Závěrečná zpráva (PDF, 4 631 KB)

Transkript

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 2009
ENVIROS, s.r.o. - KVĚTEN 2009
Statutární město Brno
INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY
OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA –
AKTUALIZACE 2009
FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY
Název publikace
Referenční číslo
Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší
statutárního města Brna – aktualizace 2009
ECZ8127
Číslo svazku
Verze
Závěrečná zpráva
Datum
Květen 2009
Odkaz na soubor
Vedení projektu:
Ing. Vladimíra Henelová – vedoucí projektu
Zpracovatelé:
ENVIROS, s.r.o.
CDV Brno
Mgr. Jakub Bucek, Brno
Ing. Otakar Hrubý, HO Base
Schváleno:
Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel
Adresa klienta:
Statutární město Brno
Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna
Kounicova 67
601 67 BRNO
Kontaktní osoby:
Telefon.:
Fax:
E-mail:
Ing. Martin Vaněček
vedoucí Odboru životního prostředí
p. Stanislav Švehlák
542 174 558
542 174 509
[email protected]
INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA –
AKTUALIZACE 2009
OBSAH
ÚVOD
3
A.
MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT - AGLOMERACE BRNO
A.1 Vymezení aglomerace Brno
A.2 Lokace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší
A.3 Měřicí stanice na území aglomerace Brno
10
10
11
13
B.
VŠEOBECNÉ INFORMACE
B.1 Typ aglomerace
B.2 Klimatické údaje
B.3 Topografické údaje
B.4 Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny
obyvatelstva
B.5 Informace o charakteru cílů, vyžadujících ochranu v aglomeraci Brno
15
15
16
18
19
19
ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA
C.1 Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí
C.2 Kontakty a odpovědné osoby
24
24
24
C.2.1
C.2.2
24
24
C.
D.
Magistrát města Brna
Úřady městských částí
DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
D.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech
28
28
D.1.1
D.1.2
D.1.3
D.1.4
D.1.5
D.1.6
D.1.7
D.1.8
D.1.9
D.1.10
D.1.11
D.1.12
28
29
35
43
48
50
51
53
57
58
60
63
D.2
D.3
Platné imisní limity dle NV č. 597/2006 Sb.
Oxid siřičitý (SO2)
Částice PM10 a PM2,5
Oxid dusičitý (NO2)
Oxid uhelnatý (CO)
Benzen (BZN)
Benzo(a)pyren (BAP)
Přízemní ozón (O3)
Arsen (As)
Kadmium (Cd)
Nikl (Ni)
Olovo (Pb)
Aktuální koncentrace znečišťujících látek
Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek
65
65
E.
PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
E.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší
E.2 Celkové množství emisí v oblasti
E.3 Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí
73
73
76
79
F.
ANALÝZA SITUACE
F.1 Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší
81
81
F.1.1
F.1.2
F.1.3
F.1.4
81
82
86
89
F.2
Celkové emise na území aglomerace Brno
Emise podle městských částí
Nárůst emisí v dopravě
Zastaralost technologií u technologických zdrojů
Faktory, které ve výhledu ovlivní vývoj v kvalitě ovzduší
STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO
89
3
AKTUALIZACE 2009
F.2.1
F.2.2
F.2.3
F.3
F.4
G.
H.
Spalování paliv a technologické emise
Nová výstavba a prostorový vývoj Brna
Nové dopravní stavby a jejich vliv na kvalitu ovzduší
Podrobnosti o možných nápravných opatřeních
Výběr opatření do aktualizovaného programu ke zlepšení kvality
ovzduší
89
92
93
95
98
PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
PŘIJATÝCH PŘED AKTUALIZACÍ PROGRAMU
G.1 Opatření realizovaná před zpracováním programů dle 86/2002 Sb.
G.2 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před 2.
aktualizací programu
G.3 Hodnocení účinnosti uvedených opatření
99
102
SEZNAM OPATŘENÍ PŘIJATÝCH ZA ÚČELEM SNÍŽENÍ ZNEČIŠTĚNÍ V 2.
AKTUALIZACI PROGRAMU
H.1 Cíle Programu
H.2 Priority Programu
H.3 Existující doporučená opatření
103
103
103
104
H.3.1
H.3.2
H.3.3
H.3.4
H.4
H.5
H.6
Priorita 1 – Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM10
Priorita 2 - Snižování imisní zátěže NO2
Priorita 3 – Snižování emisí NOx, těkavých organických látek a B(a)P
Horizontální opatření ke zlepšení kvality ovzduší
Nově navrhovaná opatření
Časový plán implementace opatření a odhad plánovaného zlepšení
kvality ovzduší
Popis opatření zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu
99
99
106
108
114
116
120
120
122
I.
ŘÍZENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROGRAMU
I.1
Řízení programu
I.2
Monitorování Programu
I.3
Termíny vyhodnocení a aktualizace programu
I.4
Přehled zdrojů financování
123
123
123
126
126
J.
ZKRATKY
127
K.
POUŽITÁ LITERATURA
128
PŘÍLOHY
1.
PODROBNÉ VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ
2.
PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY (ES)
1260/1999 – SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA
3.
PŘÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES -AKTUALIZACE
2009 – SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA
4
AKTUALIZACE 2009
ÚVOD
Důvod pro aktualizaci Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší
statutárního města Brna
Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, § 7, Zvláštní
ochrana ovzduší je statutární město Brno spolu s Prahou a částí
Moravskoslezského kraje ustanoveno z pohledu řízení kvality ovzduší aglomerací
(aglomerací je sídelní seskupení, na němž žije nejméně 350 000 obyvatel,
vymezené Ministerstvem životního prostředí pro účely sledování a řízení kvality
ovzduší).
Dle odstavce (6) paragrafu 7 zákona vypracují v zónách a aglomeracích krajské
úřady a obecní úřady obcí s počtem obyvatel nad 350 000 programy ke zlepšení
kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých na jejich území došlo v předchozím
kalendářním roce k překročení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního
limitu, pokud není mez tolerance stanovena. Účelem programu je plnění limitních
hodnot ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem.
Na základě těchto zjištění vyplynula pro město Brno zákonná povinnost zpracovat
Program zlepšení kvality ovzduší. První Program byl zpracován v roce 2004 jako
jeden z výstupů Generelu ovzduší – Programu snižování emisí a imisí statutárního
města Brna. Kromě něho byl vypracován a předán také Program snižování emisí
statutárního města Brna a Modelové vyhodnocení kvality ovzduší s podrobnými
mapovými výstupy koncentrací 11 znečišťujících látek na území statutárního města
Brna a jeho městských částí. Řešení Generelu ovzduší bylo finančně podpořeno
Státním fondem životního prostředí (SFŽP) v rámci Programu 2.7.1. SFŽP. Program
byl přijat Radou města v roce 2005. Programy snižování emisí a ke zlepšení kvality
ovzduší byly v 09/2005 schváleny Zastupitelstvem města a vydány Nařízením
města č. 3/2006.
Zákon o ochraně ovzduší požaduje, aby obecní úřady obcí s počtem obyvatel nad
350 000 aktualizovaly programy v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce
kalendářního roku, v němž dojde na území aglomerace k překročení imisního limitu
a meze tolerance (nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena) u
znečišťující látky, která není v programu příslušné zóny či aglomerace zahrnuta.
V roce 2004 došlo na území Brna k překračování imisních limitů pro průměrné
24-hodinové koncentrace pro polétavý prach, frakci PM10, a to na 10% území
města. Navíc bylo modelovým hodnocením kvality ovzduší pro rok 2004 dále
indikováno překračování imisního limitu pro rok 2010 pro roční průměrné
koncentrace NO 2 a benzenu, překračování těchto hodnot bylo prokázáno také
měřením.
V roce 2005 byl dle ČHMÚ překročen imisní limit NO 2 na 1,7% území města
Brna, roční koncentrace PM10 na 3% území a denní průměr včetně počtu
překročení na 96,7% území města Brna. K překročení ročního imisního limitu
stanoveného pro oxid dusičitý (NO 2 ) dochází pouze na omezeném počtu
dopravně exponovaných lokalit..
Proto byl v roce 2006 vypracován aktualizovaný Program ke zlepšení kvality
ovzduší, který se zaměřoval na všechny tyto problémové škodliviny a jeho název
byl Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno. Program byl
spolu s Programem snižování emisí statutárního města Brna vydán Nařízením
města Brna č. 2/2007.
5
AKTUALIZACE 2009
V roce 2006 byl dle ČHMÚ překročen imisní limit NO 2 na 5,2% území města
Brna, roční koncentrace PM10 na 2,1 % území a denní průměr včetně počtu
překročení na 62,9 % území města Brna.
V roce 2007 činila plocha překročení limitu u ročních koncentrací NO2 na
2,1% území města a denních koncentrací PM10 na 31,5 % území.
V roce 2008 byla Statutárním městem Brnem zadána další aktualizace
Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší – pro dodržení 3-letého
intervalu daného zákonem k roku 2009 a také pro posílení opatření ke zlepšení
kvality ovzduší. Legislativa v ochraně ovzduší není plněna na území České
republiky plošně zejména kvůli suspendovaným částicím frakce PM 10 a
překračování imisního limitu platného od 1.1.2005 i počtu povolených překročení.
Tabulka 1:
Území, kde došlo v roce 2007 k překročení hodnot imisních limitů pro SO 2 , PM 1 0 ,
NO 2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako
benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace)
Zóna/aglomerace
Aglomerace Hl. m. Praha
Zóna Středočeský kraj
Zóna Plzeňský kraj
Zóna Karlovarský kraj
Zóna Ústecký kraj
Zóna Liberecký kraj
Zóna Královéhradecký kraj
Zóna Pardubický kraj
Zóna kraj Vysočina
Aglomerace Brno
Zóna Jihomoravský kraj
Zóna Olomoucký kraj
Zóna Zlínský kraj
Aglomerace
Moravskoslezský kraj
Česká republika
SO2
(d IL)
PM10
(r IL)
0,1
-
4,1
0,4
1,5
0,2
2,1
1,2
0,7
97,9
38,3
0,1
42,3
3,8
43,1
36,8
2,5
62,9
58,2
48,3
32,4
Benzen Souhrn
B(a)P
překročení
IL
13,7
97,9
96,4
0,2
38,4
7,9
0,1
4,3
3,7
0,1
42,4
14
3,8
7,7
43,1
5,7
36,8
4,6
2,5
2,4
5,2
62,9
76,8
58,2
7
0,1
48,3
7,7
32,4
14,9
28,3
65,4
0,1
0,6
65,4
33,3
33,3
2,3
28,5
0,3
0,08
28,5
9,2
9,2
0,01
PM10
(d IL)
NO2
(r IL)
Souhrn
překročení
CIL
96,4
7,9
4,3
3,7
14
7,7
5,7
4,6
2,4
76,8
7
7,7
14,9
Zdroj: SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006
Tabulka 2:
Souhrnný přehled o překročení imisních limitů na území aglomerace Brno
Aglomerace Brno
PM10
(r IL)
PM10
(d IL)
NO2
(r IL)
Benzen
Souhrn
překročení
IL
B(a)P
Souhrn
překročení
CIL
2002
-
63,9
3,3
-
63,9
-
-
2003
-
50,8
-
-
50,8
-
-
2004
-
10
-
-
10
-
-
2005
3
96,7
1,7
-
96,7
78
98,6
2006
2,1
62,9
5,2
-
62,9
76,8
76,8
2007
-
31,5
2,6
-
32,8
11,8
11,8
Zdroj: ČHMÚ
Pozn.: IL = imisní limit, CIL = cílový imisní limit
6
AKTUALIZACE 2009
Současně s aktualizací Programu informují zóny a aglomerace ministerstvo o stavu
provádění opatření, která byla programem ke zlepšení kvality ovzduší navržena, a
zasílají ministerstvu kopii aktualizované verze programu.
Informace o programech ke zlepšení kvality ovzduší musí být uvedeny na úředních
deskách příslušného úřadu spolu s oznámením, kde do nich lze nahlédnout, a
programy musí být zveřejněny v elektronické podobě ve veřejně přístupném
informačním systému.
Součástí programu ke zlepšení kvality ovzduší je Programový dodatek. Struktura
programového dodatku odpovídá zvláštnímu předpisu. Do programového dodatku
zahrnuje aglomerace pouze vlastní prioritní opatření a projekty nebo opatření a
projekty vzešlé z místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, rozhodující pro
kvalitu ovzduší.
Z programů ke zlepšení kvality ovzduší podle odstavce 6 se vychází při výkonu
veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování,
územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzování vlivů
staveb nebo technologií na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.
Program se plným názvem nazývá Aktualizovaný integrovaný program zlepšení
kvality ovzduší pro suspendované částice frakce PM 10 , oxid dusičitý NO 2 a
benzo(a)pyren statutárního města Brna, dále jen „Program“.
Osnova Programu ke zlepšení kvality ovzduší
Osnova Programu ke zlepšení kvality ovzduší respektuje Přílohu č. 3 zákona:
a) Místo překročení limitních hodnot,
vymezení zóny, popis regionu, a další údaje,
lokace případných měst (mapa),
měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice),
b) Všeobecné informace,
typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast)
odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny
obyvatelstva,
příslušné klimatické údaje,
příslušné topografické údaje,
informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo,
ekosystémy, atd.).
c) Odpovědné orgány
jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu
d) Druh posouzení znečištění ovzduší
koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech,
aktuální koncentrace znečišťujících látek,
prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek.
e) Původ znečištění ovzduší
výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým
vyznačením,
celkové množství emisí v oblasti (t/rok),
informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí.
f) Analýza situace
podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší,
podrobnosti o možných nápravných opatřeních.
7
AKTUALIZACE 2009
g) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním
programu
opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah
k dané zóně,
hodnocení účinnosti uvedených opatřeních.
h) Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší
seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, která jsou součástí
programu,
časový plán implementace opatření,
odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná
k dosažení těchto cílů,
popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém
časovém horizontu.
i) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací
j) Příloha podle Rozhodnutí komise 2004/224/ES (neplatí pro místní programy)
k) Programový dodatek podle čl. 18 odstavec 3 nařízení rady ES 1260/99 o
obecných ustanoveních o strukturálních fondech.
Požadavky na kvalitu ovzduší
Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší je zákon č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Podrobnosti pak dále specifikuje
nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší (dále
jen nařízení). Nařízení stanovuje přípustné úrovně znečištění ovzduší (imisní limity,
cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle) pro celkem třináct znečišťujících látek,
které mají prokazatelně škodlivé účinky na lidské zdraví, ekosystémy a vegetaci 1.
Souhrnná informace o kvalitě ovzduší za uplynulý rok je každoročně předkládána
členům vlády a dále zveřejňována na stránkách ministerstva životního prostředí:
Tabulka 3:
Imisní limity vybraných znečišťujících látek
Znečišťující
látka
Oxid siřičitý
Oxid siřičitý
Oxid dusičitý
Oxid dusičitý
Oxid uhelnatý
Suspendované
částice PM10
Suspendované
částice PM10
Benzen
Olovo
1)
1
Hodnota imisního limitu /
maximální povolený počet
jejího překročení za rok
350 µg.m-3 / 24
125 µg.m-3 / 3
200 µg.m-3 / 18
40 µg.m-3
Datum, do něhož
musí být limit
dosažen
1.1.2010
1.1.2010
10 mg.m-3
-
24 hodin
50 µg.m-3 / 35
-
1 rok
40 µg.m-3
-
Doba průměrování
1 hodina
24 hodin
1 hodina
1 rok
Maximální denní osmihodinový
klouzavý průměr1)
1 rok
1 rok
-3
5 µg.m
0,5 µg.m-3
1.1.2010
-
Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí.
Převzato ze stránek http://www.mzp.cz/cz/kvalita_ovzdusi
8
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 4:
Meze tolerance vybraných znečišťujících látek
Znečišťující látka
Doba
průměrování
2007
Oxid dusičitý
Oxid dusičitý
Benzen
1 hodina
1 rok
1 rok
30 µg.m
-3
6 µg.m
3 µg.m-3
Tabulka 5:
2008
-3
2009
3
20 µg.m
-3
4 µg.m
2 µg.m-3
-3
10 µg.m
-3
2 µg.m
1 µg.m-3
1)
Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí
Arsen
Kadmium
Nikl
Benzo(a)pyren
1 rok
1 rok
1 rok
1 rok
Hodnota cílového
2)
imisního limitu
-3
6 ng.m
5 ng.m-3
20 ng.m-3
1 ng.m-3
Datum splnění limitu
31.12.2012
31.12.2012
31.12.2012
31.12.2012
1) K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá opatření, která nepřinášejí nepřiměřené
náklady a nepovedou k odstavení zdrojů.
2) Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce PM 1 0
Tabulka 6:
Cílové imisní limity pro troposférický ozón
)
Ochrana zdraví lidí
Ochrana vegetace
Maximální denní 8-mi hodinový průměr2
AOT403
Hodnota cílového
2)
imisního limitu
120 µg.m-3
5 ng.m-3
Datum splnění
limitu
31.12.2012
31.12.2012
2
Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých
průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr
se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během
periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro
periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
3
Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3
(= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi
08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července);
9
AKTUALIZACE 2009
A.
MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT - AGLOMERACE
BRNO
A.1
Vymezení aglomerace Brno
Místem překročení limitních hodnot je aglomerace Brno. Aglomerace Brno je
totožná se správním územím statutárního města Brna. Město Brno se nachází na
jihovýchodě České republiky v Jihomoravském kraji. Území města se rozkládá na
jihovýchodních svazích Brněnské vrchoviny, na rozloze 230 km 2 , kterou zaujímá 0,3
% území republiky.
Město Brno je druhým největším městem České republiky s počtem 370 592
obyvatel k 31.12.2008. Brno je moravskou metropolí se silnými regionálními a i
nadregionálními vazbami. Město Brno má status statutárního města, výkon veřejné
správy je realizován Magistrátem města Brna a úřady městských částí. Město se
dělí na 29 městských částí a 278 urbanistických obvodů. Kromě tohoto členění je
na území města 48 katastrálních území. Jedná se o NUTS 4: Brno-město.
Obrázek 2:
Geografická poloha města Brna
Tabulka 7:
Městské části a počet obyvatel
Kód MČ
80908
80924
80913
80906
80923
80926
80927
80907
80912
80914
80911
80915
80903
80920
80918
80916
Název MČ
Brno-Bohunice
Brno-Bosonohy
Brno-Bystrc
Brno-Černovice
Brno-Chrlice
Brno-Ivanovice
Brno-Jehnice
Brno-jih
Brno-Jundrov
Brno-Kníničky
Brno-Kohoutovice
Brno-Komín
Brno-Královo Pole
Brno-Líšeň
Brno-Maloměřice a Obřany
Brno-Medlánky
Počet obyvatel (2001)
16.012
2.256
23.957
3.190
7.376
1.119
862
7.962
3.865
653
13.440
7.226
27.829
25.495
4.955
3.276
Rozloha v km2
3,017
7,146
27,243
6,292
9,493
2,446
4,073
15,059
4,221
10,928
4,085
7,598
9,864
15,466
9,292
3,514
10
AKTUALIZACE 2009
80910
80928
80917
80904
80921
80909
80901
80922
80929
80919
80902
80925
80905
Brno-Nový Lískovec
Brno-Ořešín
Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
Brno-sever
Brno-Slatina
Brno-Starý Lískovec
Brno-střed
Brno-Tuřany
Brno-Útěchov
Brno-Vinohrady
Brno-Žabovřesky
Brno-Žebětín
Brno-Židenice
11.292
509
15.334
46.703
8.579
14.130
75.920
4.712
589
14.749
22.205
2.415
20.579
1,654
3,065
7,780
12,266
5,828
3,285
14,642
15,823
1,177
1,953
4,349
13,599
5,025
Zdroj: Internetové stránky města Brna, SLBD 2001 – ČSÚ, ÚIR – MMR
Obrázek 3:
A.2
Mapa správního členění statutárního města Brna
Lokace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší
Českým hydrometeorologickým ústavem byly vymezeny oblasti na území města
Brna, kde dochází ke zhoršené kvalitě ovzduší. Oblasti jsou vymezeny podle
příslušnosti ke správnímu úřadu. V následujících tabulkách je uvedeno % rozlohy
městské části, na kterém je vyhodnoceno překračování limitních hodnot pro
koncentrace znečišťujících látek v ovzduší.
11
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 8:
Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % plochy území)
Stavební úřad
Úřad městské části Brno-Bohunice
Úřad městské části Brno-Bosonohy
Úřad městské části Brno-Černovice
Úřad městské části Brno-jih
Úřad městské části Brno-Jundrov
Úřad městské části Brno-Kohoutovice
Úřad městské části Brno - Komín
Úřad městské části Brno-Královo Pole
Úřad městské části Brno - Líšeň
Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany
Úřad městské části Brno-Nový Lískovec
Úřad městské části Brno-sever
Úřad městské části Brno-Slatina
Úřad městské části Brno-Starý Lískovec
Úřad městské části Brno-střed
Úřad městské části Brno-Tuřany
Úřad městské části Brno-Vinohrady
Úřad městské části Brno-Žabovřesky
Úřad městské části Brno - Źidenice
Úřad městské části Brno - Chrlice
Tabulka 9:
PM10 (d IL)
99,9
46,9
84,8
95
7,7
2,2
0,7
7,4
5,4
12,6
63
15,5
88,7
60
70,3
70,6
50,7
34,1
97,3
50,6
NO2 (r IL)
4,1
2,8
7,4
13,3
21,3
37,4
-
Souhrn překročení IL
99,9
46,9
84,8
95
7,7
2,2
0,7
11,5
5,4
12,6
63
19,4
88,7
60
83,6
70,6
50,7
34,1
97,3
50,6
Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance (v % území)
Stavební úřad
Úřad městské části Brno – Maloměřice a Obřany
Úřad městské části Brno - sever
Úřad městské části Brno - Židenice
NO2 (r IL + MT)
2,8
3,5
6,1
Tabulka 10: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad
Úřad městské části Brno-Komín
Úřad městské části Brno-Medlánky
Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
Úřad městské části Brno-Židenice
B(a)P
7,8
0,7
6,9
38,2
7,7
2,2
0,7
19
2,8
11,9
9,7
20,1
11,9
5,7
24,2
42,1
11,6
68,6
43,4
12
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 11: Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v
letech 2001 - 2007
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
A.3
PM10 (d IL) PM10 (r IL) NO2 (r IL) Celkem
40,70%
40,70%
64,40%
3,40%
64,40%
50,80%
50,80%
10,00%
10,00%
96,90%
3,00%
96,90%
62,90%
2,10%
5,20%
62,90%
31,50%
2,60%
31,50%
B(a)P
78,00%
76,80%
11,80%
O3
n.a.
47,5
100%
100%
77,00%
100%
100%
Měřicí stanice na území aglomerace Brno
V aglomeraci Brno se v letech 2002 - 2008 podílelo na m ěř ení kvality ovzduší 14
stanic imisního monitoringu (Obrázek 4:) spravovaných 3 institucemi: Magistrát
m ě sta Brna (lokality na map ě vyzna č eny č ervenou barvou), Č eský
hydrometeorologický ústav (lokality na map ě vyzna č eny modrou barvou) a
Zdravotní ústav se sídlem v Brn ě (lokality na map ě vyzna č eny fialovou barvou).
Mapka rovn ě ž rozlišuje charakter lokality – kroužkem jsou vyzna č eny lokality
dopravní (reprezentativnost pouze pro nejbližší okolí), č tvere č kem jsou vyzna č eny
lokality poza ď ové (reprezentativnost vysoká – pro celé č ásti m ě sta pop ř . pro celé
m ě sto).
Obrázek 4:
Lokality imisního monitoringu na území aglomerace Brno
13
AKTUALIZACE 2009
V sou č asné dob ě již n ě které lokality nejsou v provozu. Aktuální stanice imisního
monitoringu v č etn ě popisu lokality a m ěř ících program ů je vždy možné nalézt na
následujících webových stránkách:
http://www.chmi.cz/uoco/isko/isko2/locality/pollution_locality/region_2741.html .
Monitorovací stanice provozované MMB pracují v nep ř etržitém provozu, nam ěř ená
data jsou v reálném č ase p ř edávána radiovou sítí do centrálního dispe č inku OŽP
MMB. Údaje imisního monitoringu jsou dostupné na webovských stránkách
Magistrátu m ě sta Brna, na: www.brno.cz/monitoring/.
Všichni provozovatelé stanic imisního monitoringu mají platnou autorizaci pro
m ěř ení imisí, vydanou MŽP dle zákona o ochran ě ovzduší č . 86/2002 Sb. ve zn ě ní
pozd ě jších p ř edpis ů . Č eský hydrometeorologický ústav ( Č HMÚ) má navíc akreditaci
dle evropské technické normy pro provoz laborato ř í Č SN EN ISO/IEC 17025:2005.
Tato akreditace se vztahuje na odb ě r ovzduší i na zkoušky (analýzu koncentrací
škodlivin), č ímž je Č HMÚ jedine č ný v EU. Veškerá data z imisního monitoringu se
shromaž ď ují v „Informa č ním systému kvality ovzduší“ (ISKO), který provozuje
Č HMÚ. Jedná se o obrovskou databázi, do které proudí data automaticky (z
automatizovaného imisního monitoringu AIM – jsou k dispozici on-line hodinu po
nam ěř ení) pop ř . z jednotlivých laborato ř í dodávající data do ISKO. Na základ ě
nam ěř ených dat se po č ítají legislativou dané hodnoty (NV č . 597/2006 Sb.) a
modeluje se plošné zatížení kvality ovzduší jednotlivými škodlivinami. Výsledky
jsou vydávány ve form ě Zprávy o životním prost ř edí pop ř . ve form ě statistických
ro č enek.
Tabulka 1:
Název stanice
Brno - Arboretum
Brno – ul. Lány
Brno - Svatoplukova
Brno - Výstaviště
Brno – Zvonařka
Brno - Masná
Brno – střed
Brno - Kroftova
Brno – Úvoz (Hot
Spot)[1]
Brno - Tuřany
Brno - Soběšice
Brno - Dobrovského
Brno - Krasová
Brno - Húskova
Soupis měřících stanic na území města Brna, rok 2009
Provoz
MMB
MMB
MMB
MMB
MMB
ZÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
ZÚ
ZÚ
ZÚ
Měřená škodlivina (není vyčerpávající seznam)
SO2 PM10 PM2,5 NO2 CO
O3
Pb Cd
X
X
X
X
X
X
X
X4)
X
X
X
X
X2)
X
X
3)
X
X
X
X
X
X
X
X2)
X
X
X1)
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
jiné
X
X
X
X
X
X
X
As
Ni
X
X
X
X
X
X
X
X
Zdroj: Přehled stanic, registrovaných v IIS-ISKO, ČHMÚ, 2004, MMB- monitoring kvality ovzduší
1) od 08/2004
2) od 11/2007
3) od 11/2007 do 12/2008
4) od 01/2009
14
AKTUALIZACE 2009
B.
VŠEOBECNÉ INFORMACE
B.1
Typ aglomerace
Aglomerace Brno je m ě stskou oblastí s vysoce rozvinutým pr ů myslem a terciárním
sektorem. S po č tem obyvatel 370 592 celkem se mezi m ě sty ř adí na druhé místo
v Č R. Hustota obyvatel byla 1610 osob/km 2 v roce 2008. V jednotlivých č ástech
m ě sta se výrazn ě liší – od 60 obyvatel/km 2 v Brn ě -Kníni č kách až do 7553
obyvatel/km 2 v Brn ě -Vinohradech.
Výhodné geografické rozmíst ě ní Brna mu zaru č uje t ě sné vazby na regiony
východní a jižní Evropy, což p ř ízniv ě ovliv ň uje jeho ekonomický r ů st. Z
ekonomického hlediska je Brno druhým ekonomicky nejsiln ě jším m ě stem Č eské
republiky, jehož podíl na hrubém domácím republiky produktu č iní 4% (v rámci
Jihomoravského kraje více než 50%).
Dominujícími odv ě tvími hospodá ř ství jsou na území m ě sta zpracovatelský pr ů mysl
(výroba a opravy stroj ů a za ř ízení, potraviná ř ství, výroba základních kov ů a hutních
výrobk ů , výroba elektrických a optických p ř ístroj ů , textilní pr ů mysl), stavebnictví,
obchod a školství. Zem ě d ě lská p ů da č iní 35% území, z níž 67 % p ř ipadá na ornou
p ů du. Po roce 1989 nastal podstatný útlum výkonnosti pr ů myslové výroby, pokles
významu místních, p ř edevším pr ů myslových, podnik ů v celonárodním kontextu,
p ř esun pracovní síly z pr ů myslu do terciární sféry (30% nár ů st zam ě stnanosti ve
službách). T ě žišt ě pr ů myslové výroby se za č alo p ř esouvat do technologicky
vysp ě lejší oblasti elektrotechniky. Brn ě nská pr ů myslová základna je nyní výrazn ě
odv ě tvov ě diverzifikovaná, s charakterem výroby šetrným k životnímu prost ř edí. Její
významnou č ást tvo ř í strojírenská výroba. Rozsáhlá je v ě decko-výzkumná
základna, která vychází z bohaté pr ů myslové tradice i široké školské základny. V
Brn ě zahrnuje všechna klí č ová pr ů myslová odv ě tví.
Jedním z p ř edpoklad ů rozvoje pr ů myslu je kvalitní nabídka vhodných nemovitostí. V
Brn ě je tato nabídka pokryta p ř ípravou industriální zóny o rozloze 190 ha s
perspektivou dalšího rozvoje, poskytující výhledov ě výhody aglomerované
ekonomiky ve zpracovatelských oborech s vysokou mírou p ř idané hodnoty.
Pon ě kud užší je nabídka vhodných alternativních rozvojových ploch pro investory
nespl ň ující n ě která z kritérií pobídkového zákona. Specifickou rozvojovou lokalitu
p ř edstavuje Technologický park, zam ěř ený na technologicky vysp ě lé druhy výrob,
výzkum a vývoj.
Brno zaujímá strategickou polohu v sou č asné evropské dopravní síti. M ě sto leží na
k ř ižovatce dálnic D1 a D2, které jsou sou č ástmi magistrál mezinárodního významu
západ-východ (E 50), a sever-jih (E 55, E 65). Územím Brna prochází první
železni č ní koridor Berlín-Praha- Č eská T ř ebová-Brno-Víde ň . Napojení na leteckou
dopravu je zajišt ě no mezinárodním letišt ě m I.kategorie ICAO, které zárove ň
vykonává funkcí prvního záložního letišt ě pro Prahu.
M ě sto je spádovým územím, do kterého se sjíždí denn ě za prací p ř es 65 000 osob,
nemalý po č et student ů dojíždí za studiem. v Brn ě bylo v roce 2006 zam ě stnáno
celkem 241 150 osob.
M ě sto prochází za poslední období výraznými zm ě nami v dopravní i technické
infrastruktu ř e, rozsáhlou výstavbou spojenou s nabídkou služeb, rozvoje
technologického parku, rozvoje bydlení, zm ě nami v zam ěř ení pr ů myslu. Na území
m ě sta se vyskytuje zna č né množství brownfields a strategií m ě sta je preferovat
zástavbu v intravilánu, uvnit ř zastavitelného území p ř ed záb ě rem rozvojových ploch
na okraji m ě sta.
15
AKTUALIZACE 2009
Na území aglomerace se nachází 30 maloplošných chrán ě ných území o rozloze
327 ha (viz následující obrázek: p ř írodní rezervace (PR) Bosonožský hájek (1) PR
B ř en č ák (2) PR Č ernovický hájek (3), PR Hornek (4), PR Jelení žlíbek (5), PR
Kamenný vrch (6), PR Krnovec (7), národní p ř írodní památka (NPP) Č ervený kopec
(8), NPP Stránská skála (9), p ř írodní památka (PP) Augšperský potok (10), PP Babí
doly (11), PP Bílá hora (12), PP Holásecká jezera (13), PP Junácká louka (14), PP
Kavky (15), PP K ů lny (16), PP Medlánecká skalka (17), PP Medlánecké kopce (18),
PP Mniší hora (19), PP Na skalách (20), PP Netopýrky (21), PP Ob ř anská strá ň
(22), PP Pekárna (23), PP Rájecká t ůň (24), PP Skalky u p ř ehrady (25), PP
Sob ě šické rybní č ky (26), PP Údolí Kohoutovického potoka (27), PP Velká Klajdovka
(28), PP Žeb ě tínský rybník (29).
Obrázek 5:
Chráněná území v Brně
Zdroj: MMB, OŽP
Žádné z t ě chto území nespadá do kategorie chrán ě né krajinné oblasti a proto
nebyly na území m ě sta vyhodnoceny oblasti s p ř ekro č enými imisními limity
v ochran ě vegetace.
B.2
Klimatické údaje
M ě sto leží v pr ů m ě rné nadmo ř ské výšce 227 m n.m., v oblasti s minimální venkovní
výpo č tovou teplotou -12°C a s intenzivními v ě try. Základní klimatické údaje byly
p ř evzaty z Č SN 060210.
16
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 12: Klimatické údaje (°C)
střední teplota
v topném období
3,6
4,0
topné období pro tem= 12°C
topné období pro tem= 13°C
počet
otopných dnů
222
232
roční průměrná
teplota vzduchu
8,4
Centrální a jihovýchodní č ást m ě sta Brno se nachází v teplé klimatické oblasti,
severozápadní pak spadá do oblasti s mírn ě teplým klimatem.
Pr ů m ě rná (ro č ní) teplota + 9,4° C
Absolut.max.teplota (1952, 1957) + 36,2° C
Absolut.min.teplota (1920) - 26,4° C
P ů m ě rné denní teploty v letním období ( v m ě sících č erven - srpen )
dlouhodobý pr ů m ě r + 17,8° C
Pr ů m ě rné denní teploty v zimním období ( v m ě sících prosinec - únor)
dlouhodobý pr ů m ě r - 1,0° C
Za poslední období (1992 - 1995) + 0,4° C
Pr ů m ě rné množství srážek za rok 505 mm
Pr ů m ě rný slune č ní svit za rok 1 771 hod.
Pr ů m ě rný po č et dn ů se srážkami 150 dn ů
P ř evládající sm ě ry v ě tr ů severozápadní
Obrázek 6:
Větrná růžice, stanice Brno - Tuřany
Zdroj: ČHMÚ, ÚEK město Brno
Tabulka 13: Větrná růžice
Četnost hlavních směrů větru v %
třída rychlosti (m/s)
směr větrů
1-2
3-7
S
SV
V
JV
3,19
5,62
5,01
3,08
celkem
1999-2002
≥8
6,1
7,17
8,64
7,45
0,46
0,87
0,25
1,17
9,75
13,66
13,9
11,7
celkem
2001
9,20
12,30
12,60
11,10
17
AKTUALIZACE 2009
J
JZ
Z
SZ
celkem
bezvětří
B.3
3,76
3,81
7,78
3,55
35,80
4,48
5,16
5,1
10,09
54,19
0,44
0,11
1,09
1,45
5,84
8,68
9,08
13,97
15,09
95,83
4,17
6,00
7,70
19,10
16,70
94,70
5,30
Topografické údaje
Území m ě sta Brno se nachází na styku dvou geomorfologických oblastí, jeho
severozápadní č ást je p ř edstavena Brn ě nskou vrchovinou, jihovýchodní pak
Západní Vn ě karpatskou sníženinou. Geografická pozice m ě sta je následující:
49°12' severní ší ř ky,
16°34' východní délky
Nadmo ř ská výška m ě sta Brna:
Obrázek 7:
190 ÷ 479 m
Topografická mapa města Brna
Terén m ě sta je konfigurován podél vodních tok ů do uzav ř ených kotlin (Bystrcká,
Žabov ř eská, Pisárecká, Malom ěř ická), které jsou špatn ě prov ě trávány. V jižní č ásti
m ě sta se údolí otevírají a postupn ě p ř echází do roviny otev ř ené k jihovýchodu.
V uzav ř ených kotlinách se projevuje v ě tší č etnost inverzních situací a p ř ízemních
mlh. Na území m ě sta p ř evládá severozápadní proud ě ní vzduchu, které je pro
rozptyl škodlivin v oblasti p ř ízniv ě jší. Hodnoty jsou uvedeny jednak za období 19992002, jednak pro rok 2001. V topném období p ř evládá nep ř íznivý vliv jižních a
jihovýchodních v ě tr ů resp. bezv ě t ř í. Teploty vzduchu jsou ovlivn ě ny koncentrací
zástavby, reliéfem terénu p ř edevším v severní č lenit ě jší č ásti m ě sta a sklonem
k vytvá ř ení inverzních situací a p ř ízemních mlh v uzav ř ených kotlinách a v údolních
nivách ř ek.
18
AKTUALIZACE 2009
B.4
Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované
skupiny obyvatelstva
Odhad rozlohy zne č išt ě ných oblastí je uveden ve Sd ě lení Odboru ochrany ovzduší
Ministerstva životního prost ř edí 4 zve ř ejn ě ného ve V ě stníku MŽP.
S využitím dat o rozloze a po č tu obyvatel jednotlivých m ě stských č ástí byla
vypo č tena rozloha území a po č et exponovaných obyvatel. Krom ě obyvatel m ě sta
jsou exponovanými skupinami také osoby, které do Brna jezdí pracovat č i studovat
a které výpo č et nezahrnuje.
Jak vyplývá z výpo č tu je zhoršenou kvalitou ovzduší dot č eno 46% obyvatel Brna na
rozloze 33% území aglomerace Brno celkem.
Obrázek 8: Vymezení oblastí s překročenými hodnotami IL a CIL pro ochranu lidského zdraví
v roce 2007 dle ČHMÚ a podpůrný obrázek z rozptylové studie pro Brno 2010
Zdroj:
vlevo: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007;
Vpravo: RS Brno 2010, modelové pole ročních průměrných koncentrací PM 1 0 , J. Bucek.
B.5
Informace o charakteru cílů, vyžadujících ochranu v aglomeraci
Brno
Prioritou jsou obecn ě veškeré m ě stské č ásti, na jejichž území byly na základ ě
vyhodnocení imisních dat za rok 2007 vyhlášeny OZKO. Vzhledem k vysokému
po č tu m ě stských č ástí, na jejichž území byly OZKO vyhlášeny, bylo po ř adí priorit
stanoveno s p ř ihlédnutím k po č tu obyvatel žijících v OZKO a k tomu, zda jsou
p ř ekra č ovány meze tolerance nebo více imisních limit ů . Za prioritní jsou
považovány všechny m ě stské č ásti, kde žije v OZKO nejmén ě 1000 obyvatel (viz
Tabulka 15, limitní hodnota 1000 obyvatel byla zvolena ze statistických d ů vod ů –
jedná se o setinu procenta obyvatel Č R).
4
SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou
kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007
19
AKTUALIZACE 2009
Prioritní m ě stské č ásti v aglomeraci Brno – rozlohou zne č išt ě ných oblastí
Co do rozlohy jsou zhoršenou kvalitou ovzduší nejvíce postiženy m ě stské č ásti:
Brno-jih
Brno-st ř ed
Brno-Tu ř any
Prioritní m ě stské č ásti – po č tem exponovaných obyvatel
Po č et exponovaného obyvatelstva je nejvyšší v t ě chto m ě stských č ástech:
Brno-st ř ed (63 469 obyvatel)
Brno-Židenice (20 023 osob)
Brno-Bohunice (15 996 osob)
Tyto prioritní m ě stské č ásti jsou stanoveny na základ ě výpo č tu, uvedeného
v následující tabulce (Tabulka 14).
D ů vody pro výb ě r t ě chto oblastí plyne i p ř edpokládaného imisního zatížení t ě chto
oblastí ve výhledu k roku 2010 (je dokumentováno 2 obrázky):
imisním zatížením NO 2 (p ř edpoklad roku 2010 a rozsah p ř ekro č ení imisního
limitu pro ro č ní koncentrace NO 2 pokud bude pokra č ovat stávající trend,
nebudou realizována stávající opat ř ení a p ř ijata dodate č ná opat ř ení);
oblast s p ř ekra č ovaným imisním limitem a č etností p ř ekro č ení pro PM 10
(p ř edpoklad roku 2010 a rozsah p ř ekro č ení imisního limitu pro ro č ní
koncentrace PM 10 pokud bude pokra č ovat stávající trend, nebudou realizována
stávající opat ř ení a p ř ijata dodate č ná opat ř ení).
20
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 14: Stanovení rozlohy oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a počtu exponovaných obyvatel
Stavební úřad
Úřad městské části Brno – Komín
Úřad městské části Brno – Líšeň
Úřad městské části Brno-Medlánky
Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
Úřad městské části Brno – Źidenice
Celkem
PM10 (d
IL)
NO2 (r IL) Souhrn
NO2 (r B(a)P
překročení IL + MT) (CIL)
IL
99,9
46,9
84,8
95
7,7
2,2
0,7
7,4
5,4
12,6
4,1
2,8
99,9
46,9
84,8
95
7,7
2,2
0,7
11,5
5,4
12,6
63
-
63
15,5
88,7
60
70,3
70,6
50,7
34,1
97,3
50,6
7,4
13,3
21,3
37,4
-
19,4
88,7
60
83,6
70,6
50,7
34,1
97,3
50,6
7,8
0,7
6,9
38,2
7,7
2,2
0,7
19
2,8
2,8
11,9
9,7
20,1
11,9
5,7
24,2
42,1
11,6
68,6
43,4
3,5
6,1
IL=imisní limit
CIL=cílový imisní limit
IL pro PM 10 je v platnosti od 1.1.2005
21
Počet
obyvatel
celkem
Počet
Rozloha
exponovaných překročení
obyvatel
IL
16 012
2 256
3 190
7 962
3 865
13 440
7 226
27 829
25 495
4 955
15 996
1 058
2 705
7 564
298
296
51
3 200
1 377
624
3,0
3,4
5,3
14,3
0,3
0,1
0,1
1,1
0,8
1,2
11 292
7 114
1,0
46 703
8 579
14 130
75 920
4 712
14 749
22 205
20 579
7 376
9 060
7 610
8 478
63 469
3 327
7 478
7 572
20 023
3 732
171 031
2,4
5,2
2,0
12,2
11,2
1,0
1,5
4,9
4,8
75,8
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 9:
3
Oblasti s překročením imisního limitu pro denní průměrné koncentrace PM 1 0 (LV = 50 µg/m ) a četnosti překročení (35 dní)
Zdroj: Studie Brno 2010, ENVIROS, s.r.o., RS J. Bucek
22
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 10: Oblasti s překročením imisního limitu pro roční průměrné koncentrace NO 2
Město Brno
Aktualizace - Stav 2007
23
AKTUALIZACE 2009
C.
ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA
C.1
Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí
Statutární m ě sto Brno je územn ě č len ě no na 29 m ě stských č ástí, Magistrát m ě sta
Brna sou č asn ě vykonává pro území okresu Brno-m ě sto p ů sobnost pov ěř eného
obecního ú ř adu. P ů sobnost m ě sta a m ě stských č ástí v oblasti ochrany ovzduší je
stanovena obecn ě závaznou vyhláškou statutárního m ě sta Brna č . 8/2004.
C.2
Kontakty a odpovědné osoby
C.2.1
Magistrát města Brna
Magistrát m ě sta Brna
Úsek rozvoje m ě sta
Odbor životního prost ř edí (OŽP)
Vedoucí odboru ŽP: Ing. Martin Van ěč ek
Tel.: +420 542 174 500
Sekretariát: Kate ř ina Págová
Tel: +420 542 174 501
Fax: +420 542 174 509
Odd ě lení ochrany a tvorby životního prost ř edí
Referát ochrany ovzduší
p. Stanislav Švehlák
Tel.: +420 542 174 558
C.2.2
Úřady městských částí
Tabulka 2:
Adresy a telefonní spojení na odbory/referáty, vykonávající agendu v oblasti
ochrany ovzduší
MČ č.
Název a sídlo městské části
Agenda v ochraně ovzduší
1
Brno – střed
Dominikánská 2, 601 69
tel. Ústř. 542 526 111 , fax. 542 526 395
E-mail: [email protected]
WWW: www.stred.brno.cz
Odbor životního prostředí
Měnínská 4
tel. 542 526 150
2
Brno – Žabovřesky
Horova 28, 616 00
tel. Ústř. 549 523 511 , fax. 549 257 422
www.brno.cz/zabovresky
Oddělení životního prostředí
Horova 28
tel. 549 523 566
3
Brno – Královo Pole
Palackého tř. 59, 612 93
tel. Ústř. 541 588 111 , fax. 549 245 440
WWW.kralovopole.brno.cz
Palackého tř. 59
tel. 541 588 231
24
AKTUALIZACE 2009
MČ č.
4
Brno - sever
Bratislavská 70, 601 47
tel. ústř. 532 151 111 , fax. 545 542 276
WWW: www.brno.cz/sever/
Oddělení životního prostředí a
místního hospodářství
Bratislavská 70
tel. 532 151 236
5
Brno - Židenice
Gajdošova 7, 615 00
tel. ústř. 548 426 111, fax. 548 426 129
WWW: www.zidenice.cz
Referát dopravy a ŽP
Gajdošova 7
tel.: 548 426 121
6
Brno - Černovice
Bolzánova 1, 618 00
tel. ústř. 548 129 811 , fax. 548 129 853
www.brno.cz/cernovice
Bolzanova 1
tel. 548 129 836
7
Brno - jih
Mariánské nám.13, 617 00
tel. ústř. 545 427 511 , fax. 545 233 413
WWW: www.brno-jih.cz
Referát životního prostředí
Mariánské nám. 13
tel. 545 427 522
8
Brno - Bohunice
Dlouhá 3, 625 00
tel. ústř. 547 423 810, 547 423 811, fax. 547
352 946
WWW: www.brno.cz/bohunice/
Oddělení ŽP
Dlouhá 3
tel.: 547 423 830
9
Brno - Starý Lískovec
Klobásova 9, 625 00
tel. ústř. 547 139 211 , fax. 547 139 230
WWW: www.radnice.info/staryliskovec
Referát tvorby a ochrany životního
prostředí a hygieny
Klobásova 9
tel. 547 139 238
10
Brno - Nový Lískovec
Oblá 75a, 634 00
tel. ústř. 547 428 910 , fax. 547 211 334
WWW: www.nliskovec.brno.cz
Referát ŽP
Oblá 75a
tel.: 547 428 918
11
Brno - Kohoutovice
Bašného 36, 623 00
tel. ústř. 547 130 511 , fax. 547 130 522
WWW: www.kohoutovice.brno.cz
Oddělení ŽP
Bašného 36
tel.: 547 130 571
12
Brno - Jundrov
Veslařská 56, 637 00 Brno
tel. ústř. 541 420 361 , fax. 541 220 001
WWW: www.brno.cz/mc/jundrov/
Úsek životního prostředí:
Veslařská 56
tel. 541 420 376
13
Brno - Bystrc
nám. 28. dubna 60, 635 00
tel. ústř. 546 125 111 , fax. 546 125 224
dopravy
nám. 28. dubna 60
tel. 546 125 150
25
AKTUALIZACE 2009
MČ č.
WWW: www.bystrc.cz
14
Brno - Kníničky
Nová 11, 635 00
tel. ústř. 546 221 550 , fax. 546 221 550
WWW: www.brno-kninicky.cz
Agendu vykonává pověřená
městská část Brno-Bystrc
dopravy
nám. 28. dubna 60
tel. 546 125 150
15
Brno - Komín
Vavřinecká 15, 624 00
tel. ústř. 541 428 161,
fax. 541 222 481
www.brno-komin.cz
Vavřinecká 15
tel. 541 428 177
16
Brno - Medlánky
Hudcova 7, 621 00
tel. ústř. 541 273 111 , fax. 541 225 573
http://www.eurady.cz/medlanky/
Odbor životního prostředí:
Hudcova 7,
tel. 549 273 111
17
Brno - Řečkovice a Mokrá Hora
Palackého nám.11, 621 00
tel. ústř. 541 421 711 , fax. 541 226 124
WWW: www.brno.cz/reckovice
Oddělení životního prostředí
ochrana ovzduší, odpadové
hospodářství
Palackého nám. 11
tel. 541 421 725
18
Brno - Maloměřice a Obřany
Selská 66, 614 00
tel. ústř. 545 423 930, 545 423 940,
fax. 545 423 983
WWW: www.brno.cz/mc/malomerice_obrany/
Odbor životního prostředí,
zemědělství a vnitřních věcí
Selská 66
tel. 545 423 938
19
Brno - Vinohrady
Velkopavlovická 25, 628 00
tel. ústř. 544 233 513 , fax. 544 210 825
WWW: www.brno.cz/mc/vinohrady
Velkopavlovická 25
tel. 544 210 839
20
Brno - Líšeň
Jírova 2, 628 00
tel. ústř. 544 424 811 , fax. 544 211 010
WWW: www.brno.cz/lisen/
Odbor technický
Jírova 2
544 424 877
21
Brno - Slatina
Budínská 2, 627 00
tel. ústř. 533 433 573 , fax. 545 216 285
WWW: www.mcslatina.org
Odbor technický
Referát životního prostředí a
zemědělství
Budínská 2
tel. 533 433 588
22
Brno - Tuřany
Tuřanské nám. 1, 620 00
tel. ústř. 545 128 211
fax. 545 128 212
Tuřanské nám. 1
tel. 545 220 017/109
26
AKTUALIZACE 2009
MČ č.
WWW: www.turany.cz
23
Brno - Chrlice
Chrlické nám. 4, 643 00
tel. ústř. 545 427 211, fax. 545 238 069
www.chrlice.brno.cz
Odbor živ. prostředí, odpad hosp.
Chrlické nám. 4
tel. 545 427 211
24
Brno - Bosonohy
Bosonožské nám. 1, 642 00
tel. ústř. 547 422 711 , fax. 547 422 719
www.brno.cz/bosonohy
Bosonožské nám. 1
tel. 547 422 713
25
Brno - Žebětín
Křivánkovo nám. 35, 641 00
tel. ústř. 546 217 110 , fax. 546 217 301
WWW: www.zebetin.webpark.cz
Úsek životního prostředí
Křivánkovo nám. 35
tel. 546 217 301
26
Brno - Ivanovice
Mácova 3, 621 00
tel. ústř. 541 226 695 , fax. 549 271 494
www.radnice.info/ivanovice
Agendu vykonává pověřená
městská část
Řečkovice a Mokrá Hora
Palackého nám. 11
tel. 541 421 725
27
Brno - Jehnice
Nám. 3. května č. 5, 621 00
tel. ústř. 541 237 425 , fax. 541 237 157
WWW: www.mcjehnice.brno.cz
Agendu vykonává
MČ Brno - Královo pole
Palackého tř. 59
tel. 541 588 231
28
Brno - Ořešín
Ronovská 10, 621 00
tel. ústř. 541 237 257 , fax. 541 237 257
WWW: www.brno.cz/mc/oresin
MČ Brno Řečkovice a Mokrá Hora
Palackého nám. 11
tel. 541 421 725
29
Brno - Útěchov
Adamovská 6, 644 00
tel. ústř. 541 239 135 , fax. 541 239 135
WWW: www.volny.cz/utechov
Adamovská 6
tel. 541 239 135
27
AKTUALIZACE 2009
D.
DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
D.1
Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech
D.1.1
Platné imisní limity dle NV č. 597/2006 Sb.
Platné imisní limity uvádí následující tabulka – rozlišovány jsou imisní limity pro
ochranu zdraví lidí a imisní limity pro ochranu ekosystém ů /vegetace.
Posouzení kvality ovzduší na území m ě sta Brna byla provedeno pro následující
látky – pro které je stanoven imisní limit nebo cílový imisní limit. P ř ípustné úrovn ě
koncentrací zne č iš ť ujících látek (imisní limity), maximáln ě p ř ípustné č etnosti
p ř ekro č ení, data spln ě ní imisního limitu a údaje podstatné pro zp ů sob posuzování
kvality ovzduší (horní s dolní mez pro posuzování) jsou uvedeny v následující
tabulce.
Cílové
Imisní limit
Dlouhodo
Cílové imisní
imisní
pro
Imisní limit pro ochranu zdraví
bé imisní
limity O3
limity pro
ochranu
lidí
cíle O3
ochranu ekosystému
Tabulka 15: Imisní limity
ekosystémů a vegetace
vyhlášené
na
Doba
průměrování
Oxid siřičitý SO 2
1 hodina
Oxid uhelnatý CO
Prašný aerosol PM 10
Olovo Pb
Oxid dusičitý NO 2
Oxid dusičitý NO 2
Benzen
ochranu
zdraví
350 µg*m
-3
20 µg*m
-3
Oxidy dusíku NO X
1 kalendářní rok
30 µg*m
-3
Ochrana vegetace
Ochrana vegetace
-
1 kalendářní rok 6 ng*m-3
maximální denní
osmihodinový 120 µg*m-3
klouzavý průměr
18000
AOT40
-3
µg*m *h
maximální denní
osmihodinový 120 µg*m-3
klouzavý průměr
AOT40
limity
-
-3
-3
24 hodin
125 µg*m
75 µg*m
maximální denní
-3
osmihodinový 10 mg*m-3
7 mg*m
klouzavý průměr
-3
-3
24 hodin
50 µg*m
30 µg*m
-3
-3
1 kalendářní rok 40 µg*m
14 µg*m
-3
-3
1 kalendářní rok 0,5 µg*m
0,35 µg*m
-3
-3
1 hodina
200 µg*m
140 µg*m
-3
1 kalendářní rok 40 µg*m-3
32 µg*m
-3
-3
1 kalendářní rok 5 µg*m
3,5 µg*m
kalendářní rok a
zimní období
(1.10.-31.3.)
imisní
Horní mez
Dolní mez
Imisní limit
pro
pro
posuzování posuzování
Arsen As
Kadmium Cd
Nikl Ni
Benzo(a)pyren B(a)P
lidí,
-3
3,6 ng*m
-3
3 ng*m
-3
14 ng*m
-3
0,6 ng*m
ochranu
Přípustná
četnost
překročení za
kalendářní rok
24
50 µg*m
5 mg*m
na
-3
3
-3
20 µg*m
-3
35
-3
10 µg*m
-3
0,2 µg*m
-3
100 µg*m
18
-3
26 µg*m
-3
2 µg*m
-3
2,4 ng*m
-3
2 ng*m
-3
10 ng*m
-3
0,4 ng*m
25x v průměru
za 3 roky
-3
6000 µg*m *h
28
AKTUALIZACE 2009
D.1.2
Oxid siřičitý (SO 2 )
Oxid si ř i č itý (SO 2 ) je dráždivá látka, která zp ů sobuje zhoršení plicních funkcí a
zm ě nu plicní kapacity.
Stanovený imisní limit pro ochranu zdraví pro 24-hodinovou koncentraci SO 2 nebyl
v roce 2007 na území aglomerace Brno p ř ekro č en.
Pouze na 1,6 % území Č R p ř esahovaly koncentrace SO 2 dolní mez pro posuzování
(LAT). Na žádném m ěř ícím míst ě nebyl p ř ekro č en hodinový imisní limit 350 µ g.m -3 .
Z hlediska aglomerace Brno nebyla dolní mez pro posuzování p ř ekro č ena nikde.
Obrázek 11: Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO 2 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ)
V následujících podkapitolách jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace SO 2 v
aglomeraci Brno (nemá již imisní limit), dále pak 4. nejvyšší 24hodinové
koncentrace (imisní limit) a 25. nejvyšší hodinové koncentrace (imisní limit).
Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace SO 2
Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace SO 2 jsou v aglomeraci Brno nízké. Zna č ný byl pokles
koncentrací SO 2 za č átkem 90. let 20. století, kdy bylo celorepublikov ě významn ě
investováno do odsí ř ení nejv ě tších zdroj ů SO 2 . V aglomeraci Brno to znamenalo
pokles na cca 20% p ů vodních koncentrací.
Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace SO 2 již v sou č asnosti nemá imisní limit, ale až do
konce roku 2006 platilo NV č . 350/2002 Sb. (od 1.1.2007 novelizováno NV č .
597/2006 Sb.), které stanovovalo pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci SO 2 imisní limit
50 µg*m -3 . Z uvedeného je patrné, že imisní limit v aglomeraci Brno nebyl na žádné
z lokalit po celou dobu jejich m ěř ení p ř ekro č en.
29
AKTUALIZACE 2009
V posledních 5 letech jsou již koncentrace velmi nízké a pom ě rn ě vyrovnané. Mírná
variabilita je zp ů sobená zejména meteorologickými podmínkami – p ř evážn ě délkou
zimy a teplotami v zim ě , s č ímž souvisí délka topné sezóny a emise SO 2 z malých
zdroj ů . Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace SO 2 jsou tabelárn ě zpracovány v tabulce 16.
Tabulka 16: Průměrné roční koncentrace SO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ)
Lokalita
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Soběšice
Průměrná roční koncentrace SO2 (µg*m-3)
2002
2003
2004
2005
2006
7,08
6,66
4,63
5,80
5,40
9,28
8,74
8,27
9,44
5,52
8,34
6,48
6,23
5,63
8,63
7,67
6,90
7,44
5,01
5,03
5,33
8,22
6,55
5,06
4,87
4,76
5,21
3,68
1,70
1,97
2,35
7,62
7,64
5,49
5,87
5,94
4,29
4,18
3,45
8,85
5,60
2007
5,42
2008
4,86
6,93
7,52
6,89
4,32
1,53
4,98
1,94
6,58
5,62
4,10
4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO 2
Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné 24hodinové koncentrace SO 2 stanoven
imisní limit, který má hodnotu 125 µg*m -3 . Tato koncentrace m ů že být za kalendá ř ní
rok 3x p ř ekro č ena, proto je v p ř íslušné tabulce i na obrázku vynášená 4. nejvyšší
pr ů m ě rná 24hodinová koncentrace SO 2 , která pokud p ř ekro č í hranici 125 µg*m -3 ,
tak je p ř ekro č en imisní limit.
Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž
horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 75 µg*m -3 a dolní mez pro
posuzování má hodnotu LAT = 50 µg*m -3 .
Barevné pozadí obrázku č . 12 charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod
dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní
mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním
limitem, č ervená = nad imisním limitem.
Tabulka 17: 4. nejvyšší 24hodinové
ČHMÚ)
Lokalita
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Soběšice
koncentrace SO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj
4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2 (µg*m-3)
2002
2003
2004
2005
2006
29,30
26,90
14,74
17,73
18,53
31,91
30,01
26,76
34,57
12,45
17,51
15,19
12,73
13,35
33,48
25,69
21,18
18,59
23,00
23,68
12,12
23,75
25,15
16,16
15,07
23,37
18,28
21,00
13,70
13,70
13,50
38,79
42,54
21,09
24,73
33,11
25,00
27,00
14,00
50,00
51,00
2007
13,81
2008
12,51
12,74
17,57
15,77
11,21
9,50
16,81
5,30
10,50
10,56
7,23
15,56
4,50
30
AKTUALIZACE 2009
25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2
Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné hodinové koncentrace SO 2 stanoven imisní
limit, který má hodnotu 350 µg*m -3 . Tato koncentrace m ů že být za kalendá ř ní rok
24x p ř ekro č ena, proto je v následující tabulce č . 19 a na obrázku č . 12 vynášená
25. nejvyšší hodinová koncentrace SO 2 , která pokud p ř ekro č í hranici 350 µg*m -3 ,
tak je p ř ekro č en imisní limit. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené
hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro
posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro
posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem.
Hodinové koncentrace SO 2 jsou schopny m ěř it pouze lokality m ěř ící
v automatizovaném m ěř ícím programu, a proto se již ve vý č tu neobjevuje lokalita
Brno-Sob ě šice pracující v manuálním m ěř ícím programu.
Tabulka 18: 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ)
Lokalita
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2 (µg*m-3)
2002
2003
2004
2005
2006
38,03
48,76
22,73
25,59
31,03
60,06
56,48
38,46
50,19
50,48
24,88
31,17
21,59
18,30
24,31
48,19
48,62
30,17
32,74
36,61
44,90
18,16
34,60
41,61
23,74
30,60
30,63
31,42
43,62
71,42
64,11
31,16
38,61
64,18
2007
26,10
2008
17,04
16,24
23,70
22,37
21,57
14,65
14,38
12,78
31,69
22,37
31
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 12: Průměrné roční koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-2008
Průměrné roční koncentrace SO2, aglomerace Brno 2002-2008
10
9
7
-3
Koncentrace (µg*m )
8
6
5
4
3
2
1
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Soběšice
Zdroj: ČHMÚ
32
2008
Brno-Zvonařka
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 13: 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-2008
4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2, aglomerace Brno 2002-2008
60
-3
50
40
30
20
10
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Soběšice
Zdroj: ČHMÚ
33
Brno-Zvonařka
2008
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 14: 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2002-20008
25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2, aglomerace Brno 2002-2008
80
70
-3
60
50
40
30
20
10
0
2002
2003
2004
2005
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
2006
2007
Brno-Výstaviště
Zdroj: ČHMÚ
34
Brno-Zvonařka
2008
AKTUALIZACE 2009
D.1.3
Částice PM 10 a PM 2,5
Suspendované č ástice jsou emitovány jak p ř írodními (nap ř . sopky č i prašné bou ř e),
tak i antropogenními (nap ř . elektrárny a pr ů myslové technologické procesy,
doprava, spalování uhlí v domácnostech, spalování odpadu) zdroji. V ě tšina t ě chto
antropogenních emisních zdroj ů je soust ř ed ě na v urbanizovaných oblastech, tj. v
oblastech, ve kterých žije velká č ást populace.
V Brn ě pat ř í mezi nejvýznamn ě jší primární zdroje emisí prachových č ástic doprava,
procesy spalování tuhých paliv (pr ů myslové i v sektoru bydlení), pr ů myslové
fugitivní emise prachu (slévárny), p ř eprava a zejména nakládka a vykládka
materiál ů , spalování d ř eva a ostatní biomasy, požáry, demolice budov, stavby,
výkopy. Nezpevn ě né a nebo nezatravn ě né plochy, kde vlivem p ů dní eroze vznikají
č áste č ky prachu, také pat ř í mezi základní zdroje pro vznik prašnosti
(neevidovaných v emisních bilancích). Č áste č ky prachu se vlivem fyzikálních
proces ů v atmosfé ř e zmenšují a č ím jsou menší tím déle se udrží ve vznosu. Jejich
„odbouratelnost“ v atmosfé ř e je minimální a z ů stávají zde po výrazn ě delší dobu,
než klasické polutanty. Nezpevn ě né a nezatravn ě né plochy jsou z ř ejm ě
nejvýznamn ě jším zdrojem emisí primární prašnosti ve m ě st ě Brn ě (jejich emise
nejsou sledovány a nejsou podchyceny v emisních bilancích).
Podle významu druhým zdrojem prachu je p ř enos prachových č ástic ze zem ě d ě lsky
obd ě lávaných polí a blízkosti m ě sta Brna. P ř edevším v dob ě suchého a sou č asn ě
v ě trného po č así se č áste č ky prachu dostávají do vznosu a padají na m ě sto.
Primárními zdroji prachových č ástic jsou zdroje REZZO 1 a REZZO 2 (pr ů mysl). U
t ě chto zdroj ů rozhodují o jejich vlivu na kvalitu ovzduší dva faktory - emisní
vydatnost a výška komína. P ř edevším výška komína je zásadní pro rozptyl č ástic.
Tedy zdroj i s velkými emisemi nemusí mít významný imisní dopad, pokud má
dostate č nou výšku komína. To je v Brn ě p ř ípad nap ř . Teplárny Brno Sever a SAKO
Brno a.s. I p ř es sv ů j významný emisní podíl je jejich p ř ísp ě vek k imisnímu zatížení
prachem minimální.
Podíl REZZO 3 na primárních emisích pevných č ástic je v aglomeraci Brno cca 10
až 15 % což není mnoho. D ů vodem je zna č ná teplofikace a plynofikace m ě sta.
Nicmén ě i zde ur č it ě existuje potenciál ke snížení emisí a tím i imisí, protože malé
zdroje mají nízké komíny a tím výrazný vliv na kvalitu ovzduší.
Negativní zdravotní ú č inky PM 10 a PM 2,5 se projevují již p ř i velmi nízkých
koncentracích bez z ř ejmé spodní hranice bezpe č né koncentrace. Zdravotní rizika
č ástic ovliv ň uje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se
podílet na snížení imunity, mohou zp ů sobovat zán ě tlivá onemocn ě ní plicní tkán ě a
oxidativní stres organismu. P ř i chronickém p ů sobení mohou zp ů sobovat respira č ní
onemocn ě ní a snižovat funkci plic.
Z NV č . 597/2006 vyplývá, že v p ř ípad ě PM 10 se sledují dva pr ů m ě ry – ro č ní a 24hodinový – a sice jeho 36. nejvyšší hodnota.
Nejvíce zatíženou souvislou oblastí Č R, stejn ě jako v p ř edešlých letech, je
Ostravsko a Karvinsko. Z celkového po č tu 155 lokalit, na kterých je m ěř ena frakce
PM 10 suspendovaných č ástic, došlo na 54 stanicích (35 % stanic) k p ř ekro č ení
24hodinového imisního limitu PM 10 (50 µg.m -3 max. 35x v roce). Ro č ní imisní limit
PM 10 (40 µg.m -3 ) byl p ř ekro č en na 16 sledovaných lokalitách.
35
AKTUALIZACE 2009
V p ř ípad ě obou uvedených imisních charakteristik frakce PM 10 došlo v roce 2007
proti roku 2006 k výraznému snížení po č tu lokalit s p ř ekro č ením imisního limitu.
Tento pokles byl ovlivn ě n p ř ízniv ě jšími meteorologickými a rozptylovými
podmínkami p ř edevším v lednu a únoru 2007. Pokles koncentrací PM 10 je patrn ě jší
proti roku 2006 na m ě stských a p ř edm ě stských poza ď ových stanicích, než na
dopravních a pr ů myslových lokalitách. V roce 2007 došlo ke zmenšení plochy
území nadlimitních 24 hodinových koncentrací PM 10 zejména v Ústeckém,
St ř edo č eském, Královéhradeckém, Pardubickém, Olomouckém a Jihomoravském
kraji. Tato skute č nost je znázorn ě na na Obrázek 16:, k p ř ekro č ení limitu došlo na
6,3 % území státu. Velikost území, kde byl p ř ekro č en ro č ní imisní limit pro PM 10
v roce 2007, se také zmenšilo, je to pouze 0,7 % plochy Č R.
Od roku 2005 se m ěř í také jemn ě jší frakce č ástic PM 2,5 . V roce 2007 byla m ěř ena
na 32 lokalitách. Z tohoto po č tu byl na 5 stanicích p ř ekro č en ro č ní limit 25 µg.m -3 ,
který byl stanoven evropskou sm ě rnicí 2008/50/ES o kvalit ě vn ě jšího ovzduší a
č istším ovzduší pro Evropu. Tato sm ě rnice bude v nejbližší dob ě zahrnuta do č eské
legislativy. Lokality s p ř ekro č ením limitu se nacházely v Moravskoslezském kraji
(Bohumín, V ěřň ovice, Ostrava-P ř ívoz, Ostrava-Záb ř eh a T ř inec-Kosmos).
Z níže uvedených map a obrázk ů vyplývá, že v aglomeraci Brno je p ř ekro č en ro č ní
imisní limit pouze na dopravních stanicích (Brno-Úvoz, Brno-Svatoplukova), jejichž
reprezentativnost je však pouze pro oblast zhruba 100 až 200 metr ů v okolí stanice.
Imisní limit pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci je již p ř ekra č ován na více
lokalitách.
V následujících podkapitolách jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 10 v
aglomeraci Brno (imisní limit) a PM 2,5 (p ř ipravovaný imisní limit) a dále pak 36.
nejvyšší 24hodinová koncentrace (imisní limit) od roku 2002
Obrázek 15: Pole roční průměrné koncentrace PM 1 0 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ)
36
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 16: Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM 1 0 v roce 2007 (zdroj ČHMÚ)
Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 10 a PM 2,5
Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 10 stanoven imisní
limit, který má hodnotu 40 µg*m -3 . Dále jsou pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci
stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž horní mez pro posuzování má hodnotu
UAT = 14 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 10 µg*m -3 .
K p ř ekro č ení imisního limitu pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci PM 10 docházelo v
posledních letech na dopravních stanicích. Všechny stanice ve sledovaném období
se pohybují nad horní mezí pro posuzování. Barevné pozadí obrázku charakterizuje
dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní
mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní
mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem.
Zhruba od roku 2000 je trend pr ů m ě rných ro č ních koncentrací p ř ibližn ě vyrovnaný,
p ř i č emž mírná variabilita je zp ů sobená zejména meteorologickými podmínkami –
p ř evážn ě délkou zimy a teplotami v zim ě , s č ímž souvisí délka topné sezóny a
emise TZL z malých zdroj ů .
Č ástice do aerodynamického pr ů m ě ru 2,5µm se m ěř í v aglomeraci Brno
dlouhodob ě pouze v lokalit ě Brno-Tu ř any (od roku 2004). Od 11/07 p ř ibyly další
lokality - Brno-Svatoplukova, Brno-Výstavišt ě (do 12/08), Brno-Zvona ř ka a BrnoLány (od 1/08). Tato škodlivina prozatím nemá č eskou legislativou stanovený imisní
limit, ale v nové sm ě rnici Evropské komise 2008/50/ES již imisní limit figuruje a
evropská legislativa je p ř enášena do č eské v podob ě návrhu novelizace zákona č .
86/2002 Sb. o ochran ě ovzduší, kde se již rovn ě ž imisní limit pro PM 2,5 vyskytuje a
má hodnotu 25 µg.m -3 .
Z výsledk ů nam ěř ených v lokalit ě Brno-Tu ř any vyplývá, že koncentrace PM 2,5 se
pohybují v okolí hodnoty imisního limitu a jejich hodnota je op ě t odvislá od
meteorologických a rozptylových podmínek zejména v zimní č ásti roku. Dá se tedy
p ř edpokládat, že pokud v období ř íjen – b ř ezen budou nízké teploty, delší dobu
trvající sn ě hová pokrývka a vyskytnou se teplotní inverze, budou se koncentrace
37
AKTUALIZACE 2009
blížit a mohou i p ř ekro č it imisní limit pro pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 2,5 .
Dopravní lokality vykazují p ř ekro č ení PM 2,5 i v klimaticky p ř ízniv ě jším kalendá ř ním
roku 2008. Od 11/2007 p ř ibyly další lokality (Brno – Svatoplukova, Brno –
Zvona ř ka, Brno – Výstavišt ě /do 12/2008/ a Brno – Lány (od 01/2009)
Tabulka 19: Průměrné roční koncentrace PM 1 0 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj ČHMÚ)
Lokalita
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-Masná
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno - Úvoz (hot spot)
Brno-Tuřany
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Brno-Soběšice
Brno-Húskova
Průměrná roční koncentrace PM10 (µg*m -3)
2002
2003
2004
2005
2006
55,50
32,67
24,55
26,65
42,67
36,01
39,67
56,60
43,65
49,97
39,69
18,44
31,94
33,12
39,55
63,53
41,24
46,02
36,78
26,31
34,20
38,96
30,88
24,01
31,27
49,39
31,72
39,47
33,92
23,97
30,52
2007
34,73
2008
27,72
28,82
47,90
32,06
45,01
40,25
34,83
35,16
21,15
31,39
35,25
27,25
23,50
33,39
33,98
25,61
25,45
36,15
26,52
27,83
22,81
40,22
34,87
34,37
33,63
34,41
23,08
44,00
25,93
23,21
27,40
19,16
17,88
* hodnoty uvedené k urzívou jsou přepočteny fak torem 0,8 z SPM dle zák ona 86/2002 Sb.
Tabulka 20: Průměrné roční koncentrace PM 2 ,5 , Aglomerace Brno, 2002-2008
Lokalita
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-Tuřany
Průměrná roční koncentrace PM2,5 (µg*m-3)
2002
2003
2004
2005
2006
21,857
26,343
27,576
2007
20,224
2008
28,528
25,214
26,23
19,016
Zdroj: ČHMÚ
38
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 17: Průměrné roční koncentrace PM 2 ,5 , Aglomerace Brno, 2004-2007
Průměrné roční koncentrace PM2,5, aglomerace Brno 2002-2008
40
35
-3
30
25
20
15
10
5
0
2002
2003
Brno-Svatoplukova
2004
2005
Brno-Výstaviště
2006
Brno-Zvonařka
2007
Brno-Tuřany
2008
LV*
36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10
Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné 24hodinové koncentrace PM 10 stanoven
imisní limit, který má hodnotu 50 µg*m -3 . Tato koncentrace m ů že být za kalendá ř ní
rok 35x p ř ekro č ena, proto je v obrázku vynášena 36. nejvyšší pr ů m ě rná 24hodinová
koncentrace PM 10 , která pokud p ř ekro č í hranici 50 µg*m -3 , tak je p ř ekro č en imisní
limit.
Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž
posuzování má hodnotu LAT = 20 µg*m -3 .
Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní
mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro
posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem,
č ervená = nad imisním limitem.
P ř ekro č ení imisního limitu pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 je
nej č ast ě jším p ř ípadem p ř ekra č ování imisních limit ů v celé Č R. V aglomeraci Brno
hodnoty koncentrací v jednotlivých lokalitách kulminovaly v letech 2005 a 2006, kdy
vlivem dlouhé a chladné zimy 2005/2006 v č etn ě velmi špatných rozptylových
podmínek zp ů sobených teplotními inverzemi došlo k nejvíce p ř ekro č ením
koncentrace 50µg.m -3 . Zejména v m ě síci lednu roku 2006 došlo k 19 (Brno-Tu ř any)
p ř ekro č ením, č ímž se za jediný m ě síc z více než poloviny vy č erpal limit 35
p ř ekro č ení pro celý kalendá ř ní rok. Roky 2007 a zejména 2008 se pak jeví jako
nejlepší za posledních 7 let, kdy imisní limit není v lokalitách neovlivn ě ných
dopravou p ř ekro č en. P ů vod tohoto zlepšení je nutno hledat p ř edevším v p ř íznivých
meteorologických podmínkách v zimním období – krátká, relativn ě teplá zima, kratší
topné období, velmi slabé teplotní inverze atp.
V celém sledovaném období se koncentrace PM 10 na všech lokalitách pohybovaly
nad horní mezí pro posuzování.
39
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 21: 6. nejvyšší 24hodinová
ČHMÚ)
Lokalita
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-Masná
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
koncentrace PM10, aglomerace Brno, 2002-2008 (Zdroj
36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 (µg*m-3)
2002
2003
2004
2005
2006
48,56
63,25
46,22
84,74
44,36
55,59
62,57
54,87
55,42
58,00
2007
46,98
2008
37,05
66,43
58,77
60,10
51,00
55,29
39,00
71,00
44,88
37,00
57,55
84,67
55,00
71,29
51,00
54,00
59,17
38,00
61,58
58,00
63,13
44,00
44,00
51,25
41,00
42,00
40
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 18: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace PM 1 0 , aglomerace Brno, 2002-2008
Průměrné roční koncentrace PM10, aglomerace Brno 2002-2008
70
60
-3
50
40
30
20
10
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-Masná
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Brno-Soběšice
Brno-Húskova
Zdroj: ČHMÚ
2008
41
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 19: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 1 0 , aglomerace Brno, 2002-2008
36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, aglomerace Brno 2002-2008
90
80
-3
70
60
50
40
30
20
10
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-Masná
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Zdroj: ČHMÚ
2008
42
AKTUALIZACE 2009
D.1.4
Oxid dusičitý (NO 2 )
Expozice zvýšeným koncentracím oxidu dusi č itého ovliv ň uje plicní funkce a
zp ů sobuje snížení imunity.
K p ř ekro č ení ro č ního imisního limitu oxidu dusi č itého pro zdraví lidí (40 µg.m -3 )
dochází pouze na omezeném po č tu stanic, a to na dopravn ě exponovaných
lokalitách aglomerací a velkých m ě st (obrázek 19). Z celkového po č tu 182
lokalit, kde byl v roce 2007 monitorován oxid dusi č itý, došlo k p ř ekro č ení
ro č ního imisního limitu na 17 stanicích. Imisní limit v č etn ě meze tolerance (46
µg.m -3 ) byl p ř ekro č en na 6 lokalitách. Hodinový imisní limit (200 µg.m -3 ) s mezí
tolerance (240 µg.m -3 ) byl p ř ekro č en na siln ě dopravn ě zatížené stanici Praha
2-Legerova.
Lze p ř edpokládat, že k p ř ekro č ení imisních limit ů m ů že docházet i na dalších
dopravn ě exponovaných lokalitách, kde není provád ě no m ěř ení. Imisních limit ů
pro NO 2 je t ř eba závazn ě dosáhnout k 31.12.2009.
Obrázek 20: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace oxidu dusi č itého v roce 2007 (zdroj Č HMÚ)
Z uvedené mapy vyplývá, že v aglomeraci Brno dochází v dopravou zatížených
lokalitách k p ř ekro č ení imisního limitu pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci NO 2 .
V následujících podkapitolách jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO 2 v
aglomeraci Brno (imisní limit) a 19. nejvyšší hodinová koncentrace (imisní limit) od
roku 2002.
Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace NO 2
Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO 2 stanoven imisní
limit, který má hodnotu 40 µg*m -3 . Dále jsou pro pr ů m ě rnou ro č ní koncentraci
stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž horní mez pro posuzování má hodnotu
UAT = 32 µg*m -3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 26 µg*m -3 .
43
AKTUALIZACE 2009
Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní
mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro
Pro koncentrace NO 2 obecn ě je d ů ležité, je-li lokalita ovlivn ě na dopravou nebo
nikoli. V p ř ípad ě pr ů m ě rných ro č ních koncentrací v lokalitách aglomerace Brno
dochází k p ř ekro č ení imisního limitu pouze v dopravou nejzatížen ě jších lokalitách.
Poza ď ové lokality jako nap ř . Brno-Tu ř any se pohybují pod dolní mezí pro
posuzování.
Tabulka 22: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ)
Lokalita
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-Masná
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Brno-Soběšice
Průměrná roční koncentrace NO2 (µg*m-3)
2002
2003
2004
2005
2006
32,72
30,40
31,26
31,99
28,81
32,83
32,05
33,44
33,92
43,43
41,17
43,38
49,30
54,71
33,78
39,51
32,61
37,16
38,89
40,28
32,53
44,25
29,75
44,56
46,69
46,12
47,51
29,09
24,98
41,68
35,95
20,40
23,07
20,22
22,40
13,82
21,85
18,34
15,71
23,62
17,62
14,76
2007
28,53
2008
30,96
47,29
40,41
41,04
27,64
42,35
25,49
47,05
37,54
35,60
14,43
40,90
23,77
48,27
19,97
10,84
20,54
14,68
12,36
19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2
Dle NV č . 597/2006 Sb. je pro pr ů m ě rné hodinové koncentrace NO 2 stanoven imisní
limit, který má hodnotu 200 µg*m -3 . Tato koncentrace m ů že být za kalendá ř ní rok
18x p ř ekro č ena, proto je v tabulce 23 a obrázku 20 vynášena 19. nejvyšší hodinová
koncentrace NO 2 , která pokud p ř ekro č í hranici 200 µg*m -3 , tak je p ř ekro č en imisní
limit.
Dále jsou pro hodinovou koncentraci NO 2 stanoveny meze pro posuzování, p ř i č emž
posuzování má hodnotu LAT = 100 µg*m -3 . Barevné pozadí obrázku charakterizuje
dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní
mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní
mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem.
Hodinové koncentrace NO 2 jsou schopny m ěř it pouze lokality m ěř ící
v automatizovaném m ěř ícím programu, a proto se již n ě které lokality v aglomeraci
Brno neobjevují v následující charakteristice.
Všechny lokality se ve sledovaném období drží pod dolní mezí pro posuzování.
Nejvyšší koncentrace jsou m ěř eny v lokalitách s vysokou intenzitou dopravy.
44
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 23: 19. nejvyšší hodinová
Č HMÚ)
Lokalita
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
koncentrace NO 2 , Aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj
19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2 (µg*m-3)
2002
2003
2004
2005
2006
106,60
100,86
107,11
120,95
217,20
95,33
123,51
119,62
144,01
144,84
123,31
138,17
141,45
147,81
165,47
91,12
114,70
102,60
118,97
127,51
139,91
133,66
150,57
116,03
126,48
127,59
134,48
93,88
75,35
80,32
76,33
88,95
118,60
2007
96,03
2008
104,83
143,47
104,83
161,26
111,91
140,02
104,25
118,22
109,04
71,35
119,94
69,82
45
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 21: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008
Průměrné roční koncentrace NO2, aglomerace Brno 2002-2008
60
-3
50
40
30
20
10
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-Zvonařka
Brno-Masná
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Brno-Soběšice
Zdroj: ČHMÚ
46
2008
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 22: 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008
19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2, aglomerace Brno 2002-2008
250
-3
200
150
100
50
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Brno-Arboretum
Brno-Lány
Brno-Svatoplukova
Brno-Výstaviště
Brno-střed
Brno-Kroftova
Brno-Tuřany
Zdroj: ČHMÚ
47
Brno-Zvonařka
2008
AKTUALIZACE 2009
D.1.5
Oxid uhelnatý (CO)
Antropogenním zdrojem zne č išt ě ní ovzduší CO jsou procesy, kdy dochází
k nedokonalému spalování fosilních paliv. CO se váže na hemoglobin a snižuje
zásobování d ů ležitých orgán ů v t ě le kyslíkem.
V roce 2007 se oxid uhelnatý m ěř il celkem na 45 lokalitách, na žádné z nich
maximální denní 8hodinové klouzavé pr ů m ě ry oxidu uhelnatého nep ř esáhly imisní
limit (10 mg.m -3 ). Nejvyšší denní osmihodinový pr ů m ě r byl nam ěř en, stejn ě jako v
p ř edchozím roce, na lokalit ě hot-spot Ostrava- Č eskobratrská (4,6 mg.m -3 ). Ani zde
však letos nebyla p ř ekro č ena dolní mez pro posuzování (LAT).
V aglomeraci Brno probíhá m ěř ení CO zejména na dopravních lokalitách imisního
monitoringu. Všechny pracují v automatizovaném m ěř ícím programu.
V následující tabulce a obrázku je uveden maximální denní 8hodinový klouzavý
pr ů m ě r koncentrace CO v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku
charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování,
žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování,
oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad
imisním limitem.
V aglomeraci Brno se ve sledovaném období pohybují koncentrace CO p ř evážn ě
pod LAT.
Tabulka 24: Maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r koncentrace CO, aglomerace Brno,
2004-2007 (zdroj Č HMÚ)
Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr koncetrací CO (µg*m-3)
Lokalita
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Brno-Arboretum
2039,06 1734,38 2109,38 2398,44 1882,81 1484,38
Brno-Lány
1585,94 5156,25 6617,19 2390,63 2468,75
Brno-Svatoplukova
3020,83 4093,75 6289,06 4007,81 2335,94 2156,25
Brno-Výstaviště
2883,93 2491,07 2593,75 3156,25 1976,56 1703,13
Brno-Zvonařka
4031,25 3992,19 5234,38 4312,50 2273,44 2640,63
Brno-střed
3553,67 3663,76 2126,23
Brno-Kroftova
3011,00
2008
1390,63
2339,29
2390,63
2031,25
2399,55
2515,35
48
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 23: Maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r koncentrace CO, Aglomerace Brno, 2004-200708
Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr koncetrací CO, aglomerace Brno
2002-2008
12000
-3
10000
8000
6000
4000
2000
0
2002
2003
Brno-Arboretum
Brno-Zvonařka
2004
Brno-Lány
Brno-střed
2005
2006
2007
Brno-Svatoplukova
Brno-Kroftova
Brno-Výstaviště
Zdroj: ČHMÚ
49
2008
AKTUALIZACE 2009
D.1.6
Benzen (BZN)
K nejvýznamn ě jším škodlivým efekt ů m expozice
krvetvorby a dále jeho karcinogenní ú č inky.
benzenu
pat ř í
poškození
S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování zne č išt ě ní
ovzduší aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí
aromatických uhlovodík ů – zejména benzenu a jeho derivát ů – jsou p ř edevším
výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Emise z mobilních zdroj ů
p ř edstavuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodík ů . Dalším
významným zdrojem emisí t ě chto uhlovodík ů jsou ztráty vypa ř ováním p ř i
manipulaci, skladování a distribuci benzinu.
V roce 2007 byly koncentrace benzenu m ěř eny celkem na 33 lokalitách. Imisní limit
je definován jako ro č ní pr ů m ě rná koncentrace 5 µg.m -3 . Tohoto limitu musí být
dosaženo do 31.12.2009. Mez tolerance pro rok 2007 byla rovna hodnot ě 3 µg.m -3 .
Práv ě hodnot ě 8 µg.m -3 (5+3 µg.m -3 ) se rovnal ro č ní pr ů m ě r koncentrací
nam ěř ených na stanici Č HMÚ Ostrava-P ř ívoz (8 µg.m -3 ). Dále byl imisní limit (bez
meze tolerance) p ř ekro č en na stanici Zdravotního ústavu Ostrava-P ř ívoz (ro č ní
pr ů m ě r 5,9 µg.m -3 ). Vyšší koncentrace souvisejí v této oblasti s pr ů myslovou
č inností (p ř edevším s výrobou koksu). V lo ň ském roce byl na obou lokalitách
p ř ekro č en imisní limit (zvýšený o mez tolerance). B ě hem posledních 3 let byly
koncentrace na t ě chto lokalitách v roce 2007 nejnižší. V porovnání s rokem 2006
došlo k poklesu koncentrací na všech sledovaných lokalitách. Nár ů st nam ěř ený na
všech stanicích v roce 2006 tedy nebyl potvrzen. Ke zlepšení situace oproti
p ř edchozímu roku došlo pravd ě podobn ě díky p ř ízniv ě jším meteorologickým a
rozptylovým podmínkám.
Obrázek 24: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace benzenu v roce 2007 (zdroj Č HMÚ)
50
AKTUALIZACE 2009
Z uvedené mapy vyplývá, že v aglomeraci Brno nedochází k p ř ekro č ení imisního
limitu, koncentrace se pohybují v okolí dolní meze pro posuzování.
V následující tabulce a v obrázku 24 jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace
benzenu v lokalit ě Brno-st ř ed v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí
obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro
posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro
Tabulka 25: Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace benzenu, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ)
Průměrná roční koncentrace benzenu (µg*m-3)
2002
2003
2004
2005
2006
2,85
Lokalita
Brno-střed
2007
3,06
2008
2,66
Obrázek 25: Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace benzenu, aglomerace Brno, 2002-2008
Průměrné roční koncentrace benzenu, aglomerace Brno 2002-2008
6
-3
5
4
3
2
1
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Brno-střed
D.1.7
Benzo(a)pyren (BAP)
P ř írodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních
požár ů tém ěř nulová. Jeho antropogenním zdrojem, stejn ě jako ostatních
polycyklických aromatických uhlovodíku (PAH), jejichž je benzo(a)pyren
p ř edstavitelem pro hodnocení ú č inku na lidské zdraví, je jednak nedokonalé
spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeništ ě ) tak i v mobilních
zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu a železa. Benzo(a)pyren,
51
AKTUALIZACE 2009
stejn ě jako další PAH s 5 a více aromatickými jádry, je navázán p ř edevším na
č ástice menší než 2,5 µ m.
U benzo(a)pyrenu, stejn ě jako u n ě kterých
karcinogenní ú č inky na lidský organismus.
dalších
PAH,
jsou
prokázány
V roce 2007 byl benzo(a)pyren sledován na 31 lokalitách, z toho na 22 (71 %) byl
cílový imisní limit (1 ng.m -3 ) p ř ekro č en (obrázek 26). Nejvyšší ro č ní pr ů m ě rná
koncentrace byla nam ěř ena, stejn ě jako v lo ň ském roce, v Ostrav ě -Bartovicích (8,9
ng.m -3 ), kde byla hodnota cílového imisního limitu p ř ekro č ena tém ěř 9krát. Oproti
roku 2006 ro č ní pr ů m ě ry koncentrací na lokalitách poklesly, a to p ř edevším vlivem
p ř ízniv ě jších meteorologických a rozptylových podmínek. Na v ě tšin ě lokalit jsou
patrné nár ů sty koncentrací b ě hem topných sezón.
V roce 2007 došlo op ě t ke zp ř esn ě ní metodiky tvorby mapy koncentrace
benzo(a)pyrenu, do modelu byly použity p ř ímo emise benzo(a)pyrenu, nikoliv
procentuální podíl z polyaromatických uhlovodík ů , jak tomu bylo v p ř edchozích
letech. Ř ada m ě st a obcí byla vyhodnocena, stejn ě jako v lo ň ském roce, jako území
s p ř ekro č eným cílovým imisním limitem (celkem 4,9 % plochy Č R, v roce 2006 to
bylo 9 %).
Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren musí být spln ě n do 31.12.2012.
Obrázek 26: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2007
Z uvedené mapy vyplývá, že zvýšené koncentrace B(a)P se v aglomeraci Brno
vyskytují tak ř ka na celé ploše území.
V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace
benzo(a)pyrenu v lokalitách Brno-Masná, Brno-Kroftova a Brno-Húskova v č etn ě
vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku charakterizuje dále nam ěř ené
hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro
52
AKTUALIZACE 2009
posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro
posuzování ale pod imisním limitem, č ervená = nad imisním limitem.
Tabulka 26: Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj
Č HMÚ)
-3
Lokalita
Brno-Masná
Brno-Kroftova
Brno-Húskova
Průměrná roční koncentrace B(a)P (ng*m )
2002
2003
2004
2005
2006
1,00
1,48
2,22
0,49
0,48
0,77
1,38
2007
0,85
1,26
2008
1,42
1,33
Obrázek 27: Pr ů m ě rná ro č ní koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002-2008
Průměrné roční koncentrace B(a)P, aglomerace Brno 2002-2008
2,5
-3
Koncentrace (ng*m )
2
1,5
1
0,5
0
2002
2003
2004
Brno-Masná
2005
Brno-Kroftova
2006
2007
2008
Brno-Húskova
Benzo(a)pyren p ř ekra č oval v letech 2005 - 2007 cílový imisní limit. V lokalit ě BrnoMasná se koncentrace pohybují t ě sn ě pod hodnotou cílového imisního limitu.
D.1.8
Přízemní ozón (O 3 )
P ř ízemní ozon je sekundární zne č iš ť ující látkou v ovzduší, která nemá významný
emisní zdroj. Vzniká za ú č inku slune č ního zá ř ení komplikovanou soustavou
fotochemických reakcí zejména mezi NO x , VOC a dalšími složkami atmosféry.
Ozón je velmi ú č inným oxidantem. Poškozuje p ř evážn ě dýchací soustavu,
zp ů sobuje podrážd ě ní, morfologické, biochemické a funk č ní zm ě ny a snižuje
obranyschopnost organismu.
53
AKTUALIZACE 2009
V roce 2007 byl ozon m ěř en na 72 lokalitách, z nichž na 47 (65,3 %) došlo
k p ř ekro č ení cílového imisního limitu pro zdraví lidí za t ř íleté období 2005–2007.
Nejvyšší hodnoty byly nam ěř eny v horských oblastech.
Ve srovnávání t ř íletých hodnocených období hrají roli p ř edevším meteorologické
podmínky, resp. hodnoty slune č ního svitu, teploty ale i výskyt atmosférických
srážek v období od dubna do zá ř í, kdy jsou m ěř eny nejvyšší koncentrace ozonu. Ve
srovnání období 2005–2007 s p ř edchozím t ř íletým obdobím 2004–2006 mírn ě
vzrostl relativní po č et stanic s p ř ekro č ením. P ř í č inou m ů že být skute č nost, že rok
2007 byl v období duben–zá ř í v letech 2000–2007 druhým nejteplejším (po roce
2003) a tedy i teplejším než rok 2004 (v pr ů m ě ru pro Č R o 1,2° C), který byl
zahrnut do p ř edchozího t ř íletého hodnoceného období. Pro t ř íletá období, která
v sob ě zahrnovala i rok 2003 s extrémn ě teplým létem, byl typický nár ů st
relativního po č tu stanic s p ř ekro č ením.
Oproti období 2004–2006 došlo na v ě tšin ě stanic v období 2005–2007 k nár ů stu
po č tu p ř ekro č ení hodnoty 120 µg.m -3 (hodnota cílového imisního limitu). V pr ů m ě ru
pro všechny stanice došlo také k mírnému nár ů stu 76. nejvyšší maximální 8hod.
koncentrace (Obrázek 28:).
Na map ě pole 26. nejvyšších maximálních denních 8hod. klouzavých pr ů m ě r ů je
patrný mírný nár ů st plochy území s koncentracemi nad cílovým imisním limitem 120
µ g.m -3 . Zatímco v pr ů m ě ru v letech 2004–2006 byly nadlimitní koncentrace
p ř ízemního ozonu na 88,3 % území Č R, v letech 2005–2007 to bylo 97 % území.
Obrázek 28: Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého pr ů m ě ru
koncentrace ozonu v pr ů m ě ru za 3 roky, 2005–2007 (zdroj Č HMÚ)
Z uvedené mapy vyplývá, že cílový imisní limit je p ř ekro č en na celém území
aglomerace Brno.
54
AKTUALIZACE 2009
V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny 26. nejvyšší maximální denní
8hodinové klouzavé pr ů m ě ry O 3 (imisní limit) od roku 2002. Barevné pozadí
obrázku charakterizuje dále nam ěř ené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro
posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro
Tabulka 27: 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r O 3 , aglomerace Brno,
2002-2008 (zdroj Č HMÚ)
26. nejvyšší maximální denní osmihodinový klouzavý průměr O3 (µg*m-3)
Lokalita
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Brno-Arboretum
90,49
149,49
105,93
114,06
Brno-Zvonařka
99,68
Brno-střed
100,11
98,52
96,41
99,15
Brno-Kroftova
121,96
Brno-Tuřany
125,12
140,02
122,67
130,35
135,81
126,73
2008
108,85
92,47
87,38
119,48
55
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 29: 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý pr ů m ě r O 3 , Aglomerace Brno, 2002-2008
26. nejvyšší maximální denní osmihodinový klouzavý průměr O3, aglomerace Brno
2002-2008
160
140
-3
120
100
80
60
40
20
0
2002
2003
2004
Brno-Arboretum
2005
Brno-Zvonařka
Brno-střed
2006
Brno-Kroftova
2007
Brno-Tuřany
Zdroj: ČHMÚ
56
2008
AKTUALIZACE 2009
D.1.9
Arsen (As)
Arsen se vyskytuje v mnoha formách anorganických i organických slou č enin. Z
antropogenních č inností jsou významné hlavn ě spalovací procesy, výroba železa a
oceli a výroba m ě di a zinku. Arsen je vázán p ř evážn ě na č ástice jemné frakce
(PM 2,5 ), která m ů že být transportována na delší vzdálenost a pronikat hloub ě ji do
dýchací soustavy. Kritickým ú č inkem vdechování arsenu je rakovina plic.
Z celkového po č tu 73 lokalit, byl cílový imisní limit (6 ng.m -3 ), který musí být spln ě n
do 31.12.2012, p ř ekro č en na 5 lokalitách (Ostrava-Bartovice, Ostrava-Mariánské
hory, Praha 5- Ř eporyje, Stehel č eves a Kladno-Švermov).
Na stanicích v Ostrav ě a na lokalit ě Kladno-Švermov docházelo k p ř ekro č ení i
v d ř ív ě jších letech. Na stanici Stehel č eves na Kladn ě se m ěř ilo teprve druhým
rokem a p ř ekro č ení zde bylo indikováno poprvé. V Praze na stanici Praha 5Ř eporyje b ě hem posledních 4 let ro č ní pr ů m ě r postupn ě nar ů stal, až zde v roce
2007 došlo poprvé k p ř ekro č ení cílového imisního limitu (za posledních 11 let).
A č koliv se oproti roku 2006 zvýšil po č et lokalit s p ř ekro č ením imisního limitu (ze 3
na 5), na v ě tšin ě lokalit (celkem 42) byl zaznamenán pokles ro č ní pr ů m ě rné
koncentrace (Obrázek 30:).
Obrázek 30: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace arsenu v ovzduší v roce 2007 (zdroj Č HMÚ)
Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace arsenu v ovzduší nep ř ekra č uje
aglomerace Brno na svém území ani dolní mez pro posuzování.
V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace arsenu
v uvedených lokalitách v č etn ě vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí obrázku
57
AKTUALIZACE 2009
imisním limitem.
Tabulka 28: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace As, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ)
-3
Průměrná roční koncentrace As (ng*m )
2002
2003
2004
2005
2006
1,55
1,15
1,41
1,46
2,60
2,65
1,26
0,84
1,57
2,52
2,94
0,92
1,20
1,40
2,50
Lokalita
Brno-Masná
Brno-Kroftova
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Brno-Húskova
2007
1,00
1,10
0,60
2008
0,80
0,44
Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace arsenu se v sou č asné dob ě na lokalitách aglomerace
Brno pohybují pod dolní mezí pro posuzování.
Obrázek 31: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace As, aglomerace Brno, 2002-2008
Průměrné roční koncentrace As, aglomerace Brno 2002-2008
7
5
-3
Koncentrace (ng*m )
6
4
3
2
1
0
2002
2003
Brno-Masná
2004
Brno-Kroftova
2005
Brno-Dobrovského
2006
Brno-Krasová ul.
2007
2008
Brno-Húskova
D.1.10 Kadmium (Cd)
P ř irozené zdroje tvo ř í v globálním pohledu pouze asi 10 % a pat ř í mezi n ě více než
z poloviny vulkanická č innost. P ř evážnou č ást, plných 90 %, tvo ř í antropogenní
zdroje, p ř evážné výroba železa, oceli, metalurgie neželezných kovu, spalování
odpadu a fosilních paliv. Mén ě významným zdrojem emisí je doprava. Kadmium je
navázáno p ř evážn ě na č ástice jemné frakce (PM 2,5 ).
58
AKTUALIZACE 2009
Dlouhodobá expozice kadmia ovliv ň uje funkci ledvin. Kadmium je prokazateln ě
karcinogenní pro zví ř ata, d ů kazy karcinogenity kadmia pro č lov ě ka jsou zatím
omezené.
V roce 2007 bylo m ěř eno kadmium celkem na 73 lokalitách. Cílový imisní limit
(5 ng.m -3 ) byl p ř ekro č en, podobn ě jako v p ř edchozích letech v Libereckém
aglomeraci, a to na lokalit ě Tanvald (ro č ní pr ů m ě r 6,2 ng.m -3 ).
Dále byly nejvyšší, i když již podlimitní koncentrace nam ěř eny, podobn ě jako v roce
2006, v Ostrav ě na lokalitách Ostrava-Bartovice a Ostrava-Mariánské hory. Na
v ě tšin ě lokalit došlo oproti roku 2006 k mírnému poklesu koncentrací p ř edevším
vlivem p ř ízniv ě jších meteorologických a rozptylových podmínek. Cílový imisní limit
musí být spln ě n do 31.12. 2012.
Obrázek 32: Pole ro č ní pr ů m ě rné koncentrace kadmia v ovzduší v roce 2007 (zdroj Č HMÚ)
Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace kadmia v ovzduší nep ř ekra č uje
aglomerace Brno na svém území ani dolní mez pro posuzování.
V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace kadmia
imisním limitem.
59
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 29: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Cd, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ)
-3
Průměrná roční koncentrace Cd (ng*m )
2002
2003
2004
2005
2006
0,381
0,418
0,508
0,389
0,672
0,961
0,671
0,416
0,288
0,693
0,787
0,575
0,408
0,416
0,693
0,787
Lokalita
Brno-Masná
Brno-Kroftova
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Brno-Húskova
2007
0,368
0,314
0,329
2008
0,62
0,20
Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace kadmia se na lokalitách aglomerace Brno pohybují
trvale pod dolní mezí pro posuzování.
Obrázek 33: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Cd, Aglomerace Brno, 2002-2008
Průměrné roční koncentrace Cd, aglomerace Brno 2002-2008
6
-3
Koncentrace (ng*m )
5
4
3
2
1
0
2002
2003
Brno-Masná
2004
Brno-Kroftova
2005
Brno-Dobrovského
2006
Brno-Krasová ul.
2007
2008
Brno-Húskova
D.1.11 Nikl (Ni)
Nikl je pátý nejhojn ě jší prvek zemského jádra, i když v zemské k ůř e je jeho
zastoupení nižší. Z globálního hlediska je produkován z 26 % p ř irozenými zdroji
(kontinentální prach a vulkanická č innost). Mezi hlavní antropogenní zdroje lze ř adit
spalování t ě žkých topných olej ů , t ě žbu niklových rud a rafinaci niklu, spalování
odpadu a výrobu železa a oceli. Ze zdravotního hlediska zp ů sobuje alergické kožní
reakce a je hodnocen jako karcinogenní látka pro č lov ě ka.
Asi 70 % č ástic obsahující nikl tvo ř í frakci menší než 10 µ m a tyto č ástice mohou
být transportovány na delší vzdálenosti. Asi ze 30 % se nikl vyskytuje v aerosolu s
aerodynamickým pr ů m ě rem v ě tším nebo rovným 10 µ m, který rychle sedimentuje v
blízkosti zdroje.
60
AKTUALIZACE 2009
Na žádné z 73 m ěř icích lokalit nebylo, stejn ě jako v p ř edchozích letech, indikováno
p ř ekro č ení cílového imisního limitu (20 ng.m -3 ). Nad hodnotou dolní meze pro
posuzování (10 ng.m -3 ) se dostaly ro č ní pr ů m ě ry koncentrací nam ěř ené v Most ě ,
v Praze a v Plzni. Nejvyšší ro č ní pr ů m ě r byl nam ěř en na lokalit ě Most-ZÚ (10,6
ng.m -3 ), která v p ř edchozích letech nem ě la dostatek platných hodnot pro výpo č et
ro č ního pr ů m ě ru. Na více než polovin ě lokalit byl nicmén ě oproti roku 2006
zaznamenán mírný pokles koncentrací.
V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace niklu
imisním limitem.
Tabulka 30: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Ni, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ)
-3
Lokalita
Brno-Masná
Brno-Kroftova
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Průměrná roční koncentrace Ni (ng*m )
2002
2003
2004
2005
2006
5,52
1,18
1,24
1,53
4,41
9,23
2007
4,20
1,29
2,46
2008
3,54
1,83
Koncentrace niklu v aglomeraci Brno se trvale pohybuje pod dolní mezí pro
stanovení.
61
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 34: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Ni, aglomerace Brno, 1986-2007
Průměrné roční koncentrace Ni, aglomerace Brno 2002-2008
25
-3
Koncentrace (ng*m )
20
15
10
5
0
2002
2003
2004
Brno-Masná
2005
Brno-Kroftova
Brno-Dobrovského
2006
2007
Brno-Krasová ul.
Zdroj: ČHMÚ
62
2008
AKTUALIZACE 2009
D.1.12 Olovo (Pb)
V ě tšina olova obsaženého v atmosfé ř e pochází z antropogenních emisí, p ř edevším
ze spalování fosilních paliv, výroby železa a oceli a metalurgie neželezných kov ů .
Z p ř irozených zdroj ů je významné zv ě trávání hornin a vulkanická č innost. Olovo se
v ovzduší vyskytuje ve form ě jemných č ástic s č etnostním rozd ě lením velikosti
charakterizovaným st ř edním aerodynamickým pr ů m ě rem menším než 1 µ m.
P ř i dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují ú č inky na biosyntézu
krevního barviva, nervový systém a krevní tlak. D ů kazy karcinogenity olova a jeho
slou č enin pro č lov ě ka jsou klasifikovány jako nedostate č né.
Na žádné ze 74 lokalit nedošlo k p ř ekro č ení cílového imisního limitu (500 ng.m -3 ).
Prvních p ě t lokalit s nejvyšším ro č ním pr ů m ě rem se nachází v Ostrav ě . Nejvyšší
ro č ní pr ů m ě rné koncentrace bylo v roce 2007 dosaženo, stejn ě jako v lo ň ském
roce, na lokalit ě ZÚ Ostrava-Bartovice (101,5 ng.m -3 ). Koncentrace olova na všech
lokalitách leží hluboko pod imisním limitem a nedosahují ani úrovn ě dolní meze pro
posuzování.
V následující tabulce a obrázku jsou uvedeny pr ů m ě rné ro č ní koncentrace olova
imisním limitem
Tabulka 31: Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace Pb, aglomerace Brno, 2002-2008 (zdroj Č HMÚ)
-3
Lokalita
Brno-Masná
Brno-Kroftova
Brno-Dobrovského
Brno-Krasová ul.
Brno-Húskova
Průměrná roční koncentrace Pb (ng*m )
2002
2003
2004
2005
2006
26,11
16,31
19,35
15,54
29,39
31,82
27,67
25,98
18,81
24,03
21,91
16,21
20,13
25,28
26,54
26,82
2007
17,45
13,66
10,81
2008
15,56
9,95
Pr ů m ě rné ro č ní koncentrace olova se na lokalitách aglomerace Brno nep ř ekro č ily
stanovený imisní limit a v sou č asné dob ě se pohybují zhruba kolem 1/10 hodnoty
imisního limitu.
63
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 35: 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO 2 , aglomerace Brno, 2002-2008
Průměrné roční koncentrace Pb, aglomerace Brno 2002-2008
35
30
-3
Koncentrace (ng*m )
25
20
15
10
5
0
2002
2003
2004
Brno-Masná
Brno-Kroftova
2005
Brno-Dobrovského
2006
Brno-Krasová ul.
2007
Brno-Húskova
Zdroj: ČHMÚ
64
2008
AKTUALIZACE 2009
D.2
Aktuální koncentrace znečišťujících látek
Tabulka 32: Hodnoty koncentrací zne č iš ť ujících látek na m ěř ících stanicích na území m ě sta
Brna, rok 2008
Název stanice
Provoz
Měřená škodlivina (není vyčerpávající seznam)
PM10
SO2 SO2
roční 4.nejvy roční
šší
denní
Brno - Arboretum
Brno – ul. Lány
Brno - Svatoplukova
Brno - Výstaviště
Brno – Zvonařka
Brno - Masná
Brno – střed
Brno - Kroftova
Brno – Úvoz (Hot
Spot)5
Brno - Tuřany
Brno - Soběšice
Brno - Dobrovského
Brno - Krasová
Brno - Húskova
MMB
MMB
MMB
MMB
MMB
ZÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
ČHMÚ
4,86
12,51
27,72
6,58
10,50
5,62
10,56
40,22
34,87
34,37
33,63
34,41
23,08
ČHMÚ
ČHMÚ
ZÚ
ZÚ
ZÚ
4,10
7,23
15,55
4,50
NO2
PM10
36.nejvy roční
šší
denní
Benzen B(a)P O3
NO2
Hodinová,
19.nejvyš
ší
37,05 30,96 104,83
v roce 2008 mimo provoz
66,43 47,05 140,02
58,77 37,54 104,25
60,10 35,60 118,22
51,00 14,43
55,29 40,90 109,04
39,00 23,77
44,00
71
48,27
119,94
25,93
17,88
23,21
44,88
19,97
12,36
10,84
69,82
37,00
108,85
92,47
1,42
2,66
87,38
1,33
119,48
Zdroj: Přehled stanic, registrovaných v IIS-ISKO, ČHMÚ, 2004, MMB- monitoring kvality ovzduší
P ř ekro č ení imisních limit ů na jednotlivých stanicích v roce 2008 je vyzna č eno
č erven ě . V roce 2008 byl p ř ekro č en imisní limit pro pr ů m ě rné ro č ní koncentrace
prašného aerosolu PM 10 , pr ů m ě rné denní koncentrace v č etn ě doby p ř ekro č ení
prašného aerosolu PM 10 , ro č ní pr ů m ě rné koncentrace NO 2 . Byl p ř ekro č en cílová
imisní limit pro benzo(a)pyren.
D.3
Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek
V aglomeraci Brno se v letech 2002 - 2008 podílelo na m ěř ení kvality ovzduší 14
stanic imisního monitoringu (obrázek 36) spravovaných 3 institucemi: Magistrát
m ě sta Brna (lokality na map ě vyzna č eny č ervenou barvou), Č eský
hydrometeorologický ústav (lokality na map ě vyzna č eny modrou barvou) a
Zdravotní ústav se sídlem v Brn ě (lokality na map ě vyzna č eny fialovou barvou).14
stanic je 8 stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM – na map ě
č tvere č ky) a 6 stanic manuálního imisního monitoringu (MIM – na map ě kole č ka).
Magistrát m ě sta Brna má v provozu pouze automatizovaný monitoring, ZÚ se
sídlem v Brn ě pouze manuální, Č HMÚ má zastoupeny oba typy monitoringu.
Rozmíst ě ní stanic imisního monitoringu rozd ě lených
v aglomeraci Brno je uvedeno na následujícím obrázku.
5
dle
typu
monitoringu
V názvu stanice se objevuje termín „hot-spot“, Pod tímto názvem ČHMÚ se rozumí stanice orientovaná
výhradně na dopravu a z toho vyplývající imisní zatížení. Jedná se o lokality splňující kritéria umístění
odběrových zařízení zaměřených na dopravu dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb.
65
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 36: Rozmíst ě ní m ěř ících stanic na území aglomerace Brno
Po č et monitorovacích lokalit v aglomeraci Brno odpovídá platné legislativ ě – NV
č .597/2006 Sb.
Lokalita Brno - Tu ř any
Stanice AIM Brno - Tu ř any se nachází v prostoru letišt ě Brno - Tu ř any. Lokalita leží
v jihovýchodní č ásti Brna, oproti centru m ě sta leží ve vyšší nadmo ř ské výšce na
tzv. Tu ř anské terase. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 241 m.n.m. Dle
klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny p ř edm ě stská,
charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního
m ěř ítka - m ě stské nebo venkov (4 - 50 km). Cílem m ěř ení je ur č ení nejvyšší
koncentrace zne č is ť ující látky v oblasti. Automatizovaný m ěř icí program je
v provozu trvale od 1.1.1994.
Tabulka 33: Brno - Tu ř any – automatizovaný m ěř icí program (BBNYA)
PM10, PM2,5
SO2
NO, NO2, NOx
O3
Metoda měření
radiometrie – absorpce beta záření
UV – fluorescence
chemiluminiscence
UV - absorpce
Interval měření
1h
10 min,1h
1h
1h
66
AKTUALIZACE 2009
Lokalita Brno - st ř ed
Automatizovaná monitorovací stanice Brno-st ř ed je umíst ě na v centru m ě sta Brna
v areálu p ř írodov ě decké fakulty Masarykovy Univerzity v Brn ě . V t ě sné blízkosti
lokalita je frekventovaná k ř ižovatka ulic Kotlá ř ská a Kounicova. Stanice byla
koncem roku 2004 p ř edána do správy Č HMÚ Magistrátem m ě sta Brna – p ř edchozí
m ěř ení ve správ ě MMB lze nalézt v databázi ISKO s kódem lokality BBNX. Stanice
je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 230 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice
charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná.
Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního - m ě stské nebo venkov (4 - 50
km). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti
území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě Č HMÚ je v provozu od
1.11.2004.
Tabulka 34: Brno - st ř ed – automatizovaný m ěř icí program (BBNDA)
PM10
SO2
NO, NO2, NOx
Těkavé organické látky – VOC (benzen,
etylbenzen, toluen, o-,m-,p-xylen)
O3
CO
Metoda měření
radiometrie – absorpce beta
záření
UV – fluorescence
chemiluminiscence
plynová chromatografie
s plamenoionizační detekcí
UV - absorpce
IR - korelační absorpční
spektrometrie
Interval měření
1h
10 min,1h
1h
1h
1h
1h
Lokalita Brno - Kroftova
Automatizovaná i manuální monitorovací stanice Brno-Kroftova je umíst ě na
v areálu brn ě nské pobo č ky Č HMÚ. Stanice AIM již v sou č asné dob ě není v provozu
a do databáze ISKO jsou nyní dodávána data pouze z manuální sít ě . Stanice se
nachází v zastav ě né lokalit ě M Č Brno – Žabov ř esky, poblíž se nachází rušná
silnice, z hlediska zástavby pak zejména rodinné domy. Stanice je umíst ě na
v nadmo ř ské výšce 235 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako
dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality
je v rámci oblastního m ěř ítka - m ě stské nebo venkov (4 - 50 km). Cílem m ěř ení je
stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný
m ěř icí program byl v provozu od 1.1.1994 do 30.10.2003. Manuální m ěř ící program
je v lokalit ě provozován trvale od roku 1971. Od 1.1.2004 byla stanice rozší ř ena o
m ěř ení t ě žkých kov ů z PM 10 a od 1.1.2005 pak rovn ě ž o m ěř ení polyaromatických
uhlovodík ů .
Tabulka 35: Brno - Kroftova – manuální m ěř icí program (BBNFM)
PM10
SO2
NO2
SPM
Metoda měření
gravimetrie
iontová chromatografie
guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda
- spektrofotometrie
gravimetrie
Interval měření
24 h
24h
24h
24h
67
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 36: Brno - Kroftova – m ěř ení t ě žkých kov ů v PM 1 0 (BBNF0)
PM10
Metoda měření
gravimetrie
arsen, kadmium, měď, mangan, nikl,
olovo
hmotnostní spektrometrie s indukčně
vázanou plazmou
Interval měření
24 h odběr jednou
za dva dny
24 h odběr jednou
za dva dny
Tabulka 37: Brno - Kroftova – m ěř ení polyaromatických uhlovodík ů (BBNFP)
benzo(a)pyren
benzo(b)fluoranten
suma benzo(b)fluoranten a
benzo(k)fluoranten
benzo(g,h,i)perylen
benzo(k)fluoranten
dibenzo(a,h)antracen
ideno(1,2,3-cd)pyren
polycyklické aromatické uhlovodíkysuma
Metoda měření
Interval měření
aerosol QUARTZ - plynová
chromatografie
24 h odběr jednou
za šest dní
Lokalita Brno - Sob ě šice
Stanice manuálního imisního monitoringu Brno - Sob ě šice je umíst ě na v severní
č ásti Statutárního m ě sta Brna v Sob ě šicích, které jsou č ástí M Č Brno – sever.
Sob ě šice mají charakter „satelitního m ě ste č ka“, typickou zástavbou jsou rodinné
domy. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 380 m.n.m. Dle klasifikace EoI je
stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny p ř edm ě stská, charakteristika
zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního m ěř ítka - m ě stské
nebo venkov (4 - 50 km). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace
pro osídlené č ásti území. Manuální m ěř icí program je v provozu trvale od 1.1.1971.
Tabulka 38: Brno - Sob ě šice – manuální m ěř icí program (BBNEM)
SPM
SO2
NO2
Metoda měření
gravimetrie
iontová chromatografie
guajakolová (modif. JakobsHochheiserova) metoda spektrofotometrie
Interval měření
24h
24h
24h
Až do 31.12.2007 byl v lokalit ě Brno-Sob ě šice SO 2 m ěř en spektrofotometricky s
TCM a fuchsinem (West-Gaekova). Od 1.1.2008 byla metoda odb ě ru zm ě n ě na na
odb ě r na filtr a analýza je provád ě na pomocí iontové chromatografie. Od 1.1.2008
byl v lokalit ě Brno-Sob ě šice rovn ě ž z ř ízen odb ě r NO 2 .
Lokalita Brno – Úvoz (hot spot)
Od 1.1.2008 je v provozu dopravní stanice Brno – Úvoz (hot-spot). Tato lokalita se
nachází nedaleko k ř ižovatky ulic Úvoz a Údolní a je zam ěř ena na m ěř ení zne č išt ě ní
ovzduší pocházejícího z dopravy na ulici Úvoz.. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské
výšce 235 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ
zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je ozna č ena
68
AKTUALIZACE 2009
jako st ř ední m ěř ítko (100 - 500 m). Cílem m ěř ení je ur č ení vlivu význa č ných zdroj ů
na hladinu imisí. Automatizovaný i manuální m ěř icí program je v provozu od
1.1.2008.
Tabulka 39: Brno – Úvoz (hot spot) – automatizovaný m ěř icí program (BBNVA)
NO, NO2, NOx
CO
Metoda měření
chemiluminiscence
IR - korelační absorpční spektrometrie
Interval měření
1h
1h
Tabulka 40: Brno – Úvoz (hot spot) – manuální m ěř icí program (BBNVM)
PM10
Metoda měření
gravimetrie
Interval měření
24h
Lokalita Brno - Arboretum
Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Arboretum je umíst ě na v centru m ě sta
Brna v areálu arboreta MZLU v Brn ě . V t ě sné blízkosti lokality je frekventovaná
k ř ižovatka ulic Provazníkova - Drobného a t ř . Gen. Píky. Stanice je umíst ě na
v nadmo ř ské výšce 248 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako
dopravní,
typ
zóny
m ě stská,
charakteristika
zóny
obytná,
p ř írodní.
Reprezentativnost lokality je mikrom ěř ítko (n ě kolik m až 100m). Cílem m ěř ení je
m ěř icí program ve správ ě MMB je v provozu od 1.1.2000.
Tabulka 41: Brno - Arboretum – automatizovaný m ěř icí program (BBMAA)
PM10
SO2
NO, NO2, NOx
O3
CO
Metoda měření
UV – fluorescence
chemiluminiscence
UV - absorpce
Interval měření
1h
10 min,1h
1h
1h
1h
Lokalita Brno - Lány
Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Lány je umíst ě na v m ě stské č ásti Brno
– Bohunice (JZ m ě sta Brna), v t ě sné blízkosti areálu SOŠ zahradní a SOU (travní
podrost), na který navazují zahrady blízkých RD. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské
výšce 228 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová,
typ zóny p ř edm ě stská, charakteristika zóny obytná, p ř írodní. Reprezentativnost
lokality je okrskové m ěř ítko (0,5 až 4 km). Cílem m ěř ení je stanovení
reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí
program ve správ ě MMB je v provozu od 1.1.2000.
Tabulka 42: Brno - Lány – automatizovaný m ěř icí program (BBMLA)
PM10, PM2,5, PM1
SO2
NO, NO2, NOx
CO
Metoda měření
(do 2007), optoelekronická metoda
UV – fluorescence
chemiluminiscence
Interval měření
1h
10 min,1h
1h
1h
69
AKTUALIZACE 2009
Lokalita Brno - Svatoplukova
Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Svatoplukova v areálu židenických
kasáren. V t ě sné blízkosti lokalita je frekventovaná ulice Svatoplukova (37tis.
vozidel/den-11% nákl. dopravy, rychlost dopr. proudu - 60km/hod, Vzdálenost
stanice od vozovky(VMO) - 3m, od k ř ižovatky-200m, 5m od stanice zastávka
MHD(bus, trolejbus)). Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 213 m.n.m. Dle
klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská,
charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je oblastní m ěř ítko (desítky
až stovky m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené
č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě MMB je v provozu od
1.1.2000.
Tabulka 43: Brno - Svatoplukova – automatizovaný m ěř icí program (BBMSA)
PM10, PM2,5, PM1
SO2
NO, NO2, NOx
CO
Metoda měření
UV – fluorescence
chemiluminiscence
Interval měření
1h
10 min,1h
1h
1h
Lokalita Brno - Výstavišt ě
Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Výstavišt ě je umíst ě na nedaleko BVV.
Stanice leží v ploše MÚK (mimoúrov ň ová k ř ižovatka) Hlinky-Bauerova, celk.
doprava na rampách a komunikacích MÚK-30tis. vozidel/den - 13% n8kl. dopravy,
rychlost dopr. proudu-60 km/hod, vzdálenost stanice od vozovky - 8m, od k ř ižovatky
- 200m, VMO - velký m ě stský okruh, MHD-BUS. Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské
výšce 202 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ
zóny m ě stská, charakteristika zóny obchodní. Reprezentativnost lokality je
okrskové m ěř ítko (0.5 až 4 km). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní
koncentrace pro osídlené č ásti území. Automatizovaný m ěř icí program ve správ ě
MMB je v provozu od 1.1.2000.
Tabulka 44: Brno - Výstavišt ě – automatizovaný m ěř icí program (BBMVA)
PM10*
SO2
NO, NO2, NOx
CO
Metoda měření
UV – fluorescence
chemiluminiscence
Interval měření
1h
10 min,1h
1h
1h
* 19.11.2007 došlo k vým ě n ě prachom ě ru. Prachom ě r VEREWA F 703 s SPM
sondou byl nahrazen prachom ě rem GRIMM MODEL #180 pro m ěř ení PM 10 , PM 2,5 a
PM 1 . 15.12.2008 prachom ě r GRIMM, Model 180 (PM 1 , PM 2,5 , PM 10 ) nahrazen
prachom ě rem Verewa F703 s PM 10 sondou.
Lokalita Brno - Zvona ř ka
Automatizovaná monitorovací stanice Brno - Zvona ř ka je umíst ě na v centru m ě sta
Brna nedaleko autobusového nádraží Zvona ř ka. Stanice je umíst ě na v uli č ní zeleni,
p ř ed objektem Opušt ě ná 2, oblast ÚAN Zvona ř ka, (VMO)-36tis. vozidel/den - 10%
náklad. dopravy, rychlost dopr. proudu - 40km/hod, vzdálenost stanice od vozovky10m, vzdálenost od k ř ižovatky-50m, 12m od stanice zastávka MHD(bus). Stanice je
70
AKTUALIZACE 2009
umíst ě na v nadmo ř ské výšce 200 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice
charakterizovaná jako dopravní, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obchodní.
Reprezentativnost lokality je mikrom ěř ítko (n ě kolik m až 100m). Cílem m ěř ení je
m ěř icí program ve správ ě MMB je v provozu od 1.1.2000.
Tabulka 45: Brno - Zvona ř ka – automatizovaný m ěř icí program (BBMZA)
PM10, PM2,5, PM1
SO2
NO, NO2, NOx
O3
CO
Metoda měření
UV – fluorescence
chemiluminiscence
UV - absorpce
Interval měření
1h
10 min,1h
1h
1h
1h
Lokalita Brno - Dobrovského
Manuální monitorovací stanice Brno - Dobrovského je umíst ě na v areálu zahrad ě
polikliniky na ul. Dobrovského v Brn ě . Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 240
m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny
m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci
st ř edního m ěř ítko (100 - 500 m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní
koncentrace pro osídlené č ásti území. Manuální m ěř ící program je v lokalit ě
provozován trvale od roku 1980. Od roku 2003 byla stanice rozší ř ena o m ěř ení
t ě žkých kov ů z PM 10 .
Tabulka 46: Brno - Dobrovského – manuální m ěř icí program (BBODM)
PM10
NO2
Metoda měření
gravimetrie
trietanolaminová metoda spektrofotometrie
Interval měření
24 h
24h
Tabulka 47: Brno - Dobrovského – m ěř ení t ě žkých kov ů v PM 1 0 (BBOD0)
olovo
Metoda měření
vázanou plazmou
Interval měření
14 d
Lokalita Brno - Húskova
Kombinovaná monitorovací stanice Brno - Húskova je umíst ě na v areálu
psychiatrické lé č ebny na ul. Húskova v Brn ě . Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské
výšce 205 m.n.m. Dle klasifikace EoI je stanice charakterizovaná jako poza ď ová,
typ zóny m ě stská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci
st ř edního m ěř ítko (100 - 500 m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní
koncentrace pro osídlené č ásti území. Manuální m ěř ící program byla v lokalit ě
provozován trvale od roku 1982 do roku 2005.
Lokalita Brno – Krasová ul.
Kombinovaná monitorovací stanice Brno – Krasová ul. je umíst ě na na ul. Krasová v
Brn ě . Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 220 m.n.m. Dle klasifikace EoI je
71
AKTUALIZACE 2009
stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny
pr ů myslová, obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci st ř edního m ěř ítko (100 500 m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti
území. Manuální m ěř ící program byla v lokalit ě provozován trvale od roku 1983 do
roku 2007.
Lokalita Brno - Masná
Manuální monitorovací stanice Brno - Masná je umíst ě na v areálu ZÚ na ul. Masná
v Brn ě . Stanice je umíst ě na v nadmo ř ské výšce 214 m.n.m. Dle klasifikace EoI je
stanice charakterizovaná jako poza ď ová, typ zóny m ě stská, charakteristika zóny
obchodní, obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci st ř edního m ěř ítko (100 500 m). Cílem m ěř ení je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené č ásti
území. Manuální m ěř ící program je v lokalit ě provozován trvale od roku 2006.
Tabulka 48: Brno - Masná – manuální m ěř icí program (BBNAM)
PM10
NO2
Metoda měření
gravimetrie
trietanolaminová metoda spektrofotometrie
Interval měření
24 h
24h
Tabulka 49: Brno - Masná – m ěř ení t ě žkých kov ů v PM 1 0 (BBNA0)
olovo
Metoda měření
vázanou plazmou
Interval měření
14 d
Tabulka 50: Brno - Masná – m ěř ení polyaromatických uhlovodík ů (BBNAP)
benzo(a)pyren
benzo(b)fluoranten
suma benzo(b)fluoranten a
benzo(k)fluoranten
benzo(g,h,i)perylen
benzo(k)fluoranten
dibenzo(a,h)antracen
ideno(1,2,3-cd)pyren
polycyklické aromatické uhlovodíkysuma
Metoda měření
Interval měření
vysokotlaká kapalinová
chromatografie
24 h odběr jednou
za šest dní
72
AKTUALIZACE 2009
E.
PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
E.1
Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší
Na území m ě sta bylo v roce 2007 evidováno:
59 velkých zdroj ů zne č išt ě ní, za ř azených do REZZO 1, z toho 5 zdroj ů
v kategorii zvlášt ě velkých spalovacích stacionárních zdroj ů ; 3 zdroje používají
koks (Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o., ALFE BRNO s. r. o. – slévárna,
FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o.), 1 zdroj spaluje hn ě dé uhlí
(LEAR, a. s.), 1 zdroj (Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever) spaluje t ě žký
topný olej. Zdroje jsou s využitím GIS lokalizovány do území jako bodové zdroje
zne č išt ě ní;
1054 st ř edních zdroj ů zne č išt ě ní, za ř azených do REZZO 2; 1 z t ě chto zdroj ů
spaluje hn ě dé uhlí, 1 zdroj spaluje d ř evo; 2 zdroje spalují lehký topný olej. Také
zdroje REZZO 2 jsou na území statutárního m ě sta Brna p ř i ř azeny do území jako
zdroje bodové.
Obrázek 37: Zdroje REZZO 1, dle sektoru spot ř eby, statutární m ě sto Brno, 2007
Aktualizace - stav 2007
Členěno dle sektoru
Stacionární zdroje
Zvláště velké a velké zdroje
REZZO 1
73
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 38: Zdroje REZZO 2, dle velikosti ro č ní spot ř eby a sektoru, Brno, 2007
Členěno dle sektoru
Stacionární zdroje
Střední zdroje znečišťování
REZZO 2
Zdroj: Prohlížecí aplikace emisních dat a imisních map, aktualizace na údaje roku 2007, HO Base Ing.
Otakar Hrubý
V následujících tabulkách jsou uvedeni hlavní emitenti vybraných 4 zne č iš ť ujících
látek, které jsou p ř edm ě tem aktualizovaného Programu.
Tabulka 51: Nejv ě tší emitenti – stacionární zdroje - prašný aerosol PM 1 0 , aglomerace Brno 2007
REZZO
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
Provozovna
Eligo a. s. - odštěpný závod Brno
Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o.
KRÁLOVOPOLSKÁ SLÉVÁRNA s.r.o.
FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o.
ROUČKA SLÉVÁRNA, a. s.
STAPO MORAVA, a. s.
Teplárny Brno, a. s., Provoz Brno sever
ŠMERAL BRNO a. s.
ZETOR TRACTORS a. s.
UXA spol. s r. o.
Vybrané zdroje celkem
Podíl zdrojů na emisích celkem
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4 (včetně reemisí)
Celkem
Tuhé látky (tun/rok) Podíl zdroje
24,78
6,02%
17,39
4,22%
9,23
2,24%
8,30
2,02%
7,53
1,83%
6,17
1,50%
2,96
0,72%
2,61
0,63%
2,26
0,55%
2,22
0,54%
83,45
20,26%
72,37
13,11
47,83
278,49
411,80
17,57%
3,18%
11,61%
67,63%
100,00%
74
AKTUALIZACE 2009
Oxidy dusíku
Tabulka 52: Nejv ě tší emitenti - oxidy dusíku, stacionární zdroje, aglomerace Brno 2007
REZZO
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
Provozovna
Teplárny Brno, a. s., Provoz Špitálka
Spalovna a komunální odpady Brno, a. s. (zkr. SAKO)
Teplárny Brno, a. s., Provoz Červený Mlýn
REMET, spol. s r. o. - kotel. + tavení nežel. kovů
HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, a. s.
Eligo a. s. - odštěpný závod Brno
Fakultní nemocnice Brno - výtopna FN Bohunice
Teplárny Brno, a. s., Provoz Staré Brno
Nová Mosilana, a. s.
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
NOx (tun/rok)
Podíl zdroje
151,33
2,77%
96,58
1,77%
60,23
1,10%
53,33
0,98%
9,73
0,18%
7,48
0,14%
7,13
0,13%
5,41
0,10%
4,67
0,09%
4,64
0,09%
400,52
7,34%
435,12
109,29
371,55
4 539,43
5 455,39
7,98%
2,00%
6,81%
83,21%
100,00%
Vlivem rozsáhlé plynofikace m ě sta a poklesu pr ů myslové produkce v uplynulých
letech se podíl stacionárních zdroj ů zne č išt ě ní na emisích oxid ů dusíku významn ě
snížil na podíl nižší než 20%. Hlavním emitentem oxid ů dusíku jsou motorová
vozidla.
Benzen
Tabulka 53: Nejv ě tší emitenti – benzen, aglomerace Brno, 2007
REZZO
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Provozovna
PREFA KOMPOZITY, a. s. - výroba a sklad
FEI Czech Republic s. r. o.
Teplárny Brno, a.s., Provoz Brno sever
PENGUIN CZ, s.r.o. - chemická čistírna Brno
IDEAL ČESKÁ s.r.o. - čistírna oděvů BEL&BLANC-Brno
futurum
ROPLASTO PROFILE s.r.o.
Arbela s. r. o. - čistírna oděvů, prádelna
Milena Veselá - chemická čistírna
BOVAR spol. s r. o. - chemické čištění oděvů
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
Benzen (kg/rok)
481,25
392,50
237,69
199,75
165,00
147,50
137,50
100,00
95,00
57,50
2 013,69
5,93%
2079,52
203,29
32,76
31 631,67
33 947,24
Podíl zdroje
1,42%
1,16%
0,70%
0,59%
0,49%
0,43%
0,41%
0,29%
0,28%
0,17%
6,13%
0,60%
0,10%
93,18%
100,00%
75
AKTUALIZACE 2009
Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodík ů – zejména
benzenu a jeho alkyl derivát ů – jsou velké spalovací zdroje, brn ě nská spalovna a
chemické č išt ě ní. Nejvýznamn ě jším zdrojem jsou ale výfukové plyny benzinových
motorových vozidel. V emisích je podíl dopravy naprosto majoritní, 93,2%.
Benzo(a)pyren
Tabulka 54: Nejv ě tší emitenti – benzo(a)pyren, aglomerace Brno 2007
REZZO
1
1
1
1
2
1
2
1
1
1
Provozovna
Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO
Obalovna Tuřany - BERNARDI
FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s. r. o.
Slévárna HEUNISCH Brno, s. r. o.
ERDING, a. s.
ALFE BRNO s. r. o. - slévárna
STAVOTES, spol. s r. o.
LEAR, a. s.
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO 4
Celkem
B(a)P (kg/rok)
318,0000
212,0000
13,0000
3,9445
0,5653
0,2286
0,1190
0,0610
0,0429
0,0427
548,00
98,24%
Podíl zdroje
57,00%
38,00%
2,33%
0,71%
0,10%
0,04%
0,02%
0,01%
0,01%
0,01%
547,32
0,68
9,74
0,10
557,85
98,11%
0,12%
1,75%
0,02%
100,00%
Tém ěř výlu č ným zdrojem emisí benzo(a)pyrenu na území m ě sta Brna jsou
technologické zdroje ve skupin ě REZZO 1 - obalovny živi č ných sm ě sí. Svými
emisemi p ř ispívá také spalovna Brno (SAKO) a zvlášt ě velký spalovací zdroj
Tepláren Brno, provoz Brno sever. Dopady t ě chto emisí do ovzduší jsou však
zna č n ě odlišné a v imisních charakteristikách pro benzo(a)pyren mají hlavní podíl
na koncentracích B(a)P v ovzduší obalovny živi č ných sm ě sí.
E.2
Celkové množství emisí v oblasti
Tabulka 55: Emise základních škodlivin podle kategorie zdroje zne č išt ě ní, aglomerace Brno
2007, t/rok
Subkategorie PM10
SO2
NOx
NO2
CO
VOC
REZZO 1
72,37
139,70
435,12
43,51
172,66
96,49
REZZO 2
13,11
16,72
109,29
10,93
42,63
79,85
REZZO 3
47,83
105,43
371,55
37,15
360,35
80,44
REZZO 4
278,49
9,78 4 539,43
272,37 2 900,07 1 167,61
Celkem [t/r]
411,80
271,63 5 455,39
363,96 3 475,72 1 424,39
Benzen
2,08E+00
2,03E-01
3,28E-02
31,6317
33,9472
B(a)P
5,47E-01
6,85E-04
9,74E-03
1,04E-04
5,58E-01
Emise hlavních zne č iš ť ujících látek na území m ě sta Brna ze stacionárních i
mobilních zdroj ů zne č išt ě ní (REZZO1 – 4) v jednotlivých m ě stských č ástech v roce
2007 jsou uvedeny v následující tabulce. Emise REZZO 4 byly ze s č ítacích úsek ů
komunikací nas č ítány do m ě stských č ástí s pomocí GIS.
76
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 56: Souhrnná tabulka absolutních a m ě rných emisí, statutární m ě sto Brno, 2007
Látka
PM10 (t/rok)
SO2 (t/rok)
NOx (t/rok)
NO2 (t/rok)
CO (t/rok)
VOC (t/rok)
Benzen (kg/rok)
BaP (kg/rok)
Emise celkem
t/rok
%
411,80
271,63
5455,39
363,96
3475,72
1424,39
33947,24
557,85
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
Měrné emise
Zdroje REZZO 1
Zdroje REZZO 2
Malé zdroje
Kg(g)/
kg(g)/km2 t,kg/rok
%
t, kg/rok
%
t,kg/rok
%
osoba
1,11
1790,43
72,37
17,58%
13,11
3,18%
47,83
0,73
1181,01
139,70
51,43%
16,72
6,16%
105,43
14,72
23719,08
435,12
7,98%
109,29
2,00%
371,55
0,98
1582,44
43,51
11,96%
10,93
3,00%
37,15
9,38
15111,81
172,66
4,97%
42,63
1,23%
360,35
3,84
6193,01
96,49
6,77%
79,85
5,61%
80,44
91,60 147596,68
2079,52
6,13%
203,29
0,60%
32,76
1,51
2425,43
547,32
98,11%
0,6845
0,12%
9,7395
77
Mobilní zdroje
t/kg/rok
%
11,61%
38,81%
6,81%
10,21%
10,37%
5,65%
0,10%
1,75%
278,49
9,78
4539,43
272,37
2900,07
1167,61
31631,67
0,1038
67,63%
3,60%
83,21%
74,83%
83,44%
81,97%
93,18%
0,02%
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 57: Souhrnná tabulka emisí zne č iš ť ujících látek v č len ě ní dle sektor ů , statutární m ě sto Brno, 2007
Sektor
Průmysl
Zemědělství
Sekce OKEČ
Oxid
siřičitý
SO2
Oxidy
dusíku
NOx
Oxid
dusičitý
NO2
Oxid
uhelnatý
CO
VOC
Benzen
BaP
Těžba nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Stavebnictví
Nezařazeno
Celkem z Průmysl
Zemědělství, myslivost, lesnictví
Celkem z Zemědělství
0,21
65,19
8,47
5,29
0,33
79,50
0,20
0,20
11,97
137,67
0,01
0,16
149,82
0,02
0,02
70,38
317,62
1,93
26,76
416,68
2,36
2,36
7,04
31,76
0,19
2,68
41,67
0,24
0,24
139,96
49,80
0,18
5,35
195,29
0,27
0,27
122,61
7,31
3,59
1,07
134,58
0,11
0,11
Obchod; opravy mot.vozidel a výrobků pro
os.potřebu a převážně pro domácnost
0,74
0,22
5,02
0,50
0,84
23,08
0,05
0,00
0,01
0,01
0,01
0,00
0,70
0,71
0,64
0,07
0,07
0,06
0,10
0,12
0,11
0,04
0,04
0,03
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,58
0,08
15,58
1,56
4,58
16,03
0,06
0,00
0,05
0,01
2,64
0,26
0,43
0,38
0,00
0,00
0,11
0,05
9,96
1,00
1,56
0,41
0,00
0,00
0,19
0,10
12,93
1,29
4,74
2,63
0,01
0,00
Ubytování a stravování
Doprava, skladování, spoje
Finanční zprostředkování
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu;
Terciární sféra
podnikatelské činnosti
Veřejná správa a obrana; povinné sociální
zabezpečení
Vzdělávání
Zdravotní a sociální péče; Veterinární
činnost
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Nezařazeno
Celkem z Terciární sféra
Doprava
Doprava, skladování, spoje
Celkem z Doprava
Bydlení
Nezařazeno
Celkem z Bydlení
Celkem [t/r]
Tuhé látky
PM10
2,49
1,45
7,63
278,79
278,79
45,70
45,70
411,80
6,28 101,59
0,69 115,70
7,43 265,45
9,81 4 541,85
9,81 4 541,85
104,56 229,04
104,56 229,04
271,63 5 455,39
10,16
12,14
11,57
23,14
26,55
47,76
272,61 2 901,37
272,61 2 901,37
22,90 331,03
22,90 331,03
363,96 3 475,72
78
1,18E+00 5,47E-01
2,47E-01 6,08E-04
8,96E-03 2,62E-09
2,51E-08
1,43E+00 5,48E-01
8,25E-05 2,48E-09
8,25E-05 2,48E-09
3,71
0,72
0,00
4,63
0,00
50,98
0,84
0,00
1 171,96 31,6422 1,04E-04
1 171,96 31,6422 1,04E-04
66,77 3,27E-02 9,74E-03
66,77 3,27E-02 9,74E-03
1 424,39 33,9472 5,58E-01
AKTUALIZACE 2009
E.3
Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí
Odhad celkové, regionální a m ě stské poza ď ové úrovn ě byl proveden zpracovateli
Programu ke zlepšení kvality ovzduší – aktualizace 2009 - p ř i mimo ř ádném
reportingu Evropské komisi v dubnu 2009 (na základ ě p ř ipomínek Evropské komise
k reportingu z prosince 2008). Odhadovaná poza ď ová úrove ň se pohybuje od 4,5 –
5.2%.
79
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 58: Formulá ř 3A: Analýza p ř í č in p ř ekro č ení IL (imisního limitu) – podle jednotlivých stanic
Kód případu překročení
Odhad regionální pozaďové úrovně PM10
Celkový
2
v rámci členského státu
Přeshraniční přenos
Přírodní zdroje
Ostatní
Odhad regionální pozaďové úrovně NOX / benzene
2
Celkový
2
v rámci členského státu
2
Přeshraniční přenos
Odhad příspěvku městské pozaďové úrovně PM10/NOx/benzen
Příspěvek celkem 2
Doprava 2
Průmysl, včetně výroby tepla a el. Energie2
Zemědělství2
obchod a obytné oblasti2
lodní doprava2
Nesilniční mobilní stroje2
přírodní zdroje2
Dálkový přenos městské pozaďové úrovně (se specifikací zdroje) 2
ostatní (specifikace)2
Odhad příspěvku místních zdrojů k překročení mezní hodnoty
Příspěvek celkem2
Doprava2
průmysl včetně výroby tepla a el. Energie2
zemědělství2
Obchod a obytné oblasti2
Lodní doprava2
Stroje2
Přírodní zdroje2
Místní přenos (se specifikací zdroje)2
Ostatní 2
CZ0622-1
CZ0622-1
CZ0622-2
CZ0622-2
CZ0622-2
CZ0622-3
Denní PM10 Denní PM10 Roční PM10 Roční PM10 Roční PM10 Roční NO2
CZ0622-3
Roční NO2
<0,1
<0,1
n.a.
n.a.
<0,1
<0,1
n.a.
n.a.
<0,1
<0,1
n.a.
n.a.
<0,1
<0,1
n.a.
n.a.
<0,1
<0,1
n.a.
n.a.
<0,1
<0,1
n.a.
n.a.
<0,1
<0,1
n.a.
n.a.
<0,1
<0,1
BBND
<0,1
<0,1
BBNY
<0,1
<0,1
BBND
<0,1
<0,1
BBNF
<0,1
<0,1
BBMS
<0,1
<0,1
BBND
<0,1
<0,1
BBMS
0,70%
1,00%
2,10%
0,00%
0,00%
0,00%
0,30%
1,00%
0,50%
1,00%
2,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,70%
1,00%
0,30%
1,00%
1,70%
0,00%
0,00%
0,00%
0,20%
1,00%
0,70%
1,00%
1,10%
0,00%
0,00%
0,00%
0,10%
1,00%
0,40%
1,00%
1,10%
0,00%
0,00%
0,00%
0,20%
1,00%
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
<0,1
92,00%
1,35%
0,00%
1,70%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
88,00%
2,85%
0,21%
1,30%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
86,25%
2,10%
0,00%
6,90%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
72,78%
12,20%
0,00%
11,80%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
93,82%
0,39%
0,00%
2,10%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
88,84%
3,05%
0,00%
8,10%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
75,00%
11,00%
0,00%
14,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
80
AKTUALIZACE 2009
F.
ANALÝZA SITUACE
F.1
Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší
F.1.1
Celkové emise na území aglomerace Brno
Vývoj zdrojové struktury emisí tuhých zne č iš ť ujících látek, oxidu si ř i č itého, oxid ů
dusíku, oxidu uhelnatého a amoniaku v letech 2003 až 2004 je uveden v následující
tabulce – z ní je patrný rostoucí podíl dopravy a REZZO 2 na emisích NO x , nár ů st
emisí prachu ze stacionárních zdroj ů , pokles u emisí t ě kavých organických látek.
Tabulka 59: Zdrojová struktura emisí základních škodlivin - aglomerace Brno, t/rok
Látka
TZL
Rok
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
2003
75,45
20,51
71,81
167,77
11,41
2004
103,04
6,11
71,81
180,96
12,34
72,37
13,11
47,83
133,31
14,00
(278,49) *
2003
125,25
30,67
110,60
266,52
0,02
2004
125,25
30,67
110,60
266,52
0,02
2007
139,70
16,72
105,43
261,85
9,78
2003
575,81
117,43
341,55
1 034,79
3 019,18
2004
341,55
1 046,74
4007,78
2007
SO2
NOx
CO
NH3
REZZO 4
547,55
157,64
2007
435,12
109,29
371,55
915,96
4 539,43
2003
117,53
50,87
350,73
519,12
3 920,83
2004
117,53
50,80
350,73
519,05
3 920,83
2007
172,66
42,63
360,35
575,64
2 900,07
2003
0,29
0,00
0,00
0,29
0,00
2004
0,29
0,00
0,00
0,29
0,00
-
-
-
-
-
2003
53,43
69,30
78,67
201,40
0,00**
2004
53,43
61,64
78,67
193,75
0,00**
2007
96,49
79,85
80,44
256,78
1 167,61
2007**
VOC
REZZO 1-3
*emise z dopravy celkem včetně remisí
**nebylo šetřeno
Pozn.: aktualizace emisí škodlivin byla v roce 2005 prováděna pro zdroje REZZO 1, 2 a 4. V roce
2007 byla provedena aktualizace emisí všech základních škodlivin a všech zdrojů znečištění.
Z vývoje emisí vyplývá, že k celkovému poklesu primárních č ástic PM 10 dochází
díky zdroj ů m REZZO 1 až 3.
Emise ze zdroj ů REZZO 4 nar ů stají u PM 10 vlivem rostoucích intenzit dopravy a
rostoucího podílu naftových motor ů , jsou zahrnuty i remise zp ů sobené dopravou.
V doprav ě je evidentní prudký nár ů st emisí NO x , který naprosto eliminuje snížení
emisí ve stacionárních zdrojích (které tvo ř ilo 100 t mezi lety 2003 až 2007).
81
AKTUALIZACE 2009
F.1.2
Emise podle městských částí
Byla analyzována emisní situace v jednotlivých m ě stských č ástech.
Tabulka 60: Emise problémových škodlivin na území aglomerace Brno podle m ě stských č ástí,
inventura 2007, t/rok
Kód MČ
(GIS)
8
24
13
6
23
26
27
7
12
14
11
15
3
20
18
16
10
28
Název MČ
Brno-Bohunice
Brno-Bosonohy
Brno-Bystrc
Brno-Černovice
Brno-Chrlice
Brno-Ivanovice
Brno-Jehnice
Brno-jih
Brno-Jundrov
Brno-Kníničky
Brno-Kohoutovice
Brno-Komín
Brno-Královo Pole
Brno-Líšeň
Brno-Medlánky
Brno-Ořešín
Brno-Řečkovice a Mokrá
Hora
Brno-sever
Brno-Slatina
Brno-střed
Brno-Tuřany
Brno-Útěchov
17
4
21
9
1
22
29
19
2
25
5
Brno-Vinohrady
Brno-Žabovřesky
Brno-Žebětín
Brno-Židenice
Celkový součet
PM10
NOx
NO2
Benzen
B(a)P
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
11,325
192,568
12,297
1,051
0,000
14,133
219,986
13,389
1,156
0,000
5,921
86,918
5,913
0,638
0,000
10,144
168,239
11,161
1,034
0,000
10,493
148,647
9,694
0,664
0,318
3,936
63,060
3,921
0,450
0,000
0,541
5,484
0,408
0,027
0,000
896,644
56,304
5,262
86,445
0,013
1,432
22,016
1,573
0,174
0,000
0,548
7,902
0,536
0,052
0,000
2,661
47,919
3,309
0,303
0,000
4,577
75,180
4,915
0,602
0,000
37,815
343,616
25,004
2,628
0,001
16,403
103,470
7,121
0,665
0,004
7,598
106,276
8,993
0,573
0,001
0,989
16,255
1,214
0,091
0,000
2,938
49,924
3,215
0,361
0,000
0,133
0,918
0,092
0,000
0,000
11,027
16,528
27,078
18,094
52,846
33,038
0,108
183,389
208,500
310,270
286,204
800,355
513,422
1,239
11,898
14,339
19,345
17,560
58,319
31,459
0,124
1,289
1,471
1,903
1,428
5,660
2,519
0,000
0,000
0,002
0,000
0,000
0,003
0,212
0,000
1,987
11,146
3,351
18,568
411,804
33,584
190,608
46,936
325,858
5455,388
2,041
12,224
3,001
24,593
363,962
0,301
1,564
0,328
1,753
33,947
0,000
0,000
0,000
0,001
0,558
Mezi emisn ě nejzatížen ě jší m ě stské č ásti pat ř í:
1.
2.
3.
4.
Brno-jih
Brno-st ř ed
Brno-Královo Pole
Brno-Tu ř any.
Emise hlavních zne č iš ť ujících látek ze stacionárních zdroj ů i mobilních zdroj ů
zne č išt ě ní v roce 2007 v jednotlivých m ě stských č ástech je k dispozici v prohlížecí
aplikaci emisních bilancí a imisních map, která je k dispozici Odboru životního
prost ř edí Magistrátu m ě sta Brna a ú ř ad ů m m ě stských č ástí v aktualizované podob ě .
82
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 39: Vyhodnocení emisí podle jednotlivých m ě stských č ástí Aglomerace Brno
dle kategorie REZZO
Stacionární a mobilní zdroje
Podíl kategorií REZZO
na emisích PM10 (t/r)
Zdroj: Prohlížecí aplikace emisních dat a imisních map, aktualizace na údaje roku 2007, HO Base Ing.
Otakar Hrubý
Analýza byla provedena i pro m ě rné emise na území m ě stských č ástí –
v následujících tabulkách jsou uvedeny jednak m ě rné emise na 1 obyvatele a pak
m ě rné emise na km 2 rozlohy m ě stské č ásti.
Tabulka 61: M ě rné emise zne č iš ť ujících látek celkem na obyvatele, kg/obyvatele
MC_
GIS
8
18
13
23
24
7
6
5
12
22
11
15
21
20
1
16
10
28
17
Název městské části
Brno-Bohunice
Brno-Bystrc
Brno-Chrlice
Brno-Bosonohy
Brno-jih
Brno-Černovice
Brno-Židenice
Brno-Jundrov
Brno-Tuřany
Brno-Kohoutovice
Brno-Komín
Brno-Slatina
Brno-Líšeň
Brno-střed
Brno-Medlánky
Brno-Ořešín
PM10
SO2
NOx
NO2
CO
VOC
kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv. kg/obyv.
0,707
0,042
12,026
0,768
6,948
2,724
1,533
26,937
21,448
1,815
8,658
3,700
0,247
0,092
3,628
0,247
2,306
0,925
1,423
1,165
20,153
1,314
12,181
4,243
6,265
0,555
97,511
5,935
59,322
22,719
10,857
1,126 112,615
7,072
74,857
29,487
3,180
0,782
52,740
3,499
33,724
18,218
0,902
0,771
15,834
1,195
8,440
5,221
0,371
0,211
5,696
0,407
3,736
1,460
7,012
0,639 108,960
6,676
66,306
25,629
0,198
0,052
3,565
0,246
2,080
0,816
0,633
0,216
10,404
0,680
6,952
2,865
3,156
0,407
36,166
2,255
23,640
9,009
0,643
0,125
4,058
0,279
2,552
1,565
0,696
0,623
10,542
0,768
6,781
2,622
0,302
0,204
4,962
0,371
2,956
1,887
0,260
0,044
4,421
0,285
2,743
1,138
0,261
0,373
1,804
0,180
1,317
0,279
0,719
0,178
11,960
0,776
7,593
3,066
83
AKTUALIZACE 2009
MC_
GIS
4
26
9
14
25
29
19
2
3
27
Brno-sever
Brno-Ivanovice
Brno-Kníničky
Brno-Žebětín
Brno-Útěchov
Brno-Vinohrady
Brno-Žabovřesky
Brno-Královo Pole
Brno-Jehnice
PM10
SO2
NOx
NO2
CO
VOC
0,354
0,323
4,464
0,307
3,457
1,396
3,517
0,621
56,354
3,504
36,544
14,852
1,281
0,110
20,255
1,243
12,154
4,680
0,840
0,574
12,102
0,821
8,405
3,068
1,388
0,544
19,435
1,243
13,142
5,322
0,183
0,180
2,104
0,210
0,838
0,182
0,135
0,007
2,277
0,138
1,531
0,682
0,502
0,114
8,584
0,551
5,667
2,309
1,359
0,422
12,347
0,898
9,190
3,286
0,628
0,558
6,362
0,473
4,515
1,476
Tabulka 62: M ě rné emise zne č iš ť ujících látek ze zdroj ů REZZO 3 v kg na 1 obyvatele M Č
MC_
GIS
8
18
13
23
24
7
6
5
12
22
11
15
21
20
1
16
10
28
17
4
26
9
14
25
29
19
2
3
27
Brno-Bohunice
Brno-Bystrc
Brno-Chrlice
Brno-Bosonohy
Brno-jih
Brno-Černovice
Brno-Židenice
Brno-Jundrov
Brno-Tuřany
Brno-Kohoutovice
Brno-Komín
Brno-Slatina
Brno-Líšeň
Brno-střed
Brno-Medlánky
Brno-Ořešín
Brno-sever
Brno-Ivanovice
Brno-Kníničky
Brno-Žebětín
Brno-Útěchov
Brno-Vinohrady
Brno-Žabovřesky
Brno-Královo Pole
Brno-Jehnice
PM10
SO2
NOx
NO2
CO
VOC
0,93
2,33
4,89
0,49
7,39
1,48
0,47
0,90
8,36
0,84
4,03
0,81
0,18
0,40
1,33
0,13
1,38
0,28
2,13
4,58
12,19
1,22
14,85
4,69
0,49
1,21
3,49
0,35
4,00
0,80
0,86
1,87
14,39
1,44
7,83
1,57
2,38
5,50
30,19
3,02
20,86
5,22
0,02
0,03
0,66
0,07
0,19
0,04
0,12
0,28
1,16
0,12
0,98
0,20
0,37
0,58
3,70
0,37
2,23
0,46
0,02
0,04
0,40
0,04
0,19
0,04
0,07
0,11
0,66
0,07
0,40
0,08
0,03
0,07
0,25
0,02
0,22
0,05
0,01
0,01
0,06
0,01
0,05
0,01
0,14
0,28
1,50
0,15
1,03
0,30
0,09
0,19
1,13
0,11
0,74
0,15
0,10
0,20
1,30
0,13
0,79
0,16
4,10
8,60
20,04
2,00
27,27
5,64
0,00
0,00
0,04
0,00
0,01
0,03
0,04
0,06
0,39
0,04
0,23
0,05
0,13
0,28
1,51
0,15
1,06
0,21
0,08
0,15
0,95
0,09
0,58
0,16
0,01
0,02
0,10
0,01
0,08
0,02
0,11
0,18
0,95
0,09
0,65
0,14
1,33
2,06
7,77
0,78
6,91
1,45
0,02
0,04
0,21
0,02
0,14
0,03
0,01
0,02
0,09
0,01
0,07
0,02
0,05
0,08
0,38
0,04
0,28
0,06
0,01
0,01
0,06
0,01
0,02
0,01
V tabulce jsou č erven ě vyzna č eny ty m ě stské č ásti, ve kterých jsou m ě rné emise ze
zdroj ů REZZO 3 na 1 obyvatele nejvyšší – Brno- Č ernovice, O ř ešín, Chrlice a
rovn ě ž Bohunice. Tuto analýzu dopl ň uje rozbor podílu emisí jednotlivých kategorií
zdroj ů zne č išt ě ní. V následující tabulce jsou m ě stské č ásti se ř azeny podle
nejvyšších emisí v doprav ě .
84
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 63: Analýza zne č išt ě ní – emise PM 1 0 a NO x podle kategorie zdroje a podle m ě stských č ástí, se ř azeno podle emisí v R4
Kód v
GIS
7
1
22
21
9
3
24
5
8
2
17
4
6
23
20
13
15
26
10
25
18
11
19
12
16
14
27
28
29
Celkem
Brno-jih
Brno-střed
Brno-Tuřany
Brno-Slatina
Brno-Královo Pole
Brno-Bosonohy
Brno-Židenice
Brno-Bohunice
Brno-Žabovřesky
Brno-sever
Brno-Černovice
Brno-Chrlice
Brno-Líšeň
Brno-Bystrc
Brno-Komín
Brno-Ivanovice
Brno-Žebětín
Brno-Kohoutovice
Brno-Vinohrady
Brno-Jundrov
Brno-Medlánky
Brno-Kníničky
Brno-Jehnice
Brno-Ořešín
Brno-Útěchov
R1
R2
t/rok
t/rok
30,63
4,57
0,21
7,53
0,00
13,15
2,51
0,12
0,06
0,17
0,64
9,21
0,58
0,01
2,96
0,00
72,37
1,19
1,64
0,15
0,17
0,10
6,56
0,01
0,40
0,16
0,01
0,11
0,11
0,36
0,82
0,59
0,32
0,06
0,01
0,02
0,01
0,09
0,10
0,01
0,03
0,09
0,00
13,11
PM10
NOx
R3
R4
Podíl R4 R1
R2
R3
R4
Podíl R4
(%)
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
t/rok
(%)
52,57
13,64
834,01
2,05
60,8%
22,98
26,02
93,0%
14,89
31,75
160,91
18,25
78,27
542,92
60,1%
67,8%
31,56
497,07
1,12
95,5%
1,08
1,87
13,40
96,8%
1,14
18,24
67,4%
1,05
4,20
12,98
292,04
94,1%
0,47
17,52
96,8%
1,44
3,75
4,49
276,52
96,6%
4,32
66,75
11,14
31,78
13,79
36,5%
233,94
68,1%
0,54
13,59
96,1%
0,27
4,48
215,24
97,8%
3,63
98,13
12,03
64,8%
2,16
25,74
199,83
61,3%
0,19
10,86
95,9%
5,41
7,94
5,23
173,99
90,4%
1,06
10,07
90,4%
0,84
18,85
170,92
89,7%
1,16
9,69
87,9%
3,42
4,30
14,65
161,01
87,8%
6,79
38,89
9,63
58,2%
6,84
162,77
78,1%
0,96
8,65
85,2%
8,40
2,16
16,10
141,57
84,1%
10,50
0,84
8,20
78,1%
1,24
7,64
129,27
87,0%
1,74
4,85
29,6%
3,60
0,82
18,39
80,65
77,9%
0,92
4,09
69,1%
4,07
6,49
6,90
69,46
79,9%
0,69
3,83
83,7%
2,68
7,42
65,08
86,6%
0,31
3,62
92,0%
0,39
3,05
59,62
94,5%
0,24
2,67
90,9%
2,31
0,75
2,41
44,45
89,0%
0,78
2,56
76,5%
0,04
4,58
42,32
90,2%
53,33
2,09
2,46
32,3%
1,87
10,20
40,88
38,5%
0,34
2,23
83,6%
1,00
4,50
5,35
37,07
77,4%
0,04
1,94
97,6%
0,05
0,61
32,92
98,0%
0,51
0,89
62,3%
1,52
4,78
15,71
71,4%
0,28
0,62
62,4%
2,28
3,70
10,28
63,2%
0,17
0,38
69,6%
0,02
1,52
6,36
80,5%
0,33
0,21
39,4%
1,97
3,51
64,0%
0,13
0,0%
0,92
0,0%
0,11
0,0%
1,24
0,0%
47,83
278,49
67,6%
435,12
109,29
371,55
4 539,43
83,2%
85
AKTUALIZACE 2009
Z analýzy vyplývá, že doprava je majoritním tv ů rcem emisí jak v p ř ípad ě PM 10
(emise zahrnují i reemise vlivem vznosu č ástic do vzduchu p ř i pr ů jezdu automobil ů )
tak u NO x . Emise ze zdroj ů REZZO 3 jsou významn ě jší v okrajových č ástech m ě sta
a také ve st ř edu m ě sta, kde stále existuje starší zástavba. Nelze ale hledat p ř ímou
úm ě ru mezi emisemi na obyvatele a mezi zne č išt ě ním ovzduší, protože
koncentrace zne č iš ť ujících látek jsou ovlivn ě ny mnoha jinými faktory (zástavba,
pov ě trnostní podmínky, apod.).
V následující tabulce jsme se i p ř esto pokusili stanovit cílové skupiny pro opat ř ení
ke zlepšení kvality ovzduší. Doprava je cílovou skupinou ve všech dot č ených
m ě stských č ástech.
Tabulka 64: Porovnání zatížených m ě stských č ástí s provedenou analýzou, odhad p ř í č in
zne č išt ě ní
Stavební úřad
PM10 (d IL) NO2 (r IL) Příčiny znečištění
99,9
-
R4
46,9
-
R4
84,8
-
R4
95
-
R1, R4
7,7
-
R3, R4
2,2
-
R4
Úřad městské části Brno - Komín
0,7
-
R3, R4
7,4
4,1
R1, R3, R4
Úřad městské části Brno - Líšeň
5,4
-
R1, R3, R4
12,6
2,8
R1, R3, R4
63
-
R4
15,5
7,4
R3, R4
88,7
-
R1, R4
60
-
R4
70,3
13,3
R3, R4 (PM10), R1, R4 (NO2)
70,6
-
R4
50,7
21,3
R4
34,1
-
R4
Úřad městské části Brno - Źidenice
97,3
37,4
R3, R4 (PM10), R1, R4 (NO2)
50,6
-
R2, R4
F.1.3
Nárůst emisí v dopravě
Podrobnosti o doprav ě na území aglomerace Brno
Železniční doprava
V sou č asné dob ě ústí do Brna celkem 7 železni č ních tratí. V severním prostoru
m ě sta do Železni č ního uzlu Brno (ŽUB) ústí trat ě Brno hl.n. – Havlí č k ů v Brod (nová
„Tišnovka“) a Brno hl.n.– Č eská T ř ebová a od jihu Brno hl.n.- Veselí nad Moravou
tra ť „vlárská“), Brno hl.n. – P ř erov (tra ť „P ř erovská“), B ř eclav – Brno hl.n.,
Hrušovany nad Jevišovkou – Brno hl.n. a Brno hl.n. – Ok ř íšky – Jihlava. Konfiguraci
tratí ŽUB dopl ň uje tzv. „nákladní pr ů tah“, který v trase odb. Brno-Židenice – žst.
86
AKTUALIZACE 2009
Brno, dolní nádr. – žst. Brno-Horní Heršpice odvádí nákladní dopravu mimo žst.
Brno, hlavní nádraží a není až na výjimky využíván vlaky osobní p ř epravy.
Z hlediska osobní dopravy ve m ě st ě Brn ě má nejvýznamn ě jší postavení stanice
Brno, hl.n. Je do ní vedena naprostá v ě tšina vlak ů osobní dopravy mí ř ících do ŽUB.
Má velký význam jak pro regionální, tak i dálkovou dopravu v č . mezinárodní. Má
nejv ě tší obrat cestujících ze všech železni č ních stanic na síti Č D, což je dáno její
výbornou dostupností linkami MHD ze všech č ástí m ě sta. V regionální doprav ě má
význam žst. Brno-Královo Pole (na trati 250), z. Brno-Židenice (na tratích 250 a
260) a žst. Brno-Slatina (tra ť 340) a žst. Chrlice (tra ť 300). Dále ješt ě na území
Brna slouží cestujícím žst. Brno-Horní Heršpice (trat ě 240, 244 a 250), jejíž
nevýhodou je velká docházková vzdálenost k zastávkám MHD. N ě kolik let je
diskutován zám ě r p ř esunu ŽUB.
Uzlem nákladní dopravy je se ř a ď ovací stanice Brno-Malom ěř ice s denním výkonem
987 voz ů , což ji ř adí na 10. místo v Č R.
Silniční doprava
Na území m ě sta Brna se nachází cca 20
km dálnic, 40 km silnic I. t ř ídy v č . 2
tunelových úsek ů o celkové délce 1,1 km,
65 km silnic II. t ř ídy a 63 km silnic III.
t ř ídy. Tyto komunikace dopl ň uje sí ť
místních komunikací v délce 814 km.
Celkov ě se tedy na území m ě sta Brna
nachází 998 km silni č ních komunikací.
Pro odvedení tranzitní dálkové dopravy
mimo m ě sto Brno slouží tangenciáln ě
vedené komunikace. Zejména je o dálnici
D1 (Praha – Vyškov) s odbo č ující D2
(Brno – Bratislava) a R52 (Brno –
Poho ř elice). Doplnit by je m ě la výstavba
rychlostní silnice R43 v nové trase,
vyhýbající se centrální č ásti m ě sta.
Základní sou č ástí komunika č ní sít ě ve m ě st ě Brn ě je Velký m ě stský okruh
(VMO),který tvo ř í silnice I/42 Postupn ě jsou na n ě m realizovány další stavby, které
zvyšují plynulost dopravy v úzkých hrdlech (I/42 Lesnická, práv ě realizovaná MUK
Hlinky) a odvád ě jí jeho trasu z obytných č ástí m ě sta (Husovický tunel, v 06/2006
zahájená výstavba tunel ů Dobrovského).
Pro ochranu centra p ř ed automobilovou dopravou slouží Malý m ě stský okruh
(MMO). Je charakterizován velmi vysokými intenzitami automobilové dopravy a
č asto dochází k p ř ekra č ování kapacity profil ů , zejména ve východní č ásti na ulici
Kolišt ě a v západní č ásti na ulici Husova.
Tyto okruhy jsou propojeny a dopln ě ny systémem radiálních komunikací a silnicí
II/642, která tvo ř í polokruh v trase Víde ň ská – Mendlovo nám ě stí – Úvoz –
Kotlá ř ská – Provazníkova – Svatoplukova (soub ě h s trasou VMO) – Žarošická. S
výjimkou ulic Bítešská, Heršpická, Hn ě vkovského, Ostravská a Sportovní, u kterých
výrazn ě p ř evládá dopravní funkce, jde o komunikace dopravn ě -obslužného
charakteru.
87
AKTUALIZACE 2009
MHD
Systém MHD, provozovaný DPMB,a.s., se skládá ze t ř í subsystém ů . Páte ř m ě stské
dopravy p ř edstavují tramvaje. Autobusy od reorganizace dopravy v roce 1995
p ř evzaly roli napáje čů tramvajových linek a realizují také v ě tšinu tangenciálních
vazeb. Radiální autobusové linky byly až na výjimky v jižní č ásti m ě sta, kde je
nedostate č ná hustota tramvajových tratí, zrušeny. Jako dopln ě k tramvajové sít ě
p ů sobí v Brn ě od roku 1949 také trolejbusová doprava.
Vývoj intenzit v silni č ní doprav ě na komunikacích aglomerace Brno
Vysoká intenzita dopravy je jednozna č nou p ř í č inou vysokých imisních koncentrací
zejména u polétavého prachu PM 10 a oxid ů dusíku (NO x ). Podíl mobilních zdroj ů
zne č išt ě ní na celkovém imisním zatížení je odhadován na 80 až na 94 % a souvisí
p ř edevším s prudkým nár ů stem individuální automobilové dopravy. Nár ů st po č tu
automobil ů a zvyšování jejich využívání jsou jedny z faktor ů , které vedou ke
zm ě nám v d ě lb ě p ř epravní práce, zejména na úkor hromadné dopravy.
Na rozvržení dopravních intenzit se v roce 2007 projevila p ř edevším výstavba
mimoúrov ň ové k ř ižovatky MÚK Hlinky - Bauerova, která je již v sou č asné dob ě v
provozu. Na v ě tšin ě území byl oproti p ř edchozímu roku zaznamenán nár ů st
intenzit, nejvíce na dálnici D1 (nejzatížen ě jší úsek 69 tis. vozidel / 24 hod),
rychlostní silnici R 43 v severní č ásti m ě sta - ul. Hradecká (nár ů st o 4 t-5 tis.
vozidel na max. 47 000 vozidel / 24 hod). Malý m ě stský okruh vykázal mírný nár ů st
dopravy. Doprava v oblasti sb ě rného koridoru II/642 (dopravní polookruh) je
stabilizovaná - intenzity z ů stávají na úrovni roku 2004.
V sou č asné dob ě , což ale není na kartogramech zát ě ží zaznamenáno, se na
rozvrstvení dopravy v Brn ě podílí p ř edevším rekonstrukce ulice Husova a výstavba
tunel ů VMO Dobrovského spojená s rekonstrukcí k ř ižovatky Žabov ř eská Hradecká, kdy dochází k výraznému nár ů stu zát ě že na objízdných trasách (nap ř . ul.
Královopolská, Skácelova, Purky ň ova, J. Babáka). Po výstavb ě tunel ů je
p ř edpoklad lepší plynulosti dopravy a snížení zát ě že na okolních komunikacích - viz
obr. 1. P ř edpoklad dokon č ení tunel ů je v roce 2012.
Emise v doprav ě
Emisní výt ě žnost komunikací a intenzity dopravy na komunikacích m ě sta BRNA
byly vypo č teny CDV s ohledem na dopady zm ě n infrastruktury a emisní výt ě žnosti
komunikací k roku 2010.
Do výpo č tu intenzit silni č ní automobilové dopravy k roku 2010 byly za ř azeny
vybrané dopravní stavby, jejichž zprovozn ě ní je p ř edpokládáno do konce roku
2009. S odborem dopravy MMB byly diskutovány následující dopravní stavby:
VM Dobrovského: do roku 2010 budou v provozu tunely, nebude v provozu
k ř ižovatka Královopolská – Hradecká, Hradecká – Sportovní.
Obchvat Tu ř an: jedná se o stavbu kraje, nikoliv m ě sta, v roce 2008 byla
k dispozici dokumentace pro stavební povolení, stavba má být financována
z Regionálního opera č ního programu.
Č ernovická terasa: bude hotova, p ř edpokládá se cca 20 až 30 nákladních
vozidel týdn ě
Slatina: nebude ješt ě v povozu dálni č ní sjezd
Dopravní zatížení vyvolá výstavba Jižního centra (výstavba ŽUB)
MÚK Hlinky-Bauerova: bude v plném provozu.
88
AKTUALIZACE 2009
Intenzity dopravy byly stanoveny dle prognózy BKOM a.s. a byly dopln ě ny o
prognózovaný nár ů st intenzit dopravy dle koeficient ů nár ů stu CDV Brno. Emise byly
vypo č teny pro jednotlivé s č ítací úseky, vycházející z pot ř eb modelu Symos.
Obrázek 40: Grafický výstup výchozího podkladu - s č ítání Ř SD na vybraných úsecích ulic
m ě sta Brna, 2005
Zdroj: CDV Brno
F.1.4
Zastaralost technologií u technologických zdrojů
U stávajících technologických zdroj ů je nezbytné sledovat vývoj v emisích z t ě chto
zdroj ů a konsultovat výhledový stav v návaznosti na rozvoj výroby, sortiment a
provád ě ná opat ř ení pro snížení emisí škodlivin z t ě chto zdroj ů .
F.2
Faktory, které ve výhledu ovlivní vývoj v kvalitě ovzduší
F.2.1
Spalování paliv a technologické emise
Vývoj v emisích ze stacionárních zdroj ů souvisí s vývojem poptávky po energii,
s ekonomickým rozvojem pr ů myslových subjekt ů na území aglomerace, s
technologickými zm ě nami v podnicích, s rozvojem zástavby a vývojem v plynofikaci,
vývojem v oblasti dodávek tepla z CZT, s využíváním obnovitelných zdroj ů
(zejména slune č ní energie – kolektor ů , výhledov ě solárních panel ů , tepelných
č erpadel ve stávající a rekonstruované zástavb ě ), s dosahováním úspor energie p ř i
modernizaci bytového fondu, v sektorech ob č anské vybavenosti, v pr ů myslu atp.
Technologické zám ě ny a inovace, úspory ve vytáp ě ní a postup v plynofikaci a
teplofikaci p ř inášejí s sebou snížení emisí zne č iš ť ujících látek v č . snížení emisí
skleníkových plyn ů .
89
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 41: Rozvojové plochy na území m ě sta Brna v roce 2007 dle jejich funk č ního využití
Zdroj: Územní plán statutárního města Brna
Zdroje soustavy CZT - Souhrnné emise z t ě chto zdroj ů budou ovlivn ě ny poptávkou
po teple, vstupními palivy pro výrobu tepla ve zdrojích Tepláren Brno, a. s. Zvlášt ě
velké stacionární spalovací zdroje podléhají skupinové regulaci podle Na ř ízení
vlády č . 112/2004 Sb. a mají stanoveny emisní stropy pro NO x i tuhé zne č iš ť ující
látky. Jejich podíl na zne č išt ě ní ovzduší je minimální.
P ř edpokládáme, že s r ů stem výroby tepla v SAKO, a. s., s rostoucím d ů razem na
využití potenciálu úspor, tlakem legislativy (energetická náro č nost v budovách,
Sm ě rnice o energetických službách a úsporách energie u kone č ného odb ě ratele,
zavedení ekologické dan ě , emisní obchodování), a vývojem v cen ě tepla a
ostatních paliv a energie pro kone č né odb ě ratele poklesne výroba tepla ze zdroj ů
Tepláren Brno. Nejmén ě p ř edvídatelný je vývoj v emisích ze zdroje Č ervený Mlýn,
který je provozován pro pot ř eby vyrovnání odb ě rového diagramu ve spot ř eb ě
elekt ř iny.
Klesající odb ě r v teple by m ě l být vyvážen nár ů stem odb ě r ů tepla na rozvojových
plochách – realizace Varianty 2 ÚEK p ř edpokládá napojení objekt ů v dosahu sítí na
CZT. V rámci studie Brno 2010 byly identifikovány rozvojové plochy v blízkosti sítí
CZT, jejichž napojení je vzhledem k výši odb ě ru a dosahu sítí doporu č eno.
V p ř ípad ě , že by m ě sto nepodpo ř ilo napojování nových odb ě r ů , hrozí vlivem úspor
ve spot ř eb ě tepla nár ů st ceny tepla a s tím další tlaky na odpojování od soustavy.
Takový trend je ale pro kvalitu ovzduší ve m ě st ě Brn ě velkou hrozbou.
90
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 42: Detailní ukázka návrhu možného krytí rozvojových ploch energií a palivy pro
vytáp ě ní a oh ř ev TV ( č erven ě jsou vyzna č eny plochy pro napojení na CZT)
Zdroj: Územní plán statutárního města Brna, HO Base - Ing. Hrubý, napojení projednáno s Teplárnami
Brno, a. s.
Ostatní zdroje REZZO 1
Zlepšení v emisích pevných č ástic m ů že být bohužel i d ů sledkem dopad ů
ekonomické krize a p ř ípadn ě emisního obchodování s povolenkami CO 2 č i da ň ové
reformy pro zavedení ekologických daní. U energeticky náro č ných výrob mohou po
roce 2013 nastat vážné problémy s nákupem pot ř ebných emisních povolenek a
s ekonomikou výroby.
Slévárenské zdroje budou nadále své emise prachu
s podmínkami vydaného integrovaného povolení k provozu.
snižovat
v souladu
Zdroje REZZO 2 a 3
V terciárním sektoru i v sektoru obyvatelstva bude nadále docházet k vyt ě s ň ování
tuhých paliv ze spot ř eby a jejich náhradou teplem z CZT (v p ř ípad ě technické a
cenové dostupnosti dodávek i u bytových dom ů ) nebo zemním plynem, v obou
p ř ípadech s p ř íznivým dopadem na emise tém ěř všech škodlivin, zejména pak
tuhých prachových č ástic, SO 2 , B(a)P, NO x a kov ů . Na území m ě sta se významn ě
snížil po č et zdroj ů REZZO 2 a lokálních topeniš ť na tuhá paliva, protože byly
plynofikovány. Ve zdrojích REZZO 2 a REZZO 3 porostou ve výhledu emise NO x
d ů sledkem rychlého rozvoje m ě sta a nové zástavby, který je pouze z malé č ásti
eliminován v d ů sledku realizace opat ř ení k snížení spot ř eby paliv a energie
O č ekáváme nár ů st emisí NO x z této skupiny zdroj ů o cca 10 % oproti sou č asnému
stavu do roku 2010.
91
AKTUALIZACE 2009
V malých zdrojích zne č išt ě ní p ř edpokládáme stabilizaci objemu emisí a p ř ípadné
snížení vlivem nových požadavk ů na tepeln ě technické vlastnosti budov, jejich
certifikaci p ř i výstavb ě a d ů razu na snižování spot ř eby v d ů sledku rostoucích cen
energie.
F.2.2
Nová výstavba a prostorový vývoj Brna
Výhledové emise a jejich prostorové rozložení ovliv ň uje dopravní ř ešení a
výhledové intenzity na zatížených úsecích komunikací, zp ů sob zásobování
obchodních a administrativních center palivy a energií, úzce souvisí s územním
rozvojem a jeho plánováním.
Historické centrum m ě sta, v p ř ípad ě Brna relativn ě malé, bylo ovlivn ě no
komercializací a prudkým rozvojem služeb. Dochází k postupnému vyt ě s ň ování
reziden č ní funkce z centra a jejímu nahrazování službami, administrativou a
komercí – obecn ě funkcemi s vysokým ziskem na jednotku plochy. Prostorový vývoj
v centru vede k fyzické obnov ě nemovitostí a k intenzivnímu využívání plochy
(polyfunk č ní centra; nap ř . IBC, Velký Špalí č ek). Negativními d ů sledky je
p ř edevším zvýšená úrove ň automobilové dopravy a s tím související zvýšení
emisí v t ě chto lokalitách.
Oblast vnit ř ního m ě sta je územím s relativn ě kompaktní obytnou zástavbou a
p ř edstavuje konsolidované oblasti, v n ě kterých p ř ípadech ohrožené sociální
degradací (oblast Francouzské, Bratislavské). Naopak je možné rovn ě ž vyd ě lit
oblasti se z ř eteln ě vyšším sociálním statutem (Stránice, Pisárky). Pr ů mysl, který je
lokalizovaný v tomto prstenci, byl hluboce postižen strukturálními zm ě nami a zasáhl
nejvíce historicky vyvinutou posvitavskou pr ů myslovou zónu. P ř elom 90. let
znamenal pro mnoho podnik ů silný útlum výroby spojený s jejím vymís ť ováním a
postupnou degradací výrobních areál ů . Vzhledem k ekologickému zatížení ř ady
ploch a mnohdy nevyjasn ě ným majetkoprávním vztah ů m jsou tyto “brownfields” jen
málo atraktivní pro investory dávající p ř ednost stavbám “na zelené louce”, zejména
v okrajových územích m ě sta ( Č ernovická terasa).
Rozvojové projekty m ě sta a nabídka lokalit souvisí s projekty: Brno - Jižní centrum,
rychlostní komunikace R43, p ř estavba železni č ního uzlu Brno, Jihomoravské
inova č ní centrum, pr ů myslová zóna Č ernovická terasa, další. Zejména pr ů myslová
zóna Č ernovická terasa byla vy č len ě na pro umíst ě ní pr ů myslových objekt ů z
vybraných
obor ů
zpracovatelského
pr ů myslu,
strategických
služeb
a
technologických center. Z oblasti zpracovatelského pr ů myslu se jedná p ř edevším o
obory: letectví, kosmonautika, dopravní prost ř edky, výpo č etní technika, informa č ní
technologie,
elektronika,
telekomunikace
a
radiokomunikace,
farmacie,
biotechnologie, léka ř ské p ř ístroje.
Okrajové sídlištní celky jsou oblastmi s pom ě rn ě p ř íznivou sociální skladbou, v ř ad ě
sídliš ť probíhají programy humanizace obytného prost ř edí a bytového fondu.
V t ě chto oblastech se dá o č ekávat snížení emisí NO x z blokových a domovních
kotelen.
Nejdynami č t ě jší sou č asné zm ě ny se odehrávají v okrajových p ř ím ě stských č ástech.
- masivní rozvoj bytové výstavby (zejména ve form ě rodinných dom ů a rozsáhlých
obytných kondominií) a prudký nár ů st velkoprostorových nákupních st ř edisek. Do
p ř edm ě stských oblastí jsou situovány i rozvojové projekty náro č né na plochu, jako
je nap ř . projekt Brn ě nského podnikatelského parku č i Technologického parku.
Extenzivní prostorový rozvoj v p ř ím ě stských zónách zvyšuje nároky na m ě stskou
infrastrukturu, p ř edevším dopravní.
92
AKTUALIZACE 2009
Veškeré tyto skute č nosti vedou ke zvyšování produkce emisí na území m ě sta Brna,
zejména emisí, souvisejících se spalováním zemního plynu ve zdrojích REZZO 2 a
REZZO 3 a s emisemi z dopravy.
Výstavbu na rozvojových plochách je zapot ř ebí již od funk č ního vymezení ploch,
p ř es územní rozhodnutí a schvalování umís ť ování nových zdroj ů do území
p ř izp ů sobit pot ř ebné ochran ě ovzduší v p ř edm ě tné lokalit ě .
P ř i rozhodování o umíst ě ní nových staveb je nezbytné brát z ř etel na vyvolané
nároky na další mobilitu a vznik p ř epravních pot ř eb v míst ě realizace stavby a na
jejich možné dopady na kvalitu ovzduší od zahájení stavby až po její ukon č ení a
provozování – po celý cyklus její životnosti. Nezbytná se zpracovatel ů m Programu
jeví aktualizace dopravní prognózy statutárního m ě sta Brna - stávající prognóza
z roku 1997 je p ř ekonaná. Na základ ě aktualizované dopravní prognózy je
výhledov ě možné stanovit nov ě o č ekávanou zát ě ž rozhodujících komunikací i
p ř íslušné dopad do kvality ovzduší. Prognóza by se m ě la opírat i o zpracovaný
Generel ovzduší a zohlednit navrhovaná opat ř ení v oblasti dopravy.
Potenciální emise NO x a benzenu z dopravy, prašnost a imisní zát ě ž
suspendovanými č ásticemi frakce PM 10 jsou z hlediska kvality ovzduší rizikovým
faktorem, ke kterému je nezbytné p ř ihlížet. Imisní zát ě ž z nov ě p ř ipravovaných
zdroj ů zne č išt ě ní je vždy t ř eba posuzovat s ohledem na již stávající zatížení a
p ř ír ů stek nových zdroj ů zne č išt ě ní by nem ě l zp ů sobit p ř ekro č ení výhledových
imisních limit ů na území m ě sta Brna. V rámci Generelu ovzduší byly vytvo ř eny a
statutárnímu m ě stu Brnu p ř edány podklady pro taková posouzení. Aktualizované
rozptylové mapy byly vytvo ř eny i v rámci p ř edkládané aktualizace.
F.2.3
Nové dopravní stavby a jejich vliv na kvalitu ovzduší
Jsou plánovány následující dopravní stavby:
Silni č ní doprava
západní tangenta R 43,
VMO Žabov ř eská,
MÚK Hradecká – Žabov ř eská,
východní č ásti VMO: Tomkovo nám ě stí – Jedovnická,
jižní č ást VMO: p ř emost ě ní Svratky a napojení na ul. Č ernovická, propojení
Č ernovická - Jedovnická ,
Bratislavská radiála,
tunely Úvoz,
dobudování ul. Pražákova
Železni č ní doprava
p ř estavba železni č ního uzlu Brno (ŽUB)
MHD
severojižní tramvajový diametr (SJTD)
Každá ze zmín ě ných dopravních staveb má sv ů j vlastní projekt a prochází
procesem EIA (v p ř ípad ě p ř estavby ŽÚB i SEA), kde je hodnoceno více variant
ř ešení.
93
AKTUALIZACE 2009
Podle prognostických dat se pozitivn ě projevuje vliv západní tangenty R43,
která p ř evezme č ást dopravní zát ě že zejména v katastrech m ě stských č ástí
Žabov ř esky a Královo Pole.
Tunely Dobrovského p ř evezmou v ě tšinu sou č asné zát ě že ul. Dobrovského,
Skácelovy a dalších komunikací, která ale není p ř íliš vysoká a v sou č asné dob ě
se pohybuje na úrovni 9 000 vozidel / 24 hod. (ul. Dobrovského) a 12 000
vozidel / 24 hod. (ul. Skácelova).
Zvýšení kapacity znamená zvýšení atraktivity automobilové dopravy. Proto tyto
stavby jsou z hlediska emisí spíše neutrální. Na jedné stran ě se odstraní kongesce,
na stran ě druhé tyto stavby mohou indukovat novou dopravu. Vymístí však dopravu
a imisní zatížení mimo hust ě obydlený st ř ed m ě sta.
Obrázek 43: Zobrazení pr ů m ě rné ro č ní koncentrace NO X , zám ě r R43:
94
AKTUALIZACE 2009
F.3
Podrobnosti o možných nápravných opatřeních
Nástroje a opat ř ení, aplikované jak na národní, tak krajské, úrovni v uplynulém
období let osmdesátých a po č átku devadesátých vedly k výraznému omezení emisí
a ke snížení imisní zát ě že. Potenciál t ě chto opat ř ení (zavedení emisních limit ů ,
plynofikace velkých, st ř edních i malých zdroj ů zne č iš ť ování, technologické zám ě ny,
atd.) je již tém ěř vy č erpán. Stávající programy snižování emisí a zejména Programy
ke zlepšení kvality ovzduší jsou dnes zam ěř eny na ř ešení vytipovaných lokálních
problém ů a na zlepšení lokální imisní situace. Plošná opat ř ení ke snížení emisí
jsou otázkou strategie na úrovni státu a jejího úsp ě šného prosazení až na úrove ň
obcí a m ě st.
Aglomerace Brno nemá – na rozdíl od obou ostatních aglomerací v Č R – statut
kraje a nedisponuje kompetencemi (ani zdroji), které m ů že využívat krajský ú ř ad.
V ě tšina nástroj ů , kterými jsou ovliv ň ovány emise z významných zdroj ů zne č išt ě ní,
je v rukách kraje. V následujícím p ř ehledu jsou uvedeny nástroje a opat ř ení,
kterými disponují krajské ú ř ady p ř i výkonu státní správy v p ř enesené p ů sobnosti,
a které se nemusí týkat výlu č n ě odboru životního prost ř edí, ale i t ě ch, kde je odbor
životního prost ř edí DOSS (dot č eným orgánem státní správy).
Opat ř ení v rukou státu/EU
Legislativní požadavky na zdroje zne č išt ě ní (emisní limity, plány snižování
emisí, emisní parametry vozidel, povinnosti kontrol, atd.) v plném rozsahu
zdroj ů technologických i spalovacích,
Legislativa v ochran ě ovzduší
Požadavky na kvalitu paliv
Fiskální a ekonomické nástroje (dan ě , poplatky, pokuty, atd.)
Finan č ní podpory provozovatel ů m zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší
Podpora práce doma (teleworking)
Podpora všech forem elektronické komunikace
Optimalizace d ě lby p ř epravní práce mezi silni č ní a železni č ní p ř epravu
Regulace dopravy prost ř ednictvím poplatk ů za používání pozemních komunikací
apod.
Kontrola emisních parametr ů vozidel a nastavení požadavk ů na tyto parametry
Podpora alternativních paliv
Normativní nástroje/opat ř ení v rukách kraje (Povolení vydávaná krajským
ú ř adem k umis ť ování staveb, výstavb ě a provozování zvlášt ě velkých, velkých a
st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší (REZZO 1 a 2):
Integrované povolení k výstavb ě zvlášt ě velkého zdroje zne č iš ť ování ovzduší –
kraj – nové zdroje jsou pod ř ízeny p ř ísným požadavk ů m na vypoušt ě né emise a
jejich vliv na ovzduší je tak p ř ísn ě regulován. V p ř íprav ě je novela sm ě rnice o
IPPC, která má podmínky provozu zvlášt ě velkých zdroj ů nadále zp ř ísnit.
Povolení k uvedení zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování
ovzduší do zkušebního i trvalého provozu
Povolení k zám ě r ů m na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvlášt ě
velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší
Povolení k zám ě r ů m na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u
zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší
Povolení ke zm ě nám staveb zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů
zne č iš ť ování ovzduší
95
AKTUALIZACE 2009
Povolení ke zm ě nám používaných paliv, surovin nebo druh ů odpad ů a ke
zm ě nám využívání technologických za ř ízení zvlášt ě velkých, velkých a
st ř edních zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší
Povinnost volit p ř i výstavb ě nových a rekonstrukci stávajících zvlášt ě velkých
zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší nejlepší dostupné techniky
Povolení k vydání a zm ě nám provozního ř ádu zvlášt ě velkých a velkých zdroj ů
Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opat ř ení k omezování použití
surovin a výrobk ů z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limit ů u
vybraných zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší
Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zem ě d ě lské praxe u zdroje
namísto dodržování emisních limit ů u vybraných zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší kraj
Stanovení látek, pro které jsou u zvlášt ě velkých, velkých a st ř edních zdroj ů
uplatn ě ny obecné emisní limity
Tyto všechny nástroje jsou kontrolní, provozovatel prokazuje že plní nebo bude v
dohledné dob ě plnit parametry, na n ě ž mu bylo vystaveno povolení v rámci ř ízení o
vydání stavebního povolení. Ve všech p ř ípadech je pot ř ebné provést následnou
kontrolu, zda zdroj skute č n ě dosahuje parametr ů , na které byla vydána
p ř edchozí povolení dle zákona č . 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší (povolení v
územním ř ízení a povolení ve stavebním ř ízení), p ř ípadn ě integrované povolení dle
zákona č . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne č išt ě ní. U t ě chto
opat ř ení vydává Magistrát m ě sta Brna svá stanoviska.
Normativní a ekonomické nástroje / opat ř ení, které jsou v kompetenci m ě sta,
zahrnují:
Územní plánování a územní rozhodování - Výstavbu na rozvojových plochách je
zapot ř ebí již od funk č ního vymezení ploch, p ř es územní rozhodnutí a
schvalování umís ť ování nových zdroj ů do území p ř izp ů sobit pot ř ebné
ochran ě ovzduší v p ř edm ě tné lokalit ě . V této oblasti je Odbor životního
prost ř edí závislý na postupu Odboru územního plánování a rozvoje.
Podmín ě ná (technická možnost a ekonomická p ř ijatelnost) povinnost využívat u
nových staveb nebo p ř i zm ě nách stávajících staveb centrální zdroje tepla,
p ř ípadn ě alternativní zdroje a obnovitelné zdroje energie a ov ěř it možnost
kombinované výroby tepla a energie – tato povinnost vyplývá pro stavební
ú ř ady ze zákona č . 406/2000 Sb., o hospoda ř ení energií, v platném zn ě ní
Povinnost vlastník ů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, což platí
p ř im ěř en ě i pro terénní úpravy, práce a za ř ízení (podle stavebního zákona) –
v sou č asnosti toto opat ř ení není vymáháno. Souvisí také s kvalifikovanou a
odborn ě dob ř e provedenou prací p ř i pozemních stavbách, bez následných
sesuv ů a erozí narušením geologie, geomorfologie, apod.
Zákaz spalovaní ur č itých druh ů paliv v malých zdrojích zne č iš ť ování ovzduší –
m ě sto
udržování č istoty ulic a jiných ve ř ejných prostranství, ochrana životního
prost ř edí a zelen ě , užívání za ř ízení obce sloužících pot ř ebám ve ř ejnosti
výsadba izola č ní zelen ě , park ů ,
Možnost omezit spalování rostlinných materiál ů
Investice do energetické infrastruktury
Investice do úspor energie
96
AKTUALIZACE 2009
Finan č ní podpory domácnostem
Č áste č né č i úplné omezení vjezdu do n ě kterých č ástí m ě st č i obcí
Zavedení zón snížené rychlosti v m ě stech a obcích
Zavedení environmentálních zón v m ě stech a obcích
Možnost placeného vjezdu do ur č itých č ástí m ě st (mýto)
Finan č ní podporu systém ů hromadné dopravy v č etn ě obm ě ny vozového parku
Podpora výstavby hromadných garáží
Podpora zavád ě ní vozidel s alternativním pohonem (zemní plyn, bionafta,
elekt ř ina)
Podpora dodate č ných technických opat ř ení u vozidel
Regula č ní ř ád (p ř i smogových situacích)
Parkovací politika (regulace parkování, podpora systém ů P + R)
Infrastrukturní opat ř ení (obchvaty, okruhy, kolejová infrastruktura)
Optimalizace ř ízení dopravy
Rozvoj kvality hromadné osobní dopravy
Rozvoj integrované dopravy
Snižování p ř epravní náro č nosti území
Podpora p ě ší a cyklistické dopravy, p ě ší zóny, zklidn ě né ulice
Technicko-organiza č ní opat ř ení u plošných (nebodových) zdroj ů s cílem omezit
sekundární prašnost (v č etn ě zales ň ování a zatrav ň ování)
Technicko-organiza č ní opat ř ení u malých zdroj ů , které nejsou p ř edm ě tem
regulace prost ř ednictvím právních p ř edpis ů . (zejména zdroje emitující tuhé látky
a t ě kavé organické látky).
V kompetenci m ě sta jsou i další nástroje/opat ř ení:
Optimalizace a koordinace výkonu ve ř ejné správy (koordinace rozhodování
podle r ů zných zákon ů – zejména zákona o ochran ě ovzduší, stavebního
zákona, EIA)
Zajišt ě ní odpovídající odborné podpory výkonu ve ř ejné správy (v č . zajišt ě ní
úplných a spolehlivých informací pro rozhodování p ř íslušných orgán ů )
Proces posuzování vliv ů na životní prost ř edí (EIA) – zde doporu č ujeme, aby
jednotlivé zám ě ry nebyly posuzovány pouze z hlediska dopad ů tohoto jednoho,
odtrženého zám ě ru na kvalitu ovzduší, ale aby byly posouzeny i širší vazby
zám ě ru na kvalitu ovzduší ve m ě st ě jako celku. Dopady zám ě ru na kvalitu
ovzduší by m ě ly povinn ě zahrnout dopad do kvality ovzduší v identifikovaných
oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší na území m ě sta (z pohledu tohoto
programu se jedná o prioritní m ě stské č ásti)
Prosazování podmínek ochrany ovzduší p ř i zadávání ve ř ejných zakázek Stanovení podmínek ochrany ovzduší, jejichž spln ě ní bude nezbytné pro získání
ve ř ejné zakázky m ě sta a její realizaci - opat ř ení se týká zejména zp ů sobu
provád ě ní stavebních prací (s ohledem na kvalitu, minimální prašnost,
technologie a postupy, které budou co nejšetrn ě jší ke kvalit ě ovzduší), atd.
Cílem opat ř ení je p ř isp ě t ke zlepšení kvality ovzduší v konkrétní lokalit ě a
97
AKTUALIZACE 2009
podpo ř it subjekty, které používají technologie a postupy spl ň ující p ř ísn ě jší
podmínky ochrany ovzduší. Obdobn ě doporu č ujeme up ř ednostnit zám ě ry
s vyššími požadavky energetické ú č innosti apod. než ukládají obecn ě platné
p ř edpisy, atd.
Informování ve ř ejnosti, výchova a osv ě ta – k novým vyhláškám, k omezením,
která mohou být p ř ijata k dosažení kvality ovzduší, ke zdravotním dopad ů m
zhoršené kvality ovzduší, k zám ě r ů m m ě sta v prosazování CZT;
„informa č ní tlak“ na provozovatele zdroj ů s cílem posilovat vzorce chování
p ř íznivé z hlediska ochrany ovzduší.
F.4
Výběr opatření do aktualizovaného programu ke zlepšení kvality
ovzduší
Opat ř ení byla vybrána na základ ě vyhodnocení využití již existujících opat ř ení, a
jejich p ř ípadné ú č innosti. N ě která z opat ř ení, navržená v p ř edchozích programech,
byla z programu vy ř azena. Byla naopak zvážena opat ř ení nová (dodate č ná)
vzhledem k tomu, že imisní limity pro PM 10 nejsou na území m ě sta pln ě ny, a č koliv
byl termín dosažení t ě chto limit ů stanoven naší i evropskou legislativou na
1.1.2005, a hrozí, že ani imisní limity pro NO 2 nebudou k roku 2010 pln ě ny.
98
AKTUALIZACE 2009
G.
PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY
OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED AKTUALIZACÍ PROGRAMU
G.1
Opatření realizovaná před zpracováním programů dle 86/2002 Sb.
Program ke zlepšení kvality ovzduší byl vypracován v roce 2004-5 na základ ě
p ř ekro č ení imisního limitu a meze tolerance v roce 2003. P ř ed tímto programem
(zpracovaném v rámci Generelu ovzduší) byla realizována:
Opat ř ení legislativního rázu (zejména vyplývající ze zákona o ochran ě ovzduší
č . 86/2002 Sb. a ze zákona č . 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování
zne č išt ě ní);
Výstavba komunikací a jejich modernizace;
zp ř ísn ě ní emisních limit ů pro stacionární zdroje zne č išt ě ní v roce 1997 na
základ ě tehdy platného zákona o ochran ě ovzduší;
povinnost získat integrované povolení k provozu podle IPPC;
omezení emisí ze zdroje SAKO Brno (spalovna);
plynofikace m ě sta (drtivá v ě tšina zdroj ů REZZO 1, 2 a 3 byla zplynofikována již
p ř ed rokem 2005);
zpracování Územní energetické koncepce a návrh na další rozvoj soustavy
CZT, využití CZT na plochách pro zástavbu tam, kde je to vhodné. M ě sto
(Odbor ochrany ovzduší) od p ř ijetí zákona č . 86/2002 Sb. preferuje a prosazuje
CZT na plochách pro zástavbu tam, kde je to pro soustavu CZT výhodné.
Inovace a technologické zám ě ny v provozech a zdrojích.
Snahy o dosahování úspor ve vytáp ě ní, zateplování dom ů , náhrada kotl ů ,
regulace apod.
Realizace č ásti opat ř ení z povinných energetických audit ů - jak ve službách, tak
v pr ů myslu.
Na tato opat ř ení pak navazují opat ř ení z Generelu ovzduší v roce 2005, v rámci
kterého byl zpracován první Program ke zlepšení kvality ovzduší (dle zákona č .
86/2002 Sb.). Program byl schválen 02/2006.
Od roku 2006 jsou realizována opat ř ení na základ ě Na ř ízení m ě sta Brna
k Programu ke zlepšení kvality ovzduší (schváleného v únoru 2006) a další
opat ř ení, zahrnutá v programu ke zlepšení kvality ovzduší schváleného v roce
2007.
G.2
Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých
před 2. aktualizací programu
Opat ř ení, která byla navržena p ř edchozími programy a p ř ípadn ě Programovým
dodatkem z roku 2006, vycházela z identifikovaných p ř í č in zne č išt ě ní na úrovni
m ě sta Brna a jejich snahou bylo dosáhnout kýženého cílového stavu –
definovaného cílem Programu – snížit imisní zát ě ž v identifikovaných oblastech a
pro problémové škodliviny - na požadovanou úrove ň . Opat ř ení byla schválena
Radou m ě sta v únoru 2007.
99
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 44: Scéná ř vývoje do roku
p ř ekro č ení, bez dodate č ných opat ř ení
2010,
PM 10 ,
denní
pr ů m ě rné
koncentrace,
č etnost
Obrázek 45: Scéná ř vývoje do roku 2010, NO 2 , pr ů m ě rné ro č ní koncentrace, bez dodate č ných
opat ř ení
Zdroj: MMB, rozptylová studie J. Bucek
100
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 65: Opat ř ení p ř ijatá v roce 2007 a jejich pln ě ní:
1.1.1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů
1.1.2 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech
pro bydlení
1.1.3 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění
1.1.4 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách
1.1.5 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí
1.2.1 Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí
1.2.2 Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku
2.1.1 Ekologizace MHD - snížení emisí u autobusů MHD
2.1.2 Preference vozidel MHD v provozu
2.1.3 Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem
2.1.4 Další rozvoj integrované dopravy
2.1.5 Regulace parkování, podpora systémů "Park and ride"
2.1.6 Podpora systémů "bike and ride"
2.1.7 Výstavba nových cyklotras
2.1.8 Omezení automobilové dopravy v centrech měst
Opatření 2.2: Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT
Opatření 2.3: Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx
Plněno průběžně - v rámci
integrovaného povolení podle
IPPC
Plnění nesledováno
Probíhá, počet spalovacích
zdrojů na tuhá paliva se snížil
Není plněno
Plněno
Čištění komunikací probíhá,
nepostačuje
Vybavení filtry neprobíhá
Průběžně plněno
Plněno na vybraných
křižovatkách
Plněno, v současné obě
pozastaveno
Plněno
Plánováno
Plánováno
Plánováno
Plněno
Plněno
Plněno
3.1.1 Opatření k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla
3.1.2 Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy
domu
3.1.3 Opatření zlepšující tepelně-technické vlastnosti budov
Plněno
3.1.4 Podpora energetickému řízení
3.2.1 Využití biomasy v kotelnách CZT
V poslední době neplněno
Plněno
3.2.2 Využití nespalovacích technologií pro využití obnovitelných
zdrojů energie
3.3.1 Výstavba hromadných garáží pro odstranění studených
startů vozidel
3.3.2 Podpora aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot
4.1.1 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání
veřejných zakázek
4.1.2 Uplatňování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování
a rozhodování
4.2.1 Posílení imisního monitoringu MMB
4.2.2 Zpracování aktualizované dopravní prognózy
4.3.1 Kontrola emisních parametrů vozidel
4.3.2 Účinná kontrola údržby komunikací
4.3.3. Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění
komunikací při smogových situacích
4.4.1 Informovanost orgánů MMB o stavu ovzduší
4.4.2 Informovanost obyvatel a subjektů na území města
Částečně plněno
Plněno
Plněno
Plánováno
Plněno
Není plněno
Není plněno
Plněno
Není plněno
Není plněno
Není plněno
Plněno
Plněno
Programy umístěny na
webovských stránkách města
101
AKTUALIZACE 2009
Obrázek 46: Preferen č ní a monitorované k ř ižovatky v Brn ě
Zdroj: DPmB
G.3
Hodnocení účinnosti uvedených opatření
Ú č innost opat ř ení a jejich ponechání v programu byla zpracovateli program ů
projednána s dot č enými útvary:
S krajským ú ř adem Jihomoravského kraje, odborem životního prost ř edí
S odborem životního prost ř edí (OŽP) Magistrátu m ě sta Brna
S Odborem dopravy (OD) Magistrátu m ě sta Brna
S Odborem technických sítí (OTS)
S odborem Územního plánování a rozvoje (OÚPR) Magistrátu m ě sta Brna.
Tabulka se souhrnným hodnocením pln ě ní opat ř ení je v P ř íloze k tomuto programu.
102
AKTUALIZACE 2009
H.
SEZNAM OPATŘENÍ PŘIJATÝCH ZA
ZNEČIŠTĚNÍ V 2. AKTUALIZACI PROGRAMU
H.1
ÚČELEM
SNÍŽENÍ
Cíle Programu
S ohledem na charakteristiku výchozího stavu, identifikované pot ř eby m ě sta
v kvalit ě ovzduší a požadavky legislativy jsou cíle Integrovaného programu ke
zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno stanoveny takto:
Globální cíl:
Globálním cílem Programu je zajistit na území aglomerace Brno kvalitu ovzduší
spl ň ující zákonem stanovené požadavky a p ř isp ě t k dodržení závazk ů , které Č R
p ř ijala v oblasti omezování emisí zne č iš ť ujících látek do ovzduší (národní emisní
stropy).
Specifické cíle Programu:
Specifické cíle programu vycházejí z povinností a pot ř eb m ě sta v oblasti ochrany
ovzduší, zejména ve vztahu k lokalitám s p ř ekro č enými imisními limity, p ř ípadn ě
imisními limity a mezemi tolerance. Opat ř ení, která povedou k dosažení imisních
limit ů na ochranu zdraví se týkají zejména:
Snížení dopravních intenzit na vybraných komunikacích;
Snížení emisí z dopravních prost ř edk ů ;
Snížení emisí z vybraných spalovacích a technologických zdroj ů ..
Proto jsou specifické cíle Programu navrženy následovn ě :
Specifické cíle Programu na území aglomerace Brno
1. Imisní zát ě ž suspendovanými č ásticemi (prašným aerosolem) velikostní frakce
PM 10 je k roku 2011 snížena pod úrove ň imisního limitu
2. Imisní zát ě ž látkami NO 2 je k roku 2010 snížena pod úrove ň imisního limitu
3. Jsou snižovány emise B(a)P, a dále NO x a VOC (prekurzor ů pro tvorbu ozonu)
H.2
Priority Programu
Prioritními škodlivinami Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší
aglomerace Brno jsou:
PM 10 – emise a koncentrace PM 10
NO 2
NO x (a jeho emise v p ř ízemní vrstv ě )
B(a)P
Prioritními skupinami Programu jsou:
Doprava (infrastruktura i vozový park)
P ř írodní zdroje primárního prachu
Technologické pr ů myslové zdroje
Malé zdroje zne č išt ě ní
103
AKTUALIZACE 2009
Prioritními m ě stskými č ástmi jsou všechny m ě stské č ásti, které jsou
vyzna č eny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, vzhledem k po č tu
exponovaných obyvatel pak zejména:
Brno-Bohunice
Brno-st ř ed
Brno- Ź idenice
Brno-sever
Brno- Č ernovice
Brno-jih
Brno-Slatina
Brno-Tu ř any
H.3
Existující doporučená opatření
Existující opat ř ení byla vyhodnocena co do jejich ú č innosti pro dosažení imisních
limit ů pro PM 10 k roku 2011 (odkladné období, o které Č R žádá) a NO 2 (k roku
2010). K existujícím opat ř ením budou p ř i ř azena opat ř ení nová, která mají pomoci
dosažení imisních limit ů v požadovaných termínech.
Existující opat ř ení ke zlepšení kvality ovzduší jsou za ř azena pod stanovené priority
a cíle programu a zne č iš ť ující látky, u kterých jsou p ř ekro č eny imisní limity (nebo
není dosahován emisní strop – NO x ). Opat ř ení budou obsažena nejen v tomto
programu, ale také v Programovém dodatku k Integrovanému programu ke zlepšení
kvality ovzduší aglomerace Brno, na základ ě kterého je možné na vhodná opat ř ení
č erpat dota č ní podporu z Opera č ního programu životní prost ř edí (OPŽP). Č erpání
je otev ř eno MMB, ú ř ad ů m m ě stských č ástí, spole č nostem založeným m ě stem,
spolk ů m, atd. ale i soukromým subjekt ů m v závislosti na podmínkách p ř ijatelnosti,
daných OPŽP.
Opat ř ení jsou č íslována. Navrhujeme jejich č íslování podle sektor ů , aby se
zjednodušilo podávání zpráv Evropské komisi o ú č innosti opat ř ení p ř ijatých
k dosažení legislativou požadovaných imisních limit ů a jejich popisu.
Typy sektor ů dle hlášení (Reportingu) Evropské komisi jsou: A – doprava, B –
pr ů mysl v č etn ě výroby tepla a elekt ř iny, C – zem ě d ě lství, D – nevýrobní sféra
a domácnosti, E – ostatní sektory. K sestavení seznamu opat ř ení byly použity
tyto zkratky. Opat ř ení byla vybrána z obou doposud zpracovaných program ů ke
zlepšení kvality ovzduší pro m ě sto Brno.
Tabulka 66: Seznam opat ř ení 2. aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší
Priorita Opatření
Doprava
P2
A1(2005) Uplatňování emisních limitů Evropské unie pro nová vozidla
P4
A2(2005) Operativní kontrola emisních parametrů vozidel
P2
A3(2005) Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem
P2
A4(2005) Omezení automobilové dopravy v centrech měst
P2
A5(2005) Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města
P2
A6(2005) Obnova vozového parku
104
AKTUALIZACE 2009
P2
A7(2005) Ekologizace MHD
P4
A8(2005) Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací
P2
A9(2005) Regulace parkování systémy park and ride
P2
A10(2005) Bike and Ride
P2
A11(2005) Výstavba cyklotras
P2
A12(2005) Další rozvoj integrované dopravy
P4
A13(2005) Modelování dopravních toků
P2
A14(2006) Preference vozidel MHD v provozu
P3
A15(2006) Výstavba hromadných garáží
P4
A16(2006) Zpracování aktualizované dopravní prognózy
P1
A17(2006) Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku
P1
A18(2006) Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí
P2
A19(2009) Výstavba nových komunikací
Průmysl
P1
B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů
P1
B2 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění
P2
B3 Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT
P2
B4 Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx
P3
B5 Opatření k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla
P3
B6 Snižování emisí B(a)P
P3
B7 Snižování emisí VOC
Domácnosti a terciární sektor
P1
D1 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech pro bydlení
P3
D2 Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu
P3
D3 Opatření zlepšující tepelně-technické vlastnosti budov
P3
D4 Podpora nespalovacích technologií využití obnovitelných zdrojů energie
Horizontální patření
P1
E1 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách
P1
E2 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí
P1
E3 Výsadba izolační, rekreační zeleně, parku, výsadba lesa a realizace vegetačních úprav
P2
E4 Podpora energetickému řízení
P4
E5 Uplatňování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování a rozhodování
P4
E6 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání veřejných zakázek
P4
E7 Posílení imisního monitoringu MMB
P4
E8 Informovanost orgánů MMB o stavu ovzduší
P1
E9 Účinná kontrola údržby komunikací
P4
E10 Vzdělávání, osvěta, informovanost
Pro tato opat ř ení jsou uvedeny podrobnosti jejich realizace.
105
AKTUALIZACE 2009
H.3.1
PM 10
Priorita 1 – Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce
Úvod
Do životního prost ř edí jsou pevné č ástice emitovány z r ů zných zdroj ů stacionárních
(lokální topeništ ě , spalovny, zem ě d ě lská č innost, t ě žba a dobývání, chemická
výroba), mobilních (automobilová, vlaková, lodní a letecká doprava), ze zdroj ů
uvnit ř budov (kou ř ení, spalování, va ř ení, č išt ě ní, vyt ě kávání z vnit ř ních materiál ů a
další) i p ř irozených (eroze p ů dy, sope č ná č innost, pyl, spóry, bakterie,….).
Nejr ů zn ě jší spalovací procesy produkují č ástice r ů zných velikostí, ultra jemné
č ástice s velikostí pod 0,1 µm jsou p ř ipisovány p ř ímo spalovacím proces ů m
probíhajícím v motorech silni č ních vozidel.
Č áste č ky prachu se vlivem fyzikálních proces ů v atmosfé ř e zmenšují a č ím jsou
menší tím déle se udrží ve vznosu. Jejich „odbouratelnost“ v atmosfé ř e je minimální
a z ů stávají zde po výrazn ě delší dobu, než klasické polutanty. Nezpevn ě né a
nezatravn ě né plochy jsou dle názoru ř ešitel ů nejvýznamn ě jším zdrojem emisí
prachu ve m ě st ě Brn ě . Prach, který se usazuje na komunikacích a dostává se
vlivem dopravy do vznosu, je zachycen v emisních bilancích.
Pro Prioritu 1 jsou proto navržena opat ř ení sm ěř ující ke:
Snížení primárních emisí tuhých zne č iš ť ujících látek z bodových a
plošných zdroj ů
Omezení emisí tuhých zne č iš ť ujících látek z dopravy
Snížení emisí tuhých zne č iš ť ujících látek z komunikací
Jsou navržena následující podopat ř ení:
B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provoz ů
Emise prachových č ástic ze slévárenských provoz ů se vážným zp ů sobem podílely
na zne č išt ě ní m ě sta Brna prachovými č ásticemi frakce PM 10 , zejména v p ř ípad ě
denních pr ů m ě rných koncentrací. Tyto zdroje významn ě p ř ispívají k imisím prachu
jak pro nízkou výšku výduch ů , tak i z d ů vodu vcelku vysokého emisního limitu,
které slévárny mají. Ř ešení problému spo č ívá v technologických zám ě nách a
modernizaci do č iš ť ovacích za ř ízení. Slévárenská za ř ízení podléhají regulaci podle
IPPC, v podmínkách provozu t ě chto zdroj ů je požadavek na snížení emisí
prachových č ástic uveden s č asovým termínem.
P ř edm ě tem podopat ř ení je instalace technologií, které sníží emise prachových
č ástic - obnovou technologií s využitím jak preventivních technik, tak instalací BAT
v č išt ě ní emisí. Týká se nap ř .: náhradou mokrých zastaralých odlu č ova čů suchými
filtry, instalací biofiltr ů . využití odpadního tepla a zrušení uhelného zdroje, apod.
B2 Podpora plynofikace st ř edních a velkých zdroj ů zne č išt ě ní
Na území m ě sta Brna ješt ě existují cca 2 spalovací zdroje, spalující tuhá uhelná
paliva. Tyto zdroje budou, pokud to pro n ě bude únosné ekonomicky, p ř ebudovány
na ekologický zp ů sob vytáp ě ní.
106
AKTUALIZACE 2009
D1 Podpora p ř em ě ny topných systém ů na tuhá paliva v domech pro bydlení
Podíl zdroj ů ve skupin ě REZZO 3 na imisní zát ě ži prachem není vysoký a pohybuje
se v rozsahu cca 10-15 %. Nicmén ě i zde ur č it ě existuje potenciál ke snížení emisí
a tím i imisí, protože pat ř í mezi tzv. nízkoemitující zdroje s malou výškou komína.
K rekonstrukci t ě chto zdroj ů dochází v ě tšinou s modernizací domu, zm ě nou
majitele, apod. Zejména ve starší zástavb ě Brna St ř ed a Brna Sever (dále pak
v Králov ě Poli a v Židenicích) jsou stále využívána tuhá paliva k vytáp ě ní.
E1 Omezení erozí na nezpevn ě ných a nezatravn ě ných plochách
Snížení prašnosti z nezpevn ě ných a nezatravn ě ných ploch m ů že významn ě snížit
emise pevných č ástic do ovzduší a jejich usazování na komunikacích. Klasickým
p ř íkladem takovéto lokality je lokalita mezi stávajícím nádražím a nov ě uvažovaným
nádražím v okolí komunikací Trnitá a Zvona ř ka. Pokud by tato lokalita byla n ě jakým
zp ů sobem urbanisticky a stavebn ě vy ř ešena, vedlo by to jednozna č n ě k poklesu
prachového imisního zatížení v lokalit ě . Plochy je nezbytné rekultivovat, zatravnit,
vytvo ř it parky, a další opat ř ení k regeneraci takových území. Tím se sníží potenciál
jak primární, tak i sekundární prašnosti.
E2 Odstra ň ování prašnosti v areálech a jejich okolí
Podpat ř ení je t ř eba provázat s dalšími, organiza č ními opat ř eními ke snížení emisí
primárního prachu – nap ř . ve stavebnictví. Do tohoto podopat ř ení pat ř í aktivity jako:
zpev ň ování a č išt ě ní povrch ů v pr ů myslových areálech a organiza č ní opat ř ení
k údržb ě č istoty na hranicích pr ů myslových areál ů .
E3 Výsadba izola č ní, rekrea č ní zelen ě , parku, výsadba lesa a realizace
vegeta č ních úprav
Toto podopat ř ení zahrnuje " výsadbu izola č ní, rekrea č ní zelen ě , parku, výsadbu
lesa a realizace vegeta č ních úprav u komunikací, v zástavb ě a u dalších zdroj ů
prašnosti ". Podpora tohoto opat ř ení je doporu č ena v t ě ch m ě stských č ástech Brna,
které jsou za ř azeny mezi OZKO kv ů li p ř ekro č ení imisního limitu pro PM 10 (viz
Tabulka 8 Programu). Zele ň výrazn ě p ř ispívá ke snížení hlu č nosti a prašnosti
pocházející z dopravy. Vzhledem ke vzr ů stajícímu po č tu automobil ů je t ř eba
eliminovat nep ř íznivé vlivy dopravy na obyvatele m ě sta.
E9 Ú č inná kontrola údržby komunikací
Zákon č . 13/1997 Sb. § 19 – obecné užívání komunikací stanovuje –
„je
zakázáno zne č iš ť ovat nebo poškozovat,….“ Komunikace, § 28 požaduje, aby p ř i
zne č išt ě ní dálnice, silnice nebo místní komunikace ten, který zne č išt ě ní zp ů sobí,
nebo m ů že zp ů sobit, je bez pr ů tah ů odstranil.
A17 Snížení emisí prachových č ástic ve vozovém parku
Podopat ř ení v oblasti vozového parku jsou v kompetenci p ř edevším Ministerstva
dopravy (emise, dovoz vozidel). Tato opat ř ení zahrnují nap ř . filtry k zachycování
emisí ze spalovacích motor ů .
107
AKTUALIZACE 2009
A18 Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí
Komunikace jsou významným zdrojem sekundární prašnosti. Primárn ě emitované i
sekundární suspendované č ástice sedimentují na zemský povrch a mohou být
opakovan ě p ů sobením vzdušného proud ě ní resuspendovány do ovzduší a tak
znovu zvyšovat imisní zát ě ž. Z tohoto d ů vodu je vhodné tuhé č ástice z povrch ů
odstra ň ovat. Jedná se p ř edevším o povrchy komunikací, jejich úklid a údržbu –
omývání, skráp ě ní apod.
P ř i aplikaci opat ř ení k omezování sekundární prašnosti je t ř eba prioritn ě p ř ijmout
opat ř ení, která sníží vnášení prachu na komunikace a následn ě by m ě la být p ř ijata
opat ř ení k jejich č išt ě ní (viz nástroje ve vztahu k uživatel ů m silnic, provozovatel ů m
vozidel, apod.).
H.3.2
Priorita 2 - Snižování imisní zátěže NO 2
Imisní zát ě ž oxidem dusi č itým NO 2 je zcela záležitostí dopravy; její podíl na
imisním zatížení je 95%, významn ě jší je pak už jen podíl st ř edních zdroj ů
zne č išt ě ní ve výši 4,25%. Proto je tato priorita zam ěř ena výlu č n ě na tyto dv ě
skupiny zne č iš ť ovatel ů a týkají se:
Omezování emisí oxid ů dusíku a benzenu z dopravy
Podporu ekonomicky p ř ijatelné preference CZT
Podporu instalaci kotl ů vyšší t ř ídy NO x
Podrobn ě k jednotlivým podopat ř ením:
A1 Uplat ň ování emisních limit ů Evropské unie pro nová vozidla
Nová vozidla musí spl ň ovat p ř íslušné limity EURO pro množství emitovaných
polutant ů : oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné č ástice u
dieselových vozidel. Konkrétn ě platí tyto p ř edpisy: pro osobní vozidla se
zážehovým a vzn ě tovým motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996 a EURO
3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vzn ě tové motory nákladních vozidel a
autobus ů platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 – 1989), EURO 1od r.
1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r.
2008. Opat ř ení pln ě funguje a p ř ispívá k tomu, že se produkce emisí nezvyšuje tak
rychle jako dopravní objemy a výkony.
A2 Kontrola emisních parametr ů vozidel
Na emisní situaci v doprav ě se nep ř ízniv ě projevuje absence namátkových kontrol
emisí vozidel p ř ímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolovány pouze 1-krát za 2 roky
na stanicích technické kontroly p ř i č emž pro žádné vozidlo není problémem
osv ě d č ení dostat. D ů sledkem je, že se v provozu objevují i vozidla siln ě
zne č iš ť ující ovzduší, p ř edevším nákladní. Dopln ě ní t ě chto periodických technických
prohlídek o kontroly „in situ“ (tj. p ř ímo za provozu) by p ř isp ě lo ke snížení emisí u
t ě chto vozidel. Úkolem tohoto opat ř ení by m ě lo být: vytvo ř it systém emisních
kontrol za provozu, který bude obsahovat ur č ení zodpov ě dností jednotlivých orgán ů
státní správy, regionálních a m ě stských samospráv a Policie Č R, systém pokut a
sankcí za p ř ekro č ení limit ů a metodiky jak m ěř ení technicky zajistit.
108
AKTUALIZACE 2009
A3 Podpora zavád ě ní vozidel s alternativním pohonem
Podpora zavád ě ní vozidel s alternativním pohonem a dodate č ných technických
opat ř ení u vozidel je vytvá ř ena Ministerstvem dopravy, které každoro č n ě vypisuje
„Program úspor energie a využití alternativních paliv v rezortu dopravy“ (v rámci
Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu) a
je možno požádat o dotace, které mohou finan č n ě alespo ň č áste č n ě pokrýt
p ř estavbu stávajících vozidel na ekologi č t ě jší paliva, nákupy ekologických vozidel
ve ř ejné dopravy, apod. Alternativním pohonem je myšlen zemní plyn, bionafta,
elekt ř ina.
A4 Omezení automobilové dopravy v centrech m ě st
Toto podopat ř ení zahrnuje zejména:
zákaz vjezd ů t ě žkých nákladních vozidel do zóny centra m ě sta z 1. okruhu.
Centrum je v tomto p ř ípad ě definováno jako oblast uvnit ř malého m ě stského
okruhu (MMO). Zajišt ě ní zásobování centra pouze lehkými vozidly. Dále do
tohoto opat ř ení spadají tzv. zádržné systémy, jejichž vybudování bylo
plánováno odborem dopravy MMB. Zádržné systémy - výsuvné sloupky na
komunikacích jsou v provozu od r. 2008
Placené vjezdy do vybraných č ástí m ě sta (mýto) - Zavedení poplatk ů za vjezd
do centra z prvního m ě stského okruhu. Cílem opat ř ení je snížení atraktivnosti
IAD, zejména pro pravidelné cesty.
A5 Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných č ástech m ě sta
Opat ř ení probíhá na vybraných komunikacích a spo č ívá v zúžení silnice, v instalaci
ostr ů vk ů apod. Kladný vliv na kvalitu ovzduší má jen tehdy, nezp ů sobuje-li
kongesce a p ř ílišné zpomalení dopravy.
A6 Obnova vozového parku
Toto podopat ř ení se týká cílené obnovy vozidel v organizacích ř ízených m ě stem.
Tato opat ř ení zahrnují nap ř . filtry k zachycování emisí ze spalovacích motor ů .
Obnova vozového parku probíhá nezávisle na aktivitách MMB, avšak MMB m ů že
p ř ispívat k jeho napln ě ní nap ř .:
výb ě rem dodavatel ů s moderním vozovým parkem
obnovou vozového parku v organizacích z ř ízených m ě stem nebo s majetkovou
ú č astí m ě sta, Brn ě nské komunikace, Lesy m ě sta Brna, SAKO a.s., Brn ě nské
vodovody a kanalizace, apod.
A7 Ekologizace MHD – snížení emisí u autobus ů MHD
Trend ů m p ř echodu cestujících k individuální doprav ě je pot ř ebné č elit
zatraktivn ě ním ve ř ejné dopravy. Významnou roli v tom hraje atraktivnost vozidla.
Nákup nových vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky
zvyšující atraktivnost vozidla jak pro cestující tak i pro obslužný personál.
Základem je finan č ní podpora systém ů hromadné dopravy v č etn ě obm ě ny vozového
parku. D ů raz by m ě l být kladen na co možná nejširší využití elektrické trakce
v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivn ě ní ve ř ejné dopravy v rámci obm ě ny
vozového parku DPmB - realizovat nákupy bezbariérových vozidel (pro matky
s ko č árky a vozí č ká ř e) a autobus ů na alternativní paliva (zejména CNG).
109
AKTUALIZACE 2009
P ř edm ě tem podopat ř ení je zvýšené tempo obm ě ny vozového parku za nová
vozidla, v č etn ě nákupu dalších nových vozidel na CNG. V Brn ě by m ě lo jezdit
alespo ň 14 autobus ů na CNG, aby plnící stanice byla ekonomicky rentabilní.
Opat ř ení zahrnuje také obnovení plnící stanice na CNG v Brn ě – Slatina nebo
p ř istav ě ní stanice CNG k existující č erpací stanici.
A9 Regulace parkování, podpora systém ů „Park and ride“
Tarify parkování v centrální č ásti m ě sta z ů stávají již n ě kolik let na stejné úrovni
(20,-K č / hod). M ě sto preferuje budování parkovacích dom ů v centru p ř ed
záchytnými parkovišti ve vn ě jších zónách m ě sta. P ř ipravuje se ve ř ejná zakázka
„Strategie parkování ve m ě st ě Brn ě “, která by m ě la zahrnout problematiku P&R
Opat ř ení by m ě lo zvýšit podíl cestujících p ř epravených MHD na úkor individuální
automobilové dopravy a tím p ř isp ě t ke zlepšení kvality ovzduší v Brn ě . Doprava by
se mohla snížit ř ádov ě p ř edevším na nejvíce zatížených úsecích poblíž centra, tj.
MMO, Úvoz, Lidická, Drobného, Zvona ř ka, K ř enová, P ř íkop, Milady Horákové a
Cejl, za p ř edpokladu, že nebudou vybudovány hromadné garáže v centru.
O č ekávané snížení zát ě že lze odhadnout maximáln ě do 10 % vzhledem k rizik ů m
specifikovaným v bodu 8. P ř esn ě ji by se snížení dalo zjistit s pomocí modelování
dopravy, p ř i využití speciálních funkcí.
Realizace podopat ř ení: Na vybraných p ř estupních uzlech budou vybudována nebo
zv ě tšena parkovišt ě se službami pro ř idi č e (WC, zlevn ě né jízdné). Dále budou
vytipovány plochy v majetku m ě sta kde se v sou č asné dob ě neparkuje (nehlídané,
ř idi č na auto nevidí, hrozí zcizení vozidla), provede se jejich oplocení a
prost ř ednictvím m ě stských č ástí se nabídne podnikatel ů m jejich pronájem za
ú č elem provozování parkovišt ě .Sou č ástí tohoto opat ř ení by m ě lo být také zavedení
krátkodobého stání v centru m ě sta (max. 2 hod), výjimky delšího stání budou
možné pouze na povolení Odboru dopravy MMB.
Soubor akcí, nezbytných k realizaci podopat ř ení:
Zvýšit poplatky za parkování uvnit ř MMO
Zavést poplatky za parkování mezi MMO a 2. m ě stským okruhem ve výši
sou č asné sazby parkování v centru.
Vytipovat 5 lokalit pro výstavbu záchytných parkoviš ť tak aby obsloužily hlavní
p ř íjezdové komunikace
Zvážit zda je skute č n ě nutné vybudovat podzemní garáže v centru v celém
rozsahu a zda by nebylo možné p ř esunout výstavbu ješt ě nezapo č atých garáží
blíže k okraj ů m m ě sta, na lokality které budou vytipovány pro „Park and Ride“.
Vybudovat nová nebo p ř estav ě t stávající parkovišt ě na vytypovaných lokalitách.
Zabezpe č it p ř ehledné navád ě cí dopravní zna č ení (zna č ky parkovišt ě se
symboly „P+R“.
Posílit spoje MHD na vytipovaných lokalitách.
Platbu za parkovné promítnou do ceny jízdného.
A10 Podpora systém ů „bike and ride“
Obsahem realizace tohoto opat ř ení je vytipovat cca 20 lokalit pro vybudování
objekt ů pro úschovu a parkování kol, p ř edevším na kone č ných stanicích MHD,
významných p ř estupních uzlech MHD, kde vedou cyklistické stezky. P ř ednostn ě by
110
AKTUALIZACE 2009
m ě ly být využity stávající parkovací plochy nebo ve ř ejná prostranství v majetku
m ě sta.
Tímto opat ř ením by se cyklistická doprava zatraktivnila i pro obyvatele mén ě
fyzicky zdatné (kterých je v ě tšina) kte ř í by rádi kolo používali k dojíž ď ce do práce,
ale pro které znamená absolvování celé trasy bydlišt ě – pracovišt ě na kole velkou
fyzickou zát ě ž, k č emuž p ř ispívá i velmi č lenitý terén Brna. Obyvatelé by tak mohli
uskute č nit cestu multimodáln ě a s vylou č ením automobilu. Opat ř ení by tedy mohlo
mít na kvalitu ovzduší velmi p ř íznivý vliv. P ř ipravuje se aktualizace Generelu
cyklistické dopravy, která by dle zadávacích podmínek m ě la zahrnout i za ř ízení
typu Bike and Ride.
Návod k realizaci:
Vytipovat lokality pro vybudování objekt ů pro úschovu a parkování kol,
p ř edevším na kone č ných stanicích MHD, významných p ř estupních uzlech MHD,
kde vedou cyklistické stezky. P ř ednostn ě by m ě ly být využity stávající parkovací
plochy nebo ve ř ejná prostranství v majetku m ě sta.
Vypracovat projektovou dokumentaci a zabezpe č it vyrobení a dodávku 2-3
objekt ů pro pilotní projekty.
Na vybrané lokalit ě umístit objekt a zajistit jeho provozování p ř íslušným ú ř adem
m ě stské č ásti, rámci užívání ve ř ejného prostranství. Provozování bude
zahrnovat zejména údržbu za ř ízení.
Opat ř ení je doporu č eno provázat s výstavbou hromadných garáží a parkovacích
míst.
A11 Výstavba nových cyklotras
V oblasti cyklistické dopravy je cílem vybudovat sí ť ucelených tras, zajiš ť ujících
relativn ě rychlé a hlavn ě bezpe č né propojení d ů ležitých cíl ů cest, nejen rekrea č ních
ale p ř edevším z bydlišt ě na pracovišt ě . Pro podporu cyklistické dopravy je nutno
zahustit stávající sí ť cyklistických stezek, které by vhodn ě propojily zdroje a cíle
dopravy. P ř i budování cyklistických stezek je nutno položit d ů raz na okolní
prost ř edí, odd ě lit cyklisty od motorizované dopravy a využívat trasování podél
stávajících vodních tok ů . Podrobn ě je koncepce budování cyklistických stezek
popsána v Generelu cyklistické dopravy. P ř ipravuje se aktualizace Generelu
cyklistické dopravy. jeden z jejich hlavních cíl ů je i zahušt ě ní a vzájemné propojení
sít ě cyklistických stezek.
A12 Další rozvoj integrované dopravy
Od 1.1.2004 funguje v Brn ě a okolí integrovaný dopravní systém (IDS), který
propojuje Brno s okolními regiony. Vzhledem ke krátké dob ě fungování má systém
stále ř adu nedostatk ů , které by se m ě ly postupn ě eliminovat. P ř i dalším rozvoji
brn ě nské IDS budou brány v úvahu u zejména p ř ipomínky a stížnosti cestujících. V
roce 2005 prob ě hla II.fáze zavád ě ní IDS, která do n ě ho zahrnula dalších p ř ibližn ě
50 obcí.
A14 Preference vozidel MHD v provozu
Preferování vozidel MHD v provozu má zna č ný vliv na atraktivitu ve ř ejné dopravy i
na úspory provozních náklad ů . V Brn ě se vyhrazené pruhy pro vozidla nacházejí
pouze v ulici Úvoz mezi Kone č ného nám ě stím a Údolní, na ul. Opušt ě né mezi
111
AKTUALIZACE 2009
Uhelnou a Trnitou a v ulici K ř ížové. Na vybraných sv ě teln ě ř ízených k ř ižovatkách
byla zavedena preference všech vozidel MHD (tramvaj, trolejbus, autobus). Vozy
MHD jsou vybaveny satelitní navigací GPS a ve spolupráci se SW vybavením
centrálního dispe č inku DPmB (kontrola dodržování jízdního ř ádu) samy si nastavují
režimy n ě kterých sv ě telných k ř ižovatek, takže jimi projíždí bez zastavení nebo je
jejich zdržení pouze krátkodobé. Takto jsou již vybaveny nap ř . k ř ižovatky Okružní –
T ř . gen. Píky, Provazníkova – T ř . gen. Píky, výjezd tramvají ze samostatného
drážního t ě lesa na ul. Víde ň skou, k ř ížení tramvaj – silnice u ZOO (OBI) atd.. Na
dalších k ř ižovatkách je preference vozidel MHD z ř izována p ř i rekonstrukci sv ě telné
signalizace nebo p ř i jejich celkových rekonstrukcích.
Doporu č uje se rozší ř it preferenci vozidel MHD na sv ě telných k ř ižovatkách,
vy č len ě ní vyhrazených pruh ů pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysokým
provozem vozidel MHD.
A19 Výstavba nových komunikací
V roce 2007 byla dokon č ena mimoúrov ň ová k ř ižovatka MÚK Hlinky - Bauerova,
která p ř isp ě la k v ě tší plynulosti provozu v této lokalit ě .
Dále byla zahájena a v sou č asnosti probíhá výstavba tunel ů VMO Dobrovského,
která by m ě la být hotova do roku 2011. Postupná výstavba VMO by m ě la odklonit
č ást dopravy z m ě stského centra.
Dále je plánována p ř estavba železni č ního uzlu, která dosud zahájena nebyla.
Ú č innost tohoto opat ř ení je podmín ě na a kvalitní a rychlou ve ř ejnou dopravou
spojující nádraží v p ř esunuté poloze s okolím - v tomto smyslu má mimo ř ádný
význam plánovaný severojižní kolejový diametr (SJTD), s č áste č ným zahloubením
trasy do podzemí v centrální č ásti m ě sta.
V p ř íprav ě jsou 3 obchvaty:
Nejdelší ze t ř í obchvat ů obepne Tu ř any. Obchvat má mít dva a p ů l kilometru a
být dokon č en v roce 2010.
Obchvat Žeb ě tína odvede z centra m ě stské č ásti auta projížd ě jící Žeb ě tínem
mezi Kohoutovicemi a Bystrcí.
T ř etí plánovaný obchvat bude vybudován ve Slatin ě .
B3 Podpora ekonomicky p ř ijatelné preference CZT
Prioritní využití tepla ze zdroj ů CZT spolu s uplatn ě ním obnovitelných zdroj ů
energie (nespalovací procesy) prosazuje m ě sto Brno na základ ě realizované
Územní energetické koncepce. Preference CZT je zakotvena zákonem č . 86/2002
Sb. o ochran ě ovzduší, který ve svém § 3 odst. 8 uvádí:
(8) Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro n ě technicky možné a
ekonomicky p ř ijatelné, u nových staveb nebo p ř i zm ě nách stávajících staveb využít
centrálních zdroj ů tepla, pop ř ípad ě alternativních zdroj ů , pokud je jejich
provozování v souladu s tímto zákonem a p ř edpisy vydanými k jeho provedení.
Sou č asn ě jsou povinny ov ěř it technickou a ekonomickou proveditelnost
kombinované výroby tepla a energie.
Obdobné požadavky vyplývají z evropského zákona o energetické ú č innosti v
budovách, jehož ustanovení se promítnou s nejv ě tší pravd ě podobností v novele
zákona o hospoda ř ení energií. Mate ř ská sm ě rnice EU (Sm ě rnice 2002/91/EC
112
AKTUALIZACE 2009
Evropského parlamentu a Rady ze 16.prosince 2002 o energetické ú č innosti v
budovách) vznikla jako návazný krok na Sm ě rnici Rady 93/76/EC k omezení emisí
oxidu uhli č itého zvýšením energetické ú č innosti. Tato sm ě rnice zavazuje evropské
státy nastavit minimální požadavky na energetickou náro č nost budov, výpo č etní
postupy, které zajistí trvalé prosazování energetické náro č nosti v budovách, a
certifikaci budov. Č lenské státy mají také vyvíjet programy v oblasti úspor energie v
budovách a podávat zprávy EU.
Sm ě rnice také stanoví, že u nových a rekonstruovaných budov s celkovou
užitkovou plochou v ě tší než 1000 m 2 mají č lenské státy EU zajistit, že je zvážena
(a je na ni brán ohled p ř ed zapo č etím výstavby) dostupnost z hlediska technického,
životního prost ř edí a ekonomického alternativních systém ů jako jsou:
decentralizovaný systém dodávky energie založený na obnovitelné energii,
dálkové nebo spole č n ě vytáp ě ní nebo chlazení, jestliže je k dispozici
tepelná č erpadla, za ur č itých podmínek
kombinovaná výroba elekt ř iny a tepla (KVET).
Doporu č ujeme se touto problematikou zabývat jak v p ř ípad ě povolování zdroj ů , tak
v procesech územního a stavebního ř ízení. Zejména v imisn ě exponovaných
č ástech m ě sta – historickém jádru, v okolí komunikací s vysokou intenzitou
dopravy, v oblastech se sklony k inverzím apod. doporu č ujeme preferovat
v rámci povolování ekologicky šetrné zdroje energie (zejména CZT, elektrická
energie, solární energie).
Je t ř eba upozornit na rizika p ř i prosazování tohoto opat ř ení - cena tepla z CZT je
v sou č asné dob ě v porovnání s alternativními možnostmi ve vytáp ě ní (zemní plyn)
vysoká. M ě sto jako majitel soustavy CZT by m ě lo zabezpe č it pr ů hlednou a
transparentní cenotvorbu a zejména zlepšit konkurenceschopnost ceny tepla pro
vytáp ě ní.
B4 Podpora instalaci kotl ů vyšší t ř ídy NO x
Kotle vyšší t ř ídy NO x (5. t ř .), spl ň ující požadavky na prop ů j č ení certifikátu
Ekologicky šetrný výrobek jsou v imisn ě exponovaných oblastech vyžadovány ze
strany MMB vzhledem k vlivu st ř edních a malých zdroj ů zne č išt ě ní na kvalitu
ovzduší. Kotle 5. t ř ídy mají mezní koncentraci NO x 70 mg/kWh, což p ř ináší výrazné
snížení emisí NO x oproti b ě žným kotl ů m. Požadavky jsou uplat ň ovány zejména na
zvláš ť dopravn ě zatížených komunikacích a v M ě stské památkové rezervaci, tj. ve
st ř edu m ě sta. Oprávn ě nost požadavku vyplývá z nezbytnosti dosahovat na území
m ě sta Brna požadované kvality ovzduší, a tedy požadovaných koncentrací
zne č iš ť ujících látek v ovzduší. M ě sto Brno je stejn ě jako hl.m. Praha aglomerací se
zp ř ísn ě nými požadavky na sledování a posuzování kvality ovzduší. Na jeho území
je t ř eba uplat ň ovat jak nápravná tak preventivní opat ř ení ke zlepšení a k udržení
kvality ovzduší.
E4 Podpora energetickému ř ízení
Energetické audity, realizované v objektech v majetku m ě sta, doporu č ily
v objektech, budovách a provozech z ř izovaných Magistrátem m ě sta Brna (v č etn ě
ve ř ejného osv ě tlení) realizaci energeticky úsporných opat ř ení. Realizace t ě chto
opat ř ení p ř isp ě je k úspo ř e výdaj ů na provoz dot č ených za ř ízení p ř ípadn ě umožní
113
AKTUALIZACE 2009
prost ř edky v ě novat na vlastní ú č el provozovaného za ř ízení nebo na splátky
investice. Realizovaná opat ř ení a jejich p ř ínosy je nutné sledovat a vyhodnocovat.
Úkolem podopat ř ení je propagovat a rozši ř ovat výsledky existujícího energetické
ř ízení v oblasti správy majetku m ě sta Brna (sektor školství), rozši ř ovat po č et
objekt ů , podléhajících energetickému sledování a vyhodnocování – vyhodnocovat
realizaci energeticky úsporných opat ř ení a snižování provozních náklad ů školských,
zdravotnických, sociálních za ř ízení, v pr ů myslu, realizace investic typu EPC.
H.3.3
Priorita 3 – Snižování emisí NO x , těkavých organických látek a B(a)P
A15 Výstavba hromadných garáží pro odstran ě ní studených start ů vozidel
Výstavba hromadných garáží byla plánována celkem na 18 lokalitách ve 3
katastrálních územích m ě stské č ásti Brno – st ř ed: Brno-m ě sto (13 lokalit), Staré
Brno (4 lokality) a Zábrdovice (1 lokalita). Všechny lokality jsou situovány
v blízkosti malého m ě stského okruhu (MMO).
Sou č ástí tohoto opat ř ení je zhodnocení parkovací politiky, rozhodnutí o umíst ě ní
parkovacích dom ů , informa č ní systémy navád ě ní na parkovací domy, informace o
volných parkovacích stáních na Internetu a na p ř íjezdech, v č len ě ní na osobní a
nákladní vozidla.
Návod k realizaci - skloubit vybudování hromadných garáží se systémem „Park and
Ride“ – viz opat ř ení č . 7. Dále doporu č ujeme p ř esunout výstavbu ješt ě
nezapo č atých garáží blíže k okraj ů m m ě sta, na lokality které budou vytipovány pro
„Park and Ride“.
Zhodnocení vlivu opat ř ení na kvalitu ovzduší - Z hlediska kvality ovzduší je vhodné
sm ě rovat veškerá opat ř ení tak aby se automobilová doprava snížila nebo alespo ň
dále nezvyšovala. Optimální by tedy bylo p ř esunout stání z centra do uvedených
hromadných garáží. Výstavba m ů že mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší centrální
oblasti za p ř edpokladu že stejný po č et parkovacích míst ubude v centru.
Výstavba hromadných garáží bude mít lokální pozitivní vliv na bezprost ř ední okolí
p ě ší zóny v centru, ale v širším území m ě stské č ásti Brno-st ř ed bude znamenat
další zatraktivn ě ní a p ř ísun automobilové dopravy do centrální č ásti Brna. Proto je
navrženo p ř epracovat návrh lokalit.
B5 Opat ř ení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla
V rámci ř ešení Územní energetické koncepce statutárního m ě sta Brna byly po
urbanistických obvodech analyzovány možné p ř ínosy realizace energeticky
úsporných opat ř ení. Potenciál úspor energie byl kvantifikován výpo č tem technicky
dostupného
a
ekonomicky
nad ě jného
potenciálu
úspor
v jednotlivých
spot ř ebitelských sektorech a promítnut do výhledové poptávky po energii ve
stávající zástavb ě . Ekonomicky nad ě jný potenciál úspor energie v jednotlivých
odb ě ratelských, výrobních i distribu č ních systémech na území m ě sta Brna, v
souhrnné výši 2 700 TJ/rok do roku 2023.
Realizace potenciálu úspor významn ě p ř ispívá k omezení vzniku emisí
zne č iš ť ujících látek ze spalování paliv pro výrobu tepla. Proto jsou doporu č ena
k podpo ř e zejména následující opat ř ení ke zvýšení energetické ú č innosti,
odstran ě ní nadbyte č ných ztrát a k dosahování úspor energie:
114
AKTUALIZACE 2009
V rámci tohoto podopat ř ení jsou podporovány akce sm ěř ující k modernizaci
systém ů CZT, snížení ztrát v distribuci tepla, ve zdrojích pro výrobu tepla. Tyto
akce mohou docílit až 12% snížení ztrát p ř i výrob ě a rozvodu tepla a odpovídající
snížení emisí NO x .
D2 Opat ř ení zlepšující provozní hospodárnost vytáp ě cí soustavy domu
Akce v rámci tohoto podopat ř ení zahrnují:
instalace termostatických regula č ních ventil ů
vyregulování otopné soustavy (zejména po dodate č ném zateplení obvodového
plášt ě budovy);
kontrolu kotl ů , otopné soustavy, ú č innosti
D3 Opat ř ení zlepšující tepeln ě -technické vlastnosti budov
V rámci tohoto podpo ř ení je vhodné podporovat akce:
dodate č ná izolace st ř echy (BD) nebo stropu pod p ů dou,
dodate č ná izolace obvodových st ě n,
opat ř ení snižující tepelné ztráty oken a dve ř í;
D4 Využití nespalovacích technologií pro využití obnovitelných zdroj ů energie
Ve zhušt ě né m ě stské zástavb ě a zejména p ř i rekonstrukcích a výstavb ě dom ů a
budov je podporu t ř eba zam ěř it zejména na uplatn ě ní obnovitelných zdroj ů –
slune č ní kolektory, tepelná č erpadla, kdy nedochází ke spalování. Uplatn ě ní t ě chto
zdroj ů m ů že významn ě snížit pot ř ebu tepla na oh ř ev TV s výraznou úsporou
primárního paliva.
Tém ěř výlu č ným zdrojem emisí benzo(a)pyrenu na území m ě sta Brna jsou
technologické zdroje ve skupin ě REZZO 1 - obalovny živi č ných sm ě sí. Svými
emisemi p ř ispívá také spalovna Brno (SAKO) a zvlášt ě velký spalovací zdroj
Tepláren Brno, provoz Brno sever. Dopady t ě chto emisí do ovzduší jsou však
zna č n ě odlišné a v imisních charakteristikách pro benzo(a)pyren mají hlavní podíl
na koncentracích B(a)P v ovzduší obalovny živi č ných sm ě sí. Látky považujeme za
významné sledovat a snižovat trvale jejich emise.
B7 Snižování emisí VOC uplatn ě ním BAT
Požadavek na uplatn ě ní nejlepší dostupné techniky je vyžadován p ř i IPPC, a také
v sektorech emitujících VOC. Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování
emisí (BAT) podle protokolu VOC jsou uvedeny v referen č ních dokumentech BREF
k velkým spalovacím za ř ízením, u výroby papíru a celulózy.
BAT byly stanoveny:
ve skladování benzinu, v č erpacích stanicích pohonných hmot a plynovodech
v sektoru užití a aplikace rozpoušt ě del
v opravách a výrob ě osobních automobil ů
u konstrukcí a staveb
p ř i odmaš ť ování kov ů
v ostatním pr ů myslovém č išt ě ní
115
AKTUALIZACE 2009
Snížení emisí je realizováno zejména aplikací prost ř edk ů s nižším obsahem
rozpoušt ě del a aplikací rozpoušt ě del s vyšší bodem varu. V menší mí ř e jsou
realizovány sekundární záchyty u velkých technologických celk ů , č i hromadném
č išt ě ní.
Ostatní užití rozpoušt ě del a p ř íbuzné aktivity – nejv ě tší zne č iš ť ovatelé v tomto
oboru jsou tiskárenský pr ů mysl, aplikace lepidel a adheziv, použití rozpoušt ě del
v domácnostech (zahrnuje veškeré č istící, kosmetické a jiné p ř ípravky používané
v domácnostech). Snižování emisí je v t ě chto oblastech realizováno:
využitím moderních tiskárenských technologií,
užitím tiska ř ských materiál ů s malým nebo nízkým podílem rozpoušt ě del
v domácnostech užití moderních odmaš ť ovacích, č istících a jiných p ř ípravk ů a
produkt ů s malým nebo nízkým obsahem rozpoušt ě del
použití nát ě rových hmot v domácnostech, kde byl na základ ě pr ů zkumu spot ř eb
produkt ů stanoven nový koeficient pr ů m ě rného obsahu rozpoušt ě del užitých
v NH,
použití rozpoušt ě del v domácnostech
užití farmaceutických výrobk ů
H.3.4
Horizontální opatření ke zlepšení kvality ovzduší
V této oblasti jsou zahrnuta opat ř ení, která p ů sobí preventivn ě a iniciují nebo
upravují postupy m ě sta p ř i strategickém, investi č ním, územním a dalším
relevantním rozhodování, které má dopady do kvality ovzduší na území m ě sta a do
vývoje emisí zne č iš ť ujících látek do ovzduší a emisí skleníkových plyn ů . V rámci
této priority jsou také vytvá ř eny podmínky pro ř ízení kvality ovzduší na území
m ě sta.
A8 Vypracování regula č ního ř ádu k omezení provozu a č išt ě ní komunikací p ř i
smogových situacích
Pro situace p ř i p ř ekra č ování imisních limit ů PM 10 by m ě l být zpracován regula č ní
ř ád, který by stanovoval plán č išt ě ní komunikací (kropící a zametací vozy). Tento
ř ád by po schválení umož ň oval omezení provozu na nejvíce zatížených
komunikacích v p ř ípad ě p ř ekro č ení imisních limit ů v období dopravní špi č ky.
Omezení provozu se musí týkat nejen zatíženého úseku ale musí být realizováno
plošn ě , nap ř . na celém území centra. Ze zákazu provozu musí existovat výjimky:
záchranná služba, policie, atd.
Návod k realizaci:
Výb ě r nejvíce prašných komunikací kde je p ř epravována stavební su ť a
podobný materiál zp ů sobující sekundární prašnost. Za č išt ě ní t ě chto
komunikací by m ě ly odpovídat spole č nosti, které zpracovávají stavební su ť a
podobné materiály.
Opat ř ení je t ř eba realizovat v úzké provázanosti s ostatními opat ř eními –
zejména opat ř ením atraktivita MHD, podpora park and ride a IDS.
Možné konkrétní aktivity tohoto opat ř ení byly jíž popsány v p ř edchozích
kapitolách, tj. zajistit povinnost kropení p ř i demolici budov a p ř i zpracování
stavební suti, závazn ě stanovit frekvenci č išt ě ní komunikací, v období beze
srážek, d ů kladn ě vy č istit komunikace po zim ě , stanovit termín a provést
celoplošné č išt ě ní, zmapovat a vytvo ř it evidenci (ve spolupráci s BVaK)
možných zdroj ů vody pro č išt ě ní komunikací, aj.
116
AKTUALIZACE 2009
A13(2005) Modelování dopravních tok ů
Obsahem tohoto opat ř ení je udržování a využívání výpo č etních systém ů pro
modelování dopravy pro operativní pot ř ebu a pro ov ěř ování koncep č ních variant i
provád ě ní staveb. Tyto výpo č etní systémy by m ě ly být podkladem pro multimodální
prognózy zm ě n v doprav ě vlivem realizace staveb a dalších opat ř ení v
p ř ipravovaném Územním plánu m ě sta Brna, v r ů zných scéná ř ích rozvoje. Prognóza
by mohla objevit potenciál ke snížení individuální automobilové dopravy a k její
č áste č né náhrad ě ekologicky šetrn ě jšími druhy dopravy. Nová multimodální
dopravní prognóza by m ě la vzít v úvahu n ě která výše popsaná opat ř ení, jak na
celostátní úrovni, tak na úrovni m ě sta.
Stav ř ešení, p ů sobnost - Opat ř ení bylo uplat ň ováno v minulosti avšak chybí
aktualizace, tj. zjišt ě ní nových vstupních dat.
Zhodnocení vlivu opat ř ení na kvalitu ovzduší - Vliv je pozitivní, ale spíše nep ř ímý,
který by se m ě l projevit až po výb ě ru a realizaci konkrétních variant projekt ů .
A16 Zpracování aktualizované dopravní prognózy
Aktualizovaná dopravní prognóza není pro m ě sto Brno v sou č asné dob ě k dispozici.
Proto nebylo v rámci aktualizace Programu možné zjistit výhledové dopravní
intenzity. Obsahem tohoto opat ř ení je vytvo ř ení, udržování a využívání výpo č etních
systém ů pro modelování dopravy pro operativní pot ř ebu a pro ov ěř ování
koncep č ních variant. Tyto výpo č etní systémy by m ě ly být podkladem pro
multimodální prognózy zm ě n v doprav ě vlivem realizace p ř ipravovaného Územní
plánu m ě sta Brna, v r ů zných scéná ř ích rozvoje.
Aktivity v rámci zpracování prognózy zahrnují:
Využití a úprava datových zdroj ů z p ů vodních model ů Brna, jejich p ř enos do
p ř íslušných software, zajišt ě ní kompatibility s GIS;
Zjiš ť ování nových vstupních dat, zejména dopravních vztah ů ;
Vlastní modelování dopravních zát ě ží
Konkrétní aplikace pro jednotlivé scéná ř e a varianty územního plánu.
Pomocné výpo č ty
Pro složitost modelování a obrovského množství vstupních dat je možným rizikem
p ř esnost výsledk ů . Proto doporu č ujeme aby model zpracovával tým odborník ů
v r ů zných prost ř edích program ů osv ě d č ených v zahrani č í (nap ř . PTV a EMME/2),
majících p ř íslušné zkušenosti. Pro kalibraci modelových dat je nutná sou č innost
s podnikem Brn ě nské komunikace a.s., která zajiš ť uje dopravní s č ítání ve m ě st ě .
Výsledky by mohly vzbudit v ě tší d ů v ě ru ob č an ů i NNO p ř i plánování a projednávání
významných dopravních staveb a nákupních center ve m ě st ě .
E5 Prosazování podmínek ochrany ovzduší p ř i zadávání ve ř ejných zakázek
Toto opat ř ení zahrnuje stanovení podmínek ochrany ovzduší, jejichž spln ě ní bude
nezbytné pro získání ve ř ejné zakázky m ě sta a její realizaci - opat ř ení se týká
zejména zp ů sobu provád ě ní stavebních prací, údržby budov a konstrukcí, dodávek
otopných systém ů atd. Cílem opat ř ení je p ř isp ě t ke zlepšení kvality ovzduší v
konkrétní lokalit ě a podpo ř it subjekty, které používají technologie a postupy
117
AKTUALIZACE 2009
spl ň ující p ř ísn ě jší podmínky ochrany ovzduší, energetické ú č innosti apod. než
ukládají obecn ě platné p ř edpisy.
Opat ř ení je zam ěř eno na dv ě skupiny zdroj ů zne č iš ť ování: první skupinou jsou
staveništ ě , haldy a skládky sypkých materiál ů , skládky odpad ů , lomy apod.,
zdrojem prašnosti však mohou být i nap ř . velká parkovišt ě nebo antuková h ř išt ě . S
provozovateli t ě chto podnik ů bude nutno vyjednávat o aplikaci nadstandardních
opat ř ení ke snížení emisí tuhých látek vzhledem k nezbytnosti snižovat
zne č iš ť ování ovzduší prachem.
Druhou skupinou jsou ve ř ejné zakázky na realizaci staveb, kdy je možné požadovat
lepší energetické parametry budov než jsou zákonem a provád ě cími p ř edpisy
stanovené minimální požadavky na energetickou náro č nost budov a uplatn ě ní
obnovitelných zdroj ů energie p ř i navrhování nových a rekonstrukci existujících
budov. M ě sto bude v imisn ě zatížených oblastech, vytáp ě né plynem, uplat ň ovat
požadavky u kotl ů na vyšší t ř ídu NO x , a ve zhušt ě né zástavb ě v oblastech se
založenými sít ě mi CZT (v souladu s energetickou koncepcí m ě sta) vyžadovat
napojení na tuto sí ť .
E6 Uplat ň ování hledisek ochrany ovzduší v územním ř ízení a rozhodování
Zákon č . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ř ádu (stavební zákon),
je významný z hlediska omezování emisí zne č iš ť ujících látek do ovzduší, zejména
územní plánování, které ř eší komplexn ě funk č ní využití území, stanoví zásady jeho
organizace a v ě cn ě a č asov ě koordinuje výstavbu a jiné č innosti ovliv ň ující rozvoj
území. Cílem opat ř ení je uplat ň ování hledisek ochrany ovzduší v územním
plánování a vytvá ř ení (již v po č áte č ní organizaci území takových základních
pravidel, která povedou ke zlepšení sou č asného stavu a k ochran ě ovzduší ve
výhledu (zejména p ř ed nep ř íznivými dopady neuváženého umis ť ování nových
zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší.)
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a problémových lokalitách je nezbytné
(krom ě podpory snižování emisí u p ů vodc ů zne č išt ě ní) zvažovat pe č liv ě ve vztahu k
typu zát ě že ovzduší možnosti p ř i výb ě ru média pro vytáp ě ní, typu technologií a
jejich vlivu na ovzduší.
V oblasti stacionárních zdroj ů a v návaznosti na doporu č ení a záv ě ry Územní
energetické koncepce statutárního m ě sta Brna probíhá další plynofikace, v území
jsou vytvá ř eny podmínky pro výstavbu dalších sítí. Na nových plochách pro
zástavbu je preferováno napojení na soustavu CZT.
Územní plán je p ř ipravován v souladu s pot ř ebami m ě sta i dodavatelských
spole č ností. Ve vztahu k navrženým rozvojovým plochám jsou vytvo ř ena následující
doporu č ení v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší – v ě novat pozornost rizik ů m
nár ů stu prašnosti vlivem p ř ír ů stku dopravy, nár ů stu emisí prachových č ástic z
výroby.
Nejd ů ležit ě jším okruhem je systém dopravní obsluhy území. Nové funk č ní plochy s
velkou atraktivitou je nutno umis ť ovat v návaznosti na hromadnou dopravu, s
ohledem na vliv provozu nových objekt ů na kvalitu ovzduší, m ě l by být stanovován
co nejvyšší podíl ploch zelen ě (ochrana p ř ed prašností) atd. Je doporu č eno
formulovat takové zásady pro rozvoj území, které budou v souladu s ochranou
ovzduší p ř ed nep ř íznivými dopady vyvolanými umis ť ováním nových kapacitních
objekt ů , které p ř edstavují významné zdroje a cíle dopravy. Jedná se p ř edevším o
velké nákupní komplexy, kulturní a sportovní centra, dopravní terminály a sklady a
montážní výroby. Návrh má p ů sobit p ř edevším preventivn ě , hlavním nástrojem má
118
AKTUALIZACE 2009
být soustava limit ů pro novou výstavbu a stanovení závazných podmínek pro
umis ť ování dopravn ě významných objekt ů .
Již v analytické č ásti, popisující aktuální koncentrace škodlivin v ovzduší, byla
z ř ejmá nezbytnost kvalitního m ěř ení na území m ě sta Brna. MMB pr ů b ě žn ě
modernizuje m ěř ící za ř ízení na svých stanicích. Modernizace za ř ízení by m ě la
prob ě hnout do roku 2010.
Stanice je zapot ř ebí postupn ě doplnit analyzátory pro škodliviny:
NO 2 – NO x – NO
SO 2 , CO, PM 10 + PM 2,5
VOC analyzátor, O 3
E8 Informovanost orgán ů MMB o stavu ovzduší
Pro vyhodnocování informací o kvalit ě ovzduší a emisní situaci je vhodné zavést
systémy vyhodnocení údaj ů z monitorování kvality ovzduší a dále sledování
o č ekávaných parametr ů schvalovaných za ř ízení, zdroj ů , technologií a výrob pro
jejich následné kontroly.
Imisní monitoring, dopln ě ný o m ěř ené škodliviny dle návrhu Programu je pro oblast
ř ízení kvality ovzduší základním nástrojem zjiš ť ování kvality ovzduší na území
m ě sta.
Využití již vytvo ř ené databáze zdroj ů zne č iš ť ování na území m ě sta a její
aktualizace v pravidelných intervalech umožní mít pohotov ě k dispozici údaje pro
modelové hodnocení kvality ovzduší, vyhodnocovat p ř ínosy opat ř ení v rámci
Programu a jeho celkový p ř ínos. Pro pot ř eby provád ě ní tohoto hodnocení je
nezbytná také aktualizace a využívání dopravního modelu s výhledovými
intenzitami dopravy na imisn ě zatížených komunikacích.
Tyto nástroje umožní Odboru životního prost ř edí MMB zajiš ť ovat a poskytovat
spolehlivé informace pro rozhodování p ř íslušných orgán ů m ě sta.
E10 Informovanost obyvatel a subjekt ů na území m ě sta
Opat ř ení zahrnuje informování ve ř ejnosti, výchovu a osv ě tu. Doporu č ujeme
rozší ř ení ekologické výchovy o témata ochrany ovzduší – úspory energie,
alternativní pohony, p ř ínosy program ů , ochrana klimatu, vliv škodlivin na zdraví
obyvatel, atd.
119
AKTUALIZACE 2009
H.4
Nově navrhovaná opatření
Vzhledem k tomu, že scéná ř e p ř edpokládaného vývoje k roku 2010 ukazují, že
existující opat ř ení nejsou posta č ující a že imisního limitu nebude k požadovaným
termín ů m dosaženo ani u PM 10 , ani u NO 2 , bez p ř ijetí dodate č ných opat ř ení, jsou
navržena následující nová opat ř ení:
A20 Zlepšení plynulosti dopravy nezvyšováním po č t ů p ř echod ů pro chodce
P ř edm ě tem opat ř ení je optimalizace p ř echod ů pro chodce tak, aby nedocházelo ke
zbyte č nému zhoršování plynulosti dopravy.
E11 Zavedení m ě stských standard ů v č istot ě komunikací
M ě stské standardy stanovují základní podmínky pro výstavbu. Jsou p ř edpisem pro
projektanty, investory a zhotovitele, pro návrh, projekt a realizaci stavby v m ě st ě
Brn ě . Obdobn ě doporu č ujeme vytvo ř it standardy pro provád ě ní staveb s d ů razem
na údržbu komunikací.
E12 Uplatn ě ní požadavku na plochy uvnit ř zastav ě ného území
Plochy uvnit ř zastav ě ného území musí být zpevn ě ny nebo zabezpe č eny
vegeta č ním krytem. Vegeta č ní kryt by m ě l být volen tak, aby nep ř ispíval k výskytu
pyl ů a dalších alergen ů . Uplatn ě ní požadavku by p ř isp ě lo výrazn ě ke snížení emisí
z nezpevn ě ných ploch na území m ě sta.
E13 Institucionální zabezpe č ení realizace opat ř ení PZKO
Vzhledem k pr ůř ezovému charakteru navržených opat ř ení p ř esahuje zodpov ě dnost
za realizaci programu v p ů sobnost OŽP. Proto je nutné aby vedení m ě sta ur č ilo
pracovní skupinu pro realizaci opat ř ení, ve které by byli zástupci p ř íslušných
odbor ů MMB a (tj. OŽP, OD, OÚPR) a také DPMB, Bkom a p ř ípadn ě další subjekty.
Je vhodné aby zpracovatelé Programu snižování emisí byli v týmu rovn ě ž
zastoupeni.
H.5
Časový plán implementace
zlepšení kvality ovzduší
opatření
a
odhad
plánovaného
Všechna výše zmín ě ná uvedená konkrétní opat ř ení jsou podle své č asové
naléhavosti rozd ě lena do kategorií:
K: Krátkodobé (prioritní konkrétní akce v rámci priority 1)
S: St ř edn ě dobé (další konkrétní akce v rámci priority 1 a všechny akce v rámci
priorit 2 a 3)
D: dlouhodobé (v horizontu 3 a více let)
Opat ř ení v rámci celého m ě sta jak na dopravní síti, v organizaci dopravy a na
vozovém parku i opat ř ení v oblasti spalovacích a technologických zdroj ů jsou
uvedena v následující tabulce v č etn ě p ř ínos ů ke kvalit ě ovzduší a č asovému
rozmezí realizace. P ř ínos souboru opat ř ení ke zlepšení kvality ovzduší pod limitní
úrove ň je odhadován v roce 2012-14.
120
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 67: Prioritní opat ř ení, p ř ínosy ke kvalit ě ovzduší a č asový rozsah realizace opat ř ení
Priorita Opatření
P1
P1
P1
P1
P1
P1
P1
P1
P1
P1
P1
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P2
P3
P3
P3
P3
P3
P3
P3
P4
P4
P4
P4
Termín
realizace
A17(2006) Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku S
A18(2006) Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí
K
B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů
S
B2 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění
S
D1 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech D
pro bydlení
E1 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných
S
plochách
E2 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí
S
E3 Výsadba izolační, rekreační zeleně, parku, výsadba lesa a
S
realizace vegetačních úprav
E9 Účinná kontrola údržby komunikací
K
E11(2009) Zavedení městských standardů v čistotě komunikací S
E12(2009) Uplatnění požadavku na plochy uvnitř zastavěného K
území
A1(2005) Uplatňování emisních limitů Evropské unie pro nová
D
vozidla
A2(2005) Operativní kontrola emisních parametrů vozidel
S
A3(2005) Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem
D
A4(2005) Omezení automobilové dopravy v centrech měst
K
A5(2005) Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech K
města
A6(2005) Obnova vozového parku
D
A7(2005) Ekologizace MHD
D
A9(2005) Regulace parkování systémy park and ride
S
A10(2005) Bike and Ride
S
A11(2005) Výstavba cyklotras
S
A12(2005) Další rozvoj integrované dopravy
D
A14(2006) Preference vozidel MHD v provozu
S
A19(2009) Výstavba nových komunikací
D
A20(2009) Zlepšení plynulosti dopravy nezvyšováním počtů
S
přechodů pro chodce
B3 Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT
D
B4 Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx
D
Vliv na kvalitu
ovzduší
+++
++++
++
+
++
++
+++
+
++++
+
+++
++
+
++
+++
0
++
++
+
+
+++
+++
++
++++
+++
+++
+
E4 Podpora energetickému řízení
A15(2006) Výstavba hromadných garáží
B5 Opatření k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla
B7 Snižování emisí VOC uplatněním BAT
D2 Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí
soustavy domu
D3 Opatření zlepšující tepelně-technické vlastnosti budov
D
S
D
S
S
D
+
+
+
++
+
+
D
+
D4 Podpora nespalovacích technologií využití obnovitelných
zdrojů energie
A8(2005) Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a
čištění komunikací
A13(2005) Modelování dopravních toků
A16(2006) Zpracování aktualizované dopravní prognózy
E5 Uplatňování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování
a rozhodování
D
+
K
++
K
K
D
+
+
++
121
AKTUALIZACE 2009
P4
P4
P4
P4
P4
E6 Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání
veřejných zakázek
E8 Informovanost orgánů MMB o stavu ovzduší
E10 Vzdělávání, osvěta, informovanost
E13(2009) Institucionální zabezpečení realizace opatření PZKO
D
++
S
K
D
K
+
+
+
++++
Kvalitativní ohodnocení dopadů na kvalitu ovzduší – vysvětlivky
++++
+++
++
+
0
H.6
velmi pozitivní, výrazné zlepšení se předpokládá v celé oblasti Brna
velmi pozitivní, výrazné zlepšení se předpokládá v oblastech se zvýšenou zátěží
pozitivní, ve vybraných oblastech je možno předpokládat mírné zlepšení
spíše pozitivní, tj. v některých oblastech zlepšení, v jiných se situace může zhoršit, ale
pozitivní vliv převládá
neutrální , kvalita ovzduší se nezmění nebo se změní v některých oblastech k lepšímu,
v jiných k horšímu
Popis opatření zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu
Konkrétní opat ř ení, která by m ě la být v dlouhodobém č asovém horizontu p ř ijata,
nejsou se strany MMB p ř ímo plánována. Vývoj v ochran ě ovzduší odvisí významn ě
od strategického vývoje m ě sta - od dopadu výstavby nových dopravních staveb a
umíst ě ní nových rozvojových ploch. Dopravní stavby a jejich vliv na kvalitu ovzduší
je – krom ě standardních nástroj ů , jakými je EIA (posouzení vlivu staveb na životní
prost ř edí) posouzeno také ve zpracovaném Generelu ovzduší z roku 2004 –
významný vliv ke zlepšení kvality ovzduší na území m ě sta Brna budou mít
zejména dostavba R43 a velkého m ě stského okruhu.
Vývoj v oblasti ochrany ovzduší v EU sm ěř uje k integraci ochrany ovzduší do
ostatních strategických a rozvojových plán ů a tento trend je se strany orgán ů Č R
podporován. Oblast ochrany ovzduší co do svého významu dlouhodob ě poroste
s novými cíli, které si EU schválila v Tématické strategii EU v oblasti ochrany
ovzduší a na tuto strategii p ř ipravovanými revizemi sm ě rnice o ochran ě ovzduší o
emisních stropech, které staví velmi ambiciózní cíle v ochran ě ovzduší do roku
2020. Tyto cíle jsou nicmén ě odvozeny od d ů kladných analýz vlivu ovzduší a
zne č iš ť ujících látek na zdraví obyvatel a od zdravotních rizik, která z nadlimitních
úrovní zne č išt ě ní ovzduší vyplývají.
Hledisko ochrany ovzduší je již na základ ě stávající legislativy významnou sou č ástí
rozhodovacích proces ů m ě sta a kraje a tento trend bude v návaznosti na
strategické p ř ístupy EU a Č R posilovat. Vzhledem k rozd ě lení kompetencí mezi
m ě stem Brnem a Jihomoravským krajem bude proto a je velmi d ů ležitá spolupráce
m ě sta a kraje v oblasti ochrany ovzduší - nástroje, kterými jsou uplat ň ována
preventivní i nápravná opat ř ení v ochran ě ovzduší ve vztahu ke stacionárním
zdroj ů m zne č išt ě ní jsou zejména na úrovni kraje.
122
AKTUALIZACE 2009
I.
ŘÍZENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROGRAMU
I.1
Řízení programu
P ř irozeným ř ídícím orgánem programu snižování emisí (spolu s ostatními
programy) je Odbor životního prost ř edí. Disponuje nástroji pro ř ízení, které
umož ň ují:
Aktualizaci databází zdroj ů zne č iš ť ování
Aktualizaci bilan č ních výstup ů
vydávání stanovisek ve vztahu k prioritám m ě sta v oblasti snižování emisí (a
zlepšování kvality ovzduší).
Sou č ástí ř ízení jsou následující č innosti:
Trvalé sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, zejména v oblastech se
zvýšenou imisní zát ě ží
Monitorování stanovených ukazatel ů
Vyhodnocování p ř ínos ů programu v jednotlivých jeho prioritách (kvantifikace a
dosahování cíl ů ),
Podpora projekt ů , které p ř ispívají ke snižování emisí jejich za ř azením do
Programového dodatku k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší
aglomerace Brno
Realizace Programu bude probíhat jednak p ř ímo, jednak nep ř ímo:
P ř ímá realizace se týká finan č ní podpory konkrétních akcí z prost ř edk ů statutárního
m ě sta Brna, nebo ze zdroj ů Jihomoravského kraje - bu ď p ř ímo z rozpo č tu nebo
prost ř ednictvím „grantového schématu“, který m ů že být vytvo ř en v rámci
Regionálního opera č ního programu.
Nep ř ímá realizace zahrnuje následující:
doporu č ení kraje k žádosti o podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury,
doporu č ení kraje k žádosti podporu ze Státního fondu životního prost ř edí Č R,
doporu č ení k žádosti o podporu z jiných podp ů rných program ů ,
doporu č ení (podp ů rný argument) z hlediska ochrany ovzduší p ř i rozhodování
(zejména o prioritách v oblasti dopravní infrastruktury).
Magistrát m ě sta Brna si za ú č elem ř ízení Programu m ů že z ř ídit pracovní orgán –
Radu ochrany ovzduší statutárního m ě sta Brna. Č leny rady mohou být odpov ě dní
pracovníci m ě sta, politi č tí reprezentaci m ě sta, zástupce MŽP Č R, zástupci
prioritních m ě stských č ástí se stavebním ú ř adem, p ř ípadn ě p ř izvaní specialisté v
oblasti ochrany ovzduší. Ustavení takové pracovní skupiny je navrženo jako
Opat ř ení E13.
I.2
Monitorování Programu
Emise
Základním zdrojem ov ěř ení dosahování cíl ů Programu snižování emisí je úplná
emisní bilance m ě sta Brna, č len ě ná ve vhodných kategoriích dle skupin zdroj ů a
obor ů ekonomických č inností. Pro aktualizaci emisí v kategorii REZZO 3 lze
123
AKTUALIZACE 2009
doporu č it up ř esnit po č et bytových jednotek a dom ů , využívajících tuhá paliva
(zejména ve starší zástavb ě m ě stských č ástí Brna – st ř ed, Brno – jih, Líše ň ).
Aktualizace emisních bilancí by m ě la být provád ě na každým rokem. Zdrojová data a
jejich dávková a kontinuální aktualizace (v závislosti na typu údaje) byla s OŽP
MMB projednána. M ě stu je p ř edána databáze zdroj ů , výpo č etní aparát. Krom ě
emisní bilance je u jednotlivých zdroj ů zne č išt ě ní nezbytné aktualizovat i palivovou
bilanci pro dopo č et n ě kterých emisí.
Co se tý č e vyhodnocování p ř ínos ů program ů , prost ř ednictvím emisní bilance je
vývoj monitorován. U vývoje v emisích konkrétních zdroj ů (technologické zdroje,
které jsou p ů vodci zne č išt ě ní) lze ro č n ě sledovat p ř íslušné individuální údaje, a
p ř ipravovat vstupní data pro kontrolní hodnocení kvality ovzduší (z dat REZZO 1 a
2).
Návrh indikátor ů ovliv ň ujících kvalitu ovzduší v Brn ě - oblast doprava
Indikátory ovliv ň ující kvalitu ovzduší v sektoru dopravy byly již navrženy p ř i
p ř edchozí aktualizaci Programu snižování emisí v roce 2006. V rámci této 2.
aktualizace byly stanoveny nové hodnoty definovaných indikátor ů (viz tabulka 3).
Tabulka 68: Aktualizace indikátor ů ovliv ň ujících kvalitu ovzduší - oblast doprava
Indikátor
Intenzita dopravy na
nejzatíženějších
komunikacích
Podíl těžkých vozidel na
nejzatíženějších
komunikacích
Počet záchytných parkovišť
v systému "Park and Ride"
Podíl cest realizovaných
IAD a MHD
Počet zařízení pro úschovu
kol ("Bike and Ride")
Počet autobusů na CNG
Časová dostupnost centra
města veřejnou dopravou
Způsob zjištění
(organizace)
Jednotka
dopravní sčítání
(ŘSD, B-KoM)
voz/24h
dopravní sčítání
(ŘSD, B-KoM)
%
podklady
(MMB)
MHD – DPMB
IAD – dopravní
model
podklady
( MMB)
DPMB
dopravní model
(CDV)
Délka cyklistických stezek a podklady
tras
( MMB)
Hustota cyklistických stezek
výpočet
(CDV)
Počet křižovatek s možností
DPMB, B-KoM
preference MHD
Délka komunikací s
vyhrazeným pruhem pro
MHD
počet
%
Hodnota v r.
2007
max. 69 tis.
(D1)
0
35,6 : 53,4
0
počet
0
26805
km
31,6
km/km2
0,14
počet
DPMB, B-KoMcom km
podrobně hodnoceno
samostatně
max. 20,1 tis. podrobně hodnoceno
(D1 - 30 %) samostatně
počet
min/den
Pozn.
43
údaj z r. 2006 (Bcom)
součet cestovních
časů MHD na
nejkratších trasách
do centra ze všech
mimo- centrálních
zón
43 plně vybavených
křižovatek + dalších
16 je monitorováno
2,1
124
AKTUALIZACE 2009
Indikátory jsou navrženy tak aby umožnily charakteristiku dopravy ve m ě st ě Brn ě s
ohledem na zatížení životního prost ř edí, a monitoring jejího dalšího vývoje, v č etn ě
meziro č ních porovnání jednotlivých ukazatel ů (zdali hodnoty klesají nebo stoupají).
Všechny uvedené indikátory spl ň ují podmínku vy č íslitelnosti - bu ď na základ ě
p ř ímých m ěř ení nebo model ů .
Zdrojem údaj ů je p ř edevším Magistrát m ě sta Brna, p ř ípadn ě Brn ě nské komunikace
(automobilová doprava) a Dopravní podnik m ě sta Brna (MHD). Č asová dostupnost
MHD do centra m ě sta byla oproti p ř edchozí aktualizaci po č ítána jinak, a to jako
sou č et cestovních č as ů MHD na nejkratších trasách do m ě stského centra (zóny
ZSJ č . 2-4) ze všech ostatních zón v systému multimodálního dopravního modelu,
který zpracovalo CDV s pomocí software EMME.
Sledovány musí být údaje pro vyhodnocování emisí z dopravy a také pro
vyhodnocení postupu realizace konkrétních opat ř ení. Navrhovanými indikátory ke
sledování jsou:
Intenzita dopravy na komunikacích (dopravní s č ítání (RSD, B-com)
Podíl t ě žkých vozidel na komunikacích (dopravní s č ítání (RSD, B-com)
Po č et záchytných parkoviš ť v systému "Park and Ride" (podklady MMB)
Po č et parkovacích stání systému "Bike and Ride" (podklady MMB)
Č asová dostupnost centra m ě sta ve ř ejnou dopravou = sou č et cestovních č as ů
všech cest MHD do centra (dopravní model – CDV).
Po č et za ř ízení pro úschovu kol ("Bike and Ride") - (podklady MMB)
Délka cyklistických stezek (podklady MMB)
Ovzduší
Základním prost ř edkem pro zjiš ť ování vývoje v kvalit ě ovzduší je vyhodnocení
údaj ů imisního monitoringu všech stanic na území m ě sta Brna. Zne č išt ě ní
v problémových lokalitách a vyhodnocení zasažené plochy m ě sta doporu č ujeme
provád ě t v intervalech aktualizace Programového dodatku prost ř ednictvím
modelového hodnocení kvality ovzduší na území celého m ě sta.
Pro hodnocení projekt ů a akcí a provád ě ní monitoringu u jednotlivých opat ř ení a
akcí bude vytvo ř ena provád ě cí p ř íloha k tomuto dodatku.
Horizontální akce
Indikátory pro kontrolu pln ě ní tohoto cíle mohou zahrnovat nap ř íklad:
Po č et zakázek se zp ř ísn ě nými požadavky na ochranu ovzduší, energetickou
ú č innost, využívání nespalovacích technologií obnovitelných zdroj ů apod.
Po č et staveb, p ř i jejichž povolování jsou stanoveny zp ř ísn ě né požadavky na
ochranu ovzduší, zejména ve vztahu k rizikovým škodlivinám
Kriteria ochrany ovzduší a klimatu p ř i posuzování rozvojových zám ě r ů p ř i
uplatn ě ní princip ů prevence.
Další
125
AKTUALIZACE 2009
I.3
Termíny vyhodnocení a aktualizace programu
Program snižování emisí a jeho aktuálnost by bylo vhodné vyhodnotit nejpozd ě ji
v roce 2011 - 12, vzhledem ke lh ů tám, ke kterým má být dosaženo imisních limit ů u
prašného aerosolu PM 10 (v roce 2011 - žádost Č R o prodloužení lh ů ty, do kdy musí
být dosaženo pln ě ní imisního limitu), škodlivin benzen a NO 2 (2010) a dosaženo
emisního stropu u škodlivin NO x , SO 2 , VOC a NH 3 (2010).
Program by m ě l být vyhodnocován cca jedenkrát za t ř i roky. Pr ů b ě žn ě je nicmén ě
zapot ř ebí:
Vyhodnocovat pln ě ní opat ř ení
Vyhodnocovat údaje imisního monitoringu
Aktualizovat databázi zdroj ů zne č išt ě ní v č etn ě adresného p ř ipojení bodových
zdroj ů zne č išt ě ní.
I.4
Přehled zdrojů financování
Vlastní zdroje:
statutárního m ě sta Brna (doprava, ve ř ejná za ř ízení, zdroje soustavy CZT)
provozovatel ů (zdroj ů , majitel ů pr ů myslových a nevýrobních objekt ů , dopravních
prost ř edk ů )
domácností
Zdroje státního rozpo č tu
SFŽP – Obnovitelné zdroje energie - Státní program č ást B, opat ř ení
doporu č ená v programech ke zlepšení kvality ovzduší Program 2.7.2, snížení
emisí Program 2.2.
Doprava – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných
zdroj ů v resortu dopravy (B+R, P+R, úsporná opat ř ení na vozidlech, preference
MHD, alternativní paliva)
EFEKT – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných
zdroj ů , č ást A, MPO
EU zdroje
OPPI – malé zdroje na biomasu (vlastnictví MMB), energetická ú č innost
v pr ů myslu a nevýrobní sfé ř e. Podnikatelské subjekty pouze OKE Č
zpracovatelského pr ů myslu, úspory energie a OZE zpracovatelský pr ů mysl
OPŽP – snížení emisí, zateplení ve ve ř ejné správ ě , OZE ve ve ř ejné správ ě
Soukromé zdroje – ekonomicky efektivní projekty úspor energie a využití
obnovitelných zdroj ů
EPC (regulace, úspory energie), opat ř ení návratná b ě hem 4 - 8 let prosté
návratnosti
Fond Č SOB energetických úspor
Emisní obchodování (velké zdroje v majetku m ě sta)
Zelená úsporám
Program spravovaný SFŽP k financování náhrady tuhých paliv domácnostech
biomasou, zateplení rodinných dom ů , apod.
126
AKTUALIZACE 2009
J.
ZKRATKY
B(a)P
BAT
CDV
CZT
Č IŽP
Č OV
EM
EU
FS
GIS
IPPC
IPCC
JMP, a.s.
KSEI
LTO
LV
MHD
MMB
MT
MŽP
OPŽP
OPPI
OÚPR
OZE
OZKO
OŽP
PAH
PM 10
REZZO
SFŽP
SLBD
SZÚ
TTO
ÚEK
UO
ÚP
VMO
VOC
ZÚ
ŽUB
Organické
slou č eniny
sestávající
z nejmén ě
dvou
kondenzovaných benzenových jader tvo ř ených výhradn ě
uhlíkem a vodíkem (dále jen polycyklické aromatické
uhlovodíky), vyjád ř ené jako benzo(a)pyren
Best Available Technique (Nejlepší dostupná technika)
Centrum dopravního výzkumu
Centralizované zásobování teplem
Č eská inspekce životního prost ř edí
č isti č ka odpadních vod
Energetický management
Evropská unie
Fond soudržnosti
Geografický informa č ní systém
Integrated Polution Prevention and Control (Integrovaná
prevence a omezování zne č išt ě ní)
Intergovernmental Panel on Climate Change (Mezinárodní
panel o klimatické zm ě n ě
Jihomoravská plynárenská, a.s.
Koncept snižování emisí a imisí
Lehký topný olej
Imisní limit (Limit Value)
M ě stská hromadná doprava
Magistrát m ě sta Brna
Mez tolerance (Margin of Tolerance)
Ministerstvo životního prost ř edí
Opera č ní program životní prost ř edí
Opera č ní program pr ů mysl a podnikání
Odbor územního plánování a rozvoje
Obnovitelné zdroje energie
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Odbor životního prost ř edí
Polycyklické aromatické uhlovodíky
Č ástice, které projdou velikostn ě -selektivním vstupním
filtrem vykazujícím pro aerodynamický pr ů m ě r 10 µ g
odlu č ovací ú č innost 50 %
Registr zdroj ů zne č iš ť ování ovzduší
Státní fond životního prost ř edí
S č ítání lidu, dom ů a byt ů
Státní zdravotní ústav
T ě žký topný olej
Územní energetická koncepce
Urbanistický obvod
Územní plán
Velký m ě stský okruh
Volatile Organic Compounds (t ě kavé organické látky)
Zdravotní ústav
Železni č ní uzel Brno
127
AKTUALIZACE 2009
K.
POUŽITÁ LITERATURA
1.
Generel ovzduší – Program snižování emisí a imisí statutárního m ě sta Brna,
ENVIROS, s. r. o., 2004
2.
Strategie pro Brno – Strategický plán pro m ě sto Brno, MMB 2002
3.
Generel dopravy m ě sta Brna, MMB 2002
4.
Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno – aktualizace
2006, ENVIROS, s.r.o., 2006
5.
Zne č išt ě ní ovzduší na území Ć eské republiky v roce
hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany č istoty ovzduší
6.
Plány snižování emisí u zdroje , KÚ JMK listopad 2004
7.
Závazné podmínky provozu pro SAKO Brno, KÚ JMK, listopad 2004
8.
Souhrnný ak č ní program Jihomoravského kraje, KÚ JM kraje, srpen 2004
9.
Integrovaný program snižování emisí Jihomoravského kraje, KÚ JM kraje, 2004
2007,
Č eský
10. Národní program snižování emisí v Č eské republice, MŽP Č R, 2006
11. Legislativní normy, zejména zákon č . 86/2002 Sb. o ochran ě ovzduší, ve zn ě ní
jeho pozd ě jších p ř edpis ů a jeho provád ě cí p ř edpisy
12. Sd ě lení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení
oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ ě dat za rok 2007
13. Zpráva o zónách a aglomeracích v Č eské republice, Ministerstvo životního
prost ř edí, Č HMÚ, listopad 2005
14. P ř ehled stanic a metod m ěř ení kvality ovzduší registrovaných v IS-ISKO, rok
2002-8
15. Zákon č . 406/2000 Sb., o hospoda ř ení energií, ve zn ě ní pozd ě jších p ř edpis ů , a
jeho provád ě cí p ř edpisy
16. Zákon č . 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování zne č išt ě ní a
integrovaném registru zne č iš ť ování (zákon o IPPC)
17. Metodický návod odboru ochrany ovzduší MŽP Č R pro p ř ípravu Krajských
(místních) program ů snižování emisí a Krajských (místních) program ů ke
zlepšení kvality ovzduší podle požadavk ů § 6, odst. 5 a § 7, odst. 6 zákona č .
86/2002 o ochran ě ovzduší a o zm ě n ě n ě kterých dalších zákon ů
18. Opera č ní program životní prost ř edí, Implementa č ní dokument k Opera č nímu
programu životní prost ř edí
19. Recommendation on plans or programmes to be drafted under the Air Quality
Framework Directive 96/62/EC
20. Energetický management
energetické agentury
municipalit,
ENVIROS,
s.r.o.,
produkt
Č eské
21. Č asopis Ochrana ovzduší
22. V ě stníky MŽP
128
AKTUALIZACE 2009
PŘÍLOHY
129
AKTUALIZACE 2009
1.
PODROBNÉ VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ
130
AKTUALIZACE 2009
Tabulka 69: Opat ř ení Programu zlepšení kvality ovzduší – rok 2009
Opatření
Podrobný popis
A1(2005) Uplatňování
emisních limitů
Evropské unie
pro nová vozidla
Nová vozidla
musí splňovat
příslušné limity
EURO pro
množství
emitovaných
polutantů
(EURO 4 od
roku 2005)
Doplnění
periodických
technických
prohlídek o
kontroly „in situ“
A2(2005) Operativní
kontrola
emisních
parametrů
vozidel
A3(2005) Podpora
zavádění
vozidel s
alternativním
pohonem
Přestavba
stávajících
vozidel na
ekologičtější
paliva, nákupy
ekologických
vozidel veřejné
dopravy
Číslo
Dotčené
Stav plnění
opatření emise
v předcho
zích
progr.
oxid uhelnatý, Plněno
nespálené
uhlovodíky,
oxidy dusíku a
pevné částice
u dieselových
vozidel
NOx, benzen, Opatření
uhlovodíky
dosud není
realizován
o
A3(2005) NOx
=CZ0622
_3-11(2006)
Opatření
Zdroje
navrhuje/kontr financování
oluje/
realizuje
Správní Poznámka
úroveň
Ministerstvo
dopravy ČR
ČR
Vlastníci
vozidel
MDČR,
Rozpočet MV ČR
Policie, odbor
dopravně
správních
agend MMB
Plněno, ale DPMB
předkládá
poněkud
se to
zaseklo
„Program
MMB
úspor energie
a využití
alternativních
paliv v rezortu
dopravy“ (v
rámci
Státního
programu)
OPI –
opatření 2.3
131
Odpovídá Ministerstvo dopravy
MMB nemůže opatření ovlivnit, neboť
neexistuje zákonná opora v legislativě ČR
ani konkrétní postup typu "kdo by co měl
dělat"
V období 4-9/2006 proběhl zkušební
provoz 5 autobusů na CNG od 5 různých
výrobců:
SOR BN 12 (4-6/2006),
TEDOM KRONOS 123G (56/2006),
SOLARIS URBINO 15 CNG (67/2006),
MERCEDES-BENZ CITARO
CNG (7/2006)
CITELIS 12M CNG (7-8/2006).
Průměrná spotřeba autobusů v testu byla
58,08 m3/100 km, což představovalo
úsporu cca 5,- Kč na km, při nulové
spotřební dani.
Pořadí výrobců v testu nebylo zveřejněno
AKTUALIZACE 2009
Opatření
A4(2005) omezení vjezdu
do některých
částí města
A5(2005) Zavedení zón
snížené
rychlosti ve
vybraných
částech města
A6(2005) Placené vjezdy
do vybraných
částí města
(mýto)
A7(2005) –
Ekologizace
MHD
Podrobný popis
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Stav plnění Opatření
Zdroje
oluje/
realizuje
Správní Poznámka
úroveň
a nebylo dosud rozhodnuto o nákupu
vozidel.
Zákaz vjezdů těžkých nákladních vozidel
do zóny centra města je uplatněn.
Centrum je v tomto případě definováno
jako oblast uvnitř malého městského
okruhu (MMO).
Probíhá na vybraných komunikacích
Zákaz vjezdů
těžkých
nákladních
vozidel do zóny
centra města
Např. zúžit
silnici, různé
zálivky a
ostrůvky, atd.
B1(2005) NOx, benzen, Plněno
průběžně.
PM10,
uhlovodíky
MMB OD
Město Brno
MMB
B2(2005) NOx, benzen, Plněno
průběžně.
uhlovodíky,
prach, ostatní
MMB OD
Město Brno
MMB
Zavedení
poplatků za
vjezd do centra z
prvního
městského
okruhu.
Případné
znovuzavedení
autobusů na
CNG společně s
vybudováním
plnící stanice ve
vlastnictví
DPMB, která by
sloužila jako
veřejná.
B3(2005)
=
CZ0622_
3-16(2006)
O
MMB OD
zavedení
opatření se
již
neuvažuje,
Město Brno
MMB
Vjezdy vozidel do centrální části města
byly omezeny s pomocí tzv. zádržných
systémů (výsuvné sloupky), které
umožňují vjezd vozidlům do centra pouze
na povolení. Opatření bylo zrušeno.
DPMB
Město Brno,
(předkládá),
Státní
vedení města program
(schvaluje)
MMB
Nové tramvaje nízkopodlažní pořízené
(celkem 22 ks za roky 2007-2008) :
Škoda 13T (Porsche) : 2007 - 2 ks; 2008
- 4 ks
Vario LFR.E*: 2007 - 3 ks; 2008 - 2 ks, je
to novostavba tramvaje s využitím
komponentů starších vozidel
Vario LF2R.E* : 2008 - 4 ks, je to
novostavba tramvaje s využitím
komponentů starších vozidel
rekonstrukce starších tramvají KT8D5
dosazením nízkopodlažního článku: 2007
- 4 ks; 2008 - 3 ks
Nové trolejbusy nízkopodlažní pořízené
(celkem 6 ks za roky 2007-2008):
NOx, benzen,
uhlovodíky,
prach,
ostatní
B4(2005) NOx, benzen, průběžně
plněno
uhlovodíky,
prach,
ostatní
132
AKTUALIZACE 2009
Opatření
A8(2005) –
Vypracování
regulačního
řádu k omezení
provozu a
čištění
komunikací
A9(2005) –
regulace
parkování
systémy park
and ride
A10(2005) –
Bike and Ride
Podrobný popis
Vypracování
regulačního
plánu a
vypracování
analýzy
možných zdrojů
vody ke skrápění
ulic
Zavedení
systémů
krátkodobých
stání na vybraných
přestupních
uzlech budou
vybudována
nebo zvětšena
parkoviště se
službami pro
řidiče (WC,
zlevněné jízdné).
vytipovat vhodné
lokality a zde
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Zdroje
oluje/
realizuje
Správní Poznámka
úroveň
B6(2005) NOx, benzen, Probíhá
průběžně.
uhlovodíky,
prach,
ostatní
MMB
Město Brno
B7 =
CZ0622_
3-14(2006)
MMB OD
Město Brno
MMB
ROP NUTS II
Tarify parkování v centrální části města
zůstávají již několik let na stejné úrovni
(20,-Kč / hod).
Město preferuje budování parkovacích
domů v centru před záchytnými parkovišti
ve vnějších zónách města.
Připravuje se veřejná zakázka „Strategie
parkování ve městě Brně“, která by měla
zahrnout problematiku P&R.
Město Brno
Připravuje se aktualizace Generelu
cyklistické dopravy, která by dle
NOx, benzen, Připravuje
se
uhlovodíky,
prach,
ostatní
B8(2005) NOx, benzen, Plánováno MMB OD
=
uhlovodíky,
MMB
Škoda 25Tr: 2007 - 3 ks; 2008 - 3 ks
Nové autobusy nízkopodlažní pořízené
(celkem 25 ks za roky 2007-2008):
Citelis 12M: 2007 - 5 ks; 2008 - 2 ks
Citelis 18M: 2007 - 5 ks; 2008 - 13 ks
Problémem je zdražování jízdného MHD
(v dubnu 2009 o téměř 50 %), neboť
vysoké ceny sníží atraktivitu MHD. Měly
by být preferovány přínosy MHD
vzhledem ke kvalitě ovzduší, nikoli
finanční přínosy.
Kompetence MČ, není vyhodnoceno.
133
AKTUALIZACE 2009
Opatření
A11(2005) –
výstavba
cyklotras
A12(2005) Další rozvoj
integrované
dopravy
Podrobný popis
navrhnout a
posléze
vybudovat
objekty pro
úschovu a
parkování kol,
jakož i systém
přístupu do
těchto objektů
postup realizace
je obsažen v
Generelu
cyklistické
dopravy
od 1.1.2004
funguje v Brně a
okolí integrovaný
dopravní systém
(IDS), který
propojuje Brno s
okolními regiony.
Cílem opatření
je jeho
zkvalitňování.
A13(2005) –
vytvoření,
modelování
udržování a
dopravních toků využívání
výpočetních
systémů pro
modelování
dopravy pro
Číslo
opatření
v předcho
zích
progr.
CZ0622_
3-15(2006)
Dotčené
emise
Zdroje
oluje/
realizuje
prach
ostatní
zadávacích podmínek měla zahrnout i
zařízení typu Bike and Ride
B9(2005) NOx, benzen, Plánováno DPMB
předkládá
uhlovodíky,
prach
B10(2005 NOx, benzen, plněno
)=
uhlovodíky,
CZ0622_ prach, ostatní
3-13(2006)
B11
Správní Poznámka
úroveň
Všechny
emise
z dopravy,
zejména
v imisně
zatížených
lokalitách
MMB
Připravuje se aktualizace Generelu
cyklistické dopravy. jeden z jejich hlavních
cílů je i zahuštění a vzájemné propojení
sítě cyklistických stezek
JMK, KORDIS ROP NUTS II JMK,
OP Doprava MMB
Od poslední aktualizace Programu
snižování emisí přibyly do IDS následující
regiony:
Boskovicko (březen 2007),
Vyškovsko východ + Kyjovsko
(červen 2008)
Hodonínsko, Břeclavsko a
Veselsko (prosinec 2008).
Co se týče rozlohy území, přibylo v
poslední etapě rozšíření 27 % území kraje
a 120 nových obcí v JMK . Dále postupně
dochází k budování přestupních terminálů
v návaznosti vlak – autobus.
Prováděno MMB OD
na
objednávk
u
Město Brno,
OP
Město Brno
MMB
134
AKTUALIZACE 2009
Opatření
Podrobný popis
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Zdroje
oluje/
realizuje
Správní Poznámka
úroveň
operativní
potřebu a pro
ověřování
koncepčních
variant
A14(2006) Preference
vozidel MHD v
provozu
NOx, benzen, plněno ale Brněnské
uhlovodíky,
pouze na komunikace
prach, ostatní několika
lokalitách
Město Brno
MMB
A15(2006) Výstavba
hromadných
garáží
Plánováno, MMB OD
nyní nově
zadaná
studie
Parkovací
politiky ve
městě
Brně
Město Brno
MMB
A16(2006) –
Zpracování
aktualizované
dopravní
prognózy
Neplněno
Město Brno
MMB
MMB OD
135
Preferenční pruh pro autobus je zaveden
v obou směrech na ulici Úvoz. Na všech
křižovatkách s průjezdy tramvají a na
vybraných křižovatkách s průjezdy
autobusy je přednost MHD přepnutím již
zavedena. V důsledku rekonstrukce kolejí
na ul. Husova dochází ke kongescím,
které zpomalují i linky veřejné dopravy.
Výstavba hromadných garáží je
plánována celkem na 18 lokalitách ve 3
katastrálních územích městské části Brno
– střed: Brno-město (13 lokalit), Staré
Brno (4 lokality) a Zábrdovice (1 lokalita).
Všechny lokality jsou situovány v blízkosti
malého městského okruhu (MMO).
Součástí tohoto opatření jsou dále
informační systémy navádění na
parkovací domy, informace o volných
parkovacích stáních na Internetu a na
příjezdech, v členění na osobní a nákladní
vozidla.
Obsahem tohoto opatření je vytvoření,
udržování a využívání výpočetních
systémů pro modelování dopravy pro
operativní potřebu a pro ověřování
koncepčních variant. Tyto výpočetní
systémy by měly být podkladem pro
multimodální prognózy změn v dopravě
vlivem realizace připravovaného Územní
plánu města Brna, v různých scénářích
AKTUALIZACE 2009
Opatření
Podrobný popis
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Zdroje
oluje/
realizuje
Správní Poznámka
úroveň
rozvoje.
A17(2006) Snížení emisí
prachových
částic ve
vozovém parku
A18(2009) Snížení prachu
na komunikacích
a v jejich okolí
A19(2009) -
Výměna nebo
vybavení vozidel
MHD DPmB
Plněno
částečně
DPmB
přijmout opatření,
která sníží
vnášení prachu
na komunikace a
následně by měla
být přijata
opatření k jejich
čištění
Plněno
Brněnské
nedostateč komunikace –
ně
základní
komunikační
systém (ZKS).
ROP NUTS II MMB
MMB,
KÚ
Městské části
– místní
komunikační
systém (MKS)
průběžně
ŘSD: dálnice
ROP NUTS II MMB
136
Příklady možných opatření, které by měla
řešit pracovní skupina ustanovená
vedením města:
•
při demolici budov ve městě zajistit
povinnost kropení,
•
závazně stanovit frekvenci čištění
komunikací, v období beze srážek,
•
důkladně vyčistit komunikace po
zimě, stanovit termín a provést
celoplošné čištění,
•
zmapovat a vytvořit evidenci (ve
spolupráci s BVaK) možných zdrojů
vody pro čištění komunikací (např.
dle informací OÚPR MMB je v paláci
Morava studna která se přečerpává
do kanalizace !)
•
prověřit jestli se skutečně musí na
čištění komunikací používat pitná
voda (dle kterých norem), pokud je to
pravda tak iniciovat změnu předpisu,
•
zajistit povinnost zatravnění (osázení
vegetačním krytem) majitelům
nezpevněných ploch bez zeleně, což
jsou zdroje sekundární prašnosti
Další konzultace: Doc. Vladimír Adamec
(závěry z projektu „Prašnost dopravy“) a
B-com (současný stav v čištění ZKS)
V roce 2007 byla dokončena
AKTUALIZACE 2009
Opatření
Podrobný popis
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Výstavba nových
komunikací
B1 Omezování
emisí prachu ze
slévárenských a
jiných
technologických
provozů
B2 Podpora
plynofikace
středních a
Snížení emisní
zátěže za pomoci
specifických
technických,
provozních a
organizačních
opatření ve
slévárenských
provozech.
Slévárny Zetor,
Královopolská
slévárna, UXA,
Roučka – Slatina
Snížení emisní
zátěže za pomoci
specifických
C1(2005); PM10
CZ0622_
1-11(2006)
B(a)P
Zdroje
oluje/
realizuje
plněno
OP Doprava
a RK
JMK: silnice
2. a 3. třídy
(tedy včetně
VMO).
SŽDC:
přestavba
ŽUB a SJTD
v kolejové
variantě.
DMPB +
vedení města
– SJTD v
tramvajové
variantě
MMB je pouze
účastníkem
řízení.
Průběžně
plněno
Krajský úřad,
MMB
Probíhá
Provozovatelé OPŽP
OPŽP
Správní Poznámka
úroveň
K=U
MMB
137
mimoúrovňová křižovatka MÚK Hlinky Bauerova, která přispěla k větší plynulosti
provozu v této lokalitě.
Dále byla zahájena a v současnosti
probíhá výstavba tunelů VMO
Dobrovského, která by měla být hotova do
roku 2011. Postupná výstavba VMO by
měla odklonit část dopravy z městského
centra.
Dále je plánována přestavba železničního
uzlu, která dosud zahájena nebyla.
Účinnost tohoto opatření je podmíněna a
kvalitní a rychlou veřejnou dopravou
spojující nádraží v přesunuté poloze s
okolím - v tomto smyslu má mimořádný
význam plánovaný severojižní kolejový
diametr (SJTD), s částečným
zahloubením trasy do podzemí v centrální
části města.
Snižování emisí prachu je u některých
sléváren součástí podmínek v rámci
integrovaného povolení.
Tyto zdroje významně přispívají ke
znečištění. Bude modernizováno
odprášení náhradou filtrů. Týká se jak
sléváren, podléhajících IPPC, tak
ostatních slévárenských provozů na
území města. Kromě sléváren se toto
opatření vztahuje i na další technologické
provozy emitující prach – např. Eligo, a. s.
Opatření se vztahuje na zbývající střední
a velké spalovací zdroje, používající tuhá
paliva
AKTUALIZACE 2009
Opatření
Podrobný popis
velkých zdrojů
znečištění
technických,
provozních a
organizačních
opatření.
B3 Podpora
ekonomicky
přijatelné
preference CZT
B4 Podpora
instalaci kotlů
vyšší třídy NOx
B5 Opatření k
omezení ztrát ve
zdrojích a
rozvodech tepla
B6 Snižování
emisí B(a)P
B7 Snižování
emisí VOC
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Zdroje
oluje/
realizuje
Správní Poznámka
úroveň
NOx
Probíhá
ÓÚPR MMB
Město Brno
MMB
NOx
Probíhá
OŽP MMB
investoři
MMB
C4(2005) NOx
Probíhá
Teplárny
Brno, a. s.
Teplárny Brno Město
Brno vlastník
Probíhá
Obalovny,
vlastníci
doprava, malé
zdroje
znečištění
Provozovatelé OPŽP
B(a)P
Snížení emisí
VOC, ostatní
těkavých
technolog.
Emise
organických látek
prostřednictvím
provozních,
technologických
a organizačních
úprav
Náhrada
D1 Podpora
CZ0622_ PM10, NOx,
využívání tuhých 1-1přeměny
SO2, B(a)P,
topných systémů paliv ve zhuštěné 2(2006) další
na tuhá paliva
zástavbě popř.
v domech pro
v místech
bydlení
s významným
imisním dopadem
iniciační
Není
Majitelé RD a Zelená
sledováno BD
úsporám
Provozo
vatel
Provozo
vatel
MMB
138
Jedná se o podporu připojení nových
odběrů na rozvojových plochách
v blízkosti sítí CZT. Vhodné plochy byly
vymezeny.
Zejména v imisně zatížených lokalitách je
toto opatření významné.
AKTUALIZACE 2009
Opatření
Podrobný popis
D2 Opatření
zlepšující
provozní
hospodárnost
vytápěcí
soustavy domu
Opatření
s širokým
rozsahem
možností –
úspory
v distribuci a
rozvodu energie,
v budovách –
administrativních
i v domech pro
bydlení
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Snížení spotřeby
paliv využitím
obnovitelných
zdrojů pro
vytápění a ohřev
teplé vody,
náhrada
klasických paliv
E1 Omezení
Urbanisticky a
erozí na
stavebně vyřešit
nezpevněných a takové plochy nezatravněných plochy zastavět
plochách
nebo jinak
rekultivovat
(parky, zeleň).
E2 Odstraňování
Správní Poznámka
úroveň
Majitelé a
OPŽP,
provozovatelé Zelená
úsporám
budov
v průmyslu,
terciéru i
v domech pro
bydlení
D3 Opatření
zlepšující
tepelnětechnické
vlastnosti budov
D4 Podpora
nespalovacích
technologií
využití
obnovitelných
zdrojů energie
Zdroje
oluje/
realizuje
C6(2005) NOx, SO2,
CO2
D1(2005) Prach
CZ0622_
1-14(2006)
Není
Majitelé a
sledováno provozovatelé
budov
v průmyslu,
terciéru i
v domech pro
bydlení
Probíhá – Obyvatelé,
plněno se MČ
strany
státu
OPŽP,
Zelená
úsporám
MMB
OPŽP,
Zelená
úsporám
MMB
Není
plněno
OPŽP
MMB
MMB
MMB
MMB
139
AKTUALIZACE 2009
Opatření
prašnosti
v areálech a
jejich okolí
E3 Výsadba
izolační,
rekreační
zeleně, parku,
výsadba lesa a
realizace
vegetačních
úprav
E4 Podpora
energetického a
environmentální
ho řízení
Podrobný popis
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Výsadba zeleně
jak izolační tak
rekreační,
realizace
vegetačních
úprav
D2(2005) Prach – PM10
Podpora rozvoji
Emise ze
existujícího řízení
spalování
paliv vč. CO2
v objektech
v majetku města,
podpora systémů
energetického a
environmentálníh
o řízení
v podnicích,
velkých
budovách,
dopravě,
distribučních
sítích CZT.
D4(2005)
E6 Prosazování Stanovení
podmínek
podmínek
ochrany ovzduší ochrany ovzduší,
při zadávání
jejichž splnění
veřejných
bude nezbytné
zakázek
pro získání
veřejné zakázky
E5 - Integrace
Při rozpracování D5(2005)
cílů ochrany
Strategie pro
ovzduší do
Brno a tvorbě
Zdroje
oluje/
realizuje
OÚPR MMB,
MČ
Správní Poznámka
úroveň
OPŽP
MMB,
MČ
Probíhalo, OTS MMB
nyní
pozastave
no
Město Brno
MMB
Cca 1/3 budov v majetku města je nyní
napojena na systém sledování spotřeby
paliv a energie. Opatření bylo
pozastaveno a není pro město prioritou.
Spravuje OTS.
Není
plněno
OŽP MMB
Město Brno
MMB
Stanovení podmínek ochrany ovzduší,
jejichž splnění bude nezbytné pro získání
veřejné zakázky města a při její realizaci opatření se týká zejména způsobu
provádění stavebních prací, údržby budov
a konstrukcí, dodávek otopných systémů,
účinnosti
Není
plněno
OŽP MMB
Město Brno
MMB
140
AKTUALIZACE 2009
Opatření
Podrobný popis
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Zdroje
oluje/
realizuje
rozvojových
jiných
programů města rozvojových
Brna
záměrů by
potřeby a cíle
města v ochraně
ovzduší měly být
integrovány do
těchto záměrů.
D6(2005) Zejm. NOx,
E6 - Uplatňování Nové funkční
Není
hledisek ochrany plochy s velkou
benzen, PAH, plněno
prach
ovzduší v
atraktivitou je
územním
nutno umisťovat
plánování a
v návaznosti na
rozhodování
hromadnou
dopravu, s
ohledem na vliv
provozu nových
objektů na kvalitu
ovzduší,
E7 Posílení
imisního
monitoringu
MMB
E8
Informovanost
orgánů MMB o
stavu ovzduší
E9 Účinná
kontrola údržby
komunikací
Nákup a obnova
prachoměrů,
další měřící
techniky
Pro rozhodování
města jsou
připravovány
informace o
kvalitě ovzduší
Kontrola je
uplatňována
zejména při
probíhajících
stavbách
Správní Poznámka
úroveň
MMB
Město Brno
MMB
Průběžně
je plněno
OŽP MMB
Město Brno
MMB
Plněno
OŽP MMB
Město Brno
MMB,
ČR
Město Brno
MMB
Není
plněno
141
Měl by být stanovován co nejvyšší podíl
ploch zeleně (ochrana před prašností)
atd. Je doporučeno formulovat takové
zásady pro rozvoj území, které budou v
souladu s ochranou ovzduší před
nepříznivými dopady vyvolanými
umisťováním nových kapacitních objektů,
které představují významné zdroje a cíle
dopravy. Jedná se především o velké
nákupní komplexy, kulturní a sportovní
centra, dopravní terminály a sklady a
montážní výroby.
AKTUALIZACE 2009
Opatření
Podrobný popis
E10 Vzdělávání, Rozšíření
osvěta,
ekologické
informovanost
výchovy o témata
ochrany ovzduší
– úspory energie,
alternativní
pohony, přínosy
programů,
ochrana klimatu,
vliv škodlivin na
zdraví obyvatel,
atd.
E11(2009)
Zavedení
městských
standardů v
čistotě
komunikací
E12(2009)
Uplatnění
požadavku na
plochy uvnitř
zastavěného
území
E13(2009)
Institucionální
zabezpečení
realizace
opatření PZKO
A20 (2009) Optimalizace
Zlepšení
přechodů pro
plynulosti
chodce tak, aby
dopravy
nedocházelo ke
nezvyšováním
zhoršování
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
D3(2005)
Zdroje
oluje/
realizuje
Správní Poznámka
úroveň
Je plněno
částečně
MMB
Město Brno
SFŽP
OPŽP
MMB
PM10
Nově
navrženo
MMB
Město Brno
MMB
PM10
Nově
navrženo
MMB
Město Brno
MMB
Všechny
Nově
emise a imise navrženo
Město Brno
Město Brno
Město
Brno
NOx, benzen, Nově
navrženo
uhlovodíky,
prach
ostatní
MMB OD
Město Brno
MMB,
JMK
142
Programy jsou zveřejněny na stránkách
města. Kromě zveřejněných programů
jsou veřejně dostupné informace
z imisního monitoringu a podávány
odpovědi na dotazy dle zákona o
zpřístupnění informací o stavu ŽP
Nejsou povolovány nové přechody pro
chodce (není-li to nezbytně nutné) tam,
kde by byla výrazně narušena plynulost
provozu.
AKTUALIZACE 2009
Opatření
Podrobný popis
počtů přechodů
pro chodce
(2005) Placené vjezdy
do vybraných
částí města
(mýto)
plynulosti
dopravy
Zavedení
poplatků za
vjezd do centra z
prvního
městského
okruhu.
4 zdroje na
území měst Brna
– Energzet, a.s. –
teplárna Líšeň,
Královopolská
a.s., Teplárny
Brno a.s. –
provoz Brno sever, Teplárny
Brno, a.s. –
provoz Špitálka,
opatření ale již
realizována
C7 – Realizace
plánů snížení
emisí u
spalovacích
zdrojů
Číslo
Dotčené
opatření emise
v předcho
zích
progr.
Zdroje
oluje/
realizuje
Správní Poznámka
úroveň
B3(2005)
=
CZ0622_
3-16(2006)
O
MMB OD
zavedení
opatření se
již
neuvažuje.
Město Brno
MMB
Plněno nezařazen
o
OPŽP, Město JMK
Brno
NOx, benzen,
uhlovodíky,
prach,
ostatní
C7(2005) NOx
Zdroj: ENVIROS, s. r. o.,MMB, CDV Brno
143
Vjezdy vozidel do centrální části města
byly omezeny s pomocí tzv. zádržných
systémů (výsuvné sloupky), které
umožňují vjezd vozidlům do centra pouze
na povolení. Opatření bylo zrušeno.
AKTUALIZACE 2009
2.
PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY
(ES) 1260/1999 – SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA
AKTUALIZACE 2009
3.
VÝSTUPY MODELOVÉHO HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ K ROKU
2010
AKTUALIZACE 2009
4.
PŘÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES AKTUALIZACE 2009 – SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA

Závěrečná zpráva (PDF, 4 631 KB)

Transkript

Podobné dokumenty

2.1 MB

Výroční zpráva 2007

BETONOVÁ STŘEŠNÍ KRYTINA

Náležitosti oznámení koncepce

Návrh opatření obecné povahy o vydání programu zlepšování

vyhodnocení vlivů 7. vlny změn úpn sú hlavního - Praha