krajinně ekologické principy

Obecné principy KE v praxi
BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY
Princip 1
Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní vegetace
zamezením zástavby
Princip 2
Stanovení priorit druhové ochrany a ochrana stanovišť, jež jsou
nezbytná pro existenci prioritních druhů
Princip 3
Ochrana vzácných krajinných prvků. Soustředění nové zástavby v
oblastech s běžnými krajinnými prvky
Princip 4
Zajištění propojení jednotlivých habitatů prostřednictvím identifikace
a ochrany koridorů
Princip 5
Zachování signifikantních ekologických procesů v chráněných územích
(např. požáry, povodně)
Princip 6
Zajištění regionální existence vzácných druhů prostřednictvím lokální
ochrany jejich habitatů
Princip 7
Zajištění rovnováhy mezi využitím krajiny k rekreaci obyvatelstva a
stanovištními nároky volně žijících živočichů
2
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Okrajové habitaty a druhy
Rozdělení velké plošky na dvě menší způsobí vznik dodatečného okrajového efektu
(ekotonu), vedoucí k nárůstu velikosti a početnosti populací okrajových druhů, jež jsou
často druhy běžnými a široce rozšířenými v krajině.
3
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Pravděpodobnost lokální extinkce
Větší ploška podporuje větší populace druhu než ploška malá, což znamená nižší
pravděpodobnost vyhynutí daného druhu na lokální úrovni
4
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Extinkce
Pravděpodobnost lokálního vyhynutí druhu je větší pokud je ploška malá a kvalita
habitatu nízká.
5
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Bariéra pro disturbance
Rozdělením velké plošky na dvě menší se vytváří bariéra pro šíření některých
disturbancí.
6
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Výhody malých plošek
Malé plošky přerušující rozsáhlé oblasti matrice (matrix) působí v krajině jako „nášlapné
kameny“ (stepping stones) pro šíření některých druhů. Jsou na ně rovněž vázány
vzácnější druhy v případech, kdy velké plošky chybí, případně nejsou pro daný druh
vhodné. Malé plošky tedy poskytují odlišné a dodatečné ekologické benefity než plošky
velké.
7
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Výběr plošek pro ochranu přírody
Výběr plošek by měl být založen na: 1) jejich důležitosti z hlediska celého systému (jaké
jsou vazby na ostatní plošky v krajině či daném regionu) a 2) neobvyklých či typických
charakteristikách (zda má ploška nějaké vzácné, ohrožené nebo endemické druhy)
8
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Strukturální rozmanitost okrajů
Vegetační okraje s vysokou strukturální (vertikální i horizontální) rozmanitostí podporují
více okrajových druhů
9
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Šířka okraje
Okraj plošky by měl být širší na straně čelící převládajícím větrům a sluneční expozici.
10
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Administrativní a přírodní ekologické hranice
Pokud administrativní (politické) hranice chráněného území nekorespondují s jeho
přirozenými hranicemi, oblast mezi těmito hranicemi může fungovat jako „buffer zone“
a redukovat vlivy okolní krajiny na jádro chráněného území
Administrative boundaries of Yellowstone NP
11
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Rovné a křivočaré hranice
Rovné hranice podporují především pohyb druhů podél hranice, zatímco na složitých
křivočarých hranicích převládá pohyb organismů skrz hranice.
12
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Ekologicky optimální tvar plošky
Ekologicky optimální ploška poskytuje několik ekologických benefitů a je obvykle
oválného tvaru zajišťující ochranu zdrojů s křivočarými hranicemi a několika výběžky
podporujícími šíření druhů
13
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Konektivita zajištěná „nášlapnými kameny“ (stepping stones connectivity)
Řada malých plošek fungujících jako tzv. stepping stones je určitým přechodným
stupněm mezi existencí a absencí koridoru, umožňující pohyb „jádrových“ druhů mezi
ploškami
14
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Ztráta „nášlapného kamene“
Ztráta malé plošky, která funguje jako „nášlapný kámen“ mezi dalšími ploškami omezuje
pohyb organismů a tak zvyšuje izolaci plošek
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Nahloučení „nášlapných kamenů“
Optimální prostorové uspořádání klastru „nášlapných kamenů“ mezi velkými ploškami
poskytuje alternativní trasy při zachování lineární struktury spojující velké plošky
16
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Komunikace a další koridory
Silnice, železnice, elektrické vedení nebo stezky jsou obvykle kompletně propojené,
relativně rovné a frekventované. Proto většinou působí jako bariéry rozdělující populace
druhů do metapopulací. Představují také zdroj eroze, sedimentace, exotických druhů
atd.
17
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Větrná eroze a její kontrola
Mírný vítr redukuje úrodnost půdy selektivním odnosem jemných částic na dlouhé
vzdálenosti, zatímco silný vítr často přemisťuje středně velké částice pouze na
vzdálenosti několika desítek metrů
18
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Konektivita říčního koridoru
Šířka a délka říčního koridoru pokrytého vegetací společně ovlivňují procesy v toku.
Souvislý říční koridor (bez velkých mezer) je nezbytný k zachování charakteristik toku,
jako nízké teploty vody a vysokého obsahu kyslíku, nezbytných pro některé druhy
vs.
21
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Okruhy a alternativní cesty
Alternativní cesty (propojení) nebo okruhy v systému redukují negativní efekty mezer v
koridoru, disturbancí, predátorů nebo lovu uvnitř koridorů, a tím zvyšují efektivitu
pohybu organismů
23
KRAJINNĚ EKOLOGICKÉ PRINCIPY
Vnímání rozsahu fragmentace z pohledu zvířat
Mírně fragmentovaný habitat je vnímán jako nepřerušovaný habitat běžnými druhy s
velkým areálem. Hrubě fragmentovaný habitat se jeví jako nespojitý pro většinu druhů s
výjimkou druhů s velkým areálem.
24