Rok 2011 - Komunitní nadace

Transkript

Přehled zpráv
Zprávy zveřejněné pod novým názvem Ústecká komunitní nadace
Splnil se jí sen, díky stipendiu může studovat v Austrálii ................................................................................. 6
21.12.2011
Mladá fronta DNES ~ Strana 3 ~ Severní Čechy
Jan Horák
První peníze pro kapli použijí na restaurátorské práce ..................................................................................... 6
15.12.2011
Teplický deník ~ Strana 3 ~ Teplicko
(mh)
Nadace vyhlásila kampaň: Daruj ještě letos! ...................................................................................................... 7
14.12.2011
Lucie Chlebná
Příspěvky pomohou sexuálním pracovnicím i canisterapii .............................................................................. 8
9.12.2011
Ústecký deník ~ Strana 2 ~ Ústecko
(lu)
Kapli čeká restaurování maleb stropu ................................................................................................................. 8
8.12.2011
Teplický deník ~ Strana 1 ~ Titulní strana
(re)
Před komisí se žadatelé potili............................................................................................................................... 8
1.12.2011
VÍT LUKÁŠ
Lidé si mohou udělat virtuální výlet po okolí České Kamenice ........................................................................ 9
29.11.2011
(lch)
Web ukáže krásná místa Českokamenicka .......................................................................................................10
28.11.2011
(ula)
Nový pavilon zaplatí gepardům ústečtí pivaři ..................................................................................................10
12.11.2011
prvnizpravy.cz ~ Strana 0 ~ z regionů
Ústí má rozkradenou tombolu jako ve filmu .....................................................................................................11
12.11.2011
VLADIMÍR MAYER
Nový pavilon zaplatí gepardům ústečtí pivaři ..................................................................................................14
11.11.2011
ČRo - sever.cz ~ Strana 0 ~ informacezeseveru
Gabriela Hauptvogelová
V Žernosekách bude další část „Sadování” .....................................................................................................14
18.10.2011
Litoměřický deník ~ Strana 3 ~ Litoměřicko
(mč)
Plné znění zprávy
© 2012 NEWTON Media, a.s.
www.newtonmedia.cz
1
Na začátku příběhu mecenáše byla dívka, která neměla 240 Kč ....................................................................15
10.10.2011
Jan Horák
společnost ............................................................................................................................................................17
26.9.2011
Euro ~ Strana 89 ~ Light - společnost
Studenti pojedou do zahraničí díky ústeckému mecenáši ..............................................................................18
20.9.2011
(red)
Eben dostal traverzu............................................................................................................................................18
19.9.2011
(jit)
Mecenáš z Ústí posílá studenty na zkušenou ...................................................................................................19
9.9.2011
(jit)
Rozloučení s prázdninami ..................................................................................................................................19
1.9.2011
Litoměřický deník ~ Strana 8 ~ u nás doma
Fond T–Mobile rozdělí na projekty na Lounsku jeden milion korun ..............................................................20
11.8.2011
Žatecký a lounský deník ~ Strana 3 ~ Žatecko a Lounsko
(mst)
Neziskové organizace si rozdělí milion korun ..................................................................................................20
9.8.2011
(tka)
Neziskové organizace si rozdělí milion korun ..................................................................................................20
4.8.2011
(tka)
Vlak do Zubrnic bude kratší ................................................................................................................................21
1.8.2011
MARTIN KLIMEŠ
Arnultovické křížky se dočkaly obnovy.............................................................................................................22
1.8.2011
VERONIKA UDATNÁ
Anděl ze Schönsteinu přistál v kostele v Tisé ..................................................................................................22
26.7.2011
Ústecký deník ~ Strana 1 ~ Titulní strana
MARTIN KLIMEŠ
kam jet ...................................................................................................................................................................23
14.7.2011
Železničář ~ Strana 8 ~ Za poznáním
(mn)
www.newtonmedia.cz
2
Pivaři z Ústí mohou přispět na stavbu nového pavilonu gepardů .................................................................24
12.7.2011
Lucie Chlebná
Pivaři z Ústí mohou přispět na pavilon pro gepardy či nový cyklobus .........................................................25
12.7.2011
usti.iDNES.cz ~ Strana 0 ~ Ústí / Ústí - zprávy
MF DNES, Lucie Chlebná
Pijte pivo a podpořte o stupeň lepší Ústí ..........................................................................................................26
12.7.2011
PETR SOCHŮREK
Filantropů přibývá – živých i mrtvých ...............................................................................................................27
3.7.2011
ct24.cz ~ Strana 0 ~ Ekonomika
kum
O jízdy historickými vlaky do Zubrnic je zájem ................................................................................................28
2.7.2011
Vyrůstají v Česku noví mecenáši? .....................................................................................................................28
30.6.2011 21:10 ČT 24 ~ Zpráva ~
Jak vnímali Kanadu? Přečtete si to v knize ......................................................................................................31
4.4.2011
Ústecký deník ~ Strana 7 ~ Kultura regionu
(red)
www.newtonmedia.cz
3
Zprávy zveřejněné pod názvem Komunitní nadace Euroregionu Labe
Ochránci umístili do přírody budky pro sýčka obecného ...............................................................................31
17.12.2011
MIRKA STRNADOVÁ
Boris Rajdl: Sami Ústečané rozhodují, komu dají nejvíce hlasů ....................................................................33
26.7.2011
Ústecký deník ~ Strana 8 ~ U nás doma
PETR SOCHŮREK
Komunitní nadace změnila název, po sedmi letech je zase ústecká ..............................................................34
21.6.2011
(jit)
Kuličkiáda v Libochovanech ..............................................................................................................................35
14.6.2011
(miza)
O půl milionu korun na studium v zahraničí se utkali studenti z Ústecka.....................................................35
3.6.2011
V rybníku se budou opět prohánět ryby, na břehu jsou nové lavičky ...........................................................35
2.6.2011
(mst)
Nadace dá peníze na záchranu křtitelnice.........................................................................................................36
26.5.2011
(lch)
Křtitelnice se vrátí na místo dávno zaniklého panského sídla Schönstein ...................................................36
26.5.2011
(soch)
Euroregion Labe dnes předá šeky .....................................................................................................................37
25.5.2011
Chomutovský deník ~ Strana 2 ~ Z regionu
(klm)
Euroregion Labe dnes předá šeky .....................................................................................................................37
25.5.2011
Mostecký deník ~ Strana 2 ~ Z regionu
(klm)
Nadace Euroregionu Labe dnes předá šeky neziskovým organizacím .........................................................38
25.5.2011
(klm)
Mladí z Litoměřic dostali peníze na své projekty .............................................................................................38
12.5.2011
Miroslav Zimmer
Fond Hennlich rozdělil 75 000 korun mezi 18 projektů mladých lidí ..............................................................38
11.5.2011
(mj)
www.newtonmedia.cz
4
kam jet ...................................................................................................................................................................39
14.4.2011
Železničář ~ Strana 8 ~ Za poznáním
(mn)
Po stopách Lučanů tentokrát na Červeňák .......................................................................................................40
13.4.2011
Svobodný hlas ~ Strana 2 ~ Svobodný hlas
Josef Žmolil
Umí skvěle vyprosit peníze. A pak díky nim dobře pomoci ............................................................................40
12.4.2011
Lucie Chlebná
Podsedice mají díky o. s. Pampeliška novou knihovnu. Sdružení pomáhá i pěstounům............................43
8.3.2011
Litoměřický deník ~ Strana 1 ~ Titulní strana
(r,miza)
V LIBOCHOVANECH PŘI OSLAVĚ MASOPUSTU USPÁVALI BASU ..............................................................44
21.2.2011
Litoměřický deník ~ Strana 1 ~ Titulní strana
DÁRCOVSKÝ FOND HENNLICH ROZDĚLÍ 75 000 KČ ......................................................................................45
16.2.2011
TECH MAGAZÍN ~ Strana 5 ~ Z domova a ze světa
Hennlich opět podpoří mladé organizátory ......................................................................................................45
8.2.2011
(tka)
Ochránci chtějí na Lounsku zvýšit počet sov pálených a sýčka obecného ..................................................46
5.2.2011
MIRKA STRNADOVÁ
Dárcovský fond Hennlich opět věnuje 75000 korun mládeži ..........................................................................47
4.2.2011
KATEŘINA BIZZARRI
Hennlich brzy vyhlásí dotační program pro mladé ..........................................................................................47
31.1.2011
(miza)
Czech Philanthropy on the Rise .........................................................................................................................48
12.1.2011
respekt.cz ~ Strana 0 ~ Respekt.iHNed.cz
Tomáš Sacher
Nová vlna dobrodějů ...........................................................................................................................................49
10.1.2011
Respekt ~ Strana 37 ~ společnost
tomáš sacher
Nová vlna dobrodějů ...........................................................................................................................................51
9.1.2011
respekt.cz ~ Strana 0 ~ RESPEKT.IHNED.CZ
Tomáš Sacher
www.newtonmedia.cz
5
Plné znění zpráv
Splnil se jí sen, díky stipendiu může studovat v Austrálii
21.12.2011
Téma: Fórum dárců
Mladá fronta DNES Strana 3
Jan Horák
Severní Čechy
ÚSTÍ NAD LABEM Mariana Vahalová se do Austrálie chtěla podívat odjakživa. „Líbí se mi tím, že Austrálie je
něco úplně jiného, než my tady známe,“ přemítá o Austrálii.
V letním semestru probíhajícího akademického roku se studentce mezinárodního obchodu na VŠE sen
splní.
Vahalová totiž uspěla s žádostí o příspěvek ze Stipendijího fondu Renesance, který rozděluje peníze
zájemcům z regionu o studia v zahraničí. Vahalová získala 75 tisíc korun. „Je to pro mě hrozně důležitá částka,
pokryje polovinu školného. Tímto bych chtěla poděkovat,“ těší čtyřiadvacetiletou rodačku z Litoměřic, která bude
studovat v Brisbane.
Vahalová patří mezi osm úspěšných studentů, kterým výběrová komise žádost o grant schválila. Peníze
z fondu Renesance už se rozdělovaly podruhé, celkem stipendia získalo už 16 studentů v celkové výši přes 840
tisíc korun.
„Člověk, který získá světový rozhled, jazykové vybavení, vzdělání a vědomí vlastní hodnoty, má
předpoklady se úspěšně zapojit do ekonomického, kulturního a společenského Ústecka a přispět tak k rozvoji
komunity,“ vysvětluje smysl fondu jeho zakladatel, ústecký podnikatel Martin Hausenblas, který spolupracuje s
Ústeckou komunitní nadací.
Vrátit nabyté zkušenosti v zahraničí své komunitě je jeden ze základních předpokladů získání stipendia.
Vahalová chce po návratu obnovit na Zahradě Čech tradici pěstování ovoce, jeho sušení a prodej. „Měla bych to
na starosti, vykupovala a prodávala ovoce do řetězců. Na Zahradě Čech se to vždycky dělalo,“ plánuje.
Z druhé várky úspěšných se vedle Vahalové vydají studenti sbírat zkušenosti do Kanady, Velké Británie
či Slovinska. Vahalová pojede vůbec nejdále. „Je to dost daleko na to, aby tam člověk byl opravdu sám za
sebe,“ uvažuje studentka.
Členy výběrové komise jsou respektovaná jména: mj. bývalá rektorka UJEP Iva Ritschelová, filozof
Daniel Kroupa či šéf asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt. „Bylo to drsné, ale měli zajímavé otázky,“ uzavírá
Vahalová.
***
„Je to pro mě hrozně důležitá částka, pokryje polovinu školného.“ Mariana Vahalová, studentka
Foto popis|
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy
První peníze pro kapli použijí na restaurátorské práce
15.12.2011
Teplický deník Strana 3
(mh)
Teplicko
Teplice - Občanské sdružení Pro arte beuronensis získalo první finanční prostředky na restauraci maleb stropu
v Beuronské kapli Gymnázia Teplice. Ústecká komunitní nadace podpořila projekt Přes překážky ke hvězdám
22 000 Kč.
V lednu započne projekt, jehož cílem je zrestaurovat to nejcennější, co se v kapli nalézá – výmalbu ve
stylu tzv. beuronské umělecké školy. Celkové náklady na restauraci stropu jsou odhadovány na 370 000 Kč, což
nemusí být částka konečná, protože není možné před započetím restaurace stanovit skutečné náklady. „Máme
před sebou ještě velký kus cesty, protomě velmi mile potěšil telefonát z Ústecké komunitní nadace informující,
že podpoří náš projekt,“ uvedl Martin Hnyk, člen výkonné rady sdružení.
www.newtonmedia.cz
6
Občanské sdružení Pro arte beuronensis se snaží, aby jejich projekty měly přesah a určitý vzdělávací charakter.
Například při stavbě dřevěného vázaného lešení se záměr vydařil na 100% tím, že lešení postavili členové
sdružení (převážně tepličtí gymnazisté) s velkou pomocí teplických a pražských skautů a přátel kaple.
„Ideu vzdělávacího přínosu v projektech, které děláme, jsme zakomponovali i do projektu Přes překážky
ke hvězdám. Nejde nám jen o samotnou restauraci, ale o větší zapojení mladých lidí do našeho projektu.
Studenti Kulturně historické regionalistiky z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem budou
pravidelně dojíždět se svým učitelem PhDr. Vítem Honysem, k nám do kaple, aby viděli restaurování maleb in
natura. Dále přijede na sedmdesát studentů dějin umění z Ústí nad Labem a z Univerzity Karlovy. Věříme, že
studentům poskytneme dostatečnou praxi, která jim nyní chybí,“ doplnila tajemnice a projektová manažerka
sdružení Josefa Kovářová.
Úspěch v grantovém řízení Ústecké komunitní nadace je pouze malou kapkou, leč velmi důležitou.
Sice ještě zbývá sehnat zhruba 350 000 Kč, ale po tomto úspěchu se zvětšuje pravděpodobnost také u
ostatních nadací. Sdružení podalo granty do Nadace Vodafone, NadaceČEZa je těsně před podáním do
programu Ziel 3.
Občanské sdružení Pro arte beuronensis, které založili studenti v roce 2006, se dlouhodobě snaží o
rekonstrukci Beuronské kaple Gymnázia Teplice.
Jedná se o nejstarší plně dochovanou památku vymalovanou ve stylu tzv. beuronské umělecké školy v
České republice. V roce 2007 dostala kaple novou podlahu a elektroinstalaci, v roce 2008 členové PAB a tepličtí
skauti postavili dřevěné vázané lešení a v roce 2012 se dočká restaurace maleb stropu. V kapli se koná
každoročně na dvě desítky akcí.
Region| Severní Čechy
Nadace vyhlásila kampaň: Daruj ještě letos!
14.12.2011
Lucie Chlebná
Severní Čechy
ÚSTÍ NAD LABEM Ústecká komunitní nadace, která od roku 1993 finančně podporuje neziskové organizace v
severních Čechách, vyhlásila s blížícím se koncem roku, kampaň nazvanou Daruj ještě letos! Chce tak
upozornit na to, že pokud si lidé chtějí příští rok snížit daňový základ formou daru na dobročinné účely, musí dar
poskytnout ještě letos.
„Kampaň vychází z naší zkušenosti, kdy se na nás již několikrát obrátili dárci v době podávání
daňového přiznání, zda by naší nadaci mohli poskytnout dar, aby si snížili daňový základ. To už bohužel v té
době není možné. Proto stejně tak jako třeba stavební spořitelny upozorňují klienty, že chtějí-li získat nejvyšší
státní podporu, musí na svůj účet zaslat příspěvek v patřičné výši, tak my upozorňujeme naše dárce, partnery a
příznivce, pokud si chtějí snížit daňový základ o poskytnutý dar, že je třeba ho zaslat na náš účet do konce roku
2011,“ vysvětlila Kateřina Valešová, manažerka pro vztah s dárci Ústecké komunitní nadace. Dodala, že
každý dárce kromě darovací smlouvy získá během ledna 2012 od nadace potvrzení o poskytnutí daru, jež mu
odpočet z daňového základu umožní.
Peníze na památky
„Prostředky získané z kampaně „Daruj ještě letos!“ nadace plánuje použít jak na svůj rozvoj, tak na podporu
nejrůznějších veřejně prospěšných projektů realizovaných v okresech Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad
Labem. Nadace díky štědrosti dárců dlouhodobě podporuje například ochranu silně ohrožené sovy pálené.
Také stojí za mnohými opravami drobných památek v regionu,“ dodala Valešová.
Počátky Ústecké komunitní nadace sahají do roku 1993, v otevřených grantových kolech podporuje
nejrůznější projekty v okresech Děčín, Litoměřice, Louny, Teplice a Ústí nad Labem. Jako nevládní nezisková
organizace za dobu své činnosti podpořila přes 1 000 projektů v celkové výši přes 30 milionů korun a vytvořila
nadační jmění ve výši 47 milionů.
www.newtonmedia.cz
7
Příspěvky pomohou sexuálním pracovnicím i canisterapii
9.12.2011
Ústecký deník Strana 2
(lu)
Ústecko
Ústí nad Labem- Ústecká komunitní nadace včera mezi 15 projektů neziskových organizací rozdělila
příspěvky v v celkové výši 387 168 korun. Nejvyšší částku, 50 000 korun, přiřkla komise projektům Zdravé
sexpracovnice sdružení Rozkoš bez rizika a obecně prospěšné společnosti Demosthenes, které za ně bude v
Ústí nad Labem provozovat canisterapii. Podle Kateřiny Valešové z komunitní nadace se sešlo 47 žádostí o
nadační příspěvek v celkové požadované hodnotě téměř 1,8 milionu korun. Jednalo se o projekty neziskových
organizací, jejichž záměrem je realizovat své veřejně prospěšné aktivity v roce 2012 na území okresů Děčín,
Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem.
Foto popis| Ústecká komunitní nadace včera podpořila 15 neziskových organizací.
Foto autor| Foto: Deník/Vít Lukáš
Kapli čeká restaurování maleb stropu
8.12.2011
Teplický deník Strana 1
(re)
Titulní strana
ZAJÍMAVOST
Teplice - Beuronskou kapli Gymnázia Teplice čeká příští rok zahájení restaurace maleb stropu. Náklady se
odhadují na 370 tisíc Kč. „Peníze se neshánějí lehce, o to máme větší radost, že Ústecká komunitní nadace
podpořila náš projekt 22 000 Kč. Byť se jedná o nevelkou částku (22 000 Kč pokryje 14 dní restauratérských
prací na obnově stropu), představuje pro nás dlouho očekávaný první krok k záchraně toho nejcennějšího, co
kaple ukrývá. Současně máme architektem vypracovaný projekt rekonstrukce přilehlých prostor kaple. Pro
získání financí na restaurační a rekonstrukční práce stále podáváme nové grantové projekty a hledáme
sponzory,” uvedl Martin Hnyk z občanského sdružení Pro arte beuronensis.
Foto popis|
Před komisí se žadatelé potili
1.12.2011
VÍT LUKÁŠ
Ústecko
Stipendijní fond Renesance rozdělí mezi studenty peníze na jejich studium v zahraničí
byli jsme tam
Ústí n. L. - Ze zasedací místnosti se otevírají dveře a vychází z nich velmi nervózní mladá dívka. „To byly někdy
pěkně rejpavé otázky,” prohodí, ale nervozita z ní evidentně odpadá. Má za sebou asi půlhodinový pohovor,
který rozhodne, zda se jí podaří splnit její sen - jet studovat na nějakou zahraniční univerzitu. V Ústí nad Labem
www.newtonmedia.cz
8
takto včera prošlo pohovorem deset, respektive devět studentů, protože poslední s komisí mluvil až z Číny po
internetu. Stipendijní fond Renesance totiž mezi ně chce rozdělit půl milionu korun, které vybraným účastníkům
umožní odjet na studium v zahraničí. „Přišlo celkem 17 žádostí, vybralo se 10 nejlepších. Jsou za necelý milion
korun, komise musí nyní vybrat nejnadějnější uchazeče,” uvedla Kateřina Valešová z Ústecké komunitní
nadace, která rozděluje peníze.
Studenti, kteří se o stipendium ucházejí, mají různé sny. „Chtěla bych jet do Skotska studovat biologii,”
řekla včera Michaela Garbarová. Podle ní je to šance, jak moci například pracovat na přístrojích, které české
univerzity nemají. Zcela jistě odjede do tureckého města Adana studovat ekonomii Veronika Nutrová. Studium
zde bude absolvovat díky programu Erasmus, ale shání ještě další peníze, které potřebuje třeba na cestu. „Tím,
že pojedu do Turecka, chci i dokázat, že tato země patří do Evropy. Mají tam velmi moderní univerzitu,” uvedla.
Další ze studentek Barbora Fryčová chce odjet do slovinského města Portorož studovat cestovní ruch. „Svoji
bakalářskou práci jsem zaměřila na destinační management právě v Ústeckém kraji. Mám k regionu
vztah,”řekla.
Právě vztah k ústeckému regionu je jedna z podmínek udělení stipendia. „Vystupování žadatelů
hodnotím velmi pozitivně. Jak středoškoláci i vysokoškoláci vědí, čeho chtějí dosáhnout. Doufám proto, že jim
příspěvek pomůže,” tvrdí členka komise, předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová. Zda uspěli,
se studenti dozvědí v první polovině prosince. V červnu stipendijní fond poprvé rozdělil první finanční
prostředky. Osm studentů si na své studijní pobyty rozdělilotéměř440tisíckorun. Zakladatelem fondu je
podnikatel Martin Hausenblas. Podle něho může takové studium mladým lidem něco dát a oni to pak mohou
Ústí vrátit. Jako příklad uvádí studenta práv z Bostonu. Ten nyní chce ústecké univerzitě pomáhat jako
specialista na autorská práva v průmyslovém vlastnictví.
Foto popis| POHOVOR. Stipendijní fond Renesance rozdělí mezi studenty půl milionu korun.
Foto autor| Foto: Deník/ Vít Lukáš
Lidé si mohou udělat virtuální výlet po okolí České Kamenice
29.11.2011
(lch)
Severní Čechy
ČESKÁ KAMENICE Na webových stránkách s virtuální panoramatickou prezentací turisticky atraktivních lokalit
Českokamenicka přibyly nové odkazy, spuštěna byla druhá fáze tohoto projektu. Nově je možné se tu pokochat
například panoramatickým pohledem z Větrného vrchu, z Křížového vrchu v Rynarticích, z kostelní věže ve
Chřibské či z Mariiny vyhlídky v Jetřichovicích.
„Projekt má sloužit k tomu, aby si potencionální návštěvníci mohli v klidu rozmyslet, kam by se chtěli
podívat v rozmezí Lužických hor, Českého Švýcarska a Českého středohoří - Česká Kamenice je totiž bodem,
kde se tyto lokality setkávají. Záměrem je tedy rozvoj turistického ruchu,“ uvedla Jitka Tůmová, předsedkyně
výkonné rady Občanského sdružení pod Studencem, které je autorem projektu.
Panoramatické snímky jsou opatřeny podrobnými popiskami k jednotlivým pamětihodnostem v krajině,
mezi jednotlivými výhledy se dá proklikávat, například z jednoho kopce na druhý.
„Rádi bychom, aby postupem času přibývaly další a další odkazy, už vymýšlíme, odkud budou další
pohledy. Vždy by to mělo být z nějakého vyvýšeného místa,“ dodala Tůmová.
První fáze webové prezentace www.virtualniceskokamenicko.cz byla spuštěna vloni, obě fáze vznikly
díky dotaci z Ústecké komunitní nadace, letos přispělo i město Česká Kamenice.
www.newtonmedia.cz
9
Web ukáže krásná místa Českokamenicka
28.11.2011
(ula)
Severní Čechy
ČESKÁ KAMENICE
Krásnou krajinu v okolí České Kamenice, která se nachází na rozhraní Středohoří, Českého Švýcarska a
Lužických hor, je od včerejška možné prohlédnout si prostřednictvím virtuální panoramatické prezentace na
webové adrese: www.virtualniceskokamenicko. cz. Za projektem stojí občanské sdružení pod Studencem, které
na něj získalo peníze z grantu Ústecké komunitní nadace.
Nový pavilon zaplatí gepardům ústečtí pivaři
12.11.2011
prvnizpravy.cz Strana 0
z regionů
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem dostane od společnosti Heineken peníze na úpravu pavilonu pro
gepardy.
O přísun peněz se postarali pivaři a o výběr ze tří projektů pak lidé prostřednictvím internetového hlasování.
Informoval o tom Český rozhlas.
Korunu z každého vytočeného Zlatopramenu střádala firma od půlky července do 11. listopadu. Prostřednictvím
Ústecké komunitní nadace nabídla veřejnosti tři projekty - zřízení další trasy cyklobusu, úpravu betonových
ploch v Ústí nad Labem street-artovými umělci a opravu pavilonu gepardů. Právě pro něj hlasovala drtivá
většina z více než 11ti a půl tisíce lidí.
Ředitel zoo Václav Poživil popisuje, jak by chtěli pavilon upravit: „Potřebujeme oddělit samce od samic s koťaty
tak, aby se necítili, neviděli a došlo k intimnímu vzplanutí a následně pak produkci koťat... Celý pavilon máme
odhadnutý zhruba na 1,2 milionu korun v základní verzi, plus nějaké přídavné věci – jako například kamery pro
lidi, lanovku pro tahání potravy, aby měl samec pocit, že loví...“
Zatím je na kontě necelých 900 tisíc korun. Podle mluvčí Heinekenu Kateřiny Beute ale firma potřebné peníze
doplní.
(iza, foto: arch.)
www.newtonmedia.cz
10
Ústí má rozkradenou tombolu jako ve filmu
12.11.2011
VLADIMÍR MAYER
Ústecko
Založil nadaci posílající Ústečany do světa. Martin Hausenblas do ní vložil už milion korun, které si vydělal ve
firmě na trička. Chce změnit Ústí na město, kde se dobře žije
* Založil jste fond Renesance, do kterého jste vložil už několik set tisíc korun. Proč jste se k tomu rozhodl?
K tomu mě vedlo poznání, co se stane s člověkem, když nějakou dobu žije v cizině. Naučil jsem se tam
jazyk, získal sebevědomí a naučil se postarat sám o sebe. Když se pak z ciziny vrátíte do Ústí, tak jste úplně
jiný člověk. Proto náš fond posílá lidi do všech možných zemí světa na zkušenou.
* To jsou studenti?
Nejen studenti, chceme podporovat lidi, kteří se vrátí do naší komunity. Druhou podmínkou je, aby řekli,
jakým způsobem tu pomoc komunitě vrátí. Zrovna nyní mi psal kluk z Bostonu, kde je na prestižní právnické
fakultě.
* Co vám napsal?
Cituji: „Až se vrátím do Ústí, budu specialista na autorská práva v průmyslovém vlastnictví. Půjdu na
UJEP a nabídnu jim, že cokoliv se na univerzitě vytvoří nebo vymyslí, tak jim to právnicky ošetřím, aby ta škola
z toho mohla mít následně finanční prostředky.“ On si tu pomoc bude pamatovat navždy a pomůže pak nám
zde. Takových lidí jsme poslali do světa už osm.
* Jak funguje vůbec fond Renesance?
Fond spravuje Ústecká komunitní nadace. Já jsem přinesl vizi a peníze, ale nerozuměl jsem, jak to
zařídit. Know how dodala nadace, která má s fondy zkušenosti a je prověřená časem ve spolehlivosti a
poctivosti. Do fondu směruji 10 % svého příjmu Začali jsme nyní také vytvářet komunitu dárců, aby projekt
nestál pouze na mně a již se 3 připojili. Nejde o výši příspěvku, ale o dlouhodobost. Chtěl bych také upozornit
na odkazy ze závěti. Pokud čte tento článek někdo, kdo nemá dědice a chce pomoci své komunitě, tak může
udělat něco podobného co já. Udělat závěť ve prospěch fondu, jeho majetek po smrti nepropadne státu, ale
pomůže dobrému účelu. Není to nic morbidního, v zahraničí to je běžná praxe. Já odkázal 30 % svého majetku.
Pokud by chtěl někdo další začít fond podporovat, prosím ať mne kontaktuje. Chceme čisté peníze a nezištné
úmysly.
* Myslíte si, že i málo může kolikrát člověka nakopnout k velkým věcem?
Přesně tak. To máte, jako když jste v posilovně a zvedáte činku, už nemůžete, ale někdo vám do ní jen
ťukne a vy to ještě zvednete. Stačí málo. Nebo mám příklad v mé sestřenici.
* Podělte se.
Řekla mi, že by chtěla být modelka, ale nemůže, protože jí chybí 240 korun týdně, aby mohla jezdit
vlakem do Prahy na castingy. Slíbil jsem jí, že jí budu dávat dva tisíce korun měsíčně po dobu jednoho roku s
tím, že když se stane modelkou, tak mi to vrátí. Nyní žije v New Yorku a je známou fotomodelkou. Jmenuje se
Jana Knauerová, můžete se podívat na její fotky na internetu. Za dva roky přišla a všechny peníze mi vrátila.
Každá koruna, kterou investujete do komunity, se vrátí stonásobně. Chci žít ve městě, které má na co být hrdé.
* Jak dlouho funguje váš fond?
Nyní druhým rokem, v prvním kole jsme rozdali 428 000 Kč a nyní jsem věnoval 510 000 Kč. Plus
peníze od dalších dárců.
www.newtonmedia.cz
11
* Kdo vybírá ty studenty, kteří dostanou od vás stipendium?
V komisi byl ekonom Luboš Sedláček, disident a filosof Daniel Kroupa a další zajímavé osobnosti. Letos
tam bude nově bývalá rektorka ústecké univerzity Iva Ritschelová. Hledáme vždy morální i odborné autority,
které zajistí maximální objektivitu výběru.
* Založil jste se svým společníkem firmu Adler a díky ní jste se stal i bohatým. Čím se firma zabývá?
Dodáváme značkový reklamní textil vlastního designu na trhy 12 států EU. V současnosti nabízíme tři
tisíce druhů tohoto textilu. Výroba je dislokována ve třech státech – Čína, Bangladéš a Turecko. Distribuce na
všechny trhy je následně prováděna z našeho nového centrálního skladu v Ostravě, který byl dříve v Krásném
Březně.
* Vy jste ale z vedení firmy náhle odešel, proč jste už jen místopředseda představenstva?
Cítil jsem, že na to nestačím. Byl jsem přepracovaný, nekoncentrovaný a málem jsem se zabil v autě na
dálnici. Proto jsem musel změnit strategii, bylo to těžké opustit exekutivu firmy. Zbavit se plného řízení a
kontroly.
* Odjel jste si odpočinout do Austrálie. V jaké kondici jste našel firmu po svém návratu?
Dařilo se jí, dokonce o třicet procent se zvýšil odbyt. Už jsem firmu nedusil a nebyl tou žábou na
prameni. Dostal jsem se do situace, kdy nemusím pracovat. Připadal jsem si najednou zbytečný, tak jsem začal
cestovat. V zimě odjíždím na čtvrt roku do ciziny a vždy se tam učím nějaký jazyk.
* A co děláte zbytek roku?
Našel jsem si téma udržitelnosti a tím se zabývám. Potápěl jsem se na korálovém útesu v Austrálii a po
dvou letech na stejném místě vypadaly ty korály mnohem hůře. S tím se musí něco dělat. Hodně mi také dala
cesta na Saharu. Na poušti jsem si uvědomil hodně věcí.
* Kde jste začal s tou udržitelností?
U sebe. Tam se musí vždy začít. Rozjel jsem přestavbu baráčku mých rodičů v Děčíně. Udělali jsme
tepelnou izolaci, rekuperaci, solární ohřev, tepelné čerpadlo, využití dešťové vody, prostě všechny moderní
technologie, které jsou dnes k dispozici. To stejné nyní dělám na domě na Klíši,kde bydlím. Pak jsem si
uvědomil, že další sférou mého vlivu je firma Adler.
* A tam jste tedy změnil co?
Inicioval jsem některé projekty, na budově máme solární články a přesunuli jsme centrální sklad do
Ostravy, jehož vybudování stálo 34 milionů korun. Každý měsíc tím ušetříme přes 30 tisíc kilometrů cest
nákladním autům.
* Další sférou vašeho vlivu je město Ústí nad Labem. Jak aplikujete svou vizi udržitelnosti zde?
Zjistil jsem, že tady nefunguje komunita. Krade se tady na každém rohu, v tom se nedá žít. S
rozkradeným městem se neztotožníte a nezáleží vám na něm. Začal jsem se pídit po tom, jakou má naše město
vizi. A zjistil jsem, že žádnou nemá. Ze studia strategického řízení vím, že nejdůležitější je právě mít vizi.
* Jaká je tedy vaše vize pro Ústí nad Labem?
Jednoduchá, Ústí nad Labem, město, kde se dobře žije udržitelným způsobem. To jsem si stanovil a
nyní naplňuji. Začal jsem třídit lidi na dvě skupiny – lidi, kteří vizi naplňují a lidi, kteří jdou jiným směrem. Tu
první skupinu podporuji, tu druhou naopak nepodporuji. Zjistil jsem několik příčin dnešního špatného stavu.
* Jaké to jsou?
www.newtonmedia.cz
12
Socializmus. Kdo ho zažil, má v sobě zakořeněné některé špatné návyky. V Austrálii je to úplně jiné.
Tam se každý na ulici zdraví, je tam hodně dobrovolníků a všichni si pomáhají. A tady v Ústí? Můj partner šel do
ústecké zoo s tím, že tam chce zdarma dělat dobrovolníka. Tak fungují ostatně i zoo v Austrálii, dobrovolníci
hlavně v důchodovém věku tam pomáhají třeba na tři hodiny denně. U nás? Přišel do ústecké zoo a tam mu
řekli, že se zbláznil. Kdo si ho prý vezme na starost? Prý mají málo lidí, nemají peníze, ale dobrovolníky
neberou. Lidi by i rádi pomáhali, ale systém na to není připravený.
* A další příčiny?
Zapomněli jsme, co je sounáležitost. Lidé se báli, za socializmu se jen práskalo. Proto se lidé zamykali
před okolím a ostatní neviděli. Jde mi o to, aby zde fungovala komunita. Abyste se nebál jít k sousedce pro
vajíčka, když vám někdo krade kolo, aby soused zavolal policii. To tady není.
* Abyste probudil zdejší komunitu, tak jste založil s přáteli i facebookovou stránku I Love Ústí. Je to tak?
Ano, lidé se nezajímají o své město a politici si z nás dělají srandu. Nekomunikují s občany a šudlají si
to vše pod pokličkou. Občanům to nevadí, jsou rezignovaní a nechodí k volbám. V tomto stavu je normální krást
a korumpovat. Máme, co jsme chtěli.
* Jak to změnit?
Lidé se musí znovu začít svých politiků ptát a zajímat se, pak se to změní. To bude, jako byste rozsvítil
v místnosti. Něco jako ve filmu Hoří má panenko. Tam měli rozkradenou tombolu, přesně v této situaci jsme,
Ústí má rozkradenou tombolu. Je potřeba rozsvítit, aby na vše bylo vidět. Pak se bude o dost méně krást a více
peněz zbude na školky a další potřebné věci.
* Na čas jste se zapojil i do politiky. Proč?
Politici jsou jako nezbedné děti, které to zkouší, až kam to jde, až kam jim rodiče, potažmo voliči dovolí.
Když se občané vrátí do své role, tak ti politici se také srovnají. Já jsem šel do politiky a nic jsem o ní nevěděl.
Setkal jsem se s Karlem Schwarzenbergem a ten mě dostal, byly mi i blízké hodnoty TOP09, tak jsem se k nim
dávno před volbami přidal. Na kandidátce jsem byl na nevolitelném 18. místě.
* Proč jste nedávno z TOP09 odešel?
Jedna z hodnot, která mě na TOP09 zaujala, bylo i odpovědné chování. Jenže když lídr strany Kalousek
zfackoval chlapce na ulici a nevyvodil z toho žádnou osobní odpovědnost, tak jsem v té straně nemohl zůstat.
* Jenže ani na místní úrovni jste nebyl se stranou příliš spokojen, že?
Naopak problémy jsou od toho, aby se řešily a v tuto chvíli je to pouze o jednotlivcích. Většina lidí, které
znám z ústecké Topky jsou super lidi. Průšvih, který jsem těžko vydýchával je to, co se nyní děje ohledně
územního plánu. Ty tunely v něm nakreslené jsou nesmysl a hlavně pokud Územní plán projde, tak někdo náhle
zbohatne o cca 500 milionů Kč. V TOPce jsme se shodli, že je třeba zabránit přijetí toho paskvilu. Bohužel na
závěr se zastupitelé nepochopitelně zdrželi hlasování a dva se vůbec nedostavili. Ptal jsem se proč? Jakub
Zavoral mi řekl, že situace se dynamicky mění. Tím u mě ten člověk skončil. S neustálými manipulacemi
Zavorala i s prvním selháním zastupitelů v roli opozice bych se srovnal a rád se účastnil prosazování
transparentnosti a odpovědnosti. O to více potom, co se předsedkyní stala Ilona Tajchnerová, které si vážím.
Ale Kalousek je leader, na toho nemám a dělat pod ním nechci a proto jsem odešel.
* Bude asi těžké najít pro vás jinou stranu, souhlasíte?
Když se TOP09 očistí, tak se klidně do ní můžu vrátit. Nebo když vznikne nová strana, která se bude
opravdu řídit hodnotami, se kterými se ztotožním, tak jdu do toho .
* Nedávno jste vystupoval v pořadu ČT Hyde park. Diváci s vašimi názory souhlasili z 88 procent. Náhle jste se
stal mediální hvězdou. Jak to prožíváte?
Strhl se kolem toho mazec. Po Hyde parku vznikla vlna nadšení, po které přišla chladná sprcha. Už mi i
vyhrožovali, začal jsem překážet spoustě lidem a pomalu si zvykám na pomluvy a nařčení. Na jedné straně
www.newtonmedia.cz
13
mám strach, na druhé cítím obrovskou podporu od lidí. Dostal jsem se do stavu, kdy cítím, že jsem ve službě.
Své materiální potřeby mám pokryté a můžu se konečně věnovat něčemu, co má smysl.
* Přišly vám i nějaké konkrétní nabídky?
Kontaktovalo mě 300 lidí a dostal jsem třicet nabídek. Diskutujte o názorech Martina Hausenblase na
webu usteckydenik. cz
***
„Po vystoupení v televizi vznikla vlna nadšení, po které přišla chladná sprcha. Už mi i vyhrožovali, začal jsem
překážet spoustě lidem a pomalu si zvykám na pomluvy a nařčení.”
„Zjistil jsem, že tady nefunguje komunita. Krade se tady na každém rohu, v tom se nedá žít. S rozkradeným
městem se neztotožníte a nezáleží vám na něm.”
Foto popis|
Nový pavilon zaplatí gepardům ústečtí pivaři
11.11.2011
ČRo - sever.cz Strana 0 informacezeseveru
ZOO v Ústí nad Labem dostane od společnosti Heineken peníze na úpravu pavilonu pro gepardy. O přísun
peněz se postarali pivaři a o výběr ze tří projektů pak lidé prostřednictvím internetového hlasování.
Korunu z každého vytočeného Zlatopramenu střádala firma od půlky července do 11. listopadu. Prostřednictvím
Ústecké komunitní nadace nabídla veřejnosti tři projekty - zřízení další trasy cyklobusu, úpravu betonových
ploch v Ústí nad Labem street-artovými umělci a opravu pavilonu gepardů. Právě pro něj hlasovala drtivá
většina z více než 11ti a půl tisíce lidí.Ředitel ZOO Václav Poživil popisuje, jak by chtěli pavilon upravit:
„Potřebujeme oddělit samce od samic s koťaty tak, aby se necítili, neviděli a došlo k intimnímu vzplanutí a
následně pak produkci koťat... Celý pavilon máme odhadnutý zhruba na 1,2 milionu korun v základní verzi, plus
nějaké přídavné věci – jako například kamery pro lidi, lanovku pro tahání potravy aby měl samec pocit že
loví...“Zatím je na kontě necelých 900 tisíc korun. Podle mluvčí Heinekenu Kateřiny Beute ale firma potřebné
peníze doplní.
V Žernosekách bude další část „Sadování”
18.10.2011
Litoměřický deník Strana 3
(mč)
Litoměřicko
M. Žernoseky, Lovosice - V sobotu 22. 10. proběhne již třetí setkání v sadu u Malých Žernosek. „Pracovnice
Rodinného centra Mozaika tentokrát připravily program zejména pro rodiče a starší děti plný zábavy a poznání.
Dospělí se společnými silami zapojí do úprav sadu, jako je sekání trávy nebo prořezávání stromů. V závěru
bude mít každý možnost zasadit si svůj ovocný strom“, řekla k akci její organizátorka Helena Mourečková. Sraz
účastníků je ve 14 hodin u Obecního úřadu v Malých Žernosekách. Pracovní oděv a dobrou náladu s sebou. Na
setkání v sadu jsou srdečně zváni děti i dospělí.
www.newtonmedia.cz
14
Na tuto akci bude stejný den volně navazovat další program, a to povídání s promítáním fotografií věnované
africké Ugandě. Akce se koná od 18 hodin v čajovně v Lovosicích (poblíž obchodu Penny). O zážitky z cest po
Africe se podělí Helena Mourečková, která zde žila několik měsíců. Projekt „Sadování“ je podpořený Ústeckou
komunitní nadací.
Foto popis|
Na začátku příběhu mecenáše byla dívka, která neměla 240 Kč
10.10.2011
Jan Horák
Severní Čechy
Martin Hausenblas je jedním z nejznámějších mecenášů na severu Čech. Díky jeho penězům mohou mladí lidé
studovat ve světě. Sám měl podobnou zkušenost, po studiích v Ústí pokračoval v Chicagu.
Martin Hausenblas je výrazná ústecká postava a úspěšný podnikatel, pracoval například v reklamě.
* Jste hlavním mecenášem fondu RENESANCE, z jehož peněz studují mladí lidé z regionu v zahraničí.
Vycestoval jste někdy vy za studiem díky podobnému fondu?
Ne. Pro mě bylo inspirující, když moje sestřenice, bylo jí 15, za mnou přišla, že chce být modelka. Ale
že do toho nemůže jít, protože nemá peníze na castingy. Potřebovala 240 korun týdně. Tak jsem jí řekl, že
získala stipendium 2 tisíce korun měsíčně po dobu jednoho roku. A dohodli jsme se, že když uspěje, tak mi ty
peníze vrátí a já je dám někomu jinému. Dnes je Jana Knauerová topmodelka, žije v New Yorku a je to opravdu
formát. Takhle vznikl silný příběh. Pochopil jsem, že stačí málo, aby se životy lidí zásadně změnily amohli využít
svůj potenciál.
* A vrátila vám tedy ty peníze?
Pamatuju si okamžik, kdy výskala radostí, že už pro mě má ty peníze. V tu chvíli došlo k naplnění toho
vztahu. Když dnes studentům předávám šeky, tak jim vyprávím tenhle příběh. Žádám je, že pokud jim to změní
život, aby si uvědomili, že komunita jim pomohla ke vzdělání. A aby si vybrali lidi nebo projekty v komunitě, které
budou chtít sami podpořit, aby to komunitě vrátili zpátky. Sestřenice mi dala obrovskou lekci.
* A sám do sebe jste investoval?
Na nějakou dobu jsem odjel do Austrálie. Bylo to v době, kdy jsem předával firmu do rukou
managementu. Tak jsem se toho bál, že jsem radši odjel. Zjistil jsem, že tam tu firmu nikdo nezná, pro nikoho
nic neznamená a začal jsem od ní mít zdravý odstup. Hlavně jsem si uvědomil, že jsem tam úplně nahý. Že tam
nemám kontakty, vliv, prostě vůbec nic.
* Co jste tam o sobě zjistil?
Především to, že to, co dělám doposud, ač se to zdá hrozně důležité, je úplně nepodstatné. A že jsou
místa, kde se dá neuvěřitelně dobře žít. Tam jsem začal hodně vnímat téma udržitelnosti života. Protože se
domnívám, že to, jak funguje naše společnost, je zcela neudržitelné. Definoval jsem si vizi, a to je „Ústí nad
Labem-město, kde se dobře žije udržitelným způsobem“.
* A váš příspěvek k udržitelnému způsobu života ve městě je tedy tento fond?
Jeden z několika. Je třeba vzít určitou masu lidí z Ústí a poslat je do zahraničí. Ti lidé mohou jet, kam
chtějí, a studovat, co chtějí. Naučí se jazyk, získají vzdělání a sebevědomí a hlavně načichnou místním
prostředím a pak se vrátí.
www.newtonmedia.cz
15
* Je návrat zpět do města neopominutelným kritériem?
Ne. Nemůžu mít jistotu, že se tam někdo nezamiluje, nenajde životního partnera a neusadí se tam. Ale i
když nežijete v komunitě, z které pocházíte, neznamená to, že jí nemůžete prospět. Když se ti lidé vrátí po
letech, o to můžou být silnější a o to víc můžou prospět. Žádáme uchazeče, aby zpracovali projekt, co chtějí ve
své komunitě po návratu dělat a čím jí prospět. To je věc, kterou chceme hodnotit. Ale nejsou tam žádné
smlouvy ve smyslu „musíte, nesmíte atd.“
* V čem je projekt unikátní?
Je unikátní v jedné věci. Je zaměřený na jednu komunitu, a to tu, ve které žiji. Chci vytvořit skupinu
patriotů, kteří se složí na rozvoj své komunity. Cílem fondu je umožnit 45 studentům ročně vycestovat za
studiem do světa. Když spočítám fondy podporující studenty v Česku, tak se mi vejdou na prsty jedné ruky. Ale
změna se vždy dělá tak, že inspirujete ostatní. Mnoho lidí cítí, že jsou sice zajištění, ale přesto nejsou spokojení.
Časem člověk pochopí, že důležitější než peníze jsou zdravé mezilidské vztahy a také pocit zapojení do místní
komunity a podílení se na něčem, co má smysl. U nás jsme to za komunismu zapomněli, takže stačí se na to
rozvzpomenout.
* Jak je to s reklamou? Ví se o tom fondu tolik, jak byste chtěl?
Všechno je otázka času. Teď jsme rozjeli určité PR, udělali jsme stránku Fondu Renesance na
Facebooku, tvoří se logo, takže uvidíme..
* Kde byste chtěl mít fond za 5 let?
Chci, aby 250 Ústečanů ročně vycestovalo do ciziny. A ještě mám vizi, že se tou myšlenkou nakazí
někdo jiný a v jiném městě naší země.
* Jaké jsou vedle fondu vaše další příspěvky k udržitelnému životu ve městě?
Ta nejdůležitější věc, která mění mechaniku fungování města, je facebooková stránka I Love Ústí, jejíž
jsem součástí. Vytváříme síť, která propojuje lidi v naší komunitě, aby se sblížili, lépe se poznali a aby cokoliv se
šustne, všichni věděli. Pokud totiž lidé žijí odděleně, nebaví se, nesdílejí, tak je to ideální prostředí pro to, aby se
tu kradlo a podvádělo. Naopak když se o všech všechno ví, tak lumpové budou dříve nebo později vyloučeni a
slušní lidé se mohou snadno spojit do zájmových skupin podle libosti. Když totiž přebýváte ve městě, kde vidíte
rozkrádačky na každém rohu, parky za 86 milionů, tunely, kšefty s pozemky pana Ryšavého, těžko se můžete s
městem identifikovat a být na něj hrdi.
* Jak přimět lidi, kteří jsou z politiky otrávení a rezignovali, aby měli zájem o veřejnou kontrolu?
Existuje tu zákon o přístupu k informacím. Podle něj, když se na cokoliv zeptáte úředníka, on vám musí
do 14 dnů odpovědět. Dnes tu jsou tři čtyři „potížisté“, kteří se neustále na něco ptají. Ale pak je tu 100 tisíc lidí,
kteří se neptají na nic. V tomhle stavu to je pro magistrát ideální, přikrýt vše pod pokličku a šmudlat si to tam. A
to je prostor, kde se korupci daří. Pak nejsou peníze na chodníky, školky ani divadlo nebo ZOO. Ale pokud se
příští týden zeptá 11 tisíc lidí, kdo platil tenhle park, kdo platil tohle, tamto, tak se magistrát zhroutí. A pak se
může stát, že si úředníci řeknou: pojďme naše záměry a všechny smlouvy uveřejňovat dopředu. Lidé si to pak
najdou sami a nás už se nikdo nebude na nic ptát a my budeme moct normálně pracovat. V takovou chvíli jsme
v transparentní společnosti. Ta hradba, kterou si kolem sebe politici vytvořili, je z karet.
* Bohužel si nejsem jistý, že lidi na to mají energii.
Je velmimálo lidí, kteří jsou v situaci, kdy si můžou dovolit dělat práci pro komunitu na plný úvazek. Ale
to není třeba, stačí, aby každý pro svou komunitu pracoval pět minut a jen na tom, co ho zajímá. Věřte tomu, že
je skupina lidí, které zajímá veřejná kontrola a kteří jsou ochotni to dělat ve volném čase. A řeknou si třeba: A
dost, mně nikdo barák bourat nebude, nebo dost, za park půjde někdo sedět. Pak již stačí zavolat do sociální
sítě, vyhledat ostatní, kterým vadí stejná věc, zajít do hospody, seznámit se a jít do toho. Nebudete se stačit
divit, co se stane za zázrak.
Když přebýváte ve městě, kde vidíte rozkrádačky na každém rohu, tunely... Těžko na něj můžete být hrdi. »
www.newtonmedia.cz
16
PROFIL Martin Hausenblas Podnikatel Martin Hausenblas se narodil v roce 1973 v Ústí nad Labem. Studoval
výpočetní techniku na UJEP, ve vzdělání pokračoval na Brno business school a Chicago State University. V
současné době se věnuje mimo podnikání rozvoji stipendijního fondu RENESANCE a dalším projektům pro
podporu rozvoje občanské společnosti, například www.podnikamebezkorupce.cz. Byl členem TOP 09. Fond
RENESANCE Představuje jeden z fondů zaštítěných Ústeckou komunitní nadací. Založil jej právě
Hausenblas. Klade si za cíl finančně podpořit lidi z Ústí nad Labem, aby vycestovali na studium do zahraničí,
naučili se jazyk, získali rozhled a sebevědomí a posléze se vrátili do města. Díky prostředkům fondu už
vycestovali studenti do USA, Vietnamu či Švédska. V tuto chvíli už nadace vyhlásila druhé kolo výzev pro
zájemce.
Foto popis| Jan Hausenblas (1973) Muž, který podporuje mladé Ústečany a snaží se o transparentní společnost
v Ústí.
Foto autor| Foto: Archiv MF DNES
společnost
26.9.2011
Euro Strana 89 Light - společnost
ECDL Česká republika
Cena za sociální začleňování
Společnost ECDL Česká republika, zabývající se objektivním testováním počítačové gramotnosti běžných
uživatelů výpočetní techniky, získala v mezinárodním srovnání cenu Best Practice Awards 2010 v kategorii
Sociálního začlenění. Cena byla předána prvnímu nevidomému testerovi ECDL v ČR Marku Sikorovi na
Národním semináři ECDL. Na snímku zleva prezidentka ECDL-CZ Olga Štěpánková, Marek Sikora a Julian
Seymour, manager of business operations – European Computer Driving Licence Foundation.
Obchodní komora Švýcarsko–ČR
Švýcarsko u zámku
HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika uspořádala ve spolupráci s CK Quicktour v sobotu 10. září
na hřišti v Hluboké nad Vltavou 1. česko-švýcarský golfový turnaj. Setkání se zúčastnili členové komory a další
pozvaní hráči, pro doprovázející osoby byla připravena golfová akademie. Na snímku zleva Antonín Loužek,
manažer GC Hluboká nad Vltavou, Alena Koukalová, ředitelka Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika,
André Regli, velvyslanec Švýcarské konfederace v České republice, a Kamil Krupka, jednatel CK Quicktour.
Dolce & Gabbana
Butik ozdobily korzety
Ve středu 7. září se konal slavnostní koktejl u příležitosti otevření butiku Dolce & Gabbana v Praze v Pařížské
ulici. Butik byl otevřen letos v červnu a nabízí kompletní dámskou a pánskou linii oblečení a módních doplňků
italské značky Dolce & Gabbana.
V rámci slavnostního otevření byla do Prahy přivezena výstava korzetů značky, která byla v pražském butiku
týden. Nejstarší korzety byly z roku 1991. Na snímku ředitel exportu Dolce & Gabbana Pietro Magli s Ivanou
Gottovou.
www.newtonmedia.cz
17
Ústecká komunitní nadace
Traverza pro Marka Ebena
Marek Eben přijal pozvání Ústecké komunitní nadace na již šestou benefiční večeři, při níž obdržel metrovou
traverzu U16 o váze bezmála 20 kilo. Pozvání na benefiční večeři přijalo dále na čtyřicet dalších hostů z řad
dárců a příznivců Ústecké komunitní nadace. O výtěžek z benefice ve výši 157 tisíc se mohou neziskovky
ucházet do 26. září 2011. Na snímku zleva Tomáš Krejčí, ředitel Ústecké komunitní nadace, Jana Kováčová,
grantová referentka nadace, Luděk Masopust, předseda správní rady nadace, Marek Eben, Petr Veselý,
programový manažer nadace, a Kateřina Valešová, manažerka pro vztah s dárci.
Foto autor| FOTO • archiv
Studenti pojedou do zahraničí díky ústeckému mecenáši
20.9.2011
(red)
Ústecko
Ústí nad Labem – Dalších několik studentů z Ústí a okolí bude moci rozšířit své vzdělání na prestižních
zahraničních školách. Stipendijní fond Renesance, vůbec první stipendijní fond v kraji založený soukromým
dárcem, vyhlásil druhé grantové kolo. Na podporu mladých Ústečanů tentokrát věnuje fond, který spravuje
Ústecká komunitní nadace, více než půl milionu korun. „Mám za to, že člověk, který získá rozhled, jazykové
vybavení, vzdělání a vědomí vlastní hodnoty, má po návratu domů předpoklady se úspěšně zapojit do života
Ústecka a přispět tak k rozvoji své komunity,“ vysvětluje důvody vzniku fondu jeho zakladatel, ústecký
podnikatel Martin Hausenblas.
Eben dostal traverzu
19.9.2011
(jit)
Ústecko
KRÁTCE:
Ústecko - Již 6. benefiční večeři, tentokrát s Markem Ebenem, uspořádala Ústecká komunitní nadace na
velkobřezenském zámku. Akce vynesla 157 tisíc korun a ústecká firma Jotun Powder Coatings se částku
rozhodla ještě zvýšit na 300 tisíc. Z výtěžku nadace podpoří charitativní projekty neziskových organizací, o
grant mohou žádat do 26. září. Ebena organizátoři večeře obdarovali metr dlouhou a 20 kilogramů těžkou
traverzou. „Tento neobvyklý hudební nástroj používá ve své písni s názvem Já na tom dělám,“ vysvětlila
Kateřina Valešová z nadace, proč zvolili takový netradiční dar.
www.newtonmedia.cz
18
Mecenáš z Ústí posílá studenty na zkušenou
9.9.2011
(jit)
Ústecko
Ústí nad Labem - Další studenti z Ústecka si rozšíří své vzdělání na zahraničních školách. Stipendijní fond
Renesance, jež pod hlavičkou Ústecké komunitní nadace založil podnikatel z Ústí Martin Hausenblas, vyhlásil
již 2. grantové kolo. Na studijní pobyty v cizině má tentokrát připraveno přes půl milionu korun. Už v červnu fond
rozdělil mezi 8 studentů 440 tisíc korun, byli za ně na zkušené v USA, ve Španělsku nebo ve Vietnamu. Podle
Hausenblase světový rozhled a kvalitní jazykové vybavení pomůže mladým se lépe uplatnit ve všech sférách
života a přispět tak i k rozvoji Ústecka.
Rozloučení s prázdninami
1.9.2011
u nás doma
V sobotu na “Mostce” v Litoměřicích a v neděli na Osmičce v Lovosicích si děti i odvážní rodiče mohli v sobotu
vyzkoušet různé druhy lanových překážek. Více než stovku návštěvníků neodradil ani chladný a občas deštivý
den. Ti nejodvážnější překonali strach z výšky, vylezli po provazovém žebříku a osm metrů nad zemí se snažili
„zkrotit koně“, jak se přezdívá jedné náročné lanové překážce, nebo se svezli několik desítek metrů na kladce.
„Akce se povedla, lidí přišlo víc než jsme očekávali, když jsme v deštivém ránu lanový park vázali“ řekla jedna z
organizátorek. Vedle zážitků si s sebou domů děti odnesly třeba i pozvánku ke skautům a skautský rozvrh hodin
na nový školní rok. Akci uspořádal Petr Vomáčka spolu se skautským střediskem Radobýl v Litoměřicích a
střediskem Brána v Lovosicích za podpory Ústecké komunitní nadace a společností Hennlich a Lanex
Klíčové proběhly v sobotu 27.8.2011 v Lesoparku Mostná hora v Litoměřicích a v neděli 28.8.2011 v
Lesoparku Osmička v Lovosicích
Na realizaci spolupracovalo asi 20 lidí převážně členů skautských středisek Radobýl Litoměřice a Brána
Lovosice. Spolu s akcí probíhal “skautský nábor”
V Litoměřicích byly lanové překážky v provozu asi od 10 do 15 hodin, i přes špatné počasí se zúčastnilo
asi 60 dětí
V Lovosicích byly lanové překážky v provozu asi od 10 do 16:30 hodin, zúčastnílo se kolem 150 dětí.
Foto popis|
www.newtonmedia.cz
19
Fond T–Mobile rozdělí na projekty na Lounsku jeden milion korun
11.8.2011
Žatecký a lounský deník Strana 3
(mst)
Žatecko a Lounsko
Louny – Fond T–Mobile vyhlásil 7. ročník programu, v rámci něhož rozdělí mezi organizace a sdružení na
Lounsku jeden milion korun.
Do grantového řízení se mohou přihlásit nevládní neziskové organizace, příspěvkové organizace, obce
a sdružení obcí, které se ve svých projektech zaměří již podruhé na téma „zdravá planeta“.
Šanci uspět se svou žádosti budou mít projekty, které buď posilují odpovědnost za místo, kde žijeme,
nebo zlepšují život lidem, se kterými toto místo sdílíme.
Přihlášky je možné zasílat do 9. září. Jednotliví žadatelé mohou získat až 100 tisíc korun. V minulém
roce Ústecká komunitní nadace, která administruje program pro okres Louny, přijala 61 žádostí, z kterých
hodnotící komise vybrala devatenáct. T–Mobile podporuje regionu, kde sídlí jejich zákaznické sídlo, tedy
Lounsko a Královéhradecko. Tam také rozdělí jeden milion korun.
Neziskové organizace si rozdělí milion korun
9.8.2011
(tka)
Severní Čechy
LOUNY
Krátce
Až do 9. září mohou pořadatelé různých akcí a neziskové organizace z Lounska žádat o granty z Fondu TMobile. Společnost peníze bude rozdělovat už posedmé, na Lounsku se letos chystá rozdělit milion korun.
Ústecká komunitní nadace, která peníze z fondu spravuje, loni v lounském okrese přijala 61 žádostí o grant.
Hodnotící komise pak milion korun rozdělila mezi 19 organizací, například školkám či sdružením na opravu
dětských hřišť nebo kostelíků.
Neziskové organizace si rozdělí milion korun
4.8.2011
(tka)
Severní Čechy
LOUNY
Až do 9. září mohou pořadatelé různých akcí nebo neziskové organizace z Lounska žádat o granty z Fondu TMobile. Společnost bude peníze rozdělovat už posedmé. Na Lounsku se letos chystá rozdělit milion korun.
Ústecká komunitní nadace, která peníze z fondu spravuje, loni v lounském okrese přijala 61 žádostí o grant.
Hodnotící komise poté milion korun rozdělila mezi 19 organizací, například mateřským školám nebo sdružením
na opravu hřišť či kostelíků.
www.newtonmedia.cz
20
Vlak do Zubrnic bude kratší
1.8.2011
MARTIN KLIMEŠ
Ústecko
Provozovatelé nasadí vůz bez vleku, aby se provoz zaplatil. Kozí dráhu někdo rozkrádá
Zubrnice, Ústecko – Provozovatelé zubrnické lokálky řeší nedostatek financí. Motoráček začne jezdit bez vleku.
„Vzhledem k tomu, že provoz v srpnu není finančně pokryt, bude v provozu úspornější solo motorový
vůz bez vleku, který běžné množství cestovních zavazadel pojme,“ potvrdil Martin Kašpar ze Zubrnické
museální železnice, která trať provozuje.
V případě potřeby je podle něj po předchozím projednání možné zajistit provoz i s vlečným vozem.
„Naprostá většina osob cestuje z Ústí, ale část cestujících se ze Zubrnic nevrací vlakem, ale pěšky,“ pokračoval
Kašpar.
Provoz na lokálce do Zubrnic spustili nadšenci v říjnu minulého roku, do května jezdil Hurvínek při
příležitostných akcích ve skanzenu a to včetně zimního období. Od června lokálka jezdí každou sobotu v
běžném provozu.
„Vzhledem k provozu ve vlastní režii jezdí vlak na trase Ústí západ - Zubrnice jen jednou týdně,“ řekl
provozovatel Hurvínka, který od začátku roku přepravil už víc než 3500 cestujících. „V červnu jich bylo 714, v
červenci zatím zhruba 600,“ dodal Kašpar. Provoz v červenci finančně podpořila Ústecká komunitní nadace.
Provoz na lokálních tratích pravidelně podporuje Ústecký kraj. Zubrnické trati se ale podpora netýká,
protože vlak nejezdí denně.
„Ústecký kraj slíbil podporu lokálních železničních tratí v rámci propagace cestovního ruchu a využití
těchto tratí díky jejich turistickému potenciálu. Proto jim každoročně přispěl na letní provoz,“ uvedla mluvčí kraje
Magdalena Hanáčková.
Nejinak tomu bylo i v letošním roce, jedinou změnou je, že podpora nejde z Fondu hejtmanky, ale z
peněz, které kraj získal díky darům významných společností. Z vlaků, které jezdí i na Ústecku, letos kraj
podpořil Kozí dráhu. S městem Jílové se dohodl na podpoře ve výši 150 tisíc korun.
Vlak na Kozí dráhu ale letos ještě nevyjel. „A možná ani nevyjede. Za Telnicí někdo část trati rozkradl,“
řekl Deníku zastupitel Jílového Lubomír Michalec. „Jednáme teď s obcemi, které provoz podporují, jestli by bylo
možné jezdit alespoň mezi Děčínem a Telnicí,“ dodal Michalec s tím, že už připravují trestní oznámení.
Historie trati Trať byla postavena v roce 1890, v roce 1978 byl provoz zastaven. Amatérští železničáři začali
vyjednávat o koupi trati v roce 1992. V roce 1993 zahájili zkušební muzejní provoz, který trval rok. V roce 2010
zahájilo sdružení na trati provoz.
Foto popis|
www.newtonmedia.cz
21
Arnultovické křížky se dočkaly obnovy
1.8.2011
VERONIKA UDATNÁ
Ústecko
Chvojenští zachraňují drobné památky obcí. Doufají, že je vandalové neohrozí
Arnultovice – Do opravy dvou sakrálních křížů se pustilo občanské sdružení Chvojensko spolu s Arnultovickými.
Památky, kterých bylo ve své době rozeseto všude spousty, se stávají stále vzácnějšími. I proto se tamní lidé
rozhodli bojovat za jejich záchranu.
„Na Chvojensku se zachovalo opravdu málo těchto drobných památek, i když zrovna Arnultovice jsou
na tom, co do počtu zachovalých křížků, nejlépe,“ uvedla Jiřina Bischoffiová ze sdružení Chvojensko, které
projekt připravilo.
Cenné jsou proto podle ní obě památky. O prvním kříži, který se nachází u cesty za obcí, se prý poprvé zmínil
doktor Vít Honys už mezi lety 1860 a 1900. „Druhý kříž ve vsi je o něco mladší,“ informovala zakladatelka
občanského sdružení.
Tvoří ho pomník a podstavec z pískovce a kříž z terasa. Při cestě směrem na Žďár, kde stojí první křížek, zbylo
jen pískovcové torzo. „Zdobený litinový kříž někdo ulomil a ukradl,“ postěžovala si Bischoffiová. Nový ukoval
umělecký kovář Jiří Barták. Opatření před vandaly a zloději organizátoři rekonstrukce ale neplánují. Doufají, že
křížky ohlídají místní. „Moc by nás mrzelo, kdyby je někdo poničil. Ve vsi snad dohlédnou lidé, kříž za obcí je v
ohrožení. Přesto věříme, že s ním nikdo nic neprovede,“ řekla členka sdružení.
Na obnově křížů v současnosti pracuje kameník Jiří Sotona, se kterým sdružení dlouhodobě
spolupracuje. Do jeho dílny památku pomáhali přemístit Arnultovičtí. „Na pomoc místních spoléháme i při
usazování křížku na jeho původní místo,“ vzkázala Jiřina Bischoffiová. Dodala, že u pomníku bude třeba upravit
i okolí. K navrácení křížku na místo u cesty by podle Sotony mělo dojít už koncem prázdnin. „Čištění křížku,
spravování, broušení, to všechno jsou zdlouhavé procedury. Ale do konce srpna musím mít podle smlouvy
hotovo,“ potvrdil kameník.
Potřebné peníze na obnovu obou křížů zajistila Ústecká komunitní nadace. „Na odborné kamenické a
kovářské práce jsme pro tento projekt poskytli grant ve výši čtyřiceti tisíc korun,“ sdělila manažerka pro styk s
dárci Kateřina Valešová.
Foto na usteckydenik.cz
Foto popis| OBNOVU KŘÍŽKŮ provádí kameník Jiří Sotona. Litinového anděla nahradí kovový krucifix od
uměleckého kováře Jiřího Bartáka.
Foto autor| Foto: Deník/Karel Pech
Anděl ze Schönsteinu přistál v kostele v Tisé
26.7.2011
MARTIN KLIMEŠ
Titulní strana
zaujalo nás
Socha léta chátrala před kostelem Tří králů v Libouchci. Že patří do Tisé, nikdo nevěděl
Tisá – Socha Anděla ze Schönsteinu se po letech vrátila, kam patří. Že do Tisé, kde se Schönstein nacházel,
patří, léta nikdo netušil. Obec chce nyní zastavit její chátrání.
„Nikdo z nás netušil, že Anděl v Libouchci je a že je to pozůstatek zámku Schönstein. Hned jak se na to
přišlo, začali jsme s obcí pracovat na jeho přesunu zpět,“ řekl Radim Bzura ze Sdružení rodičů a přátel dětí
Tisá.
www.newtonmedia.cz
22
Občanské sdružení totiž, na rozdíl od obce, může pracovat na projektech a podávat granty. Původní
plán byl sochu odnést svépomocí. „Ukázalo se, že představa, že popadneme popruhy a sochu odneseme, byla
zcela nereálná,“ pokračoval Bzura.
Kvůli památkové ochraně tedy museli zvolit časově i administrativně náročnější cestu.
„Projekt na grant nelze napsat za týden, plánovat jsme začali už v zimě,“ uvedla Jiřina Bischoffiová,
která pro obec projekt připravila. Náročná byla ale i samotná přeprava,“ dodala.
Pokračování na straně 3
Anděl ze Schönsteinu přistál v Tisé
Pokračování ze strany 1
Grant Ústecké komunitní nadace pomohl s přepravou a propagací. Ani teď ale nemají zachránci Anděla
vyhráno. Nyní je potřeba sochu zakonzervovat či zrestaurovat. To by mohlo stát až 160 tisíc korun.
Zůstane v kostele
Anděl by teď měl zůstat uvnitř kostela, aby se dál neničil.
„Pro vnější prostory zřejmě ani nebyl vytvořen. Zdobení a materiál odpovídá vnitřním prostorům,“ uvedl
při včerejším přivítání Anděla v kostele starosta obce Jiří Jandásek.
Duchovní hodnoty
Arciděkan Miroslav Šimáček, který v Tisé slouží pravidelné mše, se radoval především z toho, že lidé mají o
podobné věci stále zájem.
„Je to pro mě taková radost, že duchovní hodnoty v lidech jsou. Ze sochy se nikdo nenají, ale má svou
historii,“ řekl Šimáček.
Socha Anděla je možná jedinou zachovalou částí bývalého zámku Schönstein, který se nacházel v
místě stejnojmenné tvrze, předcházející dnešní Tisou.
Zámek byl vystaven v letech 1554 až 1557, zničen byl za třicetileté války. O další historii sochy se toho
moc neví, ale podle starosty je zřejmé, že se jedná o nejstarší doložitelný artefakt, který v obci je.
kam jet
14.7.2011
Železničář Strana 8 Za poznáním
(mn)
Zašlapejte si na Ratíškovce
Šlapací drezíny v Ratíškovicích jezdí už od roku 2004 a za těch sedm let přepravily na šestnáct tisíc
spokojených návštěvníků.
Přijeďte si sem užít klidu a zážitku z netradičního dopravního prostředku. Podívat se přitom můžete i do Muzea
ve Vagónu. Nutná je rezervace šlapacích drezín na telefonu 724 247 671. Nejblíže na Ratíškovku je to ze
stanice Rohatec, odtud pěšky (cca 5 km), nebo ze stanice Hodonín či Kyjov autobusem do zastávky
Ratíškovice, rozc. Vacenovice. Přímo k Muzeu ve Vagónu vede cyklostezka otevřená na sklonku roku 2008. V
obci je cesta k muzeu značena jako Muzeum šlapadlo.
Letní výlety do Zubrnic
Díky podpoře firmy Heineken ČR a Ústecké komunitní nadace, jejíž příspěvek sníží provozovateli ztráty z
provozu lokálky, bude provoz na trati z Velkého Března do Zubrnic prodloužen i na červencové soboty, tedy
ještě na 16., 23. a 30. července. V termínu 23. července můžete vlaku využít k návštěvě pouti ke svaté Máří
Magdaleně v Zubrnicích. Letní jízdní řád najdete na webu www. zmz.cz, odjezdy z Ústí nad Labem západ jsou v
9.20, 12.13, 15.20 a 18.12. Na 20. srpna je plánován Den otevřených dveří ZMŽ aneb rozloučení s prázdninami
v Zubrnicích. Každou sobotu v srpnu bude otevřena pro veřejnost drážní vodárna v Ústí nad Labem Střekově
(asi 150 metrů od výpravní budovy).
www.newtonmedia.cz
23
Zahradní železnice ve Chlumci
Vedle dalších zajímavostí a drážních relikvií je hlavním hřebem zahrady Miloše a Bohumila Špecingerových
úzkokolejka rozchodu 250 mm a 600 mm. Otevřeno tu mají ve dnech 16., 17., 23. a 24. července. Vždy mezi
13. a 17. hodinou. Na rozchodu 250 mm jezdí lokomotiva na elektrický pohon, na kolejišti pak nová lokomotiva
ze švýcarské Rhétské dráhy. Občanské sdružení Chlumecká zahradní železnice vede i zajímavé stránky
www.chzz.cz. Lokalita se nachází v Rooseveltově ulici 249/III, v Chlumci nad Cidlinou.
Kafemlejnkem pod Troskami
Jako v minulých letech ještě třikrát vyjedou zvláštní parní vlaky Českým rájem, a to o sobotách 23. července,
13. a 27. srpna. Dopoledne se jede do Rovenska pod Troskami (odjezd z Turnova v 9.02) a odpoledne do Semil
(odjezd z Turnova ve 13.51). Během pobytů ve stanicích Rovensko pod Troskami, Semily a Malá Skála
proběhne ve zvlášť upraveném voze vlaku dětské představení loutkářského souboru Na Židli.
Foto popis|
Pivaři z Ústí mohou přispět na stavbu nového pavilonu gepardů
12.7.2011
Lucie Chlebná
Severní Čechy
V 60 restauracích v Ústí probíhá hlasování, ve kterém si mohou lidé sami zvolit jeden ze tří projektů zvelebení
města za peníze, které propijí.
Pivaři z Ústí mohou přispět na stavbu nového pavilonu pro gepardy, kteří žijí ve zdejší zoo, cyklobus do
Českého středohoří či zvelebení betonových ploch v krajském městě. Od včerejška se totiž mohou zapojit do
hlasování o tom, který veřejně prospěšný projekt podpoří peníze, jež ve vybraných ústeckých hospodách propijí.
Až do 11. listopadu běží v 60 restauracích krajského města akce nazvaná O stupeň lepší Ústí. Pořádá ji
společnost Heineken, která z každého jedenáctistupňového piva Zlatopramen, jež se v těchto 60 podnicích do
listopadu vytočí, věnuje jednu korunu do speciálního fondu.
Peníze pak podpoří veřejně prospěšný projekt, který vyberou sami Ústečané. Hlasovat mohou na
internetu i ti, kteří pivo nepijí, pivaři však mají výhodu v tom, že smějí hlasovat opakovaně. „Čím víc piva se
vypije, tím víc peněz do fondu přiteče. Podle odhadů z minulých let by se ve fondumohlo sejít asi 1,3milionu
korun,“ uvedl Boris Rajdl,manažer značky Zlatopramen.
Pivní lázně i slunečnice na náměstí
Heineken chce prostřednictvím fondu přispět ke zvelebení krajského města a zpříjemnění života Ústečanů. „Se
zástupci města a Ústecké komunitní nadace jsme vybrali tři projekty, Ústečané z nich prostřednictvím
hlasování zvolí ten vítězný,“ dodal Rajdl.
Mezi projekty, které měly šanci se dostat do užšího výběru, bylo například zpřístupnění šikmé věže u
kostela Nanebevzetí Panny Marie, pivní lázně nebo zeleň a slunečnice pro Mírové náměstí.
„Důležitým kritériem pro nás byla realizovatelnost projektu a jeho životaschopnost. Nakonec jsme došli k
těmto třem: první z nich je zaměřen na zlepšení životního prostředí, konkrétně jde o úpravu betonových ploch a
prostor ve městě pomocí street-artových prvků. Druhý projekt je sportovní - jde o zřízení nové linky cyklobusu z
Ústí do Českého středohoří, nová i stávající linky by příští sezonu jezdily zdarma. Třetí projekt je výstavba
nového pavilonu gepardů v ústecké zoo, kde by se mohlo docílit odchovu mláďat,“ popsal Rajdl.
Hlasovat může každý, Heineken ale zvýhodňuje ty, kteří konzumují jeho pivo. „Pro hlasování je vytvořen
web, tam může každý hlasovat jen jednou. Konzumenti mohou hlasovat prostřednictvím účtenek s vypitými pivy
- na zadní stranu účtenky napíší číslo projektu, pro který hlasují, účtenky se házejí do hlasovacích boxů, které
najdete ve vybraných restauracích,“ vysvětlil Rajdl. Podmínkou pro tento způsob hlasování je to, aby na účtence
byly aspoň dvě točené jedenáctky.
Mezi 60 hospodami, které jsou do projektu zapojené, nechybí například legendární studentská pivnice U
Hnáty, kočkovská restaurace Na Kopečku či neštěmické Lesní Zátiší.
www.newtonmedia.cz
24
Foto popis| Letní osvěžení i pomoc Z každého piva Zlatopramen, které se do listopadu vytočí v 60 ústeckých
hospodách, půjde koruna na zvelebení města. Zda to bude nový pavilon gepardů, cyklobus nebo zkrášlení
betonových ploch, si přitom v hlasování vyberou sami pivaři.
Foto autor| Foto: Iveta Lhotská, MF DNES
Pivaři z Ústí mohou přispět na pavilon pro gepardy či nový cyklobus
12.7.2011
usti.iDNES.cz Strana 0 Ústí / Ústí - zprávy
MF DNES, Lucie Chlebná
Pivaři z Ústí mohou přispět na stavbu nového pavilonu pro gepardy, cyklobus do Českého středohoří či
zvelebení betonových ploch v krajském městě. Nejlepší z těchto tří projektů mohou od pondělí vybírat Ústečané.
Hlasování probíhá v šedesáti restauracích ve městě a na internetu.
Hlasovat v soutěži O stupeň lepší Ústí mohou zájemci až do 11. listopadu. Soutěž pořádá společnost Heineken,
která z každého jedenáctistupňového piva Zlatopramen, jež se v určených šedesáti podnicích do listopadu
vytočí, věnuje jednu korunu do speciálního fondu.
Peníze pak podpoří veřejně prospěšný projekt, který vyberou sami Ústečané. Hlasovat mohou na internetu i ti,
kteří pivo nepijí, pivaři však mají výhodu v tom, že smějí hlasovat opakovaně. "Čím víc piva se vypije, tím víc
peněz do fondu přiteče. Podle odhadů z minulých let by se ve fondu mohlo sejít asi 1,3 milionu korun," uvedl
Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen. Pivní lázně a slunečnice na náměstí neuspěly
Heineken chce prostřednictvím fondu přispět ke zvelebení krajského města a zpříjemnění života Ústečanů. "Se
zástupci města a Ústecké komunitní nadace jsme vybrali tři projekty, Ústečané z nich prostřednictvím
hlasování zvolí ten vítězný," dodal Rajdl.
Mezi projekty, které měly šanci se dostat do užšího výběru, bylo například zpřístupnění šikmé věže u kostela
Nanebevzetí Panny Marie, pivní lázně nebo zeleň a slunečnice pro Mírové náměstí.
"Důležitým kritériem pro nás byla realizovatelnost projektu a jeho životaschopnost. Nakonec jsme došli k těmto
třem: první z nich je zaměřen na zlepšení životního prostředí, konkrétně jde o úpravu betonových ploch a
prostor ve městě pomocí street-artových prvků. Druhý projekt je sportovní - jde o zřízení nové linky cyklobusu z
Ústí do Českého středohoří, nová i stávající linky by příští sezonu jezdily zdarma. Třetí projekt je výstavba
nového pavilonu gepardů v ústecké zoo, kde by se mohlo docílit odchovu mláďat," popsal Rajdl. Pivaři mohou
hlasovat prostřednictvím účtenek s vypitými pivy
Hlasovat může každý, Heineken ale zvýhodňuje ty, kteří konzumují jeho pivo. "Pro hlasování je vytvořen web,
tam může každý hlasovat jen jednou. Konzumenti mohou hlasovat prostřednictvím účtenek s vypitými pivy - na
zadní stranu účtenky napíší číslo projektu, pro který hlasují, účtenky se házejí do hlasovacích boxů, které
najdete ve vybraných restauracích," vysvětlil Rajdl.
Podmínkou pro tento způsob hlasování je to, aby na účtence byly aspoň dvě točené jedenáctky. Mezi šedesáti
hospodami, které jsou do projektu zapojené, nechybí například legendární studentská pivnice U Hnáty,
kočkovská restaurace Na Kopečku či neštěmické Lesní Zátiší.
www.newtonmedia.cz
25
Pijte pivo a podpořte o stupeň lepší Ústí
12.7.2011
PETR SOCHŮREK
Ústecko
Ústí nad Labem - Chcete zkrášlit šedivé plochy ve městě uměleckými graffiti, nebo novou cyklobusovou linku do
Českého středohoří, či nový pavilon pro gepardy v ústecké zoo? Společnost Heineken jako výrobce piva
Zlatopramen 11, které je původem z krásnobřezenského pivovaru, se rozhodla z Ústí nad Labem udělat o
stupeň lepší město.
„V šedesáti restauracích v Ústí nad Labem mohou příznivci Zlatopramenu 11 hlasovat pro jeden ze tří
projektů. Ty mají za cíl udělat město Ústí o stupeň lepší. Projekt startuje 11. července a končí 11. listopadu,“
řekl včera v informačním středisku města Boris Rajdl ze společnosti Heineken.
Hlasují i abstinenti
„Hlasování probíhá formou potvrzených účtenek, kdy konzument piva vhodí do připravené urny svůj hlas pro
daný projekt. Podmínkou je, že každý, kdo se chce hlasování účastnit, musí vypít minimálně dva půllitry
Zlatopramenu 11. Společnost Heineken věnuje z každého zaplaceného půllitru do fondu O stupeň lepší Ústí
jednu korunu,“ dodal Rajdl.
Ti, co nechodí do hospody, nemusí zoufat. Soutěž O stupeň lepší Ústí je určena nejen pro štamgasty
restaurací, ale pro všechny obyvatele města. Hlasovat lze také z domova pomocí počítače.
Zvítězí pouze jeden
Na internetové stránce www. OstupenLepsiUsti.cz prostřednictvím formuláře může každý dát svůj hlas
vybranému projektu. Z každé e-mailové adresy se dá hlasovat pouze jednou. Každý, kdo zahlasuje, získá na
svůj e-mail zpětnou odezvu, kde hlas potvrdí. „Systém e-mailovou adresu zaznamená a už z ní nebude možno
po dobu soutěže hlasovat,“ dodal k regulérnosti soutěže Boris Rajdl.
O peníze získané od společnosti Heineken se uchází tři projekty ústeckých organizací. Vítězem se však
stane jen jeden.
Prvním je úprava betonových ploch pomocí street-artových prvků. „Když se podíváte na města Evropy,
tak Ústí je jedním z nejšedivějších. Evropská velká města září barvami a Ústí v tomhle směru pokulhává,“
uvedla Kateřina Valešová z Ústecké komunitní nadace, soutěžící s projektem číslo jedna.
Další, kdo se utká o získání prostředků z fondu O stupeň lepší Ústí, je ústecký dopravní podnik. „Za
minulý rok jsme v cyklobusech přepravili zhruba 2,5 tisíce cestujících a 1,5 tisíce jízdních kol. Proto jsme využili
výzvy společnosti Heineken. Kdybychom uspěli, zavedli bychom nový spoj, který by mířil do Lovečkovic a
Úštěku a zároveň by stávající cyklobusy jezdily zdarma,“ řekla Lenka Duštírová z dopravního podniku.
Třetím, kdo se utká o prvenství s projektem v anketě O stupeň lepší Ústí, je zoo v Krásném Březně.
„Peníze použijeme na výstavbu pavilonu gepardů. Zajistíme si tak do budoucna vhodné podmínky pro chov,“
řekl ředitel zoo Václav Poživil.
Milion korun
Předpokládaný výtěžek projektu O stupeň lepší Ústí odhaduje společnost Heineken na 1,3 milionu korun.
„Je to hrubý odhad podle prodejnosti piva Zlatopramen 11 z minulých let, v období, ve kterém hlasování
probíhá. Proto také hlavním kritériem účasti v soutěži byla realizovatelnost projektu z částky okolo jednoho
milionu korun,“ řekl závěrem k projektu O stupeň lepší Ústí Boris Rajdl.
Mediálním partnerem projektu je Ústecký deník. Pravidelně se čtenáři na jeho stránkách dočtou, jak si
jednotlivé projekty v hlasování stojí. Takže jdeme do toho!
***
Jaký projekt podpoříte vy? * Street-artové umění: Zbavit Ústí šedivých ploch. Podpořit tvorbu mladých umělců. *
Cyklobusy: Zavést novou linku Českým středohořím pro milovníky cykloturistiky. Všechny cyklobusy budou vozit
cyklisty za jejich vyžitím zdarma. * Ústecká ZOO: Nový pavilon gepardů. Ústecká zoo je jako jediná, která má
chovný pár těchto šelem přímo z přírody.
www.newtonmedia.cz
26
Foto popis| O STUPEŇ LEPŠÍ. Mluvčí společnosti Heineken (na horním snímku) Kateřina Beute ukázala
hlasovací box, který najdou Ústečané v hospodách čepujících Zlatopramen. Boris Rajdl (na spodním snímku)
představil novinářům projekt O stupeň lepší Ústí.
Foto autor| Foto: Deník/Petr Sochůrek a Karel Pech
Filantropů přibývá – živých i mrtvých
3.7.2011
ct24.cz Strana 0 Ekonomika
kum
Praha – Češi se pokoušejí dohnat nejvyspělejší západní státy nejen ekonomicky, ale v poslední době i na poli
filantropie. O slovo se hlásí nový typ mecenášů a s nimi do České republiky přicházejí nové filantropické
trendy. Přibývá tak nejenom dárců, kteří na dobročinné účely myslí ve své závěti, ale i těch, kteří se filantropii
věnují během svého aktivního života.
Každý rok v Česku zemřou víc než dva tisíce lidí, kteří po sobě nezanechají dědice ani žádnou závěť. Jejich
majetek pak automaticky propadá státu a ten jej obvykle vydraží. Odhaduje se, že tak získá až desítky milionů
korun. Naprosto přesná čísla o tzv. odúmrtích neexistují, zákon jejich sledování nestanovuje.
Třeba ve Spojených státech, kde má filantropie dlouhou a hlubokou tradici, pocházejí od jednotlivců asi tři
čtvrtiny všech soukromých darů, z toho osm procent tvoří právě dobročinné závěti. V tuzemských poměrech je
situace v tomto ohledu samozřejmě daleko skromnější, i v Česku se už ale začínají objevovat první vlaštovky.
Modelovým příkladem se stal profesor Lubomír Kohout, který v závěti odkázal neziskovým organizacím přes
dva miliony korun.
Pro konání dobročinnosti ale není třeba hned umírat. I v reálném životě je totiž významný prostor pro rozvoj
individuálního mecenášství. Zajímavým trendem je objem darovaných financí, který se za posledních deset let
zdvojnásobil. Dárců, kteří svůj dar uplatnili v daňovém přiznání, tak loni bylo asi 110 tisíc. "Typický příklad –
majitelé firmy, kteří firmu budovali dvacet let, si uvědomí, že jsou v životě jiné věci, tak se vzdálí z těch firem a
začínají se poohlížet po společnosti a kde teď mohou být užiteční," říká výkonný ředitel Nadace VIA Jiří Bárta.
Petra Krystiánová, Nadace VIA:
"Filantrop může být skutečně i někdo, kdo dává stovku. Bohatí, kteří darují peníze, se rozdělují na dvě velké
skupiny. První z nich tvoří lidé, kterým se stalo nějaké neštěstí a rozhodli se, že změní svůj život. Pak jsou lidé,
kteří začínají uvažovat opravdu strategicky – vydělali objem peněz a teď je jejich život neuspokojuje."
Přesně o tom je i příběh Martina Hausenblase. Ještě před časem nemyslel na nic jiného než na podnikání,
jenže při návratu z jedné služební cesty se málem zabil v autě. Ten moment mu změnil život a on se rozhodl
věnovat část svých příjmů na dobročinnost. "Věděl jsem, že chci něčemu pomoct, měl jsem vizi, jak to má
zhruba fungovat, jaký účel to má plnit, měl jsem nějaké peníze, ale nevěděl jsem, co je mezi tím. V tu chvíli jsem
si uvědomil, že je potřeba se spojit s partnerem, který udělá nějaký kus práce, a já pak taky udělám kus práce,"
vysvětluje ústecký podnikatel svoji situaci před několika lety.
Podobně jako mnohým dalším začínajícím filantropům pomohla i jemu komunitní nadace. Ty se na poli
filantropie profilují jako nový hráč. Nejsou tak úplně pro lidi, kteří chtějí pravidelně dávat stokorunu na dobrou
věc, ale umí dát přidanou hodnotu mecenášům s vyššími dary. "Představte si banku, dárce si v ní otevírá účet, v
naší nadaci si také otevřete účet, fond a my vám poradíme, jak s nimi nakládat, pomůžeme je alokovat na ta
místa, kam si přejete, abychom spojili vaše zájmy," vysvětluje šéf Ústecké komunitní nadace Tomáš Krejčí.
Martin Hausenblas dnes ve spolupráci s touto nadací odvádí ročně deset procent ze svých příjmů na pomoc
nadaným studentům na ústecké vysoké škole.
www.newtonmedia.cz
27
"Když chcete dávat na dobročinnost větší částky peněz, tak máte několik možností, tak si můžete založit
nadaci, ale ne všichni chtějí vést nadaci. Když člověk nechce investovat tolik peněz, je ideální oslovit nějakou
neziskovou organizaci, která má tradici, a skrze ni si založit fond," popisuje další možnosti dárcovství
manažerka rozvoje filantropie v Nadaci VIA Petra Krystiánová. Třeba v Bank of America funguje na 120
bankéřů, kteří lidem radí v oblasti filantropie. K tomuto stavu je v Česku ještě hodně daleko.
Jak v USA, tak i v Česku platí, že relativně ke svému příjmu dávají nejvíce lidé s nejnižšími příjmy. Průměrně na
dobročinné účely dali ze svého 6 320 korun. Největší dary věnovali bohatí, ale v porovnání ke svým příjmům
jsou štědří méně. Průměrný roční dar měl hodnotu 32 306 korun.
O jízdy historickými vlaky do Zubrnic je zájem
2.7.2011
Také v červenci budou každou sobotu jezdit historické vlaky na trati mezi Ústím nad Labem a Zubrnicemi.
Osvědčil se totiž červnový provoz. Ačkoliv se ve skanzenu nekonaly žádné větší akce, jízdy historickým vlakem
využilo 714 platících cestujících a 90 dětí do šesti let. Největší zájem o jízdy měly rodiny s dětmi. Většina
cestujících jela z Ústí do Zubrnic a roste počet lidí, kteří přistoupí ve Velkém Březně.Přesto, že tržby z jízdného
nepokryly všechny náklady, rozhodla se Zubrnická museální železnice v jízdách pokračovat. Získala totiž
podporu sponzorů a Ústecké komunitní nadace. Zubrnická muzeální železnice tuto trať opravila a nebere
žádné dotace ze státního rozpočtu.Červnový provoz lokálky ukázal podle Martina Kašpara zajímavý problém zvýšenou spotřebu písku na dětském pískovišti na nádraží v Zubrnicích, které je stále obsazeno malými
cestujícími.Vlaky mezi ústeckým západním nádražím a Zubrnicemi vyrážejí třikrát denně. Podvečerní jízda
končí ve Velkém Březně. Vlak je tvořen historickým motorovým a vlečným vozem. Celková kapacita vlaku je 78
míst, ve vlečném voze je navíc prostor pro jízdní kola a kočárky. Po přejezdu vlaku do kolejiště ve Velkém
Březně se připojuje k soupravě ještě motorová lokomotiva, která má za úkol vlak dopravit nejnáročnějším
úsekem trasy.
Vyrůstají v Česku noví mecenáši?
30.6.2011 21:10 ČT 24 Zpráva
Petr JANEČEK, redaktor
-------------------Češi se pokoušejí dohnat Západ nejen ekonomicky, ale v poslední době i na poli filantropie. O slovo se totiž
hlásí nový typ mecenášů a s nimi do Česka přicházejí nové filantropické trendy. V Česku ročně zemře přes 2
tisíce lidí bez závěti či dědice. Jejich majetek automaticky propadá státu a ten jej obvykle vydraží. Odhaduje se,
že tak získá až desítky milionů korun. Naprosto přesná čísla o odúmrtích neexistují, zákon jejich sledování
nestanovuje.
Jiří BÁRTA, výkonný ředitel, Nadace VIA
-------------------Ve Spojených státech, kde pochází 75 % veškerých soukromých darů od jednotlivců, tak jsme zjistili, že to jsou
žijící jednotlivci. A kromě toho dalších 8 % veškerých darů ve Spojených státech je darováno prostřednictvím
takzvaných dobročinných závětí.
www.newtonmedia.cz
28
Petra KRYSTIÁNOVÁ, manažerka pro rozvoj filantropie, Nadace VIA
-------------------U nás ta situace se závětěmi je taková, že se začínají objevovat první lidé, to jsou takové první vlaštovky, kteří
začínají dávat peníze v rámci ze svých závětí na dobročinnost.
-------------------Modelovým příkladem se stal profesor Lubomír Kohout, který v závěti odkázal neziskovým organizacím přes 2
miliony korun. Podle neziskovek je největší problém v tom, že lidé o takové možnosti vůbec neví.
-------------------Mohli by se rozhodnout tak, že podpoří školu, kam chodili, muzeum, které měli rádi, neziskovou organizaci,
kterou, kterou léta podporovali.
-------------------Ze světa zesnulých zpět do světa reálného. Taky v něm je významný prostor pro rozvoj individuálního
mecenášství. Zajímavým trendem je objem darovaných financí. Ten se za posledních 10 let zdvojnásobil.
-------------------V současné chvíli čísla, která ukazují daňová přiznání každoročně, jsou taková, že ti z nás, kteří darují a nejsou
líní a uplatní si svůj dar v daňovém přiznání, tak takových lidí je zhruba 110 tisíc v České republice. To na jednu
stranu není velké číslo, protože to je zhruba pouze jenom 2, 2,5 % ekonomicky aktivních lidí, ale zároveň to
ukazuje, že je tady velký prostor pro růst. Trend za poslední rok, dva, který vidíme, kdy v tom segmentu hodně
bohatých lidí, tak klasický příklad - majitel firmy, který firmu budoval 10, 15 let, tak si uvědomí, že jsou v životě i
jiné věci, které jsou zajímavé a důležité a ti lidé se vzdálili z toho dennodenního vedení firem, mnozí z nich se
rozhlížejí po společnosti a říkají a kde teď mohu být užitečný?
Tomáš KREJČÍ, ředitel, Ústecká komunitní nadace
-------------------Začínají přemýšlet, jak v kontextu vlastně i toho svého podnikání vracet něco zpátky do komunity.
-------------------A o tom je i příběh Martina Hausenblase. Ještě před časem nemyslel na nic jiného než na podnikání. Jenže při
návratu z jedné služební cesty se málem zabil v autě. Ten moment mu změnil život. Odcestoval do Austrálie,
zjistil, že jeho firma není středobod vesmíru a našel nový smysl života.
Martin HAUSENBLAS, filantrop, zakladatel společnosti Adler
-------------------Tenkrát, když jsem byl v té Austrálii, tak jsem se setkal s pár lidmi a bavili jsme se o tom, jak to vlastně vedeme
jako lidi, a uvědomil jsem si, že nefungujeme příliš udržitelně. A tenkrát jsem pochopil, že vlastně tohle to je
cesta moje další, protože můžete nějakou dobu jakoby nepracovat, ale když je vám 35, jako bylo tehdy mně, tak
nemůžete to dlouho vydržet, takže během velmi krátký doby jsem se dostal do situace, kdy jsem hledal nějaký
další směr a uvědomil jsem si, že udržitelnost jako taková, je moje téma. Uvědomil jsem si, že vlastně to je o
místě, kde žiju, což je Ústí nad Labem, a začal jsem se dívat na to, co udržitelnost znamená pro Ústí nad
Labem. Řekl jsem si - fajn, co tedy chci, tak jsem si říkal, dobře, město, kde se dobře žije udržitelným
způsobem, no, a začal jsem proto pracovat. Začal jsem vlastně u sebe, to znamená, díval jsem se na svůj dům,
na dům svých rodičů, jestli je tedy udržitelný. Pak jsem se díval do firmy, ve které pracuji, jestli ona se chová
udržitelně. No, a pak jsem se díval na tu komunitu. Zjistil jsem, že stav komunity je strašný.
-------------------Filantrop může být i někdo, kdo skutečně dává tu stovku, ale z toho viditelného hodně dárcovství, to znamená
ti bohatí, kteří dávají, tak tam bych řekla, že jsou dvě takové skupiny. Jedna skupina je, že skutečně se jim v
www.newtonmedia.cz
29
životě něco stalo, kdy oni se rozhodli, že změní svůj život, a pak jsou lidé, kteří začínají uvažovat opravdu
strategicky. Došli do nějaké fáze, kdy mají velký objem peněz a zjistí, že je to úplně neuspokojuje.
-------------------Pro mě to téma vlastně bylo té filantropie bylo o tom, vzít studenty, vzít lidi tady z Ústí nad Labem a ty, který
jsou nadaní, který na to mají, který zase nemají třeba peníze, tak jim prostě pomoct, aby se mohli dostat do
zahraničí na nějakou dobu, aby se dobře naučili jazyk, aby získali dobré vzdělání a aby se vrátili sem do té
komunity. Já jsem věděl, že chci něčemu pomoct, měl jsem tu vizi, jak to má fungovat zhruba, jaký účel to má
plnit a měl jsem nějaké peníze a teďka jsem nevěděl, co je mezi tím.
-------------------V tomto prostoru pracují komunitní nadace, které se na poli filantropie profilují jako nový hráč. Nejsou pro lidi,
kteří chtějí pravidelně dávat stokorunu na dobrou věc, ale mají přidanou hodnotu pro mecenáše.
-------------------Já se někdy snažím komunitní nadaci představit jako takovou v uvozovkách banku filantropie. Prostě
představte si banku, jako dárce si v bance otevíráte účet, v naší nadaci si otevřete účet, fond a my vám zároveň
budeme i těmi investičními poradci, jak s vašimi prostředky ve fondu nakládat.
-------------------Já jsem si uvědomil, že je potřeba vlastně se spojit s partnerem, který udělá nějaký kus práce a já udělám kus
práce. Je to o spolupráci. Já jsem udělal vnitřní závazek, že budu investovat 10 % svého ročního příjmu.
-------------------Velmi prakticky vložíte prostředky do nadace, zřídíte si fond, řeknete, jaká část z těch peněz a v jakém časovém
rozmezí má být utrácena. Dokonce nabízíme a zároveň, zároveň jsme velmi rádi, pokud dárci slyší i na
takzvanou permanentní část daru, to znamená peníze, které se nikdy neutratí, pouze se každoročně
zhodnocují.
-------------------Když jste, chcete dávat na dobročinnost větší částky peněz, tak máte několik možností. Tou nejznámější je,
založit si nadaci, ale ne každý chce spravovat vlastní nadaci a mít jí. Takže když chcete dávat menší obnos
peněz, nebo nechcete s tím mít tolik práce, tak úplně ideální formou je najít si nějakou nadaci, která je
renomovaná, má nějakou tradici.
-------------------Třeba v Bank of America funguje na 120 bankéřů, kteří lidem radí v oblasti filantropie. K tomuto stavu je v
Česku ještě hodně daleko. I bez rad bankéřů se obešel Karel Janeček. Jeho fond proti korupci je mediálně
známý, už méně se ale ví, že dlouhodobě podporuje českou vědu.
Karel JANEČEK, filantrop, ředitel a předseda představenstva RSJ
-------------------Podpora vědy a výzkumu byla ta primární, to už dělám vlastně víc jak rok, a rozhodl jsem se tak, protože jsem
přesvědčen, že ti nejlepší lidé táhnou tu společnost kupředu a ti nejlepší já považuju právě kvalitní vědce.
Počáteční vklad byl milion korun, z toho se zaplatí nějaké ceny. Letos jsou to 3 miliony korun a 3 miliony korun
jsou to proto, protože dáváme 3 granty, 3 vědecké granty. Jeden v oboru matematika, druhý obor ekonomie a
třetí v oboru medicína.
-------------------Z pohledu daňových probírek pro dárcovství je na tom Česká republika tak, že nemá tak výhodné pobídky jako
například Spojené státy nebo Kanada, ale na druhou stranu ty pobídky tady jsou. To znamená, individuální dárci
si mohou snížit základ daně z příjmu až o 10 %. V dané chvíli si nemyslím, že hlavní brzdou dárcovství je to, že
www.newtonmedia.cz
30
jsou malé daňové pobídky. Hlavní brzdou je to, že neziskové organizace málo žádají o dary a zároveň, že tady
panuje taková ta nedůvěra v to, že můj dar bude dobře užit.
-------------------Jak v USA, tak i v Česku platí, že relativně nejvíc ze svého příjmu dávají lidé chudší. Průměrně na dobročinné
účely dali za svého 6320 korun. Největší dary věnovali bohatí, ale v porovnání ke svým příjmům jsou štědří
méně. Průměrný roční dar měl hodnotu 32306 korun.
Jak vnímali Kanadu? Přečtete si to v knize
4.4.2011
Ústecký deník Strana 7 Kultura regionu
(red)
Má napomáhat foundraisingu v Česku, ale chce už ji i Slovensko, Kanada a další státy
Ústí nad Labem - Kniha „CF -Czech Foundations, Canadian Foundations, Community Foundations“ popisuje
14tidenní cestu po kanadských komunitních nadacích a dalších neziskových organizací v Albertě, na niž
vyrazilo loni na podzim sedm zástupců Asociace komunitních nadací v ČR včetně Katky Valešové z ústecké
komunitní nadace. Křest měla v rezidenci kanadské velvyslankyně 28. března 2011.
„Chceme zkušenosti předat kolegům z nadačního sektoru v ČR i dalším neziskovým organizacím.
Pomůže jim to získat nadhled nad tím, co dělají, a přináší nápady, jak lépe či jinak,“ uvedla Valešová.
Sborník poradí, jak získávat významné dárce, pracovat s dobrovolníky i členy správních a dozorčích
rad, jak měřit kvalitu života. Nabízí i kontakty na navštívené organizace, nadace, univerzity, neziskové
organizace pracující v poradenství, pracující s dětmi, které se léčí s rakovinou... Všechny mají společnou
základní myšlenku: rozhodli se dělat fundraising. Ač se jedná třeba o veřejné VŠ, které mají peníze od státu,
pracují intenzivně s firemními i individuálními dárci.
„Jeden z našich dárců mi řekl: Netřeba vymýšlet pluh, když už ho vymyslel někdo před tebou… Na to
jsem si v Kanadě vzpomněla víckrát. Netřeba vše vymýšlet: stačí koukat okolo, sbírat inspiraci,“ řekla Kateřina
Valešová. Kanadské komunitní nadace fungují i 50 let. Jejich zástupci rozumí našim starostem a obavám, v
určité fázi rozvoje se s nimi potýkali také. Umí dát zpětnou vazbu, říci, jak vše řešili oni, na co si dát pozor. „To
bylo pro mne to nejdůležitější. Ujištění, že jdeme správně a neopakujeme chyby, které udělal již někdo před
námi,“ řekla.
Publikace bude ke stažení na webu Asociace komunitních nadací ČR www.akncr.cz i komunitní
nadace v Ústí www.komunitninadace.cz
O elektronickou verzi už má zájem komunitní nadace ze SR, z Kanady i dalších zemí. „Musíme zajistit i
překlad do angličtiny, abychom vyhověli všem zájemcům.“ dodala Kateřina Valešová.
***
„Kniha bude zdrojem cenných rad i inspirací“
Publikováno| Ústecký deník; Kultura regionu; 07
Publikováno| Děčínský deník; Kultura regionu; 07
Publikováno| Litoměřický deník; Kultura regionu; 07
ID| b60660d5-b5b2-4a50-9611-3c6be29fe4ee
www.newtonmedia.cz
31
Zprávy zveřejněné pod názvem Komunitní nadace Euroregionu Labe
Ochránci umístili do přírody budky pro sýčka obecného
17.12.2011
MIRKA STRNADOVÁ
Žatecko a Lounsko
Rozšiřují osvětu i mezi zemědělci, díky nim se ptákům u nás daří úspěšně hnízdit
Okres Louny - Sova pálená a sýček obecný patří mezi silně ohrožené druhy a jsou zákonem chráněni. Oblast
lounského okresu patří mezi jejich tradiční hnízdící oblasti a právě proto sem ochránci přírody ze sdružení
TYTO zaměřili své projekty. Starají se hlavně o hnízdiště těchto ptáků, vyvěšují a pak sledují a opravují hnízdící
budky.
Nejdřív sovy, teď sýčci
V letech 2008 až 2010 to byla hlavně ochrana a podpora genofondu sovy pálené, letos pak sýčka obecného.
„Nejdříve jsme vytipovali vhodné objekty, kde bychom mohli instalovat hnízdní budky. Pak proběhla výroba a
následná instalace 20 hnízdních budek pro sýčka v terénu. Budky jsme zabezpečili proti predátorům, hlavně
kunám,” uvedl Karel Poprach, předseda zmíněného občanského sdružení.
Součástí byla i osvěta mezi majiteli a nájemci zemědělských farem. „Rozdali jsme jim propagační
materiál Sýček obecný a obrázkové pexeso Naše sovy. Sýček je tzv. antropogenní druh, jeho výskyt je vázán již
po mnoho staletí na člověka a jím vytvořené stavby. Člověk a v současné době zejména zemědělci svým
přístupem k sýčkovi jeho početnost významně ovlivňují – ponecháním přístupových vletů do hnízdních objektů,
tolerancí hnízdících sýčků vzhledem k případnému znečišťování objektu. Proto je osvěta mezi zemědělci tak
důležitá,” vysvětlil K. Poprach.
Ochranáři také likvidují pasti
Díky ochráncům se daří likvidovat i nebezpečné pasti, ve kterých mohou ptáci uhynout. „Na jedné zemědělské
farmě na Lounsku jsme nalezli dvě roury vertikálně stojícího potrubí vzduchotechniky. V první bylo zjištěno 10
uhynulých sov pálených a tři holubi domácí, ve druhé tři uhynulé sovy pálené. Obě nebezpečné pasti jsme
zneškodnili, byly položeny na zem. Některé technické pasti jsou pro sovy opravdu hodně nebezpečné, zvláště
pokud se jedná o dlouhodobou záležitost,” doplnil K. Poprach.
Na Lounsku je sýčků relativně hodně
Na Lounsku, ale i Litoměřicku, je relativně vyšší šance spatřit sýčka než jinde. „Přesné informace chybí,
každopádně populace sýčka v regionu je poslední relativně početnější populací v ČR, odhaduji zde kolem 40 až
60 párů,” dodal K. Poprach. Projekty na záchranu sovy a sýčka podpořila společnost T-Mobile prostřednictvím
Komunitní nadace Euroregionu Labe.
Foto popis| Sýček obecný v ochranáři umístěné budce.
Foto popis| Ochranář instaluje na zemědělské farmě na Lounsku budku pro sýčka obecného. Celkem jich tam
umístili dvacet. Mají podpořit populaci těchto chráněných ptáků.
Foto autor| Foto archiv sdružení TYTO
www.newtonmedia.cz
32
Boris Rajdl: Sami Ústečané rozhodují, komu dají nejvíce hlasů
26.7.2011
PETR SOCHŮREK
U nás doma
Krásné Březno – Udělat z Ústí nad Labem „O stupeň lepší město“ se rozhodl výrobce Zlatopramen 11
společnost Heineken. Od 11. července do 11. listopadu z každého zakoupeného půllitru piva ve vybraných
šedesáti restaurací na Ústecku věnuje jednu korunu. O získané peníze soutěží tři projekty, které mají za cíl
udělat město lepší. Položili jsme managerovi společnosti Heineken pro Zlatopramen Borisi Raidlovi pár otázek.
* Jak vznikl nápad na akci ?
Již mnoho let značka Zlatopramen podporuje dobročinné aktivity na podporu rozvoje Ústecka.
Přemýšleli jsme o tom, jak naši podporu regionu zatraktivnit a vtáhnout do ní celé Ústí. Přišli jsme s myšlenkou,
že sami občané budou rozhodovat o tom, kterému projektu dají nejvíce hlasů a zároveň i sami ovlivní, kolik
peněz se nastřádá do fondu, z kterého se daná věc bude financovat.
* Připomeňte, jak se nastřádají peníze do fondu.
Z každého vypitého půllitru točeného piva Zlatopramen11° věnuje naše společnost Heineken Česká
republika do speciálního fondu určeného na financování vítězného veřejně prospěšného projektu 1 korunu.
Akce trvá od 11. července až do 11. listopadu a za tuto dobu odhadujeme, že pravidelnou a zároveň
zodpovědnou konzumací piva (dvě piva denně) mohou návštěvníci vybraných restaurací, v nichž se točí
Zlatopramen, přispět do fondu částkou přesahující jeden milion korun.
* A ty 11 v datech jsou náhoda ?
Celý rok 2011 považujeme tak trochu za rok naší jedenáctky Zlatopramen. Na celém české pivním trhu
jsme vnímáni jako typicky česká jedenáctka a když je možnost, tak všechny jedenáctky (datum , hodina počet
výher,...) spojujeme s komunikací naší jedenáctky Zlatopramen.
* Jak mohou naši pivaři a obyvatelé Ústí rozhodovat o vítězném projektu ?
Máme dva způsoby hlasování. Všichni občané Ústí nad Labem se mohou zapojit do hlasování, a to na
internetové stránce www. OstupenLepsiUsti.cz. Prostřednictvím webového formuláře mohou hlasovat pouze
jednou. Aprotože pivaři jsou rozhodující a přispívají vlastně do fondu tím, kolik vypijí piv, tak mají výhodu, že
mohou hlasovat opakovaně. Ve vybraných restauracích v Ústí nad Labem jsou hlasovací schránky a za každý
vypitý půllitr mohou lidé s potvrzenou účtenkou dát opakovaně hlas projektu, který podle nich přispěje ke
zkvalitnění života v Ústí nad Labem. A tady bych ještě rád zdůraznil, že cena piva zůstává stejná a peníze do
fondu budou čistě nákladem naší společnosti. Hlasy z obou zdrojů, tedy jak z internetu, tak z hlasovacích lístků
v restauracích jsou rovnocenné a sčítají se.
* Jak poznám restaurace a hospody, kde mohu hlasovat?
Ve vybraných restauracích v Ústí jsou výrazné plakáty, na stolech jsou stojánky s informací jak hlasovat
a popis projektů. A všude jsou na viditelném místě umístěny hlasovací schránky, které určitě nepřehlédnete.
* Kolik je projektů ve výběru?
O přízeň obyvatelů Ústí se uchází tři projekty. První z nich je zaměřen na zlepšení životního prostředí,
konkrétně jde o úpravu betonových ploch a prostor ve městě pomocí street-artových prvků. Na šedivé a ponuré
plochy jsou připraveni tvořit mladí ústečtí umělci. Něco podobného můžete vidět v Děčíně. Druhým projektem je
rozšíření možností sportovního vyžití formou zřízení nové linky cyklobusu z Ústí nad Labem až do Českého
středohoří a pořízení nového cyklovleku. Tento projekt zároveň slibuje celou příští sezonu plánovanou i stávající
cyklobusovou linku pro ústecké cyklisty zdarma. Poslední projekt bude v případě vítězství pro Ústí znamenat
výstavbu nového pavilonu gepardů v ústecké ZOO, kde nyní mají jako jediní chovný pár těchto šelem přímo z
www.newtonmedia.cz
33
divoké přírody. Projektů a nápadů bylo mnoho. Pravidla pro výběr byla přísná. Nejvýznamnější byla skutečná
realizovatelnost příští rok, a to za částku nepřesahující očekávaný výtěžek akce. Důležitá však byla také
garance, že projekt bude provozuschopný i po vyčerpání prostředků z fondu. Projekty jsme vybrali ve spolupráci
s Magistrátem Ústí nad Labem, konzultovali jsme je se zástupci Městského dopravního podniku, ústecké ZOO a
také s Komunitní nadací Euroregionu Labe, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme při podpoře regionu. Akce O
stupeň lepší Ústí získala záštitu primátora města Ústí nad Labem Ing. Víta Mandíka, který 11. listopadu
slavnostně převezme šek pro vítězný projekt.
* Jak chcete vtáhnout Ústečany do hlasování?
Myslím, že skvělou a jedinečnou motivací je možnost ovlivnit život v našem městě. Abychom však
nalákali co nejvíce hlasujících, nabízíme navíc každý měsíc soutěž o 11 multipacků Zlatopramenu v maxilahvích
a 111 hlasujících se může těšit na volné vstupenky do ZOO. Hlavní výhrou po dobu celého hlasování je získání
pivní ústecké renty na 111 piv.
* Mediálním partnerem je Ústecký deník, co připravujete společně ?
Deník jsme si pro spolupráci vybrali, protože jsme si vědomi jeho čtenosti, díky které můžem aktuálně
informovat hlasující i ty, kteří se pro zapojení do projektu ještě nerozhodli. Ústecký deník bude pravidelně
informovat čtenáře o stavu hlasování a výši konta. Zároveň připravujeme společně motivační soutěže o hlavní
cenu a mnoho dalších cen. Otom, jak je získat, se dozvíte právě na stránkách novin.
Komunitní nadace změnila název, po sedmi letech je zase ústecká
21.6.2011
(jit)
Ústecko
Ústí nad Labem – Komunitní nadace Euroregionu Labe se změnila v Ústeckou komunitní nadaci. Po 7 letech
se tak zase vrátila k názvu, jehož součástí je i označení města, kde sídlí. Původně se jmenovala Komunitní
nadace Ústí nad Labem. Protože ale vedle Ústecka, začala postupně působit také na Děčínsku, Litoměřicku a
Teplicku, chtěla tuto skutečnost odrazit i ve svém názvu. V roce 2004 v něm proto zaměnila Ústí za Euroregion
Labe. Jenže podle manažerky organizace Kateřiny Valešové tento pojem mezi lidmi nezakořenil, nerozumí mu.
Nadace se tedy rozhodla znovu přejmenovat, a sice tak, jak ji sami lidé nejčastěji označovali.
www.newtonmedia.cz
34
Kuličkiáda v Libochovanech
14.6.2011
(miza)
Litoměřicko
Libochovany - Třetí ročník Kuličkiády v Libochovanech je naplánován na sobotu 18. 6. Turnaj se uskuteční na
návsi, registrace začíná ve 13.30 a samotný turnaj „odstartuje“ ve 14.00. Hraje se ve 4 kategoriích - předškolní
děti, školní děti, mládež a dospělí. Je připraveno deset hracích polí. Hraje se systémem „pavouk“, o vítězi
rozhodne počet výher. Při nepřízni počasí nebo při velkém počtu hráčů se pravidla mírně upraví, hrálo by se
pouze na jednu vítěznou hru. Na vítěze čekají medaile a zajímavé ceny, drobnosti jsou připraveny pro všechny
účastníky turnaje. Turnaj pořádají Polabské děti - občanské sdružení pro děti a mládež s podporou Komunitní
nadace Euroregion Labe.
Foto popis|
O půl milionu korun na studium v zahraničí se utkali studenti z Ústecka
3.6.2011
Podpořit ty, kteří chtějí studovat v cizině, získat nové zkušenosti i znalosti. To je cíl stipendijního fondu
Renesance. Fond nedávno založil ústecký podnikatel Martin Hausenblas a zastřešuje ho Komunitní nadace
Euroregionu Labe.
Nadace vybrala z čtyřiadvaceti zájemců o příspěvek deset lidí - ti tento týden předstoupili před komisi, aby své
požadavky obhájili. Jednou z podmínek poskytnutí stipendia je návrat studenta na Ústecko.Na stipendia je
možné rozdělit nanejvýš půl milionu korun. Kdo ze zájemců uspěl, zveřejní Komunitní nadace koncem příštího
týdne. Další kolo žádostí vyhlásí na podzim.
V rybníku se budou opět prohánět ryby, na břehu jsou nové lavičky
2.6.2011
(mst)
Žatecko a Lounsko
Vojničky - Občané ve Vojničkách si sami zvelebují okolí tamního rybníka. Práce pomalu finišují. Jedna z
posledních brigád se tam uskutečnila poslední květnovou sobotu. Prováděly se dokončovací práce -vysazovala
zeleň, zabudovaly se lavičky, vysela tráva. Už zbývají jenom schody k hladině rybníka a přivézt objednanou
várku ryb na zarybnění rybníka, což by se mělo stát během několika příštích dnů,“ uvedl Jaroslav Vlasák,
starosta Koštic, pod které Vojničky patří. Na projekt získalo občanské sdružení Vožekovo sdružení finanční
podporu od společnosti T-Mobile, prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe, a to ve výši 42 tisíc
korun.
Foto popis| Muži připevňují novou lavičku u rybníka ve Vojničkách.
Foto autor| Foto Obecní úřad Koštice
www.newtonmedia.cz
35
Nadace dá peníze na záchranu křtitelnice
26.5.2011
(lch)
Severní Čechy
Krátce
ÚSTÍ NAD LABEM Komunitní nadace Euroregionu Labe včera v Ústí rozdala symbolické šeky 11 neziskovým
organizacím v kraji v celkové výši 201 624 korun. Podpořila tak například projekt na záchranu vzácné křtitelnice
ze zaniklého zámku, který stával v obci Tisá, peníze půjdou také na podporu dětí s autismem a jejich rodin nebo
na obnovu božích muk v obci Střížovice. Finanční dary poskytly společnosti Black & Decker a Surgipa medical.
Křtitelnice se vrátí na místo dávno zaniklého panského sídla Schönstein
26.5.2011
(soch)
Ústecko
Ústí nad Labem - Zachránit Schönsteinského anděla, který je jediným artefaktem ze zaniklého zámku
Schönsteinu v Tisé, si dalo za cíl Sdružení rodičů a přátel dětí Tisá. Zástupci ústecké Komunitní nadace
Euroregionu Labe předali členům sdružení šek na šestnáct tisíc korun, které jsou potřeba na přesunutí
křtitelnice z liboucheckého kostela zpátky do Tisé. „Nejde jen o připomenutí historie, ale chceme pořádat u
sochy akce pro děti,“ řekla Vladislava Králová ze sdružení. Komunitní nadace Euroregionu Labe podpořila
celkem 11 projektů za 201 624 korun .
Foto popis| PŘEDÁNÍ ŠEKU. Nadace Euroregionu Labe podpořila jedenáct projektů za necelých 202 tisíc
korun.
Foto autor| Foto: Deník/Petr Sochůrek
www.newtonmedia.cz
36
Euroregion Labe dnes předá šeky
25.5.2011
Chomutovský deník Strana 2
(klm)
Z regionu
Ústecký kraj - Jedenáct neziskových organizací dnes převezme symbolické šeky od Komunitní nadace
Euroregionu Labe. Zástupcům neziskových organizací podpořených v 19. otevřeném grantovém kole šeky
předají zástupci Komunitní nadace a dárci. Program začne v 10.00 hodin. Nadace je první českou komunitní
nadací, jejíž počátky sahají do roku 1993 a jedinou otevřeně grantující nadací pro euroregion Labe (území
bývalých okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem). Komunitní nadace jako nevládní nezisková
organizace za 16 let své činnosti podpořila přes 810 projektů v celkové hodnotě více než 24,6 milionu korun a
vytvořila nadační jmění ve výši 47 milionů. Při své práci klade důraz na maximální profesionalitu a
transparentnost.
Publikováno| Chomutovský deník; Z regionu; 02
Publikováno| Žatecký a lounský deník; Z regionu; 02
ID| f511a194-c098-4301-b705-5d836c31980d
Euroregion Labe dnes předá šeky
25.5.2011
Mostecký deník Strana 2
(klm)
Z regionu
Ústecký kraj - Jedenáct neziskových organizací dnes převezme symbolické šeky od Komunitní nadace
předají zástupci Komunitní nadace a dárci. Program začne v 10.00 hodin. Nadace je první českou komunitní
nadací, jejíž počátky sahají do roku 1993 a jedinou otevřeně grantující nadací pro euroregion Labe (území
bývalých okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem).
Publikováno| Mostecký deník; Z regionu; 02
Publikováno| Teplický deník; Z regionu; 02
ID| 17253f60-c8b7-4b87-be79-b457528db346
www.newtonmedia.cz
37
Nadace Euroregionu Labe dnes předá šeky neziskovým organizacím
25.5.2011
(klm)
Ústecko
Ústí nad Labem - Jedenáct neziskových organizací dnes převezme symbolické šeky od Komunitní nadace
předají zástupci Komunitní nadace a dárci. Program začne v 10.00 hodin. Komunitní nadace Euroregionu
Labe je první českou komunitní nadací, jejíž počátky sahají do roku 1993 a jedinou otevřeně grantující nadací
pro euroregion Labe (území bývalých okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem). Komunitní nadace
jako nevládní nezisková organizace za šestnáct let své činnosti podpořila přes 810 projektů v celkové hodnotě
více než 24,6 milionu korun a vytvořila nadační jmění ve výši 47 milionů. Při své práci klade důraz na maximální
profesionalitu a transparentnost.
Mladí z Litoměřic dostali peníze na své projekty
12.5.2011
Miroslav Zimmer
Už posedmé od roku 2005 měli mladí Litoměřičané ve věku od 15 do 25 let šanci získat na své nápady a aktivity
peníze. V programu „Litoměřice- live city jsi ty" se rozdělovalo 75 tisíc korun z dárcovského fondu.
Dárcovský fond Hennlich za spoluúčasti Komunitní nadace Euroregionu Labe v letošním sedmém grantovém
kole vybíral z rekordních 33 projektů. Zmíněnou šanci jich dostane 18. „Určitě z toho mám velkou radost,
zejména z toho, že ty projekty jsou moc hezké a spousta nových.“ říká jednatel stejnojmenné litoměřické firmy
Pavel Šumera, kterého zaujalo, že mladí neomezují aktivity jen na sport, ale třeba i na kulturní, sociální i
ekologickou oblast. Mladí se zároveň učí, jak se o granty žádá, zkušenosti se jich mohou v budoucnu hodit, říká
Kateřina Valešová z komunitní nadace, která před sedmi lety stála u zrodu tohoto fondu. „Fond si našel svoje
místo tady na Litoměřicku a stal se pevnou součástí grantových výzev, kde si mladí lidé mohou žádat o peníze –
takže jsme moc rádi.“ dodává na závěr Valešová.
Fond Hennlich rozdělil 75 000 korun mezi 18 projektů mladých lidí
11.5.2011
(mj)
Litoměřicko
Litoměřice - Dárcovský fond Hennlich posedmé rozděloval peníze na podporu projektů mladých lidí v rámci
projektu Litoměřice - Live City jsi ty.
Do 7. grantového kola se přihlásilo rekordních 33 projektů. Fond jich nakonec podpořil 18 celkovou
částkou 75 000 korun. V sedmileté historii již Dárcovský fond Hennlich, který funguje při prestižní Komunitní
nadaci Euroregionu Labe, rozdělil mezi 89 projektů celkovou částku přes 425 000 korun.
„Zájem o podporu v rámci Dárcovského fondu Hennlich každý rok roste, což nás určitě těší. Máme tak
možnost vybrat skutečně kvalitní projekty, které pomohou mladým lidem „rozhýbat“ život v Litoměřicích.
Bohužel, také letos jsme museli kvůli velkému zájmu některé projekty odmítnout. Vybírali jsme podle zajímavosti
a skutečného přínosu projektů. Důležitým kritériem bylo také to, zda je skutečně připraví mladí lidé,“ řekl Pavel
www.newtonmedia.cz
38
Šumera, jednatel společnosti Hennlich Industrietechnik, která dárcovský fond založila. Fond v tomto grantovém
kole podpořil například výstavu fotografií, divadelní představení, programy na soužití generací, sportovní akce,
výstavbu lanového parku a další.
Grantový výbor letos obdržel 33 žádostí, o sedm více než loni. „Letos jsme již potřetí v historii fondu museli
bohužel některé projekty vyřadit. Věříme však, že jsme se rozhodli podpořit ty správné. Všem realizátorům
přejeme úspěšné zvládnutí projektů a ty, kteří neuspěli, vyzýváme, aby se příští rok opět přihlásili s novými
projekty,“ uvedla Kateřina Valešová z Komunitní nadace Euroregionu Labe. Dárcovský fond Hennlich si již za
sedm let fungování vydobyl svou pozici mezi mladými lidmi v Litoměřicích a okolí.
Foto popis| POPRVÉ. Dárcovský fond Hennlich letos podpořil také vůbec první sjezd horských kol v
Litoměřicích - The First LTM DH Race. Podporu Petru Vomáčkovi předává Kateřina Valešová z Komunitní
nadace Euroregionu Labe a Pavel Šumera, jednatel Hennlich Industrietechnik.
Foto autor| Foto: Martin Jonáš
kam jet
14.4.2011
Železničář Strana 8 Za poznáním
(mn)
Na Velikonoce do Ústí a Úštěka
Ve dnech 16.-17. dubna se zahajuje sezona 2011 na zubrnické dráze. Součástí Velikonoc ve skanzenu v
Zubrnicích je vypravení několika vlaků v trati Ústí nad Labem západ - Velké Březno - Zubrnice. Podrobný jízdní
řád je na stránkách www.zmz.cz. Jak sdružení uvádí na svém webu, vzhledem k tomu, že zatím se nepodařilo
získat alespoň příslib jakékoliv finanční podpory ze strany oslovených institucí, nelze tedy dosud zveřejnit, ve
které dny bude lokálka jezdit. Původně se počítalo s provozem 42 dní v sezoně. Ve spolupráci s Komunitní
nadací Euroregionu Labe tady od 2. dubna běží projekt tzv. otevřených sobot, během nichž bude možné se
aktivně zúčastnit na obnově lokálky a ještě něco nového poznat. Na neděli 24. 4. pak sdružení Zubrnická
museální železnice plánuje výlet motorovým vozem řady M 131.1 ve stylovém historickém prostředí města
Úštěku. Zvláštní vlak se vydá v trase Velké Březno - Ústí nad Labem-Střekov -Litoměřice horní nádraží -Úštěk a
zpět.
Čarodějnický vlak na trati bez provozu
Čarodějnický motorový vlak vyráží v sobotu 30. dubna na trase Brno hl. n. -Slavkov u Brna - Nemotice, Kyjov Nemotice, Nemotice - Koryčany a zpět. Pořádá Klub přátel kolejových vozidel Brno. Vyjet na trasu, v jejíž části
již není provozována osobní doprava, by měly dobové motorové vozy M 240.0 a M 286.1.
Museum v Rosicích pro děti i dospělé
O víkendu 30. 4. a 1. 5. zahajuje další sezonu Museum ve vodárně Rosice. Vyjede zvláštní motorový vlak do
Chrudimi a Slatiňan, v jednání je i projetí nepoužívaného úseku Chrudim město - Heřmanům Městec.
Připravena je alternativní trasa z Chrudimi přes Moravany. V provozu by měly být vozy Nataša i Karel - M
131.1133 a M 131.1228. U Musea budou fungovat zahradní železnice, parní stroje i železnička pro děti.
Pojedou i historické trolejbusy. Podrobné informace na stránkách www.pshzd.cz.
Sklářský expres na řemeslné trhy
Na sobotu 7. 5. vás zve Plzeňská dráha - Výtopna Plzeň, a to na jízdu výletním vlakem na tradiční jarní
hrnčířské a řemeslné trhy do Berouna. Výlet je spojen s atraktivní exkurzí do sklárny v Nižboru. Předprodej
jízdenek probíhá například prostřednictvím stránek www.plzenskavstupenka.cz. Motorový Sklářský expres
tvořený vozy řady 831 a 842 vyjíždí z Plzně hl. n. v 8.00 h, zastaví v Rokycanech (8.21) a Berouně (9.35).
Foto popis|
www.newtonmedia.cz
39
Po stopách Lučanů tentokrát na Červeňák
13.4.2011
Svobodný hlas Strana 2
Josef Žmolil
Svobodný hlas
LOUNY - Na čtyři stovky turistů se vydalo v sobotu na Stříbrný vrch u Loun, zvaný Červeňák, do cíle 37. ročníku
turistického pochodu 166 000 stop krajem Lučanů. Letos proběhl jako hvězdicový, při příležitosti sta let otevření
Ejemovy chaty. Sláva byla veliká.
Za nádherného počasí přicházeli turisté zblízka i zdaleka po celý den. Přijít mohl kdokoli a odkudkoli,
jakoukoli trasou. V cíli na něj čekal diplom, odznak a pamětní razítka. Zájem byl též o leporelo s obrázky H. V.
Kopicové z Peruce. Pivo teklo takovým proudem, že kolem patnácté hodiny došlo jak točené, tak i lahvové, záhy
však bylo operativně dovezeno.
„Kdepak pivo do kelímku! To je horší než nafukovací ženská. Jedině lahváč je to pravé,“ pochvaloval si
mostecký turista Jiří Hloušek.
Fronta na pivo byla vskutku nevídaná, ale na odbyt šlo všechno. „Nejvíc mizí pivo a dršťkovka,“
prozradila Michaela Šavická, která se i se dvěma pomocníky měla za pípou co otáčet.
Pochodníkům v chatě tradičně vyhrával v lidovém tónu na harmoniku a bubny Karel Plecháč. „Už bych
nespočítal, kolikrát jsem tady turistům hrál. Hraju tady rád, je tu vždy pohoda,“ řekl nám.
Před chatou si turisté kromě suvenýrů kupovali i teplé lázeňské oplatky, popcorn či cukrovou vatu a
kraslice. Děti uvítaly novou houpačku. „Máme ještě dvě houpačky slíbené,“ řekl předseda Klubu českých turistů
Tomáš Chaloupek.
„Hodně nám pomohla dotace z Fondu T-Mobile na opravu chaty. Děkujeme jim i Komunitní nadaci
Euroregionu Labe z Ústí nad Labem. Jejich zástupce tu byl a byl spokojen. Vidíte sami, že chata prokoukla,
opravujeme, natíráme,“ vyjádřila spokojenost Olga Chaloupková. Chata s rozhlednou je nejoblíbenějším cílem
lounských výletníků a péči si rozhodně zaslouží.
„Už jsem ochutnala guláš, klobásu, teď si dám hranolky a počkám, až dovezou pivo,“ blaženě se usmívala
turista Olga Jančárová z Ústí nad Labem, která byla s přítelem na návštěvě u příbuzných.
Turistky Olga Lásková a Anna Kříbalová z Loun chodí pravidelně. „Jsme na penzi, chodíme si, jak
chceme. Sem chodíme rády,“ svěřily se. Turistů – seniorů byla drtivá většina, dorazili i cykloturisté. Mnozí
vystoupili za nevalné viditelnosti i na rozhlednu. Všeobecná pohoda však vidět byla, a o to šlo především.
Lounští turisté mohou jásat, akce se nadmíru vydařila, poslední turisté opouštěli Červeňák pozdě večer.
Foto popis| Před chatou jste si mohli za symbolický peníz opatřit upomínkové předměty. Značný zájem byl i o
pamětní razítka.
Foto autor| Foto Josef Žmolil
Umí skvěle vyprosit peníze. A pak díky nim dobře pomoci
12.4.2011
Lucie Chlebná
Severní Čechy
Ústecká Komunitní nadace za dobu svého fungování rozdělila na bohulibé projekty miliony korun. O tom, jak
se peníze shánějí, kdo daruje a kdo obdarované vybírá, vypráví manažerka nadace Kateřina Valešová.
ÚSTÍ NAD LABEM Každý rok rozdělí Komunitní nadace Euroregionu Labe několik milionů korun mezi
nejrůznější neziskové organizace v severních Čechách. Příspěvek od ní může prostřednictvím grantu získat
třeba sdružení na ochranu drobných sakrálních památek, organizace zaměřená na péči o postižené děti, lidi
nemocné Parkinsonovou chorobou, ale třeba i stanice na záchranu hendikepovaných živočichů. Komunitní
nadace totiž není úzce zaměřená na jedno téma - ze své podstaty si může dovolit podporu neziskovek v
rozsahu „od Šumavy k Tatrám“, jak v nadsázce říká Kateřina Valešová, která v nadaci působí jako manažerka
pro vztah s dárci.
www.newtonmedia.cz
40
* Odkud získáváte finance, kterými pak jednotlivé projekty podporujete?
Abychom měli co rozdělit neziskovým organizacím, musíme ty peníze na druhé straně někde získávat.
Snažíme se je získávat od firem nebo jednotlivců. V tuto chvíli ale firemní dárci převažují. Snažíme se je
přesvědčit, že pokud chtějí dělat charitu, aby spojili síly s námi a využili toho efektu, že dárcovských firem může
být poměrně hodně. Konečný výsledek pak není jen rozdělení jejich 10 tisíc korun. Když jich bude 20, společně
rozdělíme 200 tisíc a efekt rozdělených peněz bude mnohem větší. Stejně jako jsou oni odborníky na recyklaci
PET lahví či válcování hliníkových trubek, troufnu si říci, že my jsme po téměř 20 letech našeho působení zase
odborníci na to, jak rozdělovat finanční prostředky a jak je dávat neziskovým organizacím tak, aby jim byly k
užitku.
* V jakých rozmezích se pohybují částky, které od dárců získáváte?
Dary od firem začínají na 3 či 4 tisících a končí až u jednoho milionu korun. Průměr se pohybuje někde
kolem 80 až 100 tisíc korun. U fyzických osob se pohybujeme trochu v jiných částkách, tam se to pohybuje od
tisíce až ke 30 tisícům. I když zřejmě budeme mít jednoho dárce, který jako fyzická osoba věnuje několik set
tisíc korun. To je ale výjimka. Průměrný dar fyzických osob je tak kolem 5 - 6 tisíc.
* Předpokládám, že pro vás je nejvýhodnější, když se s dárci podaří navázat dlouhodobější spolupráci a
přemluvit firmu k pravidelným příspěvkům.
Ač si spousta nadací v době krize stěžovala, že jim ubývají peníze z rozpočtu tím, jak firmy snižují své
dary, a že ubývají dárci jak z řad fyzických, tak právnických osob, musím říci, že máme nejúžasnější a
nejskvělejší dárce, protože ani doba krize nezpůsobila, že by nám dárci nějak ubývali. Všichni jsou to „věrňáci“,
ať jednotlivci, tak firmy. A dokonce máme firmy, které s námi spolupracují někdy od roku 1993, to jsou opravdu
držáci.
* Mohla byste vyjmenovat některé nejvýznamnější dárce?
Náš úplně největší dárce je společnost T-mobile. Někdy před šesti či sedmi lety se rozhodli najít
partnera z nadačního sektoru, aby jim pomohl s rozdělováním finančních prostředků. Vyhráli jsme u nich
výběrové řízení pro okres Louny. K těm dlouhodobým a významným patří například RWE - bývalá Severočeská
plynárenská, pak je to KS Kolbenschmidt, tedy bývalý Metal Ústí. I tato firma s námi spolupracuje už od toho
roku 1993. Z novějších bych jmenovala určitě společnost Black & Decker, pak určitě společnost Heineken nebo
například litoměřickou společnost Hennlich Industrietechnik.
* Čím firmy lákáte, aby se staly pravidelnými dárci a byly vám věrné?
Myslím, že tím, že se všem dárcům snažíme věnovat stejnou péči a pozornost a udržovat je v určitém
stavu bdělosti - každý čtvrtrok například rozesíláme informační e-bulletin, kde jsou informace o tom, co se nám
povedlo, s kým novým spolupracujeme a profily našich dárců. Nejsem si jistá, že by ho všichni přečetli od A až
do Z, myslím ale, že tato forma zpětné vazby od nás je pro firmy důležitá. Ne že si od nich jednou za rok
vezmeme peníze a pak už o nás neuslyší. Snažíme se je informovat i o různých maličkostech, jako je třeba
křest naší publikace na kanadské ambasádě a podobně, že máme nově založený fond a podobně. Prostě se
dárce snažíme do procesu vtahovat a informovat je o tom, jak to probíhá a co se děje.
* Kolik peněz ročně komunitní nadací proteče ze strany dárců směrem k neziskovkám?
Podle výroční zprávy z roku 2009 bylo množství poskytnutých peněz přibližně 3 miliony. Podobné to
bylo i v minulých letech. Od dárců získáváme přibližně 3,5 až 4 miliony korun na darech. Dárci jsou naším
hlavním zdrojem financí. Naše financování je ale trochu složitější -jedním ze zdrojů jsou také výnosy z našeho
nadačního jmění, pak příjmy od dárců a třetí pilíř jsou grantové agentury, od nichž také získáváme prostředky
na realizaci našich projektů a programů, částečně se z nich hradí i náklady na chod nadace jako takové.
* Projekty, které nadace podporuje, jsou velmi různorodé, nezaměřujete se na jednu oblast činnosti. Proč?
My jsme komunitní nadace, to je určité naše specifikum. Nadace v České republice mají většinou určité
téma, ať už jsou to postižené děti, staří lidé, či životní prostředí. My na to jdeme trochu z jiné strany. Je pro nás
důležité, aby tyto projekty podporovaly život v regionech, které jsme si vzali pod ochranná křídla, tedy Ústecko,
www.newtonmedia.cz
41
Děčínsko, Teplicko, Litoměřicko či Lounsko. A je druhotné, na jaké téma ty aktivity budou. Na předávání šeků se
pak může sejít třeba záchranná stanice pro hendikepované živočichy až po autistické děti či lidi postižené
Parkinsonovou chorobou.
* Jak vysoké příspěvky rozdělujete?
V různých výzvách k předkládání projektů je to různé. V podzimním otevřeném grantovém kole to bylo
maximálně 50 tisíc na jeden projekt, minulý týden byla uzávěrka malého otevřeného grantového kola a tam ta
částka byla 20 tisíc korun. Většinou jsou to částky v řádech desetitisíců.
* Kdo jednotlivé projekty žadatelů v takové šíři hodnotí?
Jsou dva způsoby, jak dojít k nějakému verdiktu. Spravujeme různé fondy zřízené k různým účelům.
Například ve fondu společnosti KS Kolbenschmidt rozhoduje společně s námi představenstvo firmy. Společně si
sedneme a pročteme jednotlivé žádosti, které k nim přijdou. Komise tedy může být tvořená v rámci firmy či jejího
fondu. U otevřených grantových kol je to tak, že je sestavená hodnotící komise z 5 až 7 odborníků. Jsou to lidé z
neziskového sektoru, snažíme se, aby tam byli přítomni i sami dárci, pak jsou to lidé ze státní správy. Je to
prostě pestrá směska dobrovolníků.
* Jak hodnocení projektů probíhá?
Členové komise si vyzvednou balík 60 projektů, který musí přečíst, ohodnotit a hodnocení zapsat do
tabulky. Tabulky se pak vezmou, udělá se z nich průměr a z toho pak vzejde pořadí. Pak se ještě všichni
členové komise sejdou a rokují o tom, jestli je pořadí v pořádku. Vždy je to tedy konsenzus hodnotící komise,
kterou my nominujeme, zastoupeni v ní ale nejsme, nemáme tedy možnost zasahovat do hlasování.
Dary od firem začínají na 3 či 4 tisících a končí u milionu korun. U fyzických osob se pohybujeme trochu v jiných
částkách, tam získáváme od tisíce až ke 30 tisícům. »
PROFIL Kateřina Valešová Ročník 1979, pochází z Ústí nad Labem. V roce 2000 dokončila bakalářské studium
oboru sociální politika a sociální práce na Fakultě sociálně ekonomické UJEP. Ve studiu pokračovala na
Masarykově univerzitě v Brně - v roce 2003 získala magisterský titul na zdejší fakultě sociálních studií, opět v
oboru sociální politika, sociální práce. V roce 2002 absolvovala půlroční zahraniční stáž na Tilburg University v
Nizozemí. Od roku 2003 je zaměstnána jako manažerka pro vztah s dárci v Komunitní nadaci Euroregionu
Labe. Během studia i zaměstnání si průběžně doplňuje vzdělání účastí v odborně zaměřených kurzech. Je
vdaná, mezi její koníčky patří balet, kterému se věnovala 8 let, aikido, včelaření a zahrádka.
Foto popis| Manažerka Komunitní nadace Kateřina Valešová pracuje v nadaci, která si dala za cíl zlepšit život v
Euroregionu Labe. Od dárců získává a prostřednictvím grantů rozděluje peníze do sociálních služeb, životního
prostředí, kultury, umění a vzdělávání.
Foto autor| Foto: Iveta Lhotská, MF DNES
www.newtonmedia.cz
42
Podsedice mají díky o. s. Pampeliška novou knihovnu. Sdružení pomáhá i
pěstounům
8.3.2011
(r,miza)
Titulní strana
Podsedice – V Podsedicích na Lovosicku vzniklo občanské sdružení Pampeliška, které si klade za cíl pomáhat
pěstounským rodinám, ale nejen to, jak uvádí předsedkyně sdružení Gabriela Procházková. „Naše sdružení by
mělo ze svého názvu vypustit přívlastek pěstounských, tyto rodiny se nám bohužel zatím moc podpořit
nepodařilo. Od loňského roku, kdy sdružení vzniklo, jsme pomohli dvěma rodinám s handicapovanými dětmi, již
v roce 2010 jsme začali půjčovat odbornou literaturu a pomůcky pro mentálně postižené prostřednictvím
internetu. Letos jsme díky nadačnímu příspěvku Komunitní nadace euroregionu Labe, řady materiálních
darů a příspěvku od Lafarge Cement, a. s. otevřeli místní knihovnu a provozujeme volnočasové aktivity pro děti.
Oslovili jsme i několik místních firem, které pro nás uspořádaly zaměstnaneckou sbírku přebytečných knih. Tato
akce zatím nebyla ukončena, takže ještě nevíme, jak byla úspěšná. Máme i hodně plánů do budoucna. Naším
cílem je v létě uspořádat příměstský tábor a do konce roku začít poskytovat respitní péči. Ale to je bohužel
utopie, chybí nám dobrovolníci a hlavně finance. “
První čtenáře uvítala knihovna v měsíci knihy – v březnu, kdy byla otevřena. „Nejsem starousedlík,
jezdím do Podsedic za dcerou a vnoučaty, byla jsem zvědavá a přišla se podívat. Některé knihy jsem četla, ale
vybrala jsem si i tituly novější. Na tak malou knihovnu jsou překvapivě dobře zásobeni novinkami“, uvedla
Zdeňka, jedna z návštěvnic knihovny.
...3
Podsedice mají díky o. s.
Pampeliška novou knihovnu
Dokončení ze strany 1
Knihovna se zaměřuje především na dětské čtenáře a pro jejich potřeby v současné chvíli shání sponzorský dar
na předplatné dětských časopisů a další knihy.
„Podpoříme-li lásku ke knihám u nejmenších čtenářů, tak jim tato záliba většinou zůstane po celý život,“
dodává předsedkyně sdružení a knihovnice v jedné osobě Gabriela Procházková.
Proto dobrovolníci z řad sdružení pozvali na exkurzi žáky Základní školy v Podsedicích. Na děti čekaly drobné
dárky, pracovní listy k vyplnění a několik slov k provozu knihovny. Žáci se mimo jiné dozvěděli, že knihovna má
více jak 1000 titulů a knihy jsou stále ještě postupně naváženy ze skladových prostor sdružení a ze
zaměstnaneckých sbírek. Knihovna sídlí v budově obecního úřadu, ale odborná literatura je ve zvláštním
oddělení v sídle sdružení, a to z důvodu půjčování i prostřednictvím internetu.
***
V České republice je v současné době 6430 knihoven registrovaných na ministerstvu kultury, většina z nich je
zřízena obcí, městem nebo školou. Těch, které založilo občanské sdružení, je velmi málo. Stejně tak se Místní
knihovna v Podsedicích liší i tím, že její služby jsou pro všechny občany zdarma.
Foto popis|
www.newtonmedia.cz
43
V LIBOCHOVANECH PŘI OSLAVĚ MASOPUSTU USPÁVALI BASU
21.2.2011
Titulní strana
KOŇKSÝ POVOZ s kapelou, selka v kroji a mnoho dětí i dospělých v rozličných maskách, tak vypadal
masopustní průvod, který v sobotu dopoledne obcházel libochovanskými ulicemi. Občanské sdružení Polabské
děti, za podpory Komunitní nadace euroregionu Labe, Nadačního fondu Kalich a dalších sponzorů, zde už
podruhé s velkým úspěchem uspořádalo nefalšovaný Masopust. „Je tu přibližně 160 lidí, kteří postupně
přicházejí a odcházejí. Nejsou to pouze místní, ale i z okolních vesnic, jako jsou Žalhostice, Velké Žernoseky,
Sebuzín, ale také z Litoměřic a Ústí nad Labem.
Rozesílali jsme pozvánky, ošetřena byla i inzerce, takže se tu sešlo opravdu hodně lidí, a jsou tu i tací, co jezdí
do Libochovan pravidelně na všechny naše akce,“ řekla k průběhu sobotní akce koordinátorka sdružení
Polabské děti Eliška Pláničková.
Masopust odstartoval v deset dopoledne průvodem, v jehož čele jel koňský povoz, který vezl vesele vyhrávající
kapelu.
Pokračování na straně 3
V Libochovanech při Masopustu uspali basu
Dokončení ze strany 1
V několika domech se průvod zastavil a poté, co děti pod vedením selky odrecitovaly děkovnou básničku pro
hospodyni z domu za to, že pro ně přichystala pohoštění, vyšla hospodyně s občerstvením, ať ve formě
chlebíčků, řízků nebo rozličných koláčů, vše zaručeně domácí výroby. Protože počasí bylo chladné, nechyběl na
žádné zastávce ani nepostradatelný „frťan“ něčeho silného na zahřátí.
Falešný farář na vozíku uspal basu
Průvod skončil tam, kde začal, na návsi. Zde už jeho účastníky čekalo pořádné teplé jídlo, horká česnečka,
ovarové koleno, jitrničky, jelita, teplý čaj a velké množství sladkých koláčů, které napekly místní maminky a
babičky, a v hospodě teklo pivo proudem. Poté, co všichni přítomní nabyli nové síly, byla vyhlášena nejkrásnější
maska, a to jak dětská, tak „dospělá“, kterou v tajné volbě zvolili organizátoři. Masopust pokračoval takzvaným
uspáváním basy.
„Uspávání basy vychází z tradičního zvyku, kdy se satiricky zhodnotí celý uplynulý rok v obci. Tuto řeč
přednese farář nad katafalkem s basou, která symbolizuje radovánky a zábavu, aby mohlo začít období půstu,
které potrvá až do Popeleční středy,“ vysvětlila staročeský zvyk Eliška Pláničková. Celý akt vykonal občan
převlečený za faráře, který se také zúčastnil průvodu na invalidním vozíku.
„To není součástí masky, že nám přijel farář na vozíku. Pán byl na operaci menisku, takže nemůže
chodit. Těžko bychom hledali někoho jiného, tak jsmemuraději sehnali vozíček,“ doplnila koordinátorka. Sobotní
Masopust byl zakončen v restauraci Na Kovárně pořádnou masopustní veselicí s živou kapelou, tancem a
bohatou tombolou.
Akci sdružení financovalo ze sponzorských darů a samozřejmě z dobrovolného vstupného a dalších
příspěvků od účastníků.
Foto autor| Foto: Deník/ Kateřina Bizzari
Foto popis| POŘÁDNÉHO „PANÁKA“ NA ZAHŘÁTÍ si kapela, která jela na koňském povozu v čele průvodu,
opravdu zasloužila. Hospodyňky nejen nalévaly, ale připravily pro všechny i bohaté pohoštění.
Foto autor| Foto: Deník/Kateřina Bizzarri
www.newtonmedia.cz
44
DÁRCOVSKÝ FOND HENNLICH ROZDĚLÍ 75 000 KČ
16.2.2011
TECH MAGAZÍN Strana 5 Z domova a ze světa
Fond, který založila před 6 lety litoměřická firma Hennlich Industrietechnik si v rámci programu „Litoměřice - live
city jsi ty“ vytyčila za cíl podporovat aktivitu mladých lidí ve věku od 15 do 25 let žijících či studujících v
Litoměřicích. Každoročně vyhlašuje grantová kola, ve kterých se mohou zájemci přihlásit se svými nápady a
projekty o finanční podporu. Částku 75 000 korun věnuje také letos Dárcovský fond Hennlich na neziskové
aktivity mladých lidí z Litoměřic v rámci grantového programu.
Pravidla pro získání podpory na neziskové projekty se pro mladé Litoměřičáky příliš nemění. Maximální částka
pro jeden projekt je stanovena na 5000 Kč. Částečně se ale mění termíny jednotlivých fází projektu. Celý proces
grantového kola je vzhledem ke zkušenostem z předchozích kol prodloužený a posunut dále od letních
prázdnin. Uzávěrka pro doručení žádostí v rámci letošního grantového kola je tak v pátek 18. března v 16:00.
Žádost je třeba doručit osobně, poštou nebo nadceňovanou elektronicky na adresu komunitní nadace.
„Vyhlášení vítězných projektů proběhne ve druhé polovině dubna,“ řekla Katka Valešová z Komunitní nadace
Euroregionu Labe, která Dárcovský fond Hennlich spravuje. Mladí lidé mohou moci opět předkládat projekty v
několika tematických okruzích. Bude to ochrana životního prostředí, kultura, sportovní aktivity, vzdělávání či
pomoc sociálně slabým. Formulář žádosti o nadační příspěvek zájemci najdou také na www.komunitninadace.
cz či www.hennlich.cz.
Foto popis|
Hennlich opět podpoří mladé organizátory
8.2.2011
(tka)
Severní Čechy
LITOMĚŘICE
Na kulturní a sportovní akce, ochranu životního prostředí či vzdělávání letos poskytne mladým organizátorům
granty Dárcovský fond Hennlich z Litoměřic. Uvolnil k tomu pro letošní rok částku 75 tisíc korun. Žádosti o
peníze musejí organizátoři podat do 18. března ke Komunitní nadaci Euroregionu Labe, která fond spravuje.
Hennlich letos nabízí peníze mladým organizátorům už posedmé.
www.newtonmedia.cz
45
Ochránci chtějí na Lounsku zvýšit počet sov pálených a sýčka obecného
5.2.2011
MIRKA STRNADOVÁ
Žatecko a Lounsko
Ve vybraných lokalitách instalují desítky speciálních hnízdících budek
Louny – Sovu pálenou a sýčka obecného už jen tak v přírodě neuvidíte. Oba dva ptáci patří mezi silně ohrožené
druhy a jsou zákonem chráněni.
Oblast lounského okresu patří mezi jejich tradiční hnízdící oblasti a právě proto sem ochránci přírody ze
sdružení TYTO zaměřili své projekty. Starají se hlavně o hnízdiště těchto ptáku, vyvěšují a následně sledují a
opravují hnízdící budky.
V letech 2008 až 2010 to byla hlavně ochrana a podpora genofondu sovy pálené. „V rámci projektu
jsme instalovali 74 hnízdících budek na zemědělských farmách, následně byly udržovány. V případě nevhodné
instalace budky, například v důsledku změny využití objektu, uzavření objektu a podobně, byly budky
přemístěny do náhradních objektů v rámci téže nebo jiné farmy. Zároveň jsme monitorovali a uzavírali nádrže k
uskladnění melasy, kde dochází k tonutí sovy pálené a dalších druhů ptáků,“ vysvětlil Karel Poprach.
I díky těmto aktivitám se vzácnému dravci u nás daří. „V roce 2009 jsme zaznamenali 17 hnízdících párů, což je
vzhledem k tomu, že došlo k výraznému úbytku přirozené potravy, velmi dobré. Tři páry tu dokonce hnízdily
podruhé. Vloňském roce to bylo bohužel pouze šest párů, to kvůli nedostatku potravy,“ vypočítal K. Poprach.
Počet hnízdících párů sovy pálené významně kolísá v závislosti na nabídce a dostupnosti tradiční
potravy – hraboše polního. V roce 2008 hnízdilo na Lounsku dokonce 34 párů sovy pálené.
Sova pálená nejraději hnízdí na půdách, ve stodolách či v kostelních věžích. Vybírá si místa, v jejichž
okolí jsou travnaté plochy, kde loví v noci hlodavce. Za úbytek sov v přírodě mohou zejména jak nedostatek
potravy, tak změny v zemědělské krajině, narůstající automobilová doprava a také modernizace a uzavírání
zemědělských budov, čímž ubyla vhodná hnízdiště.
V letošním roce se chce sdružení zaměřit také na sýčka obecného. „Věříme, že se nám populaci sýčka
obecného podaří v dlouhodobém horizontu postupně stabilizovat a posílit,“ říká K. Poprach. Ve vybraných
lokalitách na zemědělských farmách bude instalováno dvacet speciálně upravených budek. Projekt zahrnuje i
osvětu ochrany sýčka mezi zemědělci.
„Sýček je tzv. antropogenní druh, jeho výskyt je vázán již po mnoho staletí na člověka a jím vytvořené
stavby. Člověk a v současné době zejména zemědělci svým přístupem k sýčkovi jeho početnost významně
ovlivňují – ponechání přístupových vletů do hnízdních objektů, tolerance hnízdících sýčků vzhledem k
případnému znečišťování objektu. Proto je osvěta mezi zemědělci tak důležitá,“ dodal K. Poprach.
Projekty byly podpořeny společností T-mobile prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe.
Foto popis| Sova pálená
Foto popis| Sýček obecný
www.newtonmedia.cz
46
Dárcovský fond Hennlich opět věnuje 75000 korun mládeži
4.2.2011
KATEŘINA BIZZARRI
Litoměřicko
Fond podporuje aktivitu mladých lidí od 15 do 25 let žijících či studujících v Litoměřicích
Litoměřice - Částku 75000 korun věnuje také letos Dárcovský fond Hennlich na neziskové aktivity mladých lidí z
Litoměřic v rámci sedmého ročníku grantového programu „Litoměřice - live city jsi ty“. Šek na tuto částku dnes
předal jednatel společnosti Hennlich Industrietechnik Pavel Šumera zástupcům Komunitní nadace
Euroregionu Labe, která dárcovský fond založený litoměřickou firmou spravuje.
„Včera jsme vyhlásili už 7. grantové kolo Dárcovského fondu Hennlich pro letošní rok a předali jsme šek
správcům tohoto fondu. Částka 75000 korun je stejná jako v předchozích dvou letech a ani pravidla pro žádosti
se nějak zásadně nezměnila. Na konci dubna budou vyhlášeny vítězné projekty,“ sdělil Martin Jonáš, manažer
pro styk s veřejností Hennlich Industrietechnik.
Uzávěrka letošního kola je 18. března
Pravidla pro získání podpory na neziskové projekty se příliš nemění. Maximální částka pro jeden projekt je
stanovena na 5000 korun. Částečně se ale mění termíny jednotlivých fází projektu. „Celý proces grantového
kola jsme vzhledem ke zkušenostem z předchozích kol prodloužili a posunuli dále od letních prázdnin. Uzávěrka
pro doručení žádostí v rámci letošního grantového kola je v pátek 18. března v 16:00. Žádost je třeba doručit
osobně, poštou nebo nadceňovanou elektronicky na adresu komunitní nadace. Vyhlášení vítězných projektů
proběhne ve druhé polovině dubna,“ upřesnila Kateřina Valešová z Komunitní nadace Euroregionu Labe,
která Dárcovský fond Hennlich spravuje.
V loňském roce si částku rozdělilo na dvacet různých projektů. „Byly to výstavy začínajících fotografů,
různé sportovní akce, ekologické akce, jako čištění jezera, podpora jednoho projektu v mateřském centru, ale
také příprava motivačního DVD pro malé děti, aby se učily cízí jazyky,“ vyjmenoval jen některé z loňských
úspěšných projektů Martin Jonáš.
Formulář žádosti o příspěvek najdou zájemci na www.komunitninadace.cz či www.hennlich.cz.
Foto popis| 75.000 KORUN NA NEZISKOVÉ PROJEKTY mladých Litoměřičanů předal při vyhlášení letošního
kola jednatel společnosti Hennlich Industrietechnik Pavel Šumera správkyni fondu Kateřině Valešové
Foto autor| Foto: Hennlich
Hennlich brzy vyhlásí dotační program pro mladé
31.1.2011
(miza)
Litoměřicko
Litoměřice - Nejen pro školy, ale především pro mladé jednotlivce, skupiny či sportovní kluby, vyhlásí již brzy
další kolo grantového systému „Live city - jsi ty“ dárcovský fond Hennlich ve spolupráci s Komunitní nadací
Euroregionu Labe.
Dárcovský fond Hennlich každoročně podporuje několik projektů, za kterými stojí mladí lidé. Jde
například o pomoc při pokrytí nákladů na výstavu fotografií mladých umělců, pomoc při financování hudebního
festivalu a podobně.
Podrobnosti o dalším kole grantového systému přineseme v příštích dnech.
www.newtonmedia.cz
47
Czech Philanthropy on the Rise
12.1.2011
respekt.cz Strana 0 Respekt.iHNed.cz
Tomáš Sacher
Local millionaires increasingly want to make a difference, not just money
A year ago he would have bought a new car or a luxury holiday in an exotic country. But now Martin Hausenblas
has decided to do something different: he will donate 750,000 crowns to charity. "Staying abroad gives young
people new perspectives," says the 37-year-old entrepreneur, explaining why he decided to donate the money
to a special fund that sponsors young people from the north Bohemian town of Ústí nad Labem to go on foreign
study programs.
The 10 percent of his annual income he has promised to the fund should guarantee it a long and beneficial
existence. "I want to dedicate my time to this project as well as starting up new ones," says Hausenblas, a
young-looking man wearing a pair of plain jeans and a sweatshirt. "Right now I'm planning to build a horsebreeding farm for local children"
"I made so much money, which I don't need, and the time has come for me to start thinking about others too," he
adds.
Hausenblas is typical of the growing number of young Czech entrepreneurs who are turning to philanthropy.
"Until recently I thought about nothing but my business -- I dedicated all my time to achieving better economic
results," he says self-critically. Adler, his trading company, had a turnover of over 300 million crowns last year.
"The moment I realized it was an unsustainable pace of life was when I fell asleep in the car while driving on the
highway and narrowly escaped tragedy." That incident also changed his perception of money.
"I used to spend my money totally uselessly," he confesses. "I bought new eaves for my neighbor just because I
didn't like his old ones. Then I realized that money can be spent in a more practical way."
A growing interest in philanthropy has seen a number of Czech millionaires volunteer to manage charities.
"Instead of ordinary charitable activities, [Czech philanthropists] push for changes in society," says Pavlína
Kalousová, head of the Forum of Donors (Fórum dárců), an umbrella organization monitoring charities in the
Czech Republic.
"Instead of just helping an orphanage, they subsidize an NGO that lobbies for amendments to family care
legislation."
"Along with patrons of cultural activities and environmental protection, we come across philanthropists who
want to support anti-corruption activities," says Petra Krystiánová of Nadace Via (Via Foundation), which
coordinates local philanthropists' projects.
Long-term process
Philanthropy is not solely a matter for Prague millionaires. Similar charity projects run by well-off Czechs exist
in other regions too. Ústí, Hausenblas's hometown, hosts the oldest Czech charitable organization consulting on
how to use rich people's wealth in a meaningful way.
Tomáš Krejčí, the head of Komunitní nadace Euroregionu Labe (Community Foundation of the Labe
Euroregion), began the organization in the 1990s to help the socially marginalized. To attract new donors the
foundation organizes various activities and targets the region's richest celebrities, offering to cooperate with
them. But it can be years before they respond and become involved.
Krejčí's foundation's experts don't redistribute the donated money but invest it in funds and banks instead.
"We use only the profit from these transactions to subsidize charity projects," says Krejčí. The organization has
collected around 50 million crowns from some 40 donors.
www.newtonmedia.cz
48
The number of similar organizations is growing. Currently there are six across the country and experts predict
that there will soon be Czech bankers who specialize in charity fund management -- something that hasn't
happened here yet. There are currently over 15,000 Czechs who earn much more money than they need for
themselves. "Dozens of them have been engaged in philanthropy," says Krystiánová of Nadace Via. But that
number will surely keep growing.
Edited and translated by Naďa Straková
Nová vlna dobrodějů
10.1.2011
Respekt Strana 37
tomáš sacher
společnost
Mladí čeští milionáři objevují kouzlo rozdávání peněz druhým
Být to před rokem, za ty peníze by si pořídil nové auto nebo luxusní exotickou dovolenou. Teď se však Martin
Hausenblas rozhodl naspořených tři čtvrtě milionu rozdat. „Zkušenost z ciziny otevírá nové obzory, které mladí
potřebují,“ říká sedmatřicetiletý podnikatel, proč se rozhodl věnovat peníze do speciálního fondu platícího
zahraniční studia mládencům a dívkám z jeho rodného Ústí nad Labem. Příslib deseti procent z každoročních
Hausenblasových příjmů dává tomuto plánu vcelku slušnou vyhlídku na dlouhý život. „Chci se tomu věnovat
naplno a vymýšlet i jiné projekty. V hlavě mám teď třeba hřebčín pro místní děti. Vydělal jsem peníze, které sám
zdaleka nepotřebuji, a přišel zkrátka čas myslet na ostatní,“ vysvětluje usměvavý muž v džínsech a sportovním
svetru.
Martin Hausenblas patří k nové módní vlně strhávající stále více bohatých podnikatelů k disciplíně
zvané filantropie. Její věhlas v poslední době zvedli především dva nejbohatší muži Ameriky – majitel
společnosti Microsoft Bill Gates a finančník Warren Buffett –, když ohlásili, že na charitu věnují až 99 procent
svého majetku a pokusí se k podobnému činu přesvědčit i další z nejbohatších lidí planety. Konkrétně tato
slavná výzva, k níž se naposledy (jako sedmapadesátý) připojil zakladatel Facebooku a jeden z nejmladších
miliardářů světa Mark Zuckerberg, mezi signatáři žádného Čecha nemá, zdejší filantropie je však i díky lidem
jako Martin Hausenblas rovněž v pohybu.
Krátký spánek
Na svůj „moment prozření“, kdy se veškerou energii rozhodl nasměrovat právě k charitě, vzpomíná Hausenblas
s notnou dávkou sebekritiky. „Donedávna jsem nemyslel na nic jiného než na podnikání. Té honbě za lepším
výsledkem jsem obětoval všechno,“ říká muž, který svou firemní kariéru odstartoval ad hoc naplánovanou
cestou do Číny, kde se rozhodl hledat dodavatele levných reklamních triček.
Ten přístup měl bezesporu efekt – za deset let existence se jeho společnost Adler vyšvihla na pozici
jedničky ve svém oboru a jen za poslední rok vykázala víc než třísetmilionový obrat. „To, že jde o neudržitelné
životní tempo, mi ale došlo ve chvíli, kdy jsem na dálnici usnul únavou za volantem a jen náhodou na poslední
chvíli unikl tragédii.“
Nový pohled přitom Hausenblas získal i na své peníze. „Byl jsem dávno za hranicí toho, co skutečně
potřebuji, a jen je zbytečně utrácel. Třeba jsem sousedovi koupil nový okap na dům jen proto, že se mi ten jeho
starý nelíbil. Došlo mi, že ty peníze by se daly využít i mnohem smysluplněji.“ Šance na tuto „smysluplnost“
dnes v Česku rozhodně rostou. Kolem filantropie se tu podle expertů rozbíhá stále širší vrstva společenských
aktivit. Přibývá profesionálních manažerů řídících dobrovolně a zdarma nadační fondy. Profesionalizují se i
benefiční akce a různé sbírky. „Namísto charity jde stále častěji o dosažení konkrétní společenské změny.
Místo pomoci jednomu dětskému domovu například narazíte stále častěji na grant pro neziskovku lobbující za
zkvalitnění zákonů o rodinné péči,“ vysvětluje Pavlína Kalousová, ředitelka Fóra dárců, které nejrůznější
dobročinné aktivity v Česku zastřešuje. „Je to skutečně pestré, přibývá mecenášů kultury nebo lepšího životního
prostředí, stále častěji narážíme na filantropy, kteří chtějí podporovat aktivity protikorupčních organizací,“
popisuje i Petra Krystiánová z Nadace Via, která projekty tuzemských mecenášů koordinuje. „Nejde tu přitom
jen o objem peněz. V té nové vlně jsou především lidé, jejichž podniky jsou úspěšné právě díky jejich
schopnostem a ve chvíli, kdy se rozhodnou nasměrovat energii k filantropii, získává i tahle branže docela jinou
kvalitu.“
www.newtonmedia.cz
49
Běh na pár let
A co je možná nejdůležitější, podobná kvalita nabírá na obrátkách i v odlehlejších regionech. Například právě v
Hausenblasově rodném Ústí nad Labem dnes funguje i vůbec nejstarší česká organizace, která se
poradenstvím pro „smysluplné využívání peněz“ bohatých živí. „Začínal jsem v devadesátých letech s obyčejnou
neziskovkou pomáhající sociálně slabším lidem. Někdy před patnácti lety jsem se ale setkal s lidmi z
amerického Silicon Valley a nahlédl úplně nový styl práce,“ vysvětluje ředitel Komunitní nadace Euroregionu
Labe Tomáš Krejčí.
Jak obratem dodává, nejde tu o žádnou idealistickou dobročinnost, kde by si v rámci „komunity“
pomáhal každý s každým. „Komunitní znamená, že pracujeme s naším městem a regionem. Právě tady se
zaměřujeme na ty nejbohatší a s jejich svěřenými penězi dále pracujeme,“ říká pan Krejčí. Získat nového
trvalého dárce je podle něj běh i na několik let, kdy nadace pořádá nejrůznější společenské akce a cíleně
oslovuje vybrané osobnosti z regionu s nabídkami drobnější spolupráce.
Darované peníze Krejčího nadace dál jednoduše nepřerozděluje, ale její experti je investují v
nejrůznějších fondech a bankách. „Na dobročinné projekty posíláme fakticky jen zisky z těch operací,“ vysvětluje
Krejčí s tím, že za jeho ústeckou komunitou dnes stojí už zhruba padesátimilionové nadační jmění od čtyř
desítek dárců, které každoročně vygeneruje „volnou“ hotovost v řádu několika milionů.
Podobně založených organizací přibývá – momentálně jich existuje šest, rozprostřených po celém
území Česka. Jak navíc předpovídají odborníci, v Česku se zřejmě brzy začnou objevovat i bankéři
specializovaní výhradně na management mecenášství, což je v zahraničí běžný model (jen v jediné americké
bance Merrill Lynch pracuje například více než sto padesát bankéřů specializujících se výhradně na poradenství
se správou filantropických fondů).
Zjistit, jak velký potenciál filantropie v Česku dřímá, přitom v hrubých rysech není zas až tak obtížné.
„Můžeme vyjít z poučky, že za adepta na nového filantropa lze považovat každého člověka, který disponuje více
než milionem dolarů v hotovosti,“ připomíná už zmíněná Petra Krystiánová z Nadace Via pravidlo, kterým se prý
ve světě řídí většina velkých nadací lanařících dárce. „Takoví lidé jsou daleko za hranicí toho, co sami potřebují,
a existuje naděje, že je pro dobročinnost získáme. Čechů naplňujících tuhle hranici neustále přibývá, aktuálně
je jich už víc než patnáct tisíc. Do filantropie se jich zatím zapojilo maximálně několik
desítek.“ Q
Čerych, Kellner, Bakala a spol.
Současným králem českých filantropů je potomek slavné průmyslnické rodiny z České Skalice Ladislav Čerych
(85), který po emigraci a listopadovém návratu do Česka podpořil dlouhou řadu vzdělávacích projektů a
nakonec na dobročinné účely věnoval i podstatnou část svého majetku včetně honosné rodinné vily. V první
desítce českých miliardářů zatím filantropie nevzbuzuje většinovou pozornost a omezuje se především na dílčí
projekty. Majitelé finanční skupiny Penta tak čas od času přes svoji nadaci poskytují studentům stipendia,
vlastník Moravských naftových dolů Karel Komárek dal přes svou nadaci Proměny peníze na rekonstrukci
několika parků a bývalý majitel sázkového impéria Fortuna Michal Horáček nechal v Roudnici nad Labem za
vlastní peníze opravit jedno z místních náměstí.
Ale už i mezi desítkou nejbohatších Čechů lze dnes najít dva, kterým je možno říkat filantropové. Rodinnou
Nadaci Educa, která kromě množství zahraničních stipendií provozuje i soukromé gymnázium, založil před lety
nejbohatší Čech Petr Kellner – a teď k tomu spustil i zcela nový projekt Nadace Sirius pomáhající teenagerům a
dětem z problémových rodin. Vlastní nadaci s nejrůznějšími sociálními projekty provozuje už řadu let i majitel
ostravských uhelných dolů a vlastník tohoto týdeníku Zdeněk Bakala. Právě on přitom nyní avizuje, že dokonce
ani již zmiňovaná výzva The Giving Pledge by do budoucna nemusela v Česku zůstat bez odpovědi. „Dát
polovinu majetku nepovažuji jen za gesto, ale za opravdový čin,“ říká Bakala. „Chápu jejich rozhodnutí a
pravděpodobně se rozhodnu obdobně.“
Foto popis| Už žádné spaní za volantem. (Hausenblas)
Foto autor| foto milan jaroš
Foto popis| Král Ladislav. (Čerych)
Foto popis| Ráčí snad někdo vzhůru k novým obzorům, prosím?
Foto popis| Nenecháme si aspoň něco? (Buffett a Gates)
Foto autor| foto hynek moravec, profimedia.cz
www.newtonmedia.cz
50
Nová vlna dobrodějů
9.1.2011
respekt.cz Strana 0 RESPEKT.IHNED.CZ
Tomáš Sacher
Mladí čeští milionáři objevují kouzlo rozdávání peněz druhým
Být to před rokem, za ty peníze by si pořídil nové auto nebo luxusní exotickou dovolenou. Teď se však Martin
Hausenblas rozhodl naspořených tři čtvrtě milionu rozdat. “Zkušenost z ciziny otevírá nové obzory, které mladí
potřebují,“ říká sedmatřicetiletý podnikatel, proč se rozhodl věnovat peníze do speciálního fondu platícího
zahraniční studia mládencům a dívkám z jeho rodného Ústí nad Labem. Příslib deseti procent z každoročních
Hausenblasových příjmů dává tomuto plánu vcelku slušnou vyhlídku na dlouhý život. “Chci se tomu věnovat
naplno a vymýšlet i jiné projekty. V hlavě mám teď třeba hřebčín pro místní děti. Vydělal jsem peníze, které sám
zdaleka nepotřebuji, a přišel zkrátka čas myslet na ostatní,“ vysvětluje usměvavý muž v džínsech a sportovním
svetru.
Martin Hausenblas patří k nové módní vlně strhávající stále více bohatých podnikatelů k disciplíně zvané
filantropie. Její věhlas v poslední době zvedli především dva nejbohatší muži Ameriky - majitel společnosti
Microsoft Bill Gates a finančník Warren Buffett -, když ohlásili, že na charitu věnují až 99 procent svého majetku
a pokusí se k podobnému činu přesvědčit i další z nejbohatších lidí planety. Konkrétně tato slavná výzva, k níž
se naposledy (jako sedmapadesátý) připojil zakladatel Facebooku a jeden z nejmladších miliardářů světa Mark
Zuckerberg, mezi signatáři žádného Čecha nemá, zdejší filantropie je však i díky lidem jako Martin Hausenblas
rovněž v pohybu.
Krátký spánek
Na svůj “moment prozření“, kdy se veškerou energii rozhodl nasměrovat právě k charitě, vzpomíná Hausenblas
s notnou dávkou sebekritiky. “Donedávna jsem nemyslel na nic jiného než na podnikání. Té honbě za lepším
výsledkem jsem obětoval všechno,“ říká muž, který svou firemní kariéru odstartoval ad hoc naplánovanou
cestou do Číny, kde se rozhodl hledat dodavatele levných reklamních triček.
Ten přístup měl bezesporu efekt - za deset let existence se jeho společnost Adler vyšvihla na pozici jedničky ve
svém oboru a jen za poslední rok vykázala víc než třísetmilionový obrat. “To, že jde o neudržitelné životní
tempo, mi ale došlo ve chvíli, kdy jsem na dálnici usnul únavou za volantem a jen náhodou na poslední chvíli
unikl tragédii.“
Nový pohled přitom Hausenblas získal i na své peníze. “Byl jsem dávno za hranicí toho, co skutečně potřebuji, a
jen je zbytečně utrácel. Třeba jsem sousedovi koupil nový okap na dům jen proto, že se mi ten jeho starý nelíbil.
Došlo mi, že ty peníze by se daly využít i mnohem smysluplněji.“
Šance na tuto “smysluplnost“ dnes v Česku rozhodně rostou. Kolem filantropie se tu podle expertů rozbíhá
stále širší vrstva společenských aktivit. Přibývá profesionálních manažerů řídících dobrovolně a zdarma
nadační fondy. Profesionalizují se i benefiční akce a různé sbírky. “Namísto charity jde stále častěji o dosažení
konkrétní společenské změny. Místo pomoci jednomu dětskému domovu například narazíte stále častěji na
grant pro neziskovku lobbující za zkvalitnění zákonů o rodinné péči,“ vysvětluje Pavlína Kalousová, ředitelka
Fóra dárců, které nejrůznější dobročinné aktivity v Česku zastřešuje.
“Je to skutečně pestré, přibývá mecenášů kultury nebo lepšího životního prostředí, stále častěji narážíme na
filantropy, kteří chtějí podporovat aktivity protikorupčních organizací,“ popisuje i Petra Krystiánová z Nadace
Via, která projekty tuzemských mecenášů koordinuje. “Nejde tu přitom jen o objem peněz. V té nové vlně jsou
především lidé, jejichž podniky jsou úspěšné právě díky jejich schopnostem a ve chvíli, kdy se rozhodnou
nasměrovat energii k filantropii, získává i tahle branže docela jinou kvalitu.“
Běh na pár let
www.newtonmedia.cz
51
A co je možná nejdůležitější, podobná kvalita nabírá na obrátkách i v odlehlejších regionech. Například právě v
Hausenblasově rodném Ústí nad Labem dnes funguje i vůbec nejstarší česká organizace, která se
poradenstvím pro “smysluplné využívání peněz“ bohatých živí. “Začínal jsem v devadesátých letech s obyčejnou
neziskovkou pomáhající sociálně slabším lidem. Někdy před patnácti lety jsem se ale setkal s lidmi z
amerického Silicon Valley a nahlédl úplně nový styl práce,“ vysvětluje ředitel Komunitní nadace Euroregionu
Labe Tomáš Krejčí.
Jak obratem dodává, nejde tu o žádnou idealistickou dobročinnost, kde by si v rámci “komunity“ pomáhal
každý s každým. “Komunitní znamená, že pracujeme s naším městem a regionem. Právě tady se zaměřujeme
na ty nejbohatší a s jejich svěřenými penězi dále pracujeme,“ říká pan Krejčí. Získat nového trvalého dárce je
podle něj běh i na několik let, kdy nadace pořádá nejrůznější společenské akce a cíleně oslovuje vybrané
osobnosti z regionu s nabídkami drobnější spolupráce.
Darované peníze Krejčího nadace dál jednoduše nepřerozděluje, ale její experti je investují v nejrůznějších
fondech a bankách. “Na dobročinné projekty posíláme fakticky jen zisky z těch operací,“ vysvětluje Krejčí s tím,
že za jeho ústeckou komunitou dnes stojí už zhruba padesátimilionové nadační jmění od čtyř desítek dárců,
které každoročně vygeneruje “volnou“ hotovost v řádu několika milionů.
Podobně založených organizací přibývá - momentálně jich existuje šest rozprostřených po celém území Česka.
Jak navíc předpovídají odborníci, v Česku se zřejmě brzy začnou objevovat i bankéři specializovaní výhradně
na management mecenášství, což je v zahraničí běžný model (jen v jediné americké bance Merrill Lynch
pracuje například více než sto padesát bankéřů specializujících se výhradně na poradenství se správou
filantropických fondů).
Zjistit, jak velký potenciál filantropie v Česku dřímá, přitom v hrubých rysech není zas až tak obtížné. “Můžeme
vyjít z poučky, že za adepta na nového filantropa lze považovat každého člověka, který disponuje více než
milionem dolarů v hotovosti,“ připomíná už zmíněná Petra Krystiánová z Nadace Via pravidlo, kterým se prý ve
světě řídí většina velkých nadací lanařících dárce. “Takoví lidé jsou daleko za hranicí toho, co sami potřebují, a
existuje naděje, že je pro dobročinnost získáme. Čechů naplňujících tuhle hranici neustále přibývá, aktuálně je
jich už víc než patnáct tisíc. Do filantropie se jich zatím zapojilo maximálně několik desítek.“
Čerych, Kellner, Bakala a spol.
Současným králem českých filantropů je potomek slavné průmyslnické rodiny z České Skalice Ladislav Čerych
(85), který po emigraci a listopadovém návratu do Česka podpořil dlouhou řadu vzdělávacích projektů a
nakonec na dobročinné účely věnoval i podstatnou část svého majetku včetně honosné rodinné vily.
V první desítce českých miliardářů zatím filantropie nevzbuzuje většinovou pozornost a omezuje se především
na dílčí projekty. Majitelé finanční skupiny Penta tak čas od času přes svoji nadaci poskytují studentům
stipendia, vlastník Moravských naftových dolů Karel Komárek dal přes svou nadaci Proměny peníze na
rekonstrukci několika parků a bývalý majitel sázkového impéria Fortuna Michal Horáček nechal v Roudnici nad
Labem za vlastní peníze opravit jedno z místních náměstí.
Ale už i mezi desítkou nejbohatších Čechů lze dnes najít dva, kterým je možno říkat filantropové. Rodinnou
Nadaci Educa, která kromě množství zahraničních stipendií provozuje i soukromé gymnázium, založil před lety
nejbohatší Čech Petr Kellner - a teď k tomu spustil i zcela nový projekt Nadace Sirius pomáhající teenagerům a
dětem z problémových rodin. Vlastní nadaci s nejrůznějšími sociálními projekty provozuje už řadu let i majitel
ostravských uhelných dolů a vlastník tohoto týdeníku Zdeněk Bakala. Právě on přitom nyní avizuje, že dokonce
ani již zmiňovaná výzva The Giving Pledge by do budoucna nemusela v Česku zůstat bez odpovědi. “Dát
polovinu majetku nepovažuji jen za gesto, ale za opravdový čin,“ říká Bakala. “Chápu jejich rozhodnutí a
pravděpodobně se rozhodnu obdobně.“
www.newtonmedia.cz
52

Rok 2011 - Komunitní nadace

Transkript

Podobné dokumenty

O INTERPRETACI VIZUÁLNÍHO TEXTU

Jazykovědné aktuality 2014/3–4 - Jazykovědné sdružení České

Výstupy z kurzu .. - Střední škola, Základní škola a Mateřská

výlety Oropesa 2016 - KO-TOUR

Srpen - Město Lovosice

červen - Město Lovosice

Neodkazujte nic státu, pokud se nechcete obracet v

Darujte s námi - Klub českých turistů Krásná Lípa

Rok 2009

S reklamací v bance pomůže ombudsman

Ke stažení v PDF.

Synům své písničky nehraju, mám to zakázaný

Ojetá auta si vždy prověřte

Zápis z Valné hromady Fotbalového klubu Vchynice