percepce = vnímání - maturitniotazky.webz.cz

4. Percepce (vnímání)
4. PERCEPCE (VNÍMÁNÍ)
- vnímání je proces, na jeho konci stojí vjem
- percepce = vnímání – duší, duše percipuje – vytváří vjemy, ucelené obrazy
- recepce = čití, senzorování; recepce se vztahuje k tělu, receptor = čidlo, výsl. jsou počitky
Senzorické procesy (čití)
- exteroreceptory = vnější čidla, mají kontakt s vnějším světem - čidla zraku,
hmatu, čichu, sluchu
- vizuální smysl = zrak
- auditivní smysl = sluch
- olfakce = čich
- gustace = chuť
- kožní smysl = hmat
- senzorická deprivace = oloupení - okrást se o senzorické vnímání, žádná recepce,
nefungující čidla, neposkytnutí žádných možností k čití, včetně vnitřních senzorů
- interoreceptory = receptory přijímající podněty z vnitřního prostředí organismu (z orgánů,
z tělesných útrob)
- proprioreceptory = informace mohu ovlivnit – např. vnímání polohy těla při sportu,
gymnastice - poloha těla je vůlí ovlivnitelná
- visceroreceptory = informace nemohu ovlivnit vůlí - zobrazují stavy uvnitř těla –
bolest břicha, chce se mi na záchod
Percepce (vnímání)
- percepce bez recepce – vjem bez počitku = mohu něco vidět, ale moje čidla nic
nezobrazují = halucinace, iluze
- recepce bez percepce – počitek bez vjemu = hysterická slepota – duše nic nevidí,
přestože čidla jsou funkční (zalepení očí malým koťátkům – potom zůstanou slepá)
- organizace percepčního pole = zrakové pole, vždy vystupuje figura (předmět vnímání) a
vždy je tam pozadí (nevýrazné, dokresluje celý náš zrakový vjem)
- naše mysl provádí centraci – „vytahování“ figury z pozadí, provádí ji svou vůlí
- poprvé to prokázal dánský psycholog Edgar Rubin
- figuru si moje mysl vybírá automaticky, nebo je to ovlivněno vůlí (soustředím se na
něco)
- reverzibilní figury = figura přechází do pozadí, f. a p. skoro stejně výrazné
(obrázek pohár / dvě tváře – tzv. Rubinova figura; stará / mladá žena)
- nelze zacentrovat
Zákony gestaltů – tvarové zákony
- Gestalt = tvar (něm.), gestaltismus – tvarová psychologie
- zákony vyčleňování figury z pozadí
→ zákon pregnantnosti (jistota, přesnost) – tendence předmětu k dobrému tvaru
- nedokonalé, neukončené či nesymetrické formy vnímáme jako dokonalé struktury
(neúplný kruh jako úplný, i přes nekvalitní obraz poznáme, co se v televizi děje apod.)
- psychika neúplné senzorické informace doplňuje tak, aby vznikly úplné vjemy
→ zákon proximity (blízkost) – jako tvar vnímáme ty prvky perc. pole, které jsou blízko
sebe (souhvězdí, hromada věcí, slova)
→ zákon kontinuity (návaznosti) – též zákon dobré křivky – máme tendenci organizovat
podněty do souvislých linií – to určuje vnímání protínajících se nebo přerušených
obrysů (např. dvě křížící se větve stromu vnímáme jako dva samostatné celky)
4. Percepce (vnímání)
- projevem zákona kontinuity jsou také tzv. subjektivní kontury – naše mysl
předpokládá, že obrysy pokračují i za vyznačenými hranicemi, takže mezeru
doplní tak, aby na sebe linie mohly navazovat
→ zákon podobnosti – máme tendenci přiřazovat k sobě podobné věci a vnímat je jako celky
→ zákon společného osudu – vnímáme jako celek všechno, co jde společně jedním směrem
(řady aut)
→ zákon uzavřenosti – jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami
Percepční iluze
- nejde o fyzikální iluze – ty nevznikají v duši; např. klacek se ve vodě „zlomí“ –
fyzikální jev; fata morgána – horký vzduch nad pouští zrcadlí oázu)
- percepční iluze jsou zkreslené vjemy, které vznikají v mysli
- např. „magické období“ – mezi 4. – 7. rokem života – dětský svět, představivost a
fantazie, mnoho iluzí, děti si „vymýšlí“ – je ale dobré to v nich
podporovat, rozvíjí se tak tvořivé myšlení
- opticko-geometrické klamy – vizuální iluze – kvůli našim kompenzačním
mechanismům, které náš percepční systém využívá, vnímáme objekty, které ve
skutečnosti nemohou existovat, nebo chybně posuzujeme vlastnosti jejich částí
např. živý strom se zdá být vyšší než strom pokácený, přestože jsou stejné
Vnímání prostoru
- binokulární vnímání skutečného prostoru = k vnímání prostoru potřebujeme 2 oči, každé
oko vidí realitu z jiného úhlu – binokulární disparita – díky ní se naše duše naučila
vnímat hloubku prostoru
- monokulární vnímání a dojem prostoru na ploše = vnímání jedním okem (pokud má
někdo to druhé poškozené) a vnímání třetího prostoru z obrázků – tzv. monokulární vodítka
umožňující prostorové vidění
- co je menší, to je dál
- co je výš, to je dál
- rovnoběžky se sbíhají (např. koleje)
- předměty v popředí jsou ostřejší
- předměty v popředí částečně překrývají předměty v pozadí
- magické obrázky = iluze binokulárního prostoru na ploše
Vnímání pohybu
- skutečný pohyb - 1) pohybuje se figura
- 2) figura se nepohybuje, ale hýbe se pozadí (loďka na pohybující se řece,
letící pták proti obloze – sítnicový obraz předmětu se nepohybuje,
protože pohybujeme hlavou a očima jej následujeme, takže obraz
dopadá stále na stejné místo na sítnici. Percepce reálného pohybu je
založena na relativních změnách figury ve vztahu k pozadí)
- zdánlivý pohyb – iluze pohybu
- stroboskopický pohyb – fí-fenomén (gestaltista Max Wertheimer – používal
přístroj stroboskop – rozsvěcoval rychle za sebou dvě různá světla, vypadalo
to, jako by bylo jen jedno a to se hýbalo)
- rychlé promítání statických obrázků, které naše mysl a senzory nedokážou
zachytit jako statické, tudíž se jeví jako pohyb
- podstata filmu (film = rychle po sobě jdoucí fotografie)
4. Percepce (vnímání)
- indukovaný pohyb – pohybuje se pozadí, ale my máme pocit, že se pohybuje figura
(sedíme na nádraží ve vlaku, vlak na druhé koleji se rozjede a my máme pocit,
že se rozjel ten náš vlak)
- autokinetická iluze = vznikne, když jsme v naprosté tmě, kde bude svítit jeden
světelný bod, chvílí se na něj budeme dívat a pak uvidíme, že kmitá – to
vznikne pomocí okohybných svalů
Vnímání barev
- John Locke, 2. pol. 17. stol.
- svět se vyskytuje v podobě primárních kvalit (tvrdost, rozlehlost a počet)
- sekundární kvality – barva, chuť, vůně
- sekundární kvality nepatří světu, ale vjemům
- svět existuje, ale není takový, jak ho vnímáme
- současná psychologie souhlasí s Lockem, že svět je černobílý - barvy
neexistují, svět je jednobarevný, barvy si vytváříme až v naší mysli – jsou iluze
- Slunce vydává záření vlnové délky 300 – 720 nm, kterou vidíme, jak se odráží od předmětů
a ty pak vnímáme barevně
- lidé mají 3 druhy čípků – každý „zachycuje“ jinou vlnovou délku – těmito světločivnými
buňkami vytváříme jen modrou, zelenou a červenou barvu, ostatní jsou tvořeny až
v naší mysli
- trichromati = mají všechny tři čípky, tudíž mají normální barevné vidění
- dichromati = mají jen dva čípky – nedokážou rozlišit červenou od zelené nebo modrou od
žluté
- monochromati = mají jen jeden čípek, černobílé vidění - barvoslepost
- paobrazy – následné barevné obrazy – když pozorujeme 30 s barevnou plochu a pak
předlohu odstraníme, uvidíme onu barvu ještě krátce poté, protože změny v sítnici určitý čas
přetrvávají (to je tzv. pozitivní následný obraz – barvou i jasem se podobá předloze). Po něm
přichází negativní následný obraz, ten má menší jas a vůči předloze je v komplementární
barvě (doplňující, opačné)
Jan Evangelista Purkyně – paobrazy = když se budu intenzivně dívat na červenou plochu a
pak se podívám na bílou plochu, uvidím zelenou
-zelená -) modrá
-modrá -) žlutá
-žlutá -) modrá
- Purkyňův fenomén (efekt) – při ubývající intenzitě osvětlení se jasné čití posunuje od
červeno-oranžovo-žluté části spektra k zeleno-modro-fialové
- při denním světle vypadá červený podnět světlejší než modrý, při stmívání je tomu
naopak (proto se nám při stmívání vše jeví namodralé)
- daltonismus = částečná nebo úplná barvoslepost s nejčastější záměnou červené a zelené
barvy
4. Percepce (vnímání)
Vysvětlete pojmy:
BAGATELIZACE – znevažování, zlehčení nějaké události nebo potíží
BALBUTIES - koktavost
BEHAVIORÁLNÍ - týkající se chování
BLUD - chorobné, nevývratné přesvědčení, smýšlení
BORDERLINE SYNDROM - soubor příznaků na hranici mezi neurozou a psychozou
BULIMIE - chorobné přejídání
CEREBRÁLNÍ - mozkový, týkající se mozku
CELOSTNÍ PSYCHOLOGIE - gestapismus
CIT - prožitková složka emoce vedle expresivní a fyziologické
CNS - centrální nervová soustava – mozek a mícha
CORPUS CALLOSUM - nervový útvar spojující mozkové hemisféry
ČITÍ - zobrazení vnějšího světa a vnitřních tělesných stavů smyslovými receptory
(čidly)
ČIVOST - způsobilost smyslových orgánu k čití
DEBILITA - nejlehčí stupeň slabomyslnosti, mentálního defektu - jedná se o dřívější
název
DEMENCE - slabomyslnost organického původu
DEPENDENCE - závislost
DEPERSONALIZACE - odcizení se vlastnímu já, pocit cizosti
DEPRAVACE - mravní zhrubnutí osobnosti