3 - Obec VEDROVICE

Transkript

3 - Obec VEDROVICE
ČERVENEC 2013
3
VYDÁVÁ
VYDÁ OBECNÍ ÚŘAD VE VEDROVICÍCH
Stáří
není zkažené mládí,
ale přirozená
životní etapa,
která má smysl.




S l č
Společenská
ká k
kronika
ik
Kulturní Kalendář
Výstavy v muzeu
Radnice informuje
S
Sportování
á í pro zdraví
i radost
 Archeostezka
 Školkaři a školáci





Klub důchodců
Leskoun ve fotografii
Mateřské centrum
Památný strom
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Slovo starosty
patra v muzeu pro méně pohyblivé spoluobčany a ostatní
návštěvníky.
V rámci vlastní režie by se mělo v letošním roce rozšířit
veřejné osvětlení v nové zástavbě, směrem na Kubšice. Toto se
bude realizovat v době, kdy se bude v této části obce pracovat
na kanalizaci. Současně by se měl pro tuto oblast také rozšířit
obecní rozhlas o jeden amplion.
Ve fázi přípravy stavebního řízení se nachází rozšíření
veřejného osvětlení v části směrem od Melkusových
ke Kočárovým. Také zde bychom chtěli projekt dodělat v době,
kdy se bude pracovat na budování kanalizace.
Na podzim by měla proběhnout kolaudace stavebních
úprav na garážích OÚ. V současné době probíhá oprava
střechy, dokončuje se oprava fasády a proběhne realizace
elektropřípojky, včetně nové elektroinstalace. V příštím roce
by se měly dokončit terénní úpravy v okolí objektu.
Pro rok 2014 je v plánu zateplení Mateřské školy
a Kulturního domu z dotací od Státního fondu životního
prostředí, které jsme získali již nyní. Všechny organizační
a projektové záležitosti jsou téměř vyřízené. Vzhledem k výši
spoluúčasti obce na oba projekty se ovšem rozhodneme až
na základě skutečné výše úvěru, který budeme platit za stavbu
kanalizace, abychom zvládli ještě další.
Po ukončení stavby kanalizace a vodovodu se samozřejmě
zaměříme na opravu komunikací a chodníků. Doufáme také,
že se nám podaří získat zájem Jihomoravského kraje na opravě
průtahu obcí, který je v jeho majetku a v rámci toho také
na realizaci chodníků kolem něj.
Vážení spoluobčané,
rok je za svojí polovinou a máme tady prázdniny. Je čas
odpočinku a dovolených. Doufám, že si každý z Vás dokáže
oddechnout od běžných pracovních starostí a načerpá nové síly.
Nejdůležitější stavba roku (stavba kanalizace) se nám
konečně dostala do obce a s ní se rozběhne také rekonstrukce
vodovodu. Jak jsem již v minulém zpravodaji řekl, bude to
především o práci a jistě také o nepořádku a rozkopaných
ulicích. Stále věřím, že všichni projevíme dostatečné množství
trpělivosti, abychom se dočkali úspěšného dokončení stavby,
čistých komunikací a přeložení některých chodníků.
Během letních měsíců nás čeká opět několik sportovních
a kulturních akcí, které budou ve dnech 7. – 8. září uzavírat
Rozmarýnové hody. Přeji všem pořádajícím spolkům, aby jim
vyšlo především počasí a přišlo hodně návštěvníků. Vedrovické
chase přeji, aby ve svém středu našli svého prvního a posledního
stárka a stárkovou, kteří by se ujali organizace hodů.
Zvu tedy tímto všechny domácí, ale také přespolní,
do Vedrovic za kulturou a sportem.
Váš starosta
Richard Janderka
 Radnice informuje
 Projekty obce Vedrovice v roce 2013
Mimo stavby kanalizace a vodovodu v obci se budou
v letošním roce realizovat také další projekty, které byly
nějakým způsobem podpořeny dotací.
V současné době již probíhá projekt „Modernizace
vývařovny MŠ – I. etapa“. Do 19. srpna by měly proběhnout
v kuchyni Mateřské školy stavební úpravy, jejichž součástí
je výměna obkladů a dlažby, nové rozvody elektroinstalace,
plynu, odpadů a vody tak, aby bylo vyhověno hygienickým
požadavkům, které na nás byly již delší dobu ze strany Krajské
hygienické stanice kladeny. Na tento projekt se podařilo
získat z dotačního programu „Program rozvoje venkova
Jihomoravského kraje“ pro rok 2013 finanční dotaci ve výši
134.500,– Kč, při celkovém rozpočtu rekonstrukce 465.000,–
Kč.
Další finanční dotaci z Jihomoravského kraje se letos
podařilo získat na zkvalitnění služeb a propagaci Turistického
a informačního centra Vedrovice, které funguje od roku 2012
v našem muzeu. Z celkové dotace 37.000,– Kč bude zabezpečen
provoz TIC v letní sezóně, proběhne zkvalitnění webových
stránek muzea, doplní se vybavení a propagační materiál.
Třetí dotací, kterou v roce 2013 poskytne Jihomoravský
kraj, je finanční pomoc na pořízení výstroje a výzbroje pro SDH
Vedrovice ve výši 20.000,– kč. Určitě jsme v tomto dotačním
programu očekávali větší objem peněz pro naše hasiče, ale
vzhledem k celkovému krácení dotací JmK, jsme rádi alespoň
za tuto sumu.
Malým, ale pro mnohé důležitým projektem je „Schodišťová
sedačka v Muzeu a informačním centru Vedrovice“. V rámci
8. výzvy MAS Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko jsme
ze Státního zemědělského intervenčního fondu, program
Rozvoje venkova, získali dotaci ve výši 92.000,– Kč na instalaci
schodišťové sedačky, která umožní lepší dostupnost prvního
Richard Janderka, starosta obce
 Stavba kanalizace a vodovodu
Stavba tlakové kanalizace se nám konečně dostala do fáze,
kdy její realizace již probíhá v obci. Každý je v očekávání, kdy že
už se bude kopat před jeho domem a jak bude vše dále probíhat.
Jsem přesvědčen, že organizace stavby ze strany zhotovitele je
na takové úrovni, aby se každý občan včas dozvěděl informace,
které mu sdělí stavbyvedoucí osobně.
Na posledním kontrolním dnu, který proběhl ve čtvrtek 11.
července, byly aktualizovány termíny výstavby.
Probíhá výstavba hlavních řadů kanalizace ve Vedrovicích
a Kubšicích. V rámci plánování prací je stále aktualizován
harmonogram výstavby, který bude pro Vaši informaci
k dispozici na úřední desce ve vestibulu Obecního úřadu

2
Stavba vodovodu a kanalizace
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
a na webových stránkách. Naleznete zde časový rozpis prací
podle ulic a orientačně se dozvíte, kdy bude výstavba před
Vaším domem.
Od září bude průběžně probíhat instalace domovních
šachet a realizace přípojek od hlavního řádu. Pro připojení
gravitační přípojky od domu k šachtě budou všichni včas
vyzváni tak, aby mohlo postupně docházet ke spuštění tlakové
kanalizace.
Znovu připomínáme, že součástí projektu tlakové
kanalizace je také čerpací šachta a její vystrojení. Občan si
tedy zajišťuje pouze gravitační přípojku k této šachtě a s tím
spojené náklady. Proto bychom rádi upozornili ty občany, kteří
nejsou stále rozhodnuti o instalaci šachty, na skutečnost, že
pokud nebude instalovaná šachta při stavbě kanalizace, bude
si tuto šachtu hradit v plné výši (cca. 50.000 – 60.000,– Kč)
majitel nemovitosti, který se bude v budoucnu chtít připojit
ke kanalizaci. Je tedy na místě zvážit, zda si nechat instalovat
šachtu zdarma nebo nechávat tuto záležitost na později a platit
za to!?
Vodovod bude v rámci rekonstrukce nahrazen novým
a s ním také nové přípojky. Většinou se budou realizovat
ve stejném výkopu s přípojkou kanalizace. Proto je potřeba
počítat s možnou změnou jejího vedení, proti té původní. Tam,
kde již proběhlo zaměření přípojek kanalizace a vodovodu
projektantem, je již majitelů nemovitostí jejich vedení známo.
Materiál pro přípojky vodovodu a kanalizace bude možné
získat za výhodnou cenu od zhotovitele stavby, tj. firmy EVT
Stavby s. r. o., Svitavy, které bude zprostředkováno přes Obecní
úřad. V současné době probíhá poptávka tohoto materiálu.
Po upřesnění cen, budou všichni informováni občasníkem
a také rozhlasem.
V případě jakýchkoliv dotazů jsme Vám dispozici
na telefonu, emailu nebo osobně.
Výsledky soutěže „ Nejlépe opravená kulturní památka JMK v roce 2012 “
Richard Janderka, starosta obce
 Soutěž „O nejlépe opravenou památku
Jihomoravského kraje roku 2012“
Jak jsme již několikrát od května dávali ve známost,
úspěšně instalovaná replika větrného kola byla přihlášena do
soutěže „O nejlépe opravenou památku“, kterou každoročně
vyhlašuje Jihomoravský kraj pro památky opravené za pomocí
finančního příspěvku kraje v předešlém roce. V našem případě
kraj přispěl částkou 50.000,– Kč.
Výběrovou komisi jsme dostatečně zaujali a naše
technická památka Větrné kolo ve Vedrovicích postoupila do
hlasovacího kola soutěže „Nejlépe opravená kulturní památka
Jihomoravského kraje v roce 2012“, v kategorii „Velké stavby“.
Hlasování formou SMS probíhalo od 1. května do 24.
května 2013 a naše Větrné kolo se umístilo se 183 hlasy na
sympatickém 5. místě ve své kategorii.
Děkujeme všem, kdo poslal hlas!
pořadí
v
kategori
i
soutěžn
í číslo
1
2
3
4
5
6
7
8
9
12
20
1
7
24
18
6
15
10
obec
1. kategorie velké stavby
Chvalatice
Stálky
Blansko
Černovice
Vedrovice
Rudice
Černá Hora
Rajhrad
Drnholec
10
11
12
13
14
15
13
3
2
4
8
32
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
22
16
25
17
29
21
11
9
19
23
31
27
30
PS: V letních měsících by se měla upravit brzda kola tak, aby
při částečném odbrzdění, které způsobuje slabý vítr, nedocházelo
k vrzání.
3
počet
SMS
1361
1023
661
577
183
153
73
73
58
Lomnice
Brno
Brno
Březí
Dambořice
Znojmo
kostel Nalezení sv. Kříže
kostel Nanebevzetí Panny Marie
zámek
fara
větrné kolo
interiér větrného mlýna
kaple sv. Rodiny
interiér jižního křídla prelatury
Stará radnice
střecha kostel Navštívení Panny
Marie
vila Tugendhat
Barešův dům – Marešova 12
fara
střecha kostela sv. Martina
oprava krovů a střechy zámku
2. kategorie díla výtvarného umění
Tetčice
Rosice
Velké Bílovice
Rousínov
Zaječí
Šardice
Drnholec
Dambořice
Sobotovice
Tišnov
Znojmo
Veselí n/M
Znojmo
kříž
arkády zámku
litinový kříž
oltář v kostele sv. Filipa a Jakuba
socha sv. Jana Nepomuckého
výmalba kaple budovy rezidence
strop ve Staré radnici
náhrobky na židovském hřbitově
kamenný kříž
boží muka
Pieta na Mikulášském náměstí
socha sv. Jana Nepomuckého
nástěnné malby v budově MěÚ
411
297
21
16
16
9
7
5
5
5
3
2
2
poklona od Jelenova mlýna
hřbitovní zeď a brána
kapličky č. 5 a 6 na Sv. kopečku
poklona sv. Fr. Xaverského v zám.
parku
60
25
8
1
2
3
3. kategorie drobné stavby
28 Vranov n/D
5 Bulhary
14 Mikulov
4
26 Veselí n/M
celkem zasláno 5 155 SMS
OÚ Vedrovice
název památky
58
18
12
5
3
2
3
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Velikonoce a soutěž O nejkrásnější
kraslici 2013
Tak jako v loni se příznivci tvoření zhostili úkolu vyrobit tu
nejkrásnější kraslici, která v soutěži zvítězí. Od začátku března
mohli zájemci nosit své výtvory do muzea, kde se kraslice
evidovali do soutěže. Technika nebyla udaná, takže se sešla celá
řada nápadů, jak kraslici ozdobit. Měli jsme čtyři kategorie,
od těch nejmenší až po dospělé. Týden před Velikonocemi se
konala výstava sesbíraných kraslic a lidé se mohli přijít podívat.
Po Velikonocích se vyhlašovaly výsledky soutěže. Ale díky
malému zájmu jsme nakonec obdarovali všechny zúčastněné,
takže nikdo nemusel být smutný.
a jaký význam a rozsah hradisko mělo. Díky však těžbě kamene
se rysy kopce Leskoun výrazně změnili a vzalo za své i rozsáhlé
hradisko. Dnes můžeme obdivovat jen nepatrné známky
valu a pozůstatky po záchranných výzkumech archeologů.
Vycházky se zúčastnila obrovská skupina lidí, kterou jsme
dle požadavků na bezpečnost v prostorách kamenolomu
museli rozdělit na skupiny. Někteří museli na výklad počkat
a krátit čas v prostorách vyhrazeného parkoviště. Doufáme,
že se ale dozvěděli informace, které jim význam Leskounu
přiblížili. O výzkumu pana Parmy se mnozí mohli dočíst
i v čtrnáctideníku Zrcadlo. Třeba se tato vycházka po domluvě
bude opakovat.
 Módní přehlídka s trendy na jaro – léto
2013
Již jednou se konala módní přehlídka v KD ve Vedrovicích
a tak jsme chtěli na tuto akci navázat s další. Oslovila jsem firmy
Cykloservis Pavel Novotný z M. Krumlova a Romanu mladou
módu a XXlady také odsud. Spolupráce byla báječná. Nejtěžší
bylo jen sehnat ty správné modelky a modely. To se ovšem
také podařilo a přehlídka se mohla konat. Diváci se dostavili
26.4.2013 na večer do KD a shlédly docela profesionální
show. Všichni si určitě aspoň něco vyhlédli do svých šatníků.
Zastoupena byla společenská móda, vycházková, volnočasová
a sportovní napříč generacemi. Všem, kteří se příprav účastnili,
vřele děkuji a těším se na další show.
 Odborná vycházka na kopec Leskoun
s panem Mgr. Parmou
Ve spolupráci s Městským muzeem v Moravském Krumlově,
hlavně s paní Mgr. Hanou Prymusovou, jsme domluvili
a uskutečnili odbornou vycházku s výkladem na kopec
Leskoun 14.4.2013, kde se v pravěku rozprostíralo významné
hradisko. Pan Mgr. David Parma z Ústavu archeologické péče
v Brně nám odkryl tajemství, jak zde lidé pravděpodobně žili
4
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Slet čarodějnic a čarodějů
 Bylinky v naší zahrádce
Na přelomu
dubna
s květnem jsme se opět ocitli
v moci tajemných sil a mohli si
zařádit na čarodějnickém sletu
v muzeu na dvoře. Pro děti
s rodiči tu byl připraven bohatý
program her, kde nechybělo ani
opékání špekáčků. Děti se těšily
na skákání v pytli, slalom mezi
kuželkami, perníčky a vyrábění
čarovné tašky a mnoho dalších.
Ještě na jaře jsme stihli připravit pro zájemce o bylinky
přednášku s prodejem 25.5.2013. Zapojili jsme místní
Zahradnictví Jan Kopetka, jehož odborníci nám podali
vyčerpávající informace o běžných bylinkách ale i těch
exotických a zde méně známých. Škoda, že nám nepřálo více
sluníčko a bylo chladno. K občerstvení nechyběl čaj z máty
peprné, takže jsme se trochu zahřáli. Doufáme v další spolupráci
a tímto můžeme předběžně pozvat na další přednášku na téma
trvalky v našich zahradách.
 Malování na chodník pro ZŠ a MŠ
Vedrovice
 Výstava starých hraček z dětství
Po domluvě s paní ředitelkou jsme pro děti připravili
na dopoledne 19.6.2013 malování na chodník křídami. Děti se
nadšeně pustily do přichystaného tématu moje nejoblíbenější
hračka a za chvíli se chodník hemžil panenkami, auty, loděmi,
kočárky, medvídky a mnoha dalšími hračkami. I když pálilo
sluníčko, hezky jsme se výtvarně vyřádili.
a lidových výšivek
Hned po tom, co jsme oslavili Velikonoce, jsme se dívali
zase dále, co bychom lidem ukázali na oslavu Dne obce
Vedrovice. Nápadů bylo mnoho. Nakonec jsme se přiklonili
k tématu hraček a jako bonus k tomu dali i výšivky. Vyhlásila
se výzva, aby lidé donesli své hračky z dětství a výšivky
k zapůjčení na výstavu. Nejprve se dlouho nic nedělo, ale
potom naši příznivci nezklamali a přece se výstava mohla
uskutečnit. Trvala ode dne obce až do konce května a přišlo se
podívat opravdu velké množství lidí. Tímto bych chtěla všem
poděkovat za přízeň a pomoc při uskutečnění výstavy. Všichni
jsme si nostalgicky zavzpomínali.
Bc. Hana Kolegarová
za Muzeum a informační centrum Vedrovice
5
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Kalendář akcí
Červenec
6.7.
11.7.
27.7.
PEDÁL zve cyklisty
Zájezd důchodců – Lednicko-Valtický areál
Hasičské závody
Výstava loutek Jiřího Lišky
 Hudební škola Yamaha, školní rok
Srpen
3.8.
7.8.
2012/2013
Letní karnevalová noc
Seniorská středa
S koncem června jsme oslavili v Mateřském centru
Čtyřlístek konec školního roku Hudební školy Yamaha. Děti
dostaly vysvědčení, připili jsme si „šampaňským“, zazpívali
si a zatančili. Program „První krůčky“ úspěšně funguje ve
Vedrovicích již třetím rokem. Pokud bude dostatečný počet
zájemců, rádi zahájíme i rok čtvrtý. :-)
Program „První krůčky“ je určen pro děti od 18 měsíců
do 4 let. V hodinách zpíváme jednoduché písně, hrajeme na
rytmické hudební nástroje, posloucháme skladby, vyprávíme
si, děláme pohybové a rytmické hry a to vše doplňujeme
výtvarnými či pracovními činnostmi. Hodinami nás provází
Méďa a chobotnice Jája. Děti si zvykají na kolektiv a navazují
přátelství se svými vrstevníky.
Pro ty, kteří budou mít zájem, bude začátkem školního roku
2013/2014 ukázková hodina zdarma. Vše se zavčas dozvíte
prostřednictvím rozhlasu, plakátů či letáčků.
Více o Hudební škole Yamaha najdete na internetových
stránkách: http: //www. yamahaskola. eu/
Září
2. 9. Vítání prvňáčků
4.9. Seniorská Středa
7.,8. 9. Tradiční Rozmarýnové hody
Výstava PAMĚŤ VEDROVIC
Říjen
2.10. Seniorská středa
4.10. Literární večer v MUZEU
28.10. Vzpomínka vzniku republiky
Listopad
6.11. Martinské hody
15.11. Lampionový průvod s ohňostrojem
22.11. Večer pro důchodce
Anna Lišková
Prosinec
4.12.
Mikuláš naděluje
Poslední leč myslivců
11.12. Seniorská středa
20.12. LADOVY VÁNOCE
31.12. Silvestrovská zábava
Děkujeme všem, kteří s obětavostí a dobrovolně připravují
kulturní, sportovní i vzdělávací akce. Výčet akcí není úplný, o to
více se těšíme na další.

Cvičení JOGY přerušily prázdniny, v září se opět cvičí
i medituje. Druhá zleva je joginka a terapeutka Helena
Jiřičková, která za námi dojíždí z Brna.
6
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Jak jsem se vydala do Grazu…
Dříve jsem občas nesměle přemýšlela o tom, že bych chtěla
někam na delší dobu vycestovat… Říkala jsem si: Bylo by fajn
naučit se konečně mluvit německy, když už němčinu nějakých
pár let studuju. Ale neměla jsem odvahu. Až do teď.
Naskytla
se
mi
možnost odjet na studijní
pobyt do Rakouska.
Věděla jsem, že kdybych
toho nevyužila, vyčítala
bych si to. A tak jsem
vycestovala na jeden
semestr do Grazu.
Graz je druhé největší
město Rakouska. Žije tu
kolem 300 000 obyvatel.
Kromě rodilých Rakušanů tu potkávám také
mnoho
přistěhovalců.
Centrum města je zapsáno na Seznamu světové Uhtrurm, dominanta Grazu
ho dědictví UNESCO.
Prvních 14 dní pro mě bylo dost stresujících. Musela jsem
toho spoustu vyřídit a zařídit. Nejhorší bylo, že jsem měla pocit,
že téměř nikomu nerozumím. Mírně se mi ulevilo, když se mi
svěřila studentka z Německa, že také nerozumí. Vtipkovaly
jsme, že v Německu se mluví německy, v Rakousku rakousky
a v Grazu štýrsky. :-)
Abych „zapadla mezi
místní“, přivezla jsem
si s sebou kolo. Na kole
jezdí úplně každý. Všude
je celkem rovinka, takže
to není náročné a navíc je
to rychlejší a samozřejmě
i levnější než městská
hromadná
doprava.
Školu mám od bytu
zhruba 4 km. Kdybych
jela MHD, musím jít
na autobus, přestoupit
na „šalinu“ a pak ještě
dojít kousek ke škole.
A tak podle nálady
střídám kolo s pěší chůzí  Plavba po Dunaji
:-)
Škola je zde pro mě mnohem volnější než na Masarykově
univerzitě. Funguje tu úplně jiný systém rozvrhu. Nemám
rozvrh stejný každý týden, jako je tomu v ČR. Každý předmět
je vypsán na určité dny. Takže se snadno stane, že jeden týden
mám například hodinu němčiny v pondělí od 8:15 do 9:45,
další týden ve čtvrtek od 14:00 do 15:30 a nakonec ji třeba celý
týden nemám.
Také v základní škole, kam chodím na praxi za žáky do 2. B,
je trochu jiný způsob výuky. Škola je dvoujazyčná. Vyučuje se
angličtina i němčina, protože se zde učí také děti přistěhovalců.
Děti mají lavice umístěné do čtverce. Obvykle mají 4 vyučovací
hodiny denně. Když vypracují zadanou úlohu, mohou si samy
zvolit, co chtějí dělat. Mají zde i hodiny náboženství. Někdy
mají na tabuli napsány úlohy do různých předmětů, na kterých

Praxe
by měly pracovat dvě vymezené vyučovací hodiny. Když žák
nějakou z úloh splní, podepíše se pod ni a začne pracovat
na další.
Vždy o velké přestávce si jdou děti hrát na hřiště. Paní
učitelka říkala, že venku tráví přestávku i v zimě. Ve třídě
zůstávají pouze, když prší. Děti paní učitelce tykají a oslovují
ji jménem. Kromě paní učitelky je ve třídě několikrát za den
i učitel angličtiny, který si k sobě volá děti individuálně
a neustále na ně mluví anglicky. I mimo výuku. Když paní
učitelka něco příliš neovládá, přizve si k sobě jinou paní
učitelku. Takže najednou jsou v jedné třídě i tři učitelé.
Zdejší vysoká škola Kirchliche Pädagogische Hochschule
se o nás Erasmus studenty (dvě Češky, dvě Maďarky, jednu
Němku, jednoho Bulhara, tři Turkyně a jednoho Turka) stará
hezky. Snaží se, abychom Rakousko co nejvíc poznali. Provedli
nás centrem města, byli jsme v čokoládovně Zotter, navštívili
jezero Thalersee, poznali jsme krásné kostely v okolí, strávili
dvě noci ve Vídni, plavili se po Dunaji a poznali krásnou oblast
Wachau.
Tak se mi občas stane, že večer padnu unavená do postele
a těším se, jak si konečně odpočinu od němčiny. Zavřu oči,
uvolním se, jenže ouvej! Hlavou se mi začnou honit všelijaká
německá slovíčka a fráze… Ale nakonec přece jen vždy
spokojeně usnu. :-)
Myslím, že někam vycestovat na delší dobu je dobrá
zkušenost. Jen ten jeden semestr není až tak dlouhá doba,
abych se nějak výrazně zlepšila. Aspoň jsem se zbavila ostychu
z mluvení. Takže pokud můžete, vycestujte! :-)
Anna Lišková

7
Erasmus parta
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 LESKOUN – srdeční záležitost
vedrovických občanů
Kopec Leskoun byl dobýván již od roku 1915. Od té doby se
také tradují STŘETY ZÁJMŮ, které měly v průběhu let různé
podoby. V našem archívu máme dokumenty z nesčetného
množství jednání zúčastněných stran. V době, kdy Leskoun
nenávratně zmizel, nastal boj o Vlčí horu, o ukončení rozšiřování
těžebních prací. Šlo o definitivní hranici těžby. Jednání byla
náročná, mnohdy konfliktní. Majitelé kamenolomu se střídali
a výsledky jednání byly stále v ohrožení. Vše dopadlo jak
dopadlo. Poněvadž obec Vedrovice je mimo katastr, kde
probíhá těžba, není již obec v současné době účastníkem řízení
ve věci zachování dané lokality.
Otiskujeme článek archeologa pana Davida Parmy, který
vedl nedávnou vycházku na Leskoun. Také fotografie ukazují
na postup „ZKÁZY“ Leskouna.
Prosíme občany, kteří mají fotografii z vrcholu Leskouna.
U zeměkoule se fotili celé rodiny. Rádi bychom rozšířili archiv
veškeré dokumentace týkající se této vzácné lokality, která je
bohužel poznamenaná obchodními zájmy, které vítězí.
AGi
8
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Paměť Vedrovic
O letošních hodech se
uskuteční v muzeu výstava
ava
PAMĚŤ
VEDROVIC.
IC.
Fotografie a dokumenty
ntyy
ze všech oblastí života
ta
určitě vyvolají vzpomínky
ky
dříve narozených a budou
u
zajímavé i pro mladou
u
generaci. Těšíme se naa
vaši návštěvu.
9
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
ČERVEN
Školkaři
a školáci
10
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Zprávy ze základní školy…
 Ať žije Kocourkov!
 Návštěva z Podyjí
22. dubna 2013
Každá země má svůj „Kocourkov“,
stejně jako každý národ má své hlupáky.
Tak se jim pojďme zasmát!
Sláva! Ať žije Kocourkov!
Kdo může za zkázu města Kocourkova?
Dva bývalí starostové putovali světem, vyprávěli úsměvný
příběh a chtěli, aby lidé rozsoudili jejich při. Hrálo se
o hlouposti. Příběh nás pobavil a zároveň poučil…
17. dubna 2013
Ve středu 17. dubna jsme uvítali návštěvu z národního
parku Podyjí…
Víte že, NP Podyjí je nejmenší ze čtyř našich národních
parků? Víte, jaký obrázek ve svém znaku má? Čím je území NP
tak výjimečné, že je nutné ho chránit?
Paní Svatoslava Holubová nám vyprávěla o mimořádně
zachovalém kaňonovitém údolí se sráznými stěnami, meandry
(zákruty), stržemi a také loukami, lesostepmi s teplomilnými
rostlinami a rozmanitými živočichy, o vlivu lidí na přírodu
a proč je nutné přírodu chránit.
Slíbili jsme si, že si NP Podyjí prohlédneme na podzim
zblízka na vlastní oči…
 Slet čarodějnic a hejkalů
30. dubna 2013
Strašidla opět po roce ožila a ovládala mocná kouzla pohledem změní člověka špatného v dobrého, lektvarem
potrestá zlo v příšeru, bylinkami pomůže lidem od trápení,
mastičkami ke zdraví, kráse a mládí… Zkrátka sešli se hodní
čarodějové a hejkalové, kterým není lhostejné trápení a starosti
lidí…
Hrály se také strašidelné pohádky, trénovaly se dovednosti,
rozum a bystrost, cvičila se rychlost, svaly a vytrvalost.
 První pomoc
19. dubna 2013
„Zdraví není všechno,
ale všechno ostatní bez zdraví není ničím.“
Málokdo se obejde bez pomoci druhých. Lidé si pomáhají
při práci, učení i v osobním životě. Asi nejdůležitější je pomoc
při úrazech a haváriích. Na rychlosti a obratnosti zachránců
totiž závisí lidské životy.
Lenka Došková nám vysvětlila a ukázala, jak ošetřit
poranění kosti, odřeninu, poranění teplem a chladem
a krvácení. Vysvětlila nám, co udělat při záchvatu a mdlobě.
Poučila nás, jak sami můžeme předcházet zraněním
a úrazům. Ukázala nám, jak je důležité chránit si své zdraví.
Být opatrný, jednat s rozvahou a používat ochranné věci
(přilbu, helmu, brýle…) při sportu a práci je jedna z věcí,
které pomáhá chránit naše zdraví…
 Krumlovsko-rokytenské slepence
aneb Království kosatců
6. května 2013
Už to všude kolem kvete, je to krása, je to nádhera…
Šestého května jsme se vydali na odpolední výšlap
do kosatcového království u Mariánské kapličky. Kosatců jsme
našli strašně málo, ale viděli jsme mochnu, kokořík, česnáček,
koniklec, snědek, šeřík, svízel, pryšec, starček, petrklíče, lilie
zlatohlavé v rozpuku, mraveniště, slepencové skály kolem řeky
Rokytné a malý a velký vodopád. Plnili jsem úkoly, trénovali
„ŠTRONZO“, zpívali písničky, šeptali v kapličce, mávali Ivetě
a jeli společně vlakem.
11
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Den matek
Naštěstí k princeznině nápravě nejvíce pomohli ti, kterým
nebylo lhostejné, jaká princezna je, její nejbližší…
16. května 2013
„Co to kreslím pastelkami?
Zatím je to tajné, mami.
Co to bude? Srdce, víš.
Dostanou je mámy všude,
a ty také – uvidíš!“
Přáli jsme maminkám básničkou, písničkou, tancem
i pohádkou v sokolovně ve Vedrovicích v den jejich svátku…
 Sportovní trojboj
25. května 2013
„Štěstíčka“, „Marfušky“, „Zimní děvčata“, „Dva
bratři“, „Papoušci“, „Čuníci“, „Prochymedi“, „Dvojčata“,
„Sedmdesátkypětky“, „Barvičky“, mladší i starší, hráli
čtyřhodinovou přehazovanou, ringo a stříleli na koš
na víceúčelovém hřišti ve Vedrovicích v sobotu odpoledne 25.
května 2013.
Odměnou nám byl sladký dort, zážitek ze sportovního
odpoledne a potlesk diváků. Smlsli jsme si na koláčcích
a neodradilo nás špatné počasí.
Vyhráli „Štěstíčka“ a „Čuníci“.
 Hasičské cvičení
17. května 2013
„Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán,“ říká staré přísloví.
Požáry dovedou způsobit obrovské škody, proto se pro boj
s ohnivým živlem cvičí hasiči. A jedno takové cvičení jsme
mohli shlédnout na vlastní oči.
Čtyři záchranné sbory z okolí „zasahovaly“ při fiktivním
požáru a „zachraňovaly“ ohrožené lidi na naší škole a obecním
úřadě ve Vedrovicích…
Hasič pan Josef Janšta nám pak trpělivě o cvičení, úloze
hasičů a jejich vybavení povídal…
 Hudební pohádka
29. května 2013
Trochu jinou pohádku „O červené řepě“ jsme si poslechli
my prvňáci a druháci v mateřské škole…
 Ovoce do škol
Projekt spolufinancovaný z prostředků Evropské unie
1. června 2013
Naše škola se účastní již čtvrtým rokem projektu „Ovoce
do škol“, v rámci kterého je dětem 1. – 5. ročníku základních
škol zdarma dodáváno čerstvé ovoce a zelenina.
Projekt pomáhá vytvářet správné stravovací návyky u dětí,
bojuje proti dětské obezitě a přispívá ke zvýšení spotřeby ovoce
a zeleniny u dětí. Pomáhá chránit zdraví dítěte a zvyšuje jeho
imunitu.
Děti v kolektivu svých spolužáků zkonzumují ovoce
a zeleninu, které by zřejmě jinak nekonzumovali.
Více informací o projektu na : www. ovocedoskol. szif. cz
 Jak se krotí princezna
 Jahodový pohár, 28. ročník,
20. května 2013
Nikdo si nemůže dělat co chce a nic neumět a nechtít se nic
naučit je dokonce směšné.
O tom se přesvědčila princezna, jejíž tatínek král rád splnil
každé její přání a rozmar.
turnaj ve vybíjené a fotbale žáků 1. – 5. tříd základních škol
31. května 2013
Naše dívky získaly 3. místo ve vybíjené a naši hoši 5. místo
ve fotbale na turnaji v Olbramovicích…
12
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ

ČERVENEC 2013
Jahodový pohár, 31.5.2013
 Pasování na čtenáře
 Záhadné „Čtvrtkování“
10. června 2013
„Slibujeme ve jménu všech krásných knížek - pohádek,
příběhů a básniček,
že se budeme vždy chovat jako správní čtenáři.
Budeme knížky opatrovat jako nejvzácnější poklady,
chovat se k nim vždy opatrně a s největší úctou
a budeme je mít rádi.
To slibujeme!“
Desátého června byli slavnostně pasováni na čtenáře naši
velcí čtenáři, naši prvňáci…
19. června 2013
Náročná spolupráce skřítků probíhala v záhadném
čtvrtkování. Někdo se smál, někdo se bál, jiný druhému
pomáhal. Zavázané oči, jindy svázané ruce a někdy svázané
úplně všechno. Někdy ve třídě, jindy v přírodě. Byla to dřina,
byla to odvaha.
Už víme, co potřebujeme ke štěstí - ZDRAVÍ, ROZUM
A DOBRÉ SRDCE!
 X. ročník matematické olympiády Lískulka
20. června 2013
Ve čtvrtek 20. června odpoledne jsme v naší škole uvítali
71 velkých nadějných matematiků z 11 základních škol. Holky
a kluky z Jevišovic, Miroslavi, Vémyslic, Horních Dunajovic,
Vrbovce, Suchohrdel, Želetic, Olbramovic, Bohutic, Jezeřan
– Maršovic, jejich učitele a rodiče pozdravili Spejbl a zvídavý
Hurvínek pohádkou, úsměvem a kytičkou…
A jak si vedli naši matematikové?
2. místo v 1. kategorii – Eliška Žďárská
4. místo v 1. kategorii – Aneta Haluzová
11. místo ve 2. kategorii – Dominik Havlíček
3. místo ve 3. kategorii – Iveta Bognerová
2. místo v 5. kategorii – Nikola Stehurová
7. místo v 5. kategorii – Veronika Větříčková
(vysvětlení: soutěží se v 5 kategoriích, 1. kategorie odpovídá
1. ročníku, atd.)
 Slavnosti lesních skřítků aneb Rozloučení s páťáky…
18. června 2013
Osmnáctého června jsme se rozloučili s lesními, vodními,
domácími, lučními i skalními skřítky. Naše cesta začala u staré
jablůňky, kde přebývala víla Mlženka ranní. Pohladili jsme její
strom, pošeptali kouzelné slovo a slíbili, že skřítky budeme
chránit slovem i srdcem.
Vodní skřítkové nám nachystali záhadná jména i příjmení
a domácí skřítkové nás překvapili svými veselými příběhy,
které jsme si s radostí přečetli a s velkým smíchem zahráli.
Slavnostně slavné slavnosti skřítků byli slunečné, barevné
a pro někoho i smutné…
13
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
úkol 4.
Dokážeš vyĜešit Mániþþin úkol? DoplĖ do þtverce þísla tak, aby souþet þísel ve vodorovných
a svislých Ĝadách byl v prvním þtverci 50, ve druhém a tĜetím þtverci 60.
ϰ
Ϯϲ
ϰ
ϯϲ
ϮϬ ϭϮ
A jak si poradili ostatní soutěžící se Spejblovými úkoly?
Chcete rozlousknout některý z jeho matematických oříšků?
Prohlédněte si výsledkovou listinu a soutěžní otázky
na webových stránkách naší základní školy, http: //zsvedrovice.
cz/
 Atletická olympiáda základních škol
první þtverec:
ϮϮ druhý þtverec:
ϯϮ ϴ
ϴ
tĜetí þtverec:
Ϯϰ ϭϲ
XI. ročník, Vémyslice
21. června 2013
Olympiáda není jen sportovní událost, ale také svátek
přátelství mezi školami…
Olympiáda byla zahájena slavnostním nástupem,
zapálením olympijského ohně a slibem sportovců. Svátek se
odehrál tentokrát ve Vémylicích…
Sportovní výkony všech sportovců nás potěšily.
A jak obstáli naši velcí sportovci?
1. místo v běhu na 50 m - Nikola Gigimovová
3. místo v běhu na 60 m - Veronika Větříčková
1. místo ve skoku do dálky z místa - Nikola Stehurová
1. místo v hodu kriketovým míčkem - Kateřina Brožová
2. místo v běhu na 400 m - Vendula Dvořáková
3. místo v běhu na 400 m - Lucie Šrollerová
3. místo v běhu na 600 m - Veronika Větříčková
3. místo ve štafetovém běhu Eliška Žďárská
Aneta Haluzová
Lucie Šrollerová
Adéla Formanová
Veronika Větříčková
úkol 5.
Hurvínek dostal pČtku, protože zapomnČl vyĜešit tento domácí úkol. PomĤžeš Hurvínkovi opravit si
známku?
a) Spoþítej, kolik þtvercĤ mĤžeme najít na obrázku?
b) Spoþítej, kolik obdélníkĤ najdeš na obrázku?
Na obrázku je ________ þtvercĤ a ________ obdélníkĤ.
c) Spoþítej, kolik trojúhelníkĤ mĤžeš najít na tomto obrázku?
Na obrázku je ________ trojúhelníkĤ.
d) Nakresli první písmeno Spejbla, Hurvínka a Mániþky pĜesnČ podle vzoru.
-PpQR=ã
URĀQtN
Å$KRMMVHP/tVNXONDDSĢLSUDYLODMVHPVLSUR9iVSRKiGNXV~NRO\´
Hurvínek a jeho domácí úkoly
„Oni po vás ve škole vĤbec nic nechtČjí?“ ptá se Spejbl Hurvínka.
„Prosím, ne, tati!“
„Tak mi skloĖuj slovo koþka,“ pĜikazuje po dlouhém pĜemlouvání Spejbl.
„1. pád kdo co - koþka, 2. pád bez koho þeho - bez ocasu, 3. pád komu þemu - koþce, 4. pád vidím koho co - koþku bez
ocasu, 5. pád oslovujeme, voláme þi þi…
„Tak to by staþilo,“ zlobí se Spejbl, „zopakujeme si radČji poþty.“
Ale ani ústní matematické zkoušení nikam nevede, proto dostává Hurvínek poþetní úkoly na papíĜe.
PomĤžeš Hurvínkovi úkoly vypoþítat?
úkol 1.
a) Myslím si þíslo. Jestliže hledané þíslo zvČtším o jeho þtyĜnásobek, dostanu þíslo 20. Které þíslo si myslím?
Myslím si þíslo _____.
b) Myslím si další þíslo. Jestliže od souþinu þísel 5 a 7 odeþtu þíslo, které si myslím, dostanu 30. Které þíslo si myslím?
Myslím si þíslo _____.
úkol 2.
Kolik váží Hurvínek? Spejbl ti radí: „3 Hurvínci váží stejnČ jako jeden Hurvínek a 40kg“
Hurvínek váží ____ kg.
úkol 3.
Spejbl vzpomíná: „Za našich praprababiþek se vše poþítalo na tucty, mandele a kopy. 15 kusĤ byl jeden mandel a 4 mandele
tvoĜily kopu. 12 kusĤ byl jeden tucet.“
Úkol: VraĢ se do doby, kdy žila tvá prapraprababiþka a napiš, co dostala, když Ĝíkala:
o þtvrt kopy rohlíkĤ
Dostala _______________________________________________ rohlíkĤ.
o tĜi þtvrtČ tuctu jablek
Dostala ________________________________________________ jablek.
o dva mandele a tĜi a pĤl tuctu hrušek Dostala _______________________________________________ hrušek.
o osminu kopy melounĤ
Dostala ______________________________________________ melounĤ.
úkol 4.
a) Kolik trojúhelníkĤ najdeš na obrázku od Mániþky?
b) Kolik þtvercĤ najdeš na obrázku od Hurvínka?
þtvercĤ: ______
trojúhelníkĤ: ______
úkol 5.
Spejbl má v ponožce schované kamínky – 5 ametystĤ a 6 opálĤ. Kolik kamínkĤ musí vytáhnout, aby mČl jistotu, že ukáže
Mániþce …
a) jeden opál
b) dva ametysty
c) dva stejné kamínky
Spejbl musí vytáhnout nejménČ ____ kamínky(Ĥ), aby ukázal jeden opál, ____ kamínky(Ĥ), aby ukázal dva ametysty
a _____ kamínkĤ, aby mČl dva stejné kameny.
úkol 6.
Mániþka pĜinesla do školy zajímavý úkol. Pokud ho vyĜešíš, zjistíš kolik let je Spejblovi, Hurvínkovi a Mániþce.
a) Úkol: Spejblovi, Hurvínkovi a Mániþce je dohromady 57 let. Spejbl je o 25 let starší než Hurvínek. Hurvínek je o rok
starší než Mániþka. Kolik rokĤ je Spejblovi, Hurvínkovi a Mániþce?
Spejblovi je ____ rokĤ(y), Hurvínkovi je____ rokĤ(y), Mániþce je____ rokĤ(y).
b) Spejbl rozdČlil spravedlivČ 3 koláþe
mezi Hurvínka a Mániþku. Jak to udČlal?
Každý dostane:
_______________________ koláþe.
c) Jak by podČlil dČti,
kdyby byly þtyĜi?
Každý dostane:
______________________ koláþe.
d) Jak by Spejbl podČlil þtyĜi
koláþe mezi tĜi dČti?
Každý dostane:
___________________ koláþe.
14
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Škola v přírodě
 Potěšilo nás…
Chatová osada pod Templštýnem
24. – 27. 6. 2013
„Hej, na světě je přece krásně…“
Škola v přírodě byl ráj, byl tam krásný divokraj. Pro toho,
kdo chtěl, tam bylo všechno tajemné, záhadné, barevné, veselé
prostě nádherné. Strávili jsme pár deštivých dní v údolí řeky
Jihlavy pod Templštýnem. Prozkoumali jsme zříceninu hradu,
pronikli jsme do světa permoníků v Oslavanech, zazpívali
u táborového ohýnku, hráli „štronzo“, přehazovali i zaměňovali
písmenka, pouštěli bubliny, přecházeli lávku, smáli se při
večerních hrách a báli při nočních hrách. Poslední den jsme
navštívili pohádkové město i pohádkový zámek v Telči.
„Ploště bylo to klášné a nádhelné…“
 Celostátní testování žáků 5. a 9. tříd, 2. ročník
V době od 23. 5. do 7. 6. 2013 proběhl na základních
školách po celé České republice 2. ročník ověřování výsledků
vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol.
Žáci jako vloni řešili testy z českého jazyka, matematiky
a anglického jazyka. Testování nehodnotilo již výsledky
vzdělávání v přírodovědných a estetickovýchovných oblastech,
chování žáků, emoční a sociální inteligenci, odpovědnost
a vztah k práci, přírodě a věcem, fyzickou zdatnost, hrubou
a jemnou motoriku, atd.
V testování naši žáci obstáli…
Hodnocení naší školy v porovnání s výsledky žáků škol
z celé ČR:
Předmět český jazyk, hodnocení naší školy : 97 %
Předmět anglický jazyk, hodnocení naší školy: 97 %
Předmět matematika, hodnocení naší školy : 71%
(vysv. procento úspěšnosti – procento správně zodpovězených otázek
za celou naši školu)
Jak obstála naše škola v celostátním hodnocení sledované
úrovně vzdělávání, tedy jen v ČJ, M a AJ, žáků pátých tříd?
Porovnání výsledků žáků naší školy s výsledky všech
testovaných žáků v celé ČR:
V anglickém jazyce s hodnocením naší školy, tj. 97% patříme
v celkovém hodnocení do skupiny s „nejlepší úspěšností“ mezi
81 – 100%. V českém jazyce s 97 % patříme opět mezi nejlepší
skupinu, tj. s 81 – 100% úspěšností. V matematice patříme
do skupiny s 61 – 80 % úspěšností správně zodpovězených
otázek, přičemž do nejlepší skupiny s 81- 100 % úspěšností
patří v matematice jen 1, 01% procento škol z celé ČR.
Porovnání s loňským rokem…
Hodnocení naší školy v porovnání s výsledky žáků naší
školy v loňském roce
Předmět český jazyk, hodnocení školy: 97 %, v loňském
roce 95, 83%,
Předmět anglický jazyk, hodnocení školy: 97%, v loňském
roce 82,61%
Předmět matematika, hodnocení školy: 71%, v loňském
roce70, 83%
(vysv. procento úspěšnosti – procento správně
zodpovězených otázek za celou naši školu)
Na všech sledovaných úrovních vykazuje naše škola posun
ve špičce hodnocení.
 Kursy pro dospělé „Základy práce s počítačem“
MŠ a ZŠ Vedrovice pořádá pro dospělé kursy informatiky
v měsících září a říjen 2013. Naučíme se nebát se počítače,
umět s ním pracovat a využít ho jako nástroj komunikace.
Naučíme se pracovat ve Wordu, v Excelu, pracovat s e-mailem,
upravovat fotky…
Bližší informace - měsíc září 2013.
 Aktivní škola 2013
V rámci programu „Aktivní školy 2013“ získáme pro třídu
mateřské školy interaktivní tabuli AktivBoard 378 Pro. Děti
a učitelé tak budou moci skupinově využívat od září 2013 ve své
práci, ve výchově a vzdělávání, informace zprostředkované
elektronickou cestou, interaktivní vzdělávací a výukové
programy pro mateřské školy na CD a v budoucnu pak své
vlastní, časově i obsahově náročné, elektronické přípravy
na výuku – podpůrné texty, obrázky, pohádky, písničky…
Další informace z dění základní a mateřské školy, školní jídelny,
najdete na webových stránkách základní školy, http:/zsvedrovice.cz/
15
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Rybářské závody 2013
Již devátý ročních rybářských závodů ve Vedrovicích
se konal v sobotu 29. 6. 2013. A nyní, po jeho skončení,
můžeme spokojeně konstatovat, že se opět podařila skvělá
akce. Nenachytalo se sice tolik ryb, jako v loňském roce, ale
úroveň výkonů byla více než slušná. V historii našich závodů
bude hodnocen, jako třetí nejúspěšnější, v celkově dosažených
bodech.
Na letošní závody přijelo celkem 104 lovců. 86 jich závodilo
v kategorii SENIOR a 18 dětí mezi sebou soutěžilo v kategorii
JUNIOR. Rádi jsme opět po roce přivítali pana Jaroslava Čížka
z Mohelnice, který do Vedrovic vážil cestu již po sedmé. Jemu
i všem ostatním přálo především počasí. Alespoň jednu rybu
chytilo celkem 62 rybářů.
Jsme rádi, že se závody znovu staly pro mnohé občany naší
obce příjemným zpestřením sobotního dopoledne.
Finanční příspěvek na ceny pro vítěze nám poskytla Obec
VEDROVICE a tyto ceny dodaly firmy GATEX, Moravský
Krumlov a Železářství ŠEDRLA LUBOMÍR. Obě firmy nám
také zdarma poskytly ceny pro kategorii Junior, od šestého
místa dále.
Děkujeme všem, kteří k nám do Vedrovic vážili cestu
a „Petrův zdar!“
Budeme se na Vás těšit na jubilejním desátém ročníku,
který by se měl konat 28. 6. 2014.
Za rybářský spolek Vedrovice
Richard Janderka
 Kaligrafie
Výsledky letošního ročníku jsou následující:
Na devátém ročníku rybářských závodů ve Vedrovicích
bylo uloveno celkem 572 ks ryb, o celkové délce 14 195 cm.
V kategorii SENIOR nejdelší rybu dne ulovil pan Fuchs
z Němčiček. A byl to amur o délce 61 cm. V kategorii JUNIOR
tuto cenu získal loňský celkový vítěz kategorie, Marek Tuza
z Polánky, za kapra o velikosti 54 cm.
V měsíci dubnu se uskutečnil v muzeu kurz KALIGRAFIE
pro kronikáře MIKROREGIONU a další zájemce o ozdobné
písmo. Každá historická epocha se vyznačovala určitým
druhem písma. Renesanční italiku bychom rádi na podzim
vystřídali GOTICKÝM PÍSMEM a tímto vás všechny opět
zveme na zajímavé setkání a tvoření s lektorem panem
Korabem. Kurz plánujeme
na měsíc říjen.
j
j
V kategorii SENIOR obsadil…
1. místo pan Čížek Jaroslav z Mohelnice, se ziskem 1 277
bodů.
2. místo pan Šabata Jakub z Moravského Krumlova, se ziskem
1 061 bodů.
3. místo pan Mikeska Josef z Mohelnice, se ziskem 748 bodů.
V kategorii JUNIOR byli nejlepší stejní lovci, jako v roce
2012. Pouze si prohodili místa.
1. místo Diviš Adam z Újezdu u Brna, se ziskem 446 bodů.
2. místo Tuza Marek z Polanky, se ziskem 298 bodů.
3. místo Došek Lukáš z Vedrovic se ziskem 110 bodů.
Kompletní výsledky závodů a vše o Rybářském spolku
Vedrovice naleznete na webové adrese: http: //rybarivedrovice.
websnadno. cz/
Chci poděkovat všem mým kolegům, kteří se na přípravě
podíleli a také již tradičním sponzorům, kteří přispěli k tomu,
abychom rozdělili 150 cen v naší tombole.
Byli to tyto firmy: HEINEKEN ČR, a. s., Drogerie ŠEDRLA
ZDENĚK, ZZ AUTO a Elektroservis Janderka.
16
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Prázdninová školka - Agentura Sluníčko  Klub důchodců Vedrovice
Chtěli bychom touto cestou poděkovat oběma chůvičkám,
které dětem připravovaly pestrý program prvních 14 dní
o prázdninách. Děti se do prázdninové školky těšily, vytvořily
spoustu pěkných obrázků, zvířátek, plakátů, naučily se nové
písničky, hrály na hudební nástroje a měly také karneval.
Všechny výtvory měly vystaveny ve třídě, aby tak vyzdobily
holé zdi tělocvičny, kde byla školička umístěna. Hodně času
také trávily děti na hřišti, u rybníka a procházkami ke koním.
Naše poděkování patří také panu starostovi a zastupitelům,
kteří tak vyhověli přání nás rodičů, aby bylo vhodně zajištěno
hlídání dětí o prázdninách. Přes veškeré problémy se to
podařilo. Děkujeme také za úklid paní Knotkové a za obědy
v místním pohostinství.
Máme nástěnku, seniorské středy, občas zájezd, dobrou
náladu, spolupráci se Slovenskem, schodišťovou sedačku
(výtah) pro méně pohyblivé, informace přímo od starosty.
• Chceme se podílet na aktivním stárnutí
• Nejsme žádní „vidláci“, vážíme si spoluobčanů z měst a co
na to oni?
• Pomáháme spolkům v činnosti pro občany
• Záleží nám na mezigeneračním soužití
• Vážíme si lidské důstojnosti
• Oceňujeme přínos zkušeností a moudrostí stáří
• Nasloucháme vyprávění pamětníků
• Těšíme se z nových poznatků......
Rodiče

17
Dubnový zájezd důchodců do Vyškova
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013

18

Den obce

Velikonoce
Z regionálního tisku
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 GRUZIE - země dobrých lidí a zvyklostí
silnice je v Gruzii považováno za velmi nebezpečný hazard se
životem. Ať už na přechodu nebo mimo něj. Jakousi jistotou
je podchod, ovšem jen pro silné povahy, které najdou odvahu
do něj vstoupit.
Kupujeme místenky na noční vlak do Zugdidi. Lůžka jsou
vyprodaná a rusky mluvící paní za pultem nám nabízí už jen
místa 4. třídy. Po vysvětlení, že se nejedná o dobytčáky, ale
normální měkká sedadla jako v autobuse, si je kupujeme.
Ve vagonu cestuje hodně mladých lidí a taky maminek
s malými dětmi, které za celou noc ani nepípnou a tak hned
usínáme a doháníme spánkový deficit z cesty.
Hlavní město: Tbilisi, republika
Rozloha: 69 700 km² (121. na světě)
Nejvyšší bod: Šchara (5 201 m n. m.)
Počet obyvatel: 4,6 mil
Jazyk: gruzínština, abchazština
Měna: gruzínské lari (1GEL) = 12 CZK
3. den: Zugdidi – Mestia (hl. město Svanetie)
Do Zugdidi dorazíme o půl 8 ráno, vystupujeme za kapek
deště, ale hned se nás ujímají místní maršrutkáři a zkouší
na nás cenu do Mestie. Z 20 GEL srážíme cenu na 15. Jedině
díky konkurenci řidič souhlasí. Jedeme nakonec jen sami 4,
ale cestou se naplníme do plna. Cesta do Mestie trvá cca 3,5
hodiny se zastávkou na jídlo a ranní čaj.
Kolem poledne jsme na místě. V (i)-centru dostaneme
seznam adres, které nabízí ubytování. Jelikož ale nechceme
z důvodu složité domluvy a vysoké ceny volat (raději říkáme,
že telefon ani nemáme), vydáváme se hledat na vlastní
pěst. A tady začíná dobrodružství. Jdeme na pospas osudu
a v tom si nás všimne strejda na náměstí a zavede nás k svojí
známé, která nás ale ubytovat nechce, protože má u sebe děti
na prázdninách. Tak jdeme ke druhé známé, kde nás ubytují.
Je to místní rodinka, paní neumí bohužel rusky, ale muže má
Ukrajince, takže domluva bude. Na schodech už na nás vesele
mrkají 3 krásné děti, takže okamžitě vytahuju samolepky, co
vezu z ČR. Jestli se jim zavděčím, nevím, ale vypadají, že mají
radost.
Cena za ubytování je všude stejná, za 20 GEL bez jídla,
za 40 GEL s polopenzí. Protože jsou ale Gruzínci nesmírně
pohostinní, dostaneme asi 3x večeři a pohoštění jen tak. A to
k nemalé radosti dětí, které neustále klepou na dveře našeho
parádního pokoje a nosí nám lžičky, cukr, kafe, buchty,….
Že je Gruzie nádherná země, jsem nepochybovala ani
minutu. Spojení Kavkazu s milými a pohostinnými lidmi
byla představa více než lákavá a tak jsme se rozhodli o tom
přesvědčit na vlastní kůži.
Cílem naší cesty byla možná nejkrásnější část celé Gruzie
na SZ země - Svanetie. Je to nádherná oblast vklíněná mezi
nejvyšší hřebeny Velkého Kavkazu, z nichž některé jsou vyšší
než 5 000 metrů. Oblast obývají Svanové. Gruzínci a Svanové
si však navzájem nerozumí, jen několik slov je podobných.
Svanové byli vždy nezávislí a žili si po svém. Zatímco zbytek
Gruzie často obsadili Turci, Peršané, Rusové a další dobyvatelé,
Svanové žili relativně v bezpečí v nepřístupných horách. I dnes
sem není přístup úplně snadný, i když v rámci turismu rostou
silnice přímo před očima.
Z cestovního deníku: 7.6. – 12.7.2012
1. den: Praha (15:40) – Kiev – Tbilisi (2:40)
Jsou tři hodiny ráno a na letišti v Tbilisi nás vítají usměvaví
gruzínští celníci.
Už měsíc dopředu máme zamluvené ubytování
v SOULHOUSE Hostelu. Dokonce by nás měl čekat na letišti
taxík. Letadlo nabere v Kievě cca 45 minut zpoždění, ale i tak
očekáváme v příletové hale taxikáře a velkou ceduli hostelu.
Bohužel dle domluvené signalizace nenacházíme nic a nikoho
a tak se jdeme podívat před halu, čímž se za námi uzavřou
dveře letiště. Zcela nečekaně se nám ale dostane pomoci
od místní ochranky. Se skvělou angličtinou se nás sám od sebe
ujme místní security a zavolá na hostel. Trochu nečekaně se
tak seznamujeme s tolik proslavenou nezištnou gruzínskou
ochotou na místě, kde bychom to vůbec nečekali. Bereme taxi
a rychlostí 150km/h a více uháníme na hostel.
4. den: Mestia
Volíme zůstat ještě jeden den v Mestii a trochu se rozchodit
po okolních kopcích – nahoru ke kříži a dále k jezerům, odkud
jsou nádherné výhledy na Ushbu. Na ty si my bohužel budeme
muset ještě pár dní počkat, protože jsme momentálně rádi,
že přeháňky okolo se nám zatím vyhýbají. Jezera nakonec ani
nenajdeme, ale znalost tohoto terénu oceníme při posledním
treku (což zatím ještě netušíme).
Ve vesnici je několik typických svanských věží. Věže
měly v minulosti obvykle 3 patra. Úplně dole byly chlévy pro
dobytek. Nad ním žili lidé (teplo z chléva stoupalo v zimě
nahoru) a úplně horní patro sloužilo v případě nebezpečí jako
pevnost, do které se schovala celá rodina.
Svým večerním vařením na benzínovém vařiči budíme
velkou pozornost nejenom dětí, ale i domácích. Večer se
sbalíme, necháváme si zde část věcí a domlouváme se, že se
uvidíme za 4 dny.
2. den: Tbilisi – Soulhouse hostel - Zugdidi
Bohužel se potvrzuje, že Vitalija a Anastasia na nás úplně
zapomněly. Takže se cítí celou dobu velice trapně, ovšem
nedělají z ničeho žádný problém a přeochotně nás ubytují ve 4
ráno do pokoje a nechají nás v něm klidně celý den. Druhý den
ráno ukazuji email s potvrzením a Vitalija se celou dobu chytá
za hlavu a hrozně se omlouvá. Plyne pak z toho pro nás několik
výhod a nacházíme alespoň v tomto útulném hostelu blízko
centra výborné zázemí i pro cestu zpátky.
Na radu místních jdeme vyměnit peníze k místním
vekslákům na vlakové nádraží. Cestou najdeme Geoland, kde
si koupíme mapy Svanetie a taky pochopíme, že přecházení
5. den: Mestia - Zhabeshi – Adishi: 15,5 km
Jeepem, který si domluvíme den předem dohodou „slovo
dalo slovo“ (opět jsme museli smlouvat) se přesuneme
do Zhabeshi. Nicméně řidič byl docela přátelský, vyptával se
na naše rodiny a pak nám ukazoval svoje děti. Potom jsme ho
19
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
potkávali na náměstí v Mestii pravidelně, dával nám na sebe
adresu i telefon a nazýval nás svými přáteli. Když jsme ale chtěli
přátelskou cenu, měli jsme smůlu. Nicméně na rozlučkové
posezení do baru jsme za ním pak nepřišli.
Cesta vede od rozcestníku v Zhabeshi nahoru, leč značka se
po pár metrech při odbočce doleva dostává do konfliktu s GPS,
která nás posílala doprava. Stoupáme po kravích cestičkách
nahoru k hřebenu, míjíme dva železité minerální prameny
a dostáváme se na širokou cestu, po které delší dobu jdeme,
až nakonec přejdeme odbočku na Adishi a trošku si zajdeme.
Značení je tu velmi špatné, skoro žádné, takže nás zachraňuje
opět GPS. Počasí je bohužel jako z mordoru, kroupy se střídají
se sněhem a sníh s deštěm. Nicméně přes všechny peripetie
se dostaneme do krásné vesničky Adishi a táboříme za vsí.
Večer k nám přijde nejdřív zvědavý býk, sní všechny papírové
kapesníky a pak místní kluk z Adishi a nakonec přiběhnou
i zvědaví koně.
venku uvařit, přivítat se s dalšími 2 Čechy, co mezitím došli
a vyfotit brodící se krávy a znovu zalézt před dalším burácením.
Uleháme do stanu pod n.h. Gruzie – Skharou a tentokrát
zůstáváme ve stanu až do rána.
8. den: Ushguli – Mestia
Ráno v 10:00 vyrážíme a máme štěstí, zrovna jedou nějací
vojáci jeepem do Mestie. Po kratším vyjednávání (spíš našem
váhání) nás všechny 4 vezmou za 100GEL, coz je skvělá cena
(jezdí se i za 170). Trošku horší pro kluky, kteří celou 2hod.
cestu absolvují na korbě terénní Toyoty v polosedě či ve stoje
a prvotní nadšení je rychle opouští. Naštěstí neprší. My se
houpeme v rytmech Lady Gaga v šesti lidech uvnitř auta a jsme
rádi, že máme dobré tlumiče.
Jdeme rovnou k naší rodince, děti na nás volají už z okna
HELLO a očička jim září štěstím. Jsme pro ně určitě zpestřením,
protože ubytovávají, jen když jim někdo někoho dohodí – jako
náhodou nás. Paní nám do parádního a naklizeného pokoje
hned donese domácí sýr s chlebem a udělá parádní večeři.
Děti nás zvědavě pozorují a Marie chodí s každým talířkem
nadšeně klepat k nám na dveře. Moc si pošmákneme a rovnou
se domluvíme na zítra, že bychom zase rádi odešli na trek. Pan
domácí slíbí, že nám ještě večer pomůže sehnat nějakého řidiče
do Mazeri.
6. den: Adishi – Iprali: 20 km
Konečně nás probudí slunce a vydrží být pěkně skoro
po celý den. Ráno máme neuvěřitelné výhledy a co teprve,
kdybychom včera tolik nesklesali k řece. Takhle vidíme jen
špičku Tetnuldi, Ushbu a za chvíli i ledovec Adishi. Jdeme
podél ledovcové řeky a míříme k brodu. Potkáváme známého
klučinu ze včerejška, co převážel nějaké turisty a stále nám
nabízí koně na brod. Vytrvale odmítáme i s tím, že víme, jak
je voda ledová. No – zatím nevíme. Kolem 10:00 najdeme
nejvhodnější místo na brod a nohy v ledové opravdu pekelně
bolí. O chvilku vzrušení se postará Jindra, který nás napne
svým hodem boty na druhou stranu. Letí vzduchem snad půl
minuty a už to vypadá, že ji spláchne voda. Dopadne těsně, asi
10cm od proudu a tak si hlasitě oddechneme. Už to vypadalo,
že budeme lovit botu někde v Adishi. Druhou si už pro jistotu
přiváže na batoh.
Následuje cesta do sedla přes menší džungli bolševníků
a rododendronů a vrcholky už jsou opět v mracích. Přesto si
tady dáváme oběd – neboť nejkrásnější pohled na svět je prý ze
sedla. Do Iprali už dojdeme pohodovou cestou a zdržujeme se
jen neustálým otáčením na výhledy, co se nám objevují za zády.
Všude rostou nádherně vonící žluté lilie.
V Iprali na návsi je pramen, psi a plno lidí. Nevím proč, ale
nikdo se nás na nic neptá (i když zvědavým zrakům neujdeme),
asi vypadáme, že jsme dostatečně zkušení a cesty znalí
a velikost batohů napovídá, že budeme stanovat. Dojdeme až
dolů pod ves na super minitábořiště s minipramenem. V noci
nás probudí záhadný živočich, kterým může být kdokoli –
medvěd, býk, prase, kráva…Na ranní funění u stanu už jsme si
zvykli, ale tohle frkalo a chrochtalo nějak moc.
9. den: Mestia – Mazeri: 15km
Po naší snídani následuje druhá - výborná domácí buchta,
ale začínáme být zvědaví, co pan domácí domluvil. Jelikož
však včera trochu víc popil, dostal doma utrum a ráno o ničem
neví. To ovšem neznamená pro Gruzínce žádný problém. Hned
po snídani a ještě s kocovinou odejde k sousedům a za chvíli
máme taxi i za přátelskou cenu. S příjemným místním jedeme
do Mazeri. Cestou fotíme Ushbu, kterou zase uvidíme až večer.
Máme v plánu jít do sedla Bakhi pass a pak přes ledovec, ale
cestou nás na koni předjede pohraničník a chce vidět povolení
ke vstupu. Jelikož žádné nemáme a ani o ničem nevíme, nechce
nás pustit dál. Omlouváme se, prosíme, smlouváme. Nakonec
se zeptá, odkud jsme a pak někam volá. Můžeme nakonec
pokračovat a to si neřekl ani o úplatek. Češi zde mají dobré
jméno. Jdeme směrem k vodopádu a k zákl. táboru Ushby.
Dojdeme k táboru, kde strážníci přebývají a bohužel zde zcela
utnou naši cestu. Přechod přes sedlo je prý zakázán a i když je
to na ruskou hranici ještě daleko, nesmí se do tohoto prostoru
vstupovat, a proto je střežen pohraničníky. Necháváme si
u nich tedy batohy a jdeme k vodopádu. Cesta je hrozná,
zarostlá a strmá. Nakonec dojdeme až k základnímu táboru
Ushby. Momentálně je zde Anglicko-Ruská expedice a čeká
na počasí, které jim od našeho příjezdu nepřeje. Celá expedice
je doprovázena množstvím reportérů, protože Valery Rozov se
zde chystá na 1. BASE jump z vrcholu Ushby. Dochází k tomu
o dva dny později, 6.7.2012 v 6,30 – v den, kdy se poprvé
probudíme do sluncem zalitého rána. Hora Ushba je nepsanou
královnou Kavkazu (v překladu Bídná hora. Často nazývaná
„Gruzínský Matterhorn“ a její míry jsou 4694m n.m.
7. den: Iprali – Ushguli: 14,5 km
Jdeme po „silnici“ pěšky do Ushguli, potkáváme jeepy
s turisty, ale ty hrozné peníze, co za to chtějí, si šetříme až
na cestu zpátky. Počasí vypadá dost bledě a taky se nezlepší.
V UNESCO komunitě Ushguli stihneme navštívit muzeum
s místními „klenoty“ až z 6. století (procesní kříže, ozdoby,
nádoby, pečeti Alex. Velikého, iluminační kresby) – vše
v neudržovaném originálním stavu v jedné z věží na tomto
konci světa, kterému vládne genius loci. Potom ale už spěcháme
za ves postavit stan a bojujeme s časem, abychom byli rychlejší
než bouřka. Málem nestíháme, je to o fous. Bouřka nám za to
pěkně vynadá, ale zase ji to přejde a tak v mezičase stihneme
10. den: Mazeri – Mestia: 20km
Máme před sebou náročný den, a jako kdybychom věděli,
co nás čeká, nohy vůbec nešlapou. Cesta z Mazeri je zatím
celkem slušně značená, ovšem nahoře u posledních obydlených
letních salaší, kde bydlí jen jedna babička a 2 psi, jsou zmatené
a ztrácí se. Navíc začíná průtrž s kroupami a tak půl hodiny
stojíme na místě, nemáme se ani kam schovat. Pokračujeme
20
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
dál směrem k ledovci, i když podle mapy jsme měli už
dávno zahnout nahoru na hřeben. Nakonec se vydáváme
celkem velkou kraví stezkou, která se bohužel po čase ztrácí.
Zůstáváme tedy na pospas GPS a našemu vlastnímu úsudku.
Cesta je hrozná, strmá, klouže to. Jsou asi 4 hodiny a ještě
jsme ani neobědvali. Už dole mi kručelo v břiše a to nemluvím
o únavě. S příkrým drápáním se do sedla však všechny potřeby
ustoupí a nastupuje adrenalin, kdy není cesty zpět. Hlad už mi
připomenou jen padající kalhoty, takže si je málem přišlápnu.
No to je teda gól. Z ničeho nic se objeví značka a opět jich
tu je několik a vedou chaoticky všemi směry. Dostaneme
se do vytouženého sedla a konečně se i najíme. Kochat se
není moc čím a navíc je 18,00 a čeká nás opět hledání cesty
na dlouhý sestup. Značení skoro žádné, nebo spíše zavádějící.
Nakonec se zase musíme vrhat bezhlavě do hlubokých roklí,
a když vidíme co nás ještě čeká, nechápeme, že tudy vede
opravdová značená cesta a oficiální trek v průvodci. Různě
bloudíme, lezeme nahoru a dolů… Po dlouhém brodění trávou
v nakloněném terénu, přeskakování řeky, sněhu, klouzání
po skalkách se dostaneme až k rozcestníku, u kterého jsme
byli úplně první den a máme tedy výhodu, že to tu už trochu
známe. Jindra si dokonce pamatuje místo s pramenem. Jak jsem
ráda. Dobelháme se k němu a vhodné místo na stany najdeme
zrovna na louce, kde spolu svádí boje zuřiví býci. Začíná tu
být dost dusno a jen doufáme, že je nenapadne nás do svých
„hrátek“ zapojit. Dusot, mručení a jiné zajímavé zvuky zrovna
nevypovídají o přátelské atmosféře. Nakonec se rozeběhnou
přímo k nám, zastaví se tak na 2 metry a v tu chvíli by se v nás
krve nedořezal. Naštěstí po chvíli pokračují ještě dál, asi dolů
k ohradám. Čekáme tedy noční návštěvu, ale naštěstí přijde až
známé ranní frkání.
prvním hostelu sice usmlouváme cenu, ale pokoje a WC
na chodbě vypadají dost hrozně. Naštěstí hned vedle je hotel
za stejnou cenu, s WC na pokoji, které vypadají o 100% lépe
a mají klimatizaci. Ve finále dostaneme trošku horší pokoje,
než nám byly ukázány, ale i tak jsou fajn. Dokonce zjistíme,
že můžeme v malé kuchyňce rodinného hotelu i něco uvařit,
čehož využíváme za velké nelibosti paní domácí. Stojí nám
za zády při každém ohřívání vody, ale to už vydržíme.
Odpoledne jdeme na pláž, konečně se vykoupeme v Černém
moři a oddychujeme :-) Až na žebrající cigánky u moře a dost
bídnou polovinu města dál od moře, je Batumi rozhodně
městem pro ruskou a gruzínskou smetánku. Nádherně
opravené domy u pobřeží, obrovské hotely, paláce, pomníky,
divadla, zpívající fontány, atrakce, parky, promenáda a rostoucí
mrakodrapy ukazují směr budoucnosti tohoto města.
13. den: Batumi
Podnikáme výlet do botanické zahrady. Najdeme bus 101
na vlakové nádraží. Na nádr. si kupujeme lůžkovou jízdenku
na další den do Tbilisi. Pěšky jdeme do bot. zahrady (cca 3km).
Zarazí nás dvojí vstupné. 3GEL pro Gruzínce, 6 pro turisty.
Bábuška za pokladnou kontroluje okem všechny kupující,
aby náhodou místní nekupovali lístky cizincům, a skoro se
s ní pohádáme, když nám nechce dát zadarmo ani letáček
v ruštině. V zahradě strávíme několik hodin (přece jenom
má pár kilometrů). V rámci její návštěvy se i vykoupeme
v moři a ulovíme jednu z 9 gruzínských geo-keší. Večer jdeme
na večeři do místní restaurace. Vypadá luxusně, vzhledově asi
jako Pegas v Brně. Vaří se tu domácí pivo a jídlo si necháme
doporučit od místních, protože jídelníček je k dispozici jen
v gruzínštině. Zvědavě nakoukneme k sousednímu stolu a hosté
velmi ochotně a hrdě doporučují šašlik, kebab a chinkali.
Objednáváme si vše včetně výborného zeleninového salátu
s čerstvým anýzem, cibulí a bylinkami. Na závěr zažijeme
velké překvapení, když k nám číšník donese obrovský talíř
s chačapuri (snad nejtypičtější gruzínské jídlo, co vypadá jako
velká sýrová pizza) a je rozhodně nejlepší, jaké jsme v Gruzii
jedli. K našemu překvapení nás pozvali sousedi od vedlejšího
stolu.
Noční Batumi je snad ještě krásnější než ve dne. V noci vše
hraje decentními barvami, fontány jsou osvětlené a za rytmu
tanečních melodií tančí i voda. Nádherné! Na kolonádě byste
neřekli, že jste v Gruzii, ale spíš v čtvrti nějakého luxusního
přímořského letoviska v Emirátech. Lidi sedí v kavárnách, baví
se, moře šumí….
11. den: Mestia
Protože nemáme kam spěchat, užíváme si druhé a poslední
slunečné ráno ve Svanetii a fotíme o 106. Nádhera na dosah
– Ushba, Tetnuldi a ostatní krasavci všude kolem. Strávíme
na slunné louce dopoledne a užíváme si poslední den
na horách. Po cestě se pak stavujeme v restauraci Ushba (snad
jediné v Mestii) a dáváme si pořádně do nosu. Mají vynikající
rajčatový salát (vždy nám donesou rajčatovo – okurkový
s bylinkami, cibulí a čerstvým anýzem), kotlet (mletý hovězí
závitek s bramborem), vajíčka, bramb. kaši, placky s masem,
zel. rizoto. Jen by to chtělo místní konkurenci, aby se obsluha
netvářila tak kysele, když si člověk chce objednat.
Večer se loučíme s rodinkou, Maria bohužel někam odjela,
takže ji na společné fotce nemáme. Moc nás to mrzí, určitě pak
byla zklamaná, když nás tam nenašla. Fotí nás místní ukecaná
sousedka, chopila se zrcadlovky jako motyky. Trochu asi
v Lukášovi zatrnulo. Nakupujeme místní artikl – svanetskou
sůl a výbornou chalvu.
14. den: Batumi - Tbilisi
Probouzíme se do deštivého rána, a jak později zjišťujeme,
zůstane deštivé až do poledne. Čekáme tedy v hotelu, než se
umoudří a po obědě odcházíme. Batohy si naštěstí můžeme
nechat na hotelu do večera, kdy nám jede vlak. Ve městě nás
zastihnou další přeháňky. Místo ležení u moře tak pořád někde
čekáme, až přestane. Sice máme deštník, ale jsme 4 na 1 kus.
Rozhodneme se jít do delfinária. Delfíní show je nad naše
očekávání uváděna v 3 jazycích (RU, AJ a gruzínsky). Delfíni
jsou úžasní a předvádí opravdu psí kusy, stejně tak jejich
cvičitelé. Počasí se dokonce krásně vybralo, takže můžeme
na očekávanou poslední koupačku v moři a pak už hurá
na hotel a na nádraží osvědčeným autobusem 101. Trochu se
bojíme, aby ještě jezdil, ale do 10 minut se vyřítí ze zatáčky.
Naskáčeme dovnitř a dalších 15 minut se potíme u tyče jako
opice.
Noční vlak je naprostá pohoda, spíme konečně pohromadě
v kupé pro 4 lidi a náladu nám kazí jen fakt, že nemáme
12. den: Mestia – Zugdidi – Batumi (přímořské
letovisko)
Ráno v 6,00 stojíme na hl. náměstí v Mestii a jedeme
maršrutkou do Zugdidi. Osazenstvo tvoří celkem zajímavý
mix.: 4 Norové a 2 blázniví Němci (50 + 70 let), co v Gruzii
hledají čajovníky a citrusovníky. V Zugdidi najdeme mikrobus
do Batumi. Vlastně nám ho najdou Norové, ale díky tomu,
že nemluví rusky, se zase oni nedomluví s lehce nervózním
a spěchajícím řidičem. Sice sedíme 2hod. bez zastávky vzadu
na pětce, ale aspoň u okénka. Venku je na nás nezvykle horko,
tak jsme rádi, že máme z průvodce tipy na místní levné (budget)
hotely a v GPS mapu města. Jsme tak ušetřeni bloudění v cizím
městě s těžkým batohem v 35°C horku. Takže je to sranda…v
21
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
vlastní otvírací okénko, tudíž dveře do uličky budou muset
zůstat pootevřené. Zabezpečíme ale batohy, přivážeme co se
dá a uleháme. Zatímco první dvě hodiny se nedalo horkem
dýchat. V noci se probouzíme zimou (po zapnutí větráku)
a nestačíme vytahovat ponožky a další vrstvy. Ivča dokonce
spala v 3 ponožkách (víc jich prý nenašla).
plave karimatka a taky ostatní věci na zemi jsou úplně mokré.
Nádoba na odkapávání vysráženého vzduchu přetekla a já jsem
byla první na řadě.
16. den: Tbilisi – Kiev – Praha
O nejzajímavější část nadcházejícího dne se postará náš
taxikář, známá firma v hledání. Ve smluvený čas (5,15) není
ani na místě, ani v přilehlých uličkách. Vydáme se mu tedy
naproti, když v tom vyjíždí z jedné ulice taxik. Už už ho chceme
pochválit, ale ve voze nesedí náš řidič. Naštěstí zastaví u krajnice
a vyčkává. Rozhodujeme se, ale když uběhne akademická
čtvrthodinka, je na čase jednat. Sedneme k taxikáři, který
naštěstí vydržel a dokonce nás odvezl za stejnou cenu.
Na letišti zbývá už jen utratit poslední lari, jelikož je to měna
jinde na světě nesměnitelná. Suvenýrů je tu dostatek, vína,
trička, hrnky, koňaky, pohlednice a jiné blbiny. Balící služba
zavazadel je předražená. Tak improvizujeme a kupujeme si
každý lepící pásku za 20 Kč a omotáme aspoň všechny popruhy.
Ve finále to má naštěstí stejný efekt.
Vše jde podle plánu, opustíme Gruzii s usměvavými
celníky za zády a letíme vstříc západu přes Kiev. Celý let se nese
v negativním duchu způsobeným nejen silnými turbulencemi,
ale především opilými Rusy, kteří se porvou málem při
samotném startu. Pilotem jsme upozorněni, že v Praze je
momentálně větrno, což je ostatně po celou cestu a s letadlem
to pěkně háže. Při přistání se už modlím a držím pilotovi
všechny palce. Myslím, že opilý Rus se má nejlíp, protože žádný
strach nevnímá, jen mu možná turbulence nedělají moc dobře
na žaludek. Ale pevnou zem pod nohama nemá ani pár hodin
po tom, co se dostane z letiště.
Ihned po přistání se strhne bouřlivý potlesk na hlavu
pilota a ještě při odchodu z letadla mu srdečně poděkuji. Když
potom sedíme v kožených sedadlech žlutého autobusu, cítím
se maximálně bezpečně, i když nás řidič veze objížďkami
po cyklostezkách okolo Jihlavy. Hltáme čerstvé noviny
a časopisy, dozvídáme se o nešťastném konci festivalu Rock for
People a tak si říkáme, že jsme o ty slavné „Faith no More“ letos
nepřišli jenom my.
15. den: Tbilisi
Na minutu přesně se ocitáme v Tbilisi. Je 6,15 ráno a tak
se poohlížíme, kde bychom si dali horký gruzínský čaj. Podaří
se nám to až na nádraží v posledním patře, kde potkáváme
vícero podobně nevyspaných lidí, včetně prodavaček. Kolem
půl deváté se rozhodneme nádražní budovu definitivně opustit
a čeká nás nepříjemný úkol – sehnat taxikáře do hostelu. Místní
strejda, co nás nemíní pustit, však očividně netuší, kde ulice
hostelu je a nepochopí to ani z mapy, kterou mu ukazujeme.
Říkáme, že cestu známe a že je to na levém břehu řeky. Další
problém nastane, když chceme jet za 4 GEL (protože jsme
tak už jeli). Nakonec kývne a odjíždíme, aniž by řidič věděl
kam. Samozřejmě jako první přejede řeku na druhou stranu
a už po chvíli je nám jasné, že začíná tour de Tbilisi. Nadává
na nový režim, který v zemi vládne. Snaží se bavit, ale hovor
postupně vázne a mne se po ránu nechtějí vést hovory na téma
ruský režim=lepší režim.
S naší pomocí a usilovným vysvětlováním se dostaneme
k hostelu, ale řidič je stále neodbytný. Nabídne nám zítřejší
ranní cestu na letiště, pak nám nabízí i levnější hostel a dokonce
nás chce zadarmo vzít zpět do města a na snídani… To už ale
působí vtíravě, máme jiný plán a jsme i domluvení s Vitaljou
ze Soulhostelu, že zde přespíme (když to půjde). Bereme si
tedy jeho tel. číslo a odpoledne poprosíme recepční, aby mu
zavolala kvůli odvozu na letiště. Jsme sice trochu nedůvěřiví,
zda pan řidič najde cestu zpět k hostelu, ale zase si říkáme, že
20 GEL si nenechá jen tak ujít.
Vypravíme se tedy na průzkum druhé - starší - části
Tbilisi, na kterou nám naposledy nezbyl čas. Celé město by se
dalo nazvat jako „under reconstruction“, čili VE VÝSTAVBĚ.
Vše se buduje, opravuje, ale že tu žije přes milion obyvatel
bych opravdu neřekla. Centrum se podobá baráčkům, které
jsme viděli v horách, některé jsou na spadnutí a další mají
pochybnou statiku. Vylezeme na místní hradby a kocháme se
městem z ptačí perspektivy. S protékající řekou, vyčnívajícími
věžičkami mnoha kostelů, vypadá krásně.
Staré město se svými úzkými, kočičími hlavami dlážděnou
zprohýbanou dlažbou má být přijato za kulturní dědictví
UNESCO. Ve starém městě s nachází i Katedrála Sioni z 5.
století, kostel Metechi gruzínských králů ze 13. století, bazilika
ze 6. století a synagoga. Přes staré město vedla kdysi hedvábná
stezka.
Suvenýry ze začátku potkáváme jen zřídka, ale postupně
natrefíme na uličku, kde o suvenýry opravdu není nouze.
Naše peněženky jsou už téměř prázdné, takže už jen smutně
obhlížíme lákavé dobroty a jiné krásné gruzínské suvenýry.
Dojdeme na hostel, kam mezitím přijela obávaná 34 členná
skupina Norů a jelikož kapacita hostelu je asi 28 míst, jsme
smířeni s tím, že přespíme někde na zemi. Tak příjemný hostel
i majitelka a přitom jsme zde zažili 2 nejhorší noci z celé
Gruzie. Usteleme si nahoře na terase a jen co Norové začnou
zavírat okna, nám začíná bezesná noc s hučící klimatizací
přímo nad hlavou. Usínám naivně přímo pod chladící
bednou, ale už v jednu ráno se probouzím a zjišťuji, že mi
Postřehy:
1. Мы очень любим гостей – věta, která je typická pro 90%
nekomerční Gruzie. To se nám nepotvrdilo jen v Batumi,
přímořském letovisku, kde jsme paní domácí v hotelu byli
trochu na obtíž.
2. V tom samém městě nám však od vedlejšího stolu objednali
nejlepší chačapuri, jaké jsme v Gruzii jedli.
3. Pes je zde bohužel až na druhém místě, ne-li ještě dál.
4. Svanetská sůl a místní chalva se vyplatí domů koupit
ve velkém.
5. Ochota, vstřícnost a pohostinnost…taková je Gruzie.
6. Ruština je zde stále klíčovým jazykem. Pomáhala nám vždy
a všude.
7. Češi jsou v Gruzii všeobecně oblíbení. Zejména z dob
komunismu, kdy jezdili na Kavkaz zdolávat místní vrcholy.
8. Na vesnicích vládne skromnost a hrdost. V horách však
začíná turistický boom. Vznikají hotely, nové silnice
a po turistech se chtějí nemalé peníze.
9. Ceny jsou smluvní, zejména v dopravě taxi a maršrutkou.
Platí však, že cena bude taková, jakou turista zaplatí.
10. Po celou dobu jsme se nesetkali s žádným násilím, zločinem
či kriminalitou.
Martina Prášková
22
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
EĂƓĞƌŽĚŝŶŬĂ
ŽŵĄĐşĐŚĂēĂƉƵƌŝ
ǀĢĚĂǀljďljŬ
lj
'ƌƵnjşŶƐŬĠĚŽďƌŽƚLJ
,ŽƌĂhƐŚďĂϰϲϵϰŵŶ͘ŵ͘
ĂƚƵŵŝ
sƌĞƐƚĂƵƌĂĐŝ–ƚLJƉŝĐŬĄŐƌƵnjşŶƐŬĄũşĚůĂ
dďŝůŝƐŝ
ĂƚƵŵŝ
ĞůĨŝŶĄƌŝƵŵ
ŚůĂĚŽǀljŬĂŵĂƌĄĚ
<ĂǀŬĂnjƐŬljŚƎĞďĞŶ
ŵŽƵĚƌŽƐƚǀŚŽƌĄĐŚ
^ǀĂŶƐŬĄǀĢǎ
hƐŚŐƵůŝ-UNESCO
ŽũƐƉŽēĂƐşŵ
ǀĞdďŝůŝƐŝ
ƉŽĚǀƌĐŚŽůŬLJůĞĚŽǀĐĞ
23
ƐŶşĚĂŶĢ
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Den obce ve fotografii

František Kopetka

Z regionálního tisku

Miroslav Světlík
24
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Jízda lesem
 Památný strom
Závod pro malé i velké cyklisty „Na kole lesem“ pořádaný
vždy začátkem letních prázdnin se začíná stávat tradicí. Letos
se konal již 4. ročník této vyjížďky a to v sobotu 6.7.2013.
Počasí nám přálo a tak na trať dlouhou 12kilometrů vyrazilo
celkem asi 60závodníků v 18 týmech. Oproti minulým
ročníkům bylo letos zavedeno pár změn, které měly za cíl
zvýšit bezpečnost závodníků a také vyrovnat naději na výhru
i pro týmy s menšími dětmi. Tou nejvýraznější změnou byl
fakt, že se závod nejel na čas, ale byl kladen důraz na co nejlepší
splnění úkolů na stanovištích a sbírání bodů za jednotlivé
úkoly. Zúčastnění pak na jednotlivých stanovištích museli
prokazovat jak své vědomostní znalosti a logické myšlení, tak
i různé sportovní dovednosti.
Trasa závodu vedla krásným prostředím obory Moravský
Krumlov po lesních cestách a byla vymyšlená tak, aby ji
bez obtíží zvládli cyklisté všech věkových i výkonnostních
kategorií.
V cíli na všechny závodníky čekala sladká medaile
s pamětním diplomem, a také spousta drobných cen. Unavení
závodníci se mohli osvěžit v připraveném občerstvení nebo
naplněné hasičské kádi. Pro ty, kterým zbyla ještě nějaká
energie, byla nachystaná trampolína a několik nesoutěžních
úkolů v prostorách cíle na fotbalovém hřišti „Pod skalami“
Doufáme, že se závod všem líbil a odnesli si domů pěkný
sportovní zážitek.
Chtěli bychom poděkovat organizacím TJ Sokol Vedrovice
a SDH Vedrovice, vedoucímu polesí panu Koneckému a paní
učitelce Olze Čeperové za pomoc s přípravou závodu.
Památná LÍPA. Strom přátelství Vedrovice - belgický Achel
jsme společně s přáteli vysadili v roce 2005. Děkujeme Luboši
Balcárkovi, který o strom v Písnikách pečuje. Stará se také
o další veřejná prostranství v obci, za což mu děkujeme. A také
zaslouží dík a uznání všichni, kterým záleží na tom, jak naše
vesnička vypadá.
Tým Vedrovického pedálu
25
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Zprávy ze sokolovny
 Fotbalová sezóna vedrovických
fotbalistů 2012/2013
Tělocvičná jednota Sokol považuje za užitečné informovat
o své činnosti za posledního půl roku.
K 1. lednu 2013 má jednota 61 členů, z toho 29 mužů, 4
dorostence, 12 žáků, 8 žen, 3 dorostenky a 5 žákyň. Stav členů
se každým rokem mění, někteří vystoupí, někdo se přihlásí.
Během roku vystoupilo 6 žáků a 7 dospělých mužů. Od počátku
tohoto roku se stav změní, máme nové přihlášky: 6 mladších
žákyň a 3 mladší žáci.
Členské průkazky jsou vystaveny a příspěvkové známky
zaplaceny. pro žactvo a dorost zůstává hodnota příspěvkové
známky 100 Kč. Sportovní činnost je soustředěna u žáků
mladších, starších i dorostu na FLORBAL.
Muži se od začátku roku zaměřili na stolní tenis. Postupně
se vypracovali a přihlásili do okresní soutěže. O návratu
stolního tenisu do Vedrovic byl zveřejněn podrobný článek
v únorovém zpravodaji, takže si občané mohli počíst. Bylo by
ale třeba podchytit žáky a dorostence, aby se i oni po určitém
vypracování mohli zapojit do soutěže.
Žákyně a dorostenky se věnují sportovní gymnastice. Vede
je Lenka Došková a Iveta Pavlišová. Děvčata jsou šikovná a je
třeba se jim věnovat. Mají cvičení 1,5 hodiny v pátek. Je to
málo, ale bohužel cvičitelka je přes týden ve škole.
Mladší žákyně, které chodí do sokolovny od začátku roku
vyžadují velkou pozornost. Jsou živé, cvičení se jim líbí, jak
na koberci, na kruzích, na hrazdě také zkouší cviky, na ribstolu
si protahují svoje tělíčka. Musíme hlavně dávat pozor, aby se
nezranila.
Základní škola požádala o poskytnutí sokolovny pro výuku
tělesné výchovy v zimním období. Této žádosti bylo vyhověno
a žáci v sokolovně měli výuku tělovýchovy 1 hodinu. Pro
příznivé počasí chodili na procházky nebo sáňkovat.
Na mimoškolskou činnost byl vznesen požadavek, aby
děvčata mohla hrát košíkovou. To se uskutečnilo, kroužek
vedl Jan Čepera, ale pro nedostatek času trenéra toto skončilo.
proběhly 4 tréninkové hodiny a poplatek byl uhrazen.
Základní škola a mateřská škola uspořádala jako
každoročně oslavu Dne matek v sokolovně. Měli k dispozici
celý týden tělocvičnu, aby si učinkující zvykli na jeviště,
na kterém vystupovali. Rodiče, prarodiče, tety a ostatní občané
zaplnili sokolovnu do posledního místečka. Vystoupení bylo
velice pěkné.
Ještě bychom se zmínili o cvičení TAE-BO, které probíhá
ve středu a v sobotu, ale s nástupem léta bude tato činnost asi
omezena.
Jsou prázdniny, doba dovolených, výlety na kolech, zkrátka
cykloturistika.
V sokolovně sportování skončilo a sejdeme se opět
po prázdninách.
NAZDAR!
Jak už většina občanů zajímajících se o fotbal ví, máme
dva mužské týmy. Ne vždy se našim týmům vede, ale vždy se
snažíme být nejlepší a každý z nás trénuje dle svých možností.
Sezóna byla pro nás velice náročná, oba týmy se neustále
potýkaly se zraněními a podle toho se nám v celkovém
hodnocení dařilo, obsadili jsme bohužel spodní příčky
fotbalové tabulky.
Vedrovice A
Tým Vedrovice A se po podzimní části umístil v první půli
tabulky a byl doplňován hráči z B týmu. Po zimní přípravě
následovala jarní část sezóny, ve které se však moc nedařilo
a celkově se A tým umístil na 12. místě tabulky.
Zdroj: Fotbal.cz
Vedrovice B
B týmu se také moc nevedlo, ale nás v našem týmu potěší
každá výhra, každý bod, každý vstřelený gól. Tréninku se
účastníme dle možností s A týmem. Nyní bude doplněn
o mladé dorostence, kteří poprvé nakouknou do mužských
soutěží. Celkově se B tým umístil na 11. místě v tabulce.
Zdroj: Fotbal.cz
Závěrem bychom chtěli poděkovat obci za nemalé finanční
příspěvky, které jsou velmi důležité pro chod našeho týmu,
trenérovi M. Kolegarovi za velkou angažovanost a péči o tým
a samozřejmě všem věrným fanouškům!
Současně Vás tímto zveme na Fotbalový turnaj PROFI
CUP, který se koná dne 3.8.2013 od 10 hod. na fotbalovém
hřišti Pod skalami.
Tělocvičná jednota Sokol Vedrovice
26
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Po stopách prapředků
Archeologické bádání na jihovýchodní /obce
Místní akční skupiny Dolní Morava/ a na jihozápadní
/Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovsko/ MORAVĚ
je popisováno v knize,která je součástí projektu
s archeostezkami mapujícími výskyt význačných
nálezů ze starší a střední doby kamenné, mladší doby
kamenné, pozdní doby kamenné, doby bronzové,
halštatské, laténské, římské. Stěhování národů,
počátky slovanského osídlení a Velká Morava jsou
také zajímavou a poučnou součástí jmenované knihy.

Neznámý autor už je známý. Kříž, který se objevil v roce 2002 v lese vyrobil / v roce
1999/ a umístil na vyvýšenině, která objímá celý náš kraj, občan VRATISLAV
HLADÍK. Děkujeme.
Text na kříži: PROSÍME TĚ PANE BOŽE, DARUJ TOMUTO KRAJI KLID A MÍR.
27

Červencový zájezd Klubu důchodců
do Lednicko-valtického areálu.
VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ
ČERVENEC 2013
 Páťáci
Životní jubilea
60 let Kopetková Marie .................................................. 1.7.
Jiřikovský Jaroslav............................................... 27.8.
Virgl František....................................................... 4.9.
Kopetková Jiřina ................................................. 23.9.
65 let Novotná Ludmila ................................................ 25.8.
70 let Sobol František ................................................... 26.8.
75 let Bartlová Drahomíra ........................................... 17.7.
Vechová Věra ....................................................... 17.8.
Becha Jan ............................................................. 30.8.
83 let Vostrá Růžena ..................................................... 29.9.
84 let Procházka Jaromír .............................................. 29.9.
86 let Brázda Otto ........................................................... 6.7.
Hejda Jaroslav...................................................... 17.7.
Šedrlová Helena .................................................. 18.8.
Krbálková Drahomíra ........................................ 30.8.
Stáňová Marie ..................................................... 12.9.
88 let Hyklová Květoslava .............................................. 6.9.
Lesonická Marie.................................................. 10.9.
Rozmahelová Anděla ......................................... 26.9.
89 let Pelikán Vlastimil................................................. 13.7.

Obec se 28. června rozloučila se žáky páté třídy odcházející
na 2. stupeň základní školy. Loučili jsme se s Kateřinou
Brožovou, Adélou Bohdanskou, Sabinou Wolfovou,
Veronikou Větříčkovou a Nikolou Stehurovou. Přejeme všem
šťastné vykročení za dalším vzděláním.

Novomanželé Geyerovi.
Sňatky
Ivana Langová – Jakub Marád
Jan Pavel – Petra Musilová
Iveta Světlíková – Zbyněk Novotný
Miluše Geyerová – David Geyer
Narozené děti
Bezděk Jan
Doležal Jakub
Zemřeli
Josef Mičánek, nar.1952
Bohuslav Smrček, nar.1922
Ludmila Hašková, nar.1923
Zdeňka Hladíková, nar.1924
Pohyb obyvatel
Narodily se 2 děti
Přistěhovali se 2 občané
Zemřeli 4 občané
Odstěhovalo se 7 občanů
Ke dni 9.7.2013 mají Vedrovice 832 obyvatel
 Kolik nám letos napršelo zaznamenal
pan Josef Mach
Leden ...................................... 30 mm
Únor ........................................ 65 mm
Březen ..................................... 50 mm
Duben ..................................... 24 mm
Květen ..................................... 81 mm
Červen ................................... 179 mm
Celkem za půl roku napršelo 429 mm
Vydává Obecní úřad Vedrovice. Registrace provedena u Okresního úřadu Znojmo pod č.j. 371300593.
Redakční rada: Mgr. Anna Gigimovová, Bc. Petr Záviška, Bc. Hana Ivanovičová.
Náklad 340 výtisků. Publikace neprošla jazykovou úpravou. Výroba Bačík, Pohořelice.