Krabice plná vody

Transkript

Krabice plná vody
Krabice plná vody
metodika k učební pomůcce
1
Krabice plná vody je učební pomůcka, která obsahuje aktivity zaměřené na život ve vodě.
Jednotlivé komponenty slouží k doplnění a rozšíření výuky prvouky, přírodovědy
a přírodopisu, i k naplnění průřezového tématu Environmentální výchova dle RVP ZV
Autor: Pavlína Horká
Autorská spolupráce:
Výtvarná spolupráce:
Text příběhu:
Odborné konzultace:
Technická spolupráce:
Hana Korvasová
Galina Slámová, Ivana Klemparová, Blanka Juříčková
Mgr. Zbyněk Zavadil
RNDr. Mojmír Vlašín, Ing. Roman Zajíček
Katrin Hustáková
Aktualizaci v roce 2012 provedli: Milica Vojtíšková, Petr Laštůvka
Vydal: Rezekvítek, Kamenná 6, 639 00 Brno
tel. 543 216 483
www.rezekvitek.cz
2
Obsah:
Úvodem ...................................................................................................................................... 4
Seznam pomůcek........................................................................................................................ 4
1. Život ve vodě – skládačka a úkoly na přemýšlení ................................................................. 5
2. Od vajíčka k dospělci ............................................................................................................. 9
3. Povídání nad obrázkem ........................................................................................................ 12
4. Život v rybníce a jeho okolí ................................................................................................. 13
5. Zvířecí jídelníček – omalovánka .......................................................................................... 17
6. Potravní řetězce – omalovánka ............................................................................................ 19
7. Koloběh vody ....................................................................................................................... 21
8. Zvířata a rostliny u rybníka .................................................................................................. 24
9. Velká soutěž o životě v rybníce – opakování....................................................................... 25
10. Přílohy ................................................................................................................................ 30
3
Úvodem

V metodice je obsažen popis možného využití veškerých komponent z této metodické
pomůcky. Pro lepší orientaci ke každé aktivitě uvádíme:
- tabulku se základními informacemi
- návrh jak s aktivitou pracovat
- poznámky pro učitele: autorské řešení
správné odpovědi na otázky
praktické příklady pro výklady
informace pro učitele



Pro vlastní práci s dětmi rozdělte třídu na 5 pracovních skupin. Všechny aktivity v Krabici
plné vody jsou v pěti vyhotoveních.
Metodická pomůcka obsahuje kazetu s hlasy vodního ptactva, kterou je možno využít jako
zvukovou kulisu k programu.
Krabice obsahuje vykreslovánky a vystřihovánky, které si děti mohou ponechat (potravní
řetězce a zvířecí jídelníček).
Seznam pomůcek
1. Život ve vodě – 16 kartiček A6, obrázky A4 (5 sad)
2. Od vajíčka k dospělci – 24 obrázků A6 (5 sad)
3. Povídání nad obrázkem – 5 plakátů, 1 kopírovací vzor kartiček, 1 kopírovací vzor
pracovního listu
4. Život v rybníce – obraz A2, 18 malých obrázků, 18 kartiček s názvy (5 sad)
5. Zvířecí jídelníček – 5 druhů
6. Potravní řetězce – 2 druhy (na 1 straně A4) + 8 barevných obrázků A4
7. Koloběh vody – 5 obrázků A3, příběh ke čtení (A4)
8. Zvířata a rostliny u rybníka – 32 kartiček, 32 kolíčků
9. velké plátno, 4 figurky, 2 hrací kostky
10. audiokazeta Ptáci rákosin a okolí vod
11. Klíč k určování obojživelníků a plazů – 1 ks
4
1. Život ve vodě – skládačka a úkoly na přemýšlení
Věk:
3. –7. třída
Doba trvání:
20–30 min
Předložené komponenty:
obrázkové karty – 4 ks, kartičky s popisy živočichů a rostlin – 16ks
Předměty:
prvouka, přírodověda
Cíl:
Určování běžně žijících vodních organismů podle charakteristických
znaků.
Varianta pro mladší žáky (práce ve skupinách – rozvoj KK komunikativní a sociální a personální):
1. Dát každé skupině jen některé karty s vhodnými obrázky (např. 1 kartu se 4 obrázky).
2. Nechat děti ve skupinkách debatovat o tom, co o organismech na obrázcích vědí.
3. Přiřadit kartu s popisem organismu ke správnému obrázku.
4. Prezentovat ostatním skupinám, co se o organismech dozvěděli nového.
Varianta pro starší žáky:
1.
2.
3.
4.
Najít a zařadit popis organismu ke správnému obrázku.
Poznat rostlinu nebo živočicha a sdělit to učiteli.
Obrátit na zadní stranu popisu a vyřešit otázky na přemýšlení.
Beseda o životě organismů žijících ve vodě a v okolí – otázky pro besedu:
a)
b)
c)
d)
e)
Jaké znáš jiné vodní organismy?
Najdeš na obrázcích ryby, obojživelníky, plazy, ptáky a savce?
Čím se od sebe liší uvedení živočichové?
Který uvedený živočich patří mezi bezobratlé? (potápník)
Který živočich se nevyskytuje ve znečištěné vodě a potřebuje vodu dobře okysličenou? (rak,
pstruh)
f) Kterou vodní rostlinu si můžeš natrhat do vázy? (orobinec a rákos)
Poznámky pro učitele:
1. kachna divoká – štika obecná – sumec velký – rak
1/1 Samec vodního ptáka vyniká pestrým zbarvením. Samička je zbarvena nenápadně, protože sedává
na vejcích a potřebuje splynout s prostředím. Hnízdí nejen na rybníce, ale často i daleko od vody
v lesích. Žije v hejnech na řekách a rybnících, ale i uvnitř měst. Potravu cedí přes vroubky na
okraji zobáku.
kachna divoká
1/2 Je to známá dravá ryba. Živí se rybkami a jinými vodními obratlovci (žábami, čolky; nepohrdne
ani mládětem ondatry). Dosahuje délky až přes 1 metr. Hřbetní ploutev má posunutou dozadu,
hlava je shora silně zploštělá. Na kořist často číhá v úkrytu – v rákosí, v kořenech, pod větví,
odkud pak vyráží k rychlému útoku.
štika obecná
1/3 V hlubších vodách žije náš největší noční dravec, který se živí obyčejně rybami. Dožívá se až 40
let. Má dlouhé tělo bez šupin a okolo úst 3 páry hmatových vousků.
sumec velký
5
1/4 Žije v čistých, dobře okysličených vodách. Rád se schovává pod převislými břehy. V noci loví
různé vodní živočichy, ale živí se i mrtvými těly a rostlinami. Samička nosí a schovává pod
ocáskem vajíčka, z kterých se líhnou mláďata vzhledem podobná svým rodičům.
rak
Otázka na druhé straně:
Je v této povídce všechno v pořádku?
Jednoho dne vyrazil Michal na výpravu za poznáním. Cestou k lesu se zastavil nejprve u rybníka.
Na jeho hladině plaval čáp (čáp neumí plavat) a vesele si prozpěvoval (čáp se ozývá jen klapáním
zobáku – nezpívá). Přes cestu se Michalovi přeplazila užovka obojková, pospíchala k rybníku
ulovit něco na zub. Nejraději by narazila na skokana zeleného nebo čerstvý orobinec (užovka je
masožravec).
Byl už podvečer a z vody právě vylétal potápník, aby si našel novou vodní nádrž. Na břehu rybníka
nádherně kvetly a voněly lekníny (lekníny mají otevřené květy jen když svítí slunce –
ne v podvečer).
Michal vytáhl z kapsy nožík, uřízl větvičku z vrby. Usedl pod strom a začal vyrábět píšťalku.
Tu se velmi ulekl, protože mu něco spadlo na hlavu. Byla to malá rosnička, která byla celá růžová
(rosnička většinou bývá zelená, podle prostředí může měnit barvu – ne však růžová).
Michal si pískal na píšťalku a pokračoval k lesu, odkud se potom vydal domů.
2. leknín bílý – užovka obojková – rosnička zelená – pstruh potoční
2/1 Vodní rostlina s širokými listy plovoucími po hladině. Kořeny dosahují až do bahna na dně
rybníka. Kvete bíle, má největší květy ze všech našich rostlin. Do vázy ji nikdy netrháme, je
velmi vzácná.
leknín bílý
2/2 Náš nejběžnější had, hojný v blízkosti vod. Loví obojživelníky, ryby, drobné hlodavce a hmyz.
Po stranách hlavy má žluté nebo oranžové půlměsíčité skvrny. Na jaře klade do vlhké půdy
asi 10 vajíček, ze kterých se za 2 měsíce vylíhnou mláďata podobná rodičům. Zimu prospí
v norách hlodavců nebo v jeskynních štolách.
užovka obojková
2/3 Drobná žába s přísavkami na koncích prstů. Přísavky jí umožňují bezpečný pohyb v listí stromů
a keřů. Většinou bývá zelená, ale podle prostředí může změnit barvu. Živí se hmyzem.
rosnička zelená
2/4 Dravá ryba žijící v horských a podhorských potocích, kde je voda bohatá na kyslík. Na těle má
červené a černé skvrny. Patří mezi lososovité ryby.
pstruh potoční
Úkol na druhé straně zní:
6
Kape-li doma kohoutek, můžete vyplýtvat např. 1 litr vody za hodinu.
Spočítejte:
a) Kolik vody vyplýtváte za den? 24 l vody
b) Kolik vody vyplýtváte ze týden? 168 l vody
c) Kolik dvoulitrových hrnců polévky bychom mohli z vyplýtvané vody (za den a týden) uvařit?
12 hrnců a 84 hrnců
Aktivitu lze využít k dalšímu procvičování převodů jednotek.
3. kapr obecný – skokan zelený – rákos obecný – potápník obrovský
3/1 Velká ryba s šupinami i bez nich, u nás nejčastěji chovaná. Může se dožít 20–30 let. Živí
se drobnými živočichy a rostlinami. Vysazuje se do rybníků, řek i přehrad. Nejčastěji se s ní
setkáváme o Vánocích na talíři.
kapr obecný
3/2 Žába žijící na březích stojatých i tekoucích vod. Samičky kladou do vody vajíčka, ze kterých se
vylíhnou pulci. Pulci se živí rostlinnými a živočišnými zbytky. Dospělé žáby loví hmyz, červy,
pavouky a malé rybky. Rády se sluní. Samci se ozývají v době páření "krex krex" nebo
"rekkekkekke".
skokan zelený
3/3 Je to naše nejstatnější (až 4 metry vysoká) tráva. Na vlhkých místech tvoří obrovské porosty,
v nichž hledá vhodné místo k hnízdění řada ptáků (např. rákosník). Rostliny lze využít ke tkaní
rohoží.
rákos obecný
3/4 Velký vodní brouk. Vede dravý způsob života – loví vše, co se hýbe, může ulovit i rybku. Dobře
létá a zvečera vyhledává nové nádrže. Chlupy na zadečku mu umožňují nabrat si na ně vzduch,
a proto může dýchat vzdušný kyslík i pod vodou
potápník obrovský
Text a otázka na druhé straně:
Zakládání rybníků u nás
Velmi významné období v zakládání rybníků bylo za vlády Karla IV. Rybníky se stavěly
jednoduchým ručním nářadím. Používaly se dřevěné okované rýče, motyky, krumpáče, lopaty
a ruční kolečka. Byla to velmi těžká práce.
Největšího rozvoje v 16. století bylo dosaženo na panství jihočeských velmožů Rožmberků. Začala
vznikat velká rybniční soustava u Třeboně. Mocní Rožmberkové využívali příznivých přírodních
podmínek pro stavbu rybníků.
Do rožmberských služeb nastoupil velmi podnikavý a odvážný muž, který se stal purkrabím
na Krumlově.
Jaké je jméno tohoto odvážného muže?
a)
b)
c)
d)
Jan Hus
Jakub Krčín z Jelčan
Václav Matěj Rybička
František Palacký
7
4. blatouch bahenní – čáp bílý – orobinec úzkolistý – vrba
4/1 Rostlina vyskytující se na březích potoků a rybníků a na vlhkých loukách. Kvete na jaře jasně
žlutými květy. Potřebuje mnoho vody. Natrháme-li ji mamince pro radost, docela určitě nám
cestou domů uvadne.
blatouch bahenní
4/2 Pták až 1 metr vysoký. Staví si velké hnízdo na vysokých stromech, střechách domů a komínech.
Živí se hmyzem (kobylkami, sarančaty), žábami a hraboši. Je němý, ozývá se jen klapáním
zobáku. Žije blízko vod, ale plavat neumí.
čáp bílý
4/3 Rostlina rostoucí na okrajích vod, vysoká až 3 metry. Má úzké listy a květy jsou uspořádány do
palic, které připomínají doutníky. Ve váze je krásný jenom chvilku – později praskne a vysemení
po celém bytě (maminka má pak velkou radost).
orobinec úzkolistý
4/4 Keř nebo strom s hustými větvemi. Na některých keřích kvetou dlouhé jehnědy, na jiných
„kočičky“. Z květů se radují včely – je to jejich první jarní potrava. Později se radují i šikovné
děti – využívají proutky k výrobě píšťalek a velikonočních pomlázek.
vrba
Úkol na druhé straně zní:
Napište báseň nebo povídku, v níž se budou vyskytovat následující slova:
rákos, hladina, larva, štika, pulec, rak
Autorské řešení známého zoologa Mojmíra Vlašína:
Nad hladinou roste rákos, pod hladinou roste rákos.
Ale jak? Ale jak?
Larva, štika, pulec, rak!
8
2. Od vajíčka k dospělci
Věk:
4.–8. třída
Doba trvání:
20 min
Předložené komponenty:
obrázky vývojových cyklů živočichů – 24 ks
Předměty:
přírodověda, přírodopis
Cíl:
Vysvětlení vývojových cyklů některých druhů žijících ve vodním
společenství.
Varianta pro mladší žáky:
1. Beseda o vývoji uvedených živočichů (viz poznámky pro učitele).
2. Uspořádat a seřadit kartičky s obrázky podle vývojových stádií jednotlivých živočichů
(viz barevný obrázek).
3. Rozhovor nad obrázky.
Varianta pro starší žáky – využití skupinové práce:
Po debatě o vývoji jednotlivých vodních živočichů rozdejte žákům kartičky s obrázkem vývojové
fáze některého živočicha (každému žákovi 1 obrázek). Jejich úkolem je najít ostatní žáky
s obrázkem vývojového stádia toho samého živočicha. Před zahájením aktivity je nutné si předem
připravit požadovaný počet kartiček totožný s počtem žáků. Aktivitu lze také využít k rozdělení
žáků do pracovních skupin – v tomto případě však doporučuji promyslet rozdání kartiček
a zabránit tomu, aby vznikly skupiny s příliš velkými vědomostními rozdíly.
TIP: Jako úvodní motivaci doporučujeme přečíst dětem z knihy O. Sekory Knížka Ferdy mravence
kapitolu O malých dětech, které si stavěly pod vodou domky – je to o larvách chrostíků.
Poznámky pro učitele:
1. komár pisklavý
vajíčka – larva – kukla – dospělec
Okolí vod je důležitým líhništěm většiny druhů komárů. Oplodněné samičky kladou vajíčka
na vodní hladinu, larvy (tzv. patentky) se vyvíjejí a svlékají ve vodě. Larvy komárů dýchají
rourkovitým výrůstkem (tak zvaný sifo), který vystrkují nad hladinu. Když se jich dotkneme, ač
nemají končetiny, rychle se pohybují prudkými mrskavými pohyby celého těla. Kukly se udržují
u hladiny, odkud pak dospělí komáři startují do světa. Samice komára se živí krví savců a ptáků
a samci sají nektar květů. Jedná se tedy o proměnu dokonalou.
kladení vajíček
larva
kukla
9
dospělec
2. vážka ploská
vajíčka – larva – přeměna – dospělec
Dravá larva vážky ploské žije ve stojatých vodách a v jílovitých tůních. Na spodním pysku má tzv.
lapací masku, která je v klidu složená na spodní straně hlavy. Tuto masku dovede bleskurychle
vymrštit a zmocnit se tak kořisti. Larvy mohou pořádně kousnout i člověka. Po 1 – 4 letech dochází
k „převtělení“ larvy ve vážku – larva vyleze nad hladinu, na hřbetě pukne a postupně se z ní
vysouká zplihlý jedinec, který za chvíli na slunci uschne, roztáhne křídla a odletí. Jedná se tedy
o proměnu nedokonalou.
kladení vajíček
larva
přeměna
dospělec
3. chrostík
vajíčka – larva – kukla – dospělec
Larvy chrostíka najdeme na dně mnoha vod. Lepivými výměšky si kolem těla slepí z kamínků,
částí rostlin a podobného materiálu schránku, která je po celý larvální život (1–2 roky) chrání.
Potom se promění v kuklu, z níž za několik týdnů vyklouzne hmyz podobný motýlům. Jedná se
tedy o proměnu dokonalou. Většina larev chrostíků jsou všežravci či býložravci, některé druhy jsou
dravé – ty si zpravidla nestaví schránky, ale chytají potravu do drobných sítí podobných pavučině.
kladení vajíček
larva
kukla
dospělec
4. ropucha obecná
vajíčka – larva bez končetin (pulec) – larva s končetinami (pulec) – dospělec
Ke tření vyhledávají na jaře žáby vodu, kterou ihned po vykladení vajíček opouštějí. Vajíčka jsou
spojena hlenem v šňůru o jedné nebo o dvou řadách. V mnoha příkopech, rybnících, tůních či
kalužích najdeme na jaře tmavé, obvykle kulovité živočichy s veslovitým ocáskem – pulce, kteří se
vyvinuli z vajíček. Jsou to larvy žab a dýchají jako ryby žábrami. Během dvou až tří měsíců se
larvy změní v malé žáby. Nejprve se jasně objeví zadní nohy, potom přední a ocas zmizí. Mezitím
se v těle, což nemůžeme vidět, vyvinou plíce. Potom vylezou mladé žáby na souš.
vajíčka
larva bez končetin
larva s končetinami
10
dospělec
5. kapr obecný
vajíčka (jikry) – plůdek – dospělec
Ryby se rozmnožují pouze pohlavně. K oplodnění vajíček (jiker) dochází mimo tělo matky,
ve vodě nebo na povrchu ponořených rostlin či kamenů. Při svatebním reji – tření – oplodňuje
samec jikry mlíčím, které vystřikuje do vody kolem jiker. Plůdky a malé ryby, které se vyvinou
z oplodněných jiker, trpí vysokými ztrátami. Jen málo potomků se dožije věku, kdy může převzít
rodičovskou úlohu.
vajíčka
plůdek
dospělec
6. užovka obojková
vejce – dospělec
Rozmnožování užovek je vázáno na jaro. Užovka žije samotářsky, shlukuje se jen v době
rozmnožování – oplození je vnitřní. Vývoj vajec, která samice nezahřívá, je pomalý. Vylíhlá
mláďata žijí přes zimu v neobydlených štolách, norách a jeskyních, kde je stálá teplota 6–8 °C.
U nás žijí v okolí vod užovka obojková a užovka podplamatá.
vejce
dospělec
7. kachna divoká
vejce – mládě – dospělec
K nejkrásnějším dějstvím životního dramatu na vodě patří svatební tok a páření vodních ptáků.
Kachny v době rozmnožování tvoří po jarních námluvách páry. Samice pak staví hnízdo, do něhož
snáší asi 7–14 vajec. Sama také na vejcích sedí.
Po podzimním přeletování se kachny sdružují ke společnému přezimování. Zčásti táhnou do
Středomoří, zčásti přezimují ve velkých hejnech na řekách, často i uvnitř měst.
vejce
mládě
11
dospělec
3. Povídání nad obrázkem
Věk:
1.–7 . třída
Doba trvání:
10 min
Předložené komponenty:
Plakát „Život ve vodě“ vydaný Rezekvítkem, kartičky s živočichy na
okopírování, pracovní list na okopírování
Předměty:
prvouka, přírodověda, přírodopis
Cíl:
Bližší seznámení s vodním společenstvem.
Varianta pro mladší žáky:
Povídání o životě živočichů a rostlin, rozpoznání základních organismů na obrázku průřezu
rybníka. Názvy zobrazených organismů a jejich jednoduché popisy lze najít v příloze.
Varianta pro starší žáky:
Jednotlivé skupiny žáků dostanou obrázek průřezu rybníka a pracovní list. Je vhodné všechny
skupiny žáků umísit na jednu stranu třídy a upravit třídu tak, aby se zamezilo vzniku úrazů.
1. Učitel umístí na nejvzdálenější stranu třídy od skupin vystříhané kartičky s obrázky živočichů
a sdělí skupinám zadání úkolu.
2.
Skupiny mají za úkol:
a) co nejrychleji doplnit do pracovního listu k příslušným číslům správné názvy všech
živočichů.
b) doplnit v časovém limitu (např. 10 minut) do pracovního listu k příslušným číslům správné
názvy co největšího počtu živočichů.
Záleží na učiteli, zda budou žáci doplňovat jen rodová, nebo i druhová jména živočichů.
3. Za každý správně doplněný název je 1 bod, za každý název špatně je mínus jeden bod.
Vyhrává skupina s nejvyšším počtem bodů. Taktiku jakou jednotlivé skupiny zvolí je na žácích,
nikdo však nesmí opisovat ani bránit ostatním skupinám v možnosti získat informace z kartiček
(kartiček se nesmí nikdo dotýkat). V případě porušení pravidel je diskvalifikována celá skupina.
Vyhodnocení celé hry a diskuse s žáky o tom, které živočichy neznali a případné zjištění
informací o vybraných živočiších z kartiček.
4.
12
4. Život v rybníce a jeho okolí
Věk:
2.–7. třída
Doba trvání:
20 min
Předložené komponenty:
obraz s průřezem rybníka A2, 18 kartiček s obrázky živočichů
a rostlin, 18 kartiček s názvy živočichů a rostlin
Předměty:
prvouka, přírodověda
Cíl:
Upřesnění životních podmínek vodních organismů.
Varianta pro mladší žáky:
1. Povídání v kruhu o životě různých druhů vodních živočichů a rostlin a bližší poznání jejich
stanoviště. Přiřazení názvů k obrázkům.
2. Na základě povídání zařazení obrázků organismů do části rybníka, ve které žijí nebo většinu
času přebývají.
3. Následná beseda (viz poznámky pro učitele).
4. Případné dokreslení vlastních živočichů a rostlin.
5. Vytváření potravních vztahů (viz aktivity Potravní řetězce a Zvířecí jídelníček).
Samostatné obrázky lze využít jako „minipexeso“.
Varianta pro starší žáky:
1. Nechat žáky ve skupinách samostatně umístit obrázky organismů do obrázku průřezu rybníka
do té části, ve které žijí nebo přebývají většinu času. K obrázkům by také měli správně přiřadit
názvy vyobrazených živočichů.
2. Následně se skupinami vést diskusi o umístění obrázků a o tom, co o organismech vědí.
3. Aktivitu lze využít na opakování systému (např. Kolik vidíte ryb, kolik ptáků,...)
Další možnost aktivity:
1. Samostatné obrázky lze využít na opakování formou umístění kartiček s obrázky na jednu
stranu místnosti, skupiny žáků na druhou stranu místnosti. (Předem je nutné prostor uzpůsobit tak,
aby se eliminovala možnost úrazu. Záleží na vyučujícím zda využije obrázky z jedné nebo více
sad obrázků).
2. Žáci z jednotlivých skupin se střídají stále ve stejném pořadí, v rámci skupiny si mohou radit.
Vybíhají ke kartičkám vždy, když učitel řekne teď.
3. Učitel sdělí název organismu jehož obrázek chce donést a následně řekne slovíčko teď. (Úkol
jde ztížit tím, že učitel neřekne název, ale indicie vedoucí k určení organismu a v tom případě dá
skupině bod za kartičku a bod za název organismu. Např.: Žlutě kvetoucí rostlina rostoucí na
březích stojatých vod a vlhkých místech).
4. Za každý správně donesený obrázek získává skupina bod, za špatný obrázek bod ztrácí.
Vyhrává skupina s nejvyšším počtem bodů.
Poznámky pro učitele:
1. květ s listy a kořen leknínu bílého – leknín roste v asi 1 metr
hluboké vodě, kořen má v bahně na dně. Konec kořene vždy
odhnije a na jeho začátku vyroste každý rok nový kořen a z něj
nová rostlina. Leknín je tedy vytrvalá rostlina, která přezimuje na
dně rybníka.
13
2. rákos obecný – tvoří obrovské porosty na vlhkých místech
a na kraji rybníků. Používal se jako střešní krytina a na výrobu
celulózy.
3. orobinec úzkolistý – rostlina rostoucí na okrajích vod, vysoká až 3
metry. Na rozdíl od rákosu listy vyrůstají vždy z jednoho místa ve
spodní části rostliny. Měl široké využití – z listů se pletly nádoby,
chmýr z palic nahrazoval peří v polštářích a peřinách v chudých
rodinách.
4. kosatec žlutý – vytrvalá bylina, která roste na březích vod
a v pobřežních houštinách. Je zákonem chráněný.
5. komár pisklavý a larva komára – larvy komára dýchají
rourkovitými výrůstky umístěnými na zadečku (nazýváme je
sifon), které vystrkují nad hladinu. Dospělý hmyz žije v okolí vod,
ale i v lidských obydlích. Samice se živí krví obratlovců a samci
sají nektar květů.
6. chrostík a larva chrostíka – larvy najdeme na dně mnoha vod.
Lepivými výměšky si kolem těla slepují z kamínků, částí rostlin,
klacíků a podobného materiálu schránky, které je chrání.
Po několika měsících se larvy promění v kukly, z nichž za několik
týdnů vyklouzne hmyz podobný motýlům.
7. potápník obrovský – vede dravý způsob života – loví vše,
co se hýbe, může ulovit i rybku. Larva dorůstá až 4 cm délky
a přemůže živočichy, kteří jsou větší než ona sama. Obývá hluboké
rybníky, bohaté na rostlinstvo.
8. vodoměrka štíhlá – je dravá, chytá a vysává kořist na hladině
při okrajích vod. Končetinami cítí, když něco spadne na vodní
hladinu. Potravou jí je mrtvý nebo topící se hmyz, který bodcem
nabodne a vysaje.
9. škeble rybničná – je zahrabána předním koncem svého těla
hluboko v bahně a nohou „přeorává“ dno rybníka. Svým zadním
koncem filtruje vodu. Je největším druhem měkkýše žijícím u nás.
Je zákonem chráněná.
10. plovatka bahenní – obývá stojaté vody s bohatou vegetací
v nižších polohách. V určitých intervalech vystupuje nad hladinu
nadýchat se vzduchu a obratně se pohybuje při hladině nohou
vzhůru. Živí se řasami.
14
11. plotice obecná – žije v řekách, větších potocích i v průtočných
rybnících. Jedna z našich nejběžnějších ryb.
12. sumec velký – žije ve velkých řekách a přehradách v hloubce
při dně. Může se dožít 20 – 40 let a je jedinou rybou u nás, která
může mít větší váhu než 100 kg.
13. kachna divoká – obývá stojaté vody, někdy i řeky, a to i ve
městech. Na jaře samice staví hnízdo. Bývá nejčastěji na zemi,
někde i daleko od vody, ale také na stromech. Je vystlané listy,
stébly, drobnými klacíky a hustě obklopené prachovým peřím.
14. čáp bílý – je jedním z nejznámějších ptáků, kteří se nastěhovali
do blízkosti člověka. Staví si velké hnízdo na vysokých stromech,
střechách domů a komínech. Žije blízko vod, ale plavat neumí.
15. volavka popelavá – hnízdí ve velkých skupinách (často až sto
ptáků). Staví si hnízda těsně vedle sebe, vysoko na stromech.
Jednotlivé páry se stále spolu hádají a kradou si materiál na stavbu
hnízda. Životním prostředím volavek jsou rybníky a vlhké louky.
15
Autorské řešení:
16
5. Zvířecí jídelníček – omalovánka
Věk:
3.–6. třída
Doba trvání:
Předložené komponenty:
pracovní listy – omalovánka (5 druhů)
Předměty:
prvouka, přírodověda, přírodopis
Cíl:
Zjednodušené znázornění potravních vztahů.
25 min
Varianta pro mladší žáky:
1. Seznámit žáky s pojmem potravní řetězec, lze využít obrázky z aktivity Potravní řetězce (viz
poznámky pro učitele).
2. Vybarvit organismy, kterými se živočich živí a do prázdného kolečka dokreslit obrázek dalšího
organismu, který může být jeho potravou.
3. Beseda o správnosti vyznačených a dokreslených organismů.
Varianta pro starší žáky:
1. Vysvětlit pojem potravní cyklus a potravní řetězec..
2. Vyznačit (např. zakroužkováním) organismy, kterými se živočich živí, a do prázdného kolečka
nakreslit obrázek dalšího zvířete nebo rostliny, které může být jeho potravou.
3. Domalovat celou omalovánku i prostředí živočicha.
4. Beseda o správnosti vyznačených a dokreslených organismů. Vymyšlení dalších potravních
řetězců nejen v ekosystému rybníka.
Poznámky pro učitele:
1. Základní údaje k úvodní besedě s obrázky:
Chceme-li názorně předvést potravní řetězce v potravních cyklech, rozdělíme barevné obrázky
(obrázky z aktivity Potravní řetězec) na tři živé složky ekosystému: výrobce (producenty),
spotřebitele (konzumenty) a rozkladače (destruenty).
Výrobci (producenti) jsou zelené rostliny, kterým říkáme také autotrofní organismy (tj. organismy,
které se dovedou samy vyživovat). Vytvářejí si svoji výživu z vody a z v ní rozpuštěných
minerálních látek obsažených v půdě a z oxidu uhličitého za pomoci slunečního záření. Celý
složitý proces (tzv. fotosyntéza) – nutný předpoklad existence všech dalších organismů – probíhá
v chloroplastech (tělískách obsahujících zeleň listovou – chlorofyl). Rostliny při tom nejen vyrábějí
živiny pro býložravce (a tím i pro všechny ostatní živočichy), ale navíc uvolňují do ovzduší kyslík
nezbytný k dýchání.
Spotřebitelé (konzumenti) jsou takové organismy, které musí přijímat energii z potravy. Nedokáží
si ji opatřit pomocí slunečního záření jako zelené rostliny. Podle druhu přijímané potravy
rozlišujeme spotřebitele 1. řádu – býložravce, 2. a vyšších řádů – masožravce; mnohá zvířata se
živí potravou živočišnou i rostlinnou – jsou to tzv. všežravci.
Nesmíme zapomenout na rozkladače (tj. mikroorganismy, bakterie a houby), kteří odumřelá těla
rostlin i živočichů rozkládají, vyživují se jimi a za současného uvolňování oxidu uhličitého
napomáhají jejich postupné přeměně až na neústrojné látky – minerálie. Díky rozkladačům
se v přírodě nehromadí uhynulá těla ani jejich zbytky. Rozkladné procesy tedy končí
obohacováním humusu v půdě o minerální látky, které jsou znovu přijímány kořeny rostlin. Zde se
celý koloběh látek uzavírá a takto se neustále opakuje.
2. Organismy, které žáci mohou domalovat do prázdného kolečka:
17
čáp bílý – hraboš, larva vážky nebo šídla, kobylka, ještěrka, slepýš
ropucha obecná – moucha, vážka, brouk
užovka obojková – hraboš, pulec, ještěrka, slepýš
kapr obecný – nitěnky, žížala, drobné rostliny
kachna divoká – larvy chrostíků, larvy vážek, semena a výhonky trav
3. Organismy, které žáci mají označit jako potravu:
čáp bílý: čolek, skokan, rejsek, užovka.
ropucha obecná: jepice, kobylka, motýl.
užovka obojková: skokan, čolek (larva s žábry i dospělec).
kapr obecný: plankton (buchanka a perloočka), larva komára, larva chrostíka.
kachna divoká: okřehek, řasa, larva komára, plankton (buchanka a perloočka).
18
6. Potravní řetězce – omalovánka
Věk:
3.–7. třída
Doba trvání:
20 min
Předložené komponenty:
pracovní listy – omalovánka (2 druhy), 8 barevných obrázků
Předměty:
přírodověda, přírodopis
Cíl:
Opakování potravních řetězců a vysvětlení toku energie a koloběhu
živin ve společenstvu rybníka a jeho okolí .
Aktivita pro mladší i starší žáky s příslušnými pracovními listy (samostatná práce):
1. Zopakovat a vysvětlit základní vztahy a tok energie v rybníce a jeho okolí (viz poznámky
pro učitele z aktivity Zvířecí jídelníček) a ukázat na obrázcích potravní řetězec (viz poznámky
této kapitoly).
2. Nakopírovat každému žákovi pracovní list (2 potravní řetězce).
3. Vlastní práce jednotlivce – vystřihnutí a nalepení obrázků. Jednotlivé druhy se seřadí tak,
že předcházející druh je vždy zdrojem potravy (a energie) pro druh následující.
4. Vymalování obrázků.
5. Závěrečná beseda – otázky pro besedu:
a) Poutají a přeměňují rostliny sluneční energii jen pro býložravce nebo i pro masožravce?
b) Co se v našem obrázku změní v zimním období? (zakuklené pilatky jsou schované v půdě
a na jaře se z nich vyklubou housenky, ryby a raci se stahují ke dnu rybníka a žáby
se zahrabávají do bahna, čáp odlétá do teplých krajin, užovka zimu prospí)
c) Vymysli svůj potravní řetězec v jiném biotopu.
d) Co je zdrojem energie pro celou potravní síť (tj. souhrn všech potravních řetězců)? (sluneční
záření)
e) V čem se liší náš obrázek od skutečných dějů v přírodě?
Správné řešení:
Štika: Slunce – zdroj energie, plankton - producent, pulec - konzument, larva potápníka - konzument,
ryba (plotice obecná) - konzument, štika - konzument, škeble rybničná nebo rak bahenní – rozkladač
(dekompozitor).
Čáp: Slunce – zdroj energie, vrba - producent, larva pilatky vrbové z níž se vylíhle dospělec konzument, vážka ploská - konzument, skokan štíhlý - konzument, užovka obojková - konzument, čáp
bílý - konzument, hrobařík obecný – rozkladač (dekompozitor).
Návrh na pohybovou aktivitu – vhodná integrace do TV:
1. Společně s žáky vymyslete svůj vlastní potravní řetězec o co nejvyšším počtu článků a dobře
si jej zapamatujte (pro jistotu jej napište na tabuli) a vymyslete jak se dají pantomimicky
znázornit jeho jednotlivé části.
2. Na začátku hry jsou všichni producenti, při hře se nesmí mluvit – výjimkou jsou slova:
„Kámen, nůžky, teď“. Následně postupujeme při hře takto: Když se potkají dva články
potravního řetězce na stejné úrovni (dva stejné druhy), zahrají si „kámen, nůžky, papír, teď“.
Vítěz o jednu úroveň v potravním řetězci postupuje, poražený se o jeden stupeň propadá (pro
urychlení může zůstat na původní úrovni – záleží na zadání učitele). Producent se nikam
nepropadá a růstává producentem. Vyhrává ten, kdo je jako první na konci potravního řetězce
– konzumentem nejvyššího řádu. Nikdy se nestanou producentem nejvyššího řádu všichni
žáci, proto je nutné hru ve vhodný okamžik ukončit (buď tehdy, je- li znám vítěz, nebo dle
situace).
19
Poznámky pro učitele:
Jak vysvětlit dětem tok energie v okolí rybníka (lze ukazovat na obrázcích):
Slunce svítí na vzrostlou vrbu, která roste na kraji rybníka, a předává jí svoji energii,
aby ji přeměnila na energii vhodnou pro život rostliny. Jen zelené rostliny umějí v procesu
fotosyntézy využít sluneční energii a předat ji ostatním členům společenstva. Hodně energie
spotřebují rostliny při svém vlastním růstu, vývoji a množení, hodně jí přijde i nazmar. Ale ta část,
která se zachová v buňkách rostlin, je zásobárnou energie. Proto rostlinám říkáme výrobci –
producenti. Na našem obrázku si na listu vrby pochutná housenka pilatky vrbové, z které
se vyvine dospělý blanokřídlý hmyz. Housenka pilatky vrbové, která okusuje listy vrby,
je spotřebitelem – konzumentem. Nyní přichází na řadu jeden z největších dravců mezi okřídleným
hmyzem – vážka ploská. Ve vteřině vystřelí na pilatku, která si bezstarostně létá v okolí rybníka.
Vážka ji uchvátí a pozře v letu. Dravec se ale během okamžiku stane také kořistí. Stačí jediné
vymrštění jazyka a sklapnutí čelisti žáby – skokana. Křehká vážka spotřebovává při neúnavném
letu velké množství energie, a tak může spolykat za třicet minut tolik hmyzu, kolik sama váží.
Skokan vede spíš usedlý život, proto by ze své kořisti mohl žít déle, ale tok energie v rámci
potravního řetězce pokračuje. Užovka se připlazila zcela nepozorována a ohromená žába v ní mizí
dřív, než se stačí pohnout. Ukořistěná žába je pro hada zdrojem energie na den. Ale než den skončí,
stane se i užovka kořistí. Čáp ji zahlédl na louce u rybníka, uchvátil ji a pozřel. Tady řetězec končí,
protože jediným nepřítelem čápa je člověk, a ten ho neloví pro potravu. Když dravci uloví
býložravce, získávají energii tzv. „z druhé ruky“, jsou tedy konzumenty vyššího řádu. Až čáp
uhyne, převážná část energie se dostane do půdy pomocí rozkladačů – brouka hrobaříka
obecného, mikroorganismů, bakterií a hub, kteří odumřelá těla rostlin i živočichů rozkládají,
vyživují se jimi a napomáhají jejich postupné přeměně na neústrojné látky – minerálie. Živiny opět
využijí zelené rostliny. Zde se celý cyklus – koloběh látek – uzavírá a takto se neustále opakuje.
Ve skutečnosti je ovšem tento proces daleko složitější.
20
7. Koloběh vody
Věk:
2.–5. třída
Doba trvání:
20 min
Předložené komponenty:
obraz s koloběhem vody – 5ks, zalaminovaný text příběhu
Předměty:
prvouka, přírodověda
Cíl:
Vysvětlení koloběhu vody v přírodě.
Aktivita pro mladší žáky:
1. Prohlížení velkého obrázku a čtení příběhu, při kterém si děti posouvají kapku točením
vnitřního kruhu v obrázku (na začátku mají kapku všichni umístěnou pod kořeny dvou stromů –
dole číslo 1). Aby děti věděly, kdy obrázek kapky otočit do dalšího okénka, je dobré jim dát
znamení například cinknutím na zvoneček či klepnutím ozvučného dřívka. Vhodná místa jsou
v textu označena číslem zastavení.
2. Beseda s dětmi na dané téma.
Aktivita pro starší žáky: Seznámení s koloběhem vody, rozvoj jazykových dovedností
a) Žáci se pokusí ve skupinách nad obrázkem sami vymyslet příběh vodní kapky.
b) Jednotlivé skupiny sdělí svůj příběh skupinám ostatním.
c) Můžete si přečíst příběh Vandy Průsvitné
d) Následuje diskuse
Návrh otázek pro besedu – učitel volí adekvátní otázky vzhledem k vědomostem žáků:
a) Odkud pochází všechna voda? (ze světových oceánů)
b) Vodní hladina se ohřívá a z vody vystupuje pára. Co je příčinou oteplování vodní hladiny?
(sluneční záření)
c) Jak vznikají mraky? (ochlazováním stoupající páry)
d) Pára v mracích změnou teploty kondenzuje a dochází ke srážkám. V jaké formě voda padá
na zemský povrch? (déšť, kroupy, sníh)
e) Co má velký význam pro udržení vody v půdě? (lesy – stromy, mechy)
f) Kde je podle vás v obrázku nejvhodnější místo pro umístění čistírny odpadních vod? (Na
konci města – tedy přibližně v místech kde končí vybetonované napřímené říční koryto)
g) Co dělají rybáři když zamrzne celý rybník a proč? (Sekají do ledu díry, aby se neudusily
ryby.)
h) Jak nazýváme tekoucí a stojatou vodu v její přírodní formě? (Tekoucí – potoky, řeky,
stojatou – jezera, moře, oceány).
i) Představuje globální oteplování nebezpečí pro zdroje pitné vody? (Ano, globální oteplování
má mimo jiné za následek tání ledovců, které představují zásobárnu největšího množství
pitné vody).
Poznámky pro učitele:
Zásoby vody
2/3 zemského povrchu jsou pokryty vodní plochou. Největší část však představuje voda slaná.
Celkové množství vody na Zemi ve všech formách se odhaduje na 1 500 miliónů km3.
Jen 2,6% z celkového množství vody je voda sladká. Jde většinou o vodu vázanou v ledovcích
polárních oblastí a hor.
Jen 0,27 % sladké vody lze využít k úpravě na vodu pitnou.
21
Příběh k obrázku:
(autor textu: Zbyněk Zavadil)
Veliké putování kapky vody
Dovolte, abych se vám představila. Jsem kapka vody a jmenuji se Vanda Průsvitná. I když jste
už tolikrát viděli kapku vody, možná vás nikdy nenapadlo, co všechno prožívá při svém putování
světem.
Pokud se vám zdá, že taková kapka je jen malé bezmocné nic, nenechte se mýlit. Každá z nás umí
být velice užitečná a když se spojíme dohromady, je v nás veliká síla. Naším úkolem je přinášet
užitek všemu živému na Zemi.
Můj příběh začal hluboko v lese mezi kořeny prastarých stromů (1). Tam jsem se narodila. Ze
země vytryskl čiperný pramínek, tenký jako vzdálené cinknutí zvonku. Svezla jsem se po hladkých
oblázcích a šup – rovnou do neposedně drnkajícího potůčku (2). A pak začala veliká jízda! Potůček
vyběhl z lesa a pospíchal otevřenou krajinou, mezi loukami a poli (3), dál a dál. Prožila jsem po
cestě tolik úžasných věcí! Potůček se proměnil v říčku, vody přibylo a proud mě unášel směrem
k městu (4). Je to tak báječné, když v záhybech zakousnutých do krajiny kloužeme kolem břehů
a necháme si čechrat třpytivé vodní korunky.
Pak ale naše radost končí. Klikatá říčka plazící se krajinou jako had je najednou spoutána
do nekonečně dlouhého betonového koryta (5). Tahle nebezpečná plavba mě ani mé kamarádky
vůbec netěší. Bolestivě se v té rychlosti otloukáme o hrubé stěny říčního koryta, není se kde
pohoupat ani sklouznout. A pak začíná to nejhorší. Štípe to, pálí a páchne (6). Odkudsi z lidských
obydlí na nás vytékají špinavé a jedovaté splašky. Dusíme se, všechno nás bolí. Lapáme po dechu
a snažíme se vydržet.
Víte, mezi kapkami vody se povídá, že lidé to nemají v hlavě asi úplně v pořádku. Nejprve nás
otloukají a špiní, až jsme celé poničené a ze zdravého proudu vody je špinavá líná stoka. A pak nás
zase prohánějí obrovskými čistírnami. Pospícháme raději co nejdál za město. (7) Tam už se zase
dotýkáme hlíny, kloužeme po kamenech a je nám lépe.
Začíná hřát sluníčko. Opírá se do nás vší silou. Některé moje kamarádky se podivuhodně
proměňují (8). Jsou lehoučké, oddělují se od nás a stoupají vysoko, vysoko, až do nebe, kde se
změní v majestátní chomáče dešťových mraků (9). Až budou mraky těžké, plné vody, svlaží
krajinu osvěžujícím deštíkem (10).
My ostatní pospícháme dál a cestou se snažíme být co nejvíc užitečné. Naše voda dává sílu
květinám, keřům, stromům. Hltavě sají naši vláhu a z jejich povrchu se pak odpařujeme vzhůru
na oblohu.
V proudu vody se k nám přidávají další potůčky, potoky, říčky a řeky, spojujeme se v jeden
mocný dunivý proud. Jsme na cestě do moře.
Jednou, v mém dávném předešlém životě, mě na vodní pouti zastihla zima. Všechno bylo
najednou chladné a pomalé, až se čas zastavil docela. Celičká řeka doběhla, zamrzla a usadila
se v březích. Zvířátka se procházela lehoučko po našich zádech a občas si na ledový krov přišli
kluci a holky zabruslit. Vůbec nás to nebolelo, jenom to tak příjemně šimralo.
Znovu a znovu se další mé kamarádky kapky rodí (1) kdesi hluboko v zemi a vstupují v proudu
vody do nekonečného koloběhu. Putujeme světem a prožíváme dobré i zlé. Máme moc práce –
všude je nás potřeba. Kde nejsme my, není ani život. Dokážeme být užitečné zvířátkům, rostlinám
i lidem. Ale lidé si nás zatím neumějí vážit. Zapomínají, že jenom v čisté vodě je životodárná síla
zázračných kapek.
22
I když to zatím není tolik vidět, nás, čistých kapek vody, pořád ubývá. Milí lidičkové – bojíme se.
Ani ne tak o sebe, jako o zvířátka, květiny, stromy a o vás. Krásná Země se bez čisté vody promění
v seschlou stařenu, v pustou a prázdnou poušť bez života. Pečujte o vodu, o každou kapku.
My se vám odvděčíme.
To byl můj příběh. Možná se brzy uvidíme, takže na shledanou. Za všechny kapky vody vás
srdečně zdraví
Vanda Průsvitná
23
8. Zvířata a rostliny u rybníka
Věk:
4.–6. třída
Doba trvání:
15 min
Předložené komponenty:
kartičky s názvy a kolíčky (po 32 ks)
Předměty:
přírodověda, přírodopis, český jazyk
Cíl:
Určování živočichů nebo rostlin podle slovního popisu, rozvoj
komunikace.
Varianta pro mladší i starší žáky:
1. Učitel žákovi připne na záda kolíčkem kartu, na které je napsaný název organismu.
2. Žák se snaží pomocí otázek na své spoluhráče zjistit název živočicha nebo rostliny na své
kartičce.
3. Otázky se pokládají tak, aby spoluhráč mohl odpovědět ano nebo ne.
4. Každý hráč může hádat název organismu jen dvakrát, a to tak, že ho řekne učiteli.
5. Když některý hráč nebude moci poznat podle odpovědí spolužáků název organismu, může
na jeho otázky odpovídat učitel.
6. Na závěr lze vyhodnotit úspěšnost hráčů podle počtu správně uhodnutých názvů živočichů
a rostlin. U starších žáků vyhrává ten, kdo uhodl název organismu na základě nejmenšího počtu
otázek.
Hru lze hrát i v úpravě, kdy je jeden hráč s kartičkou uprostřed kroužku, ostatní žáci sedí kolem něj.
Na uzavřenou otázku odpovídají všichni žáci (ano, ne).
Poznámky pro učitele:
Dobře vysvětlete pravidla hry – uveďte příklady otázek, které mají žáci tvořit. Je třeba děti
upozornit na dodržování stanovených pravidel. Je vhodné žáky při kladení otázek vést k užívání
odborných termínů jako bylina, obratlovec, býložravec,...
Názvy organismů, které jsou na kartičkách:
kapr, pstruh, sumec, užovka, štika, ropucha, skokan, rosnička, čolek, vážka, komár, kachna, labuť,
rákosník, čáp, potápník, chrostík, rak, okružák, vodoměrka, šídlo, škeble, želva, racek, vydra,
leknín, blatouch, rákos, orobinec, kosatec, vrba, olše.
24
9. Velká soutěž o životě v rybníce – opakování
Věk:
3.–7. třída
Doba trvání:
20–30 min
Předložené komponenty:
velké plátno, 4 figurky a 2 kostky
Předměty:
prvouka, přírodověda, přírodopis
Cíl:
Závěrečné procvičování a opakování nových poznatků.
Varianta pro mladší i starší žáky:
1. Každá skupina si postaví svou figurku do barevně označeného rohu.
2. Děti házejí kostkou a postupují pomocí figurek po hracím poli, snaží se doputovat k otázkám.
3. Na označeném políčku přečteme otázku (otázku volíme podle čísla) a děti na ni odpoví.
Neznají-li odpověď, otázka zůstává pro ostatní skupiny.
4. Vyhrává skupina, která správně odpověděla na nejvíce otázek.
Otázky pro opakování:
1. Chrostík je hmyz, který je podobný motýlům. Chrostíci skládají křídla střechovitě a mají
nápadná nitkovitá tykadla, směřující v klidu vpřed. Popiš larvu tohoto hmyzu a starší žáci
najdou její obrázek v hracím poli.
Larvy chrostíka si kolem těla slepují z kamínků, částí rostlin, klacíků a podobného materiálu
schránky, které je chrání.
2. Zavírá sumec oči při spaní?
Nezavírá oči, protože nemá víčka stejně jako všechny ryby.
3.
Čím dýchají pulci skokana? Starší žáci odpoví bez nápovědy a) - d).
a)
b)
c)
d)
plícemi
plícními vaky
žábrami
vzdušnicemi
4. Vysvětli a popiš, jak skokan loví hmyz a najdi obrázek skokana ve hracím poli.
Žába má lepkavý jazyk, který dovede vymrštit daleko z úst. Lapá jím mouchy, komáry a další
hmyz.
5. Létá labuť na podzim do teplých krajin nebo zůstává u nás u rybníka?
Labuť žije celý rok u nás. V zimě se může procházet po zamrzlém rybníce, aniž by jí omrzly
nohy.
6. Které z uvedených rostlin žijí ve vodním prostředí? Ukaž je na obrázku.
a)
b)
c)
d)
e)
rákos
netřesk skalní
orobinec
kosatec žlutý
pomněnka
7. Čím se živí volavka popelavá?
25
Rejsky, hraboši, slepýši, rybami a žábami.
8. Z malého lesíka za rybníkem se ozývá hlasitý vřískot. Je možné, aby to byla kolonie
volavek, nebo jsou volavky samotáři?
Volavky hnízdí a žijí ve velkých skupinách. Je to tedy možné.
9. Jak rozeznáš při letu volavku popelavou od čápa bílého?
a) nerozeznáš je od sebe
b) volavka mává křídly rychleji než čáp
c) čáp létá s nataženým krkem a volavka má při letu krk esovitě prohnutý
10. Vyjmenuj alespoň 2 druhy stromů, které rostou v okolí vody.
Vrby, olše , topoly.
11. Víš, jak můžeš ohrozit život v okolí rybníka? Řekni, jak se budeš chovat na výletě
v blízkosti rybníka.
Opatrné a klidné pozorování přírody z odlehlého místa na břehu většinu živočichů neruší,
ale halasné běhání po břehu a trhání květin přírodě škodí. Hlavně pozor na vyplašení vodních
ptáků, když sedí na vejcích – opuštěná vejce vychladnou a zárodky v nich zahynou.
12. Vysvětli a popiš vývojový cyklus vážky a najdi její obrázek v herním plátně.
Z vajíčka se vyvine dravá larva (nymfa), která žije ve stojatých vodách. Larvy vážek mají na
spodním pysku tzv. lapací masku, která je v klidu složená na spodní straně hlavy. Larva dovede
masku bleskurychle vymrštit a zmocnit se tak kořisti. Dokáže pořádně kousnout i člověka. Po
1 – 4 letech dochází k „převtělení - proměnu“ larvy ve vážku – larva vyleze nad hladinu, uchytí
se stonku rostliny, na hřbetě pukne a postupně se z ní vysouká zplihlý jedinec, který za chvíli na
slunci uschne, roztáhne křídla a odletí.
13. Popiš stavbu leknínu bílého a najdi jeho obrázek v herním plátně. Starší žáci řeknou další
informace které o leknínu vědí.
Kořeny dosahují až do bahna na dně rybníka. Rostlina má prodlouženou lodyhu s širokými listy
a bílými květy plovoucími na hladině.
14. Zjara začíná tok kachen. Partneři se obeplouvají, samec sklání zobák, pokyvuje hlavou
a čepýří peří. Kde si staví samice kachny divoké hnízdo?
a)
b)
c)
d)
na hladině vody
nejčastěji na zemi, někdy i daleko od vody, ale také na stromech
v budkách na olších a vrbách
v norách na břehu rybníka
15. Čím je hnízdo kachny divoké vystlané? (Starší žáci najdou obrázek samce i samice).
Listy, stébly, drobnými klacíky a prachovým peřím.
16. Jak se jmenuje pták, který se na obrázku houpe na stéble rákosu?
a) moudivláček lužní
b) sýkora modřinka
c) rákosník obecný
17. Vyjmenuj a ukaž aspoň 3 (starší žáci 5 – 10) vodní organismy, které vidíš na obrázku.
26
Viz hrací plánek s popisy organismů.
18. Čím se živí kachny divoké?
Vodními a bahenními rostlinami, semeny, výhonky, trávou, sbírají potravu na hladině, loví
i hmyz a červy a drobné plže.
19. Největším plžem v rybníce je plovatka bahenní. Čím se plovatka živí? (Starší žáci najdou
obrázek plže a mlže a pojmenují je)
Plovatka odírá svým drsným „jazykem“ řasy z rostlinných stonků a udržuje tak svět pod vodou
čistý.
20. Z oplodněných vajíček se vyvinou malé larvy škeble – říká se jim glochidia. Vznášejí
se v rybníce. Dále se mohou vyvíjet za předpokladu, že (Starší žáci najdou obrázek larvy i
dospělce)
a) se setkají s rybou, na kterou se přichytí svými zoubky
b) se zahrabou do bahna a tam přečkají larvální vývoj
c) se mohou vznášet volně na rybníce a žádná larva je nesežere
21. Nehnutě stojí stará ryba v džungli rákosových stonků. Je plachá, ostražitá a velmi
opatrná. Celý život se přes den ukrývala. Pouze v noci vyhledávala potravu. Dvacet let tak
unikala rybářským sítům. Dříve proplouvala v hejnu s ostatními rybami. V zimě
se zahrabala do bahna a přečkala do jara. Dnes se potuluje sama v houštině pod vodou.
Stala se z ní samotářka. Jak se tato ryba jmenuje?
Jde o kapra.
22. Samice kapra klade na mělkých místech u břehu asi 500 000 vajíček. Samec je pokryje
bílým závojem mlíčí a tím je oplodní. Jak se tato malá vajíčka jmenují? (Starší žáci
řeknou název samce (mlíčňák) a samice (jikernačka)).
Vajíčka se jmenují jikry.
23. Kapr je:
a) býložravec
b) masožravec
c) všežravec
24. Čím se živí užovka obojková? (Starší žáci najdou její obrázek )
Loví obojživelníky, ryby, ještěrky, drobné hlodavce a hmyz.
25. Jak a čím kapři dýchají? (Starší žáci odpoví bez nápověd a) – e)).
a)
b)
c)
d)
e)
přijímají kyslík přímo z vody žábrami
stejně jako člověk dýchají plícemi
dýchají celým tělem
plícními vaky
vzduchovým měchýřem
26. Jak se jmenuje jediný druh pavouka, který může žít v rybníce dlouhodobě pod vodou?
Pod hladinou loví, požírá potravu a rozmnožuje se. Není ale schopen dýchat kyslík
rozpuštěný ve vodě. Staví si pár centimetrů pod hladinou síť, do které si přináší vzduch
v podobě bublinek přichycených mezi chloupky zadečku. Vytvoří si tak velkou bublinu –
27
„potápěčský zvon“, do kterého se chodí „nadýchat“ pomocí dýchacího ústrojí, které ústí
na zadečku. (Starší žáci najdou jeho obrázek )
Jmenuje se vodouch stříbřitý.
27. Najděte a ukažte na obrázku žlutě kvetoucí rostliny. (Starší žáci je pojmenují)
Blatouch, kosatec a stulík.
28. Čím se živí larva a dospělec potápníka? (Starší žáci najdou jejich obrázek )
Larva i dospělec vedou dravý způsob života – loví vše, co se hýbe, mohou ulovit i rybku. Larva
dorůstá až 4 cm a přemůže i živočichy, kteří jsou větší než ona sama.
29. Jak se jmenuje mládě (larva) žáby? Otázka pro starší žáky: Které nohy mu rostou (na
rozdíl od mláděte čolka) nejdříve? Zadní nebo přední?
Larva žáby (pulec) má nejdříve zadní nohy, u čolka je tomu naopak.
30. Vyjmenuj 3 (starší žáci 5) druhů ryb žijících v rybníce.
Sumec velký, štika obecná, okoun říční, karas obecný, kapr obecný, cejn velký, jelec jesen,
plotice obecná a další.
31. Na dně rybníka, kde žije mnoho živočichů, se nashromáždí velké množství „odpadu“ –
uschlá stébla, prázdné lastury mlžů a ulity plžů, mrtvé ryby a k tomu trus vodních ptáků.
Tyto zbytky klesají ke dnu a tvoří bahno. Vysvětli, co se s tímto „odpadem“ stane. Dobře
si prohlédni dno našeho rybníka.
Živočichové tento „odpad“ zpracovávají – larvy chrostíků požíráním rozmělňují odumřelé
kousky rostlin, nitěnky požírají tisíce nejdrobnějších kousků a tím je ještě více rozmělní.
Nestrávené zbytky zase vyloučí. Škeble přefiltruje vše, co se dá ještě zužitkovat, a živí se tím.
Ale hlavně v bahně žijí milióny neviditelných pomocníků – bakterií. Rozkládají bahno na živiny
pro kořeny rostlin.
32. Otázka pro odborníky. Která ze zobrazených rostlin nepatří na dno rybníka?
Vrbina penízková
33. Co je to? Na bahnitém dně se často vlní celé červené koberce. Při bližším pohledu
zjistíme, že jsou tvořeny kroutícími se vlásky. Kdo chová doma akvarijní rybky, určitě už
zná odpověď.
Nitěnky.
Názvy organismů na hrací ploše (viz plánek):
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
kosatec žlutý
rákos obecný
pomněnka bahenní
blatouch bahenní
stulík žlutý
leknín bílý
vrbina penízková
orobinec úzkolistý
vážka ploská
10. vodoměrka štíhlá
11. potápník obrovský
12. larva komára
13. jehlanka válcovitá
14. larva potápníka
15. vodouch stříbřitý
16. larva chrostíka
17. okružák ploský
18. škeble rybničná
28
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
larva (tzv. glochidium) škeble
plovatka bahenní
znakoplavka obecná
vírník obecný
užovka obojková
čolek velký
skokan zelený
larva jepice
komár pisklavý
sumec velký
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
29
kapr obecný
kachna divoká
volavka popelavá
labuť velká
rákosník obecný
lyska černá
šídlo modré
voděnka žabí
koljuška tříosá
10. Přílohy
1. kazeta Ptáci rákosin a okolí vod s hlasy ptáků (do krabice zařazena se svolením vydavatelů)
2. Klíč k určování plazů a obojživelníků (autor: Mojmír Vlašín)
30

Podobné dokumenty

bicher úhoř

bicher úhoř • difycerkní ocasní ploutev, hodně hřbetních ploutviček • plícními vaky mohou dýchat i vzdušný kyslík • larvy – keříčkovité vnější žábry • Bichir nilský Chrupavčití • chrupavčitá kostra s chordou •...

Více

Jóga od začátku správně

Jóga od začátku správně Určitě to není papír. Sice jej někde vyžadují a je nutný pro získání živnostenského listu, ale na druhou stranu existuje spousta učitelů, kteří papír mají, ale lidi po jejich lekcích bolí záda, jso...

Více