23.12.2001 Vítám vás v novém tý dnu. Předpokládám ž e

23.12.2001
Vıtam vas v novem ty dnu. Predpokladam z e vš tsina z vas kdo cte tyto stranky ma jiz za sebou jedny z
nejpodivnš jsıch svatku, kteresi vymyslela "zapadnı civilizace".
Puvodnı oslavu zimnıho slunovratu - nadš je na novejaro, pretvorilo kresŽanstvı v oslavu narozenin sveho
symbolu a proroka, aby se v dalsıch stoletıch svatek pretvoril na oslavu spotreby, predstıranelasky a pohody.
Nebo takeve svatek depresı a samoty tš ch kterı nemajı takove stš stı aby mš li komu predstırat z e vanocnı
dny jsou ty jedinea pravepro demonstraci lasky a naklonnosti.
No a abych nebyl pochmurny tak si poslechnš te nasledujıcı zvukovy klip a muz ete si s gustem na jez iska
takezanadavat:-)))
Podle rehorskeho kalendare, zvaneho tez gregoriansky , je rok 2002 obycejny o 365 dnech a zacına 1. ledna v 0 h 00 min
stredoevropskeho casu.
Tımto kalendarem se dnes rıdıme. Jde o velmi presnou variantu slunecnıho kalendare - tedy kalendare, pro nš jz je rozhodujıcı pohyb
Slunce oblohou a tedy i strıdanı rocnıch dob. Rok 2002 rehorskeho kalendare se shoduje: - s rokem 2002 julianskeho kalendare, tak
receneho stareho stylu, ktery je takerokem obycejny m o 365 dnech. Zacına dnem 14. ledna rehorskeho kalendare. Tento historicky
vy znamny kalendar je nazvan podle Julia Caesara a zacal platit 1. ledna roku 45 pred Kristem. - s roky 7510/7511 ery reckeneboli
byzantske. Rok 7510 zacal 14. zarı 2001, rok 7511 zacne dnem 14. zarı 2002. - s roky 5762/5763 z idovskeery. Rok 5762 zacına 18.
zarı 2001, je obycejny , normalnı, ma 354 dny a koncı 6. zarı 2002. Rok 5763 zacına 7. zarı 2002, je prestupny , nadpocetny , ma 385
dnu a koncı 26. zarı 2003. Zidovsky kalendar je nejsloz itš jsı ze vsech. V podstatš jde o kalendar mš sıcnı, ale prizpusobuje se
slunecnımu tım, z e podle presny ch pravidel obcas vklada do roku trinacty , prestupny mš sıc. Pravš to je vy slovnš zakazano u muslimu. s roky 1422/1423 muslimskeery Hidz ry. Rok 1422 je rokem oby cejny m a trva 354 dny, zacına 26. brezna 2001 a koncı 14. brezna
2002. Rok 1423 je rokem p restupny m o 355 dnech, zacına 15. brezna 2002 a koncı 4. brezna 2003. Vy znamny muslimsky mš sıc
Ramadan v roce 1423 zacına 6. listopadu 2002 a koncı 5. prosince 2002 (vsechny Řdaje se ty kajı arabskevarianty muslimskeho
kalendare). Roky zacınajı a koncı v uvedeny ch dnech zapadem Slunce, mš sıce zacınajı a koncı prvnım objevenım Řzkeho mš sıcnıho
srpku na vecernı obloze kratce po novu. Jde o presny mš sıcnı kalendar, rıdı se tedy podle podob Mš sıce a ne podle Slunce jako nas.
- s rokem 2755 ab Urbe condita (A. U. C. - od zaloz enı R ıma). Zacına dnem 14. ledna 2002. Dnes ma pouze historicky vy znam.
- se 14. rokem japonskeery Heisei - nastolenı vseobecneho mıru. 14. rok ery Heisei zacına 1. ledna 2002. Era zacala 8. ledna 1989 s
nastupem japonskeho cısare a pouz ıva se v obcanskem z ivotš .
- s rokem 6715 Scaligerovy julianskeperiody. Rok 6715 zacına 14. ledna 2002 gregorianskeho kalendare. Roky zde vsak nejsou
rozhodujıcı, jde o datovanı pro astronomickea kalendarnı Řcely, kde je ke kaz demu dni prirazeno cıslo prirozenecıselnerady, zvane
julianskedatum (JD). Dny zacınajı az polednem nasledujıcıho dne. Prvnımu lednu 2002 odpovıda julianskedatum 2 452 276. Hodiny,
minuty a sekundy se u julianskeho data nepouz ıvajı a mısto toho se vyjadrujı jako dekadickezlomky dne. Naprıklad okamz iku 1. ledna
2002 ve 13h 52min odpovıda JD = 2 452 276, 036 111.
Kalendaru jsou tisıce, mnohepouz ıvanev soucasnosti a jestš vıc takovy ch, kterejsou uz jen historiı. Podle tradicnı astrologie (vychazı
ze sedmi planet) ma kaz dy rok sveho vladce - regenta. Prvnı jarnı den (v roce 2002 20. brezna) prevezme vladu po Jupiterovi Mars.
Mars byl v rımskemytologii bohem valky a polnıch pracı. Polnı prace zacınaly na jare, stejnš jako valecna taz enı. Mars by va zobrazovan
jako mlady muz a jeho symbolem je kruh se sıpem; stejny m symbolem se vseobecnš oznacuje muz skepohlavı. Mars symbolizuje
muz skou energii. V oblasti vš domı jde o prosazenı vule, rozhodnosti, odvahy, smš losti, sıly, fyzickeho pohybu, boji, agresi, egoismu,
soutš z ivosti. V oblasti nevš domı jde o pud pohlavnı a pud sebezachovy. Marsovska sıla da schopny m lidem sılu se prosadit, ale vytahne
na svš tlo i bezohlednost a tvrdost.
Zdroj: CN
Cıtıte se obcas jaksi psychicky vysinutı? Chova se tak nš kdo ve vasem okolı? Existuje rada nalepek a pojmu, jak pojmenovat stav vš cı,
neznamena to vsak, z e se jedna o kategorie totoz ne. Neuroza nenı psychoza a psychoza nenı porucha osobnosti, i kdyz se prıslusne
prıznaky mohou v teci onemıre prekry vat. Kamil Kalina tak v Řvodu sveknihy "Jak z ıt s psychozou" nejprve nastinuje, o cem vlastnš
bude zbytek publikace. Pravš pro ono prekry vanı temat vsak text nenı urcen pouze terapeutum ci psychotikum a jejich blızky m. Konec
koncu, stavy popisovanev knize zaz ije zrejmš kaz dy , onou oddš lujıcı hranicı je spıse jejich mıra.
Jednotlivekapitoly obsahujı zpravidla na Řvod citaty z denıku pacientu, nasleduje rozbor problemu a namš ty na samostatnou praci s
tematem (”nakreslete, jak si predstavujeteď apod.). V prvnı fazi najdete predevsım popis pruvodnıch jevu psychozy: zranitelnost (velmi
vy znamny moment, jaky si stredobod poruchy vubec), strach, prichazejıcı hlasy, bludnepredstavy... Autor takepopisuje typicky prubš h
onemocnš nı s jeho jednotlivy mi fazemi. Ve druhecasti se probıra lecba psychozy (problematika psychoterapie ci prıslusne
farmakologie), tretı cast je urcena predevsım rodinny m prıslusnıkum nemocny ch. Ctvrta a pata cast se snaz ı nalezt cestu z vnitrnıho
svš ta k druhy m lidem a zodpovš dš t otazku, zda je nad chorobou moz nedosahnout trvaleho vıtš zstvı.
Pres nespornou zajımavost a komplexnost popisu mam k publikaci prece jen jednu vy hradu. Kniha nic nerıka o tom, z e dusevnı poruchy
se nachazejı v tš sneblızkosti geniality a kreativity, mnohdy je i hranice mezi mysticky m nazrenım a psychickou chorobou velmi tenka.
Jde spıse o popisny manual, chybı zde podstatnš jsı presah, ktery by zaradil problem do sirsı souvislosti. Pohledu ponš kud schazı
Řstrednı dominanta, jakou treba pro C. G. Junga predstavovaly archetypy. Jde ale lecit nš co, cemu do hloubky nerozumıme?
Samozrejmš , pokud psychickenarusenı prinası utrpenı postiz enemu a jeho okolı, prvorady m cılem terapie je zavest pacienta zpš t do
”realnehoď svš ta a snız it mıru vnitrnıho zranš nı (autor na jednom mıstš v teto souvislosti uvadı, z e opakem zranitelnosti nenı
necitlivost). Presto si vsak myslım, z e onu chorobu nenı nutnechapat jednoznacnš negativnš , ale z e ponš kud paradoxnš muz e jıt i o
zdroj individualnı odlisnosti, jaky si rezervoar vnitrnı energie, tvurcıho myslenı a bry lı, kterenam i okolı ukaz ı svš t jiny ma ocima.
Moz na totiz , z e s psychozou jde nejlepe z ıt, pokud si kromš pruvodnıho utrpenı uvš domıme i jejı kladnestranky a skutecnost, z e i tato
choroba nas nakonec muz e obohatit.
(Kamil Kalina: Jak z ıt s psychozou, Portal, Praha, 2001, 247 stran, 279 Kc, http://www.portal.cz)
Pavel Houser
Kdyz na konci brezna 1996 Timothy Leary zemrel, objevily se v prednıch americky ch mediıch titulky jako ”Drogovy guru podlehl
rakovinš ď (CNN), ”Timothy Leary, ikona let 60., kontroverznı postava nazy vana prorokem i pohromou, zemrelď (San Francisco
Chronicle) ci ”Mluvcı generace 60. let zemrel na rakovinuď (L.A. Times/Washington Post).
V z adnem prıpadš neprehanš jı. Leary byl opravdu jednou z nejdulez itš jsıch postav kontrakultury v USA. Zaslouz il se o to predevsım
nekompromisnı a vasnivou obhajobou ”zakladnıho lidskeho pravaď na vlastnı psychedelickou zkusenost.
Autobiografii tohoto ”kyselinoveho guruď tedy muz eme chapat bu– jako zdroj ke zkoumanı kultury a historie jedneepochy nebo jako
zpovš – prukopnıka noveho vš ku. Learyho z ivot se totiz minimalnš od jeho angaz ovanosti ve vy zkumu psychedelik na Harvardu
nerozlucitelnš prolına s vy vojem americkespolecnosti, muz eme dokonce rıci, z e se tato postava stalo jednım z katalyzatoru celeho
procesu. V jeho osudu se tak odraz ejı vsechny traumata a slepeulicky, ktery mi tato spolecnost prosla od let 60. az do soucasnosti.
Leary narozeny v roce 1920 nejdrıve vynikl v akademicky ch kruzıch, kdyz zıskal cenu za nejlepsı dılo z oboru psychoterapie roku 1997
za knihu ”The Interpersonal Diagnosis of Personalityď, kde propagoval tezi, z e se ”musıme zaby vat lidmi takovy mi, jaky mi jsou, a ne na
nš nasilnš aplikovat klinickenebo jinemodely.ď V roce 1960 zacal pusobit na Harvardu, kam prisel pravš v okamz iku, kdy se zacala
projevovat nespokojenost s dosavadnım pojımanım psychologie a psychiatrie, kterestavš ly bu– na zjednodusujıcıch freudiansky ch
teoriıch nebo se inspirovaly ve sterilnım skinnerovskem behaviorizmu. Praxe nejruznš jsıch psychiatricky ch a napravny ch zarızenı tomu
odpovıdala a s klienty se zde jednalo prevaz nš manipulativnımi technikami.
V tedobš vsak dojde k osudovemu zlomu, kdyz se Leary dıky Frankovi Barronovi, americkemu psychologovi a filozofovi, setkal s
posvatny mi mexicky mi houbami neboli ”masem bohuď, jak je nazy vali domorodci. Ú Na toto prvnı setkanı vzpomına takto: ” Potom jsem
vzal jednu do ruky. Pachla vlhkostı. Byl to zapach, ktery vydava trouchnivedrevo nebo jistesklepy v NoveAnglii. A chutnala jestš hur,
nez vypadala, byla horka a slachovita.ď Potese vsak zacaly dıt divy: ”Odebral jsem se do jakehosi fiktivnıho, bajneho vizualnıho
prostoru. Palace na Nilu, hinduistickechramy, prepychovekomnaty Babylonu, beduınskestany rozkosı, mihotajıcı se drahokamy,
hedvabna roucha prımo vydechujıcı barvy, mozaiky, na ktery ch zarı smaragdy z Muza , rubıny z Barmy a safıry z Cejlonu. A hle, zde se
plazı hadi pokrytı drahy mi kameny, maurstı plazi, klouzajıcı, svıjejıcı se a doslova se valıcı otvorem uprostred mesıtnice.ď ... ”A ja jsem
se dal chechtal svevlastnı dennš predvadš nenarvanosti, Řzkoprsearoganci vš dcu, tedrzenestydatosti racia a blazeovanenaivitš slov,
v protikladu k syrovemu, bohatemu, stale se mš nıcımu proudu obrazu, ktery mi byl zaplavovan muj mozek.ď
Pro Learyho, Řspš sneho vš dce zapojeneho do zabš haneho mechanismu akademickeho z ivota, to musel by t opravdu sok: ” Za ty ctyri
hodiny na terase u bazenu v Cuernavace jsem se o vš domı, mozku a jeho strukturach dozvš dš l vıc, nez za predchozıch patnact let sve
psychologickepraxe.ď Na Harvardu poteinicioval projekt vy zkumu zamš reny pravš na zkoumanı psychedelik a zmš nš ny ch stavu
vš domı. Vy zkum vzbudil mezi studenty a nš ktery mi profesory velkou pozornost, ale konzervativnš jsı cast akademickeobce se naopak
postavila do opozice. Inicioval zde vznik skupiny, ktera zahrnovala jak vš dce a studenty, tak takekulturnı osobnosti Ú spisovatele
Aldouse Huxleyho, basnıka Allana Ginsberga, beatnıka Neala Cassadyho, spisovatele Jacka Kerouaca, filozofa Allana Wattse a dalsıch.
Snaha Learyho a jeho skupiny ucinit z psychedelik obecny , spolecensky prıpustny nastroj sebezkoumanı se ukazala by t lehce naivnı.
Leary vš ril, z e vy cvikova strediska podobna tomu na Harvardu, by bylo moz nezrıdit u kaz delekarskefakulty, u kaz deho teologickeho
ucilistš , pri katedrach psychologie, filozofie, antropologie na vsech univerzitach v zemi. To vsak kvuli rigiditš tehdejsıch (i budoucıch)
vladnoucıch kruhu nebylo moz ne.
Problemy excentrickeho vš dce se zacaly prohlubovat. Sılil tlak nejenom ze strany fakulty, ale takeze strany vladnıch Řradu.
Vy zkumnıky zacala sledovat CIA, ktera mš la vlastnı zajem o psychedelika, a to hlavnš proto, z e chtš la drz et krok s vš dci za z eleznou
oponou a tyto latky ji zajımaly takejako tzv. ”droga pravdyď, ktera by byla pouz itelna pro vy slechy agentu. CIA Learyho dokonce
predbš hla, protoz e provadš la vy zkum tš chto latek na vlastnı pš st uz v 50. letech. Vš dcum byla ponechana pomš rnš velka volnost, ale
jen do temıry, dokud se o vy zkumu prılis nesırili a nechtš li burcovat verejnost. V tomto ohledu provadš la americka tajna sluz ba v
podstatš stejnou politiku jako sovš tska. Naopak studenti projevovali o drogova sezenı stale vš tsı zajem. Nakonec univerzita Learyho
slovy ”vrela drogovy m vš domımď. ”A tak ti bystrı mladı lidepo desıtkach telefonovali domu a oznamovali rodicum, z e nalezli Boha a
odhalili tajemstvı univerza. Nacez si rodice stš z ovali a pracovnıci studijnıho dohledu se stavali stale podraz dš nš jsımi.ď
Leary pochopil, z e je cas odejıt. Zaloz il novy vy zkumny drogovy projekt International Foundation for Internal Freedom (Mezinarodnı
nadace pro vnitrnı svobodu), jejımz cılem bylo zrıdit po cely ch Spojeny ch statech sıŽ vy zkumny ch stredisek, v nichz by se provadš la
vy cvikova cvicenı s psychedelicky mi drogami. V osobnım rustu mš li klientum Ú zdravy m lidem, psychicky nemocnı mš li by t odkazovani
na bš z nou psychiatrickou a psychologickou peci Ú pomahat konzultanti z oblasti medicıny, psychologie a prava. Musıme vsak dodat, z e v
tedobš byly latky jako psilocybin, meskalin a LSD stale jestš legalnı. Potom uz Learyho kariera ve ”slusneď spolecnosti zıskala
sestupnou tendenci. Po neslavnem odchodu z Harvardu byl vypuzen takez Mexika, kde vedl letnı psychedelicky tabor a z dalsıch zemı.
Umš rnš tomu vsak rostla popularita mezi mlady mi lidmi a v alternativnıch kulturnıch a spolecensky ch kruzıch. V letech 1963-1965 se
Leary se suitou svy ch vš rny ch usıdlil v honosneusedlosti Millbrook ve statš New York, kde pokracoval v experimentech. Vydavajı spolu
s Ralphem Metznerem pruvodce psychedelickou zkusenostı The Psychedelic Experience (na zakladš Tibetskeknihy mrtvy ch). Leary
prece jenom v jadru zustaval vš dcem. Na rozdıl naprıklad od Warholovy Tovarny, kde se zkousely zase jinedrogy (stimulanty),
atmosfera v Millbrooku byla meditativnš jsı a tım takeprıznivš jsı pro introspektivnı a subtilnı zkoumanı vlastnıho nitra.
To uz se ale nad nım i nad millbrookskou komunitou stahovaly mraky. Sledovanı se strany FBI zesılilo a vyŘstilo nakonec v Learyho
zatcenı a obz alovanı z pasovanı marihuany (nš kolika gramu), za coz byl odsouzen na 50 let vš zenı nepodmınš nš . A soucasnš se pritom
rozjız dš la ”kvš tinovaď 60. leta, ktera zacala radikalnš mš nit americkou spolecnost, na druhestranš se vsak valcilo a takeumıralo ve
Vietnamu. Leary potestravil nš kolik let v exilu a nakonec prosel i nš kolika desıtkami Ú presnš 36 Ú vš zenımi. Jak trpce poznamenava,
jako by uz v dobš , kdy se jestš jako psycholog snaz il zmš nit prıstup spolecnosti k vš znum, tusil, z e tato masinerie jednou semele i jeho.
Z postavenı desperata se zacal dostavat az v 70. letech s koncem Nixonovy vlady a nastupem novedemokratictš jsı administrativy. V
80. a 90. letech dale publikoval a stal se nadseny m stoupencem informacnıch technologiı, ve ktery ch vidš l praktickou realizaci svy ch
myslenek.
”Zablesky pamš tiď jsou tedy svš dectvım o historii jednenepovedenerevoluce a zaroven jsou sondou do vy voje americkespolecnosti od
20. let minuleho stoletı. Leary se totiz vracı i do formujıcıch zaz itku sveho dš tstvı (i pocetı:) a celkem barvitš popisuje vrstevnatou
strukturu tehdejsı spolecnosti. V knize vsak nenı nouze ani o humornesituace, kteretohoto nš kdy mimo realitu z ijıcıho akademika a
pozdš jsıho gurua casto pronasledovaly (naprıklad pikantnı historka o jeho Řtš ku z dıvcıho internatu). Mezi radky se vsak muz eme cıst i
jiny , velmi silny vzkaz: nezavislemyslenı a snaha o hledanı pravdy nikdy nemš ly a nebudou mıt na ruz ıch ustlano, a to ani v
nejdemokratictš jsıch a nejsvobodnš jsıch spolecnostech na svš tš .
Timothy Leary: Zablesky pamš ti (Votobia, 1996)
Petr Jedlicka
A jak tento ty den ?
Diagram ukazuje situaci ve stredu 26.12.2001 .
Jak vypadajıjednotliveaspekty, kterena s budou prova zet prı
s tıty den ?
Slunce
stojı ve znamenı Kozoroha. V tomto znamenı Slunce predstavuje srdce a Kozoroh led. Je tedy nejen
zmrzla prıroda ale i nase srdce jsou jaksi zchladla a Slunce v tomto znamenı prinası rezervovanost v
citech. Preje spıse technickemu myslenı a spekulacım s nemovitostmi.
Konjunkce Slunce s Merkurem podporuje a zrychluje myslenı, rozvıjı inteligenci. Bude pusobit do
ctvrtka.
Slunce v konjunkci s Venusı - vzhledem k postavenı Venuse ve stejnem znamenı preje umš nı a zvysuje
v nasich ocıch pritaz livost druheho pohlavı.
Opozice Slunce s Jupiterem, ktera bude pusobit cely ty den je pro konzumnı obdobı Vanoc jako dš lana.
Zvysuje schopnost naseho organismu ukladat tuky "do zasoby", pusobı mırnš receno nemırnepoz ıvanı,
samolibost a financnı problemy dıky spatnemu hospodarenı s penš zi a zbytecnemu utracenı. Zdravotnı
rizika prinası lidem s nemocny mi tepnami.
Lilith
- Cerna Luna, ktera ovlivnuje pudovou sexualitu, se nachazı ve znamenı Ryb. V tomto znamenı lidske
pudy tryskajı z nevš domı, sexualnı z ivot nenı vnıman na vš domeŘrovni. U nš koho to muz e znamenat
utajovanı smyslnosti u jiny ch zvy seny sklon k nevš ram.
Merkur
stojı ve znamenı Kozoroha. Podporuje analytickemyslenı, vytrvalost. Nicmenš je zodpovš dny i za to z e
v mnoha lidech vyplouva na povrch nesmiritelnost az nemilosrdnost. Nepodporuje pravš rodinny z ivot
protoz e prılis nepreje toleranci. Dıky tomu z e je az do stredy poskozen opozicı s Jupiterem bude v prvnı
polovinš ty dne podporovat v lidech pesimismus a hadavost.
Opozice Merkuru s Jupiterem pusobıcı do stredy zhorsuje Řsudek, ale predevsım zpusobuje
nediskretnost, takz e si dejte pozor na pomluvy a drby:-))
Venus e
stojı do stredy ve znamenı Strelce. Planeta v tomto znamenı preje snaham o legalizaci milostny ch
vztahu, casto vyvolava cyklicky se opakujıcı citoveprıhody a rozvıjı v lidech inspiraci a umš lecky
talent.
Ve stredu pak vstoupı planeta do znamenı Kozoroha. V tomto znamenı preje Venuse predevsım tš m
parum kde je mezi partnery velky vš kovy rozdıl. Z umš nı podporuje predevsım zpš v.
Mars
stojı ve znamenı Ryb. V tomto znamenı planeta pojı agresivitu a tajemstvı. Podnš cuje sklony ke
skry vanı dusledku nasich cinu pred okolım. Podnš cuje nebezpecı tajny ch skryty ch akcı, Řtoku a
podobnš .
Trigon s Jupiterem zvysuje aktivitu a ciny pod jeho vlivem provazı stš stı. Bohuz el prıznivy vliv aspektu
si budeme moci vychutnat pouze v prvnı polovinš ty dne.
Od ctvrtka totiz zacına pusobit kvadratura Marsu a Pluta. Aspekt je charakteristicky predevsım apatiı k
nasledkum vlastnıch cinu, vlastnı chyby muz eme casto svalovat na osud.. Podporuje krapet "jine"
vztahy, predevsım zaloz enena vıce ci menš temnš jsıch (napr. S-M) zakladech.
Jupiter
stojı ve znamenı Raka. V tomto znamenı je planeta vz dy dobre postavena. Dava Řspš ch dlouhodoby m
planum, preje obchodu, bankovnictvı ale posiluje i duchovnı rust, protoz e umoz nuje propojenı
materialnıho a duchovnıho svš ta do harmonickeho celku. V druhepolovinš ty dne ale jeho vliv nebude
nijak vy razny , protoz e bude poskozen.
Saturn
stojı v Blız encıch. Preje presnosti, premy slivosti a opatrnosti. Je moz nez e po dobu kdy se bude planeta
pohybovat v tomto znamenı lze ocekavat moz nost nš jakeho vy znamneho objevu z oblasti fyziky, ci
matematiky.
Trigon Saturnu s Neptunem preje magii a okultismu a pomaha prosazovanı novy ch neotrely ch
myslenek.
Uran
ve Vodnari je v domicilu a tudız dobre umıstš n. Podporuje prospš snezmš ny a je naklonš n bojum za
moralnı cıle.
Neptun
ve znamenı Vodnare preje idealum a idealistum.
Pluto
stale ve znamenı Strelce preje novy m idealum, mystice.
Pokud c tete tyto stranky pravidelne jiste vıte, ze poloha poslednıch trı planet je vzdy dlouhodoba a
symbolizuje smer ktery m se doba ubıra z dlouhodobčho hlediska.
Sıla planet je tento ty den pomš rnš vyrovnana. V tuto chvıli vam mohu slıbit relativnš klidnesvatky (pokud si
date pozor pozor na svez aludky, z lucnıky atd.). Druha polovina ty dne jiz bude ponš kud slabsı a to predevsım
dıky kvadrature Mars - Pluto, ktera jestš muz e z konce roku ucinit drama.
Mš jte se krasnš .
Hade, 23.12.2001