Souhrnná zpráva

Transkript

Souhrnná zpráva

VÝZKUMNÝ ZÁMĚR MZP 0002071101
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů
ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv
antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně
legislativních nástrojů
Vedoucí řešitel: RNDr. Josef Fuksa, CSc.
Výstupy řešení výzkumného záměru v roce 2006
Oddíl F:
Souhrnná zpráva:
Koordinace a řízení.
Podpora Rámcové směrnice.
Řešitel: RNDr. Josef Fuksa, CSc.
Zadavatel:
Ministerstvo životního prostředí
Číslo výtisku:
Praha, listopad 2006
Název a sídlo organizace:
Výzkumný ústav vodohospodářský
T. G. Masaryka
Podbabská 30, 160 62 Praha 6
Ředitel:
Ing. Lubomír Petružela, CSc.
Zadavatel:
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, 100 10 Praha 10
Zástupce zadavatele:
Ing. Josef Reidinger, Odbor ochrany vod
Zahájení a ukončení úkolu:
březen 2005 - prosinec 2011
Místo uložení zprávy:
SVTI VÚV T.G.M.
Náměstek ředitele pro výzkumnou činnost:
Ing. Šárka Blažková, DrSc.
Hlavní řešitel :
RNDr. Josef Fuksa, CSc.
Řešitelé - Zpravodajové tématických oddílů:
Ing. Oldřich Novický, Mgr. Ondřej Slavík, PhD.,
RNDr. Petr Lochovský, Mgr. Ondřej Simon, Ing. Václav Bečvář, CSc.
Řešitelé subprojektů:
Ing. Šárka Blažková, DrSc., Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.,
Ing. Oldřich Novický, Ing. Zdeněk Bagal, RNDr. Blanka Desortová, CSc.,
Mgr. Ondřej Slavík, PhD., Mgr. Michal Bílý, PhD., RNDr. Jiří Kokeš,
Ing. Ladislav Kužílek, RNDr. Petr Lochovský, Mgr. Jan Svoboda,
Mgr. Ondřej Simon, Mgr. Pavel Kožený, Mgr. Pavel Rosendorf,
RNDr. Ladislav Havel, CSc., Mgr. Lada Felberová, RNDr. Hana Prchalová,
Doc.RNDr. Petr Vlasák, CSc., Ing. Petr Vyskoč, Ing. Jiří Picek,
Mgr. Aleš Zbořil, Ing. Tomáš Mičaník,
Ing. Marie Kalinová, RNDr. Josef Fuksa, CSc.
OBSAH
1
Úvod
1
2
Řízení a koordinace Výzkumného záměru
2
2.1
Zadání a struktura řešení
2
2.2
Podmínky řešení Záměru
4
2.2
Postup řešení
9
3
Výsledky řešení jednotlivých tématických oddílů
10
3.1
Hydrologie
11
3.2
Společenstva a organismy
15
3.3
Povrchové vody - antropogenní vlivy
18
3.4
Vztahy krajina - voda
22
3.5
Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy
34
3.6
Koordinace
45
4
Dotace a čerpání finančních prostředků na řešení
47
4.1.
Náklady na řešení
47
4.2
Komentář k jednotlivým položkám rozpočtu
48
4.3
Závěr - rozvaha čerpání nákladových položek v roce 2006
49
5
Souhrn
50
Josef K. Fuksa a kol., 2006: Výzkum a ochrana hydrosféry. Souhrnná zpráva výzkumného záměru MZP
000207011 za rok 2006. Praha, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka.
1 ÚVOD
Výzkumný záměr MZP 0002071101 vstoupil rokem 2006 do druhého roku řešení celkem
sedmiletého projektu (2005 - 2011). Oddíl F Výzkumného záměru zahrnuje dvě základní
činnosti - Řízení a koordinaci Výzkumného záměru jako hlavní složku a podporu
implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku ES (2000/60/EC) jako složku doplňující,
navazující na úvodní dokumentaci.
Výsledky jednotlivých tématických kruhů - Oddílů A,B,C.D,E - jsou zpracovány ve zvláštních
ročních etapových zprávách, které jsou při předávacím řízení prací za rok 2006 oponovány
jako samostatné celky.
Výzkumný záměr je plánován na období 2005 - 2011. Obecně jsou během řešení plánovány
dvě kontrolní etapy (zhruba 2006/7 a 2009), kdy bude plán a strategie řešení revidován na
základě dosažených výsledků a vývoje situace, včetně vývoje společenské potřeby. Výzkum
vlivu antropogenních tlaků na hydrosféru a možností jejího udržitelného užívání a ochrany,
vedoucí k formulování požadavků na praktická řešení, zadávaná pak v rámci konkrétné
společenské potřeby, je právě podstatným cílem a účelem výzkumného záměru.
Výzkumné práce financované z veřejných prostředků na výzkum, které jsou předmětem
výzkumného záměru, jsou v rámci spolupráce a celkového zaměření ústavu jako resortní
organizace Ministerstva životního prostředí, propojeny s činností primárně nevýzkumnou a
financovanou především z příspěvku zřizovatele, tj. odbornou podporou MŽP a dalších
institucí, přípravou legislativních předpisů, zřizováním a udržováním registrů a databází,
dalšími službami a osvětou v oblasti vodní politika apod. Od roku 2007, kdy VÚV T.G.M.
přejde na statut Veřejné výzkumné instituce, budou tyto činnosti vymezeny ještě výrazněji.
Významnou součástí řešení je vazba na mezinárodní spolupráci a mezinárodní a evropské
integrační projekty v oblasti vodní politiky a ochrany životního prostředí.
Předmětem výzkumného záměru je komplexní dlouhodobý výzkum v oblasti hydrosféry,
orientovaný na vztahy a procesy ve vodní složce životního prostředí, na vliv antropogenních
tlaků, na trvalé užívání a na její ochranu, včetně tvorby legislativních nástrojů a technických
opatření.
1
2 ŘÍZENÍ A KOORDINACE VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU
2.1 Zadání a struktura řešení
Dne 17.3.2005 vydalo Ministerstvo životního
vodohospodářskému T.G.Masaryka v Praze
prostředí
Výzkumnému
ústavu
ROZHODNUTÍ o poskytnutí dotace na podporu vybraného řešení výzkumného záměru a
podmínkách poskytnutí institucionálních finančních prostředků ze státního rozpočtu České
republiky dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a
o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "zákon"), v rámci Programu státní podpory
výzkumu a vývoje v roce 2005-2011 v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Dotace byla
poskytnuta na výzkumný záměr, předložený k výběrovému řízení v roce 2004:
Kód poskytovatele
Identifikační kód VZ
Název výzkumného
záměru
Vykonavatel
Odpovědný řešitel
Odborný garant MŽP
MZP
0002071101
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní
složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních
tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka
RNDr. Josef Fuksa, CSc.
Ing. Josef Reidinger
Ministerstvo životního prostředí jmenovalo v Rozhodnutí odborného garanta výzkumného
záměru, ing. Josefa Reidingera z Odboru ochrany vod MŽP, a stanovilo podmínky
financování výzkumného záměru.
V roce 2006 je projekt - výzkumný záměr - řešen podle aktualizovaného Rozhodnutí o
změně Rozhodnutí o přidělení dotace k řešení výzkumného záměru, vydaného
Ministerstvem životního prostředí dne 21.2.2006. Podmínky realizace projektu k dosažení
cílů a parametrů řešení projektu, výsledků a způsobu ověření jejich dosažení v roce 2006
jsou určeny aktualizovanou Přílohou 1 tohoto Rozhodnutí. K tomu byl zpracován návrh
aktualizované Metodiky řešení v roce 2006, který byl jako Verze 4, projednaná na gremiální
poradě VÚV T.G.M. dne 28.2.2006, předán řediteli Odboru ochrany vod MŽP a v digitální
formě také odbornému garantovi výzkumného záměru k připomínkám. Formálně byl tento
návrh metodiky na rok 2006 poskytovatelem přijat na jednání Kontrolního dne č.1, tj.
22.6.2006.
Projekt je zadán, řešen a financován jako celek, s evidenčními čísly VÚV T.G.M. 3600: 36013624. Pro vnitřní koordinaci byl strukturován do dvaceti čtyř komunikujících subprojektů,
agregovaných do tématických oddílů E - F. Subprojekt 24 (oddíl F) zabezpečuje syntézu
příspěvků ostatních subprojektů k řešení výzkumných aspektů implementace Rámcové
směrnice a jeho podstatnou součástí je koordinace a řízení výzkumného záměru jako celku.
S postupem implementace Rámcové směrnice v jednotlivých krocích, především s postupem
zpracování Plánů povodí a zavedení monitoringu chemického a ekologického stavu (a
potenciálu) vodních útvarů, se tyto činnosti přesunují z výzkumné úrovně na úroveň
standardizovaných prací. Rozhodnutí (2006) specifikuje: Subprojekt 24 zabezpečuje syntézu
příspěvků ostatních subprojektů k řešení výzkumných aspektů implementace Rámcové
směrnice. Jeho podstatnou součástí je koordinace a řízení výzkumného záměru jako celku.
Předpokládá se, že struktura subprojektů může být během řešení změněna, např. v rámci
ukončení 1. etapy řešení (2006/7). Subprojekty jsou definovány a začleněny do oddílů takto:
2
A - Hydrologie
1
2
3
4
Hydrologické a klimatické extrémní situace a jejich vliv na přírodní prostředí
a na národní hospodářství.
Vývoj matematických modelů hydrologické bilance, identifikace jejich
parametrů a ověřování experimentálním výzkumem.
Dopady klimatických a antropogenních změn na hydrologické a ekologické
systémy.
Přesnost měření kvantitativních parametrů hydrosféry.
B - Společenstva a organismy
5
6
7
Výzkum vlivu variability hydrologických a chemických parametrů na
dynamiku společenstva fytoplanktonu v tekoucích vodách.
Modelování struktury společenstva ryb pod vlivem variability průtoku a
geomorfologie toku.
Podmínky zachování výskytu zvláště chráněných druhů vodních a
mokřadních organismů.
C-Povrchové vody - antropogenní vlivy
8
9
10
11
Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního
ovlivnění:
Strukturální charakteristiky společenstev organismů ve vodních
ekosystémech.
ovlivnění:
Ovlivnění jednotlivých složek vodních ekosystémů (voda, sedimenty, biota)
emisemi a specifickými polutanty.
ovlivnění:
Časové a prostorové změny v souvislosti s antropogenními tlaky
Studium původu, vlivu a transformace specifických polutantů (xenobiotika,
farmaka, endokrinní disruptory, radionuklidy apod.) ve vodních
ekosystémech a jejich jednotlivých složkách, včetně možností vlivu na
lidskou populaci.
D-Krajina a voda
12
13
14
15
16
17
18
Vliv suchozemských ekosystémů na ochranné podmínky na vodu vázaných
zvláště chráněných území.
Vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem obhospodařování na kvalitu
odtékající vody.
Vlivy zemědělsky obhospodařovaných povodí na kvalitu odtékající vody.
Vlivy antropogenně extrémně pozměněných povodí na kvalitu odtékající
vody.
Možnosti využití extenzivních způsobů zlepšování kvality vod ke snížení
znečištění v povodí.(vody)
Vývoj komplexního konceptuálního modelu pro řešení vlivů a dopadů
antropogenní činnosti na podzemní vody.
Hydro-ekologická revitalizace krajiny ovlivněné lidskou činností.
3
E-Nástroje
19
20
21
22
23
Vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů
zaměřených na výstupy podporující výkon veřejné a státní správy.
Vývoj a aplikace informačních nástrojů nutných pro činnosti související s
plánováním v oblasti vod.
Vývoj a aplikace postupů s využitím technologií geografických informačních
systémů ve vazbě na digitální bázi vodohospodářských dat
Vývoj a aplikace vhodných technických nástrojů nutných pro zhodnocení
vlivu emisí na chemický stav povrchových vod a vývoj systémů jeho
hodnocení.
Vývoj a aplikace vhodných informačních, technických, právních a ostatních
nástrojů nutných pro mezinárodní výzkum a spolupráci v rámci ucelených
povodí a na hraničních vodách a nástrojů pro posouzení účinnosti
technických , administrativních a právních opatření v rámci ČR..
F-Rámcová směrnice
24
Odborná podpora implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku a
další legislativy EU v oblasti ekologie, navrhování technických přístupů
k ochraně ekosystémů, včetně standardizace.
Subprojekt 24 zabezpečuje syntézu příspěvků ostatních subprojektů k řešení výzkumných
aspektů implementace Rámcové směrnice. Jeho podstatnou součástí je koordinace a řízení
výzkumného záměru jako celku.
Součástí časového rozvrhu řešení je průběžný kontrolní den, plánovaný k termínu 30.6.2006.
Předkládaná zpráva je podkladem pro tento kontrolní den postupu řešení v roce 2006, s tím,
že řešení postupuje podle předloženého Návrhu metodiky řešení v roce 2006.
4
2.2 Podmínky řešení Záměru
Podmínky řešení jsou dány Přílohou č. 1 k Rozhodnutí o poskytnutí dotace "Podmínky
realizace projektu k dosažení cílů a parametrů řešení projektu, výsledků a způsobu ověření
jejich dosažení" , jejíž textovou část reprodukujeme v plném znění (číslování odstavců
přizpůsobeno struktuře kapitoly 2.1 zprávy):
2.2.1 Cíle a parametry řešení projektu
Předmětem výzkumného záměru je komplexní dlouhodobý výzkum v oblasti hydrosféry,
orientovaný na vztahy a procesy ve vodní složce životního prostředí, na vliv antropogenních
tlaků, na trvalé užívání a na její ochranu, včetně tvorby legislativních nástrojů a technických
opatření.
Cíle výzkumného záměru jsou v detailu popsány v charakteristikách navržených subprojektů,
uvedených v příloze k části C 8 Návrhu výzkumného záměru. Směry řešení jsou po
upřesnění navrženy takto:
A - Hydrologie.
B - Společenstva a organismy.
C - Antropogenní vlivy na povrchové vody.
D - Vztahy krajina - voda (množství, jakost).
E - Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy.
F - Odborná podpora implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku ES.
Jednotlivé cíle jsou charakterizovány takto:
•
Výzkum spolehlivosti postupů určování kvantitativních charakteristik v hydrosféře
získávaných měřením a matematickým modelováním a jejich doplnění a zpřesnění.
Postupy budou realizovány s využitím špičkového softwarového prostředí a poskytnou v
uživatelsky příjemné formě objektivní výstupy pro státní správu. Dekomposice nejistot
měření a modelování na její jednotlivé složky a redukce těchto nejistot. Odhad nejistot
(neurčitosti) jako podklad pro rizikovou analýzu v rozhodovacím procesu. Přímé výstupy
do praxe: pro návrhové účely v oblasti povrchových a podzemních vod, ochranu před
povodněmi a suchem, pro účely hodnocení kvantitativního stavu podzemních vod, odhad
množství sedimentů, zohlednění možného vlivu změn využívání území a změn klimatu.
•
Charakteristika změn a zpřesnění vybraných chemických a ekologických parametrů,
které bezprostředně závisejí na množství vody, popř. na parametrech koryta toku, na
habitat vodních organismů a jejich společenstev, zejména ryb a společenstev
autotrofních organismů unášených vodou (fytoplanktonu). Konkrétní závislost jejich
charakteristik na průtocích a teplotě, včetně vztahu k trofii toků (fytoplankton) a
eutrofizaci.
•
Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního ovlivnění v dílčích
oblastech:
•
Strukturální charakteristiky vodních ekosystémů: kvalita vody, sedimentů, bioty.
•
Hodnocení časových a prostorových změn, souvislosti s antropogenními tlaky – odhady
trendů, prognózy, návrhy na technická opatření - strategie racionálního monitoringu
jakostních parametrů vodních ekosystémů a navrhování nových postupů monitoringu
jejich stavu a vlastností a vlivu antropogenních tlaků.
•
Studium původu, vlivu a transformace specifických polutantů (xenobiotika, farmaka,
endokrinní disruptory apod.) ve vodních ekosystémech a jejich jednotlivých složkách,
včetně možností vlivu na lidskou populaci. Poznávání procesů probíhající ve vodním
prostředí: transportní, degradační a akumulační procesy, toxické působení polutantů na
jednotlivé složky ekosystému, včetně vztahu k užívání vody.
•
Mezinárodní spolupráce a implementace legislativy EU v oblasti ekologie, technických
přístupů k ochraně ekosystémů, včetně standardizace.
5
•
Vytvoření odborného metodického zázemí pro záměr MŽP zlepšit udržení vody v krajině,
komplexně revitalizovat říční systémy a systematicky chránit ohrožené druhy organismů
vázaných na vodní prostředí. Formulovat takové postupy a metody vynucování, které
povedou k měřitelnému zlepšení kvality a vyrovnanosti kvantity vody odtékající z krajiny
se všemi příznivými dopady na biodiverzitu, vodní hospodářství a rekreační potenciál
státu.
•
Vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů zaměřených na
výstupy podporující výkon veřejné a státní správy.
•
Vývoj a aplikace vhodných informačních, technických, právních a ostatních nástrojů
nutných pro činnosti související s plánováním v oblasti vod.
•
Vývoj a aplikace systémových nástrojů nutných pro posouzení účinnosti přijatých
technických, administrativních, právních a ostatních opatření.
•
Odborná podpora implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku ES v oblasti
vývoje postupů hodnocení stavu vodních útvarů, typově referenčních podmínek,
stanovení environmentálních cílů, návrhů opatření a dalších podkladů pro zpracování
Plánů oblastí povodí a nástrojů pro příslušný reporting. Vedle přímých výstupů do praxe
především poskytnutí výzkumného základu pro posuzování chemického stavu
povrchových a podzemních vod a ekologického stavu povrchových vod.
V rámci těchto směrů řešení je rozpracováno 24 dílčích subprojektů, uvedených v části C8.
Subprojekty kladou důraz na propojení a sdílení řady činností a výsledků jako základ
efektivního řešení výzkumného záměru jako celku.
2.2.2 Parametry výsledků řešení, které budou dosaženy v roce 2006 a v jednotlivých
dalších letech
Subprojekty výzkumného záměru zahrnují široké spektrum činností s různými typy možných
výstupů - od experimentálních výsledků po efektivní legislativní nástroje pro ochranu a trvalé
užívání vodních a suchozemských ekosystémů. Řešení v oddílech A-F je rozpracováno do
24 dílčích subprojektů. Subprojekty kladou důraz na propojení a sdílení řady činností a
výsledků jako základ efektivního řešení výzkumného záměru jako celku. Konkrétní plány
řešení pro jednotlivé subprojekty a jejich postupné výstupy jsou zpracovány specificky
vzhledem k povaze řešení a jeho postupu během řešení výzkumného záměru..
Obecná strategie výzkumného záměru spočívá v zajištění trvalého předstihu obecného
poznání v oblasti řešení před potřebami praktických aplikací, tedy zpracováním reálných
systémů hodnocení příslušných jevů a procesů v životním prostředí, jednotlivých
antropogenních tlaků, priorit jejich závažnosti a nebezpečnosti, zpracováním systémů
nápravných a ochranných opatření, včetně návrhů mechanismů pro cílení a funkci
legislativních nástrojů. V jednotlivých směrech řešení jsou kombinovány metody
laboratorního a terénního měření relevantních charakteristik systémů s měřením a
kvantifikací vlastních procesů, které v ekosystémech probíhají. Výstupy budou zpracovány s
ohledem na využitelnost pro modelování procesů a predikci, a pro zařazení do systémů
standardních databází.
Výzkumný záměr je plánován na období 2005 - 2011. Obecně jsou během řešení plánovány
dvě kontrolní etapy (v jednotlivých subprojektech zpravidla 2006/7 a 2009), kdy bude plán a
strategie řešení revidován na základě dosažených výsledků a vývoje situace, včetně vývoje
společenské potřeby.
Metodiky projektů, typy výstupů a způsob jejich přijímání budou konsultovány s pověřenými
zástupci poskytovatele.
6
Během řešení budou výsledky publikovány jak formou vědeckých publikací, tak formou
publikací pro veřejnost - informačních, případně cílených na usměrnění postojů veřejnosti
vzhledem k vývoji tlaků na akvatickou složku životního prostředí. Některé výstupy budou
uplatněny formou funkčních databází předaných uživatelům, nebo v konkrétních
legislativních dokumentech a plnění mezinárodních závazků.
Výsledkem řešení výzkumného záměru bude zvýšení úrovně poznání v oblastech řešení
jednotlivých směrů výzkumného záměru, specifikované prostřednictvím navržených
subprojektů, rozpracovaných do konkrétních projektů po dohodě s poskytovatelem.
Výstupy subprojektů budou produkovány průběžně během řešení jako vědecké publikace,
metodické příručky, podklady pro rozhodovací činnost a datové soubory. Zároveň budou
zpracovány integrované výstupy výzkumného záměru jako celku - v ročních zprávách,
předávaných poskytovateli dohodnutým způsobem. Součástí řešení bude vydávání
souhrnných publikací, zahrnujících jak úroveň odbornou, tak úroveň informací pro veřejnost.
Výčet subprojektů, zahrnující předmět řešení, charakterizaci výstupů, časový plán a vazby
mezi subprojekty, je zpracován v příloze jako příloha.
1. etapa řešení 2005 - 2006:
Zahajovací etapa řešení subprojektů
Pro subprojekty zaměřené na přípravu modelových řešení, experimentální a terénní práce je
to obecně inventarizace a zhodnocení podkladů, zahájení terénních prací, vyhledávání a
ověření společných modelových lokalit, úseků toků apod., a screening, vedoucí k ověření
předpokladů pro další práci. Součástí jsou literární rešerše, zaměřené na dosavadní
výsledky publikované v příslušných oborech, na metodiky (výběr a osvojení/zevedení)
sledování příslušných parametrů, modelovacích postupů, a na hodnotící postupy.
Pro subprojekty zaměřené na přípravu legislativních nástrojů a informačních systémů bude
připravena analýzy potřeb a jejich vývoje v nejbližších letech, revize současných systémů a
nástrojů z hlediska jejich efektivnosti (současné a budoucích potřeb v rámci členství v
Evropských společenstvích), použitelnosti na úrovni uživatelů a průchodnosti pro provoz
státní správy apod.
V období 2006/2007 bude provedena revize řešení - výsledků, postupů a plánů - orientovaná
na efektivní řešení v dalším období.
2. etapa řešení 2007 - 2009:
Po revizi první fáze budou specifikovány nové potřeby a podle nich bude probíhat další
řešení. Významnou úlohu při revizi řešení má diskuse se zástupcem zadavatele (garantem)
a s uživateli výsledků.
3. etapa řešení: (2010 - 2011):
Práce budou zaměřeny na finalizaci výsledků, od zpracování experimentálních a terénních
dat po metodické příručky, školení uživatelů a funkční databáze.
Během řešení budou průběžně produkovány výstupy typu publikací (vědeckých i určených
veřejnosti), konferencí, seminářů a školení. Další výstupy budou poskytovány jako odborná
podpora konkrétních opatření v gesci zadavatele.
Subprojekt 24 zabezpečuje syntézu příspěvků ostatních subprojektů k řešení výzkumných
aspektů implementace Rámcové směrnice. Jeho podstatnou součástí je koordinace a řízení
výzkumného záměru jako celku.
7
2.2.3. Způsob ověření dosažení výsledku
Uplatnění výsledků výzkumného záměru se předpokládá především na základně projednání
se zadavatelem formou oponentního řízení, které povede také k upřesnění prací na další
období. K projednání budou předloženy zprávy o postupu řešení, strukturované podle oddílů
A - F, a další výstupy typu publikací, zpracovaných podkladů, zpráv o uskutečněných
školeních, konferencích apod. Vzhledem k různorodosti typů řešení se jen u některých
subprojektů předpokládá, že budou produkovat standardní vědecké publikace. Celý
výzkumný záměr je orientován na aplikovaný výzkum.
2.2.4. Doba řešení projektu
2005 - 2011.
2.2.5. Časový rozvrh projektu na rok 2005 a jednotlivé další roky
Jednotlivé subprojekty mají zpracován plán řešení, generalizovaný v kapitole 3 a podrobně
zpracovaný v žádosti o dotaci na výzkumný záměr (Příloha 3).
Rok:
Etapa:
Postup řešení:
KD průběžný
KD závěrečný
2005-2006
I
Zahájení prací a
ověření pracovních
předpokladů směru a
výsledků řešení.
30.6. 2005
30.6.2006
20.12.2005
20.12.2006
2007-2009
II
Průběžné plnění
revidovaných plánů
řešení
30.6.2007
30.6.2008
30.6.2009
20.12.2007
20.12.2008
20.12.2009
2010-2011
III
Finalizace výsledků a
předání.
30.6.2010
30.6.2011
20.12.2010
20.12.2011
2.2.6. Účast zahraničních partnerů při řešení projektu
Účast zahraničních partnerů se nepředpokládá.
2.2.7. Údaje o spolupříjemcích dotace a spoluřešitelích
Spolupříjemci a spoluřešitelé nejsou.
8
2.3 Postup řešení
Po ukončení prací v roce 2005 (prvním roce řešení) byly zpracovány závěrečné dokumenty,
tj. Zpráva o realizaci výzkumného záměru v roce 2005, Finanční vyrovnání se státním
rozpočtem po uzavření účetnictví, a v termínu určeném poskytovatelem byl uzavřen export
výstupů řešení za rok 2005 z databáze publikací VÚV T.G.M. do databáze RIV (Rejstřík
informací o výsledcích výzkumu). Seznam za první rok řešení obsahoval 115 položek.
Po doručení Rozhodnutí o dotaci na rok 2006 (viz kapitola 2.1) byla postupně zpracována
metodika prací v roce 2006, navazující na základní schéma a přístupy k řešení a respektující
výsledky oponentního řízení. Po interním projednání byl návrh Metodiky řešení v roce 2006,
jako Verze 4, projednaná na gremiální poradě VÚV T.G.M. dne 28.2.2006, předán řediteli
Odboru ochrany vod MŽP a posléze v digitální formě také odbornému garantovi výzkumného
záměru k připomínkám. V souladu s Metodikou a Rozhodnutím byl vypracován také
operativní plán vnitroústavního rozdělení kapacit a nákladů na řešení.
Kontrolní den č. 1 přijal navrženou Metodiku a Zprávu o postupu řešení v I. pol. 2006,
zahrnující i přehled postupu čerpání nákladů atd. K celkovému financování v roce 2006
zpráva pro Kontrolní den č. 1 konstatuje, že celkové zvýšení sumy PON o cca 10%
kompenzuje jen zčásti pokles ceny hodinové práce, protože mzdy řešitelů stouply mezi
rokem 2005 a 2006 sumárně o 15%. Čili reálný pokles řešitelských kapacit 2006 je na úrovni
4-5% proti roku 2005. Nepředpokládá se, že se toto reálně projevilo či projeví na kvalitě
provedené práce.
Dopisem čj. 63294/ENV/8351/310/06 ze dne 13.9.2006 vyzval ředitel Odboru rozpočtu MŽP
VÚV T.G.M. k předložení dokladů týkajících se řešení výzkumného záměru MŽP
0002071101 ve skladbě, zahrnující kompletní evidenci pracovníků a jejich kapacitního
využití, využití přístrojů a techniky, detailního čerpání nákladových položek atd., včetně
primárních podkladů z účetnictví. Podklady, vedené podle vnitroústavního Interního předpisu
č. 4-01/2006 „Vnitroústavní účetnictví – účtování nákladů VÚV T.G.M pro rok 2005“, byly
zpracovány za období leden - srpen 2006 a v termínu předány zřizovateli. Do zpracování
této zprávy nepřišly připomínky.
Obě uvedené akce byly využity ke komplexní kontrole čerpání nákladů, využití prostředků a
evidence prací na výzkumném záměru. Průběžná kontrola, koordinace a řízení odpovědným
řešitelem výzkumného záměru probíhá průběžně, podle Interního předpisu 3-01/2006
"Výzkumné záměry - organizace, řízení, financování". Rovněž komunikace vedoucího
řešitele s odborným garantem probíhá pravidelně na standardní úrovni, v období přípravy
Kontrolních dnů apod. intenzívně. Komunikace řešitelů subprojektů v rámci tématických
oddílů probíhá průběžně pod vedením Zpravodajů, operativní, porady Zpravodajů jsou
svolávány v případech, kdy nestačí řešení běžným stykem nebo per rolam.
Zpráva ke Kontrolnímu dni č. 2 - zde předkládaná - sestává ze zpráv tématických oddílů
ABCDE a Souhrnné zprávy (oddíl F). Zprávy Oddílů vycházejí z podkladů z jednotlivých
subprojektů (viz kapitola 2.1), ale v řadě případů jsou členěny jiným způsobem.
Výstupy typu publikací a významných výstupů pro státní správu jsou průběžně ukládány do
vnitroústavní databáze Publikace/VÚV, která je vedena ve formátu RIV (Rejstřík informací o
výsledcích výzkumu) a výstupy jsou pravidelně exportovány poskytovateli.
9
3. VÝSLEDKY ŘEŠENÍ TÉMATICKÝCH ODÍLŮ
V kapitole jsou uvedeny stručné charakteristiky zpráv jednotlivých tématických oddílů ABCD
výzkumného záměru a obecněji je popsáno řešení v Souhrnné zprávě oddílu F Podstatnou
součástí prací v oddílu F je koordinace a řízení řešení Záměru. Výstupy tématických oddílů
ABCDE jsou zpracovány v podrobnějších zprávách a podstatné výstupy jsou uvedeny v
těchto zprávách nebo v jejich přílohách. Zařazení subprojektů do tématických oddílů je
uvedeno v tabulce v kapitole 2.1. Citace jednotlivých podkladových zpráv:
A. Novický, O. a kol. (2006): Hydrologie. Roční etapová zpráva o řešení tématického
oddílu A Výzkumného záměru 0002071101 Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum
vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv
antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů.
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, Praha, 279 s.
B. Slavík, O. a kol. (2006): Společenstva a organismy. Roční etapová zpráva o řešení
tématického oddílu B Výzkumného záměru 0002071101
Výzkum a ochrana
hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí,
orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně
legislativních nástrojů. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, Praha, 78
s.
C. Lochovský, P a kol. (2006): Povrchové vody - antropogenní vlivy. Roční etapová
zpráva o řešení tématického oddílu C Výzkumného záměru 0002071101 Výzkum a
ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí,
orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně
legislativních nástrojů. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, Praha, 122
s.
D. Simon, O. a kol. (2005): Krajina a voda. Roční etapová zpráva o řešení tématického
oddílu D Výzkumného záměru 0002071101 Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum
vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv
antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů.
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, Praha, 150 s. + Přílohy na CD.
E. Picek, J. a kol. (2005): Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a
informační systémy. Roční zpráva o řešení tématického oddílu E Výzkumného
záměru 0002071101 Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve
vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé
užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů. Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G.Masaryka, Praha, 265 s.
Výstupy řešení jednotlivých oddílů jsou vedeny jako stav k 15.11.2006. Pro některé
publikace tedy nelze s určitostí prohlásit, že vyjdou v roce 2006. Kompletní seznamy výstupů
jsou uvedeny ve zprávách jednotlivých tématických oddílů. Výstupy (publikace a závažné
výstupy) jsou průběžně evidovány v databázi publikací VÚV T.G.M., která odpovídá
standardnímu formátu RIV a je v příslušných termínech předávána poskytovateli dotace.
10
3.1 Hydrologie - oddíl A
Zpráva shrnuje výsledky dosažené za druhý rok řešení (2006) tématického oddílu A
výzkumného záměru, týkající se převážně hydrologie. Práce organizované ve čtyřech
subprojektech jsou souhrnně zpracovány v patnácti kapitolách (po úvodu kap. 2 - 16),
řešících jednotlivé úlohy. Kapitola 17 shrnuje výsledky mezinárodní spolupráce a závěrečná
kapitola 18 je věnována shrnutí odborných výsledků dosažených v roce 2006. Výsledky
řešení jednotlivých úloh (kapitol):
Byla zpracována metodika hodnocení předcházející nasycenosti povodí před extrémní
srážkou (kapitola 2) s využitím odvodňovacích příkopů, které byly v minulých letech
sledovány v projektu Labe. V rámci metodiky byla vytvořena nová verze TOPMODELu, která
pracuje s rozdílnou transmisivitou a dalšími parametry v době fungování příkopů oproti
zbývající části povodí. Práce probíhá ve spolupráci s Universitou v Lancasteru.
Metodika hodnocení předcházející nasycenosti povodí před extrémní srážkou na základě
mapování nasycených ploch byla předložena k publikaci ve Sborníku prací VÚV TGM v roce
2006 (viz seznam publikací).
Byl publikován příspěvek ve VTEI k environmentálnímu modelování (Blažková a Salinger, viz
seznam publikací).
Na základě loňského příspěvku ze semináře publikovaného ve sborníku BOKU ve Vídni byl
zpracován článek pro zvláštní číslo mezinárodního časopisu „Structure and Infrastructure
Engineering“, Blažková a Beven, viz seznam publikací).
Byla zpracována stručná rešerše o předpovídání povodňových průtoků v reálném čase
(kapitola 3). Byla osvojena metoda TF (transfer functions) pro modelování povodňových
situací obsažená v softwaru Captain toolbox a použita na povodí Bílé Smědé v Jizerských
horách (experimentální povodí ČHMÚ). Práce probíhá ve spolupráci s Universitou
v Lancasteru.
Nejistoty v konsumpčních křivkách (kapitola 4) byly v roce 2006 zjišťovány na horní Ohři jako
přítoku do nádrže Skalka místo původně plánovaných experimentálních povodí, vzhledem ke
komplexnějším podkladům dostupným v roce 2006. Výsledky ukazují, že ovlivnění stanice
Hohenberg na Ohři ledovými jevy lze za určitých situací s jistotou předpokládat a dokazují to
datové soubory z hydrometrování za řadu let poskytnuté Landesamtem für Wasserwirtschaft.
V profilu Arzberg byl matematickým modelem HEC-RAS prokázán vliv tvaru dna stanice
(stupeň ve dně) na výsledky hydrometrování a bylo zjištěno, že konsumpční křivka je
složená.
Hledání účinnějších postupů ovlivňování extrémních hydrologických situací (kapitola 5) je
zaměřeno na rozvoj nástrojů systému řízení vodohospodářské soustavy za povodňových
situací. Významná část prací byla věnována doplnění meteorologických dat a základních
geomorfologických charakteristik. Výsledkem je postupně doplňovaný informační systém (IS
Dyje), který zajišťuje organizaci dat, umožňuje propojit prostorová geografická data s nově
doplněnými časovými řadami hydrometeorologických charakteristik a zejména zajišťuje
export datových sestav pro další vývoj řídících algoritmů. Doplňování uvedených informací
bylo provedeno pro subpovodí Jihlavy po profil Ivančice.
V případě konverze databáze Stanice z prostředí FoxPro do formátu Access, bylo zřejmě
dosaženo limitů databázového prostředí. V další etapě bude vhodné doplnit personální
databáze Stanice grafickými a statistickými nadstavbami pomocí skriptů programového
prostředí R (S-Plus) včetně vytvoření nových obslužných nadstaveb s ohledem na přidaná
(přidávaná) data.
V úloze cílového chování nádrže optimalizací byly přístupy, které směřují na řešení rozsáhlé
soustavy nelineárních rovnic, nahrazeny efektivním zápisem úlohy v prostředí Matlab Simulink. Na příkladu nádrže Vranov na Dyji (dva regulační prvky) se podařilo definovat
systém tak, že součástí kriteriální funkce se stal přímo vhodně definovaný model zkoumané
11
soustavy. V případě úlohy hledání parametrů regulace bude vhodné další práce zaměřit na
doplnění zkušeností s konstrukcí kritéria. Současně budou hledány akceptovatelné limity
rozsahu zadání optimalizačních úloh v závislosti na počtu a délce etap optimalizace.
V případě tzv. inverzní úlohy je vyřešen jak problém vhodného kritéria, tak zadávání příp.
omezujících podmínek. Tento nástroj byl již využíván pro odhady průběhů souhrnných
přítoků do nádrží v projektu Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR.
Na základě nových regionálních scénářů klimatické změny pro Českou republiku byla
posuzována regionální variabilita změn meteorologických veličin a její proměnlivost během
roku (kapitola 6). Bylo zjištěno, že ač je plošná variabilita změn v porovnání s variabilitou
mezi měsíci podstatně menší, nelze ji zanedbat a to zejména v obdobích kdy dochází
k nejvyššímu nárůstu dané veličiny oproti současnosti. Nicméně konkrétní změny jsou do
značné míry ovlivněny volbou klimatického modelu. Hydrologická bilance byla modelována
pro větší množství stanic po celé republice. Tendence změn modelovaných veličin
odpovídají předchozím výsledkům, výsledky studie jsou zpřesněným podkladem pro další
zkoumání dopadu klimatické změny na hydrologický režim a vodní zdroje v ČR. Již
v průběhu řešení byly využity jako podklad pro posouzení dopadu klimatických změn
v povodí Jizery. V dalším řešení by bylo vhodné, aby byly v navazujících částech
výzkumného záměru promítnuty základní změny (radikální pokles minimálních průtoků,
významné zvýšení teploty vody) do prognóz změn kvality vody a vodních ekosystémů.
Výsledky statistické analýzy časové řady hodnot sezónního výparu (kapitola 7) lze
interpretovat tak, že rostoucí tendenci, jež se objevila v řadě sledované veličiny přibližně
v polovině osmdesátých let, můžeme považovat za statisticky významnou. Od této doby
narůstá výpar z vodní hladiny gradientem 0,027, což představuje nárůst průměrného
sezónního výparu přibližně o 5 mm za rok. Ke změně hodnot výparu během roku nedochází
rovnoměrně. Statistickou analýzu jednotlivých měsíců se ukázalo, že k nejzásadnějším
změnám dochází v jarních a podzimních měsících. Sledovaný vývoj hydrologického procesu
je důsledkem změn dalších meteorologických veličin (teploty vzduchu, teploty povrchu vody,
vlhkosti vzduchu atd.). V podrobnějším rozboru časových řad ostatních meteorologických
veličin bude pokračováno v následujícím roce.
Pro modelování hydrologické bilance v denním časovém kroku byl upraven model Bilan
určený pro měsíční data (kapitola 8). Nová verze se liší pozměněnými algoritmy výpočtu
bilance v jednotlivých zónách. Model byl ověřen na datech z povodí Metuje.
V povodí horní Metuje, které lze s přijatelnou přesností ztotožnit s horní částí teplické křídové
pánve, byl proveden (v ČR poprvé) výpočet změn zásob a odtoku podzemní vody
v podmínkách klimatické změny (kapitola 9). Použita byla kombinace modelů BILAN
(hydrologická bilance) a MODFLOW (matematický hydraulický model proudění podzemní
vody). Výsledky ukázaly, že při pokračující klimatické změně by hladiny v hydrogeologické
struktuře s významnými zásobami podzemní vody poklesly až o 10 m a odtok podzemní
vody by v minimech poklesl až na úroveň součtu stávajících odběrů. Poznatky z této studie
potvrzují, že dopad klimatické změny na odtok podzemních vod je srovnatelný s dopadem na
průtoky v řekách.
Řešení problematiky objektivizace postupů efektivního očišťování průtokových řad měřených
údajů povrchových vod od složky antropogenního ovlivnění nádržemi a užíváním vody
(kapitole 10) je založeno na myšlence propojení technik využívaných ve vodohospodářské
bilanci a bilanci hydrologické. K vývoji a ověřování zvolených postupů bylo zvoleno povodí
Svratky závěrový profil Židlochovice. Takto vymezené povodí patří z vodohospodářského
hlediska k nejsložitějším územím celého povodí Moravy, současně se jedná o systém
s významnou mírou antropogenního ovlivnění a z hlediska datové podpory i s množstvím
vstupních podkladů. V rámci prací provedených v roce 2006 byl dokončen simulační model
vodohospodářské soustavy definované v pilotním povodí a byl rozpracován bilanční modul
s vazbou na model hydrologické bilance. Současně byl sestaven přehled existujících
datových podkladů, studií a zahájena kompletace dat.
12
Pozorování na experimentálních základnách v povodí horní Metuje, na výparoměrné stanici
Hlasivo a v Jizerských horách (kapitola 11) proběhla ve standardním rozsahu. V povodí
Metuje a v Jizerských horách byla provedena inovace přístrojů a rozšířeno spektrum
pozorovaných veličin.
Byly posouzeny vlastnosti vybraných typů měřidel průtoku v reálných podmínkách. Při
pokusech, kdy byly ultrazvukové sondy vystaveny běžným provozním podmínkám, byly
odchylky měření cca třikrát větší než odchylky stanovené v podmínkách laboratorních,
přičemž byla jednoznačně prokázána závislost na radiaci (kapitola 12). Vzhledem k velikosti
odchylek je nutné věnovat tomuto problému pozornost i v budoucnu, zejména s ohledem na
možnou kompenzaci či ochranu sond před slunečním zářením. S ohledem na hlavní oblast
použití ultrazvukových snímačů hladin, totiž měření hladin na měrných objektech, jsou
takovéto chyby měření až nepřijatelné z hlediska nejistoty průtoku. Aby bylo možno zhodnotit
další vlivy (déšť, atd.), je nutné eliminovat vliv radiace, který se ukázal natolik zásadní, že
znemožňuje přesné zhodnocení ostatních vlivů. Získané výsledky, navržená opatření
k omezení nežádoucích vlivů a ostatní doporučení pro zajištění jednotnosti a správnosti
pracovních měřidel a měření by měly umožnit odstranit chyby v měření ultrazvukových
snímačů používaných v praxi.
Navržené zařízení k elektronickému odměřování hladin pracující na principu měření
elektrického potenciálu vodního sloupce je v současné době podané VÚV T.G.M jako patent
(kapitola 13). Uvedený princip je velice vhodný při měření na modelech, kde je třeba měřit
rychlé odezvy (např. zvlnění hladiny) a již bylo i v praxi vyzkoušeno.
U limnigrafických stanic (kapitola 14) s vodorovným přívodním kanálem, používajících
k zaznamenání stavu hladiny limnigrafy nebo tlaková čidla i u svislých uspořádání s trubkou
osazenou tlakovou sondou je třeba zajistit, aby dané zařízení snímalo pouze hydrostatický
tlak bez případného vlivu tlaku hydrodynamického. Provedli jsme především návrh a přípravu
k ověření vlivu natočení ať již vodorovného potrubí, nebo svislé trubky, s variantním
uspořádáním vtoku nebo vtokových otvorů vůči proudnici. V příštím roce bude pokračováno
v zahájeném měření.
K problematice vlivu teplot (kapitola 15) při kalibraci vodoměrných vrtulí můžeme jen
zopakovat, že zcela evidentně existují trendy závislosti kalibračních konstant na teplotě vody
při kalibraci. Vzhledem k tomu, že trendy jsou dosti jasně patrné, považujeme za žádoucí se
tomuto problému dále věnovat. Bude zapotřebí v rámci dalších prací (a to nejen v rámci
tohoto úkolu, ale i v rámci standardní kalibrační činnosti) co možná nejvíc rozšířit datovou
základnu a k problematice se periodicky vracet, jak bude přibývat dat. V příštím roce
hodláme doplnit databázi a vyhodnocení o další případy kalibrací vrtulí typu Ott C-2 za
různých teplot a rozšířit databázi a vyhodnocení o vrtule typu Ott C-31.
K problematice doby nutné k uklidnění vody v kalibrační nádrži při kalibracích (kapitola 16):
vybrané hydrometrické vrtule byly opakovaně kalibrovány jednak se standardními čekacími
dobami, jednak s čekacími dobami prodlouženými, ale vzhledem k časové náročnosti
experimentů byl získán jen omezený soubor dat. V dalším průběhu řešení úkolu bude
prioritním cílem získání většího množství dat, které by dovolilo provést lépe podloženou
statistickou analýzu problému.
Výstupy - seznam publikací a dalších výsledků řešení
Blazkova, S. and Beven, K.(….): Uncertainty in flood estimation. Structure and Infrastructure
Engineering, in review. Print ISSN: 1573-2479, Online ISSN: 1744-8980
Blazkova, S., Beven, K., Skaugen, T., Pappenberger, F. and Werner, M.(….): Techniques for
extreme rainfall and flood runoff estimation. In: Demuth, S.: FRIEND Report 2002-2006, in
print.
Novický O., Kašpárek L., Peláková M. (2006). Climate change impacts and responses in the
Czech Republic and Europe. In: Proceedings from 5th World FRIEND Conference, La
Havana, Cuba, 2006.
13
Blažková, Š., Salinger, P. (2006): Nové výpočetní možnosti a environmentální modelování.
Vodohospodářské technicko-ekonomické informace, roč. 48, č. 1, s. 13—15. ISSN 03228916.
Blažková, Š., Kulasová, A., Beven, K. (2006): Metodika hodnocení předcházející nasycenosti
povodí před extrémní srážkou na základě mapování nasycených ploch. Sborník prací VÚV
TGM, předloženo.
Drbal, K.(2006): Návrh metodiky stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území.
Vodní hospodářství 2006, roč. 56, č. 10, VTEI, roč. 48, č. 3, s. 1-5.
Drbal, K., Pavlovský, L., Štěpánková, P. (2006): Methodology Proposal for a Determination
of Flood and Flooding Risk and Damages in the Czech Republic. MKOL, Dresden, January
2006.
Drbal, K. (….): Návrh metodiky stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území.
Urbanismus a územní rozvoj, 5/06. (v tisku)
Drbal, K, Štěpánková, P. (….): Návrh metodiky stanovování povodňových rizik a škod v
záplavovém území. In: Ochrana pred povodňami, Podbanské, Slovensko, 4.-7.12.2006. (v
tisku)
Kašpárek, L, Peláková, M. (2006): Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim
v ČR. Vodní hospodářství 2006, roč. 56, č. 10, s.339-342
Kašpárek, L. a kol. (2006) : Vodní zdroje vnitrosudetské pánve. VÚV T.G.M. Praha, ISBN 8085900-58-0, 76 s.
Kašpárek, L. et al. (2006): Water resources of the Intra-Sudeten Basin. MŽP ČR, Praha,
ISBN 80-7212-393-0 (v tisku).
Kašpárek, L., Novický, O. (editoři) (2006): Climate change and water regime in the Czech
Republic. Sborník prací VÚV T.G.M. č. 1, ISBN 80-85900-60-2.
Kašpárek, L., Novický, O., Jeníček, M., Buchtela, Š. (editoři) (2006): Influence of large
reservoirs in the Elbe River basin on reduction of flood flows. VÚV T.G.M., Praha, ISBN 8085900-60-02, 55s.
Štěpánková, P. (2006): Jarní povodeň 2006 v České republice – příčiny a následky. Poster,
konference: Ochrana pred povodňami, Podbanské, Slovensko, 4.-7.12.2006
14
3.2 Společenstva a organismy - oddíl B
Prostředí tekoucích vod představuje v podélném profilu velmi různorodý typ ekosystému a
společenstvo organismů tuto proměnlivost zohledňuje. Cílem předkládaného souboru témat
a prací je popis variability (počtu druhů, početnosti a biomasy) vybraných živočišných skupin
(mikrobiální složka, fytoplankton, makrozoobentos včetně měkkýšů a velkých korýšů, ryby a
ptáci) z ohledem na geomorfologii toku, průtokový režim v podélném profilu a civilizační vlivy.
Hlavním předmětem náplně projektu je oddělení přirozené variability jednotlivých složek
v důsledku změn v prostředí od civilizačních vlivů. Podrobná znalost těchto zákonitostí
umožní snadnější a přesnější monitoring ekologického stavu prostředí a jeho vyhodnocení
pro případné zlepšení.
Sledování makrozoobentosu je zaměřeno na rozvoj metod odběru a zpracování vzorků a
hodnocení ekologického stavu s použitím predikčních modelů. Cílem je zjištění
reprezentativnosti vzorku z hodnocené lokality, která může mít zásadní vliv na interpretaci
výsledku a nastavení hranic tříd ekologické kvality. Podobným směrem je orientován i
výzkum roční a sezónní dynamiky fytoplannktonu, jehož výstupy umožní diskutovat kvalitu
vody v říční síti a organické zátěže.
Dalším cílem je upřesňování ekologických nároků jednotlivých taxonů, které jsou využívány
při hodnocení ekologického stavu. Pro některé konkrétní skupiny organismů jsou v rámci VZ
hodnoceny možnosti účinné ochrany a obnovení původního rozšíření. Jedná se především o
výskyt zvláště chráněných druhů organismů vázaných na vodní a mokřadní prostředí, která
jsou určena pro ochranu těchto druhů (např. mlži, raci), zejména pro tvorbu záchranných
programů ve smyslu zákona 114/1992. Tato činnost představuje především mapování
výskytu, sledování změn početnosti populací, ekologický výzkum stěžejních lokalit výskytu,
výzkum vlivů ohrožujících dlouhodobou existenci a nalezení postupů zamezení těchto vlivů.
Pro výzkum společenstva ryb jsou v rámci předkládaného VZ stěžejní analýzy vztahů
jednotlivých druhů a prostředí, které naše znalosti posouvají dále v oblasti základního
výzkumu a teorie. Jedná se především o matematicky analyzované zákonitosti prostorové
distribuce jako je velikost domácího okrsku a centra aktivity pro konkrétního jedince.
V teoretické a predikční rovině jsou znalosti o chování jedince transformovány na populační
úroveň. Konečným výsledkem je znalost variability celých společenstev a aplikace těchto
výstupů pro management (monitoring, správa povodí). Jako modelové oblasti byly zvoleny
střední a dolní tok řeky Vltavy a Labe a komplexní povodí řeky Vydry. Tyto výsledky jsou
prezentovány na odborných konferencích a publikovány v mezinárodních časopisech.
S ohledem na řešení projektu v roce 2006 lze konstatovat, že byl dodržen harmonogram
prací. Datové sady byly doplněny o další řadu vzorků a některé průběžné výsledky jsou
předkládány v této zprávě. Součástí výstupů jsou zpřesnění metodických kroků pro rok 2007.
Na základě cílů specifikovaných v metodice pro rok 2006 lze konstatovat, že všechny práce
proběhly v souladu s časovým harmonogramem. Hlavním výstupem projektu byla publikační
činnost, v rámci které byly publikovány práce v časopisu s IF (1), v časopisech bez IF (3) a
výsledky byly také prezentovány na konferencích (12). Dále bylo odesláno 8 rukopisů do
redakcí různých časopisů z nichž 6 je hodnoceno IF. Část těchto rukopisů byla již přijata do
tisku (4) a vyjde koncem roku 2006 nebo v průběhu roku 2007.
15
Výstupy - publikace a prezentace
Bergmann, P., Mourková, J., Bílý, M (2006): Zimní sčítání vodních ptáků ve středních
Čechách - některé zajímavější výsledky z posledních let (Winter census of waterfowl in
Central Bohemia – some interesting results from recent years). Panrus, 15, s. 31-39.
Bílý, M., Simon, O. (2006): Problematika ochrany oligotrofních toků s výskytem perlorodky
říční v ČR. Sborník příspěvků 14. konference ČLS a SLS, Nečtiny 26.-30. 6.2006. p 30 –31
Bílý, M., Mourková, J., Bergmann, P: Spatial distribution and habitat preferences of
wintering waterfowl in Central Bohemia. Limnology and Waterbirds 2006, Eger, Hungary,
26.-30. 8. 2006, p .46.
Desortová B. (2006): Fytoplankton řeky Jizery: sezónní a prostorová variabilita. – In:
Sacherová V., ed, Sb.14.konf. ČLS a SLS, Nečtiny, 26.-30.června.2006: 88-89.
Desortová B. (2006):. Biomasa a struktura fytoplanktonu toků v povodí českého Labe. – In:
Kubala P., Beneš J., Malegová A. (eds.), 12 Magdeburský seminář o ochraně vod, 10.13.října 2006, Český Krumlov, s. 165.
Douda, K. (2006): Autekologie druhu Unio crassus (Mollusca: Bivalvia: Unionidae) v povodí
řeky Lužnice. Sborník příspěvků 14. konference ČLS a SLS, Nečtiny 26.-30. 6.2006. p 35
Horký, P., Slavík, O. (2006): Chování kaprovitých ryb pod jezem určené metodou
radiotelemetrie. In Vykusová, B. IX. česká ichtyologická konference; sborník příspěvků.
Vodňany, 4.5.2006. Vodňany : JU České Budějovice, VÚRH, 2006, s. 26—29. ISBN 8085887-57-6.
Horký, P., Slavík, O. (2006): Vliv tepelného znečištění na prostorovou distribuci ryb. In
Kubala P., Beneš J., Malegová A. (eds.) 12. Magdeburský seminář o ochraně vod, Český
Krumlov 10. – 13. října 2006, s. 97 – 98.
Prchalová, M., Vetešník, L., and O. Slavík. (2006): Migrations of juvenile and subadult fish
throuhg a fishpass during late summer and fall. Folia Zoologica 55: 162 – 166.
Prchalová, M., Slavík, O. and L. Bartoš. (2006): Patterns of cyprinid migration through a
fishway in relation to light, water temperature and fish cyrcling behaviour. International
Journal of River Basin Management 4: 213 – 218.
Randák, T., Slavík, O., Žlábek, V. a P. Horký. (2006): Využití juvenilních ryb v rámci
monitoringu kontaminace vodního prostředí cizorodými látkami. Výzkum pro praxi 52, 28
stran.
Rukopisy přijaté k tisku nebo předložené k tisku:
Slavík, O., P. Horký and L. Bartoš, J. Kolářová and T. Randák. Diurnal and seasonal
behaviour of adult and juvenile European catfish, Silurus glanis as determined by radiotelemetry, Journal of Fish Biology, in press
Horký, P., O. Slavík, L. Bartoš, J. Kolářová & T. Randák. Docksides as winter habitats of
chub and pikeprech in the channelized Elbe River. Archiv fűr Hydrobiologie, in press.
Horký, P., O. Slavík, L. Bartoš : Behavioural pattern in cyprinid fish below the weir as
detected by radio telemetry, Journal of Applied Ichthyology, in press
Horký, P., O. Slavík, L. BARTOŠ, J. Kolářová & T. Randák. The effect of the moon phase and
seasonality on the behaviour of pikeperch in the Elbe River, Folia Zoologica, in press
Douda, K.: Autecology of Unio crassus (Mollusca: Bivalvia: Unionidae) in the Lužnice River
Basin (Czech Republic). AUC-Environmentalica.
16
Bílý, M. Simon, O.: Water Quality Issues in the Protection of Oligotrophic Streams with the
Occurrence of Freshwater Pearl Mussel in the Czech Republic. AUC-Environmentalica
Slavík, O. and L. Bartoš. An individual based predictive model of landlocked brown trout
occurrence in a fish ladder, Environmental Biology of Fishes
Horký, P., O. Slavík, L. Bartoš, J. Kolářová & T. Randák. The relationship between light
intensity and diurnal spatial distribution of adult riverine pikeperch Sander lucioperca (L.) in
the Elbe River, Ecology of Freshwater Fish
Účast na konferencích - referáty a prezentace:
Bergmann, P., Mourková, J., Šimek, J., Bílý, M. (2006): Hromadný výskyt racků komplexu
Larus argentatus / cachinnans / michahellis na Vltavě v Praze v zimě 2005/06. Zborník
abstraktov zo 17. a 18. stredoslovenskej ornitologickém konferencie s medzinárodnou
účasťou – Aplikovaná ornitológia 2005 a 2006. Zvolen, 8.-9. 9. 2006, p. 21- 22.
Bílý, M. Mourková, J. Bergmann, P.: Významná zimoviště vodních ptáků ve středních
Čechách. Srdcem a rozumem – 80 let ČSO. 22.-24. 9., Mikulov, p.77.
Horký, P., Slavík, O. Bartoš, L., Kolářová, J. & T. Randák. The relationship between light
intensity and diurnal spatial distribution of adult riverine pikeperch Sander lucioperca (L.) in
the Elbe River. ECOLOGY OF STREAM FISH: STATE OF THE ART AND FUTURE
PROSPECTS – II, 12. -16. 6. 2006, Leon, Španělsko.
Mourková, J., Bergmann, P., Bílý, M.: Prostorová distribuce vybraných druhů zimujících
vodních ptáků ve středních Čechách. Zborník abstraktov zo 17. a 18. stredoslovenskej
ornitologickém konferencie s medzinárodnou účasťou – Aplikovaná ornitológia 2005 a 2006.
Zvolen, 8.-9. 9. 2006, p. 14-15.
Randák T., Slavík O., Žlábek V. and J. Kolářová: Juvenile fish - Perspective bioindicators for
assesment of the aquatic environment contamination. Abstracts of the EUROTOX 2006/6
CTDC Congress, 43rd Congress of the European Societies of Toxicology, 6th Congress of
Toxicology in Developing Countries, Toxicology Letters, 164S: S176 (IF 2,43).
17
3.3 Povrchové vody - antropogenní vlivy - oddíl C
V roce 2005 byla zahájena dlouhodobější výzkumná činnost zaměřená na sledování procesů
probíhajících ve vodních ekosystémech v důsledku antropogenních tlaků. Zdrojem těchto
tlaků je mezi jiným celá řada nových chemických látek, které jsou aplikovány při různých
výrobních a technologických procesech. V důsledku vyvíjející se instrumentální analytické
techniky a řady nových biologických testů (toxicity, karcinogenity, mutagenity atd.) jsou
identifikovány stále nižší koncentrace těchto látek a stanovovány nové, případně
přehodnocovány staré limity EQS pro různé složky životního prostředí. Stanovení těchto
limitů není jednoduchou záležitostí, protože při komplexním vlivu prostředí na živé organismy
se projevují některé škodlivé účinky synergicky, řada přítomných látek není současnou
technikou postižitelná a současně se organismy mohou i do určité míry adaptovat na nově
vzniklé prostředí. Vedle exaktního stanovení jednotlivých chemických analytů nabývají proto
na významu různé biologické metody (testy) pomocí kterých není sice možno identifikovat
konkrétní chemická individua ve vodním prostředí, ale lze kvalitativně indikovat jejich
přítomnost. Aby bylo možno škodlivé látky ve vodním prostředí účinně eliminovat, nebo
alespoň zmírnit jejich dopad, je potřeba podrobně znát zdroje jejich kontaminace, šíření,
přeměny a působení na vodní ekosystémy. Těmto identifikačním, transformačním a
degradačním procesům byla proto věnována značná část činností tématického oddílu.
V oblasti radiochemických sledování byly v roce 2006 získány cenné informace o vlivu
odpadních vod z JE Temelín na kvalitu vody ve Vltavě. Na základě dlouhodobé řady
výsledků bylo možno vypracovat i jistou prognózu ohledně znečištění vody triciem na
různých profilech Vltavy, zejména pak v Praze a popsat jeho chování v podélném profilu
toku, včetně vlivu manipulačního režimu na vltavských přehradních nádržích. Dalším
poznatkem při dlouhodobém sledování vývoje objemové aktivity cesia 137 a stroncia 90
(původem zejména z jaderných experimentů v 60. letech a z havárie Černobylu) je
skutečnost, že převážná většina těchto radioaktivních prvků z našeho území neubývá
odtokem do povrchových vod, ale přetrvává ve vazbě na částice půdy a postupně proniká
do větších hloubek.
V oblasti chemie byla získána řada nových informací o kontaminaci vybraných složek
hydrosféry (voda, sedimenty, kaly, biofilmy, rybí tkáně, zeminy). Vedle některých již dříve
sledovaných chemických parametrů (PCB, PAU, komplexony a další) byly získány údaje o
kontaminaci hydrosféry polybromovanými diethylethery a syntetickými mošusovými látkami.
Příslušné analytické metody byly na základě literárních rešerší zavedeny a odzkoušeny
v laboratořích VÚV TGM. Z dalších doposud málo sledovaných chemických látek byly
získány údaje o kontaminaci vodních toků ČR alkylfenoly, alkylfenolethoxyláty a bisfenolem
A. Na základě dosavadních nálezů uvedených látek ve vodní fázi a v sedimentech lze
konstatovat poměrně rovnoměrné zatížení sledovaných vodních toků. Bylo zjištěno, že na
čistírnách odpadních vod dochází sice ke značné koncentrační redukci těchto látek, ale
přesto se jejich významná část dostává do recipientů.
Byl zahájen výzkum produkce a transformace významné skupiny specifických polutantů, o
jejichž výskytu v hydrosféře je doposud málo informací, látkek ze skupiny farmak a přípravků
osobní potřeby (PPCP), které se dostávají do vodních toků převážně přes komunální čistírny
odpadních vod. Na základě literární rešerše byly v laboratořích VÚV TGM odzkoušeny
možnosti stanovení vybraných farmak - látek ze skupiny hormonů s estrogenním účinkem
(17β-estradiol, 17α-etinylestradiol, estron) a látek s protizánětlivým účinkem (kys.salicylová,
kys. hippurová, ibuprophen a další) v komunálních odpadních vodách. Jedná se o první,
zatím pouze experimentální výsledky, přesto je z nich již patrný průběh degradace těchto
látek na ČOV. Pro další studium mikrobiálních degradačních procesů v čistírnách odpadních
vod a ve jednotlivých složkách říčních ekosystémů byla zahájena standardní sledování změn
struktury společenstev vodních mikroorganismů pomocí značení genetickými sondami (FISH
- Fluorescence in situ Hybridisation).
18
Vedle nových specifických polutantů jsou vodní ekosystémy vystaveny i klasickým
antropogenním tlakům, jako jsou u některých vodních toků přirozeně zvýšené obsahy
těžkých kovů v říčních sedimentech, zvýšené odnosy organického uhlíku z povodí
v horských oblastech, nebo antropogenní tlaky způsobené mikrobiálním znečištěním.
V oblasti těchto klasických tlaků byly získány nové informace o přirozeném pozadí říčních
sedimentů na dolní Vltavě. V porovnání s globálními pozaďovými hodnotami pro sedimenty
dle (Turekiana a Wedepohla 1961) jsou nálezy na Vltavě vyšší pro stříbro, arsen, olovo a
zinek. Praktickým důsledkem této skutečnosti je, že na celkové zátěži sedimentů se vedle
antropogenní činnosti podílí i přirozené geogenní pozadí. Při jejich hodnocení a klasifikaci
je k této skutečnosti nutno přihlížet.
K další problematice řešené v rámci odd.C (voda) VZ01 patří zvýšené odnosy DOC do
vodárenské nádrže Fláje v Krušných horách. Byla vytipována vhodná odběrová síť na
největším přítoku nádrže Fláje (Flájský potok) od pramenů v rašeliništích až po ústí do
nádrže. Na základě několika jednoduchých experimentů byly zjištěny velké rozdíly ve
vyluhovatelnosti DOC ze spadu různých lesních porostů (listí, jehličí), rovněž byl prokázán
významný vliv fotodegradace na transformačních procesech huminových látek v povodí.
V oblasti mikrobiologie se pokračovalo ve studiu mikrobiálního znečištění vod na
území České republiky. Práce byly zaměřeny především na hodnocení významu ukazatele
Escherichia coli, který v řadě norem a směrnic postupně nahrazuje tradiční stanovení
termotolerantních koliformních bakterií, což se může projevit i v metodických změnách
pravidelného monitoringu povrchových vod. Dále pokračovaly práce na hodnocení vlivů
odtoků z velkých ČOV na mikrobiální znečištění vodních toků, zejména v problémových
oblastech.
Výstupy
Publikace
Baudišová D. (2005): Escherichia coli v povrchových vodách a v biofilmech. Bulletin Československej spoločnosti mikrobiologickej 47(4):201-202, 2005; ISSN 0009-0646.
Hanslík, E., Ivanovová, E., Šimonek, P. (2006): Vliv odpadních vod z JE Temelín na obsah
tritia ve Vltavě a Labi. VTEI, 48, s. 6-9.
Hanslík, E., Ivanovová, D., Juranová, E., Šimonek, P. (2006): Vliv JE Temelín na obsah tritia
v hydrosféře, prognóza a skutečnost. In: XIX. konf. Radionuklidy a ionizující záření ve
vodním hospodářství. ČVTVHS a VÚV T.G.M., České Budějovice, ISBN 80-02-01841-9, s.
21-30.
Hanslík, E., Ivanovová, D., Juranová, E., Brtvová, M., Šimonek, P., 2006: Possibilities of
determination of radionuclides released from Temelín NPP in Vltava river – Czechia. Int.
Symp. „In-situ Nuclear Metrology as a tool for Radioecology“, Book of abstracts, Kusadasi,
Turkey
Ivanovová, D., Švadlenková, M. (2006): Biomonitoring radioaktivity řeky Vltavy pod JE
Temelín. In: XIX. konf. Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. ČVTVHS a
VÚV T.G.M., České Budějovice, ISBN 80-02-01841-9, s. 31-34
Kuběna, J., Bláha, J., Hanslík, E., Brtvová, M. (2006): Nezávislá kontrola JE Temelín v
návaznosti na usnesení vlády č. 156/2002. In: XIX. konf. Radionuklidy a ionizující záření ve
vodním hospodářství. ČVTVHS a VÚV T.G.M., České Budějovice, ISBN 80-02-01841-9, s.
45-52
Kubečka, J., Čech, M., Říha, M., Jůza, T. (2006): Průzkum rybí obsádky nádrže Orlík se
zřetelem k provozu JE Temelín. In: XIX. konf. Radionuklidy a ionizující záření ve vodním
hospodářství. ČVTVHS a VÚV T.G.M., České Budějovice, ISBN 80-02-01841-9, s. 85-96
Svoboda, J. (2006): PPCP - nové polutanty, účinky a výskyt. In Veronika Sacherová Sborník
příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej
19
spoločnosti. Nečtiny, 26.6.2006. Praha: Česká limnologická společnost, s. 144-145. ISBN
80-239-7257-X.
Publikace v tisku nebo v přípravě
Baudišová D., Hejtmánek V. (2007): Asssessment of microbial contaminatiom of surface
waters. Sborník VÚV T.G.M.
Fuksa,J.K., Svoboda, J. (2007): Znečištění řek klesá - ale je tu stále a vyvíjí se. VTEI 1/2007
(spolupráce se subprojektem 3624).
Hanslík, E., Ivanovová, D., Juranová, E., Šimonek, P., Jedináková-Křížová, V. (2007): Vliv
provozu ETE na hydrosféru – prognóza a skutečnost. In: Sb. Vliv provozu JE Temelín na
životní prostředí, ČNS, České Budějovice, v tisku
Konference:
Ve spolupráci s ČVTVHS, odbornou skupinou Odpadní vody a čistota vod a VÚV T.G.M.
byla uspořádána XIX. konference Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství,
která se konala 9. – 11. května 2006 v hotelu Gomel v Českých Budějovicích. Editor, resp.
odborný garant Ing. E. Hanslík, CSc.. Konference se zúčastnila i řada odborníků ze
Slovenska. Na konferenci byly prezentovány hlavní výsledky, které byly získány při
dosavadním řešení VZ MŽP 0002071101 Výzkum a ochrana hydrosféry.
Další výstupy
•
V oblasti radiochemických sledování byly v roce 2006 získány údaje o vlivu odpadních
vod z JE Temelín na kvalitu vody ve Vltavě. Na základě dlouhodobé řady výsledků bylo
možno vypracovat prognózu ohledně znečištění vody tritiem na různých profilech Vltavy,
zejména pak v Praze a popsat jeho chování v podélném profilu toku, včetně vlivu
manipulačního řádu na vltavských přehradních nádržích. Dalším poznatkem při
dlouhodobém sledování vývoje objemové aktivity cesia 137 a stroncia 90 (původem
zejména z jaderných experimentů v 60. letech a z havárie Černobylu) je skutečnost, že
převážná většina těchto radioaktivních prvků z našeho území neubývá odtokem do
povrchových vod, ale přetrvává ve vazbě na částice půdy a postupně proniká do větších
hloubek.
•
V oblasti chemie byla získána řada nových informací o kontaminaci vybraných složek
hydrosféry (voda, sedimenty, kaly, biofilmy, rybí tkáně, zeminy).
Vedle některých již dříve sledovaných chemických parametrů (PCB, PAU, komplexony a
další) byly získány údaje o kontaminaci hydrosféry polybromovanými diethylethery a
syntetickými mošusovými látkami. V laboratořích VÚV TGM byly odzkoušeny analytické
postupy pro stanovení polybromovaných diethyletherů a syntetických mošusových látek.
Byly získány údaje o kontaminaci vodních toků ČR alkylfenoly, alkylfenolethoxyláty a
bisfenolem A. Na základě dosavadních nálezů uvedených látek ve vodní fázi a
v sedimentech lze konstatovat poměrně rovnoměrné zatížení sledovaných vodních toků.
Bylo zjištěno, že na čistírnách odpadních vod dochází sice ke značné koncentrační
redukci těchto látek, ale přesto se jejich významná část dostává do recipientů.
V návaznosti na literární rešerše a výběr látek byly v laboratořích VÚV TGM odzkoušeny
možnosti stanovení několika látek ze skupiny estrogenních hormonů (17β-estradiol, 17αetinylestradiol, estron) a látek s protizánětlivým účinkem (kys.salicylová, hippurová,
ibuprophen a další). Byla provedena základní sledování výskytu a transformace těchto
látek v systémech komunálních odpadních vod. První experimentální výsledky ukazují
význam těchto prací a různorodost produkce a záchytu a degradace těchto v čistírnách
odpadních vod a jejich přísunu do říčních ekosystémů.
•
Vedle nových specifických polutantů jsou vodní ekosystémy vystaveny i klasickým
antropogenním tlakům, jako jsou u některých vodních toků přirozeně zvýšené obsahy
těžkých kovů v říčních sedimentech, zvýšené odnosy organického uhlíku z povodí
20
v horských oblastech, nebo antropogenní tlaky způsobené mikrobiálním znečištěním.
V oblasti problematiky těchto klasických tlaků byly dosaženy následující výstupy:
Byly získány údaje o přirozeném pozadí říčních sedimentů na dolní Vltavě. V porovnání
s globálními pozaďovými hodnotami pro sedimenty dle (Turekiana a Wedepohla 1961)
jsou nálezy na Vltavě vyšší pro stříbro, arsen, olovo a zinek. Praktickým důsledkem této
skutečnosti je, že na celkové zátěži sedimentů se vedle antropogenní činnosti podílí i
přirozené geogenní pozadí. Při jejich hodnocení a klasifikaci je k této skutečnosti nutno
přihlížet.
V rámci sledování příčin a důsledků zvýšených odnosů DOC z povodí přehradní nádrže
Fláje byly dosaženy tyto výstupy:
Byla vytipována vhodná odběrová síť pro dlouhodobější sledování odnosů DOC na
největším přítoku nádrže Fláje (Flájský potok) od pramenů v rašeliništích po ústí do
nádrže a byly provedeny první odběry.
Na základě několika jednoduchých experimentů byly zjištěny velké rozdíly ve
vyluhovatelnosti DOC ze spadu různých lesních porostů (listí, jehličí).
Byl prokázán významný vliv fotodegradace na transformačních procesech huminových
látek ve vodách povodí Flájského potoka.
V oblasti mikrobiologie byly získány podklady pro hodnocení významu ukazatele
Escherichia coli, který v řadě norem a směrnic postupně nahrazuje tradiční stanovení
termotolerantních koliformních bakterií, což se může projevit i v metodických změnách
pravidelného monitoringu povrchových vod. Dále byly získány podklady pro hodnocení
vlivu odtoků z velkých ČOV na
mikrobiální znečištění vodních toků, zejména
v problémových oblastech.
21
3.4 Krajina a voda - oddíl D
V rámci komplexního výzkumu vodního prostředí v celém výzkumném záměru jsou práce
v oddíle D charakteristické zaměřením na hranice mezi vodním prostředím a dalšími
složkami prostředí. Jednotlivé dílčí úkoly pak ve vzájemné vazbě studují tyto procesy
v oligotrofním prostředí, zemědělské nebo lesní krajině, územích silně narušených lidskou
činností s důrazem, jak na vody povrchové, prameništní systémy, mělké i hlubší vody
podzemní.
Vodní ekosystémy limnického charakteru bývají často studovány jako svého druhu uzavřené
systémy s jasně definovanými vstupy i výstupy. Na rozdíl od velkých jezer, které jsou
předmětem studia klasické limnologie, je však v naších podmínkách podstatně rozšířenějším
typem vodního ekosystému drobný vodní tok, mokřad nebo říční tůň. V těchto konkrétních
případech již vystupují do popředí vlivy z okolních terestrických ekosystémů a interní procesy
ve vlastním vodním prostředí hrají méně významnou roli. Obdobně podzemní vody jsou
v určující míře ovlivňovány okolní litosférou.
Tématický celek je dále dělen pro vnitřní potřebu na 7 subprojektů (viz kapitola 2),
zaměřených na sledování vody v interakcích se suchozemskými ekosystémy:
•
Vliv suchozemských ekosystémů na ochranné podmínky na vodu vázaných zvláště
chráněných území.
•
Vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem obhospodařování na kvalitu odtékající
vody.
•
Vlivy zemědělsky obhospodařovaných povodí na kvalitu odtékající vody.
•
Vlivy antropogenně extrémně pozměněných povodí na kvalitu odtékající vody.
•
Možnosti využití extenzivních způsobů zlepšování kvality vod ke snížení znečištění v
vody v povodí.
•
Vývoj komplexního konceptuálního modelu pro řešení vlivů a dopadů antropogenní
činnosti na podzemní vody.
•
Hydro-ekologická revitalizace krajiny ovlivněné lidskou činností.
V roce 2006 se těžiště prací přesunulo do rešerší k intenzivnímu sběru dat v terénu a jejich
vyhodnocování. Pro práce byl proto v některých případech limitujíc nedostatek prostředků na
cestovné. S ohledem na větší postup prací bylo již publikováno více odborných článků, práce
byl prezentovány na některých mezinárodních konferencích a jedna konference byla
zorganizována. Některé výsledky aplikovaného výzkumu byly již také dále využity pro řešení
konkrétních problémů v resortu i mimo něj.
Podrobné členění výsledků dle požadavku zadavatele přesně kopíruje interní rozdělní prací
mezi jednotlivé subprojekty. Práce však probíhají provázaně, proto se některé tématiky na
různým místech VZ prolínají a zvláště mezi výstupy je řada takových, které vycházejí
z výsledků více subprojektů.
Na řešení VZ se podíleli různou formou kromě pracovníků VUV také externisté. Ke
spolupráci byli přizvání na některé specializované činnosti odborníci z těchto institucí: Ústav
biologie obratlovců AV ČR, Katedra rybářství a myslivosti ZF JU, Výzkumný ústav rybářský a
hydrobiologický JU, Českého hydrometeorologického ústavu, České Geologické služby,
Hydrobiologické laboratoře Moravského zemského muzea a některých soukromých subjektů.
22
Shrnutí výsledků a přehled výstupů oddílu D
Shrnutí obsahuje vždy přehled zadaných prací a poté stručné shrnutí jejich výsledků.
Podrobněji jsou výsledky popsány v oddílu D v kapitole Výsledky. Dokumentace výsledků je
udevedena v osmdesátičtyřech přílohách zprávy za oddíl D ve formě ukázek z databází a
mapových výstup, přetisků dílčích studií a metodických prací, rešerší a zejména celé řady
publikací. Z důvodu rozsahu příloh jsou ve většině výtisků připojeny jen ve formě CD.Výstupy
ve formě publikací jsou za všechny subprojekty shrnuty na konci kapitoly. Podrobný popis
publikací vycházejících z jednotlivých dílčích úkolů je v kapitoly Výstupy zprávy za oddíl D:
3.4.1 Vliv suchozemských ekosystémů na ochranné podmínky na vodu vázaných
zvláště chráněných území
Předmětem subprojektu je poznání procesů ovlivňujících vodní a mokřadní maloplošná
chráněná území , zejména těch které mají svůj původ v suchozemských ekosystémech
povodí. Na základě vyhodnocení těchto poznatků budou formulovány způsoby vhodného
využívání příslušných povodí v souladu s potřebami státní ochrany přírody. V úvodním roce
řešení VZ se práce na subprojektu zaměřily na sběr dat a analýzu existujích pramenů. V
návaznosti na výstup prací v roce 2005 (monitoring, analýza negativních jevů, sledování
turistické zátěže) byly formulovány hlavní okruhy prací na rok 2006. V roce 2006 bude také
prohloubena koordinace s dalšími subprojekty (SBP 13 a 7 ) v oblasti publikace výsledků a s
SBP 16 při sběru a vyhodnocování terénních dat.
V roce 2006 probíhalo sledování modelových povodí ve vybraných maloplošných
chráněných územích. Práce se soustředili na povodí NPP Blanice, připravované NPP Zlatý
potok a toky ovlivňující I. Zónu NP Šumava a klidové území Vltavský luh. Proběhlo zavedení
sondového měření na drobném vodním toku a poté v hlavním toku řeky Blanice. Pro práce
ve vlásečnicové říční síti bylo použito především sondové měření přenosnými přístroji.Po
vyhodnocení dat byl zredukován počet profilů a omezena periodicita sledování v profilech
určených k hodnocení dlouhodobých změn v povodích jednotlivých ZCHÚ.Terénní data a
jejich vyhodnocení bylo využito k přípravě sledování navrhovaného ZCHÚ Zlatý potok, které
zajišťuje ochranu nejcenějších částí lokality Natura 2000 – Šumava, v místech kde neleží na
území CHKO Šumava
Sledování minulé a historické zátěže v malých povodích se soustředilo na Jedlový a
Volarský potok , které ovlivňují negativně I. zónu NP Šumava a klidové území Vltavský luh.
Na základě vyhodnocení dat byl navržen monitoring a limity pro kejdové hospodářství
v citlivých mikropovodích. Pro vyhodnocení dlouhodobých změn v povodí Malého
Vyšenského a Velkého Vyšenského potoka byl ukončen sběr datových sad. Vlastní studie
bude dokončena koncem roku 2006.Sledování negativních vlivů na drobné vodní toky
v ZCHU se soustředilo na sběr dat o prameništích helokrénového typu a hodnocení stupně
jejich antropogeního narušení. Byl získán soubor dal z 358 pramenišť lokalizovaných do map
1:10 000 a ortofotomap. Data sloužila jako podklad pro správu CHKO Šumava a CHKO
Blanský les při vyhlašování nových chráněných území národní kategorie. Ve spolupráci se
subprojektem 7 je vyvíjena mikrobiologická metoda hodnocení stupně narušení detritových
řetězců v prameništích. Dalším studovaným jevem byl zvýšený vnos splavenin do
oligotrofních toků, který silně narušuje bentická společenstva úzce vázaná na průtočný
intersticiál. V doplňkové dílčí studii byla využita opatření navržená ve VZ pro snížení
nadměrné eroze z úprav Zbytinského potoka. Nápravná opatření byla ZVHS Prachatice
realizována v říjnu 2006. V povodí Teplé Vltavy a přítoků byl proveden průzkum jakosti vody.
Pokračovalo sledování vlivu nadměrné rekreace na dnové ekosystémy. Těžiště se přesunulo
od přímého sledování zátěže na dlouhodobější vyhodnocování sezónní dynamiky makrofyt
se zaměřením na silně ohrožený rdest alpský (Potamogeton alpinus Balbis). Výsledky prací
za uplynulé období byly prezentovány veřejnosti v NP Šumava a bylo připraveno odborné
vyjádření k připravované změně Návštěvního řádu NP.
23
3.4.2 Vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem obhospodařování na kvalitu
odtékající vody
Pro řešení v roce 2006 byly stanoveny následující úkoly: Vypracovat podrobnou literární
rešerši hydrologických, lesnických a pedologických výzkumů v oblasti Moravskoslezských
Beskyd,provést užší výběr lokalit pro výzkum vlivu lesa na kvalitu odtékající vody, vyhodnotit
jejich podmínky, provést konečný výběr lokalit a doplnit chybějící údaje,navrhnout pilotní
sledování kvality vody v lesních ekosystémech; v druhé půli roku 2006 zahájit terénní práce
na vybraných lokalitách,zahájit výzkum mrtvého dřeva na toku Blanice,vyhodnotit stabilitu
umělých struktur mrtvého dřeva v korytě Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví, provést
prvotní průzkum výskytu mrtvého dřeva na toku Moravy (příprava sledování za účelem
vyhodnocení vlivu umělých struktur mrtvého dřeva na celkový transport pláví) a získat
dostupná existující data o kvalitě vody v lesním prostředí.
V roce 2006 přineslo řešení subprojektu „Vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem
obhospodařování na kvalitu odtékající vody“ následující výstupy:
V oblasti Moravskoslezských Beskyd bylo vybráno pět dvojic lesních povodí pro výzkum vlivu
lesa na kvalitu odtékající vody. Na výše uvedených lokalitách byla zahájena pilotní fáze
výzkumu. Přehled metodiky výběru povodí a první výsledky byly prezentovány ve dvou
referátech na konferenci Říční krajina (Olomouc, říjen 2006).
Na lokalitě Vrapač na toku Morava bylo započato sledování technického opatření, které má
za cíl stabilizaci spláví v meandrech postižených zvýšenou erozí. Byla zpracována „Studie
stability kotvených struktur dřevní hmoty v NPR Vrapač“ a pokračující výzkum úspěšnosti
opatření byl prezentován na konferenci Říční krajina (Olomouc, říjen 2006). Článek k tomuto
příspěvku byl přijat k uveřejnění ve sborníku konference.
Byly vyhodnoceny výsledky pilotního projektu sledování mrtvého dřeva v korytě a nivě řeky
Blanice, které přinesly ověření metodiky a pracovních předpokladů o mobilitě, charakteru a
uložení plavené dřevní hmoty v podmínkách přirozeného mendrujícího toku.
V reakci na extrémní jarní povodeň v povodí Dyje a následné nahromadění spláví na nádrži
Znojmo byla provedena analýza tohoto spláví a výsledky prezentovány na konferenci Říční
krajina v Olomouci.
3.4.3 Vliv zemědělsky obhospodařovaných povodí na kvalitu odtékající vody
Zemědělské hospodaření na půdách, jako jeden z klíčových antropogenních vlivů v krajině,
významným způsobem ovlivňuje stav povrchových a podzemních vod. Vnáší do půdy a
zprostředkovaně i do vod široké spektrum běžných i specifických znečišťujících látek, které
mohou negativně ovlivňovat jakost vod, celkový stav vodního ekosystému a v některých
případech i na vody vázané terestrické ekosystémy. Problematika zemědělského znečištění
vod bude v subprojektu řešena v pěti samostatných tématických okruzích, které se budou
zabývat znečištěním vod dusíkatými látkami, fosforem a specifickými polutanty a bude
sledovat mikrobiální znečištění vod a vliv acidifikace na vody.
Předmětem řešení subprojektu bude analýza celého spektra látek, které jsou prostřednictvím
zemědělského hospodaření vnášeny do půdy a dále do vod. Budou analyzovány
zranitelnosti půdy a horninového prostředí v ČR k průniku různých polutantů do povrchových
a podzemních vod, zkoumány procesy transportu a transformace znečišťujících látek
probíhající ve směru půda – horninové prostředí – voda (vodní ekosystém), zkoumány a
analyzovány vlivy zvyšujících nebo snižujících riziko průniku znečištění do vod a získané
výsledky budou použity pro navrhování místně vhodných agrotechnických postupů
snižujících vnos polutantů do vod. Součástí řešení bude i vyhodnocování dříve navržených
opatření akčních programů podle nitrátové směrnice EU na jakost povrchových a
podzemních vod a matematické modelování navrhovaných opatření v pilotních povodích.
Řešení v subprojektu bude jako v roce 2005 rozděleno do pěti tématických okruhů. První
okruh se bude věnovat činnostem, které souvisí s revizemi vymezení zranitelných oblastí
24
podle nitrátové směrnice. Bude finalizována úprava konceptu kritických zátěží povrchových a
podzemních vod dusičnany a bude definováno logické propojení transportu znečištění vod
dusičnany mezi půdou, podzemními vodami a povrchovými vodami. Výsledky sestaveného
modelu budou konfrontovány se zjištěnými koncentracemi dusičnanů ve vodách. V této části
řešení bude probíhat úzká spolupráce se subprojektem 3617. Výsledky řešení budou dále
využity i pro řešení subprojektu 3619.
Druhý okruh řešení se bude v roce 2006 věnovat problematice mimoerozního odtoku fosforu
ze zemědělských půd s různou intenzitou zemědělského hospodaření. Bude proveden výběr
a průzkum většího množství povodí (cca 70), která budou reprezentovat různé typy
zemědělského hospodaření, náchylnosti ohrožení erozí, rozdílných půdních a klimatických
podmínek. Z tohoto průzkumu vyplynou kritéria výběru cca 10 pilotních povodí, která budou
v dalších letech řešení detailně sledována s cílem získat informace o podílu odtoku fosforu
erozním a mimoerozním smyvem a jeho efektu na eutrofizaci tekoucích a stojatých vod
v povodích. Pro vybrána vzorová povodí budou shromážděny veškeré dostupné údaje o
způsobech hospodaření, aplikaci hnojiv, přítomných bodových zdrojích znečištění a
případných předchozích monitorovacích aktivitách. Dílčí výsledky budou na konci roku
vyhodnoceny a konfrontovány s modelovaným množstvím fosforu transportovaného erozí.
Výsledky budou také srovnány s obdobnými studiemi publikovanými v literatuře.
Třetí okruh řešení, který se zabývá znečištěním vod specifickými polutanty ze zemědělství,
zejména pak pesticidy, se zaměří na detailní průzkum v současné době apilkovaných
pesticidů a na jejich záchyt ve vodách a semipermeabilních membránách. Budou zjišťovány
údaje o aplikovaných množstvích a prostorové aplikaci vybraných látek na území ČR.
Podrobněji bude posouzena nebezpečnost používaných látek a vybrány individua nebo
skupiny látek, které jsou nejnebezpečnější pro člověka a vodní organismy. Pro zvolené látky
a skupiny budou vybrána pilotní povodí, kde dochází k jejich aplikaci a bude navrženo
monitorovací schéma jejich sledování ve vodách a posuzování efektu na vodní ekosystém.
Pravidelné sledování vybraných látek v pilotních povodích bude zahájeno v roce 2007.
Problematika bude řešena ve spolupráci s ČHMÚ a Státní rostlinolékařskou správou. V této
části řešení bude probíhat úzká spolupráce se subprojektem 3609.
Čtvrtý okruh řešení je věnován mikrobiálnímu zemědělskému znečištění vod. Hlavním cílem
řešení v roce 2006 bude nalezení vhodných lokalit pro dlouhodobější sledování efektu
pasteveckého způsobu hospodaření a vlivu intenzivního obhospodařování rybníků na jakost
vod, které by mělo probíhat od roku 2007. V průběhu roku budou analyzovány vzorky na
stanovení mikrobiálních indikátorů znečištění a pro stanovení antibiotické rezistence
enterokoků. Na základě průzkumu vhodných lokalit budou vybrány monitorovací profily,
reprezentující zemědělské znečištění, případně znečištění zemědělské v kombinaci
s bodovým komunálním a bude navrženo podrobné monitorovací schéma na rok 2007. Pro
odlišení zemědělského a komunálního znečištění budou využívány i výsledky získané při
řešení subprojektů 3610 a 3615.
Pátý okruh řešení se bude zabývat vlivem acidifikace na jakost vod v zemědělské krajině a
možným vlivem zemědělství na acidifikaci vod. V průběhu roku 2006 budou na základě
detailního průzkumu vybrána vhodná pilotní povodí, ve kterých by mohl být prokázán vliv
zemědělského hospodaření na acidifikaci vod. Pozornost se zaměří zejména na oblasti,
které nebyly a nejsou dosud silně acidifikovány vlivem atmosférické depozice. Významná
pozornost bude věnována historickému vývoji koncentrací vybraných látek v povodích,
zejména změnám odtoků alkalických kovů a změnám alkality. Po provedených analýzách
budou vybrána pilotní povodí, pro která budou shromážděny detailnější údaje o přírodních
podmínkách (půdy, geologie, klimatické poměry) a způsobech hospodaření. V závěru roku
bude v pilotních povodích navrženo schéma monitoringu, který by měl být zahájen v roce
2007. Předpokládáme spolupráci se subprojektem 3615, kde budou sledována lesní povodí
s velmi nízkým antropogenním ovlivněním, včetně nízké atmosférické depozice.
25
Shrnutí výsledků - text shrnuje v bodech hlavní práce provedené během řešení subprojektu
v roce 2006:
Ověření navrženého konceptu kritických zátěží monitorovanými koncentracemi dusičnanů
v podzemních a povrchových vodách.Vzhledem k úpravám řešení v tématickém oddíle
dusičnany, které souvisí s postupem revize vymezení zranitelných oblastí v roce 2007,
nebyly body 1.-3. předmětem řešení v roce 2006 a jejich zpracování bylo odloženo na roky
2007-2008, aby mohl být definitivní koncept kritických zátěží po ověření aktuálními
koncentracemi dusičnanů z nového monitoringu ZVHS použit pro revize zranitelných oblastí
v roce 2009.Místo původního zpracování se řešení v roce 2006 zaměřilo na detailní analýzu
trendů a sezónnosti ve vývoji koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách
s důrazem na zranitelné oblasti a oblasti, kde dochází k růstu koncentrací dusičnanů.
Vyhodnocení trendů v monitorovaných profilech bude dokončeno v prosinci 2006 a výsledný
podklad poslouží pro případné doplnění nových zranitelných oblastí v návrhu, připraveném
na leden 2007.
Výběr a průzkum většího množství povodí pro určení míry mimoerozního transportu fosforu,
která budou reprezentovat různé typy zemědělského hospodaření, náchylnosti ohrožení
erozí, rozdílných půdních a klimatických podmínek.Na základě primární analýzy zastoupení
půdních typů na orné půdě v ČR bylo vybráno celkem 195 povodí pro sledování
mimoerozního transportu fosforu ze zemědělských půd. V uvedených povodích bylo
navštíveno 234 profilů z nichž bylo odebráno celkem 162 vzorků pro analýzy fosforu a
dalších ukazatelů. Celkem 72 profilů z celkového počtu nebylo vzorkováno z důvodu
vyschlého toku nebo přítomnosti stojaté vody. Data z uvedených povodí jsou postupně
analyzována a jejich vyhodnocení bude provedeno do konce roku 2006. Z výsledků bude
v průběhu prvního pololetí 2007 připraven příspěvek na konferenci nebo publikace do
odborného časopisu.
Výběr vhodných pilotních povodí pro sledování mimoerozního transportu fosforu
v zemědělské krajině pro rok 2007 a návrh jejich sledování.Na základě průběžného
vyhodnocení výsledků bylo navrženo, že by v příštím roce řešení bylo vybráno pro detailní
sledování odtoku mimoerozního fosforu cca 20 povodí, která by reprezentovala převažující
typy povodí podle zastoupení půdních typů, erozní ohroženosti, případně i dalších
rozhodujících faktorů, které vzejdou z vyhodnocení dat získaných v průběhu roku 2006.
Mimo základní měsíční schéma vzorkování v uvedených profilech by byly nárazově
vzorkovány i erozní události. Výběr vhodných povodí, navržení schématu monitoringu a
strategie pro vzorkování erozních událostí budou připraveny do konce roku 2006.
Detailní průzkum v současné době apilkovaných pesticidů a zjišťování jejich záchytu ve
vodách a semipermeabilních membránách.Na základě dostupných podkladů o aplikaci
pesticidů a vývoji jejich aplikace v historické době a současnosti byly sestaveny seznamy
nejvíce aplikovaných pesticidů v ČR a dále také vývoj a postupné omezování aplikace
vybraných skupin a individuí pesticidů. Na pesticidy nejvíce aplikované v současné době se
zaměřil prováděný monitoring ve vzorovém povodí toku Litavy a také analýzy vzorků ze
semipermeabilních membrán exponovaných v tocích v celém povodí Moravy v roce 2006,
resp. 2005. Vzhledem k technickým a personálním problémům nejsou analýzy vzorků dosud
ukončeny a vyhodnoceny. Výsledky by měly být známy do konce roku 2006.
Výběr nejnebezpečnějších a nejvíce aplikovaných individuí pesticidů nebo jejich skupin.Na
základě podrobné literární rešerše zaměřené na zjišťování nebezpečnosti jednotlivých
pesticidů, omezování jejich aplikace nebo vydávání zákazů a také na základě vývoje
používání jednotlivých látek v současnosti byl zpracován návrh seznamu pesticidů, které by
měly být přednostně sledovány ve vodách. Pro skupiny lipofilních pesticidů bylo doporučeno
provádět sledování pomocí expozice semipermeabilních membrán (SPMD).
Charakterizace chování nejvíce aplikovaných individuí pesticidů v systému půda –
voda.Zpracování této části nebylo provedeno vzhledem k odchodu dvou členů řešitelského
26
týmu z VÚV T.G.M. v prvním pololetí 2006. Řešení této problematiky bylo přesunuto na rok
2007.
Návrh monitoringu pesticidů (jako chemických individuí nebo jejich skupin) ve vybraných
pilotních povodích s důrazem na záchyt ve vodách a semipermeabilních membránách
případně sedimentech.Návrh monitoringu pesticidů ve vybraných pilotních povodích bude
proveden až po vyhodnocení všech získaných výsledků v prosinci 2006.
Podrobný průzkum vybraných povodí a nalezení vhodných lokalit pro dlouhodobější
sledování efektu pasteveckého způsobu hospodaření a vlivu intenzivního obhospodařování
rybníků na jakost vod.V průběhu roku byly odebrány a analyzovány vzorky na mikrobiálního
znečištění povrchových vod z rostlinné zemědělské výroby (93 vzorků z povodí v celé ČR),
ve dvou rozdílných oblastech s pasteveckým způsobem zemědělského hospodaření
(v oblasti Orlických hor a na Šumpersku) a na deseti vybraných rybnících v oblasti
Českomoravské vrchoviny byly prováděny pravidelné odběry vzorků (celkem 8 odběrů po
třech týdnech. Na 17 vybraných rybnících s různým způsobem využití byl proveden
jednorázový screening mikrobiálního znečištění. Návrh vhodných lokalit pro sledování v roce
2007 bude proveden v průběhu prosince 2006.
Návrh sledování vybraných pilotních povodí pro určení vlivu pasteveckého způsobu
hospodaření z pohledu mikrobiálního znečištění vod. Výběr vhodných indikátorů a způsobu
jejich stanovení.Návrh systému sledování vybraných povodí včetně výběru vhodných
indikátorů mikrobiálního znečištění bude proveden v prosinci 2006.
Návrh sledování vybraných pilotních povodí pro určení vlivu intenzivního obhospodařování
rybníků na mikrobiální znečištění vod. Výběr vhodných indikátorů a způsobu jejich
stanovení.Návrh systému sledování vybraných povodí (rybníků) včetně výběru vhodných
indikátorů mikrobiálního znečištění bude proveden v prosinci 2006
Výběr a průzkum většího množství povodí pro určení vlivu zemědělského hospodaření na
acidifikaci vod, vyhodnocení historických údajů o vývoji jakosti vod ve vybraných povodích
s důrazem na vývoj alkality a odtoku bazických iontů Výběr a průzkum vybraných povodí
nemohl být uskutečněn vzhledem k omezeným prostředkům na cestovné ve výzkumném
záměru. Pokud dojde k výraznějšímu posílení položky cestovné v subprojektu bude moci být
tento průzkum realizován během roku 2007.
Výběr vhodných pilotních povodí pro sledování vlivu zemědělství na acidifikaci vod a návrh
jejich sledování v roce 2007.Výběr vhodných povodí je závislý na výsledcích průzkumu podle
bodu 13. pokud by byl tento průzkum realizován v roce 2007 bude výběr povodí proveden na
konci toku 2007.
3.4.4 Vlivy antropogenně extrémně pozměněných povodí na kvalitu odtékající vody
Extrémně antropogenně ovlivněné oblasti (např. výsypky povrchových i hlubinných dolů,
zbytkové jámy, rekultivovaná území, stávající průmyslové a energetické komplexy, prostory
na místě odstraněných průmyslových podniků, staré zátěže, apod.) pokrývají jen zlomek
území České republiky. Přesto výrazně - většinou negativně - ovlivňují kvalitu vody odtékající
z těchto území a často zásadním způsobem ovlivňují situaci v celých povodích (Dunaj, Labe,
Odra) s dopady na ekosystém a užití vody. Nicméně i v takto silně antropogenně ovlivněné
krajině lze najít jedinečné ekosystémy vázané na extrémní biotické podmínky, zasluhující
péči a ochranu.Významný je také závazek státu plynoucí ze směrnice 2000/60/ES
dosáhnout v antropogenně ovlivněných oblastech i u silně modifikovaných vodních útvarů
dobrého ekologického potenciálu.
Řešení subprojektu je zaměřeno na výzkum procesů v extrémně antropogenně ovlivněných
povodích a na nepřirozených substrátech, srovnání s odpovídajícími referenčními
„přirozenými“ podmínkami, vliv na kvalitu odtékající vody a zobecnění získaných poznatků
pro návrhy managementu území a revitalizačních opatření. Neopominutelná je spolupráce se
státní správou a samosprávou.
27
Shrnutí výsledků
Severočeská hnědouhelná pánev
• na základě předběžných výsledků byly v podélném profilu Bíliny vybrány 4 profily,
charakterizující úseky toku s rozdílnými zdroji znečištění. Byly odebrány a analyzovány
vzorky vody, sedimentů a biofilmů (nárostů) v široké škále ukazatelů (těžké kovy,
polyaromatické uhlovodíky, organochlorové pesticidy, PCB).
• pro většinu sledovaných ukazatelů vzrůstaly jejich koncentrace v podélném profilu toku a
v matrici voda – biofilm (nárost) – sediment.
• dle klasifikace ARGE ELBE, která bere v úvahu biotoxické působení škodlivin
v sedimentech na biotu (organismy makrozoobentosu a následně další články potravního
řetězce – především ryby), lze konstatovat vysoké zatížení sedimentů zvláště v dolním
úseku Bíliny. Na úrovni III. a vyšší třídy byly zjištěny koncentrace As, Cd, Hg, PCB, HCB,
DDT. Překvapující je zatížení sedimentů DDT a jeho metabolity až na úroveň III. třídy,
ačkoliv výroba a používání těchto látek jsou již řadu let zakázány.
• značný význam má rozvoj makrofyt v toku Bíliny (Potamogeton pectinatus).
Liberecký kraj
• v oblasti Libereckého kraje byly upřesněny profily odběru chemických, mikrobiologických
a hydrobiologických vzorků
• tok Nisy je mnohem významněji znečištěn než kontrolní tok horní Jizery. V toku Jizera až
po profil Semily pod ČOV všechny profily vyhovují požadavkům Nař. vlády 69/2003 o
přípustném znečištění toků. V toku Nisa těmto požadavkům vyhovuje pouze profil Lučany
(před soutokem s Lučanským potokem).
• Nisa je extrémně znečištěna již nad odtokem z ČOV Liberec, zřejmě díky kanálům a
„černým“ výpustím. Zhoršení mikrobiálního znečištění je oproti již tak znečištěnému
profilu Proseč (pod Jabloncem nad Nisou) dvojnásobné. Proto bude nezbytné podrobně
prozkoumat tok Nisy v aglomeraci Liberec a zmapovat postupné zhoršování jakosti toku.
• mikrobiologické ukazatele jsou významně citlivějším indikátorem antropogenního
(komunálního) znečištění toků než ukazatele chemické.
Českomoravská vysočina
• nejvyšší kontaminace uranem a radiem se projevuje v lokalitě Hadůvka na profilu Skryje.
Při přepočtu uranu na látkový odnos je však výrazně nejvyšší transport profilem
Nedvědička (Nedvědice). Z těchto výsledků vyplývá, že i když nejvyšší obsah uranu byl
zjištěn v Hadůvce (Skryje), vlastní tok Svratky ve sledované oblasti ovlivňuje více řeka
Nedvědička (znečištění pocházející z oblasti Rožné a Dolní Rožínky, tedy i míst se stále
probíhající těžbou uranu).
• podobně jako v roce 2005 byl zjištěn řádově vyšší obsah uranu v sedimentu sledovaných
profilů na tocích Hadůvka a Nedvědička oproti srovnávacím profilům na tocích
nezatížených těžbou uranu.
• na profilu Nedvědička – Rožná, ovlivněné těžbou uranu zvýšeným obsahem radionuklidů
a síranů, byla prokázána akutní toxicita (54% inhibice) na řasu Desmodesmus
communis, inhibice růstu řas na ostatních profilech byla nízká.
• z analýzy genotoxicity povrchových vod je patrné, že jsou zatíženy genotoxickými
látkami.
Ostravsko-karvinská aglomerace
• získaná data indikují vliv vybraných zdrojů znečištění v oblasti těžkého průmyslu na
konkrétní povodí. Závažným problémem je znečištění toxickými kovy, ale hlavně zvýšení
rizika genotoxického poškození vodních organismů. Nově navrhovaný postup ukazuje
potřebnost dále rozvíjet metody stanovení dlouhodobých účinků znečištění vod.
28
3.4.5 Možnosti využití extenzívních způsobů zlepšování kvality vod ke snížení
znečištění v povodí
Cílem řešení je posouzení efektu různých extenzívních a netypických způsobů čištění nebo
využití odpadních vod z malých zdrojů; vyhodnocení možnosti ochrany citlivých recipientů
před vlivy z plošných a difúzních zdrojů znečištění; dále také ověření možnosti ochrany
povrchových vod se zvláštními zájmy ochrany přírody řízeným vypouštěním vyčištěných
odpadních vod do povodí (např. vsakováním vyčištěných odpadních vod do vod podzemních
ve vhodném místě a za dodržení zákonných omezení). Zvláštní pozornost bude věnována
použití stabilizačních nádrží k čištění odpadních vod. Způsob řešení spočívá v terénních
měřeních, vyhodnocení stavu, návrzích řešení v konkrétních lokalitách a jejich zobecnění.
Shrnutí výsledků
•
v celorepublikovém měřítku byl proveden průzkum stavu nakládání s odpadními vodami
v malých obcích a vyhodnocena míra a způsob jejich čištění
•
v lednu 2006 bylo zahájeno pravidelné měsíční sledování vybraných čistíren odpadních
vod s extenzívní technologií čištění
•
k problematice stanovení doby zdržení v systémech byl zpracován literární přehled
způsobů stanovení doby zdržení a na vybraných lokalitách postup experimentálně
ověřen
•
byl proveden průzkum mocnosti a složení sedimentu biologických nádrží se zaměřením
na celkovou zásobu fosforu
•
u vybraných kořenových čistíren byly práce zaměřeny také na zhodnocení bilance vody
v systému, popis proudění a úbytku znečištění ve filtračních polích a možnosti
zefektivnění eliminace amoniakálnílního dusíku
•
v oblasti možnosti využití extenzívního zlepšování kvality vod v územích s převažujícími
plošnými zdroji znečištění byl proveden vyhledávací monitoring lokalit potenciálně
vhodných k podrobným měřením v dalších letech řešení
•
k problematice vsakování odpadních vod byla vypracována literární rešerše a proveden
rozbor právních předpisů; zhodnocení výchozích podmínek a průzkum využití těchto
postupů vedl k výběru modelové lokality pro hodnocení vlivu vsakování na jakost
podzemních vod a bylo zahájeno její sledování.
3.4.6 Vývoj komplexního koncepčního modelu pro řešení vlivů a dopadů antropogenní
činnosti na podzemní vody
V roce 2006 pokračovaly práce na vývoji různých složek koncepčního modelu podzemních
vod. Koncepční model kvantitativní složky podzemních vod byl použit pro praktickou aplikaci
výsledků ve třech dílčích oblastech povodí a na základě získaných zkušeností a výsledků
byla upravena struktura modelu, včetně identifikace území, ve kterých bude nutné řešit
problematiku kvantity podrobněji včetně doporučení nástrojů, případně doplnění dat. Protože
v roce 2006 je zpracováván podrobný návrh monitoringu podzemních vod pro potřeby
Rámcové směrnice, byl navržen koncepční model střední úrovně pro monitoring
kvantitativního a chemického stavu podzemních vod. Kromě toho byl také zpracován návrh
koncepčního modelu pro jakost podzemních vod na střední úrovni. Zvláštní pozornost při
přípravě tohoto modelu byla věnována problematice plošného znečištění a interakci
povrchových a podzemních vod. Pro všechny koncepční modely jsou popsány jednotlivé
složky a použitá data. Významnou součástí řešení je rozvoj metodik hodnocení kvantitativní
a chemické složky podzemních vod.Zároveň pokračovaly práce na doplnění a upřesnění dat
a popis nejistot a „gaps“.
29
Přehled výsledků
Návrh koncepčního modelu pro jakost podzemních vod v ČR Koncepční model pro jakost
podzemních vod v ČR byl odvozen od obecného modelu. podzemních vod pro hodnocení
stavu/rizikovosti. Hlavní odlišnost je v současné době ve využití dat o přírodních
charakteristikách rajonů – vybrané přírodní charakteristiky jsou zde seskupeny do dvou
kategorií jako vodohospodářsky významné útvary podzemních vod a hodnoty přirozeného
pozadí podzemních vod. Tento navržený model pro tři dílčí oblasti povodí je postupně plněn
existujícími daty – zmiňovanými přírodními charakteristikami, aktualizovanými údaji o
bodových zdrojích znečištění (staré zátěže a „černé“ skládky) a ze subprojektu 3614 budou
postupně doplněna data o plošném znečištění.Zároveň probíhá sběr a doplnění údajů o
výhledovém stavu jednotlivých antropogenních vlivů k roku 2015.
Metodické postupy pro řešení kvantitativní složky podzemních vod, úprava koncepčního
modelu pro kvantitativní složku podzemních vod V roce 2006 byly podrobněji rozpracovány
metodické postupy pro hodnocení kvantitativního stavu kvartérních útvarů se zaměřením na
hodnocení odběrů podzemních vod, určení indukovaných zdrojů a hodnocení těžby
štěrkopísků. Dále bylo zpracováno v současné době aktuální téma - změny transmisivity
krystalinika v důsledku klimatických změn a další podklady pro hodnocení interakce
povrchových a podzemních vod, využitelné jak pro kvantitativní stav, tak pro hodnocení
jakosti.Podle metodických postupů a jejich ověření na pilotních územích byl upraven
koncepční model kvantitativní složky podzemních vod.
Metodické postupy pro řešení jakostní složky podzemních vod Nové postupy hodnocení jsou
jednak zaměřeny na způsoby stanovení limitních hodnot jednotlivých polutantů (prahové
hodnoty chemického stavu) v závislosti na přirozeném pozadí, zohlednění vodohospodářské
významnosti útvarů podzemních vod a důsledné respektování interakce povrchových a
podzemních vod. Kromě toho je věnována pozornost detailní prognóze jednotlivých
antropogenních vlivů v roce 2015. Zatím nejpropracovanější metodika je pro stanovení
prahových hodnot chemického stavu útvarů podzemních vod – z nové evropské směrnice
totiž vyplývá, že členské země jsou povinny do prosince 2008 stanovit tyto prahové hodnoty
a uvést je v plánech oblastí povodí.
Aplikace koncepčního modelu pro návrh monitoringu podzemních vod pro Rámcovou
směrnici Vzhledem k tomu, že v roce 2006 se zpracovává program monitoringu podzemních
vod pro Rámcovou směrnici o vodě, byl upraven koncepční model pro návrh monitoringu.
V prvních dvou letech (2007 – 2008) bude program monitoringu realizován na stávajících
objektech, které často technicky nevyhovují a optimální není ani jejich rozmístění. Rozsah a
lokalizace nově budovaných objektů je v současné době již dán, hlavně pro chemický stav
však bude možno vybírat z většího množství. Koncepční model pro sledování kvantitativního
stavu je možné využít pro uplatňování tzv. institutu minimálních hladin, tj. možnosti uložit
provozovatelům odběrů povinné sledování hladin podzemních vod v blízkosti odběrů.
Pro situační a provozní monitoring chemického stavu podzemních vod je možné koncepční
model použít pro optimální hustotu a v případě provozního monitoringu i lokalizaci
monitorovacích objektů. Výsledky aplikace koncepčního modelu byly předány ČHMÚ, které
je garantem monitoringu podzemních vod.
Výsledky aplikace koncepčního modelu pro kvantitu podzemních vod pro střední úroveň
modelu Koncepční model pro kvantitu byl aplikován jednak pro 10 kvartérních rajonů
v oblasti povodí Horního Labe (se zvláštním zaměřením na těžbu štěrkopísku) a pro všechny
rajony v oblastech povodí Horní a Dolní Vltavy a Berounky. Pro zpracování kvartérních
rajonů byla věnována zvýšená pozornost kromě odběrů podzemních vod také vyloučení
indukovaných zdrojů a těžbě štěrkopísku. Při zpracování kvantitativního stavu rajonů
v působnosti státního podniku povodí Vltavy byly detailně zpracovány a vyhodnoceny kromě
uskutečněných odběrů také povolené odběry podzemních vod a výhledové hodnoty v roce
2015.
30
Popis nejistot a mezer, práce na doplnění chybějících dat Na základě letošních prací byly
shrnuty současné nejistoty a mezery. Jedná se o problematiku, kterou většinou není možné
zahrnout do řešení tohoto subprojektu buď pro velký rozsah prací nebo práce nemá
charakter výzkumu nebo pro potřebu významnější spolupráce s dalšími subjekty, které nelze
realizovat ve výzkumném záměru. Zároveň se však jedná o práce, jejichž provedení je nutné
i pro další výstupy nebo o doporučení pro další vodohospodářské subjekty.
3.4.7 Hydro-ekologická revitalizace krajiny ovlivněné lidskou činností
Řešení zahrnuje hydroekologické problémy oblasti uhelných pánví v SZ Čechách s vysokou
koncentrací průmyslové a energetické výroby a jako protipól oblast s intenzivní zemědělskou
a rybníkářskou výrobou. V prvém případě se jedná o povodí Bíliny, kde v současné době
probíhá i rekultivace prvých dvou zbytkových jam po těžbě hnědého uhlí (Chabařovice,
Most). Druhý případ se týká Lužnice v jižních Čechách. Výzkum zahrnuje následující
lokality/povodí: Zbytková jáma Chabařovice, Zbytková jáma Most, Hydro-ekologická studie
povodí Bíliny, Hydrologie a kvalita toků pánevních oblastí, Hydro-ekologická studie povodí
horního a středního toku Lužnice.Výzkum zachytí vývoj jednotlivých systémů, zhodnotí jejich
endogenní oscilace, i oscilace vyvolané víceméně nepravidelnými externími zásahy
antropogenního původu. Vzhledem k této situaci se výstupy výzkumu v některých případech
neobejdou bez hypotéz a jejich ověřování v praxi. Výstupy výzkumu poslouží jako podklady
pro revitalizační opatření reflektující vodohospodářské, ochranářské a hospodářské
požadavky. Cílem revitalizace krajiny je ekologická optimalizace s dosažením stavu, který
můžeme označit za přírodě blízký a harmonický.
Přehled výsledků
•
Zbytková jáma Chabařovice. Bylo provedeno zhodnocení vývoje kvality vody jezera
v závislosti na zdrojích vody, posouzení sukcesního stádia společenstev jezera,
zhodnocení účinnosti biomanipulačního zásahu na ichtyocenózu jezera a zhodnocení
vlivu hydrologických poměrů na dynamiku zatápění zbytkové jámy a na kvalitativní
ukazatele. Poznatky byly shrnuty do publikací Vlasák et al. (2005), Havel et al. (2005) a
Havel L. et Vlasák P. (2006a). Výsledky výzkumu s návrhy pro management jezera
Chabařovice byly poskytnuty správci území, Palivovému kombinátu Ústí, s.p.
•
Zbytková jáma Most. Bylo popsáno a zhodnoceno iniciální stádium budoucího jezera; za
účelem plánovaného zpracování hydrologické bilance jezera byl prováděn sběr dat z
meteorologické stanice v povodí zbytkové jámy.
•
Hydro-ekologická studie povodí Bíliny. Byla provedena hydrologická měření, odběr a
analýza vzorků vody v 8 profilech. Rámcově byl zhodnocen současný hydro-ekologický
stav Bíliny a bilance znečištění za období 1997,1998 a 2004. Rámcové poznatky byly
shrnuty do publikací: Aronová K. (2006) a Novák M. et Kučera J. (2006).
•
Hydrologie a kvalita toků pánevních oblastí. Podána byla charakteristika toků podle druhu
jejich znečištění, provedeno bylo celkové zhodnocení získaných dat.
•
Hydro-ekologická studie povodí horního a středního toku Lužnice. Hodnocen byl
kvalitativní i kvantitativní stav toku Lužnice a jejích přítoků v jarním, letním a podzimním
období 2005/06, zpracována byla bilance znečištění v povodí za období 1997,1998 a
2004. Rámcové poznatky o bilanci znečištění byly prezentovány na konferenci České
limnologické společnosti a publikovány (Novák M. et Kučera J., 2006).
Přehled Výstupů za oddíl D
Jako výstupy prací v oddíle D bylo prezentováno 40 publikací, zorganizována vědecká
konference s mezinárodní účastí a získány rozsáhlé dosud nepublikované datové soubory
pro navazujíc etapy prací. Některé výstupy jsou dále prezentovány jako příloha 3 na CD
přiloženém ke samostatné etapové zprávě Oddílu D.
31
Aronová, K. (2006a): Hydrické rekultivace území postižených těžbou kaolinu na Karlovarsku.
In: Moučková P. (ed.): Těžba a její dopady na životní prostředí, 74-77. Vodní zdroje
Ekomonitor, Chrudim, ISBN 80-86832-18-X.
Aronová, K. (2006b): Kvalita vody v Bílině a jejích vybraných přítocích. In: Sacherová V. (ed):
Sbor. 14 konf. ČLS a SLS, Nečtiny 26.6.2006, Česká limnol. spol. Praha: p.28, ISBN 80-2397257-X.
Baudišová D. a Benáková A. (2006): Mikrobiální znečištění povrchových vod pocházejících
ze zemědělství. In. Sborník semináře Mikrobiológia vody a prostredia 2006, 20.-22.9. 2006,
Poprad. 2 s (v tisku) – viz Příloha 3.9
Baudišová, D., Felberová, L., Kučera, J. (2006): Redukce mikrobiálního znečištění
biologickými rybníky v malých obcích. In: V. Sacherová (ed.):Sborník příspěvků 14.
konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej společnosti Nečtiny
26.- 30. června 2006, s. 201-202, ISBN 80-239-7257.
Baudišová, D., Mlejnska, E. (….): Reduction of Microbial Pollution by Waste Stabilisation
Ponds in Small Villages (Czech Republic). In print – připravované posterové sdělení na
konferenci „Advanced Sanitation“, IWA, Aachen, 12.-13. 3. 2007.
Bílý ,M., Simon,O. (2006): Lužní potok a Janovský potok - možnosti zachování existence
populace perlorodky říční v tocích silně ovlivněných lidskou činností. Sborník ze semináře
Záchranné programy v ČR, Kouty 3.-4. 10. 2005. (v tisku)
Bílý,M., Simon,O. (2006): Problematika ochrany oligotrofních toků s výskytem perlorodky
říční v ČR. In Sacherová, V.(ed.) Sborník příspěvků 14. konference ČLS a SLS. Nečtiny,
26.6.2006. Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s. 30—31. ISBN 80-239-7257-X.
Buchtele, J, Buchtelová, M, Hrkal. Z. (2006): Water regime changes due to deforestation
induced in Czech Republic. Acta Universitatis Carolinae.
Douda,K., Simon, O., Bíly, M., Vejmelková, J., Spisar, O. (….): The influence of water purity
on the occurrence of protected Freshwater Mussels (Unionoida) in selected protected areas
of the Czech Republic. abstrakt pro konferenci- Waters in protected areas 25.-27. dubna
2007 v Dubrovník, Craoatia
Felberova, L. (2006): Performance of Waste Stabilisation Ponds During Frost Weather. In
print – připravované posterové sdělení na konferenci „Advanced Sanitation“, IWA, Aachen,
12.-13. 3. 2007.
Felberová, L. (2006): Zimní provoz biologických nádrží. VTEI, příloha Vodního hospodářství,
č. 10/2006, roč. 48, 2006, č. 3, s. 13-14. ISSN 0322-8916; včetně recenze článku
Gálková, H. (2006): Příprava S9 frakce z jater pstruha duhového pro testy genotoxicity. In:
Kočárek, P., Plásek, V., Malachová, K. (eds.): Environmental changes and biological
assessment III., Scripta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Ostraviensis, 163, 322325, Ostrava.
Havel, L., Vlasák, P. (2006a): Hydrická rekultivace zbytkové jámy Chabařovice – vývoj kvality
vody. In: Moučková P. (ed.): Těžba a její dopady na životní prostředí, 78-82. Vodní zdroje
Ekomonitor, Chrudim, ISBN 80-86832-18-X.
Havel, L., Vlasák, P. (2006b): Zatápění zbytkové jámy Chabařovice – vývoj mělkého jezera
v podmínkách uhelné pánve. In: Sacherová V. (ed): Sbor. 14 konf. ČLS a SLS, Nečtiny
26.6.2006, Česká limnol. spol., s. 95-96, ISBN 80-239-7257-X.
Horáková, K., Mlejnková, H. (2006): Hygienická rizika spojená se zemědělským
hospodařením na rybnících. In. Sborník semináře Mikrobiológia vody a prostredia 2006, 20.22.9. 2006, Poprad. 7 s (v tisku). – viz Příloha 3.14
Hrkal, Z., Gadalia, A., Rigaudiere, P. (2006) : Will the river Irtysh survive the year 2030?
Impact of long-term unsuitable land use and water management of the upper stretch of the
32
river catchment (North Kazakhstan), Environmental Geology, Mar 2006, Pages 1 – 7,
Springer Berlin / Heidelberg. ISSN: 0943-0105
Hrkal, Z., Prchalová, H. et Fottová, D. (2006): Trends in Impact of Acidification on
Groundwater Bodies in the Czech Republic; An Estimation of Atmosferic Deposition at the
Horizon 2015. Journal of Atmosferic Chemistry, 53: 1-12. – viz Příloha 3.15
Hyankova, E., Kriska-Dunajsky, M., Rozkosny, M., Salek, J. (2006): The Knowledge Based
on the Research of the Filtration Properties of the Filter Media and on the Determination of
Causes of Colmatation. In: Dias, V., Vymazal, J. (Eds.): 10th International Conference on
Wetland Systems for Water Pollution Control, MAOTDR, Lisbon, Portugal, p.1331-1338.
ISBN 989-20-0361-6.
Hyánková, E., Kriška-Dunajský, M., Rozkošný, M., Šálek, J., Šálek, J. (2006): Poznatky z
výzkumu evapotranspirace mokřadních ekosystémů. In print – připravovaná přednáška na
konferenci „Říční krajina“, Olomouc, říjen 2006
Kladivová, V. (2006):...a co na to Vltava?. Šumava, roč. 2006, č. 1, s. 12—13
Kožený, P., Simon, O (2006): Analýza naplavené dřevní hmoty na nádrži Znojmo po jarní
povodni 2006.IN : Měkotová, J., Štěrba, O. (Eds.),: Říční krajina 4, 18.10.2006, Olomouc.
ISBN 80-244-1495-3. 111-118 s.
Kožený, P., Vajner, P., Zedníčková, O.,Simon, O (2006): Stabilita přírodě blízkého zpevnění
meandrů Moravy v NPR Vrapač. IN : Měkotová, J., Štěrba, O. (Eds.),: Říční krajina 4,
18.10.2006, Olomouc. ISBN 80-244-1495-3. 118-130 s.
Kožený,P., Simon,O, Vajner,P.( ….): Large woody debris and its mobility in streams in
protected areas of Czech Republic. abstrakt pro konferenci- Waters in protected areas 25.27. dubna 2007 v Dubrovník, Craoatia
Kroča,J., Skácelová,O. (….): Influence of forest ecosystems on the outflow water quality,
fauna and flora – methodical selection of sites, evaluation factors and preliminary results of
fytobentos analyse, abstrakt pro konferenci- Waters in protected areas 25.-27. dubna 2007
v Dubrovník, Craoatia
Kroča,J. (2006): Metodika výběru a faktory hodnocení lokalit v rámci výzkumu vlivu lesních
ekosystémů s různým způsobem obhospodařování na kvalitu odtékající vody. IN : Měkotová,
J., Štěrba, O. (Eds.), 2006: Říční krajina 4, 18.10.2006, Olomouc. ISBN 80-244-1495-3. 130138 s.
Kucera, J., Mlejnska, E., Felberova, L. (2006): Experience in Non-Conventional Wastewater
Treatment Techniques Used in the Czech Republic. In print – připravovaná přednáška na
konferenci „Advanced Sanitation“, IWA, Aachen, 12.-13. 3. 2007.
Novák M., Kučera J. (2006): Bilanční studie Bíliny a Lužnice. In: Sacherová V. (ed): Sbor. 14
konf. ČLS a SLS, Nečtiny 26.6.2006, Česká limnol. spol. Praha: p.116-118, ISBN 80-2397257-X
Olmer, M., Prchalová, H., Kadlecová, R. a kol. (2006): Hydrogeologická rajonizace v České
republice. 2006 : Česká geologická služba, 2006, 40 s., ISBN: 80-7075-660-8
Rozkosny, M., Salek, J., Salek, J. (2006): Water Balance of the Constructed Wetlands – A
Study of the Macrophyte´s Evapotranspiration. In: Dias, V., Vymazal, J. (Eds.): 10th
International Conference on Wetland Systems for Water Pollution Control, MAOTDR, Lisbon,
Portugal, p.123-130. ISBN 989-20-0361-6.
Salek, J., Hyankova, E., Kriska-Dunajsky, M., Rozkosny, M. (2006): The Knowledge Gained
by Using the Model and Pilot Research of Subsurface Filters with Vertical Flow Including the
Suggestions For their Implementation in Practice. In: Dias, V., Vymazal, J. (Eds.): 10th
International Conference on Wetland Systems for Water Pollution Control, MAOTDR, Lisbon,
Portugal, p.685-692. ISBN 989-20-0361-6.
33
Simon, O., Kladivová, V.(2006): Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy. NP
Šumava, Vimperk, 28 s., ISBN N zveřejněno na webu NP Šumava www.npsumava.cz
Simon, O., Kladivová,V., Svobodová, J., Hruška, J., Vejmelková,J., Bílý ,M. (2006): Ochrana
oligotrofních povodí s perspektivními lokalitami výskytu perlorodky říční v ČR. Sborník ze
semináře Záchranné programy v ČR, Kouty 3.-4. 10. 2005. (v tisku)
Simon,O., Kladivová,V: (2006): Výzkum změn pokryvnosti makrofyt na Teplé Vltavě v
turisticky zatěžované části toku. IN : Měkotová, J., Štěrba, O. (Eds.), 2006: Říční krajina 4,
18.10.2006, Olomouc. ISBN 80-244-1495-3. 96-104 s.
Skácelová,O.:Kroča,J. (2006): Předběžné výsledky výzkumu fytobentosu malých toků
Beskyd – srovnání toků s povodím neovlivněným lesnickým obhospodařováním s
referenčními lokalitami s různým způsobem obhospodařování na kvalitu odtékající vody. IN :
Měkotová, J., Štěrba, O. (Eds.), : Říční krajina 4, 18.10.2006, Olomouc. ISBN 80-244-14953. 278-284 s.
Spisar,O., Simon,O.:Revitalizace Zbytinského potoka ve vztahu k populaci perlorodky říční
v NPP Blanicie. IN : Měkotová, J., Štěrba, O. (Eds.), 2006: Říční krajina 4, 18.10.2006,
Olomouc. ISBN 80-244-1495-3. 284-291 s.
Svobodová, J. ,Kladivová ,V., Jaroš,M. (2006): Vltava v ohrožení, GEO, 2006,č.6, s. 20-21
Svobodová, J. (2006): Co si myslí vodáci o splouvání Teplé Vltavy?. Šumava, roč. 2006, č.
1, s. 14—15.
Svobodová,J.: (2006): Postoj vodáků k regulaci řek na území národních parků. IN :
Měkotová, J., Štěrba, O. (Eds.), 2006: Říční krajina 4, 18.10.2006, Olomouc. ISBN 80-2441495-3. 304-308 s.
Vejmelková, J., Simon, O. (2006): První výsledky ze sledování toku v oligotrofním povodí a
návrh opatření ke snížení nadměrné. IN : Měkotová, J., Štěrba, O. (Eds.),: Říční krajina 4,
18.10.2006, Olomouc. ISBN 80-244-1495-3. 361-370 s.
Prezentace, bez následující publikace odborného článku
Simon, O., Kladivová, V., Svobodová, J. (2006): Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna
Teplé Vltavy. Prezentace na semináři se zainteresovanou veřejností a Správou NP Šumava
v březnu 2006
Method of assessing transmissivity in hard rocks under conditions of global change, 4th
Workshop On Hard Rock Hydrogeology Of The Bohemian Massif, Jugowice, SW Poland, 2123 června 2006 Hrkal Z. přednáška a článek ve sborníku
Applicability of groundwater modelling for WFD: Czech experience, TAIEX (Technical
Assistance Information Exchange Instrument) Seminar: Workshop on Groundwater Modeling
– Water Framework Directive; Kudowa Zdroj, Poland, 26.-29. června 2006, Prchalová H. –
přednáška pro polské účastníky
– Water Framework Directive; Sandanski, Bulharsko, 17.-18. ledna 2006, Prchalová H. –
přednáška pro bulharské účastníky
– Water Framework Directive; Druskininkai, Litva, 19.-20. října 2006, Prchalová H. –
přednáška pro litevské účastníky
Results of Characterisation of River Basin Districts in Czech Republic: Groundwater bodies
at risk, TAIEX (Technical Assistance Information Exchange Instrument) Seminar: Workshop
on Groundwater Modeling – Water Framework Directive; Kudowa Zdroj, Poland, 26.-29.
června 2006, Prchalová H. – přednáška pro polské účastníky
34
on Groundwater Modeling – Water Framework Directive; Sandanski, Bulharsko, 17.-18.
ledna 2006, Prchalová H. – přednáška pro bulharské účastníky
on Groundwater Modeling – Water Framework Directive; Druskininkai, Litva, 19.-20. října
2006, Prchalová H. – přednáška pro litevské účastníky
Czech Strategy of Groundwater Monitoring for WFD - Quantity and Quality, TAIEX
(Technical Assistance Information Exchange Instrument) Seminar: Assessement
Groundwater Monitoring, Bukurešť, Rumunsko, 29. – 31. března 2006 Prchalová H. –
přednáška pro rumunské účastníky
Demand on Monitoring for Groundwater Bodies Status Assessment - Czech Approach,
TAIEX (Technical Assistance Information Exchange Instrument) Seminar: Assessement
Groundwater Monitoring, Bukurešť, Rumunsko, 29. – 31. března 2006 Prchalová H. –
přednáška pro rumunské účastníky
Organizace mezinárodní konference (RNDr. Prchalová a kol.):
International Conference on Hydrology and Ecology: The Groundwater/Ecology Connection,
Karlovy Vary 11–14 září 2006, za účasti 144 převážně zahraničních odborníků.
35
3.5 Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy oddíl E
Problematika řešená v rámci oddílu „E“ poměrně různorodá. Jejím společným jmenovatelem
je to, že jde o „nástroje“ (ať již informační, legislativní, technické nebo jiné), resp. jejich vývoj
a následnou aplikaci. Z toho vyplývá, že je třeba náplň činností subprojektů oddílu „E“ spíše
než pod samotným označením „výzkum“ vnímat jako „výzkum a vývoj“. Tento pojem pak,
alespoň v rámci tohoto oddílu, mnohem lépe vystihuje podstatu řešených úloh. Takovýto
vývoj pak nemůže (nebo by alespoň neměl) být samoúčelný – je prováděn za určitým
cílem/účelem. Tímto účelem je zaměření činností na vývoj a aplikace takových nástrojů,
které budou následně využitelné (a také prakticky využívány) zejména pro podporu
rozhodování orgánů státní správy, především pak s ohledem na plnění požadavků Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23.října 2000, ustavující rámec pro
činnost Společenství v oblasti vodní politiky („Rámcová směrnice“) a dalších platných
směrnic ES, které byly transponovány do právního řádu ČR.
Především s ohledem na výše zmíněnou vnitřní restrukturalizaci oddílu je třeba zdůraznit, že
činnosti v roce 2006 plynule navazují na předchozí řešení v roce 2005. Restrukturalizací
oddílu, spočívající ve vyhraněnějším oddělení pracovních náplní jednotlivých subprojektů,
došlo ke zpřehlednění řešení a jeho jasnému tematickému uspořádání. Tyto změny se
následně přímo odráží také ve členění této zprávy.
3.5.1 Vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů
zaměřených na výstupy podporující výkon veřejné a státní správy
Podle rámcové směrnice pro vodní politiku EU je nutné připravit plány oblastí povodí, ve
kterých mají být mimo jiné definovány a programy opatření eliminovány významné
vodohospodářské problémy, které brání dosažení dobrého stavu útvarů povrchových a
podzemních vod. K tomu je nutné na celém území ČR pravidelně vyhodnocovat dopady
antropogenních vlivů. Analýza vyžaduje vyhodnocení poměrně široké škály dat a proto je
vhodné připravit nástroje, které ji v maximální míře usnadní a umožní vypracovat podklady
pro rozhodování příslušných úřadů.
Jedním z nejdůležitějších nástrojů ve výše uvedeném smyslu je sestavování vodní bilance,
zejména pak vodohospodářské bilance současného a výhledového stavu. Cílem řešení je
sladění vodní bilance s požadavky na plánování podle Rámcové směrnice, návrh
odpovídajících metodických postupů a tvorba vhodných technických nástrojů.
Řešení obecně vychází zejména z požadavků na implementaci Rámcové směrnice a jejich
bližší specifikaci příslušnými směrnými dokumenty. Jedná se zejména o směrné dokumenty
vztahující se k problematice analýzy vlivů a dopadů, geografických informačních systémů a
reportingu.
Řešení v roce 2006 navazovalo na práce a výstupy z roku 2005, zejména potom na materiál
Zásady zpracování vodní bilance a využití jejich výstupů pro přípravu plánů oblasti povodí.
Konkrétně byly práce v roce 2006 zaměřeny na vývoj metodických postupů pro jednotlivé
složky vodní bilance:
• vodohospodářské bilance současného/výhledového stavu množství povrchových vod,
• vodohospodářské bilance současného/výhledového stavu množství podzemních vod,
• vodohospodářské bilance současného/výhledového stavu jakosti povrchových vod
• vodohospodářské bilance současného/výhledového stavu jakosti podzemních vod,
• souhrnné vodní bilance ČR,
a vývoj příslušných technických nástrojů:
• simulačního modelu množství povrchových vod,
• modelu bilance současného/výhledového stavu jakosti povrchových a podzemních
vod
36
•
modelu hodnocení vlivu plošného znečištění na povrchové a podzemní vody.
V oblasti podpory reportingu Evropské komisi byla jeko závazný metodický dokument
zpracována Maketa Zprávy ČR 2007 pro reporting EU o programech monitoringu.
Řešení má úzké vazby na subprojekty 3614, 3617, 3620 a 3622.
V roce 2007 budou dokončeny metodické postupy týkající se souhrnné vodní bilance a
vodohospodářské bilance množství povrchových i podzemních vod. Zároveň bude do
uživatelského provozu uveden simulační model množství povrchových vod. Podrobněji
budou rozpracovány metodické postupy týkající se jakosti vod a příslušné nástroje – modely
bilance současného/výhledového stavu jakosti vod a model hodnocení vlivu plošného
znečištění .
3.5.2.Vývoj a aplikace informačních nástrojů nutných pro činnosti související
s plánováním v oblasti vod
Metodika pro rok 2006 stanovila zaměření prací na vývoj, metody, technické řešení a
aplikace nástrojů a aplikace technologií sdílení a publikace dat se zaměřením na prostředí
internetu a výstupy na médiích CD/DVD s orientací na interaktivní přístup uživatelů k datům
a datovým zdrojům. Metodika dále předpokládala vývoj, testování a realizaci propojování
datových zdrojů VÚV T.G.M. s externími zdroji se zaměřením na technologii WMS (Web Map
Services - OpenGIS). Tematické zaměření prací bylo stanoveno zejména na oblast
podzemních vod a na oblast Registru chráněných území podle Rámcové směrnice.
Jako další skupina činností byla metodikou stanovena problematika integrace dat pro
analýzu antropogenních vlivů (zdroje znečištění) a dopadů (data z monitoringu) se vztahem k
jakosti povrchových a podzemních vod z různých datových zdrojů s cílem vytvoření jednotné
databáze s tím, že v roce 2006 budou zahájeny práce na návrhu datového modelu,
zpracování základních importních a kontrolních procedur a na zpracování údajů týkajících se
dusíkatých sloučenin. V následujících letech bude pokračovat rozšiřování systému o další
ukazatele a datové zdroje s cílem vytvoření jednotné integrované databáze o jakosti
povrchových a podzemních vod.
Jako poslední okruh činností pro rok 2006 byl stanoven požadavek na vývoj nástrojů,
nutných k řešení interakce povrchových a podzemních vod.
Řešení se v souladu s výše uvedeným zadáním daným metodikou zaměřuje na vývoj
(zejména informačních) nástrojů pro zpracování a zpřístupňování dat. Tomu odpovídají také
výstupy řešení subprojektu, které jsou tvořeny:
-
aplikacemi pro publikaci dat a jejich sdílení v síti internet
-
publikačními CD umožňující sdílení dat a interaktivní práci s nimi
-
návrhem datového modelu integrované databáze o jakosti povrchových a
podzemních vod a vývoj souvisejících nástrojů a zahájení plnění datového modelu
první částí dat za účelem otestování funkčnosti modelu (v roce 2006 zahájení prací
na datovém modelu)
-
nástroji sloužícími pro řešení problematiky interakce povrchových a podzemních vod
(programy)
Řešení pak má úzké vazby především na subprojekt 3617 – „Vývoj komplexního
konceptuálního modelu pro řešení vlivů a dopadů antropogenní činnosti na podzemní vody“
a dále zejména na ostatní subprojekty oddílu „E“: 3619 – „Vývoj obecně bilančních a
operativně predikčních a hodnotících systémů zaměřených na výstupy podporující výkon
veřejné a státní správy“, 3621 –„Vývoj a aplikace postupů s využitím technologií
geografických informačních systémů ve vazbě na digitální bázi vodohospodářských dat“ a
3622.- „Vývoj a aplikace vhodných technických nástrojů nutných pro zhodnocení vlivu emisí
na chemický stav povrchových vod a vývoj systémů jeho hodnocení“.
37
•
interaktivní aplikace „Hydrogeologická rajonizace 2005“ zpřístupněná na internetu
(http://heis.vuv.cz/projekty/hgr2005) a distribuovaná formou interaktivního CD
•
interaktivní aplikace „Zdroje znečištění, čištění a vypouštění odpadních vod“
zpřístupněná na internetu (http://heis.vuv.cz/db/bzz)
•
článek „HEIS VÚV v roce 2006“ informující zejména odbornou veřejnost o vývoji
informačního systému, VTEI – Vodohospodářské technicko-ekonomické informace,
3/2006 (příloha časopisu Vodní hospodářství 10/2006).
Vzhledem k pokračování prací v průběhu listopadu a prosince 2006 se dále do konce roku
předpokládá dokončení a publikace interaktivní aplikace Registru chráněných území.
Práce v roce 2006 probíhaly v souladu s metodikou. Do konce roku budou pokračovat práce
na implementaci služeb WMS a na vývoji interaktivní aplikace s cílem umožnit výměnu a
zpřístupnění dat Registru chráněných území. Budou pokračovat práce na návrhu datového
modelu integrované databáze o jakosti povrchových a podzemních vod a na jeho testování.
Pro rok 2007 se navrhuje zaměření prací zejména na dokončení návrhu a realizace
integrované databáze o jakosti povrchových a podzemních vod. Práce by se měly soustředit
na odladění datového modelu při jeho souběžném plnění dalšími daty. Obě činnosti by měly
probíhat ve vzájemné interakci. Následně by měla následovat formalizace souvisejících
nástrojů (kontrolní a importní/exportní procedury) a vývoj a realizace aplikace pro
zpřístupnění dat z databáze uživatelům. Předpokládá se pokračování prací na vývoji nových
interaktivních aplikací pro prezentaci dat.
3.5.3 Vývoj a aplikace postupů s využitím technologií geografických informačních
systémů ve vazbě na digitální bázi vodohospodářských dat
Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD) je označení katalogu typů objektů jako
tematické vodohospodářské nadstavby ZABAGED®. Je to referenční geografická databáze
vytvořená primárně z odpovídajících vrstev ZABAGED® a cílově určená pro tvorbu
tematických kartografických výstupů s vodohospodářskou tematikou a tematikou ochrany
vod nad Základní mapou ČR 1:10 000, resp. 1: 50 000, a dále pro prostorové analýzy v
prostředí geografických informačních systémů. V současnosti obsahuje přes 70 objektů v 10
účelově členěných skupinách. Významné objekty DIBAVOD – vodní toky, vodní plochy a
vymezení hydrologických povodí, jsou zpracovávány s parametry mapy 1: 10 000. Digitální
model terénu a GIS technologie umožňují nové přístupy a postupy získávání charakteristik
vodních toků a jejich příslušných povodí, která lze vymezit efektivnějšími a objektivnějšími
metodami než doposud.
Základní relevantní data geografického charakteru jsou stabilizována nástroji ArcSDE ve
formátu geodatabáze v Oracle a topologicky verifikována. Analyticky je ve zvýšené míře
využívána rastrová analýza a to nadstavbami Spatial Analyst a Geostatistical Analyst firmy
ESRI. Jedním z cílů je vytvoření metodik pro opakované zpracování dat – technologické
linky. V roce řešení 2006 je proveden průzkum možností, které poskytují nástroje GIS ESRI
pro řešení výzkumného záměru a vytvořeny rámcové metodiky pro jednotlivá požadovaná
řešení.
Práce jsou tematicky členěny do čtyř kapitol:
1. Vývoj technologických postupů efektivního získávání charakteristik vodních toků a
příslušných hydrologicky vymezených povodí.
2. Definování objektivních podmínek vymezení hydrologického členění a tvorba
metodických postupů za účelem
určení
příslušného hydrologického povodí
v libovolném místě modelu říční sítě.
3. Návrh metodických postupů zpracování a aktualizace hraničních vodních toků
podmiňujících charakterizaci vodních toků a povodí v ČR.
4. Výškopisná data ZABAGED® a DMR-F, jejich porovnání a možnosti využití
38
V roce 2007 bude pozornost zaměřena na digitální kartografii Základní vodohospodářské
mapy. Cílem projektu je možnost uživatelského definování obsahu vodohospodářské
tematiky a následný export kompletního mapového listu do pdf formátu.
3.5.4 Vývoj a aplikace vhodných technických nástrojů nutných pro zhodnocení vlivu
emisí na chemický stav povrchových vod a vývoj systémů jeho hodnocení
V rámci navrhované dílčí výzkumné oblasti (subprojektu) je předmětem řešení
zdokonalování systémů hodnocení vzájemného vztahu vlivu emisí ze zdrojů znečištění
a chemického stavu povrchových vod. Ty budou ověřovány aplikacemi jak v lokálním, tak
v celorepublikovém měřítku. Výzkum se týká zejména živin (N a P), nebezpečných látek
a radioaktivity. Cílem výstupů je směřování k dosažení dobrého chemického stavu
povrchových vod, snížení zatížení povrchových vod nebezpečnými látkami a k ochraně
povrchových vod před účinky radioaktivity a tepelného znečištění. Součástí subprojektu je
rovněž aktuální, v současnosti novým způsobem řešená, problematika bakteriálního
ovlivnění povrchových vod odpadními vodami z komunálních zdrojů znečištění.
Řešení v roce 2006 vychází z aktuálních potřeb vodohospodářské politiky nebo se zaměřuje
na dílčí problematiky spjaté se zpřesňováním vlivu emisí na jakost povrchových vod. Mají
charakter výzkumu, zabývají se vývojem nových technických a metodických postupů
v oblasti vzorkování odpadních vod a určení vlivu emisí na jakost povrchových vod. Navazují
na současný stav poznání nebo zkušenosti z řešení výzkumných úkolů v nedávné minulosti.
Náplň úkolů a jejich řešení směřuje rovněž k podpoře při rozhodování orgánů státní správy
za účelem splnění požadavků Směrnice Rady 2000/60/ES a ostatních platných směrnic ES,
které byly transponovány do právního řádu ČR.
První z řešených problematik se v roce 2006 zabývala posouzením a ověřením možných
emisí prioritních látek specifikovaných v Příloze X Směrnice 2000/60ES z průmyslových
zdrojů znečištění, které s těmito látkami ve významném množství nakládají, ale jejich obsah
ve vypouštěných odpadních vodách nemonitorují. Součástí řešení bylo i šetření
k technologiím, ve kterých jsou prioritní látky používány a zhodnocení možných přestupů do
odpadních vod.
V dubnu 2004 byl vládou ČR schválen koncepční dokument zaměřený na opatření ke
snižování znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť
nebezpečnými závadnými látkami. Práce v tomto subprojektu vycházely z tohoto dokumentu,
a to ve dvou hlavních směrech. Prvním byl vývoj nástroje pro přípravu metodického postupu
při zavádění programů opatření v procesu zpracovávání plánů oblastí povodí. Druhým
směrem řešení bylo postupné naplňování struktury programu opatření navržené
v předchozím roce řešení subprojektu pro 17 zvlášť nebezpečných závadných látek dle
Přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Tyto práce předpokládaly
realizovat průběžnou aktualizaci opatření legislativních a dobrovolných nástrojů snižování
emisí za rok 2006.
V kapitole 3 byla použita a analýze podrobena hodnotící kritéria jakosti povrchových vod,
látkových odtoků a příčinků difúzního znečištění jako podpora pro budoucí kombinovaný
způsob stanovování emisních limitů.
Následující kapitola se zabývá vývojem metod pro hodnocení radioaktivního znečištění
povrchových vod a podrobným výzkumem vlivů a dopadů v povodích řek dotčených těžbou
a/nebo vypouštěním radioaktivních odpadních vod.
V části subprojektu zabývající se matematickými modely jakosti povrchových vod byly na
základě rešerše možných modelovacích nástrojů provedené v minulém roce vybrány pro
ověření v roce 2006 dva nástroje: program DESERT, který je určen pro modelování jakosti
ucelené oblasti povodí jako podpora vodohospodářského managementu, a program QUAL
2K, který je určen spíše pro modelování dílčího povodí nebo úseku toku. Byla navázána
spolupráce s katedrou vodních staveb VÚT Brno a fy DHI Praha za účelem ověření dalších
postupů.
39
Byly finalizovány práce v problematice vývoje finančně dostupných semipermeabilních
membrán, které splňují požadavky obdobných nástrojů vyvinutých v zahraničí (USA). Práce
se na základě výzkumu z předchozích let zabývala úpravou technik a metodik kalibrace
těchto membrán, tak aby na základě dlouhodobé expozice bylo možné určit spolehlivě míru
znečištění povrchových vod. Dále byly zahájeny řešeršní práce pro vývoj technik ke
sledování dlouhodobé zátěže povrchových vod těžkými kovy.
V poslední kapitole jsou řešeny konkrétní technické aspekty měření emisí u zdrojů znečištění
s nestandardní vypouštěním, jsou ověřovány nové postupy měření znečištění z komunálních
zdrojů včetně problematiky mikrobiálního znečištění.
Výstupy
V souladu se stanovenou náplní subprojektu č. 3622 bylo předmětem řešení zdokonalování
systémů hodnocení vzájemného vztahu vlivu emisí ze zdrojů znečištění a chemického stavu
povrchových vod. Řešení v roce 2006 postihovalo širokou škálu odborných problematik,
jejichž řešení na základě dosažených výsledků bude pokračovat.
Velká pozornost je věnována problematice nebezpečných látek především v souvislosti
s novelizací stěžejního legislativního nástroje k vypouštění odpadních vod – nařízení vlády
č. 61/2003 Sb., kdy dochází ke zpřísnění celé řady imisních standardů a dále v souvislosti
s návrhem novely směrnice ES o stanovení norem environmentální kvality (NEK).
Zpracovatelé tohoto subprojektu jsou v těsném kontaktu s pracovními týmy Ministerstva
životního prostředí, odboru ochrany vod a českými zástupci na vodoprávní legislativu
v Bruselu při formulování stanovisek k problematice nebezpečných látek. To jim umožňuje
pružně reagovat na potřeby a doufejme, že i v dostatečném předstihu. Je potřeba vyvinout
nástroje, které zajistí plnění požadavků nové směrnice o NEK (např. soupis emisí prioritních
látek, opatření k omezování bodového a difúzního znečišťování vod, apod.).
Znalost technologických procesů a poznání možného negativního vlivu na jednotlivé složky
hydrosféry nám pomáhají přehledněji stanovit okruhy problematik, na které je potřeba
zaměřit svou pozornost při hodnocení dopadů lidské činnosti a při posouzení možných
dalších opatření, technicky a ekonomicky dostupných. Abychom mohli provést alespoň
přibližnou bilanci podílu znečištění nebezpečnými látkami z emisí odpadními vodami, bude
nejen potřeba zaměřit pozornost na další nebezpečné látky nebo typy zdrojů znečišťování,
ale také na komunální čistírny odpadních vod. V řadě případů totiž dochází u kdysi typických
průmyslových čistíren ke změně majitele a k „přeměně“ na městské ČOV, pravděpodobně i
z důvodu „dosáhnout na dotace z evropských fondů. Vzhledem k velkému objemu
vypouštěných odpadních vod z komunálních ČOV může bilance znečištění být významná ve
srovnání s např. neutralizačními stanicemi, pro které jsou emisní limity běžně zavedeny
V souvislosti se změnami imisních standardů je potřeba vyvíjet nové přístupy k hodnocení
emisí a imisí, zvláště, pokud se má určit příčinek difúzního znečištění při aplikaci
kombinovaného způsobu určování emisních limitů.
Vývoj ekonomicky dostupných semipermeabilních membrán se stal přínosem při dokončení
a ověření testovací aparatury pro jejich kalibraci, která je stěžejní, pokud chceme zachycené
znečištění kvantifikovat. Praktické nasazení v terénu ověřuje možnosti metody kontinuální
expozice, která je velmi užitečná zvláště v případě výrazně kolísajícího znečištění vod. Za
přínosné považujeme rozšířit možnosti kontinuální expozice na skupinu těžkých kovů, což
má svůj význam i při stále se zpřísňujících standardech environmentální kvality pro prioritní
kovy.
Modelování jakosti vod je časově náročnou a někdy i nevděčnou prací, má však svůj význam
při simulaci výhledového stavu, vyhodnocování dopadů. Problémem je zajištění vstupních
dat v závislosti na složitosti vybraného modelovacího nástroje. Snahou řešení v tomto
subprojektu je otestovat spíše maximálně jednoduché systémy, které však ještě poskytnou
použitelné výstupy.
40
Výzkum a vývoj nástrojů v subprojektu č. 3622 navázal na předchozí poznatky získané
řešením tohoto výzkumného záměru, dosažených týmem řešitelů na pracovištích VÚV
T.G.M. v Praze, Brně i Ostravě.
3.5.5 Vývoj a aplikace informačních, technických a ostatních nástrojů pro mezinárodní
spolupráci v ucelených povodích a na hraničních vodách a pro posouzení
účinností opatření v oblasti ochrany vod v čr
Hlavním cílem subprojektu je vytvářet, rozvíjet a aplikovat informační a technické nástroje
pro ochranu vod v ČR a v rámci mezinárodní spolupráce v mezinárodních povodích (Labe,
Odra, Dunaj) i na hraničních vodách a definovat doporučení pro zlepšení administrativních a
právních nástrojů v oblasti ochrany vod v ČR.
Podnětem k formulaci dílčích cílů a zaměření výzkumné činnosti jsou konkrétní i výhledové
požadavky vyplývající z komunitární legislativy a mezistátních dohod v oblasti ochrany vod.
Problematika je charakteristická svou různorodostí, která se odvíjí od rozdílnosti těchto
požadavků. Také v oblasti administrativních a právních nástrojů se dílčí cíle výzkumu
zaměřují na aktuální problematiku souvisící s ochranou vod. Dílčí poznatky získané v oblasti
výzkumu pak umožňují zpracování praktických výstupů, revizi stávajících administrativních a
právních nástrojů, nebo zavedení nástrojů nových.
Zadání výzkumných prací pro rok 2006 bylo zaměřeno zejména na podporu interkalibračních
a nových monitorovacích programů v mezinárodním povodí Dunaje, plánované výstupy byly
realizovány. Zařazeny byly od 2. pololetí navíc aktivity směřující k uplatnění modelu
MONERIS při stanovení zátěže toků nutriety v podunajských zemích. V mezinárodní
spolupráci v povodí Labe se řešení v souladu s metodikou zaměřilo na výzkumnou podporu
expertní skupiny Povrchové vody MKOL pro vytvoření koncepce mezinárodního programu
monitoringu.
V mezinárodní spolupráci v povodí Odry se počítalo s výzkumnou podporou programů
monitoringu v oblasti mikrobiální kvality povrchových vod. Řešení problematiky bylo po
dohodě přesunuto do subprojektu 3614 Vliv zemědělského znečištění.
Do Subprojektu 3623 byly zařazeny výzkumné aktivity směřující k naplnění Úmluvy EHK
OSN o ochraně a využívání hraničních vod a mezinárodních jezer.
V souladu s metodikou pokračovalo modelové vyhodnocení dlouhodobého vlivu silně
znečištěného rakouského přítoku Pulkavy na Dyji a shromáždění podkladů pro vymezení
přeshraničních vodních útvarů podzemních vod v modelových lokalitách na česko-polském
pomezí.
Také nástroje pro posouzení účinnosti technických, administrativních a právních opatření
v ČR se zaměřily v souladu s metodikou na aktuální výstupy.
Výsledky provedených výzkumných prací se stávají součástí obecného postupu řešení
ochrany životního prostředí. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro
řešení ochrany životního prostředí a prezentaci výsledků vytvořila obecný model známý pod
zkratkou PSR („pressure-state-response“, „vliv-stav-odezva“). Tento model rozšířila
Evropská environmentální agentura (EEA) a rozšířený model je znám pod zkratkou DPSIR
(„driving forces-pressure-state-impact-response“, „hnací síly-vliv-stav-dopad-odezva“).
Účelem modelového postupu je:
• Poskytnout informace o problémech životního prostředí takovým způsobem, který
umožní rozhodovací sféře posoudit jejich závažnost;
• podporovat rozhodování a stanovení priorit tím, že identifikuje klíčové faktory, které
ovlivňují životní prostředí;
• monitorovat účinek opatření.
Model DPSIR, který se stal prostředkem a rámcem při řešení výzkumných úkolů v DÚ 23,
řeší nejen uvedených 5 částí (hnací síly-driving forces, zatížení-pressure, stav-state- dopad-
41
impact a odpověď-response), které představují 5 etap/prvků řešení problematiky ochrany
životního prostředí, ale také vztahy mezi těmito prvky modelu.
Subprojekt) 3623 výzkumného záměru v roce 2006 využil k výzkumnému řešení
environmentálních problémů v oblasti voda modelový postup Evropské environmentální
agentury uváděný pod zkratkou DPSIR („driving forces-pressure-state-impact-response“,
„hnací síly-vliv-stav-dopad-odezva“). Přinesl nové poznatky, které budou využity jako
nástroje v oblasti uplatnění Rámcové směrnice na hraničních vodách a výsledky výzkumu
podpořil spolupráci v mezinárodní oblasti povodí Dunaje. Na vybraných lokalitách na českopolském pomezí zúročil dlouhodobý výzkum vydáním samostatné publikace v češtině a
připravil ji i v angličtině. Dílčí výsledky poskytl pro spolupráci na česko-německém pomezí
v saském úseku státních hranic. Rozpracoval nástroje pro vyhodnocení modelové lokality
kontaminovaných povrchových vod na česko-rakouském pomezí.
Výzkumné práce navazují na činnost komisí, jejích expertních a pracovních skupin (kterou
zajišťuje MŽP z jiných prostředků) a poskytují pro tuto činnost některé podklady.
Výstupy z oblasti podnětů pro změny v legislativě a podklady pro řešení problémů
souvisících s připravovanými změnami v legislativě směřovaly v roce 2006 zejména k
připravované novele nařízení vlády 61/2003 Sb.; analýza platnosti vodoprávních povolení ve
vztahu k emisím, které se na ně váží vede k upozornění, že efektivnost regulace emisí
pomocí vodoprávních rozhodnutí nemusí být pro splnění cílů Rámcové směrnice dostačující.
Činnost přímo navazující na legislativní práce MŽP hradí z jiných prostředků.
Oficiální spolupráce v rámci komisí dává podněty k výzkumu, velmi často usnadňuje
přeshraniční výměnu dat pro výzkum potřebných. Na druhé straně výsledky výzkumu, které
vedou k návrhům opatření s přeshraničním vlivem je možné uplatnit
především
prostřednictvím této oficiální spolupráce. Sběr dat v tomto dílčím úkolu probíhal výjimečně,
výstupy se opírají o databáze pořizované mimo oblast výzkumu nebo prostřednictvím
oficiální mezinárodní spolupráce.
V dalším řešení je nutné se zaměřit zejména na spolupráci při harmonizaci postupů
vyžadovaných v rámci implementace Rámcové směrnice propojením jednotlivých oblastí
řešení na základě vzájemné informovanosti. Výzkum by se měl zaměřit na nástroje
naplňující obecně doporučovaný postup DPSIR; v roce 2007 jde zejména na monitorovací
programy, interkalibrace, společné postupy k identifikaci plošného znečištění a na identifikaci
významných vodohospodářských problémů. Dílčí rozpracovaná témata řešená na
modelových lokalitách by měla pokračovat.
3.5.6 Celkový souhrn výsledků Oddílu E
V souladu s náplní stanovenou metodikou obsahovalo řešení jednotlivých subprojektů oddílu
„E“ v roce 2006 širokou škálu řešených témat. Práce navázaly na řešení v předchozím roce i
na další problematiku řešenou VÚV T.G.M. Na základě zkušeností z řešení v roce 2005
zároveň došlo k organizačním změnám v členění jednotlivých subprojektů oddílu E, což
vedlo ke zpřehlednění a zefektivnění řešených činností. Je třeba konstatovat, tato
restrukturalizace oddílu se ukázala jako užitečná a že se, zejména z pohledu organizace
řešení, osvědčila.. Pro rok 2007 se tedy předpokládá jak zachování současného členění na
subprojekty, tak i jejich tematické náplně.
Dosažené výsledky, jakož i výstupy jednotlivých subprojektů jsou popsány ve výše
uvedených pěti kapitolách a také přílohách na konci této zprávy. Různá výzkumná zaměření
jsou v různých stadiích řešení. Některé z vyvíjených nástrojů, jejichž vývoj byl zahájen
v letech 2005 a 2006 byly v průběhu roku 2006 již dokončeny, na řadě dalších práce
pokračují. Vybrané aplikace jsou pak ověřovány v lokálním, jiné v celostátním měřítku.
Pro rok 2007 se u všech pěti subprojektů předpokládá pokračování činností zahájených,
resp. rozpracovaných v průběhu dosavadního řešení. Priority, na něž by měly být činnosti
v letech 2007/2008 podle dosavadních zkušeností řešitelů zaměřeny, jsou pak nastíněny
42
v závěrech uvedených na konci příslušných kapitol jednotlivých subprojektů v této zprávě a
budou využity při tvorbě metodiky na rok 2007.
Výstupy - publikace a datové soubory
Baudišová D. a Benáková A. (2006): Metodický přístup k mikrobiologickým analýzám
odpadních vod. Sborník semináře Mikrobiológia vody a prostredia 2006, Poprad. Sborník
dosud nevyšel. (PŘÍLOHA 1-3622)
Baudišová, D. a Hrubý, T. (2006): Výsledky mikrobiologických měření na pražských
čistírnách odpadních vod. Sborník Konference Městské vody 2006, Břeclav (PŘÍLOHA 2 a 33622)
Baudišová, D. a Písařová, M. (2006): Eliminace mikrobiálního znečištění v malých ČOV (do
10 EO). In: Sborník konference vodárenská biologie 2006, Praha, 31.1.-2.1.2006, str. 202204, ISBN 80-86832-17-1 (PŘÍLOHA 4-3622)
Bernardová, I. (2006): Ecotoxicological monitoring within JDS2. Comments and Proposals.
Brno, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka.
Bernardová, I. (2006): Comment to the Draft Disscussion Paper to the Strategy for the WFD
Compliant Programmes at the Basin Wide Level. Brno, Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G.Masaryka.
Bernardová, I. (2006): Comments to the Draft Report Assessment of TNMN and Identification
of the Database Gaps - DBAM Upgrade. Brno, Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G.Masaryka.
Bernardová, I. (2006): Comments to the TNMN Revision Strategy Paper. Brno, Výzkumný
ústav vodohospodářský T.G.Masaryka.
Bernardová, I. (2006): Questionnaire for the Development of the Biological Database. Brno,
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka.
Bernardová, I., Juráň, S., Liška, I., Makovinská, J., Remenárová, D. (2006): Povodí Dunaje
z pohledu požadavků Rámcové směrnice ( Danube River Basin from the WFD Requirements
point of View). 12. Magdeburský seminář o ochraně vod – Rámcová směrnice o vodách
(WFD), sborník, Povodí Vltavy, Praha.
Bernardová, I., Pavlovský, L.(….): Datasheets for the First Assessment Report on the Status
of Transboundary Waters in UNECE Region for the Sixth Ministerial Conference
„Environment for Europe“. UNECE Database on Transboundary Waters – Transboundary
Rivers. Elbe River. Brno, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka – v přípravě.
Foltýn, M., Remenárová, D., Bernardová, I. (2006): Hydromorphological Survey, detailed
parameter table and work packages. Povodí Moravy Brno, ČHMÚ Praha, Brno, Výzkumný
ústav vodohospodářský T.G.Masaryka.
Fremrová, L., Hanslík, E. (2006): Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve
vzorcích vody, současný stav a výhled. In Radionuklidy a ionizující záření ve vodním
hospodářství. České Budějovice, 10.5.2006., ČVTVHS, VÚV T.G.M, Praha, s. 129 –134,
ISBN 80-02-01841-9
Hanslík, E., Ivanovová, D., Juranová, E., Brtvová, M. (2006):Radiační monitorovací síť ČR hydrosféra - metody a výsledky. In Hucko, P. Hydrochémia 2006. Bratislava, 17.5.2006.
Bratislava : Pobočka SVHS ZSVTS pri VÚVH Bratislava, 2006, s. 118—127. ISBN 80-8906245-8.
Hanslík, E., Šimonek, P. (2006): Odtok aktivity cesia 137 z České republiky za období 19862005. In Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice,
10.5.2006., s. 77 – 84, ISBN 80-02-01841-9
43
Hanslík, E., Šimonek, P., Medek, J., Forejt, K., Vondrák, L., Pištěková, M., Jusko, J. (2006):
Kontaminace povrchových vod po havárii v Černobylu a současný stav. In Radionuklidy a
ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, 10.5.2006., ČVTVHS, VÚV
T.G.M, Praha, s. 5 – 12, ISBN 80-02-01841-9
In http://www.ochranavod.cz/02/02/komplexporov_ZNL.pdf, 66 stran.
Juranová, E., Hanslík, E. (2006): Změny hodnot ukazatelů jakosti ve vodním hospodářství JE
Temelín. In Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice,
10.5.2006, ČVTVHS, VÚV T.G.M, Praha, s. 69 – 76, ISBN 80-02-01841-9
Kočková, E., Mlejnková, H., Žáková, Z. (2003): Půl století sledování jakosti vody hraničních
toků s Rakouskem. VTEI, ročník 45, 1/2003, s. 14-15.
Kočková, E., Mlejnková, H., Žáková, Z. (2006): Half a Century of Monitoring Czech-Austrian
Transboudary Water Bodies. Sborník VÚV T.G.M., v tisku.
Linhartová, I., Zbořil, A. (2006): Charakteristiky vodních toků a povodí ČR, 11/2006, ISBN
80-85900-62-9
Mičaník, T. (2006): Problematika povolování vypouštění odpadních vod s obsahem
nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek do kanalizace. In Odborný seminář
České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti Praha, Novotného lávka 19.1.2006.
Mičaník, T. (2006): Problematika povolování vypouštění odpadních vod s obsahem
nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek do kanalizace. In Odborný seminář
České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti Praha, Novotného lávka 19.1.2006.
Mičaník, T., Kristová, A., Mucala, M (2006): Směrnice o znečištění způsobeném určitými
nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství 76/464/EHS, novela
směrnice, programy opatření, registr. In Nová legislativa v oboru vodní hospodářství, Sborník
příspěvků z odborného semináře 23.5.2006 v rámci doprovodného programu 12.
mezinárodní vodohospodářské výstavy VODOVODY-KANALIZACE 2006 v Brně, SOVAK
ČR, Praha, str. 8 – 15.
Mičaník, T.: Komplexní porovnání mezi nařízením vlády c. 61/2003 Sb., evropskými
směrnicemi a původní českou úpravou týkajících se především Přílohy č. 1, Části B, Části C,
Přílohy č. 2 a Přílohy č. 3 za nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky. Jako podklad pro
jednání expertních skupin k novele nařízení.
Pavlovský, L. (….): Ochrana vod a integrované vodní hospodářství – Mezinárodní
organizace, programy, dokumenty. Účelová publikace, Brno, Výzkumný ústav
vodohospodářský T.G.Masaryka – připraveno k publikaci.
Podlaha, J., Hanslík, E., Burian, J. (2006): Sanace starých ekologických zátěží ÚJV Řež, a.
s. In Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, 10.5.2006.,
ČVTVHS, VÚV T.G.M, Praha, s. 145 – 153, ISBN 80-02-01841-9
Semerádová S., Vyskoč P., Prchalová H., Rosendorf P. (2006): Maketa Zprávy 2007 o
programech monitoringu oblastí povodí ČR, verze 1.0, metodický dokument pro plánování
v oblasti vod, VÚV T.G.M., Praha, červen 2006.
Tajmrová, L., Kokeš, J., Bernardová, I., Štěpánková, P. (2006): Eastern Continental
Geographical Intercalibration Group. Data Collection Templates. Brno, Výzkumný ústav
vodohospodářský T.G.Masaryka,.
Vyskoč P. (2006): Dangerous Substances Assessment under Art. 5 of WFD in the Czech
Republic. EUROPEAN COMMISSION DG ENVIRONMENT, CIS Workshop on
Implementation of Dangerous Substances aspects of the Water Framework Directive, Brusel,
3.10.2006. Prezentace postupů v ČR.
44
3.6 Koordinace a podpora implementace Rámcové směrnice - oddíl D
Hlavním obsahem činnosti oddílu F je řízení a koordinace prací výzkumného záměru jako
celku, včetně kontroly postupu prací a čerpání prostředků. Tyto systémové činnosti jsou
stručně popsány v kapitolách 2 a 4. Dále má zabezpečovat syntézu příspěvků ostatních
subprojektů k řešení výzkumných aspektů implementace Rámcové směrnice. Vlastní
podpora implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku ES (2000/60/EC) je
významným aspektem řešení většiny oddílů resp. subprojektů. V současné době jsou v běhu
práce na přípravách Plánů povodí (River Basin Management Plans) podle článku 13 a je
zahajován standardizovaný monitoring vodních útvarů pro stanovení jejich ekologického
stavu či potenciálu a jejich chemického stavu. Tyto práce vycházejí ze syntézy dosavadních
podkladů a z doporučení (Guidances), které vydala Evropská komise pro příslušné obory
činností k implementaci Rámcové směrnice a výzkumný záměr pro tento účel v prvním roce
řešení (2005) poskytl podkladů. Výzkumný záměr se zabývá výzkumem antropogenních
tlaků na hydrosféru či na vodní ekosystém propojené s ekosystémy terestrickými a vedle
odpovědí na určité současné otázky především vytváří předstih pro budoucí standardy - v
oblasti měření, hodnocení, vývoje rizik apod. Současný stav v jednotlivých oborech je
popsán v souhrnech činností a výsledků jednotlivých tématických oddílů v kapitolách 3.1 3.5.
Přímo v oddíle F je řešen problém citlivosti parametrů ekologického stavu (potenciálu)
vodních útvarů povrchových vod k vývoji antropogenních tlaků, především k vývoji
znečišťování vodních ekosystémů. Problém je v tom, že po odeznění éry masivního
znečišťování nedostatečně čištěných komunálních a průmyslových odpadních vod zhruba v
80./90. létech 20. století významně poklesly koncentrace "klasického znečištění",
charakterizovaného ukazateli BSK5, CHSK, NL, amoniakální dusík apod., ale vzrostl význam
specifických polutantů. Ty byly v situaci vysokého znečištění většinou významné jen v
průmyslových odpadních vodách (rtuť, fenoly). S poklesem obecného znečištění klesla i
vypouštěná množství specifických polutantů, ale vystoupily obecně dva nové problémy:
•
S poklesem zátěže toků organickým uhlíkem obecně poklesla schopnost toků
transformovat a degradovat specifické polutanty. Nositelem těchto procesů je především
mikrobiální složka vodních ekosystémů a pokles přísunu nespecifického organického
uhlíku z komunálního znečištění omezil její celkovou biomasu a aktivitu. Druhým
aspektem snížení přísunu odbouratelného organického uhlíku je zmizení anoxických a
anaerobních zón v tocích, protože tyto podmínky jsou základní pro některé typy procesů např. redukce dusičnanu nebo odbourávání chlorovaných organických látek. V kombinaci
se současnými hydromorfologickými podmínkami jsou tyto látky zkrácenými a
zjednodušenými koryty toků z větší části jen transportovány do moře.
•
Objevují se stále nové specifické polutanty a vzrůstá podíl látek, které do toků
nepřicházejí z odpadních vod z výrob, které lze kontrolovat, ale z užívání populací - tzv.
PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products). Některé z nich, zejména farmaka
(vyloučená uživateli do odpadních vod), mohou mít významný vliv na vodní společenstva,
a nelze vyloučit ani vliv na další užívání vody. Jak vzorce užívání těchto látek, tak
schopnost čistíren odpadních vod je eliminovat se mění a vyvíjí v čase, a možnosti
zobecňování publikovaných výsledků např. pro Evropu jsou omezené.
Z hlediska obecného je (nejen pro tento obor) třeba v rámci výzkumného záměru vytvořit
dostatek informací jak o výskytu a transformaci těchto látek, tak o společenském (a případně
reálném) riziku a jejich výskytu a účinku, a o možnostech jejich kontroly a regulace. Na to
navazuje případné hledání a vývoj technologií čištění odpadních vod.
Pro Rámcovou směrnici je tento aspekt v podstatě nový, i když jsou tyto látky v podstatě
zařazeny do Přílohy VIII. Nejsou zavedeny stanoveny limity a standardní postupy jejich
sledování (obecný přístup v Příloze V, čl. 1.2.6 Rámcové směrnice) a není stanovena a
45
povinnost je používat. Toto je stránka antropogenních tlaků kontrolovaná v rámci stanovení
chemického stavu vodních útvarů, do značné míry společná pro vodní útvary povrchových i
podzemních vod. Další závažný problém je v tom, že ekologický stav (resp. potenciál pro
silně ovlivněné vodní útvary), založený na analýze druhového složení významných
akvatických společenstev, na nízké koncentrace specifických polutantů nereaguje. Důvodem
je právě pokles obecného znečištění, který vede k tomu, že podstatným faktorem
kontrolujícím skladbu akvatických společenstev jsou dnes hydromorfologické podmínky.
Vedle zajištění základních informací o stavu zatížení vodních ekosystémů specifickými
polutanty a PPCP je tedy také nutno uvažovat o jejich zahrnutí do systémů kontroly
znečištění (produkovaného a vypouštěného) a do systémů kontroly stavu vodních
ekosystémů. Toto platí samozřejmě pro řadu dalších aspektů, řešených ve všech
tématických oddílech výzkumného záměru a prakticky ve všech jeho subprojektech.
Výstupy - publikace:
Fuksa, J.K. (2006): Hodnocení vodních ekosystémů - co nabízí a co požaduje Rámcová
směrnice.. In Sacherová, V. (ed.): Sborník příspěvků 14. konference České limnologické
společnosti a Slovenskej limnologickej společnosti.. Nečtiny, Česká limnologická
společnost., s. 93—94.
Fuksa, J. K. (2006): The impounded Elbe River in Czech Republic and its influence on the
middle part of the river. Limnologie Aktuell 12, s. 209—214.
Fuksa, J.K. (2006): Výzkumný záměr „Voda“ po prvním roce řešení. VTEI Vodohospodářské
technicko-ekonomické informace 48 (1), s. 2—4.
V tisku
Fuksa, J.K., Svoboda, J. (2007): Znečištění řek klesá - ale je tu stále a vyvíjí se. VTEI 49(1),
(přijato, v tisku)
Fuksa, J.K. (2007):Assessment of aquatic ecosystems - what offers and what demands the
EU Water Framework Directive. Acta Univ. Carol. Environmentalica (přijato).
46
4. DOTACE A ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA ŘEŠENÍ
4.1 Náklady na řešení
Plánované náklady na řešení v roce 2006 jsou dány tabulkou pro rok Příloze č. 2 Rozhodnutí
2006:
Rok 2006
Celkem
Z toho
institucionální
podpora
Z toho
jiné
zdroje
Osobní náklady
E19
25 740 E20
25 740
0
Náklady na pořízení majetku
E21
20 000 E22
0
20 000
Provozní náklady
E23
39 818 E24
15 790
17 028
Cestovní náhrady
E25
1 980 E26
1 980
0
Náklady na mezinárodní spolupráci
E27
0 E28
0
0
Náklady na zveřejnění výsledků a zajištění práv k nim
E29
200 E30
200
0
Doplňkové (režijní) náklady
E31
14 250 E32
14 250
0
Celkem
E33
94 9888 E34
57 960
37 028
Rozhodnutí předpokládá, že VÚV T.G.M. použije k řešení výzkumného záměru také vlastní
prostředky, které jsou součástí příspěvku zřizovatele, a to zejména na pořizování, údržbu a
provoz majetku nutného pro vlastní výzkumnou činnost.
Základní kontrolovanou složkou v účetnictví ústavu jsou Přímé osobní náklady (PON),
odvozené od položky B1 "Mzdy a platy" v tabulce. Suma položky E19 Osobní náklady (25
740 tis. Kč) odpovídá sumě PON 23 099 tis. Kč. PON jsou plánovány přímo na jednotlivé
subprojekty, s tím, že řešení subprojektů je propojeno a subprojekty jako takové slouží
především jako jednotky ke kontrole a koordinaci činností ve vnitroústavním systému řízení.
Ostatní položky v tabulce, včetně vlastních prostředků ústavu, jsou vedeny centrálně a
poskytovány jako vnitroústavní služba řešení jednotlivých tématických oddílů resp.
subprojektů. Řízení a kontrola čerpání nákladů se řídí standardními vnitroústavními
směrnicemi a označení subprojektů (úkoly 3601-3624) zaručuje přiřazení všech položek k
výzkumnému záměru, čili v podstatě oddělené financování v řízení, vykazování a kontrole
toku prostředků uvnitř ústavu. Během řešení bylo čerpání prostředků dvakrát projednáno s
poskytovatelem: Přehled čerpání nákladových položek za období I - IX 2006 byl předán
poskytovateli v rámci podkladů pro kontrolu, čerpání za období I - VI bylo projednáno na
Kontrolním dni č. 1.
Vlastní čerpání nákladů na řešení je podle reálného vykázaného stavu za měsíce I - X
průběžné, s tím, že položky typu služeb jsou zpravidla splatné v období ke konci roku.
Předkládané Roční vyúčtování nákladů je doplněno přepokládanými náklady za měsíce
listopad a prosinec na základě plánu a údajů z operativní evidence. Čerpání prostředků za
období leden - říjen 2006 neindikuje problémy s celkovou bilancí výzkumného záměru a jejím
podílem z dotace a vlastním podílem VÚV T.G.M. při uzavření účetnictví VÚV T.G.M. za rok
2006.
47
4.2 Komentář k jednotlivým položkám rozpočtu
a) Hrazeno z institucionální podpory:
Osobní náklady – zahrnují veškeré náklady odborných pracovníků zúčastněných na
projektu a to jak kmenových tak i externích. Z celkové částky na osobní náklady bude
použito na „Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 62,- tis. Kč. Součástí
osobních nákladů jsou i cílové odměny hlavních řešitelů ve smyslu ústavní normy č. 301/2004 „Platové poměry zaměstnanců VÚV T.G.M“. Údaje o přímých mzdách a řešitelských
kapacitách jsou zakázkově evidovány v účetním systému ODYSEA a nákladově v účetním
informačním systému ORSOFT. Položka osobních nákladů bude použita v rámci
Výzkumného záměru v plánované výši.
Provozní náklady – jsou v ústavní evidenci dále členěny v oblasti přímých a nepřímých
nákladů na:
„Nákup služeb“ a „Nákup materiálu, drobného majetku a zásob“. Tyto náklady jsou v rámci
zakázkového systému evidovány v účetnictví na příslušných nákladových účtech. Rozsah
těchto nákupů je dán potřebou a účelností jejich využití při řešení problematiky
Výzkumného záměru.
„Infrastruktura a amortizace“. Zde se jedná o položky na úhradu nákladů a výdajů
infrastruktury a amortizace přístrojů a staveb souvisejících s Výzkumným záměrem. Výše
nákladů na infrastrukturu je stanovena ústavní normou č. 4-01/2206 „Vnitroústavní
účetnictví – účtování nákladů VÚV T.G.M.“ Amortizace je dána podílem na odpisech
dlouhodobého majetku v poměru nákladů Výzkumného záměru k nákladům celkovým.
Cestovní náhrady – jsou v rámci ústavní evidence ve dvou samostatných položkách a ve
vyúčtování vykazovány společně:
„Cestovné tuzemské i zahraniční“. Jedná se o přímé náklady evidované v účetnictví
zakázkově.
„Ústavní autoprovoz“. Je vykazován v systému vnitroústavního účetnictví odděleně.
Náklady na zveřejňování výsledků a zajištění práv k nim – jde o kombinaci externě
zajišťovaných služeb a ústavní služby evidované v samostatné položce „Reprografie“
vnitroústavního účetnictví.
Doplňkové (režijní náklady) – jedná se o částku tarifně stanovenou .
b) Hrazeno z jiných zdrojů:
Náklady na pořízení majetku – v rámci realizačního plánu obnovy a rozvoje VÚV T.G.M. na
rok 2006 až 2007 ve výši 51 504 tis. Kč se vztahuje částka 20 000 tis. Kč k Výzkumnému
záměru.
Provozní náklady. V nákladové bilanci ústavu jsou provozní náklady jako nepřímé náklady
rozpočítávány na jednotlivé zakázky (projekty, výzkumné záměry). Provozní náklady hrazené
ze zdrojů VÚV tvoří doplněk k provozním nákladům z institucionální podpory a v roce 2006
jsou hrazeny z příspěvku zřizovatele na provoz.
48
4.3 Závěr - rozvaha čerpání nákladových položek v roce 2006
Vyúčtování za rok 2006 z podkladů k 10/2006 a rozvaha struktury a čerpání prostředků ve
zbytku roku 2006 dovoluje předpokládat, že čerpání nákladových položek dotace i
spoluúčasti VÚV T.G.M. bude při uzavření účetnictví VÚV T.G.M. za rok 2006 odpovídat
tabulce s tímto upřesněním jednotlivých nákladových položek:
Vyúčtování za rok 2006 z podkladů k 10/2006 a rozvaha struktury a čerpání prostředků ve
zbytku roku 2006 dovoluje předpokládat, že čerpání nákladových položek dotace i
spoluúčasti VÚV T.G.M. bude při uzavření účetnictví VÚV T.G.M. za rok 2006 v souladu
s údaji uvedenými v tabulce. Závěrečné vyúčtování bude provedeno po uzavření ročního
účetního období v lednu 2007 v návaznosti na finanční vyrovnání se státním rozpočtem.
Položka rozpočtu na rok 2006
Institucionální
Inst. podpora
podpora podle skutečné náklady
Rozhodnutí (plán)
k 12/2006
Osobní náklady
25 740
25 740
18 743
62
6 560
375
15 790
15 790
2 105
8 106
Mzdy a platy
Dohody o pracích konaných mimo prac. poměr
Povinné zákonné odvody
Příděl do FKSP
Náklady na pořízení majetku
Provozní náklady
z toho infrastruktura
z toho amortizace
z toho nákup materiálu, drobného majetku a zásob
Jiné zdroje
plán
Jiné zdroje
skutečnost
k 12/2006
20 000
17 028
20 000
17 028
37 028
37028
3 254
2 324
z toho nákup služeb
Cestovní náhrady
Doplňkové (režijní) náklady
1 980
0
200
14 250
200
14 250
Celkem
57 960
57 960
Náklady na mezinárodní spolupráci
Náklady na zveřejnění výsledků a zajištění práv k nim
49
1 980
0
5. SOUHRN
V druhém roce řešení výzkumného záměru bylo rozvinuto řešení v jednotlivých tématických
oddílech, navazující na zahajovací fázi 2005. Jednotlivá dílčí řešení jsou od počátku
koordinována do spolupracujících celků a podle Rozhodnutí o poskytnutí dotace se v roce
2007 předpokládá první revize cílů záměru - vzhledem k výsledkům vlastního výzkumu a k
vývoji antropogenních tlaků na hydrosféru a názorů na její užívání v době od přípravy zadání
výzkumného záměru.
Výsledky řešení splňují požadavky Rozhodnutí o poskytnutí dotace platného pro rok 2006.
Výsledky a výstupy tématických oddílů a subprojektů odpovídají zadání upřesněnému
Metodikou na rok 2006, přijatou Kontrolním dnem č. 1. Čerpání prostředků dotace a
vlastních prostředků odpovídá podmínkám financování podle zákona 130/2002 Sb. a
prováděcích předpisů.
Předkládaná souhrnná zprávy zahrnuje vedle dalších výstupů, vypracovaných jako výsledek
řešení záměru, pracovní seznam 107 publikací, který je průběžně aktualizován a převáděn
do standardního formátu RIV, předávaného k vlastnímu hodnocení výzkumného záměru.
50

Souhrnná zpráva

Transkript

Podobné dokumenty

30.7.2012 Z břehů Hracholusk zmizí chatařský svéráz

Snížení eutrofizace v povodí vodní nádrže Slezská Harta v MSK

Probiotika: společný výzkum, vzdělávání a osvěta

Zamer prodeje pudy fodor

lithofin asr

formulář projektového záměru - OPPS ČR - PR 2007

prospívat díky znalostem

voda pro život plány oblastí povodí

čisticí prostředek - GODELMANN CZ, s.r.o.

Povodňový plán města Rotava