Tematický plán

ČJ 1.ročník
Komunikační a slohová výchova
Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák:
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu
PT
zrakové, sluchové vnímání mluveného a psaného; rozvoj slovní zásoby; OSV, VDO
analýza a syntéza slova; hláskování, slabikování; znalost písmen ‐ abecedy; poslech čteného; kreslené čtení; vytváření smysluplných vět, význam slovosledu
porozumí písemným nebo mluveným pokynům věta, slovo, slovosled ve větě; interpunkce; základní informace ve sdělení; OSV, VDO
přiměřené složitosti
tvorba sdělení a vlastní prezentace; tvorba otázek a odpovědí; šifry; popis předmětu, činnosti říkadla, jazykolamy, hrátky s hlasem a s mluvidly, rytmus řeči; tvorba OSV, VDO
respektuje základní komunikační pravidla v situačního dialogu; základní pravidla společenského styku ‐ prosba, rozhovoru; pečlivě vyslovuje, opravuje svou oslovení, pozdrav; správné dýchání
nesprávnou nebo nedbalou výslovnost; v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči práce s hlasem, výrazem; vhodná gestikulace; postoj mluvčího při OSV, VDO
v běžných školních i mimoškolních situacích
rozhovoru
na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev
zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev
OSV, VDO sdělení vlastních aktuálních zážitků; vystižení důležitých momentů; vyprávění a popis události dle obrázků
pracovní místo pro psaní; zdravotní cviky ovlivňující správné držení těla, OSV
hygienické návyky při psaní ‐ držení psacího náčiní, uvolňovací cviky; hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem; chápání linie
tvary písmen na lince, čáry, obloučky, zátrhy, kličky; sklon písma; umístění OSV
diakritických znamének; automatizace písmen; důležitost sebekontroly; čtení psacího písma; rozdíl mezi psacím a tiskacím písmem
píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení diktát, autodiktát, opis, přepis, vlastní text, psaní názvů, adres, jmen; zápis OSV jednoduchých vlastních smysluplných vět; rozlišení zvukové a grafické podoby jazyka
seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a práce s ilustrací k textu; ilustrace autorská a vlastní; komiks; pojem dějová OSV
posloupnost; hrátky s textem, přeházené části příběhu
vypráví podle nich jednoduchý příběh
Jazyková výchova rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení hláskování; slabikování; analýza a syntéza slova; znalost písmen a abecedy; OSV
slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké písmeno ‐ hláska; délka samohlásek; skládání slabik; čtení; samohlásky
porovnává významy slov, zvláště slova opačného chápání významu slova, dovednost vysvětlit význam slova; skládání dvojic OSV
významu a slova významem souřadná, nadřazená slov ‐ antonymum, synonymum; základní vysvětlení pojmu příbuzná slova
a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná
Literární výchova
porovnává a třídí slova podle zobecněného hledání informací v textu ‐ odpověď na otázku Kdo? Kde? Kdy? Proč? Jak?; OSV
věta, slovo významu – děj, věc, okolnost, vlastnost
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a poslech výrazného přednesu a autorského čtení; počátky výrazného čtení OSV, VDO, MkV
tempu literární texty přiměřené věku
poezie a prózy; vlastní výběr básně k přednesu
vyjadřuje své pocity z přečteného textu
chápání smyslu vyslechnutého textu, domýšlení konce příběhu
OSV, VDO, MkV
rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
rýmování; hry s rýmy; vymýšlení veršů; základní vysvětlení pojmů ‐ přirovnání, personifikace
OSV, VDO, MkV
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů počátky tvorby osobních záznamů z poslechu a z četby, příprava OSV, VDO, učitele a podle svých schopností
čtenářského deníku; tvorba otázek k textu, poslech s předvídáním; kreslený MkV
záznam příběhu a jeho slovní prezentace před spolužáky
ČJ 2.ročník
Komunikační a slohová výchova
Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák:
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu
PT
rozvoj slovní zásoby, abeceda; pozorné a aktivní naslouchání čteného; OSV, VDO
praktické čtení ‐ plynulé se správnou technikou; čtení s otázkami; zvuková stránka jazyka ‐ rytmus, melodie, intonace porozumí písemným nebo mluveným pokynům hláska ‐ písmeno, slabika, slovo, věta; slovosled ve větě; základní OSV, VDO
přiměřené složitosti
informace ve sdělení; tvorba sdělení a vlastní prezentace; tvorba otázek a odpovědí; dopis a odpověď na dopis; šifry; popis osoby, předmětu, činnosti
respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru; pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost; v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích
na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev
zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
říkadla, jazykolamy, hrátky s hlasem a s mluvidly, rytmus řeči; tvorba situačního dialogu; základní pravidla společenského styku ‐ prosba, oslovení, pozdrav, pravidla diskuze; správné dýchání
OSV, VDO
práce s hlasem, výrazem; vhodná gestikulace; postoj mluvčího při rozhovoru; členění textu; krátké dramatizace; základy pantomimy
OSV, VDO
sdělení vlastních aktuálních zážitků; vystižení důležitých momentů ve OSV, VDO vyprávění; vyprávění a popis události dle obrázků; pořadí vět ve vypravování; pohádka
pracovní místo pro psaní; zdravotní cviky ovlivňující správné držení těla při OSV
psaní, hygienické návyky při psaní; automatizace spojení oko/ruka
píše správné tvary písmen a číslic, správně automatizace písmen; upevnění techniky psaní, důležitost sebekontroly; OSV
spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní čtení psacího písma; úhlednost a čitelnost písma
písemný projev
píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
diktát, autodiktát, opis, přepis, vlastní text; důraz na formální úpravu OSV textu; žánry písemného projevu ‐ adresa, blahopřání, vzkaz, omluvenka; samostatnost v písemném projevu
seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a práce s ilustrací k textu; ilustrace autorská a vlastní; komiks; pojem dějová OSV
vypráví podle nich jednoduchý příběh
posloupnost; hrátky s textem, přeházené části příběhu
Jazyková výchova
rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, hláskování; slabikování; analýza a syntéza slova; znalost písmen a OSV
člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké abecedy; písmeno ‐ hláska; délka samohlásek; skládání slabik; význam samohlásky
slabik pro dělení slov; diakritika; čtení; slabikotvorné r a l
porovnává významy slov, zvláště slova opačného chápání významu slova, dovednost vysvětlit význam slova; skládání dvojic OSV
významu a slova významem souřadná, nadřazená slov ‐ antonymum, synonymum; základní vysvětlení pojmu příbuzná slova
a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná
porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost
rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
hledání informací v textu ‐ odpověď na otázku Kdo? Kde? Kdy? Proč? Jak?; OSV
věta, slovo význam slov, slova mnohoznačná a homonyma; slova plnovýznamová; OSV
seznámení se slovními druhy, podstatná jména a slovesa, přídavná jména, spojky a předložky, číslovky;
spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými smysluplné spojování a oddělování vět; funkce spojovacích výrazů a OSV
spojkami spojek; věta jednoduchá a souvětí
rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího závislost slovosledu ve větě na důležitosti sdělení, druhy vět ‐ O‐T‐R‐P‐Z, OSV
a jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové odlišná melodie vět
prostředky
odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a druhy hlásek; znělé a neznělé souhlásky, pravopis párových souhlásek; OSV
měkkých souhláskách; dě‐tě‐ně‐bě‐pě‐vě mimo pravopis i/y po tvrdých a měkkých souhláskách, výslovnost dy,ty,ny/di, ti, morfologický šev; ú/ů;
ni; pravopis dě‐tě‐ně‐bě‐pě‐vě‐mě, ů/ú;
odůvodňuje a píše správně velká písmena na začátku věty a v typických příkladech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
Literární výchova
rozlišování obecných a vlastních jmen, záklaní pravidla při psaní velkých OSV
písmen /osoby, místní pojmenování ‐ města, řeky, hory, atd./
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a poslech výrazného přednesu a autorského čtení; počátky výrazného čtení OSV, VDO, poezie a prózy; vlastní výběr básně k přednesu; práce s textem
MkV
tempu literární texty přiměřené věku
vyjadřuje své pocity z přečteného textu
chápání smyslu vyslechnutého textu, domýšlení konce příběhu, čtení s předvídáním
OSV, VDO, MkV
rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
rýmování; hry s rýmy; vymýšlení veršů; vysvětlení pojmů ‐ přirovnání, personifikace; vymýšlení literárních postav a nadpřirozených bytostí a jejich charakteristika
OSV, VDO, MkV
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů čtenářský deník; prezentace přečtené knihy, tvorba otázek k textu, čtení s OSV, VDO, učitele a podle svých schopností
předvídáním, počátky volného psaní
MkV
ČJ 3.ročník
Komunikační a slohová výchova
Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák:
Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu
PT
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozvoj a třídění slovní zásoby, abeceda; pozorné a aktivní naslouchání OSV, VDO
rozsahu a náročnosti
čteného; praktické čtení ‐ plynulé se správnou technikou; čtení s otázkami; zvuková stránka jazyka ‐ rytmus, melodie, intonace porozumí písemným nebo mluveným pokynům základní informace ve sdělení; tvorba sdělení a vlastní prezentace; tvorba OSV, VDO
přiměřené složitosti
otázek a odpovědí; dopis a odpověď na dopis; šifry; popis; četba s důrazem na upevňování čtenářských návyků ‐ pozornost, paměť, následná prezentace informací
respektuje základní komunikační pravidla v řešení komunikačních situací, výběr vhodných komunikačních prostředků, OSV, VDO, rozhovoru; pečlivě vyslovuje, opravuje svou zdvořilostní obraty, požádání o pomoc, podání informací; situační dialog; EV, MV
nesprávnou nebo nedbalou výslovnost; v krátkých pravidla diskuze
mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči postoj mluvčího, rozvoj přednesu a přiměřeně hlasitého projevu, správná OSV, VDO, v běžných školních i mimoškolních situacích
volba tempa řeči, správné dýchání, základy dramatizace; pantomima
EV, MV
na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený sdělení vlastních zážitků; vystižení důležitých momentů ve vyprávění a OSV
projev
vytvoření krátké osnovy; vyprávění a popis události dle obrázků; pořadí vět ve vypravování; pohádka
zvládá základní hygienické návyky spojené se pracovní místo pro psaní; zdravotní cviky ovlivňující správné držení těla při OSV
psaním, píše správné tvary písmen a číslic, psaní, hygienické návyky při psaní; automatizace spojení oko/ruka, rozvoj správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje důsledné sebekontroly, odstraňování nedostatků
vlastní písemný projev
píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení úhlednost, čitelnost a přiměřená rychlost písma; diktát, autodiktát, OSV
přepis, vlastní text; důraz na formální úpravu textu; žánry písemného projevu ‐ adresa, blahopřání, vzkaz, omluvenka; samostatnost v písemném projevu
seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a práce s ilustrací k textu; ilustrace autorská a vlastní; komiks; pojem dějová OSV, VDO, vypráví podle nich jednoduchý příběh
posloupnost; hrátky s textem, přeházené části příběhu, obrázková osnova; EV, MV, tvorba obrázkového čtení
MkV
Jazyková výchova porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná
rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
význam slov, jednoznačná a mnohoznačná, slova ohebná a neohebná, OSV, VDO, plnovýznamová a doplňující, pojem ‐ příbuzná slova, tvarosloví, stavba EV, MV
slova ‐ kořen, část předponová, příponová, koncovka
charakteristika a význam jednotlivých slovních druhů a otázky k nim, význam slovních druhů ve větě
OSV, VDO, EV, MV
užívá v mluveném projevu správné gramatické mluvnické kategorie podstatných jmen /rod, číslo, pád/ a sloves /osoba, OSV
tvary podstatných jmen a sloves
číslo, čas/
spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými skladba ‐ stavba věty jednoduché a souvětí, spojování vět, spojovací OSV
spojkami a jinými spojovacími výrazy
výrazy, vzorec souvětí rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky
odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých, měkkých a obojených souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě‐tě‐ně‐bě‐pě‐vě mimo morfologický šev; ú/ů;
odůvodňuje a píše správně velká písmena na začátku věty a v typických příkladech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
Literární výchova
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku
vyjadřuje své pocity z přečteného textu
závislost slovosledu ve větě na důležitosti sdělení, druhy vět ‐ O‐T‐R‐P‐Z, OSV
odlišná melodie vět pravopis párových souhlásek; pravopis i/y po tvrdých a měkkých OSV, MkV
souhláskách, výslovnost dy,ty,ny/di, ti, ni; pravopis dě‐tě‐ně‐bě‐pě‐vě‐mě, ů/ú; řady vyjmenovaných slov a pravopis i/y po obojetných souhláskách
rozlišování obecných a vlastních jmen, záklaní pravidla při psaní velkých OSV, MK, písmen /osoby, místní pojmenování ‐ města, řeky, hory, atd./
VDO
poslech výrazného přednesu a autorského čtení; počátky vlastního OSV, VDO
výrazného čtení poezie a prózy; vlastní výběr básně k přednesu; práce s textem
hlavní myšlenka vyslechnutého textu, volná reprodukce přečteného nebo OSV, VDO
slyšeného textu; domýšlení konce příběhu, čtení s předvídáním
rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje základní literární pojmy ‐ rozpočítadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, OSV, VDO, pohádku od ostatních vyprávění
bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář, charakteristika těchto EV, MV, pojmů
MkV
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů čtenářský deník; návrhy záznamu z přečtené knihy, prezentace přečtené OSV, VDO
učitele a podle svých schopností
knihy, tvorba otázek k textu, čtení s předvídáním, počátky volného psaní
ČJ 4.ročník
Komunikační a slohová výchova
Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák:
čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu
základní orientace v literárním a v naučném textu; rozvrstvení slovní zásoby; praktické uvědomělé čtení; práce s naučným textem metodou I.N.S.E.R.T; vystižení myšlenky přečteného textu, sestavení osnovy
PT
OSV, VDO
rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu čtení jako zdroj informací; vyhledávání zadaných info v textu, četba s OSV, VDO
vhodném pro daný věk, podstatné informace důrazem na upevňování čtenářských návyků ‐ pozornost, paměť, zaznamenává
následná prezentace informací, tvorba přehledného souhrnu získaných informací; příprava otázek k textu
posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého rozlišení úplných a neúplných sdělení, oprava chybných nebo doplnění OSV, VDO, sdělení
chybějících informací ve sdělení, např. popletené pohádky, neúplné zprávy, EV, MV
nadbytečné informace v textu; popis události, místa, pracovního postupu, osoby reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a reprodukce literárního a naučného textu; kultivované vyjadřování závislé OSV, VDO, zapamatuje si z něj podstatná fakta
na typu sdělení, ústní i písemná prezentace podstatných faktů, EV, MV
převyprávění literárního textu a zápis informací z naučného textu
vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku
pravidla naslouchání, pravidla dialogu a diskuze; stručnost, jasnost, OSV
výstižnost výpovědi; tvorba modelových dialogů, tvorba krátkých sdělení ‐ přání, omluva, vzkaz; role mluvčího a posluchače, dialog na základě obrazového materiálu
rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
účel reklamy, rozdíl mezi reklamou a prostým sdělením; posouzení OSV, MV
věrohodnosti informací ve sdělovacích prostředcích, vlastní tvorba reklamy
volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo srozumitelný hlasitý projev, kultivované vyjadřování závislé na typu OSV
podle svého komunikačního záměru
sdělení, verbální a neverbální dovednosti v mluveném projevu; reprodukce naučného textu, přednes vybrané poezie a prózy
rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace
spisovná a nespisovná čeština, hovorová čeština, hledání ekvivalentů slov OSV, VDO, ve spisovné a nespisovné podobě, práce se slovníkem, ukázka nářečí a EV, MV, krajových výrazů
MkV
píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
volba vhodných jazykových prostředků při vlastní tvorbě komunikačních OSV, VDO, žánrů ‐ oznámení, inzerát, reklamní slogan, dotazník, pozvánka, přihláška; EV, MV, formální úprava textu ‐ nadpis, členění textu; práce s časopisem a s MkV
novinami
sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě příprava osnovy prezentace přečtené knihy, osnova mluveného a OSV
vytváří krátký mluvený nebo písemný projev písemného projevu; stručnost ve vyjadřování; dodržení časové s dodržením časové posloupnosti
posloupnosti pomocí obrázků, uvedením času a pomocí aktivních sloves ve správném tvaru
Jazyková výchova porovnává významy slov, zvláště slova stejného základní nauka o slově, jednoznačná a mnohoznačná slova, slova OSV, VDO, nebo podobného významu a slova vícevýznamová
souznačná, synonyma a antonyma, plnovýznamová a doplňující slova, EV, MV
příbuzná slova, citově zabarvená slova; praktické užití různé podoby slova
rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
základní tvarosloví, stavba slova ‐ kořen, část předponová, příponová, OSV, VDO, koncovka; význam ohebných a neohebných slov, rozlišení předpon a EV, MV
předložek, rozhraní předpony a kořene, pochopení pravopisu slov s předponou; zdvojené souhlásky
určuje slovní druhy plnovýznamových slov a charakteristika a význam jednotlivých slovních druhů ve větě, otázky k OSV
využívá je v gramaticky správných tvarech ve nim; druhy zájem a číslovek; mluvnické kategorie podstatných jmen /rod, svém mluveném projevu
číslo, pád, vzor/ a sloves /osoba, číslo, čas/, infinitiv a slovesné tvary, předložky s,z
rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary spisovná a nespisovná čeština, hovorová čeština, hledání ekvivalentů slov OSV, MkV
ve spisovné a nespisovné podobě, práce se slovníkem
vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty
odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně přísudek a podmět v jednoduché větě, děj ‐ přísudek, původce děje ‐ podmět; význam záklaní skladební dvojice
OSV, MV
skladba ‐ stavba věty jednoduché a souvětí, spojování vět, spojovací OSV, MkV
změní větu jednoduchou v souvětí
výrazy, práce s větným vzorcem
užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby vhodná volba spojek a spojovacích výrazů ve větě, zdůvodnění použití OSV
projevu je obměňuje
konkrétních spojek vhodných v daném mluveném nebo písemném projevu
píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách
řady vyjmenovaných slov a jich příbuzných, obtížné tvary; pravopis i/y po OSV
obojetných souhláskách v kořeni slova a v koncovkách podstatných jmen, správné a uvědomělé použití v písemném projevu
odůvodňuje a píše správně velká písmena
správné psaní specifik místních názvů, víceslovná vlastní pojmenování, OSV, MkV
pojmenování příslušníků národů, rodů
rozlišení řeči přímé a nepřímé, správné používání uvozovek
OSV
význam vzorů podstatných jmen pro psaní i/y, koncovky u sloves v OSV, MK, přítomném čase /psaní i/, shoda přísudku s podmětem, příčestí minulé u VDO
sloves
práce s literárním textem, vlastní záznamy z četby /co mě zaujalo, co si o OSV, VDO
tom myslím/; vyjádření svých dojmů a myšlenek z četby; reprodukce zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, vedení čtenářského deníku
vlastní výrazné čtení poezie a prózy; reprodukce přečteného, čtení s OSV, VDO
předvídáním; dramatizace; počátky tvorby vlastních literárních textů, klíčová slova, volné psaní
práce s literárním, odborným textem, prostá sdělení /dotazník, přihláška/; OSV, VDO, rozlišení osobního a formálního dopisu, blahopřání
EV, MV, MkV
charakteristické rysy tvorby známých literárních autorů a ilustrátorů MkV
dětských knih
základní literární pojmy ‐ říkanka, báseň; rčení, pranostika, přirovnání; OSV, VDO
pohádka, povídka; moderní a klasická pohádka; bajka, pověst; spisovatel, básník, ilustrátor, kniha, čtenář, charakteristika těchto pojmů, práce s rýmem
používá přímou řeč
zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
Literární výchova
vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
poznává autory a ilustrátory dětské tvorby
při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy
ČJ 5. ročník
Komunikační a slohová výchova
Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák:
čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu
PT
orientace v literárním a v naučném textu; rozšiřování slovní zásoby; OSV, VDO
vystižení myšlenky přečteného textu, diskuze o přečteném textu, vyjádření osobního postoje k obsahu i formě textu, pokus o jeho zhodnocení
rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu, vyhledávání informací v textu, tvorba přehledného souhrnu získaných OSV, VDO
podstatné informace zaznamenává, posuzuje informací; příprava otázek k textu
úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení
zvládá ústně i písemně výstižný popis osoby, děje a pracovního postupu
reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta
správné řazení informací při popisu osoby, děje, návodu; rozlišení OSV
charakteristiky povahy a popisu postavy
reprodukce literárního a naučného textu; ústní i písemná prezentace OSV, VDO, podstatných faktů, převyprávění literárního textu a zápis informací z EV, MV
naučného textu
vede správně dialog, telefonický rozhovor, pravidla naslouchání, pravidla dialogu a diskuze; stručnost, jasnost, OSV
zanechá vzkaz na záznamníku
výstižnost výpovědi; tvorba modelových dialogů, tvorba krátkých sdělení ‐ přání, omluva, vzkaz; role mluvčího a posluchače, dialog na základě obrazového materiálu
rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
účel reklamy, rozdíl mezi reklamou a prostým sdělením; posouzení OSV, MV
věrohodnosti informací ve sdělovacích prostředcích, vlastní tvorba reklamy
volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo srozumitelný a plynulý slovní projev, dokončování vět, přirozená OSV
podle svého komunikačního záměru
intonace, správná artikulace, kultivované vyjadřování závislé na typu sdělení, verbální a neverbální dovednosti v mluveném projevu; reprodukce naučného textu, přednes vybrané poezie a prózy
rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace
píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
spisovná a nespisovná čeština, hovorová čeština, hledání ekvivalentů slov ve spisovné a nespisovné podobě, práce se slovníkem, ukázka nářečí a krajových výrazů
rozlišení dopisu úředního a soukromého, jeho správná grafická úprava, jazyk úřední ‐ spisovný, jazyk hovorový ‐ neformální, vhodné oslovení a ukončení dopisu; vytváření vlastního časopisu, znalost pojmů ‐ redakce, rubrika, nakladatel, tiráž, atd., vyplňování formulářů
OSV, VDO, EV, MV, MkV
OSV, VDO, EV, MV, MkV
sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti
Jazyková výchova porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová
rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu
příprava osnovy, osnova mluveného a písemného projevu ‐ úvod, hlavní OSV
část, závěr; stručnost ve vyjadřování; vytvoření vlastního vyprávění na základě dané osnovy
základní nauka o slově, jednoznačná a mnohoznačná slova, slova OSV, VDO, souznačná, synonyma a antonyma, plnovýznamová a doplňující slova, EV, MV
příbuzná slova, citově zabarvená slova; praktické užití různé podoby slova
základní tvarosloví, stavba slova ‐ kořen, část předponová, příponová, koncovka; rozlišení ohebných a neohebných slov, rozlišení předpon a předložek, rozhraní předpony a kořene, pochopení pravopisu slov s předponou; zdvojené souhlásky; pochopení příbuznosti slov v rámci odlišných slovních druhů
charakteristika a význam jednotlivých slovních druhů ve větě, otázky k nim; mluvnické kategorie podstatných jmen /rod, číslo, pád, vzor/ a sloves /osoba, číslo, čas, způsob/, pravopis psaní předložek s, z
OSV, VDO, EV, MV
OSV
vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné věta holá, rozvitá; přísudek a podmět, druhy podmětu a přísudku, příčestí OSV, MV
základní skladební dvojici označuje základ věty minulé, grafický záznam skladebních dvojic, rozvíjení jednotlivých větných členů užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby psaní čárek v souvětí, vzorec souvětí, určení počtu vět, rozlišení OSV
projevu je obměňuje
spojovacích výrazů, spojování jednoduchých vět v souvětí a naopak
odůvodňuje a píše správně velká písmena
správné psaní specifik místních názvů, víceslovná vlastní pojmenování, pojmenování příslušníků národů, rodů
používá přímou řeč
rozlišení řeči přímé a nepřímé, správné používání uvozovek, použití přímé řeči ve vlastní literární tvorbě
odlišuje slova cizího původu
rozšiřování slovní zásoby pronikáním cizích slov do mateřského jazyka, vývoj písemné podoby cizích slov
zvládá základní příklady syntaktického pravopisu prohlubování a používání znalostí mluvnických kategorií u podstatných jmen a sloves, práce se slovesným způsobem, správná tvorba koncovek podstatných jmen dle vzorů a podvzorů, shoda přísudku s podmětem, příčestí minulé u sloves; používání Pravidel českého pravopisu
OSV, MkV
OSV
OSV, MkV VDO
OSV, MkV, VDO
rozlišuje druhy zájmen, píše správně jejich tvary
rozlišuje druhy číslovek, používá jejich správné tvary
rozlišuje druhy příslovcí
druhy zájmen, tvary zájmene já, rozlišení s sebou ‐ sebou, používání zdvořilostních obratů Ty, Vy v korespondenci
druhy číslovek, správné tvary dva, oba; psaní řadových číslovek v textu s použitím číslic
druhy příslovcí, psaní správných koncovek mě ‐ mně dle přídavných jmen
zvládá pravopis přídavných jmen
Literární výchova
druhy přídavných jmen, jejich vzory, tvorba správných koncovek /ští, čtí, čcí/, stupňování přídavných jmen, závislost pravopisu přídavného jména na podstatném jménu
vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je práce s literárním textem, vlastní záznamy z četby /co mě zaujalo, co si o OSV, VDO
tom myslím/; vyjádření svých dojmů a myšlenek z četby; reprodukce zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, vedení čtenářského deníku
připraví dramatizaci jednoduchého příběhu
pojmy scénář, režisér, hlavní a vedlejší role, kostým, kulisa, atd., práce s hlasem
volně reprodukuje text podle svých schopností, vlastní výrazné čtení poezie a prózy; reprodukce přečteného; dramatizace; OSV, VDO
tvoří vlastní literární text na dané téma
počátky tvorby vlastních literárních textů, klíčová slova, volné psaní
rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
poznává autory a ilustrátory dětské tvorby
při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy
rozlišení typů psaného textu, prostá sdělení ‐ osobní korespondence, literatura populárně naučná, literatura umělecká, lidová slovesnost; faktografická l. ‐ kronika, lit. fantastika ‐ fantasy, lit. komika ‐ nonsens, satira;
charakteristické rysy tvorby známých literárních autorů a ilustrátorů dětských knih, domácí a světoví autoři
základní literární pojmy ‐ píseň, pověst, balada, bajka, hádanka, přísloví, folklor, kronika, cestopis, bibliografie, reportáž, aforismus, metafora, fantasy, horor, satira, epos, nonsens, divadelní drama, charakteristika těchto pojmů; práce s rýmem
OSV, VDO, EV, MV, MkV
OSV, MkV
OSV, VDO