Stará chorvatská literatura Literatura ke kursu (hlavně Záhřeb

Stará chorvatská literatura Literatura ke kursu (hlavně Záhřeb

Stará chorvatská literatura
Literatura ke kursu (hlavně Záhřeb- knihkupectví PROFIL):
o Slovník balkánských spisovatelů
o Slovník spisovatelů Jugoslávie
o Charvátská literatura, slovník spisovateľov – Choma
o Dějiny chorvatské literatury – Slobodan Prosperov Novak
o Povijest hrvatske književnosti – vycházelo to k novinám (4.díly)
o Povijest hrvatske književnosti – Dubravka Jelčić
o Povijest hrvatske književnosti – Ivo Frangeš
o Povijest hrvatske književnosti do preporodu – Mihovil Kombol
o Povijest hrvatske književnosti – Slavko Ježić (1945)
o Povijest hrvatske književnosti – Antun Barac
o Dubrovnická renesanční poezie – Nedvědová, Hiršal
Počátky slovanské písemnosti
Počátky s příchodem věrozvěstů – Cyrila a Metoděje » bratři ze Soluně » v té době bylo okolí
Soluně slovanské. Jejich otec byl Řek, matka se předpokládá, že byla Slovanka, neboť uměli
slovanský jazyk. Oba studovali na nejlepších školách » Konstantin v Istanbulu na Magnaurské
universitě studoval filosofii a teologii, později sloužil v kostele Hagia Sofia.
862 – na Velké Moravě vládne kníže Rastislav » oslovil byzantského císaře Michaela III., aby
na Velkou Moravu poslal osoby, které by šířily křesťanství ve slovanském jazyku.
863 – Cyril a Metoděj přicházejí na Velkou Moravu. Konstantin vytvořil 1. slovanské písmo –
HLAHOLICE. Přeložil do slovanského jazyka např. evangeliář (soubor evangelií),
bohoslužebné knihy, biblické texty » s tím vyšli na Moravu a díky těmto překladům vznikl 1.
kodifikovaný slovanský jazyk – STAROSLOVĚNŠTINA » založena na makedonských
dialektech » jazyk umělý.
Konstantin a Metoděj začali misionářskou, literární a překladatelskou činnost » přeložili skoro
celou bibli, kázání = homilie, liturgické texty, modlitby, hagiografie – o životě svatých,
panegyriky – pochvalná slova.
Vznikala i originální díla » Moravskopanonské legendy » Život sv. Konstantina a život
Metodějův, na Velké Moravě i 1. velká básnická skladba » Proglas » předzpěv k evangeliu »
autor asi Konstantin (nebo Konstantin Preslavský » žák věrozvěstů).
Nejstarší památky v překladu » kniha: Literární památky epochy Velkomoravské – Josef
Vašica, Zlatý věk bulharského písemnictví, Magne Moraviae Fontes Historici –
nakladatelství.
Velká Morava » Morava + západní Slovensko a dole sahala až k Dunaji » hranice
s Bulharskem, včetně panonských oblastí. Mise věrozvěstů byla úspěšná » ale nevole u
franckých biskupů » očernili Konstantina a Metoděje a také jejich dílo » musí k papeži, aby se
očistili. Na cestě do Říma prošli Maďarskem kolem Balatonu, setkali se s knížetem Kocelem
» chtěl poslat nějaké jejich žáky. Dále pokračují přes Benátky do Říma. Konstantin
onemocněl a v Římě v klášteře jako Cyril umírá. V Římě byla všechna nařčení proti nim
vyvrácena. Papež Hadrián II. schválil slovanskou bohoslužbu.
Metoděj je jmenován panonským arcibiskupem v Sirmiu » dnešní Sremská Mitrovica.
Metoděj při návratu na Velkou Moravu uvězněn na 3 roky, díky papeži pak propuštěn. Na
Velké Moravě dochází ke změně politické situace » na trůnu Svatopluk, který nebyl nadšen
pro slovanskou liturgii.
885 » Metoděj umírá » zakázána slovanská liturgie, jeho žáci vyhnáni z Velké Moravy.
Jeho žáci odešli do Bulharské říše, kde vládne kníže Boris, který je přijal.
přelom 9. a 10.st. » vznikají zde (v Bulharsku) nová centra slovanského písemnictví a liturgie:
Preslav » bývalé Bulharské hlavní město a Ochrid » u Ochridského jezera » každé z těchto
center bylo na druhém konci Bulharska.
Do této oblasti byl vyslán Kliment Ochridský (žák Konstantina a Metoděje) a založil klášter u
Ochridského jezera. Za několik let přichází mnich Naum » na protilehlé straně jezera založil
klášter » je zde i jeho hrob. Kliment prý vychoval 3500 žáků » Ochridská literární škola » zde
se zachovalo používání hlaholice do 12.st. » její místo pak zaujala cyrilice » vznik v 10.st. na
základě řecké alfabety v Preslavi » vláda cara Simeona.
Car Simeon obdivoval řeckou a byzantskou kulturu » učil se v Konstantinovských školách »
hlaholice byla pro něj složitá, zvláštní. Na řeckých základech pak byla vytvořena cyrilice +
fonémy. Vytvořil ji Konstantin Preslavský nebo Kliment Ochridský. Kliment ale spíše
uznával hlaholici a proto odešel do ústranní k Ochridskému jezeru.
Díla z Preslavi a Ochridu se šířila po celém Balkánu, k východním Slovanům a do Rumunska.
V jednotlivých prostředích se vytvořili tzv. redakce (ruská, česká, chorvatská, srbská)
církevně slovanského jazyka, který přijal mnoho rysů z nového slovanského jazyka.
Hlaholice se zachovala v Makedonii, ale nejdéle se udržela v Chorvatsku » až do 19.st.
Charakteristika literatury chorvatského středověku
Přelom 6.st. » příchod Slovanů » když přišli k jadranskému pobřeží, setkali se zde
s byzantskou a latinskou – římskou kulturou » středisky kultury byla pobřežní města, která
byla byzantská » románské etnikum » mluvilo se vulgární latinou – dalmatština. Před Římem
tu byly Ilyrové » uchýlili se do hor. Slované postupně pronikali do pobřežních měst »
poslovanšťování.
Literatura
V 8.st. vznikala literární tvorba ve slovanském jazyce » byla zapisována řecky nebo latinsky »
nález tzv. Frizinských památek » slovanský text napsaný latinkou » vznikl v 10.st.
1094 » v Záhřebu biskupství » založil ho uherský král Ladislav, 1. záhřebský biskup » Duch
(českého původu, asi z Břevnovského kláštera) a s ním i 1. bohoslužebné texty, a on nebo
někdo z jeho doprovodu je autorem glos v Radonově bibli, jsou napsané lidovou slovanštinou
» obsahuje velmi moc bohemik , glosy jsou napsané slovansky a latinkou. Tyto památky před
kontaktem Slovanů s cyrilometodějský učením » setkání mezi 60. a 80. léty 9.st., nejpozději
po r. 885, kdy jsou vyhnáni Metodějovi žáci z VM.
1. památky (hlaholské) chorvatského původu jsou velmi mladé. 1. dochované hlaholské
památky chorvatského původu z 2.pol. 11.st.
1. zprávy o slovanské bohoslužbě v Chorvatsku jsou z r. 925 » centrem oblast Istrie, Ch.
přímoří s ostrovy Cres, Krk a později i S Dalmácie » sem totiž přišlí někteří z žáku
C+M, kteří byli vyhnání z VM.
Hlaholice jako spisovné písmo v CH » nejdéle ze všech se udrželo až do 19.st. » hlavně
v Benediktýnských klášterech » mnohdy se zde pěstovala slovanská literatura atd.
Hlaholáši (glagolaši) » mniši, co sloužily slovanskou bohoslužbu.
V Ch se vestředověku uplatňuje i trojjazyčnost » existovala vedle sebe a ovlivňovala se
vzájemně:
1) staroslověnština » od 9-11.st. » staroslověnština – kanomické období, od
12.st.a dál» církevní slovanština » existovala v mnoha mutacích = redakce
(chorvatská, srbská, ruská, atd.)
2) latina
3) starochorvatština
3 hlavní nářečí: štokavské, kajkavské, čakavské
čakavština – nejrozšířenější » v něm nejvíce vznikaly stará díly, často však nářecí byla
mixována mezi sebou. Jednotlivé texty kolují v celem Ch. prostoru.
Písma:
Hlaholice – 10 a 11.st. v CH, k zaznamenávání slovanského jazyka, který postupně se stává
staroslověnštinou » dochází k úpravám hlaholice » dříve cyrilová – oblá, v Ch se vytváří
hranatá – ostrohranatá hlaholice
Cyrilice – 12. a 13.st.- bosančíca, bosanice – odlišnosti od normální cyrilice, oblast BiH,
Chorvatska
Latinka: 14. a 15.st. – 1. Ch texty zaznamenané latinkou
Tyto 3 písma se navzájem ovlivňovaly a doplňovaly. V jednom písmu se objevují i grafémy
z druhého písma.
2.pol.11.st. nebo 8.st. » počátky literární tvorby » první předpokládané nedochované památky
konce středověku
přelom 14. a 15.st. » v Chorvatsku humanismus a renesance
1508 » zaniká Senjská hlaholská tiskárna
pol.13.st.» rozhodnutí papeže Inocence IV. » povolena slovanská bohoslužba a hlaholské
písmo v Senjském biskupství (1248). Slovanská bohoslužba a hlaholice se tak díky tomu
mohla zachovat a zároveň byl z toho sejmut heretismus
1252 » povolení slovanské bohoslužby získali Benediktýni na Krku ve městě Omišalj » oni
totiž řekli, že autorem hlaholice je sv. Jeroným (pocházel z Dalmácie) » přeložil bibli do
latiny » papež s tím souhlasil. Toto povolení umožnilo vznik literatury v hlaholici i
v budoucnu.
14. a 15.st. » vrchol chorvatského hlaholášství
1483 » 1. tištěná kniha » misál » psaný v hlaholici
od 16.st. » úpadek hlaholského písemnictví » nastupuje latinka v BiH – bosančica
Hlaholská literatura (hlaholaši)
Hlaholská literatura » otevírání chorvatským ideomům » chorvatský hovorový jazyk se
dostává do literatury.
Hlaholáši
o různé druhy vyprávění, veršů » renesanční autoři jim projevovali velkou úctu
o autoři nejstaršího slovanského zákoníku, 1.chorvatské tištěné knihy a nejstaršího
chorvatského slabikáře
o v jejich tvorbě převládají biblické texty, ale i legendy, básně, apokryfy, hagiografie,
právní listy, překlady, romány, atd.
Rysy středověké literatury
není jen liturgická
chorvatské hlaholské překlady ze 3 pramenů » z řečtiny, latiny nebo italštiny,
z češtiny
hlaholáši píší také původní díla
chorvatské hlaholské prostředí jen nepřekládá, ale jsou i jakýmsi
prostředníkem » východ byl díky ním seznámen se západními díly a tvorbou
Karel IV. zve hlaholáše do Čech a obnovují slovanskou liturgii a písemnictví u nás
Kocel » slovanský kníže vládnoucí v Panonii, sídlil u Balatonu
Chorvatští + bulharští + čeští kněží mezi sebou udržovaly kontakty
Češi + Chorvati » u nich legenda o sv. Václavovi
Bulharsko + Chorvatsko » Preslavské a Ochridské centrum » udržování kontaktů mezi sebou
Splitské synody
925 » na tomto synodu důkaz o slovanské liturgii
1065 » 2. synod » důkaz, že existuje slovanská liturgie a že existovala už v průběhu 1. synodu
Inocenc XIV. » povolil slovanskou bohoslužbu na Kninu a Senji, protože hlaholici měl
vytvořit sv. Jeroným (žil na přelomu 4. a 5.st.) » v Chorvatsku se tato myšlenka objevovala
ještě i v 19.st. na záhřebské universitě
Středověká chorvatská literatura
Nejstarší hlaholské památky v Chorvatsku:
o Glagolita clozianus
- opis staršího textu z počátku 11. st.
- obsahuje zlomky homílií
- psaná staroslověnsky
o Vídeňské lity (Bećki listići)
- přelom 11. a 12.st.
- psány církevní slovanštinou chorvatské redakce
- dochovány ve zlomcích » fragmenty modliteb
Dochovaly se i iluminované misály » kniha obsahující modlitby pronášené při mši svaté, které
jsou shrnuty v této knize, a breviáře » denní modlitby pro duchovní.
Misály:
o Misál knížete Novaka
- rukopisný misál z roku 1368
o Hrvojův misál
- sepsán pro bosenského a splitského vévodu
- z roku 1404
o misál Hrvoje Vukčiće Hrvatiniće
- na iluminacích vlivy západní i východní
Další:
o Hvalův sborník
- sepsal Hval pro Hrvoje Vukčiće Hrvatiniće
- je psán cyrilicí = bosančicí (hlaholice a cyrilice = písma rovnocenná)
ve 12. a 13.st. » do Chorvatska proniká cyrilice z Bosny
v 16.st. » v Zadru byla cyrilská tiskárna, cyrilice byla rozšířena i v Dubrovníku
o Povaljská listina
- pochází z Braće
- jedno z nejstarších děl psaných cyrilicí
- napsána roku 1184, ale dochována až z přepisu z roku 1250
- soupis benediktinského majetku
o Misal po zakonu rimskoga dvora
- 1. chorvatsky tištěná kniha v hlaholici
- misál z 22.2.1483
- první evropský misál, který není psán v latince
- je napsán chorvatskou redakcí církevní slovanštiny
V hlaholici vznikaly i neliturgické texty » většinou v nich převažovaly hovorové výrazy
chorvatštiny než staroslověnštiny. Zpočátku to byly epigrafy » nápisy na kamenech » Istrie,
Kvarner, ostrovy Krk, Cres, Lošinj.
o Humačka ploća
- Hum » tehdy Hercegovina » františkánské muzeum
- psána cyrilicí, ale jsou tam i grafémy z hlaholice
o Bašćanska ploća (Baška je na Krku)
- jeden z nejstarších celistvých textů » církevní slovanština ale i prvky
z hovorového jazyka
- vznik kolem roku 1100
- v kostele sv. Lucie v Jurandvoru u Bašky
- darovací nápis » chorvatský král Zvonimir daruje tomuto klášteru louku »
poprvé zaznamenáno pojmenování CHORVATSKÝ KRÁL Zvonimir » důkaz
toho, že i kvarnerské ostrovy byly součástí chorvatského království » výraz
úcty chorvatského krále vůči benediktýnům
Hlaholicí v Chorvatsku byly přepisovány i apokryfy, středověké romány, legendy, morálně
naučná próza, vznikající originální polemiky, satirické básně.
o Petrinův sborník
- hlaholské neliturgické texty
- z roku 1468
- více jak 700 stran
PRÓZA
Psali víceméně anonymní autoři, kteří chtěli svými vyprávěními ilustrovat písmo svaté (Bibli)
» apokryfy
o Apokryfy (+ slovník)
- pojí se k bibli nebo se jedná o životy svatých, věštecké knihy, díla
eschatologická » týkají se poslední otázky člověka (posmrtný život atd.) a
světa
- vyznačují se i tím, že předstírají dokumentárnost, psány dramatickým stylem
- oblíbený druh středověké literatruy
- pomáhaly formulovat světonázor u prostých lidí
- vliv na pozdějí literaturu
- např.
Chození bohorodičky po mukách
Nikodemovo evangelium » o Kristově sestupu do podsvětí
- spisy kacířské
o Mirákuly
- prozaické texty » ústřední postavou je panna Marie a její zázraky
o Středověké romány
- většinou texty na pomezí několika žánrů: kronika, historiografické spisy,
cestopisy, memoáry, fantastická próza, dobrodružný román » docházelo i
k mísení žánrů
- např:
Trojanská kronika » o Tróji = Rumanac trojski
Alexandreida = Alexandrida
- zrcadlí se v nich názor středověké společnosti
román o Barlaanu a Jozafatu
- pokřešťanštělá legenda o Buddhovi, ale nahlíženo křesťanskou
optikou
- hl.p. Josafat = Buddha a jeho učitel Barlaan
- na západ pronikl z Persie (dnešní Írán)
Reflexivní próza
- chybí některé typické prozaické prvky
- úvahy, popisy, komentáře » nemá pořádný děj
o Lucidář
- encyklopedie tehdejšího vědění » napsaná formou dialogu
- do Chorvatska přišel v 1.pol. 15.st. z českého prostředí » překlad hlaholáš +
sem dodal i své poznatky o Chorvatsku okolních zemích
o Fiziolog = Bestiář
- legendární popisy zvířat » a charakterizace jejich vlastností
- psává se alegorie, legendy, díla dějepisná
o Letopis popa Dukljanina = Dukljanská kronika
- historiografické dílo
- vznik ve 12.st. na území Dukly/Letu (Černá Hora) ve městě Baru
- dílo známe z latinského rukopisu z 15.st., ale asi bylo původně psáno
slovanštinou
- autor asi barský biskup Grgur » text do latiny přeložil asi sám autor
- rodokmen dukljanské panovnické dynastie
- 1. originální dílo na slovanském jihu
- přeložen do chorvatštiny asi ve 14.st. a dodány části týkající se chorvatské
historie
Krbavská bitka
- chorvatské + osmanské vojsko
- 9.9.1493
- tragédie pro Chorvaty » okupování Osmany
o Zapis popa Martinca
- pop Martinac a jeho záznam o této bitvě
-
pop Martinac pracoval na breviáři, když zjistil informace o této bitvě a do
textu, na němž pracoval zapsal svoje pocity a popsal tíživou situaci, ve které se
Chorvatsko nacházelo
- směsice chorvatské a církevní slovanštiny
o Spisy právní povahy
- psány většinou lidovým jazykem
- lidový jazyk + hlaholice
Vinodolský zákoník
- nejstarší
- z roku 1288 z Novi Vinodolski
- ustanovuje právní vztahy mezi oblastí Novi Vinodolski a jeho
vlastníky z ostrovu Krk
Poljički status
- z Omiše
- soubor právním norem » 1444
- hlaholice používaná i v administrativě
Poezie ve středověku
- lidový charakter
- témata jsou různorodá
- kromě náboženských i milostná témata » nejprve láska k bohu, pozdějí i muže k ženě a
naopak
-
Díla:
o Pařížský kodex (hlaholský)
- nejvíce lidových písní
- písně vánoční, velikonoční, pohřební
o Satirická píseň
- nemorální život kléru
Svit se konča = konec světa (?)
o Šibenická modlitba
- nejstarší latinkou psaný text
- 1.pol.14.st.
- opěvuje bohorodičku i samotnou církev
o Ret(d) i zákon
- vzor přísahy, kterou skládaly řeholnice dominikánského řádu
- z roku 1345
DRAMA
- většinou náboženská tematika, mystéria, morality, mirákuly
- 15. a 16.st. » zdramatizované světecké legendy, o životě a skutcích Ježíše Krista,
eschatologické motivy, hry při příležitosti svátků (tříkrálové, velikonoční)
- vyvinula se z liturgie
o Muka svete Margarite (Utrpení svaté Markéty)
- z 15.st.
Tvorba v latině
- latina = 2. spisovný jazyk (už na přelomu 8. a 9.st.)
- latina se udržela až do 19.st. (v Chorvatsku)
- SABOR do roku 1847 použival také latinu
- nejstarší latinské texty z přelomu 8. a 9.st. » latinské epigrafy tesané do kamene » bohatě
zdobeny » úlomky textů » jména prvních chorvatských knížat
o Višeslavova křtitelnice
- kolem roku 800
- vytesaná do kamene » Chorvati přijali křesťanství i před Metodějovými žáky »
zdobena (křtitelnice) chorvatskou krajkou
o Darovací listiny knížete Trpimira
- z roku 882
- dochován z pozdějších opisů
o Korespondence chorvatských knížat s papežem z 9.st.
- také latinská literární památka
- podpisy chorvatských knížat také v evangeliáři v Akvilei » tento evangeliář je
považován za dílo sv. Marka
Z 11., 12., 13.st. » spisy právní povahy.
V latině se psala i literatura bohoslužebného rázu:
o Splitský evangeliář
- z 8.st.
V latině také hagiografické kodexy, teologické a církevněprávní rozpravy, kroniky:
o Historia Salonitana
- významná chorvatská latinsky psaná kronika
- Salona » antické město nedaleko od Splitu » dnes tvoří předměstí Splitu »
Solin (Salona) bylo zničeno a uprchlíci se uchýlili do Diokleciánova paláce »
vznik Splitu
- z poloviny 13.st.
- autor: Toma Arhiđakon » odpůrce slovanské liturgie, proti vysvěcování
hlaholášů, účastnil se splitského synodu, proti byzantsko-církevním
zvyklostem » což bylo hlaholice nebo ženění mnichů
- o církevních dějinách Salony a Splitu
- informace o raných obdobích chorvatského státu, což Tomáš doplňuje
vlastními zážitky
Renesance v Chorvatsku
- v průběhu 15.st. » poprvé sem pronikají humanistické ideje a obliba antiky, římské
literatury z Itálie na východní pobřeží Jadranu » Chorvaté napodobují antické vzory,
snaha o napodobení latiny » hodně se píšou díla v latině (formálně dokonalá, jazykově
vytříbená, myšlenkově kosmopolitní)
- 2. pol.15.st. – přelom 15.a 16.st. » z přímořských měst se stávají střediska renesančního
myšlení
- renesanční myšlenky pronikají do severních oblastí
-
na jihu pobřeží jsou humanisté většinou měšťané, na severu spíše feudálové » církevní
hodnostáři a velmoži
v pozdějším období se píše i v Chorvatsku
literární renesance u Chorvatů je jediná svou mírou a intenzitou u Slovanů
Charakteristické rysy renesanční literatury
- lidovost
- autoři vedou dialog s lidovou slovesností
- inspirace lidovou slovesností » příležitostně také projevy lidové slovesnosti » písně,
přísloví atd.
- většina děl z této doby byla pouze v rukopisech
- zpočátku někteří autoři pohrdají lidovým jazykem » později je to již jakási forma
- rozkvět chorvatského humanistického písemnictví je ovlivněn expanzí Turků, kdy po
Krbavské bitvě Osmani získávají velkou část chorvatského území
- témata: osmanské nebezpečí, válek, pustošení » texty jsou svědectvím situace v níž se
Chorvatsko nachází » ústřední témata protitureckých motivů od pol. 15.st. až do 17.st.,
kdy dochází ke zlomu
- nejoblíbenější žár té doby byla kronika a spisy dějepisné povahy
- další žánry: epos, elegie, óda, epigram, milostná píseň
- 1. chorvatší humanisté = chorvatští latinisté:
o Juraj Šižgović
- rodák ze Šibeniku
- 1477 vydal 1. tištěnou sbírku poezie » 3 knihy elegií a básní » humanismus,
jsou zde i básně, které odrážejí zkázu způsobenou Turky
- Dílo:
O poloze Ilyrie a o městu Šibeniku
- dílo zeměpisné
- poprvé vydáno 1889 (předtím rukopis)
- Ilyrie » velká část západního Balkánu, obývaná jižními Slovany
» hovořili ilyrsky
- autor přibližuje některé lidové obyčeje svého kraje » toto
dědictví přirovnává k tvorbě antických autorů
o Janus Panonius (= Ivan Česmički)
- pocházel z Panonie
- 1. známý básník ze severochorvatských oblastí, humanista
- v 25 letech se stal v Pécsi biskupem, později slavonským místodržícím a také
chorvatským bánem
- zapletl se do osnovaní spiknutí proti Matyáši Korvínovi » uprchl » zemřel nad
Záhřebem
- působil na Korvínově dvoře v rámci skupiny humanistických myslitelů
- Dílo:
panegiriky » pochvalné básně, satirické epigramy, elegie » motivy
z antické mytologie
o Ilija Crijević
- dubrovnický šlechtic, studoval v Římě
- začal skládat milostné – idylicko erotické básně v latině » inspirované jeho
nedosažitelnou láskou Flavií
-
opěvoval také krásu dubrovnického pobřeží
pohrdá slovanským jazykem
1485 » v Římě dekorován vavřincovým věncem jako poeta laureatus
Dílo:
nedokončení epos o svém rodném městě
o Antun Vrančić
- z Dalmácie, ale působil v Uhrách
- biskup ostřihomský, byl i královským tajemníkem Jana Zápolského, později
diplomat
- dopisoval si s mnoha humanisty » ty dopisy se dochovaly (asi 400)
- psal i básně, elegie, historiografické, zeměpisné a životopisné práce
o Faust Vrančić
- synovec Antuna
- 1. chorvatský lexikograf, filosof, vynálezce
- sepsal i 1. tištěný chorvatský slovník » 5-ti jazyčný » vyšel v Benátkách 1595
» jazyky, které obsahoval: latina, dalmátština, NJ, maďarština, italština
- 10 let po vydání tohoto slovníku » český benediktýn – Petr Lederecker »
rozšířil ho o 2 jazyky » čeština a polština
o Vinko Pribojević
- latinsky píšící
- humanista, řeholník
- 3 roky byl v Polsku
- pocházel z Hvaru
- v 17. a 18.st. na něj navazují další autoři » chtěli vytvoři jednotnou frontu
proti Turkům
- Dílo: Traktát: O původu a dějinách Slovanů
1532 vydáno v Benátkách
1525 předneseno
v tomto traktátu propagoval sounáležitost Slovanů
o dějinách Slovanů, ale přehání » za Slovana považuje i Alexandra
Velikého nebo Aristotela, za pravlast Slovanů považuje území Ilyrie »
stejně jako česká teorie v Dalimilově kronice » poprvé byly tyto
myšlenky v 16.st. na slovanském jihu
důvodem, proč se slovanští myslitelé přikláněli k Ilyrii jako pravlasti
Slovanů, bylo, že to byla oblast středomoří » kdysi součást římské říše
» kvetla zde antická vzdělanost » atraktivita pro Slovany
objevují se zde četná jména soudobých literátů » důkaz vyspělosti
tehdejšího literárního života a komunikace mezi literáty
v 15. a 16.st. » Dalmácie patřila Benátkám, vnitrozemí bylo osmanské
o Marko Marulić
- 1. chorvatský spisovatel světového významu
- latinsky psaná díla » nábožensko-moralistický charakter » vydávaná po celé
Evropě
- psal v lidovém jazyce (ze Splitu) » ikavská čakavština s přídechem dalších
nářečí
- napsal latinský dopis papeži » nebezpečí Osmanů pro celý křesťanský svět
- to, že psal i chorvatsky » projev jeho vlastenectví
-
-
autor protitureckých básní
sjednocuje v sobě 3 rozdílné tradice (ve všech svých dílech, i v Juditě)
1) lidová poezie, lidová slovesnost
2) umělá poezie Marulićových předchůdců
3) poezie latinská
v úvodu se odvolává na své anonymní předchůdce » začinjanvci » jejichž díla
se nám třeba nedochovala, ale Marulić k nim asi přístup měl (autoři hlaholsky
psaných textů)
dále se odvolává i na italské klasické autory » Petrarca, Dante, antické autory
» Vergilius, atd.
v jeho dílech » syntéza antické a středověké tradice » ukotvení v křesťanské
tématice
nazýván také křesťanským humanistou nebo otcem chorvatské literatury
jeho dílo tvoří most mezi středověkým písemnictvím a nastupující renesancí
rehabilituje vulgární jazyk a vytváří v něm dílo
-
Díla:
-
-
spis: O dobrém uspořádání života podle příkladů svatých
latinsky psané dílo
přes 40 vydání po celé Evropě
poprvé vyšel v Benátkách v roce 1506
části z něj přeloženy do češtiny
epos: Davidiae
vrcholné dílo latinsky psané poezie
vzniklo mezi lety 1510-1515
vydáno až ve 20.st. (po 2.sv.v.)
postava Davida » interpretována jako alegorické zobrazení
Krista
epos napsán na motivy legendy o Davidovi a Goliášovi
Ivo Frangeš (historik) » pokud by vyšla, dnes by byla
vrcholným dílem
Molitva suprotiva Turkom = Modlitba proti Turkům
nejznámější protiturecká báseň
tvoří počátek chorvatské povstalecké poezie
o pustošení, zabíjení, zapalování kostelů
Judita
jeho nejdůležitější dílo
psáno lidovým jazykem
chorvatský epos
starozákonní příběh o vdově Juditě, která zachránila rodné
město a jeho obyvatele před Asyřany (asyrskými dobyvateli)
Judita je velmi pobožná
biblická předloha zpracována dle humanistických norem
město se rozhodlo vzdát, ale Judita si vyžádala poslední šanci
na pokus o změnu » šla za vojenským vojevůdcem » Holofernes
a lstí jej zabila ve spánku (uřízla mu hlavu) » Asyřané se dali na
útěk, protože usoudili, že jejich Bůh se nedá porazit
vznikla 1501
počátek chorvatské moderní literatury
1. chorvatský (celkové slovanský) epos
podobenství, kterým autor pojednává o současnosti » Asyřané =
Turci, Juditin lid = Chorvaté
chtěl povzbudit k odporu proti Turkům, oslovit co nejvíce
čtenářů (proto také píše v chorvatštině)
Judita poprvé vyšla roku 1521 » velmi oblíbená
dočkala se několika vydání
První chorvatská básnická škola
Petrarcisté
- básníci v celé tehdejší Evropě, kteří napodobovali milostnou lyriku Francesca Petrarcy
- ústředním tématem je láska a kombinování daných motivů pojících se k lásce » touha,
utrpení, obdiv…
- pro vyjádření pocitů používají jednotvárnou schematizovanou frazeologii » pomocí
těchto ustálených frází popisuje svou paní (odmítá lásku) a své pocity
- básník je v pozici sloužícího této paní, chce získat její přízeň
- poprvé autoři, kteří píšou milosntou poezii v Chorvatsku » většinou pro své potěšení
- uchované v rukopisech
- přelom 15.a 16.st. » intimní deník básníků, četné autobiografické prvky
- autoři » jednalo se o šlechtice, měšťany » znaly antickou poezii, mytologii, obliba
v trubadúrské poezii
- často se shlíželi v lidové slovesnosti
- 1. poslové renesance » přinášejí požitkářskou koncepci umění, užívají si pozemského
života, tělesné lásky, krásy ženy
- většina básní v rukopisném sborníku od Nikša Ranjina, který si už od 13 let zapisoval
milostné písně, často zde však nejsou uvedená jména autorů » některé písně »
zpochybněno autorství » možná písně lidové
- rým » 12-ti slabičný verš s dvojitým rýmem uprostřed a na konci, později verš 8-mi
slabičný s rýmem na konci » struktura verše charakteristická pro lidovou tvorbu
- Dubrovník » 1. centrum petrarcistické školy
- nejvíce básní v tomto sborníku od:
o Šiško Menčetić
- z Dubrovníku
- tvořil už v 15.st.
- v rukopisech se dochovalo několik set jeho básní (hlavně milostných)
- z jeho básní kypí agresivita
- několikrát souzen
- nějvětší manýrista
- jeho tvorba zahlcena petrarcistickými motivy
- obměňuje a přeskupuje dané obrazy k chvále lásky a krásny, motiv
k ženě božské krásy, milostná touha a bolest z neopětované lásky,
obdiv k ženě, zlost z důvodu neopětované lásky
- jheo lásky byly pokaždé jiné a pokaždé fatální » objevuje se na 25
v jeho díle
o Džore Držić
- petrarcistický básník
-
pocházel také z Dubrovníku
veškerá jeho tvorba pochází z 15.st.
intimnější poezie než u Menčetiće
autentičtější, citlivější, subtilnější než Menčetić
měl svou fame fatale » fatalizována až na božské, nadpřirozené
obrací se k ní řadou konvencionálních spojení, popisuje její vzhled
různými přívlastky, ustálená metaforika (jako slunce)
velmi populární
nakonec vstoupil do kláštera
často využívá lidové slovesnosti
autor 1 chorvatského drama světského charakteru - pastorála
Díla:
báseň Odiljam se = Odcházím
spory o to, zda to není náhdou původní dílo lidové
slovesnosti
pastorála » pojednává o pastýřích
Radmio i Ljubmir » 2 pastýři, kteří vedou dialog
o Marko Vetranović
- člen benediktinského řádu
- působil na ostrovech patřících Dubrovnické republice
- dochovala se až jeho pozdější tvorba » nábožensko-reflexivní,
metafyzické básně
- psal i ostrou politickou satiru
- psal i básně příležitostné » kritzuje benátskou správu Dalmácie, varoval
před tureckým nebezpečím
- považován za zakladatele žánru pastorály v chorvatské literatuře
- napsal i drama: středověké-bohoslužebné-příležitostné hry
- bohatá korespondence se svými současníky
- Díla:
poéma
v 8-mi slabičných verších
o svém poustevnickém životě na ostrově sv. Ondřeje
nedokončený epos Piligrin
alegorický epos inspirovaný Dantem
Chorvatská renesanční literatura » 2. generace autorů
- autoři navazují na tvorbu předchozích spisovatelů » milostná lyrika petrarcistické školy
(Menčetić, Držić) a Marulić » vlastenecké vyznění, Mavro Vetranović
- Dubrovničtí autoři:
o Nikola Nalješković
- psal básně, drama, korespondence se současníky, matematickoastronomická práce
- navazuje na petrarcistickou milostnou poezii
- v tvorbě » zaznamenává detaily z každodenního života Dubrovničanů »
běžná konverzace
- detaily z každodenního života Dubrovničanů i v dramatu » veršované »
12-ti slabičný verš (jako u Petrarcistů) » hry » pastorále » pastýřsko-
-
mytologické náměty, frašky » morální nedostatky spoluobčanů » živé
obrazy z dubrovnického života
ve svých dramatech předznamenává další vývoj chorvatského dramatu
» viz dílo Marin Držíć, také básník
o Dinko Ranjina
- studie v Itálii, započal zde obchodnickou kariéru
- v díle vyzdvihuje své učitele » Držić, Menčetić » kterému píše i epitaf
- Dílo:
Pjesni razlike (Rozličné písně = básně)
kniha básní
vyšla roku 1563 ve Florencii
převažují písně milostné, ale i satirické, náboženské, poučné
jakýsi deník jeho milostných zklamání a duševních útrap »
kvůli ženě Livii » „zlá latinská“ (Italka)
v úvodu » význam tvorby v lidovém jazyce » znamení
originality
píše tzv. po dubrovnicku » „na dubrovačku“ » jeho díla
nejsou příliš originální
3. generace autorů
- vliv manýrismu
- navazují na své vzory, nejsou příliš původní
o Sabo Bobaljenić (Savko Bobaljević)
- psal chorvatsky i italsky
- 1. chorvatský velký básník bolesti, pocity zmaru, 1. manýrista
v chorvatské literatuře
- psal intimní lyriku » hledal v nich své osobní štěstí » které je již
nenávratně ztraceno, vyznával kult krásy » který je věčný
- ztratil sluch, potom i zrak (syfilitik)
o Antun Sasin
o Dominko Zlatarić
- také známý překladatel, jeho verše ale nic moc
Literatura na Hvaru
- centra: Hvar, Stari Grad
- v tomto obdboí patří Hvar Benátkám
- autoři:
o Hanibal Lucić
- šlechtic
- dal nejzajímavější příspěvek chorvatské renesance » nejněžnější lyrik a
nejaktuálnější dramatik své doby
- korespondence s dubrovnickými autory
- Dubrovník obdivoval, Dubrovčani = „část našega jezika“
- Díla:
Opus
20. léta 16.st.
navazuje na předchůdce » jejich odkaz zjemnil »
nejdetailněji opisoval ženské tělo » fyzickou krásu
báseň: Jur nijedna na svit vila
báseň U pohval grada Dubrovniku
vyjádření obdivu k Dubrovníku
Robinja = zajatkyně
drama, lyricko-epická (romantická) skladba
nejvýznamnější dílo
považováno za 1. chorvatské drama se světskou tématikou a
plně obsahující domácí chorvatské prostředí
děj se odehrává na hlavním náměstí v Dubrovníku »
vyrovnává se zde s tím, že Osmané mnoho lidí odvedli do
otroctví
o rytíři Derenčinovi (potomek chorvatského bána) » na
náměstí v Dubrovníku vykupuje svoji někdejší snoubenku,
dceru bána Vaska » Derenčin ji v převleku vyslýchá, zda ho
stále miluje a zda mu zůstala věrná » končí v posteli, kde
zjistí, že je pořád panna, o čemž informují jejich služky
navazuje na tradici rytířksých her » MOREŠKA » šermířský
tanec, vznikl ve středozemní oblasti ve 12-13.st. (vrcholný
středověk) » měšťané ji inscenovali » název z názvu etnika
Maurů » proti sobě stojí bílí a černí (Maurové) rytíři a bojují
o zajatkyně (Korčula, Pag)
o Mikša Pelegrinović
- Lucićův vrstevník
- Dílo:
Jeđupka (cikánka)
poéma
dochovaná v několika odlišných opisech » společný rys »
napsáno ve stylu florentských karnevalových maškarád »
CINGA RESKY » stará cikánka věští budoucnost (za jejího
autora považován i Čubranović » dnes víme, že asi ale
neexistoval
otevřeně se hovoří o lásce a jejích fyzických projevech
8-mi slabičný verš
o Petar Hektorović
- šlechtic z města Stari Grad, kde si vystavě letní sídlo (palác) » stojí tam
dodnes
- překlady z autentické poezie
- kontakt s druhými autory
- ztotožnění s prostým lidem a obdiv k jejich tradicím atd.
- věnováno příteli…kterému místo ryb dovezl toto dílo
Ribanje i ribarsko prigovaranje
veršovaný cestopis
vznik 1555, vydáno roku 1568
3 dílná rybářská ekloga » báseň s pastýřskou tématikou a
podžánrem je rybářská ekloga
reportáž ve verších z 3 denního výletu z Hvaru kolem
pobřeží Brače na ostrov Šoutu
na výpravu se vydává se 2 rybáři: Nikla a Paskoj
popis jejich cesty, přírody, způsobu rybolovu, zaznamenán
hovorový jazyk rybářů, názvy ryb, zaznamenáno vyprávění
rybířů a projevy lidové slovesnosti » hádanky, lidová
přísloví, pisně
záznam také 2 lidových písní » BUGARŠTICA » nejstarší
dochovaný typ lidových epických písní u jižních Slovanů,
nazývány také jako písně dlouhého verše » verš o 15 až 16
slabikách
Název Bugarštica odvozen:
1) písně z východnějších oblastí Balkánu » Makedonie » neboť hrdinové z doby
odporu proti Turkům
- asi z pravoslavného prostředí
- přinesli je sem asi uprchlíci
- rybáři ji zpívají srbským jazykem
2) od slova volgáro = hovorový, vulgární
hlavní postava jedné z písní je kralevic Marko » předlohou
se stal šlechtic Prilepu z Makedonie (ale bojoval na straně
Turků)
Marko je junák obdařený nadpřirozenými schopnostmi »
v jedné z písní zabíjí bratra Andriáše, neboť se nemohli
dohodnout na rozdělení lupu, Andriáš umírá
Bugarštice byly v 17.st. zatlačeny guslarskými písněmi »
gusle » jednostrunný hudební nástroj » doprovází se jím
vyprávění (drží se mezi nohama)
bugarštice byly zpívány v 10-ti slabičném verši (desaterec)
» nerýmovaný verš, byly inspirací k lidové poezii, nejvíce
se objevují v srbském prostředí
2.pol. 16.st. » v Dubrovníku ženy, které psaly poezii » díky tomu byly také předmětem
posměchu.
o Nada Bunić
- vydala italsky psanou sbírku poezie » 1569
o Cvijeta Zuzorić
- opěvovaná múza současníků
- verše jí věnoval Dominko Zlatarić, Torquato Tasso
- pod tlakem se stěhuje do Itálie
o Mara Gundulić
- kritizuje situaci žen v Dubrovníku