zelený růst - SITA CZ, a.s.

ZELENÝ RŮST
Bulletin pro udržitelné nakládání s odpady
Červen 2015 | SITA CZ a.s.
TÉMA
CHRÁNÍME V ČESKÉ REPUBLICE
PŘÍRODNÍ ZDROJE?
Přejete si dostávat tento bulletin
v elektronické podobě?
Přihlaste se k odběru na www.sita.cz.
Na Vaše podněty k bulletinu Zelený růst se
těšíme na [email protected].
TÉMA
Chráníme v České republice přírodní zdroje?
Nedostatek přírodních zdrojů je celosvětovým tématem a výzvou, která zmobilizovala
všechny činnosti SUEZ environnement v oblasti vodohospodářství a v oblasti recyklace
a využití odpadů. Výsledkem jsou eko-inovativní řešení pro města a průmysl, která již
přinášejí výsledky. Pomalu se uplatňuje model oběhového hospodářství jako protiváha
lineárního modelu výroby a spotřeby, který
patří do 19. století. Máme v České republice
takové právní prostředí, které by umožňovalo lineární model zcela opustit a nahradit jej
modelem cirkulárním, který vrací suroviny
zpět do výroby?
Jak vypadá oběhové hospodářství
v odpadech?
Konkrétní příklady fungování oběhového hospodářství v praxi máme u našich zákazníků jak
v zahraničí, tak v České republice. V České republice jsou to především průmysloví zákazníci, kteří aplikují principy udržitelné spotřeby
a výroby. Řada podniků, z nichž některé jsme
již v Zeleném růstu představili, zvolila přístup
nulového skládkování. Tedy všechny odpady,
které jsou podnikem vyprodukovány, jsou znovu využity materiálově nebo energeticky. Další
příklady dobré praxe uvádíme také v tomto vydání – recyklace a navracení acetonu v závodu
společnosti Linde, nulové skládkování ve společnosti BallAerocan. SUEZ environnement
je ideálním partnerem pro zavádění modelů
udržitelné spotřeby a výroby do praxe, jen do
vědy a výzkumu investovala přes dvě miliardy
korun.
Uveďme některé příklady, jak SUEZ environnement aplikuje v praxi oběhové hospodářství: V Antverpách vyrábíme 4 různé kvality skla a vytváříme druhotné suroviny pro
rozsáhlé průmyslové využití v zařízení pod
názvem High5. ReEnergy, závod na energetické zhodnocení v holandském Roosendaalu
vyrábí a dodává místní obnovitelnou energii.
Francouzská Plast‘Lab, výzkumné centrum
pro recyklaci plastů, pomáhá splnit cíl zdvojnásobit do 5 let evropskou produkci recyklovaných plastů. V Melbourne upravíme odsolováním denně 450 000 m3 mořské vody, čímž
získáváme trvale udržitelné zásobování pitnou vodou pro 4,25 miliónů obyvatel. V České
republice ročně předáme k využití 71 600 GJ
energie a celkem vrátíme do výroby 100 000
tun odpadu.
Zdeněk Horsák,
generální ředitel SITA CZ a. s.
„Vážení zákazníci, čtenáři, lidská společnost
vyprodukuje denně přes 10 milionů tun odpadu, což je neuvěřitelné číslo. Činnosti naší
skupiny reflektují vývoj společnosti a v důsledku toho se proměňují. Zatímco dříve společnosti patřící do naší skupiny byly především provozovateli, ať již v oblasti nakládání
s odpady či vodohospodářství, nyní se snaží
aktivně řídit hospodaření se zdroji.
Česká republika je bohužel jedinou vyspělou zemí EU, která nemá jasnou vizi, jak do
budoucna nakládat s odpady. Doposud nemá
dokonce ani vyřešené poplatky za skládkování. SITA CZ chce v souladu s výše uvedeným prosadit změnu. Budoucnost neleží ani
ve skládkování, ani v neomezeném spalování
odpadů, ale v nastolení oběhového hospodářství, pro které však dosud není nastaveno
právní prostředí. Dokud nebude jasně definováno legislativními nástroji a navazujícími kontrolními mechanismy potvrzováno,
že prioritou je maximální využívání odpadů
jako druhotných zdrojů surovin, a dokud nebudou vytvořeny podmínky pro další využití
těchto surovin v průmyslu, bude narůstat jak
surovinová závislost, tak zatížení životního
prostředí České republiky.
Vize 2024
SITA CZ vstoupila do platformy VIZE 2024.
Název platformy odkazuje na rok 2024,
kdy bychom podle návrhu nového zákona o odpadech měli významně omezit
skládkování v ČR a učinit tak zásadní krok
k oběhovému hospodářství. Bude mi potěšením setkat se s Vámi na půdě platformy, která je otevřená všem názorům
a jejíž východiska najdete rovněž v tomto
vydání Zeleného růstu.
SUEZ environnement celosvětově koncentruje své činnosti k zajištění zdrojů pro budoucnost. Značky SITA, ONDEO, Degrémont, Safege a další společnosti působí pod jednotnou značku SUEZ environnement. Změna je logickým krokem, díky němuž bude skupina efektivnější. Nabídka služeb pod jednotnou značkou bude pro obchodní partnery
srozumitelnější a viditelnější. Zároveň tímto krokem posilujeme prosazování oběhového
hospodářství, které mění prostou spotřebu zdrojů (ať už mluvíme o přírodních surovinách, výrobcích, vodě atd.) na jejich zhodnocování a opakované využívání.
ZELENÝ RŮST
Recyklace acetonu v Linde – oběhové
hospodářství v praxi
Společnost LINDE VÍTKOVICE a. s. je společným
podnikem LINDE GAS a. s. a VÍTKOVICE a. s. Výrobní závod v Ústí nad Labem dodává po celém světě
kompletní acetylénové lahve a svazky lahví společnostem, které se zabývají distribucí technických plynů. Nabízí širokou škálu služeb od výroby a plnění
vysoce porézní hmoty pro acetylenové lahve, montáž
svazků lahví na technické plyny, prováděním periodických revizí těchto lahví až po ekologickou likvidaci starých acetylenových lahví. Cílem provozu Preparace je stát se největším světovým dodavatelem
acetylenových lahví. Produkce provozu Preparace je
odebírána prakticky veškerými významnými evropskými i světovými plynařskými firmami.
„Společně se společností SITA CZ, jakožto naším
dlouholetým a ověřeným dodavatelem služeb v odpadovém hospodářství, jsme přišli s nápadem, jak
efektivně a ekologicky vracet použitý aceton do výroby. Z lahví, které jsou určeny k likvidaci, vydestilujeme zbytkový aceton. Ten je ale znečištěný, a proto
jsme jej nemohli dále využít. SITA navrhla způsob,
jak zajistit úpravu zbytkového acetonu. Nyní tak získáváme zpět aceton v 99,7% kvalitě, což zcela vyhovuje našim požadavkům a můžeme takto recyklovanou surovinu znovu při výrobě lahví použít,“ říká
David Batěk, vedoucí provozu Preparace lahví.
Podobné modely řešení a spolupráce se zákazníky
hledá SITA CZ neustále a pro všechny obchodníky
je to velká výzva. Jde o uvádění oběhového hospodářství do praxe – je třeba chránit omezené přírodní zdroje a hledat k nim alternativy. Materiály, které
byly dosud jen odpady, se stávají novými zdroji.
„Nápad recyklace acetonu se zrodil poměrně rychle, ale realizace
vyžadovala investice do rozvoje
technologií. Samotný vývoj technologického postupu, který by zajistil výstup z destilace v požadované kvalitě, trval rok. Celé úsilí
ale vedlo ke všestranné spokojenosti a také díky tomu jsme mohli
Lubomír Loudil,
rozšířit portfolio služeb poskytoSITA CZ a. s.
vaných tomuto významnému klientu,“ říká Lubomír Loudil, obchodník SITA CZ.
Poskytované služby: Odvoz průmyslových odpadů,
odvoz komunálních odpadů, výkup druhotných surovin/skartace dokumentů, dodávky ekologických
prostředků.
ZELENÝ RŮST
BALL AEROCAN:
ŽÁDNÝ ODPAD NA SKLÁDKU
V roce 2001 byla zahájena ve Velimi výstavba nového závodu na výrobu hliníkových pouzder pro
aerosolové spreje s názvem CEBALSOL. V dubnu 2002 byla zahájena výroba. Od roku 2006
byla součástí mezinárodního holdingu AEROCAN a počátkem roku 2011 celá skupina změnila
vlastníka, kterým je nyní americký koncern Ball.
Závod ve Velimi zaměstnává 280 zaměstnanců,
z toho více než 160 pracuje na osmi výrobních
linkách v nepřetržitém provozu. Zákazníky firmy
je řada kosmetických firem, jejichž konečné výrobky v hliníkových pouzdrech firmy Ball Aerocan
CZ s. r. o. nacházíme například jako deodoranty
v obchodech.
Vzhledem k výrobnímu a ekonomickému úspěchu se v posledních letech výrazně rozšířila výrobní kapacita závodu. Společnost instalovala
nejmodernější automatizované technologie, které umožnily výrobu nových a komplikovanějších
typů výrobků dle přání zákazníků.
Zuzana Šmejkalová,
SITA CZ a. s.
„Cíle našich obou společností v oblasti nakládání
s odpady jsou totožné: Odklonit odpady ze skládek a maximálně je využít jako surovinových či
energetických zdrojů. Také díky tomu a díky ekonomickým výsledkům společnosti Ball Aerocan
CZ s. r. o. vidím i dlouhodobý stabilní partnerský
vztah,“ dodává Zuzana Šmejkalová.
NULA SKLÁDKOVANÝCH ODPADŮ
„Inovace spojujeme s udržitelností a očekáváním
našich zákazníků“ je jedním z klíčových bodů
strategie naší skupiny. V oblasti odpadů spolupracujeme na našem zeleném růstu od roku
2014 se společností SITA CZ a společně jsme
například dosáhli důležité mety, kterou nazýváme nula skládkovaných odpadů. Veškerý odpad
z výroby je využit – materiálově nebo energeticky
– žádný neukládáme na skládku,“ říká Miroslava
Primová, specialista EHS.
KOMPLETNÍ OUTSOURCING
„Našemu zákazníkovi, firmě Ball Aerocan CZ
s. r. o., poskytujeme služby kompletního outsourcingu služeb v odpadovém hospodářství.
Poskytování takové služby představuje vlastního
zaměstnance přímo ve výrobě, kde se již provádí
třídění, lisování a manipulace s odpady, na které
pak navazuje odvoz odpadů,“ říká Zuzana Šmejkalová, obchodní manažerka SITA CZ. K dispozici
jsou zákazníkovi samozřejmě poskytnuty různé
kontejnery včetně ekoskladu.
OCHRANA ZDROJŮ – SPOLEČNÝ CÍL
„Největší přínos spolupráce? Ten vidím právě
v dosažení cíle nula skládkovaných odpadů a v širokém technologickém zázemí firmy SITA CZ,
díky kterému můžeme v případě jakéhokoli výpadku či problému využít i další, společností
SITA CZ vlastněná zařízení,“ uzavírá Miroslava
Primová za Ball Aerocan CZ s. r. o.
PRÁVNÍ PŘEDPISY
Hlavní změny v právních předpisech
Petr Špičák, technický ředitel SITA CZ, komentuje
nově schválené a připravované předpisy
v odpadovém hospodářství
Česká republika se v posledních letech odmítala postavit čelem k nevyhnutelným změnám
v odpadovém hospodářství – soudě podle velmi
pomalého tempa a nerozhodnosti při přijímání
právních předpisů, které by alespoň držely krok
s evropskými trendy. Díky tomu se ocitla stranou skutečného dění. Teprve v posledních měsících se po několikaleté agónii začíná situace
měnit. Vyšla řada novel zákonných i podzákonných právních předpisů, z nichž některé jdou
nepochybně správným směrem – za všechny
jmenujme ten nejvýznamnější: omezení skládkování směsného komunálního odpadu. Tyto
kroky nám pomohou přiblížit se na dohled vyspělejším evropským zemím, které jsou v odpadovém hospodářství daleko před námi. Za
zcela zásadní považujeme přijetí nového zákona o odpadech, který je ve formě věcného záměru.
Nejdůležitější přijaté a očekávané předpisy
2014
• Novela z. o odpadech 184/2014 Sb.
(„elektroodpad“)
• Novela z. o odpadech 224/2014 Sb. („TZS
a zákaz skládkování SKO“)
• POH 2014–2024
2015
• Vyhláška MŽP 27/2015 („kovy“)
• Z. č. 39/2015 Sb. („EIA“)
• Z. o odpadech (v době vydání bulletinu věcný
záměr)
• Z. o výrobcích s ukončenou životností (v době
vydání bulletinu věcný záměr)
Pojďme si blíže představit jednotlivé úpravy
a jejich dopady:
Novela zákona o odpadech 184/2014 Sb.
(„elektroodpad“)
V tomto případě se jedná zejména o transpozici
evropské směrnice o odpadních elektrických
a elektronických zařízeních, ze které mimo
jiné vyplývá, že … zbavit se elektroodpadu nebo
elektrozařízení pocházejícího z domácností
smí jeho držitel jen jeho předáním zpracovateli podle § 37l nebo na místo zpětného odběru
nebo odděleného sběru. Elektrozařízení z míst
zpětného odběru a elektroodpad z míst odděleného sběru musí být předán pouze zpracovateli
podle § 37l, není-li elektrozařízení jako celek
opětovně použito.
… výrobce (nebo právnické osoby zajišťující
společné plnění) je povinen vést evidenci toku
zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně
sebraného elektroodpadu od místa zpětného
odběru nebo místa odděleného sběru až po
zpracování, využití a odstranění elektroodpa-
Petr Špičák,
technický ředitel SITA CZ a. s.
du v rozsahu stanoveném prováděcím právním
předpisem (podle přechodného ustanovení od
1. ledna 2015).
Další významné změny této novely jsou vytvoření „Registru míst zpětného odběru“, nové znění
přílohy č. 7 – „Skupiny elektrozařízení„ a nová
příloha č. 14 – „Minimální úroveň využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu“ s navýšením této minimální úrovně.
Po mnoha připomínkách odborné veřejnosti
došlo touto novelou k posunutí účinnosti bodů,
které se vztahují k použití ISPOP v oblasti
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
a k posunutí termínu zavedení elektronické
evidence přepravy nebezpečných odpadů a to
z 1. října 2014 až k datu 1. ledna 2016. Důvodem bylo nefunkční připravené řešení, které by
neúměrně zatížilo celý systém nakládání s nebezpečnými odpady.
Komentář: Novela je určitě vedena správnou úvahou, která bohužel nebyla správně
a funkčně ze strany zákonodárců připravena. Věřím, že druhý pokus bude již v praxi
proveditelný a že nezůstane pouze u posunu termínu, což by byla opravdu škoda.
Novela zákona o odpadech 229/2014 Sb.
přinesla úpravu dvou zásadních oblastí –
ukládání odpadu jako materiálu pro technické
zabezpečení skládek a povinnost obcí odděleně soustřeďovat složky komunálního odpadu
– minimálně nebezpečné odpady, papír, plast,
sklo, kovy a biologicky rozložitelné odpady.
Novela s účinností od 1. ledna 2015 stanovila
maximální celkové množství odpadů uložených
na skládku jako materiál pro TZS na 20% celkové hmotnosti (oproti původním 25% objemu)
odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce, čímž podíl těchto odpadů výrazně
snižuje. V současné době připravuje MŽP vyhlášku, kterou stanoví seznam odpadů, které je
možné využívat jako technologický materiál na
TZS a požadavky na jejich využívání.
Komentář: Změny týkající se TZS jsou určitě nevyhnutelné a je s podivem, že tato
oblast zůstala v českých právních předpisech 10 let nezměněna. Každý krok, který
povede k větší transparentnosti, je správný
a logický, a české odpadové prostředí se
s tím bude muset vypořádat.
Zcela zásadní změnou je zákaz skládkování
směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024
Komentář: Tento způsob omezení je určitě
správný a pomůže rozvinout jiné způsoby
nakládání se směsným komunálním odpadem, protože v současné době je převážná
část tohoto odpadu sládkována. Nezbytné
bude rovněž upravení Ekonomických nástrojů v odpadovém hospodářství ČR, kde je
např. oblast poplatků za skládkování upravena nevyhovujícím způsobem, který není
v souladu s vyspělými evropskými zeměmi.
V komunální oblasti byl nastaven povinný sběr
vybraných komodit. Obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími
osobami na jejím katastrálním území. Obec je
povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů
a biologicky rozložitelných odpadů. Ministerstvo stanovilo vyhláškou 321/2014 Sb. podrobnosti rozsahu a způsobu zajištění odděleného
soustřeďování složek komunálních odpadů, kde
jsou stanoveny způsoby zajištění odděleného
sběru a pro biologicky rozložitelné komunální
odpady zúžila rozsah na odpady rostlinného původu. Zároveň zde bylo zakotveno, že biologické
odpady rostlinného původu jsou obce povinny
sbírat v období od 1. 4. do 31. 10.
Komentář: Málokdo si uvědomuje, že sběr
využitelných komodit v obcích byl do konce
roku 2014 postaven na dobrovolné bázi.
V tomto směru jsme byli Evropskou raritou.
Zavedení povinného sběru využitelných
komodit vnímáme jako správnou nápravu,
jen škoda, že je povinný sběr BRO omezen
pouze na odpady rostlinného původu.
POH ČR pro roky 2015–2024
Česká republika má po naprosto nevyhovujícím
minulém POH výrazně lepší dokument, který
alespoň částečně nastiňuje, co dál. Mezi základní strategické cíle na konci minulého roku
schváleného POH patří:
• Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.
• Minimalizace nepříznivých účinků na lidské
zdraví a životní prostředí při vzniku odpadů
a nakládání s nimi.
• Udržitelný rozvoj společnosti, přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“ a maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.
• Do roku 2020 je cílem ČR zvýšit nejméně na
50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy
odpadu k opětovnému použití a recyklaci
u odpadů z papíru, plastu, skla i kovu.
• Prioritou pro biologicky rozložitelné odpady
je podle nového POH snížení maximálního
množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky nejvýše
na 35 % z celkové hmotnosti v roce 2020
oproti roku 1995.
• Nezbytnost stanovit a koordinovat síť zařízení
k nakládání s odpady v regionech.
Dne 30. ledna 2015 vyšla ve sbírce zákonů vyhláška MŽP č. 27/2015 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č.383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady s platností od 1. 3. 2015. Vyhláška
představuje omezení pro sběrny kovů, které již
nemohou poskytovat úhradu za přinesené kovy
v hotovosti, nýbrž pouze bezhotovostními platbami. MŽP tak chce zabránit trestné činnosti,
která je často se sběrem kovového šrotu spojena.
MŽP na svých stránkách doporučuje provádět
platbu pouze převodem na účet nebo poštovní
poukázkou. Tento způsob platby bude výhledově
závazně stanoven novelou zákona.
Podle výkladu MŽP se rozšiřuje platnost zákazu
úplaty v hotovosti na další druhy odpadů.
Komentář: Konec výkupu kovů za hotové
je jediným správným krokem, který může
vrátit kovy coby druhotné suroviny do rovnocenného postavení s plasty, sklem nebo
papír, zkrátka s ostatními druhotnými
surovinami. Oblast kovů byla dlouhodobě
přemotivována, což mnohdy vedlo až k nelegálním praktikám sběračů i provozovatelů sběren.
Dne 10. února vyšel ve sbírce zákonů zákon
č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001
Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)
s platností od 1. 3. 2015.
Novela obsahuje zásadní změny: nově definuje
pojem dotčená veřejnost, upravuje průběh zjišťovacího řízení a postup při vydání stanoviska
a nově definuje záměry podléhající posuzování
vlivů.
Změna zákona posiluje možnosti veřejnosti
a zájmových organizací v procesu EIA a posiluje
dohled příslušného úřadu v navazujícím řízení.
Zjišťovacímu řízení podle nového znění paradoxně nepodléhají sklady nebezpečených odpadů,
zatímco zařízení k “průmyslovému využívání”
odpadů ano, ačkoli samotný pojem “průmyslové
využívání” nemá oporu v zákonu o odpadech ani
v zákonu o posuzování vlivů.
Závěr
Velkou změnu celé oblasti odpadového hospodářství přinesou až zcela nové zákonné předpisy, které jsou v současné době v podobě věcných
záměrů:
• věcný záměr nového zákona o odpadech
• věcný záměr nového zákona o výrobcích
s ukončenou dobou životnosti (náhrada § 37
a § 38 zákona o odpadech)
Teprve pokud budou přijaty tyto nové úpravy,
může pomýšlet české odpadové hospodářství,
že společně se zbytkem vyspělé Evropy aplikuje
model oběhového hospodářství, kde je na odpady pohlíženo jako na zdroje. Ty přírodní nejsou
totiž nevyčerpatelné, což je známý, ale stále ignorovaný fakt.
Autoři: Petr Špičák, Tomáš Chudárek