JÁ, INTROVERT

JÁ, INTROVERT
Už vím, že jsem "jiná". Trvalo mi to dlouho, opravdu hodně dlouho, než mi to
došlo. Proč mi to sakra někdo neřekl dřív? Nejdříve se trochu vztekám, potom jsem
smutná, nakonec ale vyrovnaná. Jen mě mrzí, že jsem si mohla ušetřit tolik nervů a
stresu.
Po menším kolapsu, který mám za sebou, začínám znovu, ale jinak. Pochopila
jsem, kdo jsem a jak musím nakládat se svojí energií. Mohlo mě to trknout dříve,
stačilo se podívat více zpět – do dětství. Jenže kdo má dnes čas se ohlížet? Doba nás
žene kupředu. Jak se zpívá v jedné mé oblíbené písničce: Život nás honí, počítač udává
řád…
I já jsem chtěla držet krok, možná být spíše vždy o kousek napřed. Vždy a ve všem.
Škola, práce, druhá práce, třetí práce, dobrovolnická činnost, pořádání akcí. Několik
rozjetých projektů. A nezapomenout na péči o sebe. Spinning, posilovna, bazén…
Všechno hned a nejlépe naplno.
Tma před očima
Nebyl by to zase takový problém, kdybych věděla, že tím nedobíjím energii, jak
jsem si původně myslela. Krátkodobě možná ano, ale v delším časovém horizontu to
tak nebylo. Všude mnoho lidí – v práci, ve fitcentru, večer na zábavě. Lidé, desítky
povah, desítky osobností, desítky osudů. Málokdo energii dává, většina ji z vás spíše
vysává. Nepoměr jako hrom. A pak to přišlo… Bum a tma před očima. Čtrnáct dní jsem
nemohla nikoho vidět, ani nejbližší rodinu. Zvedal se mi žaludek jen z toho, že bych
musela s někým promluvit. Kamarádka psycholožka – můj první test. Výsledek: jste
INTROVERT. Introvert?! Já? To není možné! Chci to od ní vysvětlit.
"Víš, Lenko, není to tak, že bys neměla ráda lidi, potřebuješ je, ale ty musíš
čerpat energii jinak," vysvětluje mi trpělivě. "Ale jak?" nechápu to.
Pomalu a pečlivě to rozebíráme. Vrací mě o několik let dříve. Vzpomínám, kdy
mi bylo dobře, kdy jsem se nejvíce cítila sama sebou. A náhle mi to dojde. Knihy! Já na
ně poslední dva roky zapomněla. Staré křeslo v obýváku, stojací lampa, knížka. Samota
– ale ne osamělost.
Jen já a knížka
A tak zase čtu, potichu a sama, dobíjím baterky. Čtu hodně a často, procházím
knihkupectví, odnáším si hory knížek. Zavrtám se do svého křesla a nic pro mě v tu
chvíli neexistuje. Zákaz vstupu. Dýchám vůni knih. Takhle voní štěstí. Věděla jsem to,
jen jsem zapomněla. Po několika dnech vždy vylézám, odpočinutá, spokojená. Přátelé
to pochopili.
Skupinové sportovní aktivity můžete vyměnit za individuální. Já tak objevila poklidný
nordic walking v lese místo často hlučného spinningu.
Nejsem nemocná, jen trochu jiná. Společnost je nakloněna extrovertům, ale já
už si z toho hlavu nedělám. Nasávám z knížek energii jako houba, abych mohla zase
existovat… Stačí mi k tomu už jen málo: šálek čaje, sklenička vína, zapálená svíčka,
poloha embrya v ošoupaném křesle, deka, když jsou chladnější dny – jestli existuje
nebe, tak bude vypadat takhle.
My introverti nejsme samotáři, jen nám mnohem déle trvá, než doplníme
"palivo", abychom mohli opět jet na plný plyn dál. Svoji sílu bereme uvnitř sebe sama,
v klidu a o samotě, nedokážeme ji načerpat zvnějšku. Neumíme to.
1
Co dalšího může pomoci?
Možná… možná, že jste také jako já, že jste také introvert. Když už to víte, je to
dobré. V dnešním světě to nemáme tak jednoduché. Držím vám palce a nabízím pár
tipů:
✔ Zkuste se zamyslet nad svým zaměstnáním. Nešlo by částečně pozměnit tak,
✔
✔
✔
✔
✔
abyste byli například tři dny mezi lidmi a dva dny pracovali doma? U některých
profesí to samozřejmě není úplně možné, ale u jiných to za pokus stojí.
Introverti by se neměli ani bát svoje pracovní zaměření výrazněji změnit tak,
aby vyhovovalo jejich nastavení.
Skupinové sportovní aktivity můžete vyměnit za individuální. Já tak objevila
poklidný nordic walking v lese místo často hlučného spinningu.
Přátelům nelžete, ale řekněte jim, že se vám zrovna na večírek (na návštěvu, do
kina) nechce, že chcete být sami. Ti dobří to pochopí.
Odpočívejte, odpočívejte, odpočívejte. Naučte se nevyčítat si, že "nic neděláte",
protože když introvert umí správně dobíjet energii, zvládnete toho potom
dvakrát tolik.
Dávejte si pozor na alkohol! Může se vám zdát, že vám ve společnosti pomáhá,
ale dlouhodobě si můžete zadělat na závislost a neschopnost se bez něj vůbec
bavit s lidmi.
Zaměřte se na své kladné stránky, které jako introverti máte: spoustu jich
zmiňují i články na tomto portálu (www.psychologie.cz).
(Článek byl stažen ze stránek www.psychologie.cz, který napsala Lenka, čtenářka
Psychologie.cz).
2