Biodegradace - isb

Zvyšování
konkurenceschopnosti
studentů oboru botanika
a učitelství biologie
CZ.1.07/2.2.00/15.0316
HOUBY V BIODEGRADACI A BIODETERIORACI
 BIODEGRADACE čili biologický rozklad je speciálním případem
degradace, při níž dochází k ROZKLADU POLYMERŮ PŮSOBENÍM
BIOLOGICKÝCH ČINITELŮ. Známá je biodegradace mikroorganizmy,
hlodavci a hmyzem.
 Při rozkladu látek s obsahem PROTEINŮ dochází k HNITÍ. Organismy,
které se na biologickém rozkladu podílí, se nazývají DEKOMPOZITOŘI
(ROZKLADAČI).
 BIODETERIORACE je NECHTĚNÁ ZMĚNA VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ
zapříčiněná činností živých organismů. Biodeterioraci podléhá většina
materiálů jako CELULÓZA, TEXTILNÍ VLÁKNA, DŘEVO, KOVY, ZUBNÍ
SKLOVINA, HORNINY, PLASTY ČI SKLO. Těchto degradačních procesů se
nejčastěji účastní BAKTERIE, HOUBY, HMYZ A HLODAVCI. Bakterie a
houby působí často prostřednictvím biofilmu.
HOUBY V BIODEGRADACI A BIODETERIORACI
 HOUBY hrají významnou roli v BIODEGRADACI A BIODETERIORACI.
 Jsou velice efektivní při rozkladu MATERIÁLŮ OBSAHUJÍCÍCH CELULÓZU.
Jako je např. bavlna. Chaetomium globosum – je aktivní v ROZKLADU
BAVLNĚNÝCH TKANIN – způsobuje černé skvrny až ztenčení vláken či jejich
trhání. Momentálně nehrozí takové nebezpečí rozkladu tkání, jelikož máme
mnoho tkanin obsahujících umělá vlákna.
 HOUBY také mohou ROZKLÁDAT KNIHY, MALBY, pokud jsou uloženy ve
vlhkých teplých podmínkách.
 Např. ve starém hebrejském SVITKU STARÉHO ZÁKONA – byly nalezeny
kontaminující houby rodu Aspergillus
 HOUBY mohou žít i NA OPTICKÉM SKLE – kde se živí tím, co se tam
dostane např. z otisků prstů. Způsobuje POŠKOZENÍ SKEL A SNÍŽENÍ
OPTICKÉ KVALITY – v teplých a vlhkých oblastech. Nutnost pravidelného
čištění a držení v suchých podmínkách – Penicillium, Aspergillus.
 Podobné PROBLÉMY mohou v tropech nastat u ELEKTRICKÉHO
ZAŘÍZENÍ, kde mohou houby ZNIČIT IZOLACI s předpokládanými následky.
HOUBY V BIODEGRADACI A BIODETERIORACI
 PALIVO - nejznámější příklad je RŮST Cladosporium resinae V PALIVU
DO LETADEL. Mycelium může blokovat palivové filtry. A také KYSELINY,
které tato houba produkuje mohou MÍT KOROZIVNÍ PŮSOBENÍ.
 Na MALÍŘSKÝCH DÍLECH – Aureobasidium pullulans, Cladosporium.
 HOUBY také mohou NAPADAT KŮŽI, LEPIDLA, KOSMETIKU – takže se i
tyto produkty musí skladovat v podmínkách, které nepodporují růst hub.
 HOUBY mohou růst i NA PLASTECH – Penicillium species.
 HOUBY NA ELEKTRICKÉM ZAŘÍZENÍ - polyethylen, polypropylen, epoxid, Cladosporium cladosporioides. Rostou i na silikonových vláknech - v té
době se živí oligotroficky.
BIODETERIORACE
Papír – vlákna poškozená
Chaetomium globosum.
Optický materiál (Penicillium,
Aspergillus) – rostou na povrchu
a živí se na organickém odpadu.
Povrch malířských děl
(Aureobasidium pullulans).
BIODETERIORACE
Aspergillus niger na tkanině
Aspergillus sp. detekovaný na
izolačním obalu měděného drátu
Stachybotrys chartarum vyskytuje se na podmáčených
celulózních substrátech –
produkuje silné mykotoxiny,
které jsou karcinogenní
Cladosporium spp. je plíseň
primárně nacházená na
rozkládajících se zbytcích rostlin,
dřevin, potravin, slámě, půdě, ale i
textiliích, malířských vláknech a
povrchu sklolaminátového vedení.
HOUBY ROZKLÁDAJÍCÍ DŘEVO
 Dřevo je velmi NÁROČNÝ MATERIÁL NA ROZKLAD, takže je nepoužitelné pro
mnoho druhů hub.
 Obsahuje zejména CELULÓZU (40-50% váhy sušiny), HEMICELULÓZY (25-40%)
a LIGNIN (20-35%) s velice MALÝM PROCENTEM SNADNO DOSTUPNÝCH
CUKRŮ. Také obsahuje látky TOXICKÉ PRO HOUBY - tanniny, terpeny a
flavonoidy. Poměr C:N je 350-500:1, což je pro mnohé houby nedostačující
 Pro houby je možné kolonizovat až dřevo, které má asi 26-30% vlhkosti. Čerstvé
dřevo má 15-18%, což je málo: výjimku tvoří pouze Serpula lacrymans, která při
rozkladu dřeva produkuje vodu a zvlhčuje další substrát.
 Někteří zástupci hub, kteří rozkládají dřevo, mohou NAPADAT ŽIVÉ STROMY a
jsou považovány za parazity (václavka obecná (Armillaria mellea), kořenovník
vrstevnatý (Heterobasidion annosus).
 Ostatní houby NAPADAJÍ POUZE již poškozené nebo oslabené stromy.
 Některé houby (Ascomycotina, Basidiomycotina) mohou způsobovat bílou a jiné
hnědou hnilobu tím, že rostou uvnitř dřeva.
 Některé houby jsou tzv. ambrosiové houby, symbiotické s různými brouky (např.
(Ceratocystis, Ophiostoma sp.) – nepenetrují však dále do dřeva.
KŮROVCI A AMBROSIOVÉ HOUBY
 Existují vztahy mezi kůrovci čeledí Scolytidae, Platypodidae a
Lymexylidae, a ambrosiovými houbami (Ascomycotina,
Deuteromycotina, Basidiomycotina).
 Široké spektrum těchto hub se nachází např. mezi kvasinkami
(Saccharomycetes zahrnující např. rody Dipodascus, Endomyces,
Saccharomyces, Torulla), anamorfami vřeckovýtrusných hub
(Acremonium, Ambrosiella, Ophiostoma), a některými
stopkovýtrusnými houbami a jejich konidiálními anamorfami.
 Larvy těchto brouků se živí houbami, které sporulují v tunelech,
které tito brouci vyhlodali. I dospělý hmyz se částečně živí těmito
houbami.
Brouci rodu Scolytus
 Samice těchto brouků uchovává ambrosiové houby v
mycetangiích (což jsou vychlípeniny na povrchu těla) a tímto
způsobem inokuluje nové tunely.
 Houba je zaváděna do oslabených nebo čerstvě pokácených
stromů a samička se do nich provrtá, aby tam mohla klást svá
vajíčka. Za určitý čas než se larva vylíhne, houba stačí kolonizovat
okolní dřevo a sporuluje ve všech tunelech, které vyhlodali brouci.
Jelikož jako ostatní živočichové, tito brouci nemohou trávit dřevo,
larvy jí houbovou biomasu, která se nazývá ambrosie.
TYPY HNILOBY DŘEVA
Typ
Původce
Barva
Textura
Metabolismus
Bílá
Basidio±vybělená Vláknitá
hniloba mycotina,
Ascomyco
tina
Všechny
komponenty
jsou
postupně
stráveny
Hnědá Basidiohniloba mycotina
± hnědá
Rozpadající se
kostky, vlákna se
ztrácejí velmi brzy
Primárně
karbohydráty
jsou ztráveny,
lignin
většinou
zůstává
Měkká Asco- and
hniloba Deuteromycotina
Vybělená
nebo
hnědá
Obvykle na povrchu, Karbohydráty
a určitá část vláknité jsou
struktury se ztrácí
preferovány
Hnědá a bílá hniloba
Měkká hniloba dřeva
často vypadá hnědě a
můžeme si ji splést s
hnilobou působenou
houbami
rozkládajícími
celulózu.
Bílá hniloba dřeva
Hnědá hniloba dřeva
Měkká hniloba: řetízky
dutin vznikají uvnitř
buněčných stěn.
Podélný řez dřevem s
bílou hnilobou ukazuje
houbu, která degraduje
některé buňky
kompletně a některé
vůbec ne.
Dřevo (SEM fotka) s
hnědou hnilobou.
Pouze lehký tlak
způsobuje, že se
buněčné stěny
hroutí to malých
fragmentů.
MĚKKÁ HNILOBA
 Houby způsobující měkkou hnilobu ROZKLÁDAJÍ POUZE CELULÓZU A
HEMICELULÓZY, a typicky se vyskytuje ve dřevě s vysokým obsahem vody
a dusíku.
 Houby, které způsobují měkkou hnilobu jsou NEJMÉNĚ SPECIALIZOVANÉ
houby pro tento druh hniloby a zahrnují zástupce skupin Ascomycotina,
Deuteromycotina, kteří běžně rozkládají celulózu v půdě (Chaetomium,
Pleospora, Paecilomyces), dále to mohou být outkovka chlupatá (Trametes
hirsuta) a pevník chlupatý (Stereum hirsutum).
 Jejich hyfy rostou v LUMENU JEDNOTLIVÝCH BUNĚK a tvoří se
RHOMBOIDNÍ DUTINY okolo jednotlivých hyf.
 Potřebují VYSOKÝ OBSAH DUSÍKU. Velmi běžně způsobují hniloby
okenních rámů, vlhkých desek na zemi a míst, kde sedají ptáci, tzn. místa,
kde se dusík může uvolňovat buď z půdy, nebo z kontaminace.
Peritecium Chaetomium
Paecilomyces lilacinus
Pyknida druhu Phoma spp.,
(Pleospora)
Pevník chlupatý (Stereum hirsutum)
HNĚDÁ HNILOBA
 Houby, které ROZKLÁDAJÍ většinou CELULÓZU A HEMICELULÓZU
(celulolytické enzymy), ale ZANECHÁVÁ LIGNIN jako hnědou kostru. Tento
typ hniloby má hnědou barvu, protože karbohydráty jsou odstraněny a je
zanechán lignin, který oxiduje a na vzduchu hnědne.
 Není zde žádná vláknitá textura, protože celulóza je strávena hned a
výsledkem jsou NEPRAVIDELNÉ KRYCHLOVÉ ÚTVARY, které se snadno boří.
 Zástupci: zahrnuje hlavně zástupce skupiny Basidiomycotina, např.
Březovník obecný (Piptoporus betulinus), dřevomorka domácí (Serpula
lacrymans), Trámovka trámová (Gloeophyllum trabeum), Sírovec
žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), Troudnatec pásovaný (Fomitopsis
pinicola)
 Pouze asi 6% HUB rozkládajících dřevo způsobuje hnědou hnilobu;
 Některé houby jsou schopny napadat i celulózní substráty, které nejsou ze
dřeva. Serpula lacrymans může růst i na papíru či bavlně.
Březovník obecný
Piptoporus betulinus
Serpula lacrymans
Dřevomorka domácí
Gloeophyllum trabeum
Trámovka trámová
Laetiporus sulphureus
Sírovec žlutooranžový
Fomitopsis pinicola
Troudnatec pásovaný
BÍLÁ HNILOBA
 Houby, které ROZKLÁDAJÍ CELULÓZU, HEMICELULÓZU A LIGNIN VÍCE
MÉNĚ SOUČASNĚ a zanechávají velmi VYBĚLENÉ DŘEVO a často s
VLÁKNITOU KONZISTENCÍ. Hyfy jsou přítomny v lumenu buněk a
způsobují progresivní ztenčování buněčných stěn dřevních buněk.
 Bílá hniloba je vláknitá, protože určitá část celulózy zůstává netknutá do
posledních stadií rozkladu. Obvykle má bělavou barvu, protože část se
vybělí oxidací a také díky ztrátě ligninu, který je hnědý.
 Bílá hniloba je DALEKO ČASTĚJŠÍ v našich lesích než hnědá hniloba.
 Zástupci reprezentují skupiny Ascomycotina (e.g. Xylaria hypoxylon,
Chlorosplenium aeruginascens, Bulgaria inquinans ) a Basidiomycotina
(Coriolus (Trametes) versicolor, Fomes fomentarius, Stereum
sanguinolentum, Pleurotus ostreatus)
Xylaria hypoxylon Dřevnatka parohatá Chlorociboria (Chlorosplenium)
aeruginascens Zelenitka měděnková
Trametes (Coriolus) versicolor
Outkovka pestrá
Bulgaria inquinans Klihatka černá
Troudnatec kopytovitý
Fomes fomentarius
Pevník krvavějící
Stereum sanguinolentum
Hlíva ústřičná
Pleurotus ostreatus
ROLE HUB PŘI ROZKLADU DŘEVA
 HOUBY patří mezi tzv. SAPROFÁGY, jejichž úkolem v přírodě je
ROZKLÁDAT SLOŽITÉ ORGANICKÉ LÁTKY na jednodušší, tak aby se
odumřelé organismy mohly vrátit do přírodního koloběhu. HLOUPÁ
DŘEVOKAZNÁ HOUBA OVŠEM NEROZEZNÁ, ŽE VÁŠ DŮM NENÍ PADLÝ
STROM, a že tedy k recyklaci určen není. Po dobrém jí to vysvětlit dost dobře
nejde.
 Jelikož DŘEVO je používáno při stavbách budov, POKUD BY SE
NEOŠETŘILO bylo by SNADNO NAPADNUTELNÉ HOUBAMI. Dřevo
obsahující do 20% vlhkost je relativně odolné vůči houbám, ale pokud je
vlhkost větší , riziko rozkladu houbami se prudce zvyšuje.
 Kromě našich TERMÍNŮ BÍLÁ A HNĚDÁ HNILOBA se vyskytují termíny
SUCHÁ A VLHKÁ HNILOBA.
 Termín SUCHÁ HNILOBA se striktně týká pouze jediné houby - Serpula
lacrymans (dřevomorka domácí), která NAPADÁ I SUCHÉ DŘEVO. Ostatní
houby se vyskytují pouze, když dřevo je vlhké.
Rozsah vodní aktivity
<0.9 aktivita většiny bakterií je inhibována
<0.8 aktivita většiny kvasinek je inhibována
<0.7 aktivita většiny hub je inhibována
<0.6 veškerá mikrobiální aktivita je inhibována
Obsah vlhkosti ve dřevě (u typického měkkého dřeva)
0
3%
5%
7%
9%
12%
14%
16%
20%
24%
30%
0
10
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100
%
Odpovídající hodnota RH
ROZSAH VLHKOSTI VHODNÝ PRO RŮST DŘEVOKAZNÝCH HUB
Obsah vody ve dřevě (normální dřevo)
7%
9%
12%
Normální
Růst hyf nedetekován
14%
16%
Hraniční
Růst hyf možný až
při vlhkosti 16%
20%
24%
30%
Vysoký
Růst hyf a možná
dekompozice dřeva
 Normální VLHKOST DŘEVA, používaného PRO STAVBY je v rozsahu
asi 8-14%.
 Ke značné DEKOMPOZICI DŘEVA dochází až při saturaci dřeva vlhkostí
28- 30%.
 V závislosti na typu houby tak může k OMEZENÉ DEKOMPOZICI
docházet už při VLHKOSTI 20%.
 Některé houby, které nezpůsobují přímo hnilobu dřeva (Aspergillus a
Penicillium) však mohou růst už při vodní aktivitě
0,7 což odpovídá
VLHKOSTI 15%. Optimum i pro tyto houby je však vlhkost mezi 16-20%.
Vlhkost pod 16% je obvykle považována za limitní pro povrchové
hniloby.
SUCHÁ HNILOBA
 Serpula lacrymans – jediný původce způsobuje tzv. HNĚDOU HNILOBU –
spotřebuje CELULÓZU a zbudou kousky tmavě zbarveného oxidovaného
ligninu.
 OPTIMÁLNÍ TEPLOTA pro její rozvoj je 22°C. Při teplotě 26°C se její růst
zastavuje a již 10 min při 40°C i zabíjí. To je vysvětlení, proč je tato houba jen
ZŘÍDKA NACHÁZENA VENKU. Tato houba může růst na stěnách stejně jako
na dřevě, a pokud se neošetří včas, mycelium může růst na velké
vzdálenosti.
 Kousek DŘEVA může být INFIKOVÁN KLÍČÍCÍMI SPORAMI nebo
KOUSKEM MYCELIA z jiného zdroje – předchozího místa infekce. Mnoho
infekcí také může začít na ZBYTCÍCH PAPÍRU a nebo vlhkých krabicích
uložených na vlhkých místech.
 Houba RYCHLE ROSTE a na KONCÍCH JEJICH HYF se tvoří KAPKY VODY
– a vlhčí další část substrátu.
 Pro VYHLEDÁVÁNÍ míst infekce se používají i CVIČENÍ PSI.
www.poultonremedialservices.co.uk
VÝVOJ DŘEVOMORKY
 Na POVRCHU DŘEVA se nejdříve OBJEVUJÍ BĚLAVÁ VATOVITÁ VLÁKNA
povrchového mycelia, později PLODNICE tvarem a tuhostí poněkud
připomínající choroše. Mají však sytě oranžovou až hnědočervenou barvu a
často bílé okraje. DŘEVO SE ZAČNE ROZPADAT do charakteristických
kostkovitých tvarů - nejdříve u povrchu, ROZKLAD VŠAK RYCHLE
POSTUPUJE v celém profilu napadeného prvku a končí úplnou destrukcí.
 Teplota: 3–26 °C
 Vlhkost dřeva: 18 až 20 %
 Substrát: vedle DŘEVA může
prorůstat i ZDIVEM na velkou
vzdálenost
 Rychlost šíření: až 10 mm za
den
Serpula lacrymans –
dřevomorka domácí
Dřevo napadené
dřevomorkou domácí
ZPŮSOB OCHRANY
KONSTRUKČNÍ OCHRANA DŘEVA
 Základní PODMÍNKOU PREVENCE je udržení VLHKOSTI POD 18 %. To
předpokládá nedovolit vodě, aby do stavby zatékala, především řádnou
ÚDRŽBOU STŘECH, OKAPŮ A VODOVODNÍ ČI KANALIZAČNÍ INSTALACE.
Důležitá je také DOKONALÁ IZOLACE ZDIVA a vůbec boj proti vlhkosti, který
začíná už ve stádiu PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY zabezpečením přístupu
vzduchu do všech prostor. Je také nutné PŘEDEJÍT NEBEZPEČÍ
KONDENZACE vzdušné vlhkosti. To platí zejména pro obvykle nepřístupné
prostory mezi podlahou a stropem nižšího patra, prostory nad půdními
vestavbami a podobně.
CHEMICKÉ OŠETŘENÍ DŘEVA
 Poněkud náročnější a ekologicky problematičtější metodou PREVENCE je
CHEMICKÉ OŠETŘENÍ. Na trhu je obrovské množství přípravků, mezi
osvědčené výrobky patří například řada produktů Lignofix, Dřevosan a další.
V laických podmínkách obvykle přichází v úvahu jen POVRCHOVÁ
APLIKACE, která však je nejméně účinná. Účinnější je MÁČENÍ NEBO
TLAKOVÁ IMPEREGNACE. V některých státech (včetně sousedního
Německa) je preventivní ošetření konstrukčně namáhaných prvků, které
nebudou po dokončení stavby přístupné, dokonce povinné.
KDYŽ UŽ JE SKORO POZDĚ
 Jakkoliv je prevence proti dřevokazným houbám poměrně snadná, o to
horší je situace, když NEBEZPEČÍ PODCENÍME. Pokud už stojíme tváří v tvář
dřevu napadenému houbou, většinou nezbývá než učinit následující:
 Co nejrychleji SNÍŽIT VLHKOST
 Povolat statika, který POSOUDÍ STAV KONSTRUKCE
 Odborně VYMĚNIT NEJVÍC POŠKOZENÉ ČÁSTI – a okruh aspoň 60
cm od místa poškození houbou
 CHEMICKY OŠETŘIT
 ODSTRANĚNÉ ČÁSTI SPÁLIT
 NÁŘADÍ OMÝT VE VODĚ s rozpuštěnými ochrannými přípravky
 OMÍTKY S FUNGICIDÍMI PŘÍPRAVKY
 Je však třeba si uvědomit, že neexistuje metoda, která by houbu opravdu
zlikvidovala. SPORY JSOU VE VZDUCHU STÁLE PŘÍTOMNÉ a začnou růst
všude, kde se jim naskytnou příhodné podmínky.
CONIOPHORA PUTEANA – SKLEPNÍ HOUBA (POPRAŠKA
SKLEPNÍ)
 SAPROFYTICKÁ DŘEVOKAZNÁ houba rozšířená v obou mírných
pásech. Rozkládá DŘEVO LISTNÁČŮ I JEHLIČNANŮ v lese, na
SKLADECH a velmi často v budovách s velkou vlhkostí, sklepích,
podlahách.
 Roste při VYSOKÉ optimální VLHKOSTI; TEPLOTA okolo 3 - 40°C. Je
citlivá na vysušení dřeva, zpravidla už dále neroste
 Infekce probíhá POMOCÍ SPOR. PLODNICE SE ZŘÍDKA vyvíjejí UVNITŘ
STAVEB, ale jsou zase běžné venku, na rozdíl od dřevomorky.
 Také způsobuje HNĚDOU HNILOBU – napadené dřevo se cihličkovitě
bortí a je tmavě hnědé.
Coniophora puteana v budovách
– většinou vytváří nápadné
mycelium ale nikoliv plodnice.
Coniophora puteana – plodnice, nacházené v přírodě
DALŠÍ DRUHY HUB, NACHÁZENÝCH V BUDOVÁCH
Fibroporia vailantii - Pórnatka
Vaillantova. Je běžným druhem
v DOLECH (tam je velmi
škodlivá), a může také napadat
dřevo ve velmi vlhkých
budovách. Plodnice jsou v
budovách jen velmi zřídka
produkovány. Napadá hlavně
dřevo jehličnanů.
Paxillus panuoides - Čechratka
sklepní - Saprofytická dřevokazná
houba rozšířená v obou mírných
pásech. Rozkládá zejména jehličnaté
dřevo v lesích, SKLEPÍCH A DOLECH.
Gloeophyllum abietinum
Trámovka jedlová - V lesích
není tak častá jako trámovka
plotní, ale v budovách, kam
zatéká dešťová voda je
naopak častější než
trámovka plotní. Stropní
trámy, desky pod půdou
s poškozenou střechou.
Gloeophyllum sepiarium - Trámovka
plotní. Napadá dřevo jehličnatých dřevin.
Kulatina, mostní konstrukce, doly, budovy
Největší aktivity dosahuje na vlhkém
dřevě, které je současně prohřáté
slunečním zářením (optim. je 35°C C).
Troudnatec růžový (Fomitopsis rosea)
Škodí na smrkovém zabudovaném dřevě
ve vyšších horských polohách, ve
dřevěných stavbách, kam dlouhodobě
zatéká. Dřevo jím napadené se rozpadá
ve velkých kusech až na prach
Houževnatec šupinatý (Lentinus
lepideus)
Je to houba z čeledi hlívovitých. Je
rozšířená po celém území našeho státu.
Napadá často železniční pražce, mostní
konstrukce, telegrafní sloupy a ploty.
Zřídka se vyskytuje ve vlhkých obytných
prostorách, ve sklepech a studnách.
Napadené dřevo hnědne a křehne. Má
charakteristickou vanilkovou vůni.
BIOLOGICKÁ OCHRANA VŮČI DŘEVOKAZNÝM HOUBÁM
 DŘEVĚNÉ SLOUPY, které vedou dráty na rozvody elektřiny - bez
SPECIÁLNÍHO OŠETŘENÍ KREOSOTEM by nebylo možné předejít jejich
houbové dekompozici.
 Nejvíce sloupy ohrožuje Lentinus lepideus – houževnatec šupinatý v
částech dřeva kam nepronikla impregnace dělá jen TĚŽKO ZJISTITELNÉ
TRHLINKY.
 Proto byly TESTOVÁNY HOUBY Scytalidium a Trichoderma, kteří působí
jako ANTAGONISTÉ. Trichoderma se používá ve formě PELET, které jsou
dávány do DROBNÝCH TRHLINEK VE DŘEVĚ. Snížení rozkladu dřeva až o
50%. Ale Trichoderma je efektivní vůči Lentinus lepideus pouze v
počátečních fázích vývoje.
Lentinus lepideus – houževnatec
šupinatý na pražci
PLÍSNĚ NA OMÍTKÁCH V INTERIÉRECH DOMŮ
 PLÍSNĚ NA ZDIVU byly obrovským problémem po POVODNÍCH, nejsou
však doménou pouze povodní, vznikají i v prostorách s NEDOSTATEČNÝMI
HYDROIZOLACEMI (spodní voda, zatékání), se špatnými tepelnými izolacemi
(tepelné mosty), v objektech s NADMĚRNOU VLHKOSTÍ (kuchyně, prádelny,
bazény, sklepy, stáje), se ŠPATNOU CIRKULACÍ VZDUCHU (ložnice, spižírny).
 Na stěnách se vyskytuje množství nárůstu v jednotlivých koloniích
saprofytických plísní druhů: Penicillium viridicatum, Penicillium glaucum,
Penicillium frequentans, Aspergillus candidus, Aspergillus repens, Mucor
circinelloides, Mucor species, Cladosporium herbareum, Cladosporium
cladosporoides, Alternaria alternata.
 PLÍSNĚ mohou být NEBEZPEČNÉ, protože začínají produkovat tisíce spór,
které jsou vypouštěny do okolí.
 Na vlhkých stěnách je růst plísní patrný ŽLUTÝMI, ZELENÝMI I ČERNÝMI
SKVRNAMI A ZATUCHLÝM ZÁPACHEM, zvlášť rozpoznatelným při vstupu do
budovy.
 Nebezpečí plísní spočívá v jejich působení na zdraví člověka. Plísně
znečišťují ovzduší a mohou vyvolávat ASTMATICKÉ ZÁCHVATY, BOLENÍ
HLAVY, POCITY NEVOLNOSTI, VYVOLAT ONEMOCNĚNÍ KŮŽE A PLIC.
Omítka napadená plísněmi
Cladosporium
cladosporoides
BIOLOGICKÁ OCHRANA VŮČI PLÍSNÍM NA ZDIVU
 BIO REPEL - netoxický, nechemický, ekologicky čistý přípravek,
představující nové možnosti v ošetřování zdí proti plísním v obytných
objektech, prostorách určených pro úpravu a zpracování potravin.
 Jeho originální kompozice mikroorganismů, izolovaných z přírodních
substrátů, POTLAČUJE NEŽÁDOUCÍ PLÍSNĚ na principu mezidruhového
PARAZITIZMU a je schopna svou aktivitou vymýtit i plísně rostoucí nejen
na omítkách, v omítkách, ale proniká i do zdiva. Po jejich eliminaci
ochranná mikroflóra ze zdiva vymizí. Aktivní mikroflóra NEZPŮSOBUJE
ALERGIE je šetrná k životnímu prostředí, nenapadá rostliny, zvířata ani lidi.
Pythium
oligandrum
proniká svými
vlákny do buněk
parazita (plísně
nebo kvasinky) a
čerpá z něho pro
svoji výživu
potřebné látky.
HOUBY A BIODETERIORACE POTRAVIN
 POTRAVINOVÉ PRODUKTY, pokud jsou ŠPATNĚ SKLADOVÁNY jsou
často NAPADÁNY HOUBAMI, což většinou snižuje jejich možnost další
konzumace. Navíc houby často produkují TOXICKÉ LÁTKY. V některých
případech je napadení potravin houbami DOBŘE VIDITELNÉ, v některých
TÉMĚŘ NE a tudíž díky toxinům může VÁŽNĚ POŠKODIT LIDSKÉ ZDRAVÍ.
Penicillium italicum na
plodu pomeranče
HOUBOVÁ DETERIORACE POTRAVIN

Pokud jsou VHODNÉ PODMÍNKY, houby jsou schopny DEGRADOVAT
VŠECHNY DRUHY přirozených nebo zpracovaných POTRAVIN.

Hlavní omezující podmínkou je DOSTATEČNÁ VLHKOST SUBSTRÁTU.
Dalšími faktory jsou pH a redox potenciál. Houby jsou daleko tolerantnější
ke kyselému prostředí než bakterie, a ač jsou aerobové (většinou), často
SNÁŠEJÍ NÍZKÉ KONCENTRACE KYSLÍKU. Mohou růst od teploty -10 do
45°C, takže se mohou vyskytovat i na CHLAZENÝCH ČI MRAŽENÝCH
POTRAVINÁCH.

Většina spor hub se dá zničit ohřátím 5 minut na 65°C nebo 1 minutu při
80°C.

Jogurty, máslo, margaríny, sýry – nejčastěji druhy rodů Penicillium,
Aspergillus

Mouka – Rhizopus stolonifer

Chleba - Neurospora crassa, Penicillium.

Zamražené potraviny - Aureobasidium pullulans
Zplesnivělý chléb
Sýry napadené „neušlechtilými
plísněmi“
 OCHRANA POTRAVIN – Pomocí
STERILIZACE (což je úspěšné)
nebo CHEMICKÝCH LÁTEK.
 Často prováděná ochrana
pomocí kyselin nemusí být účinná
(kys. octová), např. druh Moniliella
acetoabutans, roste za velmi
nízkého pH.
Různé druhy
plísní na špatně
skladovaných
nektarinkách
Plíseň rodu Penicillium na
broskvi
HOUBOVÁ DETERIORACE POTRAVIN
 Kvasinky napadající potraviny – jsou často přehlížené, jelikož nejsou tak
nápadné. Kvasinky ale mohou měnit strukturu a chuť potravin (např. sýrů) Candida, Kluyveromyces. Čerstvé džusy mohou být kontaminovány
kvasinkami – Saccharomyces nebo Brettanomyces.
 Osmotolerantní druhy jako jsou Saccharomyces rouxii, Torulopsis candida,
- často napadají potraviny, které jsou bohaté na cukry, jako jsou např. sirupy,
med, marmelády a džemy.
Brettanomyces
HOUBOVÁ DETERIORACE OBILOVIN

Spousta hub roste na zemědělských produktech BĚHEM SKLIZNĚ A
SKLADOVÁNÍ - Houby rostoucí na obilovinách se dají rozdělit na 3 typy:

Polní houby, které rostou na zrnech ještě PŘED SKLIZNÍ – Alternaria,
Fusarium, Helminthosporium, Cladosporium

Sklizňové houby, které na obilí ROSTOU V DOBĚ SKLIZNĚ – Aspergillus,
Penicillium,

Pokročilí ROZKLADAČI – Fusarium graminearum, Chaetomium, Sordaria.
Helminthosporium spp. na klasu
kukuřice
Fusarium spp. na klasu
kukuřice
Aspergillus spp. Na
klasu kukuřice
HOUBOVÁ DETERIORACE SKLADOVANÉHO OVOCE A ZELENINY
 Dvě kategorie – MIKROORGANISMY PRONIKAJÍCÍ PORANĚNÍM A PRAVÍ
PATOGENI. Kontrola pomocí postřiku fungicidy.
 MĚKKÉ OVOCE- je často napadáno plísní šedou (Botrytis cinerea) - dále
Mucor piriformis a Rhizopus. Kromě fungicidů působí proti Botrytis i vysoké
koncentrace CO2.
Rhizopus stolonifer na rajčeti
Botrytis cinerea na hroznech
vinné révy
Mucor piriformis
 JÁDROVINY – nejznámějším patogenem je Gloeosporium, Monilia
fructigena a Penicillium patulum. Fungicidy.
Gloeosporium album na jablku
Monilia fructigena
 ZELENINA – CIBULE – Botrytis allii- fungicidy a vysoká teplota při
skladování.
 MRKEV při skladování – Botrytis cinerea, Sclerotinia sclerotiorum.
Botrytis allii
Sclerotinia sclerotiorum
ROSTLINNÉ OLEJE
 Rostlinné oleje jsou také NÁCHYLNÉ NA HOUBOVÝ ROZKLAD. Houby
dovedou využívat i MASTNÉ KYSELINY I GLYCEROL.
 Lipolytické houby jako Rhizopus cohni a Petaspora