Obsah - Roc Taiwan

11–12
2007
TCHAJ-WAN
Měsíčník
informací
o Tchaj-wanu
KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ
Obsah:
Deník New York Times
otiskl rozhovor
s tchajwanským prezidentem
2 Chen Shui-bian v rozhovoru
pro New York Times
Tchajwanský prezident Chen Shui-bian
prohlásil v rozhovoru pro New York
Times, že pokud chce Čína s Tchaj-wanem uzavřít mírovou smlouvu, musí se
vzdát použití síly vůči Tchaj-wanu, dále
musí zrušit tzv. anti-separační zákon
a musí přestat trvat na politice „jedné
Číny“.
(strana 2)
5 Tři čtvrtiny Japonců podporují
vstup Tchaj-wanu do OSN
5 Tchajwanská studia
8 Užitečné informace pro cestu
na Tchaj-wan
Tchajwanská studia
získávají na popularitě
Ještě před dvaceti lety brali univerzitní
profesoři Tchaj-wan jako součást Číny.
Dnes studují jeho historii a jedinečnou
kulturu a tchajwanská studia se stávají
samostatným oborem.
(strana 4)
Tři čtvrtiny Japonců
podporují vstup
Tchaj-wanu do OSN
Podle průzkumu veřejného mínění, který
si v Japonsku objednal Vládní informační
úřad (GIO), 74 % oslovených respondentů podporuje členství Tchaj-wanu v OSN.
(strana 4)
Politika
Chen
Shui-bian
v rozhovoru
pro New
York Times
New York Times, 18. 10. 2007
NYT: Jak vnímáte návrh čínského prezidenta Hu Jintaa ohledně mírové dohody s Tchaj-wanem, který zazněl během
17. sjezdu komunistické strany Číny?
Prezident Chen: Ze 17. sjezdu KS je jasně patrné, jednak že Čína je státem jedné strany, jednak že KS Číny vede autoritativní vládu a že se nedělá rozdíl mezi
stranou a státem. Takové uspořádání je
v demokracii nemyslitelné. Jinými slovy,
poselství 17. sjezdu KS je následující: za
prvé KS Číny je autoritářská a za druhé
je represivní. Autoritářský režim KS Číny
zdůrazňuje totalitní vládu jedné strany
a represi, což znamená, že jí chybí jakýkoliv koncept demokracie a respekt pro
ty, co žijí v demokracii, zejména pak pro
23 milionů obyvatel Tchaj-wanu.
Postoj většiny obyvatel Tchaj-wanu je
jasný: Tchaj-wan je nezávislým a suverénním státem. Tchaj-wan není součástí
Číny a ani nespadá pod samosprávu ČLR.
85 % obyvatel Tchaj-wanu vztahuje naši
suverenitu pouze na ostrov Tchaj-wan,
Peskadory, ostrovy Kinmen a Matsu;
70 % obyvatelstva se pokládá za Tchajwance a ne za Číňany. Hu Jintao ale tato
fakta přehlíží a obyvatele, kteří se cítí
být Tchaj-wanci a ne Číňany, pokládá za
své lidi. A přitom 75 % obyvatelstva vnímá Tchaj-wan jako nezávislý a suverénní
stát. To je status quo v Tchajwanské úžině. Tchaj-wan má svůj vlastní národ a je
domovem pro své obyvatele. Hu Jintao
však pokládá Čínu za vlast Tchaj-wanců.
To je v naprostém rozporu s názorem
většiny obyvatel Tchaj-wanu.
Vždy jsme vítali uzavření mírové dohody s Čínou a mluvili jsme o tom posledních sedm osm let. Apelovali jsme na
čínské vedení a vládu, aby byl zahájen
dialog v zájmu míru a stability. Pokud by
došlo ke konsensu, podepsali bychom
mírovou smlouvu a další související dohody. Stavíme se však proti předběžným
podmínkám a závěrům nastoleným dříve,
než dojde k projednání dohody. Jsme také proti raketovým hrozbám, použití nemírových prostředků nebo vojenské síly,
které by si vynucovaly podepsání mírové
smlouvy.
Ve svém inauguračním projevu v roce
2000 jsem řekl, že dokud Čína nepoužije
vojenskou sílu vůči Tchaj-wanu, dodržím
2
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
I
Tchaj-wan není
součástí Číny
a nespadá pod
samosprávu ČLR
svůj závazek „čtyř ne“ (nevyhlašovat nezávislost Tchaj-wanu, neuspořádat referendum o nezávislosti, neměnit oficiální
název země a nezačlenit do ústavy formuli vztahů s Čínou na principu dvou
států). Svět si však dnes všímá pouze návrhu čínského prezidenta ohledně mírové smlouvy a přehlíží podmínku, kterou
si Hu stanovil – tedy že taková smlouva
je možná pouze, pokud bude podepsána
v kontextu „jedné Číny“.
Proto jsem nedávno vyslovil tři podmínky, které by měly být splněny předtím, než usedneme s Čínou za jednací
stůl a podiskutujeme mírovou smlouvu.
Za prvé: Čína se musí otevřeně vzdát
použití síly vůči Tchaj-wanu; to mimo jiné znamená odstranění 988 raket z jihočínského pobřeží, které míří na Tchajwan. Za druhé: Čína musí zrušit „antiseparační zákon“, který je pokusem
o zajištění legitimity budoucí invaze na
Tchaj-wan. A za třetí: Čína musí přestat
trvat na konceptu „jedné Číny“.
Podepsání mírové dohody v rámci systému „jedné Číny“ by, podle mě, znamenalo pro obyvatele Tchaj-wanu smlouvu
o kapitulaci.
Pro Čínu a Hu Jintaa existuje jenom
jedna Čína bez samostatných interpretací na každé straně. Mírová dohoda podepsaná v souladu s „konsensem z roku
1992“ o „jedné Číně a dvou systémech“
tedy není východiskem, protože podle
konceptu „jedné Číny“ je Tchaj-wan součástí Číny a samosprávy ČLR.
Návrh čínského prezidenta zdůrazňuje
mírové sjednocení, ale také pojem „jeden
stát, dva systémy“. Kdyby Tchaj-wan přijal koncept „jedné Číny“ a pojem „jeden
stát, dva systémy“, stal by se druhým
Hongkongem nebo Macaem. Byl by
zvláštním administrativním regionem
nebo samosprávou Číny. To by byl konec
Tchaj-wanu jako nezávislého a suverénního státu.
NYT: Frank Hsieh (prezidentský kandidát DPP) ale návrh čínského prezidenta
přivítal. Rozcházíte se v názorech s prezidentským kandidátem vaší vlastní
strany? Nebo je to tak, že vy se snažíte
I
NYT: Vraťme se ke sjezdu KS Číny.
Vidíte nějakou změnu pro Tchaj-wan
v souvislosti s jmenováním nových členů stálého výboru politického byra?
Jak hodnotíte čínské vedení?
Prezident Chen: Ať se dostane k moci
nebo odstoupí kdokoliv, podstata komunistické Číny se nezmění. Pořád to bude
autoritativní režim jedné strany. Je jedno, jestli odstoupí Jiang Zemin a nastou-
v současnosti míří
na Tchaj-wan 988
čínských raket
Myslím, že mnozí se nechali Hu
Jintaem oklamat. Hu je impozantní protivník, ostrý jako břitva a neúprosný – je
jako usmívající se tygr, ale v tom úsměvu
je ukrytá dýka, na jazyku med, ale v srdci
jed.
Uvedu příklad. Před 18 lety, když došlo
k masakru na náměstí Tchien-an-men,
mezinárodní komunita odsoudila násilný
postup Pekingu. Hu Jintao, tehdy šéf
místní správy, byl první, kdo vystoupil
a podpořil postup čínského vedení.
A když byl Hu Jintao stranickým šéfem
Tibetské autonomní oblasti, byl to on,
kdo stál vedle tanků a pomáhal potlačit
tibetský národ.
Vojenské hrozby, diplomatické zastrašování a ekonomická politika vůči Tchajwanu jsou daleko agresivnější pod vedením Hu Jintaa, než byly za Jiang Zemina.
V roce 2000 mířilo na Tchaj-wan 200
raket. Za posledních sedm let se počet
raket zvýšil pětinásobně. V současnosti je
rozmístěno 988 raket. Hu Jintao přišel
s tzv. anti-separačním zákonem, za Jiang
Zemina podobná legislativa neexistovala.
Hu Jintao uplatňuje vůči Tchaj-wanu
v rámci diplomatické války tzv. politiku
„tří všech“ – tj. uzavřít pro Tchaj-wan
všechen mezinárodní prostor; ve všech
ohledech zabránit účasti Tchaj-wanu na
mezinárodní scéně; odlákat všechny diplomatické spojence Tchaj-wanu.
V dubnu a květnu 2005 jeli Lien Chan
i James Soong do Číny, aby se poklonili
čínské vládě. Hu Jintao tehdy řekl něco,
co znělo pěkně. Řekl, že Čína by podpořila případnou účast Tchaj-wanu ve
Světové zdravotnické organizaci (WHO).
Jen dva měsíce nato, v červenci 2005,
čínský ministr zdravotnictví podepsal se
sekretariátem WHO tajné memorandum
o porozumění, ve kterém se požaduje,
aby Tchaj-wan, v případě, že chce vyslat
svoje zdravotnické experty na schůze
WHO nebo je chce zapojit do aktivit
WHO, musí nejdříve získat svolení ministerstva zdravotnictví ČLR. Navíc v případě, že vypukne na Tchaj-wanu epidemie,
WHO musí předtím, něž vyšle svoje experty, získat svolení Číny.
V rezoluci OSN 2758 z roku 1971 není
jediná zmínka o Tchaj-wanu, nicméně Hu
Jintao a čínská vláda překroutili dějiny
a zatlačili na generálního tajemníka OSN
Pan Ki-muna, aby překroutil rezoluci
v tom smyslu, že Tchaj-wan je součástí
Číny. Spojené státy, Japonsko, Austrálie
a Velká Británie proti takovému zkreslení
protestovaly.
NYT: Proč jsou podle vás americkotchajwanské vztahy napjatější, což je
patrné i z kritiky, která zazněla na vaši
adresu z úst Negroponteho (náměstek
amerického ministra zahraničí) nebo
Christensena (šéf asijského oddělení
Rady národní bezpečnosti)? Je to pro
to, co děláte v zájmu získání členství
v OSN nebo je to kvůli tomu, že se
Spojené státy víc přimkly k Pekingu,
protože jej potřebují kvůli Severní
Koreji a Íránu?
Prezident Chen: Povšimli jsme si hodnocení, které prezident Bush vyslovil během zářijového summitu APEC v Sydney.
Prezident Bush ocenil demokratickou
transformaci Tchaj-wanu, poznamenal,
že Tchaj-wan je „úspěšným příběhem“
a vyzdvihl přínos Tchaj-wanu při udržování míru, bezpečnosti a stability v asijsko-tichomořském regionu. Hluboce si
vážíme jeho slov.
Také jsme zaznamenali, že Hu Jintao
během úvodního proslovu na 17. sjezdu
KS Číny nekomentoval tchajwanské referendum o vstupu do OSN. Jestli bylo čínské vedení opatrnější kvůli intervenci
Spojených států, zůstává tajemstvím.
Vojenská spolupráce mezi Tchaj-wanem a USA probíhá v uplynulých několika měsících jako obvykle. V tomto ohledu ke zhoršení situace nedošlo. Tchaj-
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Prezident Chen: Vedoucí kanceláře prezidenta republiky Yeh Chu-lan, která vede Hsiehovu volební kampaň, doslova
prohlásila, že jí krvácelo srdce, když slyšela, že KMT přivítala návrh čínského
prezidenta na mírovou smlouvu. Když
vedoucí volební kampaně vysloví takovou poznámku, jak by mohl kandidát na
prezidenta za DPP Frank Hsieh bez výhrad uvítat Hu Jintaův návrh? Dokonce
Ma Ying-jeou (prezidentský kandidát
KMT) prohlásil, že by podepsal mírovou
smlouvu pouze za předpokladu, že „jedna Čína, dva systémy“ budou v souladu
s „konsensem z roku 1992“. Ale pro Čínu
není taková podmínka přijatelná, a tak
ani Ma Jing-jeou se neodvažuje bezpodmínečně akceptovat mírovou smlouvu.
Hsieh dal jasně najevo, že bude trvat na
„tchajwano-centrismu“. Na tomto základě
nelze přijmout mírovou smlouvu v kontextu „jedné Číny“, protože je v naprostém
rozporu s myšlenkou „tchajwanocentrismu“. V tomto ohledu se s Frankem
Hsiehem zcela shodujeme.
Pokud jde o referendum o vstupu do
OSN pod názvem „Tchaj-wan“, někteří
naznačují, že se jedná o moji vlastní
agendu a že Frank Hsieh má k návrhu
určité výhrady. To není pravda. Návrh
vzešel ze společné diskuse. V rámci strany Hsieh, jako člen ústředního výboru
DPP, podporoval tento návrh. Ve skutečnosti nikdo z nás není odpůrcem mírové
smlouvy, ale každý má pro její přijetí jiné
podmínky. Prezident Hu má svoji verzi,
Ma Jing-jeou má svoje podmínky, Hsieh
má svoje podmínky a já mám svoje výhrady. Dá se říci, že všichni vítáme myšlenku mírové smlouvy, ale to neznamená,
že bychom ji přijali bez jakýchkoliv výhrad – takže v tomto ohledu se
s Frankem Hsiehem shodujeme.
pí Hu Jintao, nebo odstoupí Hu Jintao
a nastoupí Li Keqiang či Xi Jinping, skutečná podstata autoritářské vlády jedné
strany se v komunistické Číně nezmění.
Takže nemyslím, že dojde k velké změně.
Když Jiang Zemin odstoupil a moc převzal Hu Jintao, někteří předpovídali, že
Hu změní postoj k Tchaj-wanu. Ale nic
takového se nestalo. Podstata strany se
nezměnila. Je zřejmé, že komunistická
Čína se snaží ovládnout Tchaj-wan a dostat jej pod správu ČLR. Takže nezáleží na
tom, kdo stojí v čele, protože ambice Číny ve vztahu k Tchaj-wanu se nezmění.
3
vést tvrdou linii, aby kandidát na příštího prezidenta působil umírněně
a centristicky.
wan a Spojené státy mají na určité otázky rozdílné pohledy. To je fakt, kterému
se, myslím, nelze vyhnout. Každý stát bere ohled na svoje vlastní zájmy. Někdy se
zájmy dvou států shodují a někdy může
v některých otázkách dojít ke konsensu.
To je normální, a proto potřebujeme pokračovat v dialogu, abychom si vyjasnili
stanoviska a vyřešili nedorozumění.
Tchajwanská vláda požádala Spojené
státy o vojenskou dodávku, která se týkala ponorek, protiponorkových letadel
P3C a raket PAC-III, ale Clintonova administrativa žádost neschválila. Dodávka
zbraní na Tchaj-wan byla schválena až
novou, Bushovou administrativou.
Chápeme, proč americká vláda musí
v případě bojových letadel F-16C/D ještě
vydat oficiální nabídku, přestože my máme rozpočet schválený. Obchod bude
pravděpodobně schválen až novou vládou. Podobně to bylo i s předchozími třemi dodávkami, takže nás to nepřekvapuje.
Samozřejmě jsme pozorně sledovali
výroky náměstka amerického ministra
zahraničí Johna Negroponteho i Denise
Wildera, šéfa asijského oddělení Rady
národní bezpečnosti. Zazněly výroky
o tom, že status Tchaj-wanu není jasný,
a proto Tchaj-wan není samostatným
a suverénním státem. Řeklo se také, že
referendum o vstupu Tchaj-wanu do
OSN pod názvem „Tchaj-wan“ by přiblížilo Tchaj-wan k nezávislosti. Mnohé bylo naznačeno.
Navzdory výrokům některých amerických úředníků se s americkou vládou
shodujeme na nesprávné interpretaci rezoluce OSN 2758 ze strany generálního
tajemníka OSN Pan Ki-muna a čínské
vlády. Spojené státy prohlásily, že není
možné přijmout takovou interpretaci
a několikrát na to upozornily. To znamená, že americká vláda nepodporuje nebo
nesouhlasí s tvrzením, že Tchaj-wan je
součástí ČLR.
Pokud jde o referendum o vstupu
Tchaj-wanu do OSN, je to nejdemokratičtější a nejpřímější způsob pro 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu, jak vyjádřit
svoji vůli, naději i souhlas se vstupem
Tchaj-wanu do OSN.
Pořádání podobného referenda neznamená změnu názvu státu a není v rozporu se závazkem „čtyř ne“.
I kdyby referendum uspělo, neznamená to, že se staneme členem OSN.
Musíme stejně podat žádost v souladu
s řádnými procedurálními předpisy
Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti. Spojené státy mohou být proti
tomu a Čína může použít právo veta, ale
význam je v tom, že chceme, aby náš
společný hlas zaznamenal celý svět. 23
milionů obyvatel Tchaj-wanu nebude
mlčet jenom kvůli čínské vojenské hrozbě a čínským raketám, které na nás míří,
nebo kvůli nátlaku a výhrůžkám.
NYT: Poslední otázka. U příležitosti
oslav státního svátku (10.10.) jste mluvil o tom, jak jste si myslel, že „tři mini-spojení“ pomůžou tchajwanské ekonomice. Pomohla by „tři plná spojení“
jednak vaší burze, která zaostává za
čínskou a hongkongskou burzou, jednak vaší výrobě, která se přesouvá na
pevninu, a jednak cestovnímu ruchu?
Může tchajwanská ekonomika prosperovat bez „tří plných spojení?
Prezident Chen: Index naší burzy je
o 1 000 bodů vyšší oproti květnu 2000,
4
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
I
přímé dopravní
spojení rozvoj
tchajwanské
ekonomiky nespasí
kdy jsem nastupoval do úřadu. To samozřejmě není jediný směrodatný ukazatel,
ale nemůžeme být tak naivní, abychom
si mysleli, že tři spojení (přímé poštovní,
dopravní a obchodní spojení) okamžitě
povzbudí tchajwanskou ekonomiku. To
by bylo příliš zjednodušené uvažování
a planá naděje.
Než si představovat rozjezd tchajwanské ekonomiky po zavedení tří spojení
v rámci politiky „jedné Číny“, to bychom
raději měli zvolit jinou alternativu a zeptat se, jestli by naše ekonomika neposílila, kdybychom získali plné členství v OSN.
Pak bychom mohli svobodně jednat s celým světem a uzavírat dohody o volném
obchodu, mohli bychom vstoupit do organizací spadajících pod OSN, jako jsou
například MMF a Světová banka.
Vztah mezi Tchaj-wanem a Čínou je
vztahem na úrovni dvou států. Letadla
mohou samozřejmě létat přímo z jedné
země do druhé, jako je tomu například
mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy
nebo Japonskem. Pokud by byl Tchaj-
wan dnes členem OSN, nebylo by přirozeně nic překvapujícího na přímých letech mezi Tchaj-wanem a jakýmkoliv
čínským městem. Neměli bychom však
místo toho zdůraznit, že jenom když bude Tchaj-wan přijat do OSN, můžeme
očekávat stabilní ekonomický růst?
Během mých sedmi let v úřadě prezidenta můžeme sledovat nebývalou intenzitu ekonomických vztahů a obchodní
spolupráce mezi Tchaj-wanem a Čínou,
včetně tchajwanských investic v Číně.
Současná vláda zahájila a rozšířila „tři
mini-spojení“ (přímé poštovní a obchodní
spojení už fungují, zatímco přímé dopravní spojení existuje jenom mezi tchajwanskými ostrovy Kinmen, Matsu
a Penghu a čínskými přístavy v provincii
Fu-ťien), což před rokem 2000 neexistovalo. Navíc 70 % tchajwanských odchozích investic směřuje do Číny a 90 % výroby tchajwanských podniků probíhá
v čínských továrnách. Takže pokud jde
o tchajwansko-čínské ekonomické vztahy
a investice vázané na Čínu, problém není
v nedostatku, ale v přehřátí.
Tchaj-wan je ostrovním státem, nicméně patříme do tohoto světa a nejsme od
něj odříznutí. Uvědomujeme si, že Tchajwan se nesmí izolovat, ale určitě nemůžeme vložit všechny naše zdroje do Číny.
S ohledem na naše státní zájmy a národní bezpečnost si nemůžeme dovolit
doširoka otevřít dveře útočné Číně, která
se odmítá vzdát použití síly vůči nám
a plánuje naše připojení. Proto v ekonomických vztazích s Čínou musíme uplatnit politiku aktivního řízení ve spojení
s účinnou liberalizací. Naší zásadou je
postupovat pragmaticky vpřed, ale zachovávat si pevný postoj (vzhledem
k obraně našich národních zájmů).
Ničeho ale nelze dosáhnout přes noc.
Věci se vyvíjejí postupně, krok za krokem.
Po zavedení „tří mini-spojení“ mohou
teprve přijít „tři plná spojení“. Obdobně je
to s přímými charterovými lety mezi
Tchaj-wanem a Čínou, které se rozšířily do
čtyř kategorií (letecké linky během hlavních svátků, zvláštní cargo linky, záchranné lety a další humanitární linky).
Doufáme, že bude následovat zavedení
pravidelných cargo charterových letů, poté zřízení pravidelných přímých charterových letů a nakonec může být zaveden
pevný letový řád. To ale nelze udělat
všechno najednou.
Přímé dopravní spojení rozvoj tchajwanské ekonomiky nespasí. Prezidentský
kandidát KMT Ma Jing-jeou slibuje, že
pokud bude zvolen, zcela otevře Tchajwan pro přímé letecké spojení s Čínou.
Slibuje přímé linky z Hualienu, z Taitungu
i z Taichungu. Může to však Tchaj-wan
přijmout? Myslím, že ne. Pokud se z hlediska národní bezpečnosti zcela otevřeme, dáme Číně šanci, aby bez problému
pronikla do jakéhokoliv místa. Budeme si
pak moct udržet zdání národa?
(Zdroj:
New York Times Interview
with President Chen Shui-bian,
tisková zpráva prezidentské kanceláře,
redakčně kráceno)
referenda o vstupu Tchaj-wanu do OSN
pod oficiálním názvem Tchaj-wan by
81 % respondentů podpořilo žádost
Tchaj-wanu o členství v OSN. 89 % dotázaných Japonců se domnívá, že by japonská vláda měla respektovat demokracii a právo jiných zemí na sebeurčení.
V případě, že by Čína blokovala vstup
Tchaj-wanu do OSN, japonská vláda by
měla vyjádřit podporu Tchaj-wanu – to
si myslí 64 % dotázaných.
Tchaj-wan navštívilo 16 % japonských
respondentů, 60,2 % si myslí, že vztahy
mezi Tchaj-wanem a Japonskem jsou
velmi dobré, 60,8 % se domnívá, že
tchajwanská ekonomika je vysoce rozvinutá, 71 % souhlasí s tím, že Tchaj-wan
je demokratickou zemí a 69,5 % respon-
dentů si myslí, že tchajwansko-japonské
ekonomické vztahy posilují rozvoj japonské ekonomiky.
Podobný průzkum prováděla také
americká agentura Zongby International.
Průzkum přinesl následující výsledky:
61 % dotázaných Američanů se domnívá,
že by americká vláda měla podpořit
vstup Tchaj-wanu do OSN. V případě, že
referendum na Tchaj-wanu uspěje, 70 %
amerických respondentů souhlasí s tím,
že by americká vláda neměla bránit členství Tchaj-wanu v OSN. A konečně 52 %
dotázaných odpovědělo, že v případě, že
Čína zablokuje vstup Tchaj-wanu do
OSN, americká vláda by měla vyjádřit
podporu Tchaj-wanu.
(Zdroj: GIO)
Sonda
Tři čtvrtiny
Japonců podporují
vstup Tchaj-wanu
do OSN
Respektovaná společnost pro výzkum
veřejného mínění japonské tiskové agentury Jiji provedla průzkum týkající se
vstupu Tchaj-wanu do OSN. Průzkum,
který proběhl ve dnech 12.–14. října
2007, zadal tchajwanský Vládní informační úřad (GIO). Telefonicky bylo osloveno tisíc Japonců starších dvaceti let.
Vstup Tchaj-wanu do OSN podpořilo
74 % respondentů. V případě úspěchu
Vzdělávání
Tchajwanská studia
Steven Crook
mických kruzích neustále stoupá.
Nejenže se v Evropě a v Severní Americe
pravidelně pořádají odborné konference
a semináře na téma Tchaj-wan, ale ve
Spojených státech, Velké Británii,
Německu, Austrálii a v několika dalších
zemích byly dokonce zřízeny instituce,
které se věnují tzv. tchajwanským studiím.
Univerzita George Washingtona zdůvodňuje na svých webových stránkách
zavedení studijního programu věnovaného Tchaj-wanu následovně: „Potřeba
hlubšího studia Tchaj-wanu je dána specifickým mezinárodním postavením ostrova i jeho vlastním rozvojem. Složité
vztahy s Čínskou lidovou republikou zůstávají klíčovým tématem, který ovlivňuje zahraniční politiku USA….Tchaj-wan
má současně nemalé zkušenosti s procesem demokratizace a s ekonomickým
rozvojem, a tak se stává nejen vzorem
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Pozornost západních médií se z úspěchů tchajwanské ekonomiky přesunula na Čínu.
5
Ekonomický úspěch Japonska v osmdesátých letech a raketový nástup čtyř
asijských ekonomik, tzv „asijských tygrů“
(Tchaj-wan, Jižní Korea, Hongkong
a Singapur), se ve velké míře probíral
jednak v západních médiích a jednak na
akademické půdě. Od konce let devadesátých se však pozornost přesunula na
hospodářský a politický vzestup Číny.
Proces transformace silného souseda je
pro Tchaj-wan zdrojem nadšení ale současně i obav. Čína s 1,32 miliardou obyvatel láká obrovským trhem. V oblasti
zahraničních vztahů však prosazuje politiku „jedné Číny“ a snaží se do tohoto
rámce dotlačit i Tchaj-wan.
„Ocitli jsme se uprostřed čínské horečky. Svět je zaslepený Čínou a Tchaj-wan
jen těžko bojuje o pozornost mezinárodní komunity,“ říká Steve Tsang, ředitel
Tchajwanských studií na oxfordské St.
Anthony‘s College.
Přestože pozornost světa je soustředěna na Čínu, zájem o Tchaj-wan v akade-
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
6
Tchajwanská opera, moderní tanec a kultura původních obyvatel. Různorodá kultura a umění Tchaj-wanu vzbuzují velký zájem akademiků.
pro jiné společnosti, ale je také bohatým
zdrojem pro komparativní studium.“
Severoamerická asociace tchajwanských studií (NATSA) vznikla v roce 1994.
Podle slov prezidenta NATSA Huey-tyng
Gaua vzrůstá počet členů asociace každým rokem. Dnes sdružuje už kolem sto
až sto dvaceti aktivních členů.
„Nárůst zájmu o studium Tchaj-wanu
je dobře patrný z konferencí, které pořádáme,“ říká Dafydd Fell, profesor tchajwanských studií na Škole orientálních
a afrických studií (SOAS) Londýnské univerzity. Tchajwanská studia existují na
SOAS od roku 1999. V minulém roce nabídl SOAS jako první škola mimo Tchajwan magisterské studium v tomto oboru.
„Každý rok nás překvapí narůstající
počet žádostí o přednesení příspěvku na
téma Tchaj-wan,“ říká dále Fell, který
stojí zároveň v čele Evropské asociace
tchajwanských studií (EATS). Asociace
byla neoficiálně ustavena už v roce 2004
v souvislosti s konáním první evropské
konferenci o Tchaj-wanu, která probíhala
v Londýně. Formálně začala asociace
fungovat v roce 2006 a ve stejném roce
založila SOAS Centrum tchajwanských
studií. Čtvrtá konference EATS proběhla
v dubnu ve Stockholmu a další se plánuje na jaře v Praze.
„Je zajímavé, že se vedle členů z Velké
Británie, Francie a Německa, zvyšuje počet účastníků ze zemí střední a východní
Evropy, zejména z Polska a České republiky,“ dodává Fell.
Londýnská škola ekonomie a politologie na Londýnské univerzitě pořádá od
roku 2002 pravidelný tchajwanský seminář. V létě začala škola vydávat elektronický bulletin věnovaný mezioborovým
studijním programům, které zahrnují
Tchaj-wan do komparativního studia.
Pojem tchajwanská studia je značně široký a prozatím ne zcela jednoznačně
definovaný. „Stále probíhá otevřená diskuze o tom, jak tchajwanská studia přesně vymezit,“ říká Američan Jeffrey
Martin, odborný asistent z Ústavu tchajwanských studií na Křesťanské univerzitě
Chang Jung (CJCU) na Tchaj-wanu.
Přestože v současnosti nabízí studijní
programy věnované Tchaj-wanu přes
dvacet ostrovních vysokých škol, CJCU
byla první univerzitou, která přišla s názvem „tchajwanská studia“.
Na počátku osmdesátých let tchajwanská studia jako taková na ostrově neexistovala. Rozšíření studia věnovaného do-
I
zájem o Tchaj-wan
v akademických
kruzích neustále
stoupá
Tchajwanská studia zaměřená na
tchajwanskou literaturu bychom našli
jednak na Kalifornské univerzitě v Santa
Barbaře a jednak na Ruhrské univerzitě
v Bochumi v Německu.
Vznik tchajwanských studií v Bochumi
podpořila tchajwanská nadace Chiang
Ching-kuo Foundation for International
Scholarly Exchange, podobně jako
Evropskou asociaci tchajwanských studií,
tchajwanská studia na Harvardské univerzitě a na Griffithově univerzitě
v Austrálii.
Tchajwanská studia podporuje také tzv.
Taiwan Reserch Fund, v jehož čele stojí
profesor Huang Huang-hsiung. Tento
fond sehrál důležitou úlohu při odbourávání různých tabu spojených se studiem
Tchaj-wanu a významně přispěl k tomu,
že se ostrov ocitnul v centru zájmu akademické obce.
Tchajwanská studia jsou sponzorována
i na vládní úrovni, podporuje je tchajwanské ministerstvo školství i ministerstvo zahraničí. Do Kalifornské univerzity
v Santa Barbaře proudí také nemalé dotace ze soukromých zdrojů.
Tchajwanská studia mají nicméně nejdelší tradici v Japonsku. Podobně jako
v Evropě tam funguje Japonská asociace
tchajwanských studií a na Univerzitě
v Tenri existuje Společnost tchajwanských studií.
Podle profesora Martina tchajwanská
studia vedená v čínštině a v angličtině
existovala do značné míry odděleně, ke
vzájemnému ovlivňování však už začíná
docházet. Například magisterský program tchajwanských studií vedený
v angličtině na National Chengchi University vyučují výhradně tchajwanští
profesoři a Křesťanská univerzita Chang
Jung spustila v létě program tchajwanských studií v angličtině.
Na konferencích a seminářích Severoamerické asociace tchajwanských studií
mohou účastníci přednášet v angličtině,
čínštině nebo v některém z tchajwanských dialektů.
V Evropě dochází také k rozšiřování
spolupráce. „Právě jsme zahájili nový
projekt, v jehož rámci budou vynikající
tchajwanští profesoři přednášet na čtyřech evropských univerzitách – SOAS,
Edinburgh, Heidelberg a Tubingen. Současně profesoři ze SOAS povedou na
třech univerzitách krátké semináře týkající se tchajwanské politiky, ekonomiky
a kultury,“ říká Fell, profesor na SOAS.
Oba projekty podporuje Chiang Chingkuova nadace.
„Univerzita v Lyonu zase uzavřela nedávno spolupráci s tchajwanskou National Tsing Hua University na vytvoření
tchajwanských studií,“ pokračuje Fell.
Mezinárodní spolupráce funguje jak na
poli výzkumu, tak v oblasti vzdělávání.
Nesmírně vrostl také počet publikovaných děl týkajících se Tchaj-wanu.
„Vzpomínám si, že když jsem se na konci
osmdesátých let začal jako student zajímat o Tchaj-wan, našel jsem v britských
knihovnách jen hrstku publikací,“ říká
Fell. „Na konci devadesátých let se však
situace radikálně změnila, protože nesmírně vzrostla poptávka po anglicky
psaných publikacích o Tchaj-wanu.“
Vznik tchajwanských studií jako nového oboru neznamená, že by se odborníci
na Čínu od Tchaj-wanu odvraceli.
Americká asociace čínských studií (AACS)
například nadále podporuje zájem
o Tchaj-wan. Na webových stránkách,
kde asociace uveřejňuje pololetní
Americký sborník čínských studií, výslovně vyzývá také k odevzdávání rukopisů
zabývajících se Tchaj-wanem.
(Zdroj:
Taiwan Studies Goes Global,
Taiwan Review, October 2007)
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
sponzorují studijní výjezdy na Tchajwan.
„Orientujeme se hlavně na politiku,
mezinárodní vztahy a otázky bezpečnosti, což je částečně dáno mým zaměřením,“ vysvětluje ředitel Tsang. Program
zahrnuje také ekonomická, sociální
a ekologická témata, ale trochu opomíjí
zeměpisný a kulturní výzkum.
„Většina lidí žijících mimo Čínu
a Tchaj-wan se mylně domnívá, že Tchajwan je „odpadlickou provincií“ Číny.
A když se někdo zajímá o čínskou kulturu a civilizaci, jde většinou přímo do Číny a nenapadne je Tchaj-wan,“ říká
Tsang. „Tchaj-wan by mohl z „čínské horečky“ těžit, je to však namáhavý běh na
dlouhou trať.“
7
mácím tématům souviselo s širokým kulturním hnutím za nalezení tchajwanské
identity – tzv. pen-tchu-chua, neboli
„lokalizací“ či „tchaj-wanizací“. Jeho
podstatou byla snaha odbourat preferenční postavení těch, kdo přišli na ostrov s kuomintangskou vládou v roce
1949 a posílit společenské vědomí původních obyvatel, zdůraznit tchajwanskou identitu odlišnou od identity čínské
a najít pro ni solidní vědecké podklady.
Pro lidi, kteří se věnují tchajwanským
studiím, je Čína jen jedním z několika
dalších faktorů, které ovlivnily formování historie i obyvatele ostrova. „Tchajwan je křižovatkou globálních dějinných
proudů,“ vysvětluje Martin.
Podobné stanovisko potvrdila i 13. výroční
Severoamerická
konference
o tchajwanských studiích, která se konala letos v červnu na Univerzitě
Wisconsin-Madison. Oficiální téma konference znělo „Tchaj-wan ve vztahu
k dalším mocnostem“ a účastníci byli vyzváni, aby přednesli své příspěvky zabývající se vlivem soupeřících mocností na
Tchaj-wan a následnou odezvu obyvatel
ostrova.
Martin označuje tchajwanská studia za
„mírně inkoherentní, nicméně velmi
plodná“ a dodává: „Není to ještě obor
v pravém slova smyslu, nemá vymezenou
metodologii. Je to dialog mezi lidmi, kteří vystudovali historii, zeměpis, antropologii, politologii, literární vědu nebo sociologii.“
Ředitel Severoamerické asociace tchajwanských studií rovněž podotýká, že
konferencí se účastní lidé z nejrůznějších
oborů. Nechybí antropologie, politologie,
sociologie, historie, dálněvýchodní studia, ale ani ekonomika, právo, žurnalistika či psychologie.
SOAS nabízí kurzy tchajwanské politiky, tchajwanské ekonomiky, tchajwanské
kinematografie, tchajwanské společnosti
a kultury nebo také jazykový kurz tchajwanštiny. „Máme nejširší výběr vysokoškolských kurzů věnovaných Tchaj-wanu,“ říká Fell a dodává, že každý rok se
do kurzů zapíše v průměru dvacet studentů.
Program tchajwanských studií na St.
Anthony‘s College podporuje studium
a výzkum tchajwanské společnosti, politiky, ekonomiky a zahraničních vztahů.
Speciální semináře se organizují třikrát
ročně a jednou za rok probíhá mezinárodní konference. Z programu se také
Cestování
Užitečné informace
pro cestu
na Tchaj-wan
Víza
Od 1. září 2007 občané České republiky
můžou cestovat na Tchaj-wan bez víza,
pokud jejich pobyt na Tchaj-wanu nepřekročí 30 dní. O vystavení víza na pobyt delší než 30 dní lze žádat v Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláři
v Praze.
Časový posun
SEČ + 7 hodin, letní čas není zaveden
Měna
Nový tchajwanský dolar (NT$)
Směnný kurs, cca 32 NT$ za 1 US$
Kreditní karty a cestovní šeky
Přijímá se většina kreditních karet.
Cestovní šeky lze změnit v místních pobočkách bank a ve většině turistických
center.
Obchodní domy
denně
11:00–21:30
Obchody
denně
10:00/11:00–21:00/22:00
Nonstop obchůdky
denně
24 h
Restaurace
denně
obědy 11:30–14:00,
večeře 17:30–21:00
Elektřina
110 V, doporučuje se adaptér
Spropitné
Pracovní doba
Na Tchaj-wanu není zvykem dávat spropitné. Výjimku tvoří hoteloví pikolíci.
Úřady
po-pá
Podniky
po-pá
8:30–12:30, 13:30–17:30
Státní svátky
8:30/9:00–17:30
1. ledna
založení Čínské republiky na Tchajwanu
1. den 1. lunárního měsíce
oslavy čínského Nového roku
(7. 2. 2008, 26. 1. 2009…)
28. února
Den vzpomínky na mír
5. dubna
Svátky čistoty a jasu (čínské Dušičky)
5. den 5. lunárního měsíce
Svátek dračích člunů
(8. 6. 2008, 28. 5. 2009…)
15. den 8. lunárního měsíce
Svátek středu podzimu
(14. 9. 2008, 3. 9. 2009…)
10. října
Svátek dvou desítek
(Zdroj: http://taiwan.net.tw)
TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944,
www.roc-taiwan.org/cz, e-mail: [email protected], [email protected], odpovědná redaktorka Romana Konrádová.
Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756
Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com,
www.chinapost.com.tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/
Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci
anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména,
kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).