03/2016

Transkript

03/2016
Obsah čísla
Úvodník
2......... Návštěva z Trutnova
3......... Turnaj ve florbalu
3......... Beseda o návštěvě Kostromské oblasti v Rusku
4......... Školní kolo SOČ
5......... Zajímavé výsledky studie o
vegetaci a ptactvu v německých lesích
7......... Co Vy na to, pane Weiss?
9......... Hlavu vzhůru a jde se na
věc…
11....... Horká brambora v puse
12....... Jak bylo na horách? Krásně!
13....... Vaše mlsnost, naše životy!
15....... Dobrodruh Otakar Batlička a
jeho Muž v podpalubí
16....... Hřbitov bohů (povídka, 3.
část)
19....... Pradědeček
20....... Neobyčejný život obyčejného
Řeka
22....... Myslivecké vtipy
23....... Komiks z lesní pedagogiky
25....... Komiks Ghost Town
25....... Soutěž
Březen za kamna vlezem duben ještě
tam budem.
Toto přísloví zná určitě každý a já osobně
si myslím, že by se ta kamna hodila. Ale
nesmíme taky zapomínat, že se blíží jaro.
Zase. Všude kolem nás začínají kvést
květiny, zpívat ptáčci a tak dále. Nuda.
Ale nezapomeňme, že je tu taky další číslo HOMELESU! Super, co...? Tak tedy co
nás čeká a nemine: např. bezvadný
článek, který nese název „Co vy na to,
pane Weiss“, nebo taky super čtení
„Hlavu vzhůru a jde se na věc“. Takže
vám už nezbývá nic jiného než otočit na
další stranu.
Pat a Mat
ilustrace titulní strany
Tereza Voldánová, 2. C
číslo 3 ročník 2015/2016
Aktuality
Návštěva z Trutnova
V lednu k nám zavítali žáci a učitelé
z lesnické školy v Trutnově. Pozvání také
přijal náměstek ministra zemědělství pro
sekci lesního hospodářství Mgr. Patrik
Mlynář. Společné setkání navázalo na
přátelské vztahy z odborné stáže na ostrově Cres v Chorvatsku, které se žáci
trutnovské i naší školy zúčastnili.
První den jsme pro návštěvu připravili
prohlídku školního polesí, kde provázel
Ing. Martin Němec, zástupce ředitele pro
školní polesí. Pak následovala prohlídka
školy, které se ujal pan ředitel Ing. Miroslav Kutý. Po večeři šli žáci na prohlídku
města Hranic. Druhý den jsme strávili na
Libavé u Vojenských lesů, s. p., divize
Lipník nad Bečvou, kde se nám věnoval
přednosta Vojenského újezdu plk.
Mgr. Josef Dřímal a Ing. Jan Jeniš.
Přednosta Dřímal podal účastníkům informace o výcviku armády ČR v tomto
prostoru. Popsal jeho historii i současnost. Ing. Jeniš nás zavedl k pramenům Odry a informoval o lesnickém a
mysliveckém
hospodaření
zdejších
vojenských lesů. Návštěvu jsme završili
pozdním obědem, odkud se každý vydal
vlastní cestou domů. Po celou dobu nás
doprovázeli vaši spolužáci Petr Matějka,
Jirka Navrátil, Laďa Čech, Tomáš
Doubrava a Vojta Majkus, kteří se
účastnili zmíněné stáže na Cresu. Jak
panu náměstkovi, tak delegaci z Trutnova
se návštěva velmi líbila a nechali se slyšet, že se na nás těší na konci března
v Trutnově.
Na závěr vám něco prozradím. Žáci z 1.
A to už slyšeli přímo od pana náměstka
Mlynáře při slavnostním pasování a přijímání do stavu lesnického. Odborné stáže
pod záštitou ministerstva zemědělství
v Chorvatsku na Cresu budou pokračovat
a již začátkem příštího školního roku se
někteří z vás na Cres podívají. Takže mládeži - pilně studujte a snažte se, protože
Chorvatsko bude pro vybrané žáky za odměnu!
Ing. Alena Novotná
strana 2
Aktuality
Turnaj ve florbalu
Dne 21. 1. 2016 se uskutečnilo okresní
kolo ve florbale v Přerově, kde jsme obsadili krásné 2. místo ve složení Jan Čermák, René Haltof, Jan Trčka, Dominik
Jedlička, Jiří Navrátil, Vojta Šustek, Honza
Krátký, Standa Balák, Karel Buřval, Karel
Zvoníček a Lukáš Uchytil. Naším trenérem byl samozřejmě pan učitel Miroslav
Menšík.
Svého
prvního
soupeře
jsme s přehledem porazili 6:0. Ve druhém
utkání jsme nastoupili proti průmyslové
škole a klukům, kteří hrají hokej. Po vypjatém souboji, který byl nesmírně tvrdý,
jsme ale nakonec zvítězili 2:1. Třetí zápas
jsme hráli proti přerovskému Gymnáziu,
ale tento zápas jsme bohužel prohráli
1:0, i když to byl souboj těsný.
Nakonec jsme ale postoupili do krajského
kola, které se taktéž konalo v Přerově.
Tam jsme první dva zápasy prohráli s těsnými výsledky, ale pomstili jsme se Gymnáziu z Přerova a porazili je 5:1. Díky
tomu jsme skončili na třetím místě.
Z obou turnajů jsme si dovezli poháry,
takže spokojenost byla na místě.
Dominik Jedlička, 3. C
číslo 3 ročník 2015/2016
Beseda o návštěvě
Kostromské oblasti
v Rusku
Dne 18. února proběhla ve škole
přednáška o cestě skupiny žáků a učitelů
naší školy do ruské Kostromské oblasti.
Přednáška byla vedena panem Ing. Jiřím
Podhorným a průběh byl takový, že v jejím úvodu byl promítnut úžasný dokumentární film z této cesty. Nutno
podotknout, že snímek byl dokonale
zpracovaný a mohl by konkurovat kdejakému dokumentu BBC či National Geographic. Jeho autorem byl Ing. Podhorný.
Po zhlédnutí filmu a velkém aplausu nastala diskuze, ve které jsme pokládali
otázky panu Pytelovi a dalším účastníkům výpravy. Pokládaly a probíraly se
otázky ohledně ruské školy, internátu,
učitelů apod. Zajímavým tématem byly
ruské lesy, krajina a také přístup učitelů a
vedení tamější školy k žákům. Beseda
byla velice zajímavá, poučná a zábavná.
Těšíme se na další dokumenty a videa
Ing. Podhorného a jeho studia Kutloch .
Lukáš Rozsypal, 2. C
Aktuality
Školní kolo SOČ
Ve středu 17. 2. proběhly prezentace
SOČ, ve kterých studenti měli za úkol
představit a obhájit své práce před odbornou komisí. V komisi zasedali pan ředitel Kutý a učitelé pan Bartoš a paní
Straková. Můj osobní dojem ze všech prací byl velice pozitivní. Určitě žádný z řešitelů SOČ nevytvořil práci zbytečnou,
každá byla něčím zajímavá a unikátní.
Celkem bylo představeno pět prací: Lesní
pedagogika s handicapovanými dětmi
Martinou Lukáškovou ze 3. B, Sbírka
hmyzu Danielem Tauberem a Michalem
Šimčíkem ze 3. A, Výcvik bavorského
barváře Lukášem Rozsypalem ze 2. C,
Model historického dřevěného artefaktu
nebo stavby Teodorem Rainischem ze 2.
C a práce Janovská obora Janem Krátkým
a Martinem Maluchou ze 2. A.
Co se týče samotných prezentací, tak
práce Výcvik bavorského barváře od
Lukáše sklidila veliký úspěch. Nejenomže
byla precizně propracována do všech detailů, ale atmosféru obohatil hlavně živý
exemplář tohoto nádherného loveckého
psa, který nejednomu posluchači vykouzlil na tváři úsměv.
Za zmínku stojí také prezentace Martiny,
která řešila docela aktuální problematiku
a nahlédla do výuky handicapovaných
dětí. Pokud o této problematice nemáte
ani páru, mohli jste se zde dovědět, jak je
pro tyto děti velice důležité řídit se určitým harmonogramem, jak potřebují
mnohem více péče a úplně jiný přístup
než jiné děti. Tato práce by mohla být
i příspěvkem k řešení dnes ožehavého tématu inkluzivních škol. Jak řekla sama
Martina, tyto děti by mohly být i v této
oblasti znevýhodněny, či dokonce
omezovány.
Obdiv si zaslouží také Daniel a Michal ze
3. A, kteří vytvořili pro studenty SLŠ velice pěknou sbírku hmyzu a přišli s inovativní myšlenkou sdílení studijního
materiálu a vzájemného usnadnění studia přes počítačovou aplikaci.
Do okresního kola postupují čtyři práce,
jelikož práce Janovská obora se bude
ještě obohacovat o další informace, a bude tak moct sloužit jako inspirace pro budoucí majitele obor.
Každá práce si zaslouží obdiv a uznání.
Na závěr bych všem sočkařům popřál
spoustu štěstí jak v okresním, tak případně i v dalších kolech.
Miroslav Šlachetka, 4. C
strana 4
Příroda
Zajímavé výsledky
studie o vegetaci a
ptactvu v německých
lesích
V právě ukončené studii o vegetaci a
ptactvu, která byla prováděna v německých lesích, bylo zjištěno, že některé
lokální cíle ochrany funkčních ekologických procesů si v podstatě odporují.
V přírodním areálu, případně v nějaké
kulturní krajině, je znalost a využívání
probíhajících ekosystémových procesů a
faktorů základem pro správnou volbu
určitých prostředků nejen k ochraně, nýbrž zejména k ekologicky přijatelnému,
udržitelnému využívání životního prostoru; všechno ostatní je ekologické šarlatánství. Tam, kde po několik staletí byla
Přírodní bohatství, biodiverzita a jiné parametry struktur se mění, nacházejí se
v kontinuálním běhu. V trvale udrži-
telných hospodářských lesích dnes opět
hnízdí sýc rousný, ozývají se strakapoud
prostřední a datel černý, lejsek bělokrký
a ostříž lesní, mají domov a prospívají
rostlinná společenstva bohatší než v hospodářsky nevyužívaných zcela chráněných oblastech se státem s ustanovenou
ochranou přírody. Je jednoznačné, že pře-
devším v Německu není význam udržitelných hospodářských strategií pro
ochranu přírody příliš spatřován, někdy je
snad až vědomě přehlížen. Druhý pilíř
ochrany přírody, ochrana přírody
prostřednictvím udržitelného ekologicky
přijatelného využívání, je ve státních
strategiích ochrany přírody zanedbáván a
nevyvíjen.
příroda udržitelně využívána - bez degradace výnosového potenciálu, nejsou
žádné negativní změny koloběhu živin a
energie, kterými by došlo k ovlivnění přírodní rovnováhy.
Zde leží nesmírný potenciál nejenom pro
ochranu přírody, nýbrž pro zvýšení našeho společenského porozumění. Bernhard
Reiser analyzoval reálnou a dnes potenciální přirozenou vegetaci. Vysvětlil historii lesa a využití v oblasti od Keltů přes
středověk až po současnost. Na základě
212 fytocenologických záznamů definoval
63 vegetačních jednotek a stanovišť
o 427 rostlinných druzích. Půdní flóra
smrkového porostu vykazuje ještě dnes,
především v proředěných porostech,
mnoho
charakteristických
druhů
číslo 3 ročník 2015/2016
Příroda
typických pro bukové lesy a ukazuje, že
se zde růstový potenciál půdy
prostřednictvím částečně až pětisetletého zastoupení smrku v žádném případě
negativně nezměnil.
Bohatství druhů bylo díky způsobu hospodaření a s ním spojenou strukturální
rozmanitostí výrazně zvětšeno.
Ralf Strewe zpracoval studii o ptactvu
v oblasti. Jeho zjištění stavu je bráno jako
seznam
deseti
nejvýznamnějších
ohrožených ptačích druhů ve spolkové
zemi. Nalezneme zde červený seznam
druhů,
čítající např.
strakapouda
prostředního , datla černého , ostříže
lesního , včelojeda lesního , sýce rousného
a lejska bělokrkého . Žijí zde, dohroma-
druhů kapraďorostů a krytosemenných
rostlin, které se původně v přírodní krajině nenacházely, se tam mohlo usídlit.
Ekosystémová ochrana prostřednictvím
udržitelného využívání předpokládá, že
se využíváním udrží typická regionální
rozmanitost druhu, produktivita, vitalita,
schopnost regenerace a ostatní ekosystémy nebudou poškozeny.
Zpracováno
podle
článku
Prof.
Dr. Dr. h. c. mult. Paula Müllera, ředitele
institutu pro biografia, mluvčího centra
pro výzkum životního prostředí Univerzity
v Sársku.
Ing. Alice Palacká
foto Karel Palacký
dy s četnými „pralesovitými relikty“
(např. druh brouka Lichenophanesvarius),
vzácní motýli a houby, kosatec sibiřský,
bohaté
vřesovišní
louky,
jedno
z ohrožených rostlinných společenstev
v Německu, pohybují se tam ony vzácné
druhy hmyzu, které jsou zastoupením považovány pověřeným úřadem pro
ochranu přírody již jako „zmizelé“ nebo
„odstraněné“.
Záleží na správném pohledu a pestrosti.
To druhé vzniklo v Oettingenských lesích
udržitelným využíváním, prostřednictvím
lesníků,
kteří
znali
stanoviště,
prostřednictvím usedlíků, kteří chtěli udržet hodnotu jejich majetku pro své následovníky. Těm vděčíme za to, že přes 200
strana 6
Zápisník
Co Vy na to, pane Weiss?
Pokračuje rubrika na motivy úspěšné série názorů Jana Krause „Co Vy na to, pane
Kraus?“ v podání osobnosti školních medií Daniela Weisse.
Téma: „Žijeme v době nekonečných sporů, které bývají
vedeny v podstatě o čemkoliv. Nás by zajímal váš názor
na kouření na veřejných místech, jako jsou třeba zastávky či vlaková nádraží. Co vy na to, pane Weiss?“
číslo 3 ročník 2015/2016
Zápisník
Ano, výborný dotaz, ke kterému se vám
rád vyjádřím. Kouření cigaret je snad nejrozšířenější zlozvyk v České republice.
V podstatě se u nás rozmohl natolik, že
„uživatelé“ se začali cítit jako majoritní
společnost a tudíž se rozhodli, že nás nekuřáky mohou v tomto směru omezovat.
Naše současná legislativa sice i na
problematiku kouření pamatuje, avšak
orgány konající kontrolu nad dodržováním tohoto zákona dle mého názoru nejsou příliš iniciativní a samy se
nesnaží provinilce postihovat.
Proč bychom se měli stávat pasívními
kuřáky na veřejných místech? Jsme snad
povinni vdechovat výpary a kouř na ulicích, nádražích či v restauracích? Jistě
jste si vědomi, že nějaká opatření už jsou.
Například kouření na zastřešených zastávkách a nádražích je zakázáno, že?
ALE, dnes a denně se setkávám s mnoha
lidmi, kteří přímo pod zákazovou cedulí
kouří jednu cigaretu za druhou a vůbec
jim nevadí, že na té samé zastávce se
nachází plno dětí a jinak citlivých osob,
jako jsou například těhotné ženy či lidé s dýchacími problémy.
Proto jsem se rozhodl na takováto místa
sám vydat a kuřáků se zeptat, zda o tomto zákazu vědí. Nemusel jsem chodit
daleko. Již nádraží před naší školou plně
postačilo. Bohužel jsem na něm zastihl
mnoho kouřících studentů.
K otázce, zda vědí, že kouří přímo pod
zákazovou cedulí, jsem dostal rychlou,
stručnou a celkem agresivně podanou
odpověď. (Přece, jak jsem si jen mohl
dovolit je oslovit v tomto ohledu, že?) „Ta
cedule není platná, protože není umístěna v mém zorném poli,“ řekl mi jeden
z nich. Dále mě ujišťoval, že není postižitelný a v podstatě si může kouřit a plivat,
kde jen chce. Máme přeci demokracii.
A tak jsem se vydal hledat ve vyhláškách
a zákonech, zdali měl skutečně alespoň
zčásti pravdu. A ejhle, kdyby v tu chvíli
zastávku navštívila policie, zřejmě by do
státní či městské kasy přibylo pár tisícovek. Ono se totiž potvrdilo staré dobré
rčení, že neznalost zákona neomlouvá.
Skutečně se v zákonu zakazuje kouřit na
zastřešených veřejných místech, přičemž
provozovatel takovéhoto místa nemusí
umisťovat nikde žádnou ceduli. Kdyby si
totiž neználek přečetl třeba provozní řád
zastávky, tak by se dočetl, že kouření je
po celém areálu objektu zakázáno a on
tím, že tuto zastávku využívá, s tímto řádem souhlasí.
Při všem mém pročítání jsem také narazil
na zajímavou myšlenku. Jistě jste si
všimli, že pokud se chcete dostat do areálu naší školy, musíte projít přes nechutné pole plivanců a odhozených
nedopalků, protože právě tato místa
o přestávkách navštěvují desítky kuřáků.
A ono s tím prý nejde nic dělat, jak mi
bylo sděleno. No – a ono jde. Pokud jsou
tato místa frekventovaným místem s častým pohybem mladistvých, a to vstupy
do škol jsou, pak je možné požádat městský úřad o umístění zákazu kouření.
Pakliže se tak stane, pak každý, kdo na
takovémto místě kouří, se vystavuje
možnosti postihu ze strany policie. Zajímavé, že?
S přáním pevné vůle nekuřákům
i kuřákům snažícím se přestat kouřit či
neomezovat ostatní
Daniel Weiss, 3. A
Zápisník
Hlavu vzhůru a jde se na věc…
Jít, běžet, funět, skuhrat, objevovat, kochat se, nepřemýšlet … prázdno, strach,
radost, obavy, štěstí, úsměv. To vše a
mnohem víc vás potká, když navštívíte ty
správné „akcičky“. A o co vlastně jde?
O ultra záležitosti, kde teprve poznáte
sami sebe a zjistíte, jak některé problémy
vlastně ani problémy nejsou. Sama jsem
se o tom přesvědčila a stále přesvědčuji.
Běhání v horách ( skyrunning – když tomu
dáme tu správnou nadmořskou výšku a
převýšení), triatlon (s příchutí extrému,
kde se kolo jede na silnici, ale se stoupáními 12 a více %, a běh je ve vysokých
horách, plavání pak naštěstí stále jen
plavání).
Vlastně ani pořádně nevím, co a jak se
mi stalo, ale najednou jsem na startovní
čáře zimního extrémního závodu LH24 –
24 hodin na Lysé hoře a chci
se s podobně ujetými lidmi vydat na
zdolání co možná nejvíce okruhů za 24
hodin. Čtyři ročníky jsem si pak následně
zopakovala, s podtitulem „jeden celý den
je jen můj, vše můžu vypustit a jen být“.
číslo 3 ročník 2015/2016
Z toho se najednou probouzím, na zádech mám napakovaný bágl a čekám
v Praze na Černém Mostě, kde mě vyzvedávají dosud neznámí človíčci, se kterými
pak peláším směrem Mnichov, kde ve
svých šestadvaceti letech poprvé usedám do letadla a přes Madrid směřuji na
jeden z Kanárských ostrovů – La Palma.
Krásné, po několika letech vidím zase
moře, ne moře, rovnou oceán.
„A jejda, co jsem to udělala,“ říkám si na
startu závodu na výše zmíněném ostrově
– Transvulcania (70 km s převýšením
4400 m, v podmínkách sopečného ostrova, nejvyšší vrchol na trase
2500 m n. m. – Roque de los Muchachos).
Sypko pod nohama, do toho kámen není
na kameni – pozor, hlavně nespadnout,
nebo se kvůli ostrým lávovým kamenům
nepoznáš. Horko, v němž stín neznamená
vůbec nic, žár prostupuje celým tělem,
ale červený koberec v cíli to jistí …. Je to
bomba, je to tam a …
Zápisník
… Anebo ne? Ouu … co to, proč mám na
sobě neopren? Oravaman? Triatlon? Nj,
vlastně můj „velkolepý“ návrat. Plavu/jedu na silničce v kopcovitém terénu, běžím na hřeben do nějakých 1650 m n. m.
… Tak to si nechám líbit, ještě ale srabácky jdu zkrácenou trasou. Není to pro
mě, tyto závody, běží mi hlavou po protnutí cíle … Je to supr, ale ještě mám čas
na tento druh blbnutí … Čas na co? Co to
plácáš? Na co chceš čekat? Už nemám na
co čekat, nebo spíš už nechci, tak se
v roce 2016 nevzdávám myšlenky dalších
extreme triatlonů a ultra běhů v horách
(Pyreneje, Alpy, Tatry) … Protože …
„Nehledej výmluvu, proč to nejde, najdi
důvod, proč musíš.“
Bc. Kristýna Skupieňová
Nemusíte jít zrovna ultra nebo triatlony,
abyste toto nebo něco podobného zažili,
stačí být sám sebou, otevřít oči a srdce,
nebát se jít za svými sny. Tak hlavu vzhůru a jde se na věc!
strana 10
Zápisník
Horká brambora v puse
(konverzace s přehnaným anglickým přízvukem - pozn. red. )
Dne 10. února 2016 proběhla na naší lo a volný čas byla samozřejmě mezi tě-
škole soutěž v anglickém jazyce. Díky přítomnosti stánku s občerstvením byla
účast opravdu velká. O tom svědčí to, že
už v průběhu druhého kola v něm nic nezbylo… Ale teď už k samotné soutěži.
Probíhala ve dvou kategoriích – prváci
proti druhákům a třeťáci proti čtvrťákům.
První kolo se skládalo z gramatického
testu, poslechu a práce s textem. Kolo
druhé, finální, sestávalo z mluvení na
dané téma. Do tohoto kola postupovalo
pět uchazečů podle výsledků z kola
prvního. Oblíbená témata jako rodina , jíd-
číslo 3 ročník 2015/2016
mi, která nechtěl dostat nikdo. Z vlastní
zkušenosti však vím, že i s tématem jídlo
a nulovou přípravou na gramatickou část
se dá obsadit krásné třetí místo - a to
pouze o 2 body za místem prvním!
Ovšem člověk by se neměl spoléhat na
to, že dokáže z tématu vybruslit a gramatiku vytipovat. Těžko na cvičišti, lehko
na bojišti.
Teodor Rainisch, 2. C
Zápisník
Jak bylo na horách? Krásně!
Jako každý rok, tak i letos nás, žáky
druhých ročníků, čekal lyžák. Týden volna, zábavy, karambolů, dobrodružství a
hlavně lyžování. Jak už je po léta
zvykem, tak cíl naší výpravy byl Karlov a
Myšák. I když ze začátku to nevypadalo
vůbec dobře …
Když jsme v neděli odpoledne přijeli
k chatě, tak jediné, co se mi dralo na mysl, byla otázka, jak sakra na trávě můžu
lyžovat? Nikde žádný sníh, pouze na sjezdovkách byla troška. To by ani moc nevadilo, jenže začalo pršet ... Po „výborném“
obědě nás čekal první výcvik a zařazení
do družstev - jednička , dvojka , trojka ,
čtverka a lachtani. V neděli a pondělí
jsme všechny skupiny lyžovaly na
Myšáku, ale v úterý se lyžaři z trojky a
dvojky vydali na běžky. Po pravdě a mé
zkušenosti - NIKDY VÍC! Cesta na Praděd
byla jakžtakž v klidu, ale cesta dolů?
Pche …tolik držek jsem nehodila ani na
sjezdovkách. Jedničce a lachtanům jsem
záviděla to, že si na Ovčárně můžou zalyžovat. Ale naštěstí se role vyměnily.
Jednička a lachtani středu strávili na běžkách a my z ostatních družstev trávili čas
na Myšáku. Jako poslední se na běžky vydala čtverka. A možná se jim tam i líbilo.
Ale nebojte, celé dny jsme netrávili na lyžích a běžkách. Občas byla nějaká ta
přednáška, třeba jak mazat běžky. A po
večeři měl vždy někdo nějaký program.
To byla teprve ta pořádná sranda. Nikoho
nezajímalo to, že tamten srazil tamtoho
nebo že tamten ohnul hůlku, ale všechny
zajímalo, co která třída předvede. Podle
mě nejlepší program měla 2. A a samozřejmě páni a paní učitelky.
Na závěr mi nezbývá nic jiného než napsat, že na horách bylo fakt krásně. Byl
to ten nejlepší týden a skvělé odreagování od školy!
Horám ZDAR!
Eliška Žižková, 2. C
strana 12
Zápisník
Vaše mlsnost, naše životy!
Chtěla bych vás upozornit na velký
problém týkající se produkce palmového
oleje . Možná jste o něm už něco slyšeli.
Pokud toho moc nebylo, věnujte prosím
mému článku několik minut pozornosti.
Možná, že i vy pak budete chtít pomoci
přírodě, ohroženým druhům zvířat, rostlin, a vlastně i svému zdraví! - To, co vám
chci přiblížit, úzce souvisí s globálními
katastrofami, kterých jako by už tak nebylo málo…
Palmy olejné, ze kterých zmíněný olej pochází, se pěstují především v Indonésii.
Kvůli naší mlsnosti tam trpí nejen zvířata,
ale i lidé. Pro potřebná místa na plantáže
k jejímu pěstování se drastickým způsobem vypalují obrovské části deštných
pralesů. Do ovzduší se dostávají kvanta
oxidu uhličitého. V médiích tisíckrát omílané kácení tropických lesů tak není jediným viníkem jejich ničení. V předešlém
roce se ovšem cílené vypalování výrazně
vymykalo jakékoliv kontrole a na pralesech je to nyní mnohem více znát.
Nově vznikající palmové plantáže jsou
obrovské, v neskutečné míře zde zaniká
fauna i flóra. To, co nestihne utéct nebo
uletět – umírá. Mezi extrémně ohrožené
druhy patří například tapíři. Nejvíce však
na tento rozbujelý byznys doplácejí
orangutan i. Ti jsou farmáři brutálně ubíčíslo 3 ročník 2015/2016
jeni. Mimo jiné se totiž živí právě výhonky
palem, a dělníkům jsou tak „škodnou“ určenou k likvidaci. Za každého zabitého
orangutana dostává farmář odměnu.
Každým rokem jich takto v Indonésii zemře na pět tisíc ! Tento druh lidoopů je
tak vystaven extrémnímu ohrožení.
S růstem plantáží navíc místní lidé přicházejí o možnost obdělávat své pozemky, neboť o ně postupně přicházejí.
Palmy hynou po dvaceti až třiceti letech.
Zůstane po nich zem bez života, oblaka
žlutošedého kouře, zdevastovaná krajina
a znečištěná voda. Půda v Indonésii je
stále více vyčerpaná. Proto se výroba
palmového oleje pomalu, ale jistě přesouvá na africký kontinent, kde už se
rovněž nacházejí četné plantáže. Stejný
osud zde tak může čekat například gorily.
A proč je tento olej tak „oblíbený“ a za
poslední roky se stal velmi žádanou potravinářskou surovinou? Protože je levný
a (nejen) v potravinářství dobře zpracovatelný. Toť vše. Problém se začíná celosvětově řešit, u nás se ale zmiňuje jen
málokdy. Někteří známí výrobci potravin
palmový olej již nepoužívají, např. v pražské zoo na něj nenarazíte vůbec.
Palmový olej se získává z hroznovitých
plodů palmy. Sklízí se každých čtrnáct
Zápisník
dní. Pochází z dužniny. Z jader se získává
tzv. olej palmojádrový. Obsahují jej především cenově dostupné cukrovinky, instantní jídla, některé druhy chipsů,
kojeneckých výživ či kávy. Dočtete se
o něm ve složení výrobku.
A jak tento olej působí na vaše zdraví?
Pokud je získáván z oplodí, obsahuje
padesát
procent
nasycených
mastných kyselin a padesát nenasycených. Palmojádrový olej už obsahuje
devadesát
procent
nasycených mastných kyselin! Tudíž
našemu zdraví rozhodně neprospívá .
máte a nemáte konzumovat, jen mi toto
téma není lhostejné, a vám třeba taky
není či nebude. Jinak byste můj článek
nedočetli až sem. Rozhodněte se tedy
podle sebe, jestli palmový olej z jídelníčku vypustíte, omezíte jej, nebo ho budete
používat dál (…s čistým svědomím).
Asi to pro naši planetu nebude z mé strany stěžejní pomoc, ale snažím se a budu
se snažit aspoň troškou pomoci přispět…
Například máte-li rádi čokoládové výrobky, cenově dostupné jsou dnes i čokolády skutečně kvalitní, nejen jejich
náhražky. A také jsou o dost zdravější.
Doufám, že touto cestou oslovím i vás mladé lidi ! Pokuste se také pomoci –
jakkoliv, vše se cení! Čím více nás bude,
tím lépe.
Klára Nečasová, 3. B
Dost cukrovinek obsahuje oba tyto typy
oleje. Největším problémem ale je, že
tento tuk se do potravin ztužuje , tudíž
obsahuje
vysoké
množství
trans–nenasycených mastných kyselin . Jejich konzumace přispívá ke vzniku
kardiovaskulárních
onemocnění,
ke
zvýšené cholesterolu a dalším zdravotním problémům. Jako by toho pro naši
civilizaci nebylo málo - konzervanty,
barviva, aromata, pesticidy… A mimochodem, tzv. biopaliva mají s tímto olejem taky co dočinění…
Palmový olej dodává výrobkům delší
trvanlivost, ale stojí to za to? Řepkový
olej taky není žádná pohádka, ale ruku na
srdce - opravdu toho oleje potřebujeme
k životu tolik? Já myslím, že ne... Tímto
vás samozřejmě nenabádám k tomu, co
strana 14
Divadlo, hudba, film, literatura
Dobrodruh Otakar Batlička a jeho
Muž v podpalubí
Pro toto číslo našeho časopisu jsem vybral spisovatele, o němž nejspíš většina
z vás neslyšela. I z tohoto důvodu jsem
se s prominutím rozhodl, že než-li přejdu
ke knize samotné, napsal bych něco málo
o autorovi knihy.
Otakar Batlička se narodil roku 1895
v Praze. Byl dobrodružné povahy, o čemž
vypovídá i fakt, že namísto dokončení
studia na gymnáziu vyrazil raději do světa. Během cest načerpal mnoho inspirace, jež se objeví i v knize. Po návratu do
vlasti vystřídal řadu zaměstnání. Vše narušil až příchod druhé světové války na
naše území. Batlička neváhal a zapojil se
do odboje. Zajišťoval spojení s NKVD
(sovětská zpravodajská služba). Bohužel
byl odhalen a padnul do zajetí. Zemřel
roku 1942 v koncentračním táboře
Mauthausen.
Nepříliš tlustá kniha Muž v podpalubí obsahuje přes 50 čtivých a napínavých po-
číslo 3 ročník 2015/2016
vídek. Nejedná se o nikterak dlouhé povídky. Většina je na 2–3 stránkách a
takřka vždy v nich zvítězí odvaha a čest.
Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo – povídka Sázka v klubu AGS má rovných 40
stran. V povídkách nás autor zavede na
nejrůznější místa po celém světě, ať už
do pralesů Jižní Ameriky či pouští Afriky a
na spoustu dalších zajímavých míst.
Pro ukázku jsem si zvolil povídku s názvem Černý Kříž. V této povídce dva čeští
hledači pokladů zavítají do trosek jezuitského kláštera kdesi v pralese Jižní Ameriky. Toto místo je již důkladně prohledané
a jediné, co zde uprostřed suti zůstalo, je
starý kříž zašlapaný do země. Z respektu
ke křesťanství se dvojice rozhodne kříž
zvednout a důstojně jej postavit. To, co
zjistí při svém počínání, jim vyrazí dech.
Celý kříž je z ryzího zlata, a oba tak zbohatnou.
Tuto knihu bych vám určitě doporučil. Čte
se takříkajíc jedním dechem a díky krátkosti povídek se dá přečíst po částech
takřka kdekoliv. A nechce-li se vám číst
knížka celá, určitě bych si být vámi našel
čas alespoň na povídku Sázka v klubu
AGS, ve které má lovec za úkol odlovit
deset druhů dravé zvěře během jednoho
roku.
Petr Kvapil, 4. B
Četba na pokračování
Hřbitov bohů (povídka, 3. část)
Začali kobku prohledávat. Jacob tam skutečně nebyl. Jenže nenašli ani žádnou lopatu či
krumpáč, ani zbytky hlíny. Hrobař najednou začal pochybovat o tom, že ten hrob vykopal Jacob. I Martius začal něco tušit. Obvykle měl Jacob v kobce uklizeno, vše na
svém místě, ale v tuhle chvíli tam byl nepořádek, hodně věcí rozmlácených a rozházených po podlaze. „To vypadá jako stopy zápasu,“ uvažoval nahlas Martius.
I hrobník souhlasil: „S někým se tady pral. Ale chybí jen on, nic víc nezmizelo." „Zmizelo," řekl Martius z vedlejšího pokoje. Když tam hrobník vešel, věděl, co zmizelo. Jacobova Satanova bible. Ta jediná a práva bible satanistů, která měla i obrovskou moc.
Teďka už si byli jistí, že Jacob je v pěkném průšvihu. Někdo ho unesl a navíc mají i bibli.
Když vylezli ven, dlouho uvažovali, co udělají. Nakonec se rozhodli. Další noc je úplněk
a to je nejlepší příležitost na velké rituály. Takže se rozhodli zaměstnat nemrtvé. Rozestavěli všude hlídky, Montus byl pověřen hlídáním zdí a jako pomoc dostal několik nemrtvých lovců.
Martius si vylezl do kostelní věže i se svým miláčkem: obrovskou automatickou kuší. Na
délku měřila asi dva metry a rozpětí měla metrové. Do zásobníku se jí vešlo asi tisíc
šipek, které dokázala během pěti minut vystřílet s ďábelskou přesností. Navíc, když přišlo na boj z blízka, měl na ramenech připevněné ostré kovy, takže sloužila i jako sekera. Celá byla vytvořena z masívního ořechu a byla taky celkem dost těžká, takže bylo
těžko uvěřitelné, že ji Martius používá s mistrovskou lehkostí.
strana 16
Četba na pokračování
V kostelní věži si zapálil dýmku, narazil láhev alkoholu a začal sledovat okolí. Na rameni
mu seděl Bruggy, připravený kdykoliv letět pro hrobníka. Ten se mezitím nachystal na
pernou noc. Krumpáč hodil přes jedno rameno, na druhém mu seděla Brunhilda. Zvedl
hlavu, oko mu zazářilo a vydal se do nočního hřbitova. Tahle noc bude hodně dlouhá.
Setmělo se. Strážci se začali procházet po hřbitově a hlídali každý kout. Montus lovce
taky rozmístil a pustili se do obhlídky. Hrobař se podíval do kostelní věže, s Martiusem
na sebe kývli a pak se vydal po hřbitově. Dlouho se nic nedělo. Většina nemrtvých o ničem ani nevěděla, takže se s hrobařem mile zdravili a věnovali se svým činnostem.
Hrobař párkrát potkal i hlídku, prohodil s nimi pár slov a pak se dál vydal hřbitovem.
Kostelní věž odzvonila jednu hodinu po půlnoci. Martius se rozhlížel
po hřbitově a zrovna se chystal
napít z osmé láhve, když něco zahlédl. Na tu dálku nedokázal poznat, jestli jsou ty postavy
obyvatelé hřbitova nebo někdo jiný. Položil láhev vedle sebe a sáhl
si do kapsy. Z ní vytáhl podlouhlou
trubici ze dřeva s několika úchyty.
Díky úchytům ji připevnil na kuši a
podíval se do trubice. Uvnitř bylo
několik čoček a zrcadel, takže si
mohl postavy přiblížit. A hned zjistil, že tihle na hřbitov rozhodně nepatří. Drbnul do
Brunhildy, která mu usnula na rameni, řekl jí, co má vzkázat hrobaři, a Brunhilda odletěla. Pak se vrátil k pozorování cizinců.
Sotva hrobař dostal Martiusovu zprávu, poslal Bruggyho pro Montuse a rozběhl se
k místu, kam ho poslal Martius. Neměl z toho vůbec dobrý pocit. Cesta, po které podle
Martiuse šli, vedla k Černému jezírku. Jedno z nejhorších míst na hřbitově. I ti nejmocnější nemrtví se mu vyhýbají. V jezírku je totiž uvězněná dávná démonská bohyně
Najka. Je to bohyně jedu, traviček, vrahů a dalších odporných věcí. Do jezírka ji kdysi
dostal sám hrobař a bohové pak jezírko zakleli tak, aby se z něj nemohla nikdy dostat.
Proto má jezírko tak černou barvu vody a navíc voda není normální konzistence. Je jak
vosk roztavený nad ohněm. Jenže i Najka se dá osvobodit. Když je do jezera vhozen
dostatek obětí, její moc vzroste natolik, že může z jezera vylézt a opět dělat bordel.
Hrobník se při téhle myšlence otřásl a zrychlil tempo. Mezitím mu na rameni přistál
Bruggy a vzkázal mu, že Montus už je na cestě. Hrobař naposledy zahnul a už měl ty
černé postavy na dohled. Úplně zpomalil a pomalým krokem se k nim blížil. Měl
alespoň čas si je dobře prohlédnout.
Jakub Možný, 4. A
ilustrace Teodor Rainisch, 2. C
číslo 3 ročník 2015/2016
Na křídlech múzy
Z a vře n ,
m čen ,
je a n e u stu za
á le tl u č e nm. u č e n
M o kro , p líse ň
, tm a
a d o ku d se
d á , b u d e m tu
d va .
Z lo č in , kru to st
m u sí p yka t. .. , tre st
vin u n é st.
D ívka , p a
si ln ý b yl. ..rkja, ko n
sl o n .
Kři k, c h ro p tě n
í, ti c h
kre v… ro zp
á ra n é b řioc,h o.
Já , d c e ra
n a sta la je, hroo dpin a ,
o sl e d n í h o d in
a.
M a n že lka , kla
m á m n a vá s d ivo , ska lp e l,
je d in ý a p e l .. .
Až ze m ře
je d in é
p o tre ste jtevavše
in íka ta k, djaítkě ,
u so u d íte .
ec.
e d ý kco n
r
a
k
š
j
ů
á sv
b o re
krá s n éu mz n e u ž ij e ji n ý
o
n
h
c
e
š
V
u d ívk
it
Kd yž tvo
c h á p ruz nv s o b ě to
e
n
e
s
a
rá d m á p o tře b
e
u h la s í a
a o n anseo ti to d o o č í, n
k
e
ř
a
vě z n it,
ěn í
h n e d ztímvýz n a m ,
e
s
y
it
r
a
to p riote ré vě c i z tr jm ě n í
a n ě k i d o n í s a kravyz vá n .. .
c p a l js! ? Te ď js i b yl
a te ď
í,
í tiš e kmvílč in ů m ,
m
o
d
ě
v
Po d ě k h ro z n ý o ž ivý,
n u tí t í z ů s ta t n ikd vin u .
n e s m s p la tit s vo ji
m u sí
na,
m ě v.. . rráád a …
s
ú
,
ť
š
u
po
ma
C va klan as z e m tě lo ka
á
d
pa
ívá , jí
s e s tm
a
lu
a
m
ě
o
n
, p n e ú p ro s tik
a
v
t
s
d
li
y
r
J e ve čaero ke m h o dtin
vá ,
z
k
u ž o i bjeý n č e ka jí.
o
k
r
ja
,
o
a li d setvd ě lá , vš ic h n
n ic n
,
ykřiknn í,e
v
o
d
k
ě
mě
mn
S e m ttaa m s e n ě c o zn e z b ytn é ,
je
t
s e m o , c o d ě la n e n í.
a le t n e d ě je . . . a
to s e
o
m s ta čdilo ž ití,
o
n
je
y
b
Přito mji t tro c h u n ě hvyš e c h z a b il o ,
e
o
p
a
z
c o s rd c
tí.
to je tboa, lá s ky ku b y
p o tře
Jakub Štefánik, 3. C
ilustrace Teodor Rainisch, 2. C
strana 18
Volná tvorba
Pradědeček
Když vidíte v lese torzo starého stromu, nabídne se vám spousta otázek o jeho životě.
Kolik asi ptáků si na něm budovalo hnízdo? Kolik vichřic s ním kymácelo a pokoušelo se
ho zdolat? Našlo by se jich mnohem víc... I když je mrtvý, stále má v lese význam. Roste na něm mech a řasy, v jeho dutině stále ještě někdo může přebývat. A tak je to v lese se vším. Nic nepřijde nazmar. Vše se využije pro něco nového.
Dušan Řezáč, 1. C
číslo 3 ročník 2015/2016
Volná tvorba
Neobyčejný život obyčejného Řeka
Někdo by se mohl domnívat, že oblíbenou sportovní osobností šestnáctiletého kluka
dnešní doby by možná měl být někdo jako David Beckham, Ronaldo, Messi, Jaromír Jágr
nebo třeba Usain Bolt, prostě někdo z těch klasických dnešních sportovních „hrdinů“. Já
vám dnes přiblížím příběh, který vás možná přesvědčí o opaku. Příběh o jednom obyčejném Řekovi. Řekovi, který se na přelomu 19. a 20. století stal národním hrdinou.
A to vlastně úplně náhodou. Jmenoval se Spyridon Luis.
Jeho příběh začíná roku 1873 v Řecku, severně od Athén, v jednom malém městečku
Marousi. Právě zde se totiž 12. ledna jedné chudé rodině narodí synek. Pojmenují ho
Spyridon. V té době je v Řecku nouze o vodu, a proto si rodina vydělává jejím čerpáním
a prodáváním. Mladý Spyridon Luis pomáhá svému otci v nošení a to až do svých dvaceti let, kdy v roce 1893 chtě nechtě musí nastoupit vojenskou službu.
Čirou náhodou se ve stejné době rodí nápad, který má Spyridonu Luisi zásadním způsobem zasáhnout do života. Totiž oživit olympijskou myšlenku a uspořádat první
moderní olympijské hry. Na těchto hrách se má objevit i zbrusu nová disciplína - běh na
42 kilometrů, nazvaný maratonský podle legendy o slavném běžci Feidippidési, jenž
měl údajně v roce 490 př. n. l. po bitvě u Marathonu přinést zprávu o vítězství do Athén
a se slovy „Zvítězili jsme“ padnout před králem a zemřít vyčerpáním.
Na organizaci a realizaci tohoto nového závodu se - opět čirou náhodou - podílí i Luisův
velící důstojník, jakýsi Papadiamantopoulos. Luis dosahuje na vojně velmi dobrých
sportovních výsledků, především v běhu, což Papadiamantopoulos rozhodně nemůže
přehlédnout. Navrhne Spyridonovi, jestli by se nechtěl zúčastnit kvalifikace. Spyridon
Luis přikývne, protože účastí nemá co ztratit, a kvalifikací projde úspěšně. Teď už nic
nebrání jeho účasti na prvních moderních olympijských hrách.
strana 20
Volná tvorba
Píše se 10. dubna 1896 a konečně se blíží chvíle rozhodnutí. Athénské olympijské hry
jsou již čtyři dny v plném proudu. Řekové však s průběhem soutěží nejsou úplně
spokojeni. Žádný řecký závodník totiž dosud nedosáhl v žádné disciplíně vítězství. Proto se teď oči všech, ač s nevalnou nadějí, otáčejí právě na Spyridona, jenž má každým
okamžikem startovat. Prásk! Ve 13 hodin a 56 minut zazní výstřel z poplašné pistole a
závodníci se pouštějí do běhu. Do samého konce závodu není rozhodnuto o vítězi. Po
dvou hodinách padesáti osmi minutách a padesáti sekundách však první ze závodníků
probíhá cílovou rovinkou. Ano, nejedná se o nikoho jiného než o Spyridona Luise, nosiče vody odkudsi z malého městečka severně od Athén. Řekové se radují. Konečně mají
svého vítěze! Spyridon se stává pravým, nefalšovaným národním hrdinou a to vlastně
úplnou náhodou. K vítězství mu přijde pogratulovat i sám řecký král, a když se ho zeptá, co si za svůj výkon přeje, Luis odpoví prostě: „Jen osla a vozík, abych měl na čem
vozit vodu.“
Svůj vozík a oslíka od krále opravdu dostal. Zbytek života prožil jako nosič vody a nikdy
se již žádného závodu nezúčastnil.
Spyridon Luis je mým sportovním vzorem. Dokázal velkou věc, ale nenechal se strhnout slávou, zachoval si svoji skromnost a to i přes obrovské uznání, kterého se mu
dostalo. Přál bych si být jako on, protože byl výjimečným člověkem, ze kterého by si
dnešní sportovci měli vzít příklad.
Jan Podlipný, 1. C
ilustrace Teodor Rainisch, 2. C
Pozn. ilustrátora:
Reakce na reklamu Heavy bubbles.
číslo 3 ročník 2015/2016
Sranda z lesa od Homelesa
Myslivecké vtipy
Do tohoto čísla jsem si pro vás připravila další várku mysliveckých vtipů. Přeji vám příjemnou zábavu!
1) Myslivec vyčítavě promlouvá ke svému jezevčíkovi: „Dobře, pro dnešek ještě půjdu
já, ale příště už do té nory bez řečí vlezeš ty! ”
2) Hajný vede na provázku tchoře. Potká ho známý a zvědavě se ptá: „Ochočenýho
tchoře jsem v životě neviděl. Kam ho dáváte na noc?” „Spí se mnou v posteli a zahřívá mi nohy,” chlubí se hajný. „A co ten zápach?” „Už si chuděra zvykl …”
3) Hajná připomíná manželovi: „Pepane, zítra je to zrovinka pětadvacet let, co jsme
se brali. Měl bys zastřelit bažanta! ” Myslivec na to: „Prosím tě, copak ten chudák
za to může?”
4) „Včera jsem viděl běžet zajíce s batohem na zádech! ” křičí na celou hospodu
podnapilý myslivec. „To nic není, kamaráde,” zvedne se jiný ožrala, „já jsem ho viděl letět! ” „A taky měl na zádech batoh?” „Ne, orla! “
5) Leží to u lesa ve škarpě, je to zelený a dělá to pořád dokola šlip, šlip, šlip ... Jestlipak víte, co to může být? - Je to ožralej hajnej, kterej se snaží zpívat Šly panenky
silnicí.
6) Vášnivý myslivec trávil spoustu času na honech, ale nikdy se mu nepodařilo domů
přinést nějaký úlovek - samozřejmě k nelibosti jeho manželky. Jednou se zas tak
smutný vrací domů a potká kamaráda, kterému se svěřil. „Počkej, já ti pomůžu,
mám dva zajíce, jednoho ti nechám! " Jak řekl, tak udělal - mělo to jen chybičku,
zajíc už byl stažený. No, nedá se nic dělat, řekl si neúspěšný lovec a mazal domů.
Manželka jen spráskla ruce: „Tohle žes ulovil?" „Co se divíš," na to myslivec, „já ho
střelil zrovna, když se koupal! "
Eliška Žižková, 2. C
strana 22
Komiks
Komiks z lesní pedagogiky
vytvořil Michal Kyjaňa, 2. C
číslo 3 ročník 2015/2016
Komiks
vytvořil Teodor Rainisch, 2. C
strana 24
Komiks
Redakce a přispěvatelé
Šéfredaktoři:
Eliška Žižková, 2. C
Teodor Rainisch, 2. C
Redaktoři:
Petr Kvapil, 4. B
Jan Podlipný, 1. C
Martin Strašil, 1. B,
Jakub Štefánik, 3. C
Daniel Weiss, 3. A
Přispěvatelé:
Ing. Alena Novotná
Ing. Alice Palacká
Bc. Kristýna Skupieňová
Na úpravě se podíleli:
Mgr. Jan Beláň
Mgr. Vojtěch Zlámal
Kontakt:
[email protected]
Dominik Jedlička, 3. C
Jakub Možný, 4. A
Klára Nečasová, 3. B
Lukáš Rozsypal, 2. C
Miroslav Šlachetka, 4. C
Soutěž o NEJSYMPATIČTĚJŠÍ PÁR na škole
Zdar Houmlesáci! Vyhlašujeme novou soutěž o NEJSYMPATIČTĚJŠÍ PÁR na škole. A o
co vlastně jde? Pár, který chce soutěžit, nám pošle společnou fotku (prosíme o fotku
slušnou) a k tomu napíše „slohovku“… ne, děláme si srandu, stačí třeba 2-3 řádky o
sobě… Ale nebudeme proti, když toho napíšete víc… Asi si teď říkáte: „Proč bychom to
měli dělat? Vždyť není ani žádná cena…“ Ale o to se nebojte, protože zajímavá cena
pro výherní pár je připravena.
Jak bude naše soutěž probíhat? Jak jsme již výše uvedli, pokud chcete jako
pár soutěžit – a my věříme, že chtít budete! - pošlete e-mail na adresu [email protected] slshranice. cz s fotkou a krátkým textem o sobě (o čemkoli, co váš vztah
nějak přiblíží,
třeba o vašich zájmech,
jak jeden vidíte druhého,
v čem si
rozumíte apod. ) . Vaše příspěvky společně otiskneme v prospektu, který
dostane každá třída, a k němu pak po třídách rozdáme dotazníky, ve kterých hlasující
zaškrtnou svého favorita … Takže například nás - Pata a Mata. :D
A to je vše, zbytek nechte na nás. Věříme tomu, že každý ve škole by mohl tu minutku
svého života pro hlasování obětovat.
Váš Pat a Mat
hodně
číslo 3 ročník 2015/2016

Podobné dokumenty