Český lev se probouzí

Transkript

Český lev se probouzí
Metodický list k pracovnímu listu
Český lev se probouzí...
Národní památník na Vítkově
Cílová skupina: žáci 5. a 6. ročníků základních škol
Klíčové kompetence: řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské
Pomůcky: psací potřeby, pracovní listy
Časová dotace: 90 min
Místo konání programu: Národní památník na Vítkově
Maximální počet účastníků: 25 žáků
Klíčová slova: státní symboly, rok 1918 a vznik Československa, legionáři
Metody a techniky: slovní, práce s textem a obrazovým materiálem, skupinová práce
Slavnostní síň v Národním památníku na Vítkově
Úkol č. 1
Lev – symbol české státnosti
– přesmyčka: nástěnný koberec
– vyobrazen je státní znak (velký státní znak první republiky)
– státní znak jedním ze státních symbolů – slouží k oficiálnímu označení státu, reprezentuje jej navenek
a vychází z jeho tradic
– český lev (symbol české státnosti): koruna na hlavě, dva ocasy
Úkol č. 2
Co je na obrázku?
– T. G. Masaryk, nápis: „Pravda vítězí!“, Pražský hrad, zámek v Lánech, sokolové s praporem, český lev
jako symbol české státnosti
Úkol č. 3
Zpřeházené věty
V roce 1914 vypukla první světová válka a české země v té době byly stále součástí Rakouska-Uherska.
Po vypuknutí války odešla část českých politiků do ciziny, kde zformovali zahraniční odboj. Tito politici vyjednávali s ostatními evropskými státy (například s Anglií a Francií) a se Spojenými státy. Usilovali o vznik
samostatného státu.
Ke konci války bylo již patrné, že R-U se rozpadne a vznikne samostatný společný stát Čechů a Slováků.
O tento stát dlouhodobě zasazoval jeden z významných představitelů československého zahraničního
odboje, profesor Tomáš Garrigue Masaryk.
Významným dnem na konci války se stal 28. říjen 1918: na Václavském náměstí byl vyhlášen samostatný
československý stát.
Čeští politici převzali na Václavském náměstí do rukou politickou moc. Lid provolával slávu samostatnému
státu a strhával z budov znaky Rakouska-Uherska.
Tento den se stal jedním z významných dnů naší republiky a slavíme státní svátek – den vzniku samostatného československého státu.
Expozice Křižovatky české a československé státnosti
v Národním památníku na Vítkově (část expozice věnující se roku 1918)
Úkol č. 4
Lidé, území, symboly…
– poštovní známky: E. Beneš, T. G. Masaryk, M. R. Štefánik
– obrazovka: například první světová válka, formování zahraničního odboje, podepsání Washingtonské deklarace, vyhlášení nezávislého československého státu, návrat legionářů do vlasti, návrat
T. G. Masaryka do vlasti
– monitor se sluchátky – film: příjezd prezidenta Masaryka do Československa
– otázky: NE (prvním prezidentem),
ANO
– země první republiky: Čechy, Morava, Slezsko, Podkarpatská Rus, Slovensko
– národnosti: Čechoslováci (Češi a Slováci), Němci, Poláci, Maďaři, Rusíni, Rumuni (viz mapa v expozici)
– státní vlajka ČSR: horní pruh bílý, dolní pruh červený, vložený modrý žerďový klín
– velký státní znak: nápis „Pravda vítězí!“; stejný nápis najdeme na standartě prezidenta republiky
Kaple padlých v Národním památníku na Vítkově.
Úkol č. 5
Kdo pomáhal v boji za samostatný československý stát?
Voják československých jednotek v zahraničí.
Rusko, Itálie, Francie
Tento materiál vznikl v rámci projektu
„Dotkni se 20. století!“, který je financován
z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
www.dvacatestoleti.eu

Podobné dokumenty

PL_js_havel_Sestava 1 - Dotkni se 20. století!

PL_js_havel_Sestava 1 - Dotkni se 20. století! Narodil jsem se v roce 1936 v Praze. Pohyboval jsem se v divadelním prostředí, nejdříve jako jevištní technik, později dramaturg. Napsal jsem řadu divadelních her, mimo jiné Zahradní slavnost. Stál...

Více

1989 – Sametová revoluce

1989 – Sametová revoluce … 12. listopadu 1989 prohlásil papež Jan Pavel II. za svatou Anežku Přemyslovnu? … o listopadových událostech v Praze neměli lidé z mnohých oblastí Československa zpočátku ani tušení? … již v listo...

Více

PL_1938_SS_A3_Sestava 1 - Dotkni se 20. století!

PL_1938_SS_A3_Sestava 1 - Dotkni se 20. století! 4) Jaká byla reakce Francie a Velké Británie na agresivní zahraniční politiku Německa?

Více

Soubor ke stažení

Soubor ke stažení  Lidové noviny: léty 1893 – 1945 v Brně a mezi léty 1948 – 1952 v Praze.  Název Svobodné noviny byl zaveden pro období 1945 – 1948  Mladá fronta: 1945 – 1990  Jak reagoval denní tisk, konkrétně...

Více

PL_1989_ZS_A3_Sestava 1 - Dotkni se 20. století!

PL_1989_ZS_A3_Sestava 1 - Dotkni se 20. století! 2) Při jaké příležitosti mohla být tato fotografie pořízena? Úvod z provolání o ustavení Občanského fóra

Více

Databáze novin a časopisů (1918 – 1989)

Databáze novin a časopisů (1918 – 1989) Lípa: Týdenník pro poesii, umění, život duchovní a sociální. Praha, 1917 -1920. Listy: Týdeník Svazu čs. spisovatelů. Praha: Svaz čs. spisovatelů, 1968 – 1969. Literání noviny: Týdeník pro kulturně...

Více