s to u pi t. N y ní b y l ale z es láb lý
a vy č er paný nem o c em i a d lo u h ý m
ž alářo vání m ; v ú z k o s tec h a nej i s to tě –
v o d lo u č ení o d přátel a v z ár m u tk u nad H u s o vo u s m r tí – s e j eh o m r avní s í la z c ela
vy č er pala a J er o ný m s e po d r o b i l k o nc i lu . Z aváz al s e, ž e b u d e vy z návat k ato li c k o u
ví r u a při j al r o z h o d nu tí k o nc i lu o d s u z u j í c í V i k lef o vo a H u s o vo u č ení s vý j i m k o u
„ s vatý c h pr avd , “ k ter é u č i li ( B o nnec h o s e, s v. 2 , s tr . 1 4 1 ) .
T o u to vý j i m k o u s e J er o ný m po k o u š el u c h lác h o li t h las s vě d o m í a u ni k no u t
tvr d ém u ú d ě lu . V s am o tě vě z ení vš ak po c h o pi l z řetelně j i , na c o vlas tně při s to u pi l.
P řem ý š lel o H u s o vě o d vaz e a vě r no s ti a při to m s i u vě d o m i l, j ak o n s ám pr avd u
z apřel. M y s lel na neb es k éh o M i s tr a, k ter ém u s e z aváz al s lo u ž i t a k ter ý pr o ně h o
z em řel na k ří ž i . J eš tě před „ o d vo lání m “ nac h áz el v u tr pení ú tě c h u – m ě l j i s to tu , ž e
j e m u B ů h nak lo ně n. T eď h o ale tr ápi ly vý č i tk y a po c h y b no s ti . U vě d o m o val s i , ž e
b u d e m u s et j eš tě z no vu „ o d vo lat, “ než b u d e m o c i d o s áh no u t s m í r u s Ř í m em .
C es ta, po ní ž s e vy d al, m o h la s k o nč i t j en ú plný m o d pad nu tí m . P r o to s e r o z h o d l:
N ez apře s véh o P ána, ab y tí m u ni k l k r átk ém u u tr pení .
Z aned lo u h o b y l z no vu před ved en před k o nc i l. J eh o o d vo lání s o u d c e
neu s po k o j i lo . V e s vé k r vež í z ni vo s ti , j i ž j eš tě ví c e po d r áž d i la H u s o va pr o li tá k r ev,
to u ž i li po d alš í c h o b ě tec h . J er o ný m m o h l s vů j ž i vo t z ac h r áni t j ed i ně tí m , ž e s e
pr avd y vz d á b ez j ak ý c h k o li vý h r ad . R o z h o d l s e vš ak , ž e vy z ná s vo u ví r u a b u d e
nás led o vat s véh o b r atr a s po lu m u č ed ní k a d o plam enů h r ani c e.
V z al z pě t s vé d ří vě j š í o d vo lání a j ak o č lo vě k o d s o u z ený k s m r ti ž ád al o m o ž no s t
o b h aj o b y . P r eláti s e o b ávali j eh o s lo v, a pr o to tr vali na to m , ab y b u ď j en po tvr d i l
neb o po přel pr avd i vo s t o b vi ně ní , k ter á pr o ti ně m u b y la vz nes ena. T o s e
J er o ný m o vi z d álo pří li š k r u té a nes pr aved li vé: „ D r ž í te m ě z avřenéh o tři s ta č ty ři c et
d ní v té o d po r ně š pi navé, s m r d u té k o b c e, k d e s e m i ned o s tává tém ě ř ni č eh o ; a teď
m ě při vád í te s em a o d m í táte m ě vy s lec h no u t, a při to m d o přáváte s lu c h u m ý m
ú h lavní m nepřátelů m . . . J es tli j s te o pr avd u m o u d ří a j s te-li s vě tlem s vě ta, pak d b ej te
na to , ab y s te neh řeš i li pr o ti s pr aved lno s ti . P o k u d j d e o m ne, j s em j en s lab ý
s m r telní k ; m ů j ž i vo t m á j en nepatr ný vý z nam . A napo m í nám -li vás , ab y s te
nevy náš eli ( 7 9 ) ( 1 1 1 -1 1 2 ) nes pr aved li vý r o z s u d ek , ří k ám to s pí š e ve vaš em z áj m u
než ve s vém . “ ( B o nnec h o s e, s v. 2 , s tr . 1 4 6 . 1 4 7 )
14/40
Další mučedník před koncilem
N akonec j eh o ž á dos t i vy h ově li. P řed s vý mi s oudci J er oný m poklekl a modlil s e,
ab y B ož í Duch vedl j eh o my šlenky i s lova, ab y nepr omluvil nic, co b y
neodpovídalo pr avdě neb o co b y z nevá ž ilo odkaz j eh o M is t r a. T ak s e na j eh o
os ob ě naplnilo z as líb ení, kt er é P á n dal pr vním učedníků m: „ B udou vá s vodit před
vlá dce a kr á le kvů li mně . . . A kdy ž vá s ob ž aluj í, nedě lej t e s i s t ar os t i, j ak a co b udet e
mluvit ; neb oť v t u h odinu vá m b ude dá no, co má t e mluvit . N ej s t e t o vy , kdo
mluvít e, ale mluví ve vá s Duch vašeh o O t ce. “ ( M t 1 0 , 1 8 -2 0 )
J er oný mova s lova vy volala ú ž as a ob div, a t o i v řadá ch j eh o nepřá t el. M ě l už z a
s eb ou celý r ok ž alá řová ní, kdy t ě ž ce s t r á dal t ě les ně i duševně , kdy nemě l mož nos t
čís t a pr o t mu vě z eň s ké kob ky vů b ec nic nevidě l. P řes t o dů kaz y , kt er é předlož il,
mě ly t akovou s ílu a log iku, j ako kdy b y mě l mož nos t s t udovat docela v klidu a b ez
r oz pt y lová ní. S vý m pos luch ačů m připomně l v dlouh é m vý čt u s vat é muž e, kt eří
b y li ods ouz eni nes pr avedlivý mi s oudci. T é mě ř v kaž dé g ener aci s e ob j evuj í j edinci,
kt eří s e s naž í povz né s t ná r od a kvů li t omu s e pak s t á vaj í t er čem h anb y
a ods uz ová ní. P oz dě j i s e však uká ž e, ž e s i z as luh uj í ú ct u. O s t at ně i s á m K r is t us b y l
ods ouz en nes pr avedlivě j ako z los y n.
K dy ž J er oný m před čas em odvolá val s vé ná z or y , s ouh las il s r oz s udkem
ods uz uj ícím H us a – pr oh lá s il h o z a s pr avedlivý . N y ní však řekl, ž e t oh o lit uj e
a z dů r az nil především nevinu a s vat os t t oh ot o mučedníka: „ Z nal j s em h o od
dě t s t ví. B y l t o z namenit ý muž , s pr avedlivý a s vat ý ; b y l ods ouz en přes t o, ž e b y l
nevinen. . . T aké j á j s em h ot ov z emřít . N ez aleknu s e muk, kt er á mi připr avuj í moj i
nepřá t elé , nez aleknu s e f alešný ch s vě dků , kt eří s e j ednou b udou mus et odpovídat
z a s vé lž i před velký m B oh em, j eh ož nic nemů ž e oklamat . “ ( B onnech os e, s v. 2 ,
s t r .1 5 1 )
J er oný m s i dě lal vý čit ky kvů li t omu, ž e z apřel pr avdu: „ Z e všech h řích ů , kt er é j s em
s pá ch al od s vé h o mlá dí, ž á dný t ak net íž í mou duši a nevy volá vá t ak os t r é vý čit ky
j ako t en, kt er ý j s em s pá ch al na t omt o os udné m mís t ě , kdy ž j s em s ch vá lil
nes pr avedlivý r oz s udek vy nes ený nad V iklef em a nad s vat ý m mučedníkem J anem
H us em, mý m učit elem a přít elem. A no, doz ná vá m a pr oh lašuj i s h r ů z ou, ž e j s em
h aneb ně z t r at il odvah u, kdy ž j s em z e s t r ach u před s mr t í z at r at il j ej ich učení. P r ot o
pr os ím V šemoh oucíh o B oh a, ab y mi r á čil odpus t it mé h řích y , ob z vlá št ě pak t ent o,
nej oh avně j ší z e všech . “ P ak uká z al na s vé s oudce a r oz h odně pr oh lá s il: „ O ds oudili
j s t e V iklef a a J ana H us a ne pr ot o, ž e b y j ej ich pů s ob ení ot řá s lo z á klady cír kevníh o
učení, ale pr os t ě pr ot o, ž e pr aný řovali h aneb nos t i pá ch ané duch ovens t vem – j eh o
oká z alos t , nadut os t a všech ny neřes t i pr elá t ů a kně ž í. T o, co t vr dili a co nelz e
vy vr á t it , t vr dím a h lá s á m i j á . “
J eh o řeč b y la přer ušena. P r elá t i b y li vz t eky b ez s eb e; křičeli: „ C ož j e z apot řeb í
dalšíh o dů kaz u? Z de vidíme na vlas t ní oči nej z at vr z elej šíh o z kacířů ! “ ( 8 0 ) ( 1 1 2 1 1 4 )
Jeroným si nevšímal vřavy a zvolal: „
j st e mě c elý rok ve st rašné m vě zení,
mnou k ru t ě j i než T u rek , Ž id neb o p
a od p ad á od k ost í; a p řest o si nest ě ž u
však vyslovit svů j ú ž as nad t ím, j ak é
( B onnec h ose, sv. 2 , st r. 1 5 1 -1 5 3 )
15/40
Jak ž e? M yslít e si, ž e se b oj ím zemřít ? D rž eli
h rozně j ším než sama smrt . Z ac h á zeli j st e se
oh an, t ak ž e maso mi d oslova u h nívá zaž iva
j i, neb oť nařík á ní neslu ší zmu ž ilé mu . M u sím
h o b arb arst ví se d op ou št ít e p rot i k řesť anu . “
Z novu se vzed mu lo p ob ou ření a Jeroným b yl ryc h le od vleč en d o vě zení. V e
sh romá ž d ě ní však b ylo ně k olik lid í, na ně ž Jeronýmova slova h lu b oc e zap ů sob ila
a k t eří b y h o rá d i zac h rá nili p řed smrt í. T it o c írk evní h od nost á ři Jeronýma
navšt ívili a nalé h avě h o ž á d ali, ab y se p od říd il k onc ilu . N ab ízeli mu sk vě lou
p ersp ek t ivu – j ak o od mě nu za t o, ž e se zřek ne své h o nesou h lasné h o, p rot iřímsk y
lad ě né h o p ost oj e. Jeroným však zů st al neob lomný – st ej ně j ak o j eh o M ist r, k d yž
mu b yla nab ízena slá va c elé h o svě t a.
O d p ovíd al: „ D ok až t e mi z P ísma svat é h o, ž e se mýlím, a j á od volá m. “
„ P ísmo svat é ! “ zvolal j ed en z t ě c h , k t eří h o p řišli p řesvě d č ovat . „ C ož se d á
všec h no d ok á zat z P ísma? K d o mu mů ž e p orozu mě t , d ok u d j e c írk ev nevylož í? “
Jeroným od p ově d ě l: „ Z aslou ž í si lid sk é t rad ic e, ab yc h om j im vě řili víc e než
evang eliu našeh o S p asit ele? A p ošt ol P avel nevyb ízel t y, j imž p sal, ab y p oslou c h ali
výmysly lid í, ale vyzval j e: Z k ou mej t e P ísmo. “
„ Jsi k ac íř! “ od p ově d ě l mu j eh o p rot ivník . „ M rzí mě , ž e j sem se s t eb ou vů b ec t ak
d lou h o p řel. V id ím, ž e t ě ovlá d á ď á b el. “ ( W ylie, sv. 3 , k ap . 1 0 )
B rzy nat o b yl nad Jeronýmem vynesen rozsu d ek . V yved li h o na t ot é ž míst o, na
ně mž sk onč il svů j ž ivot Jan H u s. C est ou si zp íval a z j eh o t vá ře b ylo mož né vyč íst
rad ost a p ok oj . S vů j p oh led sou st řed il na K rist a; myšlenk y na smrt h o u ž
nest rašily. K d yž se k at c h yst al zap á lit h ranic i, st ou p l si za ně h o, Jeroným však na
ně j zavolal: „ Jen p řist u p smě le p řed e mne a zap al oh eň p řed mým zrak em.
K d yb yc h se t řá sl st rac h y, vů b ec b yc h t ad y neb yl. “
P osled ní slova, k t erá p ronesl, k d yž u ž k olem ně h o šleh aly p lameny, b yla mod lit b a:
„ P ane, V šemoh ou c í O t č e, slit u j se nad e mnou a od p u sť mi mé h říc h y, neb oť t y
víš, ž e j sem vž d y miloval t vou p ravd u . “ ( B onnec h ose, sv. 2 , st r. 1 6 8 ) P ak u ž j eh o
h las p řest al znít , ale j eh o rt y se d á le p oh yb ovaly j ak ob y v mod lit b ě . K d yž oh eň
d ok onal své d ílo, seb rali p op el i se zemí a t ak j ak o v p říp ad ě Jana H u sa j ej vh od ili
d o R ýna.
T ak zemřeli vě rní šiřit elé „ svě t la“ . O všem p ravd a, k t erou h lá sali, st ej ně j ak o
p řík lad j ej ic h h rd inst ví nemoh ly zanik nou t . T ak j ak o j e nemož né ob rá t it slu nc e na
16/40
jeho dráze, stejně nebylo možné zabránit příchodu „dne,“ který právě tehdy
vzcházel pro svět.
H usitské hnutí
U pálení J ana H usa vyvolalo v Č echách rozhořč ení a odpor. C elý národ cítil, že se
H us stal obětí zrady kněží a podlosti císaře. P ovažovali ho za věrného uč itele
pravdy, a koncil, který H usa odsoudil k smrti, obviň ovali z vraždy. H usovo ( 8 1 )
( 1 1 4 -1 1 5 ) uč ení vzbuzovalo nyní více pozornosti než kdykoli předtím. P řestože na
základě papežského výnosu měly být V iklef ovy spisy spáleny, podařilo se je zč ásti
zachránit. L idé je nyní vytahovali z ú krytů a zkoumali je spolu s B iblí nebo alespoň
s těmi č ástmi B ible, které se jim podařilo získat. M nozí se tak obrátili na
ref ormovanou víru.
H usovi vrazi vš ak nepřihlíželi postupu H usova uč ení se založenýma rukama.
P apež a císař spojili své síly s cílem zklikvidovat husitské hnutí. A tak Z ikmundova
vojska napadla Č echy.
H usité se vš ak postavili na odpor. V edl je J an Ž ižka, který sice již krátce po zač átku
války oslepl na obě oč i, nicméně i přesto patřil mezi nejschopnějš í vojevů dce své
doby. H usité dokázali č elit mnohonásobné přesile, protože věřili v B oží pomoc
a byli přesvědč eni, že bojují za spravedlivou věc. S tále znovu shromažď oval císař
nová vojska, aby rozdrtil husitské voje – vždy znovu vš ak byl nucen ustupovat.
H usité neznali strach ze smrti a nikdo se jim nemohl postavit. K dyž potom Ž ižka
několik let po vypuknutí války zemřel, nastoupil na jeho místo P rokop, který si
jako stateč ný a zdatný vojevů dce s Ž ižkou v nič em nezadal, a v jistém smyslu ho
dokonce i předč il.
K dyž se zpráva o smrti slepého vojevů dce donesla k uš ím nepřítele, považovali to
za příznivý okamžik, kdy bude možné dobýt zpět vš e, co dříve ztratili. P apež
vyhlásil křižácké tažení proti husitů m a do Č ech vtrhlo obrovské vojsko. I to vš ak
utrpělo drtivou porážku. P oté bylo vyhláš eno nové křižácké tažení. V š echny země
E vropy podléhající papeži musely dodat své vojáky, peníze i zbraně. P od
papežovým praporem se shromáždilo obrovské vojsko a vš ichni douf ali, že
husitš tí kacíři budou koneč ně vyhlazeni. V jistotě vítězství vstoupili křižáci do
Č ech. N árod se semkl, aby je zahnal. D vě nepřátelská vojska se blížila k sobě, až
byla mezi nimi pouze řeka. „K řižácká vojska byla mnohem silnějš í, ale místo aby
vyrazila přes řeku a utkala se v boji s husity, za kterými tak daleko pochodovala,
strnula a němě zírala na husitské bojovníky. “ ( W ylie, sv. 3 , kap. 1 7 ) P ak náhle
dolehla na vojáky tajemná hrů za. A niž padla rána, obrovská vojenská síla se
zhroutila, jako by ji rozpráš ila nějaká neviditelná moc. H usité pobili mnoho
nepřátelských vojáků a zač ali pronásledovat uprchlíky. D o rukou vítězů padla
velká kořist, takže válka, která měla Č echy zbídač it, je spíš e obohatila.
17/40
O několik let později – již za vlá dy nové h o papež e – b y la us poř á dá na ješ tě jedna
kř í ž ová vý pr ava. I v tom to př í padě dodaly vojs ko a vá leč né pr os tř edky vš ec h ny
evr ops ké zem ě podlé h ají c í papež i. V š em , kdo s e zú č as tní toh oto neb ezpeč né h o
podniku, s lí b il papež velkou odm ěnu. K až dý b ojovní k dos tal př í s lib ú plné h o
odpuš tění i nejh or š í c h zloč inů ; vš ic h ni, kdo ve vá lc e padnou, pak m ěli ob dr ž et
b oh atou odm ěnu v ( 8 2 ) ( 1 1 5 -1 1 7 ) neb i. T i, kdo př ež ijí , m ěli s klidit poc ty
a b oh ats tví př í m o na b itevní m poli. Ob r ovs ké vojs ko tak znovu vs toupilo na
č es kou pů du. H us itš tí b ojovní c i př ed ní m us tupovali, a tak lá kali vetř elc e, kteř í
poklá dali s vé ví tězs tví za jis tou věc , dá l a dá l do vnitr ozem í . N akonec s e P r okop s e
s vý m vojs kem zas tavil, ob r á til s e č elem k nepř í teli a př ipr avil s e k b itvě. K ř iž á c i
ny ní poc h opili s vů j om y l a oč eká vali ve s vé m tá b oř e h us its ký ú tok. K dy ž us ly š eli
h luk b lí ž í c í h o s e vojs ka, dř í ve než s e h us ité vů b ec ob jevili, padla na kř iž á ky h r ů za.
K ní ž ata, velitelé i pr os tí vojá c i odh azovali zb r aně a pr c h ali na vš ec h ny s tr any .
M ar ně s e papež s ký leg á t, kter ý taž ení vedl, s naž il znovu zor g anizovat vy s tr aš ené
a r ozpr c h lé vojs ko. N akonec b y l s á m s tr ž en pr oudem pr c h ají c í c h . J eh o ar m á da s e
r ozutekla a ví tězové znovu zí s kali tuč nou koř is t.
Ob r ovs ké vojs ko – vy s lané nejs ilnějš í m i ná r ody E vr opy , vojs ko s tateč ný c h
vá leč ní ků , vy c vič ený c h a vy b avený c h k b oji – tak podr uh é upr c h lo b ez jediné r á ny
př ed ob r á nc i m alé h o a do té dob y s lab é h o ná r oda. B y l to pr ojev B ož í m oc i.
V etř elc e zac h vá tila nadpř ir ozená h r ů za. B ů h , kter ý por azil f ar aó nova vojs ka
u R udé h o m oř e a ob r á til na ú těk m adiá ns ká vojs ka př ed G edeó nem a jeh o tř em i
s ty m už i, kter ý jedné noc i př em oh l vojs ka py š né A s ý r ie, znovu zm ař il m oc
utlač ovatele. „ T ř á s t s e b udou s tr ac h em , s tr ac h em , jaký ješ tě neb y l. K os ti toh o, kdo
tě ob leh l, B ů h r ozm etá , zah anb í š je, pr otož e je B ů h zavr h l. “ ( Ž 5 3 , 6 )
P ř eds tavitelé papež s tví ztr atili naději, ž e zví tězí s ilou, pr oto s e nakonec uc h ý lili
k diplom ac ii. P odař ilo s e jim dos á h nout kom pr om is u. V eř ejně pr oh laš ovali, ž e
Č ec h ů m dá vají s vob odu s vědom í , ve s kuteč nos ti s e vš ak dopus tili zr ady a vy dali
Č ec h y pod ř í m s kou kor ouh ev. Č eš i s i jako podm í nku us m í ř ení s Ř í m em kladli
uzná ní č ty ř pož adavků : s vob odné h lá s á ní B ož í h o s lova, pr á vo př ijí m at c h lé b i ví no
pr o c elou c í r kev, použ í vá ní m ateř s ké h o jazy ka př i b oh os luž b ě a vy louč ení
duc h ovens tva ze vš ec h s věts ký c h ú ř adů a jeh o podř í zení pr avom oc i c ivilní c h
s oudů . P apež s ké ú ř ady nakonec „ daly s vů j s ouh las ; ty to č ty ř i ar tikuly h us itů
př ijí m ají , ovš em s tí m , ž e pr á vo jejic h vý kladu, tj. př es né h o ur č ení jejic h ob s ah u,
ná lež í s něm u, č ili jiný m i s lovy papež i a c í s ař i“ ( W y lie, s v. 3 , kap. 1 8 ) . T o b y l zá klad
pr o uzavř ení s m louvy . Ř í m tak ls tí a podvodem dos á h l toh o, c o s e m u nepodař ilo
zí s kat na vá leč né m poli; pr os azení m vlas tní h o vý kladu h us its ký c h ar tikulů i B ib le
s am é m oh l př evr á tit jejic h s m y s l tak, ab y s e h odily jeh o c í lů m .
Z nač ná č á s t Č ec h ů poznala, ž e b y li př ipr aveni o s vou s vob odu, a nem oh li s e
s m louvou s ouh las it. V znikly s por y , kter é vedly k b ojů m a kr vepr olití . Z a těc h to
b ojů padl uš lec h tilý P r okop a Č ec h y ztr atily s vou s vob odu.
18/40
Zikmund, který zradil Husa a J ero nýma, se stal č eským krá lem. N edb al na své
slib y , ž e b ude zastá vat p rá va Č ec h ů , a zač al h ned zavá dě t a up evň o vat v zemi
p ap ež sko u nadvlá du. J eh o p o dř í zeno st Ř í mu mu vš ak ž á dný velký zisk
nep ř inesla. V ž dy ť c elá dvě desetiletí své h o ž ivo ta se musel p o týkat s nej rů zně j š í mi
nesná zemi a vá leč nými ú trap ami. N a vá leč né m p o li se mu vš ak p ř í liš nevedlo –
dlo uh é a nep lo dné vá lky j eno m vy sá valy krá lo vsko u p o kladnu. Zemř el p o ( 8 3 )
( 1 1 7 -1 1 8 ) ro c e vlá dy , své krá lo vství zanec h al na p o kraj i o b č anské vá lky a svým
p o to mků m o dká zal zneuc tě né j mé no .
S p o ry , b o j e a krvep ro lé vá ní neb raly ko nc e. C izí vo j ska o p ě t nap adla Č ec h y
a vnitř ní ro zko l dá l ro zvrac el ná ro d. L idé , kteř í zů stali vě rni evang eliu, b y li
vy staveni krvavé mu p ro ná sledo vá ní .
J edno ta b ratrská
K dy ž j ej ic h dř í vě j š í b ratř i, kteř í uzavř eli do h o du s Ř í mem, p ř ij ali b ludy Ř í ma,
vy tvo ř ili ti, kdo usilo vali o p rvo tní ví ru, no vo u c í rkev, ktero u nazvali „ j edno ta
b ratrská “ . T í m p ro ti so b ě p o š tvali nep ř á telské sí ly rekrutuj í c í se ze vš ec h vrstev
ná ro da. I v té to tě ž ké do b ě vš ak zů stali p evní . P ř esto ž e se museli ukrývat v lesí c h
a j esky ní c h , i nadá le se sc h á zeli ke č tení B o ž í h o slo va a k b o h o služ b á m.
O d p o slů , které taj ně vy slali do rů znýc h zemí , se do zvě dě li, ž e tu a tam j so u
„ j edno tliví vy znavač i p ravdy , ně ko lik v to m mě stě , ně ko lik v j iné m, kteř í j so u
p rá vě tak j ako o ni vy staveni p ro ná sledo vá ní , a ž e v A lp á c h j e staro b y lá c í rkev,
která j e zalo ž ena na P í smu svaté m a b o j uj e p ro ti mo dlá ř ské zkaž eno sti Ř í ma. “
( W y lie, sv. 3 , kap . 1 9 ) T ato zp rá vu j e velic e p o tě š ila a h ned se ro zh o dli navá zat
s valdenskými kř esť any p í semný sty k.
Č ec h o vé zů stali vě rni evang eliu,a b y li p ro to krutě p ro ná sledo vá ni. I v „ nej temně j š í
h o dině “ vš ak vy h lí ž eli k o b zo ru j ako lidé , kteř í o č eká vaj í no vé j itro . „ P ro ž í vali zlé
č asy , avš ak. . . nezap o mí nali na slo va, která kdy si p ro nesl Hus a která p ak o p ako val
J ero ným, ž e to tiž musí up ly no ut j eš tě c elé sto letí , než nastane ‘ no vý den’ . T ato
slo va znamenala p ro tá b o ry ( h usity ) to té ž , c o p ro kmeny I zraele v zemi o tro c tví
slo va J o sef o va: ‘ J á umí rá m, ale B ů h vá s j istě navš tí ví . ’ „ ( W y lie, sv. 3 , kap . 1 9 )
„ K o nc em p atná c té h o sto letí nastal sic e p o malý, ale j istý rů st b ratrskýc h sb o rů .
A č ko li ani zdaleka nemě li p lno u svo b o du, p ro ž í vali o b do b í relativní h o klidu.
Zač á tkem š estná c té h o sto letí b y lo v Č ec h á c h a na M o ravě asi dvě stě j ej ic h sb o rů . “
( E zra Hall G illett, Ž ivo t a do b a J ana Husa, dí l 2 , str. 5 7 0 ) „ T ak p o č etný b y l zb y tek
tě c h , kdo unikli nič ivé mu b ě sně ní o h ně a meč e, j imž b y lo do p ř á no , ab y sp atř ili
ú svit no vé h o dne, který p ř edp o vě dě l J an Hus. “ ( W y lie, sv. 3 , kap . 1 9 ) ( 8 4 ) ( 1 1 8 1 1 9 )
19/40
D od a t e k č . 1 7 . Z n e u ž í vá n í v d u c h ovn í c h vě c e c h
A s i s t o l e t p o s k on č e n í r oz k ol u , v d ob ě , k d y s e k on a l k on c i l v P i s e , p r oh l á s i l p a p e ž
H a d r i a n V I . o p om ě r e c h p a n u j í c í c h v t é t o z m a t e n é d ob ě : „ V í m e , ž e s e p o u r č i t ý
č a s od e h r á va l y m n oh é op ovr ž e n í h od n é vě c i u S va t é s t ol i c e : z n e u ž í vá n í
v d u c h ovn í c h vě c e c h , p ř e k r a č ová n í k om p e t e n c í , vš e c h n o s e p ř e vr a c e l o k z l é m u .
O d h l a vy j d e z k á z a d o ú d ů , od p a p e ž e s e r oz š í ř i l a p ř e s p r e l á t y ; vš i c h n i j s m e s e
od c h ý l i l i , a n i j e d i n ý n e č i n i l d ob r o. “
R a n k e o n ě m n a p s a l : „ O n n a p r ot i t om u s l i b ova l vš e c h n o, c o p ř í s l u š í d ob r é m u
p a p e ž i : p od p or ova t c t n os t n é a u č e n é , od s t r a n i t n e p oř á d k y , k d y ž n e n a r á z , t e d y
p os t u p n ě , p r ové s t n á p r a vu v h l a vě i v ú d e c h , k t e r á s e t a k č a s t o p ož a d ova l a . C h t ě l l i p a p e ž z r u š i t d os a va d n í d ů c h od y k u r i í , n e m oh l t a k u č i n i t , a n i ž n a r u š i l z í s k a n á
p r á va t ě c h , j e j i c h ž ú ř a d y b y l y n a t a k ový c h d ů c h od e c h z a l ož e n y a b y l y z p r a vi d l a
k ou p e n y . . . A b y od s t r a n i l n e š va r od p u s t k ů , b y l b y r á d ob n ovi l s t a r é p ok á n í . “ ( L . v.
R a n k e , D ie G e s c h ic h t e d e r P ä p s te )
D od a t e k č . 1 8 . K os t n i c k ý k on c i l
P r voř a d ý m p r a m e n e m k e k os t n i c k é m u k on c i l u j e k n i h a : U l r i c h von R
C on c i l i u m s o z u C on s t a n z g e h a l t e n i s t w or d e n , A u g s b u r g 1 4 8 3 . Z a
o t om t o t e x t u j e K a r l K ü p , U l r i c h von R i c h e n t a l ’ s C h r on i c l e of t h
C on s t a n c e , N e w Y or k 1 9 3 6 . V i z t é ž H . F i n k e , A c t a C on c i l i i C on s t a n
H e f e l e , K on c i l i e n g e s c h i c h t e ; L . M i r b t , Q u e l l e n z u r G e s c h i c h t e d e
1 9 3 4 ; M i l m a n , L a t i n C h r i s t i a n i t y ; P a s t or , T h e H i s t or y of t h e P op e s .
ic h e n t a l, D
j í m a vá s t u d
e C ou n c i l
c ie n s is , 1 8 9
s P a p sttu m
N ově j š í p u b l i k a c e o k on c i l u : K . Z ä h r i n g e r , D e s K a r d i n a l k ol l e g i u m
K on s t a n z e r K on z i l , M ü n s t e r 1 9 3 5 ;
H . F i n k e , F or s c h u n g e n u n
1 8 8 9 ; T h . F . G r og a u , T h e C
of C on s t a n c e , W a s h i n g t on
C ou n c i l of C on s t a n c e a n d
D ’ A i l l y a n d t h e C ou n c i l of C
K Ja n u
1 9 1 0 ; D
J oh n H
W e r k ,1
H u
. S
u s
9 2 7
d
Q u e lle n
on c i l i a r T h
1 9 4 9 ; F re
B a s e l, A n
on s t a n c e , W
z u r G e s c h ic h t e
e or y a s I t M a n i f
d A . K r e m p le ,
n A r b or 1 9 5 5 ;
a s h i n g t on 1 9 3 6 .
d e s K
e ste d
C u ltu
J oh n
a s
ie
of
6 ;
s,
a u f d e m
on s t a n z e r K
it s e lf a t t h e C
ra l A sp e c ts
P a t r ic k M c G
on
ou
of
ow
c ils ,
n c il
th e
a n ,
s ovi vi z E . J . K i t t s , P op e J oh n X X I I I a n d M a s t e r J oh n H u s , L on d ý n
. S c h a f f , J oh n H u s , 1 9 1 5 ; S c h w a r z e , J oh n H u s , 1 9 1 5 ; M a t t h e w S p i n k a ,
a n d t h e C z e c h R e f or m , 1 9 4 1 ; F . S t r u n z , H u s , s e i n L e b e n u n d s e i n
.
Z d r oj . V e l k e d r a m a ve k ov, E . G . W h i t e ová
20/40
p o s la l s k a la a
P r o t e s t a n t é s e d n e s d ív a jí n a ř ím s k ý
m in u lo s t i. V z e m íc h , k d e k a t o lic iz m u s
z a u jím a jí s m íř liv ý p o s t o j, a b y z ís k a li v liv ,
v u č e n í m e z i r e f o r m a č n ím i c ír k v e m i a k a
ž e s e v la s t n ě v n e jd ů le ž it ě jš íc h b o d e c h p ř
ú s t u p e k z e s t r a n y p r o t e s t a n t ů z le p š í v z t a
v e lk o u c e n u s v o b o d ě s v ě d o m í, k t e r á b
o d p o r u k p a p e ž s k ý m z lo ř á d ů m a z a s t á v a
z n a m e n a lo z p r o n e v ě ř it s e B o h u . J a k r o z d
O b h á jc i
o c h o tn ě
c ír k e v p
s t a le t íc h
t v r d í, ž e
p a p e ž
p ř ijím
o d le p
n e v ě d
v liv m
stv í p r
a jí. M n
r o n á s le
o m o sti
o d e rn í
k a t o lic iz m u s m n o h e m p ř íz n iv ě ji n e ž v
n e n í u m o c i a k d e o b h á jc i p a p e ž s t v í
lz e p o z o r o v a t r o s t o u c í n e z á je m o r o z d íly
t o lic iz m e m . S t á le v íc e s e p r o s a z u je n á z o r ,
íliš n e liš ím e , ja k s e d ř ív e t v r d ilo , a ž e m a lý
h y s Ř ím e m . K d y s i p r o t e s t a n t é p ř ik lá d a li
y la t a k d r a z e v y k o u p e n a . U č ili s v é d ě t i
li n á z o r , ž e u s ilo v a t o s o u la d s Ř ím e m b y
íln é js o u v š a k d n e š n í p o s t o je p r o te s t a n t ů .
o h la š u jí, ž e je jic h c ír k e v je p
o z í t v r d í, ž e je n e s p r a v e d liv é
d o v á n í a n e s m y s ln o s t í, k t e r ý m
a t e m n a . O m lo u v a jí je jí k r u t o s
c iv iliz a c e z m ě n il je jí p o s t o je .
Z a p o m ín a jí, ž e p a p e ž s t v í s i p o o s
t o h o t o n á r o k u n e u p u s t ilo , n a o p a k
d ř ív e . K d y ž Ř ím t v r d í, ž e " c ír k e v
n ik d y n e z m ý lí" ( J o h n L . v o n M o s h
1 1 . s t o l., č á s t 2 , k a p . 2 , p o z n . 1 7 ) ,
je d n á n í v m in u lo s t i?
P a p e ž s t v í s e n ik d y n e v z d á n á r o k u
d ě la lo p ř i p r o n á s le d o v á n í lid í,
N e o p a k o v a lo b y s t e jn é č in y , k d y b y
o m e z e n í v y tv o ře n á sv ě tsk o u m o c í
o ž il t a k é ú t la k a p r o n á s le d o v á n í.
m
-v
se
e im
ja k
s ta le t í o s o b
1 9 . s t o le t í
n ik d y n e m
, I n s t it u t e s
se m ů ž e z
n a n e o m y ln
k t e ř í n e p ř ija
se m u k to m
a Ř ím z n o v u
o m
p o
i s
t b
lo u v á n a , a p r o t e s t a n té
s u z o v a t d n e š n í k a t o lic k
e p r o je v o v a la je jí v lá d a
a r b a r s t v ím t e h d e jš í d o b y
o v a lo n á r o k n a n e o
h o p o t v r d ilo je š tě r o
ý lila , a n i s e p o d le P
o f E c c le s ia s t ic a l H is
ř íc i p r in c ip ů , k t e r ý m
o st. T rv á
li je h o d
u n a s k y t la
z ís k a l d ř ív
n a to
o g m a
p ř íle ž
ě jš í p
to
o u
v e
, a
m y ln o s t ? O d
z h o d n ě ji n e ž
ís m a s v a t é h o
t o r y , k n ih a 3 ,
i s e ř íd ilo je jí
m , ž e v še c h n o
t a , b y lo s p r á
it o s t ? K d y b y p
o s t a v e n í, z n o v
, c o
v n é .
a d la
u b y
Z n á m ý d ě je p is e c n a p s a l o p o s t o ji k a t o lic k é h ie r a r c h ie k e s v o b o d ě s v ě d o m í a o
n e b e z p e č í, k t e r é h r o z í S p o je n ý m s t á t ů m ja k o d ů s le d e k je jí p o lit ik y :
" M n o h o lid
p o v a ž o v a t z
ř ím s k é h o k a
z lo v ě s t n é h o
n a š e h o z ř íz e
í v e S p o je n ý c h s t á t e c h b y c h t ě lo
a f a n a t iz m u s n e b o d ě t in s k o s t . N e v
t o lic iz m u n ic , c o b y o h r o ž o v a lo n a
v je h o r ů s tu . P o r o v n e jm e t e d y n
n í s e z á s a d a m i k a t o lic k é c ír k v e .
stra c
id í a n
še sv o
e jp r v e
h
z
ř ím
i v p o v a
b o d n é z
n ě k te ré
sk é
z e
ř íz e
z á
h o k
a n i v
n í, a
k la d n
a t o lic iz m u
p o s to jíc h
n e v id í n ic
í p r in c ip y
Ú s t a v a S p o je n ý c h s t á t ů z a r u č u je s v o b o d u s v ě d o m í. N e n í n ic c e n n ě jš íh o a
d ů le ž it ě jš íh o . P a p e ž P iu s I X . v e s v é e n c y k lic e z 1 5 . s r p n a 1 8 5 4 n a p s a l: 'N e s m y s ln é
21/40
a falešné učení či blouznění na obranu svobody svědomí je neobyčejně zhoubný
blud, je t o mor, p ř ed k t erým je t ř eba se mít na p ozoru.' T ýž p ap ež vyná ší ve své
enc yk lic e z 8 . p rosinc e 1 8 6 4 k lat bu " nad t ěmi, k do p rosazují svobodu svědomí a
ná bož ensk ého vyzná ní, " jak ož i " nad t ěmi, k do jsou t oho ná zoru, ž e c írk ev by
neměla p ouž ívat ná silí" .
S míř livý t ó n Ř íma ve S p ojenýc h st á t ec h neznamená , ž e se Ř ím změnil. J e
t olerant ní t am, k de nemá moc . B isk up O ' C onnor p rohlá sil: ' N á bož ensk ou
svobodu t rp íme jen do doby, než mů ž eme p rosadit op ak , aniž byc hom ohrozili
k at olic k ý svět .' ... A rc ibisk up ze S t . L ouis k dysi ř ek l: ' K ac íř st ví a nevíra jsou zločiny.
V k ř esť ansk ýc h zemíc h, jak o nap ř ík lad v I t á lii a ve Š p anělsk u, k de je všec hno
obyvat elst vo k at olic k é a k de k at olic k é ná bož enst ví t voř í p odst at nou čá st zá k onů
země, jsou t rest á ny jak o jiné zločiny.' ...
K až dý k ardiná l, arc ibisk up a bisk up v k at olic k é c írk vi sk lá dá p ř ísahu věrnost i
p ap ež i, k t erá obsahuje t at o slova: ' K ac íř e, rozk olník y a odbojník y p rot i našemu
p á nu ( p ap ež i) nebo p rot i jeho určeným ná sledník ů m budu ze všec h svýc h sil
p roná sledovat a p ot írat ' ." ( J osiah S t rong , O ur C ount ry, k ap . 5 , odd. 2 -4 )
V
k at olic k é c írk vi jsou ovšem t ak é op ravdoví k ř esť ané. T isíc e p ř íslušník ů t ét o
c írk ve slouž í B ohu p odle svého nejlep šího vědomí. N emají p ř íst up k B ož ímu
slovu, a p rot o nemohou zná t p ravdu. N ep oznali rozdíl mezi ž ivou služ bou srdc e a
p ouhými formami a obř ady. B ů h sleduje s lask avým souc it em t yt o lidi, k t eř í byli
vyc hová ni v nesp rá vné a neusp ok ojujíc í víř e, a zp ů sobí, ž e t emnot ou, k t erá je
obk lop uje, p ronik nou p ap rsk y svět la. O dhalí jim p ravdu, k t erá je v P á nu J ež íši, a
mnozí se p ak p ř ip ojí k jeho lidu.
K at olic izmus jak o ná bož ensk ý syst ém neodp ovídá K rist ovu evang eliu dnes o nic
víc e, než v k t erémk oli období svýc h dějin. P rot est ant sk é c írk ve ž ijí ve velk é
t emnot ě, jinak by rozp oznaly znamení času. Ř ímsk á c írk ev má dalek osá hlé p lá ny a
p romyšlené zp ů soby jedná ní do dalek é budouc nost i. V yuž ívá všec hny p rost ř edk y
k rozšíř ení svého vlivu a k e zvýšení své moc i. P ř ip ravuje se na usilovný a rozhodný
boj o znovunabyt í vlá dy nad svět em, na zavedení nového p roná sledová ní i na
zničení všeho, c o vyt voř il p rot est ant izmus. K at olic izmus všude získ á vá p ozic e.
V šimněme si, jak rost e p očet k at olic k ýc h k ost elů a k ap lí v p rot est ant sk ýc h zemíc h,
jak rost e obliba k at olic k ýc h vysok ýc h šk ol a k olejí v A meric e a jak jsou u
p rot est ant ů oblíbené. S ledujme, jak rost e obř adnic t ví v ang lik á nsk é c írk vi a jak
čast o doc há zí k p ř est up ů m p rot est ant ů do k at olic k é c írk ve. T yt o jevy by měly
znep ok ojit všec hny, k do si vá ž í ryzíc h zá sad evang elia.
P rot est ant é začali s p ap ež st vím sp olup rac ovat a há jit ho. U zavírají dohody a činí
ú st up k y, jež p ř ek vap ují samot né k at olík y, k t eř í je jen st ěž í dok á ž í p oc hop it . L idé
22/40
zavírají oči před pravou povahou římské církve a před nebezpečím, kterým hrozí
její nadvl á da. L idé musí být varová ni, aby doká zal i čel it tomuto nebezpečnému
nepřítel i občanské a ná bož enské svobody .
M nozí protestanté se domnívají, ž e katol ické ná bož enství není přitaž l ivé a ž e jeho
bohosl už ba je řadou nudných a nesmy sl ných obřadů . V tom se vš ak mýl í.
K atol icizmus je sice zal ož en na nesprá vném učení, není to vš ak naivní a neš ikovný
podvod. B ohosl už by katol ické církve jsou vel ice pů sobivé obřady . O ká zal ost a
sl avnostnost upoutá vají smy sl y a uml čují hl as rozumu a svě domí. O kouzl ují oči.
N á dherné chrá my , oká zal á procesí, zl até ol tá ře, svatostá nky zdobené drahokamy ,
vzá cné mal by a sochy upoutá vají smy sl pro krá su a umě ní. J edinečná hudba
upoutá vá také sl uch. Z vuk sl avnostně zně jících varhan dopl ně ný mnohohl asým
zpě vem, rozl éhající se prostornými chrá my musí nutně zapů sobit na my sl a
vzbudit posvá tnou ú ctu.
V ně jš í ná dhera, oká zal ost a obřady se jen posmívají touhá m hříchem napl ně ného
l idského srdce a dokl á dají vnitřní zkaž enost. K ristovo ná bož enství se nepotřebuje
prosazovat takovými l á kadl y . V e svě tl e zá řícím z kříž e se jeví křesť anství tak čisté
a krá sné, ž e ž á dné vně jš í ozdoby nemohou zvýš it jeho hodnotu. B ů h oceň uje jen
krá su svatosti, pokorného a tichého ducha.
B ril antnost sty l u není dů kazem čisté, vzneš ené my sl i. V y vinutý smy sl pro umě ní a
jemný kul tivovaný vkus nachá zíme často u l idí přízemních a smy sl ných. T akové
l idi často použ ívá satan k svá dě ní jiných, aby zapomínal i na potřeby svých duš í, na
budoucnost a vě čný ž ivot, aby se odvrá til i od svého vě čného P omocníka a ž il i
výl učně pro tento svě t.
O ká zal é vně jš í ná bož enství je přitaž l ivé pro neobrá cené srdce. N á dhera a
obřadnost katol ické bohosl už by jsou přitaž l ivé a okouzl ující. N a mnohé l idi pů sobí
tak, ž e se na římskou církev dívají jako na opravdovou brá nu do nebe. J ejí vl iv
neohrož uje pouze ty , kdo se postavil i pevně na zá kl ad pravdy , jejichž srdce
promě nil B ož í D uch. T isíce l idí, kteří nemají ž ivou zkuš enost s K ristem, budou
svedeni zdá nl ivou zbož ností, která nemá ž á dnou ú činnost. P rá vě takové
ná bož enství si ovš em mnoho l idí přeje.
T vrzení církve, ž e má prá vo odpouš tě t hříchy , vede katol íky k pocitu, ž e mohou
svobodně hřeš it. T aké zpově ď , bez níž se neudě l uje rozhřeš ení, vede k hřeš ení.
T en, kdo kl eká před hříš ným čl ově kem a ve zpově di mu vy zná vá my š l enky a
pohnutky svého srdce, poniž uje svou l idskou dů stojnost a sniž uje vš echny
uš l echtil é pohnutky svého nitra. K do odhal uje své hříchy kně zi - chy bujícímu,
hříš nému čl ově ku, zkaž enému často al kohol izmem a prostopá š ností - sniž uje
ú roveň svého charakteru a znečisť uje se. J eho pojetí sniž uje B oha na ú roveň
23/40
hříšného člověka, protože v knězi vidí Božího zá s tu pc e. Z pověď člověku j e
pram en, ze kterého vy téká m noho zla, vede s vět k nečis totě a konečné zá hu b ě.
Č lověku , který s i lib u j e v hříc hu , j e však příj em něj ší zpovídat s e člověku než
otevřít s rdc e Bohu . Č lověk přirozeně raděj i hříc h vy zná vá než opou ští. S nazší j e
tý rat tělo žíněný m oděvem , kopřivam i a řetězy než s e vzdá t hříšný c h c hou tek.
N eob rá c ené s rdc e j e oc hotné raděj i nés t těžké b řem eno než pos lou c hat P á na
J ežíše.
Ř ím s kokatolic ká c írkev s e ná padně podob á židovs ké s polečnos ti v dob ě J ežíše
K ris ta. Ž idé taj ně pošlapá vali všec hny zá s ady Božího zá kona, navenek však horlivě
zac hová vali j eho předpis y , které zatížili ná ročný m i požadavky a tradic em i. T o
způ s ob ilo, že zac hová vat zá kon b y lo b oles tné a ob tížné. T ak j ako Ž idé předs tírali,
že c tí zá kon, tak řím s ká c írkev tvrdí, že c tí kříž. O s lavu j e s ic e s y m b ol K ris tova
u trpení, v prax i však zapírá U křižovaného.
S y m b ol kříže dá vaj í na s vé kos tely , na oltá ře a rou c ha. K říže j s ou všu de. N avenek
c tí a vy vy šu j í kříž. K ris tovo u čení však pohřb ili pod ná nos nes m y s lný c h tradic ,
f alešný c h vý kladů a přís ný c h předpis ů . S pas itelova s lova na adres u b ig otníc h Ž idů :
" S vazu j í těžká b řem ena a naklá daj í j e lidem na ram ena, ale s am i s e j ic h nec htěj í
dotknou t ani prs tem ," ( M t 2 3 ,4 ) s e j eště lépe hodí na hodnos tá ře řím s kokatolic ké
c írkve. L idi s c itlivý m s vědom ím u držu j í ve s trac hu před Božím hněvem , zatím c o
m nozí c írkevní hodnos tá ři žij í v přepy c hu a s m y s lný c h radová nká c h.
U c tívá ní ob razů a relikvií, vzý vá ní s vatý c h a vy vy šová ní papeže j s ou s atanovy
klam y k odvedení pozornos ti od Boha a j eho S y na. A b y lidi zničil, s naží s e s atan
odvrá tit j ej ic h pozornos t od S pas itele, který j e m ů že j ako j ediný zac hrá nit. V ede j e,
ab y s e zab ý vali čím koli, c o j im nahradí P á na, který řekl: " P oj ď te ke m ně všic hni,
kdo s e nam á há te a j s te ob tíženi b řem eny , a j á vá m dá m odpočinou t. " ( M t 1 1 ,2 8 )
S atan s e s tá le s naží nes prá vně předs tavovat Boží c harakter, pods tatu hříc hu i to, oč
vlas tně ve velkém s poru j de. J eho f alešné zá věry s nižu j í zá vaznos t Božího zá kona a
vedou lidi k tom u , že neb erou hříc h vá žně. S ou čas ně vedou lidi k f alešný m
předs tavá m o Bohu , takže s e na něj dívaj í s píše s e s trac hem a nená vis tí než s
lá s kou . S atan připis u j e s vou vlas tní kru tos t S tvořiteli. T o s e také odrá ží v
ná b ožens ký c h s ou s tavá c h i ve f orm á c h b ohos lu žb y . S atan tím zas lepu j e m y s l lidí a
zís ká vá j e j ako s poj enc e v b oj i proti Bohu . Z vrá c ený m i předs tavam i o Božíc h
vlas tnos tec h s vá děl pohans ké ná rody k přes vědčení, že pro zís ká ní Boží přízně
j s ou nu tné lids ké ob ěti. P roto v rů zný c h f orm á c h m odlá řs tví lidé pá c hali hrozné
u kru tnos ti.
Ř ím s kokatolic ká c írkev s poj u j e rů zné pohans ké proj evy s křes ť ans tvím a podob ně
j ako pohans tví zkres lu j e Boží c harakter a dopou ští s e nem éně kru tý c h a hrozný c h
24/40
činů. Řím v době své vlády používal mučící nástroje, aby přinutil lidi přijmout své
učení. P ro ty, k do se nech těli podvolit jeh o požadavk ům, nech al postavit h ranice.
N ech al vraždit lidi v roz sah u, k terý odh alí až poslední soud. C írk evní h odnostáři
pod vlivem satana vymý š leli z působy co nejk rutějš íh o mučení, k teré oběť
neusmrtí. V mnoh a případech vystupň ovali tyto ď ábelsk é metody až k h ranicím
toh o, co člověk může vydržet, až příroda sama vz dává z ápas a trpící přijímá smrt
jak o vysvoboz ení.
T ak dopadali odpůrci Říma. P ro své poddané měl Řím jak o k áz eň sk ý prostředek
důtk y, h ladovění, pok ořující tělesné tresty vš eh o druh u. A by z ísk ali příz eň nebes,
přestupovali k ajícníci B oží z ák ony tím, že přestupovali přírodní z ák ony. B yli učeni,
že musí z přetrh at svaz k y, k terý mi B ůh ch těl z příjemnit člověk u pobyt na z emi. N a
h řbitovech leží miliony lidí, k teří strávili život marný m ú silím přek onat své
přiroz ené city, potlačit k aždou myš lenk u a projev soucitu k jiný m lidem jak o něco,
co B oh a uráží.
C h ceme-li poch opit satanovu k rutost projevovanou po staletí nejen mez i lidmi,
k teří nik dy o B oh u neslyš eli, ale uprostřed k řesť anstva, stačí sledovat dějiny
k atoliciz mu. P rostřednictvím obrovsk é soustavy k lamů dosah uje k níže z la svéh o
cíle - z neucť uje B oh a a ničí člověk a. K dyž si uvědomíme, jak se satan mask uje a
jak usk utečň uje své z áměry prostřednictvím círk evních h odnostářů, můžeme lépe
poch opit, proč má tak ový odpor vůči B ibli. Č etbou této k nih y lidé objeví B oží
milost a lásk u. P oz nají, že B ůh nám neuk ládá tak ová břemena jak o lidé. B ůh
nežádá nic než pok orné a k ající srdce, sk romnéh o, posluš néh o duch a.
J ežíš K ristus nedal svý m životem přík lad mužům ani ženám, aby se z avírali do
k láš terů, a tak se připravovali pro nebe. N ik dy neučil, že máme v sobě potlačovat
lásk u a soucit. S pasitelovo srdce přek ypovalo lásk ou. Č ím více se člověk blíží k
mravní dok onalosti, tím je citlivějš í, tím více vnímá h řích a tím plněji cítí s trpícím.
P apež tvrdí, že je z ástupcem J ežíš e K rista, projevuje vš ak ch arak ter podobný
S pasiteli? P oslal K ristus něk oh o do věz ení nebo na mučení proto, že h o neuctíval
jak o V ládce nebes? O dsoudil k smrti ty, k do h o neuz návali? K dyž se obyvatelé
jedné samařsk é vesnice k němu z ach ovali neuctivě, apoš tol J an se roz z lobil a žádal:
" P ane, máme přivolat oh eň s nebe, aby je z ah ubil, jak o to učinil E liáš ? " P án J ežíš
se soucitně podíval na své učedník y, pok áral jejich tvrdost a řek l: " S yn člověk a
nepřiš el lidi z ah ubit, ale z ach ránit." ( L k 9 ,5 4 .5 6 ) J ak ý roz díl můžeme sledovat mez i
postoji J ežíš e K rista a toh o, k do se vydává z a jeh o z ástupce.
D nes římsk á círk ev uk az uje světu čistý š tít, protože se omluvila z a minulost plnou
k rutostí. O blék la si š at podobný K ristu, v podstatě se vš ak nez měnila. Z ák ladní
principy papežství, k teré platily v uplynulý ch staletích , platí i dnes. P oučk y vydané
v nejtemnějš ích dobách , platí dodnes. N epřesvědčujme sami sebe. P apežství, jak é
25/40
jsou dnes prot est a nt é oc h ot ni uz ná v a t , je t ot é ž pa pež st v í , k t eré v l á dl o sv ě t u v dob ě
ref orm a c e, k dy pov st á v a l i B ož í m už i , a b y s na sa z ení m ž i v ot a odh a l i l i jeh o
nepra v ost i . D nes je prá v ě t a k py š né a opov á ž l i v é , ja k o k dy ž v l á dl o na d k rá l i a
k ní ž a t y a osob ov a l o si prá v a , k t erá ná l ež í jen B oh u. P odst a t a pa pež st v í je dnes
nem é ně k rut á a t y ra nsk á , než t om u b y l o v dob ě , k dy poš l a pá v a l o l i dsk ou sv ob odu
a v ra ž di l o B ož í v ě rné . ( v i z D oda t ek č . 4 0 )
P a pež st v í je prá v ě t o, c o proroc t v í popi suje ja k o odpa dnut í posl ední c h dnů ( v i z 2
T e 2 , 3 . 4 ) . S ouč á st í jeh o st ra t eg i e je b rá t na seb e v ž dy t a k ov ou podob u, k t erá
nejl é pe posl ouž í jeh o c í l ů m . C h a m el eó nsk á prom ě nl i v ost k ry je st á l e st ejný h a dí
jed. P roh l a š uje: " N ejsm e v á z á ni dodrž ov a t sl ov o da né k a c í ř ů m , a ni osob á m
podez ř el ý m z k a c í ř st v í . " ( L enf a nt , dí l 1 , st r. 5 1 6 ) M ů ž em e t ut o m oc , její ž t i sí c i l et é
dě ji ny jsou psá ny k rv í v ě rný c h B ož í c h ná sl edov ní k ů , ny ní uz ná v a t z a souč á st
K ri st ov y c í rk v e?
P rot est a nt é t v rdí , a ne b ez dů v odně , ž e k a t ol i c i z m us se dnes ji ž t a k nel i š í od
prot est a nt i z m u ja k o dř í v e. Ř a da v ě c í se ji st ě z m ě ni l a , nez m ě ni l a se v š a k podst a t a
pa pež st v í . K a t ol i c i z m us se sk ut eč ně v el m i podob á dneš ní m u prot est a nt i z m u,
prot ož e se prot est a nt i z m us od č a sů ref orm a c e podst a t ně z m ě ni l k h orš í m u.
P rot ož e prot est a nt sk é c í rk v e usi l ují o př í z eň sv ě t a , z a sl epuje jeji c h oč i f a l eš ná l á sk a
k b l i ž ní m u. D om ní v a jí se, ž e z k a ž dé h o z l a v z ejde dob ro, a na k onec z á k oni t ě
dojdou k př esv ě dč ení , ž e z k a ž dé h o dob ra v z ejde z l o. M í st o a b y h á ji l y " v í ru jednou
prov ž dy odev z da nou B ož í m u l i du" ( J u 3 ) , b ez m á l a se om l ouv a jí Ř í m u z a t o, ž e jej
posuz ov a l y nepř í z ni v ě , a prosí o prom i nut í , ž e jsou t a k př eh na ně h orl i v é .
M noh o l i dí , dok onc e i m noz í z t ě c h , k do ř í m sk ok a t ol i c k ou c í rk ev posuz ují
k ri t i c k y , nedoc eň uje neb ez peč í její m oc i a její h o v l i v u ( v i z D oda t ek č . 4 1 ) . M noz í
l i dé t v rdí , ž e š í ř ení její c h dog m a t , pov ě r a ú t l a k u podporov a l a duc h ov ní a m ra v ní
t em not a st ř edov ě k u a ž e osv í c enost na š í dob y , v š eob ec né roz š í ř ení z na l ost í a
rost ouc í ná b ož ensk á a ob č a nsk á sv ob oda z nem ož ň ují , a b y se ob nov i l a ná b ož ensk á
nesná š enl i v ost a t y ra ni e. Z a sm ě š né pov a ž ují pouh é pom y š l ení na t o, ž e b y t a k ov ý
st a v m oh l na st a t v t é t o osv í c ené dob ě . J e pra v da , ž e dneš ní g enera c e dost á v á
m noh o i nf orm a c í z ob l a st i duc h ov ní , m orá l ní i ná b ož ensk é . Z e st rá nek B ož í h o
sl ov a z á ř í na sv ě t neb esk é sv ě t l o. N ez a pom í nejm e v š a k , ž e č í m v ě t š í je sv ě t l o, t í m
v ě t š í t em not a h a l í l i di , k t eř í je př ev ra c ejí a odm í t a jí .
J en opra v dov é
pov a h u pa pež st v
z ni c h jsou v š a
pok orně h l eda t
nez na jí a ni P í sm
st udi um P í sm a spol u s m odl i t b ou uk á ž e prot est a nt ů m pra v ou
í a z pů sob í , ž e si je b udou oš k l i v i t , a b udou se m u v y h ý b a t . M noz í
k podl e v l a st ní h o ná z oru dost a t eč ně m oudř í a nec í t í pot ř eb u
B oh a , a b y poz na l i pra v du. I k dy ž se c h l ub í sv ý m v z dě l á ní m ,
o a ni B ož í m oc . P ot ř eb ují ně c o, č í m b y uk l i dni l i sv é sv ě dom í ,
26/40
vyhledávají to, co je nejméně duchovní a nejméně č lověk a p ok oř uje. H ledají
metodu jak na B oha z ap omenout, ovš em tak ový m z p ů s ob em, ab y s e z dálo, ž e na
něho mys lí. O dp adlé k ř es ť ans tví vhodně p lní tuto r oli . Z aměř i lo s e na dvě
k ateg or i e li dí, a tím vlas tně z ahr nulo tak ř k a celý s vět: na ty, k do chtějí b ý t s p as eni
s vý mi z ás luhami , a na ty, k do chtějí b ý t s p as eni i s e s vý mi hř íchy. V tom je
tajems tví jeho moci .
U k áz alo s e, ž e dob a duchovního temna b yla p r o p ap ež s tví vý hodná. N yní s e
uk áž e, ž e i ob dob í velk ého i ntelek tuálního p oz nání je p r o jeho ú s p ěch p ř íz ni vé. V
mi nulos ti , k dy li dé neměli B ož í s lovo a nez nali p r avdu, b yli z as lep eni a mnoz í z
ni ch, ani ž s i to uvědomovali , s k onč i li v nas tr až ené s íti . V této g ener aci mnoha
li dem z as lep i l oč i les k li ds k ý ch vý mys lů , nes p r ávně naz ý vaný ch " věda" .
N er oz ez nají s atanovu léč k u a ochotně s e do ní ž enou, jak o b y měli z aváz ané oč i .
B ů h s i p ř ál, ab y li dé p ovaž ovali r oz um z a dar S tvoř i tele a ab y ho využ ívali p r o věc
p r avdy a s p r avedlnos ti . T am, k de vládne p ý cha a cti ž ádos t a li dé k ladou s vé náz or y
nad B ož í s lovo, tam mů ž e r oz um z p ů s ob i t větš í z k áz u než nevědomos t. S ouč as ná
f aleš ná věda, k ter á p odk op ává vír u v P ís mo, nap omáhá p r ávě tak ú č i nně k p ř i jetí
p ap ež s tví s jeho líb i vý mi f or mami , jak o ve s tř edověk u p ř i s p ělo k z větš ení jeho
moci to, ž e li dé neměli p ř ís tup k vědomos tem.
P r otes tanté ve S p ojený ch s tátech k r áč ejí nyní ve s top ách k atolík ů tím, ž e s e s naž í
z ís k at p r o cír k evní i ns ti tuce a z vyk y p odp or u s tátu. N avíc, otevír ají tím k atoli ci z mu
ces tu, ab y mohl v p r otes tants k é A mer i ce z ís k at moc, k ter ou v E vr op ě z tr ati l. J eš tě
z ávaž nějš í je s k uteč nos t, ž e toto hnutí s leduje jak o cíl p r os adi t vš eob ecné
z achovávání neděle. T o je něco, co p ocház í z Ř íma, p r otož e Ř ím p ovaž uje neděli
z a s ymb ol s vé autor i ty. P r otes tants k é cír k ve tak p r os tup uje duch p ap ež s tví - duch
p ř i z p ů s ob ování s e s věts k ý m z vyk ů m, uctívání li ds k ý ch tr adi c mís to B ož ích
p ř i k áz ání - a tento duch je vede k tomu, ab y vyvyš ovaly neděli , jak o to k dys i dělala
ř íms k á cír k ev.
C hceme-li p ochop i t, jak é p r os tř edk y b udou p ouž i ty v z áp as u, k ter ý b r z y vyp uk ne,
s tač í, ab ychom s e s ez námi li s p r os tř edk y, k ter é k dos až ení s tejného cíle p ouž i l v
mi nulos ti Ř ím. C hceme-li vědět, jak b udou k atolíci s p olu s p r otes tanty jednat s
li dmi , k teř í odmítají jeji ch náz or y, p ovš i mněme s i , jak p os tup oval Ř ím p r oti
z achovávání s ob oty a p r oti jejím ob hájců m.
C ís ař s k é dek r ety, vš eob ecné k onci ly a cír k evní us tanovení p odp or ované s věts k ou
mocí b yly s tup ně, p o ni chž vys toup i l p ohans k ý s vátek až na č es tné mís to v
k ř es ť ans k ém s větě. P r vním veř ejný m op atř ením vynucujícím z achovávání neděle
b yl z ák on vydaný r ok u 3 2 1 p o K r i s tu cís ař em K ons tanti nem ( vi z D odatek č . 5 ) .
Z ák on nař i z oval, ab y ob yvatelé měs t odp oč ívali v " cti hodný den s lunce" ,
27/40
dovoloval však venkovanům konat zemědělské práce. Ačkoli to vlastně byl
poh anský svátek, cí sař j ej nař í dil poté, co f ormálně př ij al kř esť anství .
P rotož e se u kázalo, ž e cí sař ský př í kaz není dostatečnou náh radou za B ož í au toritu ,
zasáh l bisku p E u sebiu s, který se u ch ázel o př í zeň kní ž at a snaž il se zalich otit
K onstantinovi. Š í ř il názor, ž e K ristu s př elož il den odpočinku ze soboty na neděli.
N eu vedl ani j ediný tex t z P í sma j ako důkaz pro nové u čení . E u sebiu s sám
bezděčně potvrdil nesmyslnost svéh o u čení , když prozradil, kdo j e ve sku tečnosti
původcem změny. P roh lásil: " V šech no, co se mělo konat v sobotu , př enesli j sme
na den P áně." ( R obert C ox , S abbath L aw s and S abbath D u ties, str. 5 3 8 )
Arg u menty pro zavedení neděle byly nesmyslné, př esto poslou ž ily k tomu , ž e se
lidé osmělili pošlapávat B ož í sobotu . V šich ni, kdo u silovali o př í zeň světa, př ij ali
tento popu lární lidový svátek.
N akolik papež ství zapou štělo pevněj ší koř eny, stu pň ovalo se prosazování neděle.
P o u rčitou dobu moh li j eště lidé pracovat na polí ch a nech odit v neděli do kostela.
Z a sedmý den i nadále pokládali sobotu . P omalu a j istě se však prosazovala změna.
V šich ni, kdo zastávali cí rkevní ú ř ady, nesměli v neděli proj ednávat sou kromé
sou dní spory. O něco pozděj i cí rkev nař í dila, ž e všich ni - bez oh ledu na stav nesměj í v neděli konat všední práci. P ř í slu šní ci svobodnéh o stavu měli bý t trestáni
peněž itý mi poku tami a poddaní ranami h olí . P ozděj i bylo nař í zeno, ž e boh atí
bu dou trestáni propadnu tí m poloviny maj etku a poku d se nepodř í dí , stanou se z
nich otroci. P ř í slu šní ci niž ší ch tř í d měli bý t navž dy porobeni.
J ako j edna z další ch zbraní byly pou ž ity pověsti o zázrací ch . N apř í klad se
vyprávělo o j ednom rolní kovi, který ch těl v neděli zorat své pole, a když si ch těl
očistil plu h ku sem ž eleza, zůstalo mu ž elezo vězet v ru ce a po dva roky j e mu sel
stále nosit " za velký ch bolestí a k velké h anbě" ( F rancis W est, H istorical and
P ractical D iscou rse on th e L ord' s D ay, str. 1 7 4 ) .
P ozděj i vydal papež nař í zení , aby kaž dý kněz ve své f arnosti napomí nal
př estu pní ky zákona o zach ovávání neděle a vedl j e, aby ch odili v neděli do kostela
a modlili se, j inak ú daj ně př ivolaj í na sebe a ostatní něj akou poh romu . J eden z
cí rkevní ch koncilů pou ž il důkaz, od té doby často pou ž í vaný - a to i protestanty ž e neděle j e pravou sobotou , protož e koh osi, kdo v tento den pracoval, zasáh l
blesk. P reláti tvrdili: " J e zř ej mé, ž e nesvěcení toh oto dne vzbu zu j e velkou B ož í
nelibost." P otom byla vydána vý zva, aby kněž í a kazatelé, králové a kní ž ata a
všich ni věrní poddaní " vynalož ili nej větší ú silí , aby se tomu to dni dostalo plné cti a
aby byl k ch vále kř esť anstva v bu dou cnu svěcen nábož něj i" ( T h omas M orer,
D iscou rse in S ix D ialog u es on th e N ame, N otion and O bservation of th e L ord' s
D ay, str. 2 7 1 ) .
28/40
Když se ukázalo, že rozhodnutí církevních koncilů jsou nedostatečná, vyzvala
církev svě tské ú ř ady, ab y vydaly nař ízení, které b y vyvolalo v lidech strach a
p ř inutilo je, ab y v nedě li nep racovali. N a synodu, který se konal v Ř ím ě , p ak
vš echna dř ívě jš í rozhodnutí důrazně a slavnostně p otvrdila. V tě lila je do
církevního zákona a svě tské ú ř ady vynucovaly jejich p lně ní v celé m kř esť anské m
svě tě ( V iz H eylyn, H istory of the S ab b ath, 2 . díl, kap . 5 , odd. 7 ) .
N edostatek b ib lický ch důkazů p ro svě cení nedě le vš ak vyvolával nem alé rozp aky.
V ě ř ící p ochyb ovali, zda jejich učitelé m ají p rávo dát stranou jasný B oží vý rok:
" S ob ota je den odp očinutí H osp odina, tvé ho B oha" ( 2 M 2 0 ,1 0 ) , a p rosazovat
uctívání dne slunce. N edostatek b ib lické p odp ory b ylo tř eb a nahradit ně čím jiný m .
J eden horlivý zastánce nedě le navš tívil koncem dvanácté ho století církevní ob ce v
A ng lii a m usel čelit odp oru vě rný ch svě dků p ravdy. J eho ú silí b ylo m arné , a tak
odjel na ně jaký čas ze zem ě , ab y hledal zp ůsob y jak své učení p rosadit. Když
získal, co p otř eb oval, vrátil se a b ě hem dalš ího p ůsob ení dosáhl m nohem vě tš ího
ú sp ě chu. P ř inesl s seb ou svitek se sp isem , p ocházejícím ú dajně p ř ím o od B oha,
ob sahující p otř eb ný p ř íkaz o zachovávání nedě le a také p ohrůžky, které m ě ly
zastraš it nep osluš né . O té to vzácné listině , která b yla p odlý m p odvrhem , se tvrdilo,
že sp adla z neb e a b yla nalezena v J eruzalé m ě , na oltář i v kostele svaté ho S im eona
na G olg otě . V e skutečnosti tento p odvrh vznikl v p ap ežské m p aláci. P odvrhy a
p odvody, které sloužily k p osílení m oci a autority církve, p okládala kně žská m oc
ve vš ech dob ách za leg itim ní.
S vitek zakazoval veš kerou p ráci od tř í hodin v sob otu odp oledne do vý chodu
slunce v p ondě lí. T vrdilo se, že jeho p ravost p otvrdila ř ada zázraků. L idé , kteř í
p racovali b ě hem vym ezené dob y, b yli ú dajně p ostižení m rtvicí. M lynář , který chtě l
m lít ob ilí, vidě l, že m ísto m ouky vyté ká p roud krve a m lý nské kolo se zastavilo,
p ř estože voda tekla silný m p roudem . Ž ena, která dala do p ece tě sto, je p o čase
vyndala syrové , p ř estože p ec b yla roztop ená. J iná žena si p ř ip ravila tě sto k p ečení,
ale v sob otu ve tř i hodiny se rozhodla, že je nechá stát až do p ondě lí.
N ásledujícího dne vš ak zjistila, že se B oží m ocí p ř etvoř ilo v up ečené b ochníky
chleb a. J eden m už, který si up ekl chleb a p o tř etí hodině v sob otu, p ř íš tího rána když chlé b rozkrojil - zjistil, že z ně ho vyté ká krev. T akový m i vý m ysly a p ově ram i
se ob hájci nedě le p okouš eli odůvodnit její svatost ( V iz R og er de H oveden, A nnals,
díl I I , str. 5 2 8 -5 3 0 ) .
V e S kotsku a v A ng lii získala církev vě tš í resp ekt p ro nedě li tím , že k ní p ř idala
část starob ylé sob oty. D ob a, kdy se m ě la svě tit, se vš ak liš ila. S kotský král vydal
p ř íkaz, že " za svatou se m á p okládat sob ota od dvanácti hodin v p oledne" a že
nikdo se od té to hodiny až do p ondě lního rána nesm í zab ý vat svě tský m i
záležitostm i ( M orer, str. 2 9 0 . 2 9 1 ) .
29/40
Přestože se představitelé církve usilovně snažili prosadit svěcení neděle, sami
veřej ně uz ná vali, že sob ota b y la dá na B oží autoritou, a neděle j e lidské ustanovení,
které má sob otu nah radit. V š estná ctém století proh lá sila papežská rada: " N ech ť
vš ich ni křesť ané maj í na my sli, že sedmý den j e posvěcen B oh em a j e uz ná vá n a
z ach ová vá n nej en Ž idy , ný b rž vš emi ostatními, kteří uctívaj í B oh a, ač koli j sme my ,
křesť ané, z měnili j ej ich sab at na D en Pá ně. " ( M orer, str. 2 8 1 . 2 8 2 ) L idé, kteří
z měnili B oží z á kon, dob ře věděli, co dělaj í. O pová žlivě se vy vý š ili nad B oh a.
N á z ornou uká z kou postoj e Ř íma vů č i těm, kdo s ním nesouh lasili, j e
dlouh otrvaj ící krvavé proná sledová ní valdenský ch , z nich ž někteří z ach ová vali
sob otu. N ěkteří dalš í lidé trpěli z a svou věrnost č tvrtému přiká z á ní podob ný m
z pů sob em. Z toh oto h lediska j sou z vlá š ť vý z namné děj iny církve v E tiopii. V
temnu středověku totiž svět z apomněl na křesť any ve střední A f rice, kteří proto
po mnoh o staletí moh li svob odně vy z ná vat svou víru. K oneč ně se Ř ím o nich
dověděl, a vy vinul na etiopskéh o císaře ná tlak, ab y uz nal papeže j ako K ristova
z á stupce. Pak ná sledovaly dalš í ú stupky . N akonec císař vy dal naříz ení, z akaz uj ící
z ach ová vá ní sob oty pod poh rů žkou nej přísněj š ích trestů ( V iz M ich ael G eddes,
C h urch H istory of E th iopia, str. 3 1 1 . 3 1 2 ) . Papežská ty ranie se vš ak z á h y stala tak
tíživý m b řemen, že se E tiopané roz h odli setřá st j e se svý ch ramen. Po h roz né
vá lce b y li katolíci vy h ná ni z e svý ch poz ic a b y la ob novena stará víra. E tiopská
církev se těš ila opět b ý valé svob odě a nikdy nez apomněla na pouč ení o
podvodech , f anatiz mu a despotické vlá dě Ř íma. B y la rá da, že žij e v odleh lé z emi a
ostatní křesť ané o ní neví.
C írkevní ob ce v A f rice z ach ová valy sob otu tak, j ak j i z ach ová vala katolická církev
před ú plný m odpadnutím. J ej ich č lenové z ach ová vali sedmý den podle B ožíh o
příkaz u, ale podle církevníh o z vy ku se z držovali prá ce také v neděli. K dy ž Ř ím
dosá h l vrch olu své moci, z ač al poš lapá vat B oží sob otu, ab y vy vý š il svů j vlastní den
odpoč inku. C írkevní ob ce v A f rice, skry té téměř po celé tisíciletí, se toh o
odpadlictví nez ú č astnily . K dy ž se dostaly pod nadvlá du Ř íma, b y ly nuceny upustit
od z ach ová vá ní pravé sob oty a ctít nepravou. J akmile vš ak z novu dosá h ly
nez á vislosti, vrá tily se k posluš nosti č tvrtéh o přiká z á ní ( viz D odatek č . 4 2 ) .
D ěj inné z á z namy doklá daj í nepřá telský postoj Ř íma vů č i pravé sob otě i j ej ím
ob h á j ců m. U kaz uj í také, j aké prostředky Ř ím používal, ab y prosadil uctívá ní
neděle, kterou sá m z avedl. B oží slovo uč í, že stej ná situace se b ude opakovat, až se
katolíci a protestanté spoj í, ab y prosadili neděli.
30/40
Proroctví ve Zjevení 13. kapitole říká, že moc znázorněná šelmou se dvěma
b eránč ími roh y přinutí " zemi a její ob y vatele" , ab y se klaněli papežství - které v
proroctví představuje šelma podob ná levh artu. Š elma se dvěma roh y také navede
" ob y vatele země, ab y postavili soch u té šelmě" . N avíc přinutí všech ny , " malé i
velké , b oh até i ch udé , svob odné i otroky ," ab y přijali cejch ( znamení) šelmy ( Zj
13,11-16 ) . J ak jsme si již uvedli, moc představená v proroctví šelmou s b eránč ími
roh y jsou S pojené státy . Proroctví se vy plní, až S pojené státy b udou vy nucovat
zach ovávání neděle, kterou Ř ím pokládá za zvláštní uznání své svrch ovanosti.
S pojené státy neb udou přisluh ovat papežské moci samy . V liv Ř íma v zemích , které
kdy si uznávaly jeh o nadvládu, ještě zdaleka nepominul. Proroctví předpovídá
ob novu moci Ř íma: " V iděl jsem, že jedna z jejích h lav vy padala jako smrtelně
raněná, ale ta rána se zah ojila. A celá země v ob divu šla za tou šelmou." ( Zj 13,3)
Zasazení smrtelné rány ukazuje na ú padek papežství v roce 17 9 8 . Po té to události,
jak říká prorok, " se ta rána zh ojila. A celá země v ob divu šla za tou šelmou."
A poštol Pavel vý slovně uvádí, že " č lověk nepravosti" b ude pů sob it až do dob y
druh é h o přích odu J ežíše K rista ( 2 T e 2 ,3-8 ) . A ž do konce č asu b ude pokrač ovat ve
své m díle klamu. J an o té to moci říká: " B udou před ní klekat všich ni ob y vatelé
země, jejich ž jmé na nejsou od stvoření světa zapsána v knize života." ( Zj 13,8 ) J ak
ve S taré m, tak v N ové m světě b ude papežství poctěno tím, že lidé b udou uctívat
neděli, a b udou tedy uznávat zařízení vy ch ázející plně z autority církve.
O d poloviny devatenácté h o století předkládají lidé ze S pojený ch států , kteří studují
proroctví, toto svědectví světu. S ouč asné události svědč í, jak ry ch le se naplnění
předpovědi b líží. Protestanté mluví o tom, že si B ů h přeje, ab y ch om světili neděli,
a nemají pro to žádný dů kaz z Písma, stejně jako kdy si představitelé katolické
církve, kteří vy mý šleli zázraky , ab y jimi nah radili B oží přikázání. B udou se
opakovat poh rů žky , že B ů h potrestá ty , kdo přestupují neděli. D o urč ité míry se to
už děje. H nutí, které ch ce prosadit zach ovávání neděle, získává podporu.
U divující je ch y trost a ob ratnost římské církve, která umí odh adnout, co b ude
následovat. K lidně vy č kává, až přijde její h odina. S leduje, jak protestantské církve
uznávají její autoritu tím, že přijímají f alešný den odpoč inku a ch y stají se vy nutit
jeh o dodržování stejný mi prostředky , které kdy si používala římská církev. L idé ,
kteří odmítají světlo pravdy , b udou vy h ledávat pomoc u mocnosti, která se
považuje za neomy lnou, ab y prosadili nařízení, které vy dala. J ak och otně přijde
tato moc protestantů m v té to věci na pomoc, není těžké uh ádnout. K do se dokáže
lé pe než představitelé katolické církve vy pořádat s těmi, kdo neposlouch ají církev?
31/40
Římskokatolická církev se všemi svými pobočkami po celém světě tvoří
obrovskou org an iz aci pod vlád ou papež ské stolice. S lou ž í j ej ím z áj mů m. M ilion y
j ej ích člen ů ve všech z emích světa j sou ved en y , aby se cítili z aváz án i věrn ostí
papež i. A ť j sou j akékoli n árod n osti, ať ž ij í v kterékoli f ormě státn íh o z říz en í, maj í
au toritu církve považ ovat z a n ej vy šší. I kd y ž přísah ali věrn ost státu , slib věrn osti
církvi j e n ad řaz en ý n ad tu to přísah u , a z prošť u j e j e všech z ávaz ků , které od poru j í
z áj mů m Říma.
D ěj in y svěd čí o j ej ích obratn ých a vy trvalých sn ah ách vměšovat se d o z álež itostí
n árod ů . K d y koli se j í to pod ařilo, sled ovala vlastn í cíle bez oh led u n a prospěch
vlád či n árod ů . V roce 1 2 0 4 si papež I n ocen c I I I . vy n u til n a arag on ském králi
P etru I I . tu to z vláštn í přísah u : " J á P etr, král arag on ský, vy z n ávám a slibu j i, ž e bu d u
svému pán u , papež i I n ocen covi, j eh o katolickým n ásled n íků m a římské církvi vž d y
věrn ý a poslu šn ý, ž e své království z ach ovám věrn ě v poslu šn osti, bu d u brán it
katolickou víru a potírat kacířskou z vrh lost. " ( J oh n D ow lin g T h e H istory of
R oman ism, 5 . d íl, kap. 6 , od d . 5 5 ) T o od povíd á tvrz en í o moci římskéh o
velekn ěz e, ž e " mu pod le z ákon a příslu ší sesaz ovat císaře" a ž e " mů ž e pod d an é
z prošť ovat věrn osti j ej ich vlád ců m" ( M osh eim, 3 . d íl, 1 1 . století, od d . 2 , kap. 2 ,
poz n . 1 7 ) .
N ez apomeň me an i n a to, j ak se Řím py šn í tím, ž e se n eměn í. Z ásad y Řeh oře V I I .
a I n ocen ce I I I . z ů stávaj í stále z ásad ami katolické církve. K d y by d n es měla církev
moc, prosad ila by j e stej n ě ráz n ě j ako v min u lých staletích . P rotestan té si
n eu věd omu j í, co d ělaj í, kd y ž ch těj í přij mou t pomoc Říma při prosaz ován í
n ed ěln íh o od počin ku . Z atímco se sn až í u sku tečn it svů j z áměr, sn až í se Řím
obn ovit svou moc, aby z n ovu z ískal z tracen ou svrch ovan ost. A ž j ed n ou S poj en é
státy přij mou z ásad u , ž e církev smí pou ž ívat n ebo ovlád at státn í moc, n ábož en ské
svátky moh ou být vy n u cován y státn ími z ákon y , z krátka ž e církev a stát maj í
vlád n ou t n ad svěd omím, teh d y bu d e z aj ištěn o vítěz ství Říma v této z emi.
B ož í slovo u poz orň u j e n a blíž ící se n ebez pečí. P oku d protestan té toto u poz orn ěn í
n epřij mou , poz n aj í, j aké j sou sku tečn é z áměry Říma. P ak u ž ale bu d e poz d ě
vy man it se z léčky . M oc papež ství tiše roste. J eh o u čen í má vliv n a z ákon od árn é
sbory , n a církve i n a my šlen í lid í. S taví krásn é a moh u tn é bu d ovy , v j ej ich ž taj n ých
místn ostech se bu d e z ase osn ovat staré pron ásled ován í. S kry tě a n en ápad n ě sbírá
své síly , aby d osáh la svých cílů , až n astan e vh od n ý okamž ik. S n až í se z ískat
výh od n é vých oz í postaven í, a vlastn ě h o u ž d osáh la. B rz y u vid íme i pocítíme, kam
Řím míří. K d o bu d e věřit B ož ímu slovu a bu d e se j ím říd it, přivolá n a sebe poh an u
a pron ásled ován í.
32/40
K ř e s ť a n s k á s lu ž b a h la d o v ý m , ž íz n iv ý m a n a h ý m ( M t 2 5 ,3 1 n n ) m ů ž e m ít r ů z n o u
p o d o b u . Č a s t o je v h o d n é n e z b y t n é p o t ř e b y p r o s tě d a r o v a t , jin d y je z a s e ú č e ln ě jš í
n a u č it c h u d é , a b y s i s v o u p r a c í p o m o h li s a m i. N ě k d y o v š e m a n i je d n o a n i d r u h é
n e p ř in á š í k ý ž e n ý t r v a lý v ý s le d e k . N a p ř ík la d le c k t e ř í p r a c o v it í r o ln íc i n ě k d e v A f r ic e
n e b o L a t in s k é A m e r ic e t v r d ě p r a c u jí c e lé d n y , m ě s íc e a r o k y , a p ř e s t o s e s t á le
p o h y b u jí n a s a m é m o k r a ji z n ič u jíc í c h u d o b y . N e z ř íd k a m u s í v y u ž ív a t i o t r o c k é
p r á c e n e z le t ilý c h d ě t í, k te r é n e m a jí k d y c h o d it d o š k o ly . V ý s le d e k je v š a k u b o h ý p r o d u k t y lz e p r o d a t p o u z e h lu b o k o p o d c e n o u . D ů v o d e m js o u o b c h o d n í b a r ié r y
v y s p ě lé h o s v ě t a a " n e v id it e ln á r u k a t r h u " , k t e r á p o jm y s p r a v e d ln o s t , s o u c it a
o d p o v ě d n o s t z a d r u h é n e m á v e s v é m s lo v n ík u .
J e n a n e jv ý š z á s lu ž n é , ž e s e c ír k v e n a Z á p a d ě o t y t o z n e v ý h o d n ě n é z a č a ly u ž
p ř e d v íc e n e ž 2 0 le t y z a jím a t . V z n ik l t a k s y s t é m s p r a v e d liv é h o o b c h o d u ( F a ir
T r a d e ), je h o ž p r o s t ř e d n ic t v ím s e d o E v r o p y p ř ím o o d m a lý c h p ě s t it e lů z t ř e t íh o
s v ě t a z a č a ly d o v á ž e t je jic h p r o d u k ty . R o z d íl o d b ě ž n é h o z p ů s o b u o b c h o d o v á n í
s p o č ív á v t o m , ž e p r v o t n í p r o d u c e n t i d o s t á v a jí z a s v é v ý r o b k y n ě k o lik a n á s o b n ě
v y š š í c e n u , k t e r á jim u m o ž ň u je p ř ija t e ln é ž iv o t n í a p r a c o v n í p o d m ín k y . D o v o z n í
o r g a n iz a c i s ic e z b u d e n iž š í m a r ž e , n e m ů ž e s i d o v o lit n á k la d n o u r e k la m u a
e x k lu z iv n í o b c h o d y , a le p r á v ě o t o jd e . J e p r o s t ě n e m r a v n é ž ít s i n a v y s o k é n o z e z a
c e n u t o h o , ž e t ě m d r u h ý m n e z b ý v á n ic jin é h o , n e ž a b y n á m s v é p r o d u k t y p r o d a li
p o d c e n o u . F a ir T r a d e - f é r o v ý o b c h o d n a r o v n á v á o b c h o d n í v z t a h y a v n á š í d o
n ic h d u c h o v n í r o z m ě r s o u c it u a s o u n á le ž it o s t i.
P ř e d n ě k o lik a le t y s e p r v n í d v a f é r o v é o b c h ů d k y o b je v ily i v P r a z e . I n s p ir o v a li
js m e s e a v z á ř í lo ň s k é h o r o k u o t e v ř e li s v ů j v la s t n í o b c h ů d e k U f ila n t r o p a v
b u d o v ě s b o r o v é h o d o m u v R ů ž o v é u lic i. P r o v o z je z a jiš ť o v á n v ý h r a d n ě
p r o s t ř e d n ic t v ím d o b r o v o ln ík ů , k te ř í z a s v o u p r á c i n e js o u p la c e n i. S k a ž d o u
z a k o u p e n o u č o k o lá d o u , k á v o u n e b o č a je m s i z á k a z n ík z á r o v e ň k u p u je p ř íje m n ý
p o c it , ž e te n h le " b y z n y s " n e n í s a m o ú č e ln ý , a le o h le d u p ln ý a p ř e d e v š ím
s p r a v e d liv ý , p r o s t ě f é r o v ý .
P .S .: V p ř íp a d ě z á jm u m ů ž e m e z a s la t a k t u á ln í s e z n a m z b o ž í v č e t n ě c e n ík u .
P r o b lé m e m n e n í a n i u c e le n á z á s ilk a d o s b o r u a ť u ž k d a lš ím u p r o d e ji n e b o t ř e b a
k e sb o ro v é k á v ě .
P e t r Č e r v in s k ý
33/40
34/40
B illy G
o b ra d u .
R u th G
sm rti a
p o v e d a l
so b o tu
ž iv o t .R u
ro k o v
ra h a m
h o v o rí p o č a s sm ú to č n é h o
(A P / C h u c k B u rto n )
r a h a m o v á o s t á v a k r á s n a a j p o je j
u r č i t e “má obrovskú recepciu v nebi”,
B illy G r a h a m s m ú t ia c im , k t o r í s a v
z iš li, a b y
s i p r ip o m e n u li je j
t h G r a h a m o v á z o m r e la v o v e k u 8 7
p o
d lh e j
c h o ro b e .
" P ra j em si, a by st e sa moh l i poz rieť d o t ruh l y , pret ož e j e t a k krásna , ” p o v e d a l . “B ol a
nád h ernou
ž enou. "
" M
sú
p o
p o
h o
a ma , a kú sme vid el i d
č a s n o s t i v e d ie E v a
v e d a l, ž e m a la t v r d o
r a d ila s o z a v r e t ý m i
d ila š á lk u s v o d o u , a
oma , bol a ma ma , a kú vid el svet , ” p o
n je lis t ic k ú a s o c iá c iu B illy h o G
h la v ú a s v o jr á z n u n á tu r u . P r ít o m
d v e r m i je h o iz b y , k e ď s a v y š p lh
b y h o p r e b u d ila .
v e d a l s y n F r a n k lin
r a h a m a . O s v o je
n ý m p o v e d a l p r íb e
a la n a s t r e c h u a c
, k
j
h ,
e z
to rý
m a m
ak o
o k n
v
e
si
o
G r a h a m o v e d e t i, z ľ a v a G ig i G r a h a m o v á F o re m a n o v á ,
N e d
G ra h a m ,
A n n e
G r a h a m o v á -L o t z o v á a F r a n k l i n G r a h a m ,
p o č a s b o h o s lu ž b y v M o n t r e a t e v S e v e r n e j
K a r o lín e ,
1 6 .
jú n a
2 0 0 7 .
(A P / C h u c k B u rto n )
" Ď a kuj em t i ma mi z a t voj prí kl a d , z a t voj u l ásku,
z a t voj vt ip, z a t voj h umor, z a t voj e bl áz novst vá, ”
p o v e d a l . “M il uj em ť a z a t o vš et ko a bud eš mi
nesmierne
ch ý ba ť . ”
B i l l y G r a h a m d o d a l : " B oh ž eh na j vš et ky vnúč a t á. N iekt oré z nich som d l h o nevid el .
N iekt oré z nich som nevid el vô bec, “ v y s l ú ž i l s i t ý m s m i e c h o b e c e n s t v a . „ V eľ a l ásky
vš et ký m
a
vď a ka
vám. “
R u t h G r a h a m o v á s a n a r o d ila v r o k u 1 9 2 0 m is io n á r o m v Č ín e , s v o je š k o ls k é r o k y
p r e ž ila v S e v e r n e j K ó r e y . S ľ ú b ila , ž e s a n ik d y n e v y d á a s n ív a la o m is io n á r s k e j p r á c i
v
T ib e t e .
T o s a z m e n ilo p o t o m , č o s t r e t la B illy h o G r a h a m a n a W h e a t o n C o lle g e v I llin o is .
Z o s o b á š ili s a v r o k u 1 9 4 3 v M o n t r e a t s k o m p r e s b y t e r iá n s k o m z b o r e , k d e
navštevovala
bohoslužby
35/40
po
zvyšok
svojho
života.
P oč as toho, ako B illy G r aham c estoval po svete, R uth zvyč ajne ostá vala v m alom
m este v hor á c h S ever nej K ar olí ny, kd e vyc hová vala pä ť d etí a pí sala bá sne, knihy a
vied la por ad né r ozhovor y.
R uth B ell
Z om r ela
(B G E A )
P o c elý
pr esbyter iá
ponor ení m
baptistic ké
G r aham ová bola spisovateľ kou.
1 4 .
jú na
2 0 0 7 .
svoj život bola od d anou
nkou a nepod r obila sa kr stu
aj keď sa vyd ala za zná m eho
ho
kazateľ a.
R uth bola upú taná na lô žko s d eg ener atí vnou osteoar tr ití d ou c hr btic e a kr ku.
H ovor c a poved al, že zom r ela v pokoji, po boku svojho m anžela a piatic h d etí .
!
I. VŠEOBECNĚ
1 .S bor y B J B v Č R ustavily od bor m lá d eže B J B
ná str oj pr o r ozvoj pr á c e m ezi m lá d eží B J B .
2 .O d M sd r užuje m lad é lid i ze sbor ů B J B a d á vá
spolupr á c i i setká vá ní a napom á há jim k ú č inně
3 .P r o zajišť ová ní společ ný c h ú kolů vytvá ř í O d M
or g anizač ní a f inanč ní př ed poklad y.
v Č R ( d á le O d M ) , jako společ ný
jim m ožnosti k šir ší m ezisbor ové
jší pr á c i ve vlastní c h sbor ec h.
v souč innosti se sbor y a V V B J B
II. H L A VNÍ Ú K OL Y OD BOR U M L Á D EŽ E BJ B
1 .O d M př ed á vá m lá d eži a ved ouc í m pr ac ovní ků m aktuá lní inf or m ac e.
2 .P ovzbuzuje m lá d ež v její pr á c i v konkr é tní c h sbor ec h.
3 .O r g anizuje a koor d inuje setká vá ní m lá d eže v r á m c i r eg ionů nebo v c elostá tní m
r ozsahu, pom á há př ipr avovat a zabezpeč it jejic h pr og r am .
4 .V ytvá ř í př ed poklad y pr o d uc hovní r ů st, vzá jem né kontakty, vzd ě lá vá ní
pr ac ovní ků , vý c hovu k m isii a d alší aktivity m lá d eže.
5 .P ě stuje kontakty v m eziná r od ní m r á m c i. P r ostř ed nic tví m svý c h zá stupc ů se d le
m ožností zú č astň uje setká ní m lá d eže v r á m c i E B F a B W A .
6 .N avazuje a ud r žuje ekum enic ké kontakty.
36/40
III. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
1 .V e s b o r e c h B J B v Č R s e m lá d e ž ú č a s t n í m ís t n íh o s b o r o v é h o ž iv o t a .
P r o s t ř e d n ic t v ím s v é h o z á s t u p c e ( v e d o u c íh o ) z ů s t á v a jí v k o n t a k t u s O d M B J B .
2 .D o č e la O d M m lá d e ž v o lí v e d o u c íh o O d M n a t ř íle té o b d o b í. P o u p ly n u t í t o h o t o
o b d o b í m ů ž e b ý t z v o le n z n o v u . K a n d id á t k u p ř ip r a v u je R a d a O d M n a z á k la d ě
n á v r h ů m lá d e ž e B J B , V V i s v ý c h v la s t n íc h . V o lb u v e d o u c íh o O d M p o t v r z u je
S je z d d e le g á tů B J B . V e d o u c í O d M p o d á v á k a ž d o r o č n ě S je z d u d e le g á tů z p r á v u o
č in n o s t i O d M .
3 .O d b o r m lá d e ž e o r g a n iz u je d le p o t ř e b s e t k á n í z á s t u p c ů r e g io n ů (R a d y O d M ) ,
s e t k á n í z á s t u p c ů je d n o t liv ý c h s k u p in m lá d e ž e n e b o s o t e v ř e n o u ú č a s t í. T a t o
s e t k á n í m o h o u b ý t v z d ě la v a t e ln á , k o o r d in a č n í, p o z n á v a c í, in f o r m a č n í a p o d .
IV . H
1 .O d M
2 .O d M
3 .V ý r o
OSP OD AŘ
z ís k á v á p o
o b h o sp o d
č n í ú č e tn í z
E NÍ V OD M
t ř e b n é f in a n č n í z d r o je p o m o c í d o b r o v o ln ý c h s b ír e k a d a r ů .
a ř u je s v ů j v la s t n í f o n d , k t e r ý je v e d e n p ř i ú č tu V V B J B .
p r á v u O d M s c h v a lu je s e jit í z á s t u p c ů s k u p in m lá d e ž e .
V . ZÁ V Ě R
T e n t o ř á d O d M B J B b y l p ř ija t n a s e jit í O d M d n e 1 3 .3 .1 9 9 9 v O lo m o u c i a b y l
s c h v á le n S je z d e m d e le g á t ů s b o r ů B J B d n e ..........................
"#$#%$& ##'
Stav pokladny
ú č tu
Celkem
potř e b ný pr ů m ě r ný
Průměr na člena za měsíc
:
:
:
0,00
311 854,00
3 1 1 8 5 4 ,00
př í s pě ve k na č le na za m ě s í c : 142 č le nů
:
57 7 ,-
337 ,0 0
(9 83 000 : 142 : 12 )
(2 87 32 4 : 142 : 6)
D lu h opr oti př e dpokladu
c elkem : 9 8 3 000,00
D ar y př e s pokladnu
ú č e t
:
:
N e dě lní s b í r ky
D ar y ve s ti b u l
:
:
z toh o P oli ovy
2 04 176,00
(49 1 500 – 2 87 32 4)
1 3 6 6 4 5 ,00
59 747,00
37 9 00,00
5 600,00
130 163,00
65 114,00
2 87 32 4,00
P ří s pě v k y a po m o c o s t a t n í
:
37/40
N á je m
D o t a c e n a m z du k a z a t e l e
V y ú č t o v á n í pl y n u – s á l
Ka z . By t
R e g io n á ln í s e tk á n í s b o r ů
En g l i s h c a m p
: 30 000,00
: 100 000,00
:
:
:
:
C e lk e m
:1 113 0 0 0 , 0 0
s b ír k a A T M
s b ír k a S D M
14 436,00
11 891,00
27 512,00
99 300,00
481 56 1, 0 0
m z dy + O S S Z ,V Z P ,F Ú
: 165 000,00
m a t e r i á l – ú k l i d, o pr a v y , v ý z do b a : 30 000,00
s l u ž b y – po pl a t k y , o pr a v y ,
po j i š t ě n í
T e le f o n
P ly n
El e k t ři n a
V o da
32 400,00
18 011,50
: 15 000,00
: 12 000,00
: 13 000,00
: 100 000,00
: 25 000,00
: 30 000,00
R e z e r v a n a o pr a v u f a s á dy ,dv e ře : 200 000,00
o k n a v pří z e m í
: 200 000,00
o pr a v u s t ře c h y
: 10 000,00
ú pr a v a m a l é h o s á l u : 70 000,00
pr o j e k t o r + pl á t n o
: 70 000,00
v y b a v e n í po k o j e h o s t : 15 000,00
m l á de ž –k y t a r a , r e pr o : 25 000,00
k o b e r c e v e lk ý s á l
: 25 000,00
k a z a te ls k ý b y t
:
0,00
( pře db ě ž n ý o dh a d b y l 150 000,- v 06 s e u t r a t i l o 116 528,-)
Č l e n s k é pří s pě v k y - o dv o d
: 97 980,00
( 20000,- pře pl a c e n o l o n i )
da r ET S
: 10 000,00
P o m o c o s ta tn ím
:
R e g io n á ln í s e tk á n í s b o r ů
e n g lis h c a m p
:
:
C e lk e m
:1 113 0 0 0 , 0 0
2 525,00
4 920,00
19 923,00
m o dl i t e b n í t ý dn y A T M
S D M
da r k a z a t e l ů m
5 836,50
6 283,00
3 757,00
42 025,00
11 667,00
8 848,50
0,00
39 719,00
47 898,00
7 679,00
24 173,50
0,00
0,00
2 525,00
4 920,00
500,00
29 762,00
60 000,00
372 49 8, 0 0
07.07.07
Z a p r v n í p o l o l et í r o ku, b y mě l ka ž d ý č l en d o p l a t i t p r ů mě r n ě 1 440 .- , a b y c h o m s i
v y t v o ř i l i p o s t up n ě r ez er v u n a o p r a v u f a s á d y a v s t up n í h o p r o s t o r u s b o r o v é h o
d o mu, v ý mě n u o ken p ř í z emí , p o z emek d l e s o uč a s n ý c h i n f o r ma c í b y c h o m mě l i
d o s t a t z d a r ma .
C el ko v é s o uč t y j s o u d l e p en ě ž n í h o d en í ku , a l e z d e uv á d í m j en v y b r a n é p o l o ž ky .
P r o t o s o uč et v y b r a n ý c h p o l o ž ek n emus í s o uh l a s i t – j ed n á s e o p ř eh l ed . P o d r o b n ý
p ř eh l ed ( p en ě ž n í d en í k ) b y l r o z es l á n j a ko d a l š í p ř í l o h a ema i l u. V š e j e p o č í t á n o
d l e d o kl a d ů , p o kud n ě kd o n a kup uj e b ez „ p a p í r u“ a n ec h c e n á kup p r o p l a t i t n en í
t o t o z a h r n ut o v ú č et n i c t v í .
38/40
39/40
40/40
13 .-21. č e r v e n c e
e n g l i s h c a m p , w w w .p o r t a s k y .c z
V e lk á Ú p a
6.-16. s r p n a
T C M
R a k o u sk o
15 .-16. z á ř í
d n y P e tra C H E L Č IC K É H O
16.-21. č e r v e n c e
13 .-18. s r p n a
T C M
T C M
–S ta rý z á k o n I I .
–A p o lo g e t ik a a k u ltu r a
–K ř e s ť a n s k á m is ie v jin é k u lt u ř e
P ra h a
P ra h a
Č .B u d ě j o v i c e
26.-29 . z á ř í
SEMINÁŘ KŘESŤANSKÉ PSYCHIATRIE A PASTORACE
L it o m ě ř ic e
26.-28. ř í j n a
k o n f e r e n c e m lá d e ž e B J B
P ra h a
13 .-14 . ř í j n a
3 .lis t o p a d u
K o n fe re n c e v ý c h o v n é h o o d b o ru
m im o ř á d n ý s je z d d e le g á t ů B J B
C v ik o v
P ra h a 4
NA VŠECHNY AKCE SRDEČNĚ ZVEME
S b o r B ra trsk é
T e
d a v id .s la m @ c e n t r u m
w w w .c h
je d n o t y b a p t is t ů , L
l.: 3 5 4 4 3 1 6 9 2 –k
.c z , 7 3 7 6 7 8 1 6 6
e b .b a p t is t c z .o r g , c
ib u š in a 4
a n c e lá ř s b
–k a z a te l
h e b @ b a p
Určeno pro vnitřní potřebu.
, 3 5 0 0 2 C H E B
o ru
s b o r u D a v id S L Á M A
t is t c z .o r g