slovní hříčka, písmeno g ve slově globálně je nahra
Transkript
slovní hříčka, písmeno g ve slově globálně je nahra
2012/2013 www.energieag-wasser.at water pages Water Pages Předmluva 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Zamyšlení k regulaci vodohospodářského sektoru s důrazem na Českou republiku. Investice do vodárenské infrastruktury - role Energie AG Wasser Efektivita využívání energií - potenciály a možnosti ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA Modernizace malé vodní elektrárny na úpravně vody Slatiňany-Monaco Srovnání užívání nelegálních drog v devatenácti evropských městech pomocí rozborů odpadních vod „GEORG“ a Denk KLObal - dva inovativní projekty z Rakouska Vodní kapky pomáhají nyní i v České republice Technické ukazatele 3 5-6 11-13 17-18 21-22 25-26 30-33 35-36 39-45 Obsah inhalt Vorwort 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Gedanken zur Regulierung der Wasserwirtschaft mit dem Schwerpunkt Tschechien Energie AG unterstützt Gemeinden bei der Investition in die Infrastruktur Energieeffizienz - Potentiale und Optionen in Tschechien Modernisierung des Trinkwasserkraftwerkes in der Aufbereitungsanlage Slatiňany - Monaco Illegale Drogen im Abwasser - ein Vergleich von 19 europäischen Kläranlagen „GEORG“ und Denk‘ KLObal - zwei innovative Projekte aus Österreich WASSERTROPFEN helfen jetzt auch in Tschechien Technische Kennzahlen 2 7-9 15 19 23 27 29-32 36-37 39-45 water pages | 1 Waterpages im Gespräch mit den Geschäftsführern DI Christian Hasenleithner und Mag. Thomas Kriegner Die Wirtschaftskrise ist mit der Verschuldungsdiskussion auch an Ihrer Branche nicht spurlos vorüber gegangen - wo sehen Sie in diesem Zusammenhang die geänderten Herausforderungen an die Wasserwirtschaft? Hasenleithner: Die Wasserwirtschaft ist sowohl in Österreich, wie auch in Tschechien an einem entscheidenden Punkt angelangt. Seit den letzten Jahrzehnten werden die Gemeinden und Städte durch die Europäische Union und die Nationalstaaten massiv mit Förderungen unterstützt, um die Wasser- und Abwasserinfrastruktur aufzubauen und damit Versorgungs- und Umweltstandards auf hohem Niveau sicherzustellen. Heute stellt sich die Frage: wie kann diese Infrastruktur ohne, oder mit reduzierten Förderungen, zu sozial verträglichen Gebühren auf dem gewohnten Qualitätsniveau gehalten werden? Diese Frage wird aufgrund der unterschiedlichen Strukturen in jedem Staat unterschiedlich zu beantworten sein. Eines ist sicher, der Ruf nach breit angelegten öffentlichen Förderungen wird aufgrund der budgetären Lage auf Dauer nicht möglich sein. Aber ist das ohne eine massive Anhebung der Gebühren möglich? Kriegner: Hier wird es wohl mehrere Stellschrauben geben müssen. In so genannten Ungunstlagen, also Gebieten mit wenigen Haushalten je Kilometer Leitungsnetz, wird weiter die Eigeninitiative und -verantwortung eine wesentliche Rolle spielen. Solche Streulagen werden auch nicht ohne Förderungen auskommen. In allen anderen Bereichen wird man überlegen müssen, wie man die Leistungen effizienter erbringt, denn ohne eigene Anstrengungen der gesamten Branche werden die Bürger weitere Gebührensteigerungen immer weniger akzeptieren. Auch die Regionalisierung kann hier einen Beitrag leisten, aber dazu braucht es natürlich auch die regionale Solidarität zwischen Städten und dem ländlichen Raum. Unser Beispiel dafür ist die tschechische Aquaservis in Rychnov, wo ein Regionalpreis für 40 Gemeinden gilt. Dass hier die Kleinen profitieren ist klar. Und in unserer VAK Beroun zeigen wir auf regionaler Ebene, dass wir in der Lage sind im Spannungsfeld Qualität - sozial verträgliche Preise - Infrastrukturerneuerung ohne Förderungen auszukommen. Der tschechische und der österreichische Wassermarkt sind ja sehr unterschiedlich organisiert - was erwarten sie in Tschechien? Hasenleithner: Die Diskussion über die Organisation und Regulierung des Sektors wird uns weiter beschäftigen. Dass wir uns hier auch mit dem nötigen theoretischen Wissen einbringen, zeigt der Artikel zum Thema Regulierung in diesem Heft. Im Tagesgeschäft erwarten unsere kommunalen Vertragspartner natürlich auch, dass wir uns mit Investitionen z.B. bei Erneuerungen oder Erweiterungen engagieren. Und das haben wir bisher bereits mit fast 50 Mio. EUR getan. Dazu gehört es auch, die von uns betriebenen Anlagen zu optimieren - Energieeffizienz ist hier das Schlagwort, unter dem wir in den nächsten Jahren Projekte wie das, in diesem Heft beschriebene, Trinkwasserkraftwerk Monaco umsetzen werden. Und natürlich hält uns der Wettbewerb um Betreiberverträge fit. Einerseits müssen wir uns jedes Jahr um die Verlängerung von rund 50 Betreiberverträgen bei Ausschreibungen bemühen, 2 | vorwort andererseits gibt es natürlich auch außerhalb unserer Betriebsgebiete Ausschreibungen, um die wir uns oft auch im Wettbewerb mit kommunalen Unternehmen bemühen. In Österreich gibt es ja zum wiederholten Male eine emotionale Privatisierungsdiskussion rund ums Thema Wasser - was halten Sie davon und wo sehen sie hier die WDL? Kriegner: Auslöser für die aktuelle, sehr emotional geführte Diskussion ist die EU-Konzessionsrichtline, die neben dem öffentlichen Verkehr unter anderem auch für Wasserver- und Abwasserentsorgung Spielregeln für den Fall einer Konzessionsvergabe definiert. Wichtig dabei ist, dass die Richtlinie das „Wie“ und nicht das „Ob“ regelt. Die alleinige Entscheidung, ob eine Gemeinde eine Leistung an einen öffentlichen oder privaten Partner auslagert, bleibt genauso kommunal, wie die Infrastruktur und die Letztentscheidung über die Gebühren. Auch wenn es in den Medien und von manchen Politikern so dargestellt wird, um eine Privatisierung geht es dabei sicher nicht. Bei der WDL wählen die Gemeinden aus einem Menü jene Leistungen, die sie beziehen wollen und für die WDL spricht sicher auch, dass wir als mehrheitlich öffentliches Unternehmen ein hohes Vertrauen beim, in Österreich so sensiblen, Thema Trinkwasser genießen. Ich sehe uns also insgesamt gut aufgestellt für die Herausforderungen in Österreich und Tschechien. Rozhovor Waterpages s jednateli DI Christianem Hasenleithnerem und Mag. Thomasem Kriegnerem ochotni akceptovat další navyšování cen bez toho, aby všechny subjekty ve vodárenství využily všech svých možností. Určitým přínosem může být tvorba regionálních cen, která však vyžaduje regionální solidaritu mezi městy a venkovskými oblastmi. Takový příklad máme u nás ve skupině ve společnosti AQUA SERVIS Rychnov nad Kněžnou, kde platí regionální cena pro 41 obcí. Je zřejmé, že z takového systému profitují ti malí. Také v naší společnosti VAK Beroun demonstrujeme na regionální úrovni, že jsme schopni zajistit nároky na kvalitu, udržení sociálně únosných cen a obnovu infrastruktury bez dotací. Český a rakouský trh jsou organizovány odlišně - co očekáváte v České republice? Hasenleithner: Diskuze o organizaci a regulaci vodohospodářského sektoru nás nadále bude zaměstnávat. Skutečnost, že do diskuze vnášíme i potřebné teoretické znalosti, dokládá článek k tématu regulace v této brožuře. V každodenním provozování od nás samozřejmě naši smluvní partneři očekávají, že se zapojíme investicemi do obnovy nebo rozvoje infrastruktury. To jsme dosud také částkou ve výši téměř 50 mil. EUR učinili. Patří sem také další optimalizace námi provozovaných zařízení - hlavním heslem je snižování energetické náročnosti, pro jejíž dosažení budeme v příštích letech realizovat podobné projekty, jako je v této brožuře uvedený projekt malé vodní elektrárny Monaco. Kondici si samozřejmě musíme udržovat také proto, abychom obstáli v konkurenci ostatních provozovatelů. Na jedné straně to znamená, že letos usilujeme o obhájení cca 50 provozovatelských smluv ve výběrových řízeních, na druhé straně se soutěže konají také mimo námi provozované oblasti, kde si často konkurujeme i s komunálními podniky. Hospodářská krize se spolu s diskuzí o zadlužení nevyhnula ani Vašemu oboru - kde v této souvislosti vidíte změny ve výzvách, před kterými vodárenství stojí? Hasenleithner: Vodárenství se v Rakousku i v České republice dostalo na křižovatku: v posledních desetiletích byly obce a města při výstavbě vodárenské infrastruktury za účelem zajištění vysoké kvality dodávek a standardů ochrany životního prostředí velmi silně subvencovány z Evropské unie i státy samotnými. Nyní se stala aktuálním tématem otázka, jak udržet vodárenskou infrastrukturu bez dotací, nebo za jejich sníženého objemu, na dosavadní úrovni, a to při sociálně únosných cenách. Odpovědi na ni jsou v každé zemi z důvodu odlišné struktury jiné. Je však jisté, že kvůli rozpočtové situaci nebude možné volat po široké dotační podpoře věčně. Je to vůbec možné bez výrazného nárůstu cen za vodné a stočné? Kriegner: Řešení pravděpodobně bude muset mít vícero částí. V oblastech s velkým rozptylem odběratelů, tedy v oblastech s malým počtem domácností na kilometr vodovodní a kanalizační sítě, bude i nadále hrát velkou roli vlastní iniciativa a odpovědnost. Tyto oblasti se bez dotací neobejdou. Ve všech ostatních oblastech se bude třeba zamyslet nad tím, jak poskytovat služby efektivněji, protože občané budou stále méně V Rakousku se opakovaně vrací velmi emocionální debata o privatizaci ve vodárenství - co si o ní myslíte a jakou pozici zde podle Vás má WDL? Kriegner: Spouštěčem současné velmi emocionálně vedené debaty je návrh směrnice Evropské unie o koncesích, která definuje pravidla pro zadávání koncesí nejen ve veřejné dopravě, ale mimo jiné také při zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod. Je třeba zdůraznit, že směrnice upravuje způsob, to znamená „jak“, ale nikoli „zda“, provádět koncesní řízení. Výhradní rozhodnutí, zda obec zadá službu subjektu z veřejného sektoru nebo soukromému podniku, zůstává v kompetenci obce, což platí stejně tak o infrastruktuře jako o cenách vodného a stočného. I když to média a někteří politici tak prezentují, nejde zde zcela jistě o privatizaci. V případě společnosti WDL si obce vyberou z nabídky služeb ty služby, kterých chtějí využít. Pro WDL hovoří zcela jistě také to, že coby podnik majoritně vlastněný spolkovou zemí požívá v otázce zásobování vodou, která je v Rakousku velmi citlivým bodem, velké důvěry. Domnívám se také, že jsme dobře připraveni pro zvládání výzev jak v Rakousku, tak v České republice. předmluva | 3 01 Kapitola Kapitel Zamyšlení k regulaci vodohospodářského sektoru s důrazem na Českou republiku Pokud bychom měli na základě mediální odezvy usuzovat na nejpalčivější problém vodohospodářského oboru v České republice, zvítězilo by téma údajně nedostatečné regulace odvětví. Konkrétním opatřením, které by tento nedostatek mělo odstranit, pak má být zřízení nezávislého oborového regulátora. Toto opatření je podepřeno více či méně explicitním požadavkem Evropské komise. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na podstatné nedostatky dosavadní debaty a nabídnout argumenty a zdůvodněné návrhy pro řešení diskuze, která se dostala do slepé uličky. Ing. Jiří Heřman, generální ředitel ČEVAK a.s. Jakých cílů má dosáhnout nezávislý regulátor? Politickou motivací pro vznik regulátora samozřejmě může být získání co nejvíce prostředků z dotací EU do operačního programu Životní prostředí. Toho by se dosáhlo podřízením se požadavkům EK nezávisle na tom, zda jsou smysluplné či nikoliv. To, zda jsou skutečné smysluplné, však závisí na ceně, která je za to požadována. A cena není známa, s výjimkou toho, že města, která získala dotace z EU, mají ceny vodného a stočného patřící k nejvyšším v České republice - což je paradox sám o sobě, protože smyslem dotací právě bylo snížit zatížení občanů. Dalším legitimním cílem by bylo případné dosažení souladu s právně relevantními požadavky EU na základě národní legislativy kompatibilní s právem EU. Zde je ale nutno konstatovat, že neexistuje žádná zákonná úprava Evropské unie, která by vznik nezávislého regulátora požadovala. Bylo by možné smířit se i s menším, avšak přesto rozumným cílem: dosáhnout zlepšení něčeho? Avšak čeho vlastně? V případech, které obdržely dotace EU, byly cíle ochrany životního prostředí dosaženy i bez regulátora. Jaké nedostatky by tedy měly být odstraněny zřízením nového nákladného úřadu? Nebylo by lepší nejdříve znát cíl a teprve pak hledat, jakými cestami k němu nejlépe dojdeme? Jaký je kontext, ve kterém by regulátor působil? Odstátnění vodního hospodářství České republiky na začátku devadesátých let bylo politickým rozhodnutím. Obce dostaly v širokých mezích svobodu určit organizaci a provoz dříve státního vodohospodářského majetku na svých územích, přičemž za to nesou plnou politickou zodpovědnost vůči svým občanům. Lze jistě najít případy, kdy zastupitelstva nerozhodla optimálně, avšak oprávnění ke kritice v tomto směru by neměl mít nikdo jiný než občané dané obce. Stávající způsob regulace vodohospodářského odvětví bez subjektu regulátora je z velké části důsledkem uvedeného politického rozhodnutí, a chceme-li ho změnit, musíme se ptát, zda je pro to potřebné vytvořit jiné politické předpoklady a zda jsme k tomu ochotni. Pokud by skutečně byl zřízen nezávislý regulátor, tedy státní úřad, co se stane s kompetencemi samosprávy? Jistě, odpověď závisí na tom, jaké kompetence by měl regulátor, čelíme tedy námitce, že se pouštíme na tenký led spekulací. Protože se však EU tak často odvolává na OFWAT, lze vyvodit následující: • O ceně vodného a stočného přestanou rozhodovat volení zástupci občanů a začne ji stanovovat regulátor. • Rozsah a kvalita služeb, kterých se má občanům dostat, bude také v rukou regulátora, a budou je všichni mít stejné, malé obce stejně jako statutární města. • A právě na příkladu OFWAT je zřetelné, že regulační úřad zasahuje do investic, příp. míry investic, čímž obce ztrácí autonomii rozhodovat o rozvoji infrastruktury. Obce již přes dvě desetiletí mají každá svou politiku, svou míru investic, svou strategii rozvoje. Má najednou dojít k tomu, že začneme sjednocovat a budeme zase část obecní politiky rovnat do jedné škatulky? V každém případě by došlo k významnému přesunu kompetencí zpět od samosprávy ke státu. Příklady Energetického regulačního úřadu ČR nebo OFWAT to jasně dokazují. Na tyto důležité otázky je nutno odpovědět PŘED a ne až po rozhodnutí, a to v rámci normálního politického postupu. Nikoli tím, že vyhovíme přání úředníka DG REGIO, který nakonec není odpovědný za nic. water pages | 5 Jaký by měl být odborný rámec regulace? Jakkoli panují mezi ekonomy poměrně pestré názory na užitečnost nebo naopak škodlivost regulace obecně, existuje mezi nimi poměrně široká shoda v tom, že regulace může (více či méně) fungovat tam, kde nefunguje trh, že však působí (opět více či méně) škodlivě tam, kde naopak soutěž panuje nebo je možná. Uvažování o regulaci nejprve vychází z poznání, jak dané odvětví funguje. Sem patří analýza vztahů mezi strukturou odvětví, chováním jeho aktérů a jejich ekonomickou výkonností. Rámec tomuto uvažování dává ekonomická subdisciplína nazývaná u nás organizace trhů a odvětví (industrial organization). V jejím rámci nabývají konkrétních obsahů pojmy jako je selhání trhu, monopol (speciálně pak přirozený monopol), monopolistická soutěž, oligopol, cenová diskriminace apod. Analýza chování odvětví oddělí ty prvky, v nichž soutěž mezi účastníky trhu působí, od těch, kde selhává. Ty první podléhají politice hospodářské soutěže (antitrust), ty druhé spadají pod regulaci (regulation). Jde vždy o rozhodnutí „antitrust vs. regulation“, míchat obojí je jako míchat víno se slivovicí - nakonec nemáme požitek ani z jednoho, ač jsme za obojí zaplatili. Postup rozhodování uvedeného antagonismu ukázal v roce 1989 Ronald Braeutigam ve druhém svazku Handbook of Industrial Organization (kapitola 23 - Optimal Policies for Natural Monopolies). Schematicky a zjednodušeně je shrnuje tato posloupnost otázek: • Jde o přirozený monopol? -- jestliže ne, nech působit trh, -- jestliže ano, ptej se dál: • Je ztráta efektivity oproti tržnímu výsledku tolerovatelná? -- jestliže ano, ztrátu efektivity přijmi, -- jestliže ne, ptej se dál: • Může kromě „klasického“ trhu působit jiná forma (soutěž o trh, potenciální soutěž, monopolistická soutěž)? -- jestliže ano, nech hospodářskou soutěž působit, -- jestliže ne, reguluj. Je jasně zřejmé, v čem je nedostatek návrhů EK: • Kupuje-li zákazník vodu od vlastníka a provozovatele vodovodní sítě (smíšené společnosti), má co do činění s přirozeným monopolem; • Kupuje-li si vlastník vodovodní sítě službu provozování vodovodní sítě od provozovatele v rámci výběrového řízení, jde o hospodářskou soutěž s jinými provozovateli. Skutečnost, že za službu vlastník platí nikoli penězi, ale postoupením práva si tyto peníze vybrat od zákazníků, na zásadní odlišnosti obou případů nic nemění. • Jak lze potom odůvodnit, že regulační model, vhodný pro přirozený monopol, má být uplatněn tam, kde vládně hospodářská soutěž, ale vůbec nemá být uplatněn pro případ, pro který byl vypracován? Další otázkou je, jaký charakter a jakou sílu má v úvahu přicházející soutěž, i hledání cest, jak ji kultivovat či intenzifikovat (např. zákony o zadávání veřejných zakázek). Z dosavadního vývoje debaty o regulaci je zřetelná snaha Evropské komise o potlačení oddílného modelu. Je vcelku lhostejné, zda bude vodárenství změněno tak, aby ho bylo možno „svěřit“ nezávislému regulátorovi, nebo zda neadekvátní regulace účastníky trhu vyžene a odvětví se stane přirozeným monopolem. Odpověď na otázku, proč právě v této době tedy EK přichází s novu koncesní směrnicí, která má obcím umožnit, aby vytěžily více z hospodářské soutěže, pravděpodobně patří k tajemstvím byrokratického aparátu EU. Pohled do Německa ukazuje, že za úspěchy německého hospodářství z velké části stojí tamní tradice ordoliberálního myšlení. Regulace je zde definována jako výjimka z tržního řádu, jejíž použití a rozsah je nutné co možná nejvíce minimalizovat. Procesem tzv. disagregace se hledá prvek odvětví, který má charakter přirozeného monopolu, ten se adekvátně 6 | water pages reguluje, vše ostatní se však od něj oddělí a svěří trhu. Liberalizační kroky EU v energetice a telekomunikacích sledují formou unbundlingu tuto koncepci, které se jinde říká bottleneck regulation. Podstata oddílného modelu provozování vodohospodářské infrastruktury je s tímto konceptem přímo srovnatelná. Úzkým místem, které nelze zbavit rysů přirozeného monopolu, je samotná infrastruktura. K její regulaci je zvolena ta nejpřímočařejší forma, totiž veřejné vlastnictví, a vše ostatní je svěřeno firmám v rámci hospodářské soutěže. Jde o efektivní uplatnění tržního principu. V našem případě je však právě toto a navíc bez jakéhokoliv zdůvodnění denunciováno. Dále je zarážející, že kromě zmínky o OFWATu jako o žádoucím předobrazu, se dosud nikdo nesnažil definovat, co to vlastně ten nezávislý regulátor je a co by měl dělat. Především ex-ante stanovuje ceny. To dává dobrý smysl tam, kde je předmětem regulace soukromý přirozený monopol. Soukromé přirozené monopoly jsou však v našem vodárenství absolutní výjimkou, protože se většinou jedná o přirozený monopol ve veřejných rukách. V našem pestrém světě vodárenství založeném převážně na komunálním vlastnictví a suverenitě samosprávy je uplatnění takové regulace zbytečné. Tam, kde zasahuje vliv trhu, uplatnění regulace dokonce přímo škodí tím, že soutěž potlačuje. Daleko vhodnější je stávající způsob regulace prostřednictvím dohledu ex-post nad dodržováním povšechných pravidel (technických a hospodářských). Je levnější, efektivnější a nebrání soutěži v odvětví. Nakonec je dobré zmínit i způsob regulace. • V případě přirozeného monopolu je smysluplné regulovat zisk na základě úročení vložených investic, protože právě tyto investice jsou zdrojem monopolního postavení. Regulace v tomto případě souzní s principy projektového financování - reguluje se návratnost aktiv, která někdo vložil do jasně vymezeného prostředí a která lze od okolního světa jasně izolovat. • Provozovatel v oddílném modelu však funguje jinak. Svá aktiva vkládá do činnosti, kterou nabízí na celém trhu a nelze je tedy přidělit konkrétní službě v konkrétní obci. Právě to je však faktorem zakládajícím efektivitu takového systému. Závěr Následuje pokus o výčet hlavních důvodů, proč by se Česká republika neměla podvolovat doporučením Evropské komise týkajícím se regulace ve vodárenství: • dosud se diskutovalo pouze o způsobu regulace, ale ne o jejich cílech; • regulace léčí neexistující problémy a oproti tomu existující problémy neléčí; • regulace je uplatňována tam, kde panuje hospodářská soutěž (a tím jí brání), zatímco není uplatňována tam, kde přirozený monopol existuje. Tento článek nemá za cíl vzbudit dojem, že je v českém vodohospodářském sektoru všechno v nejlepším pořádku a že není co zlepšovat. Jasně však ukazuje, že cesta směrem k regulaci nepodloženě promyšleným konceptem s velkou pravděpodobností ke zlepšením nepovede. Cílem textu je pozitivně volat po nápravě situace. K tomu postačí připustit, že zavedení nezávislého regulátora je legislativní změna jako jakákoli jiná a jako taková má být připravována adekvátními postupy a ne dle motta „hlavně více peněz z Bruselu“. Máme-li prostředky na tvorbu nepoužitelných vzorových smluv a nedomyšlených metodik, měly by se najít i na odborné zabezpečení standardních postupů a zákonů. Gedanken zur Regulierung der Wasserwirtschaft mit dem Schwerpunkt Tschechien Wenn man die Medienberichte verfolgt ist die, angeblich nicht ausreichende, Regulierung das vordringlichste Problem der tschechischen Wasserwirtschaft. Die Lösung dafür soll ein unabhängiger Regulator sein. Dies wird auch durch eine mehr oder minder klare Forderung der Europäischen Kommission (EK) unterstützt. Dieser Beitrag soll auf wesentliche Mängel der bisherigen Diskussion hinweisen und bietet Argumente und begründete Vorschläge zur Lösung der verfahrenen Diskussion. Ing. Jiří Heřman, Generaldirektor ČEVAK a.s. Welche Ziele soll ein unabhängiger Regulator erreichen? Eine politische Motivation für einen Regulatur kann natürlich sein, im größtmöglichen Umfang EU-Förderungen für das Operationsprogramm Umwelt zu generieren. Das würde jedenfalls dann erreicht werden, wenn man den Forderungen der EK, unabhängig davon, ob sinnvoll oder nicht, folgen würde. Ob das klug ist, hängt jedoch davon ab, welchen Preis dies fordert. Das einzige was man dazu bisher sagen kann ist, dass in den Städten, die EU-Förderungen bekommen haben, die Wasser- und Abwasserpreise zu den höchsten der Tschechischen Republik gehören ein Paradoxon an sich, sollten doch Förderungen die Bürger entlasten. Ein weiteres legitimes Ziel wäre, die Einhaltung der relevanten EU-rechtlichen Vorschriften auf der Basis von EU-kompatiblen, nationalen gesetzlichen Regelungen. Dabei ist aber festzustellen, dass es keine (EU-)gesetzliche Regelung gibt, die einen unabhängigen Regulator fordert. Es wäre möglich, sich mit dem kleinen, trotzdem vernünftigen Ziel abzufinden, „etwas“ zu verbessern. Aber was soll genau verbessert werden? Wo die EU Förderungen geleistet hat, wurden die Umweltziele bereits ohne Regulator erreicht. Welche Mängel sollten also mit einer neuen, kostspieligen Behörde beseitigt werden? Wäre es nicht besser, zuerst die Ziele zu kennen und erst dann den Weg zum Ziel festzulegen? Wie sieht der Kontext aus in dem sich ein Regulator bewegen würde? Die Entstaatlichung der tschechischen Wasserwirtschaft nach der Wende war eine politische Entscheidung: Die Gemeinden konnten entscheiden, wie die früher staatliche Wasserinfrastruktur in ihrem Bereich organisiert und betrieben wird, wobei sie dafür die volle politische Verantwortung gegenüber ihren Bürgern tragen. Es gibt sicher Fälle, in denen die Gemeinden nicht optimal entschieden haben. Dazu Kritik zu äußern ist jedoch ausschließlich Sache der Gemeindebürger. Die bereits heute, ohne eigenen Regulator, bestehende Regulierung der Wasserwirtschaft ist Folge der damaligen politischen Entscheidung. Wenn diese geändert werden soll, ist zu hinterfragen, ob die politischen Voraussetzungen geändert werden müssen und ob man dazu bereit ist. Welche Auswirkung hat ein unabhängige Regulator, also eine staatliche Behörde, auf die kommunalen Selbstverwaltungen? Die zugegeben teilweise spekulative Antwort hängt davon ab, über welche Befugnisse der Regulator verfügen würde. Nachdem jedoch der britische Regulator OFWAT so häufig durch die EK zitiert wurde, lässt sich daraus Folgendes ableiten: • Der Wasser- und Abwasserpreis wird nicht mehr durch gewählte Vertreter der Bürger entschieden, sondern muss durch den Regulator festgelegt werden. • Der Umfang und die Qualität der Dienstleistungen wird ebenfalls durch den Regulator für alle einheitlich festgelegt, für kleine Gemeinden genauso wie für Statutarstädte. • Gerade am Beispiel OFWAT sieht man, dass die Regulierungsbehörde auch in die Investitionen bzw. den Investitionsgrad eingreift - die Gemeindeautonomie über diesen Bereich geht also ebenfalls verloren. Die Gemeinden hatten in den letzten 20 Jahren ihre eigene Politik bei Investitionen und water pages | 7 Entwicklungsstrategien. Soll jetzt nach unten nivelliert oder nach oben angeglichen werden? Jedenfalls werden die Kompetenzen also wieder von der Selbstverwaltung in Richtung Staat wandern. Die Beispiele der tschechischen Energieregulierungsbehörde oder von OFWAT zeigen dies klar. Diese wichtigen Fragen müssen VOR und nicht nach einer Entscheidung beantwortet werden und zwar in einem politischen Prozess und nicht durch die Umsetzung der Forderung eines Beamten der DG Regio, der keine Verantwortung für die Folgen trägt. Wie sollte der fachliche Rahmen der Regulierung aussehen? Obwohl unter Ökonomen unterschiedliche Ansichten über Sinnhaftigkeit oder Unsinnigkeit der Regulierung herrschen, besteht ein breiter Konsens darüber, dass die Regulierung (mehr oder weniger) dort funktioniert, wo der Markt nicht funktioniert, dass sie jedoch (mehr oder weniger) dort schadet, wo Wettbewerb besteht oder möglich ist. Die Ausgestaltung der Regulierung setzt also zuerst die Kenntnis des Wirtschaftszweiges voraus. Dazu gehört die Analyse dessen Struktur, des Verhaltens seiner Akteure und von deren wirtschaftlicher Leistungsfähigkeit. Den Rahmen dafür bietet die Marktwirtschaft (industrial organization). In ihrem Rahmen erhalten Begriffe wie Marktversagen, Monopol (speziell das natürliche Monopol), monopolistischer Wettbewerb, Oligopol, Preisdiskriminierung etc. ihre konkreten Inhalte. Im jeweiligen Wirtschaftszweig sind die Elemente, in denen der Wettbewerb funktioniert, von jenen zu trennen, in denen dieser versagt. Erstere unterliegen den Kartellbehörden (antitrust), zweitere werden reguliert (Regulierung). Es geht also immer um die Entscheidung zwischen Antitrust und Regulierung, beides gemeinsam wäre eine Mischung von Wein mit Schnaps - am Ende ohne Genuss zum Preis von Beiden. Den Ablauf bei der Entscheidung über Antitrust oder Regulierung zeigt 1989 Ronald Braeutigam im zweiten Band seines Werkes „Handbook of Industrial Organization“ (Kapitel 23 - Optimal Policies for Natural Monopolies). Sie wird schematisch und vereinfacht in den folgenden Fragen zusammengefasst: • Handelt es sich um ein natürliches Monopol? -- Wenn nein, lasse den Markt wirken, -- wenn ja, frage weiter: • Ist der Effizienzverlust im natürlichen Monopol gegenüber dem Resultat des Marktes tolerierbar? -- Wenn ja, akzeptiere die Effizienzverluste, -- wenn nein, frage weiter: • Gibt es eine Alternative zum „klassischen“ Markt (Wettbwerb um den Markt, potentieller Wettbewerb, monopolistischer Wettbewerb)? -- Wenn ja, lasse den Wettbewerb stattfinden, -- wenn nein, reguliere. Es ist klar ersichtlich, wo die Regulierungsforderung der EK scheitert: 8 | water pages • Wenn der Endkunde Wasser vom Eigentümer und Betreiber des Wassernetzes kauft, tut er dies im Rahmen des natürlichen Monopols; • Kauft jedoch der Eigentümer des Wassernetzes die Betriebsdienstleistung vom Betreiber im Rahmen einer Ausschreibung, tut er dies im Wettbewerb zwischen Betreibern. Dass der Eigentümer des Wassernetztes für diese Dienstleistung nicht direkt bezahlt, sondern dem Betreiber das Recht abtritt, dieses Geld von den Endkunden zu vereinnahmen, ändert nichts am grundsätzlichen Unterschied beider Fälle. • Wie kann aber daraus argumentiert werden, dass die Regulierung, die für das natürliche Monopol geeignet ist, dort eingesetzt werden soll, wo Wettbewerb herrscht, aber nicht für den Fall für den sie entwickelt wurde? Eine weitere wesentliche Frage ist jene nach der Art und Kompetivität des Wettbewerbs, so wie die Frage, wie dieser kultiviert oder intensiviert werden kann (z.B. Vergabegesetze). Aus der bisherigen Entwicklung der Regulierungsdiskussion ist das klare Bemühen der EK ersichtlich, das getrennte Modell „Infrastruktur = kommunal“ und „Betrieb = privat“ zu erschweren. Es ist als gesamtes gesehen gleichgültig, ob man die Wasserwirtschaft so verändert, dass diese einem Regulator „anvertraut“ werden kann, oder ob eine inadäquate Regulierung die Marktteilnehmer vertreibt und der Sektor so zum natürlichen Monopol wird. Warum die EK dann gerade zu diesem Zeitpunkt die neue EU-Konzessionsrichtlinie herausbringt, um den Kommunen die Möglichkeit zu geben, von mehr Wettbewerb zu profitieren, gehört wahrscheinlich zu den Geheimnissen der EU-Bürokratie. Ein Blick nach Deutschland zeigt, dass die dort gepflegte Tradition des Ordoliberalismus einen nicht unwesentlichen Teil des Erfolgs der deutschen Wirtschaft ausmacht. Dabei wird die Regulierung als Ausnahme zur Marktordnung definiert, deren Einsatz und Umfang soweit möglich zu minimieren ist (Disaggregation): Dabei wird jenes Element des Wirtschaftszweiges, das den Charakter des natürlichen Monopols trägt, adäquat reguliert, alles andere von ihm getrennt und dem Markt anvertraut. Die Liberalisierungsschritte der EU im Bereich der Energie- oder Telekommunikationswirtschaft folgen mit dem Unbundling diesem Konzept der „bottleneck regulation“. Das Wesen des getrennten Modells („Infrastruktur = kommunal, „Betrieb = privat“) ist damit direkt vergleichbar: Der Engpass, das natürliche Monopol, ist die Infrastruktur selbst. Zu ihrer Regulierung wird hier die klarste Form gewählt, nämlich das öffentliche Eigentum, während alles andere zeitlich begrenzt im Wettbewerb an Dritte vergeben wird. Die effizienteste Umsetzung des marktwirtschaftlichen Prinzips. In unserem Falle wird aber genau das und noch dazu ohne jede sachliche Begründung denunziert. Es ist weiters verblüffend, dass außer der Erwähnung von OFWAT als Vorbild bisher niemand definiert hat, was eigentlich der unabhängige Regulator ist und was er tun sollte. Vor allem legt er ex-ante die Preise fest, was dann Sinn macht, wo ein privates natürliches Monopol reguliert wird. Private natürliche Monopole sind jedoch in der Wasserwirtschaft eine absolute Ausnahme, denn meist handelt es sich um ein natürliches Monopol in öffentlicher Hand. In der bunten Welt der Wasserwirtschaft mit überwiegend kommunalem Eigentum und der Souverenität der Selbstverwaltung, ist eine solche Regulierung überflüssig. Dort, wo Wettbewerb herrscht, schadet sie sogar unmittelbar dadurch, dass sie diesen beschränkt. Wesentlich besser geeignet ist die bestehende Regulierung mit der ex-post Aufsicht über die Einhaltung der pauschalen Regeln (technisch und wirtschaftlich). Sie ist billiger, effizienter und behindert den Wettbewerb im Sektor nicht. Abschließend soll noch die Art der Regulierung behandelt werden. • Beim natürlichen Monopol, ist es sinnvoll, dass der Gewinn auf Basis der Verzinsung des eingesetzten Kapitals reguliert wird, da diese Investitionen die Grundlage der Monopolstellung sind. Die Regulierung folgt hier den Prinzipien der Projektfinanzierung - es wird der Rückfluss der Aktiva reguliert, die vom Investor in einem klar definierten Umfeld investiert werden und klar abgegrenzt sind. • Der Betreiber im getrennten Modell (Infrastruktur = Kommunal, Betrieb = privat) funktioniert jedoch grundlegend anders. Seine Aktiva (die zum Betrieb notwendige Ausstattung) werden am gesamten Markt angeboten, können also einer konkreten Dienstleistung in einer konkreten Gemeinde eben nicht zugeordnet werden. Gerade das ist aber jener Faktor, der die Effizienz dieses Systems begründet. Resümee Nachstehend der Versuch einer Zusammenfassung, warum sich die Tschechische Republik nicht den Forderungen der EK zur Regulierung der Wasserwirtschaft unterwerfen sollte: -- Bisher wurde nur über die Art der Regulierung diskutiert, nicht über deren Ziele; -- Die Regulierung löst nicht existierende Probleme, löst aber die in der Praxis existierenden Probleme in keiner Weise; -- Die Regulierung wird dort eingesetzt, wo Wettbewerb herrscht (und behindert diesen damit), wird aber nicht dort eingesetzt, wo ein natürliches Monopol besteht. Mit dem vorliegenden Artikel soll nicht der Eindruck erweckt werden, dass in der tschechischen Wasserwirtschaft keine Verbesserungsmöglichkeiten bestehen würden. Er zeigt aber klar auf, dass der Weg zur konzeptlosen Regulierung mit hoher Wahrscheinlichkeit zu keinen Verbesserungen führt. Ziel ist es, mit diesem Text einen positiven Ruf nach Korrektur auszusenden. Dazu würde es reichen, die Einführung eines unabhängigen Regulators als gesetzliche Änderung wie jede andere auch zu betrachten und mit den dafür vorgesehenen adäquaten Verfahren und nicht nach dem Motto „mehr Geld aus Brüssel“ vorzugehen. Wenn einerseits genügend Mittel für die Erarbeitung nicht brauchbarer Musterverträge und nicht durchdachter Methoden zur Verfügung stehen, sollten auch solche für die sachkundige Entwicklung standardgemäßer Verfahren und Gesetze vorhanden sein. Bild / Foto 1 1 Wasserversorgung Burghausen Vodovod Burghausen water pages | 9 02 Kapitola Kapitel Investice do vodárenské infrastruktury - role Energie AG Wasser Potřeba masivních investic do vodárenské infrastruktury v období rozpočtové krize veřejného sektoru je evergreenem oboru posledních let. V Rakousku zčásti dožívající vodárenská infrastruktura a striktní limity pro zadlužení měst a obcí vytvářejí rostoucí tlak na zefektivňování provozu a nové modely, jak ve spolupráci s provozovateli zajistit její obnovu a výstavbu. Platí to ale také pro Českou republiku, kde nekompromisní mezinárodní závazky přijaté po vstupu do Evropské unie a celkové potřeby vodárenské infrastruktury nutí hledat další finanční zdroje pro realizaci investic. Vzhledem k problematické rentabilitě investic do vodárenské infrastruktury byly jako základní pilíř řešení této situace považovány dotace, jak národní, tak evropské. Je již zřejmé, že tyto dotační zdroje nemohou finanční potřebu pokrýt, neboť jejich objem a podmínky pro přidělování zdaleka neuspokojí potřeby potenciálních příjemců. Ing. Pavel Linzer, MBA, jednatel ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Zatímco národní dotace se obecně potýkají se zásadním nedostatkem finančních zdrojů vyplývajícím z restriktivní fiskální politiky národních vlád v době finanční krize, evropské dotace jsou spojeny s řadou podmínek. Na jedné straně přinášejí mnoho právních i finančních rizik, na straně druhé zatěžují žadatele velkou administrativou. Dodržování podmínek pro získání evropských dotačních titulů představuje dlouhodobá omezení v nakládání s dotovanou vodárenskou infrastrukturou, ve způsobu zajišťování jejího provozu a nese s sebou také rizika plynoucí z nejasných a nejistých pravidel kontroly plnění podmínek přidělené dotace. Z výše uvedeného je zřejmé, že je zde celá řada komunálních vlastníků vodohospodářské infrastruktury, kteří vzhledem k nedostupnosti dotačních prostředků či nepřijatelným podmínkám jejich přidělování hledají řešení investic do budování a obnovy infrastruktury ve spolupráci s provozovatelem. Energie AG Wasser se v průběhu několika málo let stala partnerem pro více než 1 000 měst a obcí ve střední Evropě. Je odpovědná za 8.287 km vodovodních sítí, 156 úpraven vody, 3.876 km kanalizací a 264 čistíren odpadních vod. Nejen sdělovací prostředky občas mluví o tom, že provozovatelské společnosti se na investicích do vodárenské infrastruktury nepodílejí a pouze profitují ze své činnosti. Kvalitní a efektivní provozování je základní přidanou hodnotou pro města a obce. Pro společnosti skupiny Energie AG je však spolupráce a spoluúčast na investicích do provozované infrastruktury dlouhodobě běžnou součástí spolupráce se smluvními partnery. Celkový objem finančních prostředků poskytnutých od roku 2005 společnostmi skupiny Energie AG Wasser pro přímé investice do vodárenské infrastruktury nebo na financování investičních projektů smluvních partnerů dosáhl 1,3 miliardy korun. Tato částka představuje celou řadou projektů a záměrů nejrůznějších velikostí. Konkrétní způsob realizace bývá odlišný v závislosti na konkrétních potřebách vlastníka infrastruktury. Lišit se může zejména v otázkách majetkového vztahu k realizované investici, režimu jejího splácení či návratnosti a časového rámce, ve kterém se realizuje. V každém případě je nutné vždy zohlednit převládající motivaci pro realizaci projektu, která určuje způsob řešení disproporce mezi disponibilním cash flow smluvního partnera a objemem naléhavých projektů využitím kapitálové síly provozovatele dlouhodobě zainteresovaného na provozování dané lokality. Pro všechny formy je typickým rysem dlouhodobý smluvní vztah mezi provozovatelem a vlastníkem vodárenské infrastruktury, který umožňuje provozovateli investovat vlastní kapitál s rozumnou perspektivou působení v dané lokalitě. Pro všechny případy zůstává však společný fakt, že rozhodování o výši ceny pro vodné a stočné a rozhodující slovo v určení směřování investic zůstává v rukou měst a obcí. V praxi skupiny Energie AG Wasser lze způsoby spolufinancování investic do vodárenské infrastruktury rozdělit do několika modelů, které se liší primárně v otázce, kdo realizuje investici, a jakým způsobem je realizována návratnost vložených prostředků: • Investice do vlastní vodárenské infrastruktury • Přímé investice pro smluvní partnery • Zvýhodněné financování investičních projektů (předfinancování nájemného a zvýhodněné půjčky) water pages | 11 • Komplexní modely financování (sale and lease back, leasing) Investice do vlastní vodárenské infrastruktury jsou v České republice spojeny se specifickým modelem privátní účasti ve vodárenství, s případy, kdy jsou tzv. smíšené vodárenské společnosti vlastněné také zčásti, či zcela privátním strategickým partnerem. Tímto případem v rámci Energie AG Wasser je společnost Vodovody a kanalizace Beroun, v níž je Energie AG Wasser majoritním vlastníkem a po dohodě s komunálními akcionáři realizuje ve společnosti dlouhodobý plán investic. Rozhodování o objemu a druhu investic a jejich vazba na vývoj cen vodného a stočného je na základě dlouhodobých akcionářských dohod realizováno společně s městy a obcemi regionu. VAK Beroun také v odůvodněných případech realizuje odkup existující či nově zřízené vodárenské infrastruktury od některých měst a obcí v provozované oblasti, což umožňuje konsolidovat vlastnictví vodárenské infrastruktury a zároveň uvolnit investované prostředky ve prospěch původního zřizovatele této infrastruktury. Příklad VAK Beroun dokládá, že i v rámci české vodárenské legislativy může být privátním vlastníkem v úzké koordinaci s regionálními komunálními partnery vlastněna, náležitě obnovována a rozvíjena vodárenská infrastruktura, aniž by to znamenalo riziko pro strategické zájmy měst a obcí. Přímé investice pro smluvní partnery Energie AG Wasser, resp. její dceřiné společnosti, zřizují na vlastní účet na základě konkrétních potřeb smluvních partnerů novou vodárenskou infrastrukturu. Tu společně se související vodárenskou infrastrukturou provozují a udržují prostřednictvím dlouhodobých smluv o dodávce služby, tj. zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. V posledních deseti letech skupina Energie AG Wasser tímto způsobem investovala přes 658 miliónů Kč. Tento model se zpravidla používá v případech, když se smluvní partner, tj. svazek obcí, město nebo obec, nechce či nemůže k pokrytí svých investičních potřeb zatěžovat dlouhodobými finančními závazky, preferuje dlouhodobého odborného partnera pro provozování a údržbu své vodárenské infrastruktury a dočasné vlastnictví části infrastruktury provozovatelem pro něj Foto / Bild 1 Studna Weyer Brunnen Weyer 2 Vodárenská věž v Třeboni Der historische Wasserturm in Třeboň 3 Vodárenská věž v Kolíně Wasserturm in Kolín 12 | water pages 1 nepředstavuje problém. Provozovatel takto realizovanou investici po dohodě odepisuje do ceny pro vodného a stočného. Tento model investování do vodárenské infrastruktury je realizován ve dvou základních variantách, které se primárně odlišují vlastnickým majetkovým vztahem k nové infrastruktuře: • Zřízení nové infrastruktury provozovatelem, její odepisování do ceny vodného a stočného a přesun této infrastruktury zpět komunálnímu partnerovi po předem definované době (například 10 či 20 let) za dohodnutých podmínek, typicky za zůstatkovou hodnotu. Výhodou je tedy možnost rozvíjet místní vodárenskou infrastrukturu bez potřeby investovat finanční prostředky komunálního partnera, jakkoliv je pro smysluplnou realizaci nutné založit spolupráci s provozovatelem dlouhodobě, aby obdobná investice měla oboustranný ekonomický smysl. • Doplnění stávající vodárenské infrastruktury vlastněné komunálním partnerem o nové či obnovené části, typicky nové úseky, technologii nebo již funkčně nevyhovující prvky. Pro takový případ se užívá termín technické zhodnocení majetku. Vodárenská infrastruktura je tedy rozšířena či je zlepšena její funkčnost. Vlastnictví však zůstává v rukou vlastníka původní infrastruktury a provozovatelinvestor odepisuje tuto investici do ceny vodného a stočného. Pro tuto variantu pak platí obdobná logika jako pro předchozí variantu. V rámci skupiny Energie AG Wasser je tento model častý, zejména v případech obnovy či vylepšení technologického vybavení a technického stavu provozovaných vodárenských objektů. Tento model financování se nejvíce blíží svou povahou propagovaným PPP modelům jako je BOT (Build Operate Transfer), jakkoliv investovaná část infrastruktury tvoří jen omezenou část infrastrukturního celku. Zvýhodněné financování investic do vodárenské infrastruktury provozovatelem Zvýhodněné financování investic komunálního partnera provozovatelem vychází z přirozených předpokladů na straně obou partnerů - provozovatele a vlastníka vodárenské infrastruktury. Velcí regionální provozovatelé disponují díky objemu svých provozovatelských aktivit značným objemem likvidního kapitálu, a pokud jsou součástí širší strategické skupiny, těží i z její celkové kapitálové síly. Tato skutečnost umožňuje komunálním partnerům, kteří preferují dlouhodobou stabilitu provozování své infrastruktury profesionálním provozovatelem, těžit z jeho kapitálového zázemí jako by bylo jejich. Obecným principem zvýhodněného financování je ochota provozovatele poskytnout kapitálové zdroje za podmínek, které se vymykají podmínkám, za kterých finanční trhy, tedy banky, poskytují financování podobných projektů. Výhodou na straně zvýhodněného financování provozovatelem bývá zejména delší časový horizont financování korelující s délkou provozovatelského smluvního vztahu. Provozovatel je pružnější v otázce přiměřeného zajištění rizika takového financování. Často velmi striktní pravidla bank podléhající, zvláště v současnosti, nervóznímu vývoji na finančních trzích, jsou ve srovnání s postavením provozovatele platícího nájemné komunálnímu vlastníkovi vodárenské infrastruktury, velkou překážkou. Provozovatel je zpravidla schopen, vzhledem ke svému dlouhodobému obchodnímu zájmu, nabídnout finanční podmínky pod úrovní požadované finančními trhy. Nejběžnější formou zvýhodněného financování investic do vodárenské infrastruktury je tzv. předplacené nájemné a zvýhodněné půjčky. Předplacené nájemné se zpravidla používá u koncesních (provozních) modelů, a to tehdy, když aktuální investiční potřeby smluvního partnera, tj. svazu obcí, města nebo obce, výrazně převyšují příjmy obce ve formě ročního nájemného obsaženého v cenách za vodné a stočné. Předplacené nájemné tedy umožňuje vlastníkovi infrastruktury čerpat budoucí výnosy z pronájmu vodárenské infrastruktury v předstihu a tak realizovat naléhavé investiční projekty, které by na kumulaci investičního prostředků z nájemného musely čekat několik let. Základním principem je, že roční objem realizovaného nájemného po zohlednění jiných investičních priorit a ostatních výdajů placených z nájemného je dostatečný pro pokrytí nároků financování. Jedná se tedy o okamžité poskytnutí finančních prostředků provozovatelem kryté budoucími platbami nájemného. Předplacené nájemné tak neovlivňuje zadlužení obcí a měst. V posledních sedmi letech poskytla skupina Energie AG Wasser komunálním partnerům předplacené nájemné v celkové výši přes 339 miliónů Kč. Zvýhodněné půjčky jsou v rámci skupiny Energie AG Wasser méně obvyklou metodou financování ze strany provozovatele. Jedná se o standardní půjčky za podmínek výhodnějších, než jsou podmínky tržní, jsou tedy podobné bankovním úvěrům. Výhoda pro vlastníka infrastruktury spočívá v tom, že vyžaduje nižší rozsah nutného zajištění finančního závazku a přináší nižší náklady na financování. Finanční prostředky jsou v tomto případě poskytnuty v situaci, kdy cash flow komunálního partnera z nájemného za pronajatou infrastrukturu nedostačuje na krytí nároků spojených s obsluhou splátek poskytnutého financování a pro jejich krytí se předjímá také využití jiných finančních zdrojů, tedy nejčastěji z rozpočtu města či obce. Typickou situací je financování projektů, které jsou pro běžné financující instituce neobvyklé, či za podmínek pro komunálního partnera nepřijatelných. Toto klasické dluhové financování znamená zvýšení zadlužení města či obce. Provozovatel a vlastník infrastruktury uzavírají smlouvu o půjčce. Od roku 2005 činí výše poskytnutých půjček skupinou Energie AG Wasser přes 91 miliónů Kč. Alternativní modely financování U těchto modelů se jedná zpravidla o modely leasingové, případně o modely typu sale and lease back, kdy dochází k prodeji infrastruktury a jejímu zpětnému pronájmu. Tyto komplexní modely financování a investování našly své uplatnění na rakouském trhu, pro který jsou typické striktní limity zadlužení měst a obcí a tedy nutnost hledat nové cesty realizace investic do infrastruktury. Energie AG Wasser, případně její dceřiné společnosti, v těchto případech zřizují na vlastní účet po dohodě se smluvním partnerem vodárenskou infrastrukturu, případně ji přebírají do svého vlastnictví. V tomto případě provozovatel koupí vodárenskou infrastrukturu od komunálního partnera (sale) a následně ji zpátky komunálnímu partnerovi pronajme (lease back). Tyto modely jsou konstruovány na míru pro konkrétní případ a používají se většinou tehdy, když komunální partner zamýšlí neodkladné pořízení či stavbu nového zařízení, případně jeho rekonstrukci, pro kterou nemá finanční krytí. Model sale and lease back tak obcím umožňuje, aby byly likvidní bez dalšího zadlužení či aby realizovaly záměry, které by jinak nebylo možné financovat. Na konci doby trvání smlouvy přechází zařízení znovu do vlastnictví obce, nebo se prodlouží doba trvání leasingového modelu. Od roku 2005 bylo touto formou realizováno téměř 25 miliónů EUR. 2 Pohled do budoucna Jakkoliv jsou nyní investice do vodárenské infrastruktury ze strany provozovatelů v kontextu celkové výše potřebných prostředků pro obnovu a rozvoj vodárenské infrastruktury spíše doplňkovým zdrojem, jejich objem do budoucna poroste. Příčinou není pouze pokračující konsolidace veřejných rozpočtů a tím omezené dotační zdroje, ale také snaha hledat v dlouhodobém vztahu mezi provozovatelem a vlastníkem vodohospodářské infrastruktury další přidanou hodnotu. Kromě profesionálního provozování a udržování vodárenské infrastruktury, které jsou samozřejmě s působením provozovatele spojeny, je to kapitálová síla a stabilita společností skupiny Energie AG Wasser, která v kombinaci s jejím dlouhodobým horizontem působení ve vodárenství umožňuje participovat i na dlouhodobých projektech, které přinášejí velmi dlouhý časový horizont realizace a návratnosti. Společnosti skupiny průběžně sledují situaci jednotlivých partnerů a s předstihem s nimi jednají o přípravě společných investičních projektů do vodárenské infrastruktury. water pages | 13 3 14 | water pages Energie AG unterstützt Gemeinden bei der Investition in die infrastruktur Der große Investitionsbedarf in die Wasserinfrastruktur ist gerade in Zeiten knapper Finanzen der öffentlichen Hand eine immense Herausforderung. Dies gilt auch für Österreich, wo die alternde Wasserinfrastruktur in Kombination mit sinkenden Förderungen einen wachsenden Druck auf die Erhöhung der Effizienz der Betriebsführung und die Suche nach neuen Modellen für die Sanierung und Erweiterung der Infrastruktur erzeugen. Gleiches gilt mit etwas anderen Vorzeichen auch für die Tschechische Republik. Hier zwingen die strengen internationalen Verpflichtungen, die beim EU-Beitritt eingegangen wurden und die überalterte Wasserinfrastruktur dazu, zusätzliche Finanzmittel aufzubringen und neue Wege für den Aufund Ausbau der Infrastruktur und für die Eigenfinanzierung der Wasserwirtschaft einzuschlagen. Ing. Pavel Linzer, MBA, Geschäftsführer ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Förderungen der EU aber auch der Mitgliedsstaaten waren und sind als Anschubfinanzierung seit je her die Basis für den erstmaligen Ausbau der Infrastruktur. Gleichzeitig können jedoch Förderungen, gerade in Zeiten knapper öffentlicher Budgets den gegebenen Finanzierungsbedarf nicht decken. Dazu kommt, dass nationale, aber gerade auch EU-Förderungen mit einer Vielzahl von Bedingungen, administrativen Hürden, rechtlichen und finanziellen Risiken für die Gemeinden verbunden sind. Nicht von ungefähr zählen die Wasser- und Abwasserpreise in Gemeinden mit EU-Förderung zu den höchsten der Tschechischen Republik. Dies ist der Grund dafür, dass mittlerweile immer mehr Gemeinden auf Förderungen verzichten, die Infrastruktur gemeinsam mit einem Partner bzw. Betreiber entwickeln und damit sogar kostengünstiger investieren, als dies bei geförderten Projekten der Fall wäre. Die Energie AG Wasser hat sich innerhalb weniger Jahre zum Partner von mehr als 1.000 Städten und Gemeinden in Österreich und Tschechien entwickelt. Sie betreibt 156 Wassergewinnungsanlagen, 8.287 km Wasserleitungen, 3.876 km Kanalisationen und 264 Abwasserreinigungsanlagen. In diesem Zusammenhang ist die Gruppe auch an der Investitionsfinanzierung beteiligt, ein langfristiges Element der Zusammenarbeit zwischen kommunalem und privatem Partner. Insgesamt hat die Energie AG Wasser Gruppe in den letzten 10 Jahren 49,8 Mio. Euro direkt in die Wasserinfrastruktur ihrer kommunalen Partner investiert bzw. Investitionen teilweise mitgetragen. Sowohl Projektgrößen wie auch die konkreten Umsetzungsformen sind völlig unterschiedlich und orientieren sich an den Bedürfnissen der Gemeinden, wie z.B. Eigentumsverhältnisse, Zeitdruck, Finanzierungslaufzeit. Grundlage aller möglichen Modelle und Lösungen ist die langfristige vertragliche Beziehung zwischen Betreiber und Gemeinde. Sie gestattet es dem Betreiber, das eigene Kapital zu vernünftigen und für die Gemeinde marktgerechten Bedingungen zu investieren. In der Praxis der Energie AG Wasser Gruppe wurden bisher die folgenden Modelle eingesetzt. Sie unterscheiden sich primär darin, wer das Investitionsvorhaben realisiert und wie der Rückfluss der investierten Mittel sichergestellt wird: -- Investitionen in die eigene Wasserinfrastruktur -- Direkte Investitionen in die Wasserinfrastruktur von Gemeinden und Städten -- Vollständige oder teilweise Finanzierung von Investitionsprojekten durch den Betreiber (z.B. mit Mietvorauszahlung) -- Komplexe Finanzierungsmodelle (Sale and Lease Back, Leasing) Zwei Grundprinzipien sind allen Modellen der Energie AG Wasser Gruppe zu eigen: • Die Entscheidung über die Gebühren liegt bei den Gemeinden • Die Entscheidung über Infrastrukturinvestitionen liegt ebenfalls bei der Gemeinde, das heißt, die Gemeinde alleine entscheidet was, wann und wo investiert wird und welche Leitungen errichtet bzw. welche Kunden angeschlossen werden. Die Energie AG Wasser kann und will dazu nur Empfehlungen aus fachlicher Sicht abgeben. water pages | 15 03 Kapitola Kapitel Efektivita využívání energií - potenciály a možnosti ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA Vodohospodářská infrastruktura provozovaná skupinou ENERGIE AG BOHEMIA (EAGB) zahrnuje stovky areálů, ve kterých jsou umístěny tisíce zařízení s nároky na spotřebu energií. Mezi zařízení ovšem patří i ta, která energii vyrábějí. V celkové bilanci je však vodohospodářská infrastruktura energeticky velmi náročná a spotřeba výrazně převyšuje výrobu, a proto se jedná o rozsáhlý potenciál pro hledání efektivních cest ke snižování energetické náročnosti. Dokladem mohou být například soudobé ideje zveřejňované v odborných publikacích, které hovoří o energeticky soběstačných čistírnách odpadních vod, a to v ne příliš vzdálené budoucnosti. Provozované vodohospodářské objekty jsou však často jedinečnými technickými originály, v nichž lze obecné náměty na energetické úspory aplikovat jen do určité, omezené míry. Hlavní těžiště při řešení úlohy energetických úspor proto vždy leží v detailní znalosti konkrétního objektu a podmínek jeho provozu. Mgr. Petr Kavalír PhD., technický ředitel VS Chrudim, a.s. Ing. Jiří Lipold, technický ředitel ČEVAK a.s. Z celoskupinového porovnání vybraných úpraven vody je v základním parametru jednotkové spotřeby kWh na metr krychlový vyráběné vody zřetelný značný rozptyl, který jen částečně souvisí s kapacitní, či technologickou kategorií daného objektu. Technický ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Beroun, Mgr. Jiří Paul provedl v roce 2012 pro oblast úpraven a datech celé skupiny EAGB detailní porovnání, které zmíněný rozptyl velmi dobře dokumentuje (viz tabulka 1). čistíren prověřovat možnost jejich přeřazení vodoprávním úřadem do kategorie s nižšími limity a tedy i s nižšími nákladovými nároky. Samotné přeřazení je v některých případech spojené s investicemi do redukce čistírny. Sem patří i změny na čistírnách, které v reakci na snížení nátoku mění a redukují svůj provozní režim. Aplikace tohoto postupu na čistírně v Kaplici přinesla v roce 2012 významnou redukci spotřeby elektrické energie. Obdobné porovnání jednotkové spotřeby kWh vztažené na ekvivalentního obyvatele u čištěných odpadních vod u ČOV skupiny EAGB zpracoval technický ředitel Vodárenské společnosti Chrudim, Mgr. Petr Kavalír, Ph.D. (viz graf 1). I z tohoto dokumentu je patrný velký rozdíl mezi jednotkovými hodnotami danými místními podmínkami, různorodou technologickou skladbou a zejména u menších ČOV jen okrajově související s jejich kapacitou. Téma - optimalizace řízení procesů Dalším obecně účinným způsobem snižování nároků na spotřebu energií je aplikace a modernizace řídicích systémů jak ve vodárenství, tak na čistírnách odpadních vod. Tematicky sem spadá měření, regulace, řízení aerace, míchání a cirkulace. Prakticky každý rok je nutno tyto systémy instalovat, měnit a obnovovat v řadě provozovaných lokalit. Pokud jsou ovšem tyto modernizace investované majiteli čistíren spojené zároveň s intenzifikacemi technologií čištění odpadních vod s cílem vyhovět přísnějším limitům v ochraně životního prostředí, může dojít po dokončení naopak ke zvýšení energetické náročnosti. Obdobným způsobem se může navyšovat energetická náročnost i v případě modernizací úpraven spojených s naplněním stále přísnějších limitů pro kvalitu pitné vody. Identifikace potenciálu úspor energií byla v hospodářském roce 2011/2012 předmětem řady dílčích projektů uskutečňovaných jednotlivými společnostmi skupiny. Z dosavadních zkušeností lze vymezit okruhy témat, která jsou efektivní ve vztahu ke snižování energetické náročnosti vodohospodářské infrastruktury a která zároveň představují potenciál pro skupinu EAGB: Téma - legislativní podmínky V souvislosti s obecným a dlouhodobým trendem klesající produkce odpadních vod je účelné u dotčených Téma - optimalizace účinnosti soustrojí a agregátů V rámci nastavení režimu pravidelné diagnostiky strojů a zařízení, za použití měření vibrací a další speciální water pages | 17 techniky jsou standardně vytvářeny podklady pro plánování provozních oprav a obnovy. Společnost ČEVAK v rámci realizace smluvní investice pro Vodárenskou společnost Táborsko nyní pořizuje technický informační systém, jehož součástí je i systém preventivní údržby. Systematický přístup k preventivní údržbě se v dlouhodobém horizontu projeví vyšší účinností soustrojí a agregátů. Do tohoto tematického okruhu rovněž patří seřízení hydraulické funkce odlehčovacích komor, neboť jejich nesprávné nastavení může vést ke zbytečně vysokým objemům přečerpávané a čištěné odpadní vody. Vedlejším efektem realizace tohoto projektu v Českých Velenicích v roce 2012 bylo odhalení původce nedovoleného vypouštění velmi významného objemu odpadních vod. V tomto ohledu se jeví jako velice perspektivní ověřování provozu kanalizačních sítí matematickým modelem připravované v rámci skupiny. jednotek. Ty lze využít zejména v lokalitách, kde je produkce zejména potravinářských odpadních vod dlouhodobě stabilní a kde je množství přitékajícího znečištění dostatečné. Příkladem je připravovaná instalace, resp. modernizace kogeneračních jednotek v Jindřichově Hradci, Písku, Hlinsku a v Chrudimi. Fotovoltaika zůstává i přes specifické legislativní turbulence posledních let možnou energetickou alternativou na střechách objektů úpraven a čistíren. Poměrně časté je i užití fotovoltaiky v rámci ostrovních režimů v šachtách, vodojemech a čerpacích stanicích. Větrné elektrárny zatím zůstávají výhledovou alternativou zatíženou řadou podmiňujících omezení. Téma - změna strojního odvodňování kalů V posledních letech byly v několika provozovaných lokalitách instalovány šnekové lisy pro odvodňování kalů (Líně, Beroun), připravuje se instalace v Táboře a dalších místech. Šnekové lisy mají oproti používaným odstředivkám či pásovým kalolisům podstatně nižší spotřebu elektrické energie. Téma - obnovitelné zdroje Do této skupiny patří malé vodní elektrárny na vodovodní síti. Možnosti jsou ovšem omezeny jen na několik vhodných lokalit. Příkladem instalace malé vodní elektrárny je úpravna vody Slatiňany-Monaco (Vodárenská společnost Chrudim). Další potenciální místa pro malé vodní elektrárny lze ve vybraných lokalitách nalézt na potrubí před vodojemy. Technické řešení a efektivitu prověřuje VAK Beroun ve dvou lokalitách. V oblasti energetické optimalizace vodohospodářské infrastruktury Technický tým EAGB intenzivně spolupracuje s vysokými školami (VŠCHT Praha a VUT Brno) a odbornou firmou (ASIO Brno) na třech společných projektech. V rámci působení Technického týmu EAGB jsou uvedená témata, s ohledem na jejich význam pro působení jednotlivých společností na provozovatelském trhu v České republice, předmětem trvalé pozornosti. Zmínit je možno i výhledové technologie šnekových turbín a vodních kol na odtoku z čistíren. Mezi obnovitelné zdroje patří také instalace kogeneračních Tabulka / Tabelle 1 Úpravny vody - měrná náročnost spotřeby el. energie na m3 vyrobené vody CZ Wasseraufbereitungsanlagen Spezifischer Stromverbrauch pro m3 Wasserproduktion DE Parametr úpravny vody - kategorie dle výrobní kapacity (l/s) do 0,2 0,2 - 1 1-5 5 - 10 10 - 50 50 - 100 3 min. hodnota / Mindestwert (kWh/m ) 1,23 0,00 0,00 0,19 0,35 0,05 max. hodnota / Höchstwert (kWh/m3) 6,02 2,06 2,82 1,38 0,77 0,44 průměr / Durchschnitt (kWh/m3) 3,14 1,11 0,98 0,69 0,58 0,26 medián / Median (kWh/m3) 3,16 1,14 0,97 0,65 0,58 0,30 bis 0,2 0,2 - 1 1-5 5 - 10 10 - 50 50 - 100 Parameter WAA - Kapazitätskategorien (l/s) Graf / Grafik 1 ČOV - měrná spotřeba el. energie na ekvivalentního obyvatele (EO) Velikost ČOV dle počtu EO kWh/EO CZ ARA Spezifischer Stromverbrauch pro EW 500 250 0 1 DE 18 | water pages 10 100 1 000 Kläranlagen kWh/EW 10 000 100 000 1 000 000 Energieeffizienz - Potentiale und Optionen in Tschechien Die durch die Energie AG Wasser betreute Infrastruktur umfasst hunderte energieintensive Maschinen, wobei in vielen Fällen Energie zurückgewonnen werden kann. In der Gesamtbilanz übersteigt jedoch der Energieverbrauch deutlich die Energieproduktion. Die Wasseraufbereitungsund Kläranlagen sind überwiegend maßgeschneidert, sodass Standardlösungen zur Optimierung der Energieeffizienz nur eingeschränkt möglich sind. Mgr. Petr Kavalír PhD., technischer Direktor VS Chrudim, a.s. Ing. Jiří Lipold, technischer Direktor ČEVAK a.s. Bereits in den letzten Jahren wurden immer wieder Projekte zur energetischen Optimierung durchgeführt. Aufgrund der dabei gewonnen Erfahrungen wird aktuell ein Programm für die zukünftigen Maßnahmen entwickelt, das auf folgende Eckpunkte aufbaut. Maßnahmen im Zusammenhang mit gesetzlichen Bestimmungen Durch den langfristigen Rückgang des Abwasseranfalls ist es bei den davon betroffenen Kläranlagen sinnvoll, diese in Abstimmung mit den Bewilligungsbehörden neu zu klassifizieren. Dabei kann es zu einer Anpassung der Grenzwerte kommen, was wiederum einen kostengünstigeren Betrieb ermöglicht. Dies kann jedoch auch Investitionen zur Anpassung der Kläranlage auslösen, deren Wirtschaftlichkeit zu prüfen ist. Erste positive Erfahrungen mit dieser ReKlassifikation wurden bereits in der Praxis umgesetzt, wobei der Stromverbrauch deutlich reduziert wurde (Bsp. Kläranlage Kaplice, 2012). Optimierung der Prozesssteuerung Eine weitere Maßnahme ist die Modernisierung der Prozesssteuerung bei Trinkwasserver- und Abwasserentsorgung (Messung, Regelung und Steuerung von Belüftung, Rührwerken, etc.). Diese Maschinen müssen häufig erneuert werden, wobei jeweils die energieeffizienteste Technologie zum Einsatz kommt. Gegenläufig wirken allerdings strengere Auflagen bei den Grenzwerten. Optimierung des Maschinen-Wirkungsgrades Durch die regelmäßige und vorbeugende Überwachung von Maschinen durch Vibrationsmessung und Spezialüberwachungen werden die Grundlagen dafür geschaffen, die Instandsetzung und Erneuerung zu optimieren. Bei der ČEVAK wird aktuell für den Betreibervertrag mit der Vodárenská společnost Táborsko (Tabor) ein neues technisches Informationssystem (TIS) entwickelt, das für die Steuerung der vorbeugenden Wartung und Instandhaltung eingesetzt wird. Hier ist zu erwarten, dass sich dies positiv auf die Wirkungsgrade auswirken wird. Ebenfalls Teil dieses Themenfeldes ist die laufende Überwachung und Feineinstellung der hydraulischen Funktion von Entlastungsanlagen im Kanalnetz. Gerade durch eine fehlerhafte Einstellung müssen unnötig hohe Abwasservolumina gepumpt und gereinigt werden. In diesem Zusammenhang wird auch die Überprüfung der Kanalnetze mittels mathematischer Modelle im Rahmen der Gruppe verstärkt eingesetzt. Erneuerbare Energien Ein Anwendungsbereich sind kleine Trinkwasserkraftwerke. Darauf wird in einem weiteren Bericht der WATERPAGES eingegangen (Slatiňany-Monaco). Weitere potentielle Standorte werden derzeit analysiert. Weiters anzuführen sind Schneckenturbinen und Wasserräder beim Kläranlagenablauf. Auch der Einsatz von Kraft-Wärme-Kopplungen ist dort zielführend wo insbesondere der Abwasseranfall aus der Lebensmittelindustrie langfristig gesichert ist. Beispiel dafür ist die, sich in Vorbereitung befindliche, Modernisierung der Kraft-Wärme-Kopplungen in den Städten Jindřichův Hradec, Písek, Hlinsko und Chrudim. Der Einsatz von Photovoltaik bleibt trotz der rahmenrechtlichen Unsicherheiten der letzten Jahre eine mögliche energiewirtschaftliche Alternative, die auf Dächern und Flächen der betriebenen Anlagen zum Einsatz kommen kann. Verstärkt soll diese Technologie für den Inselbetrieb bei Schächten, Wasserhochbehältern und Pumpwerken eingesetzt werden. Das Technikteam der Energie AG Wasser Gruppe arbeitet bei der Optimierung der Energieeffizienz aktuell mit Hochschulen und Universitäten (VŠCHT Praha und VUT Brno) und einer Fachfirma (ASIO Brno) an mehreren Projekten intensiv zusammen. Über die dabei erzielten Fortschritte werden wir weiter berichten. water pages | 19 04 Kapitola Kapitel Modernizace malé vodní elektrárny na úpravně vody Slatiňany-Monaco Vodárenská společnost Chrudim, a.s. v roce 2012 modernizovala malou vodní elektrárnu na úpravně vody Slatiňany-Monaco. Dvě Bánkiho turbíny byly nahrazeny třemi čerpadly v turbínovém provozu s asynchronními generátory včetně nových trubních rozvodů, uzávěrů a systému řízení. Tím se zvýšila účinnost využití hydroenergetického potenciálu sedmdesátimetrového vodního sloupce z 30 na 70 procent. Vyrobená elektrická energie se z jedné třetiny využívá pro napájení pracích agregátů přímo na úpravně a zbylé dvě třetiny se prodávají do veřejné sítě s tzv. zeleným bonusem. Na úpravnu vody je surová voda přiváděna gravitačně z vodárenské nádrže Křižanovice (obr. 1) vzdálené od úpravny vody Slatiňany-Monaco (obr. 2) cca 11 km. Voda pro úpravnu je odebírána potrubím DN 600 v délce téměř 4 000 m přímo z elektrárenského přivaděče DN 2400 elektrárny Práčov I v majetku ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. Mgr. Petr Kavalír PhD., technický ředitel VS Chrudim, a.s. Původní malá vodní elektrárna (dále jen MVE) byla na úpravně vody umístěna na potrubí surové vody za statorovými mísiči nad rozdělovači nátoku vody na jednotlivé pískové filtry. Technologie MVE byla v provozu od roku 1994 a tvořily ji dvě Bánkiho turbíny B30/10 I (ČKD Turbo Technics ČR), o výkonu 2 x 55 kW. V posledních letech byla s ohledem na špatný technický stav provozuschopná pouze jedna turbína. Přibližně 50 % vyrobené elektrické energie se spotřebovalo přímo na úpravně vody, zbytek byl předáván do veřejné sítě přes vlastní transformátor 0,4/35 kV 1000 kVA. Výsledky měření z května 2010 prokázaly, že provozované soustrojí vykazuje velmi nízkou účinnost využití daného hydro-energetického potenciálu systému. Při hltnosti 124 l.s-1 poskytovalo soustrojí elektrický výkon 24 kW, což odpovídalo pouze 28 % vypočteného energetického potenciálu při daném průtoku. Příčinou nízké účinnosti byl špatný technický stav zařízení a také ne zcela optimálně zvolené parametry původních turbín. Provoz MVE byl ekonomicky výhodný pouze při okamžité výrobě pitné vody v rozsahu 100 -160 l.s-1. Pro výrobu elektrické energie tak nebyl využit celý rozsah průtoků surové vody na úpravnu. Původní roční výroba elektrické energie kolísala mezi 140 - 190 MWh v závislosti na produkci pitné vody. MVE byla navíc v majetku vlastníka úpravny vody, společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s., a vlastník již nechtěl do MVE investovat další finanční prostředky. Cílem rekonstrukce MVE bylo dosáhnout vyššího využití hydroenergetického potenciálu přivaděče surové vody a zajistit dlouhodobou technickou životnost MVE. Projekt se začal připravovat v roce 2010, kdy byl zpracován energetický audit a studie proveditelnosti. Projektovou dokumentaci v roce 2011 vypracovala firma VODEKO s.r.o. Háj ve Slezsku-Smolkov. Vítězem výběrového řízení na zhotovitele se stala firma ELZACO, spol. s r.o. Šumperk. Investorem byl současný provozovatel úpravny vody, Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Nová MVE (obr. 3) je koncepčně řešena provozní kombinací tří soustrojí ve složení čerpadlová turbína a asynchronní generátor. Technické charakteristiky jsou uvedeny v tabulce 1. Počítá se s těmito provozními kombinacemi soustrojí (dle č. soustrojí): 2; 2+3; 1; 1+3; 1+2. Navíc je možné dispečersky nastavit provoz MVE na konstantní průtok surové vody na úpravnu při současném škrcení nátoku na MVE s vědomím určitých energetických ztrát. Celkový instalovaný výkon MVE se zvýšil na 142 kW, činný výkon zůstal na 110 kW s tím, že pro výrobu elektrické energie bude využit víceméně celý rozsah průtoku surové vody od 70 do 200 l.s-1. Tento provoz by měl umožnit výrobu elektrické energie v množství až 510 kWh/rok. Účinnost nové technologie MVE se blíží 70 procentům. Před každým soustrojím je klapka s hydraulickým pohonem ovládaným tlakovou vodou z přivaděče surové vody. Za každým soustrojím je vložena klapka s elektropohonem. Na obtoku MVE reguluje průtok plunžrový ventil DN 300. Aktuální průtok MVE je měřen indukčním průtokoměrem DN 300. water pages | 21 Soustrojí a připojené armatury jsou řízeny novým systémem, který zajišťuje provozní ovládání bez vzniku tlakových rázů v potrubí, bezpečné havarijní odstavení soustrojí a umožňuje dálkovou správu MVE a přenos dat do nadřazeného řídicího systému. Nárůst výnosů úpravny vody je předpokládán ve výši 900 tis. Kč/rok (36 tis. EUR/rok). Projekt bude ukončen na jaře 2013 vyhodnocením zkušebního provozu MVE, administrativním ukončením projektu a přidělením dotace. Modernizace malé vodní elektrárny přispěla k růstu podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a k omezení/snížení spotřeby primárních energetických zdrojů při úpravě vody. Projekt je spolufinancován z dotačního titulu EKO-Energie III vypisovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR přes agenturu Czech Invest. Předpokládaná výše dotace je stanovena na 40 procent z celkových uznatelných nákladů, které činily 6 500 tis. Kč (260 tis. EUR). Očekávané zmenšení tzv. uhlíkové stopy vodárenské výroby lze kvantifikovat nepřímým poklesem emisí CO2 o 398 t ročně. Tabulka / Tabelle 1 Technické charakteristiky soustrojí MVE Technische Parameter CZ 1 2 3 DE Skladba soustrojí Hltnost [l/s] El. výkon [kW] 120-130 75 70-80 45 35-40 22 Wasseraufnahme [l/s] Leistung [kW] Čerpadlová turbína + asynchronní generátor Pumpenturbine + Asynchrongenerator Čerpadlová turbína + asynchronní generátor Pumpenturbine + Asynchrongenerator Čerpadlová turbína + asynchronní generátor Pumpenturbine + Asynchrongenerator Maschinensatz Foto / Bild 1 Vodárenská nádrž Křižanovice Talsperrbecken Křižanovice 2 Úpravna vody Slatiňany - Monaco Wasseraufbereitungsanlage Slatiňany - Monaco 3 Malá vodní elektrárna Kleines Wasserkraftwerk 1 3 2 22 | water pages Modernisierung des TRINKWasserkraftwerkes in der aufbereitungsanlage Slatiňany-Monaco Das Trinkwasserkraftwerk in der Wasseraufbereitungsanlage Slatiňany-Monaco steht im Eigentum der kommunalen VAK Chrudim a.s. Die private Betreibergesellschaft VS Chrudim a.s. hat dieses Kraftwerk auf eigene Kosten modernisiert. Dadurch konnte der Wirkungsgrad von ursprünglich 30 % auf über 70 % gesteigert werden. Der erzeugte Strom wird zu einem Drittel direkt in der Wasseraufbereitungsanlage genutzt, zwei Drittel werden in das öffentliche Stromnetz geliefert. Mgr. Petr Kavalír PhD., technischer Direktor VS Chrudim, a.s. Das Wasser fließt von der Talsperre Křižanovice (Bild 1) über rund 11 km durch die Rohrleitung DN600 zur Wasseraufbereitungsanlage Slatiňany-Monaco (Bild 2). Das alte Kleinkraftwerk war seit 1994 in Betrieb und bestand aus zwei Maschinensätzen mit 2 x 55 kW Leistung. Die im Mai 2010 vorgenommenen Messungen zeigten die geringe Effizienz der gesamten Anlage. Bei einer Wassermenge von 124 l/s betrug die Leistung 24 kW, was einem Wirkungsgrad von nur 28 % entsprach. Die Ursache dafür war der schlechte technische Zustand der Anlage, sowie die nicht optimale Auslegung der alten Turbinen. Auch konnte nicht die gesamte zur Verfügung stehende Wassermenge genutzt werden. Die jährliche Stromproduktion betrug zwischen 140 und 190 MWh. Die VAK Chrudim, Eigentümer der Infrastruktur, wollte keine Investitionen zur Verbesserung der Situation tätigen. In Hinblick auf die Zielsetzung verstärkt erneuerbare Energie zu nutzen, wurde durch die VS Chrudim - Teil des Energie AG Konzerns und Betreiber der Anlage - 2009 ein Energieaudit und eine Machbarkeitsstudie erstellt. Ziel war es, eine deutlich bessere Nutzung des Potentials zu erreichen und die langfristige Nutzungsdauer sicherzustellen. Das Umsetzungsprojekt inkl. Förderansuchen und Genehmigungsverfahren wurde ab 2010 vorbereitet. generatoren (Bild 3). Die technischen Parameter sind in der Tabelle 1 angeführt. Die installierte Gesamtleistung beträgt 142 kW, die Wirkleistung 110 kW, wobei nunmehr die gesamte Wassermenge in einer Bandbreite zwischen 70 und 200 l/s genutzt wird. Damit ist eine Stromproduktion von bis zu 510 MWh/a möglich. Die Turbinen und Armaturen werden durch ein neues Regelsystem gesteuert, das Druckstöße in der Rohrleitung, eine sichere Außerbetriebsetzung im Schadensfall, sowie die Datenübertragung in die Leitstelle und die Fernsteuerung ermöglicht. Das Projekt wurde durch die VS Chrudim als Anlage auf fremden Grund errichtet und aus dem Förderungsprogramm EKO-Energie III des Ministeriums für Industrie und Handel der Tschechischen Republik über die Agentur Czech Invest finanziert. Der Fördersatz beträgt 40 % der Gesamtkosten von rund 260.000 EUR. Das Kraftwerk nimmt im Frühjahr 2013 den Betrieb auf. Das, wenngleich kleine, Kraftwerk steigert den Anteil an erneuerbarer Energie und erhöht die Energieautarkie der eigenen Betriebsanlage. Mit der Wasserkrafterzeugung können ohne Eingriffe in die Natur, jedes Jahr fast 400 Tonnen CO2 eingespart werden. Das Trinkwasserkraftwerk verfügt nach der Modernisierung über drei Pumpenturbinen mit Asynchron- water pages | 23 05 Kapitola Kapitel Srovnání užívání nelegálních drog v devatenácti evropských městech pomocí rozborů odpadních vod V roce 2011 provedli odborníci z několika evropských výzkumných pracovišť paralelní srovnání přítomnosti vybraných nelegálních drog v odpadních vodách. Celkem v 19 městech jedenácti států Evropy byly po dobu jednoho týdne (9. - 15. 3. 2011) pravidelně odebírány po dobu 24 hodin směsné vzorky vody na vstupu do městských čistíren odpadních vod. Ing. Jiří Lipold, technický ředitel ČEVAK a.s. Cílem studie, která byla koordinována Research Council of Norway a European Centre for Drugs and Drug Addiction, bylo zjistit, do jaké míry mohou rezidua drog posloužit jako tzv. splaškové bioindikátory pro odhad konzumace zakázaných látek jak v lokálním, tak i v mezinárodním měřítku. Ze získaných výsledků bylo možné zpřesnit odhady množství a typů užívaných drog a vypracovat doplňkovou (podpůrnou) metodiku k běžným způsobům sledování jejich konzumace ve společnosti. Díky precizně formulovaným dotazníkům, rozeslaným provozovatelům kanalizací ve sledovaných městech, bylo možné naměřené hodnoty sledovaných látek vyhodnotit. Výhodou této metody je fakt, že je zjišťován potenciální „přínos“ všech obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci. Výsledky byly publikovány v předním odborném časopisu „Science of the Total Environment“ (viz obr. 1). Jedním z pracovišť, které se do srovnávací studie zapojilo, byla Laboratoř environmentální chemie a biochemie při Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Předmětem sledování se staly odpadní vody z největší jihočeské aglomerace, které jsou likvidovány na čistírně odpadních vod (ČOV) v Českých Budějovicích. Provozovatel ČOV - společnost ČEVAK a.s. - poskytla v rámci společného projektu vzorkovací techniku a potřebné údaje, díky kterým bylo možné odhadnout scénář dopravy močí vyloučených reziduí drog kanalizačním systémem a zjistit možnosti jejich záchytu v procesu mechanicko-biologického čištění odpadní vody. Výzkum se soustředil na sledování přítomnosti následujících vybraných drog či jejich metabolitů: metamfetamin (pervitin), amfetamin, kokain a jeho metabolit benzoylecognin (BE), THC-COOH (metabolit THC z marihuany), MDMA (extáze). Jednotýdenním nepřetržitým vzorkováním odpadních vod byly zjištěny časové průběhy výskytu jednotlivých drog a odvozeny dny s jejich největší spotřebou. Obdobným způsobem byl monitorován obsah drog ve vyčištěné vodě na výstupu z ČOV. Aby bylo možné výsledky dosažené v jednotlivých městech mezi sebou porovnávat, bylo potřeba bilanční údaje o nalezených drogách vztáhnout na předem definovaný základ. Ten byl pro každou sledovanou látku stanoven v jednotce: mg/1 000 obyvatel/den. Získaná data pak byla extrapolována i do celoevropského měřítka a tak například u kokainu by odpovídala spotřeba v Evropě v daném testovacím období množství 356 kg/den! V případě Českých Budějovic byly zaznamenány měřitelné hodnoty u všech typů drog, výsledky pro jednotlivé typy se však vzájemně významně lišily. Například kokain byl zachycen v úrovni pouze několika jednotek. To bylo prakticky o tři řády méně než v největších městech, kde byly nalezeny průměrné hodnoty od 500 do 2 000 jednotek (př. Amsterodam, Barcelona, Londýn, aj.). Obdobný výsledek byl zaznamenán u metabolitu extáze, navzdory statisticky ověřené skutečnosti, která řadí Českou republiku (společně s Velkou Británií) na první místo v Evropě. Je pravděpodobné, že výsledek byl zkreslen tím, že v relativně malých Českých Budějovicích není tento typ drogy zdaleka užíván tak jako například v hlavním městě České republiky. water pages | 25 Marihuana byla testována pouze v 11 městech, včetně Českých Budějovic. Nalezeným množstvím rezidua THC-COOH se jihočeská metropole zařadila do druhé poloviny žebříčku s tím, že odhadnutá konzumace na 1 000 obyvatel byla zhruba v relaci 25-45 % ve srovnání s nejvíce „zatíženými“ lokalitami v Nizozemsku (Amsterodam, Eindhoven a Utrecht). Jednoznačně nejvyšší hodnoty byly v Českých Budějovicích zjištěny u metamfetaminu (pervitinu). S přepočtem 175 mg/1 000 ob/den patří Českým Budějovicím čtvrté místo mezi testovanými lokalitami, hned za severskými městy Helsinky, Turku a Oslo. Výsledek potvrzuje, že tento typ drogy je v České republice poměrně běžný. Je zajímavé, že u všech zmíněných měst je zvýšené užívání pervitinu v nepřímé úměře k užívání kokainu, který je v těchto regionech Evropy relativně málo rozšířen. Jedním z důvodů může být vyšší cena kokainu a jeho náhrada levnějším pervitinem. Faktem je, že státy jako Finsko, Norsko a Česká republika reprezentují pouze malou část evropské populace. Přítomnost amfetaminu byla v Českých Budějovicích poměrně nízká. Vzhledem k cílenému sledování kvality odpadních vod v každém dni jednoho celého týdne bylo možné zjistit koncentraci bioindikátorů v jednotlivých dnech a usoudit tak na chování konzumentů. Prakticky ve všech případech se potvrdilo, že výskyt metabolitů kokainu a extáze je nejvyšší o víkendu, což pravděpodobně souvisí s jejich rekreačním užíváním na tanečních a hudebních akcích. V tomto smyslu se České Budějovice nelišily od ostatních sledovaných měst. U dalších drog (amfetaminu, metamfetaminu a marihuany) podobný trend zjištěn nebyl. Zcela relevantní otázkou je, zda jsou čistírny odpadních vod schopny se vypořádat s přísunem metabolitů zakázaných látek (případně jiných látek farmakologické povahy) v odpadních vodách. Detailní rozbor vzorků odebraných na odtoku z ČOV České Budějovice (27. 1. - 2. 2. 2011) prokázal, že ne všechny drogy či jejich metabolity jsou konvenčním způsobem mechanicko-biologického čištění účinně odstranitelné. Ukázalo se, že dochází k odstranění metabolitů marihuany a amfetaminu. Metamfetamin, kokain a jeho metabolit jsou však relativně stabilní a v odtoku byly nalezeny. Působením kultivovaných bakterií v aktivovaném kalu lze efektivně odbourat složité organické látky (obecně BSK5 či CHSK) a významně redukovat obsah forem dusíku a fosforu. Specifické látky typu drog a farmak však již vyžadují následné postupy známé spíše z aplikací v oblasti úpravy pitné vody. Například adsorpce na aktivním uhlí či membránové techniky jsou účinné, vyžadují však nemalé investice, které jsou momentálně mimo možnosti vlastníků vodohospodářské infrastruktury. Obrázek / Abbildung 1 Evropská města, která se podílela na projektu, s údaji o počtech obyvatel napojených na dotčené kanalizace a čistírny v letech 2010 a 2011. 1 Angaben über die in der Studie untersuchten Städte Zdroj/Quelle: Thomas Kevin V., et al, Comparing illicit drug use in 19 European cities through sewage analysis. Sci Total Environ (2012) 2 Průměrné odhady spotřeby vybraných drog získané analýzou jejich metabolitů v odpadních vodách 19 evropských měst v březnu 2011. Durchschnitt der Drogenkonzentration im Abwasser von 19 europäischen Städten im März 2011. 3/4 ČOV České Budějovice ARA Budweis 2 26 | water pages 3 Illegale Drogen im Abwasser - ein Vergleich von 19 europäischen Kläranlagen In einem europaweiten Forschungsprojekt wurde in 19 Städten aus 11 europäischen Ländern die Konzentration illegaler Drogen im Abwasser untersucht. Die Studie wurde durch das Research Council of Norway - European Centre for Drugs and Drug Addiction koordiniert. Die Ergebnisse lassen einen Rückschluss auf Mengen und Art der konsumierten Drogen zu. Es handelt sich dabei um einen ganz neuen Ansatz zur Verfolgung des Drogenverbrauchs. Die Ergebnisse der Untersuchung wurden in der Fachzeitschrift „Science of the Total Environment“ veröffentlicht. Ing. Jiří Lipold, technischer Direktor ČEVAK a.s. Projektpartner in Südböhmen waren das Labor für Umwelt- und Biochemie der Fakultät für Fischerei und Gewässerschutz der Südböhmischen Universität und die ČEVAK a.s., Betreiber der Kläranlage Budweis. Untersucht wurden die folgenden Stoffe und ihre Metaboliten: Metamphetamin (Crystal), Amphetamin, Kokain und dessen Metabolit Benzoylecognin (BE), THC-COOH (THC Metabolit von Cannabis) und MDMA (Ecstasy/XTC). Durch den einwöchigen Probenahmezyklus kann auf den zeitlichen Verlauf des Drogenkonsums geschlossen werden. Umgerechnet auf Gesamteuropa zeigen die Daten einen Kokainkonsum von rund 356 kg/Tag! Die Ergebnisse sind je Stadt bei einzelnen Drogen sehr unterschiedlich. Bei Kokain betrug die Konzentration in Budweis nur ein Viertel von jener in den größten Städten (Amsterdam, Barcelona, London). Ähnliche Werte wurden bei XTC verzeichnet. Cannabis wurde in 11 Städten, einschließlich Budweis getestet. THCCOOH liegt in Budweis bei rund 25-45 % jener Werte die z.B. in den Niederlanden (Amsterdam, Eindhoven und Utrecht) gemessen wurden. Die eindeutig höchsten Werte wurden in Budweis beim Metamphetamin (Crystal) gemessen. Mit 175 mg/1.000 Einwohner und Tag liegt Budweis gleich hinter den skandinavischen Städten Helsinki, Turku und Oslo an vierter Stelle. Dies zeigt, dass dieser Drogentyp in Tschechien relativ häufig verwendet wird. Interessant ist, dass in den vier angeführten Städten Kokain wiederum relativ wenig verwendet wird. Ein Grund dafür könnte der höhere Kokainpreis sein, weswegen es durch das billigere Metamphetamin substituiert wird. Durch die kontinuierliche Beprobung konnte sogar auf den Wochengang 4 des Drogenkonsums geschlossen werden. Nicht unerwartet zeigte sich, dass die Metabolitkonzentration von Kokain und XTC am Wochenende zunahm. Eine wesentliche Frage war, ob und wie Kläranlagen die Drogenrückstände im Abwasser verarbeiten und abbauen können. Daher wurden auch im Ablauf der Kläranlage Proben gezogen. Dabei zeigte sich, dass nicht alle Drogen oder deren Metaboliten in der mechanisch-biologischen Klärung wirksam abgebaut werden. Während dies bei den Metaboliten von Cannabis und Amphetamin gelingt, sind Metamphetamin, Kokain und dessen Metaboliten relativ stabil und wurden auch im Ablauf festgestellt. water pages | 27 06 Kapitola Kapitel „GEORG“ ein Vorzeigeprojekt für regionale Zusammenarbeit Im Herbst 2011 wurde im süd-östlichen Niederösterreich das Regionalprojekt „GEORG“ zur Erstellung eines gemeindeübergreifenden, digitalen Leitungskatasters gestartet. Die dafür notwendigen Kanal- und Wasserservices werden von der WDL GmbH erbracht. Florian Schediwy, Projektkoordinator Im süd-östlichen Niederösterreich, im Land der „1.000 Hügel“, wurden in den letzten Jahrzehnten rund 200 Millionen EUR in die Wasser- und Abwasserinfrastruktur investiert. Der Werterhalt und die Wartung dieses enormen Vermögens stehen daher für die 32 Gemeinden in der Region „Bucklige Welt - Wechselland“ an oberster Stelle. Dazu wurde von einem Firmenkonsortium, bestehend aus WDL, EVN Geoinfo, dem regionalen Planungsbüro DI Kornfeld sowie Vermessungstechniker Prof. Guggenberger das Gemeinschaftsprojekt „GEORG“ zur Erstellung eines gemeindeübergreifenden digitalen Leitungskatasters initiiert. Damit können in Zukunft Betrieb und Instandhaltung von Wasserleitungen und Kanälen vorausschauend geplant und dokumentiert werden. Ein wesentlicher Vorteil ist, dass nicht jeder Ort einen eigenen Kataster für sein Gemeindegebiet erstellen muss, sondern dass sämtliche Leitungsinformationen - unabhängig von der Gemeindegrenze - regional zur Verfügung stehen. „Als Spezialist für Wasserdienstleistungen ist die WDL von Anfang an mit an Bord und deckt im Konsortium alle Kanalservices, insbesondere die Kanal- und Bauwerksinspektion und im Bereich Wasserservices schwerpunktmäßig die Bereiche Wasserverlustanalyse, Leitungsortungen und Hydrantenservices ab. Gerade dabei ist es wichtig, auf die Ausgangssituation in jeder Gemeinde unterschiedlich zu reagieren, was für uns dank der guten Geräteausstattung und dem gut geschulten und motivierten Personal zur Routine gehört“, erklärt WDL-Projektkoordinator Florian Schediwy. Wir erhalten Ihre regionalen Werte. water pages | 29 „GEORG“ ukázkový projekt regionální spolupráce Na podzim roku 2011 byl v jihovýchodní části Dolního Rakouska zahájen regionální projekt „GEORG“ zaměřený na vytvoření digitálního katastru sítí zúčastněných obcí. Vodárenské služby pro tento projekt zajišťuje společnost WDL GmbH. 1 Foto / Bild 1 Team GEORG zleva doprava / vLnR Florian Schediwy, WDL GmbH V jihovýchodní části Dolního Rakouska, v „Zemi tisíce pahorků“ Bucklige Welt, bylo v posledních desetiletích do vodárenské infrastruktury investováno cca 200 miliónů EUR. Pro 32 obcí regionu je jednou z hlavních priorit udržení hodnoty a údržba tohoto obrovského majetku. Proto iniciovalo konsorcium firem sdružující WDL, EVN Geoinfo, místní projekční kancelář DI Kornfeld a stavebního inženýra Prof. Guggenbergra společný projekt „GEORG“ s cílem připravit digitální katastr sítí. DI Michael Sob, EVN Geoinfo Ziv.-Ing. Christian Kornfeld Prof. DI Walter Guggenberger „ 30 | water pages „V oblasti zásobování vodou provádíme analýzu ztrát vody, vytyčování sítí a servis hydrantů. Právě tehdy je důležité rychle reagovat na rozdílné počáteční podmínky obcí, což se pro nás díky dobrému vybavení a motivovaným zaměstnancům stalo rutinou,“ vysvětluje koordinátor projektu za WDL Florian Schediwy. Digitální katastr má do budoucna sloužit jako základ pro plánování a dokumentaci provozu a údržby vodovodních a kanalizačních sítí. Jeho významnou výhodou je, že zúčastněné obce nemusí vytvářet vlastní katastry, protože veškeré síťové údaje jsou regionálně k dispozici bez ohledu na hranice obcí. Společnost WDL, specialista na vodárenské služby, zajišťuje od začátku projektu všechny kanalizační služby, především pak prohlídky kanalizačních stok a šachet a staveb. “ Denk´ KLObal das WC ist kein Mülleimer Die oberösterreichischen Kanäle und Kläranlagen müssen viel aushalten: 6.000 Tonnen Rechengut und 4.500 Tonnen Kanalräumgut müssen jedes Jahr entsorgt werden - rund 1.000 LKW-Ladungen, die zusätzlich über weite Strecken zur nächsten Entsorgungsstelle transportiert werden. Eine verzichtbare und teure Umweltbelastung - und das nur, weil wir die Toilette quasi als „Mülleimer“ für alles missbrauchen. Die WDL beteiligt sich seit 2012 an der oberösterreichweiten Initiative „Denk´ KLObal“. Deren Ziel ist es, den Kunden bewusst zu machen, dass sie es mit ihrem Verhalten beeinflussen können, ob die Kanalgebühren noch stärker steigen müssen. DI Christian Hasenleithner, Geschäftsführer Energie AG Wasser Von Speiseresten und Altöl über Hygieneartikel und Bekleidungsstücke, bis hin zu ganzen Tierkadavern landet so ziemlich alles - verbotenerweise - in der Kanalisation. Das kostet in Oberösterreich jedes Jahr rund sieben Millionen EUR. Damit soll jetzt Schluss sein. Durch intensive Information der Bevölkerung soll das Bewusstsein dafür geschärft werden, dass nur das in den Kanal kommt, was dort hingehört, und dass damit sogar gespart werden kann. Die Kosten sind aber nur einer von mehreren Faktoren: Oft werden auch die üblen Gerüche aus dem Kanal durch „Fehlwürfe“ hervorgerufen. Rattenplagen, Kanalverstopfungen und Kellerüberschwemmungen sind die Folge. Ihre Beseitigung und die Behebung der entstandenen Schäden verursachen neuerlich unvermeidbare Kosten für Bürger und Gemeinden. Leider werden diese unterirdischen Leitungen und Anlagen von der Bevölkerung nur wahrgenommen, wenn sie nicht funktionieren, oder Geruchsprobleme hervorrufen. Als Kanal- und Kläranlagenbetreiber will die WDL GmbH gemeinsam mit der Linz AG und dem Land Oberösterreich mit der Initiative „Denk´ KLObal, schütz den Kanal!“ über die enorme Bedeutung der Kanalisation aufklären und zum richtigen Verhalten anleiten. Jedem Bürger und jeder Bürgerin soll bewusst werden, dass sie selbst Einfluss auf die Kanalgebühren nehmen können, indem sie alles vermeiden, was zu Störungen und damit zu zusätzlichen Kosten führt. Bild / Foto 1 vLnR / zleva doprava 1 DI Gerhard Fenzl, Abt.-Leiter Oberflächengewässerwirtschaft, Amt der OÖ Landesregierung DI Christian Hasenleithner, Geschäftsführer, Energie AG Wasser Dr. Peter Schweighofer, Abt.-Leiter Abwasser, Linz AG water pages | 31 NICHTSCHWIMMER! sc hü n k K LO b a l tz’ al De a den K n Diese Stoffe gehören nicht ins WC: Hygieneartikel: • Binden/Tampons/Windeln • Wattestäbchen • Slipeinlagen • Präservative • Pflaster Kosmetikartikel: • Kosmetik-, Feuchttücher Textilien • Strumpfhosen • Unterwäsche • Schuhe etc. Stör- und Zehrstoffe: • Farben/Lacke • Zement/Mörtel/Bauschutt • Mineralöle • Säuren und Laugen • Chemikalien • Akkus/Batterien • Lösungsmittel • Wasch- & Reinigungsmittel Speisereste: • Essensreste • Speiseöle, Frittierfett • Verdorbene Lebensmittel Giftstoffe: • Medikamente • Pflanzenschutzmittel • Pestizide • Desinfektionsmittel • Abflussreiniger Sonstiges: • Katzenstreu • Zigarettenkippen • Flaschenverschlüsse • Kleintiermist • Tierkadaver Scharfe Gegenstände: • Rasierklingen • Spritzen lInz ag Infos auf www.klobal.at INSERAT_09-12.indd 1 32 | water pages Eine Initiative des Umweltressorts des Landes Oberösterreich ein unternehmen und in Zusammenarbeit mitder stadt linz Sehr geehrte Leserin, sehr geehrter Leser! Rückblick und Ausblick 24.09.12 14:43 Denk KLObal* WC není odpadkový koš Hornorakouské kanalizační stoky a čistírny odpadních vod musí vydržet hodně. Každoročně je nutno zlikvidovat 6 000 tun shrabků a 4 500 tun materiálu vytěženého z kanalizací. Pro představu, je to zhruba 1 000 nákladních vozů, které musí tyto odpady přepravit často velmi daleko na místo jejich konečné likvidace. Tuto nákladnou zátěž životního prostředí lze vlastně jednoduše odstranit, a to tak, že nebudeme používat toaletu jako jakýsi odpadkový koš na všechno. Společnost WDL se od roku 2012 účastní hornorakouské iniciativy Denk KLObal, jejímž cílem je zvýšit povědomí zákazníků o tom, že svým chováním mohou ovlivnit výši ceny stočného. DI Christian Hasenleithner, jednatel Energie AG Wasser Počínaje zbytky potravin, použitým olejem, přes hygienické potřeby a části oděvů, až po celé zvířecí mršiny, končí v kanalizaci - navzdory zákazu - téměř všechno. V Rakousku ročně stojí odstraňování následků nevhodného odpadu z kanalizací kolem sedmi milionů EUR. Nyní tomu má být učiněna přítrž. Cílem intenzivní informační kampaně je upozornit obyvatele na to, co do kanálu patří a co ne. Dokonce i na to, že se takto dají ušetřit peníze. Zápach z kanalizace často vzniká právě kvůli tomu, že je v ní něco, co do ní nepatří. Důsledkem je přemnožení hlodavců, ucpané stoky a zatopené sklepy. Na boj proti hlodavcům a odstraňování vzniklých škod přitom občané a obce vynakládají nemalé finanční prostředky, které by mohly smysluplně využít jinde. Obyvatelstvo však bohužel podzemní stoky a čistírny odpadních vod bere na vědomí až tehdy, když zařízení nefungují nebo silně zapáchají. Cílem společnosti WDL GmbH, coby provozovatele kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod, je prostřednictvím iniciativy „Mysli KLObálně, chraň kanály!“ informovat o obrovském významu kanalizací a správném chování při jejich využívání. { slovní hříčka, písmeno g ve slově globálně je nahra* zeno písmenem k, přičemž slovo Klo znamená v němčině hovorově záchod, tedy ve smyslu „Mysli na to, co házíš do záchodu.“ } water pages | 33 07 Kapitola Kapitel Vodní kapky pomáhají nyní i v české republice Vodohospodářské společnosti skupiny ENERGIE AG působící v Rakousku a České republice ctí vysokou odpovědnost za zásobování pitnou vodou, jako nezbytnou podmínkou života, a za stav životního prostředí v oblasti likvidace odpadních vod. Proto byl v roce 2009 iniciován humanitární projekt VODNÍ KAPKY, který podporuje ty, kteří dostatek vody nemají. Ing. Ivan Kafka, MBA, vedoucí oddělení marketingu a komunikace ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. V České republice jsou VODNÍ KAPKY společným humanitárním projektem společnosti ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. a Diecézní charity České Budějovice. Již čtvrtým rokem se snaží pomáhat obyvatelům oblasti Kilwa-Kasenga v africkém Kongu v přístupu k pitné vodě. ENERGIE AG BOHEMIA, do níž v České republice patří společnosti ČEVAK, VAK Beroun, VODOS Kolín, VS Chrudim, VHOS Moravská Třebová a Aqua Servis Rychnov nad Kněžnou, přispívá pravidelně na tento projekt jedním haléřem ze svého zisku za každý prodaný m3 vody. Vodní kapky pomáhají i v České republice Od roku 2012 jsou VODNÍ KAPKY „opravdu doma“ i v České republice, kde se zaměřují na pomoc především handicapovaným lidem. Za rok 2012 činila tato částka 347 520 korun, což je v historii projektu zatím nejvíce peněz, které byly věnovány na prospěšné účely. Na obnovu studní a opravy čerpadel v Kongu odešlo 240 520 korun. Dalších 147 000 korun bylo použito na podporu a pomoc v České republice. Doznívající finanční a dluhová krize se totiž v Česku projevila také snížením podpory mnoha charitativních projektů. Proto bylo rozhodnuto, že se VODNÍ KAPKY otevřou i domácím projektům. V roce 2012 tak byla podpořena vybraná zařízení pro zdravotně postižené a handicapované v oblastech působení skupiny ENERGIE AG BOHEMIA. Také při předání šeku od společnosti WDL v Linci v hodnotě 8.418,36 EUR zdůraznili ředitel Caritas Linz Mathias Mühlberger a jeho následovník Franz Kehrer význam a symboliku tohoto projektu. Foto / Bild 1 Předání šeku v ČR Übergabe des Spendeschecks 2012 in Budweis vLnR / zleva doprava Mgr. Ivana Stráská, náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje / Landeshauptmannstellvertreterin Kreis Südböhmen Ing. Ivan Kafka, MBA, ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Mgr. Michaela Čermáková, ředitelka Diecézní charity České Budějovice / Direktorin Caritas Budweis 1 „ „Jsem ráda, že mohu podpořit myšlenku Vodních kapek, které pomáhají tam, kde je to skutečně zapotřebí. Těší mě, že letos byly podpořeny také neziskové organizace z jižních Čech,“ říká náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Ivana Stráská, která převzala záštitu již na začátku projektu Vodní kapky. “ water pages | 35 2 1 3 4 5 Foto / Bild 1-4 Pomoc Kongu Hilfe im Kongo 5 Pomoc dětem se zdravotním postižením v ČR, Arpida o. s. Hilfe für behinderte Kinder in Tschechien, Arpida o.s. Graf / Abbildung Pomoc ČR *Odhad 600 24 400 16 200 8 0 0 2009 DE 36 | water pages 2010 Spende Kongo 2011 2012 Spende Tschechien 2013* *Plan Taus. EUR Pomoc Kongo CZ tis. CZK Celková pomoc Vodní kapky Gesamtspenden Wassertropfen WASSERTROPFEN helfen jetzt auch in Tschechien Die ENERGIE AG Wasser Gruppe trägt eine große Verantwortung für die Versorgung mit dem wichtigsten Lebensmittel Wasser und eine intakte Umwelt. Um dieser Verantwortung auch dort gerecht zu werden, wo Wassermangel herrscht, wurde 2009 das Projekt WASSERTROPFEN initiiert. Ing. Ivan Kafka, MBA, Leiter Marketing und Kommunikation ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Bisher stand dabei ein Projekt von Caritas Linz und Caritas Budweis in der Demokratischen Republik Kongo im Mittelpunkt. In der Region Kilwa-Kasenga wurden bisher durch WASSERTROPFEN 170 Brunnen saniert und haben 314.000 Menschen wieder Zugang zu sauberem Trinkwasser. Gleichzeitig werden sie geschult, damit sie sich zukünftig selbst um Ihre Brunnen kümmern können. Seit 2012 hilft die WASSERTROPFEN-Initiative auch in der Tschechischen Republik. WASSERTROPFEN helfen jetzt auch in der Tschechischen Republik Die österreichische WDL spendet 1 EUR für je 1.000 m3 (an ihre Kunden) geliefertes Trinkwasser. In Tschechien spenden die Beteiligungen ČEVAK, VAK Beroun, Vodos Kolín, VS Chrudim, VHOS Moravská Třebová und Aqua Servis Rychnov nad Kněžnou 1 Heller für jeden Kubikmeter Trinkwasser. 2012 wurden in Österreich und in Tschechien 25.470 EUR gespendet. Davon wurde jedoch erstmals mit 6.000 EUR bei Hilfsprojekten in Tschechien geholfen. wurde WASSERTROPFEN auch für tschechische Projekte geöffnet. So wurden 2012 erstmals ausgewählte Einrichtungen für behinderte Menschen in den Betriebsregionen der Energie AG Wasser Gruppe mit Finanzmitteln aus WASSERTROPFEN unterstützt. Die Schirmherrschaft über WASSERTROPFEN hat seit Projektbeginn die Vizehauptfrau des Südböhmischen Kreises Ivana Stráská, die im Dezember 2012 bei der Übergabe der Spende an die Caritas in Budweis feststellte: „Ich freue mich, dass ich den Gedanken von Wassertropfen unterstützen kann. Die helfen dort, wo sie tatsächlich gebraucht werden und ich freue mich besonders, dass heuer auch die NGOs aus Südböhmen unterstützt wurden.“ Auch bei der Übergabe des WDL-Spendenschecks in Linz betonten der scheidende Caritasdirektor Mathias Mühlberger und sein Nachfolger Franz Kehrer die Bedeutung und Symbolkraft dieses Projektes. Gerade in Tschechien wurden viele karitative Initiativen durch die sinkenden Spenden im Nachklang der Wirtschaftskrise hart getroffen. Aus diesem Grund Foto / Bild 6 Předání šeku v Linci Übergabe des Spendeschecks 2012 in Linz 6 water pages | 37 Technische Kennzahlen Technické ukazatele 08 Kapitola Kapitel 8.1. Wasser und Abwasser - Quantität 8.1. Množství pitné a odpadní vody Absatzentwicklung Die Rückgänge bei Wasserabsatz (08/09) und fakturiertem Abwasser (08/09 und 09/10) trotz organischem und akquisitorischem Wachstum sind mit krisen- und witterungsbedingten Einflüssen verbunden. Seit 2010/11 ist ein geringer Rückgang bei den fakturierten Mengen von rund 1 % pro Jahr feststellbar, obwohl die versorgten Einwohner minimal zunehmen. Die Daten zeigen allerdings regional starke Unterschiede, die von Regionen mit Wachstum, über stagnierende Regionen, bis zu deutlichen Rückgängen reichen. Vývoj odbytu Pokles odbytu pitné (08/09) a fakturované odpadní vody (08/09 a 09/10) je přes přirozený a akviziční růst způsoben hospodářskou krizí a vývojem počasí. Od roku 2010/11 byl zaznamenán mírný úbytek fakturovaného množství o cca 1% ročně, a to i přes minimální nárůst počtu zásobovaných obyvatel. Odbyt pitné a odpadní vody se však regionálně silně liší, od regionů zaznamenávajících růst přes stagnující regiony až po lokality s významnými úbytky. Versorgte Einwohner Wasser (in Tsd.) Fakturierte Wassermenge (in Tsd. m3) Versorgte Einwohner Abwasser (in Tsd.) Fakturierte Abwassermenge (in Tsd. m3) 1.200.000 60 900.000 45 600.000 30 300.000 15 0 0 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 E/O T m3 Počet zásob. obyvatel - pitná voda (v tis.) Fakturovaná voda pitná (v tis. m3) Počet zásob. obyvatel - odpadní voda (v tis.) Aufbringungsstruktur Wasser Die Wasserversorgungsanlagen der Gruppe weisen im Vergleich zum Konsens eine geringe, sogar sinkende Auslastung und damit einen hohen Reservegrad auf. Der Eigenbedarf liegt stabil unter 3 %. Die leicht steigende Tendenz beim Anteil der fakturierten an der produzierten Wassermenge (aktuell 81 %) ist der Beleg dafür, dass die Anstrengungen bei der Verlustreduktion erfolgreich sind. Auslastungsgrad Wassergewinnungsanlagen Fakturovaná voda odpadní (v tis. m3) Zdroje a výroba pitné vody Využití kapacity zdrojů a úpraven vod ve skupině je nízké nebo dokonce klesající a vykazuje tedy značné kapacitní rezervy. Vlastní spotřeba činí méně než 3 %. Mírně stoupající podíl fakturované vody pitné na celkovém vyrobeném množství (aktuálně 81%) je důkazem úspěšnosti úsilí o snižování ztrát vody. Anteil Eigenbedarf Wirkungsgrad Wasserproduktion 100 75 50 25 0 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 % Využití kapacity zdrojů a ÚV Podíl vlastní spotřeby Účinnost výroby vody water pages | 39 Kapazität und Auslastung Abwasser Die Kläranlagen der Gruppe weisen im Vergleich zur Kapazität eine geringe Auslastung und damit einen hohen Reservegrad von rund 40 % auf. Der Anteil der fakturierten Abwassermenge liegt im Mittel der letzten Jahre bei ca. 60 %. Der Anteil des nicht fakturierten Abwassers ist in den letzten beiden Jahren wieder auf den langfristigen Durchschnittswert von rund 40 % gesunken. Auslastungsgrad Abwasserreinigungsanlagen Kapacita a vytížení ČOV Čistírny odpadních vod provozované a vlastněné ve skupině vykazují při srovnání s projektovanou kapacitou nízké vytížení a tím i značné kapacitní rezervy ve výši cca 40 %. Podíl fakturované odpadní vody v průměru posledních let činí trvale necelých 60 %. Podíl nefakturované odpadní vody tak klesl během posledních dvou let znovu na dlouhodobou průměrnou hodnotu kolem 40 %. Anteil fakturiertes Abwasser Anteil nicht fakturiertes Abwasser (z.B. Regen-, Fremdwasser…) 100 75 50 25 0 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 % Podíl fakturované odpadní vody Využití kapacity ČOV Kunden-Absatzstruktur Wasser und Abwasser Im langjährigen Durchschnitt bleibt die Kundenstruktur im Großen und Ganzen stabil. Der größere Haushaltsanteil von 67 % bei der Wasserversorgung gegenüber 50 % bei der Abwasserentsorgung ist auf den höheren Anschlussgrad bei der Wasserversorgung zurückzuführen. Wasser Versorgungsanteil Sonstige (Gewerbe, Industrie...) Podíl nefakturované odpadní vody (např. srážková a balastní voda, …) Struktura zákazníků V dlouhodobém průměru zůstává struktura zákazníků víceméně stabilní. Vyšší podíl domácností ve výši 67 % v případě zásobování pitnou vodou oproti 50 % v odvádění odpadních vod je dán vyšším stupněm napojení obyvatel na vodovodní síť. Wasser Versorgungsanteil Haushalte Abwasser Versorgungsanteil Sonstige (Gewerbe, Industrie...) Abwasser Versorgungsanteil Haushalte 100 75 50 25 0 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 % Pitná voda - podíl ostatních (živnostníci, průmysl,…) 40 | water pages Pitná voda - podíl domácností Odpadní voda - podíl ostatních (živnostníci, průmysl,…) Opdadní voda - podíl domácností Spezifische Daten Wasser Die fakturierte Menge je Einwohner ist seit 2007/08 um 13 % auf 45 m³/Einwohner und Jahr gesunken. Die Zunahme bei den Einwohnern/km im Jahr 2009/10 ist durch die Abgabe eines überregionalen Verteilernetzes in Tschechien begründet. Fakturiertes Wasser m³/Einwohner Měrné údaje - voda pitná Fakturované množství vody pitné na jednoho obyvatele pokleslo od roku 2007/08 o 13 % na 45 m³/na obyvatele a rok. Nárůst počtu obyvatel na jeden kilometr sítě v roce 2009/10 je způsoben ukončením provozování jedné části nadregionálních distribučních sítí v České republice. Fakturiertes Wasser Haushalt m³/Einwohner Einwohner/km Anschlüsse/km 160 120 80 40 0 07/08 08/09 Fakturovaná pitná voda m³ na 1 obyvatele 09/10 Fakturovaná pitná voda domácnosti m³ na 1 obyvatele 10/11 Počet obyvatel na 1 km vodovodní sítě 11/12 Počet přípojek na 1 km vodovodní sítě Spezifische Daten Abwasser Die fakturierte Menge je Einwohner ist seit 2007/08 um 16 % auf 63 m³/Einwohner und Jahr gesunken. Měrné údaje - voda odpadní Fakturované množství vody odpadní na jednoho obyvatele pokleslo od roku 2007/08 o 16 % na 63 m³/na obyvatele a rok. Die im Vergleich zum Wasser hohen Werte bei Einwohner/km bzw. Anschlüsse/km begründen sich aus der Konzentration der Infrastruktur auf größere Kommunen und dem unterdurchschnittlichen Anschlussgrad im ländlichen Raum. Vysoké hodnoty ukazatele počtu obyvatel na jeden kilometr sítí, resp. počtu přípojek na jeden kilometr ve srovnání s pitnou vodou jsou dány koncentrací infrastruktury ve větších aglomeracích a podprůměrným stupněm odkanalizování ve venkovských oblastech. Fakturiertes Abwasser m³/Einwohner Fakturiertes Abwasser Haushalt m³/Einwohner Einwohner/km Anschlüsse/km 200 150 100 50 0 07/08 Fakturovaná odpadní voda m³ na 1 obyvatele 08/09 09/10 Fakturovaná odpadní voda domácnosti m³ na 1 obyvatele 10/11 Počet obyvatel na 1 km kanalizační sítě 11/12 Počet přípojek na 1 km kanalizační sítě water pages | 41 8.2 Wasser und Abwasser - Qualität und Energieeffizienz 8.2 Pitná a odpadní voda - kvalita a energetická náročnost Ver- und Entsorgungssicherheit Die Verfügbarkeit der Wasserversorgung in der Gruppe liegt beim hervorragenden Wert von konstant über 99,99 % je versorgtem Einwohner. Das entspricht einer Ausfallszeit von 30 Sekunden/Jahr. Die Zahl der Netzstörungen in der Wasserversorgung schwankt (überwiegend winter- und frostbedingt) von Jahr zu Jahr zwischen 0,15 bis 0,46 Schadensfällen je km und Jahr. 2010/11 lag der Wert mit einem Schadensfall auf einer Netzlänge von 3,2 km im langjährigen Mittel. Der Vergleichswert beim Kanalnetz liegt bei einem Schadensfall auf 9 km Netzlänge. Spolehlivost dodávky Disponibilita zásobování pitnou vodou činí ve skupině výbornou hodnotu trvale vyšší než 99,99 %, což odpovídá době výpadku zásobování v délce 30 sekund na obyvatele a rok. Počet poruch vodovodních sítí kolísá (převážně dle počasí) rok od roku mezi 0,15 až 0,46 případy na jeden kilometr a rok. V roce 2011/2012 dosáhl průměrný výskyt jedné poruchy na úseku sítě hodnoty 3,2 km, tedy na úrovni dlouhodobého průměru. Srovnatelná hodnota u kanalizační sítě činí jedna porucha na úseku kanalizace v délce 9 km. Wasser Netzstörungen/km Kanal Netzstörungen/km Versorgungssicherheit = Verfügbarkeit 1,00 100,00 0,75 99,975 0,50 99,950 0,25 99,925 0,00 99,900 07/08 pro km / na 1 km 08/09 09/10 10/11 11/12 % Počet poruch na vodovodní síti na 1 km sítě Počet poruch na kanalizační síti na 1 km sítě Wasser- und Abwasserqualität Die Anzahl der Wasser- und Abwasseranalysen ist wachstumsbedingt zwischen 08/09 und 09/10 deutlich gestiegen und seither weitgehend stabil. 99 % (100 % in Österreich) der durchgeführten Wasseranalysen haben dabei Parameter im Rahmen der Grenzwerte ergeben. In den Fällen, wo ein Grenzwert überschritten wurde, wurden umgehend und erfolgreich Maßnahmen (meist Leitungsspülungen) gesetzt, um die Einhaltung der Grenzwerte sicherzustellen. Dies wurde bei den vorgesehenen Nachuntersuchungen auch bestätigt. Die bescheidgemäßen Grenzwerte wurden bei der Abwasserreinigung eingehalten. Wasseranalysen Spolehlivost dodávky = disponibilita Kvalita pitné a odpadní vody Počet rozborů pitné a odpadní vody se mezi lety 08/09 a 09/10 výrazně zvýšil a je od té doby víceméně stabilní. 99 % (v Rakousku 100 %) provedených rozborů pitné vody prokázalo soulad jakosti dodávané vody s hygienickými limity. Při překročení limitů byla okamžitě realizována efektivní opatření (většinou proplachy sítě) s cílem dosáhnout dodržení limitů, což potvrzovaly následné rozbory. Limity odpadních vod dané legislativou a vyhláškami byly dodržovány. Einhaltung der Trinkwasserparameter Abwasseranalysen Einhaltung der Ablaufwerte 4.000 100,0 3.000 97,5 2.000 95,0 1.000 92,5 0 90,0 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 No./počet % Rozbory pitné vody 42 | water pages Rozbory odpadní vody Dodržení parametrů pitné vody Dodržení hodnot na odtoku z ČOV Energieeffizienz Die Eigenerzeugung von elektrischem Strom ist in den letzten Jahren stabil, jene bei Gas (+10 %) und Wärme (+15 %) hat in den letzten Jahren aufgrund betrieblicher Optimierungsmaßnahmen deutlich zugenommen. Der spezifische Stromverbrauch je m³ Trink- und Abwasser ist mit 17 % deutlich gesunken. Energetická náročnost Vlastní výroba elektřiny je v posledních letech stabilní, vlastní výroba plynu (+10%) a tepla (+15%) se na základě provozní optimalizace v posledních letech výrazně zvýšila. Měrná spotřeba elektřiny na m³ pitné a odpadní vody výrazně poklesla a to o 17%. Opatření vedoucí k optimalizaci hospodaření s energiemi zahrnují mimo jiné lepší využití vyhnilého kalu v čistírnách a modernizaci vodních elektráren umístěných v úpravnách vody. Maßnahmen zur energetischen Optimierung umfassen z.B. die verbesserte Nutzung von Faulschlamm bei Kläranlagen und die Modernisierung von Trinkwasserkraftwerken. Anteil Stromeigenerzeugung am Gesamtverbrauch Anteil Wärmeeigenaufbringung am Wärmegesamtbedarf Anteil Gaseigenaufbringung am Gasgesamtbedarf Wasser und Abwasser - realisiert (spez. Stromverbrauch kWh/m³) 100 0,70 75 0,65 50 0,60 25 0,55 0 0,50 08/09 07/08 09/10 10/11 11/12 % kWh/m3 Podíl vlastní výroby elektřiny na celk. spotřebě Podíl vlastní výroby tepla na celk. spotřebě Podíl vlastní výroby plynu na celk. spotřebě 8.3 Personal 8.3 Zaměstnanci Entwicklung Personalstand (FTE) Stav zaměstnanců (FTE) Realizovaná pitná a odpadní voda (měrná spotřeba elektřiny kWh/m³) Entwicklung Personalstand (FTE) 2.000 1.500 1.000 500 0 2001 2002 2003 2003/4 2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/10 2010/11 2011/12 Stav zaměstnanců (FTE) water pages | 43 Altersstruktur im GJ 2011/2012 Věková struktura zaměstnanců v hosp. roce 2011/12 ≤ 30 Jahre ≤ 30 let 31-40 Jahre 28 % 31-40 let 30 % 41-50 Jahre 41-50 let 51-60 Jahre 51-60 let 14 % 20 % 8% > 60 Jahre > 60 let Ausbildungsstruktur im GJ 2011/2012 Struktura zaměstnanců dle vzdělání v roce 2011/12 Grundschule ZŠ 10 % 9% Berufsschule Vyučeni v oboru 33 % Hochschule SŠ 48 % Universität VŠ Krankenstände und Unfälle Die Krankenstandstage je FTE sind in den letzten Jahren kontinuierlich gesunken und haben sich 2011/12 auf niedrigem Niveau unter 10 Tage je FTE stabilisiert. Neben betrieblichen Angeboten könnte der Grund dafür auch die neue gesetzliche Regelung in Tschechien sein, nach der die ersten drei Krankenstandstage nicht mehr vom Unternehmen gezahlt werden. Die Unfallhäufigkeit (alle Unfälle, unabhängig von deren Schwere) ist 2011/12 mit 0,75 Unfälle je 100 FTE deutlich unter dem Vorjahr gelegen. ISO Zertifizierungen (18.001) sowie laufende Schulungen und Unterweisungen tragen dazu bei, die Unfallhäufigkeit zu reduzieren. Durchschnittliche Krankenstandstage pro FTE Nemocnost a úrazovost Počet dní nemocenské vztažený na jednoho FTE během posledních let trvale klesal a v roce 2011/12 se stabilizoval na nízké hodnotě méně než 10 dnů na jednoho FTE. Důvodem tohoto vývoje je zřejmě nová zákonná úprava nemocenské v České republice, kdy zaměstnavatel již nehradí první tři dny nemoci. Úrazovost (zahrnuty jsou všechny druhy úrazů bez ohledu na závažnost úrazu) byla v roce 2011/12 s hodnotou 0,75 úrazu 100 FTE výrazně nižší než v roce předcházejícím. Certifikace ISO (18.001) a průběžná školení a zkoušky mají za cíl udržet tuto hodnotu nadále co nejnižší. Unfallhäufigkeit pro 100FTE 20 5,00 15 3,75 10 2,50 5 1,25 0 0,00 07/08 08/09 09/10 Tage/Dny | 11/12 pro 100 FTE / na 100 FTE Průměrná nemocnost na 1 FTE 44 10/11 water pages Úrazovost na 100 FTE 8.4 Fuhrpark 8.4 Vozový park Fuhrpark Die Zahl der Fahrzeuge, insbesondere der LKW (klein) wurde aufgrund des Ausscheidens alter Fahrzeuge und den Ersatz durch eine geringere Anzahl effizienterer, neuer Fahrzeuge laufend reduziert. Dies zeigt sich auch bei den KFZ/FTE die nunmehr stabil bei 0,44 liegen. Vozový park Počet vozidel, zvláště pak malých nákladních vozidel, se díky nahrazování starších vozidel menším počtem efektivnějších vozidel průběžně snižoval. Tuto skutečnost dokládá vývoj ukazatele Počet vozidel na jednoho FTE, který se stabilizoval na hodnotě 0,44. Spezialfahrzeuge (S) Anhänger (O) LKW spezial (N3) LKW (N2) LKW klein (N1) PKW (M) Fahrzeuge je FTE (M, N1, N2, N3) 1.000 1,00 750 0,75 500 0,50 250 0,25 0,00 0 08/09 07/08 09/10 10/11 11/12 No./počet Speciální vozidla (S) Přívěsy (O) Spec. nákladní vozidla (N3) Nákladní vozidla (N2) Malá nákladní vozidla (N1) Osobní vozidla (M) Počet vozidel/FTE (M, N1, N2, N3) pro FTE / na FTE 8.5 Kommunikation 8.5 Komunikace Kommunikation Die Zahl der negativen Medienberichte über die Wassergruppe und deren Unternehmen liegt weiterhin minimal bei rd. 1 %. Der Anteil der positiven Medienberichte hat in den letzten Jahren laufend auf nunmehr fast 50 % zugenommen, die neutralen Berichte bleiben ebenfalls bei rund 50 %. Die Ergebnisse zeigen die Erfolge der über die Jahre kontinuierlich aufgebauten Medienarbeit. Komunikace Počet negativních zpráv v médiích o skupině Voda a jejich jednotlivých společnostech je i nadále minimální a činí ca. 1 %. Podíl pozitivních zpráv v médiích se v posledních letech průběžně zvýšil až na téměř 50 %, počet neutrálních zpráv tak zůstává také téměř na 50 %. Tyto výsledky jsou důkazem úspěšnosti dlouhodobé práce s médii. Positive Medienberichte Neutrale Medienberichte Negative Medienberichte 100 75 50 25 0 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 % Pozitivní zprávy Neutrální zprávy Negativní zprávy water pages | 45 Energie AG Oberösterreich Wasser GmbH Böhmerwaldstraße 3 • A-4021 Linz Tel. +43 732 9000 3617 Fax +43 732 9000 53617 E-mail: [email protected] www.energieag-wasser.at Firmenbuch-Nr. 266311i • UID-Nr. ATU61987425