Pojďme listovat v sobě tak jako v knize

Transkript

Pojďme listovat v sobě tak jako v knize
SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, S.R.O.
Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání
Čtyřletý vzdělávací program
Humanitní gymnázium
„Pojďme listovat v sobě tak jako v knize“
Ale byl jsem mladý, nemyslel jsem na budoucnost, snadno jsem zahořel a snadno vychládal.
Josef Škvorecký – Mirákl
Soukromé gymnasium Josefa Škvoreckého,s.r.o.; LEGEROVA 5,
PRAHA 2
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN
Č.j.: 336/V-01/09
Spisový znak: Ř-ŠVP-336/V-01/09
Dne: 21. 8. 2009
Skartační znak: V
Účinnost od: 1. 9. 2009
Změny:
Změny:
Změny:
Změny:
Změny:
Změny:
Změny:
Změny:
Změny:
2
O BSAH :
OBSAH: ......................................................................................................................... 3
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.................................................................................................... 5
1.1 NÁZEV ŠVP ......................................................................................................................................5
1.2 PŘEDKLADATEL ..................................................................................................................................5
1.3 ZŘIZOVATEL .......................................................................................................................................5
1.4 PLATNOST DOKUMENTU......................................................................................................................5
1.5 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ....................................................................................................................5
1.6 FORMA VZDĚLÁVÁNÍ .........................................................................................................................5
2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY............................................................................................... 6
2.1 VELIKOST ŠKOLY ................................................................................................................................6
2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY ...............................................................................................................................6
2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY ..........................................................................................................................6
2.4 KLIMA ŠKOLY.....................................................................................................................................6
2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU .......................................................................................6
2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ .....................................................................................................................6
2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ........................................................................6
2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY .............................................................................................6
2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁKŮM A UČITELŮM MIMO VYUČOVÁNÍ: .....................................................7
3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .................................................. 8
3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY: ..............................................................................................................................8
3.2 PROFIL ABSOLVENTA:.........................................................................................................................8
3.3 POŽADAVKY NA UCHAZEČE: ..............................................................................................................8
3.4 UKONČOVÁNÍ STUDIA........................................................................................................................8
3.4.1 Úrovně obtížnosti...................................................................................................................8
3.4.2 Organizace maturitní zkoušky: ...........................................................................................9
3.4.3 Společná část 2011..............................................................................................................9
3.4.4 Společná část od roku 2012.............................................................................................10
3.4.5 Profilová část .......................................................................................................................11
3.4.6 Opravné zkoušky ................................................................................................................11
3.4.7 Jednotlivá zkouška .............................................................................................................12
3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP ....................................................................................................12
3.6 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ..............................................................................................12
3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY........................................................................................................12
3.8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI.................................................12
3.9 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH..........................................................................13
3.10 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM ........................................................................13
3.11 KLÍČOVÉ KOMPETENCE ..................................................................................................................14
3.11.1 Kompetence k učení .......................................................................................................14
3.11.2 Kompetence k řešení problémů....................................................................................14
3.11.3 Kompetence komunikativní ...........................................................................................14
3.11.4 Kompetence sociální a personální ...............................................................................14
3.11.5. Kompetence občanské.................................................................................................14
3.12 ZAČLENĚNÍ A INTEGRACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ..............................................................................16
4. UČEBNÍ PLÁN ............................................................................................................ 18
5. UČEBNÍ OSNOVY ....................................................................................................... 21
5.1 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA...............................................................................................21
5.1.1 Český jazyk a jazyková komunikace ..............................................................................23
5.1.2 Literární výchova ................................................................................................................27
5.1.3 Kánon četby k maturitě z českého jazyka.....................................................................31
5.1.4 Ústní maturitní zkouška z literatury....................................................................................38
5.2 PŘEDMĚT: ANGLICKÝ JAZYK .............................................................................................................39
5.2.1 Konverzace v anglickém jazyce .....................................................................................47
5.3 PŘEDMĚT: FRANCOUZSKÝ JAZYK .......................................................................................................53
3
5.4 PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK ..............................................................................................................64
5.5 PŘEDMĚT: MATEMATIKA...................................................................................................................71
5.6 PŘEDMĚT: FYZIKA.............................................................................................................................80
5.7 PŘEDMĚT: CHEMIE...........................................................................................................................86
5.8 PŘEDMĚT: BIOLOGIE ........................................................................................................................95
5.9 PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA ......................................................................................................102
5.9.1 Obsahové vymezení a integrace oboru VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.....................................113
5.10 PŘEDMĚT: ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ....................................................................................116
5.10.1 Obsahové vymezení a integrace oboru ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE: ...............................124
5.11 PŘEDMĚT: DĚJEPIS .......................................................................................................................125
5.12 PŘEDMĚT: ZEMĚPIS ......................................................................................................................139
5.13 PŘEDMĚT: DĚJINY UMĚNÍ .............................................................................................................150
5.13.1 Začlenění tvůrčích aktivit v rámci výtvarného a hudebního oboru do předmětu
dějiny umění................................................................................................................................158
5.14 PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA......................................................................................................161
5.15 PŘEDMĚT: INFORMATIKA ..............................................................................................................169
5.16 PROJEKT: „PROCHÁZKA PRAHOU ZE VŠECH STRAN“ ......................................................................172
6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ................................................................ 173
6.1 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROSPĚCHU STUDENTŮ .........................................................................173
6.1.1 Požadavky na jednotlivé klasifikační stupně...............................................................173
6.1.2 Zásady klasifikace a klasifikační dokumentace ........................................................173
6.1.3 Celkové hodnocení .........................................................................................................174
6.1.4 Doplňková zkouška ..........................................................................................................174
6.1.5.Opravná zkouška..............................................................................................................174
6.1.6 Komisionální zkouška........................................................................................................175
6.1.7 Napomínání .......................................................................................................................176
6.1.8 Opakování ročníku...........................................................................................................176
6.1.9 Uvolnění z předmětu........................................................................................................176
6.1.10 Individuální vzdělávací plán ........................................................................................176
6.1.11 Maturitní zkouška ............................................................................................................176
6.2 AUTOEVALUACE ŠKOLY..................................................................................................................177
6.2.1 Metodika vlastního hodnocení školy - Oblasti autoevaluace.................................177
6.2.2 Evaluační standardy ........................................................................................................181
PŘÍLOHA Č. 1/2009 .................................................................................................... 185
P1. UČEBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ .................................................................. 185
P.1.1 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: TVŮRČÍ PSANÍ .............................................................................................185
P.1.2 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: MODERNÍ LITERATURA .................................................................................188
P.1.3 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: HUMANITNÍ ZÁKLAD ...................................................................................190
4
1. I DENTIFIKAČNÍ
ÚDAJE
1.1 NÁZEV ŠVP
Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání
Školní vzdělávací program byl vytvořen podle Rámcového vzdělávacího programu pro
gymnaziální vzdělávání.
Motivační název
Pojďme listovat v sobě tak jako v knize
1.2 PŘEDKLADATEL
Název a adresa školy
SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o.
Legerova 5, 120 00 Praha 2
IČ:
25140108
Právní forma:
s.r.o.
Identifikátor právnické osoby:
600004872
IZO:
048086053
Ředitelka školy:
Mgr. Radka Macháčková – [email protected]
Koordinátor tvorby ŠVP:
Petr Šrůta – [email protected]
Kontakty
ředitelna:
224262286
kancelář a sborovna:
224261173
e-mail:
[email protected]
WWW:
http://www.skvorecky.cz
1.3 ZŘIZOVATEL
SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o.
Adresa:
Legerova 5, 120 00 Praha 2
Jednatel:
Mgr. Václav Krištof
telefon:
224262286
e-mail:
[email protected]
1.4 PLATNOST DOKUMENTU
•
ŠVP platí od 1. září 2009 (pro první ročník/y)
1.5 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
•
•
Čtyřletý vzdělávací program
Obor: 79-41-K/41 Gymnázium
1.6 FORMA VZDĚLÁVÁNÍ
•
Denní forma vzdělávání
Mgr. Radka Macháčková
ředitelka školy
5
2. C HARAKTERISTIKA
ŠKOLY
2.1 VELIKOST ŠKOLY
•
•
Počet kmenových a odborných učeben odpovídá běžnému provozu maximálně 10 tříd.
Kapacita školy podle zřizovací listiny je 280 žáků.
2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY
•
•
•
Většina učeben je vybavena audio a videotechnikou (DVD, TV, video, zpětný projektor,
dataprojektor).
Další prostory, které mohou využívat žáci i pedagogové, jsou žákovská knihovna,
žákovská studovna, cizojazyčné knihovny, multimediální učebna.
Pro výuku informatiky je k dispozici počítačová učebna, žákovská studovna s počítači
a přístupem na internet, multimediální učebny s řídícím počítačem a uživatelskými
stanicemi. Připojení na internet je možné ze všech počítačů. Využití počítačů včetně
internetu je umožněno žákům i učitelům volně i mimo výuku.
2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY
•
Naše gymnázium má velmi dobré spojení MHD se všemi částmi města Prahy, metro –
trasa C – stanice I. P. Pavlova nebo Vyšehrad.
2.4 KLIMA ŠKOLY
•
•
•
Školní budova pochází z konce 19. století, je umístěna v blízkosti centra, na tzv. Severojižní
magistrála, jejíž přílišná zátěž by se měla v příštích letech výrazně omezovat.
Pro naši školu je charakteristický otevřený a demokratický přístup k žákům, díky nepříliš
velkému počtu žáků vytváří neformální, příjemná až rodinná atmosféra.
Vzhledem k tomu, že škola vzdělává i zahraniční žáky, především z východní Evropy a
bývalé Jugoslávie, panuje ve škole kosmopolitní atmosféra podporující multikulturní
výchovu našich žáků.
2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU
•
Učitelský sbor je plně aprobovaný. Složení a počet členů pedagogického sboru závisí na
kapacitě a výkonech školy. Při kapacitě 10 tříd se předpokládá, že na naší škole působí
zhruba 24 pedagogů. Učitelé pracují v prostředí, které jim umožňuje využití
nejvhodnějších pedagogických metod, výukových strategií a vlastního tvůrčího přístupu.
S vedením a se sebou navzájem spolupracují v rámci předmětových komisí, jejichž
význam stoupne se zařazením průřezových témat napříč jednotlivými předměty.
2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ
•
Žáci dochází či dojíždí ze všech částí Prahy, i ze vzdálenějších regionů cca do 100 km;
škola mívá vždy i několik dojíždějících žáků, pro které zajišťuje ve spolupráci s MČ Prahy 2
ubytování.
2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
•
Na škole probíhají dlouhodobé projekty zaměřené na zahraniční studijní výměny se
stálými partnerskými školami v Německu, máme zájem o navázání spolupráce i ve
frankofonních regionech, do Velké Británie žáci zajíždějí na učebně poznávací pobyty.
2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY
•
•
Školská rada je ustavena dle Zákona č. 561/2004 Sb. (Školský zákon). Školská rada má šest
členů.
Naše škola zajišťuje ve spolupráci s vysokými školami pedagogické praxe studentů
učitelství, řada našich pedagogů je fakultními učiteli (různé fakulty UK Praha, Literární
akademie), předpokládáme rozšíření spolupráce v oblasti projektů a grantových úkolů.
6
•
Vedení školy podporuje nadstandardní projekty v rámci minimálního preventivního
programu.
2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁKŮM A UČITELŮM MIMO VYUČOVÁNÍ:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Škola ve spolupráci se Společností Josefa Škvoreckého spolupořádá celostátní literární
soutěž pro žáky základních a středních škol „O cenu Josefa Škvoreckého“
Pravidelně se zúčastňujeme soutěže a následných workshopů „Náchodská prima
sezona“
Spolupráce s organizacemi Člověk v tísni, ÚDV
Žáci se každoročně účastní sbírkových akcí, především ve spolupráci s nadací Život
dětem a Projekt Šance
Výchovný poradce školy pomáhá žákům zejména při výběru dalšího uplatnění; řešení
individuálních problémů
Fakultativní sportovní akce – Pražský juniorský maraton, baseballový turnaj
Klub mladého diváka - Organizace návštěv večerních představení v různých typech
divadel
Kurzy Národní galerie
Filmový klub
Besedy se spisovateli, herci, režiséry
7
3. C HARAKTERISTIKA
ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO
PROGRAMU
3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY:
Škola poskytuje čtyřleté gymnaziální studium s rozšířenou výukou humanitních předmětů
s ohledem na budoucí zaměří pak volbu předmětů.
3.2 PROFIL ABSOLVENTA:
Náš absolvent je humanitně vzdělaný, jazykově vybavený, připravený ke studiu na vysoké
škole dle svého osobního zájmu a zaměření u nás i v zahraničí, je ochoten a schopen vyjádřit
a obhájit vlastní názor.
Žáci jsou připravováni na všechny typy univerzitního studia individuální profilací v soustavě
volitelných předmětů, převažuje však zájem o studia humanitní.
V rámci výuky volitelných předmětů nabízíme studentům nadstandardní přípravu
k budoucímu zaměření především ve výuce tvůrčího psaní, mezi absolventy z let předchozích
je několik již publikujících autorů, zaměstnanců různých periodik či televizí či pracovníků
kulturního managementu.
3.3 POŽADAVKY NA UCHAZEČE:
3.3.1 ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ:
Kritéria jsou upřesňována každý rok a zveřejňována v souladu s vyhláškou:
Přijímací řízení vychází z výsledků předchozího vzdělávání:
− Průměr známek z profilových předmětů.
− Další skutečnosti (soutěže, olympiády a podobně)
− Případně test obecně studijních předpokladů, slohová práce a motivační pohovor.
3.4 UKONČOVÁNÍ STUDIA
3.4.1 Úrovně obtížnosti
Povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou připraveny ve dvou úrovních obtížnosti –
základní a vyšší.
Obecně platí, že:
3.4.1.1 Dvě úrovně obtížnosti jsou nabízeny:
•
•
v případě povinných zkoušek společné části;
u nepovinných zkoušek společné části z předmětů, z nichž je možné konat rovněž
zkoušku povinnou.
3.4.1.2 Zkoušky základní úrovně obtížnosti:
•
•
•
ověřují povinné minimum dovedností a znalostí každého maturanta bez ohledu na typ
střední školy, obor či formu vzdělávání;
ověřují v daném předmětu pouze to, co podle platných učebních dokumentů má v
rámci svého studia probrat maturující na všech typech středních škol, v jakémkoli oboru
a v jakékoli formě studia;
představuje v daném zkušebním předmětu průnik obsahu vzdělávání všech maturitních
oborů.
3.4.1.3 Vyšší úroveň obtížnosti zkoušek:
•
•
•
je úroveň výběrová a proto nelze očekávat, že na složení této zkoušky své žáky připraví
každá škola v každém oboru vzdělávání;
ověřuje dovednosti a znalosti vlastní zejména těm oborům vzdělávání, z nich se
podstatná část žáků úspěšně hlásí ke studiu na vysoké školy;
je odvozena od požadavků vysokých škol při přijímacích zkouškách.
8
3.4.1.4 Zkoušky z předmětů, z nichž není možnost konat povinné zkoušky (fyzika,
chemie, biologie, dějepis, zeměpis a dějiny umění):
•
•
•
nejsou nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti;
mají výběrový charakter a mají proto logicky blíže zkouškám vyšší úrovně obtížnosti;
jsou po stránce obsahu odvozeny od požadavků vysokých škol při přijímacích
zkouškách.
3.4.1.5 Volba úrovně obtížnosti zkoušek:
•
•
je svobodnou volbou žáka bez ohledu na typ či obor střední školy;
v případě komplexních zkoušek z českého jazyka literatury a z cizího jazyka je zároveň
volbou obtížnosti všech dílčích zkoušek, tj. dílčí ústní zkoušky, písemné práce i
didaktického testu.
3.4.1.6 Volbu úrovně obtížnosti zkoušek:
•
•
provádí žák v rámci přihlášky k maturitní zkoušce;
může žák v případě opravné zkoušky zvolit odlišně od té, kterou zvolil v řádném termínu
zkoušky.
3.4.2 Organizace maturitní zkoušky:
Rok
Společná část
Profilová část
2 povinné zkoušky:
1. český jazyk a literatura
2. cizí jazyk nebo matematika
2–3 povinné zkoušky
- stanoví ředitelka
školy
2011 max. 3 nepovinné zkoušky
- z nabídky: český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika,
občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika,
chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění
3 povinné zkoušky:
1. český jazyk a literatura
2. cizí jazyk
3. matematika nebo občanský a společenskovědní základ
2012 nebo informatika
a dál
max. 3 nepovinné zkoušky:
- z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika,
občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika,
chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění
max. 2 nepovinné
zkoušky
- nabídku stanoví
ředitelka školy
3 povinné zkoušky
- stanoví ředitelka
školy
max. 2 nepovinné
zkoušky
- nabídku stanoví
ředitelka školy
3.4.3 Společná část 2011
Náběhová fáze – Model 2 + 3 (2 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky)
Náběhová fáze obsahuje několik úlev, aby přechod na novou maturitu proběhl plynule a bez
větších komplikací a aby všichni zúčastnění snáze přivykli této bezesporu velké změně. Její
hlavní výhodou oproti druhé fázi (od roku 2012) je možnost konat nepovinnou zkoušku z téhož
předmětu jako povinnou. Dejme tomu, že si žák chce zvolit vyšší úroveň zkoušky z cizího
jazyka, ale při jejím neúspěšném vykonání v rámci povinných zkoušek by neuspěl v celé
společné části. Řešením tedy je zvolit u povinné zkoušky základní úroveň a vyšší pak u zkoušky
nepovinné, která nemá vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky uspěje, či nikoli. Od roku 2012 již
tato možnost nebude – tzn., že žák nebude moci konat nepovinnou zkoušku z téhož
předmětu, z něhož konal zkoušku povinnou.
3.4.3.1 POVINNÉ ZKOUŠKY:
1. český jazyk a literatura,
2. cizí jazyk nebo matematika.
Povinné zkoušky koná žák buď v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného
rozhodnutí. Úroveň volí pro každou zkoušku zvlášť. V případě komplexní zkoušky z českého
jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úroveň vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky
9
(dílčí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspěšné složení společné části
maturitní zkoušky musí uspět u obou povinných zkoušek.
3.4.3.2 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY
Žák si může (ale nemusí) zvolit maximálně 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky:
• český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ,
biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis a dějiny umění.
Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý,
španělský, francouzský a ruský. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při
studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si může dokonce zvolit
takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučil. Jedinou podmínkou je, že se tento
jazyk na dané škole vyučuje.
Krom zmíněného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební
předměty na škole vyučují. Žák má možnost si vybrat zkušební předmět, z něhož bude konat
nepovinnou zkoušku, zcela svobodně bez ohledu na to, jaký obor či typ střední školy studuje.
Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyků) neznamenají pro školu žádné nároky na
kvalifikaci učitelů, neboť jsou realizovány formou centrálně zadávaných a centrálně
vyhodnocovaných testů.
3.4.4 Společná část od roku 2012
Počínaje rokem 2012 přibude ke 2 povinným zkouškám třetí povinně volitelná zkouška (viz
model níže).
Další novinkou je právo ředitele školy částečně nebo zcela omezit volitelnost předmětů ve
třetí povinné zkoušce. Znamená to, že může volitelnost omezit ze tří na dva předměty nebo ji
zrušit a určit jeden předmět pro všechny maturanty. Toto své rozhodnutí však musí dle zákona
zveřejnit nejpozději 3 měsíce před podáním přihlášky uchazečů o studium na střední škole,
kterých by se toto rozhodnutí dotklo u maturit.
Změny se týkají i volby zkušebních předmětů nepovinných zkoušek. Počínaje rokem 2012 již
nebude možné, aby žák konal nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož koná zkoušku
povinnou. Tato možnost „sázky na jistotu“ platila pouze pro náběhovou fázi maturitní zkoušky
v roce 2011.
Model 3 + 3 (3 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky)
3.4.4.1 POVINNÉ ZKOUŠKY:
1. český jazyk a literatura,
2. cizí jazyk,
3. matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika.
Povinné zkoušky koná žák buď v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného
rozhodnutí. Úroveň volí pro každou zkoušku zvlášť. V případě komplexní zkoušky z českého
jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úroveň vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky
(dílčí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspěšné složení společné části
maturitní zkoušky musí maturant uspět u všech tří povinných zkoušek.
3.4.4.2 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY
Žák si může (ale nemusí) zvolit maximálně 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky:
• další cizí jazyk, matematika, informatika, občanský a společenskovědní základ,
biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění.
Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý,
španělský, francouzský a ruský. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při
studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si může dokonce zvolit
takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučil. Jedinou podmínkou je, že se tento
jazyk na dané škole vyučuje.
Krom zmíněného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební
předměty na škole vyučují. Žák má možnost si vybrat zkušební předmět, z něhož bude konat
nepovinnou zkoušku, zcela svobodně bez ohledu na to, jaký obor či typ střední školy studuje.
Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyků) neznamenají pro školu žádné nároky na
10
kvalifikaci učitelů, neboť jsou realizovány formou centrálně zadávaných a centrálně
vyhodnocovaných testů.
3.4.5 Profilová část
Profilová část je plně v kompetenci ředitele školy.
Skládá se:
• ze 2 nebo 3 povinných zkoušek,
• z možnosti konat až 2 nepovinné zkoušky.
Profilové zkoušky se mohou konat formou:
• písemnou,
• praktické zkoušky,
• ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
• maturitní práce s obhajobou před zkušební maturitní komisí.
Jedna zkouška může být rovněž kombinací uvedených forem (může se skládat z písemné
části a z maturitní práce s obhajobou nebo z praktické zkoušky a ústní zkoušky).
Nabídku povinných i nepovinných zkoušek včetně formy, témat a termínů konání určí ředitel
školy podle rámcového a školního vzdělávacího programu. Skladba i forma profilových
zkoušek musí vycházet z profilu daného studijního oboru. Rozhodnutí o parametrech profilové
části musí ředitel školy zveřejnit nejpozději 12 měsíců před konáním první profilové zkoušky.
Počet povinných profilových zkoušek stanoví pro každý obor rámcový vzdělávací program
(RVP). Do doby, než budou maturovat první žáci, kteří zahájili výuku dle školního vzdělávacího
programu (ŠVP), určí jejich počet ředitel školy.
Profilovou část vykoná žák úspěšně tehdy, když uspěje u všech jejích povinných zkoušek. V
případě neúspěchu má žák právo na dvě opravné zkoušky z předmětu, z něhož neuspěl. Žák
koná opravnou zkoušku vždy pouze z toho předmětu, z něhož neuspěl.
Vzhledem k tomu, že provedení a parametry profilové části maturitní zkoušky jsou plně v
kompetenci konkrétních středních škol, bližší informace lze získat výhradně na příslušné střední
škole.
3.4.6 Opravné zkoušky
Pro absolvování maturitní zkoušky (MZ) je podmínkou úspěšné složení společné i profilové
části, tzn. úspěšné vykonání všech povinných zkoušek obou částí. V případě komplexních
zkoušek to znamená uspět ve všech třech dílčích zkouškách (dílčí ústní zkoušce, písemné
práci i didaktickém testu).
Pokud žák neuspěje u jedné nebo více povinných zkoušek v řádném termínu MZ, má možnost
konat až dvě opravné zkoušky. Opravnou zkoušku koná žák pouze z těch předmětů, v nichž
neuspěl. V případě komplexních zkoušek opravuje všechny tři dílčí zkoušky, tedy celou
komplexní zkoušku.
Opravné zkoušky společné části lze konat v 5 následujících letech po ukončení studia na
střední škole.
Opravné zkoušky z nepovinných předmětů se nekonají! V případě nepovinných zkoušek lze
opravnou zkoušku nahradit složením tzv. jednotlivé zkoušky.
Pro opravné zkoušky si může žák zvolit jinou úroveň obtížnosti, než si zvolil v řádném termínu.
Pokud tedy konal zkoušku ve vyšší úrovni obtížnosti a neuspěl, může u opravné zkoušky zvolit
úroveň základní.
Možné termíny opravných zkoušek společné části jsou buď v září, nebo v jarním termínu
následujícího školního roku. Stejně jako v řádném termínu maturitní zkoušky je podmínkou
podání přihlášky řediteli příslušné školy, a to:
• k podzimnímu termínu do 25. června (ředitel školy zanese do centrálního registru CERMATu
do 30. 6.),
• k jarnímu termínu do 15. listopadu (ředitel školy zanese do centrálního registru CERMATu
do 30. 11.).
Opravné a náhradní zkoušky se na rozdíl od řádného termínu konají pouze ve vybraných
školách (tzv. spádových), tedy nikoli ve všech středních školách. Výjimkou jsou dílčí ústní
zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka, které koná žák ve škole, kde studoval.
Zářijový termín náhradních a opravných zkoušek
11
Náhradní a opravné zkoušky pro maturanty roku 2011 se konají v termínu od 6. do 14. září
následujícího školního roku. Opět se konají podle jednotného zkušebního schématu, který je
však stanoven až na základě přihlášek žáků (důvodem je optimalizace časového rozvrhu
zkoušek s cílem minimalizovat délku, po kterou se budou na školách konat).
Pozvánku ke konání náhradních a opravných zkoušek obdrží žák v průběhu posledního týdne
prázdnin (přípravného týdne) na své „kmenové“ škole. V pozvánce bude uvedeno kam a
kdy se má k příslušné zkoušce (zkouškám) dostavit.
3.4.7 Jednotlivá zkouška
Novela školského zákona upravující v §113 jednotlivé zkoušky hovoří o 4 typech těchto
zkoušek:
• jednotlivé maturitní profilové – v režii příslušné střední školy,
• jednotlivé závěrečné – také v režii příslušné střední školy,
• jednotlivé zkoušky absolutoria – v režii příslušné konzervatoře nebo vyšší odborné
školy,
• jednotlivé maturitní zkoušky společné části maturitní zkoušky - v režii CERMAT.
3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP
ŠVP považujeme zvláště v prvních čtyřech letech za otevřený dokument, který bude možno,
ale i nutno průběžně upravovat, hlavně díky systému zpětných vazeb. Od počátku prvního
školního roku platnosti tohoto ŠVP bude vytvořena kontrolní skupina – vedení školy,
koordinátor ŠVP, předsedové předmětových komisí, která bude pravidelně vyhodnocovat
fungování ŠVP v praxi – tato autoevaluce povede k lepší provázanosti jednotlivých
průřezových témat a k dalšímu zeefektivnění výuky a vzdělávání na naší škole. Evaluační
proces bude dávat tento ŠVP do souladu s aktuálním vývojem školské legislativy.
3.6 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
Strategie vycházejí z následujících principů uplatňovaných v práci školy:
• Provázanost jednotlivých předmětů
• Projektová výuka
• Vysoká úroveň výuky a využití jazyků, návaznost na dosaženou úroveň v předchozím
vzdělání
• Liberální přístup k žákům i učitelům
• Otevřenost ve vztahu k žákům
• Neformální klima školy
• Kosmopolitní a multikulturní atmosféra – zahraniční žáci - Individuální přístup, který
umožňuje hladké začlenění do našeho školského systému
• Nabídka postupné profilace výběrem volitelných předmětů
• Týmová práce
• Projektová výuka ve všech ročnících studijního programu
• Účast na dlouhodobých i mezinárodních projektech
3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY
Naši žáci zvládnou požadavky gymnaziálního vzdělávání na úrovni ŠVP (který odpovídá RVP
GV). V oblasti humanitního vzdělávání, která je pro naši školu prioritní, jsou požadavky našeho
ŠVP poněkud náročnější. Ve volitelných předmětech, které tvoří individuální profil absolventa,
jsou naši žáci připravováni v souladu s požadavky Katalogů cílových požadavků společné
části maturitní zkoušky.
3.8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI
Vychází z prostorových možností školy – není bezbariérový přístup.
Školní vzdělávací program předpokládá možnost integrace žáků s lehčími postiženími.
Dle potřeb a na základě lékařských doporučení vytváří škola ve spolupráci s rodiči žáků se
specifickými poruchami učení individuální vzdělávací plány.
12
3.9 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
Mimořádně nadaní žáci našeho gymnázia mohou pro svůj rozvoj využít následujících
možností:
•
•
•
Individuální vzdělávací plány
Účast na projektech – včetně mezinárodních
Olympiády a odborné soutěže
3.10 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM
Do této skupiny patří žáci ze sociálně, kulturně a jazykově odlišného prostředí. Hlavním
problémem bývá zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. U žáků se sociálním
znevýhodněním škola zajišťuje například:
• pomoc při doučování,
• konzultace s psychologem v případě ohrožení žáků sociálně patologickými jevy,
• nadstandardní péči výchovného poradce,
• finanční pomoc při návštěvách kulturních nebo sportovních zařízení,
• další aktivity vedoucí k maximálnímu zapojení těchto žáků do života školy.
Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním:
•
•
•
•
•
•
•
v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů
zajištění skupinové nebo individuální péče
zajištění specifických učebnic a pomůcek
volba odpovídajících metod a forem práce
nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm
vytvoření příznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostředí
finanční podpora žáků při účasti na činnostech souvisejících s výukou
13
3.11 KLÍČOVÉ KOMPETENCE
Klíčové kompetence jsou v našem programu rozvíjeny následovně:
3.11.1 Kompetence k učení
STRATEGICKÉ KROKY
ORGANIZAČNÍ FORMY
Individualizovat vyučovací metody a rozšířit Profilace ve volitelných předmětech. Návrhy
jejich variabilitu
dalšího směřování volitelných předmětů.
Návrhy projektů
Posílit vnitřní motivaci žáků
Zapojení do projektů. Organizace exkurzí
Zefektivnit přenos a získávání informací
Samostatná práce se zdroji informací –
Internet
Samostatná práce s literaturou
Posílit autoevaluační schopnosti žáků
Prezentace žákovských projektů v rámci školy
a jiných aktivit
3.11.2 Kompetence k řešení problémů
STRATEGICKÉ KROKY
Posílit metodu problémové výuky ve všech
předmětech
Využít schopnost žáků rozpoznat problém
Umožnit žákům interpretovat získané
informace a návrhy řešení problémů
ORGANIZAČNÍ FORMY
Využití seminárních forem výuky
Vytváření studijních skupin napříč třídami
Zadávání projektů, individuálních
a skupinových úkolů
Prezentace na webové stránce školy. Výstupy
z projektů za jednotlivé ročníky, ale i za celé
studium
3.11.3 Kompetence komunikativní
STRATEGICKÉ KROKY
Umožnit žákům přístup k dostupným
prostředkům komunikace
Poskytnout žákům teoretické a praktické
nástroje ke komunikaci
Umožnit žákům prezentovat komunikační
schopnosti ve škole i na veřejnosti
Poskytnout žákům vysokou úroveň
výstupních komunikačních schopností
v cizích jazycích
ORGANIZAČNÍ FORMY
Liberalizace používání ICT prostředků uvnitř
školy
Webové stránky školy, tříd, apod. Využití
žákovské knihovny a cizojazyčných knihoven
Provázání výuky informatiky s ostatními
předměty, tak aby se využití výpočetní
techniky stalo samozřejmostí
Mimoškolní činnost (zájmové útvary, soutěže)
Obhajoby a ukázky projektů. Olympiády a
jiné soutěže.
Zahraniční studijní výměny
Olympiády a jiné soutěže.
3.11.4 Kompetence sociální a personální
STRATEGICKÉ KROKY
Poskytnout žákům možnosti hodnotit vlastní
reálné možnosti
Vést žáky ke schopnosti přijmout
zodpovědnost
Posilovat metody k vytváření hodnotných
mezilidských vztahů
Vést žáky k pozitivnímu vztahu ke zdraví
a zdravému životnímu stylu
ORGANIZAČNÍ FORMY
Skupinové metody výuky ve všech
předmětech
Externí formy evaluace školy – Vektor SCIO
Organizace prezentací projektů
Zapojení žáků do humanitárních akcí
Preventivní program. Sportovní aktivity v rámci
kurzů. Aktivity v rámci sportovních soutěží
3.11.5. Kompetence občanské
STRATEGICKÉ KROKY
Učit žáky stanovit si perspektivní cíle
ORGANIZAČNÍ FORMY
Spolupráce s vysokými školami – semináře,
praxe
14
Toleranci a respektování různorodých
hodnot člověka povýšit na jednu ze
základních norem života školy
Učit žáky uvědoměle poskytovat účinnou
pomoc druhým
Umožnit žákům možnosti postupného
zapojování do občanského života okolí
a společnosti
Nabídka profilových maturitních zkoušek
Nabídka studia pro žáky minoritních skupin
(většinou zahraničních).Multikulturní projekty
(včetně mezinárodních). Účast na
humanitárních akcích
Individuální a skupinové úkoly v předmětech
Účast žáků na organizaci mimoškolních
aktivit
Práce třídních samospráv a účast zástupců
žáků ve školské radě školy.Organizační
pomoc žáků při občanských aktivitách
v místě sídla školy
15
3.11 ZAČLENĚNÍ A INTEGRACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT
Průřezová témata jsou zařazena do předmětů a činností, se kterými se setkají všichni
žáci, Podle následujícího přehledu. Konkrétní zapracování do jednotlivých vyučovacích
předmětů je součástí osnov jednotlivých předmětů.
Tematické okruhy průřezových
1. ročník
2. ročník
3. ročník
témat
Osobnostní a sociální výchova (OSV)
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní řešení
problémů
Sociální komunikace
INT/ZSV; TV
INT/TV
INT/BI; TV
INT/ZSV; TV
INT/ZSV; TV
INT/TV
INT/TV
INT/ZSV; TV
INT/ČJL; ZSV;
INT/DU
TV INT/DU
Morálka všedního dne
INT/ZSV; D
INT/ZSV
Spolupráce a soutěž
INT/TV
INT/TV
INT/TV
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (MEGS)
Globalizační a rozvojové procesy
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky
Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová
spolupráce
Žijeme v Evropě
Vzdělávání v Evropě a ve světě
INT/TV; DU
INT/Z
INT/Z
INT/jazyky
INT/DU; ZSV; I
INZ/Z
INT/Z; ZSV
INT/ jazyky
INT/DU
INT/ZSV
INT/TV
INT/D
INT/ZSV
INT/ZSV
INT/ZSV
INT/jazyky
INT/EV; ZSV
INT/jazyky
INT/Z;DU; ZSV
INT/jazyky
INT/DU;
ZSV
INT/ jazyky
INT/I
INT/ jazyky
INT/ jazyky
Multikulturní výchova (MUV)
Základní problémy sociokulturních INT/D; ČJL; Z
rozdílů
INT/ZSV
INT/ jazyky
Psychosociální aspekty
INT/ jazyky
interkulturality
Vztah k multilingvní situaci a ke
spolupráci mezi lidmi z různého
kulturního prostředí
4. ročník
INT/D; ČJL; Z
INT/ZSV
INT/ jazyky
INT/ jazyky
INT/D;ČJL; Z
INT/ZSV
INT/ jazyky
INT/ jazyky
INT/D;ČJL
INT/Z; ZSV
INT/ jazyky
INT/ jazyky
INT/ jazyky
INT/ZSV
INT/ jazyky
INT/ jazyky
Environmentální výchova (ENV)
Problematika vztahů organismu
a prostředí
Člověk a životní prostředí
INT/BI
INT/BI; ČP
INT/jazyky
INT/ jazyky
INT/CH; BI
INT/ČP
Životní prostředí České republiky
INT/BI
INT/Z; ČP
Mediální výchova (MEV)+ volitelný předmět ve 4.roč.
Média a mediální produkce
INT/F; CH; Z
INT/I
INT/ZSV; I
INT/ČJL
INT/DU
INT/ jazyky
INT/DU; I
INT/ jazyky
INT/ČJL; DU
INT/ jazyky
Uživatelé
INT/ZSV; I
INT/ZSV; I
Účinky mediální produkce a vliv
INT/DU; I
INT/DU; ZSV; I
Mediální produkty a jejich
významy
INT/ČP
INT/ČP
INT/ jazyky
INT/DU
INT/D;ČJL;ZSV INT/D;ČJL
INT/DU
INT/ZSV;
DU
INT/ZSV; DU
INT/ČJL;
16
médií
Role médií v moderních dějinách
INT/ZSV; I
INT/ZSV; I
INT/D; ČJL;
ZSV INT/DU
DU
INT/D; ČJL
INT/ZSV;
DUI
Poznámky:
Způsob realizace je upřesněn v učebních osnovách; součástí osnovy každého
předmětu je zařazení průřezových témat.
17
4. U ČEBNÍ
PLÁN
celková
minimální
dotace
1.
2.
3.
4.
Dotace
v ŠVP
Český jazyk a literatura
4
4
5
5
18
12
Anglický jazyk*
3
3
4
4
14
12
Francouzský*/Německý jazyk*
3
3
3
3
12
12
Matematika a její aplikace
3
3
2
2
10
10
Vzdělávací oblasti / obory
Jazyk a jazyková komunikace
36
Člověk a příroda/ a společnost
Fyzika
2
2
4
Chemie
2
2
4
Biologie
2
2
4
Člověk a příroda
3
3
6
Základy společenských věd
2
2
3
3
10
Dějepis
2
2
2
2
8
Zeměpis
2
2
2
2
8
INT
Člověk a svět práce
x
4
Umění a kultura
Dějiny umění
2
2
3
3
10
8
Člověk a zdraví
Tělesná výchova*
2
2
Výchova ke zdraví
2
2
8
INT
Informační a komunikační technologie*
2
2
Volitelné předměty
2
2
x
INT
4
4
4
4
12
8
INT
Průřezová témata
x
Disponibilní dotace
26
Celková povinná dotace
33
33
33
33
Volitelné předměty:
Občanský a společenskovědní základ –
maturitní
Matematika / Člověk a příroda maturitní
Tvůrčí psaní - základní
Tvůrčí psaní - pokračovací
Mediální výchova
Humanitní základ
Dějiny filozofie
Moderní literatura
Moderní dějiny/mezinárodní vztahy
1.
2.
3.
4.
2
1
1
132
2
1 letý
2
1 letý
2 letý
2 letý
2 letý
2 letý
2 letý
2 letý
2 letý
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
1
132
*) dělené hodiny
18
4.1 POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU:
Český jazyk a literatura: každoroční dotace je rozdělena na literární výchovu a český jazyk a
jazykovou komunikaci ve schématu (3+1, 3+1, 4+1, 4+1).
Cizí jazyk a další cizí jazyk je studován povinně a navazuje na obsah výuky RVP ZV s možností
vytváření skupin dle pokročilosti. Žáci si volí profilový cizí jazyk – anglický, německý jazyk nebo
francouzský přihláškou ke studiu. Volba profilace je závazná pro celé studium a zvolený
profilový jazyk je povinnou volbou žáka ve společné i profilové části maturitní zkoušky. Výuka
je realizována ve skupinách.
Součástí anglického jazyka je anglická konverzace.
Podle Společného evropského referenčního rámce CEF všichni žáci ukončí studium cizích
jazyků minimálně na úrovni B2.
Fyzika: Součástí výuky jsou i průběžně zařazovaná praktická cvičení.
Chemie: Součástí výuky i laboratorní cvičení a praktická cvičení. Předmět integruje část
vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. ročníku.
Biologie: Součástí výuky i laboratorní cvičení a praktická cvičení. Předmět integruje část
vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV v 1. a 2. ročníku.
Člověk a příroda: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV ve
4. ročníku.
Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV ve 3. a
4. ročníku.
Zeměpis: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. a 2.
ročníku.
Základy společenských věd: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Člověk a
svět práce z RVP GV
Člověk a svět práce: Výuka je integrována následujícím způsobem:
Úvod do psychologie - problematika profesní volby a osobního managementu
Úvod do sociologie - sociální struktura společnosti - Sociální nerovnost a sociální mobilita
Úvod do politologie - otázka lidských práv; mezinárodní vztahy – evropský trh práce
Globální svět - evropská integrace a mezinárodní spolupráce; mezinárodní trh práce
Úvod do studia práva a pracovně právní problematiky - orgány právní ochrany;
problematika pracovněprávních vztahů
Úvod do ekonomie - tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty; marketing; úloha státu
v ekonomice a sociální politika; finance
Úvod do filozofie a etiky - význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií i
možná rizika jejich zneužití
Dějiny umění: Předmět integruje vzdělávací obsah Výtvarného oboru a Hudebního oboru
z RVP GV
Tělesná výchova: Výuka je realizována ve skupinách. Předmět integruje část vzdělávacího
obsahu Výchova ke zdraví z RVP GV ve všech ročnících.
Výchova ke zdraví: Výuka je integrována v následujících předmětech:
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ
Biologie 1. roč.: Viry, bakterie, houby
Biologie 2. roč.: Prevence chorob. Buňky – nádorové bujení
Člověk a příroda 3. roč.: Projekt Optimální
stravování, pozitivní a negativní působení medií.
výživa:
vyhodnocení
vlastního
stylu
Člověk a příroda 4. roč.: Ekologie x environmentalistika, znečištění prostředí, globální
problematika znečištění prostředí.
Základy společenských věd 1. roč.: Člověk jako jedinec - psychohygiena.
Základy společenských věd 3. roč.: Občan a právo - bezpečnost práce.
19
Tělesná výchova 1. – 4. roč.: Zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a
jejich prevence.
Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách.
VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ
Člověk a příroda 3. roč.: Ontogenetický vývoj člověka - fáze vývoje, období 1. a 2. vzdoru,
těhotenství, porod.
Základy společenských věd 2. roč.: Člověk ve společnosti - rozvoj sociálních dovedností.
ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE
Chemie 1. roč.: Toxicita látek.
Chemie 2. roč.: Alkoholy, alkaloidy a jiné návykové látky.
Člověk a příroda 3. roč.: Rozmnožovací soustava, antikoncepce, plánované rodičovství.
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE
Člověk a příroda 3. roč.: Biologie lidského těla, onemocnění soustav lidského těla.
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ
Chemie 1., 2. roč.: Pravidla při práci v chemikáliemi, S věty R věty.
Člověk a příroda 3. roč.: První pomoc.
Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc.
Volitelné aktivity: Realizovány ve 1. až 4. ročníku formou povinně volitelných předmětů, které
rozšiřují a prohlubují vzdělávací obsah vzdělávacích oborů RVP GV. Žáci příslušných ročníků
vybírají z každoroční aktuální nabídky, která vychází zejména z poptávky žáků a je uvedena
v příloze ŠVP. Výuka je realizována v jednoletých a dvouletých kurzech.
20
5. U ČEBNÍ
5.1 PŘEDMĚT:
OSNOVY
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura
Vzdělávací obor Český jazyk a literatura je realizován v povinném předmětu Český jazyk a
literatura a ve volitelných předmětech Humanitní základ, Moderní literatura a Tvůrčí psaní.
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura realizuje některé části vzdělávacích oborů Jazyk
a jazyková komunikace a rozvíjí průřezová témata Mediální výchova a Výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vymezení vyučovacího předmětu český jazyk a literatura je vytvořeno ze vzdělávacího oboru
český jazyk a literatura z RVP GV. Integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a
sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní
výchova, mediální výchova. Současně svým obsahem doplňuje předměty dějepis, estetická
výchova, základy společenských věd, humanitní základ, novodobé dějiny. Předmět český
jazyk a literatura představuje v rámci základního vzdělání součást oboru jazyk a jazyková
komunikace.
Předmět je realizován ve čtyřech ročnících s následující hodinovou dotací: první ročník čtyři
hodiny týdně, druhý ročník čtyři hodin týdně, třetí ročník pět hodin týdně, čtvrtý ročník pět
hodin týdně. Jedna hodina ročníkové dotace je věnována části Jazyk a jazyková
komunikace.
Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzdělání, schopnost studentů využívat češtiny jako
mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, jež umožňuje žákům poznat a
pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Studenti získají kompetenci k efektivní
mezilidské komunikaci, učí se interpretovat různé komunikační situace. V komunikační a
slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s
porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo
slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky
posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho
výstavbu. V jazykové složce žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování
spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková
výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem
jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a
dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti
porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k
zobecnění. V literární složce studenti poznávají prostřednictvím četby literární teorii, učí se
vnímat její specifické znaky, postihovat umělecká specifika literatur a formulovat vlastní
názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají
a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce
literárního textu.
Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními prameny,
samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, literárními
soutěžemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi.
21
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Student je veden vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie.
Učitel vede studenta k tomu, aby v učebnicích, knihách, textových a jiných pomůckách
vyhledal příklady zkoumaného jevu, sám stanovil pravidla pro tento jev typická a následně se
sám pokusil vytvořit příklady vlastní, na nichž by právě získané vědomosti uplatnil. Student je
veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného čtení a chápání
významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a tvorby textů
vlastních.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vede studenty k využívání učiva a materiálů souvisejících především s předměty
osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech,
multikulturní výchova, dějepis, estetická výchova, základy společenských věd, humanitní
základ.
Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy při práci
s texty, které se nezaměřují na konkrétní jev, či při práci s textem, jehož sám autorem.
Schopnost řešení problémů lze prokázat na literárních ukázkách a při práci s nimi. Student je
veden ke správnému použití jazykových jevů. Student je schopen přečtený text reprodukovat
nebo vytvářet další texty vlastní – i s možností využití různých jazykových vrstev.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost
věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám
posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, je
schopen vytvářet vlastní projevy.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé
projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat
své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě
komunikovat s okolím.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Studenti se prostřednictvím četby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním,
vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance.
22
5.1.1 Český jazyk a jazyková komunikace
Ročník : první
Školní výstupy
Obecné poučení o jazyku
a řeči
žák odlišuje různé variety
národního jazyka a vhodně
je využívá v souladu
s komunikační situací
žák popíše základní rysy
češtiny a vysvětlí zákonitosti
jejího vývoje i současné
vývojové tendence
Zvuková stránka jazyka
žák ovládá zásady spisovné
výslovnosti v mluveném
projevu vhodně užívá
nonverbálních prostředků
řeči
Grafická stránka jazyka
žák v písemném projevu
dodržuje zásady pravopisu
a s oporou příruček řeší
složitější případy
Stylistika
žák v písemném i mluvením
projevu volí vhodné
výrazové prostředky podle
jejich funkce a vztahu
k sdělovacímu záměru,
k dané situaci, kontextu i
adresátovi, vysvětlí a
odůvodní význam slov
v daném kontextu
žák si osvojuje prakticky
vhodnou volbu výrazových
prostředků
Funkční styly a jejich
realizace v textech
žák pořizuje z textu výpisky,
zpracovává výtahy,
konspekty
žák volí adekvátní
komunikační strategie,
zohledňuje partnera i
publikum, rozeznává
manipulativní komunikaci a
dovede se jí bránit
Učivo
Jazyk a řeč, jazyková komunikace
Myšlení a jazyk
Národní jazyk a jeho útvary
Čeština a slovanské jazyky
Jazyková kultura
Základní vývojové tendence
českého jazyka
Průřezová témata,
přesahy
Mediální výchova
(mediální produkty a
jejich významy)
Zásady spisovné výslovnosti
Zvukové prostředky řeči
Mediální výchova
Písmo, jeho vznik a druhy
Základní principy českého pravopisu
a nejčastější odchylky od nich
Mediální výchova
Slohová charakteristika výrazových
prostředků
Mediální výchova
Text (komunikát) a komunikační
situace
–
prostředí,
účastníci
komunikace, jejich role
(mediální produkty a
jejich významy)
(mediální produkty a
jejich významy)
(mediální produkty)
Osobnostní a sociální
výchova
(sociální komunikace)
Míra
připravenosti,
oficiálnosti,
formálnosti, veřejnosti komunikace;
Mluvenost a psanost
Prostě sdělovací funkční styl,
administrativní
Mediální výchova
Komunikační strategie – adresnost,
volba jazykového útvaru, prostředků
verbálních a neverbálních s
ohledem na partnera;
Osobnostní a sociální
výchova
(mediální produkty)
(sociální komunikace)
Vyjadřování přímé a nepřímé,
jazyková etiketa
23
Ročník : druhý
Školní výstupy
Slovní zásoba, sémantika
a tvoření slov
žák v mluveném i psaném
projevu vhodně využívá
slohotvorné rozvrstvení
výrazových prostředků
češtiny
Tvarosloví (morfologie)
žák ve svém projevu
uplatňuje znalosti
tvarosloví a slovotvorných
principů českého jazyka
Funkční styly a jejich
realizace v textech
Učivo
Jednotky slovní zásoby (včetně
frazeologických);
Průřezová témata, přesahy
Mediální výchova
(mediální produkty)
významové vztahy mezi slovy;
rozšiřování slovní zásoby; způsoby
tvoření slov
Druhy a jejich mluvnické kategorie
a tvary
Publicistický styl
Mediální výchova
(mediální produkty)
„Studenti píší noviny“
24
Ročník : třetí
Školní výstupy
Skladba (syntax)
žák ve svých projevech
uplatňuje znalost
syntaktických principů,
využívá znalosti o větných
členech jejich vztazích, o
aktuální členění výpovědí
a o druzích vět podle
záměru mluvčího
k vhodnému vyjádření
myšlenky, k účinnému
dorozumívání, logickému
strukturování výpovědí a
k odlišnému záměru
mluvčího
Rétorika
žák při tvorbě vlastního
textu mluveného i
psaného využívá základní
principy rétoriky
Učivo
Základní principy větné stavby
(větné členy, věty, souvětí a jejich
vztahy);
Průřezová témata, přesahy
Stylistika
žák posoudí a interpretuje
komunikační účinky textu,
svá tvrzení argumentačně
podpoří jeho všestrannou
analýzou
Funkční styly a jejich
realizace v textech
žák efektivně a
samostatně využívá
různých informačních
zdrojů (slovníky, internet,
encyklopedie)
Funkce komunikátů
Mediální výchova
Sebevyjádření, apel,
přesvědčování, argumentace,
kontakt aj. jako dominantní funkce
komunikátu
(mediální produkty)
Odborný styl
Mediální výchova
Aktuální členění výpovědi); základy
valenční a textové syntaxe
Rétorika
Mediální výchova
Druhy řečnických projevů, příprava
a realizace řečnického vystoupení
(mediální produkty)
Osobnostní
výchova
a
sociální
(sociální komunikace)
Osobnostní
výchova
a
sociální
(sociální komunikace)
(mediální produkty)
25
Ročník : čtvrtý
Školní výstupy
Stylistika
funkční styly a jejich
realizace v textech
žák používá různé
prostředky textového
navazování vedoucí ke
zvýšení srozumitelnosti,
přehlednosti a logické
souvislosti sdělení, uplatní
textové členění v souladu
s obsahovou výstavbou
textu a rozvíjením tématu
Učivo
Monolog a dialog
Průřezová témata, přesahy
Mediální výchova
Výstavba dialogu, vztah otázkaodpověď; druhy literárního
dialogu;
Subjekty mimotextové a
vnitrotextové (autor, čtenář,
vypravěč, lyrický hrdina, postavy);
Narativní postupy (řeč přímá,
nepřímá, nevlastní přímá,
polopřímá)
Umělecký styl
(mediální produkty)
Základní vlastnosti textu, principy
jeho výstavby
(mediální produkty)
Mediální výchova
Koherence textu (navazování,
odkazování, tematické
posloupnosti);
Členění textu a jeho signály;
odstavec a další jednotky,
vzájemné vztahy textů
(intertextovost)
26
5.1.2 Literární výchova
5.1.2.1 LITERÁRNÍ TEORIE
Ročník : první až čtvrtý
Školní výstupy
Základy literární vědy
žák rozliší umělecký text
od neuměleckého,
nalezne jevy, které činí
text uměleckým
žák tvořivě využívá
informací z odborné
literatury, internetu, tisku a
z dalších zdrojů, kriticky je
třídí a vyhodnocuje
Metody interpretace textu
žák při interpretaci
literárního textu ve všech
jeho kontextech uplatňuje
prohloubené znalosti o
struktuře literárního textu,
literárních žánrech a
literárněvědných
termínech
žák rozliší texty spadající
do oblasti tzv. literatury
vážné, středního proudu a
literárního braku a svůj
názor argumentačně
zdůvodní
žák samostatně
interpretuje dramatické,
filmové a televizní
zpracování literárních děl
žák rozliší a specifikuje
jednotky vyprávění
(časoprostor, vypravěč,
postavy) a zhodnotí jejich
funkci a účinek na
čtenáře
Způsoby vyjadřování
zážitků z literárních děl a
soudů nad nimi
žák postihne smysl textu,
vysvětlí důvody a
důsledky různých
interpretací téhož textu,
porovná je a zhodnotí,
odhalí eventuální
dezinterpretace textu
Jazykové, kompoziční a
tematické prostředky
Učivo
Literární historie
Průřezová témata, přesahy
Osobnostní
a
sociální
výchova
Literární kritika
(sociální komunikace),
Poetika
Informatika
Literární teorie
Interdisciplinárnost literární vědy
Literatura a její funkce
Interpretační postupy a konvence
Význam a smysl, popis, analýza,
výklad a vlastní interpretace textu
Čtenářské kompetence
Osobnostní
výchova
a
sociální
(sociální komunikace)
Mediální výchova
Interpretace a přeinterpretování
Způsoby vyjadřování zážitků
z literárních děl a soudů nad nimi
(osobní záznamy, anotace, kritika
a recenze, polemiky)
Jazykové, kompoziční a tematické
prostředky výstavby literárního díla
27
výstavby literárního díla
žák na konkrétních
příkladech popíše
specifické prostředky
básnického jazyka a
objasní jejich funkci
v textu
– tropy; figury
rytmus, rým a zvukové prostředky
poezie
monolog, dialog, přímá a nepřímá
řeč, nevlastní přímá a polopřímá
řeč
typy kompozice
motiv, téma
Text a intertextovost
žák získané schopnosti a
dovednosti tvořivě využívá
v produktivních
činnostech rozvíjejících
jeho individuální styl
žák identifikuje využití
jednoho textu v textu
jiném (intertextovost) a
objasní jeho funkci a
účinek na čtenáře
žák objasní rozdíly mezi
fikčním a reálným světem
a vysvětlí, jakým
způsobem se reálný svět
promítá do literárního
textu, jaký vliv může mít
svět fikce na myšlení a
jednání reálných lidí
žák rozezná typy promluv
a vyprávěcí způsoby a
posoudí jejich funkci v
konkrétním textu
PRÓZA
žák rozliší a specifikuje
jednotky vyprávění
postihne základní složky
obsahové a formální
výstavby textu zhodnotí
jejich funkci a účinek na
čtenáře
POEZIE
žák se orientuje se
v básnickém textu,
postihne základní složky
obsahové a formální
výstavby textu zhodnotí
jejich funkci a účinek na
čtenáře
TEORIE DRAMATU
žák se orientuje se
v dramatickém textu,
postihne základní složky
obsahové a formální
Kontext, vliv a způsoby
mezitextového navazování a
mezitextové komunikace (motto,
citát, aluze), žánry založené na
mezitextovém navazování
(parodie, travestie, plagiát),
hraniční rysy textu (předmluva,
doslov, ilustrace, obálka; autorský
komentář, recenze)
kontext postavy, prostředí a
příběhu
teorie narativity základní kontexty
prozaického textu a způsoby jejich
vytváření, role a různá pojetí
vypravěče, kompoziční prvky
prózy
motiv, téma, autorský postoj
jednotky jazykové výstavby textu,
figury, tropy, rytmus, rým, ustálené
typy verše
a vyšší veršové útvary
obsah a forma básnického díla
stavba dramatu
základní vývojové etapy dramatu
osobnosti českého divadla 20.
století
Multikulturní výchova,
Osobnostní výchova,
Mediální výchova
28
výstavby textu zhodnotí
jejich funkci a účinek na
čtenáře
29
5.1.2.2 DĚJINY LITERATURY
Ročník : první až čtvrtý
Školní výstupy
Vývoj literatury v kontextu
dobového myšlení, umění
a kultury
žák vystihne podstatné
rysy základních period
vývoje české i světové
literatury, významných
uměleckých směrů,
uvede jejich představitele
a charakterizuje a
interpretuje jejich přínos
pro vývoj literatury a
literárního myšlení
žák vysvětlí specifičnost
vývoje české literatury a
vyloží její postavení v
kontextu literatury
světové (vzájemná
inspirace, příbuznost,
odlišnosti a jejich příčiny)
Učivo
Funkce periodizace literatury,
vývoj kontextu české a světové
literatury; tematický a výrazový
přínos velkých autorských
osobností; literární směry a hnutí;
vývoj literárních druhů a žánrů s
důrazem na moderní literaturu
1. ročník
Nejstarší památky světové
literatury
Antická literatura
Středověk
Renesance a humanismus
Baroko
2. ročník
Klasicismus, osvícenství
Preromantismus
Česká literatura 1. poloviny 19.
století
Romantismus
3. ročník
Realismus
Česká literatura 2. poloviny 19.
století
Konec století v literatuře
Světová literatura 1. poloviny 20.
století
1. světová válka v literatuře
Česká literatura 1. poloviny 20.
století
4. ročník
2. světová válka v literatuře
Světová literatura 2. poloviny 20.
století
Česká literatura 2. poloviny 20.
století
Průřezová témata, přesahy
Globalizační a rozvojové
procesy
(žijeme v Evropě)
Multikulturní výchova,
Osobnostní výchova,
Mediální výchova
Humanitní základ¨
Dějepis
Zeměpis
Dějiny umění
Základy společenských
vědPsychologie,sociologie,
filozofie
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech, vytváření
kritických postojů ke
xenofobii, intoleranci,
rasismu atd.
zkoumání modelů různých
sociokulturních skupin
učit se respektu ke
specifickým rysům jiných
jazyků
Enviromentální výchova
učit se poznávat kulturní
hodnoty ve svém okolí
Mediální výchova
vyhodnocovat kvalitu a
význam informačních
zdrojů
30
5.1.3 Kánon četby k maturitě z českého jazyka
(knihy označené Z platí pouze pro základní úroveň)
1. Světová a česká literatura do konce 18. století
1. Alighieri, D.: Božská komedie
základní
úroveň
Z
2. Boccaccio, G.: Dekameron
3. z Březové Vavřinec: Husitská kronika
4. Dalimilova kronika
5. Defoe, D.: Moll Flandersová
6. Defoe, D.: Robinson Crusoe
7. Ezop: Bajky
Z
8. Flaška z Pardubic, S.: Nová rada
Z
9. Goethe, J. W.: Utrpení mladého Werthera
10. Grimmelshausen, H. J. Ch.: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus
11. Homér: Odysseia
12. Hus, J.: O církvi
13. Chaucer, G.: Canterburské povídky
14. Chelčický, P.: Sieť viery pravé
15. Karel IV.: Vita Caroli
16. Komenský, J. A.: Labyrint světa a ráj srdce
17. Kosmas: Kronika česká
18. Laclos, Ch. de P.-A.: Nebezpečné známosti
19. Malory, T.: Artušova smrt
20. Molière: Lakomec
21. Molière: Tartuffe
22. Petrarca, F.: Sonety Lauře
23. Polo, M.: Milion
Z
24. Shakespeare, W.: Hamlet
25. Shakespeare, W.: Sonety
26. Shakespeare, W.: Zkrocení zlé ženy
27. Svátek, J.: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
28. Swift, J.: Gulliverovy cesty
29. Villon, F.: Závěť
30. Voltaire: Candide
Studenti si vybírají nejméně 3 tituly
31
2. Světová poezie a próza 19. století
základní
úroveň
1. Austenová, J.: Pýcha a předsudek
2. Austenová, J.: Rozum a cit
3. Balzac, H.: Otec Goriot
4. Baudelaire, Ch.: Květy zla
Z
5. Brontëová, E.: Na Větrné hůrce
6. Carroll, L.: Alenka v kraji divů a za zrcadlem
7. Coster de, Ch.: Pověst o Ulenspieglovi
8. Dickens, Ch.: Nadějné vyhlídky
9. Dostojevskij, F. M.: Bratři Karamazovi
10. Dostojevskij, F. M.: Idiot
11. Dostojevskij, F. M.: Zápisky z podzemí
12. Dostojevskij, F. M.: Zločin a trest
13. Dumas, A.: Hrabě Monte Cristo
14. Dumas, A.: Tři mušketýři
15. Flaubert, G.: Salambo
16. Gogol, N. V.: Petrohradské povídky
17. Gončarov, I. A.: Oblomov
18. Hugo, V.: Chrám Matky Boží v Paříži
19. Lautréamont de, C.: Zpěvy Maldororovy
20. Mallarmé, S.: Faunovo odpoledne
21. Puškin, A. S.: Evžen Oněgin
22. Rimbaud, A.: Opilý koráb
23. Shelley, P. B.: Odpoutaný Prométheus
24. Stevenson, R. L.: Ostrov pokladů
25. Tolstoj, L. N.: Anna Kareninová
26. Tolstoj, L. N.: Vojna a mír
27. Twain, M.: Dobrodružství Huckleberryho Finna
28. Verlaine, P.: Romance beze slov
29. Wells, H. G.: Ostrov doktora Moreaua
30. Wells, H. G.: Válka světů
Studenti si vybírají nejméně 2 tituly
32
3.1. Česká poezie 19. století
základní
úroveň
1. Čelakovský, F. L.: Ohlas písní českých
2. Erben, K. J.: Kytice
3. Hálek, V.: V přírodě
4. Hálek, V.: Večerní písně
Z
5. Havlíček Borovský, K.: Král Lávra
Z
6. Havlíček Borovský, K.: Křest svatého Vladimíra
7. Havlíček Borovský, K.: Tyrolské elegie
8. Hlaváček, K.: Mstivá kantiléna
Z
9. Hlaváček, K.: Pozdě k ránu
10. Karásek ze Lvovic, J.: Sodoma
11. Kollár, J.: Slávy dcera
12. Mácha, K. H.: Máj
13. Machar, J. S.: Confiteor
14. Neruda, J.: Balady a romance
15. Neruda, J.: Hřbitovní kvítí
Z
16. Neruda, J.: Písně kosmické
Z
17. Neumann, S. K.: Satanova sláva mezi námi
Z
18. Sládek, J. V.: Básně
19. Sova, A.: Vybouřené smutky
20. Vrchlický, J.: Okna v bouři
Studenti si vybírají nejméně 1 titul
3.2. Česká próza 19. století
základní
úroveň
1. Arbes, J.: Svatý Xaverius
2. Čech, S.: Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV.
století
3. Mrštík, V.: Pohádka máje
4. Němcová, B.: Babička
5. Němcová, B.: Divá Bára
6. Neruda, J.: Arabesky
7. Rais, K. V.: Kalibův zločin
8. Sabina, K.: Oživené hroby
9. Šlejhar, J. K.: Kuře melancholik
10. Zeyer, J.: Tři legendy o krucifixu
Studenti si vybírají nejméně 1 titul
33
4. Světová a česká dramatická tvorba 19.–21. století
základní
úroveň
1. Brecht, B.: Matka Kuráž a její děti
2. Čapek, K.: Loupežník
3. Čapkové, J. a K.: Ze života hmyzu
4. Čechov, A. P.: Racek
5. Čechov, A. P.: Strýček Váňa
6. Čechov, A. P.: Višňový sad
7. Gogol, N. V.: Revizor
8. Ionesco, E.: Plešatá zpěvačka
9. Jarry, A.: Král Ubu
10. Mrštíkové, V. a A.: Maryša
11. Pirandello, L.: Šest postav hledá autora
12. Preissová, G.: Gazdina roba
13. Preissová, G.: Její pastorkyňa
14. Rostand, E.: Cyrano z Bergeracu
15. Shaw, G. B.: Pygmalion
16. Tyl, J. K.: Strakonický dudák
17. Voskovec, J. – Werich, J.: Vest Pocket Revue
18. Vrchlický, J.: Noc na Karlštejně
19. Wilde, O.: Jak je důležité míti Filipa
20. Zeyer, J.: Radúz a Mahulena
Z
Studenti si vybírají nejméně 2 tituly
34
5. Světová a česká poezie 20. a 21. století
základní
úroveň
1. Bezruč, P.: Slezské písně
2. Diviš, I.: Žalmy
3. Eliot, T. S.: Pustina
4. Gellner, F.: Po nás ať přijde potopa
5. Gellner, F.: Radosti života
6. Gruša, J.: Modlitba k Janince
7. Holan, V.: Noc s Hamletem
8. Hora, J.: Struny ve větru
9. Hrabě, V.: Blues pro bláznivou holku
10. Hrubín, F.: Hirošima
11. Hrubín, F.: Romance pro křídlovku
12. Krchovský, J. H.: Leda s labutí
13. Majakovskij, V.: Vojna a svět
14. Neumann, S. K.: Nové zpěvy
15. Nezval, V.: Edison
16. Nezval, V.: Pantomima
17. Nezval, V.: Praha s prsty deště
18. Nezval, V.: Skleněný havelok
19. Orten, J.: Ohnice
20. Rilke, R. M.: Elegie z Duina
21. Rilke, R. M.: Sonety Orfeovi
22. Seifert, J.: Morový sloup
Z
23. Seifert, J.: Na vlnách T. S. F.
24. Skácel, J.: Co zbylo z anděla
25. Skácel, J.: Smuténka
26. Šiktanc, K.: Tanec smrti
27. Toman, K.: Měsíce
28. Trakl, G.: Básně
29. Wolker, J.: Host do domu
30. Zahradníček, J.: Jeřáby
Z
Studenti si vybírají nejméně 2 tituly
35
6. Světová próza 20. a 21. století
základní
úroveň
1. Babel, I.: Rudá jízda
2. Breton, A.: Nadja
3. Bulgakov, M.: Mistr a Markétka
4. Burroughs, W. S.: Nahý oběd
5. Camus, A.: Cizinec
Z
6. Capote, T.: Chladnokrevně
7. Clarke, A. C.: 2001: Vesmírná odysea
8. Conrad, J.: Srdce temnoty
9. Dreiser, T.: Americká tragédie
10. Dürrenmatt, F.: Soudce a jeho kat
11. Eco, U.: Jméno růže
12. Forster, E. M.: Cesta do Indie
13. Golding, W.: Pán much
Z
14. Gorkij, M.: Matka
15. Grass, G.: Plechový bubínek
16. Huxley, A.: Krásný nový svět (Konec civilizace)
17. Chevallier, G.: Zvonokosy
Z
18. Joyce, J.: Odysseus
19. Kafka, F.: Amerika
20. Kafka, F.: Proces
21. Kafka, F.: Zámek
22. Kesey, K.: Vyhoďme ho z kola ven
23. Lem, S.: Solaris
24. London, J.: Martin Eden
25. Mailer, N.: Nazí a mrtví
26. Mann, T.: Doktor Faustus
27. Márquez, G. G.: Sto roků samoty
28. Merle, R.: Smrt je mým řemeslem
29. Musil, R.: Muž bez vlastností
30. Orwell, G.: 1984
31. Pasternak, B.: Doktor Živago
32. Salinger, J. D.: Kdo chytá v žitě
33. Saroyan, W.: Odvážný mladý muž na létající hrazdě
34. Sartre, J.-P.: Nevolnost
35. Steinbeck, J.: Hrozny hněvu
36. Tolkien, J. R. R.: Společenstvo prstenu
37. Vian, B.: Pěna dní
38. Vonnegut, K.: Snídaně šampionů
39. Vonnegut, K.: Groteska
40. Woolfová, V.: Paní Dallowayová
Studenti si vybírají nejméně 3 tituly
36
7. Česká próza 20. a 21. století
základní
úroveň
1. Ajvaz, M.: Druhé město
2. Bondy, E.: Invalidní sourozenci
3. Čapek Chod, K. M.: Kašpar Lén mstitel
4. Čapek, J.: Kulhavý poutník
5. Čapek, J.: Lelio
6. Čapek, K.: Anglické listy
7. Čapek, K.: Boží muka
8. Čapek, K.: Továrna na absolutno
9. Čapkové, J. a K.: Zářivé hlubiny a jiné prózy
10. Dyk, V.: Krysař
11. Fuks, L.: Spalovač mrtvol
12. Hrabal, B.: Obsluhoval jsem anglického krále
13. Hrabal, B.: Pábení
14. Hrabal, B.: Příliš hlučná samota
15. Kohout, P.: Katyně
16. Kohout, P.: Kde je zakopán pes
17. Kundera, M.: Nesnesitelná lehkost bytí
Z
18. Kundera, M.: Směšné lásky
Z
19. Legátová, K.: Želary
20. Lustig, A.: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
21. Olbracht, I.: Nikola Šuhaj loupežník
22. Páral, V.: Milenci a vrazi
23. Pavel, O.: Jak jsem potkal ryby
24. Pavel, O.: Smrt krásných srnců
25. Poláček, K.: Bylo nás pět
26. Poláček, K.: Okresní město
27. Škvorecký, J.: Zbabělci
28. Vaculík, L.: Sekyra
29. Vančura, V.: Markéta Lazarová
30. Vančura, V.: Rozmarné léto
Studenti si vybírají nejméně 4 tituly
37
5.1.4 Ústní maturitní zkouška z literatury
Ústní zkouška je jednou z dílčích zkoušek z předmětu český jazyk a literatura a je zadávána
formou tzv. pracovních listů. Předmětem ústní části zkoušky jsou praktické komunikační
dovednosti a přiměřená analýza a interpretace uměleckého i neuměleckého textu, a to s
využitím znalostí a dovedností získaných v průběhu studia na daném typu střední školy.
Zkoušku žák koná s pracovním listem, který dostává až po vylosování zadání.
Struktura zkoušky
Struktura ústní zkoušky se liší podle úrovně obtížnosti zkoušky.
Obecná struktura zkoušky pro základní úroveň obtížnosti:
1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s
orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu);
2. charakteristika neuměleckého textu.
Obecná struktura zkoušky pro vyšší úroveň obtížnosti:
1. analýza výňatku uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku – s využitím vědomostí
získaných přečtením celého díla);
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;
3. porovnání výňatku uměleckého textu s výňatkem textu neuměleckého;
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.
ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
Světová a česká literatura do konce 19.
min. 4 literární díla
století
Světová literatura 20. a 21. století
min. 4 literární díla
Česká literatura 20. a 21. století
min. 5 literárních děl
Minimálně jedním literárním dílem musí být v seznamu žáka zastoupena próza, poezie,
drama.
Žák si vybírá 20
literárních děl
VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
Žák si vybírá 30
literárních děl
1. Světová a česká literatura do konce 18. století min. 3 literární díla
2. Světová poezie a próza 19. století
min. 2 literární díla
min. 2 literární díla
3. Česká poezie a próza 19. století
(z toho 1 básnické)
4. Světová a česká dramatická tvorba 19.–21.
min. 2 literární díla
století
5. Světová a česká poezie 20. a 21. století
min. 2 literární díla
6. Světová próza 20. a 21. století
min. 3 literární díla
7. Česká próza 20. a 21. století
min. 4 literární díla
38
5.2 PŘEDMĚT:
ANGLICKÝ JAZYK
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Jazyk a jazyková komunikace
Cizí jazyk – anglický jazyk
Vyučovací předmět Anglický jazyk vychází z charakteristiky vzdělávacího oboru Cizí jazyk,
který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí průřezová
témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech, Enviromentální výchova, Multikulturní výchova.
Žáci jsou rozděleni na základě vstupního testu podle úrovně do 2 skupin
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vyučovací předmět Anglický jazyk je vytvořen ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk v RVP GV.
Vzdělávání navazuje na úroveň jazykových znalostí osvojených při předchozím studiu na ZŠ a
směřuje k osvojení mluvené i psané podoby jazyka na pokročilé úrovni odpovídající úrovni B2
podle Společného evropského rámce jazyků a k osvojení poznatků potřebných pro získání
mezinárodně uznávaných zkoušek (FCE). Na hodiny je třída dělena ve všech ročnících.
Výuka probíhá od prvního ročníku do čtvrtého ročníku s následující týdenní hodinovou
dotací: v prvním ročníku a v druhém ročníku 3 hodiny, ve třetím ročníku a ve čtvrtém ročníku
4 hodiny. Při výuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní sešity, zvukové
nahrávky, testy) a autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, fotografie,
videonahrávky, hry, hudba, ve 3. a 4. ročníku autentické literární texty). Hodiny jsou doplněny
jazykovými nebo poznávacími zájezdy do anglicky mluvící země, soutěžemi v angličtině,
návštěvou filmového nebo divadelního představení, odběrem anglického tisku a účastí na
mezinárodních projektech. Součástí předmětu je od druhého ročníku i anglická konverzace
s dotací 1 hodina.
Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální
komunikace, z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Žijeme
v Evropě a Vzdělávání v Evropě a ve světě z průřezového tématu Výchova k myšlení v
evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních
rozdílů z průřezového tématu Multikulturní výchova, tematický okruh Člověk a životní prostředí
z průřezového tématu Environmentální výchova a tematický okruh Mediální produkty a jejich
význam z průřezového tématu Mediální výchova.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Při řešení úkolů nechává učitel žákům prostor pro vlastní postup práce (práce s pracovním
sešitem, tvorba a zpracování dotazníků, nedokončen příběhy, problémové situace: zjisti,
najdi, objednej…).
Žáci zpracovávají úkoly do podoby referátů, zpráv, prezentací a přednášejí je před spolužáky
(využití různých zdrojů informací - Internet, cizojazyčné časopisy, cizojazyčná literatura, -využití
pomůcek, obrázků, videotechniky a audiotechniky.
Učitel zařazuje do hodin práci se slovníky.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých výrazů z
kontextu a ke tvoření jiných slovních druhů.
Navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (získat určitou informaci, zjistit čas,
domluvit schůzku).
Zadává žákům náročnější úkoly, kde uplatňují znalosti z jiných předmětů a znalost práce s
počítačem (výukové jazykové programy, řízené vyhledávání informací na Internetu).
39
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogů - v hotelu,
na letišti, v obchodě, na poště; fiktivní role ve skupině, hádka, plánování dovolené,
víkendu…).
Vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty, spolupráce s lektory,
výměnné zájezdy, besedy).
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách (seřazování rozstříhaného textu, běhavé
diktáty, dotazníky, soutěže).
Učitel procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek a názorů (v diskusi, rozhovoru, přidělí konkrétní
role).
Učitel zařazuje hry a soutěže.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Učitel zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a v
anglicky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním geografickým a
ekologickým odlišnostem.
Zorganizuje setkání s rodilým mluvčím či studijní nebo výměnný pobyt, a tím konfrontuje žáka
se životem, zvyky a hodnotami jiné země.
Diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích .
Společného evropského referenčního rámce CEF
40
Ročník : první
Školní výstupy
Poslech a čtení s
porozuměním
při čtení dbá na správný
slovní a větný přízvuk a
intonaci
čte i složitější text, kterému
nerozumí zcela přesně,
dokáže vyhledat základní
informace (globální čtení)
při práci s textem používá
slovník
v delším souvislém
rozhovoru vedeném
rodilými mluvčími
ve standardním tempu
porozumí klíčovým
informacím
v souvislém projevu
rodilého mluvčího rozezná
hlavní téma
Ústní a písemný projev
v písemném projevu
najde a opraví jazykové
chyby
napíše e-mail,
,jednoduchý formální
dopis
napíše příběh
připraví krátkou
prezentaci
pronese krátký monolog
na dané téma s
vyjádřením
vlastního názoru
zúčastní se diskuse a
odůvodní svůj názor
Učivo
Zvuková stránka jazyka
rytmus a intonace souvislého
projevu
Průřezová témata, přesahy
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
- lidé, které znáš
Mluvnice
modální slovesa - opisy
předložky
vyjadřování budoucnosti - will a
going to
přítomný, minulý a předpřítomný
čas–prostý a
průběhový
trpný minulý
Sociální komunikace
- starší generace
- prázdniny, restaurace
Komunikační situace a funkce
nemožnost, nutnost, příkaz
libost, nelibost
zájem, nezájem
rozhovory, párová i skupinová
práce, referáty, četba
časopisů
práce se slovníkem, s textem,
Internetem, slovní
zásoba k jednotlivým tématům
vytvoření prezentace
Témata
svět kolem nás
zájmy a záliby
vyjadřování pocitů a názorů
národnosti, země, žádosti a nabídky
cestování a použití veřejné dopravy
popisy lidí, měst, jídla
fráze při společenském styku
Reálie anglicky mluvících zemí
Žijeme v Evropě
- cestování po Evropě a v
USA
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
- národnosti a povahové
rysy
- život v NY, v Londýně
Člověk a životní prostředí
- znečištění životního
prostředí
Mediální produkty a jejich
významy
- noviny a časopisy
projekt (POL&IS)
jazykové soutěže
hry na procvičení slovní
zásoby, komunikativní hry
dotazníky
výukové programy
písničky
sledování výukových
programů na videu a DVD
samostatný projev monolog
prezentace
křížovky
Interaktivní řečové
dovednosti
domluví se v běžných
každodenních situacích
(v obchodě, při
cestování, u lékaře,v
restauraci)
vede rozhovor s rodilým
mluvčím
získá a poskytne
požadované informace
požádá o radu, o pomoc
41
Ročník : druhý
Školní výstupy
Poslech a čtení s
porozuměním
orientuje se výstavbě
textu, přiřadí nadpisy k
jednotlivým
odstavcům
odvodí význam
neznámých slov z
kontextu nebo ze znalosti
tvorby slov a
internacionalizmů
vyhledá základní
informace,
rozliší podstatné od
nepodstatného
přečtený text jednoduše
převypráví
při práci s textem používá
i výkladový slovník
v delším souvislém
rozhovoru vedeném
rodilými mluvčími
ve standardním tempu
porozumí klíčovým
informacím,
rozezná postoje a náladu
jednotlivých mluvčích
Ústní a písemný projev
vyjádří své myšlenky
nekomplikovanou
formou,
respektuje mluvnická
pravidla
vysvětlí a zdůvodní svůj
názor,
napíše životopis, žádost,
stížnost, připraví krátkou
prezentaci,
pronese krátký monolog
na dané téma s
vyjádřením
vlastního názoru,
zúčastní se diskuse a
odůvodní svůj názor ,
podrobně popíše své
okolí, zájmy a činnosti
Interaktivní řečové
dovednosti
při rozhovoru v případě
nepochopení požádá o
zopakování výpovědi a
získanou informaci sdělí
vlastními slovy
Učivo
Zvuková stránka jazyka
rytmus a intonace souvislého
projevu
Mluvnice
rozdíl v použití předpřítomného a
minulého času
předpřítomný trpný
podmínkové věty
časové věty
nepřímá řeč
question tags
Komunikační situace a funkce
popis, práce se slovníkem, i s
výkladovým, s textem,
Internetem, slovní zásoba k
jednotlivým tématům
Poslech
poslech delších projevů rodilých
mluvčích
film s anglickými titulky
písně s doplňováním
Čtení
čtení krátkých textů z učebnice, z
časopisů
upravená beletrie
Témata
svět práce (obchodní dopis,
telefonování, e-maily atd.)
nakupování, sport a volný čas
(návrhy, diskuse)
umění - knihy, malířství, filmy
neformální angličtina, srovnání
života v různých
zemích
počasí, prázdniny, plány
životní události (svatba, narození,
smrt)
život ve velkoměstě (New York,
Londýn)
Průřezová témata, přesahy
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
- zájmy a záliby
- budoucí kariéra
Sociální komunikace
- volný čas, životní události
- sport
Žijeme v Evropě
- cestování
- ideální prázdniny
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
- chování v cizině
- pravidla a omezení
Člověk a životní prostředí
- výhody a problémy
moderní doby
Mediální produkty a jejich
významy
- knihy a filmy
žákovská výměna
poznávací zájezd
jazykové soutěže
hry na procvičení slovní
zásoby, komunikativní hry
dotazníky
výukové programy
písničky
sledování výukových
programů na videu a DVD
samostatný projev –
monolog
prezentace
křížovky
Prezentace
programové prostředí pro tvorbu
prezentace
snímek a jeho formátování
vkládání textu a obrázků do snímku
vkládání dalších objektů
animace a přechod snímku
42
vede rozhovor s rodilým
mluvčím, při rozhovoru
respektuje zdvořilostní
normy
Prezentace
zpracuje a prezentuje
výsledky své práce s
využitím
pokročilých funkcí a
aplikačního SW a
multimediálních
technologií
Ročník : třetí
Školní výstupy
Poslech a čtení s
porozuměním
vyhledá v méně běžném
textu klíčové informace a
pracuje
s nimi
čte upravenou beletrii a
vybrané krátké původní
texty
při práci s textem používá
výkladový slovník
v delším rozhovoru
vedeném rodilými mluvčími
ve
standardním tempu
porozumí klíčovým
informacím,
rozezná postoje a náladu
jednotlivých mluvčích
Ústní a písemný projev
srozumitelně reprodukuje
přečtený nebo vyslechnutý
méně
náročný autentický text
popíše své zážitky a
události, sny, naděje a cíle
stručně vysvětlí a odůvodní
své názory a plány
logicky strukturuje písemný
projev
připraví krátkou prezentaci
pronese krátký monolog na
dané téma s vyjádřením
vlastního názoru
zúčastní se diskuse a
odůvodní svůj názor
podrobně popíše své okolí,
zájmy a činnosti
používá synonyma
Učivo
Zvuková stránka jazyka
rytmus a intonace souvislého
projevu
Mluvnice
systém časů
prosté a průběhové
aktivum a pasivum
neformální angličtina
idiomy
složeniny (lifestyle, home tlen)
použití like
vyjadřování kvantity
Komunikační situace a funkce
diskuse - pro a proti; - dobře a
špatně
zjišťování chybějících informací v
textu kladením otázek
(gap filling)
budoucí plány
domluva termínu, schůzky
CV a doporučující dopis
vedení přijímacího pohovoru
začátek,vedení a ukončení
telefonického hovoru
Témata
život v cizině
svět kolem nás - moje město,
oblíbené místo, ulice
(popisy)
svět práce (telefonování, emaily, přijímací pohovor)
kultura (noviny, knihy, filmy,
televizní programy)
Průřezová témata, přesahy
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
- oblíbené místo, moje
město
Sociální komunikace
- telefonování, e-maily
- přijímací pohovor
Žijeme v Evropě
- cestování
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
- život v cizině – výhody –
nevýhody
- lidé žijící v cizině
Člověk a životní prostředí
- život ve městě, na
venkově
Mediální produkty a jejich
významy
- noviny, knihy, filmy,
televizní programy
jazykové soutěže
hry, křížovky
výukové programy
písničky
sledování výukových
programů na videu a DVD
samostatný projev monolog
prezentace
Reálie
literatura anglicky mluvících
zemí
43
Interaktivní řečové
dovednosti
při rozhovoru reaguje
adekvátně pouze s
drobnými
gramatickými chybami a
používá jednoduché
frazeologické
výrazy
vede aktivně rozhovor s
rodilým mluvčím
při rozhovoru respektuje
zdvořilostní normy
44
Ročník : čtvrtý
Školní výstupy
Poslech a čtení s
porozuměním
porozumí hlavním
myšlenkám složitějšího
textu
rozliší hlavní a doplňující
informace
při práci s textem používá
výkladový slovník, slovník
na
Internetu
rozumí i textům s
abstraktní tematikou
(poezie)
v delším rozhovoru
vedeném rodilými
mluvčími ve
standardním tempu
porozumí klíčovým
informacím,
rozezná postoje a náladu
jednotlivých mluvčích
Ústní a písemný projev
hovoří s rodilým mluvčím
plynule a spontánně,
bez většího úsilí vysvětlí a
odůvodní své názory a
plány
logicky strukturuje
písemný projev různých
slohových stylů
na širokou škálu témat
(esej)
uvádí výhody a nevýhody
různých možností
přednese souvislý projev
na zadané téma
zúčastní se diskuse a
odůvodní svůj názor
Interaktivní řečové
dovednosti
při rozhovoru reaguje
adekvátně a gramaticky
správně i v méně
běžných situacích
vede aktivně rozhovor s
rodilým mluvčím i na
témata
týkající se odbornějších
zájmů (životní prostředí,
politická
Učivo
Mluvnice
modální slovesa a jejich opisy,
podmiňovací způsob minulý
vztažné věty
podmínkové věty všech typů
souslednost časů
vyjadřování zvyku - opakovaná
činnost v minulosti
přací věty - vyjadřování hypotéz
členy a určitá zájmena
Komunikační situace a funkce
diskuse - klady a zápory, pro a proti
delší popis – monolog
řešení logických problémů na
základě daných údajů
nácvik složitější konverzace začátek, vedení a
ukončení
Témata
generační problémy - rodiče a děti
počasí, extrémní teplotní rozdíly
budoucí kariéra - plány a sny
stárnutí, pocity štěstí a neštěstí
zdravý životní styl
vzdělání
Reálie
anglicky mluvící země
metropole UK a USA
literatura anglicky mluvících zemí
svátky a oslavy
Průřezová témata, přesahy
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
- generační problémy –
rodiče a děti
- budoucí kariéra, plány,
sny
Sociální komunikace
- pocity štěstí a neštěstí
- počasí, cestování
Žijeme v Evropě
- anglicky mluvící
země,Londýn, NY, vzdělání
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
- svátky a oslavy
Vzdělávání v Evropě a ve
světě
- systém školství
Člověk a životní prostředí
- zdravý životní styl
- ochrana prostředí
Mediální produkty a jejich
významy
- úloha médií v našem
životě
jazykové soutěže
výukové programy
četba časopisů a beletrie
sledování výukových
programů
na videu a DVD
samostatný projev –
monolog
prezentace
práce s Internetem
vyhledávání informací na
Internetu i v odborných
časopisech
45
situace, rasová
diskriminace)
46
5.2.1 Konverzace v anglickém jazyce
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Konverzace v anglickém jazyce je realizována ve třech posledních ročnících jako součást
předmětu Anglický jazyk s následující hodinovou dotací: ve 2. ročníku 1 hodina, 3. ročníku 1
hodina a ve 4. ročníku 1 hodina.
Úlohou předmětu je, aby žáci získali jistotu v aktivním používání učiva získaného během
předešlého studia. Vyučující kladou důraz na komplexní komunikační kompetence a na
rozšiřování znalostí gramatiky, slovní zásoby a zlepšování interaktivních dovedností. Žáci si
učivo osvojují a rozšiřují prostřednictvím role play, diskusí o tématech, zpracovávají vlastní
prezentace a obhajují je. Některé učivo si procvičují na počítači.
Učitel vybírá nejběžnější komunikační problémy, které je člověk nucen řešit jak v soukromém,
tak společenském a profesním životě. Dotkne se při tom oblastí studentům již známých, např.
cestování, nakupování, volný čas; ale představí a rozvine také oblasti v základním sylabu
opomíjené: základy obchodní korespondence, problematiku přijímacích pohovorů,
pracovních podmínek či světa financí apod. Zároveň zahrne události ze současného
společenského, kulturního a politického dění. V seminářích však vyučující klade vyšší nároky
na plynulost mluveného projevu, pohotové reakce a přesnost ve vyjadřování. Gramatická
správnost projevu tedy ustupuje do pozadí. Cílem je tedy zefektivnit mluvený i písemný projev
studentů tak, aby po absolvování kurzu obstáli při řešení problémů praktického života co
nejlépe.
Učitel rozvíjí aktivní jazykové dovednosti získané v obecném základu a podporuje
automatizaci žákovy slovní zásoby, frazeologie a gramatické struktury tak, že se stanou
běžnou součástí žákova jazykového vybavení. Dále učitel zasvětí žáky nejdříve s pomocí
prezentace (texty, audio a video materiály) do základů rétoriky a stylistiky, později prakticky
při besedách, diskusích a rozhovorech procvičí výrazivo typické pro prezentaci, obhajobu i
hodnocení vlastních i cizích názorů a myšlenek. Na konci kurzu studenti mají základní znalosti
o jazykových stylech a jsou schopni v závislosti na daném prostředí a situaci rozlišit a vědomě
použít v kurzu probrané formální i neformální jazykové prostředky (jinak se hovoří s kamarády
v soukromí, jinak s lidmi na úřadě a na veřejnosti).
Učitel napomáhá setkání s rodilými mluvčími nebo hosty, kteří dlouhodobě pobývali v
anglofonní zemi. Prostřednictvím besed s hosty, které mohou být zpestřeny promítáním videí
či diapozitivů z cest, navodí vyučující situaci co nejvíce podobnou reálnému komunikačnímu
prostředí, ve kterém se stírají hranice mezi vyučováním a přirozenou jazykovou zkušeností, kdy
není cílem ovládnou a procvičit určitou jazykovou dovednost, ale použít cizí (anglický) jazyk k
běžným komunikačním cílům. Tato velmi důležitá aktivita má žáka dovést ke komplexnímu
použití angličtiny bez kontroly a korekce ze strany učitele, který se tu stává pouze
pozorovatelem, jenž monitoruje a koordinuje besedu rovněž zcela přirozeným způsobem.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel formou řízených rozhovorů (se zadaným tématem a přesnými rolemi) nebo přesně
zadaných praktických úkolů (např. napsání reklamace, pozvánky, vzkazu kolegovi či
oznámení) navozuje autentické situace a iniciuje u žáků, kteří tak vstupují do různých
komunikačních rolí, odpovídající reakce vedoucí k účinnému řešení.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Učitel zadává žákům úkoly (referáty, čtení článků z novin a internetu), v nichž srovnávají
způsob života, zvyky a obyčeje u nás a v anglicky mluvících zemích, a zaujímají stanoviska ke
společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem.
Učitel zařazuje diskuze se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích.
47
Ročník: druhý
Školní výstupy
žák správně užívá časy a
souslednosti událostí
převypráví poslechnuté
informace
Učivo
prázdniny, můj nejlepší a nejhorší
zážitek
vyjádří vlastní názor,
obhájí si ho
je schopen účastnit se
diskuse
rozšíří si slovní zásobu
k tématu
aktivně se zúčastňuje
diskuse
porozumí základním
informacím v textu
reaguje adekvátně na
otázky
uvědomuje si zásadní
rozdíly a jejich úskalí
popíše jednoduše
prostředí, ve kterém žije,
uvědomuje si, jaký vliv
mají na současný život
média
orientuje se v základních
údajích týkajících se reálií
anglicky mluvících zemích
zájmy, koníčky a volný čas
zdokonalování užití prostého času
přítomného
využívá jazykových
prostředků k vyjádření
vlastního stanoviska
zvládá základní frázové
otázky
ví, jaké jsou možnosti
cestování a v čem jsou
výhody a nevýhody, umí
je pojmenovat a obhájit
ví, co zajistit před
cestováním
zná slovní zásobu nutnou
k cestování
referuje o cestování
aktivně se zapojuje do
diskuse
správně užívá prostý čas
přítomný
porovná odlišnosti zvyků
v různých krajích
osvojí si získá slovní zásobu
daného tématu
užívá správně minulý čas
problémy mládeže, generační
rozdíly
rozšiřující informace o
anglofonních zemích
úvod do problematiky
rozšiřující informace o historii,
geografii a společnosti vybraných
zemí
nakupování
cestování
dopravní prostředky
budoucí čas a přací věty
Průřezová témata, přesahy
možnost vydat sborník ze
zajímavých
příběhů
minulý čas prostý a
průběhový
diskuse
užití audiovizuální techniky
prezentace kulturní akce +
pokus o její
realizaci
ukázky filmů a hudby
referáty,
projektový den na téma
jeden den
v anglicky mluvící zemi
role play
kde najít praktické rady
internet, odborné časopisy
zvyky a oslavy
příslovce častosti
fashion (móda)
použití módních časopisu
48
prostý a budoucí čas
pokusí se navrhnout
módní doplněk
hovoří a diskutuje o
módě, o jejím vývoji, o
módních trendech
obhájí a vysvětlí svůj názor
na internetu najde inzerát
a umí na něj reagovat
napíše krátký formální
dopis , v němž požádá o
práci
vede interview přímé
nebo po telefonu
vyjádří, co by chtěl v
budoucnu dělat
žák umí třídu seznámit
s přečteným dílem a
subjektivně zhodnotit jeho
klady a zápory
práce
frázové věty
užití internetu
role play
Reálie
upravená anglicky psaná
literatura, dvoujazyčné
publikace
audio
video
49
Ročník: třetí
Školní výstupy
žák pozdraví
klade otázky a umí na ně
reagovat
porozumí mluvenému
projevu s odlišným
akcentem
předvede rezervaci
ubytování po telefonu
diskutuje o úrovni a
možnosti ubytování
vyjádří pocity a dokáže
hodnotit
orientuje se v jídelním lístku
popíše své oblíbené jídlo
nebo napíše jeho recept
porozumí zhudebněnému
textu
přečte si (i v češtině) dílo
alespoň jednoho autora a
referuje o něm
hovoří o své oblíbené
hudbě
doplňuje předložené
písňové texty
zhodnotí přečtené dílo
z anglicky psané literatury,
zařadí je do literárněhistorických souvislostí,
představí stručně autora
díla a jeho význam pro
vývoj dané literatury
pozná a zařadí základní
formální znaky díla a
daného literárního směru
v díle obsažené (práce
s kompozicí, jazykem,
postavami, časoprostorem
aj.)
používá formální jazyk
napíše životopis
Učivo
cestování
zeměpis anglicky mluvících zemí
klimatické podmínky
zajímavá místa, symboly
ubytování
služby poskytované v různých
typech ubytovacích
zařízeních
Průřezová témata, přesahy
shlédnutí cestovního
dokumentu
vyhledání vhodného
ubytování na internetu
brainstorming
stravování
typická kuchyně a stravovací
návyky v různých zemích
kultura
významní autoři a stěžejní díla
angloamerické kultury
vyhledání na internetu
www.allmusic.com
(nebo jiný hudební portál)
základní díla angloamerické
literatury
anglická a americká
literární díla – práce
s původním textem a
překladem, dvoujazyčné
publikace
audio
video
svět práce
50
Ročník: čtvrtý
Školní výstupy
žák se informuje
(telefonicky nebo jinou
cestou) o podmínkách
vstupu do země
(potřebnost víza, nutné
nebo doporučené
očkování, celní předpisy
dané země), vyplní
žádost
na poslechnuté ukázce
identifikuje jazykové
odlišnosti
diskutuje o mezinárodních
vztazích a mezinárodních
prioritách
porovnává různě úrovně
restaurací, pohovoří o
vhodném oblečení,
stolování a etiketě
zmapuje několik
restaurací ve městě a na
základě zhodnocení
doporučí restauraci
své názory porovnává s
názory ostatních a
diskutuje o nich
zhodnotí přečtené dílo
z anglicky psané
literatury, zařadí je do
literárně-historických
souvislostí, představí
stručně autora díla a jeho
význam pro vývoj dané
literatury
pozná a zařadí základní
formální znaky díla a
daného literárního směru
v díle obsažené (práce
s kompozicí, jazykem,
postavami,
časoprostorem aj.)
interpretuje základní
myšlenku díla, zhodnotí
jeho význam v kontextu
dalšího vývoje dané
literatury, uplatňuje
patřičné časy, spojovací
výrazy
a odpovídající přívlastky
prezentuje svou
oblíbenou hudbu, hovoří
o trendech v hudbě,
popíše své nálady a
Učivo
cestování
dějiny anglicky mluvících zemí
politický systém anglicky mluvících
zemí
způsob života anglicky mluvících
zemí
Průřezová témata, přesahy
stravování
odpovídající sekvence
filmu (např. Pretty Woman)
kultura
podrobný přehled britské a
americké literatury
zhlédnutí filmu nebo jeho
části v originálním znění
anglická a americká
literární díla – práce
s původním textem a
překladem, dvoujazyčné
publikace
audio
video
51
pocity při poslechu nebo
produkci hudby
uvádí slangové nebo
frazeologické obraty
používá formální jazyk v
písemném i ústním
projevu
napíše strukturovaný
životopis
používá odborné termíny
v psaném i mluveném
projevu
napíše obchodní dopis
prezentuje výrobek,
popíše jeho funkci,
vzhled, obhájí jeho cenu
vysvětlí a odůvodní své
názory a plány a diskutuje
o nich
četbou nebo poslechem
se připraví na téma a
následně o něm diskutuje
předestře svoji představu
o budoucí rodině
rozliší, co je a co není
zdravý způsob života
(úloha sportu, zdravá
výživa, závislosti, stres)
porovná systém zdravotní
péče
hodnotí funkci
zdravotního a úrazového
pojištění
obhájí své názory
konverzuje o počasí,
klimatu a jejich vlivu na
živelní katastrofy
podílí se na projektu o
ochraně životního
prostředí
vyhledá informace
týkající se tématu na
Internetu
připraví prezentaci
používá elektronickou
poštu a slovník
na základě domácí
přípravy diskutuje o
výhodách a nebezpečí
moderních technologií
vliv médií ( TV, rádio, tisk) na
utváření názorů a chování a
jejich vliv na používání jazyka
(slang, fráze)
svět práce
kontaktování zaměstnavatele
odpověď na inzerát
telefonický rozhovor
písemná žádost
přijímací pohovor (oblečení, řeč
těla)
svět obchodu
obchodní korespondence
dopis (žádost o informace, stížnost,
reklamace aj.)
obchodní jednání (vzorce chování)
reklama
Jig-saw reading
společnost
hodnota a funkce rodiny v
odlišném kulturním a
náboženském prostředí
sekvence filmu (např.
Crash)
zdraví
lékař – pacient
role play
role play
role play
životní prostředí
život ve městě a na venkově – pro
a proti
moderní technologie
objevy, vynálezy a jejich význam
pro lidstvo
založení bankovního účtu apod.
praktická cvičení v
počítačové laboratoři
52
5.3 PŘEDMĚT:
FRANCOUZSKÝ JAZYK
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Jazyk a jazyková komunikace
Další cizí jazyk – francouzský jazyk
Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází z charakteristiky vzdělávacího oboru Další cizí
jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí
průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech, Enviromentální výchova, Multikulturní výchova.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vyučovací předmět Francouzský jazyk je vytvořen ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk z RVP
GV. Francouzský jazyk lze studovat jako další cizí jazyk na čtyřletém gymnáziu. Vzdělávání
směřuje k osvojení mluvené i psané podoby jazyka od úplných začátků na pokročilou úroveň
odpovídající úrovni B1 podle Společného evropského rámce jazyků a osvojení poznatků
potřebných pro získání mezinárodně
uznávaných zkoušek. Na hodiny je třída dělena ve všech ročnících. Výuka probíhá od
prvního ročníku do čtvrtého ročníku s následující týdenní hodinovou dotací: v prvním ročníku
3 hodiny, v druhém ročníku 3 hodiny, v třetím ročníku 3 hodiny a ve čtvrtém ročníku 3 hodiny.
Při výuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry,
hudba) a autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, německý tisk, fotografie,
videonahrávky, hry, hudba). Hodiny jsou doplněny jazykovými nebo poznávacími zájezdy do
francouzsky mluvící země, žákovskou výměnou, soutěží ve francouzštině, návštěvou filmového
nebo divadelního představení a odběrem francouzského tisku.
Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální
komunikace a Spolupráce a soutěž z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova,
tematické okruhy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Žijeme v Evropě z průřezového
tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a tematický okruh
Mediální produkty a jejich významy z průřezového tématu Mediální výchova.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Při řešení úkolů nechává učitel prostor pro vlastní postup práce (práce s pracovním sešitem,
tvorba a zpracování dotazníků, nedokončené příběhy, problémové situace: zjisti, najdi,
objednej...).
Žáci zpracovávají úkoly do podoby referátů, zpráv, prezentací a přednášejí je před spolužáky
(využívají různých zdrojů informací - internet, cizojazyčný tisk, cizojazyčná literatura).
Učitel zařazuje do výuky práci se slovníky, jazykovými příručkami a jinými informačními zdroji.
Učitel zadává žákům testy, ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané
vědomosti ve francouzštině s využitím poznatků i z jiných předmětů.
Pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích cvičení učitel systematicky opakuje
slovní zásobu.
Pravidelným poslechem zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i opakovaných
celků učitel cvičí žákovu sluchovou paměť.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vede žáky k uplatňování dosud osvojené slovní zásoby a logických úvah při odvozování
neznámých výrazů z kontextu.
Učitel zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci projevit své získané znalosti a
individuálně se projevit (zjistit čas, domluvit si schůzku, získat určitou situaci...).
Učitel zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomostí z jiných
předmětů a znalostí práce s počítačem.
Učitel záměrně zadává takové úkoly, ve kterých se žáci musí doptat na dílčí údaje, na
základě kterých pak reagují ve výsledném projevu, dialogu či scénce.
53
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Řízeným dialogem vede učitel žáka ke komunikaci v cizím jazyce.
Učitel vede žáky k reprodukci slyšeného.
Učitel vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogů - v hotelu,
u lékaře, v obchodě, na poště, fiktivní role ve skupině, hádka, plánování dovolené,
víkendu...).
Učitel vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty, spolupráce s lektory,
výměnné pobyty...).
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách (dialogy na určité téma, dotazníky,
shromažďování argumentů pro a proti k tématu, soutěže na procvičování slovní zásoby a
gramatických jevů, ...).
Žák dostává příležitost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska hájit.
Učitel s žáky procvičuje vyjadřování stanovisek a názorů (v diskusi, rozhovoru, přidělí konkrétní
role...).
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Učitel zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a ve
francouzsky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním,
geografickým a ekologickým odlišnostem.
Zorganizuje setkání s rodilými mluvčími či studijní nebo výměnný pobyt, a tím konfrontuje žáka
se životem, zvyky a hodnotami jiné země.
Diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA
V předmětu jsou realizována následující průřezová témata a jejich tematické okruhy:
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Žáci získávají informace o způsobu života ve frankofonních zemích formou diskusí, četby,
zpracováváním projektů.
Občanská společnost a škola
Občan, občanská společnost a stát
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
při zadávání a vyhodnocení individuálních nebo kolektivních prací, při rozhovorech a
diskusích.
Rozvoj schopností poznávání
Sebepoznání a sebepojetí
Seberegulace a sebeorganizace
Psychohygiena
Kreativita
Poznávání lidí
Mezilidské vztahy
Komunikace
Kooperace a kompetice
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
Hodnoty, postoje, praktická etika
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
plněna zejména při výuce reálií, kdy žáci poznávají kulturní zvyklosti frankofonních zemí a
funkci jazyka jako dorozumívacího prostředku, který sjednocuje různé národy a jejich kultu-ry.
Kulturní diference
Lidské vztahy
Etnický původ
Multikulturalita
Princip sociálního smíru a solidarity
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
54
realizována při práci v rámci tematických celků, při práci s tiskem a ostatními mediálními
prostředky.
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Interpretace mediálních sdělení a reality
Stavba mediálních sdělení
Fungování medií ve společnost
Tvorba mediálních sdělení
Práce v realizačním týmu
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
plněna při výuce reálií, při konverzačních tématech Cestování, Kultura, Divadlo, Film…
Evropa a svět nás zajímá
Objevujeme Evropu s svět
Jsme Evropané
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
ochrana přírody a životního prostředí, lidské aktivity, vztah člověka k problematice, nutnost
mezinárodní spolupráce – při četbě a zpracování textů na dané téma, při diskusích a pracích
na projektech.
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Vztah člověka k prostředí
55
Ročník : první
Školní výstupy
Ovládá základní pravidla
francouzské výslovnosti.
Samostatně přečte
jednoduchý text
Rozlišuje výslovnost
samohlásek, umí vyslovit
a rozlišit nosové
samohlásky.
Učivo
Pravidla výslovnosti, vázání.
Větná intonace.
Abeceda, spelování.
Průřezová témata, přesahy
OSV – Rozvoj schopností,
naučit pracovat se
slovníkem, s učebnicí
OSV – Psychohygiena
dobrá organizace času,
cvičení soustředění a
pozornosti
Vyjadřuje se v
jednoduchých
oznamovacích větách..
Rozumí oslovení, umí jej
použít v konkrétní situaci,
umí pozdravit, rozloučit
se.
Pořádek slov ve větě.
Osobní zájmena nesamostatná.
Přitakávací a odporovací částice
Člen neurčitý.
OSV – Poznávání lidí
Rozvoj pozornosti vůči
odlišnosti, specifika
pozdravů a oslovení ve
francouzském jazyce
Vyjádří datum a dny v
týdnu.
Rozumí otázce, umí
otázku položit, umí dát
souhlasnou a
nesouhlasnou odpověď.
Číslovka 1–20.
Vazby k vyjádření data a určitého
dne.
OSV – Sebepoznání a
sebepojetí
Rozvoj řečových
dovedností, komunikace
verbální a neverbální
Představí sebe a svého
kamaráda, vyjádří věk.
Popíše osobu a její
vlastnosti.
Zeptá se na základní
údaje /jméno, věk,
bydliště/.
Charakterizuje svou
rodinu, sám sebe.
Umí vyjádřit profese
členů své rodiny.
Sloveso etre, aller.
Člen určitý.
Hodnotící příslovce.
OSV – Sebepoznání a
sebepojetí
Já, jako zdroj informací o
sobě, co o sobě vím, můj
vztah k druhým
Zvláštnosti časování.
Zájmena přivlastňovací.
Otázky tvořené opisem a inverzí.
MKV – Lidské vztahy,
tolerance, spolupráce,
empatie
Pojmenuje evropské
státy a národnosti, určí,
ve kterých zemích se
mluví francouzsky.
Předložky jmen zemí a měst
Umí počítat do 60.
Vypravuje o svých
zájmech a zálibách.
Vyjádří kladný a záporný
vztah k jednotlivým
aktivitám
Číslovky
Výraz mít/nemít rád.
Slovesa pouvoir, vouloir
MKV – Jsme Evropané,
rozumíme si, Evropa nás
zajímá, jazyk jako
dorozumívací prostředek
různých
OSV – Sebepoznání a
sebepojetí
Já, jako zdroj informací o
sobě
– Seberegulace a
sebeorganizace
Stanovení cílů a úkolů k
jejich dosažení
56
Diskutuje o rozličných
způsobech trávení
volného času.
Vyjádří svou představu o
způsobu životního stylu.
Slovesná vazba faire de, jouer de,
jouer a.
OSV – Psychohygiena
Dovednosti pro pozitivní
naladění mysli, uvolnění,
relaxace
Představí svůj
každodenní režim,
popíše průběh všedního
dne i víkendu.
Popíše ideální den.
Představí svůj každodenní režim,
popíše průběh všedního dne i
víkendu.
Popíše ideální den.
OSV – Komunikace
Rozvoj speciálních
komunikačních
dovedností v různých
situacích, informace,
omluva, prosba, žádost
Rámcově rozumí textu
francouzské písně a
autentické nahrávce
běžné konverzace.
Reprodukuje text
samostatně nebo na
základě pomocných
otázek.
57
Ročník : druhý
Školní výstupy
Popíše své školní i
mimoškolní aktivity.
Učivo
Slovesná vazba aimer faire, ne pas
aimer faire.
Průřezová témata, přesahy
OSV – Seberegulace,
sebeorganizace (plánování
učení a studia, stanovení
cílů a jejich realizace)
Vyjádří co rád/nerad jí,
prezentuje své vlastní
stravovací návyky, kriticky
zhodnotí svůj způsob
stravování a jeho vliv na
zdraví, předvádí jednání v
restauraci.
Umí pojmenovat základní
druhy potravin.
Slovesa détester, préférer, adorer
Dělivý člen, slovesa manger a
boire, výrazy množství, vyjádření
absolutního záporu.
OSV – Komunikace –
vyjádření, vysvětlení,
žádost, prosba
OSV – Praktická etika
analýza vlastního chování,
postojů a hodnot.
Získá informace o
způsobu stravování
Francie a frankofonních
zemí.
MKV – Kulturní diference
respektovat kulturu
stolování a stravování
rozličných národů.
Vyjádří přesný čas a
přesné rozvržení všech
aktivit.
Charakterizuje svůj školní
den a jednotlivé
vyučovací předměty,
vyjádří jejich náročnost
Popíše město, místo, kde
bydlí.
Zeptá se na cestu,
srozumitelně popíše trasu.
Vyjádření hodin.
Slovesná vazba k vyjádření právě
probíhajícího děje.
Hodnotící přídavná jména a
příslovce, jejich postavení ve větě.
Předložky vyjadřující směr.
Slovesa pohybová.
Stahování předložky a členu
určitého.
Ukazovací zájmena, zájmeno Y
OSV – Rozvoj schopností
poznávání (cvičení
pozornosti a soustředění,
cvičení dovedností
zapamatování)
Spolehlivost, odpovědnost,
spravedlnost
OSV – Komunikace
(řeč těla, zvuků, dovednosti
pro verbální a neverbální
sdělení, specifické
komunikační dovednosti)
Vyjádří rozkaz, příkaz,
prosbu a zdvořilou žádost.
Rozkaz sloves.
Rozlišení oslovení ty/vy.
OSV – Hodnoty a praktická
etika, pomáhající chování
Popíše způsob dopravy ve
městě a mimo něj.
Diskutuje o vlivu dopravy
na životní prostředí.
Slovesná vazba pour aller…
Vazby sloves aller en, prendre le…
EV – Lidské aktivity a
problémy životního
prostředí (doprava a její vliv
na přírodní prostředí,
ekologická doprava)
EV – Ekosystémy (lidské
sídlo- město-venkov)
MKV – Lidské vztahy
(Právo lidí udržovat
tolerantní vztahy)
Multikulturalita jako
prostředek vzájemného
obohacování
OSV – Komunikace (v
různých situacích, dialog,
vedení dialogu, monolog,
vstup do tématu,
Diskutuje o výhodách
bydlení ve městech a na
venkově.
Charakterizuje soužití
generací.
Diskutuje o bydlení ve
společnosti jiných
národností.
Vypráví o událostech v
minulém čase, o
aktivitách, které se
odehrály ve škole i mimo
Passé composé se slovesem avoir
Tvorba příčestí minulého
probraných nepravidelných sloves
58
ni.
vysvětlování)
Obhájí a charakterizuje
své plány do budoucna.
Vyjádří své představy o
škole, volném čase,
sportovním a kulturním
vyžití.
Budoucí čas jednoduchý.
Stahování předložky se členem
určitým.
VDO – Občan, občanská
společnost a škola (vztahy
ke škole, zapojení do
třídních aktivit,
odpovědnost, spolehlivost)
Diskutuje o možnostech
prázdninového cestování
do zahraničí.
Označení jmen zemí a národností.
Předložky vyjadřující místo, datum,
průběh děje.
Tázací příslovce.
MKV – Kulturní diference
(Jazyk jako dorozumívací
prostředek mezi lidmi
různých národností)
Porovná tradice a zvyky
obou zemí.
Charakterizuje způsob
oslav státních, rodinných i
církevních svátků.
MV – Kritické čtení a
vnímání mediálních sdělení
(rozlišování zábavních prvků
ve sdělení od prvků
informativních a
společenský významných)
MV – Interpretace vztahu
mediálních sdělení a reality
59
Ročník : třetí
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Popíše režim svého dne,
své školní i mimoškolní
aktivity.
Časování zvratných sloves.
OSV – Seberegulace,
sebeorganizace
(plánování učení a studia,
stanovení cílů a jejich
realizace)
Vyjádří spokojenost a
nespokojenost,
doporučení, návrh na
změnu.
Vyjádření negace.
OSV – Mezilidské vztahy
respektování cizích názorů,
empatie.
Demonstruje vhodný a
nevhodný způsob oblékaní
při různých příležitostech.
Tázací zájmeno quel
Tvorba otázky opisem a inverzí
Zájmenný předmět ve 4. pádě a
jeho postavení ve větě.
MV – Práce v týmech realizace módní přehlídky
doplněné komentářem.
Podrobně popíše svého
kamaráda, jeho záliby a
vlastnosti, způsob oblékání,
jeho oblíbené barvy.
Přídavná jména vystihující
vlastnosti a jejich gramatická
shoda s podmětem, přídavná
jména barev a jejich postavení ve
větě.
OSV – Sebepoznání a
sebepojetí moje vztahy ke
kamarádům a druhým
lidem.
Své vědomosti předvede
formou hry, hraní rolí.
Frankofonie a frankofonní státy v
Evropě.
Vypráví o událostech v
minulém čase, o
aktivitách, které se
odehrály ve škole i mimo
ni.
Passé composé se slovesem être,
shoda příčestí minulého,
pohybová slovesa
Evropané, rozumíme si.
VMEGS – Objevujeme
Evropu –státní symboly
frankofonních zemí
OSV – Komunikace (v
různých situacích, dialog,
vedení dialogu, monolog,
vstup do tématu,
vysvětlování)
Zařazuje do každodenní
konverzace informace o
budoucích událostech.
Reaguje na zjišťovací
otázky orientované do
budoucna.
Určuje časovou
posloupnost dějů
Futur proche, futur simple
OSV – Komunikace a
kreativita.
Rozvoj komunikačních
dovedností.
Výrazy pendant, jusqu´à, il y a,
depuis
Diskutuje se spolužáky o
aktivním řešení problému,
o vzájemné pomoci.
Projektový úkol – koláž.
Slovesné vazby: aider, remercier
Regiony Francie, jejich specifika.
OSV – Komunikace (v
různých situacích, dialog,
vedení dialogu, monolog,
vstup do tématu,
vysvětlování)
VOD – Občan, občanská
společnost a stát.
Odpovědnost za své
postoje a činy.
MKV – Multikulturalita
prostředek našeho
obohacování
60
Navrhne aktivity
podporující zdravý životní
styl, aktivity k
ekologickému
hospodaření s odpady
Vyjádří přání, obavu, účel
Subjonctif présent
Je schopen tolerovat
názory druhých.
Vyvodí závěry z kritiky své
vlastní osoby. Seznámí
společnost se svým
názorem, umí názor
obhájit. Je ochoten změnit
své názory.
Slovesná vazba vyjadřující
souhlas/nesouhlas
Ohodnotí správný názor a
umí ho podpořit. Kriticky se
vyjádří k názoru
negativnímu. Různými
způsoby popře určitou
informaci.
Projektový úkol – biografie
osobnosti francouzské
kultury.
Vyjádření negace
Specifické formy vyjádření záporu
pomocí neurčitých zájmen a
příslovcí
Osobnosti francouzské historie a
frankofonních zemí
EV – Lidské aktivity a
problematika životního
prostředí, odpady, jejich
likvidace a recyklace,
druhotné suroviny
OSV – Komunikace (v
různých situacích, dialog,
vedení dialogu, monolog,
vstup do tématu,
vysvětlování)
OSV – Kooperace a
kompetice
Dovednost navazovat na
druhé, rozvíjet vlastní linku
jejich myšlenky, podřízení
se
OSV – Poznávání lidí.
Rozvoj pozornosti vůči
odlišnosti, hledání výhod v
odlišnostech.
MKV – Kulturní diference.
Jedinečnost každého
člověka a jeho individuální
zvláštnosti.
MV – Kritické čtení a
vnímání mediálních
sdělení, rozdíl mezi
informací poučnou a
reklamním sdělením.
61
Ročník : čtvrtý
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Vhodně používá obraty
pro zahájení konverzace
se spolužákem a dospělou
osobou
Požádá o zopakování
údajů, argumentuje ve
prospěch/ neprospěch
tvrzení, obhajuje názor,
kritizuje nevhodné návrhy,
předkládá výhodnější
způsob řešení.
Společenské formulace
OSV – Poznávání lidí
Vzájemné poznávání ve
třídě, rozvoj pozornosti vůči
odlišnostem a hledání
výhod v odlišnostech,
chyby při poznávání lidí
Souvisle vypravuje a
popisuje osobní příběhy a
události v minulosti.
Diskutuje o příbězích , které
se staly přátelům a členům
rodiny.
Passé composé, imparfait,
plusqueparfait
OSV – Sebepoznání a
sebepojetí
Já jako zdroj informací o
sobě, druzí jako zdroj
informací o mně
OSV – Mezilidské vztahy
Péče o dobré vztahy,
pohled na svět očima
druhého
Aktivně používá časové
údaje, vyjadřuje právě
skončený slovesný děj.
Vyjadřuje časové údaje a
výrazy pro předčasnost,
souběžnost a následnost
děje.
Passé récent
Časové výrazy a předložky
Formuluje otázky zjišťovací,
doplňovací, umí položit
otázky s cílem dozvědět se
podrobnosti o ději,
osobách a aktivitách
Tázací formulace
Qui est-ce qui
Qui est-ce que
Qu´est-ce qui
Qu´est-ce que
Vyjádří předpoklad a
hypotetičnost.
Podmínková souvětí
Umí vyjádřit nutnost, příkaz,
zákaz.
Vazby il est nécessaire, il est
important, absolutní zápor ve větě
OSV – Kooperace a
kompetice
Dovednost navazovat na
druhé a rozvíjet vlastní linku
jejich myšlenky, pozitivní
myšlení
Diskutuje o rozmanitých
povoláních, o jejich
výhodách a nevýhodách.
OSV – Poznávání lidí,
rozvoj pozornosti vůči
odlišnostem, hledání
výhod v odlišnostech
Na základě debaty o
různých profesích vysloví
názor na rovnost mužů a
žen, na stejný způsob
MV – Stavba mediálních
sdělení, příklad stavby a
uspořádání zpráv,
porovnání titulních stran
62
odměňován.
Práce s mediálními
prostředky, zejména s
tiskem
různých deníků.
MV – Interpretace vztahu
mediálního sdělení a
reality, vztah mediálního
sdělení a sociálních
zkušenosti
EV – Lidské aktivity a
přírodní prostředí, význam
ochrany přírodních a
architektonických
památek
Hovoří o svém vztahu k
přírodě a kulturním
památkám.
Skupinový úkol: ČR a
památky UNESCO.
Vyjádří názor na ochranu
přírodního prostředí.
Výrazy il faut, il ne faut pas
Diskutuje o úloze a vlivu
reklamy.
Zpracuje a prezentuje
vlastní reklamu na určitý
výrobek.
Nepravidelné stupňování příslovcí
a přídavných jmen
Zná specifické žánry
frankofonní hudby (zouk,
raï)
Diskutuje o moderním
umění, porovnává tvorbu
současných českých a
francouzských výtvarníků
EV – lidské aktivita,
ochrana přírody při
masových sportovních a
kulturních akcích
MV – Kritické čtení a
vnímání mediálních
sdělení, pěstování
kritického přístupu k
reklamě, rozlišování
zábavních prvků ve
sdělení od informativních
a společensky
významných
MKV – Multikulturalita
prostředek našeho
obohacování
MKV – Multikulturalita
prostředek našeho
obohacování
63
5.4 PŘEDMĚT:
NĚMECKÝ JAZYK
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Jazyk a jazyková komunikace
Další cizí jazyk – německý jazyk
Vyučovací předmět německý jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je
součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturní výchova.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vzdělávání v tomto předmětu probíhá na dvou úrovních. Pokud vzdělávání navazuje na
úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A1, které žák
získal v předchozím vzdělání, směřuje k dosažení úrovně B1, případně B2. Nemá-li žák
možnost navázat na předchozí vzdělávání a je začátečníkem, směřuje jeho vzdělávání
k dosažení úrovně A2, případně B1. V receptivních řečových dovednostech žák rozumí
hlavním myšlenkám ústního projevu i psaného textu. V produktivních řečových dovednostech
formuluje v souladu s cílovou úrovní svůj názor na běžné téma srozumitelně a jazykově
správně.
Výuka probíhá po celou dobu studia v 1. až 4. ročníku ve skupinách vytvořených podle
úrovně jazykové pokročilosti. Počet hodin je určen učebním plánem školy, který stanovuje ve
všech ročnících všech zaměření 3 hodiny týdně. Výuka je během studia doplňována dalšími
aktivitami, jakými jsou např. ročníkové práce, exkurze, poznávací tématické cesty, projekty,
výměnné pobyty s rodilými mluvčími apod.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ:
Učitel vede žáka k samostatné práci, jejímu plánování a organizaci, pomáhá mu účinně
využívat nejrůznější strategie učení a učí ho kriticky přistupovat ke zdrojům informací a jejich
vyhodnocování a k sebereflexi při dosahování učebních cílů. Učitel zadává samostatná
vystoupení, případně referáty a seminární práce a pomáhá vytvářet správné pracovní
návyky. Provází žáka od jednodušších ke složitějším úkolům.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ:
Učitel vede žáka k rozpoznávání problémů, k jejich pojmenování a řešení formou definování
pravidel, která se dál žák učí aplikovat. Při analyzování problémů podporuje u žáka rozvoj
analytického, kritického a tvořivého myšlení. Modelováním různých komunikačních situací
vede žáka k samostatnému a odpovědnému rozhodování.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ:
Učitel žáka vede k pohotovým reakcím v každodenních situacích, ke srozumitelnému
formulování názorů a postojů a jejich obhajování, k porozumění složitějším projevům a ke
sdělování komplexnějších témat. Podporuje rozvoj psané i ústní komunikace a vhodné formy
jejich prezentace.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ:
Učitel podporuje kooperativní prostředí, učí žáky korekci vlastního jednání a chování, dbá na
udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a
empatii. Pomáhá žákům rozpoznat a rozvinout silné stránky jejich osobnosti .
KOMPETENCE OBČANSKÉ:
učitel vede žáky k občanské odpovědnosti, k respektování různorodých názorů a postojů,
k poznávání a k chápání duchovních a kulturních hodnot. Učitel pomáhá sledovat události a
vývoj veřejného života a zaujímat k nim informované a zodpovědné stanovisko.
KOMPETENCE K PODNIKAVOST
64
učitel vede žáka cíleně k rozvoji osobních předpokladů v souvislosti s budoucím profesním
zaměřením, motivuje žáka k účasti v soutěžích, olympiádách a projektech. Nabízí žákům
informace o možnostech dalšího vzdělávání a pracovních příležitostech. Učí žáka rozpoznat
rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích.
ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI
žáci se speciálními potřebami jsou integrováni do běžných tříd a ve spolupráci s PPP škola
vytvoří pro tyto žáky konkrétní podmínky.
ZABEZPEČENÍ VÝUKY NADANÝCH ŽÁKŮ
učitel se snaží vytvářet pro nadané žáky svým individuálním přístupem podmínky pro jejich
rozvoj, ukazuje jim možnosti dalšího mimoškolního vzdělávání, případně jim umožní přestup
do pokročilejší jazykové skupiny.
65
Ročník : první
Školní výstupy – žák
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
(poslech a čtení s porozuměním)
Při poslechu žák rozumí známým
slovům a jednoduchým větám,
které se týkají každodenních témat,
rodiny a nejbližšího okolí.
Rozlišuje jednotlivé mluvčí, snaží se
porozumět internacionalismům.
Orientuje se v krátkých promluvách,
mluví-li lidé pomalu a vyslovují-li
správně.
Při čtení rozumí krátkým a
jednoduchým textům s běžnou
tématikou, rozumí číselným údajům a
informacím o osobách a místech a
jednoduchým pokynům.
Učivo
KOMUNIKAČNÍ SITUACE
Žák umí pozdravit a
představit se
Umí hláskovat jména výrazy
Zahájit rozhovor
Objednat si a zaplatit
Počítat do 100
Pojmenovat základní
předměty
Hovořit o jazycích
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák hovoří v jednoduchých větách o
sobě, své rodině, koníčcích, poskytne
číselné údaje a jednoduchými výrazy
popíše osoby a okolí. Dokáže napsat
jména, jednotlivá slova či více slov,
umí vyplňovat informace do
jednoduchých formulářů, umí zapsat
jednoduchý text podle diktátu.
Dokáže napsat pohlednici a
jednoduchý e-.mail
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák dokáže podle situace vhodně
používat pozdravy a další zdvořilostní
formulace při vítání a loučení, umí se
ptát, jak se daří dalším osobám,
reaguje jednoduše na kladené
otázky. Umí se ptát na jednoduché
číselné informace.
Hovořit o svých zájmech a
rodině
Pojmenovat oblíbený
předmět
Popsat denní program
Průřezová témata, přesahy
Multikulturní výchova
vnímat multikulturalitu jako
prostředek vzájemného
obohacování
uvědomění si vlastní kulturní
identity
Osobnostní a sociální
výchova
různé sociální role mladého
člověka
způsoby chování a jednání
člověka
péče o vlastní zdraví
Enviromentální výchova
vnímání místa, v nichž žijeme,
změny
cítit odpovědnost za
prostředí, v němž žiji
Mediální výchova
vliv médií na uspořádání
každodenního života
Sjednat si schůzku
Říci, kde lidé pracují a bydlí
Zeptat se na cestu
Popsat, co mu chutná, má
rád, vyjádřit základní
emoce
TÉMATICKÉ OKRUHY
první kontakt, seznámení
lidé a jejich jazyky
naše třída, předměty
základní zeměpisné výrazy
rodina, bydlení, domácí
zvířata
jídlo a jídelní zvyklosti
základní orientace ve
městě
66
Ročník : druhý
Školní výstupy – žák
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
(poslech a čtení s porozuměním)
Při poslechu žák rozumí
jednoduchým pokynům a větám.
Ve známých situacích rozumí
jednoduchým informacím a
číselným údajům.
Dokáže pochopit téma konverzace,
mluví-li se pomalu a standardním
jazykem. Orientuje se v delších
promluvách, mluví-li lidé pomalu a
vyslovují-li správně.
Při čtení rozumí delším a
jednoduchým textům s obrázky, u
nichž pochopí hlavní informaci,
rozumí informačním veřejným
tabulím, rozpozná hlavní téma
novinových článků a najde podle
orientačních bodů (čísla)
podstatnou informaci. V hrubých
rysech rozumí obsahu příběhu.
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák dovede popsat
v jednoduchých větách známé
osoby a situace, stručně hovoří o
osobních zkušenostech, hovoří o
koníčcích, poskytne číselné údaje a
informace s čísly související . Dokáže
podat základní informace ke
známému tématu.
Píše podle diktátu. Dokáže napsat
jednoduchý dopis a popíše známé
osoby a věci.
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák dokáže podle situace vhodně
používat konverzační obraty při
vítání a loučení, zvládne
jednoduchou výměnu informací o
všedních tématech, zvládne vyřešit
verbálně jednoduchou krizovou
situaci ( zavolat pomoc). Umí
přijmout a odmítnout návrh,
případně navrhnout jinou
alternativu.
Učivo
KOMUNIKAČNÍ SITUACE
Rozumí popisu cesty
Rozumí informacím o ceně a
nabídce jídelníčku
Rozumí vyprávění jiné osoby
o tom, jak tráví den
Rozumí popisu základních
emocí
Orientuje se v jízdních řádech
a ve způsobu kupování
jízdenek
Domluví dobu a téma
pracovní schůzky
Hovoří podrobně o rodině,
přátelích, zvycích
Hovoří o nakupování
Popíše části lidského těla,
jednoduché zdravotní
problémy
Průřezová témata, přesahy
Osobnostní a sociální
výchova
rozvoj zdravého a
bezpečného životního stylu
způsoby chování a jednání
vztah ke spolupráci a soutěži
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
respektovat odlišné názory a
pohledy jiných lidé na svět
prohlubovat vnímavost ke
kulturním rozdílnostem
Enviromentální výchova
uvědomit si vliv
znečištěného prostředí na
lidské zdraví
uvědomování si vlastních
možností při ochraně ž.p.
Mediální výchova
orientace v nabídce
mediálních produktů
tvorba jednoduchých
mediálních produktů
Vyjádří prosbu o pomoc
TÉMATICKÉ OKRUHY
pracovní schůzka
povolání
zdraví, nemoci a lidské tělo
dovolená a prázdniny
doprava a nehody
úvod do německé jazykové
oblasti (osobnosti, města)
oblečení a móda
67
Ročník : třetí
Školní výstupy – žák
Učivo
Průřezová témata, přesahy
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
(poslech a čtení s porozuměním)
Rozumí hlavním bodům či
myšlenkám autentického ústního
projevu i psaného textu na běžné
a známé téma.
Odhadne význam neznámých slov
na základě již osvojené slovní
zásoby a kontextu.
Při čtení rozumí delším, složitějším
textům s obrázky a grafy.
Využívá slovník při práci
s neznámým textem, pochopí
v hrubých rysech děj
jednoduchého příběhu.
Prohlubování výslovnostních
návyků
(výslovnost složených slov),
nářeční odchylky
Osobnostní a sociální
výchova
zlepšování kvality učení
strategie zvládání zátěžových
situací
vyhledávání informací
zvyšování kvality komunikace
v různých sociálních vazbách
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ
DOVEDNOSTI
Srozumitelně reprodukuje přečtený
nebo vyslechnutý, méně náročný
autentický text se slovní zásobou
na běžná témata.
Jednoduše a souvisle popíše své
okolí, své zájmy a činnosti s nimi
související.
Formuluje svůj názor ústně i
písemně na jednoduché, běžné
téma srozumitelně, gramaticky
správně.
Předložky s genitivem
Časové údaje a výrazy
Genitiv
Další předložky
Věta jednoduchá a souvětí
Souhrn předložek s dativem
a akuzativem
Předložkové vazby sloves
Slovotvorba
Zeměpisné názvy
Préteritum slabých a silných
sloves
Podmínkové věty
Skloňování příd. jmen
v přívlastku.
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
vnímat a hodnotit lokální a
regionální jevy, porovnávat
odlišnosti a shody
v kultuře a životním stylu
Mediální výchova
lidé v médiích a jejich práce
vztah mezi mediálními
produkty a skutečností
Enviromentální výchova
vztah člověka k přírodním
zdrojům, možnost každého
občana napomáhat ke
zlepšení ž.p
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ
DOVEDNOSTI
Reaguje adekvátně a gramaticky
správně v běžných, každodenních
situacích užitím jednoduchých,
vhodných výrazů a
frazeologických obratů.
S jistou mírou sebedůvěry
komunikuje foneticky správně s
použitím osvojené slovní zásoby a
gramatických prostředků.
68
Ročník : čtvrtý
Školní výstupy – žák
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ
DOVEDNOSTI
Identifikuje strukturu
složitějšího textu a rozliší
hlavní informace.
Rozliší v mluveném projevu
jednotlivé mluvčí, identifikuje
různé styly a citová zabarvení
promluvy.
Užívá různé techniky čtení dle
typu textu a účelu čtení
Užívá různé druhy slovníků při
čtení nekomplikovaných
faktografických textů.
Pochopí tematický záměr a
nejdůležitější argumenty
v jednodušším originálním
textu.
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ
DOVEDNOSTI
Logicky a jasně strukturuje
středně dlouhý písemný
projev, formální i neformální
text na běžné či známé
téma.
Ústně i písemně sdělí běžné,
obsahově jednoduché
informace.
Využívá překladové slovníky
při zpracování písemného
projevu na méně běžné
téma.
Dokáže napsat jednoduché
hodnocení knihy, filmu,
výstavy. Na základě obrázku
popíše a zhodnotí situaci.
Umí popsat své pocity, sny a
plány.
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ
DOVEDNOSTI
Vysvětlí gramaticky správně
své názory a stanoviska
písemnou i ústní formou,
je schopen zapojit se bez
přípravy do rozhovoru o
tématu, které je mu blízké.
Je schopen vyjádřit své
pocity a reagovat na cizí
emoce.
Dokáže jednoduše
Učivo
KOMUNIKAČNÍ SITUACE
Dokáže formulovat složitější
otázky k danému textu
Dokáže komentovat moderní
dějiny Evropy
Dokáže vysvětlit problémy
všedního dne a poskytnout radu
Dokáže zaujmout stanoviska
k různým klišé a mýtům moderní
doby
Dokáže zaujatě hovořit o
regionu, z něhož pochází, a
zhodnotit klady a zápory tohoto
místa.
Dokáže sdělit své ideály a přání
a obavy.
Dokáže vyslovit prognózy a
zdůvodnit je.
Umí diskutovat o konfliktech
vyplývajících z každodenního
soužití.
Dokáže informovat o aktuálních
tématech německy mluvících
zemí.
Má vlastní zkušenost s četbou
něm. psané literatury a umí o ní
jednoduše hovořit.
Průřezová témata, přesahy
Osobnostní a sociální
výchova
hodnoty a sociální role
současné i budoucí
zvládání emocí ve vypjatých
situacích
spolupráce s lidmi, kteří jsou
odlišní
ochota podílet se na
obecně prospěšných
aktivitách
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech, vytváření
kritických postojů ke
xenofobii, intoleranci,
rasismu atd.
zkoumání modelů různých
sociokulturních skupin
učit se respektu ke
specifickým rysům jiných
jazyků
Enviromentální výchova
učit se poznávat přírodní a
kulturní hodnoty ve svém
okolí
Mediální výchova
vyhodnocovat kvalitu a
význam informačních zdrojů
TÉMATICKÉ OKRUHY
životní prostředí a péče o něj
soužití několika generací
stresové situace v každodenním
životě
moje město, moje čtvrť , můj
dům
německá literatura na základě
četby
sebeprezentace v nových
médiích
německý tisk
69
komunikovat i
prostřednictvím
elektronických médií.
Zvládne jednoduchou
prezentaci na zadané téma.
70
5.5 PŘEDMĚT:
MATEMATIKA
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Matematika a její aplikace
Matematika a její aplikace
Oblast a obor Matematika a její aplikace jsou realizovány v povinném předmětu Matematika
a ve volitelném předmětu Matematika / Člověk a příroda – maturitní seminář.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Předmět vzniká ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace z RVP GV, v prvním
ročníku čtyřletého studia integruje část výstupů a učiva ze vzdělávacího oboru Informační
a komunikační technologie z RVP GV a realizuje tematický okruh Účinky mediální
produkce a vliv médií z průřezového tématu Mediální výchova z RVP GV.
Matematika je vyučována na čtyřletém studiu po celé čtyři roky s celkovou časovou
dotací 10 hodin (3,3,2,2).
V hodinách je kladen důraz na soustavné procvičování probíraného učiva, při němž jsou
žáci nuceni vysvětlovat svůj postup. Učitelé žáky vedou k systematičnosti a vytrvalosti při
hledání správného a úplného řešení.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Učitel prokládá výklad názornými příklady.
Učitel zařazuje do vyučování práci s chybou, vede žáky k odhalování záměrných chyb ve
výkladu.
Učitel často zařazuje vhodné slovní úlohy, a tím posiluje vazbu učiva k reálnému světu.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vhodně volí úlohy, které lze algoritmizovat.
Učitel společně s žáky vytváří algoritmy řešení, které potom slouží jako pomůcka při řešení úloh
obdobných.
Učitel upozorňuje žáky na chyby, kterých se při práci mohou dopustit, a ukazuje jim
metody odstranění - systematičnost a zkouška.
Učitel s žáky odvozuje vzorce a podporuje jejich odvozování během řešení úloh.
Učitel zařazuje práci s přehledy vzorců.
Učitel pomocí vhodných úloh ukazuje a s žáky hledá různé metody řešení související s různými
oblastmi matematiky (geometrické a algebraické řešení apod.).
Učitel vede žáky k využívání náčrtků při řešení úloh.
Učitel nutí žáky hledat další řešení, jestliže jejich nejsou správná nebo úplná. Vytváří pro toto
hledání časový prostor.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel nutí žáky komentovat svůj postup při řešení úloh u tabule.
Učitel vede žáky, aby vysvětlili svoji strukturu řešení a jasně formulovali závěr.
Žák využívá tabulku a graf při vyjádření svých myšlenek.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel vede diskusi při řešení úlohy a dbá na respektování názorů i nesprávných.
Učitel oceňuje žáky, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či problém.
Učitel volí přiměřeně náročné úlohy pro různé skupiny žáků.
Učitel podporuje vhodnou vzájemnou pomoc při řešení úloh.
71
Ročník: první až čtvrtý
Školní výstupy
Učivo
Žák čte a zapisuje tvrzení v
symbolickém jazyce
matematiky
zdůvodňuje svůj postup a
ověřuje správnost řešení
problému
vytváří hypotézy,
zdůvodňuje jejich pravdivost
a nepravdivost, vyvrací
nesprávná tvrzení
odhaduje výsledky
numerických výpočtů
a efektivně je provádí,
účelně využívá
kalkulátor
využívá náčrt při řešení
rovinného nebo
prostorového problému
v každé kapitole matematiky
Průřezová témata, přesahy
v každé kapitole matematiky
v každé kapitole matematiky
ve všech kapitolách, které to
umožňují
Chemie - 1.ročník (základní
výpočty)
ve všech kapitolách, které to
umožňují
Ročník: první
Školní výstupy
Žák dokáže určit prvky
číselných množin
aplikuje znaky dělitelnosti
určí prvočíselný rozklad
určí největší společný
dělitel a nejmenší společný
násobek čísel pomocí
kalkulátoru
aplikuje učivo o nejmenším
společném násobku na
sčítání a odčítání zlomků
vyjádří číslo v
semilogaritmickém tvaru a
operuje s ním
sečte, odečte, vynásobí a
vydělí mnohočleny
rozloží mnohočlen pomocí
vytýkání nebo vzorce
určí společného dělitele a
společný násobek
mnohočlenů
vyjádří neznámou ze
vzorce
sečte, odečte, vynásobí a
Učivo
Průřezová témata, přesahy
základní číselné množiny
znaky dělitelnosti
prvočísla, čísla složená
největší společný dělitel a
nejmenší
společný násobek
semilogaritmický tvar čísla
Chemie - 1. ročník
(základní
výpočty)
Fyzika - 1.- 3. roč. určení
číselné hodnoty veličin
obor proměnné
dělení mnohočlenů
2
3 2 2
vzorce (a±b) ; (a±b) , a ±b ,
3 3
a ±b ,
dělitel a násobek mnohočlenů
úpravy výrazů
Chemie - 1.ročník
(základní
výpočty)
Fyzika - 1.- 3.roč. obecné
řešení úloh
úpravy lomených výrazů
72
vydělí lomené výrazy
určuje definiční obor
proměnné
operuje s množinami
operuje s intervaly jako s
příklady množiny
využívá tabulkového
kalkulátoru ke grafickému
reprezentování dat
čte tabulky, diagramy a
grafy
dokáže správně vytvořit
výrok
užívá správně logické
spojky
určí pravdivostní hodnotu
složeného výroku pomocí
pravdivostní tabulky
užívá správně
kvantifikátory
rozliší správný a nesprávný
úsudek
rozliší definici a větu, rozliší
předpoklad a závěr věty
využívá ekvivalentních
úprav při řešení rovnic,
zjišťuje počta řešení
před řešení určuje definiční
obor neznámé
řeší jednoduché slovní
úlohy pomocí lineárních
rovnic
využije grafů ke
grafickému řešení lineární
rovnice
algebraicky i graficky řeší
lineární nerovnice a jejich
soustavy
interpretuje výrazy |x-a
|<b jako interval
řeší lineární rovnice a
nerovnice s absolutní
hodnotou
zapisuje řešení rovnice o
dvou neznámých jako
množinu uspořádaných
dvojic
řeší pomocí různých metod
soustavu o dvou
neznámých
řeší jednoduché slovní
úlohy pomocí soustavy
lineárních rovnic
využívá vhodné metody
průnik, sjednocení, rovnost, rozdíl
množin
číselné množiny N, Z, Q, I, R
interval
tabulkový kalkulátor
ze vzdělávacího oboru
Informační a komunikační
technologie
výrok
konjunkce, disjunkce, implikace,
ekvivalence, negace výroků
pravdivostní tabulka
kvantifikátory
úsudek
definice, věta
ekvivalentní úpravy
rovnice s neznámou ve
jmenovateli
slovní úlohy
grafické řešení lineárních rovnic
lineární nerovnice a jejich soustavy
lineární rovnice a nerovnice s
absolutní
hodnotou
Kartézský součin, uspořádaná
dvojice
metoda sčítací, porovnávací a
substituční
Fyzika - 1.- 3. ročník
obecné řešení úloh
slovní úlohy
soustavy lineárních rovnic o více
73
řešení lineárních rovnic o
třech a více neznámých
řeší rovnice v součinovém
a podílovém tvaru
řeší kvadratickou rovnici
rozkladem
diskutuje řešitelnost
kvadratických rovnic
využívá vzorců při řešení
kvadratické rovnice
řeší jednoduché slovní
úlohy pomocí
kvadratických rovnic
řešení rovnice s neznámou
pod odmocninou
řeší nerovnice v
součinovém a podílovém
tvaru
neznámých
rovnice v součinovém a
podílovém tvaru
kvadratické rovnice
rovnice s neznámou ve
jmenovateli
slovní úlohy
rovnice s neznámou pod
odmocninou,
neekvivalentní úpravy
nerovnice v součinovém a
podílovém tvaru
74
Ročník: druhý
Školní výstupy
načrtne graf lineární
funkce a určí základní
vlastnosti
načrtne graf kvadratické
funkce a určí základní
vlastnosti
využije tabulkového
procesoru k znázornění
grafu kvadratické funkce
řeší jednoduché úlohy na
goniometrické funkce v
pravoúhlém trojúhelníku
motivované
praxí
žák načrtne grafy
mocninných funkcí a
určí jejich vlastnosti
načrtne grafy lineární
lomené funkce a určí
její vlastnosti
upravuje efektivně
výrazy s odmocninou
upravuje efektivně
výrazy s racionálními
exponenty
načrtne graf
exponenciální funkce a
určí její vlastnosti
používá vhodné
metody při řešení
exponenciálních
rovnice
odvodí průběh a graf
logaritmické funkce
upravuje výrazy s
logaritmy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Kartézský součin, monotónnost,
definiční
obor, obor hodnot, lineární funkce
kvadratická funkce,konkávnost,
konvexnost, omezenost
graf kvadratické funkce
ze vzdělávacího oboru
Informační a komunikační
technologie
úlohy na goniometrické funkce
v pravoúhlém trojúhelníku
sudost a lichost, inverzní funkce,
funkce lineárně lomené a
mocninné
Fyzika - 2. ročník - děje v
plynu
pravidla pro počítání s
odmocninami,
odstranění odmocniny ze
jmenovatele
mocniny s Z a Q exponentem
exponenciální funkce
exponenciální rovnice
logaritmická funkce
vztahy pro počítání s logaritmy
používá vhodné
metody při řešení
logaritmických rovnic
převádí velikost úhlů
mezi radiány a stupni
logaritmické rovnice
určí základní velikost
úhlu
orientovaný úhel
odvodí základní
hodnoty
goniometrických funkcí
symetrické úhly
úhlové jednotky
Chemie - 1.ročník výpočty
pH
ČaP - 3.ročník rozpadový
zákon
ČaP - 3.ročník rozpadový
zákon
ČaP - 3.ročník harmonický
kmitavý pohyb, střídavý
proud
ČaP - 3.ročník harmonický
kmitavý pohyb, střídavý
proud
75
pomocí jednotkové
kružnice
načrtne průběh
goniometrických funkcí
a určí jejich vlastnosti
efektivně upravuje
jednoduché
goniometrické výrazy
řeší goniometrické
rovnice
při řešení úloh využívá
Pythagorovu větu a
Eukleidovy věty
při řešení
trigonometrických úloh
využívá sinovou a
kosinovou větu
řeší jednoduché
planimetrické úlohy s
využitím trigonometrie
při řešení úloh využívá
vlastností úhlů v kružnici
při řešení úloh využívá
Pythagorovu větu a
Eukleidovy věty
periodicita, goniometrické funkce
ČaP - 3.ročník harmonický
kmitavý pohyb, střídavý
proud
goniometrické vzorce
goniometrické rovnice
početní trigonometrie
obvodový a středový úhel
početní trigonometrie
76
Ročník: třetí
Školní výstupy
Žák využívá vlastností
trojúhelníků a čtyřúhelníků
konstruuje trojúhelník s různě
zadanými prvky
konstruuje čtyřúhelník s různě
zadanými prvky
používá geometrické
pojmy, zdůvodňuje a
využívá vlastnosti
geometrických
útvarů v prostoru, na
základě vlastností třídí
útvary
zobrazí ve volné
rovnoběžné projekci hranol
a jehlan
sestrojí a zobrazí rovinný řez
hranolu a jehlanu
určuje u lineárních útvarů
vzdálenosti
určuje u lineárních útvarů
odchylky
řeší metrické úlohy
motivované praxí
řeší polohové a
nepolohové konstrukční
úlohy pomocí shodných
zobrazení
řeší úlohy na objem a
povrch těles
žák užívá vektorů a
souřadnic bodů v rovině a
v prostoru
užívá různé způsoby
analytického vyjádření
přímky v rovině
(geometrický význam
koeficientů)
určí vzájemnou polohu
přímek
určí odchylku přímek
určí vzdálenost bodů, bodu
a přímky
využívá charakteristické
vlastnosti kuželoseček k
určení analytického
vyjádření
z analytického vyjádření (z
osové nebo vrcholové
rovnice) určí základní
údaje
o kuželosečce
Učivo
Průřezová témata, přesahy
vlastnosti trojúhelníků a
čtyřúhelníků
konstrukce trojúhelníku
konstrukce čtyřúhelníku
tělesa
pravidla volné rovnoběžné
projekce
řezy těles
vzdálenosti přímek, rovin, bodů
odchylky přímek a rovin
metrické úlohy
osová souměrnost, středová
souměrnost,
posunutí, rotace, stejnolehlost
vzorce pro objemy a povrchy
těles
operace s vektory
vektorový součin
parametrická, obecná a
směrnicová rovnice
přímky
vzájemná poloha přímek
odchylka přímek
vzdálenosti
kružnice, elipsa, hyperbola,
parabola
77
při řešení analytických úloh
na vzájemnou polohu
přímky a kuželosečky
aplikuje řešení
lineárních a kvadratických
rovnic a jejich soustav
určuje vzájemnou polohu
přímek a rovin v prostoru
rovnice tečny
vzájemná poloha přímek a
rovin
78
Ročník: čtvrtý
Školní výstupy
volí a užívá vhodné
statistické metody k analýze
a zpracování dat (využívá
výpočetní techniku)
Učivo
vážený aritmetický průměr,
medián, modus, percentil, kvartil,
směrodatná odchylka,
mezikvartilová odchylka
diskutuje a kriticky zhodnotí statistika
statistické informace a daná
statistická sdělení
formuluje a zdůvodňuje
omezenost, monotónnost,
vlastnosti posloupností
posloupnosti
řeší aplikační úlohy s
aritmetická a geometrická
využitím poznatků o
posloupnost
posloupnostech
interpretuje z funkčního
finanční matematika
hlediska složené úrokování,
aplikuje exponenciální
funkci
a geometrickou
posloupnost ve finanční
matematice
upravuje efektivně výrazy s
faktoriály
faktoriály
řeší jednoduché
pravidlo kombinatorického
kombinatorické úlohy
součtu a součinu
kombinační úlohy
při řešení kombinačních
úloh motivovaných praxí
charakterizuje možné
případy, vytváří model
pomocí kombinatorických
skupin a určuje jejich počet
upravuje výrazy s
kombinační číslo
kombinačními čísly
řeší úlohy na variace,
variace, permutace a
permutace a kombinace
kombinace bez opakování
bez opakování
řeší příklady pomocí
binomická věta, Pascalův
binomické věty
trojúhelník
řeší úlohy na variace a
variace a permutace s
permutace s opakováním
opakováním
využívá kombinatorické
náhodný jev
postupy při výpočtu
pravděpodobnosti
při řešení úloh efektivně
sjednocení a průnik jevů
využívá pravděpodobnost
sjednocení a průniku jevů
Průřezová témata, přesahy
využití softwaru
Fyzika- 1.ročník praktická
cvičení
Účinky mediální produkce
a vliv médií - seznámením
se s ukázkami využití
zobrazení statistických
údajů v mediích
využití softwaru
79
5.6 PŘEDMĚT:
FYZIKA
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Člověk a příroda
Fyzika
Vzdělávací obor Fyzika je realizován v povinném předmětu Fyzika (1. a 2. ročník), integrujícím
povinném předmětu Člověk a příroda (3. a 4. ročník) a ve volitelném předmětu Matematika /
Člověk a příroda – maturitní seminář.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vyučovací předmět Fyzika vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Fyzika z RVP
GV, v prvních třech ročnících, rozvíjí průřezové téma Osobnostní a sociální výchova z RVP
GV.
Fyzika je vyučována v prvních třech letech s celkovou hodinovou dotací 6 hodin.
Učivo je realizováno částečně frontální výukou, částečně aktivními metodami výuky
(frontálními a demonstračními pokusy, skupinovou prací, vyhledáváním informací na
internetu, v knihách, zpracováním laboratorních protokolů na počítači).
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze
strategií popsaných na úrovni školy. Z nich jsou ve fyzice nejčastěji využívány následující:
KOMPETENCE K UČENÍ
Učitel zařazuje do vyučování práci s chybou, vede žáky k odhalování záměrných chyb
ve výkladu a chyb ve využívání daných poznatků v jejich okolí (nechá žáky srovnat
výsledek jejich měření s ověřenou fyzikální skutečností).
Učitel vede žáky k samostatnosti (nechá je samostatně promyslet a zrealizovat laboratorní
práci).
Učitel motivuje žáky k učení praktickými ukázkami daného učiva (zařazuje demonstrační
pokusy).
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel využívá samostatné práce či laboratorního cvičení k tomu, aby si žáci nacvičili
rozebírání problému a stanovení cíle práce (nechá žáky samostatně promyslet a zrealizovat
měření, samostatně řešit úlohy).
Učitel vede žáky k využívání učiva z jiných předmětů (matematizovat fyzikální úlohu).
Žák opakovaně hledá správný postup řešení, jestliže předchozí nevedly k cíli (při
praktických cvičeních je veden k opakovanému měření).
Učitel vede žáka k používání specifických výrazových prostředků, které pomáhají zjednodušit
řešený problém (dbá na užívání náčrtků a grafů při řešení úloh).
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel vyžaduje používání správné (přesné) terminologie při komentování vlastních úvah,
prací… (při řešení úloh a problémů vyžaduje, aby žáci vysvětlovali svůj postup pomocí
fyzikálních zákonů).
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel využívá (především při praktických cvičeních) skupinovou práci.
Učitel vyžaduje dodržování stanovených pravidel (dbá na provozní řády učeben fyziky,
dodržování dohodnutého způsobu zápisu úloh, protokolů z měření).
80
5.6.1 Fyzikální pokusy
Ročník: první, druhý (Fyzika) až třetí (Člověk a příroda)
Žáci se zúčastní Fyzikálních pokusů pro studenty středních škol, pořádaných katedrou
didaktiky fyziky MFF UK Praha
Pokusy budou probíhat v termínech podle plánu KDF MFF UK Praha (délka každého bloku je
75 minut).
Místo konání je v areálu MFF UK, V Holešovičkách 2 v Praze 8. Pokusy budou probíhat v
posluchárně T2 (v přízemí).
Téma
1. ročník Mechanika
2. ročník
Učivo
Fyzikální veličiny
Kinematika
Dynamika
Mechanika tuhého tělesa a kapalin
Termika
Molekulová fyzika a termika
Akustika
Mechanické kmitání a vlnění
Elektřina a magnetismus
Elektrostatika
Elektrický proud v látkách
Magnetické pole
Střídavý proud
Elektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění a optika
Optika
Elektromagnetické vlnění a optika
3. ročník
81
Ročník: první
Školní výstupy
rozliší skalární veličiny od
vektorových a využívá je
při řešení fyzikálních
problémů a úloh
určí druhy jednotek,
správně je označuje,
převádí, znázorní, graficky
určí jeho výslednici
a vypočte její velikost
užívá základní kinematické
vztahy při řešení problémů
a úloh o pohybech
rovnoměrných a
rovnoměrně
zrychlených/zpomalených
určí polohu tělesa, druh
pohybu, popíše
a matematicky vyhodnotí
pohyb rovn. přímočarý,
rovn. zrychlený/
zpomalený, rovnoměrný po
kružnici, sestrojí časové
diagramy pro dráhu,
rychlost a zrychlení
a správně je interpretuje
určí v konkrétních situacích
síly a jejich momenty
působící na těleso a určí
výslednici sil
zakreslí, graficky určí a
vypočte výslednici sil,
aplikuje i na nakloněnou
rovinu
využívá (Newtonovy)
pohybové zákony k
předvídání pohybu těles
pomocí 2. NZ určí druh
pohybu tělesa a vypočte
jeho zrychlení, rozliší
homogenní a centrální
pole, zakreslí a vypočte
velikost zrychlení v obou
typech polí, vysvětlí rozdíl
mezi gravitační a tíhovou
silou (zrychlením)
využívá zákony zachování
některých důležitých
fyzikálních veličin při řešení
problémů a úloh
užívá veličinu hybnost a její
zákon zachování, aplikuje
veličiny práce, výkon,
účinnost a zákon
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Fyzikální veličiny
- soustava SI
- druhy fyzikálních veličin
Matematika
1.roč. semilogický
tvar čísla
Kinematika
- vztažná soustava, poloha
a změna polohy tělesa
- hmotný bod - dráha, rychlost,
zrychlení, volný pád a rovn.
pohyb po kružnici
Matematika 1.roč.
soustavy rovnic, vyjádření
neznámé, graf
kvadratické a lineární
funkce
Dynamika, gravitační pole
- hmotnost, síla gravitační, tíhová,
třecí, dostředivá a odstředivá
- inerciální soustava
- hybnost tělesa, zákon zachování
- gravitační pole, Newtonův
gravitační zákon
- Newtonovy pohybové zákony
- mechanická práce, energie,
výkon,účinnost, zákon zachování
energie a hmotnosti, souvislost
změny mech. energie s prací
Matematika 1.roč.
soustavy rovnic,vyjádření
neznámé ze vzorce,
goniometrické funkce
v pravoúhlém
trojúhelníku;
Seberegulace,
organizační dovednosti
a efektivní řešení
problémů
82
zachování mechanické
energie v úlohách z praxe
určí v konkrétních situacích
síly, případně jejich
momenty působící na
těleso a určí výslednici sil
početně i graficky rozkládá
i skládá síly působící na DTT,
užívá je k řešení páky, rozliší
tlak a tlakovou sílu a
aplikuje je na hydraulický
lis, řeší úlohy s využitím
Archimédova zákona
využívá zákony zachování
některých důležitých
fyzikálních veličin při řešení
problémů a úloh
užívá k řešení problémů a
úloh při proudění tekutin
Mechanika tuhého tělesa a
kapalin
- moment síly a dvojice sil
- těžiště, rovnovážná poloha
tělesa
- tlak, tlaková a vztlaková síla
- proudění tekutin - rovnice
kontinuity a Bernoulliova, podtlak
Matematika 1.roč.
soustavy rovnic, vyjádření
neznámé ze vzorce
83
Ročník: druhý
Školní výstupy
objasní souvislost mezi
vlastnostmi látek různých
skupenství a jejich vnitřní
strukturou
seznámí se s
experimentálními
důkazy částicového
složení látek
aplikuje s porozuměním
termodynamické zákony
(TDZ) při řešení konkrétních
fyzikálních úloh
rozlišuje a převádí mezi
termodynamickou
a Celsiovou stupnicí,
pracuje s 1. TDZ
v úlohách
aplikuje s
porozuměním TDZ při
řešení konkrétních
fyzikálních úloh
používá 1. TDZ při
rozboru kruhového děje
a při dějích v plynech
využívá stavovou
rovnici ideálního plynu
stálé hmotnosti při
předvídání stavových
změn plynu
pracuje s jejími
speciálními případy,
sestrojuje diagramy, řeší
početní úlohy, aplikuje
předchozí poznatky při
objasnění chodu
motorů
analyzuje vznik a průběh
procesu pružné
deformace pevných
těles
kvalitativně rozebere
druhy deformace a
křivku deformace,
početně zpracuje
Hookův zákon
objasní souvislost mezi
vlastnostmi látek různých
skupenství a jejich vnitřní
strukturou
popíše povrchové a
kapilární jevy
v kapalině, kvalitativně
i kvantitativně
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Molekulová fyzika a termika
- kinetická teorie stavby látek
- termodynamická
a Celsiova teplota
- vnitřní energie, změna a přenos
- teplo, měrná tepelná kapacita
- 1. a 2. TDZ
Matematika 1.roč.
vyjádření neznámé
ze vzorce
Seberegulace,
organizační dovednosti
a efektivní řešení
problémů
Plyny
- 1. a 2. TDZ
- stavová rovnice, její speciální
případy
Matematika 1.roč.
soustavy rovnic,
vyjádření neznámé ze
vzorce, graf lineární a
lineárně
lomené funkce (2.roč.)
Pevné látky a kapaliny
- normálové napětí, Hookův zákon
- povrchové napětí, kapilární jevy
- změny skupenství látek
(skupenské a měrné skupenské
teplo)
- teplotní délková
a objemová roztažnost
Matematika 1.roč.
soustavy rovnic,
vyjádření neznámé
ze vzorce
Seberegulace,
organizační dovednosti a
efektivní řešení problémů
84
rozebere změny
skupenství látek
porovná zákonitosti
teplotní roztažnosti
pevných těles a
kapalin a využívá je
k řešení praktických
problémů
pracuje se vztahy
pro teplotní
délkovou
a objemovou
roztažnost
objasní procesy
vzniku, šíření, odrazu
a interference
mechanického
vlnění
popíše harmonický
kmitavý pohyb
a pracuje s rovnicí
okamžité výchylky,
objasní vznik
postupné a stojaté
vlny
v řadě bodů, uvede
základní charakteristiky
zvuku a vysvětlí jevy
ozvěna
Mechanické kmitání a vlnění
- mechanický oscilátor,
perioda, frekvence, síla
pružnosti
- postupné a stojaté vlnění,
vlnová délka, rychlost vlnění
- hlasitost, intenzita zvuku
Matematika 2.roč.
goniometrické
funkce
85
5.7 PŘEDMĚT:
CHEMIE
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Člověk a příroda
Chemie
Vzdělávací obor Chemie je realizován v povinném předmětu Chemie (1. a 2. ročník),
integrujícím povinném předmětu Člověk a příroda (3. a 4. ročník) a ve volitelném předmětu
Matematika / Člověk a příroda – maturitní seminář.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU CHEMIE
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vyučovací předmět zahrnuje celý vzdělávací obor chemie z RVP GV a integruje některé
výstupy z vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV.
V předmětu chemie je integrováno průřezové téma Environmentální výchova z RVP GV.
Předmět chemie je vyučován v prvním, druhém ročníku dvě nedělené hodiny týdně. Předmět
chemie má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projekční technikou,
interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou.
Při výuce chemie žáci získávají představu o základních chemických, dějích. Žák je veden k
tomu, aby chránil přírodu a životní prostředí. Aby při laboratorních cvičeních i v hodinách
spolupracoval ve skupině, dovedl vyvozovat závěry a prezentoval své výsledky.
Studenti si během celého studia chemie zakládají své samostatné práce, , skupinové práce,
pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvičení a testy do portfolií, jejichž
součástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projektů, skupinových prací atd. )
Výuka předmětu chemie je realizována jak frontálně – se zařazováním demonstračních
pokusů, tak simultánně – skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvičení, Praktická
cvičení jsou zaměřená na nácvik základních laboratorních postupů a je prokládána diskusí,
projekty. Laboratorní řád je nedílnou součástí a jeho dodržování je pro každého žáka i
vyučujícího závazné.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Učitel motivuje žáky k učení praktickými ukázkami daného učiva (zařazování demonstračních
pokusů).
Žák čte s porozuměním text s přírodovědně technickým zaměřením (na úrovni středoškolských
učebnic, populárně-vědeckých časopisů) vyhledává a interpretuje informace z přírodovědné
a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (odečítá hodnoty na sobě závislých
veličin)
interpretuje graficky zaznamenanou závislost. Učitel pracuje s chybou – např. kritickým
přístupem ke klamavým reklamám – užití chemie v běžném životě.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkolů – vypracováním laboratorních
protokolů.
Učitel užívá samostatnou práci, laboratorní cvičení k tomu, aby se žáci učili rozboru úkolu a
plánování práce.
Učitel upozorňuje žáky na chyby, kterých se mohou dopustit, vede je k vyloučení chyby např.
posouzením reálnosti výsledku.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel vyžaduje správnou terminologie např. při slovní interpretaci chemických zápisů.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel využívá skupinovou práci při řešení problémových úloh v hodinách a především v
laboratorních cvičeních.
Učitel důsledně vyžaduje dodržování laboratorního řádu.
86
Učitel dbá na osvětu jako součást primární prevence objasňováním účinků a nebezpečnosti
látek užívaných jako drogy.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Učitel podporuje řízenou diskusi k učivu, jež je v souvislosti s aktuálními problémy – především o
kladech a záporech chemických látek a chemického průmyslu v dopadu na zdraví a životní
prostředí.
87
Ročník: první
Školní výstupy
Učivo
využívá k popisu látek
odbornou terminologii
Anorganické názvosloví
chemické vzorce,
oxidační číslo,
názvosloví anorganických
sloučenin a iontů předmět
studia chemie
klasifikace látek
prvky a sloučeniny
oxidační číslo
názvosloví anorganických
sloučenin (oxidy , kyseliny ,
soli
Obecná chemie látkové
množství
molární hmotnost
hmotnostní a objemový
zlomek
molární objem
klasifikace a struktura látek
chemické látky, prvky
částice látky, typy krystalů,
modifikace, amorfní látky
Látky a soustavy látek
chemický prvek
chemická sloučenina
chemická látka a směs látek
směsi, složení, oddělování
jejich složek vyjadřování
složení směsí, vyjadřování
složení roztoků.koncentrace
látek, druhy roztoků a jejich
složení
voda-druhy, vlastnosti,
význam pro život na Zemi,
čistota
roztoky kyselin a zásad ve
vodě, pH voda: struktura
vody a její vlastnosti, tvrdost
vody, význam pro život a
chemickou výrobu, ochrana
vod, voda jako rozpouštědlo
vzduch-složení, struktura
atmosféry, význam a využití,
chemické děje v atmosféře,
znečištění ovzduší: lokální,
regionální a globální
problematika, smog, kyselé
deště, skleníkový efekt,
ozónová díra, teplotní
inverze, imise, emise,
depozice
stavba atomu
atom, molekula, ion
provede klasifikaci
jednoduchých látek podle
složení a struktury
čte s porozuměním text s
přírodovědně technickým
zaměřením (na úrovni
středoškolských učebnic,
populárně-vědeckých
časopisů) vyhledává a
interpretuje informace z
přírodovědné a technické
literatury orientuje se
v tabulkách a grafech
(odečítá hodnoty na sobě
závislých veličin)
interpretuje graficky
zaznamenanou závislost
vysvětlí stavbu atomu či iontu
pomocí atomových čísel
Průřezová témata, přesahy
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
Projekt Voda (porovnání
vod, pitný režim, práce s
grafy, sběr materiálu)
Zeměpis,
Biologie
88
popíše elektronovou
konfiguraci atomů či iontů
vysvětlí účinky radioaktivního
záření podle typu záření a
uvede, jak se
lze účinně chránit
popíše možnosti využití
radioaktivity
objasní vznik chemické vazby
na jednoduchých molekulách
předvídá vlastnosti látek
vyplývající z chemické vazby
a mezimolekulových sil
odvozuje vlastnosti prvků v
souvislosti s jejich umístěním v
PSP
zařadí prvek nepřechodný,
přechodný a vnitřně
přechodný
vysvětlí možnosti ovlivňování
rychlosti chemické reakce a
chemické rovnováhy
zapíše a vyčíslí rovnici
jednoduchého chemického
děje
pozná typ jednoduché
chemické reakce
rozhodne o acidobazickém
charakteru roztoku a své
rozhodnutí zdůvodní
zapíše rovnici neutralizace a
hydrolýzy
vysvětlí podstatu redoxních
reakcí, jmenuje příklady
redoxních činidel
využívá algoritmus vyčíslování
redoxních reakcí
vysvětlí chování kovů v
elektrochemické řadě kovů
popíše průběh elektrolýzy
jednoduchého děje a její užití
rozliší chemické děje podle
tepelného zabarvení
vypočítá reakční teplo ze
slučovacích a spalných tepel,
při výpočtech
užívá termochemické rovnice
a zákony
charakterizuje vodík a kyslík z
hlediska vlastností, reakcí a
užití
vysvětlí význam ozónové vrstvy
a pojem fotochemický smog
charakterizuje oxidy z hlediska
stavby a acidobazického
atom – jeho složení a
struktura, izotop, nuklid
kvantová čísla, výstavbová
pravidla
radioaktivita, radioaktivní
izotopy, typy záření, poločas
rozpadu, užití radioaktivity
chemická vazba
chemická vazba – vznik, typy,
elektronegativita, prostorové
uspořádání
atomů v molekule,
mezimolekulové síly
periodická soustava prvků
Periodický zákon, PSP a její
grafické uspořádání (periody,
skupiny)
třídění chemických prvků
základy reakční kinetiky
rychlost chemické reakce a
vlivy na ní, chemická
rovnováha
třídění chemických reakcí
acidobazické reakce - teorie
kyselin a zásad, kyselost a
zásaditost roztoků,
indikátory,pH
neutralizace, hydrolýza
redoxní reakce, činidla
řada napětí kovů
elektrolýza roztoků a tavenin
základy termochemie
rozdělení chemických reakcí
podle tepelného zabarvení,
reakční teplo,
termochemické rovnice,
termochemické zákony
anorganická chemie –
nekovy – vodík, kyslík
H, O – stavba atomu, výskyt,
vlastnosti, příprava, výroba,
užití,
izotopy H
ozon
Člověk a životní prostředí
89
charakteru
charakterizuje molekulu vody z
hlediska vlivu na její vlastnosti
charakterizuje vodu pitnou a
destilovanou
popíše čištění odpadních vod
a uvede nejčastější příčiny
znečištění
vysvětlí bělící a dezinfekční
účinky H2O2
charakterizuje vzácné plyny z
hlediska struktury a výskytu
popíše jejich výrobu a užití
předvídá průběh jejich
typických reakcí v souvislosti s
jejich umístěním v PSP
navrhne přípravu
halogenovodíků
popíše významné vlastnosti,
výskyt a užití významných
kyselin halogenů
a jejich solí
popíše strukturu a vlastnosti síry
v závislosti na teplotě
charakterizuje H2S a SO2 z
hlediska vlastností a jejich
toxicity
charakterizuje H2SO4 z hlediska
vlastností a užití
charakterizuje sírany z hlediska
výskytu a užití
charakterizuje N z hlediska
struktury atomu, vlastností,
výskytu,užití
charakterizuje NH3 z hlediska
acidobazické povahy a
toxicity
vysvětlí vznik NOx a jejich vliv
na životní prostředí
charakterizuje HNO3 z hlediska
vlastností a oxidačních
schopností
objasní rozdíl vlastností
alotropických modifikací
fosforu
rozliší alotropické modifikace
uhlíku z hlediska struktury,
vlastností a užití
charakterizuje CO z hlediska
toxicity a užití
charakterizuje CO2 z hlediska
užití a vlivu na životní prostředí
popíše užití Si a SiO2
charakterizuje užití skla z
hlediska jeho složení, jmenuje
suroviny na jeho výrobu
oxidy – rozdělení
voda – struktura molekuly,
vlastnosti
peroxid vodíku – vlastnosti,
užití
p6 – prvky
vzácné plyny – výskyt, výroba
užití
p5 – prvky
halogeny – výskyt, vlastnosti,
reakce, výroba, užití
halogenovodíky
HF, HCl, HClO, HClO4 a jejich
soli
ČJ – původ názvů prvků
(mytologie)
p4 – prvky
síra
H2S, SO2, H2SO3
H2SO4
Sírany
p3 – prvky
dusík
NH3
NOx
HNO3
fosfor
p2 – prvky
uhlík
CO
CO2
Si, SiO2
Sklo, keramika
90
uvede charakteristické
vlastnosti kovů, vysvětlí pojem
koroze
(chemická,elektrochemická),
jmenuje možnosti ochrany
před korozí
vysvětlí význam a užití slitin
popíše principy výrob kovů
popíše charakteristické
vlastnosti alkalických kovů
charakterizuje vlastnosti
významných sloučenin
alkalických kovů
z hlediska jejich užití
porovná vlastnosti kovů
alkalických zemin s alkalickými
kovy
charakterizuje sloučeniny Ca z
hlediska užití ve stavebnictví
vysvětlí vlastnosti vody v
souvislosti s obsahem solí Ca a
Mg
vysvětlí vlastnosti Al v souvislosti
s jeho užitím, popíše výrobu Al
vysvětlí amfoterní charakter
Al2O3
charakterizuje Pb a jeho
sloučeniny z hlediska toxicity
charakterizuje nejdůležitější
slitiny Pb a Sn
porovná chemické vlastnosti
sloučenin Pb a Sn
předvídá acidobazický
charakter významných oxidů
vybraných kovů
charakterizuje z praktického
nebo chemického hlediska
významné
hydroxidy, kyseliny a soli
přechodných kovů
popíše výrobu Fe, vysvětlí
význam Fe a jeho slitin
charakterizuje nejdůležitější d a
f – prvky z hlediska praktického
použití
kovy - obecně
obecné vlastnosti kovů,
ochrana před korozí
slitiny kovů
principy výrob kovů
s1 – prvky
alkalické kovy
NaOH, KOH, soli (halogenidy,
uhličitany,
hydrogenuhličitany,
dusičnany,...)
s2 – prvky
kovy alkalických zemin
hydroxidy a soli Ca, Mg, Ba –
vlastnosti, reakce
p1 – prvky
hliník – vlastnosti, reakce
Al2O3
p2 – prvky
Pb, Sn – vlastnosti prvků a
sloučenin, slitiny
f a d – prvky
- kovy: chemie s-prvků:
vlastnosti sodíku, draslíku,
hořčíku, vápníku a jejich
sloučenin
- kovy: chemie d-prvků:
obecná charakteristika dprvků, názvosloví
koordinačních sloučenin
- prvky skupiny chrómu a
manganu a jejich sloučeniny
- prvky triády železa, lehký a
těžkých kovů platinových a
jejich sloučeniny
- prvky skupiny mědi a jejich
sloučeniny
- prvky skupiny zinku a jejich
sloučeniny
- prvky skupiny titanu a
vanadu a jejich sloučeniny
- chemie f-prvků:
- obecná charakteristika fprvků
- radioaktivita
Člověk a životní prostředí
91
žák užívá správně pojmy
charakterizující komplexní
sloučeniny
využívá názvosloví
komplexních sloučenin
zapíše chemickou rovnici
popisuje změny, které při
těchto reakcích nastávají
- přirozené a uměle
připravené prvky
Komplexní sloučeniny
centrální atom, ligandy a
jejich názvosloví, koordinační
číslo
názvosloví komplexních
sloučenin, význam komplexů
chemické reakce
komplexních sloučenin
92
Ročník: druhý
Školní výstupy
Učivo
zhodnotí vlastnosti atomu
uhlíku významné pro
strukturu organických
sloučenin
zhodnotí surovinové zdroje
uhlovodíků a uvede jaké
klady a zápory se s jejich
využíváním pojí
aplikuje pravidla
systematického názvosloví
organické chemie při popisu
sloučenin s možností využití
triviálního názvosloví
charakterizuje základní
skupiny uhlovodíků a jejich
významné zástupce,
zhodnotí jejich využití v praxi
aplikuje znalosti základních
mechanismů organických
reakcí na konkrétní případy
organická chemie – úvod
vazby mezi C, řetězce C,
izomerie, konformace, vzorce
a typy
chemických reakcí v
organické chemii, rozdělení
sloučenin, izomerie
aplikuje pravidla
systematického názvosloví
organické chemie při popisu
sloučenin s možností využití
triviálního nebo
dvousložkového názvosloví
charakterizuje základní
skupiny derivátů uhlovodíků
a jejich významné zástupce
zhodnotí jejich využití v praxi
a případný vliv na životní
prostředí
aplikuje znalosti základních
mechanismů organických
reakcí na konkrétní případy
rozlišuje pojmy vztahující se k
Průřezová témata, přesahy
uhlovodíky
alkany – C1 – C4, příprava
CH4, SR, hoření alkanů
alkeny – C2 – C4, polymerace,
adice
alkadieny – butadieny –
polymerace
alkyny – C2, příprava
cykloalkany – C6
areny – historie benzenového
jádra – benzen, toluen, styren,
naftalen – polymerace,
nitrace
Člověk a životní prostředí
organická chemie – deriváty
uhlovodíků
halogenderiváty – názvosloví,
vlastnosti, užití; freony,
pesticidy,
dioxiny, PCB – jejich vliv na
životní prostředí
dusíkaté deriváty –
nitrobenzen, TNT – vlastnosti,
užití; aminy –
azobarviva
kyslíkaté deriváty – alkoholy,
fenoly, ethery – názvosloví,
vlastnosti, užití, reakční
schémata
karbonylové sloučeniny –
aldehydy a ketony –
názvosloví, vlastnosti,
užití, reakční schémata
KK- názvosloví, vlastnosti, užití,
esterifikace
funkční deriváty KK – soli,
estery – názvosloví, vlastnosti,
užití,
vznik, princip působení mýdla,
hydrolýza esterů
substituční deriváty KK –
aminokyseliny, hydroxykyseliny
deriváty H2CO3 – fosgen,
močovina – význam
užitá chemie
Člověk a životní prostředí
Člověk a životní prostředí
93
makromolekulárním látkám
vysvětlí výhody a nevýhody
syntetických polymerů
uvede způsoby ekologické
likvidace odpadu ze
syntetických polymerů
rozlišuje způsoby vzniku
syntetických polymerů,
uvede příklady
vysvětlí účinek léčiv podle
označení skupiny léčiv
data a informace,
věrohodnost informace,
odborná terminologie,
informační zdroje
informační etika, legislativaochrana autorských práva
osobních údajů
syntetické makromolekulární
látky
léčiva: analgetika,
antipyretika, spasmolytika
pesticidy
barviva
detergenty
průmyslová hnojiva
paliva
průmysl a udržitelný rozvoj
chemická výroba a životní
prostředí znečišťující látky ve
vodě, v půdě a v ovzduší
moderní technologie a
ochrana životního
chemické výroby, suroviny,
recyklace surovin a udržitelný
rozvoj
uplatňování produktů
chemického průmyslu
v životě člověka
uhlí, ropa, zemní plyn –
zpracování, výroba benzínu
Člověk a životní prostředí
ekonomie
projekt Člověk a životní
prostředí
94
5.8 PŘEDMĚT:
BIOLOGIE
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Člověk a příroda
Biologie
Vzdělávací obor Biologie je realizován v povinném předmětu Biologie (1. a 2. ročník), integrujícím
povinném předmětu Člověk a příroda (3. a 4. ročník) a ve volitelném předmětu Matematika / Člověk a
příroda – maturitní seminář a zahrnuje v sobě i některá témata ze vzdělávacího oboru Výchova ke
zdraví.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obor biologie z RVP GV a integruje některé výstupy
z vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV.
V předmětu biologie je integrováno průřezové téma Environmentální výchova z RVP GV.
Předmět biologie je vyučován v prvním, druhém ročníku dvě nedělené hodiny týdně.
Předmět biologie má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projekční technikou,
interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou.
Při výuce biologii žáci získávají představu o podstatě života, o jeho rozmanitosti, seznamují se
se základy evoluce a základy biologického systému. Žák je veden k tomu, aby chránil přírodu
a životní prostředí. Aby při laboratorních cvičeních i v hodinách spolupracoval ve skupině,
dovedl vyvozovat závěry a prezentoval své výsledky.
Studenti si během celého studia biologie zakládají své samostatné práce, , skupinové práce,
pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvičení a testy do portfolií, jejichž
součástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projektů, skupinových prací atd. )
Výuka předmětu biologie je prokládána diskusí, projekty. Součástí hodin jsou i výstavky
přírodnin, exkurse, vycházky napomáhají konkrétnímu zařazení informací do sítí vztahů a
souvislostí.
Laboratorní řád je nedílnou součástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyučujícího
závazné.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Na základě výkladu žáci uvádějí vlastní příklady, posuzují správnost a s pomocí učitele hledají
správné odpovědi na zadané otázky.
Při určování a zařazování rostlin a živočichů do skupin.
Žák čte s porozuměním text s přírodovědně technickým zaměřením (na úrovni středoškolských
učebnic, populárně-vědeckých časopisů) vyhledává a interpretuje informace z
přírodovědné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (odečítá hodnoty na
sobě závislých veličin), interpretuje graficky zaznamenanou závislost
Přírodniny žáci srovnávají s obrázky a fotografiemi a posuzují tak, co je pro jejich rozlišení
podstatné.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Testové otázky jsou zadávány tak, aby při jejich řešení žáci používali různé postupy (třídění
přírodnin, přiřazování, vysvětlení pojmů apod.).
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Na základě výkladu jsou formulovány některé úkoly tak, aby žáci jako zdroj informace využili
některý z vizuálních zdrojů, výklad je někdy s těmito médii přímo spojen. Používání atlasů, klíčů.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ
Při skupinové práci určování přírodnin připraví skupina úkoly pro spolužáky a následně je
vyhodnocuje.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
95
Výklad je neustále směřován k pochopení sepětí člověka s přírodou, žáci zaujímají stanoviska
ke konkrétním environmentálním a ekologickým problémům, chápou nutnost ochrany
životního prostředí a přírody jako svou občanskou povinnost.
Na modelech konkrétních situací žáci poznávají možná ohrožení lidského života a zdraví a
nacvičují poskytnutí účinné pomoci.
96
Ročník: první
Školní výstupy
Učivo
popíše funkční uspořádání
soustav
popíše vnitřní složitost a
funkční uspořádání živých
soustav
pojmenuje charakteristické
vlastnosti živých soustav, odliší
je od neživých
charakterizuje základní
myšlenky těchto teorií, vysvětlí
a obhájí svůj názor na ně
uspořádání živých soustav základní chemické složení a
děje
schopnost vývoje, schopnost
samoregulace, dráždivost,
pohyb
pravopisně správně zapisuje
česká i latinská jména
organismů
zařadí viry do systému
organismů
odůvodní nutnost vazby viru
na buňku
popíše rozdíl mezi virem a
buňkou zhodnotí pozitivní a
negativní význam virů
popíše fáze virové infekce
popíše způsob šíření virové
nákazy
uvede příklady ochrany a
léčení některých virových
onemocnění
uvede příklady virových
onemocnění
určí struktury prokaryotické
buňky
vysvětlí rozdíly genetických
vlastností prokaryotní a
eukaryotní buňky
popíše stavbu bakterií a sinic
a způsob jejich rozmnožování
charakterizuje je
z ekologického,
zdravotnického a
hospodářského hlediska
uvede příklady využití bakterií
člověkem
popíše způsoby šíření a
ochrany k zabránění šíření
bakteriální infekce
uvede příklady bakteriálních
onemocnění člověka a
metody jejich léčby Rozliší
obecné vlastnosti živých
soustav
systém organismů klasifikace
a systém rostlin
binomická nomenklatura,
kategorie, přehled
fylogenetického systému
zápisy českých a latinských
jmen rostlin (pravopis)
Průřezová témata, přesahy
Systém organismů:
nebuněční stavba virů
průběh životního cyklu virů
virová onemocnění rostlin,
živočichů a člověka
Výchova ke zdraví
Systém organismů:
Prokaryotní organismy
stavba a funkce bakterií a
sinic
přehled významných
zástupců a ekologický
význam
bakterií a sinic
bakterie a biotechnologie
patogenní bakterie
Výchova ke zdraví
97
odlišnost průběhu a léčby
bakteriální a virové nákazy
charakterizuje sinice a vysvětlí
jejich význam v biosféře
nastíní základní mechanismy
evoluce prokaryotních
organismů
pochopí význam prokyryot
v kololoběhu látek v přírodě
(C, N, S, P)
popíše stavbu a funkci
buněčných struktur
na základě charakteristických
vlastností rozliší prokaryotickou
a eukaryotickou buňku
připraví jednoduché nativní
preparáty rostlinných pletiv
Zakreslí a popíše
mikroskopické preparáty
popíše specifické znaky
rostlinné buňky
vysvětlí pojem pletivo, uvede
druhy a funkci pletiv v
rostlinném těle
popíše stavbu a funkci
vegetativních a
generativních orgánů rostlin a
jejich přeměny,
Popíše vnitřní a vnější stavbu
orgánů a prováže jejich
vzájemný vztah
objasní principy rozmnožování
rostlin
vysvětlí rozdíly mezi
pohlavním a nepohlavním
rozmnožováním
objasní praktické způsoby
rozmnožování u vybraných,
hospodářsky významných
druhů
Zakreslí a popíše
mikroskopické preparáty
připraví jednoduché nativní
preparáty rostlinných pletiv
seznámí se s vytvářením
botanického herbáře
klasifikuje životní projevy rostlin
(pohyby rostlin, vodní režim,
minerální výživa autotrofní a
heterotrofní výživa)
porovná nepohlavní a
pohlavní rozmnožování
vysvětlí rozdílnou stavbu květu
v souvislosti s různým
způsobem opylení,
rodozměna
Cytologie: buňka – stavba a
funkce
praktická mikroskopická
cvičení
Obecná botanika:
Histologie, morfologie a
anatomie rostlin
Seminární práce: Herbář listů
rostlin.
Porovnání morfologických
typů
praktická mikroskopická
cvičení
fyziologie rostlin
98
vysvětlí a popíše princip
fotosyntézy a její význam pro
biosféru (primární produkce
v ekosystém)
posoudí vliv životních
podmínek na stavu a funkci
rostlinného těla
pozná a pojmenuje (s
možným využitím literatury)
významné rostlinné druhy
popíše stavbu těla
konkrétního zástupce, jeho
způsob rozmnožování a výživy
uvede význam a nároky
konkrétní rostliny na její
stanoviště uvede zástupce
hospodářsky významné pro
člověka
zhodnotí možnosti využití
rostlin v různých odvětvích
lidské činnosti
vymezí společné a rozdílné
znaky hub a ostatních
organismů
posoudí ekologický,
zdravotnický a hospodářský
význam hub a lišejníků
charakterizuje způsob výživy
hub lišejníků
vysvětlí pojem symbióza a
mykorrhiza
vysvětlí působení biotických a
abiotických faktorů na stavbu
a funkci rostlinného těla
charakterizuje základní
přírodní biotopy ČR,
uvede příklady, popíše
lokality chráněných rostlin v
okolí bydliště
uvede příklady chráněných
rostlin
zhodnotí problematiku
ohrožených rostlinných druhů
a možnosti jejich ochrany
dle mapy porovnává areály
rozšíření různých rostlin
systém rostlin
I. nižší rostliny
charakteristika, evoluční
význam, typy chlorofylu,
stavba těla nižších rostlin typy stélek
II. vyšší rostliny
Exkurse botanická zahrada
anatomie a fyziologie hub
způsob výživy a
rozmnožování hub
systém hub
mykorrhiza, saprofytismus,
parazitismus
Výchova ke zdraví – jedovaté
látky a jejich vliv na zdraví
člověka (chemie)
Ekologie rostlin
fytogeorgafie
Zeměpis
Environmentální výchova –
Projekt Strom – les – krajina
Zahradní architektura –
Královská zahrada
99
Ročník: druhý
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Porovná stavbu eukaryotní
buňky rostlin, hub a živočichů
popíše proces vzniku
mnohobuněčného organismu
uvede příklady
diferencovaných buněk
porovná funkce
specializovaných buněk v
mnohobuněčném organismu
vysvětlí princip množení
buněk - diferenciace buněk
nádorové bujení
vysvětlí význam diferenciace
a specializace buněk pro
mnohobuněčné organismy
vyloží význam diferenciace a
specializace buněk, objasní
vliv ztráty schopnosti se
diferencovat pro vznik
nádorů
popíše organely živočišné
buňky a vysvětlí jejich funkce
charakterizuje stavbu prvoků
popíše a rozpozná významné
zástupce a zhodnotí jejich
možný negativní i pozitivní
význam
rozlišuje hlavní kmeny
bezobratlých i obratlovců
zhodnotí hlavní skupiny
bezobratlých z hlediska
ekologického, zdravotního,
systematického
uvede hlavní anatomickomorfologické a fyziologické
znaky obratlovců.
charakterizuje hlavní
taxonomické jednotky
živočichů a jejich významné
zástupce, rozpozná dané
druhy
u jednotlivých skupin sleduje
ekologické nároky na
prostředí
charakterizuje základní typy
chování živočichů porovnává
etologické projevy organismů
posoudí význam živočichů v
přírodě a v různých odvětvích
lidské činnosti
dle mapy popisuje areály
výskytu živočišných druhů
národní parky ČR,
říše živočichů
buňka
vznik mnohobuněčnosti:
rozmnožování, rýhování
vajíčka, stadia vývoje
evoluce zárodečných listů,
orgánů a orgánových
soustav živočichů
tkáně
Mikroskopické cvičení
Prvoci: anatomie a
morfologie
Výchova ke zdraví (prevence
chorob)
Systém živočichů
etologie živočichů - (instinkt,
pud, klíčový podnět,
vrozené a získané chování,
biologické rytmy)
- příjem a zpracování
potravy
- dýchání
- vylučování
- termoregulace
- pohyb
- regulační soustavy
(hormonální, nervová)
- tělní tekutiny a jejich oběh
Praktické cvičení: schránky
měkkýšů (estetická výchova)
Exkurse zoologická zahrada
Exkurse Národní muzeum
Ekologie živočichů
Zoogeografie
populační ekologie
potravní ekologie
Environmentální výchova
zeměpis
100
nejvýznamnější světové
národní parky, uvede příklady
ohrožených živočichů v ČR
charakterizuje významné
živočišné zástupce v
národních parcích ČR
zhodnotí možnosti jejich
ochrany
charakterizuje pozitivní a
negativní působení
živočišných druhů na lidskou
populaci vybrané taxony
živočichů s důrazem na
domácí druhy - vybrané
ohrožené druhy
(Zákon 114/1992 Sb., vyhláška
395/1992 Sb.)
Zoogeografické oblasti světa
a ČR
101
5.9 PŘEDMĚT:
ČLOVĚK A PŘÍRODA
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Člověk a příroda
Fyzika, Chemie, Biologie
Vzdělávací integrující předmět Člověk a příroda je realizován ve 3. a 4. ročníku a zahrnuje
v sobě i některá témata ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vyučovací předmět zahrnuje část vzdělávacího předmětu biologie, chemie, fyzika, geologie
z RVP GV a integruje některé výstupy z vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV.
V předmětu člověk a příroda je integrováno průřezové téma Environmentální výchova z RVP
GV.
Předmět člověk a příroda je vyučován ve třetím a čtvrtém ročníku tři nedělené hodiny týdně
Předmět člověk a příroda má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projekční
technikou, interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou.
Při výuce žáci získávají představu o podstatě života, o jeho rozmanitosti, seznamují se základy
evoluce a základy stavby a fungování lidského těla. Žák je veden k tomu, aby chránil přírodu
a životní prostředí. Je kladen důraz n a celky, které jsou součástí přijímacích zkoušek na
humanitní vysoké školy a předměty, které jsou i na humanitních vysokých školách vyučovány
(genetika, stavba a fyziologie nervového systému, biologie dítěte a dorostu). Zákonitosti a
praktické využití optiky, elektřiny, radioaktivního záření a jaderné energie. Žák je veden k
tomu, aby chránil přírodu a životní prostředí
Výuka předmětu je realizována jak frontálně se zařazováním demonstračních pokusů, tak
jsou zařazovány skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvičení, Výuka předmětu
člověk a příroda je prokládána diskusí, projekty. Součástí hodin jsou i výstavky přírodnin,
exkurse, vycházky napomáhají konkrétnímu zařazení informací do sítí vztahů a souvislostí.
Při výuce žáci získávají představu o základních chemických a fyzikálních dějích v živých
organismech. Praktická cvičení jsou zaměřená na nácvik základních laboratorních postupů a
je prokládána diskusí, projekty. Laboratorní řád je nedílnou součástí a jeho dodržování je pro
každého žáka i vyučujícího závazné. Je kladen důraz na to, aby při laboratorních cvičeních i
v hodinách spolupracoval ve skupině, dovedl vyvozovat závěry a prezentoval své výsledky
Studenti si během celého studia zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní
listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvičení a testy do portfolií, jejichž součástí jsou
hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projektů, skupinových prací atd. )
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Na základě výkladu žáci uvádějí vlastní příklady, posuzují správnost a s pomocí učitele hledají
správné odpovědi na zadané otázky.
Učitel motivuje žáky k učení praktickými ukázkami daného učiva (zařazování demonstračních
pokusů).
Žák čte s porozuměním text s přírodovědně technickým zaměřením (na úrovni středoškolských
učebnic, populárně-vědeckých časopisů) vyhledává a interpretuje informace z přírodovědné
a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (odečítá hodnoty na sobě závislých
veličin)
Žák interpretuje graficky zaznamenanou závislost. Učitel pracuje s chybou – např. kritickým
přístupem ke klamavým reklamám – užití přírodních věd v běžném životě.
Studenti si během celého studia zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní
listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvičení a testy do portfolií, jejichž součástí jsou
hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projektů, skupinových prací atd. )
Výuka je realizována jak frontálně – se zařazováním demonstračních pokusů, tak simultánně –
skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvičení, Praktická cvičení jsou zaměřená na
102
nácvik základních laboratorních postupů a je prokládána diskusí, projekty. Laboratorní řád je
nedílnou součástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyučujícího závazné.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkolů – vypracováním laboratorních
protokolů.
Učitel užívá samostatnou práci, laboratorní cvičení k tomu, aby se žáci učili rozboru úkolu a
plánování práce.
Učitel upozorňuje žáky na chyby, kterých se mohou dopustit, vede je k vyloučení chyby např.
posouzením reálnosti výsledku.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel vyžaduje správnou terminologie např. při slovní interpretaci chemických zápisů.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel využívá skupinovou práci při řešení problémových úloh v hodinách a především v
laboratorních cvičeních.
Učitel důsledně vyžaduje dodržování laboratorního řádu.
Učitel dbá na osvětu jako součást primární prevence objasňováním účinků a nebezpečnosti
látek užívaných jako drogy.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Učitel podporuje řízenou diskusi k učivu, jež je v souvislosti s aktuálními problémy – především o
kladech a záporech chemických a radioktivních látek a průmyslu v dopadu na zdraví a
životní prostředí a na energetické a surovinové problémy.
103
Ročník: třetí
Školní výstupy
Učivo
hodnotí vlastnosti atomu
uhlíku významné pro
strukturu organických
sloučenin
aplikuje pravidla
systematického názvosloví
organické chemie při popisu
sloučenin s možností využití
triviálních názvů
vysvětlí pojem
heterocyklické sloučeniny a
uvede biologicky důležité
deriváty a vysvětlí jejich
význam
sleduje návaznost
heterocyklických sloučenin
se skupinami přírodních
látek
rozhoduje se s vědomím
možných důsledků
projevuje etické a morální
postoje
osvěta spojená se
zneužívání nikotinu, alkoholu,
drog
odlišuje pojmy psychická,
fyzická závislost
objasní rozdělení lipidů
podle složení
vysvětlí funkci vosků a
triacylglycerolů pro
organismy, jmenuje jejich
zdroje
odlišuje nebezpečnost
nasycených MK a trans
izomerů v lidské stravě
posuzuje význam
cholesterolu pro fungování
lidského těla
rozdělí sacharidy podle
počtu základních
stavebních jednotek
jmenuje významné zástupce
sacharidů a objasní jejich
význam pro organismus,
popř. pro průmysl
popíše strukturu bílkovin
uvede význam bílkovin pro
živý organismus
objasní strukturu a funkci
sloučenin nezbytných pro
důležité chemické procesy
probíhající v organismech
přírodní látky
Průřezová témata, přesahy
heterocyklické sloučeniny
alkaloidy
rozdělení dle chemické stavby
Využití a zneužití, drogy
Výchova ke zdraví
okruhy:
Návykové
osobní bezpečí.
lipidy
vosky, triacylglyceroly, složené
lipidy
izoprenoidy- terpeny a steroidy
Výchova ke zdraví
sacharidy
glukóza, fruktóza, ribóza,
sacharóza, škrob, celulóza,
glykogen, chitin
Výchova ke zdraví
bílkoviny
aminokyseliny, peptidová
vazba; primární, sekundární,
terciární a kvartérní struktura
bílkovin, denaturace,
enzymy: biokatalyzátory,
reakční kinetika, aktivní místo,
Výchova ke zdraví
látky,
104
charakterizuje základní
metabolické procesy a
jejich význam
vysvětlí podstatu
biochemických dějů,
význam enzymů
objasní význam fotosyntézy,
vysvětlí její rovnici a
významné fáze
vysvětlí významné fáze
odbourávání sacharidů
na schématech objasní
významné fáze
anabolických a
katabolických dějů
metabolismu
využívá znalostí o
orgánových soustavách pro
pochopení vztahů mezi
procesy probíhajícími ve
vlastním těle
vysvětlí význam homeostázy
popíše kosti a svaly jako
součásti soustavy opěrné a
pohybové
vysvětlí význam jednotlivých
složek krve
popíše jednotlivé části
oběhové soustavy a vysvětlí
jejich funkci
nakreslí a popíše stavbu a
činnost srdce
zhodnotí vliv rizikových
civilizačních faktorů na
onemocnění oběhové
soustavy
zhodnotí význam
jednotlivých částí mízní
soustavy
popíše orgány dýchací
soustavy
vysvětlí princip dýchání
vysvětlí negativní vliv kouření
na zdraví člověka
popíše orgány trávicí
soustavy
vysvětlí proces trávení
vysvětlí přímé souvislosti
mezi stravovacími zvyklostmi
a civilizačními chorobami
dle možností uplatňuje
zásady zdravé výživy
je si vědom nebezpečí
klasifikace enzymů, kofaktory,
ATP
esenciální faktory výživy:
vitaminy, minerály
regulace metabolických dějů
metabolismus
energetický metabolismus,
biosyntéza přírodních látek
fotosyntéza – temnostní a
světelná fáze
katabolismus sacharidů:
kvašení (alkoholové a mléčné)
dýchání (glykolýza, Krebsův
cyklus, acetylCoA, dýchací
řetězec)
katabolismus bílkovin, NA a
lipidů (Lynenova spirála,
močovinový cyklus)
Soustavy lidského těla:
pohybová soustava: opěrná a
svalová soustava člověka :
kostra člověka (pojivové
tkáně, stavba kosti, spojení
kosti, kostra lidského těla,
onemocnění)
stavba a funkce (svalové
tkáně, stavba svalu, svaly
lidského těla
Soustavy látkové přeměny:
Tělní tekutiny: zevní a vnitřní
prostředí, homeostáza, složení,
typy (krev, míza), krev a její
funkce: krevní buňky, plazma,
krevní skupiny, srážení krve,
imunita, alergie, onemocnění,
přenos kyslíku a oxidu
uhličitého, přenos živin a
hormonů
Oběhová soustava: Srdce –
stavba, činnost a funkce,
cévní systém, řízení a regulace
činnosti, tep, tlak, EKG,
onemocnění, civilizační
faktory, oběh krve, řízení
oběhu, krevní tlak, cévní a
srdeční choroby, stavba, typy
a vlastnosti cév, vlásečnice.
Míza a mízní oběh
Dýchací soustava: význam
kyslíku pro organismus, stavba
plic, plicní ventilace a její
řízení, onemocnění dýchacích
orgánů, prevence chorob,
stavba, plicní ventilace,
nerespirační funkce dýchací
soustavy, onemocnění, přenos
Výchova ke zdraví
projekt Optimální výživa
Zásady správné výživy,
poruchy příjmu potravy, a její
rizika (obezita, anorexie,
bulimie..) – specifické
potřeby výživy
Výchovy ke zdraví
projekt Optimální výživa
specifické potřeby výživy
Výchova ke zdraví
105
poruch příjmu potravy
popíše orgány vylučovací
soustavy
vysvětlí funkci ledvin
zdůvodní význam pitného
režimu
popíše stavbu a funkci kůže
a kožních derivátů
vysvětlí rizika nadměrného
slunění v souvislosti s
výskytem rakoviny kůže
vysvětlí podstatu nervového
a hormonálního řízení
určí vliv jednotlivých
hormonů na funkci
organismu
vysvětlí funkci centrální
nervové soustavy a
obvodového nervstva
orientuje se v poruchách
duševního zdraví (únava,
stres)
popíše a vysvětlí stavbu a
funkci smyslových orgánů
porovná stavbu, řízení a
působení sympatických
parasympatických drah
plynů, vnitřní dýchání,
kyslíkový dluh
Trávicí soustava: stavba a
funkce orgánů trávicí soustavy,
průběh trávení a jeho význam,
pohyb potravy, hydrolytické
štěpení živin, vstřebávání, další
zpracování vstřebávaných
živin, řízení činnosti trávicí
soustavy, onemocnění trávicí
soustavy. Játra, slinivka břišní:
stavba a funkce, onemocnění
Metabolismus: výživa, potřeba
živin, hygiena výživy. Zásobní
látky živočišného organismu,
intenzita metabolismu za
různých fyziologických stavů.
Poruchy metabolismu, správná
výživa, vitamíny, minerály a
jejich funkce.
Vylučovací soustava: stavba
vylučovací soustavy, základní
jednotka ledviny- nefron,
tvorba moči a řízení
vstřebávání minerálů,
onemocnění
Kůže: stavba, funkce,
termoregulace, rakovina kůže
v souvislosti s nadměrným
sluněním
Regulační soustavy: Nervová
soustava: neuron a jeho
funkce, reflexní oblouk a
reflexy, stavba a funkce
nervové soustavy člověka,
centrální nervová soustava:
mozek a mícha, obvodová
nervová soustava: somatická
(řízení činnosti kosterního
svalstva) a vegetativní
nervová soustava (řízení
činnosti vnitřních orgánů), vyšší
funkce nervové soustavy,
onemocnění nervového
systému (duševní zdraví),
podmíněné a nepodmíněné
reflexy
Smyslové orgány: intero a
eteroreceptory, stavba,
činnost, onemocnění,
mechanoreceptory (hmat,
sluch, statokinetické čidlo,
proprioreceptory),
fotoreceptory (zrak),
chemoreceptory (čich, chuť),
termoreceptory, nociceptory,
Výchova ke zdraví
Fyzika:
přenos
nervového
signálu
optika: porovnání
stavby a akomodace
zrakových orgánů
různých organismů,
poruchy zraku
vnímání
zvuků
(hlasitost,
výška
tónů…)
106
popíše a vysvětlí funkci
rozmnožovací soustavy
chová se odpovědně v
sexuálním životě
rozlišuje dostupné metody
antikoncepce a orientuje se
v jejich vhodnosti a
spolehlivosti
uvede rizika spojená s
pohlavně přenosnými
chorobami
uplatňuje odpovědné a
etické přístupy k sexualitě,
rozhoduje se s vědomím
možných důsledků
orientuje se v problematice
reprodukčního zdraví z
hlediska odpovědnosti k
budoucímu rodičovství
zná práva každého jedince
v oblasti sexuality a
reprodukce
projevuje odolnost vůči
výzvám k sebepoškozujícímu
chování a rizikovému
životnímu stylu
zaujímá odmítavé postoje
ke všem formám rizikového
chování
charakterizuje prenatální a
postnatální vývoj
uplatňuje odpovědné a
etické přístupy k sexualitě,
rozhoduje se s vědomím
možných důsledků
orientuje se v problematice
reprodukčního zdraví z
hlediska odpovědnosti k
budoucímu rodičovství
projevuje etické a morální
postoje k ochraně matky a
dítěte
zná práva každého jedince
v oblasti sexuality a
reprodukce
charakterizuje individuální
vývoj člověka a posoudí
smyslové orgány
Hormonální regulace:
soustava endokrinních žláz,
hormony –
typy hormonů a odlišný
princip jejich chemického
působení,
Vliv na lidský organismus
Onemocnění endokrinních žláz
Rozmnožovací soustava:
rozmnožovací soustava ženy a
muže, oplození, ženské a
mužské pohlavní orgány,
druhotné pohlavní znaky,
ovulační a menstruační cyklus,
sexualita, interrupce, pohlavně
přenosné choroby
Ontogenetický vývoj člověka:
prenatální a postnatální vývoj
péče o reprodukční zdraví –
faktory ovlivňující
plodnost; preventivní prohlídky;
rizika v oblasti sexuálního a
reprodukčního zdraví –
promiskuita, předčasné
ukončení těhotenství
hygiena pohlavního styku,
hygiena v těhotenství
těhotenství: zárodek, plod,
porod, rizikové faktory,
prenatální (embryonální a
fetální vývoj) a postnatální
vývoj, období lidského života:
charakteristika, časové
zařazení, období vzdoru
Výchova ke zdraví
Výchova ke zdraví
107
faktory ovlivňující jej v
pozitivním a negativním
směru charakterizuje
individuální vývoj člověka a
posoudí faktory ovlivňující jej
v pozitivním a negativním
směru
usiluje o pozitivní změny ve
svém životě související s
vlastním zdravím a zdravím
druhých
Fyzikální část
popíše vlastnosti el. náboje,
pracuje s charakteristikami
el. pole v úlohách, vypočte
kapacitu kondenzátoru
uvede podmínky pro vznik
proudu, specifikuje pro
jednotlivé druhy látek,
vypočte celkový odpor části
obvodu, objasní funkci PN
přechodu a princip činnosti
polovodičové diody
rozlišuje odpor vnitřní a vnější
části obvodu, správně
aplikuje Ohmův zákon pro
část obvodu a uzavřený
obvod
pracuje s Ampérovým a
Flemingovým pravidlem,
zakreslí pole magnetů,
vodičů s proudem a cívky,
umí vysvětlit a aplikovat
Faradayův a Lenzův zákona
objasní podstatu a výrobu
střídavého proudu, vysvětlí
princip činnost
transformátoru
popíše vznik el.mg. vlny,
základní vlastnosti el.mg.
záření a základní vlnové
vlastnosti světla
základy první pomoci
Elektrostatika
- el. náboj a jeho
zachování, Coulombův
zákon, intenzita,
elektrické napětí,
kondenzátor
Elektrický proud v látkách
- veličiny U, I, R
- spojování rezistorů
- energie a výkon el. proudu
- polovodičová dioda
- Ohmův zákon pro část
obvodu i uzavřený obvod
Magnetické pole
- magnetická síla, B,
pole magnetů a vodičů
s proudem
- indukované napětí, L
Střídavý proud
- harmonické stříd. U, I, jejich
frekvence, výkon
- transformátor
Elektromagnetické vlnění
a optika
- el.mg. vlna, spektrum el.mg.
záření
- šíření a rychlost světla
Matematika 1.roč. soustavy
rovnic, vyjádření neznámé
ze vzorce
Matematika 1.roč. soustavy
rovnic, vyjádření neznámé
ze vzorce;
Chemie elektrolýza
Seberegulace,organizační
dovednosti a efektivní
řešení problémů
Matematika 1.roč.
vyjádření neznámé
ze vzorce
Matematika: vyjádření
neznámé ze vzorce
(1.roč.), goniometrické
funkce (2.roč.)
Matematika 1.roč.
soustavy rovnic, vyjádření
neznámé ze vzorce
Biologie - oko
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní
řešení problémů
108
Ročník: čtvrtý
Školní výstupy
Učivo
vysvětlí funkci mitozy a
meiozy v buněčném cyklu a
při tvorbě gamet
Buňka a její stavba:
buňka prokaryotní a
eukaryotní; buněčné
organely), jádro, chromozóm,
gameta, zygota
makromolekuly v buňce
(složení, vlastnosti a význam,
třídění, praktický význam,
struktura a funkce
buněčné dělení: buněčný
cyklus, mitoza, meioza
Nukleové kyseliny: RNA, DNA
nukleotid, struktura NK,
komplementární báze,
syntéza bílkovin –
proteosyntéza (funkce,
enzymy, regulace):
transkripce, translace
syntéza DNA - replikace
Genetika:
molekulární základy dědičnosti
dědičnost a proměnlivost
exprese genu, exprese genu,
crossing – over,
základní genetické pojmy:
fenotyp, genotyp, dominance,
recesivita, alela, karyotyp
dědičnost kvalitativních znaků
Mendelovy genetické zákony:
štěpné poměry - příklady
z genetiky
dědičnost kvalitativních znaků
pohlavní chromozómy:
heterochromozómy a znaky
vázané na pohlaví
vazba genů: genové interakce
genetika populací: variabilita
a proměnlivost, populační
genetika
genetika člověka: specifické
metody výzkumu, metody
asistované reprodukce, její
biologické, etické,
psychosociální a právní
aspekty
amniocentéza, genealogie,
výzkum dvojčat, prenatální
diagnostika, dědičné choroby
a dispozice, prevence a
výzkum
mutace: typy, příklady,
cytologická a molekulární,
genové inženýrství, klonování,
šlechtitelství, plemenitba,
popíše základní stavební
jednotku NK
vysvětlí význam a strukturu
NK vysvětlí výjimečnost
syntézy bílkovin a DNA
vysvětlí molekulární podstatu
genetiky
orientuje se v základní
genetické terminologii
objasní význam meiózy pro
dědičnost znaků a
genetickou variabilitu
odvodí základní štěpné
poměry v F1 a F2 generaci
porovná jednotlivé typy
mutací
analyzuje faktory ovlivňující
četnosti alel v populaci a
zhodnotí jejich evoluční
význam
analyzuje možnosti využití z
oblasti genetiky v běžném
životě, popíše významné
dědičné choroby člověka
uvede příklady genetického
inženýrství
využívá znalostí o
genetických zákonitostech
pro pochopení rozmanitosti
organismů
vysvětlí základní pojmy
molekulárních základů
dědičnosti
porovná a vysvětlí dědičnost
kvalitativních a
kvantitativních znaků
vysvětlí základní pojmy
genetického názvosloví
objasní princip prenatální
diagnostiky pohlaví a
Průřezová témata, přesahy
integrace Výchovy ke zdraví
109
geneticky založených
nemocí
vysvětlí obecné genetické
principy genetických
modifikací u organismů
uvede konkrétně některé
modifikované druhy,
eventuální rizika a výhody
aplikace v zemědělství,
farmacii, průmyslu
v diskusi obhájí svůj názor na
využívání geneticky
modifikovaných organismů
genová terapie, geneticky
modifikované organismy (rizika
a výhody aplikace v
zemědělství, farmacii,
průmyslu…), mezidruhové
křížení, polyplodie
genetika prokaryotní buňky,
mimojaderná dědičnost,
modifikované jednobuněčné
organismy
modifikované rostliny
modifikovaní živočichové
vysvětlí rozdíly mezi teoriemi
o vzniku živých soustav
charakterizuje základní
myšlenky vývoje živých
soustav využívá znalosti o
genetických zákonitostech
pro pochopení rozmanitosti
organismů
analyzuje možnosti využití
znalostí z oblasti genetiky v
běžném životě
porovná významné
hypotézy o vzniku a evoluci
živých soustav na Zemi
orientuje se v rozdílech mezi
mikroevoluce a
makroevolucí
evoluce pohlavního
rozmnožování
popíše a vysvětlí
systematické zařazení
člověka
zhodnotí úroveň vyspělosti
živočišných předchůdců
člověka
vysvětlí proces hominizace a
sapientace
využije znalostí o lidských
plemenech k
jednoznačnému odmítnutí
rasismu v jakékoliv podobě
Odlišuje pojmy ekologie x
environmentalistika
definuje hlavní ekologické
termíny
používá správně základní
ekologické pojmy
vysvětlí pojem ekosystém
popíše vývoj ekosystému
posoudí vztah organismů a
prostředí
objasňuje základní
ekologické vztahy
Evoluční biologie:
vznik a vývoj života na Zemi,
vývoj flóry a fauny
evoluční teorie
Reprodukčně izolační
mechanismy
Evolučně stabilní strategie
Přirozený výběr
Genetický drift
Evoluční tahy
Polymorfismus
Evoluční důsledky pohlavního
rozmnožování
Fylogenetický vývoj člověka:
evoluce člověka
živočišní předchůdci člověka
lidské rasy
Dějepis
Estetická výchova
Ekologie: základní ekologické
pojmy: druh, populace,
společenstvo, ekosystém,
biom, biosféra, životní
podmínky, biomy, vegetační
zóny, speciace, extinkce,
konkurence, predace,
dekompozice, parazitismus,
mutualismus, toky látek a
energie ekosystémech.
Ekosystémy: moře, rybník, řeka,
mokřady, les, louka, Přírodní a
110
popíše biosféru a její členění
uvede základní typy
potravních vztahů
uvede příklady pozitivních i
negativních dopadů
působení člověka na přírodu
porovná vztahy člověka a
životního prostředí v
průběhu staletí
pojmenuje globální
problémy lidstva a naznačí
možná řešení
orientuje se v problematice
ekologických katastrof a
naznačí možná řešení
je schopen jednat při
mimořádných událostech
jako jsou živelní pohromy,
únik nebezpečných látek do
životního prostředí
je schopen vyjmenovat
hlavní faktory a zdroje
znečištění (ovzduší, voda,
půda) a uvede možná
řešení nápravy
orientuje se v problematice
odpadů
je schopen diskutovat na
téma poškozování lesů a
zatížení krajiny hlukem a
uvádí možná řešení
přirozené ekosystémy. Umělé
ekosystémy. Produktivita
ekosystémů.
Biogeochemické cykly.
Biosféra a její členění
Abiotické faktory (světlo, teplo,
vzduch, voda, půda), životní
prostor (ekologická nika,
biotop, lokalita).
Historický vývoj vztahů
člověka a prostředí:
Globální problémy lidstva
Ekologické katastrofy
Vyhlášení hrozby a vzniku
mimořádné události
Živelní pohromy
Únik nebezpečných látek do
životního prostředí
Ochrana přírody v ČR a ve
světě. Síť chráněných území
Instituce zabývající se
ochranou přírody, Světové
programy a úmluvy v oblasti
životního prostředí
Ovzduší: hlavní znečišťující
faktory, emise, imise, smog,
plynné a pevné emise,
radioaktivita. Zdroje znečištění
ovzduší a možnosti řešení.
Voda: hlavní znečišťující
faktory. Zdroje znečištění vody
a možnosti řešení. Změny
vodního režimu krajiny.
Půda: hlavní znečišťující
faktory. Zdroje znečištění půdy
a možnosti řešení. Eroze a
zhutňování půd.
Odpady: rozdělení, třídění,
recyklace, skládkování.
Poškozování lesů
nevhodné hospodaření,
nadměrná těžba, poškození
chemickými látkami. Možnosti
řešení problémů.
Hluk: zatížení krajiny, možnosti
řešení.
Světová síť chráněných území
z jednotlivých kontinentů.
Chráněná území v ČR a v
Praze.
IUCN, WWF, UNEP, UNESCO
WCS, M&B, Světová charta na
ochranu přírody, Ramsarská
úmluva, CITES, Agenda 21.
Ochrana biologické
rozmanitosti.
Projekt Člověk a životní
prostředí
Environmentální výchova
Člověk a svět práce
Výchova ke zdraví
Mediální výchova
Dějepis: historický vliv
člověka na biosféru porovnání vztahů člověka a
prostředí
111
příklady ohrožených rostlin a
živočichů. Ohrožené
organismy v ČR. Příklady
chráněných druhů. Introdukce
a reintrodukce druhů.
Globální ekologická politika.
Ekologické zemědělství,
ekologicky šetrný výrobek
Fyzikální část
popíše vznik el.mg. vlny,
základní vlastnosti el.mg.
záření a základní vlnové
vlastnosti světla, řeší s
využitím indexu lomu odraz
a lom světla, popíše difrakci
světla a jeho interferenci
na planparalelní vrstvě
řeší graficky a početně
odraz světla na rovinném a
kulovém zrcadle, lom
na tenkých čočkách,
popíše z optického
hlediska oko, vysvětlí princip
zvětšování zorného úhlu
pomocí lupy
vysvětlí modely světla,
popíše model vodíku princip
činnosti laseru
posoudí stabilitu jader
pomocí vazebné energie,
provede energetickou
bilanci jaderné reakce,
popíše syntézu, štěpnou
reakci a její využití
uvede přehled druhů
radioaktivního záření a jejich
základní vlastnosti s
ohledem na možné způsoby
ochrany
Optika
- el.mg. vlna,
spektrum el.mg. záření
- šíření a rychlost světla
v různých prostředích, index
lomu, odraz a lom, optické
spektrum a interference
světla
- rovinné a kulové zrcadlo,
tenké čočky, oko
Fyzika mikrosvěta
- foton, jeho energie
- korpuskulární a vlnový
model záření a částic
- kvantování energie elektronů
v atomu,
- jaderná energie, syntéza
a štěpení jader, řetězová
reakce, reaktor
- zákon radioaktivní
přeměny, radioaktivní
záření
Matematika 1.roč.
soustavy rovnic, vyjádření
neznámé ze vzorce
Biologie - oko
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní řešení
problémů
Matematika: vyjádření
neznámé ze vzorce
(1.roč.)
Chemie - radioaktivita
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní řešení
problémů
112
5.9.1 Obsahové vymezení a integrace oboru VÝCHOVA KE ZDRAVÍ
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ
Žák:
• usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých
• zařazuje do denního režimu osvojené způsoby relaxace
• v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace
• podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech
Učivo:
Biologie 1. roč.: Viry, bakterie, houby.
Biologie 2. roč.: Prevence chorob. Buňky – nádorové bujení.
Člověk a příroda 3. roč.: Projekt Optimální výživa: vyhodnocení vlastního stylu
stravování, pozitivní a negativní působení medií.
Člověk a příroda 4. roč.: Ekologie x environmentalistika, znečištění prostředí, globální
problematika znečištění prostředí.
Základy společenských věd 1. roč.: Člověk jako jedinec - psychohygiena.
Základy společenských věd 3. roč.: Občan a právo - bezpečnost práce.
Tělesná výchova 1. – 4. roč.: Zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a
jejich prevence.
Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách.
•
•
•
•
•
vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci
zdravá výživa – specifické potřeby výživy podle věku, zdravotního stavu a profese
hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství
první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách
psychohygiena – předcházení stresům v mezilidských vztazích, zvládání stresových situací,
efektivní komunikace, hledání pomoci
VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ
Žák:
korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích
posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských
vztahů,
manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich naplnění
projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte
Učivo:
Člověk a příroda 3. roč.: Ontogenetický vývoj člověka - fáze vývoje, období 1. a 2. vzdoru,
těhotenství, porod.
Základy společenských věd 2. roč.: Člověk ve společnosti - rozvoj sociálních dovedností.
•
•
•
•
•
•
•
•
vztahy v rodině, mezigenerační soužití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem
partnerské vztahy, manželství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její
formy,
ústavní péče
rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině
rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi – otevřenost vůči druhým,
vyjednávání,
obhajování a prosazování vlastních názorů, odmítání nehumánních postojů
modely sociálního chování v intimních vztazích – otevřenost, tolerance, respektování
druhého,
empatie, trpělivost, odpovědnost; sebepoznání, sebeúcta
113
ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE
Žák:
• orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách
• uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných
důsledků
• orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu
rodičovství
• zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce
Učivo:
Chemie 1. roč.: Toxicita látek.
Chemie 2. roč.: Alkoholy, alkaloidy a jiné návykové látky.
Člověk a příroda 3. roč.: Rozmnožovací soustava, antikoncepce, plánované rodičovství.
•
•
•
•
•
•
změny v období adolescence – tělesné, duševní a společenské; hledání osobní identity,
orientace na budoucnost, hledání partnera, prožívání emočních stavů a hlubších
citových vztahů
způsoby sebereflexe a kontroly emocí
péče o reprodukční zdraví – faktory ovlivňující plodnost; preventivní prohlídky; osvěta
spojená s nadužíváním nikotinu, alkoholu, drog a sexuálně přenosnými chorobami
metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty
modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty
partnerského
a sexuálního života – odpovědnost, sebeúcta, respekt, rozhodování
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE
Žák:
• projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu
• zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování
• uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením
návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou,
skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost
• rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání
v situacích vlastního nebo cizího ohrožení
Učivo:
Člověk a příroda 3. roč: Biologie lidského těla, onemocnění soustav lidského těla.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem,
HIV/AIDS, hepatitidy
zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického,
duševního a sociálního zdraví
rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví – promiskuita, předčasné ukončení
těhotenství
sexuálně motivovaná kriminalita – pornografie, pedofilie, dětská prostituce, obchod se
ženami
skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání – šikana, brutalita, zanedbávané a
týrané děti (CAN)
autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy – zdravotní a psychosociální
rizika
výroba, držení a zprostředkování nelegálních návykových látek; návykové látky a
bezpečnost v dopravě
sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových
situacích
duševní hygiena v dlouhodobých zátěžových a stresových situacích, rozhodování se
v eticky problematických situacích
114
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ
Žák:
• rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události
• prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné
události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel
Učivo:
Chemie 1., 2. roč.: Pravidla při práci v chemikáliemi, S věty R věty.
Člověk a příroda 3. roč.: První pomoc.
Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc.
•
•
•
•
•
•
vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události
živelní pohromy
únik nebezpečných látek do životního prostředí
jiné mimořádné události
první pomoc – klasifikace poranění při hromadném zasažení obyvatel
sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí – rozhodnost, pohotovost,
obětavost, efektivní komunikace
115
5.10 PŘEDMĚT:
ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Člověk a společnost
Občanský a společenskovědní základ
Vzdělávací obor Občanský a společenský základ je realizován v předmětu Základy
společenských věd a volitelných předmětech Humanitní základ a Dějiny filozofie. Předmět
Základy společenských věd zahrnuje v sobě i témata vzdělávacího oboru Člověk a svět
práce.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ:
Jednotlivé oblasti a obory společenskovědního základu rozvíjejí důležité myšlenkové operace,
kultivují vědomí společenských souvislostí a rovněž vědomí vlastní identity žáka. Učí žáky
reflektovat společenskou skutečnost, včetně problémů globalizace, soužití různých kultur, vlivu
médií, a posuzovat různé přístupy k řešení každodenních problémů. V oblasti světa práce
uvádí žáky do profesního a ekonomického občanského života, seznamuje je s ekonomickou
a pracovněprávní problematikou. Vede k respektu k občanským a demokratickým zásadám
moderní společnosti. Uvádí do problematiky základních, především evropských myšlenkových
konceptů. Předmět je vyučován (2; 2; 3; 3) hodiny týdně, zároveň integruje obor Člověk a
svět práce postupně ve většině témat všech ročníků.
Úvod do psychologie
• lidská psychika
• osobnost člověka
• psychologie v každodenním životě
• problematika profesní volby a osobního managementu
Úvod do sociologie
• společenská podstata člověka
• sociální struktura společnosti
• sociální fenomény a procesy
Úvod do politologie
• problematika státu
• demokracie a její znaky
• otázka lidských práv
• mezinárodní vztahy – evropský trh práce
• ideologie
Globální svět
• globalizace
• evropská integrace a mezinárodní spolupráce
• mezinárodní trh práce
Úvod do studia práva a pracovně právní problematiky
• právo a spravedlnost
• právní systém
• orgány právní ochrany
• problematika pracovněprávních vztahů
Úvod do ekonomie
• tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty
• marketing
• úloha státu v ekonomice a sociální politika
• finance
Úvod do filozofie a etiky
• podstata filozofie a etiky
116
• filozofie a etika v dějinách
• význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich
zneužití
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Učitel vede žáka tak, aby si sám plánoval a organizoval učení a pracovní činnost s ním
spojenou a reflektoval procesy učení a myšlení a aby využíval různé strategie učení,
zpracovával poznatky a informace a kriticky je hodnotil.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vede žáka tak, aby rozpoznával problémy v jednotlivých oblastech předmětu ZSV,
vytvářel hypotézy k jejich řešení, zvažoval různé postupy a uplatňoval vhodné metody při
jejich řešení .
Učitel podněcuje žáka, aby kriticky interpretoval získané poznatky, ověřoval je a nacházel
pro svá tvrzení argumenty, aby logicky správně a korektně formuloval a obhajoval své
závěry.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel vede žáka k osvojení příslušných prostředků komunikace.
Učitel vede žáka k užívání odborného jazyka a symbolických a grafických vyjádření informací
.
Učitel vede žáka ke srozumitelnému vyjadřování, přiměřenému danému kontextu,
k prezentaci sebe a vlastní práce před publikem, dále ho vede k porozumění sdělením
různého typu, k jejich správné interpretaci a k orientaci v komplikovanějších komunikačních
situacích.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel vede žáka k sociální reflexi a sebereflexi a jednání, které je adekvátní danému
sociálnímu kontextu, k tomu, aby se naučil řešit problémy v součinnosti s druhými a byl
schopen spolupráce při dosahování společných cílů, k respektu ke kulturním a sociálním
odlišnostem, k porozumění sociálním a mediálním tlakům a k dovednosti jim odolávat.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Učitel žáka orientuje se v různorodosti sociálních zájmů a kultivuje jeho schopnost na základě
tohoto poznání uvážlivě jednat .
Učitel podněcuje žáka ke sledování veřejného života a k zaujetí informovaných stanovisek.
Učí ho uvažovat v globálních souvislostech a s ohledem na požadavky trvale udržitelného
rozvoje.
Vede ho tak, aby byl ve svých postojích a konání veden základními hodnotami demokracie,
respektu k druhým, tolerance, byl si vědom svých práv i povinností a hájil principy právního
státu.
Učitel vede žáka k poznávání kulturních a duchovních hodnot a jejich ochraně.
KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI
Učitel vede žáka tak, aby se zodpovědně a s ohledem na své potřeby a předpoklady
rozhodoval o svém vzdělávání a profesní orientaci, aby získával a vyhodnocoval informace o
vzdělávacích a pracovních příležitostech, aby se orientoval v pracovněprávní problematice,
aby rozuměl základním principům fungování tržního systému a globalizované ekonomiky, aby
si byl vědom důležitých faktorů a rizik působících při realizaci podnikatelských záměrů.
117
Ročník: první
Školní výstupy
Učivo
ÚVOD DO PSYCHOLOGIE
Žák:
uvědomuje si odlišnosti
v lidském chování a poznává
působící faktory
zná vývojové fáze lidského
života a podá jejich
charakteristiku
vyloží, jak člověk vnímá,
poznává a prožívá skutečnost,
určuje ovlivňující faktory
porovnává různé metody učení
a umí je aplikovat při vlastní
práci
využívá získané poznatky při
poznávání druhých a
sebepoznání, učí se vyrovnávat
s náročnými životními situacemi.
TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA
Žák:
posoudí své předpoklady pro
volbu dalšího studia a profesní
orientace a profesní a
vzdělávací nabídku a poptávku
na českém a evropském trhu
práce, pružně na ni reaguje
vhodně prezentuje vlastní
osobu a práci, umí vyhotovit
dokumentaci pro přijímací řízení
k dalšímu studiu i ve zvolené
profesi
reflektuje význam práce, vytvoří
si vyvážený pracovní rozvrh.
ČLOVĚK JAKO JEDINEC
Osobnost člověka
Typologie osobnosti, vlastnosti,
schopnosti, charakter
Zaměřenost osobnosti a
poruchy zaměřenosti
- životní cesta člověka,
psychické procesy,
vnímání, představování,
myšlení, podstata lidské
psychiky
- psychologie
v každodenním životě
Psychologie učení, druhy
učení, problematika
efektivního studia
Socializace osobnosti
Interakce a komunikace mezi
lidmi
- profesní volba
- mezinárodní trh práce
Práce jako seberealizace,
hodnocení vlastních
schopností, příprava na volbu
profese, přijímací pohovor a
výběrové řízení, kariérní růst,
dobrovolnictví
Informační, poradenské a
zprostředkovatelské služby,
pracovní trh v EU, profesní
mobilita, rekvalifikace,
celoživotní vzdělávání
osobní management
Time management,
zaměstnání a mezilidské
vztahy, workholismus
Při výuce se využívá
projektového vyučování,
exkurzí a přednášek
Průřezová témata,
přesahy
Osobnostní a sociální
výchova
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Seberegulace,
organizační dovednosti a
efektivní řešení problémů
Sociální komunikace
Morálka všedního dne
Spolupráce a soutěž
Člověk a svět práce – int.
Globalizační a rozvojové
procesy
Vzdělávání v Evropě a ve
světě
118
Ročník: druhý
Školní výstupy
ÚVOD DO SOCIOLOGIE
Žák:
uplatňuje vhodné způsoby
komunikace a umí konstruktivně
řešit případné neshody
respektuje kulturní odlišnosti,
reflektuje podstatu kulturních
předsudků a jejich důsledky
chápe podstatu, funkci a
důsledky sociální kontroly
rozumí povaze sociálních změn,
rozlišuje změny konstruktivní a
destruktivní
objasní podstatu základních
sociálních problémů
současnosti i sociálněpatologického chování, včetně
jeho dopadů
ÚVOD DO POLITOLOGIE
Žák:
seznamuje se s různými typy
států
chápe funkci ústavy, tří složek
moci a orgánů státní moci,
seznamuje se s činností
jednotlivých státních institucí
vyloží podstatu demokracie,
porovná postavení občana
v demokratickém a totalitním
státě
chápe podstatu politického
pluralismu, orientuje se v daném
politickém spektru
vyloží podstatu komunálních a
parlamentních voleb,objasní
podstatu občanské společnosti,
seznamuje se s formami aktivní
participace občanů na
společenském dění
objasní podstatu lidských a
občanských práv, chápe
podstatu politického
extremismu
uvádí příklady negativních
společenských jevů, umí je
analyzovat, navrhuje způsoby
jejich řešení
MEZINÁRODNÍ VZTAHY –
Učivo
ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI
Sociologie
- společenská podstata
člověka
- Socializace a sociální
vazby
- Problémy komunikace a
mezilidských vztahů
- sociální struktura
společnosti
Sociální útvary, instituce a
organizace
Sociální nerovnost a sociální
mobilita
Vztah jedince a různých
sociálních útvarů
sociální fenomény a procesy
Rodina, práce, masmédia,
životní prostředí
Průřezová témata,
přesahy
Multikulturní výchova
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
Psychosociální aspekty
interkulturality
Multilingvní situace a
spolupráce mezi lidmi
z různého kulturního
prostředí
Člověk a svět práce – int.
Sociální deviace a sociální
problémy
OBČAN VE STÁTĚ
Mediální výchova
Stát
Média a mediální
Znaky, funkce, formy státu,
produkce
právní stát Ústava ČR
Mediální produkty a jejich
demokracie
významy
Principy a podoby
Uživatelé
demokracie
Účinky mediální produkce
- lidská práva
a vliv médií
Politické subjekty, politický
život
Člověk a svět práce – int.
Volby a volební systémy
- ideologie
Podstata a instituce občanské
společnosti
Porušování a ochrana lidských
práv, základní dokumenty,
funkce ombudsmana
Znaky a přehled vybraných
ideologií
Evropská integrace
Proces integrace, její význam,
EU a její orgány, jednotná
evropská měna
mezinárodní spolupráce
Důvody, význam a výhody,
Globalizační a rozvojové
vztahy
Žijeme v Evropě (evropský
integrační proces)
Člověk a svět práce – int.
119
GLOBÁLNÍ SVĚT
Žák:
objasní důvody evropské
integrace a uvede orgány EU,
včetně jejich funkcí
posoudí vliv začlenění ČR do EU
zná významné mezinárodní
organizace, včetně jejich funkcí
uvede instituce, na které se
může obrátit v případě
problémů při pobytu v zahraničí
účel a náplň činnosti
významných mezinárodních
organizací (RE, NATO, OSN)
Evropský trh práce
Při výuce se využívá
projektového vyučování,
exkurzí a přednášek
120
Ročník: třetí
Školní výstupy
ÚVOD DO STUDIA PRÁVA
A PRACOVNĚPRÁVNÍ
PROBLEMATIKA
Žák:
objasní strukturu a systém
práva a znaky právních norem
objasní systém tvorby právních
předpisů
vymezí podmínky vzniku a
zániku základních právních
vztahů, práva a povinnosti
účastníků těchto vztahů
objasní základní pojmy
občanského a obchodního
práva
objasní důsledky neznalosti
smlouvy
rozeznává, jaké případy se řeší
v občanském soudním řízení a
jaké v trestním řízení
vymezí podmínky trestní
postižitelnosti, rozliší trestný čin
a přestupek
uvede náplň činnosti
základních orgánů právní
ochrany
respektuje platné právní
normy v pracovněprávních
vztazích
umí uzavřít pracovní smlouvu a
podat výpověď
zná svá pracovní práva
objasní funkci odborů
volí bezpečné pracovní
postupy šetrné k životnímu
prostředí, používá adekvátní
pracovní pomůcky
chová se poučeně a
adekvátně v případě
pracovního úrazu
ÚVOD DO EKONOMIE
1. TRŽNÍ EKONOMIKA
Žák:
vysvětlí mechanismy
fungování trhu
stanoví cenu jako součet
nákladů, zisku a DPH, objasní
důvody kolísání ceny podle
vývoje nabídky a poptávky
rozpozná cenové triky a
klamavou nabídku
Učivo
OBČAN A PRÁVO
- právo a spravedlnost
právo v každodenním životě
Smysl a účel práva, morálka a
právo
Právní řád ČR, systém právních
odvětví, druhy právních norem
Právní subjektivita, způsobilost
k právním úkonům
Všeobecné podmínky smluv,
jejich význam a obsah
Účel a průběh občanského
soudního řízení, orgány činné
v trestním řízení
- orgány právní ochrany
Funkce a úkoly, právnické
profese, systém právního
poradenství, činnost
občanských poraden
- pracovní právo
Právní podmínky vzniku, změny
a zániku pracovního poměru,
práva a povinnosti účastníků
pracovněprávních vztahů
Odbory
bezpečnost práce
Zásady bezpečnosti práce,
ekologická hlediska práce,
pracovní úraz a odškodnění.
Průřezová témata,
přesahy
Člověk a svět práce – int.
Osobnostní výchova
Člověk a svět práce – int.
Osobnostní výchova
Základní ekonomické pojmy
Typy ekonomik, ekonomický
cyklus, tržní mechanismus,
nabídka a poptávka, tvorba
ceny, globální ekonomické
otázky
ekonomické subjekty
Právní formy podnikání
Globalizační a rozvojové
procesy
Globální problémy, jejich
příčiny a důsledky
Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová
spolupráce
121
rozlišuje formy podnikání,
posuzuje jejich výhody a rizika,
ví jak postupovat při zakládání
podnikatelské činnosti
analyzuje skrytý obsah reklamy
a význam marketingu
2. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A
ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE
Žák:
objasní fiskální politiku státu a
daňový systém
uvede, jak podá daňové
přiznání, jak provede základní
výpočty a zjistí výši sociálního
a zdravotního pojištění
posoudí vliv a význam
základních ekonomických
ukazatelů
vysvětlí podstatu inflace a její
důsledky
objasní funkci úřadů práce a
personálních agentur, vyhledá
informace o zaměstnání a
rekvalifikaci, uvede postup, jak
vypočítá životní minimum a
zažádá o příslušnou sociální
dávku
3. FINANCE
Žák:
používá běžné platební
nástroje a využívá moderní
formy bankovních služeb
uvede principy pohybu cen
akcií a formy cenných papírů
na základě příjmů a výdajů
dokáže sestavit rozpočet
domácnosti, řeší schodkový i
přebytkový rozpočet
domácnosti
vybere nejvýhodnější produkt
pro investování finančních
prostředků, zdůvodní volbu,
vybere nejvýhodnější úvěrový
a pojistný produkt, zdůvodní
svou volbu
vysvětlí, jak uplatňovat práva
spotřebitele
vysvětlí způsoby stanovení
úrokových sazeb a rozdíl mezi
ní a RPSN
objasní funkci ČNB a její vliv na
činnost komerčních bank
marketing
Marketing a PR, reklama.
fiskální politika
monetární politika ČNB
Státní rozpočet a daňová
soustava
Inflace, kurs měny, zahraniční
platební bilance, HDP
sociální politika
Důchodový systém, systém
sociálních dávek, životní
minimum, nezaměstnanost,
státní politika zaměstnanosti
peníze
Funkce peněz, formy platebního
styku, cenné papíry, akcie,
burza
hospodaření domácnosti
Typy rozpočtu domácnosti, tok
peněz v domácnosti, práva
spotřebitele a předpisy na
ochranu spotřebitele
• finanční produkty
Způsoby využití přebytku
finančních prostředků, spořicí a
investiční produkty, další
způsoby investování peněz,
řešení nedostatku finančních
prostředků, úvěrové produkty,
leasing, úrokové sazby, RPSN,
pojištění
bankovní soustava
ČNB a komerční banky,
specializované finanční instituce
a moderní formy bankovnictví
122
Ročník: čtvrtý
Školní výstupy
ÚVOD DO RELIGIONISTIKY
Žák:
rozlišuje významné
náboženské systémy
identifikuje projevy
náboženské a jiné
nesnášenlivosti a rozezná
projevy sektářského myšlení
ÚVOD DO FILOZOFIE A ETIKY
Žák:
objasní podstatu filozofického
tázání ve vztahu k mýtu,
náboženství, vědy a umění
rozliší hlavní filozofické směry a
porovná řešení základních
filozofických otázek
posuzuje lidské jednání
z hlediska etických norem,
objasní dějinnou proměnlivost
základních etických pojmů a
norem
zhodnotí význam vědeckého
poznání, techniky a nových
technologií i možná rizika jejich
zneužití
eticky a věcně správně
argumentuje, rozpozná
nekorektní argumentaci a
manipulativní strategie
v mezilidské komunikaci
Učivo
Znaky a podoby náboženské
víry
Náboženské systémy, církve a
sekty
Vztah filozofie k mýtu,
náboženství, vědě a umění
Základní filozofické otázky
(filozofická paradigmata,
filozofie umění a estetika,
filozofie dějin, přírody, práva
antropologie, filozofie vědy a
jazyka)
Klíčové etapy a směry filozofie
Etické hodnocení a normy
v dějinách myšlení
Moderní věda a problém jejího
etického hodnocení
Průřezová témata, přesahy
Literární výchova
Multikulturní výchova,
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech – světové
civilizace, jejich prolínání a
střetávání, světová
multikulturalita
Environmentální výchova
Dějiny umění
Návaznost na Humanitní
základ
a Dějiny filozofie
Člověk a svět práce – int.
Základní komunikační
dovednosti a manipulativní
strategie v komunikaci
Při výuce se využívá
projektového vyučování, exkurzí
a přednášek
123
5.10.1 Obsahové vymezení a integrace oboru ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE:
Úvod do psychologie
• problematika profesní volby a osobního managementu
Úvod do sociologie
• sociální struktura společnosti
Úvod do politologie
• otázka lidských práv
• mezinárodní vztahy – evropský trh práce
Globální svět
• evropská integrace a mezinárodní spolupráce
• mezinárodní trh práce
Úvod do studia práva a pracovně právní problematiky
• orgány právní ochrany
• problematika pracovněprávních vztahů
Úvod do ekonomie
• tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty
• marketing
• úloha státu v ekonomice a sociální politika
• finance
Úvod do filozofie a etiky
• význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich
zneužití
124
5.11 PŘEDMĚT:
DĚJEPIS
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Člověk a společnost
Dějepis
Vyučovací předmět Dějepis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Rozvíjí
průřezová témata – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní
výchova, Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.
Vzdělávací obor Dějepis je dále realizován volitelným předmětem Moderní dějiny /
Mezinárodní vztahy.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vymezení vyučovacího předmětu dějepis je vytvořeno ze vzdělávacího oboru dějepis z RVP
GV. Předmět v sobě integruje obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova,
výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální
výchova a enviromentální výchova. Současně svým obsahem doplňuje předměty novodobé
dějiny, český jazyk a literatura, estetická výchova, základy společenských věd, humanitní
základ, zeměpis a biologie. Jeho hlavním cílem je vytvořit a rozvíjet u studentů historické
vědomí a schopnost orientovat se v současném světě.
Předmět je realizován ve čtyřech ročnících s následující hodinovou dotací: první ročník dvě
hodiny týdně, druhý ročník dvě hodiny týdně, třetí ročník dvě hodiny týdně, čtvrtý ročník dvě
hodiny týdně. Ve čtvrtém ročníku je nabízena možnost výběru maturitního semináře s dotací
dvě hodiny týdně.
Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a historickými prameny,
samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, exkurzemi a
diskuzemi.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Učitel zařazuje do hodin práci s různými typy dějepisných informací (odborné texty, historické
prameny, umělecká díla, historické mapy, atd.)
Na příkladu různých typů historických pramenů a odborné literatury se studenti učí odlišovat
věrohodnost získaných informací a odlišovat podstatné od podružného.
Učitel vede žáky ke schopnosti identifikovat chybné historické informace ze svého okolí či
z masmédií.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vede studenty k využívání učiva a materiálů souvisejících především s předměty
osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech,
multikulturní výchova, novodobé dějiny, český jazyk a literatura, dějiny umění, základy
společenských věd, humanitní základ či zeměpis.
Učitel vede studenty k tomu, aby si pomocí komparace dějin jednotlivých oblastí osvojili
schopnost generalizovat nabyté vědomosti a dokázali je využívat při pochopení a hodnocení
nových problémů.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost
věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám
posluchačů a diskutovat o nich.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel podněcuje žáky k tomu, aby dokázali přiměřeně prezentovat vlastní názory na sporná
dějepisná témata a diskutovali o nich. Vede studenty k toleranci vůči jiným kulturám a jejich
historii.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
125
Studenti se prostřednictvím historických témat seznamují s odlišností lidských kultur, jejich
prolínáním, vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance.
126
Ročník : první
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Žák charakterizuje
smysl historického
poznání. Rozlišuje
různé zdroje
historických
informací, způsob
jejich získávání a
úskalí jejich
interpretace.
Žák objasní ve
shodě s aktuálními
vědeckými
poznatky materiální
a duchovní život
lidské společnosti
v jednotlivých
vývojových
etapách pravěku,
charakterizuje
pojem
archeologická
kultura.
Žák objasní
civilizační přínos
staroorientálních
států, analyzuje
vznik státu jako
formy organizace
lidské společnosti.
Zorientuje se
v náboženských
systémech tohoto
období.
Žák objasní význam
antického období
jako kořenů
evropské civilizace,
porovná antické
období s předchozí
periodou
staroorientálních
států. Žák objasní
význam křesťanství a
jeho vazbu
k židovství. Žák
popíše určující
procesy a události,
uvede významné
osobnosti
starověkých dějin.
úvod do studia dějepisu pomocné vědy historické, historická
terminologie, práce s mapou a
mapovými přílohami v učebnicích,
práce s časovou osou, periodizace
dějin, zásady práce s hmotnými a
písemnými prameny
Účinky mediální produkce,
vliv médií a demonstrace,
jak média manipulují
historická fakta
pravěk hypotézy o vývoji člověka a jeho
rozšíření na Zemi, významné pravěké
kultury, počátky výtvarné kultury
Environmentální výchova –
změny životního prostředí a
historie
Historická exkurze
na některém z historických
pracovišť
Biologie pro 3. ročník –
vývoj lidského druhu
starověké kultury starého Předního
východu první státní útvary v Mezopotámii,
Syropalestinská oblast,
Egypt
Multikulturní výchova,
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech – světové
civilizace, jejich prolínání a
střetávání, světová
multikulturalita
antická civilizace –
starověké Řecko:
první civilizace v egejské oblasti
vznik polis jako nové státní formy; Athény
a Sparta jako dva modely polis
řecká kolonizace Středomoří a
Černomoří
řecko-perské války - střet civilizací ?
helénismus a expanze Makedonie
říše Alexandra Velikého, její rozklad a
nástupnické útvary
řecká kultura
starověký Řím:
první civilizace na Apeninském
poloostrově a etruské dědictví
počátky Říma jako městského státu
Řím za republiky – instituce, expanze do
Středomoří, válka s Kartágem
společenská krize republiky a počátek
principátu
Antika jako jeden z kořenů
evropské pospolitosti a
kulturní jednoty
Fenomén křesťanství jako
jeden z kořenů evropské
127
vývoj římského impéria za principátu a
nástup křesťanství
vývoj římského impéria za dominátu a
institucionalizace křesťanství v podobě
církve
římská kultura
kulturní jednoty
128
Ročník : druhý
Školní výstupy – žák
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Žák vymezí společenský
a náboženský vývoj
v daném období,
charakterizujte
mocenské střety
evropských států a
proces tzv. reconquisty.
Žák analyzuje proměny
českého státu ve 13.
století a jeho následný
vývoj až po husitství.
Žák vysvětlí důsledky
tatarských a tureckých
nájezdů, zejména pro
jižní a východní Evropu.
vrcholně a pozdně středověká
Evropa vývoj Francie a Anglie do 15. století
český stát v době královské za
Přemyslovců a Lucemburků
husitské hnutí a jeho důsledky pro
českou společnost: mýtus a realita
reconquista Pyrenejského
poloostrova a vznik španělského
státu
vzestup moskevského státu a jeho
imperiální ambice po pádu
Byzantské říše (1453)
vznik osmanské říše a její expanze na
Balkán
gotický sloh
raně novověká Evropa a svět zámořské objevy a jejich důsledky
pro evropskou společnost
renesance a humanismus
mocenský vzestup Habsburské
dynastie
český stavovský stát za vlády
Jagellonců (1471 – 1526)
Multikulturní výchova –
historické kořeny vztahů
křesťanství, islámu a
judaismu
Žák rozpozná a objasní
nové filosofické a
vědecké myšlenky,
které byly zformulovány
ve 14. až 15. století,
zhodnotí jejich
praktické dopady.
Porozumí důsledkům
zámořských objevů, jež
vedly k podstatným
hospodářským i
mocensko – politickým
změnám.
Charakterizuje
společenský vývoj
českého státu v daném
období a jeho specifika
oproti předchozí etapě.
Žák rozpozná nové
filosofické a vědecké
myšlenky, které byly
zformulovány v 15. – 17.
století, zhodnotí jejich
praktické dopady.
Žák popíše základní rysy
reformace a
protireformace, vysvětlí
důsledky pro další
evropský vývoj.
Žák vymezí základní
znaky stavovství a
absolutismu, uvede
konkrétní projevy
v jednotlivých zemích a
příklady střetů.
Posoudí postavení
českého státu uvnitř
Zeměpis, Multikulturní
výchova – Evropa a svět,
vlivy koloniální minulosti v
dnešním světě
novověká Evropa reformace a její proudy, šíření
reformace po Evropě
tzv. katolická reformace
zformování španělského
habsburského impéria
český stavovský stát za vlády
Habsburků v době nastupujícího
absolutismu (1526 – 1619)
velké náboženské konflikty 16. století
a nizozemská revoluce
Francie po nástupu Bourbonů (1589),
rivalita s habsburskou mocí
polsko – litevský stát v 16. století a
jeho vnitřní politický systém
129
habsburského soustátí a
analyzuje jeho vnitřní
sociální, politické a
kulturní proměny.
Žák objasní kontext a
příčiny třicetileté války
jako zásadního politicko
– náboženského
konfliktu v 17. století,
bude schopen konflikt
periodizovat a
vystihnout mocenské
cíle znepřátelených
stran.
Žák charakterizuje
proměny českého státu
a společnosti ve
třicetileté války a jeho
státoprávní
transformaci.
Třicetiletá válka (1618 – 1648) a
anglická revoluce (1640 – 1660) příčiny třicetileté války v kontextu
velmocenské rivality Francie
s Habsburky a jako projevu
antagonismu královského
absolutismu s principem stavovství,
její periodizace a průběh
český stát a společnost za
stavovského povstání (1618 – 1620),
jeho porážka a důsledky pro českou
společnost
Obnovené zřízení zemské (1627) a
proměna české státnosti v tzv. době
pobělohorské
Vestfálský mír 1648 a jeho důsledky
pro politické a územní uspořádání
Evropy po třicetileté válce
anglická revoluce, její příčiny, průběh
a výsledky – zformování anglické
parlamentní monarchie v novověké
podobě
Velká Británie a její velmocenský
vzestup ve světové dimenzi
Osobnostní a sociální
výchova, Multikulturní
výchova, Mediální
výchova –
fenomény demonstrace,
cenzury a emigrace
130
Ročník : třetí
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Žák objasní pád
královského
absolutismu ve Francii a
vytváření nového
konstitučního modelu
vlády v kontextu
společenské
transformace,
charakterizuje závěr a
výsledky revoluce.
Žák objasní příčiny a
kontext vzestupu
Napoleona Bonaparta
jako „pohrobka“
revoluce a bude
schopen mocenské a
společenské analýzy
Francie za císařství.
Žák objasní charakter
společenských poměrů
v evropském prostoru
po roce 1815 v epoše
restaurace
monarchických režimů,
charakterizuje
emancipační hnutí
národů i jednotlivých
společenských vrstev,
vymezí místo utváření
českého novodobého
národa v tomto
procesu, včetně jeho
specifických rysů.
Evropa v době Velké francouzské
revoluce a napoleonských válek krize královského režimu ve Francii a
příčiny revoluce
průběh revoluce v letech 1789 –
1794, zformování konstituční
monarchie a její pád, jakobínská
diktatura a thermidorský převrat
expanze revoluční Francie a vzestup
Napoleona Bonaparta
vznik císařství ve Francii (1804) a
války s evropskými koalicemi, jejich
průběh a periodizace
rozpuštění tzv. Svaté říše římské (1806)
a vznik Rakouského císařství
mocenský pád francouzského
impéria a Vídeňský kongres (1814 –
1815)
Evropa po Vídeňském kongresu vytvoření bezpečnostního systému
tzv. Svaté aliance na myšlence
dynastické legitimity a solidarity
myšlenkové dědictví revoluce a
napoleonského období
nové územní uspořádání evropských
zemí
zápas Řeků za národní samostatnost
a ostatní národní hnutí v Evropě 1.
poloviny 19. století
červencová revoluce 1830, vítězství
konstituční monarchie ve Francii a
zhroucení systému tzv. Svaté aliance
nové politické proudy:
konzervatismus, liberalismus a
nacionalismus
evropské země v předvečer revolucí
1848 – 1849, nenaplněné národní a
politické požadavky
Rakouské císařství v čase tzv.
Metternichova absolutismu, vnitřní
uspořádání habsburské monarchie
v podobě tzv. policejního
absolutismu
proměny české společnosti v tzv.
době předbřeznové, vrcholící
národní obrození, společenská a
kulturní aktivizace české národní
společnosti před rokem 1848,
osobnost Františka Palackého (1798 –
1876)
umělecké směry 1. poloviny 19.
století, romantismus
Osobnostní a sociální
výchova – fenomén
revoluce, starých a nových
pořádků. Fenomén
liberalismu
Multikulturní výchova –
nacionalismus, jeho tváře a
projevy ve světě
Mediální výchova,
Osobnostní a sociální
výchova – národní
obrození jako probuzení
národa?
131
Žák objasní kontext a
Revoluce 1848 – 49 v Evropě „Jaro
příčiny revolucí 1848 –
národů“
1849 jako vyvrcholení
příčiny revolucí v letech 1848 – 49
národně –
jako důsledku národních, politických
emancipačních a
a sociálních požadavků, požadavek
politických snah
občanských práv a prosazení
jednotlivých
modelu občanské společnosti
evropských národů.
šíření revolucí v evropských zemích a
Objasní specifika
jejich důsledky pro společenskou
revolucí v Evropě.
transformaci jednotlivých zemí, vývoj
Žák objasní proměny
ve Francii, Rakousku a Prusku a
české společnosti a
italských oblastech
zavedení ústavnosti
proměna Rakouska v konstituční
v Rakousku v letech
monarchii a nástup neoabsolutismu
1848 – 1849, vysvětlí
po roce 1849
příčiny pádu revoluce a česká společnost a její národně
charakterizuje zánik
politický program v roce 1848,
ústavnosti v Rakousku.
politická aktivizace české veřejnosti,
červnové povstání a jeho pád,
nástup neoabsolutismu a útlum
českého národního hnutí
důsledky revolucí 1848 – 49 pro
evropské národy
Žák charakterizuje střety Evropa a svět ve 2. polovině 19.
evropských velmocí,
století
analyzuje proces
Krymská válka 1853 – 56 jako
národního sjednocení
důsledek rivality západoevropských
Itálie a Německa a
mocností s Ruskem o vliv v Osmanské
uvede je do kontextu
říši, problematika tzv. „východní
národních hnutí v 19.
otázky“
století.
proces sjednocení Itálie
Žák se orientuje
Piemontským královstvím do podoby
v problematice
národního státu v čele se Savojskou
budování zámořských
dynastií v kontextu vztahů mezi
držav evropskými
evropskými velmocemi, odstranění
mocnostmi a
územní rozdrobenosti na Apeninském
v problematice národní poloostrově a rakouského vlivu
emancipace
z tohoto geopolitického prostoru
balkánských národů
proces sjednocení Německa
spojenou s utvářením
Pruskem do podoby spolkového
novodobých
„národního“ císařství pod vládou
balkánských států.
dynastie Hohenzollernů cestou
Objasní příčiny
válečných konfliktů s Rakouskem a
velmocenské rivality na Francií, vytlačení rakouského vlivu
přelomu 19. a 20. století, z německého prostoru a vznik
uvede příčiny 1.
ostrého antagonismu mezi císařským
světové války.
Německem a republikánskou Francií
Žák objasní vývoj české zformování tzv. „koncertu velmocí“
společnosti v dané
jako způsobu spolupráce evropských
periodě, vznik
mocností na principu vzájemného
politických stran po
vyvažování moci
obnovení ústavnosti v
Berlínský kongres (1878) a snaha
Rakousku, postihne
velmocí o kontrolu balkánského
zformování moderní
prostoru
české společnosti před
vytvoření Dvojspolku-Trojspolku (1879,
rokem 1914, analyzuje
1882) a Dvoudohody (1894) jako
Osobnostní a sociální
výchova – občanská
společnost, její základy a
vývoj
132
její sociální strukturu a
vztah k českým
Němcům a Židům.
velmocenských bloků rivalizujících
velmocí, otevřena tímto cesta
k prohlubujícím se rozporům mezi
těmito velmocemi vedoucí až
vypuknutí 1. světové války
vrcholící koloniální expanze
evropských velmocí, neuspokojené
koloniální ambice císařského
Německa, soupeření evropských
velmocí o vliv v Číně
proměny české společnosti
v habsburské monarchii ve 2.
polovině 19. století, tzv. Bachův
absolutismus a obnovení ústavnosti,
politická aktivizace české veřejnosti,
politické proudy a strany v českých
zemích, dualismus, hospodářský
vzestup českých zemí a zformování
moderní české společnosti před
rokem 1914, osobnost Tomáše
Masaryka (1850 – 1937)
umělecké směry 2. poloviny 19. století
133
Ročník : čtvrtý
Školní výstupy
Učivo
Žák objasní cíle
znepřátelených koalic
během konfliktu, uvede
hlavní bojiště války a
společenské dopady
konfliktu. Vystihne
celosvětový rozměr
války.
Žák objasní
problematiku
sebeurčení národů
Rakousko – Uherska a
polskou otázku.
Žák charakterizuje
českou společnost za
války, ustavení
zahraničního odboje
s cílem utvoření
samostatného
československého
státu.
Vysvětlí problematiku
čs. legií.
1. světová válka 1914 – 18
příčiny 1. světové války jako vyústění
antagonismu mezi evropskými
velmocemi sdruženými do
velmocenských bloků
průběh konfliktu, situace na
jednotlivých válečných frontách a
zamýšlené válečné cíle jednotlivých
velmocenských bloků, válečná
situace na Balkáně
destabilizace Ruska a ruské revoluce
1917, počátek bolševického režimu
v Rusku a občanské války, vstup USA
do války
otázka budoucnosti Rakouska –
Uherska jako velmocenský problém,
uplatnění principu národního
sebeurčení v této otázce ze strany
Dohody
český odboj za 1. světové války a jeho
cíle, zformování československých legií
v Rusku, Itálii a Francii, česká domácí
politická scéna a její vztah k odboji
obrat ve válce a mocenské zhroucení
císařského Německa a Rakousko –
Uherska (centrálních mocností)
vítězství dohodových mocností ve
válce
Meziválečná Evropa a svět – období
tzv. versailleského systému
otázka poválečného uspořádání,
mírová konference ve Versailles
„kartaginský“ mír s Německem, otázka
německých reparací a hranic, vznik
tzv. Výmarské republiky
zánik Rakouska – Uherska a
transformace středoevropského
prostoru do podoby národních států,
proces vzniku těchto tzv.
nástupnických států v kontextu
změněné geopolitické situace
v Evropě
zhroucení Osmanské říše a proměna
geopolitické situace na blízkém a
středním východě
vznik Společnosti národů,
velmocenská dominance Francie
v Evropě, izolacionismus USA
vývoj v sovětském Rusku, vznik SSSR
(1922), mocenské a stranické boje
v SSSR ve 20. letech, vzestup J. V.
Stalina, sovětský komunismus jako
Žák objasní podstatu
mírového uspořádání
po 1. světové válce
v Evropě i
mimoevropských
oblastech,
charakterizuje mírové
smlouvy s poraženými
státy.
Žák vysvětlí charakter
versailleského systému
a jeho postupnou krizi.
Analyzuje zformování
meziválečných
totalitních systémů a
jejich specifika.
Analyzuje postupný
propad mírového
uspořádání pro
agresivní politiku
totalitních systémů a
jejich snaze o revizi
mírových smluv.
Analyzuje příčiny 2.
Průřezová témata,
přesahy
Morálka a nemorálnost
všedního dne, totalitní
ideologie a jejich pozadí
Mediální výchova –
média a jejich role
v dnešním světě
134
světové války
v kontextu agresivní
politiky
antidemokratických
režimů.
Žák objasní vznik a
vývoj meziválečné ČSR,
charakterizuje její
politický systém a
národnostní složení.
Žák charakterizuje 2.
světovou válku a
vymezí sociální,
hospodářské a politické
důsledky.
Žák vysvětlí
problematiku
československého
odboje a obnovy
Československa.
totalitární ideologie a praxe,
Kominterna
evropská politika ve 20. letech,
smlouvy z Locarna a velmocenský
ústup Francie, vzestup Německa
vznik fašistického režimu v Itálii a jeho
myšlenková východiska, fašismus jako
totalitární ideologie a praxe, osobnost
Benita Mussoliniho (1883 – 1945), vznik
a rozmach nacistického hnutí
v Německu, osobnost Adolfa Hitlera
(1889 – 1945)
velká hospodářská krize 1929 a její
důsledky pro změnu geopolitické
rovnováhy na světě, vzestup
totalitních režimů, vznik nacistického
režimu v Německu a jeho charakter
vývoj v SSSR ve 30. letech, zformování
stalinské diktatury, teorie a praxe
stalinského teroru
mezinárodní vztahy v Evropě ve 30.
letech, ústup demokracie a „koroze“
versailleského uspořádání, rozmach
totalitních mocností, občanská válka
ve Španělsku a její mezinárodní
kontext, válka v Habeši, vznik Osy jako
spojenectví totalitních mocností se
snahou o revizi versailleského systému
vznik Československa jako
nástupnického státu a jeho vnitřní
politické uspořádání, politické strany a
hnutí, vnitřní vývoj ČSR ve 20. letech,
mezinárodní zakotvení ČSR, Malá
dohoda
Československo ve 30. letech, vývoj
vnitřní politiky v kontextu ohrožení ČSR
totalitními mocnostmi, ohrožení čs.
demokracie antidemokratickými
politickými stranami a hnutími,
Mnichovská konference a zhroucení
československé demokracie, II.
republika a německá okupace
meziválečná kultura
2. světová válka
příčiny 2. světové války jako důsledku
agresivní politiky totalitních mocností
proti versailleskému systému, sovětsko
– německý pakt, likvidace ČSR a
přepadení Polska (1939)
válečné operace v průběhu války,
eskalace válečných ohnisek v globální
světový konflikt (1941), zformování
spojenecké koalice a její cíle, válečné
cíle velmocí a jejich spory během
války, otázka poválečného
uspořádání Evropy a světa, snaha
Multikulturní výchova,
mediální výchova –
totalitní ideologie,
nesnášenlivost a
propaganda
Češi a trauma Mnichova?
135
Žák charakterizuje vznik
a vývoj bipolárního
světa, jeho vojenská,
politická a hospodářská
seskupení, vzájemné
vztahy a
nejvýznamnější konflikty
do roku 1968.
Žák vysvětlí základní
problémy vnitřního
vývoje zemí západního
a východního bloku,
zejména se zaměří na
pochopení vnitřního
vývoje a vzájemných
vztahů supervelmocí
USA, SSSR.
Žák se orientuje ve
vývoji Československa
po roce 1945,
charakterizuje vývoj
totalitního režimu v
letech 1948 – 1968.
SSSR mocensky expandovat do střední
Evropy
teorie a praxe nacistického
totalitarismu – koncentrační a
vyhlazovací tábory v kontextu
nacistické válečné mašinérie,
problematika nacistického rasového
pronásledování
válečný kolaps mocností Osy a
sovětská politika ve středovýchodní
Evropě s cílem vytvoření geopolitické
zájmové sféry pod sovětskou
dominancí, tzv. polská otázka jako
model sovětského mocenského
přístupu k danému regionu,
spojenecké konference v Teheránu a
na Jaltě (1943, 1945)
závěr války a otázka poválečného
uspořádání, důsledky konfliktu pro svět
a Evropu, nová velmocenská
konstelace po roce 1945
česká společnost během války a
okupace, problematika domácího a
zahraničního odboje, plány na
obnovu ČSR v kontextu velmocenské
politiky v průběhu války, nacistická
perzekuce obyvatel českých zemí
Evropa a svět v letech 1945 – 1968
geopolitická situace po roce 1945,
vznik bipolárního uspořádání ve
světové dimenzi – propuknutí tzv.
studené války jako projevu rivality
dvou supervelmocí USA a SSSR
politika SSSR ve středovýchodní
Evropě v letech 1944 – 1949, vytváření
sovětské zájmové sféry a zformování
tzv. „východního bloku“, vývoj SSSR do
roku 1953
tzv. německá otázka v kontextu
studené války a vznik dvou
německých států (1949)
počátky hospodářské a politické
integrace západoevropských zemí,
tzv. Schumanův plán a ESUO
Korejská válka 1950 - 1953
vývoj v SSSR po roce 1953 v období
tzv. destalinizace a uvolnění
v mezinárodních vztazích, XX. sjezd
KSSS (1956), vývoj sovětských satelitů a
události v Polsku a maďarské povstání
mezinárodní krize studené války –
Berlínská a Karibské krize
proces dekolonizace a hlavní rysy
následného vývoje nových států
vznik Státu Izrael a arabsko – izraelské
války
136
Žák charakterizuje
proměnu atmosféry
studené války v 70.
letech, vysvětlí
postavení ČSSR v tomto
velmocenském
kontextu.
Žák uvede a vysvětlí
základní znaky
společnosti v ČSSR v 70.
letech.
Žák charakterizuje
atmosféru tzv. nové
studené války v 1.
polovině 80. let, uvede
příčiny opětovného
ochlazení vztahů mezi
západním a východním
světem.
Žák objasní
problematiku zhroucení
SSSR a komunistického
východního bloku,
popíše komplikovanou
společenskou a
hospodářskou situaci
postkomunistických
zemí
válka ve Vietnamu a počátky politiky
„détente“
Československo v letech 1945 – 1948,
období společenské a politické
transformace ČSR do podoby
sovětského satelitu, transfer
německého obyvatelstva a proměna
národnostního složení ČSR
Československo v letech 1948 – 1968,
vnitřní vývoj v podmínkách teorie a
praxe tzv. lidově – demokratického
režimu, ČSR (od rok 1960 ČSSR)
součástí politicko – bezpečnostních a
hospodářských struktur „východního
bloku“ v čele se SSSR, pokus o
politicko – hospodářskou reformu
komunistického režimu v ČSSR
v podobě tzv. Pražského jara 1968 a
„21. srpen 1968“
umění a kultura po 2. světové válce
do 60. let
Československo v rozdělené Evropě
(1968-1989)
uvolňování mezinárodního napětí a
krize 70. let
nástup normalizačního režimu
v Československu
détente a východní politika Spolkové
republiky Německo
Východ a zdání stability
západní Evropa – rozšíření Evropských
společenství a politická radikalizace
ropný šok roku 1973 a krize Západu
proměny vztahů velmocí po americké
prohře ve Vietnamu
horký evropský jih
mezi Helsinkami a Kábulem
„Husákovo ticho“ – Československo
70. let
nová studená válka (1979-1985)
nová studená válka mezi velmocemi?
Solidarita a pokus o její potlačení
nenápadné změny v Československu
proměny západoevropské politiky
západoevropská politická spolupráce
a jižní rozšíření Evropských společenství
Kultura a její vliv na
společenské klima
pád impéria
Gorbačov a pokus o reformu
socialismu
začátek konce: Československo 2.
poloviny 80. let
vztahy Východ-Západ
prohloubení evropské integrace
kolaps evropských komunistických
režimů
137
Zhroucení, nebo „sametová
revoluce“?
Žák postihne proměny
evropského a
světového uspořádání
v 90. letech.
Žák je schopen
analyzovat současné
dění v celosvětové
dimenzi, orientuje se
v problematice
evropské integrace a je
schopen hledat
odpovědi na důležité
otázky soudobého
společenského dění.
Evropa a svět po pádu komunismu
(1989-2004)
české země v novém evropském a
světovém řádu (1989-1992)
zahájení reforem v bývalém
evropském bloku
dosah politické změny
v Československu
ekonomická reforma (restaurace
kapitalismu?) v Československu
sjednocení Německa a sjednocování
Evropy
nový světový řád a válka v Iráku
rozpad Sovětského svazu
„vyrovnání“ s komunistickou minulostí
cesta k rozpadu Československa
nacionalismus a globalizace jako
výzvy pro nový světový řád (19922001) války v Jugoslávii
politický vývoj v České republice po
rozdělení (rozbití?) státu
střední Evropa a Rusko
kosovská válka a humanitární
intervencionismus
Evropa v globalizovaném světě
kulturní a společenská změna
v českých zemích
česká politika na přelomu tisíciletí
Evropa ve světě po 11. září 2001 rozšíření Evropské unie
11. září 2001 a jeho důsledky
Multikulturní výchova –
život v multikulturní a
multilingvální Evropě,
demokracie, její podstata,
pozadí a podoby
Fenomén genocidy,
zločiny proti lidskosti
Život v integrované
Evropě
Evropská integrace, její
klady a zápory
Globální problémy
dneška, jejich počátky a
důsledky
138
5.12 PŘEDMĚT:
ZEMĚPIS
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Člověk a příroda, Člověk a společnost
Zeměpis
Vzdělávací obor je realizován v povinném předmětu Zeměpis, jenž obsahově vychází ze
vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost. Rozvíjí průřezová témata –
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Osobnostní
a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
ČASOVÉ, OBSAHOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Předmět vzniká ze vzdělávacího oboru Geografie z RVP GV a ze vzdělávacího oboru
Geologie z RVP GV. Zahrnuje okruhy z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí,
životního prostředí, regionů, kartografie a svým charakterem přesahuje do dalších
vzdělávacích oborů RVP GV (matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie,
občanský a společenskovědní základ ).
Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Sociální komunikace z průřezového
tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Globální problémy, jejich
příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v
Evropě z průřezového tématu
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní
problémy sociokulturních rozdílů z průřezového tématu Multikulturní výchova, průřezové
téma Environmentální výchova a tematický okruh Média a mediální produkce z
průřezového tématu Mediální výchova.
Během studia si žák prohloubí své znalosti a vědomosti o jednotlivých složkách
fyzickogeografické a socioekonomické sféry na planetární a regionální úrovni, posoudí
jejich vzájemné vazby a souvislosti, shody a odlišnosti vybraných regionů světa. Získá
dovednosti, které mu umožní dobře se orientovat v přírodních a společenských
problémech s přihlédnutím pro praktický život, tzn. získávat a hodnotit geografické
informace, vytvářet a předkládat své projekty, kriticky hodnotit práci svou i druhých.
Předmět je vyučován čtyři roky s časovou dotací 8 hodin ( 2, 2, 2, 2 ).
Výuka probíhá neděleně v kmenových třídách, v multimediální učebně, v
počítačových učebnách a v terénu ( vycházky do okolí, zeměpisně-dějepisná exkurze).
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Učitel využívá zeměpisné trenažéry na počítačích a jejich opakováním prohlubuje
jejich vědomosti, popř. jejich pokroky v učení.
Učitel využívá zeměpisných vycházek k demonstraci přírodních a společenských jevů.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel zařazuje práci se zeměpisnými tabulkami, přehledy, časopisy, encyklopedie, atlasy,
ročenkami aj.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel zařazuje samostatná vystoupení žáka u mapy.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel vyhledává, podporuje a oceňuje talenty soutěží vlastních nebo celostátních
(zeměpisné olympiády).
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Při hodinách jsou využívány geografické jevy vyskytující se v okolí žáků a při diskusích
k nim učitel vede žáky k zaujímání stanovisek a jejich obhajobě.
KOMPETENCE PRACOVNÍ
139
Učitel zařazuje aktivity, které umožní sledovat vlivy lidské činnosti - např. exkurze, výlety atp.
140
Ročník: první
Školní výstupy
vyjmenuje a pozná na
hvězdné obloze některá
souhvězdí
objasní zatmění Slunce a
Měsíce
slapové jevy
střídání ročních dob
fungování gregoriánského
kalendáře
pojem datová mez
určí zeměpisnou délku a
šířku místa na mapě
podle zeměpis, souřadnic
určí místo
rozliší mapy podle měřítek
a dokáže s nimi pracovat
pracuje s turistickými
mapami a buzolou
Učivo
Země jako vesmírné těleso
tvar a pohyby Země
důsledky pohybu Země pro život lidí
a organismů
střídání dne a noci
střídání ročních období
důkazy rotace Země
časová pásma na Zemi, kalendář
Geografická kartografie a topografie
praktické aplikace s kartografickými
produkty bodové, lineární a plošné
krajinné útvary,hlavní ohniska (uzly) a
hranice (bariéry)
geografický a kartografický
vyjadřovací jazyk, geografické
informační systémy
přiměřeně náročné a obecně
používané pojmy, termíny symboly,
zkratky, smluvené značky, vysvětlivky,
statistická data
geografický informační systém (GIS),
dálkový průzkum Země
(DPZ), praktické využití GIS a DPZ
ostatní zdroje
Fyzickogeografická sféra
objasní jevy v litosféře
rozliší běžné typy
vzájemné vazby a souvislosti,
magmatických hornin
důsledky pro životní prostředí zemské
s využitím petrografického sféry
klíče,
chemické, mineralogické a
určí nerostné složení a
petrologické složení Země
rozpozná strukturu
magmatický proces
běžných sedimentárních
vznik magmatu a jeho tuhnutí,
hornin
krystalizace minerálů z magmatu,
minerály,
krystaly a jejich vnitřní stavba, fyzikální
a chemické vlastnosti minerálů
metamorfní procesy - jejich typy,
kontaktní a regionální metamorfóza
deformace litosféry - křehká a
plastická deformace geologických
objektů, vývoj stavby pevnin a
oceánů, mechanismus deskové
tektoniky, zemětřesení a
vulkanismus
objasní jevy v atmosféře
synoptická mapa, předpověď
globální cirkulace
počasí, pranostiky
atmosféry
důsledky pro vytváření
klimatických pásů
Průřezová témata, přesahy
Seberegulace,
organizační dovednosti
aefektivní řešení problémů
- zpracování informací při
tvorbě kartogramů a
kartodiagramů
integrace Geologie
Člověk a životní prostředí samostatná práce na toto
nebo podobné téma „Jak
ovlivňuje člověk životní
prostředí od počátku své
existence po současnost"
Problematika vztahů
organismu a prostředísamostatná práce na toto
nebo podobné téma „Jak
probíhá tok energie a
látek v biosféře a
v ekosystému"
141
integrace Geologie
Člověk a životní prostředí samostatná práce
na toto nebo podobné
téma „Jakým způsobem
člověk využívá vodu a
jaké jsou nejčastější příčiny
jejího znečištění"
exkurze - čistička
odpadních vod
Zeměpisně-dějepisná
exkurze do lokality v ČR
integrace Geologie
objasní jevy v pedosféře
zvětrávání a sedimentační proces
mechanické a chemické zvětrávání, Člověk a životní prostředí
srážení, sedimentace, vznik a vývoj
- samostatná práce na
půd
toto nebo podobné
téma:,, K čemu člověk
využívá půdu a jaké
důsledky z toho pro životní
prostředí vyplývají"
integrace Geologie
objasní vztahy v biosféře
krajina - přírodní prostředí,
Člověk a životní prostředí
pojmenuje a na mapě
environmentalistika, krajinná
a Globální problémy,
ukáže fytogeografické a
(geografická) ekologie, typy krajin,
jejich příčiny a důsledky
zoogeografické oblasti
rekultivace a revitalizace krajiny
pojmenuje a na mapě
systém FGS na planetární úrovni
- exkurze do lokalit
ukáže bioklimatické pásy geografické pásy a přírodní oblasti,
spojených s těžbou surovin
pevnin (geobiomy)
vegetační (šířková ) pásma,
pojmenuje a na mapě
vegetační (výškové) stupně, biomy
ukáže bioklimatické
systém FGS na regionální úrovni
výškové stupně
přírodní oblasti, zonalita, azonální
rozliší hlavní biomy světa
jevy
objasní význam biosféry
Interakce mezi přírodou a společností
pro člověka (problém
přístupy environmentální geologie,
přírodních a umělých
rekultivace a revitalizace krajiny
ekosystémů, odstraňování trvale udržitelný rozvoj (život), limity
lesů, eroze půdy,
přírodního prostředí,výchovné,
povodně)
hospodářské a právní nástroje
charakterizuje negativní
ochrany přírody a životního prostředí,
důsledky znečišťování
globální problémy lidstva
ovzduší a vodstva
objasní přírodní a
civilizační rizika
současného světa
objasní jevy v hydrosféře
popíše bioklimatické pásy
oceánů a moří (vertikální
a horizontální členění
mořské flóry a fauny)
povrchové vody
jejich rozložení na Zemi, chemické
složení, pH, hydrologický cyklus
podzemní vody
propustnost hornin, hydrologické
systémy, chemické složení
podzemních vod, ochrana
podzemních vod
142
Ročník: druhý
Školní výstupy
objasní rozmístění obyvatelstva
(přírodní a socioekonomické
faktory) ve světě a v Evropě
charakterizuje a na mapě
ukáže hlavní seskupení
obyvatelstva na Zemi, nová
seskupení v rámci Evropy a EU
charakterizuje vývoj sídel
rozdělí typy sídel podle funkce
objasní proces urbanizace a
suburbanizace, aglomerace,
konurbace, megalopole na
makroregionech světa, Evropy
a EU (problematika jádra a
periférie)
Učivo
Obyvatelstvo
základní geografické,
demografické a hospodářské
charakteristiky
kulturní a politické prostředí
struktura obyvatelstva, státní
zřízení, geopolitické procesy,
hlavní světová ohniska napětí
Sídla a osídlení
ekumena, sídelní struktura,
venkovská sídla, městská sídla,
geografická poloha sídel,
sídelní systémy, urbanizace,
suburbanizace
Průřezová témata, přesahy
Globální problémy, jejich
příčiny a důsledky samostatná práce na
téma
světový populační vývoj
mezinárodní migrace a
migrační politika
azylové a uprchlické hnutí
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
- referát na tato nebo
podobná témata
„Které příčiny způsobují
migraci (historické,
sociální, konomické)"
„Které příčiny způsobují
etnickou, náboženskou
a jinou nesnášenlivost jako
možný zdroj
mezinárodního napětí
(interkulturní konflikt) a jak
jim předcházet"
Člověk a životní prostředí
- referát na tato nebo
podobná témata „Jaké
jsou příčiny rychlého růstu
lidské populace
a jaký vliv má tento růst na
životní prostředí" „Které
vlivy ohrožují zdraví
člověka"
Globální problémy, jejich
určí základní předpoklady
Světové hospodářství
příčiny a důsledky
rozvoje světového hospodářství lokalizační předpoklady a
objasní pojmy bohatý ,, Sever" a faktory, sektorová a odvětvová - práce se statistickými
„chudý" Jih, ,, třetí svěť, nově
struktura, územní dělba práce, ročenkami- získání
industrializované země první a
ukazatelé hospodářské a
informací o nerovnostech
druhé generace", HNP
životní úrovně
v ekonomickém a
rozdělí světové hospodářství na
společenském rozvoji: tzv.
základní typy, charakterizuje a
rozdělený svět;
přiřadí vhodné příklady
mezinárodní dluh
Problematika vztahů
charakterizuje přírodní faktory a
organismu prostředí
socioekonomické faktory
rozmístění zemědělské výroby
- příprava „sociologického"
rozdělí a na mapě ukáže hlavní
průzkumu na úrovni
typy výživy ve světě
školy „populace, jejich
charakterizuje zemědělskou
vlastnosti a vzájemné
výrobu v rozvinutých zemích s
vztahy"
tržní ekonomikou,
v postkomunistických zemích, v
rozvojových zemích, v rámci EU
(zvlášť pro rostlinnou a
živočišnou produkci)
charakterizuje další odvětví
143
zemědělství (rybolov a
lesnictvo, na mapě ukáže
největší světová loviště ryb a
nejvýznamnější lesní oblasti
popíše hlavní lokalizační faktory
průmyslové výroby,
na mapě ukáže nejvýznamnější
průmyslové oblasti světa a
komplexní oblasti těžby
nerostných surovin
objasní, jak se měnila
energetická spotřeba a její
struktura za poslední dvě století,
uvede příklady alternativních
zdrojů el. energie
popíše a zhodnotí strukturu
průmyslových odvětví
podle stupně rozvoje
společnosti
rozdělí zpracovatelský průmysl a
na mapě ukáže nejvýznamnější
regiony
charakterizuje složky
spotřebního a potravinářského
průmyslu a na mapě ukáže
nejvýznamnější regiony
určí a na mapě ukáže
nejvýznamnější dopravní uzly
makroregionů (EU)
popíše jednotlivé složky
dopravy a charakterizuje je
podle objemu přepravy, výkonu
přepravy a intenzity
rozdělí služby a jejich rozmístění,
určí základní předpoklady pro
rozvoj cestovního ruchu a na
mapě ukáže nejvýznamnější
lokality vybraných regionů (EU)
geografické aspekty
světového hospodářství
rozmístění surovinových a
energetických zdrojů,
zemědělství, vodního
hospodářství, průmyslu,
dopravy, obslužné sféry,
přenosu zpráv a informací,
mezinárodního obchodu,
cestovního ruchu
Problematika vztahů
organismu a prostředí
- Tvorba modelových
ekosystémů
144
definuje rozdíly spotřeby v
různých sociálních skupinách,
trvalé zvětšování
nerovnoměrnosti soc. ek. vývoje
na
Zemi
rozdělí mezinárodní
hospodářské organizace,
zhodnotí současný stav EU
zhodnotí současné politické
uspořádání států světa,
rozdělí státy podle forem vlády,
vnitřního administr. uspořádání,
z hlediska vnitřní národnostní
homogenity, z hlediska míry
demokracie a dodržování
lidských práv
zhodnotí vývoj na politické
mapě světa od 16. století po
současnost
popíše a na mapě ukáže
problémové oblasti současného
světa
zhodnotí pozitivní a negativní
stránky globalizace světa,
vyjmenuje globální problémy
společnosti
rozdělí a charakterizuje
mezinárodní politické
organizace
zhodnotí územní vývoj státu,
polohu, rozlohu
objasní a na mapě ukáže
geologický a
geomorfologický vývoj
zhodnotí rozmanitost reliéfu,
přírodní zdroje,
charakter podnebí,
hydrologické poměry, půdní
pokryv
charakterizuje výškové
vegetační stupně, typy krajiny a
ukáže na mapě
uvede NP ČR a jiná chráněná
území, ukáže na mapě,
přiblíží mezinárodní organizace
chránící přírodní a životní
prostředí ČR
uvede přírodní rizika působící na
našem území
objasní vývoj a stav ŽP České
republiky
zhodnotí vývoj osídlení a
zalidnění, obyvatelstvo charakteristiky, vysvětlí
urbanizaci a suburbanizaci v ČR
Sociálněgeografické systémy
jádra a periferie, rozvojová
osa, geografické aspekty
bohatství a
chudoby, pozitivní a negativní
znaky globalizace, hlavní
jádrové oblasti světa a
kontinentů
Česká republika
hospodářské a politické
postavení České republiky v
Evropě a ve světě
charakteristiky obyvatelstva a
sídel
transformační ekonomické
procesy
sektorová a odvětvová
struktura hospodářství
regiony, kraje
Žijeme v Evropě:
prezentace na toto nebo
podobné téma
145
(uvede příklady)
popíše proces transformace
centrálně plánované
ekonomiky k tržnímu
hospodářství (aktualizace podle
denního tisku)
popíše a na mapě ukáže
průmyslová centra ČR a jejich
vazbu na EU
zhodnotí půdní fond ČR,
vysvětlí transformaci
zemědělství, charakterizuje
zemědělskou výrobu ČR
porovná úroveň dopravy a
spojů s ostatními státy EU
zhodnotí úroveň služeb se státy
EU
zhodnotí postavení ČR v rámci
EU, vazbu regionů ČR na
euroregiony (popř. místního
regionu v programech Phare)
integrace Geologie
Místní region (mikroregion)
možnosti rozvoje mikroregionu Terénní zeměpisněstrategické a územní plánování dějepisná exkurze do
vybrané lokality v ČR
Terénní geografická výuka,
praxe a aplikace
geografická exkurze a terénní
cvičení, praktická topografie,
orientace, bezpečnost pohybu
a pobytu v terénu, postupy při
pozorování, zobrazování a
hodnocení krajiny
Média a mediální
produkce
- práce s internetem,
tvorba vlastní prezentace
Životní prostředí České
republiky
- seznámení se zákony
ochrany přírody ČR,
postavení NP ČR v rámci
EU, světa
146
Ročník: třetí
Školní výstupy
zhodnotí přírodní poměry
Evropy
zhodnotí postavení Evropy ve
světě
objasní význam integrace
evropských států
uvede příklady migrace z jiných
světadílů do Evropy
objasní, proč vzniklo ES a jaké
jsou současné hlavní cíle EU
porovná země EU s ostatními
evropskými státy podle
ukazatelů z tabulek
zakreslí do slepé mapy
geomorfologické celky,
hlavní pojmy z hydrosféry,
konurbace a průmyslová
centra
popíše rozpad socialistického
bloku,
rozpad RVHP, Varšavská
smlouva
objasní sociální a politické
problémy rozpadu soc. bloku
objasní pojmy konvertibilní,
nekonvertibilní měna,
inflace, privatizace, centrálně
řízená ekonomika, demokracie,
tržní ekonomika
popíše snahu SNS a Ruska o
integraci
Učivo
Makroregiony světa
jádra, periferie, modelový
region - modelové problémy
Geografie Evropy
Západní Evropa.
Severní Evropa.
Jižní Evropa.
Průřezová témata, přesahy
Mezinárodní spolupráce a
humanitární pomoc
- projekty - referáty
Střední Evropa.
Jihovýchodní Evropa.
Východní Evropa.
Nástupnické státy Jugoslávie národnostní, náboženské a
ekonomické problémy.
Rozpad SSSR, vznik SNS.
Pobaltské republiky - skok do
Evropy.
Ukrajina, Bělorusko, Moldávie.
Rusko.
Zakavkazsko.
Středoasijské republiky.
147
Ročník: čtvrtý
Školní výstupy
vymezí a ukáže na mapě FG a
SOE regiony Asie
vymezí a na mapě ukáže jádrové
a periferní oblasti
zhodnotí kulturní a hospodářskou
vyspělost
objasní sociální, politické a
hospodářské
problémy,"Zlatý trojúhelník", "Asijští
tygři"
vymezí a na mapě ukáže FG a
SOE regiony Afriky
porovná základní demografické
údaje
vymezí základní etnika a jazykové
skupiny, problém kolonizace a
dekolonizace
popíše hlavní sociální a zdravotní
problémy jednotlivých oblastí
vymezí na mapě hlavní dopravní
linie
objasní základní rozdíly mezi
rozvojovými zeměmi jižní Afriky a
JAR
vymezí a na mapě ukáže FG a
SOE regiony Ameriky
porovná základní demografické
údaje
vymezí základní etnika a jazykové
skupiny, problém kolonizace
zhodnotí hlavní sociální, zdravotní
a ekonomické problémy
rozvojových zemí Ameriky
charakterizuje jednotlivé regiony
vymezí a na mapě ukáže FG a
SOE regiony,
zhodnotí uvedené regiony
porovná základní demografické
údaje
vymezí základní etnika a jazykové
skupiny, původní obyvatelstvo,
osídlence a imigranty
rozdělí a porovná země podle
dostupných ekonomických
ukazatelů
charakterizuje hlavní sociální,
zdravotní a
ekonomické problémy
rozvojových zemí
objasní strukturu hospodářství
vyspělých zemí, jejich zapojení do
mezinárodní dělby práce
Učivo
Geografie Asie.
Blízký a Střední východ.
Východní Asie.
Monzunová Asie.
Jižní a jihovýchodní Asie.
Geografie Afriky
Islámská Afrika.
Černá Afrika.
Sahel
Západní Afrika
Střední Afrika
Východní Afrika
Jižní Afrika
Průřezová témata,
přesahy
Globální problémy, jejich
příčiny a důsledky
projekt- referát na toto
nebo podobné téma :
„Světový populační vývoj a
mezinárodní migrace"
„ Migrační politika, azylové
a uprchlické hnutí
Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová
spolupráce - informace a
zapojením do akcí
pořádaných organizacemi
UNESCO, Adra,
Člověk v tísni aj. v rámci
solidarity s postiženými
zeměmi a oblastmi
Geografie Ameriky
Severní Amerika.
Kanada
USA
Latinská Amerika.
Mexiko
Geografie Austrálie a
Oceánie
Austrálie
Nový Zéland
Oceánie
Člověk a životní prostředí:
Projekty - referáty na téma:
„Využití Antarktidy a
Arktidy" nebo „Využití
světového oceánu"
„Čím jsou významné
organismy pro člověka,
jaké jsou příčiny vzniku a
zániku některých
rostlinných a živočišných
druhů a jaké jsou formy
jejich ochrany"
„Jakým způsobem člověk
využívá vodu a jaké
jsou nejčastější příčiny jejího
znečištění"
148
vymezí a na mapě ukáže oblasti,
vymezí ostrovní skupiny
zhodnotí význam Antarktidy a
Arktidy pro život - přírodní
rovnováha
uvede významné badatelepolárníky
vymezí a na mapě ukáže
jednotlivé oceány, moře
popíše reliéf dna, systém mořských
proudů, rozdíly v salinitě atd.
zhodnotí význam (biologické,
minerální a energetické zdroje)
Polární oblasti.
Arktida.
Antarktida.
Světový oceány
Tichý o., Atlantský o., Indický
o.,
Severní ledový o.
149
5.13 PŘEDMĚT:
DĚJINY UMĚNÍ
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Umění a kultura
Výtvarný obor / Hudební obor
Vzdělávací oblast Umění a kultura je realizována v předmětu Dějiny umění a ve volitelném
předmětu Humanitní základ. Vyučovací předmět Dějiny umění rozvíjí průřezová témata
Mediální výchova, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
ČASOVÉ, OBSAHOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Dějiny umění vyučované na našem gymnáziu jsou syntetizujícím vyučovacím předmětem
vycházejícím z obsahu Hudebního a Výtvarného oboru vzdělávací oblasti Umění a kultura
podle RVP G. Jeho cílem je jednak představit novým žákům estetickou výchovu a umožnit jim
tak snazší orientaci při volbě pro další studium, ale i ukázat přesahy a souvislosti těchto oborů
a přiblížit jim oblast Umění a kultura jako celek.
Mimořádný důraz je kladen na proces diferenciace vizuální citlivosti, vedoucí k rozšiřování
schopnosti vnímat a pojmenovávat vizuální kvality, jejich kombinace a elementy, a na
rozvíjení citlivosti hmatového, sluchového a kinestetického vnímání ve vztahu k vnímání
vizuálnímu.
Výuka předmětu vede studenty k tvůrčím a explorativním dovednostem, utváří vztah
studentů ke kulturnímu dědictví nejen výtvarného umění, ale i k užité tvorbě, lidovému umění
a životnímu prostředí.
Obsahové vymezení je určeno 3 základními okruhy: 1. tvorba – vlastní výtvarné činnosti
studentů, 2. recepce – uvědomění si funkce umění v lidské kultuře, seznamování se
s problematikou vizuální kultury a výtvarného umění, 3. umění jako obraz své doby – osvojení
si základních informací o vývoji výtvarného umění.
Učí studenty estetickému cítění a chápání vývoje výtvarné kultury od počátku lidstva až
k moderním a současným směrům a trendům. Jsou důležitým inspirativním zdrojem při nejen
při výuce dějepisu a českého jazyka, ale i při jejich vlastní tvorbě. Mají zásadní význam při
vytváření vlastního estetického názoru. Vedou studenta a absolventa k bohatšímu kulturnímu
životu. Pozitivně ovlivňují jeho životní postoj ve společnosti, například ve vztahu k národním
kulturním památkám.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Vzdělávacím cílem je vést studenty k zamyšlení o vývoji domácího i světového výtvarného
umění od počátku až po současnost, aby se studenti mohli sami v dějinách umění orientovat.
Studenti se mají naučit chápat výtvarné umění a jeho vznik historicky, tj. v souvislosti s dobou
a jejími duchovními problémy, a zároveň jako s výtvorem umělecké osobnosti, s její složitou
psychologií a s hodnocením uměleckého díla jako výrazu určité doby a jedinečnosti tvůrčí
osobnosti.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Učitel vede žáky k cílevědomé analýze, ke schopnosti aktivní integrace myšlení, prožitku a
vnímání.
Učitel vede žáka k hledání originálních přístupů v tvorbě.
Učitel zařazuje práci se výtvarnými monografiemi, přehledy, časopisy, encyklopediemi aj.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel požaduje po žácích přesné a správné formulování odborných dotazů.
Učitel vede žáky ke formálně správnému odbornému vyjadřování při písemném i mluveném
projevu.
Učitel učí žáky svobodně vyjadřovat vlastní zážitky a otevřeně komunikovat o společně
sdílených obsazích.
Učitel rozvíjí u žáků schopnost tvořivě experimentovat a tyto experimenty na různých úrovních
reflektovat.
150
Učitel zařazuje samostatná vystoupení žáka – informace o kulturním zážitku, prezentace
apod.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ:
Učitel žáka učí otevřenosti k dosud neznámému, k překonávání stereotypů dosavadního
vlastního nahlížení, k odhalování dosud neuvědomělých pocitů a zážitků.
Učitel se snaží vést žáky k vlastnímu zážitku a k vlastní tvůrčí činnosti.
Učitel vede žáky k aktivní spolupráci v projektových týmech.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Vzdělávacím cílem je také uvedení studentů do teorie a estetiky výtvarného umění, naučit je
pracovat se základními estetickými kategoriemi a naučit je esteticky analyzovat výtvarné
dílo.
KOMPETENCE PRACOVNÍ
Učitel zařazuje aktivity, které umožní sledovat vlivy lidské činnosti - např. exkurze, výlety atp.
151
Ročník: první
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata,
přesahy
Žák charakterizuje smysl
estetické výchovy.
Rozlišuje různé techniky
výtvarného vyjadřování
a rozpozná je.
Uvědomuje si význam
osobně založených
podnětů na vznik
estetického prožitku.
Úvod do estetické výchovy
Seznámení se základními pojmy
Multikulturní výchova,
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních souvislostech –
světové civilizace, jejich
prolínání a střetávání,
světová multikulturalita
Žák objasní ve shodě
s aktuálními vědeckými
poznatky duchovní
život lidské společnosti
v jednotlivých
vývojových etapách
pravěku
Pravěké umění, umění přírodních
národů
Žák objasní kulturní
přínos staroorientálních
států, analyzuje jejich
kulturu. Zorientuje se
v náboženských
systémech tohoto
období.
starověké kultury starého Předního
východu
Žák objasní význam
antické kultury jako
kořenů evropské
civilizace, porovná
antické období
s předchozí periodou.
antická civilizace
minojská, mykénská kultura starověké
Řecko
architektura, sochařství, malířství, užité
umění, náboženství
starověký Řím
architektura, sochařství, malířství, užité
umění, náboženství
Žák objasní význam
raně křesťanské kultury
porovná období
s předchozí periodou.
Rozpozná základní
kulturní památky tohoto
období.
Rané křesťanství:
Architektura, malířství, sochařství, užité
umění, odívání
Předrománské umění:
Karolínská a ottonská renesance
Velká Morava
Raně křesťanské umění
Byzanc
Architektura, malířství, sochařství, užité
umění, odívání
Dějiny estetické výchovy, cíl estetické
výchovy, estetický prožitek, kultura,
výtvarná kultura, výtvarné umění.
hypotézy o vývoji vyjadřování
člověka, významné pravěké kultury,
počátky výtvarné kultury
Literární výchova
Dějepis
Zeměpis
Základy společenských
věd
Humanitní základ
Fyzika
M – geometrie –
proporční teorie antiky,
zlatý řez – kompoziční
řešení
Bi – lidské tělo – proporce
Architektura, sochařství, malířství v
Mezopotámii, Syropalestinská oblast,
Egypt, architektura, sochařství,
malířství, užité umění, náboženství,
152
Žák objasní význam
kultury evropské
civilizace, význam
prvního velkého slohu,
porovná období
s předchozí periodou.
Žák objasní kulturní
přínos pro kulturu
dalšího vývoje v Evropě
Románský sloh:
v Evropě, v Čechách
Architektura, malířství, sochařství, užité
umění, odívání, hudba, hudební
nástroje
153
Ročník: druhý
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Žák vymezí společenský
a kulturní vývoj
v daném období,
charakterizujte kulturní
přínos evropských států
a získané jednotlivé
poznatky z tohoto
období analyzuje a
uvádí do vztahů
s aktuálními i
historickými
uměleckými výtvarnými
projevy. Žák analyzuje
kulturní proměny
českého státu v daném
období .
Gotika v Evropě
Gotické umění
v Čechách a na Moravě
Architektura, malířství, sochařství užité
umění, odívání, hudba, hudební
nástroje
Multikulturní výchova,
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech – světové
civilizace, jejich prolínání a
střetávání, světová
multikulturalita
Žák zhodnotí praktické
dopady vědeckých a
filosofických myšlenek,
které byly zformulovány
ve 14. až 15. století a
které se promítly do
kulturního vývoje.
Získané jednotlivé
poznatky z tohoto
období analyzuje a
uvádí do vztahů
s aktuálními i
historickými obdobími.
Zhodnotí přínos
renesančního období
pro další kulturní vývoj.
Renesance v Itálii,
v ostatních státech Evropy.
Renesance v Čechách a na Moravě
Architektura, malířství, sochařství, užité
umění, odívání, hudba, hudební
nástroje, životní styl
Literární výchova
Dějepis
Zeměpis
Základy společenských
věd
Humanitní základ
Fyzika -zrcadlový odraz,
optické klamy a iluze
M – konvexní a konkávní
prostor, křivky, deformace
a průniky, stereometrie
154
Žák zhodnotí nové
filosofické a vědecké
myšlenky, které byly
zformulovány v 15. – 17.
století, zhodnotí jejich
praktické dopady na
kulturní vývoj.
Žák popíše základní rysy
ve výtvarném umění,ve
způsobu vyjadřování.
Vysvětlí vliv reformace
a protireformace na
výtvarnou kulturu
vysvětlí důsledky pro
další evropský vývoj.
Žák vymezí základní
znaky v jednotlivých
disciplinách výtvarného
umění. Žák
charakterizuje proměny
české kultury a
společnosti po
třicetileté válce
Baroko v Evropě.
Baroko v Čechách.
Architektura, malířství, sochařství, užité
umění, odívání, hudba, hudební
nástroje, životní styl
155
Ročník: třetí
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Žák zhodnotí nový
politický vývoj ve
Francii (pád
královského
absolutismu,
společenské
transformace …)
v Evropě, zhodnotí jeho
praktické dopady na
kulturní vývoj. Orientuje
se v jednotlivých
vývojových směrech,
rozpozná je.
Charakterizuje nové
obsahové souvislosti
konkrétních
uměleckých děl,
porovnává výběr a
způsob použití
výtvarných prostředků.
Klasicismus
v Evropě
Multikulturní výchova,
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech – světové
civilizace, jejich prolínání a
střetávání, světová
multikulturalita
Chápe historický vývoj
secese a její vazbu a
uplatnění v lidské
společnosti.
Pozná významná
umělecká díla a
památky
charakteristické pro
toto období
secese
Klasicismus
v Čechách a na Moravě
Romantismus
Realismus
Impresionismus
Architektura, malířství, sochařství, užité
umění, odívání, hudba, hudební
nástroje, životní styl
Literární výchova
Dějepis
Zeměpis
Základy společenských
věd
Humanitní základ
Fyzika - barevné spektrum
světla
Ch – materiál a jeho
vlastnosti – výroba, úprava
Architektura, malířství, sochařství, užité
umění, životní styl v evropských
státech, v Čechách. Jedinečnost
české secese a její přínos pro
evropské umění.
156
Ročník: čtvrtý
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata, přesahy
Chápe spojitost
výtvarného umění
s jinými oblastmi, umění
vnímá jako kulturní
bohatství, orientuje se
ve významných
kulturních celcích,
v dílech a
v památkách,
uvědomuje si jejich
potřebnou ochranu,
je si vědom
subjektivního chápání
uměleckých hodnot ve
vztahu k hodnotám,
rozpozná významná
díla.
Avantgarda konce 19. st., 1. pol. 20.
století v Evropě
Avantgarda konce 19.s t., 1. pol. 20.
stol. v Čechách a na Moravě
neoimpresionismus,
(G.
Seurat,P. Signac), (P. Cézanne)
expresionismus (V. van Gogh),
symbolismus (P. Gaugine), fauvismus,
kubismus, futurismus,naivní umění,
pařížská škola,
abstraktní umění, dadaismus,
surrealismus konstruktivismus
Multikulturní výchova,
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech – světové
civilizace, jejich prolínání a
střetávání, světová
multikulturalita
Chápe historický vývoj.
Charakterizuje nové
obsahové souvislosti
konkrétních
uměleckých děl.
Chápe spojitost
výtvarného umění
s jinými oblastmi,
rozpozná významná
díla.
Vývoj euro-americké kultury v 2. pol.
20. stol.
Architektura
Sochařství
Malířství
Hudba
Vývoj umění 2. pol. 20. stol. v ČSR
(ČSSR) a ČR
Architektura
Sochařství
Malířství
Hudba
Literární výchova
Dějepis
Zeměpis
Základy společenských
věd- filozofie
Humanitní základ
Fyzika - Optika
157
5.13.1 Začlenění tvůrčích aktivit v rámci výtvarného a hudebního oboru
do předmětu dějiny umění
VÝTVARNÝ OBOR
Školní výstupy
Učivo
dokáže kresbou
vystihnout tvar, strukturu
materiálu
1. ročník
Výtvarné vyjadřování ovlivněné
magií a kultem kouzelných sil - malba
pod vlivem kultovní a magické
hudby
Vznik a podoba masky - výroba
masky pro zobrazení
staroegyptských obřadů nebo
antického divadla,
Aktualizace masky – vlastní
charakteristika
Malba tuší na amforu, hliněnou
nádobu
2. ročník
Výroba mozaiky z libovolného
materiálu
Praktická činnost: Deskové obrazy,
tisk šablon
Móda a její vývoj – co bych i ještě
dnes vzal na sebe
3. ročník
vytváří si přehled
uměleckých vizuálně
obrazných vyjádření
podle samostatně
zvolených kritérií
pracuje přirozeně
s barvou při modelaci,
srovnává různé malířské
postupy, rukopisy a umí
charakterizovat
barevnou symboliku pro
vybraná období, vysvětlí
umělecký znakový
systém a dokáže v něm
rozpoznat a nalézt
umělecké znaky
modelováním vytváří
prostorové objekty na
základě představ a
fantazie, chápe spojitost
výtvarného umění
s jinými oblastmi, umění
vnímá jako kulturní
bohatství své země,
orientuje se ve
významných kulturních
celcích a v památkách,
uvědomuje si jejich
Výroba marionet pro domácí
loutkové divadlo, adaptace
loutkářského díla
Návrh a výroba secesního šperku,
pointilismus, haptická kresba
Pokus a rozbor libovolného díla
libovolného autora libovolného
období
4. ročník
Zjednodušení na základní
geometrické prvky
Postupné zpracování vývoje jednoho
architektonického prvku
Průřezová témata,
přesahy
Osobnostní a sociální
výchova
-Poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech – Žijeme
v Evropě – evropské a
kulturní kořeny a
hodnoty
Environmentální
výchova – Člověk a
životní prostředí –
umělé materiály –
syntetické barvy,
plasty – recyklace,
ochrana životního
prostředí
Multikulturní výchova –
základní problémy
sociokulturních rozdílů
– rozrůzněnost
v regionech ČR –
multikulturní
společnost
Mediální výchova –
účinky mediální
produkce a vliv médií,
role médií
v moderních dějinách
– nová média a umění
Mediální výchova –
Média a mediální
produkce – grafická
158
potřebnou ochranu
využívá znalosti
aktuálních způsobů
vyjadřování a
technických možností
zvoleného média pro
vyjádření své představy
Výtvarná tvorba pomocí PC
Umění akce
Land Art
Koláž
komunikace a
reklama
Český jazyk a
literatura – Historie
literatury
Dějepis – jednotlivé
historické epochy
rozlišuje formy
výtvarného vyjádření
jednotlivých kulturních
epoch
dokáže hodnotit
nadčasovost výtvarné
produkce
159
HUDEBNÍ OBOR
Školní výstupy
Učivo
rozpoznává hudebně
výrazové prostředky,
jednoduché hudební
formy a vyjadřuje
základní hodnotící
měřítka
1. ročník
Hra s hudbou - hodnocení
vybraných žánrově různých
poslechových skladeb
Hudba přírodních národů
Vývoj hudebních nástrojů, vývoj
notace
2. ročník
Lidový duchovní motiv
Srovnání chorálu a gotické milostné
lyriky
Historický vývoj vážné hudby poslech
3. ročník
Vývoj hudební produkce inspirované
a související s literaturou (opera,
melodram, symfonie,…)
Pokus a rozbor libovolného díla
libovolného autora libovolného
období
Historický vývoj vážné hudby poslech
4. ročník
Artificiální a neartificiální hudba
Od blues k rocku
Hudební tvorba pomocí PC
rozlišuje elementární
prvky výstavby
hudebního díla
(intervaly, stupnice,
základní harmonické
funkce), orientuje se
v notovém zápise
základních formálních
útvarů (písně)
rozlišuje formy artificiální
hudby jednotlivých
kulturních epoch
dokáže hodnotit
nadčasovost hudební
produkce
Průřezová témata,
přesahy
Člověk a svět práce
(marketing, hudební
publicistika, tržní
mechanismu show
businessu
Mediální výchova
Výchova ke zdraví
(životní styl, hodnoty a
rizika masové
výchovy)
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
(globalizace a kulturní
změny)
Žijeme v Evropě
(evropské kulturní
kořeny a hodnoty)
Poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti
Spolupráce a soutěž
Výchova ke zdraví
(životní styl, hodnoty a
rizika masové
výchovy)
Psychosociální
aspekty interkulturality,
kulturního původu,
náboženství a
světového názoru)
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
(globalizace a kulturní
změny)
160
5.14 PŘEDMĚT:
TĚLESNÁ VÝCHOVA
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávacího oboru Tělesná výchova, který
je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, a zahrnuje v sobě i některá témata ze
vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU
Vyučovací předmět Tělesná výchova (TV) vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a
vzdělávacího oboru Tělesná výchova , do kterého je integrován tematický okruh
vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (obsah: Rizika ohrožující zdraví a Ochrana člověka za
mimořádných událostí.
Vyučovací předmět Tělesná výchova (TV) vede žáky k upevňování hygienických a zdravotně
preventivních návyků, k předcházení úrazům a rozvíjí dovednost odmítat škodlivé látky.TV
usiluje o optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází z motivující atmosféry,
zájmu žáků a jejich individuálních předpokladů.
Cílem je na základě radosti z pohybu si osvojovat pohybové dovednosti, uvědomovat si
význam zdraví, rozvíjet schopnosti komunikace, navazovat dobré vztahy a vytvořit trvalý
vztah k pohybovým činnostem .Vede k poznání vlastních pohybových možností, zájmů a
umožňuje poznat účinky pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální
pohodu.
Součástí předmětu je i zdravotní TV , kdy speciální vyrovnávací cvičení jsou podle potřeby
preventivně využívána v hodinách TV pro všechny žáky nebojsou zadávána žákům se
zdravotním oslabením místo činností kontraindikovaných jejich oslabení.
Týdenní časová dotace pro všechny ročníky - 2 hodiny
V běžných hodinách výuka probíhá odděleně pro dívky a hochy. Lyžařského kurzu a
sportovně-turistického kurzu se zúčastní celá třída.
FORMY REALIZACE PŘEDMĚTU:
Vyučovací hodina, projekt, beseda, diskuze, prožitková lekce, závod, soutěž, turnaj, kurz.
MÍSTA REALIZACE:
Tělocvična, venkovní hřiště a gymnastický sál.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA:
•
Základy vedení tréninkové jednotky
•
Základy vedení a organizování sportovních soutěží
•
Základy první pomoci a sportovní traumatologie
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Učitelé TV budou:
•
vést žáky k samostatnému získávání poznatků o tělesné fyziologii (fungování) na
základě ověřování účinnosti kondičních programů pro rozvoj zdravotně orientované
zdatnosti (ZOZ)-sledování, zaznamenávání, vyhodnocování
•
umožňovat zažít úspěch každému žákovi v rámci týmu i samostatně
•
motivovat žáky výhodami, které skýtá v životě pěkná postava, zdravý životní styl a
možnost kdykoliv se bez problémů zapojit do skupiny lidí hrajících volejbal (fotbal,
basketbal, petanque...) ve volném čase s možností navázání nových kontaktů a
uváděním příkladů z oblasti sportu
•
umožňovat žákům organizovat a řídit vlastní učení novým pohybovým dovednostem a
rozvoj pohybových schopností podle jejich předpokladů
161
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zapojovat žáky do obsahové a org. přípravy pohyb, činností ve výuce, na akcích školy
a obce
hodnotit žáky důsledně podle individuálního zlepšení
povzbuzovat žáky ke sledování sportovních soutěží a utkání, k jejich porovnávání a
hodnocení, ke sledování práce rozhodčího
upozorňovat na informační zdroje (internet, televize, knihy, časopisy) související se
zdravím a pohybem
umožňovat diskuzi o těchto informacích (nástěnky, ...)
usměrňovat žáky ke kladné reakci na kritiku, hodnocení a dobře míněné rady
předkládat žákům dostatek zpětných informací o jejich činnosti a výkonech (i pomocí
videokamery), umožňovat vzájemné hodnocení žáků a sebehodnocení
vést k dovednosti porovnat výkony v rámci skupiny a nižších sport, soutěží
vytvářet dostatek příležitostí pro osvojení a praktické využití vyrovnávacích cvičení (ve
škole i mimo školu)
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU
Učitelé TV budou:
• podporovat žáky ke kreativitě při utváření pohybových skladeb (samostatně nebo ve
skupinkách), volných gymnastických sestav, při organizaci turnajů a soutěží (ve
skupinkách)
• pomáhat žákům pochopit souvislosti mezi jednotlivými obory (tělesnou výchovou,
výchovou ke zdraví, biologií, ekologií, fyzikou, fyziologií),
• zapojovat žáky do soutěží, turnajů, prezentací a organizace sport. akcí
• vést žáky k získávání informací o vhodné sport, výzbroji a výstroji, o zásadách hygieny při
a po sportování
• vytvářet představu o správném složení vyučovací jednotky TV pro využití při pohybové
činnosti ve volném čase a poskytovat možnost sestavení a vedení části hodiny
• rozvíjet schopnost odhalovat vlastní chyby, používat odborné názvosloví, gesta, signály
a jednoduše zakreslit cvičení
• povzbuzovat k zavádění alternativních řešení ve výběru náčiní, losování, zahájení a
ukončování sestav, délky hrací doby, úpravy pravidel podle aktuálních podmínek
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ:
Učitelé TV budou:
• zapojovat žáky do prezentace poznatků, zážitků a výsledků získaných při sledování
sport, utkání v médiích, při školních soutěžích a při vyhodnocování svých výkonů
• směřovat žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (internet, televize, knihy,
časopisy) k vyhledávání novinek ve sport, odvětvích (nová pravidla...)
• vést žáky k používání jasného a stručného vyjadřování zvláště v herních situacích, ke
vhodné komunikaci mezi sebou, s rozhodčím na hřišti a při vedení družstva
• pomáhat žákům při rozvíjení vztahů se sportovci z jiných škol
• okamžitě řešit otázky šikany, přístupu osobnímu a školnímu majetku
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ:
Učitelé TV budou:
• podporovat u žáků chování v duchu tolerance, hru fair play a schopnost empatie
• informovat o negativech sportu (doping, korupce, přepočítávání výkonnosti na peníze
• do hodnotového řebříčku žáků zařazovat snahu o zdravý životní styl s velkou mírou
pohybu
• vést ke spolupráci při dosahování společných cílů ve prospěch skupiny či sportovního
družstva a k respektování pravidel soutěží a her
• pomáhat nacházet vlastní místo ve skupině a odhadovat důsledky vlastního jednání a
chování
• stavět žáky při sportu do zodpovědných rolí (kapitán, rozhodčí, organizátor, časoměřič,
komentátor...)
• vyzvednutí přednosti každého žáka
162
Ročník: první a druhý
Školní výstupy
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ
POHYBOVÉ UČENÍ
užívá s porozuměním
tělocvičné názvosloví na
úrovni cvičence, případně
vedoucího pohybových
činností
zvolí a používá pro
osvojované pohybové
činnosti vhodnou výstroj a
výzbroj a správně ji ošetřuje
podílí se na realizaci třídní
sportovní akce, pod vedením
učitele pomůže zajistit její
průběh
respektuje pravidla
osvojovaných sportů, je
schopen vyhodnotit
regulérnost hry
respektuje práva a povinnosti
vyplývající z různých
sportovních rolí – jedná na
úrovni dané role;
spolupracuje ve prospěch
družstva
vyhodnotí a zpracuje
výsledky vlastní pohybové
činnosti, srovná a vyhodnotí
výsledky v rámci své třídy
aktivně naplňuje olympijské
myšlenky jako projev obecné
kulturnosti
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ
ZDRAVÍ
seznámí se s bezpečnostními
pravidly při pohybových
činnostech a na sportovištích
osvojí si pravidla hygieny při
sportu
ověří jednoduchými testy
úroveň zdravotně
orientované zdatnosti a
svalové nerovnováhy
posoudí a za pomoci učitele
organizuje svůj pohybový
režim a využívá vhodné a
dostupné pohybové aktivity
osvojí si vhodné cviky pro
udržení či rozvoj úrovně
zdravotně orientované
Učivo
Základní pojmy TV
komunikace a spolupráce při
pohybových činnostech
sportovní výstroj a výzbroj –
účelnost, funkčnost, bezpečnost
organizace, dokumentace akce
Vybavení pro činnost
v tělocvičně, v atletickém areálu,
na víceúčelových hřištích
sportovní role
pravidla sportovních her,
atletických disciplin,
gymnastických.....
měřitelné údaje
Vybavení pro sjezdové a
běžecké lyžování, bruslení
Zajištění doprovodných
programů na LVVK, závod ve
slalomu, běhu na lyžích
Odhad vlastního výkonu na
základě charakteru trati a
vlastních fyzických možností,
volba taktiky závodu
olympismus – historie a
současnost, fair play- spolupráce
ve sportu, pomoc soupeři a
handicapovaným, odmítání
podpůrných látek, cena vítězství,
úspěchy ve sportu
Hodiny TV, sportoviště, sjezdové a
běžecké tratě, pohyb v zimním
horském terénu - spolupráce
s Horskou službou
Vstupní testy – atletika, plavání
pravidla bezpečnosti - hodiny TV,
LVVK
rozvoj pohybových schopností –
rychlost, vytrvalost, výbušná síla,
vytrvalostní síla
pohyblivost páteře
správné držení těla, protahování,
posilování
poměr výšky a hmotnosti
význam pohybu pro zdraví
Kondiční testy-silový víceboj,
kruhový trénink, cvičení s činkami
Průřezová témata,
přesahy
Učivo je řazeno postupně
a v návaznosti na
pohybové aktivity
1. ročník – LVVK
2. ročník – výuka bruslení,
hokeje, úprava ledové
plochy – vybrané třídy
Osobnostní a sociální
výchova
(poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti, seberegulace,
řešení problémů, morálka
všedního dne, spolupráce
a soutěž)
Výchova ke zdraví
(zdravý způsob života a
péče o zdraví, rizika
ohrožující zdraví a jejich
prevence)
Učivo je řazeno postupně
a v návaznosti na
pohybové aktivity
1. ročník – vstupní testy
rychlosti, vytrvalosti ,
výbušné síly, odrazové
schopnosti, 100 m, 1000 m,
skok daleký, vrh koulí
1. ročník – plavecké testy,
skok do vody, 100 m,
záchranářský komplex
163
zdatnosti
osvojí si a pod vedením
učitele vybere z nabídky
vhodné soubory
vyrovnávacích cvičení
zaměřených na kompenzaci
jednostranného zatížení, na
prevenci a korekci svalové
nerovnováhy
pod vedením učitele připraví
organismus na pohybovou
činnost s ohledem na
následné převažující
pohybové zatížení
seznámí se základy
poskytování první pomoci při
sportovních či jiných úrazech
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ
ÚROVEŇ POHYBOVÝCH
DOVEDNOSTÍ
osvojuje si jednotlivé
pohybové dovednosti na
úrovni individuálních
předpokladů
osvojuje si základní postupy
rozvoje pohybových
dovedností a usiluje o své
pohybové sebezdokonalení
posoudí kvalitu stěžejních
částí pohybu, označí zjevné
příčiny nedostatků a uplatní
konkrétní osvojované
postupy vedoucí k potřebné
změně
přizpůsobí svou pohybovou
činnost dané skladbě
sportujících
rekreační a výkonnostní sport,
věkové kategorie, sport chlapců
a dívek
význam kondičního cvičení
zdravotně zaměřená cvičení
zdravotní význam správného
držení těla
kompenzace jednostranné
zátěže
Posilovací cvičení, relaxační
cvičení, dechová cvičení
předcházení zátěžovým situacím
Pomoc při život ohrožujících
stavech, záchranářský komplex,
improvizovaná 1. pomoc, 1.
pomoc v hodinách TV
první pomoc při úrazech
Kondiční, koordinační, tvořivé
cvičení,
pohybové hry
pohybové dovednosti zaměřené
na rychlostní, silové a vytrvalostní
předpoklady
Základní taneční kroky, aerobik,
cvičení se švihadlem, hip hop
kondiční a estetické cvičení
s hudbou
gymnastika
Organizace a bezpečnost,
dopomoc a záchrana
Akrobacie – kotouly a
modifikace
Stoje
Přemety vpřed, stranou
Kladina – náskoky, seskoky,
chůze, poskoky, rovnovážné stoje
Hrazda – náskok do vzporu, sešin,
výmyk, podmet
Přeskoky
Skoky na trampolínce-výskoky,
kotoul letmo
Šplh na tyči a laně
atletika
Startovní polohy
Rychlostní a vytrvalostní běh,
štafetový běh
Vrh koulí
Skok daleký
Skok vysoký
úpoly
Pádová technika, základy
Výchova ke zdraví – První
pomoc
Učivo je řazeno v závislosti
na schopnostech,
dovednostech a kondici
skupiny a na dohodě
skupiny
Výuka v blocích – příprava
nářadí
Výuka v blocích – příprava
doskočiště
164
sebeobrany, základy juda,
přiměřenost sebeobrany
sportovní hry
košíková
odbíjená
kopaná
florbal
Herní činnosti jednotlivce útočné
a obranné
Průpravná cvičení
Průpravné hry
Hra se zjednodušenými pravidly
Základní herní kombinace
tenis
Forhend, backhand
Podání
lyžování
Bezpečnost pohybu v zimním
horském prostředí
Pravidla chování na sjezdovce
Zásady 1. pomoci s důrazem na
zimní sporty
Příprava lyží, mazání
Jízda na vleku
Základní metodická řada
Běh na lyžích
Sjezdové lyžování
Snowboarding
Carvingový oblouk na
speciálních krátkých lyžích
Kompenzační činnost
bruslení a lední hokej
Jízda vpřed
Zastavování
Obraty za jízdy
Jízda vzad
Start do strany
Překládání vpravo, vlevo
Lední hokej – jízda s čepelí hole u
ledu, přihrávání po ledě, vedení
kotouče
Výstroj a výzbroj
Přihrávky a jejich zpracování
softbal
Odpaly, nadhozy
1. ročník – LVVK
přednáška Horské služby –
1. pomoc, lavinové
nebezpečí, pohyb
v terénu
stolní tenis, plavání
165
Ročník: třetí a čtvrtý
Školní výstupy
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ
POHYBOVÉ UČENÍ
užívá s porozuměním
tělocvičné názvosloví na
úrovni cvičence, vedoucího
pohybových činností,
organizátora soutěží
zvolí a používá pro
osvojované pohybové
činnosti vhodnou výstroj a
výzbroj a správně ji ošetřuje
připraví (ve spolupráci s
ostatními žáky) třídní či školní
turnaj, soutěž, turistickou akci
a podílí se na její realizaci
respektuje pravidla
osvojovaných sportů;
rozhoduje třídní nebo školní
utkání, závody, soutěže v
osvojovaných sportech
respektuje práva a povinnosti
vyplývající z různých
sportovních rolí – jedná na
úrovni dané role;
spolupracuje ve prospěch
družstva
sleduje podle pokynů (i
dlouhodobě) pohybové
výkony, sportovní výsledky,
činnosti související s pohybem
a zdravím – zpracuje
naměřená data, vyhodnotí
je a výsledky různou formou
prezentuje
aktivně naplňuje olympijské
myšlenky jako projev obecné
kulturnosti
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ
ZDRAVÍ
respektuje osvojená pravidla
bezpečnosti při sportu
zařazuje pohybové činnosti
do svého režimu, využívá
vhodné a dostupné
pohybové aktivity
ověří jednoduchými testy
úroveň zdravotně
orientované zdatnosti a
svalové nerovnováhy
usiluje o optimální rozvoj své
zdatnosti; vybere z nabídky
Učivo
Gesta, signály, názvosloví,
grafická značení
komunikace a spolupráce při
pohybových činnostech
Vybavení pro turistiku a pobyt
v přírodě, cykloturistiku, vodní
turistiku
sportovní výstroj a výzbroj –
účelnost, funkčnost, bezpečnost
Sportovní kurz
organizace, dokumentace,
příprava trasy
Školní turnaje a závody –
Vánoční volejbalový turnaj,
sportovní den, turnaj v kopané,
turnaj ve stolním tenisu, turnaj
v košíkové
pravidla, počítání, hodnocení
Průřezová témata,
přesahy
Učivo je řazeno postupně
a v návaznosti na
pohybové aktivity
3. ročník – sportovní kurz
Účast v Poháru pražských
škol
Osobnostní a sociální
výchova
(poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti, seberegulace,
řešení problémů, sociální
komunikace, morálka
všedního dne, spolupráce
a soutěž)
Výchova ke zdraví
(zdravý způsob života a
péče o zdraví, rizika
ohrožující zdraví a jejich
prevence)- int.
Cvičení na posilovacích strojích
Cvičení s činkami, kruhový
trénink
rozvoj pohybových schopností –
rychlost, vytrvalost, výbušná síla,
vytrvalostní síla, obratnostní cviky
pohyblivost páteře
správné držení těla, protahování,
posilování
zdravotně zaměřená cvičení
kompenzace jednostranné
zátěže
166
vhodné kondiční programy
nebo soubory cviků pro
udržení či rozvoj úrovně
zdravotně orientované
zdatnosti a samostatně je
upraví pro vlastní použití
vybere z nabídky vhodné
soubory vyrovnávacích
cvičení zaměřených na
kompenzaci jednostranného
zatížení, na prevenci a
korekci svalové nerovnováhy
a samostatně je upraví pro
vlastní použití
využívá vhodné soubory
cvičení pro tělesnou a
duševní relaxaci
připraví organismus na
pohybovou činnost s
ohledem na následné
převažující pohybové zatížení
uplatňuje účelné a
bezpečné chování při
pohybových aktivitách i v
neznámém prostředí
poskytne první pomoc při
sportovních či jiných úrazech
i v nestandardních
podmínkách
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ
ÚROVEŇ POHYBOVÝCH
DOVEDNOSTÍ
provádí osvojované
pohybové dovednosti na
úrovni individuálních
předpokladů
zvládá základní postupy
rozvoje osvojovaných
pohybových dovedností a
usiluje o své pohybové
sebezdokonalení
posoudí kvalitu stěžejních
částí pohybu, označí zjevné
příčiny nedostatků a uplatní
konkrétní osvojované
postupy vedoucí k potřebné
změně
respektuje věkové, pohlavní,
výkonnostní a jiné pohybové
rozdíly a přizpůsobí svou
pohybovou činnost
dané skladbě sportujících
relaxační cvičení
motivační cvičení
význam kondičního cvičení
základní typy rozcvičení
výchova ke zdraví a rizika
ohrožující zdraví
základy otužování
Pohyb v horském terénu,
bezpečnost při vodáckém a
cyklistickém výcviku
pravidla bezpečnosti
první pomoc
pohybové hry
pohybové dovednosti zaměřené
na rychlostní, silové a vytrvalostní
předpoklady
Kondiční, koordinační, tvořivé
cvičení
kondiční a estetické cvičení
s hudbou
Základní taneční kroky, aerobik,
cvičení se švihadlem, hip hop
gymnastika
Organizace a bezpečnost,
dopomoc a záchrana
Akrobacie – kotouly a
modifikace stoje
Přemety stranou, vpřed
Kladina – náskoky, seskoky,
obraty, chůze, poskoky,
rovnovážné stoje, kotoul vpřed,
vzad
Hrazda – náskok do vzporu, sešin,
výmyk, podmet, toč jízdmo
Přeskoky
Skoky na trampolínce-výskoky,
učivo je řazeno v závislosti
na schopnostech,
dovednostech a kondici
skupiny a na dohodě
skupiny
167
kotoul letmo, salto
Šplh na tyči a laně
atletika
Startovní polohy
Rychlostní a vytrvalostní běh,
štafetový běh
Vrh koulí
Slok daleký
Skok vysoký
úpoly
Pádová technika, základy
sebeobrany, základy juda,
přiměřenost sebeobrany
volitelné sportovní hry
košíková
odbíjená
kopaná
florbal
Herní systémy
Pravidla
Trénink
Soutěž
tenis
Volej, lob, smeč
Variace
softbal
Zdokonalování herních činností
Rozhodování, taktika, soutěže
168
5.15 PŘEDMĚT:
INFORMATIKA
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
Informatika a informační a komunikační technologie
Informatika a informační a komunikační technologie
Výuka v 1. ročníku je zaměřena na základní seznámení s informačními a komunikačními
technologiemi.
Výuka v 2. ročníku prohlubuje znalosti a dovednosti a rozvíjí schopnosti využití PC při literární
tvorbě
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU
Předmět Informační a komunikační technologie obsahuje vzdělávací obsah oboru
Informační a komunikační technologie ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační
technologie z RVP GV. Dále předmět realizuje vybrané tematické okruhy průřezových témat
Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z RVP GV.
Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie navazuje na předmět Informační
a komunikační technologie v základním vzdělávání. Prohlubuje a dále rozvíjí schopnost žáků
vyhledávat, zpracovávat a prezentovat informace a efektivně využívat výpočetní techniku
při studiu i v běžném životě.
Obsah předmětu je zaměřen na získání a prohloubení znalostí práce s PC (pokročilé funkce
textového editoru, tabulkového kalkulátoru a grafického editoru, základy algoritmizace a
programování), získávání, prezentování a ověřování věrohodnosti informací, komunikaci v
rámci počítačové sítě, dodržování základních typografických a estetických pravidel a využití
výpočetní techniky v rámci ostatních předmětů.
Týdenní časová dotace: 1. a 2. ročník - 2 hodiny
Výuka probíhá v počítačové učebně, v níž je 16 multimediálních počítačů napojených
do školní sítě. Dataprojektor a další technické vybavení. Všechny počítače ve škole jsou
připojeny k Internetu.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Učitel hodnotí výsledky práce své i žáků, porovnává s dosavadními znalostmi a zkušenostmi a
formuluje závěry formou vlastních prezentací; zadáváním vhodných úloh a problémů vede
žáky k samostatné práci i spolupráci, nutnosti vyhledávat informace a posuzovat je.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Žák se učí schopnosti formulovat své požadavky a využívat je v interakci s počítačem
Učitel předkládá žákům problémy z běžného života a praxe a vede je k řešení s využíváním VT,
učí žáky řešit problémy spojené s obsluhou PC (instalace, čištění, ...)
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel zadává úkoly náročnější pro jejichž zpracování je třeba pracovat ve skupinách, vede k
dovednosti podřídit se zájmu většiny, vhodně rozdělit práci ve skupině, chápat potřebu
efektivní spolupráce, vede žáky ke komunikaci prostřednictvím sítě, vede žáky k užívání VT při
prezentaci svých názorů.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel předvádí žákům způsoby práce s informacemi, jejich zdroji a upozorňuje na obecně
platné zásady práce s daty a při týmové práci vede žáky ke zhodnocení jejich schopností a
uplatnění se v týmu.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Šetrným a ohleduplným zacházením s výpočetní technikou se žáci učí zodpovědnosti za
svěřený majetek.
Učitel vede žáky ke zodpovědnosti při práci s PC, k dodržování právních i etických norem.
169
Ročník: první - Základy informačních technologií
Školní výstupy
Učivo
Průřezová témata,
přesahy
využívá dostupnou výpočetní
techniku, software a
hardware
využívá teoretické poznatky
o jednotlivých složkách
hardware a software
řeší problémové situace na
PC
dodržuje zásady bezpečnosti
při práci s PC
využívá při práci sítě (lokální i
Internet), objasní způsob
přenosu informace v
celosvětové síti
získává z internetu freeware
a shareware
software
využívá digitálních
technologií
provádí základní operace se
soubory a složkami,
komprimuje a dekomprimuje
soubory
provádí údržbu disku
důsledně dodržuje postupy
pro ochranu dat před viry i
zneužitím
formuluje a dodržuje základní
zásady bezpečnosti práce s
výpočetní technikou
Modul 1- Základní pojmy
informačních technologií
Úvod do počítačové
terminologie - Technické
vybavení - Uchování dat Programové vybavení Informační sítě - Využití počítače
v praxi - Informační technologie
a společnost - Zabezpečení,
autorské právo a zákon
Modul 2 – Práce s počítačem a
správa souborů
Prostředí pracovní plochy - Práce
se soubory - Jednoduchá
editace - Řízení tisku
Modul 3 – Textový editor
Základní operace – Formátování
- Dokončení - dokumentu – Tisk Složitější funkce
Modul 4 – Tabulkový kalkulátor
Začínáme s tabulkovým
kalkulátorem - Základní operace
- Vzorce a funkce – Formátování
– Tisk - Pokročilé funkce
Modul 6 – Prezentace
Začínáme s prezentacemi Základní operace – Formátování
- Grafika a diagramy - Tisk a
distribuce - Efekty počítačové
prezentace - Vzhled počítačové
prezentace
Modul 7 – Služby informačních sítí
Začínáme s Internetem - Web
navigace - Prohledávání Web
stránek - Záložky - Začínáme
s elektronickou poštou - Práce se
zprávami - Používání adres Správa zpráv
Příprava na zkoušky ECDL
Výchova k myšlení
v evropských a globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě (INT)
Vzdělávání v Evropě a ve
světě (INT)
Ostatní PT - využití ICT pro
vyhledávání informací a
vytváření prezentací
170
Ročník: druhý - Využití PC při literární tvorbě
Školní výstupy
Učivo
pokračuje v rozvíjení
poznatků
vytváří prezentace
vytváří jednoduché webové
aplikace
vyhledává informace a
využívá je pro
komunikaci i pro potřeby
vlastního vzdělávání
třídí informace a posuzuje
jejich věrohodnost
využívá k vyhledávání
informací internetové
vyhledavače
ukládá nalezené grafické i
textové informace
převede potřebné informace
z tištěné podoby do digitální
využívá možnosti
komunikace prostřednictvím
PC
při komunikaci i získávání
informací dodržuje pravidla
etiky, řídí se autorskými právy
a chrání data v souladu s
platnými zákony
zpracovává a prezentuje své
výsledky pomocí aplikačního
software
využívá pokročilých funkcí,
strukturované dokumenty,
tabulky, grafy a
matematické
vzorce
pomocí prezentačního
software prezentuje své
výsledky
aplikuje algoritmický přístup
při práci s dokumenty
vytvoří jednoduchý HTML
dokument s využitím software
pro tvorbu WWW stránek
Počítačová síť jako prostředek
komunikace
Struktura – využití sítě –
rozhovor po síti – nástěnka –
sdílení dokumentů a tiskáren –
adresa – IP/IPX – Internet – FTP
– porovnání prohledávačů
Microsoft WORD a typografie
Vhodnost – porovnání s jinými
textovými editory –
přenositelnost – rozdělení na
textové editory a DTP
programy – porovnání verzí
OS
Sazba a typografie
Význam dodržování
typografických konvencí,
základní pravidla typografie –
pojem DTP – příprava sazby –
typografická soustava – řezy
písma – mezislovní mezery –
písmová osnova – odstavce –
volba písma – prokládání –
pravidla dělení slov – ligatury
– interpunkční znaménka –
matematické značky – sazby
čísel – tabulková sazba –
sazba cizích jazyků – základní
pravidla lámání knih a
časopisů – korigovaná sazba
– reprodukční předlohy –
průběh výroby – EXKURZE
typografického studia
Microsoft Publisher
Sazba pomocí MS – praxe –
referáty
Kreslící programy
Možnosti úpravy obrázků pro
typografii
WEB
Pravidla pro webové stránky
– základy HTML – protokoly
http a https – ftp – formuláře
– fotografické kartotéky multimédia
Průřezová témata,
přesahy
Výchova k myšlení v
evropských a globálních
souvislostech
Žijeme v Evropě (INT)
Vzdělávání v Evropě a ve
světě (INT)
Ostatní PT - využití ICT pro
vyhledávání informací a
vytváření prezentací
Český jazyk a literatura
171
5.16 PROJEKT: „PROCHÁZKA PRAHOU ZE VŠECH STRAN“
Cíl projektu: seznámit studenty s pamětihodnostmi Prahy
Skupina: studenti: 1., 2. a 3. ročníků
Obsah projektu: samostatný výběr stanoviště na předem dané trase, orientace ve městě
Doba trvání a provedení projektu: projektový den
Produkty projektu: pracovní listy, kvízy, tvorba mapy (bodování spolužáků) fotografická
dokumentace
Výběr trasy: pro každý ročník jiná trasa
1. Malá Strana + Hradčany
2. Staré Město
3. Nové Město
4. Další části Prahy
Výběr stanovišť: učitel + student, mezipředmětové vztahy (DU, D, ČJl, Bi, Ch, M, F, ZSV, HZ) –
nejen architektura, ale i památné stromy, technické památky apod.
Každý student:
• dovede skupinu od předchozího stanoviště sám (orientace ve městě),
• představí své stanoviště
• pro spolužáky připraví kvíz, pracovní list, hádání osobnosti spojené s daným
místem, dotazování na místě co víte o …? (matematická statistika) apod.
• studenti během celého dne pořizují fotodokumentaci – z ní pak ve škole vznikne
výstava (včetně dalších produktů, které vzniknou)
• studenti si do rozdaných plánků budou hodnotit jednotlivá stanoviště – celkové
výsledky pak budou součástí hodnocení projektu
172
6. H ODNOCENÍ
ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
6.1 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROSPĚCHU STUDENTŮ
Při klasifikaci výsledků v předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
• ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic,
zákonitostí a vztahů
• kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické
činnosti
• schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a
praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
• schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických
činnostech
• kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
• aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
• přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
• kvalita výsledků činností
• osvojení činných metod samostatného studia
6.1.1 Požadavky na jednotlivé klasifikační stupně
•
Výborný - bezpečné zvládnutí poznatků, pochopení vazeb, vztahů mezi nimi, pohotové
a samostatné řešení navozených přiměřených problémů, tvořivé uplatnění získaných
poznatků. Ústní a písemný projev správný, přesný a výstižný. Písemný a grafický projev je
přesný a estetický. Schopnost samostatného studia. Chyb se dopouští zřídka. Příprava je
systematická.
•
Chvalitebný - podobně jako výborný. Je méně samostatný v aplikaci poznatků,
potřebuje občasný podnět učitele. Menší nedostatky v ústním a písemném projevu.
Grafický projev je estetický, formulace bez větších nepřesností. Je schopen samostatně
nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
•
Dobrý - bez podstatných mezer v uceleném osvojení problematiky předmětu.
Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně a rychle.
Podstatnější chyby dokáže s pomocí učitele korigovat. S pomocí učitele uplatňuje své
poznatky při řešení úkolů. Myslí vcelku správně, ne vždy tvořivě. Ústní a písemný
projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější
nedostatky jsou ve výsledcích činnosti studenta. Je schopen samostatně studovat podle
návodu učitele.
•
Dostatečný - závažné mezery v ucelenosti vědomostí. V intelektuálních a motorických
činnostech je málo pohotový a má v nich nedostatky. V ústním projevu není samostatný.
V ústním a písemném projevu se vyskytují závažné nedostatky. Grafický projev je málo
estetický. Chyby dokáže student s větší pomocí učitele opravit. Má obtíže při
samostatném studiu.
•
Nedostatečný - značné mezery v ucelenosti poznatků, podstatné nedostatky
v intelektuální a motorické činnosti. Velmi závažné chyby při řešení úkolů, které ani
s vydatnou pomocí učitele nedokáže odstranit. Vážné nedostatky v logickém uvažování,
ústním i písemném projevu. Nedovede samostatně studovat.
6.1.2 Zásady klasifikace a klasifikační dokumentace
Při hodnocení chování a prospěchu studentů je vyučující povinen zdržet se projevů ironie a
ponižování.
Student je klasifikován v daném pololetí a předmětu rovnoměrně po celé klasifikační období
a podle charakteru předmětu zpravidla 4krát, z toho zpravidla 2krát písemně. Jestliže se na
výuce studenta v jednom předmětu podílejí dva nebo více vyučujících, jsou povinni
spolupracovat při jeho klasifikaci.
173
Známky zapisují vyučující do klasifikačních archů vložených do třídní knihy a průběžně na web
školy.
Chování nemá přímý vliv na klasifikaci v předmětech. Nároky kladené na studenta jsou
úměrné učebním osnovám a profilu absolventa školy.
Jestliže student vykáže 30% a více omluvené absence v předmětu za pololetí nebo nebylo-li
ho možné ze závažných omluvených důvodů klasifikovat, může být za dané pololetí z
předmětu neklasifikován. Doklasifikace za 1. pololetí musí být provedena do dvou měsíců,
doklasifikace na konci školního roku je řešena doplňkovou zkouškou.
Písemné práce se konají ve třídě. Vyučující je povinen práce bez zbytečných odkladů
opravit. S výsledky seznámí studenty, umožní nahlédnutí do práce (event. vytvoření kopie),
veškeré práce (testy, protokoly, desetiminutovky, kompozice, čtvrtletní práce atd.) z důvodu
prokazatelnosti klasifikace uloží pro případ pozdější potřeby do 30. 9. následujícího školního
roku. Výjimečně (odvolání proti rozhodnutí ŘŠ, prodloužení termínu opravné zkoušky z důvodu
nemoci a pod.) budou práce uloženy do ukončení případu.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se
hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž student dosáhl za celé klasifikační období.
Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci studenta během klasifikačního období. Stupeň
prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
6.1.3 Celkové hodnocení
Celkové hodnocení studenta na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky
klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování, nezahrnuje klasifikaci
v nepovinných předmětech.
•
•
•
Student prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch
horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho
chování je velmi dobré.
Student prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.
Student neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.
Nelze-li studenta hodnotit z určitého předmětu na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro
jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno
nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné studenta hodnotit ani
v náhradním termínu, student se za první pololetí nehodnotí. Do celkového hodnocení na
vysvědčení se pak nehodnocený předmět nezapočítává.
6.1.4 Doplňková zkouška
Nelze-li studenta hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
termín doplňkové komisionální zkoušky, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo
provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku.
Součástí zkoušky je písemná část
Do doby hodnocení navštěvuje student nejbližší vyšší ročník. Není-li student hodnocen ani
v tomto termínu, neprospěl.
Pokud je student 4. ročníku povinen skládat doplňkovou zkoušku za 2. pololetí, nemůže
maturovat v řádném termínu.
Poplatek za zkoušku konanou z důvodu neklasifikace je 500,- Kč.
6.1.5.Opravná zkouška
Student, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou
vyučovacích předmětů, koná opravnou zkoušku. (Vyhláška č. 13/2005 Sb. v platném znění
uvádí v §6)
Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky byly vykonány
nejpozději do 31. srpna. Studentovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné
174
zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do konce
září.
Student, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován
ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu
nedostatečný.
6.1.6 Komisionální zkouška
Výše uvedená vyhláška č. 13/2005 Sb. v platném znění uvádí v §6, že komisionální zkoušku
koná student i v případě, požádá-li zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého
studenta o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení.
Jestliže tedy má student nebo jeho zákonný zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace na
konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím
výsledku, požádat ředitele školy o přezkoušení.
Komise pro všechny komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel
školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, vyučující studenta danému vyučovacímu
předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Členy
komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
Po dobu konání zkoušky je komise stále přítomna ve zkušební místnosti. V případě, že se
zkušební komise nedohodne na hodnocení, rozhoduje o klasifikaci hlasování, v případě
rovnosti hlasů, rozhoduje hlas předsedy.
175
6.1.7 Napomínání
V případě, že student vykazuje slabý prospěch, tj. byl by hodnocen známkou dostatečný
nebo nedostatečný, informuje třídní učitel o této skutečnosti zákonné zástupce studenta.
Navrhne schůzku se zákonným zástupcem a zástupce ředitelky odešle zvací dopis.
6.1.8 Opakování ročníku
Student, který na konci školního roku neprospěl, si může požádat o opakování ročníku. O
povolení opakování ročníku rozhoduje ředitelka školy na základě podkladů z klasifikační
porady a dalších informací.
6.1.9 Uvolnění z předmětu
Student může být uvolněn z tělesné výchovy v případě, že ihned jak nastanou zdravotní
potíže, vyplní žádost doloženou lékařskou zprávou. Uvolnění z jiného předmětu než tělesné
výchovy bude posuzováno individuálně ředitelkou školy na základě podkladů dodaných
studentem a po konzultaci s vyučujícími jednotlivých předmětů, kterých by se uvolnění týkalo.
6.1.10 Individuální vzdělávací plán
Podle §18 Školského zákona ředitelka školy může studentovi se speciálními vzdělávacími
potřebami nebo studentovi mimořádně nadanému, na žádost zletilého studenta nebo
zákonného zástupce nezletilého studenta a s písemným doporučením školského poradenského
zařízení, povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání
nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního
vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.
Postup při uskutečnění studia dle individuálního vzdělávacího plánu:
a) Zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého studenta podá v kanceláři školy
písemnou žádost o individuální vzdělávací plán, který bude doplněn o veškeré tiskopisy,
které pomohou při rozhodování ředitele školy o povolení individuálního plánu (potvrzení
sportovního klubu, doporučení školského poradenského zařízení, zdravotní dokumentace
atd.).
b) Ředitelka školy spolu s třídním učitelem posoudí oprávněnost žádosti a event. vyzve
zákonného zástupce nezletilého studenta nebo zletilého studenta k doplnění potřebných
údajů.
c) Po schválení žádosti vypracuje třídní učitel spolu s studentem a jednotlivými vyučujícími
plán vzdělávání a informuje výchovného poradce.
d) Jednotliví vyučující zapisují do kopie plánu (v držení studenta) data konzultací, tak jak po
dohodě studenta s vyučujícím probíhají.
e) Třídní učitel kontroluje průběžně plnění vzdělávacího plánu.
f) Kompletní plán opatří třídní učitel podpisem a založí do katalogu.
6.1.11 Maturitní zkouška
Bude doplněno po vydání prováděcí vyhlášky MŠMT
176
6.2 AUTOEVALUACE ŠKOLY
6.2.1 Metodika vlastního hodnocení školy - Oblasti autoevaluace
6.2.1.1 Program školy
sledované jevy:
• soulad ŠVP s RVPG
• další programová nabídka např. pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,
• variabilita programu – dotace předmětů, volitelné předměty, projekty, kurzy, průřezová
témata
• dokument – ŠVP
kritéria:
• soulad ŠVP s RVPG
• plnění školního vzdělávacího programu
• relace mezi vzdělávacím programem a potřebami a podmínkami školy
• programová nabídka žákům se speciálními vzdělávacími potřebami
• soulad nabídky volitelných a nepovinných předmětů s představou žáků a rodičů
• variabilita ŠVP
nástroje:
• kontrola souladu ŠVP s RVP a skutečné plnění ŠVP
• vlastní hodnocení učitelů a žáků
6.2.1.2 Podmínky ke vzdělávání
sledované jevy:
• vliv personálních podmínek na vzdělávání
• materiální, technické a hygienické podmínky vzdělávání – prostory, pomůcky, učebnice,
technické prostředky
• kvalita pracovního prostředí školy
• efektivita využívání finančních zdrojů
• rozvoj ekonomických zdrojů (projekty, granty)
kritéria:
• vliv personálních podmínek na kvalitu vzdělávání
• tvorba a kvalita podmínek pro vzdělávání, pracovní i relaxační činnosti učitelů a žáků
• funkčnost a estetická úroveň budov, učeben, společenských prostor
• kvalita podmínek pro jednání s rodiči a dalšími osobami ve škole
• vybavenost školy pro možnost účinně a moderně vyučovat – tzn. didaktická úroveň,
vybavení pomůckami, technikou, studijním materiálem
• efektivita využívání finančních zdrojů pro další rozvoj školy
• zabezpečování nadstandardních zdrojů (mj. účast v projektech, grantech)
nástroje:
• pozorování
• kontrola
• skupinová diskuse
• sebehodnocení vedení školy
• sebehodnocení učitelů a žáků
• zhodnocení inventarizace
6.2.1.3 Průběh vzdělávání žáků
sledované jevy:
• průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření cílových kompetencí ŠVP
• dokument – pravidla hodnocení
kritéria:
177
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
podpora vytváření cílových kompetencí ŠVP
kvalita jednotlivých oblastí vzdělávání – tzn. příprava, zajištění, organizace,
metody, formy, hodnocení, motivace, komunikace, klima
vyváženost struktury hodin (vztah k věku žáků a k cílům výuky)
návaznost učiva
rozmanitost vyučovacích postupů (styly učení) podporujících vytváření žádoucích
vzdělávacích způsobilostí žáků
účelnost použití metod výuky vzhledem k cíli a tématu vyučování
využívání sociálních forem vzdělávání
využívání metod samostatné práce žáků
individuální přístup k výuce
efektivita využívání učebnic, pomůcek a didaktické techniky
prostor pro individuální nebo skupinové aktivity
uplatnění kooperativní techniky učení
využití vstupních motivačních metod
motivace v průběhu výuky
dodržování stanovených pravidel hodnocení
prověřování výchozích znalostí a dovedností
průběžné vyhodnocování výsledků učení
vedení žáků k sebekontrole a sebehodnocení
prostor pro vyjadřování vlastního názoru
dodržování pravidel komunikace
psychosociální podmínky výuky
nástroje:
• školní dokumentace
• kontrola a pozorování
• skupinová diskuse
• sebehodnocení vedení školy
• sebehodnocení třídních učitelů, učitelů
• hodnocení žáků (např. technikou volného psaní)
6.2.1.4 Výsledky vzdělávání žáků
sledované jevy:
• výsledky vzdělávání vzhledem ke stanoveným cílům vzdělávání
kritéria:
• efektivní systém zjišťování výsledků vzdělávání
• dosahování cílových kompetencí vzdělávání podle ŠVP
• zvládání očekávaných výstupů
• používání náročnějších myšlenkových dovedností (aplikace, analýza, syntéza, kritické
hodnocení)
• dovednost spolupracovat
• dovednost komunikovat
• pracovní dovednosti
• počet neúspěšných a trestaných žáků
• stupeň podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
• výsledky v testech
• uplatnění žáků
• výsledky žáků v soutěžích
• existence zřetelného společenského a kulturního chování žáků a jejich dobré disciplíny
nástroje:
• školní dokumentace
• kontrola a pozorování
• skupinová diskuse
• sebehodnocení vedení školy
• sebehodnocení třídních učitelů, učitelů
178
6.2.1.5 Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vzájemné vztahy
sledované jevy:
• kvalita výchovného poradenství
• přístup k informacím a jejich přenos
• kvalita a využívání žákovské a rodičovské iniciativy
• vzájemné vztahy mezi školou, žáky, rodiči a dalšími osobami a jejich dopad na
vzdělávání
• vztahy se zřizovatelem a školskou radou
• klima, kultura, étos školy
kritéria:
• kvalita činností výchovného poradce ve vztahu k potřebám školy, žáků a rodičů
• přístup pracovníků školy, žáků a rodičů k potřebným informacím
• poskytování potřebných informací zákonným zástupcům žáků
• kvalita spolupráce rodičů se školou a využívání jejich námětů a připomínek
• úroveň spolupráce školy s odbornými pracovišti – např. PPP, SPC
• existence pocitu sounáležitosti a hrdosti na školu
• existence zřetelně přívětivého prostředí
• existence důvěry žáků (i rodičů) k učitelům a vedení školy
• úroveň morálky žáků a učitelů, vztahů žák/učitel, kultury vzájemných kontaktů
nástroje:
• školní dokumentace
• skupinová diskuse
• sebehodnocení vedení školy
• sebehodnocení učitelů a žáků
6.2.1.6 Řízení školy
sledované jevy:
• kvalita systémového řízení
• plánování řídících činností (koncepce, ŠVP, roční plán, plán dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků, kontrol)
• efektivita organizace školy
• metodická podpora kvality výuky – personální rozvoj, DVPP, samostudium…
• systém vedení pedagogických pracovníků – především efektivita výsledků hospitací
• kontrolní systém
• dokument – koncepce rozvoje školy
• dokument – školní řád
• dokument – pravidla hodnocení
kritéria:
• vyhodnotitelnost cílů stanovených v koncepčním záměru rozvoje školy
• realizovatelnost koncepčních záměrů – zejména ve vztahu k finančnímu rozpočtu
• koncepčnost řídících činností ve škole – jejich zřetelná strategie
• míra spoluúčasti pracovníků školy na činnostech spojených s řízením školy
• účinnost organizační struktury ve vztahu k řízení školy
• účelnost rozvrhu hodin
• kvalita a efektivita školního řádu
• koncepční zajištění personálního rozvoj
• vztah systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků k dalšímu rozvoji školy a k
realizovanému vzdělávacímu programu
• systém dalšího vzdělávání a samostudia ve vazbě na potřeby školy
• zajištění pomoci začínajícím a nekvalifikovaným vyučujícím
• systém prosazování progresivních trendů vzdělávání
• kvalita kontroly a hodnocení výsledků vzdělávání (žáci)
• kvalita kontroly a hodnocení průběhu vzdělávání (učitelé)
• kvalita kontroly provozu
nástroje:
179
•
•
•
•
•
školní dokumentace
práce předmětových komisí
skupinová diskuse
sebehodnocení vedení školy
sebehodnocení učitelů a žáků
6.2.1.7 Úroveň výsledků práce školy
sledované jevy:
• kvalita výsledků vzdělávání
• prezentace školy
• spolupráce s partnery
• organizace akcí školy – soutěže, prezentace školy v médiích,…
• dokument – výroční zpráva
kritéria:
• zřetelnost zkvalitňování výsledků vzdělávání
• propojení zpětné vazby s dalším rozvojem školy
• prezentace školy na veřejnosti a odezva
• zapojení školy do vzdělávacích projektů a aktivit
• organizace akcí školy
• účast žáků na soutěžích, olympiádách, přehlídkách
• účast žáků a rodičů na akcích školy
• kvalita výroční zprávy
nástroje:
• pozorování
• kontrola
• skupinová diskuse
180
6.2.2 Evaluační standardy
Standard kvalitní školy
• demokratické, srozumitelné a silné vedení, které zdůrazňuje vzdělávací cíle školy
• vedení školy účinně, týmově řídí školu, zná sbor, vztahy a komunikace probíhají s
vědomím sociálních rolí
• vedení školy adekvátně hodnotí učitele, vzdělává se
• vedení školy motivuje učitele v jejich dalším vzdělávání a odborném růstu a vytváří jim
pro něj podmínky
• učitelé mají možnost se účastnit formulace školních pravidel a utváření klimatu školy
• učitelé se ztotožňují s cíli výuky a výchovy a spolupracují při jejich realizaci
• škola je orientována na žáka, na službu žákům, rodičům, veřejnosti
• učitelé adaptují výuku pro potřeby žáků, opravují neporozumění, používají různé
vyučovací techniky a strategie
• učitelé cítí a projevují odpovědnost za výsledky vzdělávání
• škola podporuje aktivitu, tvořivost žáků, kvalitní kognitivní (znalostní) cíle jsou vyrovnané
cíli afektivními (osobnostními, sociálními)
• učitelé vycházejí z předpokladu, že všichni žáci se mohou vzdělávat
• učitelé vycházejí z předpokladu, že rozhodující pro výsledky vzdělávání je kvalita školy a
výuky, nikoli domácí zázemí žáků
• učitelé dokáží být flexibilní k množství témat při výuce, výběru vyučovacích metod; často
používají interaktivní výuku spolu s její individualizací, která bere na zřetel možnosti žáka
• učitelé jsou moderní osobnosti mající přehled o současném světě a moderním způsobu
života, žáci je respektují
• ve škole je pozitivní klima, stanovený řád, disciplína, morálka a systém hodnot
• ve škole převládá optimismus, lidský přístup, podpora s oceněním dobré práce, důvěra a
očekávání úspěšného zvládnutí
• škola má kulturní, dynamicky se proměňující pracovní i relaxační prostředí, které je pro
žáky dostatečně motivační a zajímavé
• škola podporuje spolupráci, učitelé se celoživotně vzdělávají a mají kolegiální a
profesionální interakci
• učitelé vystupují jako autority reprezentující modely chování a jednání
• interakce učitel – žák má vysokou úroveň
• škola komunikuje úspěšně s rodiči a okolní komunitou, vytváří společenství podporující
školu
Standard kvalitního managementu
• existuje účelné dlouhodobé plánování – strategie rozvoje školy
• při tvorbě strategie se vychází z důkladné analýzy stavu
• proces rozvoje školy zahrnuje všechny pracovníky
• vedení školy řídí rozvoj školy
• jsou jasně stanovené role (kompetence) a odpovědnost (systémové řízení)
• podporují se kreativní a na rozvoji školy participující zaměstnanci
• investuje se do lidí (vzdělávání, studium, podmínky, podpora)
• existují účinné hodnotící mechanismy (včetně podpory sebehodnocení)
• jsou stanovena kritéria pro přidělování nadstandardních složek platu
• pěstuje se kultura školy (obraz o škole jako sociální instituci – osobnosti, image, normy
jednání, hodnoty)
• dění ve škole se orientuje na službu (potřeby) žákům, rodičům, veřejnosti (klientům)
• rozvoj školy je vnímán jako zlepšení uspokojení klientů
• rozvoj školy je realizován na základě vlastního rozhodnutí
• existuje systematická a svobodná komunikace vnitřní i vnější
• řídící činnosti jsou zaměřeny na prevenci problémů
• podněty zvenčí jsou přijímány jako příležitosti ke zlepšení práce
Standard kvalitního vzdělávání
181
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vyučování je připraveno s jasným a vhodným cílem, který zapadá do záměrů ŠVP
cílům odpovídá obsah, metody a struktura hodiny
výuka navazuje, využívá dosavadních znalostí
jsou připraveny kvalitní pomůcky, materiály, učebnice, případně podpora technikou
učitel věnuje pozornost motivaci k práci, žáky vede k aktivní interakci s tématem
v opakovacích či procvičovacích částech učitel poskytuje prostor k aktivitě žáků
učitel zvládá technologie moderního vyučování – deduktivní a induktivní vyučovací
postupy, techniky metod výkladu, řízeného rozhovoru, diskuse, kooperativního učení
žáci mají příležitost organizovat svou vlastní činnost
učitel udržuje zájem o výuku způsobem své práce a jednání, korekcemi apod.
činnosti jsou střídány, vytváří se prostor k odstranění únavy
v úvodu hodiny učitel vstřícně a nápaditě motivuje žáky
závěrečná fáze hodiny je účelně využita k rekapitulaci, ohodnocení, motivaci
učitel aktualizuje učivo
učitel průběžně hodnotí snahu, výkon, pokrok
učitel hodnotí úspěšnost žáka v kontextu jeho dispozic, zejména formativně a
diagnosticky
hodnotí s vědomím motivace k další práci
využívá širokou škálu možností hodnocení
vhodně využívá opatření k posílení kázně a zvládá kázeň ve třídě
učitel respektuje názory žáků, podporuje jejich vyjadřování
podněcuje k úsudku
učitel respektuje potřebu dovednosti písemné komunikace
klima je otevřené, vlídné s autoritou učitele
učitel působí na žáky povzbuzujícím způsobem, podporuje jejich sebevědomí,
jedná důstojně a s úctou
učitel umí řešit konfliktní situace
výuka má prosociální dopad
kázeň není vynucovaná, je důsledkem pozitivního klimatu a učitelova stylu práce
182
6.3 MAPA ŠKOLY
V roce 2009 si naše škola nechala vytvořit společností SCIO s.r.o. tzv. Mapu školy. Do dalších
let předpokládáme aktualizaci dotazníkových šetření.
Mapa školy pro střední školy, na základě dotazníkového šetření, které probíhalo od 9. března
do 3. dubna 2009.
Odpovědi z dotazníků jsou tematicky rozděleny do jedenácti skupin, z nichž prvních sedm
částečně pokrývá většinu hlavních oblastí vlastního hodnocení školy v souladu s §8 odst. 2
vyhlášky č. 15/2005 sb.:
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
11)
Podmínky ke vzdělávání
Průběh vzdělávání
Podpora školy studentům
Spolupráce školy s rodiči
Vzájemné vztahy školy, studentů a rodičů
Výsledky vzdělávání studentů
Řízení školy
Bezpečné a zdravé prostředí školy
Hodnocení
Výběr školy
Spokojenost se školou
Ad 1) Podmínky vzdělávání
První zkoumanou oblastí byly podmínky ve vzdělávání. Lze tvrdit, že celkové prostředí a
atmosféra školy je hodnocena mnohem lépe než v ostatních školách, zvláště u rodičů a
kantorů. Studenti jsou spokojeni s atmosférou, prostředím ve škole.
Další zkoumanou oblastí bylo materiální vybavení školy. Podle získaných odpovědí lze
konstatovat, že materiální vybavení je na vynikající úrovni. V porovnání s jinými školami, které
se zúčastnily stejného průzkumu, je hodnocení učitelů, rodičů i studentů nadprůměrně
pozitivní.
Otázky zaměřené na zájem studentů o studium vykazují průměrné hodnoty ve srovnání
s ostatními gymnázii. Skupiny respondentů se rozcházejí v otázce zájmu studium. Pro
naprostou většinu rodičů je důležité, aby jejich dítě dosáhlo, co nejvyššího vzdělání. Zároveň si
myslí, že jejich děti mají velký zájem o studium. Učitelé i studenti se shodují na průměrném
zájmu studentů o studium – domnívají se, že jen někteří studenti mají o studium zájem.
Za největší překážku v dosahování lepších studijních výsledků studenti považují vlastní
neochotu a nedostatek času. Téměř všichni učitelé považují za největší překážku
v dosahování lepších výsledků zejména vlastní neochotu studentů a relativně vysoký počet
učitelů se také zmiňuje o nedostatku času studentů.
Škola má k dispozici dvě tělocvičny, dvě venkovní hřiště , kopírky, knihovnu, půjčovnu CD a
DVD.
Knihovna je přístupná během přestávek, hříště kdykoli mimo vyučování, půjčovna CD a DVD
1x týdně. Škola vlastní studovnu se 3 počítači s celodenním přístupem na internet a dále je
nadstandartně vybavená každá třída audiovizuální technikou.
Věková struktura pedagogického sboru je mladší, než odpovídá struktuře obvyklé na
gymnáziích. Muži tvoří téměř polovinu učitelského sboru.
Se svými 95 % aprobovaně odučenými hodinami patří škola mezi školy s nejvyšší mírou
aprobovanosti učitelů. Všichni členové pedagogického sboru mají dostatečnou uživatelskou
schopnost práce s počítačem.
Ad 2) Průběh vzdělávání
Učitelé, rodiče i studenti se shodují na tom, že škola nadprůměrně učí studenty řešit běžné
životní situace, správně řeší kázeňské problémy, výuka je velmi kvalitní a probíhá ve třídách
zajímavým způsobem, taktéž, že učitelé dokáží dobře vysvětlit učivo a dávají prostor
studentům na projevení a vyjádření.
Ad 3) Podpora školy studentům
183
Rodiče i studenti jsou v naprosté většině, takřka 90 %, přesvědčeni, že škola rozvíjí zdravé
sebevědomí studentů.
Ad 4) Spolupráce školy s rodiči
Rodiče, studenti i učitelé se domnívají, že škola respektuje názory rodičů, dobře s nimi
komunikuje a informuje je.
Ad 5) Vzájemné vztahy školy, studentů a rodičů
Studenti, učitelé i rodiče se shodují na tom, že učitelé jsou otevřeni ke spolupráci se studenty,
mají ve třídách autoritu a žáci se k nim vhodně chovají. 82 % studentů je spokojeno se svým
třídním učitelem. Učitelé jsou mezi svými kolegy spokojeni.
Ad 6) Výsledky vzdělávání studentů
10 % studentů uvedlo na vysvědčení převážně jedničky, 30 % převážně jedničky a dvojky a 48
% převážně dvojky a trojky. Rodiče chválí fakt, že roste důvěra jejich dětí ve vlastní schopnosti
74 %.
Ad 7) Řízení školy
Studenti, učitelé i rodiče se domnívají, že vedení celkem dobře organizuje chod školy a škola
je dobře prezentována na webu a veřejnosti.
Ad 8) Bezpečné a zdravé prostředí školy
Se šikanou se setkaly 3 % studentů, což je naprosto stejné procento, jako v ostatních
gymnáziích, nikdy se šikanou nesetkalo 87 %, v ostatních gymnáziích to je jen 76 %.
Ad 9) Hodnocení
Studenti se vesměs domnívají, že učitelé jsou ke studentům spravedliví, v 58 % jsou schopni
odhadnout známku, kterou dostanou za svůj výkon. Učitelé si hlavně cení u svých studentů
originalitu a kreativitu, zvládnutí učiva a vyjadřování, řešení problémů, analytické myšlení.
Ad 10) Výběr školy
Rodiče se rozhodovali pro školu zvláště s ohledem na její zaměření, pověst školy, pod
dojmem z osobní návštěvy školy, dále přihlíželi k vlastnímu rozhodnutí dítěte a pro některé
byla škola až druhou alternativou.
Ad 11) Spokojenost se školou
Studenti, rodiče i pedagogové jsou vesměs se školou spokojeni. 85 % rodičů by školu
doporučilo svým známým, 88 % učitelů neuvažuje o odchodu z gymnázia.
184
P ŘÍLOHA Č . 1/2009
P1. U ČEBNÍ
OSNOVY VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ
P.1.1 VOLITELNÝ PŘEDMĚT:
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
TVŮRČÍ PSANÍ
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura
Vzdělávací obor Český jazyk a literatura je realizován v povinném předmětu Český jazyk a
literatura a ve volitelných předmětech Humanitní základ, Moderní literatura a Tvůrčí psaní.
Vyučovací předmět Tvůrčí psaní realizuje některé části vzdělávacích oborů Jazyk a jazyková
komunikace a rozvíjí a integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální
výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova,
mediální výchova.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vymezení vyučovacího předmětu tvůrčí psaní je vytvořeno ze vzdělávacího oboru český
jazyk a literatura z RVP GV. Integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální
výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova,
mediální výchova.
Předmět je realizován ve ve dvouletých cyklech pro začátečníky a pokročilé s následující
hodinovou dotací: první ročník a druhý ročník dvě hodiny týdně – pro začátečníky; třetí ročník
a čtvrtý ročník dvě hodiny týdně – pro pokročilé.
Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzdělání, schopnost studentů využívat češtiny jako
mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, jež umožňuje žákům poznat a
pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Studenti získají kompetenci k efektivní
mezilidské komunikaci, učí se interpretovat různé komunikační situace. V komunikační a
slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s
porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo
slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky
posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho
výstavbu. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Studenti poznávají prostřednictvím
četby literární teorii, učí se vnímat její specifické znaky, postihovat umělecká specifika literatur
a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od
skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní schopnosti tvořivé recepce, interpretace a
produkce literárního textu.
Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními prameny,
samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, literárními
soutěžemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného čtení a
chápání významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a
tvorby textů vlastních.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy při práci
s texty, které se nezaměřují na konkrétní jev, či při práci s textem, jehož sám autorem.
Schopnost řešení problémů lze prokázat na literárních ukázkách a při práci s nimi. Student je
185
veden ke správnému použití jazykových jevů. Student je schopen přečtený text reprodukovat
nebo vytvářet další texty vlastní – i s možností využití různých jazykových vrstev.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení studentů a rozvíjí jejich
schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti
námitkám posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a
názory, je schopen vytvářet vlastní projevy.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé
projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat
své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě
komunikovat s okolím.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Studenti se prostřednictvím četby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním,
vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance.
Ročník: první – 1. část – PhDr. Miroslav Kovařík
Školní výstupy
Učivo
Lexikální cvičení
slovní zásoba
vztahy mezi slovy
vrstvy slovní zásoby
Heuristika
shromáždění materiálu
utřídění materiálu
práce s materiálem
Struktura textu
Osobnostní cvičení
uvolňovací cvičení
osobnost autora
osobnost čtenáře
Stylistická cvičení, techniky
tvůrčího psaní
žánrové variace
Příběh
postavy
čas a místo
struktura
stylistické útvary
Stylistické nedostatky
Metody oživení textu
Seznámení s literární tvorbou
studentů, průzkum znalostí, orientace
v žánrech.
Setkání s interpretovanou poezií a
reakce na zvukovou podobu poezie.
Žánry poetického sdělení:
• Jiří Kolář: Návod k upotřebení
1
Vlastní tvorba
studentů na téma z Jiřího Koláře Návod k upotřebení.
Formální a obsahová jednota.
Reakce na tématické zadání. Kritéria
posuzování textů.
Kritické zkoumání literárních textů
vybraných studenty jako vizitky jejich
literárních prací.
Poezie a próza, styčné body a
rozdíly.
• Alexandra Berková - Knížka s
červeným obalem- text
Miniromán.
Možnosti prozaického experimentu.
Vánoční povídka - zadání pololetní
práce.
Literární servery na internetu.
• Jak prezentovat osobnost
spisovatele a jeho dílo?
Současná próza a poezie
• orientace v mediální produkci
literatury
Kritické čtení zadaných textů.
• Hodnocení poetických a
prozaických
aktivit 1.pololetí.
Průřezová témata,
přesahy
Mediální výchova
(mediální produkty a
jejich významy)
Osobnostní a sociální
výchova
(sociální komunikace)
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Multikulturní výchova
Dějiny umění
ZSV – psychologie,
sociologie
Literární výchova
Jazyková výchova
Informatika (2. ročník)
186
187
P.1.2 VOLITELNÝ PŘEDMĚT:
Vzdělávací oblast:
Vzdělávací obor:
MODERNÍ LITERATURA
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura
Vzdělávací obor Český jazyk a literatura je realizován v povinném předmětu Český jazyk a
literatura a ve volitelných předmětech Humanitní základ, Moderní literatura a Tvůrčí psaní.
Vyučovací předmět Tvůrčí psaní realizuje některé části vzdělávacích oborů Jazyk a jazyková
komunikace a rozvíjí a integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální
výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova,
mediální výchova.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Vymezení vyučovacího předmětu moderní literatura je vytvořeno ze vzdělávacího oboru
český jazyk a literatura z RVP GV.
Předmět je realizován ve ve dvouletém cyklu, pro první ročník a druhý ročník jedna hodina
týdně.
Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzdělání, schopnost studentů využívat češtiny jako
mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, jež umožňuje žákům poznat a
pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Studenti získají kompetenci k efektivní
mezilidské komunikaci, učí se interpretovat různé komunikační situace. V komunikační a
slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s
porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo
slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky
posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho
výstavbu. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Studenti poznávají prostřednictvím
četby literární teorii, učí se vnímat její specifické znaky, postihovat umělecká specifika literatur
a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od
skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní schopnosti tvořivé recepce, interpretace a
produkce literárního textu.
Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními prameny,
samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, literárními
soutěžemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného čtení a
chápání významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a
tvorby textů vlastních.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy při práci
s texty, které se nezaměřují na konkrétní jev, či při práci s textem, jehož sám autorem.
Schopnost řešení problémů lze prokázat na literárních ukázkách a při práci s nimi. Student je
veden ke správnému použití jazykových jevů. Student je schopen přečtený text reprodukovat
nebo vytvářet další texty vlastní – i s možností využití různých jazykových vrstev.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení studentů a rozvíjí jejich
schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti
188
námitkám posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a
názory, je schopen vytvářet vlastní projevy.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé
projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat
své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě
komunikovat s okolím.
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Studenti se prostřednictvím četby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním,
vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance.
Ročník: první
Školní výstupy
Žák
se orientuje
v prozaickém a
básnickém textu,
postihne základní
složky obsahové a
formální výstavby textu
zhodnotí jejich funkci a
účinek na čtenáře
Rozliší a specifikuje
motiv, téma, autorský
postoj
jednotky jazykové
výstavby textu, figury,
tropy, rytmus, rým,
ustálené typy verše a
vyšší veršové útvary
žák rozliší a specifikuje
jednotky vyprávění
kontext postavy,
prostředí a příběhu
žák je schopen vnímat
a interpretovat
litaraturu v určitém
historickém kontextu
Učivo
Literární text, jako svébytné umělecké dílo
teorie narativity základní kontexty
prozaického textu a způsoby jejich vytváření,
role a různá pojetí vypravěče, kompoziční
prvky prózy
Literární žánry
• R. Qeneau – Stylistická cvičení
Interpretace neznámého básnického textu
• F. Gellner: Babička Málková
Teorie verše
Obsah a forma básnického díla
Interpretace neznámého prozaického textu
• G. Orwell: Farma zvířat
Obhajoba vlastní interpretace známého textu
Samostatně vybrané literární dílo
Odraz společenských událostí v literatuře
dvacátého století
1. sv. válka
Fašismus
2. sv. válka
Komunismus
Příčiny vzniku různých literárních „generací“
ztracená generace
beatnická generace
Geneze literárního díla
• B. Hrabal: Kain - Ostře sledované vlaky
Odraz světového vývoje v české literatuře
Samostatná práce s prameny – obhajoba
argumentace
Průřezová témata,
přesahy
Mediální výchova
(mediální produkty a
jejich významy)
Osobnostní a sociální
výchova
(sociální komunikace)
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Multikulturní výchova
ZSV – psychologie,
sociologie
Literární výchova
Jazyková výchova
Dějiny umění
Dějepis
Informatika (2. ročník)
189
P.1.3 VOLITELNÝ PŘEDMĚT:
HUMANITNÍ ZÁKLAD
Vzdělávací oblast:
Člověk a společnost / Umění a kultura
Vzdělávací obor:
Český jazyk a literatura, Dějepis, Základy
společenských věd,
Výtvarný obor, Hudební obor
Vyučovací předmět Humanitní základ realizuje a rozvíjí některé části vzdělávacích oborů
Český jazyk a literatura, Dějepis, Základy společenských věd, Výtvarný obor, Hudební obor a
rozvíjí a integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova.
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ
Humanitní základ se stává sjednocovacím prvkem pro humanitní předměty. Přednášky
humanitního základu uvozují jednotlivé kapitoly (epochy) specializovaných předmětů, které
zůstávají samostatné.
Toto sjednocení umožní daleko více se zaměřit na projektové vyučování i na společné
opakování esejistickou či testovou formou. Podobně lze daleko více motivovat žáky se
specifickými zájmy k jednotlivým historickým epochám pro jejich samostatné práce
k referátům i přednáškám, které by pak probíhaly právě v hodinách humanitního základy a
odlišily by tak samostatné práce zaměřené na konkrétní události a díla.
Předmět je realizován ve ve dvouletém cyklu, pro první ročník a druhý ročník jedna hodina
týdně.
Výuka je po celé dva roky realizována skupinovým vyučováním – na počátku prvního ročníku
se žáci rozdělují do skupin po 3 – 5 žácích, ve kterých spolupracují po celou dobu prvních
dvou ročníků.
Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními a kunsthistorickými
prameny, referáty, prezentacemi, projekty, exkurzemi a diskuzemi.
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
KOMPETENCE K UČENÍ
Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného chápání
významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a tvorby
vlastních prezentačních závěrů v rámci skupinového vyučování.
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jevy při práci s prameny, či
při práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost řešení problémů lze prokázat na při práci
s prameny a jejich interpretací.
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení studentů a rozvíjí jejich
schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti
námitkám posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a
názory, je schopen vytvářet vlastní projevy.
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé
projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat
své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě
komunikovat s okolím.
190
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Studenti se prostřednictvím pramenů seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním,
vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance.
191
Ročník: první
Školní výstupy
Žák objasní ve shodě
s aktuálními
vědeckými poznatky
duchovní život lidské
společnosti
v jednotlivých
vývojových etapách
pravěku
Žák objasní kulturní
přínos
staroorientálních států,
analyzuje jejich kulturu.
Zorientuje se
v náboženských
systémech tohoto
období.
Žák objasní význam
antické kultury jako
kořenů evropské
civilizace, porovná
antické období
s předchozí periodou.
Žák objasní význam
raně křesťanské kultury
porovná období
s předchozí periodou.
Rozpozná základní
kulturní památky
tohoto období.
Učivo
Teorie vzniku světa a vývoje člověka
• Od náboženství k vědě
Semperovy a Hostinského prvky
• Vznik hmotné a duchovní kultury
Vznik kultury, náboženství
• animismus,
totemismus,
fetišismus,
polyteismus,
• monoteismus
Periodizace pravěku z hlediska vývoje
hmotné a duchovní kultury
Rozbor jednotlivých kulturních epoch se
zřetelem k jejich provázanosti a odkazu
• Mezopotámie
• Persie
• Hebrejci
• Egypt
• Mimoevropské civilizace
• Mykény a minojská kultura
• Řecko
• Etruskové
• Řím
• Počátky křesťanství
• Patristika
• Vývoj na našem území
Průřezová témata,
přesahy
Mediální výchova
(mediální produkty a
jejich významy)
Osobnostní a sociální
výchova
(sociální komunikace)
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Multikulturní výchova
Informatika
ZSV – psychologie,
sociologie
Literární výchova
Jazyková výchova
Dějiny umění
Dějepis
Přírodní vědy
Zeměpis
Ročníková práce:
Antika kolem nás.
192
Ročník: druhý
Školní výstupy
Žák vymezí
společenský a kulturní
vývoj v daném
období,
charakterizujte kulturní
přínos evropských
států a získané
jednotlivé poznatky
z tohoto období
analyzuje a uvádí do
vztahů s aktuálními i
historickými
uměleckými
výtvarnými projevy.
Žák analyzuje kulturní
proměny českého
státu v daném období.
Učivo
Počátky státních útvarů u Slovanů
• Vznik Velké Moravy a českého státu
Vzdělanost a umění v Evropě – románské
umění
• řády a univerzity
Vesnická kolonizace
• Lhota a Újezd
Rozvoj měst
• radnice a cechy
Obchod
• Městská práva
Společnost ve středověku
Gotika
• vertikální chápání světa
• Křížové výpravy
Renesance a humanismus
• horizontální chápání světa
Zámořské objevy
• Indie a Indiáni
Věda, vzdělanost a kultura v 15.-16.st
• Reformace
• Utopie
• Rudolfinská doba
Třicetiletá válka
• Simplicius Simplicissimus
Baroko
• Měl Jirásek pravdu?
Průřezová témata,
přesahy
Mediální výchova
(mediální produkty a
jejich významy)
Osobnostní a sociální
výchova
(sociální komunikace)
Výchova k myšlení
v evropských a
globálních
souvislostech
Multikulturní výchova
Informatika
ZSV – psychologie,
sociologie
Literární výchova
Jazyková výchova
Dějiny umění
Dějepis
Přírodní vědy
Zeměpis
Ročníkové práce:
1. Vývoj vybraného
kulturního prvku
2. Skupinová
prezentace – Praha
v architektonickém
vývoji
193