zpravodaj

Transkript

zpravodaj
1
ZPRAVODAJ
SLOVO PREZIDENTA
Vážené kolegyně
a kolegové,
a smysluplných regulí, kterými se máme a musíme při své
práci řídit je dokonce některými osobami chápána jako „boj
z naší strany proti těmto institucím“. Ponechávám na úvaze
každého z vás, na čí straně je v této polemice pravda. Stejně
jako v další kritice, která na adresu mou a výboru zazněla
v uvedeném příspěvku, a to zda Společnost plní či neplní svou
povinnost seznamovat své členy s novými poznatky z oboru a
dbát o jejich odborný růst.
dostává se Vám do rukou
poslední letošní Zpravodaj
a tak mi dovolte, abych
trochu „zbilancoval“ co se
nám v právě uplývajícím
roce povedlo a co ne. Za
pozitivum osobně považuji
uspořádání našeho tradičního zářijového setkání,
tentokrát na netradičním
místě. Po určitém váhání
a posuzování mnoha hlasů členů zda pokračovat
v tradici jejich konání v hotelu Santon na brněnské přehradě,
nebo zda se setkat jinde, se výbor rozhodl tak jak se rozhodl. A z mnoha pozitivních ohlasů se domnívám, že dobře.
Důvod spokojenosti neplynul pouze ze změny místa konání a
z místa samého (onen labyrint chodeb v hotelu Sport byl přijímán spíše s úsměvem a jako „provětrání“ mozkových závitů
či prověrka orientačního smyslu účastníků), ale především ve
způsobu přípravy setkání a „starání se“ o spokojenost členů
i hostů jak ze strany personálu hotelu, tak od členů výboru,
kteří měli setkání na starosti. Vedení a personálu hotelu už
byl dík vysloven, kolegům Solařovi, Klusáčkovi a Bertókovi,
kteří se nejvíce zasloužili o zdárný průběh setkání, pak děkuji
až touto cestou.
Za příklad nepříznivé situace v komunikaci a spolupráci může
sloužit případ stálé „neexistence“ příslušného prováděcího
předpisu dle ustanovení § 25f, odstavec 6 („Ministerstvo dopravy vydá k provedení odstavce 5 příslušný prováděcí předpis.“) zákona 376/2007 Sb. (novela zákona č. 61/1988 Sb.),
který by měl odstranit ono problematické nahlašování přepravy
výbušnin v pětidenním předstihu. Zde Bohužel došlo na mé
„věštění“ z posledního loňského čísla Zpravodaje a předpis
stále není vydán a ani nikdo z uvedeného ministerstva neodpověděl na nabídku předat naše zkušenosti s danou problematikou, či případně spolupracovat na jeho tvorbě. Pokud je nám
známo, obdobnou nabídku učinil na Ministerstvu dopravy i
Český báňský úřad se stejným výsledkem. Z informací, které se
nám dostaly, hodlá tak Ministerstvo učinit až v příštím roce
2009, patrně v souvislosti s novelou ADR, která má v tom
roce vstoupit v platnost a která by měla uzákonit povinnost
vybavení všech vozidel pro přepravu nebezpečných věcí (ADR)
systémem on-line jejich sledování pomocí GPS. Ale při řadě
kotroverzních výstupů tohoto ministerstva, které se v poslední
době propíraly v médiích – no buďme optimisty.
Bohužel v těch oblastech, ve kterých mnozí z vás (ale i nás,
členů výboru Společnosti) očekávali a očekávají větší pomoc či
angažovanost Společnosti při svých každodenních starostech a
problémech, se o úspěších nedá moc mluvit. Přes mnohé snahy
se stále nedaří obnovit plně spolupráci s institucemi, kterých
se nějakým způsobem dotýká problematika naší „branže“. Jak
jste si mohli vyslechnout z příspěvku pana inženýra Turka na
konferenci v Hrotovicích, naše snaha o dosažení racionálních
Již několik týdnů máte možnost se na našich spolkových web
stránkách seznámit s návrhem znění nového zákona „o identifikaci a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití“, který se
k nám dostal po linii Zaměstnavatelských svazů, tedy nikoliv
přímo, jak by se snad dalo, vzhledem k předmětu či látce
tohoto budoucího zákona, předpokládat. Přesto, že nám tento
materiál nebyl oficiálně podstoupen k případným připomínkám či námětům (???), zpracoval jsem několik připomínek a
OBSAH
Slovo prezidenta .............................................................................................................................................................................. 1
Informace ........................................................................................................................................................................................ 2
Jubilea v roce 2009 ......................................................................................................................................................................... 2
Nekrology ........................................................................................................................................................................................ 3
Přenos textur na kovové povrchy za použití trhavin ........................................................................................................... 3
Odstřel skipu na Dole Dukla v Havířově - Dolní Suché ................................................................................................................ 5
Roznětný systém E*Star ................................................................................................................................................................ 7
Zemětřesení – seismické účinky odstřelů ..................................................................................................................................... 8
Dynamická odolnost optických kabelů ........................................................................................................................................ 10
Rizika nebezpečného (nepřípustného) rozletu hornin při trhacích pracích velkého rozsahu v lomech a způsoby
jejich možného omezení ................................................................................................................................................................ 13
Snahy o humanizaci ozbrojených střetnutí a ochranu civilního obyvatelstva .......................................................................... 17
Mezinárodní seminář „Trhací technika & pyrotechnika 2008” v obrazech .............................................................................. 18
Inzerce............................................................................................................................................................................................ 20
2
ZPRAVODAJ
námětů získaných od „obeznámených“ kolegů a oficielně je
písemně předal zpracovateli předlohy i s nabídkou podělit se
o poznatky s dlouholetým využíváním systémů čárových kódů
v praxi firmy zabývající se výrobou i využíváním průmyslových
trhavin v hornické praxi. Zatím na tento počin se mi nedostalo žádné odpovědi a tak mi nezbývá nic jiného než věřit, že
tato aktivita nebude zase posuzována jako „čin nepřátelský“,
ale jako upřímná snaha Společnosti na vytvoření racionálního
a životaschopného systému, který i přes obtíže, které jeho realizace v praxi patrně přinese, přinesl i skutečné zlepšení systému
sledování pohybu „citlivého zboží“, kterým veškeré výbušniny
bezesporu jsou.
Závěrem mi dovolte, abych Vám všem popřál nejen bohatého Ježíška a klidné prožití Vánočních svátků, ale i mnoho
úspěchů, zdraví a životní pohody v novém roce 2009 a naší
Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku ještě více úspěchů při plnění svých úkolů a cílů než tomu bylo v končícím
roce 2008.
Ing. Milan Těšitel
prezident Společnosti
PROSÍM NEPŘEHLÉDNĚTE !!!
• Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku organizuje v roce 2009 odborně - tématický autobusový zájezd do Švýcarska,
a to v měsíci červnu. Cena, ve které je ubytování a strava na území Švýcarska je cca 10 - 11 tisíc korun. Autobus je hrazen
společností. K tomu, aby se tento zájezd mohl uskutečnit, je třeba 40 zájemců.
Proto Vás žádáme, máte-li zájem se tohoto zájezdu zúčastnit, přihlaste se do 23. ledna 2009 a to buď písemně:
Společnost trhací techniky a pyrotechniky, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 nebo telefonem: mob. 777 011 767, případně
e-mailem: [email protected]. V přihlášce uveďte pro další komunikaci Váš telefon.
• Kdo neuhradil členský příspěvek za rok 2008, prosíme o uhrazení do konce roku. Členský příspěvek činí 300 Kč. Nezapomeňte uvést své číslo legitimace.
• Mezinárodní seminář s valnou hromadou se uskuteční v září v hotelu Sport – Hrotovice.
• V tomto čísle zpravodaje je přiložena členská legitimace pro ty, kdo ji ještě neobdrželi v Hrotovicích. Může se stát, že jste
legitimaci neobdrželi vůbec. Prosím, k takovým případům mohlo dojít, poněvadž jste neuhradili členský příspěvek za rok
2007. V takovém případě mi zavolejte nebo zašlete zprávu na e-mail uvedený výše.
Přeji Vám a Vašim rodinám radostné prožití vánočních svátků.
Jan Klusáček
viceprezident Společnosti
JUBILEA V ROCE 2009
50 - 1959
Trnka Lubomír
8. 6. 1959
55 - 1954
Ing. Chlebík Jan
20. 1. 1954
Sehnalík Václav
30. 3. 1954
Hošek Petr
Ing. Jakupček Eduard
Dr. Netolický Vlastimil
15. 5. 1954
19. 10. 1954
2. 3. 1954
60 - 1949
Ing. Kubát Petr
4. 11. 1949
Doubner Milan
23. 11. 1949
Ing. Bilka Josef
7. 12. 1949
Ing. Hrbek Petr
10. 12. 1949
Ing. Varhulík Josef
1. 6. 1949
65 - 1944
70 - 1939
Ing. Frühbauer Miroslav 14. 1. 1939
Ing. Drechsler Bohumil
20. 1. 1939
Nekarda Dušan
25. 5. 1939
Haas Bohumír
14. 7. 1939
Roubal Miroslav
21. 9. 1939
Ing. Čížek Zdeněk
Ing. Krejča Miloslav
9. 1. 1944
Ing. Bernard Josef
15. 1. 1944
Ing. Štefaňák Jan
17. 1. 1944
75 - 1934
Ing. Svoboda Karel
29. 2. 1944
Klusáček Jan
Ing. Klíč Robert
20. 3. 1949
Macoun Luděk
22. 3. 1944
Pícha Bohuslav
22. 4. 1949
Ing. Albrecht Jaroslav
17. 4. 1944
Stanko Vladislav
11. 5. 1949
Ing. Těšitel Milan
Ing. Ješina Antonín
13. 6. 1949
Koudelka Petr
14. 6. 1944
Tešnar Lubomír
8. 10. 1949
Franěk Václav
2. 8. 1944
Solař Miroslav
8. 10. 1949
Diviš Boris
2. 5. 1944
6. 10. 1944
22. 11. 1939
5. 8. 1934
80 - 1929
Ing. Fukátko Radim, CSc. 7. 3. 1929
3
ZPRAVODAJ
Miloš Orgoník
*
4. května 1952
† 3. listopadu 2008
TVO Českomoravského cementu, a.s., nástupnické společnosti.
Všichni, kdo jsme jej znali, jsme byli jeho tragickým úmrtím zaskočeni. Najednou scházel výborný kamarád, známý svou
obětavostí, svou schopností pomoci každému, kdo jej o pomoc požádal.
Byl jeden z prvních členů Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku a aktivně se účastnil akcí společnosti.
Od svých střelmistrovských začátků si důsledně osvojoval nové poznatky a snažil se je zavádět na pracovištích, kde působil. O svých odborných pravdách se byl ochoten přít s kýmkoliv. Zpravidla uspěl. Profesní rozmíšky ale vždy končily, když
se objevil jiný problém. Jeho zásluhou byla vždy vynikající organizace vrtacích a trhacích prací na těchto pracovištích.
Svou profesní činnost vyvažoval zájmem o moderní hudbu a motocyklový a automobilový sport.
Měl příkladný smysl pro rodinu.
Miloš dnes chybí své rodině, svým známým a spolupracovníkům a bude ještě dlouho trvat, než si na jeho nepřítomnost
zvykneme.
Pracovníci lomu Mokrá a Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku
plk. v. v. Ing. Jiří Kadlec
*
13. ledna 1947
† 28. srpna 2008
V noci z 27. na 28. srpen 2008 nečekaně po vážné nemoci zemřel kamarád a aktivní člen
Výboru Společnosti, nositel Rytířského kříže dělostřelectva plk. v. v. Ing. Jiří Kadlec.
1966 – 1969
1969 – 1974
1974 – 1978
1978 – 1984
1984 – 1990
od 1990
Vyšší dělostřelecké učiliště Martin, služba raketového a dělostřeleckého
vyzbrojování
VÚ 1745 Bor u Tachova, důstojník pro munici u motostřeleckého pluku
Vojenská akademie Brno
samostatný raketometný oddíl Stružná
Ministerstvo obrany, správa raketového vojska a dělostřelectva, starší důstojník u Hlavního inženýra
Oddělení řízení pyrotechnické asanace bývalých vojenských výcvikových prostorů Mladá a Ralsko,
důstojník oddělení, zástupce náčelníka, vedoucí oddělení
Záliby – vášnivý rybář.
Čest jeho památce!
PŘENOS TEXTUR NA KOVOVÉ POVRCHY ZA POUŽITÍ TRHAVIN
Klaus Bouteiller (SRN)
(do češtiny přeložil Ing. Jiří Petříček)
Přenos různých textur na kovové povrchy není zcela nová
myšlenka. Princip je velice jednoduchý a sestává ze tří základních prvků – viz. obrázek č. 1.
1) Základem je kovová deska rovinného nebo zakřiveného
tvaru, do které má být požadovaná struktura přenesena
– vtisknuta – (receptor). Obvykle je to ocel, měď nebo
bronz, ale mohou to být i jiné druhy kovů nebo slitin.
Povrch desky je leštěný.
2) Na desku se umístí „šablona“, jejíž struktura má být do
desky přenesena
3) Na vrch takové sestavy se umístí trhavina, která je zdrojem energie pro proces vytvarování požadované struktury
do receptoru. Pro tento účel jsou vhodné vysoce kvalitní
Obrázek č. 1
4
ZPRAVODAJ
brizantní trhaviny s přesně definovanou a hlavně homogenní hustotou. Přednostně se používají tenkovrstvé listové trhaviny s velmi jemnou povrchovou strukturou.
jí i odpady, které musejí být velice opatrně likvidovány za
dodržování stále přísnějších předpisů na ochranu životního
prostředí.
Dalším důležitým faktorem je podkladní deska, která musí
dostatečně odolávat deformačním vlivům výbuchu. V opačném případě by mohlo docházet i k nežádoucím deformacím
receptoru.
Zatímco výroba potřebných forem výše uvedenými způsoby
zabere spoustu času, lze pomocí výbušin vyrobit takové formy velice rychle a operativně.
Následující obrázky dokumentují vytvoření otisku listu javoru a písmenné logo ZDF do mosazné desky. Na obrázku
č. 2 vidíme šablonu (javorový list a logo ZDF) položenou na
receptorovou desku, umístěnou na pevné podkladní desce.
Na obrázku č. 3 je zobrazena sestava s trhavinou.
Na obrázku č. 4 vidíme výsledek po výbuchu – struktura šablony je tlakem výbuchu vyražena do povrchu kovové desky,
zatímco šablona se za podmínek výbuchu vypařila.
Takovýmto způsobem můžeme do kovových povrchů přenášet všechny možné textury. Kromě listí, jakékoliv textury
kůže, textilu. písku a jiné představitelné šablony. Následně
můžeme použít kovovou desku s takto vyraženými detaily
například jako formu pro sériovou výrobu ozdobných povrchů výrobků z plastů.
Při současné technologii výroby předmětů z plastických
hmot musejí být takové textury do forem vstřikovacích strojů nebo lisovacích nástrojů nejprve vyryty nebo vybroušeny. Tyto technologie vytváření potřebných forem jsou velice
nákladné a vyžadují vysoké vstupy kvalifikované lidské síly
a know-how. Vytváření takových jemných struktur s přirozeným vzhledem bylo až do současnosti možné pouze takovými
postupy.
Další možností je výroba forem s potřebnými texturami pomocí elektroforézy nebo leptáním kyselinami. Tyto technologie jsou nejen svým způsobem nebezpečné, ale produku-
Další výhoda této technologie spočívá v tom, že výbuchem se
kovové povrchy zhutňují a vytvrzují, takže formy jsou odolnější vůči oděru a jejich životnost je podstatně vyšší.
V průmyslu existuje termín „RAPID PROTOTYPING“, což
znamená, že se jedná o závod s časem, jak dostat výrobek co
nejdříve na trh. Délka prodlevy mezi vývojem výrobku a jeho
uvedením na trh nebo k testování má značnou důležitost,
protože konkurence na globálním trhu jde až na ostří nože.
S ostrou konkurencí souvisí i snaha padělat nebo kopírovat
nové výrobky na jedné straně a snaha o co nejlepší ochranu
(označení) originálů na straně druhé.
Skutečnost, že při analýze detailů bylo zjištěno, že rozměry přenesených textur, tedy jakési „jemnosti vtisku“, lze
sledovat až do rozměrů nanometrů (miliontin mm), vedla
k myšlence a následně k pokusům vyrobit touto technologií holografické matrice pro vytváření ochranných hologramů na originálních výrobcích. Tyto pokusy byly úspěšné a
FRAUNHOFER INSTITUT FÜR CHEMISCHE TECHNOLOGIE ICT v SRN vyvinul postupy pro vytváření holografických matric pomocí výbušin. Tyto postupy zdokonalil tak,
aby mohly být používány při průmyslové výrobě. Zároveň
nechal tyto postupy patentově chránit.
Tyto výsledky otevřely novou cestu k ochraně výrobků, protože nyní lze pomocí výbušin vytvořit takové jemné holografické struktury v lisovacích nebo vstřikovacích formách
vysoce efektivním způsobem v úžasně krátkém čase.
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3
Obrázek č. 4
Obrázek č. 5
Obrázek č. 6
Obrázek č. 7
5
ZPRAVODAJ
Praktickou ukázku formy s holografickou matricí vidíme na
obrázku č. 5, detail uvedené matrice na obrázku č. 6 a na
obrázku č. 7 dopravníkový pás se sériově vyráběnými výlisky
s hologramem.
Jelikož vytváření lisovacích nebo vstřikovacích matric klasickými způsoby (rytí, broušení, leptání, elektroforéza) je
časově velmi náročné, zpracoval FRAUNHOFER INSTITUT
FÜR CHEMISCHE TECHNOLOGIE ICT speciální projekt ke
zdokonalení nové technologie nazvaný HOLO-IMPACT a na
jeho realizaci obdržel podporu z veřejných fondů.
Výsledkem tohoto výzkumu by mělo být nejen zlepšení
ochrany výrobků proti padělání, ale i dostupnost zmíněné
technologie v široké škále aplikací pro strukturaci povrchů,
např. výrobu dekorativních folií a dekorativních předmětů,
měnících barvy při změně úhlu dopadu světla. Jako příklad
bychom si mohli představit skleničky zdobené holografickými obrázky.
(Poznámka překladatele: Po dohodě s panem Bouteillerem
byla, při zachování obsahu, struktura původního textu, zaměřená na slovní doprovod Power Pointové prezentece přizpůsobena potřebě zveřejnění ve zpravodaji a byla vypuštěna pasáž
popisující princip na kterém fungují hologramy.)
ODSTŘEL SKIPU NA DOLE DUKLA V HAVÍŘOVĚ - DOLNÍ SUCHÉ
Ing. Jiří Eliáš
TVO
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
PŮDORYS KOMPLEXU
Skipová těžní věž č. 3 byla postavena v sedmdesátých letech
minulého století metodou kontinuálního lití betonu a její odstřel v důsledku ukončení činnosti Dolu Dukla byl realizován
dne 19. června 2008 v 15.00 hod.
Celková výška věže č. 3 byla 95 metrů a přibližná váha betonové části byla vypočtena na 16 000 tun. Úkolem bylo tedy
zajistit bezpečné položení celého komplexu žádaným směrem
za podmínky nepoškození žádného z okolních objektů. Samozřejmě prioritní bylo dodržení směru, neboť při tak obrovské váze byly na místě obavy z nekontrolovatelného drcení
zbytků zdí bezprostředně po odstřelu s možným značným
vychýlením od plánovaného směru pádu. Dalším důležitým
bodem bylo eliminovat technický otřes; bez provedení důkladného ochranného násypu by náraz padající konstrukce
na terén při takové výšce a váze – navíc umocněný kinetikou
– způsobil zcela nepochybně značné škody v širokém okolí.
Z rozletu úlomků obavy nebyly; při stanovení odpovídající
nálože je důležité při nabíjení dodržet jejich umístění přesně
Výstavba skipu začala po provedení základů betonáží dvou
pylonů o půdorysném rozměru 18 400 x 5 400 mm – za
nepřerušeného provozu stávající ocelové těžní věže. Zjištěná
vzdálenost vnitřních podélných zdí byla 10 500 mm (údaj
„zjištěná“ uvádím záměrně – v předložené původní výkresové dokumentaci byly údaje 7 900 mm či 11 600 mm).
Tloušťka zdí byla 400 mm a betonáž pylonů byla ukončena ve
48 metrech, kde byla provedena konstrukce stropu I. podlaží;
P�dorys komplexu :
dále byla betonáž prováděna stejnou metodou již v celém
půdorysu – tj. 18 400 mm x 21 300 mm.
5400
Mezery mezi oběma pylony byly později dobetonovány. V určité fázi výstavby byl ukončen provoz stávající ocelové věže, tato byla
demontována (obr. č. 5) a postavena nová
ocelová věž o půdorysném rozměru stolice
3 600 x 3 600 mm; ve výšce cca 30 m byl
na stolici napojen šikmý dopravník rubaniny
rovněž z ocelové příhradové konstrukce, který byl vyveden ve výšce 8 metrů na mohutný
ocelový nosník umístěný v severozápadní obvodové zdi, kde navazoval na dopravní most
k úpravně uhlí (obr. 6 a 7).
V této souvislosti je nutné zmínit, že tato
konstrukce šikmého dopravníku byla ve směru pádu – jediném možném s ohledem na
okolní stavby, kde byly dvě budovy ve stylu
průmyslové secese (vyhlášené jako kulturní
památky) a rovněž vývod metanu z jámy
č. 1 s komerčním využitím. V zájmu plynulého sesutí všech částí komplexu bylo nutno
na ocelových částech dopravníku a zejména
nosníku provést specielní úpravy, neboť jejich předchozí demontáž by byla z technicko-bezpečnostních důvodů riskantní.
7600
I
5400
I
Sm�r pádu v�že …………..
I
I
6
ZPRAVODAJ
Obr. 1
Obr. 5
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 6
uprostřed zdí, pak je rozlet zanedbatelný a není zapotřebí
ani provádět žádnou ochranu.
PROJEKCE A PŘÍPRAVNÉ PRÁCE
Pro zdárný průběh odstřelu bylo rozhodující určit vhodný
tvar destrukčního řezu spolu se stanovením časových stupňů
elektrických rozněcovadel v jeho částech. Protože se jednalo
o první odstřel takového typu konstrukce, byl zvolen vysoký
klínový řez v obou pylonech tak, že spodní řady vývrtů byly
provedeny ve všech částech podélných i příčných zdí (první
asi 1,0 m nad terénem) a to cca ve třech čtvrtinách délky
pylonů (tedy mimo dvě zadní příčné zdi včetně přísl. částí
zdí podélných). Výška horní řady vývrtů v čelních příčných
zdech byla cca 8,50 m, klín pak uzavřely šikmé řady vývrtů
od této výšky k počátku spodních řad. Pro iniciaci náloží
byla použita mžiková a milisekundová elektrická rozněcovadla ve stupních 0 až 10. Pro zlepšení parametrů borcení po
výbuchu a zároveň i snížení nepříznivých účinků výbuchu
byla prováděna odlehčovací „okna“ o výšce přísl. části klínového řezu a šířce dle výpočtu možného oslabení konstrukce.
Vzhledem ke skutečnosti, že při jejich realizaci byly zjištěny
vážné závady – velké množství větších i menších kaveren
evidentně vinou nedostatků při betonáži nebo několik zamaskovaných otvorů v nosných zdech, byl počet oken zredukován a ve vnitřních podélných zdech byla „dotvořena“ vždy
třemi svislými řadami vývrtů. Celkem bylo v nosných zdech
provedeno 612 ks vývrtů, další dvě nálože byly příložné na
vytlačení předních sloupů stolice. Na odstřel bylo tedy spotřebováno 614 ks elektrických rozněcovadel a 63,0 kg trhaviny Ecodanubit.
Obr. 4
Obr. 7
Při stanovení velikosti ochranného násypu jsem dal přednost
zkušenostem a odhadu před výpočtem v duchu „nesmyslný
výsledek na základě množství přesných čísel“ – už výpočet
energie nárazu se dle mého soudu mohl lišit o 50 – 70 %,
natož pak vystižení tlumícího účinku násypu. Výhodou byl
dostatek stavební sutě z okolních objektů, takže jejím přehrnutím byl vytvořen násyp vysoký cca 5,0 m v prvních
40 m od paty věže, jehož niveleta pokračovala i ve snížené
části v prostoru kolejové vlečky,takže zde dosahoval výšky
10,0 m.
ODSTŘEL
Jednoduché by bylo sdělení, že odstřel dopadl dle předpokladu – konstrukce se položila žádaným směrem, žádná seismika ani rozlet se nekonaly, celkové zborcení bylo nad očekávání příznivé, takže následné rozebírání sutě bylo jednoduché
a spočívalo v podstatě v oddělování výztuže a technologie od
betonu. Přesto s ohledem na výšku a váhu komplexu byly zaznamenány jevy vůči ostatním odstřelům odlišné, o kterých
si myslíme asi toto:
Výbuchem náloží dle jednotlivých časových stupňů došlo
ihned k prvotnímu mírnému naklonění věže a současnému
borcení zadních částí obou pylonů, které velmi brzy pokračovalo usmyknutím příčných zdí směrem dozadu a dalším plynulým borcením celé žádní části prakticky ve stejném stupni
naklonění. Toto usmyknutí se projevilo vytlačením terénu u
paty věže do výšky cca 1,0 m a do vzdálenosti 7 m. Teprve
až v důsledku dalšího borcení a zvětšování plochy nosných
7
ZPRAVODAJ
podélných zdí došlo k dalšímu naklánění věže a následnému
pádu na ochranný násyp. O obrovském tlaku, který bezprostředně po výbuchu působil na zbytek konstrukce svědčí i
tato skutečnost: zadní sloupy ocelové příhradové stolice byly
předem přerušeny plamenem v celém profilu; spodní části těchto sloupů nebyly nalezeny ani při provádění povalu
v hloubce několika metrů.
Co se týče ochranného násypu, vzhledem k absolutní absenci
jakýchkoliv seismických účinků by se mohlo zdát, že byl předimenzován, ale zřejmě tomu tak nebylo; při odtěžování suti
v prostoru posledních kolejí bylo zjištěno, že vnější podélná
zeď pravého pylonu se odtrhla od zbytku konstrukce, projela
celým násypem – tedy 10 metrů a ještě se stačila zarýt asi
1,50 m do původního
terénu (viz obr. 8 – zbytek z 18,40 m).
Co říci na závěr? Dílo
se podařilo, byla to
náročná, ale krásná
práce, k jaké se člověk
dostane možná jednou
za život. Nejsem ateista a tak věřím, že jsem
byl vyslyšen, neboť si velmi dobře pamatuji, když jsme ještě
jako pracovníci VSO poprvé tyto skipy viděli, hned jsme se
ohromně těšili na časy, kdy se budou bourat.
ROZNĚTNÝ SYSTÉM E*Star
Ing. Pavel Křivánek
Austin Detonator, s.r.o.
Systém roznětu E*Star prezentuje jedno z nejmodernějších
řešení roznětu pro trhací práce při těžbě nerostných surovin,
stavební činnosti, ale i při tunelových pracích.
Celý systém pracuje na bázi zpracovávání veškerých dat mikroprocesorem umístěným v každé rozbušce. Princip zážehu rozbušky je elektrický pomocí squibu, zpoždění je řízeno
elektronicky, proto jsou tyto rozbušky označovány jako elektrické rozbušky s elektronickým časováním.
Systém E*Star se skládá z těchto součástí:
- rozbuška E*Star s konektorem ESC-1
- tester LM-1
- logger DLG1600-100
- roznětnice DBM1600-2-K
- software EBR
Mezi základní výhody systému E*Star patří:
1) vysoká bezpečnost vůči zdrojům cizích energií a proti
zneužití (rozbušky je možno použit jen s použitím speciálních přístrojů určených pouze pro tento systém).
2) jedinečná přesnost a možnost volby libovolného intervalu
zpoždění v rozpětí 1 – 10 000 ms s minimálním krokem
1 ms – optimalizace seizmických účinků, fragmentace a
hladkého výlomu u tunelů
Před použitím předmětných rozbušek pro nabíjení je nutno všechny u zákazníka postupně otestovat pomocí testeru.
Touto operací se ověří, zda všechny rozbušky
jsou plně funkční. Použití rozbušky E*Star
v součinností s trhavinou je stejné jako s klasickou elektrickou rozbuškou co se týče adjustace
roznětné náložky a nabíjení do vrtů. Po otestování rozbušek je možno klasickou metodou
nabít všechny vrty.
Naprogramovat rozbušky je možno ještě před
nabíjením (s patřičným označením), ale potom
je nutno dbát na správné umístění do vrtu, pro
který byla naprogramována, a nebo po nabití
všech vrtů.
ověření celého systému. Pokud je vše v pořádku, přistoupíme k nabití kondenzátorů rozbušek. Po nabití kondenzátorů
roznětnice signalizuje připravenost k odpalu. Samotný odpal
provedeme současným zmáčknutím dvou tlačítek na roznětnici.
3) následné ekonomické úspory při těžbě a zpracování materiálu
Obrázek 1: Popis sestavy rozbušky E*Star
Jsou dva způsoby zadávání dat do rozbušek:
- manuální s postupným programováním každé rozbušky
- samostatně pomocí softwaru EBR s vložením naprogramovaných údajů do rozbušky
Po naprogramování všech rozbušek, následuje jejich připojení na sběrnicové vedení. Ve stavu připojení rozbušek k sběrnicovému vedení se loggerem kontroluje elektrická pevnost
větví a správnost funkce všech rozbušek zapojených do sítě.
V případě, že kontrolou nebyly zjištěny nedostatky, je vše po
stránce roznětu připraveno k odstřelu.
Následuje přenos dat z loggeru do roznětnice a její připojení k roznětnému vedení. Roznětnicí ještě provedeme finální
Obrázek 2: Testování rozbušek testerem LM-1
8
ZPRAVODAJ
Obrázek 3: Ruční programování rozbušek
E*Star loggerem DLG1600-100
Obrázek 5: Ověřování větví loggerem
DLG1600-100
Obrázek 6: Přenos dat z loggeru
DLG1600-100 do roznětnice DBM1600-2-K
Obrázek 4: Pracovní postup programování rozbušek E*Star pomocí softwaru EBR
ZEMĚTŘESENÍ – SEISMICKÉ ÚČINKY ODSTŘELŮ
V obou případech se otřásají domy. Je možné srovnání?
Ing. Ladislav Soukup, RNDr. Josef Pavelka
Při mnoha jednáních o vlivu otřesů na objekty v okolí lomů
se setkáváme s názory, že otřesy vyvolávané těžebními odstřely lze srovnávat se zemětřesením. Je dobré umět argumentovat. Pokusili jsme se shromáždit alespoň základní informace, které vám pomohou.
1. ZEMĚTŘESENÍ – MAKROSEISMIKA
Zemětřesením nazýváme otřesy zemského povrchu, které
vznikají při náhlém uvolnění velké energie. Většina zemětřesení je tektonického původu (vyvolaná náhlým pohybem
ker zemské desky v místech jejich kontaktu). Dalším zdrojem
zemětřesení mohou být velké sopečné výbuchy, výjimečně
lokální jevy jako např. náhlé zavalení podzemních prostor.
Z technických zdrojů se projevům zemětřesení blíží pouze
otřesy vyvolané podzemním výbuchem jaderných náloží.
Energie uvolněná při zemětřesení je velká a energie ničivých
zemětřesení překonává o několik řádů i energii jaderných
výbuchů. Otřesy vyvolané velkým zemětřesením mají různý charakter (závislý také na geologickém složení zemského
povrchu v místě, kde účinky sledujeme) a šíří se do velkých
vzdáleností. Místo v němž dojde k náhlému uvolnění energie
amplitudou otřesu
zrychlením
rychlostí kmitání
frekvencí kmitání
dobou trvání otřesu
A
a
v (c)
f
T = t1 -
je obvykle v hloubce pod zemským povrchem a nazýváme ho
„hypocentrum“. Na svislici nad hypocentrem na povrchu
země leží „epicentrum“. Poloha epicentra je udávána ve
zprávách o zemětřesení.
2. CHARAKTER OTŘESŮ
Různorodé gelogické složení zemské kůry způsobuje velké
nepravidelnosti a odlišnost otřesů pozorovaných na zemském povrchu. Vliv na stavby je také podstatně ovlivněn
charakterem podloží a někdy rezonancí vrstev pod základy
staveb. Seismologové zkoumají otřesy vyvolané zemětřesením a snaží se popsat jejich charakter.
Otřesy se od hypocentra šíří v horninovém prostředí vlnami
podélnými a příčnými. Při povrchu pak jejich působením
vznikají povrchové vlny Rayleighovy a Loveovy. Otřes zaznamenaný v místě sledování je vyvolán vzájemným působením
těchto vln. Protože vlny podélné se v horninách šíří větší
rychlostí, je možno je v určité vzdálenosti od epicentra odlišit.
Otřes sledovaný seismografem je charakterizován těmito základními parametry :
�mm, ��
(výkmit hmotného bodu od nulového stavu)
�mm / s2 ; m / s2 ; násobek g � - (g = 9,81 m/s2 – gravitační zrychlení)
�mm / s�
(používá se spíše v inženýrské seismice)
�Hz�
to �sec.�
(to – čas, kdy se otřes odlišil od šumu pozadí,
t1 – čas, kdy otřes zanikl v šumu).
9
ZPRAVODAJ
3. INTENZITA ZEMĚTŘESENÍ (OTŘESU)
Používání stupnic (správná formulace) :
Objektivně je možno velikost zemětřesení posoudit podle
množství energie, která se uvolnila v hypocentru a byla příčinou vzniku otřesů. Je to ovšem těžko určitelná hodnota a
odhaduje se na
a) V Plzni bylo zaznamenáno zemětřesení, jehož epicentrum se nacházelo na jihu Alp, intenzita (zemětřesení
v epicentru) odpovídala 6 stupni Richterovy škály.
Ez = 1014 J až 1018 J
b) V Plzni bylo zaznamenáno zemětřesení, jehož intenzita (otřesu v Plzni) odpovídala 3. stupni stupnice MM
(MCS).
(joule – m2. kg . s-2)
Tato čísla představují obrovskou energii. Pro srovnání při
výbuchu cca 5 000 kg průmyslových trhavin by energie výbuchu dosáhla Et = 2,0 až 2,5 . 1010 J (tedy Et : Ez = 1 : 10 000
až 1 : 10 mil.) Porovnáváme teoretickou situaci, kdyby trhavina vybuchla v místě hypocentra. Při těžebním odstřelu,
provedeném na zemském povrchu (v lomě, na stavbě), se na
vytváření seismických vln podílí jen cca 20 % energie použité
trhaviny. Většina energie je spotřebována na rozpojení horniny, na její vysunutí ze skalní stěny a část jako zbytková tepelná energie uniká do ovzduší spolu se zplodinami výbuchu.
Oba údaje jsou správné z b) můžeme soudit, jaký otřes v Plzni pociťovali. Z informace ad a) naopak víme, jakou energii
mělo zemětřesení v epicentru.
4. POROVNÁNÍ S OTŘESY VYVOLANÝMI TĚŽBOU
Otřesy vyvolávané těžebními odstřely nebo podobnými odstřely při provádění výlomů pro velké stavby jsou často neodborně srovnávány se zemětřesením. Mezi těmito jevy je však
několik podstatných rozdílů, proto se jejich vliv na stavby
posuzuje podle odlišných předpisů (ČSN 730040) a podle jiných kriterií. Dále vysvětluji, proč jednoduché srovnání není
možné.
Údaj o množství energie uvolněné v hypocentru je hodnota,
která má význam pouze pro seismology a geofyziky. Srozumitelnější definování intenzity zemětřesení je možné s použitím několika stupnic. Nejznámější je stupnice, kterou vytvořil
americký seismolog Charles Francis RICHTER v roce 1935.
Richterovu stupnici používají také novináři (např. poslední
zprávy - Čína, květen 2008 – cca 7o Richterovy škály).
4.1 Odlišnost otřesů
V předchozích kapitolách jsme stručně popsali projevy zemětřesení. Zde uvádíme základní rozdíly, mezi projevy i posuzováním zemětřesení a vlastnostmi technických otřesů v okolí
lomů, případně velkých staveb.
Richterova stupnice posuzuje intenzitu zemětřesení podle
veličiny zvané magnitudo. Je to dekadický logaritmus amplitudy otřesu zjištěné (nebo vypočítané) v bodě vzdáleném 100
km od epicentra a udávané v mikrometrech
Projevy zemětřesení
(µ = 0,001 mm) � M = log (A).
Velká energie zdroje
Dlouhá doba trvání otřesu
Nízká frekvence kmitání
Velká amplituda kmitů
Richterova stupnice je obvykle uváděná takto :
Stupeň
(Magnitudo)
1
2
3
4
5
6
7
8
Projevy většíc
1014 až 1018 J
10 až 100 s
0,4 až 5 Hz
10 a více mm
omezená energie zdroje
krátká doba trvání
frekvence kolem 15 Hz
malá amplituda
Odpovídající účinky zemětřesení
zemětřesení
Otřesy nejsou pociťovány, lze jeProjevy
zaznamenat
pouze
1014 až 1018 J
citlivými přístroji Velká energie zdroje
Dlouhá
doba
trvání otřesu
Člověk rozpozná otřes,
jinak
neškodné
Slabé zemětřeseníNízká frekvence kmitání
Slabé, poškození budov
v blízkosti
epicentra
Velkápouze
amplituda
kmitů
Vážné škody na citlivých budovách
Velké poškození budov
Zničující, mimořádný rozsah škod
10 až 100 s
0,4 až 5 Hz
10 a více mm
Projevy větších odstřelů
omezená energie zdroje
krátká doba trvání
frekvence kolem 15 Hz
malá amplituda
do 3,0.1010 J
0,5 až 3 s
6 až 35 Hz
do 0,30 mm
Pohyb
(mm)
Označení místa
4.2 K parametrům
otřesů
California 1966
215
5,6
California
1952
280
7,7
Otřesy se projevují pohybem (kmitáním) sledovaného místa
Analýza z USA
Magnitudo
Rychlost kmitání
(mm/s)
740
1 290
V Evropě byla používána stupnice MCS (Mercalli – Cancazemského povrchu. Pohyb pociťujeme a je to reálný a smysly
vnímaný
otřesu. kmitání
Neuvědomujeme
si, že pohyb sledovani – Sieberg), kterou inicioval italský
seismolog
Pohyb projevRychlost
Zrychlení
Analýza
z USA Giuseppe
ného
místa probíhá(mm/s)
postupně ve všech(m/s
směrech.
Bez analýzy
)
(mm)
Mercalli (zemřel v roce 1914). TatoMagnitudo
stupnice měla
12 stupňů.
Označení
místa
nálož 4,70
Amplituda
Amplituda
Datumnedokážeme
záznamu
pohybu
posoudit
jeho
další pohybu
fyzikální
Podobnou stupnici sestavili v 60. létech
– Kárník
California
1966
215
740Ekvivalent.
5,6Medveděv
rychlosti kmitání
měření
vlastnosti,
rychlost
kmitání
a
zrychlení
kmitání.
Částečně
280
1 290
3,25
– Sponnheuer. Tato MKS - 64 stupnice
z jiného 1952
způ7,7vycházíCalifornia
m (kg)
(mm)
(mm/s)
sobu vyhodnocování měření a
5/2007
375,0
0,0202
1,71 (12 Hz)
Zrychlení
Stupeň
Zrychlení
přisuzuje jednotlivým stupOznačení
Účinky zemětřesení0,0447
575,3
2,73 (12 Hz)
MM
MM
MKS 9/2007
ňům vyšší hodnoty zrychlení.
(zkrácený popis)
zemětřesení
(MKS)
(m/s
)
(m/s
)
Ekvivalent. nálož do Amplituda
pohybu
Amplituda
Amplituda
Datum
Další úpravou 12o stupnice je
zaznamenají pouze citlivé
seismografy
nepozorovatelné
0,0025
I.
rychlosti
kmitání
zrychlení
měření
EMS – 98 užívaná v součascitliví lidé v horních patrech budov mohou vnímat
velmi slabé
až 0,005
II.
m (kg)
(mm)
(mm/s)
(m/s
)
nosti evropskými institucemi.
vibrace srovnatelné s těžkým
nákladním
autem
slabé
až 0,01
III.
5/2007
0,0202 0,08 – 0,12 1,71drnčení
(12 Hz)
0,31
Mercalliho stupnice byla upraoken, cinkot sklenic,
praskavé zvuky
mírné 375,0
0,01 – 0,025
IV.
9/2007
575,3
0,04470,12 – 0,25 2,73pozorovatelné
(12 Hz) v krajině, praskání
0,80 oken
vená v USA, tato verze se namálo silné
0,025 – 0,05
V.
vrávorání při chůzi, praskliny v omítce
silné
0,05 – 0,10
0,25 – 0,50
zývá MM (Modified Mercalli).
VI.
zvony se rozezvučí, praskliny ve zdech
velmi silné
0,1 – 0,25
0,50 – 1,0
VII.
Stupnice má 12 stupňů a pro
padají komíny, poškození budov
0,25 – 0,5
1,0 – 2,0
VIII. bořivé
každý jsou stručně popsány
panika, velké škody, trhliny v terénu
pustošivé
0,5 – 1,0
2,0 – 4,0
IX.
možné účinky a odpovídající
zničené budovy, porušení hrází, velké trhliny v půdě
ničivé
1,0 – 2,5
X.
zrychlení otřesů. Stupnice je
roztržení kolejí, potrubí, změny v terénu
katastrofické
2,5 – 5,0
XI.
uváděná takto (ve 4. sloupci
úplné zničení, rozsáhlé změny v terénu
globální
více než 5,0
XII.
uvádím pro srovnání část hodnot MKS - 64):
*hodnoty uváděné stupnicí MKS pro stejnou úroveň zemětřesení (viz TP sv. 33/1989)
2
ev
*
2
ev
2
2
10
ZPRAVODAJ
můžeme posoudit frekvenci kmitání. Velmi nízké frekvence
(méně než 10 Hz) začínáme vnímat jako pohyb podložky,
na které stojíme. Pohyb při vyšší frekvenci vnímáme někdy
v blízkosti strojů, jako nepříjemné vibrace.
Projevy zemětřesení
Z tohoto srovnání zvláště výrazně vyplývá, že jde o dva zcela
odlišné otřesy, které se pouze shodují v jednom parametru
(zrychlení).
Projevy větších odstřelů
technických
VelkáPři
energie
zdroje otřesech sledujeme
1014 až rychlost
1018 J kmitání.
omezenáTéto
energie zdroje5. SHRNUTÍdo 3,0.1010 J
hodnotě
je
přímo
úměrné
napětí,
které
vzniká
v
konstrukci
Dlouhá doba trvání otřesu
10 až 100 s
krátká doba trvání
až 3 práce
s
Zemětřesení i0,5
trhací
vyvolávají otřesy, které mohou
objektuzemětřesení
a proto ji norma
považuje
Projevy
odstřelů
Nízkásledovaného
frekvenceProjevy
kmitání
0,4 až 5ČSN
Hz 730040
frekvence
kolem
15 Hzvětších
6 aažobjekty
35 Hz na zemském povrchu. Zemětřesení
ohrozit
stavby
měřítkozdroje
intenzity
otřesu. 10
18
10
Velká
kmitů
více
malá
amplituda
do
Velkázaamplituda
energie
1014a až
10mm
J
omezená
energie zdrojese projevuje většími
do 0,30
3,0.10
J
amm
déletrvajícími
pohyby s nízkou frekzemětřesení
obvykle
neu- trvání
Hodnota
rychlosti
kmitání se pro
Dlouhá
doba trvání
otřesu
10 až
100 s
krátká doba
0,5 účinky
až 3 s trhacích prací vyvolávají velmi malé
vencí. Seismické
ale např.
v TP sv. 33/19890,4
jsou
hodnoty
dvou
Nízkádává,
frekvence
kmitání
až uvedené
5 Hz
frekvence
kolem 15 Hzpohyby s vyšší6frekvencí
až 35 Hz a krátkou dobou trvání.
zemětřesení
byly
seisVelkáměření
amplituda
kmitů v Kalifornii,10které
a více
mmamerickými
malá amplituda
do 0,30 mm
V České republice máme štěstí, naše země leží v relativně
mology zaznamenány a podrobně analyzovány. Uvádím pro
srovnání v tabulce:
klidné (geoseismicky) části zemského povrchu. Přesto jsou
projektanti důležitých staveb
Pohyb
Rychlost kmitání
Zrychlení
Analýza z USA
(velké budovy, přehrady, elektár(mm)
(mm/s)
(m/s2)
Magnitudo Označení místa
ny apod.) povinni přihlédnout
California 1966
215
740
4,70
k možným účinkům zemětřesení.
5,6
Pohyb
Rychlost
kmitání
Zrychlení
Analýza
California 1952
280
1 290
3,25
7,7 z USA
Provozovatelé trhacích prací jsou
(mm)
(mm/s)
(m/s2)
Magnitudo Označení místa
naopak povinni regulovat zdroj
Tabulka
4.2.1
Analýza
pohybu
při
zemětřesení.
California 1966
215
740
4,70
5,6
otřesů tak, aby stavby v okolí nebyly ohrožené. Podmínky
otře- 1 290
Abychom
California velké
1952 rozdíly mezi vlastnostmi
280
3,25
7,7 dokumentovali
ochrany určuje ČSN 730040. V tomto článku nelze porovsů uvádíme analýzované výsledky dvou podrobných měření
předpisy, které platí pro dimenzování stavby,
nálož
Amplituda pohybu
Amplituda návat detailně
Amplituda
naDatum
objektu v Ekvivalent.
blízkosti lomu
MOKRÁ.
rychlosti kmitáníaby odolala
zrychlení
měření
zemětřesení, s požadavky ČSN 730040. Můžeme
amplitudou otřesu
�mm, (mm)
��
(výkmit hmotného
2
však stručně říci, že ustanovemev (kg) A
(mm/s) bodu od nulového
(m/sstavu)
)
zrychlením
a
�mm0,0202
/ s ; pohybu
m / s ; násobek
g(12
� - (gHz)
= 9,81 m/s –Amplituda
gravitační
zrychlení)
ní ČSN 730040 jsou přísnější a
Ekvivalent.
Amplituda
Amplituda
Datum
5/2007
375,0 nálož
1,71
0,31
rychlostí kmitání
v (c)
�mm / s�
(používá
se spíše v inženýrské seismice)
omezují intenzitu otřesu přípustrychlosti
zrychlení
měření
9/2007
575,3
0,0447
2,73 (12kmitání
Hz)
0,80
frekvencí kmitánímev (kg) f
�Hz� (mm)
nou pro běžné stavby na otřes,
(mm/s)
(m/s2)
(t – čas,
kdy(12
se otřes
dobou trvání otřesu
který by dle MCS (MM) stup5/2007
375,0 T = t - t �sec.�0,0202
1,71
Hz) odlišil od šumu
0,31pozadí,
t – čas, kdy otřes zanikl v šumu).
nice odpovídal 2. až 4. stupni.
9/2007
575,3
0,0447
2,73 (12 Hz)
0,80
Předchozí ČSN 730036, která
zahrnovala
i
zatížení
zemětřesením
doporučovala posuzování
Tabulka 4.2.2 - Analýza pohybu při otřesu vyvolaném těžbou.
jeho účinků na stavby jen v případech, kdy hrozí 6. a vyšší
Při analýzování účinků trhacích prací malého rozsahu, můstupeň otřesů.
žeme zjistit i dramatičtější vztah mezi velikostí pohybu, rychlosti a zrychlení. Např. odstřel provedený ve štole vyvolal v
Kriteria pro posuzování otřesů vyvolaných trhacími pracemi
suterénu objektu v nadloží rychlost kmitání cca 2,0 mm/s,
jsou přísnější protože požadujeme, aby stavby nebyly poškoavšak zrychlení dosáhlo hodnoty a > 1,0 m/s2. Amplituda
zené. V oblastech, kde hrozí nebezpečí zemětřesení se propohybu byla d < 0,005 mm a lehké zachvění při frekvenci
jektant snaží vyloučit vážnou havárii (zřícení) stavby, ktef = cca 50 Hz bylo pozorovatelné pouze v suterénu budovy.
rá by ohrozila lidské životy. Trhliny a drobné škody, které
v okolí lomů vyvolají oprávněné stížnosti, jsou při posuzováPodle velikosti zrychlení by otřes mohl být (dle stupnice
ní následků zemětřesení jen okrajovou záležitostí (a bohové
MM, MCS) považován za zemětřesení stupně VIII. (bořivé)
Hefaistos nebo Perun stížnosti nepřijímají).
až IX. (pustošivé), podle MSK VII. (velmi silné). Porovnání
s hodnotami přisuzovanými zemětřesení vynikne, položímePřejme obyvatelům v okolí lomů, aby je nepostihlo velké zeli je vedle sebe. Porovnávám se stupnicí MSK, která byla
mětřesení.
Sami se musíme snažit provádět trhací práce,
pro účely zpracování ČSN definována i v hodnotách dráhy a
jejichž
účinky
nebude nikdo se zemětřesením srovnávat.
rychlosti kmitání:
2
1
2
o
2
o
1
Měřený účinek malé nálože
MKS 64 stupeň VII.
amlituda pohybu
< 0,005 mm
(61 – 150 mm)
rychlost kmitání
2,0 mm/s
41 – 80 mm/s
zrychlení
> 1,0 m/s2
0,5 – 1,0 m/s2
DYNAMICKÁ ODOLNOST OPTICKÝCH KABELŮ
RNDr. Bohumil Svoboda CSc., Ing. Jiří Hlavička
Geodyn s.r.o.
1. ÚVOD
Stávající ČSN 730040 a její slovenská obdoba STN 731001
neuvádí dynamickou odolnost optických kabelů při dynamickém namáhání od trhacích prací, ani od stálých vibrací při
zhutňování vozovek.
Jelikož tyto kabely ve stále větší míře nahrazují stávající síť
žilových kabelů, u kterých byly nejohroženější tzv. Pupinovy skříně, závisela stanovená maximální hodnota ve značné
míře na dohodě mezi seismologem a správcem těchto kabelů, což vedlo spíše k filosofickým, než technickým závěrům.
Jelikož pracovníci Geodyn s.r.o. chrání svoje klienty před
11
ZPRAVODAJ
nástrahami „mladší doby komediantské“, která je stupněm
„pátohor“ a je způsobená globálním přemnožením filosofů a
především její nevzdělané, samolibé, ziskuchtivé, škodolibé
a militantní složky, která si říká „ekologové“, bylo nutno
tomuto stavu učinit přítrž.
Poznámka:
Ekologie je z přírodovědeckého hlediska nauka o přírodních
společenstvích a nikoliv o životním prostředí, jak tvrdí výše
uvedení filosofové a jim fandící úředníci.
2. METODIKA ZJIŠŤOVÁNÍ DYNAMICKÉ
ODOLNOSTI
Bylo rozhodnuto zjistit vliv dynamického namáhání optického kabelu na dynamickém stolku Geodyn s.r.o., při současném měření jeho optických vlastností přístrojem OTDR
při vlnových délkách 1550 a 1620 nm, kdy se mechanické
namáhání optických kabelů projevuje nejvíce.
2.1 Dynamický kalibrátor
Tato přístrojová sestava zachycená na foto 1 sestává z následujících součástí:
2.1.1 Hlavní etalon
Hlavní etalon v laboratoři GEODYN s.r.o, je tvořen
následující přístrojovou sestavou:
• Snímač typ KD 13, výrobce MMF, NDR, výrobní číslo
05207
• Předzesilovač ZPRD 1, výrobce Geodyn, spol. s r.o.,
výrobní číslo 01
• Voltmetr typ 34401A, výrobce Agilent USA, výrobní
číslo US 36128628
• Kalibrační list vydaný Českým metrologickým institutem, laboratoří primární metrologie V botanice 4 pod
číslem 812-KL-2037/01
Vibrační analyzátor Brüel-Kjaer typ 2515, výrobní
číslo 1517376
• Jednokanálový vibrační analyzátor zaznamenávající časový průběh a FFT spektrum. Měří amplitudu, rychlost,
nebo zrychlení kmitání
• Snímače zrychlení kmitání 8318 v počtu 2 ks výrobní
čísla 1468237 a 1468240.
• Vyhodnocovací program 7616
Vibrační analyzátor Brüel-Kjaer typ 2031, výrobní
číslo 05207
• Jednokanálový vibrační analyzátor zaznamenávající FFT
spektrum v dB
• Snímač typ KD 13, výrobce MMF, NDR, výrobní číslo
05207
2.1.2 Zdroj vibrací
Zdrojem vibrací je VIBRÁTOR který je tvořen následující přístrojovou sestavou (foto 2):
• Vibrátor typ ESE 201, 11075, výrobce VEB RTF Messelektronik Oto Schön Dresden NDR, výrobní číslo 51036
(foto 3)
Foto 1
• Výkonový zesilovač typ LV 102, výrobce Metra Mess und
Frequenztechnik Radebeul NDR, výrobní číslo 1252/5
• Generátor vibrací typ FG506, výrobce Meter international corporation, výrobní číslo 50308120002
Foto 2
Foto 3
12
ZPRAVODAJ
Pořadové
číslo
Záznam BEZ
1550 ěm
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
002
003
004
005
006
007
008
009
010
011
012
013
014
015
016
017
018
019
020
021
022
023
024,025
026
027
Tab. 1
Parametry vibrací
Frekvence
Rychlost kmitání
(Hz)
(mm/s)
8
Mimo rozsah
20
20,97
20
20,95
20
21,5
20
23,37
20
23,18
30
38,9
30
40,69
30
43,25
40
56,8
40
58,26
40
59,78
50
45,28
50
46,2
50
46,78
60
38,84
60
39,7
60
40,25
70
34,69
70
35,2
80
30
100
25,54
25
55,83
30
67,03
15
Mimo rozsah
Foto 6
Kalibrační list byl vydán Českým metrologickým institutem, laboratoří primární metrologie V botanice 4
pod číslem 812-KL-2038/01
2.2 Měření optických vlastností
• Měření bylo provedeno na single modovém kabelu
(Pirelli)
• Tento kabel je běžně používán pro dálkové optické
trasy a nejvíce citlivý na mechanické namáhání.
• Střední část kabelu o celkové délce 40 m byla
v délce 10 m uložena na vibračním stole v cívce o
průměru 40 cm. Menší poloměr by sledovaný kabel
poškodil (foto 4, 5).
• Měření se provádělo přístrojem OTDR (foto 6) při
vlnových délkách
 1550 µm
 1620 µm kdy se mechanické namáhání projevuje
nejvíce.
• Sledovaly se změny útlumu a vznik odrazů na kabelu.
• Měření se provádělo ve frekvenčním rozsahu vibrací
8 – 100 Hz
• Maximální amplituda rychlosti kmitání byla 67,03
mm/s.
Foto 4
3. VÝSLEDKY MĚŘENÍ
Výsledky měření jsou přehledně uvedeny v tabulce 1.
4. TECHNICKÝ ZÁVĚR
Foto 5
•
Výsledky měření v tabulce 1 ukazují necitlivost na
vibrace v běžně povolených rozsazích amplitudy vibrací.
•
Vzhledem k tomu, že v reálných podmínkách je kabel ještě volně uložen v HDPE chráničce, lze konstatovat, že k narušení přenosové funkce dojde skutečně
jen v případě hrubého mechanického narušení, např.
závalem.
•
Dynamická odolnost optických kabelů pro stálé i
impulsní vibrace se stanovuje:
na rychlost kmitání 70 mm/s
13
ZPRAVODAJ
RIZIKA NEBEZPEČNÉHO (NEPŘÍPUSTNÉHO) ROZLETU HORNIN PŘI
TRHACÍCH PRACÍCH VELKÉHO ROZSAHU V LOMECH A ZPŮSOBY
JEJICH MOŽNÉHO OMEZENÍ
Ing. Josef Bartoš, Ing. Milan Těšitel
1. ÚVOD
Trhacími pracemi velkého rozsahu (dále též trhací práce)
při povrchovém dobývání ložisek skalních hornin dochází
ke vzniku vedlejších účinků výbuchu, které mohou za určitých okolností způsobit ohrožení až poškození práv a právem
chráněných zájmů právnických a fyzických osob, popřípadě i
způsobit újmu na zdraví a životě lidí. Mezi hlavní negativní
vedlejší účinky trhacích prací lze zařadit projevy seismovýbuchové, akustické a tlakové vzdušné vlny v poškozujících
hodnotách a zejména nebezpečný (nepřípustný) rozlet úlomků rozpojované horniny.
Obsah tohoto příspěvku je zaměřen na poslední z uvedených
rizik, za které lze oprávněně považovat nebezpečný (nepřípustný) rozlet úlomků horniny, ku kterému dochází v procesu jejího výbuchového rozpojování. Z rozsáhlé analýzy mimořádných událostí při trhacích pracích, které byly prošetřeny
orgány státní báňské správy v letech 1990 – 2005 bylo zjištěno, že ke vzniku mimořádných událostí došlo v 69 % při
clonových odstřelech, přičemž v případech mimořádných
událostí při clonových odstřelech se v 93 % jednalo o rozlet
úlomků rozpojované horniny, z toho v 52 % za hranice bezpečnostního okruhu.
Jedná se tedy o fenomén, kterému je, podle názoru autorů,
třeba při přípravě a provádění trhacích prací na povrchu
věnovat mimořádnou pozornost, neboť vznik nebezpečného
(nepřípustného) rozletu horniny představuje závažné společenské riziko.
Pro účely tohoto příspěvku se za normální projev při clonovém odstřelu považuje odhoz masivu rozpojené horniny od
těžební stěny bez výskytu odletujících úlomků a za varující
dolet úlomků horniny ke hranici bezpečnostního okruhu, nikoli však za ni.
Za nebezpečný (nepřípustný) rozlet úlomků horniny je považován takový, při kterém dojde k rozletu za hranice bezpečnostního okruhu. V takovém případě se ve své podstatě jedná
o porušení obecně závazných právních předpisů o zacházení
s výbušninami, resp. až o obecné ohrožení, a to i v případě,
že rozletem nedojde ke vzniku škod ani na lidském zdraví,
ani na hmotném majetku. Je to proto, že vně hranic bezpečnostního okruhu je přípustný volný pohyb osob a ani stavby,
zařízení apod., zde nesmí být odstřelem poškozeny. Z tohoto
důvodu je takový rozlet označován za nepřípustný.
Jako základní příčiny vzniku nepřípustného rozletu při clonových odstřelech lze označit
-
výskyt geologických anomálií v rozpojovaném bloku horniny (zejména tektonické poruchy, dutiny, snížený odpor
horniny proti rozpojení např. v důsledku jejich zvětrávacího procesu) a nevědomost o jejich existenci,
-
nesprávně založené a provedené vývrty pro nálože trhaviny (zejména snížení odporové přímky, sblížení vrtů a
tím vznik nepřípustné kumulace výbuchové energie náloží),
-
nesprávně provedený projekt odstřelu, který nerespektuje konkrétní podmínky daného odstřelu (zejména paušální uplatňování generálního projektu odstřelu bez ohledu
na stav rozpojovaného bloku a na přímku hlavního směru výbuchu ve vztahu k okolí a k hranici bezpečnostního
okruhu),
-
nekoordinovanost činnosti a poznatků pracovníků, kteří
projektují, připravují a realizují odstřel v daných podmínkách (zejména vrtná osádka, geolog, technický vedoucí
odstřelu) a konfrontace projektu trhacích prací s reálnými parametry pro úspěšnost odstřelu (zejména kontrola
směru, sklonu a hloubky vývrtů ve vztahu ke konfiguraci
lomové stěny, určené k rozpojení a ve vztahu k okolí),
-
nedostatečná kontrola směru, sklonu a hloubky dokončených vrtů před nabíjením náloží trhaviny.
2. SOUBOR DOPORUČENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIKA
VZNIKU NEPŘÍPUSTNÉHO ROZLETU PŘI
CLONOVÝCH ODSTŘELECH
(SOUBOR DOPORUČENÍ)
1. Soubor doporučení byl formulován na základě poznatků,
získaných řešením Projektu č. 37-05 Českého báňského
úřadu a zahrnuje opatření technická, technicko-organizační i organizační pro všechny úkony (teoretické i praktické), které souvisí nebo jsou vhodné pro snížení rizik
při přípravě a provádění trhacích prací velkého rozsahu
při hornické činnosti, zejména clonových odstřelů (dále
též CO); doporučení jsou aplikovatelná i pro ostatní
druhy trhacích prací (např. odstřely plošné). Navržená
doporučení respektují i skutečnost, že při havarijních
clonových odstřelech byly zdokumentovány rozlety úlomků rozpojované horniny až do vzdáleností 634 – 750 m
(blíže viz publikaci: Ing. Bohuslav Machek, Ph.D., Nadměrný rozlet horniny při clonovém odstřelu jako druh
podnikatelského rizika. In.: Zpravodaj Společnosti pro
trhací techniku a pyrotechniku č. 1/2008, s. 10 – 14).
3. VRTNÉ PRÁCE
1. Jako vyšší stupeň ochrany před rizikem nepřípustného
rozletu
a) zavádět ke zhotovování vrtů pro nálože trhavin moderní vrtací soupravy, které jsou vybaveny možností
automatického či poloautomatického navádění vrtné
soupravy na ústí zakládaného vrtu (poznámka: v textu je s ohledem na obvyklý průměr vrtných otvorů
14
ZPRAVODAJ
při CO užíván v termín „vrt“, ačkoli v souladu s § 23
vyhlášky č. 72/1988 Sb. o výbušninách by správněji
měl být používán termín „vývrt“), a které umožňují
vrtání podle předem definovaných parametrů s kontinuálním sledováním a registrací procesu vrtání
v průběhu celého vrtu s cílem zajistit přesné zavrtání, kontrolu režimu vrtání, hloubky vrtu, přítlaku,
namáhání vrtného soutyčí, změnu rychlosti vrtání (o
cca 10 % až 15 %) včetně registrace všech kontrolovaných údajů a jejich vyhodnocování počítačovým systémem tak, aby bylo možno stanovit případně potřebné
korekce (např. změnu uspořádání nálože trhaviny),
b) provádět ke zjištění skutečného směru a sklonu vrtů
(zjištění odchylek od projektovaných hodnot) v celé
hloubce (délce) vrtu objektivní měření (např. inklinometrická měření, geodetická měření využívající
speciální přípravky ke stabilizaci osy vrtu ve spojení
s metodou spolehlivě zjišťující shodnost parametrů
sklonu a směru v celé délce vrtu a pod.) s vyhodnocováním pomocí softwarového prostředku, který
vyhodnotí průběh všech vrtů ve vrtném poli a jejich
vzájemnou polohu a polohu ve vztahu k volným plochám a projektovému stavu.
2. Doporučení podle bodu 1 písm. a) a b) realizovat zejména při těch trhacích pracích, kdy se v ose hlavního směru výbuchu, byť za hranicí stanoveného bezpečnostního
okruhu, vyskytují hustě obydlené sídelní útvary, stavby
a objekty veřejně užívané jako nemocnice, školy, shromaždiště většího množství osob apod., objekty kulturně
a historicky cenné, silnice I. třídy, dálnice a podobné
exponované objekty (dále též exponované objekty), při
kterých by vznik nepřípustného rozletu úlomků horniny
rozpojované explodujícími náložemi, mohl způsobit škody
na zdraví osob nebo majetku.
3. Při trhacích pracích, při kterých se v ose hlavního směru
výbuchu nevyskytují exponované objekty, do doby zavedení moderních souprav podle bodu 1, lze uvést zejména
tato doporučení:
a) přistoupit k dodatečnému vybavení vrtných souprav
monitorovacími systémy, které automaticky registrují
vrtné parametry zejména směr, sklon a hloubku vrtů
a při zhotovování vrtů zajistit současně důsledné sledování vrtných parametrů, ze kterých lze usuzovat
na geologickou stavbu rozpojovaného bloku horniny,
zejména na výskyt dutin, tektonických poruch, míst
se sníženým odporem proti rozpojení, apod. a tyto
poznatky přesně evidovat v příslušné provozní dokumentaci (např. ve vrtném deníku),
b) provádět měření směru a sklonu vrtů metodami,
které umožní získat informace o směru, sklonu a
umístění vrtů alespoň v místech jejich ústí a tyto
údaje, spolu s ověřením hloubky vrtu a jeho přímosti
v převážné části délky, zpracovat vhodným způsobem
(přednostně v digitálním modelu terénu), srovnat je
se stavem projektovaným a v případě potřeby provést potřebná korekční opatření, např. nenabití vrtu
nebo jeho části trhavinou apod.
4. Upravit časování sledu výbuchu náloží tak, aby v zásadě
nebyl překročen časový interval 90 ms mezi náložemi,
jejichž účinek výbuchu by mohl přispět ke zvýšení rizika rozletu hornin detonací později vybuchujících náloží
(nejde tedy jen o t.zv. nálože sousední, je třeba vycházet
z dosahu rozpojovacího působení každé, v úvahu přicházející nálože). Tj. při roznětu vrtného pole o 2 a více
řadách pomocí neelektrického roznětu typu IndetShock
či Nonel, zapojovat jednotlivá rozněcovadla za sebou tak,
aby v případě přerušení šíření iniciace nedošlo předchozí detonací k narušení horniny v okolí neiniciované (de
facto selhané) nálože, což by v případě likvidace takto
vzniklé selhávky obnoveným roznětem výrazně zvýšilo
vznik rizika nadměrného rozletu horniny.
4. PODKLADY A PROJEKTOVÁNÍ TRHACÍCH
PRACÍ
1. Používat pro projektování trhacích prací výpočetní model, který podle zadání místních konkrétních podmínek
in situ daného odstřelu a jeho blízkého okolí (individualizace každého odstřelu) usnadní a zrychlí jednotlivé
fáze terénních přípravných i projektových prací (včetně
grafických výstupů) pro situování, uspořádání, výpočet a
rozmístění dílčích i celkové nálože, zajistí kontrolu správnosti navrhovaných postupů a sníží popř. zcela eliminuje
vznik kritických omylů a chyb v projektové fázi (např.
odhalí nedostatky jako zmenšení záběrů, předimenzování
náloží - při jejich sblížení), zjednoduší projektování t. zv.
koutových odstřelů apod.; výpočetní techniku používat i
pro určení hmotnosti dílčích a celkové nálože.
2. Při projektování trhacích prací ve fázi zpracování prováděcího projektu vycházet ze spolehlivě zjištěného tvaru
lomové stěny a plata (terénu), ze kterého jsou vedeny
vrtné práce. K proměřování tvaru lomových stěn používat moderní geodetické prostředky jako jsou pozemní laserscreening, který využívá t.zv. 3 D skenery resp.
„bezodrazové“ totální stanice a takto získaná data zpracovávat prostředky výpočetní techniky tak, aby byl při
projektování odstřelu získán dokonalý prostorový obraz
rozpojovaného bloku horniny, polohy ústí vrtů, reálného
průběhu vrtů a posoudit jejich prostorové uspořádání
(např. sblížení apod.).
3. Každý jednotlivý vrt (zejména v clonovém odstřelu, protože u plošných odstřelů vzdálených od volné lomové stěny se riziko výrazně zmenšuje a v podstatě jedinou volnou plochou, u které hrozí případný rozlet, je povrchový
terén a hlavní směr působení náloží je kolmý na tento terén) projektovat tak, aby svou délkou, sklonem a směrem
zajišťoval požadované rozpojení masivu a nevytvořil při
tom riziko rozletu svým neúměrným přiblížením k volné
ploše lomové stěny, nebo dvou nebo více vrtů navzájem.
Toto projektování vrtů provádět a provedení kontroly
jejich bezpečného směru dokladovat vhodnou výpočetní
nebo grafickou metodou (tj. pomocí deskriptivní geometrie nebo matematického modelování).
4. Zpracovávat pro každý CO prováděcí technický projekt
clonového odstřelu (za současného stavu legislativy
musí mít formu doplňku generelního projektu odstřelu,
který však není předkládán k odsouhlasení obvodnímu
báňskému úřadu - OBÚ), ve kterém budou podle místních konkrétních a geologických podmínek zohledněny
výsledky zjištění konkrétní geologické situace v místě odstřelu, hlavního směru výbuchu a výskytů exponovaných
objektů v okolí, výsledky předchozích nebo ověřovacích
měření seismických, vzdušných tlakových a akustických
vln např. při zkušebních odstřelech apod. Tento projekt
bude v hlavních rysech a parametrech vycházet z gene-
15
ZPRAVODAJ
relního technického projektu (ve kterém jsou stanoveny
hlavní zásady ochrany okolí a vyspecifikovány možné
střety zájmů a jejich řešení, nikoliv podrobnosti, které
jsou upraveny každým jednotlivým prováděcím projektem
a odpovídají současnému stupni poznání místa provádění
trhacích prací a rozvoji prostředků trhací techniky, měřících metod apod.) a z podmínek rozhodnutí o povolení
trhacích prací.
5. Do projektů trhacích prací uvádět max. přípustné odchylky ve směru, sklonu a hloubce vrtů a odchylky od
lokální specifické potřeby hmotnosti trhaviny na objemovou jednotku rozpojovaného horninového masivu,
při jejichž překročení je třeba přepočítat účinek náloží
a stanovit případně potřebné korekce, neboť rigorózní
požadavek provedení vrtů včetně hmotnosti náloží bez
odchylek nelze v praxi dodržet. Lze předpokládat, že
případné snížení projektovaného záběru popř. hmotnosti
nálože v lomové stěně o max. 15 % v případě, že není
doprovázeno nehomogenitou rozpojovaného masivu nebo
zvýšením koncentrace výbuchové energie, způsobené
vzájemným přiblížením dvou nebo dokonce více vrtů, je
možno považovat za mezní hodnotu, která ještě zajišťuje
bezpečné provedení odstřelu.
5. GEOLOGICKÉ POSOUZENÍ MÍSTA ODSTŘELU
1. Zajistit v dostatečném časovém předstihu odborné geologické posouzení horninového bloku, určeného k rozpojení pomocí trhacích prací za účelem zjištění výskytu partií
se sníženým odporem proti rozpojení (např. zvětraliny,
zahliněné partie a poruchy) a tektonických poruch, které
by mohly ovlivnit průběh odstřelu (kluzné plochy, snížení odporu proti rozpojení) a zvodnělých partií (indikace
poruch) v rozpojované hornině. Zabezpečit, aby se geologického posouzení zúčastnil rovněž příslušný technický
vedoucí odstřelu (dále též TVO) a podle potřeby jeho
zástupce.
V případě složitého geologického prostředí nebo v případě výskytu exponovaných objektů ve směru hlavního
směru výbuchu doplnit terénní geologické posouzení povrchu lomové stěny o vhodné geofyzikální prozkoumání
hlubších partií rozpojovaného bloku, nebo zajistit kontrolu stěn vrtů videokamerovým monitoringem apod.
Výsledné hodnocení založit jako součást dokumentace
trhacích prací, použít je jako podklad pro zpracování
projektu trhacích prací nebo jako doplňku generelního
projektu odstřelu pro místní konkrétní podmínky. Nepřipustit provádění trhacích pracích v místech, pro které
nebylo geologické posouzení provedeno.
2. Sestupnou míru rizikovosti jednotlivých geologických
popř. tektonických poruch, které se v rozpojovaném horninovém masívu vyskytují, lze charakterizovat přibližně
takto:
a) Makroskopicky zjistitelné tektonické poruchy nevyhojené nebo vyhojené např. méně pevným (soudržným) materiálem než původní hornina nebo zvodnělé
svislé nebo ukloněné, svírající s nejbližší volnou stěnou úhel cca 30o až 60o, situované za účinnou náloží;
účinnou náloží se v daných případech rozumí taková
nálož, jejíž detonační rázová vlna dosáhne tektonickou apod. poruchu s takovou intenzitou, že její odražená část má na svém čele energii ještě postačující
k překonání pevnostních charakteristik stavebně-me-
chanických jednotek hornin tahovým nebo tangenciálním působením.
b) Makroskopicky zjistitelné poruchy shodně s písm. a),
avšak situované za náloží rovnoběžné s volnou stěnou nebo svírající s ní úhel cca ± 30o.
c) Existence mikrotrhlin vzniklých účinky předchozích
odstřelů, mikrotektonika, klivážní plochy (zejména
puklinové), drobná vrstevnatost sedimentárních hornin, břidličnatá dělitelnost apod.
d) Makroskopicky zjistitelné poruchy shodně s písm. a)
avšak situované před náloží.
3. Výskyt dutin nebo partií hornin se sníženým odporem
proti vrtání zjišťovat též pomocí moderních vrtných souprav, u ostatních souprav sledováním vrtání vrtnou osádkou a výsledky sledování připojit k dokumentaci trhacích
prací tak, aby v případě jejich výskytu mohl TVO provést
technická opatření (snížení hmotnosti nálože, dělená nálož apod.).
4. V partiích se zmenšeným odporem proti rozpojení, nebo
v případě nutnosti zlepšení fragmentace rovnoměrnější
distribucí trhaviny v rozpojovaném masivu při zachování
konkrétní hornině odpovídající měrné spotřeby trhaviny, používat vrty a nálože o menších průměrech (např.
65 mm – 75 mm).
5. Do doby zavedení vrtacích souprav vybavených kontrolou
směru, sklonu a délky vrtů zajistit preciznost a průkaznost záznamů o průběhu vrtacích prací spolu s vymezením obsahu záznamů a osobní odpovědnosti za zaznamenání všech údajů z průběhu vrtání, které by mohly být
pro technické vedoucí odstřelu (TVO) důležité a doplnit
je legendou pro jednotné vyznačování v úvahu přicházejících anomálií, např. porušená hornina, dutina, jílová výplň, porucha, kompaktní hornina, vždy s uvedením metráže s tím, že záznamy vrtného deníku pro každý odstřel
obdrží TVO, který do prováděcího technického projektu
odstřelu vyznačí zda provedl pro daný odstřel úpravy
a jaké; vrtný deník přiřadit jako součást dokumentace
trhacích prací. Stejně tak do této dokumentace přiřadit
výsledky sledování vrtných a geologických parametrů,
získaných v případě používání t. zv. moderních vrtných
souprav.
6. NABÍJENÍ VÝBUŠNIN
1. Před započetím nabíjení výbušnin v dostatečném časovém předstihu zaměřit směr, sklon a délku každého vrtu
pomocí inklinometrie, nebo geodetickým zaměřením
2 bodů rovnoběžných s osou vrtu fixovaných speciálním
přípravkem, nebo jinou vhodnou a dostatečně přesnou
metodou. Reálné provedení vrtů následně posoudit navzájem i ve vztahu k nepravidelnostem lomové stěny
a zamezit tak vzniku možnosti předimenzování náloží
v důsledku např. jejich sblížení nebo snížení velikosti zabírky.
2. Na základě t.zv. konečné záměry rozmístění vrtů zjistit, zda v žádné části rozpojovaného bloku horniny není
překročena v prostoru spolupůsobení náloží specifická
spotřeba trhaviny na m3 rozpojované horniny o více než
15 % oproti projektovanému údaji; v případě překročení
této hodnoty provést potřebnou úpravu konstrukce nálože (např. vytvoření dělené nálože s meziucpávkou apod.),
aby lokální přebytek energie trhaviny nezpůsobil nežádoucí zvýšený rozlet rozpojované horniny.
16
3. Zajistit kontinuální sledování délky sloupce trhaviny
v nabíjeném vrtu a její hmotnosti a kontinuální sledování
sloupce ucpávky ve vrtech s cílem zamezit použití kratší
než projektované délky ucpávky nebo vytvoření klenby,
způsobující nesouvislost ucpávkové výplně.
7. UCPÁVKA
1. U záhlavních vrtů, zejména při výskytu hornin se sníženou pevností v horní partii lomových stěn, např.
v důsledku jejich podrcení, rozvolnění, atmosférického
působení apod., zajistit, že délka ucpávky ve vrtech, procházejících těmito partiemi bude prodloužena natolik,
aby odpor horniny směrem vzhůru, tj. ve směru podélné
osy vrtu, byl spolehlivě větší než odpor horniny ve směru
hlavního účinku výbuchu, tj. do nejbližšího bodu volné
plochy v těžené etáži; i s přihlédnutím ke vlivu gravitačního přitížení proti působení výbuchu směrem vzhůru,
by délka ucpávky v horninách se sníženou pevností měla
být min 1,2 krát větší než délka odporové přímky do
volné plochy těžené etáže (záběru).
2. Jako materiál ucpávky používat prosívku kamenné drtě
nebo písku frakce 2/4 nebo 4/8 nebo i vrtnou drť frakce
2/8 avšak s omezením výskytu prachových částic frakce 0/1; tím např. zamezit, aby vrtná moučka ve vrtu
při zasypávání vytvořila klenbu a tak způsobila snížení těsnících vlastností ucpávky, čímž se umožňuje vznik
rozletu horniny směrem vzhůru a do předpolí postupu
těžby, nebo používat specielní ucpávky v obalech z umělé
hmoty, nebo t.zv. aktivní ucpávky (např. plynové vaky,
distanční ucpávkové přípravky).
3. V případě zaplnění vrtů vodou nebo v případě promočení či promrznutí jemnozrnného ucpávkového materiálu (např. vrtné drti) je nutné použít sypké hrubozrnné
kamenné drti bez podílu prachových a lepivých frakcí
s tím, že maximální velikost kusů nepřesáhne cca 20 %
průměru ucpávaného vrtu.
4. Pro ucpávání patních vrtů používat vhodné druhy ucpávek, např. v obalech z umělé hmoty nebo dávat přednost
mechanizovaným, obvykle pneumatickým způsobům nabíjení ucpávky; při tom dbát na odstranění elektrostatické elektřiny.
8. UZAVÍRKA BEZPEČNOSTNÍHO OKRUHU
1. Stanoviště hlídek, uzavírajících bezpečnostní okruh, v terénu vytýčit popř. vyznačit, pokud je nelze přesně specifikovat a identifikovat slovním určením; průběh hranic
bezpečnostního okruhu stanoveného pro každý odstřel
a stanoviště hlídek vyznačit/zakreslit do dokumentace
trhacích prací přesně a jednoznačně.
9. SLEDOVÁNÍ PRŮBĚHU ODSTŘELU
1. Při odhozu rozpojované horniny do cca 2/3 vzdálenosti
k hranici bezpečnostního okruhu považovat tento jev za
anomální, zjistit jeho příčiny a přijmout formou vnitřního řídícího aktu organizace opatření k zamezení takových situací; rozlet až ke hranici bezpečnostního okruhu
považovat za zcela nežádoucí a z hlediska ochrany života
a zdraví osob a ochrany majetku i takový rozlet, který
není porušením obecně závazných právních předpisů,
hodnotit z hlediska organizace jako ohrožující a nebezpečný.
ZPRAVODAJ
2. Sledovat průběžně dodržování hygienických limitů (hluk,
seismika a vibrace a prašnost) při trhacích pracích a
v případě systematického přibližování se k 90 % nejvýše
přípustných hodnot učinit technická opatření k omezení nepříznivých vedlejších účinků odstřelů; při měření
sledovat tepelnou inverzi, oblačnost, apod., a podle výsledků činit opatření (např. snížení hmotnosti náloží na
časový stupeň, prodloužení ucpávky apod.).
3. Průběh každého CO dokumentovat pomocí videozáznamu a záznamy archivovat min. po dobu 3 let ode dne
pořízení.
10. ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ
1. Zvážit vydání Souboru doporučení formou vnitřního řídícího aktu organizace v souladu s místními technicko-organizačními a provozními podmínkami a konkrétními
smluvními vztahy v případě dodavatelsky prováděných
trhacích prací.
2. Po formální stránce lze doporučit:
a) určit zaměstnance organizace, který bude odpovídat
za dodržování obsahu doporučení a zaměstnance,
který bude pověřen výkonem jejich kontroly,
b) v případě provádění trhacích prací dodavatelskou firmou, zapracovat soubor doporučení do Smlouvy o
přípravě a provádění trhacích prací; i v tomto případě určit zaměstnance těžební organizace, který bude
pověřen výkonem kontroly,
c) určit odborně způsobilou osobu, která bude provádět
geologické posouzení horninového masivu, určeného k rozpojení trhacími pracemi, okruh pracovníků,
kteří se průběhu geologického posouzení zúčastní a
těch, kterým bude výsledek posouzení předán,
d) určit obsah vrtného deníku, pokud nejsou záznamy
o průběhu vrtání zaznamenávány automaticky a pracovníky, kteří odpovídají za správné a úplné provedení záznamů o vrtání a způsob předání záznamu osobě, která projektuje a provádí připravovaný odstřel.
11. ZÁVĚR
Cílem autorů tohoto příspěvku bylo poukázat na možné způsoby snížení rizika nepřípustného rozletu úlomků horniny
při trhacích prací při povrchovém dobývání skalních hornin. Z důvodu omezeného rozsahu textu se příspěvek nezabývá negativními projevy seismovýbuchových, tlakových
vzdušných a akustických vln, vyvolávaných detonací náloží
trhaviny a to i s přihlédnutím k tomu, že ani jejich nadlimitními projevy nedochází obvykle k bezprostřednímu ohrožení
zdraví a života osob.
Přílohu příspěvku tvoří doporučení vzorového projektu odstřelu jako pomůcky pro snažší osvojení a zavedení uvedeného souboru doporučení.
Příspěvek je zpracován na základě výsledků řešení Projektu
výzkumu a vývoje Českého báňského úřadu č. 37-05 „Snižování rizika ohrožení nemovitostí před účinky trhacích prací
velkého rozsahu“.
17
ZPRAVODAJ
SNAHY O HUMANIZACI OZBROJENÝCH STŘETNUTÍ A OCHRANU
CIVILNÍHO OBYVATELSTVA
plk. v.v. Ing. Jan Pokorný
POKORNÝ & SYN, Děčín
Na diplomatické konferenci v Ženevě od 21. dubna do
12. srpna 1949 byly přijaty „Úmluvy“
– o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli
– o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři
– o zacházení s válečnými zajatci
– o ochraně civilních osob za války
V Československu byly vyhlášeny pod číslem 65/1954 Sb.
V červnu 1977 byly sjednány další dva dodatkové protokoly
a to:
– o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a
– o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter
Toto byly počátky snah o humanizaci používání zbraní a vedení bojů. I přes tyto úmluvy je to však stále málo a utrpení
civilních osob je v konfliktech značné. Výsledkem snah různých diplomatických konferencí o omezení tohoto lidského
utrpení bylo přijetí „Úmluvy o zákazu nebo omezení použití
některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné útrapy nebo mít nerozlišující účinky“ v roce 1980.
Tato „Úmluva“ má čtyři Protokoly:
I. zákaz zbraní produkujících střepiny nezjistitelné rentgenem
II. zákaz nebo omezení použití min, nástrah a podobných
prostředků
III. zákaz nebo omezení použití zápalných zbraní
IV. zákaz laserových oslepujících zbraní
Na podporu Protokolu II. byla v roce 1997 přijata tzv.
Ottawská konvence, která zakazuje užití, výrobu, prodej i
držení protipěchotních min. Z celkem zaminovaného území o
rozloze 200 000 km2 v 84 zemích bylo v roce 2004 odminováno 135 km2 v 37 zemích a 172,4 km2 bitevních polí. Zničeno
bylo 480 tisíc min, z toho 467 tisíc protipěchotních. V roce
2005 bylo odminováno v 58 zemích 740 km2, z toho 145 km2
minových polí a 190 km2 bitevních polí. Bylo zneškodněno
780 tisíc min, z toho 450 tisíc protipěchotních. V roce 2006
450 km2 z toho 111,5 km2 minových polí a 277,1 km2 bojišť.
Nejvíce v Afghánistánu, Kambodži, Bosně a Hercegovině a
v Jemenu. I přes tyto výsledky si protipěchotní miny ročně
vyžádají 15 – 20 tisíc obětí v 58 zemích. Z tohoto počtu
je 96 % civilistů a z toho 24 % dětí do 15 let a 12 % žen.
Jen v roce 2005 bylo zaznamenáno 7 328 případů zranění
výbuchem miny. V roce 2006 to bylo 5 751 případů zranění
v 68 zemích. Z tohoto počtu bylo 1 367 případů smrtelných,
4 296 zraněných a 88 nezjištěno.V současnosti žije v 58 zemích 473 tisíc lidí zmrzačených výbuchem min.
Tento Protokol zakazuje používání všech min protipěchotních, protitankových, protidopravních, protivýsadkových a
nástrah všeho druhu, zejména ve tvaru hraček, potravinových konzerv, zdravotních pomůcek a zejména takových, které by se aktivovaly použitím detektoru kovů.
Výsledkem iniciativy Červeného kříže a Červeného půlměsíce bylo v listopadu 2003 přijetí Protokolu V. o výbušných
pozůstatcích války. Tento protokol se vztahuje na konflikty
mezinárodní i na vnitrostátní konflikty. Jeho součástí je i
významná povinnost stran konfliktu poskytovat pomoc i při
osvětové činnosti pro obyvatelstvo a při rehabilitaci a péči o
oběti nevybuchlé munice. Jde zejména o poučení o způsobu
zacházení s nalezenou municí, místa jejího výskytu atp.
Protokol definuje přesně, co se rozumí pod pojmem výbušný materiál, nevybuchlá munice, opuštěný výbušný materiál, výbušné zbytky války a existující výbušné zbytky války.
V Technické příloze pak stanoví podrobnosti o záznamech,
uchování a uvolnění informací o nevybuchlé munici a opuštěném výbušném materiálu, varování, poučení o rizicích, označení, oplocení a monitorování, hlavní preventivní opatření,
zejména řízení výroby munice, zacházení s municí, výcvik,
přeprava a budoucí výroba. Československo jej přijalo 8.listopadu 2003.
V letošním roce je ještě předpokládán podpis Protokolu o
zákazu kazetové munice, velmi nebezpečné zbraně, kdy je
v kazetě – kontejneru uloženo i několik desítek kusů submunice, z nichž však velká část zůstane ležet rozmetaná a
nevybuchlá na velké ploše a ohrožuje civilní obyvatelstvo
dlouho po jejím dopadu jako protipěchotní miny. Tato nevybuchlá submunice zamezuje využití dopravních komunikací,
brání využívání zemědělské půdy, omezuje místní obchod,
ovlivňuje zásobování potravinami a může překážet humanitární pomoci.
K zákazu používání tříštivé kazetové munice vyzval i Evropský parlament svým usnesením P6TA(2004)0048. Konvence
má být podepsána 2. prosince 2008 v Oslo a do června 2009
ratifikována národními parlamenty. K dohodě se nepřipojily
USA, Rusko, Čína, Indie, Pákistán a Izrael. Tyto země vyrábějí kazetové bomby ve velkém. Jak je kazetová munice
nebezpečná je vidět na příkladu z Libanonu. V roce 2006
použil Izrael v jižním Libanonu 2,6 až 4 miliony ks kazetové munice během pěti týdnů. Více než 750 tisíc Libanonců
uprchlo z jihu na sever Libanonu a více než 250 tisíc jich
uprchlo do cizích zemí. Od konfliktu v roce 2006 utrpěli
pyrotechnici při odminování 39 těžkých zranění a dalších 14
zranění smrtelných. Nevybuchlá munice zranila 195 civilních
obyvatel a dalších 14 na následky zranění zemřelo.
Další jednání se vedou o zákazu zbraní malé ráže, jejichž
střely mají vysokou rychlost. Tyto po vniknutí do těla vytvářejí rozsáhlá devastující zranění svalů, kostí a jiných orgánů
svou nestabilitou při letu. Používala je poprvé americká armáda ve Vietnamu a dnes jsou rozšířeny ve výzbroji mnoha
armád.
Prameny: zpravodajství UNHCR
Texty
Evropského parlamentu
Zprávy
UNMAC
18
ZPRAVODAJ
MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ
„TRHACÍ TECHNIKA & PYROTECHNIKA 2008” V OBRAZECH
ZPRAVODAJ
19
20
ZPRAVODAJ
6?ÄÊ«>À̘iÀÊÛʜL>Ã̈ÊÌÀ…>ۈ˜]ʈ˜ˆVˆ>昉V…ÊÃÞÃÌj“Đ]ʏœ“œÛj…œÊ`œLßÛ?˜‰Ê>ÊÀ>ãi˜‰ÊÌ՘iĐ
-iÀۈÃÊÌÀ…>V‰V…Ê«À>V‰°
ˆÃÌÀˆLÕViÊ>Ê«Àœ`iÊÌÀ…>ۈ˜Ê>ʈ˜ˆVˆ>昉V…ÊÃÞÃÌj“Đ°
*Àœ`iÊ«œ“ĐViŽÊÌÀ…>V‰V…Ê«À>V‰°
iœÃÛĉ̜ÛjÊâŽÕÄi˜œÃ̈Ê>Êâ˜>œÃ̈
`œÃÌÕ«˜jÊ«œÊVijÊÛÀœ«ĉ
Ûći̘ĉÊ÷iÎjÊÀi«ÕLˆŽÞ
<*÷ "-/ÊÕÃ̈˜
*À>VՍÌiÊÃʘ?“ˆÊ>ÊLÕĊÌiÊÛÊLiâ«ić‰]Ê«ÀœÌœãiÊ̜ʍiʘ>ÄiÊ«ÀˆœÀˆÌ>Êć‰ÃœÊi`˜>]ÊLiâ«i昜ÃÌÊ«ďˆV…?â‰ÊÃʘ?“ˆÊ>ʓÞÊÃʘ‰°
6/ÊÕÃ̈˜
*ÀiVˆâ˜‰Ê«ÀœÛ?`ĉ˜‰]ʓ>݈“?˜‰Ê`œ…i`Ê>ʘi«ďiÌÀãˆÌ?ʎœ˜ÌÀœ>ʍiÊâ?ÀՎœÕʓ>݈“?˜‰ÊŽÛ>ˆÌÞ°
-,6-ÊÕÃ̈˜
6ÞÕ㈍Ìiʘ>ÄiÊâŽÕÄi˜œÃ̈]Êâ˜>œÃ̈ÊÛći̘ĉʘi“œ`iÀ˜ĉÄ‰V…ʈ˜œÛ>昉V…ÊÌiV…˜œœ}ˆ‰ÊÛʜLœÀÕ°
<1. "-/ÊÕÃ̈˜
6ÞÕ㈍ÌiÊâŽÕÄi˜œÃ̈Ê>Êâ˜>œÃ̈ʜÜL]ʎÌiÀjÊ«ďˆV…?âi‰Ê`i˜˜ĉ]Ê«œÊ˜ĉŽœˆŽÊ`iÉÌiŽÊiÌ]
`œÊÃÌގÕÊÃÊÌÀ…>ۈ˜>“ˆ]ʈ˜ˆVˆ>昉“ˆÊ«ÀœÃÌďi`ŽÞ°
*,/ ,ÊÕÃ̈˜
*>À̘iÀÃÌۉ“ÊÃiÊ뜏i昜Ã̉ÊÕÃ̈˜Ê*œÜ`iÀÊ-iÀۈViÊ
<
ÃiÊÃÌ>˜iÌiÊ«>À̘iÀi“ÊVijÊ뜏i昜Ã̈ÊÕÃ̈˜Ê*œÜ`iÀʘÌiÀ˜>̈œ˜>]ʘiÛĉÌĉÊ뜏i昜Ã̉ÊÛʜLœÀÕ°
ÕÃ̈˜Ê*œÜ`iÀÊ-iÀۈViÊ
<ÊðÀ°œ°]Ê«À>VœÛˆÄÌĉÊ6ÞϜÛ]ʉâ`?Ài˜ÃŽ?Êx™ä]ÊÈnÓÊä£Ê6ÞϜÛ
Ìi°Év>Ý\ʳ{ÓäÊx£ÇÊÎÎäʙә]Ê>ÕÃ̈˜ÃiÀۈViJ>ÕÃ̈˜°Vâ]ÊÜÜÜ°>ÕÃ̈˜ÃiÀۈVi°Vâ
1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1 /Ê "ÊÊÊ1-/ Ê-Ê,
ÊÊÊ1-/ Ê*"7,ʓLÊ1-/,ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-,6
Ê
<Ê
<
Ê,*1
ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-"6ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê1 ,9ÊÊÊ1-/ Ê8*"<6Ê
-"
Ê`iÊ8*"-6"-Ê
6-Ê*",/1ÊÊÊ1-/ Ê/" /",Ê-°,°"°Ê
<
Ê,*1
ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-,6
Ê
<Ê
<
Ê,*1
ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-"6ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê1 ,9ÊÊÊ1-/ Ê8*"<6Ê," ÊÊÊ1-/ Ê/" /",ʜvwVi *" ÊÊ1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1 /Ê "ÊÊÊ1-/ Ê-Ê,
ÊÊÊ
1-/ Ê/" /",Ê-°,°"°Ê
<
Ê,*1
ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-,6
Ê
<Ê
<
Ê,*1
ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-"6ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê1 ,9ÊÊÊ1-/ Ê8*"<6Ê," ÊÊÊ1-/ Ê/" /",ʜvwVi *" ÊÊÊ1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1°Ê°ÊÊÊ1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1 /Ê "ÊÊÊ1-/ Ê-Ê,
ÊÊÊ1-/ Ê
1-/ Ê /, /" ]Ê °Ê7-]Ê1 /Ê "ÊÊÊ1-/ Ê-Ê,
ÊÊÊ1-/ Ê*"7,ʓLÊ1-/,ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-,6
Ê
<Ê
<
Ê,*1
ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê-"6ÊÊÊ1-/ Ê*"7,Ê1 ,9ÊÊÊ1-/ Ê8*"<6Ê
21
ZPRAVODAJ
EXPLOSIA a.s.
Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia je tradiční a nejvýznamnější český výrobce výbušnin, jehož historie sahá do roku 1920, kdy
byla založena „Československá akciová továrna na látky výbušné“ v Semtíně u Pardubic. Tradice
názvu EXPLOSIA se odvíjí od roku 1934 a nově od roku 1998. V současné podobě je EXPLOSIA
samostatnou obchodní společností s významným postavením na trhu průmyslových trhavin v ČR.
Explosia je mezinárodně známý a významný výrobce průmyslových trhavin, které vyváží do řady
zemí EU i mimo ni.
Explosia disponuje kvalifikovaně obsluhovanými výrobními a skladovými kapacitami, což jí umožňuje
nabídnout těžařům nebo společnostem poskytujícím služby trhacích prací prakticky kompletní sortiment
průmyslových trhavin a rozněcovadel pro všechny oblasti použití na povrchu i v podzemí.
Samozřejmostí jsou dodávky trhavin přímo k odstřelu a provozování mísicích a nabíjecích vozů.
Explosia poskytuje svým zákazníkům z řad těžařů ucelenou nabídku služeb. Tyto služby jsou nyní
centralizovány ve 100% vlastněné dceřinné společnosti FOSPOL a.s., která je největším
poskytovatelem trhacích prací v ČR a v současné době provádí rozpojení cca 10 mil. tun kameniva
ročně na zhruba 40 kamenolomech v ČR.
Přehled průmyslových trhavin z produkce EXPLOSIA a.s.
pro potřeby žádosti o povolení k odběru výbušnin:
UN číslo
Třída/
klas.kód
nepřepravuje se nepřepravuje se
0241
0241
0081
0081
0082
0082
0082
0081
0084
0081
0065
0065
0065
0065
0065
0065
0027
0027
Objednávky: -
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
Obchodní název
EMSIT 20, vyráběný MNV
ŠKODA
EMSIT M
EMSIT V
INFERNIT 45
OSTRAVIT C
PERMON 10T
PERMON DAP M
PERMONEX V19
PERUNIT E
SEMTEX 1A
SEMTINIT 50
STARTLINE 6
STARTLINE 12
STARTLINE 15
STARTLINE 20
STARTLINE 40
STARTLINE 80
VESUVIT TN
VESUVIT THH
výrobní závod Pardubice
odbytový sklad Lužná u Rakovníka
odbytový sklad Krmelín
nabíjecí vozy
CE
1019
1019
0589
0519
0589
0589
0589
0589
0589
0589
1019
0589
0589
0589
0589
0589
0589
1019
0589
T:
T:
T:
T:
Výrobce
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
466 82 4312
F: 466 82 2939
725 559 940
F: 313 537 555
736 505 967
F: 558 674 441
736 505 951, 736 505 985
22
ZPRAVODAJ
Společnost STV GROUP a. s. již více jak pět let provádí
faktickou delaboraci munice a již čtyři roky vyrábí
průmyslové trhaviny. V současné době zaměstnává více jak
100 pracovníků. Z pohledu objemu manipulované, skladované, likvidované munice a výroby výbušnin je společnost
STV GROUP a. s. jednou z nejvýznamnějších českých
společností.
Sídlem společnosti je Praha. Společnost provozuje výrobní
závod v Hajništi u Liberce, skladový areál výbušnin Rataje
u Kroměříže, skladový areál Kotojedy u Kroměříže a skladový areál Chrast u Chrudimi.
Od roku 2003 realizujeme záměr, který řeší použití
demilitarizovaných energetických materiálů (DEM) v trhací
technice. Těší nás, že uvedený záměr je v hlavních rysech
totožný s příspěvkem pánů V. Tamchyny a S. Zemana na
3. světové konferenci výbušninářských inženýrů, Brighton,
V. Británie, září 2005, který byl zveřejněn ve Zpravodaji
č. 4/2005 a s příspěvky o výzkumu možnosti použití
bezdýmných prachů jako složek průmyslových trhavin, které
přednesli na konferenci Trhací technika 2006 ve Staré
Lesné a v Brně pánové Andrzej Maranda a V. Mitkov.
Uvedené práce, spolu s výsledky užívání našich trhavin
v praxi jednoznačně podporují správnost námi zvolené cesty
k výrobě kvalitních a cenově dostupných trhavin. K jejich
výrobě využíváme DEM, po jejich vhodné úpravě, jako jednu
ze složek - surovinu.
Pro povrchovou těžbu postupně vytváříme kompletní sadu
těchto trhavin tak, aby tyto trhaviny byly stejně spolehlivé,
stejně účinné a stejně šetrné k životnímu prostředí jako
průmyslové trhaviny daných tříd. Hlavním přínosem demilitarizované složky je zvýšení výkonu trhavin při výrazném
snížení jejich ceny. Nadto našim zákazníkům nabízíme
nadstandardní prodejní servis s vlastním skladovacím,
logistickým a dopravním zázemím (www.stvtrans.cz).
Sada trhavin obsahuje nyní sypkou trhavinu do suchého
prostředí DAPMON-50, náložkovanou trhavinu plastické
konsistence pro zavodnělé vývrty EMONIT, sypkou náložkovanou trhavinu citlivou k rozbušce DAPMON 30 EXTRA.
Sadu námi vyráběných trhavin doplňují trhaviny typu dynamit , emulzní trhaviny a rozněcovadla různých výrobců vždy
však vybírané s ohledem na špičkovou kvalitu.
Použití DEM jako jedné ze složek průmyslových trhavin
nevede ke zhoršení jejich vlastností, ale naopak jejich
vlastnosti zlepšuje tak, že se stávají v daných třídách
průmyslových trhavin vynikajícími. To lze doložit nejen
porovnáním základních výbušninářských charakteristik
uvedených v přiložené tabulce, ale i referencemi uživatelů
našich trhavin .
Jak je patrné, DAPMON 50 a DAPMON 30 EXTRA jsou
svými vlastnostmi spíše plně srovnatelné se sypkými
trhavinami s obsahem TNT a Al, než s trhavinami typu
DAP. EMONIT pak stojí svými vlastnostmi mezi emulzními
trhavinami a trhavinami typu dynamit.
Samozřejmostí je, že veškeré své aktivity rozvíjíme se
zvláštním důrazem na bezpečnost a v neposlední řadě
s ohledem na životní prostředí. Kvalita našich výrobků je
mimo jiné dána i certifikovaným systémem managementu
jakosti dle normy ISO 9001:2000.
V případě Vašeho zájmu rádi poskytneme detailní informace
na adrese:
STV GROUP a. s.
Divize průmyslových trhavin
P. O. Box 43
768 12 Rataje u Kroměříže
Tel.: 606 674 400, 573 364 217, fax: 573 364 219,
e-mail: [email protected]
Porovnání základních parametrù trhavin
Kyslíková
bilance %
Permon DAP P + 0,6
EXPLO DAP 1 + 0,3
DAPMON 50
- 15,9
DAPMON 30
- 9,0
EXTRA
Austinit 2 ECO + 0,1
Polonit V
- 2,45
Permon 10 T
+ 0,17
Lambrex 1
+ 2,3
Emsit 1
+ 0,5
Emulgit EMEX - 3,86
AN
Emonit
-21,46
Poladyn 31
+ 5,5
ECO
Austrogel G1
+ 3,0
Perunit 28 E
+ 2,13
Trhavina
Výbuchové
teplo kJ/kg
3200
3700
4002
4100
Výbuchová
teplota °C
2200
2400
2803
2850
Mìr. obj. zpl.
výb. dm 3/kg
900
970
942
910
Detonaèní
rychlost m/s
2300 (prùm. 80)
2500 (prùm. 65)
3500 (prùm. 80)
3500 (prùm. 50)
4200
5392
4079
2800
3101
2600
2895
2749
-
2800 (prùm. 32) 0,7
2400 (prùm. 50) 0,8
3200 (prùm. 65) 0,8
5500 (prùm. 65)
5200 (prùm. 65)
4500 (prùm. 65)
-
2039
930
883
928
910
800
1017
3359
3980
2336
2800
996
885
5000 (prùm. 65)
6000 (prùm. 65)
1,3
1,4
4200
4627
2900
3214
880
861
6000 (prùm. 50)
6000 (prùm. 65)
1,5
1,3
Sypná hm.
g /cm3
0,7
0,65
0,8
0,9
Hustota
g /cm3
1,1
1,1
1,0
ZPRAVODAJ
23

Podobné dokumenty

ProgramVelikost: 4.51 MB

ProgramVelikost: 4.51 MB Pro účastníky ubytované mimo Hotel Harmony Club bude k dispozici bezplatná kyvadlová doprava v návaznosti na program kongresu (jízdní řád – v hotelech a na registraci). Pro zájemce, kteří uvedli do...

Více

listopad 2009 - Český báňský úřad

listopad 2009 - Český báňský úřad Na vzniku trhlin v horninách se tedy zásadně podílí tangenciální tenzor energie na čele podélné vlny napětí. Velikost tohoto tenzoru činí cca 1/5 energie na čele podélné vlny napětí a touto energií...

Více

Satisfakce 02/2007 - Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR

Satisfakce 02/2007 - Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR především přísluší provést definitivní a kvalifikované rozhodnutí. Prvním rysem osobnosti arbitra musí být právě schopnost rozhodnout a nést za své rozhodnutí odpovědnost. Rozhodci sdružení u Unie pr...

Více