Pojďme listovat v sobě tak jako v knize
Transkript
Pojďme listovat v sobě tak jako v knize
SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, S.R.O. Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Čtyřletý vzdělávací program Humanitní gymnázium „Pojďme listovat v sobě tak jako v knize“ Ale byl jsem mladý, nemyslel jsem na budoucnost, snadno jsem zahořel a snadno vychládal. Josef Škvorecký – Mirákl Soukromé gymnasium Josefa Škvoreckého,s.r.o.; LEGEROVA 5, PRAHA 2 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Č.j.: 336/V-01/09 Spisový znak: Ř-ŠVP-336/V-01/09 Dne: 21. 8. 2009 Skartační znak: V Účinnost od: 1. 9. 2009 Změny: Změny: Změny: Změny: Změny: Změny: Změny: Změny: Změny: 2 O BSAH : OBSAH: ......................................................................................................................... 3 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.................................................................................................... 5 1.1 NÁZEV ŠVP ......................................................................................................................................5 1.2 PŘEDKLADATEL ..................................................................................................................................5 1.3 ZŘIZOVATEL .......................................................................................................................................5 1.4 PLATNOST DOKUMENTU......................................................................................................................5 1.5 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ....................................................................................................................5 1.6 FORMA VZDĚLÁVÁNÍ .........................................................................................................................5 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY............................................................................................... 6 2.1 VELIKOST ŠKOLY ................................................................................................................................6 2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY ...............................................................................................................................6 2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY ..........................................................................................................................6 2.4 KLIMA ŠKOLY.....................................................................................................................................6 2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU .......................................................................................6 2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ .....................................................................................................................6 2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ........................................................................6 2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY .............................................................................................6 2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁKŮM A UČITELŮM MIMO VYUČOVÁNÍ: .....................................................7 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .................................................. 8 3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY: ..............................................................................................................................8 3.2 PROFIL ABSOLVENTA:.........................................................................................................................8 3.3 POŽADAVKY NA UCHAZEČE: ..............................................................................................................8 3.4 UKONČOVÁNÍ STUDIA........................................................................................................................8 3.4.1 Úrovně obtížnosti...................................................................................................................8 3.4.2 Organizace maturitní zkoušky: ...........................................................................................9 3.4.3 Společná část 2011..............................................................................................................9 3.4.4 Společná část od roku 2012.............................................................................................10 3.4.5 Profilová část .......................................................................................................................11 3.4.6 Opravné zkoušky ................................................................................................................11 3.4.7 Jednotlivá zkouška .............................................................................................................12 3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP ....................................................................................................12 3.6 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ..............................................................................................12 3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY........................................................................................................12 3.8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI.................................................12 3.9 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH..........................................................................13 3.10 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM ........................................................................13 3.11 KLÍČOVÉ KOMPETENCE ..................................................................................................................14 3.11.1 Kompetence k učení .......................................................................................................14 3.11.2 Kompetence k řešení problémů....................................................................................14 3.11.3 Kompetence komunikativní ...........................................................................................14 3.11.4 Kompetence sociální a personální ...............................................................................14 3.11.5. Kompetence občanské.................................................................................................14 3.12 ZAČLENĚNÍ A INTEGRACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ..............................................................................16 4. UČEBNÍ PLÁN ............................................................................................................ 18 5. UČEBNÍ OSNOVY ....................................................................................................... 21 5.1 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA...............................................................................................21 5.1.1 Český jazyk a jazyková komunikace ..............................................................................23 5.1.2 Literární výchova ................................................................................................................27 5.1.3 Kánon četby k maturitě z českého jazyka.....................................................................31 5.1.4 Ústní maturitní zkouška z literatury....................................................................................38 5.2 PŘEDMĚT: ANGLICKÝ JAZYK .............................................................................................................39 5.2.1 Konverzace v anglickém jazyce .....................................................................................47 5.3 PŘEDMĚT: FRANCOUZSKÝ JAZYK .......................................................................................................53 3 5.4 PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK ..............................................................................................................64 5.5 PŘEDMĚT: MATEMATIKA...................................................................................................................71 5.6 PŘEDMĚT: FYZIKA.............................................................................................................................80 5.7 PŘEDMĚT: CHEMIE...........................................................................................................................86 5.8 PŘEDMĚT: BIOLOGIE ........................................................................................................................95 5.9 PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA ......................................................................................................102 5.9.1 Obsahové vymezení a integrace oboru VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.....................................113 5.10 PŘEDMĚT: ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ....................................................................................116 5.10.1 Obsahové vymezení a integrace oboru ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE: ...............................124 5.11 PŘEDMĚT: DĚJEPIS .......................................................................................................................125 5.12 PŘEDMĚT: ZEMĚPIS ......................................................................................................................139 5.13 PŘEDMĚT: DĚJINY UMĚNÍ .............................................................................................................150 5.13.1 Začlenění tvůrčích aktivit v rámci výtvarného a hudebního oboru do předmětu dějiny umění................................................................................................................................158 5.14 PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA......................................................................................................161 5.15 PŘEDMĚT: INFORMATIKA ..............................................................................................................169 5.16 PROJEKT: „PROCHÁZKA PRAHOU ZE VŠECH STRAN“ ......................................................................172 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ................................................................ 173 6.1 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROSPĚCHU STUDENTŮ .........................................................................173 6.1.1 Požadavky na jednotlivé klasifikační stupně...............................................................173 6.1.2 Zásady klasifikace a klasifikační dokumentace ........................................................173 6.1.3 Celkové hodnocení .........................................................................................................174 6.1.4 Doplňková zkouška ..........................................................................................................174 6.1.5.Opravná zkouška..............................................................................................................174 6.1.6 Komisionální zkouška........................................................................................................175 6.1.7 Napomínání .......................................................................................................................176 6.1.8 Opakování ročníku...........................................................................................................176 6.1.9 Uvolnění z předmětu........................................................................................................176 6.1.10 Individuální vzdělávací plán ........................................................................................176 6.1.11 Maturitní zkouška ............................................................................................................176 6.2 AUTOEVALUACE ŠKOLY..................................................................................................................177 6.2.1 Metodika vlastního hodnocení školy - Oblasti autoevaluace.................................177 6.2.2 Evaluační standardy ........................................................................................................181 PŘÍLOHA Č. 1/2009 .................................................................................................... 185 P1. UČEBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ .................................................................. 185 P.1.1 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: TVŮRČÍ PSANÍ .............................................................................................185 P.1.2 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: MODERNÍ LITERATURA .................................................................................188 P.1.3 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: HUMANITNÍ ZÁKLAD ...................................................................................190 4 1. I DENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 NÁZEV ŠVP Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Školní vzdělávací program byl vytvořen podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání. Motivační název Pojďme listovat v sobě tak jako v knize 1.2 PŘEDKLADATEL Název a adresa školy SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o. Legerova 5, 120 00 Praha 2 IČ: 25140108 Právní forma: s.r.o. Identifikátor právnické osoby: 600004872 IZO: 048086053 Ředitelka školy: Mgr. Radka Macháčková – [email protected] Koordinátor tvorby ŠVP: Petr Šrůta – [email protected] Kontakty ředitelna: 224262286 kancelář a sborovna: 224261173 e-mail: [email protected] WWW: http://www.skvorecky.cz 1.3 ZŘIZOVATEL SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o. Adresa: Legerova 5, 120 00 Praha 2 Jednatel: Mgr. Václav Krištof telefon: 224262286 e-mail: [email protected] 1.4 PLATNOST DOKUMENTU • ŠVP platí od 1. září 2009 (pro první ročník/y) 1.5 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM • • Čtyřletý vzdělávací program Obor: 79-41-K/41 Gymnázium 1.6 FORMA VZDĚLÁVÁNÍ • Denní forma vzdělávání Mgr. Radka Macháčková ředitelka školy 5 2. C HARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 VELIKOST ŠKOLY • • Počet kmenových a odborných učeben odpovídá běžnému provozu maximálně 10 tříd. Kapacita školy podle zřizovací listiny je 280 žáků. 2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY • • • Většina učeben je vybavena audio a videotechnikou (DVD, TV, video, zpětný projektor, dataprojektor). Další prostory, které mohou využívat žáci i pedagogové, jsou žákovská knihovna, žákovská studovna, cizojazyčné knihovny, multimediální učebna. Pro výuku informatiky je k dispozici počítačová učebna, žákovská studovna s počítači a přístupem na internet, multimediální učebny s řídícím počítačem a uživatelskými stanicemi. Připojení na internet je možné ze všech počítačů. Využití počítačů včetně internetu je umožněno žákům i učitelům volně i mimo výuku. 2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY • Naše gymnázium má velmi dobré spojení MHD se všemi částmi města Prahy, metro – trasa C – stanice I. P. Pavlova nebo Vyšehrad. 2.4 KLIMA ŠKOLY • • • Školní budova pochází z konce 19. století, je umístěna v blízkosti centra, na tzv. Severojižní magistrála, jejíž přílišná zátěž by se měla v příštích letech výrazně omezovat. Pro naši školu je charakteristický otevřený a demokratický přístup k žákům, díky nepříliš velkému počtu žáků vytváří neformální, příjemná až rodinná atmosféra. Vzhledem k tomu, že škola vzdělává i zahraniční žáky, především z východní Evropy a bývalé Jugoslávie, panuje ve škole kosmopolitní atmosféra podporující multikulturní výchovu našich žáků. 2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU • Učitelský sbor je plně aprobovaný. Složení a počet členů pedagogického sboru závisí na kapacitě a výkonech školy. Při kapacitě 10 tříd se předpokládá, že na naší škole působí zhruba 24 pedagogů. Učitelé pracují v prostředí, které jim umožňuje využití nejvhodnějších pedagogických metod, výukových strategií a vlastního tvůrčího přístupu. S vedením a se sebou navzájem spolupracují v rámci předmětových komisí, jejichž význam stoupne se zařazením průřezových témat napříč jednotlivými předměty. 2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ • Žáci dochází či dojíždí ze všech částí Prahy, i ze vzdálenějších regionů cca do 100 km; škola mívá vždy i několik dojíždějících žáků, pro které zajišťuje ve spolupráci s MČ Prahy 2 ubytování. 2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE • Na škole probíhají dlouhodobé projekty zaměřené na zahraniční studijní výměny se stálými partnerskými školami v Německu, máme zájem o navázání spolupráce i ve frankofonních regionech, do Velké Británie žáci zajíždějí na učebně poznávací pobyty. 2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY • • Školská rada je ustavena dle Zákona č. 561/2004 Sb. (Školský zákon). Školská rada má šest členů. Naše škola zajišťuje ve spolupráci s vysokými školami pedagogické praxe studentů učitelství, řada našich pedagogů je fakultními učiteli (různé fakulty UK Praha, Literární akademie), předpokládáme rozšíření spolupráce v oblasti projektů a grantových úkolů. 6 • Vedení školy podporuje nadstandardní projekty v rámci minimálního preventivního programu. 2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁKŮM A UČITELŮM MIMO VYUČOVÁNÍ: • • • • • • • • • • Škola ve spolupráci se Společností Josefa Škvoreckého spolupořádá celostátní literární soutěž pro žáky základních a středních škol „O cenu Josefa Škvoreckého“ Pravidelně se zúčastňujeme soutěže a následných workshopů „Náchodská prima sezona“ Spolupráce s organizacemi Člověk v tísni, ÚDV Žáci se každoročně účastní sbírkových akcí, především ve spolupráci s nadací Život dětem a Projekt Šance Výchovný poradce školy pomáhá žákům zejména při výběru dalšího uplatnění; řešení individuálních problémů Fakultativní sportovní akce – Pražský juniorský maraton, baseballový turnaj Klub mladého diváka - Organizace návštěv večerních představení v různých typech divadel Kurzy Národní galerie Filmový klub Besedy se spisovateli, herci, režiséry 7 3. C HARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY: Škola poskytuje čtyřleté gymnaziální studium s rozšířenou výukou humanitních předmětů s ohledem na budoucí zaměří pak volbu předmětů. 3.2 PROFIL ABSOLVENTA: Náš absolvent je humanitně vzdělaný, jazykově vybavený, připravený ke studiu na vysoké škole dle svého osobního zájmu a zaměření u nás i v zahraničí, je ochoten a schopen vyjádřit a obhájit vlastní názor. Žáci jsou připravováni na všechny typy univerzitního studia individuální profilací v soustavě volitelných předmětů, převažuje však zájem o studia humanitní. V rámci výuky volitelných předmětů nabízíme studentům nadstandardní přípravu k budoucímu zaměření především ve výuce tvůrčího psaní, mezi absolventy z let předchozích je několik již publikujících autorů, zaměstnanců různých periodik či televizí či pracovníků kulturního managementu. 3.3 POŽADAVKY NA UCHAZEČE: 3.3.1 ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ: Kritéria jsou upřesňována každý rok a zveřejňována v souladu s vyhláškou: Přijímací řízení vychází z výsledků předchozího vzdělávání: − Průměr známek z profilových předmětů. − Další skutečnosti (soutěže, olympiády a podobně) − Případně test obecně studijních předpokladů, slohová práce a motivační pohovor. 3.4 UKONČOVÁNÍ STUDIA 3.4.1 Úrovně obtížnosti Povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou připraveny ve dvou úrovních obtížnosti – základní a vyšší. Obecně platí, že: 3.4.1.1 Dvě úrovně obtížnosti jsou nabízeny: • • v případě povinných zkoušek společné části; u nepovinných zkoušek společné části z předmětů, z nichž je možné konat rovněž zkoušku povinnou. 3.4.1.2 Zkoušky základní úrovně obtížnosti: • • • ověřují povinné minimum dovedností a znalostí každého maturanta bez ohledu na typ střední školy, obor či formu vzdělávání; ověřují v daném předmětu pouze to, co podle platných učebních dokumentů má v rámci svého studia probrat maturující na všech typech středních škol, v jakémkoli oboru a v jakékoli formě studia; představuje v daném zkušebním předmětu průnik obsahu vzdělávání všech maturitních oborů. 3.4.1.3 Vyšší úroveň obtížnosti zkoušek: • • • je úroveň výběrová a proto nelze očekávat, že na složení této zkoušky své žáky připraví každá škola v každém oboru vzdělávání; ověřuje dovednosti a znalosti vlastní zejména těm oborům vzdělávání, z nich se podstatná část žáků úspěšně hlásí ke studiu na vysoké školy; je odvozena od požadavků vysokých škol při přijímacích zkouškách. 8 3.4.1.4 Zkoušky z předmětů, z nichž není možnost konat povinné zkoušky (fyzika, chemie, biologie, dějepis, zeměpis a dějiny umění): • • • nejsou nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti; mají výběrový charakter a mají proto logicky blíže zkouškám vyšší úrovně obtížnosti; jsou po stránce obsahu odvozeny od požadavků vysokých škol při přijímacích zkouškách. 3.4.1.5 Volba úrovně obtížnosti zkoušek: • • je svobodnou volbou žáka bez ohledu na typ či obor střední školy; v případě komplexních zkoušek z českého jazyka literatury a z cizího jazyka je zároveň volbou obtížnosti všech dílčích zkoušek, tj. dílčí ústní zkoušky, písemné práce i didaktického testu. 3.4.1.6 Volbu úrovně obtížnosti zkoušek: • • provádí žák v rámci přihlášky k maturitní zkoušce; může žák v případě opravné zkoušky zvolit odlišně od té, kterou zvolil v řádném termínu zkoušky. 3.4.2 Organizace maturitní zkoušky: Rok Společná část Profilová část 2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika 2–3 povinné zkoušky - stanoví ředitelka školy 2011 max. 3 nepovinné zkoušky - z nabídky: český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění 3 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk 3. matematika nebo občanský a společenskovědní základ 2012 nebo informatika a dál max. 3 nepovinné zkoušky: - z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví ředitelka školy 3 povinné zkoušky - stanoví ředitelka školy max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví ředitelka školy 3.4.3 Společná část 2011 Náběhová fáze – Model 2 + 3 (2 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky) Náběhová fáze obsahuje několik úlev, aby přechod na novou maturitu proběhl plynule a bez větších komplikací a aby všichni zúčastnění snáze přivykli této bezesporu velké změně. Její hlavní výhodou oproti druhé fázi (od roku 2012) je možnost konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu jako povinnou. Dejme tomu, že si žák chce zvolit vyšší úroveň zkoušky z cizího jazyka, ale při jejím neúspěšném vykonání v rámci povinných zkoušek by neuspěl v celé společné části. Řešením tedy je zvolit u povinné zkoušky základní úroveň a vyšší pak u zkoušky nepovinné, která nemá vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky uspěje, či nikoli. Od roku 2012 již tato možnost nebude – tzn., že žák nebude moci konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož konal zkoušku povinnou. 3.4.3.1 POVINNÉ ZKOUŠKY: 1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk nebo matematika. Povinné zkoušky koná žák buď v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného rozhodnutí. Úroveň volí pro každou zkoušku zvlášť. V případě komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úroveň vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky 9 (dílčí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspěšné složení společné části maturitní zkoušky musí uspět u obou povinných zkoušek. 3.4.3.2 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY Žák si může (ale nemusí) zvolit maximálně 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: • český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis a dějiny umění. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý, španělský, francouzský a ruský. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si může dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučil. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyučuje. Krom zmíněného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební předměty na škole vyučují. Žák má možnost si vybrat zkušební předmět, z něhož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodně bez ohledu na to, jaký obor či typ střední školy studuje. Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyků) neznamenají pro školu žádné nároky na kvalifikaci učitelů, neboť jsou realizovány formou centrálně zadávaných a centrálně vyhodnocovaných testů. 3.4.4 Společná část od roku 2012 Počínaje rokem 2012 přibude ke 2 povinným zkouškám třetí povinně volitelná zkouška (viz model níže). Další novinkou je právo ředitele školy částečně nebo zcela omezit volitelnost předmětů ve třetí povinné zkoušce. Znamená to, že může volitelnost omezit ze tří na dva předměty nebo ji zrušit a určit jeden předmět pro všechny maturanty. Toto své rozhodnutí však musí dle zákona zveřejnit nejpozději 3 měsíce před podáním přihlášky uchazečů o studium na střední škole, kterých by se toto rozhodnutí dotklo u maturit. Změny se týkají i volby zkušebních předmětů nepovinných zkoušek. Počínaje rokem 2012 již nebude možné, aby žák konal nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož koná zkoušku povinnou. Tato možnost „sázky na jistotu“ platila pouze pro náběhovou fázi maturitní zkoušky v roce 2011. Model 3 + 3 (3 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky) 3.4.4.1 POVINNÉ ZKOUŠKY: 1. český jazyk a literatura, 2. cizí jazyk, 3. matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika. Povinné zkoušky koná žák buď v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného rozhodnutí. Úroveň volí pro každou zkoušku zvlášť. V případě komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úroveň vztahuje na všechny tři její dílčí zkoušky (dílčí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspěšné složení společné části maturitní zkoušky musí maturant uspět u všech tří povinných zkoušek. 3.4.4.2 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY Žák si může (ale nemusí) zvolit maximálně 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: • další cizí jazyk, matematika, informatika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý, španělský, francouzský a ruský. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si může dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučil. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyučuje. Krom zmíněného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební předměty na škole vyučují. Žák má možnost si vybrat zkušební předmět, z něhož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodně bez ohledu na to, jaký obor či typ střední školy studuje. Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyků) neznamenají pro školu žádné nároky na 10 kvalifikaci učitelů, neboť jsou realizovány formou centrálně zadávaných a centrálně vyhodnocovaných testů. 3.4.5 Profilová část Profilová část je plně v kompetenci ředitele školy. Skládá se: • ze 2 nebo 3 povinných zkoušek, • z možnosti konat až 2 nepovinné zkoušky. Profilové zkoušky se mohou konat formou: • písemnou, • praktické zkoušky, • ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí, • maturitní práce s obhajobou před zkušební maturitní komisí. Jedna zkouška může být rovněž kombinací uvedených forem (může se skládat z písemné části a z maturitní práce s obhajobou nebo z praktické zkoušky a ústní zkoušky). Nabídku povinných i nepovinných zkoušek včetně formy, témat a termínů konání určí ředitel školy podle rámcového a školního vzdělávacího programu. Skladba i forma profilových zkoušek musí vycházet z profilu daného studijního oboru. Rozhodnutí o parametrech profilové části musí ředitel školy zveřejnit nejpozději 12 měsíců před konáním první profilové zkoušky. Počet povinných profilových zkoušek stanoví pro každý obor rámcový vzdělávací program (RVP). Do doby, než budou maturovat první žáci, kteří zahájili výuku dle školního vzdělávacího programu (ŠVP), určí jejich počet ředitel školy. Profilovou část vykoná žák úspěšně tehdy, když uspěje u všech jejích povinných zkoušek. V případě neúspěchu má žák právo na dvě opravné zkoušky z předmětu, z něhož neuspěl. Žák koná opravnou zkoušku vždy pouze z toho předmětu, z něhož neuspěl. Vzhledem k tomu, že provedení a parametry profilové části maturitní zkoušky jsou plně v kompetenci konkrétních středních škol, bližší informace lze získat výhradně na příslušné střední škole. 3.4.6 Opravné zkoušky Pro absolvování maturitní zkoušky (MZ) je podmínkou úspěšné složení společné i profilové části, tzn. úspěšné vykonání všech povinných zkoušek obou částí. V případě komplexních zkoušek to znamená uspět ve všech třech dílčích zkouškách (dílčí ústní zkoušce, písemné práci i didaktickém testu). Pokud žák neuspěje u jedné nebo více povinných zkoušek v řádném termínu MZ, má možnost konat až dvě opravné zkoušky. Opravnou zkoušku koná žák pouze z těch předmětů, v nichž neuspěl. V případě komplexních zkoušek opravuje všechny tři dílčí zkoušky, tedy celou komplexní zkoušku. Opravné zkoušky společné části lze konat v 5 následujících letech po ukončení studia na střední škole. Opravné zkoušky z nepovinných předmětů se nekonají! V případě nepovinných zkoušek lze opravnou zkoušku nahradit složením tzv. jednotlivé zkoušky. Pro opravné zkoušky si může žák zvolit jinou úroveň obtížnosti, než si zvolil v řádném termínu. Pokud tedy konal zkoušku ve vyšší úrovni obtížnosti a neuspěl, může u opravné zkoušky zvolit úroveň základní. Možné termíny opravných zkoušek společné části jsou buď v září, nebo v jarním termínu následujícího školního roku. Stejně jako v řádném termínu maturitní zkoušky je podmínkou podání přihlášky řediteli příslušné školy, a to: • k podzimnímu termínu do 25. června (ředitel školy zanese do centrálního registru CERMATu do 30. 6.), • k jarnímu termínu do 15. listopadu (ředitel školy zanese do centrálního registru CERMATu do 30. 11.). Opravné a náhradní zkoušky se na rozdíl od řádného termínu konají pouze ve vybraných školách (tzv. spádových), tedy nikoli ve všech středních školách. Výjimkou jsou dílčí ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka, které koná žák ve škole, kde studoval. Zářijový termín náhradních a opravných zkoušek 11 Náhradní a opravné zkoušky pro maturanty roku 2011 se konají v termínu od 6. do 14. září následujícího školního roku. Opět se konají podle jednotného zkušebního schématu, který je však stanoven až na základě přihlášek žáků (důvodem je optimalizace časového rozvrhu zkoušek s cílem minimalizovat délku, po kterou se budou na školách konat). Pozvánku ke konání náhradních a opravných zkoušek obdrží žák v průběhu posledního týdne prázdnin (přípravného týdne) na své „kmenové“ škole. V pozvánce bude uvedeno kam a kdy se má k příslušné zkoušce (zkouškám) dostavit. 3.4.7 Jednotlivá zkouška Novela školského zákona upravující v §113 jednotlivé zkoušky hovoří o 4 typech těchto zkoušek: • jednotlivé maturitní profilové – v režii příslušné střední školy, • jednotlivé závěrečné – také v režii příslušné střední školy, • jednotlivé zkoušky absolutoria – v režii příslušné konzervatoře nebo vyšší odborné školy, • jednotlivé maturitní zkoušky společné části maturitní zkoušky - v režii CERMAT. 3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP ŠVP považujeme zvláště v prvních čtyřech letech za otevřený dokument, který bude možno, ale i nutno průběžně upravovat, hlavně díky systému zpětných vazeb. Od počátku prvního školního roku platnosti tohoto ŠVP bude vytvořena kontrolní skupina – vedení školy, koordinátor ŠVP, předsedové předmětových komisí, která bude pravidelně vyhodnocovat fungování ŠVP v praxi – tato autoevaluce povede k lepší provázanosti jednotlivých průřezových témat a k dalšímu zeefektivnění výuky a vzdělávání na naší škole. Evaluační proces bude dávat tento ŠVP do souladu s aktuálním vývojem školské legislativy. 3.6 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Strategie vycházejí z následujících principů uplatňovaných v práci školy: • Provázanost jednotlivých předmětů • Projektová výuka • Vysoká úroveň výuky a využití jazyků, návaznost na dosaženou úroveň v předchozím vzdělání • Liberální přístup k žákům i učitelům • Otevřenost ve vztahu k žákům • Neformální klima školy • Kosmopolitní a multikulturní atmosféra – zahraniční žáci - Individuální přístup, který umožňuje hladké začlenění do našeho školského systému • Nabídka postupné profilace výběrem volitelných předmětů • Týmová práce • Projektová výuka ve všech ročnících studijního programu • Účast na dlouhodobých i mezinárodních projektech 3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY Naši žáci zvládnou požadavky gymnaziálního vzdělávání na úrovni ŠVP (který odpovídá RVP GV). V oblasti humanitního vzdělávání, která je pro naši školu prioritní, jsou požadavky našeho ŠVP poněkud náročnější. Ve volitelných předmětech, které tvoří individuální profil absolventa, jsou naši žáci připravováni v souladu s požadavky Katalogů cílových požadavků společné části maturitní zkoušky. 3.8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Vychází z prostorových možností školy – není bezbariérový přístup. Školní vzdělávací program předpokládá možnost integrace žáků s lehčími postiženími. Dle potřeb a na základě lékařských doporučení vytváří škola ve spolupráci s rodiči žáků se specifickými poruchami učení individuální vzdělávací plány. 12 3.9 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Mimořádně nadaní žáci našeho gymnázia mohou pro svůj rozvoj využít následujících možností: • • • Individuální vzdělávací plány Účast na projektech – včetně mezinárodních Olympiády a odborné soutěže 3.10 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM Do této skupiny patří žáci ze sociálně, kulturně a jazykově odlišného prostředí. Hlavním problémem bývá zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. U žáků se sociálním znevýhodněním škola zajišťuje například: • pomoc při doučování, • konzultace s psychologem v případě ohrožení žáků sociálně patologickými jevy, • nadstandardní péči výchovného poradce, • finanční pomoc při návštěvách kulturních nebo sportovních zařízení, • další aktivity vedoucí k maximálnímu zapojení těchto žáků do života školy. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: • • • • • • • v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů zajištění skupinové nebo individuální péče zajištění specifických učebnic a pomůcek volba odpovídajících metod a forem práce nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm vytvoření příznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostředí finanční podpora žáků při účasti na činnostech souvisejících s výukou 13 3.11 KLÍČOVÉ KOMPETENCE Klíčové kompetence jsou v našem programu rozvíjeny následovně: 3.11.1 Kompetence k učení STRATEGICKÉ KROKY ORGANIZAČNÍ FORMY Individualizovat vyučovací metody a rozšířit Profilace ve volitelných předmětech. Návrhy jejich variabilitu dalšího směřování volitelných předmětů. Návrhy projektů Posílit vnitřní motivaci žáků Zapojení do projektů. Organizace exkurzí Zefektivnit přenos a získávání informací Samostatná práce se zdroji informací – Internet Samostatná práce s literaturou Posílit autoevaluační schopnosti žáků Prezentace žákovských projektů v rámci školy a jiných aktivit 3.11.2 Kompetence k řešení problémů STRATEGICKÉ KROKY Posílit metodu problémové výuky ve všech předmětech Využít schopnost žáků rozpoznat problém Umožnit žákům interpretovat získané informace a návrhy řešení problémů ORGANIZAČNÍ FORMY Využití seminárních forem výuky Vytváření studijních skupin napříč třídami Zadávání projektů, individuálních a skupinových úkolů Prezentace na webové stránce školy. Výstupy z projektů za jednotlivé ročníky, ale i za celé studium 3.11.3 Kompetence komunikativní STRATEGICKÉ KROKY Umožnit žákům přístup k dostupným prostředkům komunikace Poskytnout žákům teoretické a praktické nástroje ke komunikaci Umožnit žákům prezentovat komunikační schopnosti ve škole i na veřejnosti Poskytnout žákům vysokou úroveň výstupních komunikačních schopností v cizích jazycích ORGANIZAČNÍ FORMY Liberalizace používání ICT prostředků uvnitř školy Webové stránky školy, tříd, apod. Využití žákovské knihovny a cizojazyčných knihoven Provázání výuky informatiky s ostatními předměty, tak aby se využití výpočetní techniky stalo samozřejmostí Mimoškolní činnost (zájmové útvary, soutěže) Obhajoby a ukázky projektů. Olympiády a jiné soutěže. Zahraniční studijní výměny Olympiády a jiné soutěže. 3.11.4 Kompetence sociální a personální STRATEGICKÉ KROKY Poskytnout žákům možnosti hodnotit vlastní reálné možnosti Vést žáky ke schopnosti přijmout zodpovědnost Posilovat metody k vytváření hodnotných mezilidských vztahů Vést žáky k pozitivnímu vztahu ke zdraví a zdravému životnímu stylu ORGANIZAČNÍ FORMY Skupinové metody výuky ve všech předmětech Externí formy evaluace školy – Vektor SCIO Organizace prezentací projektů Zapojení žáků do humanitárních akcí Preventivní program. Sportovní aktivity v rámci kurzů. Aktivity v rámci sportovních soutěží 3.11.5. Kompetence občanské STRATEGICKÉ KROKY Učit žáky stanovit si perspektivní cíle ORGANIZAČNÍ FORMY Spolupráce s vysokými školami – semináře, praxe 14 Toleranci a respektování různorodých hodnot člověka povýšit na jednu ze základních norem života školy Učit žáky uvědoměle poskytovat účinnou pomoc druhým Umožnit žákům možnosti postupného zapojování do občanského života okolí a společnosti Nabídka profilových maturitních zkoušek Nabídka studia pro žáky minoritních skupin (většinou zahraničních).Multikulturní projekty (včetně mezinárodních). Účast na humanitárních akcích Individuální a skupinové úkoly v předmětech Účast žáků na organizaci mimoškolních aktivit Práce třídních samospráv a účast zástupců žáků ve školské radě školy.Organizační pomoc žáků při občanských aktivitách v místě sídla školy 15 3.11 ZAČLENĚNÍ A INTEGRACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT Průřezová témata jsou zařazena do předmětů a činností, se kterými se setkají všichni žáci, Podle následujícího přehledu. Konkrétní zapracování do jednotlivých vyučovacích předmětů je součástí osnov jednotlivých předmětů. Tematické okruhy průřezových 1. ročník 2. ročník 3. ročník témat Osobnostní a sociální výchova (OSV) Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Sociální komunikace INT/ZSV; TV INT/TV INT/BI; TV INT/ZSV; TV INT/ZSV; TV INT/TV INT/TV INT/ZSV; TV INT/ČJL; ZSV; INT/DU TV INT/DU Morálka všedního dne INT/ZSV; D INT/ZSV Spolupráce a soutěž INT/TV INT/TV INT/TV Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (MEGS) Globalizační a rozvojové procesy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Žijeme v Evropě Vzdělávání v Evropě a ve světě INT/TV; DU INT/Z INT/Z INT/jazyky INT/DU; ZSV; I INZ/Z INT/Z; ZSV INT/ jazyky INT/DU INT/ZSV INT/TV INT/D INT/ZSV INT/ZSV INT/ZSV INT/jazyky INT/EV; ZSV INT/jazyky INT/Z;DU; ZSV INT/jazyky INT/DU; ZSV INT/ jazyky INT/I INT/ jazyky INT/ jazyky Multikulturní výchova (MUV) Základní problémy sociokulturních INT/D; ČJL; Z rozdílů INT/ZSV INT/ jazyky Psychosociální aspekty INT/ jazyky interkulturality Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí 4. ročník INT/D; ČJL; Z INT/ZSV INT/ jazyky INT/ jazyky INT/D;ČJL; Z INT/ZSV INT/ jazyky INT/ jazyky INT/D;ČJL INT/Z; ZSV INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ZSV INT/ jazyky INT/ jazyky Environmentální výchova (ENV) Problematika vztahů organismu a prostředí Člověk a životní prostředí INT/BI INT/BI; ČP INT/jazyky INT/ jazyky INT/CH; BI INT/ČP Životní prostředí České republiky INT/BI INT/Z; ČP Mediální výchova (MEV)+ volitelný předmět ve 4.roč. Média a mediální produkce INT/F; CH; Z INT/I INT/ZSV; I INT/ČJL INT/DU INT/ jazyky INT/DU; I INT/ jazyky INT/ČJL; DU INT/ jazyky Uživatelé INT/ZSV; I INT/ZSV; I Účinky mediální produkce a vliv INT/DU; I INT/DU; ZSV; I Mediální produkty a jejich významy INT/ČP INT/ČP INT/ jazyky INT/DU INT/D;ČJL;ZSV INT/D;ČJL INT/DU INT/ZSV; DU INT/ZSV; DU INT/ČJL; 16 médií Role médií v moderních dějinách INT/ZSV; I INT/ZSV; I INT/D; ČJL; ZSV INT/DU DU INT/D; ČJL INT/ZSV; DUI Poznámky: Způsob realizace je upřesněn v učebních osnovách; součástí osnovy každého předmětu je zařazení průřezových témat. 17 4. U ČEBNÍ PLÁN celková minimální dotace 1. 2. 3. 4. Dotace v ŠVP Český jazyk a literatura 4 4 5 5 18 12 Anglický jazyk* 3 3 4 4 14 12 Francouzský*/Německý jazyk* 3 3 3 3 12 12 Matematika a její aplikace 3 3 2 2 10 10 Vzdělávací oblasti / obory Jazyk a jazyková komunikace 36 Člověk a příroda/ a společnost Fyzika 2 2 4 Chemie 2 2 4 Biologie 2 2 4 Člověk a příroda 3 3 6 Základy společenských věd 2 2 3 3 10 Dějepis 2 2 2 2 8 Zeměpis 2 2 2 2 8 INT Člověk a svět práce x 4 Umění a kultura Dějiny umění 2 2 3 3 10 8 Člověk a zdraví Tělesná výchova* 2 2 Výchova ke zdraví 2 2 8 INT Informační a komunikační technologie* 2 2 Volitelné předměty 2 2 x INT 4 4 4 4 12 8 INT Průřezová témata x Disponibilní dotace 26 Celková povinná dotace 33 33 33 33 Volitelné předměty: Občanský a společenskovědní základ – maturitní Matematika / Člověk a příroda maturitní Tvůrčí psaní - základní Tvůrčí psaní - pokračovací Mediální výchova Humanitní základ Dějiny filozofie Moderní literatura Moderní dějiny/mezinárodní vztahy 1. 2. 3. 4. 2 1 1 132 2 1 letý 2 1 letý 2 letý 2 letý 2 letý 2 letý 2 letý 2 letý 2 letý 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 132 *) dělené hodiny 18 4.1 POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU: Český jazyk a literatura: každoroční dotace je rozdělena na literární výchovu a český jazyk a jazykovou komunikaci ve schématu (3+1, 3+1, 4+1, 4+1). Cizí jazyk a další cizí jazyk je studován povinně a navazuje na obsah výuky RVP ZV s možností vytváření skupin dle pokročilosti. Žáci si volí profilový cizí jazyk – anglický, německý jazyk nebo francouzský přihláškou ke studiu. Volba profilace je závazná pro celé studium a zvolený profilový jazyk je povinnou volbou žáka ve společné i profilové části maturitní zkoušky. Výuka je realizována ve skupinách. Součástí anglického jazyka je anglická konverzace. Podle Společného evropského referenčního rámce CEF všichni žáci ukončí studium cizích jazyků minimálně na úrovni B2. Fyzika: Součástí výuky jsou i průběžně zařazovaná praktická cvičení. Chemie: Součástí výuky i laboratorní cvičení a praktická cvičení. Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. ročníku. Biologie: Součástí výuky i laboratorní cvičení a praktická cvičení. Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV v 1. a 2. ročníku. Člověk a příroda: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV ve 4. ročníku. Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV ve 3. a 4. ročníku. Zeměpis: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. a 2. ročníku. Základy společenských věd: Předmět integruje část vzdělávacího obsahu oboru Člověk a svět práce z RVP GV Člověk a svět práce: Výuka je integrována následujícím způsobem: Úvod do psychologie - problematika profesní volby a osobního managementu Úvod do sociologie - sociální struktura společnosti - Sociální nerovnost a sociální mobilita Úvod do politologie - otázka lidských práv; mezinárodní vztahy – evropský trh práce Globální svět - evropská integrace a mezinárodní spolupráce; mezinárodní trh práce Úvod do studia práva a pracovně právní problematiky - orgány právní ochrany; problematika pracovněprávních vztahů Úvod do ekonomie - tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty; marketing; úloha státu v ekonomice a sociální politika; finance Úvod do filozofie a etiky - význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití Dějiny umění: Předmět integruje vzdělávací obsah Výtvarného oboru a Hudebního oboru z RVP GV Tělesná výchova: Výuka je realizována ve skupinách. Předmět integruje část vzdělávacího obsahu Výchova ke zdraví z RVP GV ve všech ročnících. Výchova ke zdraví: Výuka je integrována v následujících předmětech: ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ Biologie 1. roč.: Viry, bakterie, houby Biologie 2. roč.: Prevence chorob. Buňky – nádorové bujení Člověk a příroda 3. roč.: Projekt Optimální stravování, pozitivní a negativní působení medií. výživa: vyhodnocení vlastního stylu Člověk a příroda 4. roč.: Ekologie x environmentalistika, znečištění prostředí, globální problematika znečištění prostředí. Základy společenských věd 1. roč.: Člověk jako jedinec - psychohygiena. Základy společenských věd 3. roč.: Občan a právo - bezpečnost práce. 19 Tělesná výchova 1. – 4. roč.: Zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence. Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách. VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Člověk a příroda 3. roč.: Ontogenetický vývoj člověka - fáze vývoje, období 1. a 2. vzdoru, těhotenství, porod. Základy společenských věd 2. roč.: Člověk ve společnosti - rozvoj sociálních dovedností. ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Chemie 1. roč.: Toxicita látek. Chemie 2. roč.: Alkoholy, alkaloidy a jiné návykové látky. Člověk a příroda 3. roč.: Rozmnožovací soustava, antikoncepce, plánované rodičovství. RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Člověk a příroda 3. roč.: Biologie lidského těla, onemocnění soustav lidského těla. OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Chemie 1., 2. roč.: Pravidla při práci v chemikáliemi, S věty R věty. Člověk a příroda 3. roč.: První pomoc. Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc. Volitelné aktivity: Realizovány ve 1. až 4. ročníku formou povinně volitelných předmětů, které rozšiřují a prohlubují vzdělávací obsah vzdělávacích oborů RVP GV. Žáci příslušných ročníků vybírají z každoroční aktuální nabídky, která vychází zejména z poptávky žáků a je uvedena v příloze ŠVP. Výuka je realizována v jednoletých a dvouletých kurzech. 20 5. U ČEBNÍ 5.1 PŘEDMĚT: OSNOVY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Vzdělávací obor Český jazyk a literatura je realizován v povinném předmětu Český jazyk a literatura a ve volitelných předmětech Humanitní základ, Moderní literatura a Tvůrčí psaní. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura realizuje některé části vzdělávacích oborů Jazyk a jazyková komunikace a rozvíjí průřezová témata Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vymezení vyučovacího předmětu český jazyk a literatura je vytvořeno ze vzdělávacího oboru český jazyk a literatura z RVP GV. Integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. Současně svým obsahem doplňuje předměty dějepis, estetická výchova, základy společenských věd, humanitní základ, novodobé dějiny. Předmět český jazyk a literatura představuje v rámci základního vzdělání součást oboru jazyk a jazyková komunikace. Předmět je realizován ve čtyřech ročnících s následující hodinovou dotací: první ročník čtyři hodiny týdně, druhý ročník čtyři hodin týdně, třetí ročník pět hodin týdně, čtvrtý ročník pět hodin týdně. Jedna hodina ročníkové dotace je věnována části Jazyk a jazyková komunikace. Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzdělání, schopnost studentů využívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, jež umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Studenti získají kompetenci k efektivní mezilidské komunikaci, učí se interpretovat různé komunikační situace. V komunikační a slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho výstavbu. V jazykové složce žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. V literární složce studenti poznávají prostřednictvím četby literární teorii, učí se vnímat její specifické znaky, postihovat umělecká specifika literatur a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními prameny, samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, literárními soutěžemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi. 21 KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Student je veden vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie. Učitel vede studenta k tomu, aby v učebnicích, knihách, textových a jiných pomůckách vyhledal příklady zkoumaného jevu, sám stanovil pravidla pro tento jev typická a následně se sám pokusil vytvořit příklady vlastní, na nichž by právě získané vědomosti uplatnil. Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného čtení a chápání významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a tvorby textů vlastních. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede studenty k využívání učiva a materiálů souvisejících především s předměty osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, dějepis, estetická výchova, základy společenských věd, humanitní základ. Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy při práci s texty, které se nezaměřují na konkrétní jev, či při práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost řešení problémů lze prokázat na literárních ukázkách a při práci s nimi. Student je veden ke správnému použití jazykových jevů. Student je schopen přečtený text reprodukovat nebo vytvářet další texty vlastní – i s možností využití různých jazykových vrstev. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, je schopen vytvářet vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě komunikovat s okolím. KOMPETENCE OBČANSKÉ Studenti se prostřednictvím četby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance. 22 5.1.1 Český jazyk a jazyková komunikace Ročník : první Školní výstupy Obecné poučení o jazyku a řeči žák odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně je využívá v souladu s komunikační situací žák popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence Zvuková stránka jazyka žák ovládá zásady spisovné výslovnosti v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči Grafická stránka jazyka žák v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy Stylistika žák v písemném i mluvením projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu i adresátovi, vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu žák si osvojuje prakticky vhodnou volbu výrazových prostředků Funkční styly a jejich realizace v textech žák pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty žák volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera i publikum, rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit Učivo Jazyk a řeč, jazyková komunikace Myšlení a jazyk Národní jazyk a jeho útvary Čeština a slovanské jazyky Jazyková kultura Základní vývojové tendence českého jazyka Průřezová témata, přesahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Zásady spisovné výslovnosti Zvukové prostředky řeči Mediální výchova Písmo, jeho vznik a druhy Základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich Mediální výchova Slohová charakteristika výrazových prostředků Mediální výchova Text (komunikát) a komunikační situace – prostředí, účastníci komunikace, jejich role (mediální produkty a jejich významy) (mediální produkty a jejich významy) (mediální produkty) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Míra připravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veřejnosti komunikace; Mluvenost a psanost Prostě sdělovací funkční styl, administrativní Mediální výchova Komunikační strategie – adresnost, volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; Osobnostní a sociální výchova (mediální produkty) (sociální komunikace) Vyjadřování přímé a nepřímé, jazyková etiketa 23 Ročník : druhý Školní výstupy Slovní zásoba, sémantika a tvoření slov žák v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny Tvarosloví (morfologie) žák ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných principů českého jazyka Funkční styly a jejich realizace v textech Učivo Jednotky slovní zásoby (včetně frazeologických); Průřezová témata, přesahy Mediální výchova (mediální produkty) významové vztahy mezi slovy; rozšiřování slovní zásoby; způsoby tvoření slov Druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary Publicistický styl Mediální výchova (mediální produkty) „Studenti píší noviny“ 24 Ročník : třetí Školní výstupy Skladba (syntax) žák ve svých projevech uplatňuje znalost syntaktických principů, využívá znalosti o větných členech jejich vztazích, o aktuální členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišnému záměru mluvčího Rétorika žák při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky Učivo Základní principy větné stavby (větné členy, věty, souvětí a jejich vztahy); Průřezová témata, přesahy Stylistika žák posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou Funkční styly a jejich realizace v textech žák efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, internet, encyklopedie) Funkce komunikátů Mediální výchova Sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu (mediální produkty) Odborný styl Mediální výchova Aktuální členění výpovědi); základy valenční a textové syntaxe Rétorika Mediální výchova Druhy řečnických projevů, příprava a realizace řečnického vystoupení (mediální produkty) Osobnostní výchova a sociální (sociální komunikace) Osobnostní výchova a sociální (sociální komunikace) (mediální produkty) 25 Ročník : čtvrtý Školní výstupy Stylistika funkční styly a jejich realizace v textech žák používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení, uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu Učivo Monolog a dialog Průřezová témata, přesahy Mediální výchova Výstavba dialogu, vztah otázkaodpověď; druhy literárního dialogu; Subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, čtenář, vypravěč, lyrický hrdina, postavy); Narativní postupy (řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá) Umělecký styl (mediální produkty) Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby (mediální produkty) Mediální výchova Koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); Členění textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy textů (intertextovost) 26 5.1.2 Literární výchova 5.1.2.1 LITERÁRNÍ TEORIE Ročník : první až čtvrtý Školní výstupy Základy literární vědy žák rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým žák tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje Metody interpretace textu žák při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech žák rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní žák samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl žák rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl a soudů nad nimi žák postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu Jazykové, kompoziční a tematické prostředky Učivo Literární historie Průřezová témata, přesahy Osobnostní a sociální výchova Literární kritika (sociální komunikace), Poetika Informatika Literární teorie Interdisciplinárnost literární vědy Literatura a její funkce Interpretační postupy a konvence Význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu Čtenářské kompetence Osobnostní výchova a sociální (sociální komunikace) Mediální výchova Interpretace a přeinterpretování Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl a soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky) Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla 27 výstavby literárního díla žák na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu – tropy; figury rytmus, rým a zvukové prostředky poezie monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč typy kompozice motiv, téma Text a intertextovost žák získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl žák identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře žák objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí žák rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu PRÓZA žák rozliší a specifikuje jednotky vyprávění postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře POEZIE žák se orientuje se v básnickém textu, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře TEORIE DRAMATU žák se orientuje se v dramatickém textu, postihne základní složky obsahové a formální Kontext, vliv a způsoby mezitextového navazování a mezitextové komunikace (motto, citát, aluze), žánry založené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, plagiát), hraniční rysy textu (předmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentář, recenze) kontext postavy, prostředí a příběhu teorie narativity základní kontexty prozaického textu a způsoby jejich vytváření, role a různá pojetí vypravěče, kompoziční prvky prózy motiv, téma, autorský postoj jednotky jazykové výstavby textu, figury, tropy, rytmus, rým, ustálené typy verše a vyšší veršové útvary obsah a forma básnického díla stavba dramatu základní vývojové etapy dramatu osobnosti českého divadla 20. století Multikulturní výchova, Osobnostní výchova, Mediální výchova 28 výstavby textu zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře 29 5.1.2.2 DĚJINY LITERATURY Ročník : první až čtvrtý Školní výstupy Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury žák vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení žák vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) Učivo Funkce periodizace literatury, vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní literaturu 1. ročník Nejstarší památky světové literatury Antická literatura Středověk Renesance a humanismus Baroko 2. ročník Klasicismus, osvícenství Preromantismus Česká literatura 1. poloviny 19. století Romantismus 3. ročník Realismus Česká literatura 2. poloviny 19. století Konec století v literatuře Světová literatura 1. poloviny 20. století 1. světová válka v literatuře Česká literatura 1. poloviny 20. století 4. ročník 2. světová válka v literatuře Světová literatura 2. poloviny 20. století Česká literatura 2. poloviny 20. století Průřezová témata, přesahy Globalizační a rozvojové procesy (žijeme v Evropě) Multikulturní výchova, Osobnostní výchova, Mediální výchova Humanitní základ¨ Dějepis Zeměpis Dějiny umění Základy společenských vědPsychologie,sociologie, filozofie Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, vytváření kritických postojů ke xenofobii, intoleranci, rasismu atd. zkoumání modelů různých sociokulturních skupin učit se respektu ke specifickým rysům jiných jazyků Enviromentální výchova učit se poznávat kulturní hodnoty ve svém okolí Mediální výchova vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů 30 5.1.3 Kánon četby k maturitě z českého jazyka (knihy označené Z platí pouze pro základní úroveň) 1. Světová a česká literatura do konce 18. století 1. Alighieri, D.: Božská komedie základní úroveň Z 2. Boccaccio, G.: Dekameron 3. z Březové Vavřinec: Husitská kronika 4. Dalimilova kronika 5. Defoe, D.: Moll Flandersová 6. Defoe, D.: Robinson Crusoe 7. Ezop: Bajky Z 8. Flaška z Pardubic, S.: Nová rada Z 9. Goethe, J. W.: Utrpení mladého Werthera 10. Grimmelshausen, H. J. Ch.: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus 11. Homér: Odysseia 12. Hus, J.: O církvi 13. Chaucer, G.: Canterburské povídky 14. Chelčický, P.: Sieť viery pravé 15. Karel IV.: Vita Caroli 16. Komenský, J. A.: Labyrint světa a ráj srdce 17. Kosmas: Kronika česká 18. Laclos, Ch. de P.-A.: Nebezpečné známosti 19. Malory, T.: Artušova smrt 20. Molière: Lakomec 21. Molière: Tartuffe 22. Petrarca, F.: Sonety Lauře 23. Polo, M.: Milion Z 24. Shakespeare, W.: Hamlet 25. Shakespeare, W.: Sonety 26. Shakespeare, W.: Zkrocení zlé ženy 27. Svátek, J.: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze 28. Swift, J.: Gulliverovy cesty 29. Villon, F.: Závěť 30. Voltaire: Candide Studenti si vybírají nejméně 3 tituly 31 2. Světová poezie a próza 19. století základní úroveň 1. Austenová, J.: Pýcha a předsudek 2. Austenová, J.: Rozum a cit 3. Balzac, H.: Otec Goriot 4. Baudelaire, Ch.: Květy zla Z 5. Brontëová, E.: Na Větrné hůrce 6. Carroll, L.: Alenka v kraji divů a za zrcadlem 7. Coster de, Ch.: Pověst o Ulenspieglovi 8. Dickens, Ch.: Nadějné vyhlídky 9. Dostojevskij, F. M.: Bratři Karamazovi 10. Dostojevskij, F. M.: Idiot 11. Dostojevskij, F. M.: Zápisky z podzemí 12. Dostojevskij, F. M.: Zločin a trest 13. Dumas, A.: Hrabě Monte Cristo 14. Dumas, A.: Tři mušketýři 15. Flaubert, G.: Salambo 16. Gogol, N. V.: Petrohradské povídky 17. Gončarov, I. A.: Oblomov 18. Hugo, V.: Chrám Matky Boží v Paříži 19. Lautréamont de, C.: Zpěvy Maldororovy 20. Mallarmé, S.: Faunovo odpoledne 21. Puškin, A. S.: Evžen Oněgin 22. Rimbaud, A.: Opilý koráb 23. Shelley, P. B.: Odpoutaný Prométheus 24. Stevenson, R. L.: Ostrov pokladů 25. Tolstoj, L. N.: Anna Kareninová 26. Tolstoj, L. N.: Vojna a mír 27. Twain, M.: Dobrodružství Huckleberryho Finna 28. Verlaine, P.: Romance beze slov 29. Wells, H. G.: Ostrov doktora Moreaua 30. Wells, H. G.: Válka světů Studenti si vybírají nejméně 2 tituly 32 3.1. Česká poezie 19. století základní úroveň 1. Čelakovský, F. L.: Ohlas písní českých 2. Erben, K. J.: Kytice 3. Hálek, V.: V přírodě 4. Hálek, V.: Večerní písně Z 5. Havlíček Borovský, K.: Král Lávra Z 6. Havlíček Borovský, K.: Křest svatého Vladimíra 7. Havlíček Borovský, K.: Tyrolské elegie 8. Hlaváček, K.: Mstivá kantiléna Z 9. Hlaváček, K.: Pozdě k ránu 10. Karásek ze Lvovic, J.: Sodoma 11. Kollár, J.: Slávy dcera 12. Mácha, K. H.: Máj 13. Machar, J. S.: Confiteor 14. Neruda, J.: Balady a romance 15. Neruda, J.: Hřbitovní kvítí Z 16. Neruda, J.: Písně kosmické Z 17. Neumann, S. K.: Satanova sláva mezi námi Z 18. Sládek, J. V.: Básně 19. Sova, A.: Vybouřené smutky 20. Vrchlický, J.: Okna v bouři Studenti si vybírají nejméně 1 titul 3.2. Česká próza 19. století základní úroveň 1. Arbes, J.: Svatý Xaverius 2. Čech, S.: Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století 3. Mrštík, V.: Pohádka máje 4. Němcová, B.: Babička 5. Němcová, B.: Divá Bára 6. Neruda, J.: Arabesky 7. Rais, K. V.: Kalibův zločin 8. Sabina, K.: Oživené hroby 9. Šlejhar, J. K.: Kuře melancholik 10. Zeyer, J.: Tři legendy o krucifixu Studenti si vybírají nejméně 1 titul 33 4. Světová a česká dramatická tvorba 19.–21. století základní úroveň 1. Brecht, B.: Matka Kuráž a její děti 2. Čapek, K.: Loupežník 3. Čapkové, J. a K.: Ze života hmyzu 4. Čechov, A. P.: Racek 5. Čechov, A. P.: Strýček Váňa 6. Čechov, A. P.: Višňový sad 7. Gogol, N. V.: Revizor 8. Ionesco, E.: Plešatá zpěvačka 9. Jarry, A.: Král Ubu 10. Mrštíkové, V. a A.: Maryša 11. Pirandello, L.: Šest postav hledá autora 12. Preissová, G.: Gazdina roba 13. Preissová, G.: Její pastorkyňa 14. Rostand, E.: Cyrano z Bergeracu 15. Shaw, G. B.: Pygmalion 16. Tyl, J. K.: Strakonický dudák 17. Voskovec, J. – Werich, J.: Vest Pocket Revue 18. Vrchlický, J.: Noc na Karlštejně 19. Wilde, O.: Jak je důležité míti Filipa 20. Zeyer, J.: Radúz a Mahulena Z Studenti si vybírají nejméně 2 tituly 34 5. Světová a česká poezie 20. a 21. století základní úroveň 1. Bezruč, P.: Slezské písně 2. Diviš, I.: Žalmy 3. Eliot, T. S.: Pustina 4. Gellner, F.: Po nás ať přijde potopa 5. Gellner, F.: Radosti života 6. Gruša, J.: Modlitba k Janince 7. Holan, V.: Noc s Hamletem 8. Hora, J.: Struny ve větru 9. Hrabě, V.: Blues pro bláznivou holku 10. Hrubín, F.: Hirošima 11. Hrubín, F.: Romance pro křídlovku 12. Krchovský, J. H.: Leda s labutí 13. Majakovskij, V.: Vojna a svět 14. Neumann, S. K.: Nové zpěvy 15. Nezval, V.: Edison 16. Nezval, V.: Pantomima 17. Nezval, V.: Praha s prsty deště 18. Nezval, V.: Skleněný havelok 19. Orten, J.: Ohnice 20. Rilke, R. M.: Elegie z Duina 21. Rilke, R. M.: Sonety Orfeovi 22. Seifert, J.: Morový sloup Z 23. Seifert, J.: Na vlnách T. S. F. 24. Skácel, J.: Co zbylo z anděla 25. Skácel, J.: Smuténka 26. Šiktanc, K.: Tanec smrti 27. Toman, K.: Měsíce 28. Trakl, G.: Básně 29. Wolker, J.: Host do domu 30. Zahradníček, J.: Jeřáby Z Studenti si vybírají nejméně 2 tituly 35 6. Světová próza 20. a 21. století základní úroveň 1. Babel, I.: Rudá jízda 2. Breton, A.: Nadja 3. Bulgakov, M.: Mistr a Markétka 4. Burroughs, W. S.: Nahý oběd 5. Camus, A.: Cizinec Z 6. Capote, T.: Chladnokrevně 7. Clarke, A. C.: 2001: Vesmírná odysea 8. Conrad, J.: Srdce temnoty 9. Dreiser, T.: Americká tragédie 10. Dürrenmatt, F.: Soudce a jeho kat 11. Eco, U.: Jméno růže 12. Forster, E. M.: Cesta do Indie 13. Golding, W.: Pán much Z 14. Gorkij, M.: Matka 15. Grass, G.: Plechový bubínek 16. Huxley, A.: Krásný nový svět (Konec civilizace) 17. Chevallier, G.: Zvonokosy Z 18. Joyce, J.: Odysseus 19. Kafka, F.: Amerika 20. Kafka, F.: Proces 21. Kafka, F.: Zámek 22. Kesey, K.: Vyhoďme ho z kola ven 23. Lem, S.: Solaris 24. London, J.: Martin Eden 25. Mailer, N.: Nazí a mrtví 26. Mann, T.: Doktor Faustus 27. Márquez, G. G.: Sto roků samoty 28. Merle, R.: Smrt je mým řemeslem 29. Musil, R.: Muž bez vlastností 30. Orwell, G.: 1984 31. Pasternak, B.: Doktor Živago 32. Salinger, J. D.: Kdo chytá v žitě 33. Saroyan, W.: Odvážný mladý muž na létající hrazdě 34. Sartre, J.-P.: Nevolnost 35. Steinbeck, J.: Hrozny hněvu 36. Tolkien, J. R. R.: Společenstvo prstenu 37. Vian, B.: Pěna dní 38. Vonnegut, K.: Snídaně šampionů 39. Vonnegut, K.: Groteska 40. Woolfová, V.: Paní Dallowayová Studenti si vybírají nejméně 3 tituly 36 7. Česká próza 20. a 21. století základní úroveň 1. Ajvaz, M.: Druhé město 2. Bondy, E.: Invalidní sourozenci 3. Čapek Chod, K. M.: Kašpar Lén mstitel 4. Čapek, J.: Kulhavý poutník 5. Čapek, J.: Lelio 6. Čapek, K.: Anglické listy 7. Čapek, K.: Boží muka 8. Čapek, K.: Továrna na absolutno 9. Čapkové, J. a K.: Zářivé hlubiny a jiné prózy 10. Dyk, V.: Krysař 11. Fuks, L.: Spalovač mrtvol 12. Hrabal, B.: Obsluhoval jsem anglického krále 13. Hrabal, B.: Pábení 14. Hrabal, B.: Příliš hlučná samota 15. Kohout, P.: Katyně 16. Kohout, P.: Kde je zakopán pes 17. Kundera, M.: Nesnesitelná lehkost bytí Z 18. Kundera, M.: Směšné lásky Z 19. Legátová, K.: Želary 20. Lustig, A.: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou 21. Olbracht, I.: Nikola Šuhaj loupežník 22. Páral, V.: Milenci a vrazi 23. Pavel, O.: Jak jsem potkal ryby 24. Pavel, O.: Smrt krásných srnců 25. Poláček, K.: Bylo nás pět 26. Poláček, K.: Okresní město 27. Škvorecký, J.: Zbabělci 28. Vaculík, L.: Sekyra 29. Vančura, V.: Markéta Lazarová 30. Vančura, V.: Rozmarné léto Studenti si vybírají nejméně 4 tituly 37 5.1.4 Ústní maturitní zkouška z literatury Ústní zkouška je jednou z dílčích zkoušek z předmětu český jazyk a literatura a je zadávána formou tzv. pracovních listů. Předmětem ústní části zkoušky jsou praktické komunikační dovednosti a přiměřená analýza a interpretace uměleckého i neuměleckého textu, a to s využitím znalostí a dovedností získaných v průběhu studia na daném typu střední školy. Zkoušku žák koná s pracovním listem, který dostává až po vylosování zadání. Struktura zkoušky Struktura ústní zkoušky se liší podle úrovně obtížnosti zkoušky. Obecná struktura zkoušky pro základní úroveň obtížnosti: 1. charakteristika uměleckého textu (s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla a s orientačním zasazením do literárněhistorického kontextu); 2. charakteristika neuměleckého textu. Obecná struktura zkoušky pro vyšší úroveň obtížnosti: 1. analýza výňatku uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku – s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla); 2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla; 3. porovnání výňatku uměleckého textu s výňatkem textu neuměleckého; 4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika. ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Světová a česká literatura do konce 19. min. 4 literární díla století Světová literatura 20. a 21. století min. 4 literární díla Česká literatura 20. a 21. století min. 5 literárních děl Minimálně jedním literárním dílem musí být v seznamu žáka zastoupena próza, poezie, drama. Žák si vybírá 20 literárních děl VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Žák si vybírá 30 literárních děl 1. Světová a česká literatura do konce 18. století min. 3 literární díla 2. Světová poezie a próza 19. století min. 2 literární díla min. 2 literární díla 3. Česká poezie a próza 19. století (z toho 1 básnické) 4. Světová a česká dramatická tvorba 19.–21. min. 2 literární díla století 5. Světová a česká poezie 20. a 21. století min. 2 literární díla 6. Světová próza 20. a 21. století min. 3 literární díla 7. Česká próza 20. a 21. století min. 4 literární díla 38 5.2 PŘEDMĚT: ANGLICKÝ JAZYK Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk – anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk vychází z charakteristiky vzdělávacího oboru Cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Enviromentální výchova, Multikulturní výchova. Žáci jsou rozděleni na základě vstupního testu podle úrovně do 2 skupin CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vyučovací předmět Anglický jazyk je vytvořen ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk v RVP GV. Vzdělávání navazuje na úroveň jazykových znalostí osvojených při předchozím studiu na ZŠ a směřuje k osvojení mluvené i psané podoby jazyka na pokročilé úrovni odpovídající úrovni B2 podle Společného evropského rámce jazyků a k osvojení poznatků potřebných pro získání mezinárodně uznávaných zkoušek (FCE). Na hodiny je třída dělena ve všech ročnících. Výuka probíhá od prvního ročníku do čtvrtého ročníku s následující týdenní hodinovou dotací: v prvním ročníku a v druhém ročníku 3 hodiny, ve třetím ročníku a ve čtvrtém ročníku 4 hodiny. Při výuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, testy) a autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, fotografie, videonahrávky, hry, hudba, ve 3. a 4. ročníku autentické literární texty). Hodiny jsou doplněny jazykovými nebo poznávacími zájezdy do anglicky mluvící země, soutěžemi v angličtině, návštěvou filmového nebo divadelního představení, odběrem anglického tisku a účastí na mezinárodních projektech. Součástí předmětu je od druhého ročníku i anglická konverzace s dotací 1 hodina. Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace, z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Žijeme v Evropě a Vzdělávání v Evropě a ve světě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů z průřezového tématu Multikulturní výchova, tematický okruh Člověk a životní prostředí z průřezového tématu Environmentální výchova a tematický okruh Mediální produkty a jejich význam z průřezového tématu Mediální výchova. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Při řešení úkolů nechává učitel žákům prostor pro vlastní postup práce (práce s pracovním sešitem, tvorba a zpracování dotazníků, nedokončen příběhy, problémové situace: zjisti, najdi, objednej…). Žáci zpracovávají úkoly do podoby referátů, zpráv, prezentací a přednášejí je před spolužáky (využití různých zdrojů informací - Internet, cizojazyčné časopisy, cizojazyčná literatura, -využití pomůcek, obrázků, videotechniky a audiotechniky. Učitel zařazuje do hodin práci se slovníky. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých výrazů z kontextu a ke tvoření jiných slovních druhů. Navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (získat určitou informaci, zjistit čas, domluvit schůzku). Zadává žákům náročnější úkoly, kde uplatňují znalosti z jiných předmětů a znalost práce s počítačem (výukové jazykové programy, řízené vyhledávání informací na Internetu). 39 KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogů - v hotelu, na letišti, v obchodě, na poště; fiktivní role ve skupině, hádka, plánování dovolené, víkendu…). Vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty, spolupráce s lektory, výměnné zájezdy, besedy). KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách (seřazování rozstříhaného textu, běhavé diktáty, dotazníky, soutěže). Učitel procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek a názorů (v diskusi, rozhovoru, přidělí konkrétní role). Učitel zařazuje hry a soutěže. KOMPETENCE OBČANSKÉ Učitel zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a v anglicky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním geografickým a ekologickým odlišnostem. Zorganizuje setkání s rodilým mluvčím či studijní nebo výměnný pobyt, a tím konfrontuje žáka se životem, zvyky a hodnotami jiné země. Diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích . Společného evropského referenčního rámce CEF 40 Ročník : první Školní výstupy Poslech a čtení s porozuměním při čtení dbá na správný slovní a větný přízvuk a intonaci čte i složitější text, kterému nerozumí zcela přesně, dokáže vyhledat základní informace (globální čtení) při práci s textem používá slovník v delším souvislém rozhovoru vedeném rodilými mluvčími ve standardním tempu porozumí klíčovým informacím v souvislém projevu rodilého mluvčího rozezná hlavní téma Ústní a písemný projev v písemném projevu najde a opraví jazykové chyby napíše e-mail, ,jednoduchý formální dopis napíše příběh připraví krátkou prezentaci pronese krátký monolog na dané téma s vyjádřením vlastního názoru zúčastní se diskuse a odůvodní svůj názor Učivo Zvuková stránka jazyka rytmus a intonace souvislého projevu Průřezová témata, přesahy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - lidé, které znáš Mluvnice modální slovesa - opisy předložky vyjadřování budoucnosti - will a going to přítomný, minulý a předpřítomný čas–prostý a průběhový trpný minulý Sociální komunikace - starší generace - prázdniny, restaurace Komunikační situace a funkce nemožnost, nutnost, příkaz libost, nelibost zájem, nezájem rozhovory, párová i skupinová práce, referáty, četba časopisů práce se slovníkem, s textem, Internetem, slovní zásoba k jednotlivým tématům vytvoření prezentace Témata svět kolem nás zájmy a záliby vyjadřování pocitů a názorů národnosti, země, žádosti a nabídky cestování a použití veřejné dopravy popisy lidí, měst, jídla fráze při společenském styku Reálie anglicky mluvících zemí Žijeme v Evropě - cestování po Evropě a v USA Základní problémy sociokulturních rozdílů - národnosti a povahové rysy - život v NY, v Londýně Člověk a životní prostředí - znečištění životního prostředí Mediální produkty a jejich významy - noviny a časopisy projekt (POL&IS) jazykové soutěže hry na procvičení slovní zásoby, komunikativní hry dotazníky výukové programy písničky sledování výukových programů na videu a DVD samostatný projev monolog prezentace křížovky Interaktivní řečové dovednosti domluví se v běžných každodenních situacích (v obchodě, při cestování, u lékaře,v restauraci) vede rozhovor s rodilým mluvčím získá a poskytne požadované informace požádá o radu, o pomoc 41 Ročník : druhý Školní výstupy Poslech a čtení s porozuměním orientuje se výstavbě textu, přiřadí nadpisy k jednotlivým odstavcům odvodí význam neznámých slov z kontextu nebo ze znalosti tvorby slov a internacionalizmů vyhledá základní informace, rozliší podstatné od nepodstatného přečtený text jednoduše převypráví při práci s textem používá i výkladový slovník v delším souvislém rozhovoru vedeném rodilými mluvčími ve standardním tempu porozumí klíčovým informacím, rozezná postoje a náladu jednotlivých mluvčích Ústní a písemný projev vyjádří své myšlenky nekomplikovanou formou, respektuje mluvnická pravidla vysvětlí a zdůvodní svůj názor, napíše životopis, žádost, stížnost, připraví krátkou prezentaci, pronese krátký monolog na dané téma s vyjádřením vlastního názoru, zúčastní se diskuse a odůvodní svůj názor , podrobně popíše své okolí, zájmy a činnosti Interaktivní řečové dovednosti při rozhovoru v případě nepochopení požádá o zopakování výpovědi a získanou informaci sdělí vlastními slovy Učivo Zvuková stránka jazyka rytmus a intonace souvislého projevu Mluvnice rozdíl v použití předpřítomného a minulého času předpřítomný trpný podmínkové věty časové věty nepřímá řeč question tags Komunikační situace a funkce popis, práce se slovníkem, i s výkladovým, s textem, Internetem, slovní zásoba k jednotlivým tématům Poslech poslech delších projevů rodilých mluvčích film s anglickými titulky písně s doplňováním Čtení čtení krátkých textů z učebnice, z časopisů upravená beletrie Témata svět práce (obchodní dopis, telefonování, e-maily atd.) nakupování, sport a volný čas (návrhy, diskuse) umění - knihy, malířství, filmy neformální angličtina, srovnání života v různých zemích počasí, prázdniny, plány životní události (svatba, narození, smrt) život ve velkoměstě (New York, Londýn) Průřezová témata, přesahy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - zájmy a záliby - budoucí kariéra Sociální komunikace - volný čas, životní události - sport Žijeme v Evropě - cestování - ideální prázdniny Základní problémy sociokulturních rozdílů - chování v cizině - pravidla a omezení Člověk a životní prostředí - výhody a problémy moderní doby Mediální produkty a jejich významy - knihy a filmy žákovská výměna poznávací zájezd jazykové soutěže hry na procvičení slovní zásoby, komunikativní hry dotazníky výukové programy písničky sledování výukových programů na videu a DVD samostatný projev – monolog prezentace křížovky Prezentace programové prostředí pro tvorbu prezentace snímek a jeho formátování vkládání textu a obrázků do snímku vkládání dalších objektů animace a přechod snímku 42 vede rozhovor s rodilým mluvčím, při rozhovoru respektuje zdvořilostní normy Prezentace zpracuje a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí a aplikačního SW a multimediálních technologií Ročník : třetí Školní výstupy Poslech a čtení s porozuměním vyhledá v méně běžném textu klíčové informace a pracuje s nimi čte upravenou beletrii a vybrané krátké původní texty při práci s textem používá výkladový slovník v delším rozhovoru vedeném rodilými mluvčími ve standardním tempu porozumí klíčovým informacím, rozezná postoje a náladu jednotlivých mluvčích Ústní a písemný projev srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý méně náročný autentický text popíše své zážitky a události, sny, naděje a cíle stručně vysvětlí a odůvodní své názory a plány logicky strukturuje písemný projev připraví krátkou prezentaci pronese krátký monolog na dané téma s vyjádřením vlastního názoru zúčastní se diskuse a odůvodní svůj názor podrobně popíše své okolí, zájmy a činnosti používá synonyma Učivo Zvuková stránka jazyka rytmus a intonace souvislého projevu Mluvnice systém časů prosté a průběhové aktivum a pasivum neformální angličtina idiomy složeniny (lifestyle, home tlen) použití like vyjadřování kvantity Komunikační situace a funkce diskuse - pro a proti; - dobře a špatně zjišťování chybějících informací v textu kladením otázek (gap filling) budoucí plány domluva termínu, schůzky CV a doporučující dopis vedení přijímacího pohovoru začátek,vedení a ukončení telefonického hovoru Témata život v cizině svět kolem nás - moje město, oblíbené místo, ulice (popisy) svět práce (telefonování, emaily, přijímací pohovor) kultura (noviny, knihy, filmy, televizní programy) Průřezová témata, přesahy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - oblíbené místo, moje město Sociální komunikace - telefonování, e-maily - přijímací pohovor Žijeme v Evropě - cestování Základní problémy sociokulturních rozdílů - život v cizině – výhody – nevýhody - lidé žijící v cizině Člověk a životní prostředí - život ve městě, na venkově Mediální produkty a jejich významy - noviny, knihy, filmy, televizní programy jazykové soutěže hry, křížovky výukové programy písničky sledování výukových programů na videu a DVD samostatný projev monolog prezentace Reálie literatura anglicky mluvících zemí 43 Interaktivní řečové dovednosti při rozhovoru reaguje adekvátně pouze s drobnými gramatickými chybami a používá jednoduché frazeologické výrazy vede aktivně rozhovor s rodilým mluvčím při rozhovoru respektuje zdvořilostní normy 44 Ročník : čtvrtý Školní výstupy Poslech a čtení s porozuměním porozumí hlavním myšlenkám složitějšího textu rozliší hlavní a doplňující informace při práci s textem používá výkladový slovník, slovník na Internetu rozumí i textům s abstraktní tematikou (poezie) v delším rozhovoru vedeném rodilými mluvčími ve standardním tempu porozumí klíčovým informacím, rozezná postoje a náladu jednotlivých mluvčích Ústní a písemný projev hovoří s rodilým mluvčím plynule a spontánně, bez většího úsilí vysvětlí a odůvodní své názory a plány logicky strukturuje písemný projev různých slohových stylů na širokou škálu témat (esej) uvádí výhody a nevýhody různých možností přednese souvislý projev na zadané téma zúčastní se diskuse a odůvodní svůj názor Interaktivní řečové dovednosti při rozhovoru reaguje adekvátně a gramaticky správně i v méně běžných situacích vede aktivně rozhovor s rodilým mluvčím i na témata týkající se odbornějších zájmů (životní prostředí, politická Učivo Mluvnice modální slovesa a jejich opisy, podmiňovací způsob minulý vztažné věty podmínkové věty všech typů souslednost časů vyjadřování zvyku - opakovaná činnost v minulosti přací věty - vyjadřování hypotéz členy a určitá zájmena Komunikační situace a funkce diskuse - klady a zápory, pro a proti delší popis – monolog řešení logických problémů na základě daných údajů nácvik složitější konverzace začátek, vedení a ukončení Témata generační problémy - rodiče a děti počasí, extrémní teplotní rozdíly budoucí kariéra - plány a sny stárnutí, pocity štěstí a neštěstí zdravý životní styl vzdělání Reálie anglicky mluvící země metropole UK a USA literatura anglicky mluvících zemí svátky a oslavy Průřezová témata, přesahy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - generační problémy – rodiče a děti - budoucí kariéra, plány, sny Sociální komunikace - pocity štěstí a neštěstí - počasí, cestování Žijeme v Evropě - anglicky mluvící země,Londýn, NY, vzdělání Základní problémy sociokulturních rozdílů - svátky a oslavy Vzdělávání v Evropě a ve světě - systém školství Člověk a životní prostředí - zdravý životní styl - ochrana prostředí Mediální produkty a jejich významy - úloha médií v našem životě jazykové soutěže výukové programy četba časopisů a beletrie sledování výukových programů na videu a DVD samostatný projev – monolog prezentace práce s Internetem vyhledávání informací na Internetu i v odborných časopisech 45 situace, rasová diskriminace) 46 5.2.1 Konverzace v anglickém jazyce CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Konverzace v anglickém jazyce je realizována ve třech posledních ročnících jako součást předmětu Anglický jazyk s následující hodinovou dotací: ve 2. ročníku 1 hodina, 3. ročníku 1 hodina a ve 4. ročníku 1 hodina. Úlohou předmětu je, aby žáci získali jistotu v aktivním používání učiva získaného během předešlého studia. Vyučující kladou důraz na komplexní komunikační kompetence a na rozšiřování znalostí gramatiky, slovní zásoby a zlepšování interaktivních dovedností. Žáci si učivo osvojují a rozšiřují prostřednictvím role play, diskusí o tématech, zpracovávají vlastní prezentace a obhajují je. Některé učivo si procvičují na počítači. Učitel vybírá nejběžnější komunikační problémy, které je člověk nucen řešit jak v soukromém, tak společenském a profesním životě. Dotkne se při tom oblastí studentům již známých, např. cestování, nakupování, volný čas; ale představí a rozvine také oblasti v základním sylabu opomíjené: základy obchodní korespondence, problematiku přijímacích pohovorů, pracovních podmínek či světa financí apod. Zároveň zahrne události ze současného společenského, kulturního a politického dění. V seminářích však vyučující klade vyšší nároky na plynulost mluveného projevu, pohotové reakce a přesnost ve vyjadřování. Gramatická správnost projevu tedy ustupuje do pozadí. Cílem je tedy zefektivnit mluvený i písemný projev studentů tak, aby po absolvování kurzu obstáli při řešení problémů praktického života co nejlépe. Učitel rozvíjí aktivní jazykové dovednosti získané v obecném základu a podporuje automatizaci žákovy slovní zásoby, frazeologie a gramatické struktury tak, že se stanou běžnou součástí žákova jazykového vybavení. Dále učitel zasvětí žáky nejdříve s pomocí prezentace (texty, audio a video materiály) do základů rétoriky a stylistiky, později prakticky při besedách, diskusích a rozhovorech procvičí výrazivo typické pro prezentaci, obhajobu i hodnocení vlastních i cizích názorů a myšlenek. Na konci kurzu studenti mají základní znalosti o jazykových stylech a jsou schopni v závislosti na daném prostředí a situaci rozlišit a vědomě použít v kurzu probrané formální i neformální jazykové prostředky (jinak se hovoří s kamarády v soukromí, jinak s lidmi na úřadě a na veřejnosti). Učitel napomáhá setkání s rodilými mluvčími nebo hosty, kteří dlouhodobě pobývali v anglofonní zemi. Prostřednictvím besed s hosty, které mohou být zpestřeny promítáním videí či diapozitivů z cest, navodí vyučující situaci co nejvíce podobnou reálnému komunikačnímu prostředí, ve kterém se stírají hranice mezi vyučováním a přirozenou jazykovou zkušeností, kdy není cílem ovládnou a procvičit určitou jazykovou dovednost, ale použít cizí (anglický) jazyk k běžným komunikačním cílům. Tato velmi důležitá aktivita má žáka dovést ke komplexnímu použití angličtiny bez kontroly a korekce ze strany učitele, který se tu stává pouze pozorovatelem, jenž monitoruje a koordinuje besedu rovněž zcela přirozeným způsobem. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel formou řízených rozhovorů (se zadaným tématem a přesnými rolemi) nebo přesně zadaných praktických úkolů (např. napsání reklamace, pozvánky, vzkazu kolegovi či oznámení) navozuje autentické situace a iniciuje u žáků, kteří tak vstupují do různých komunikačních rolí, odpovídající reakce vedoucí k účinnému řešení. KOMPETENCE OBČANSKÉ Učitel zadává žákům úkoly (referáty, čtení článků z novin a internetu), v nichž srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a v anglicky mluvících zemích, a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem. Učitel zařazuje diskuze se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích. 47 Ročník: druhý Školní výstupy žák správně užívá časy a souslednosti událostí převypráví poslechnuté informace Učivo prázdniny, můj nejlepší a nejhorší zážitek vyjádří vlastní názor, obhájí si ho je schopen účastnit se diskuse rozšíří si slovní zásobu k tématu aktivně se zúčastňuje diskuse porozumí základním informacím v textu reaguje adekvátně na otázky uvědomuje si zásadní rozdíly a jejich úskalí popíše jednoduše prostředí, ve kterém žije, uvědomuje si, jaký vliv mají na současný život média orientuje se v základních údajích týkajících se reálií anglicky mluvících zemích zájmy, koníčky a volný čas zdokonalování užití prostého času přítomného využívá jazykových prostředků k vyjádření vlastního stanoviska zvládá základní frázové otázky ví, jaké jsou možnosti cestování a v čem jsou výhody a nevýhody, umí je pojmenovat a obhájit ví, co zajistit před cestováním zná slovní zásobu nutnou k cestování referuje o cestování aktivně se zapojuje do diskuse správně užívá prostý čas přítomný porovná odlišnosti zvyků v různých krajích osvojí si získá slovní zásobu daného tématu užívá správně minulý čas problémy mládeže, generační rozdíly rozšiřující informace o anglofonních zemích úvod do problematiky rozšiřující informace o historii, geografii a společnosti vybraných zemí nakupování cestování dopravní prostředky budoucí čas a přací věty Průřezová témata, přesahy možnost vydat sborník ze zajímavých příběhů minulý čas prostý a průběhový diskuse užití audiovizuální techniky prezentace kulturní akce + pokus o její realizaci ukázky filmů a hudby referáty, projektový den na téma jeden den v anglicky mluvící zemi role play kde najít praktické rady internet, odborné časopisy zvyky a oslavy příslovce častosti fashion (móda) použití módních časopisu 48 prostý a budoucí čas pokusí se navrhnout módní doplněk hovoří a diskutuje o módě, o jejím vývoji, o módních trendech obhájí a vysvětlí svůj názor na internetu najde inzerát a umí na něj reagovat napíše krátký formální dopis , v němž požádá o práci vede interview přímé nebo po telefonu vyjádří, co by chtěl v budoucnu dělat žák umí třídu seznámit s přečteným dílem a subjektivně zhodnotit jeho klady a zápory práce frázové věty užití internetu role play Reálie upravená anglicky psaná literatura, dvoujazyčné publikace audio video 49 Ročník: třetí Školní výstupy žák pozdraví klade otázky a umí na ně reagovat porozumí mluvenému projevu s odlišným akcentem předvede rezervaci ubytování po telefonu diskutuje o úrovni a možnosti ubytování vyjádří pocity a dokáže hodnotit orientuje se v jídelním lístku popíše své oblíbené jídlo nebo napíše jeho recept porozumí zhudebněnému textu přečte si (i v češtině) dílo alespoň jednoho autora a referuje o něm hovoří o své oblíbené hudbě doplňuje předložené písňové texty zhodnotí přečtené dílo z anglicky psané literatury, zařadí je do literárněhistorických souvislostí, představí stručně autora díla a jeho význam pro vývoj dané literatury pozná a zařadí základní formální znaky díla a daného literárního směru v díle obsažené (práce s kompozicí, jazykem, postavami, časoprostorem aj.) používá formální jazyk napíše životopis Učivo cestování zeměpis anglicky mluvících zemí klimatické podmínky zajímavá místa, symboly ubytování služby poskytované v různých typech ubytovacích zařízeních Průřezová témata, přesahy shlédnutí cestovního dokumentu vyhledání vhodného ubytování na internetu brainstorming stravování typická kuchyně a stravovací návyky v různých zemích kultura významní autoři a stěžejní díla angloamerické kultury vyhledání na internetu www.allmusic.com (nebo jiný hudební portál) základní díla angloamerické literatury anglická a americká literární díla – práce s původním textem a překladem, dvoujazyčné publikace audio video svět práce 50 Ročník: čtvrtý Školní výstupy žák se informuje (telefonicky nebo jinou cestou) o podmínkách vstupu do země (potřebnost víza, nutné nebo doporučené očkování, celní předpisy dané země), vyplní žádost na poslechnuté ukázce identifikuje jazykové odlišnosti diskutuje o mezinárodních vztazích a mezinárodních prioritách porovnává různě úrovně restaurací, pohovoří o vhodném oblečení, stolování a etiketě zmapuje několik restaurací ve městě a na základě zhodnocení doporučí restauraci své názory porovnává s názory ostatních a diskutuje o nich zhodnotí přečtené dílo z anglicky psané literatury, zařadí je do literárně-historických souvislostí, představí stručně autora díla a jeho význam pro vývoj dané literatury pozná a zařadí základní formální znaky díla a daného literárního směru v díle obsažené (práce s kompozicí, jazykem, postavami, časoprostorem aj.) interpretuje základní myšlenku díla, zhodnotí jeho význam v kontextu dalšího vývoje dané literatury, uplatňuje patřičné časy, spojovací výrazy a odpovídající přívlastky prezentuje svou oblíbenou hudbu, hovoří o trendech v hudbě, popíše své nálady a Učivo cestování dějiny anglicky mluvících zemí politický systém anglicky mluvících zemí způsob života anglicky mluvících zemí Průřezová témata, přesahy stravování odpovídající sekvence filmu (např. Pretty Woman) kultura podrobný přehled britské a americké literatury zhlédnutí filmu nebo jeho části v originálním znění anglická a americká literární díla – práce s původním textem a překladem, dvoujazyčné publikace audio video 51 pocity při poslechu nebo produkci hudby uvádí slangové nebo frazeologické obraty používá formální jazyk v písemném i ústním projevu napíše strukturovaný životopis používá odborné termíny v psaném i mluveném projevu napíše obchodní dopis prezentuje výrobek, popíše jeho funkci, vzhled, obhájí jeho cenu vysvětlí a odůvodní své názory a plány a diskutuje o nich četbou nebo poslechem se připraví na téma a následně o něm diskutuje předestře svoji představu o budoucí rodině rozliší, co je a co není zdravý způsob života (úloha sportu, zdravá výživa, závislosti, stres) porovná systém zdravotní péče hodnotí funkci zdravotního a úrazového pojištění obhájí své názory konverzuje o počasí, klimatu a jejich vlivu na živelní katastrofy podílí se na projektu o ochraně životního prostředí vyhledá informace týkající se tématu na Internetu připraví prezentaci používá elektronickou poštu a slovník na základě domácí přípravy diskutuje o výhodách a nebezpečí moderních technologií vliv médií ( TV, rádio, tisk) na utváření názorů a chování a jejich vliv na používání jazyka (slang, fráze) svět práce kontaktování zaměstnavatele odpověď na inzerát telefonický rozhovor písemná žádost přijímací pohovor (oblečení, řeč těla) svět obchodu obchodní korespondence dopis (žádost o informace, stížnost, reklamace aj.) obchodní jednání (vzorce chování) reklama Jig-saw reading společnost hodnota a funkce rodiny v odlišném kulturním a náboženském prostředí sekvence filmu (např. Crash) zdraví lékař – pacient role play role play role play životní prostředí život ve městě a na venkově – pro a proti moderní technologie objevy, vynálezy a jejich význam pro lidstvo založení bankovního účtu apod. praktická cvičení v počítačové laboratoři 52 5.3 PŘEDMĚT: FRANCOUZSKÝ JAZYK Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk – francouzský jazyk Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází z charakteristiky vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Enviromentální výchova, Multikulturní výchova. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vyučovací předmět Francouzský jazyk je vytvořen ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk z RVP GV. Francouzský jazyk lze studovat jako další cizí jazyk na čtyřletém gymnáziu. Vzdělávání směřuje k osvojení mluvené i psané podoby jazyka od úplných začátků na pokročilou úroveň odpovídající úrovni B1 podle Společného evropského rámce jazyků a osvojení poznatků potřebných pro získání mezinárodně uznávaných zkoušek. Na hodiny je třída dělena ve všech ročnících. Výuka probíhá od prvního ročníku do čtvrtého ročníku s následující týdenní hodinovou dotací: v prvním ročníku 3 hodiny, v druhém ročníku 3 hodiny, v třetím ročníku 3 hodiny a ve čtvrtém ročníku 3 hodiny. Při výuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba) a autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, německý tisk, fotografie, videonahrávky, hry, hudba). Hodiny jsou doplněny jazykovými nebo poznávacími zájezdy do francouzsky mluvící země, žákovskou výměnou, soutěží ve francouzštině, návštěvou filmového nebo divadelního představení a odběrem francouzského tisku. Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace a Spolupráce a soutěž z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a tematický okruh Mediální produkty a jejich významy z průřezového tématu Mediální výchova. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Při řešení úkolů nechává učitel prostor pro vlastní postup práce (práce s pracovním sešitem, tvorba a zpracování dotazníků, nedokončené příběhy, problémové situace: zjisti, najdi, objednej...). Žáci zpracovávají úkoly do podoby referátů, zpráv, prezentací a přednášejí je před spolužáky (využívají různých zdrojů informací - internet, cizojazyčný tisk, cizojazyčná literatura). Učitel zařazuje do výuky práci se slovníky, jazykovými příručkami a jinými informačními zdroji. Učitel zadává žákům testy, ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti ve francouzštině s využitím poznatků i z jiných předmětů. Pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích cvičení učitel systematicky opakuje slovní zásobu. Pravidelným poslechem zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i opakovaných celků učitel cvičí žákovu sluchovou paměť. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede žáky k uplatňování dosud osvojené slovní zásoby a logických úvah při odvozování neznámých výrazů z kontextu. Učitel zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci projevit své získané znalosti a individuálně se projevit (zjistit čas, domluvit si schůzku, získat určitou situaci...). Učitel zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomostí z jiných předmětů a znalostí práce s počítačem. Učitel záměrně zadává takové úkoly, ve kterých se žáci musí doptat na dílčí údaje, na základě kterých pak reagují ve výsledném projevu, dialogu či scénce. 53 KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Řízeným dialogem vede učitel žáka ke komunikaci v cizím jazyce. Učitel vede žáky k reprodukci slyšeného. Učitel vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogů - v hotelu, u lékaře, v obchodě, na poště, fiktivní role ve skupině, hádka, plánování dovolené, víkendu...). Učitel vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty, spolupráce s lektory, výměnné pobyty...). KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách (dialogy na určité téma, dotazníky, shromažďování argumentů pro a proti k tématu, soutěže na procvičování slovní zásoby a gramatických jevů, ...). Žák dostává příležitost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska hájit. Učitel s žáky procvičuje vyjadřování stanovisek a názorů (v diskusi, rozhovoru, přidělí konkrétní role...). KOMPETENCE OBČANSKÉ Učitel zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a ve francouzsky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem. Zorganizuje setkání s rodilými mluvčími či studijní nebo výměnný pobyt, a tím konfrontuje žáka se životem, zvyky a hodnotami jiné země. Diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA V předmětu jsou realizována následující průřezová témata a jejich tematické okruhy: VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Žáci získávají informace o způsobu života ve frankofonních zemích formou diskusí, četby, zpracováváním projektů. Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA při zadávání a vyhodnocení individuálních nebo kolektivních prací, při rozhovorech a diskusích. Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA plněna zejména při výuce reálií, kdy žáci poznávají kulturní zvyklosti frankofonních zemí a funkci jazyka jako dorozumívacího prostředku, který sjednocuje různé národy a jejich kultu-ry. Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 54 realizována při práci v rámci tematických celků, při práci s tiskem a ostatními mediálními prostředky. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Fungování medií ve společnost Tvorba mediálních sdělení Práce v realizačním týmu VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH plněna při výuce reálií, při konverzačních tématech Cestování, Kultura, Divadlo, Film… Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu s svět Jsme Evropané ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA ochrana přírody a životního prostředí, lidské aktivity, vztah člověka k problematice, nutnost mezinárodní spolupráce – při četbě a zpracování textů na dané téma, při diskusích a pracích na projektech. Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí 55 Ročník : první Školní výstupy Ovládá základní pravidla francouzské výslovnosti. Samostatně přečte jednoduchý text Rozlišuje výslovnost samohlásek, umí vyslovit a rozlišit nosové samohlásky. Učivo Pravidla výslovnosti, vázání. Větná intonace. Abeceda, spelování. Průřezová témata, přesahy OSV – Rozvoj schopností, naučit pracovat se slovníkem, s učebnicí OSV – Psychohygiena dobrá organizace času, cvičení soustředění a pozornosti Vyjadřuje se v jednoduchých oznamovacích větách.. Rozumí oslovení, umí jej použít v konkrétní situaci, umí pozdravit, rozloučit se. Pořádek slov ve větě. Osobní zájmena nesamostatná. Přitakávací a odporovací částice Člen neurčitý. OSV – Poznávání lidí Rozvoj pozornosti vůči odlišnosti, specifika pozdravů a oslovení ve francouzském jazyce Vyjádří datum a dny v týdnu. Rozumí otázce, umí otázku položit, umí dát souhlasnou a nesouhlasnou odpověď. Číslovka 1–20. Vazby k vyjádření data a určitého dne. OSV – Sebepoznání a sebepojetí Rozvoj řečových dovedností, komunikace verbální a neverbální Představí sebe a svého kamaráda, vyjádří věk. Popíše osobu a její vlastnosti. Zeptá se na základní údaje /jméno, věk, bydliště/. Charakterizuje svou rodinu, sám sebe. Umí vyjádřit profese členů své rodiny. Sloveso etre, aller. Člen určitý. Hodnotící příslovce. OSV – Sebepoznání a sebepojetí Já, jako zdroj informací o sobě, co o sobě vím, můj vztah k druhým Zvláštnosti časování. Zájmena přivlastňovací. Otázky tvořené opisem a inverzí. MKV – Lidské vztahy, tolerance, spolupráce, empatie Pojmenuje evropské státy a národnosti, určí, ve kterých zemích se mluví francouzsky. Předložky jmen zemí a měst Umí počítat do 60. Vypravuje o svých zájmech a zálibách. Vyjádří kladný a záporný vztah k jednotlivým aktivitám Číslovky Výraz mít/nemít rád. Slovesa pouvoir, vouloir MKV – Jsme Evropané, rozumíme si, Evropa nás zajímá, jazyk jako dorozumívací prostředek různých OSV – Sebepoznání a sebepojetí Já, jako zdroj informací o sobě – Seberegulace a sebeorganizace Stanovení cílů a úkolů k jejich dosažení 56 Diskutuje o rozličných způsobech trávení volného času. Vyjádří svou představu o způsobu životního stylu. Slovesná vazba faire de, jouer de, jouer a. OSV – Psychohygiena Dovednosti pro pozitivní naladění mysli, uvolnění, relaxace Představí svůj každodenní režim, popíše průběh všedního dne i víkendu. Popíše ideální den. Představí svůj každodenní režim, popíše průběh všedního dne i víkendu. Popíše ideální den. OSV – Komunikace Rozvoj speciálních komunikačních dovedností v různých situacích, informace, omluva, prosba, žádost Rámcově rozumí textu francouzské písně a autentické nahrávce běžné konverzace. Reprodukuje text samostatně nebo na základě pomocných otázek. 57 Ročník : druhý Školní výstupy Popíše své školní i mimoškolní aktivity. Učivo Slovesná vazba aimer faire, ne pas aimer faire. Průřezová témata, přesahy OSV – Seberegulace, sebeorganizace (plánování učení a studia, stanovení cílů a jejich realizace) Vyjádří co rád/nerad jí, prezentuje své vlastní stravovací návyky, kriticky zhodnotí svůj způsob stravování a jeho vliv na zdraví, předvádí jednání v restauraci. Umí pojmenovat základní druhy potravin. Slovesa détester, préférer, adorer Dělivý člen, slovesa manger a boire, výrazy množství, vyjádření absolutního záporu. OSV – Komunikace – vyjádření, vysvětlení, žádost, prosba OSV – Praktická etika analýza vlastního chování, postojů a hodnot. Získá informace o způsobu stravování Francie a frankofonních zemí. MKV – Kulturní diference respektovat kulturu stolování a stravování rozličných národů. Vyjádří přesný čas a přesné rozvržení všech aktivit. Charakterizuje svůj školní den a jednotlivé vyučovací předměty, vyjádří jejich náročnost Popíše město, místo, kde bydlí. Zeptá se na cestu, srozumitelně popíše trasu. Vyjádření hodin. Slovesná vazba k vyjádření právě probíhajícího děje. Hodnotící přídavná jména a příslovce, jejich postavení ve větě. Předložky vyjadřující směr. Slovesa pohybová. Stahování předložky a členu určitého. Ukazovací zájmena, zájmeno Y OSV – Rozvoj schopností poznávání (cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování) Spolehlivost, odpovědnost, spravedlnost OSV – Komunikace (řeč těla, zvuků, dovednosti pro verbální a neverbální sdělení, specifické komunikační dovednosti) Vyjádří rozkaz, příkaz, prosbu a zdvořilou žádost. Rozkaz sloves. Rozlišení oslovení ty/vy. OSV – Hodnoty a praktická etika, pomáhající chování Popíše způsob dopravy ve městě a mimo něj. Diskutuje o vlivu dopravy na životní prostředí. Slovesná vazba pour aller… Vazby sloves aller en, prendre le… EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (doprava a její vliv na přírodní prostředí, ekologická doprava) EV – Ekosystémy (lidské sídlo- město-venkov) MKV – Lidské vztahy (Právo lidí udržovat tolerantní vztahy) Multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování OSV – Komunikace (v různých situacích, dialog, vedení dialogu, monolog, vstup do tématu, Diskutuje o výhodách bydlení ve městech a na venkově. Charakterizuje soužití generací. Diskutuje o bydlení ve společnosti jiných národností. Vypráví o událostech v minulém čase, o aktivitách, které se odehrály ve škole i mimo Passé composé se slovesem avoir Tvorba příčestí minulého probraných nepravidelných sloves 58 ni. vysvětlování) Obhájí a charakterizuje své plány do budoucna. Vyjádří své představy o škole, volném čase, sportovním a kulturním vyžití. Budoucí čas jednoduchý. Stahování předložky se členem určitým. VDO – Občan, občanská společnost a škola (vztahy ke škole, zapojení do třídních aktivit, odpovědnost, spolehlivost) Diskutuje o možnostech prázdninového cestování do zahraničí. Označení jmen zemí a národností. Předložky vyjadřující místo, datum, průběh děje. Tázací příslovce. MKV – Kulturní diference (Jazyk jako dorozumívací prostředek mezi lidmi různých národností) Porovná tradice a zvyky obou zemí. Charakterizuje způsob oslav státních, rodinných i církevních svátků. MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (rozlišování zábavních prvků ve sdělení od prvků informativních a společenský významných) MV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 59 Ročník : třetí Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Popíše režim svého dne, své školní i mimoškolní aktivity. Časování zvratných sloves. OSV – Seberegulace, sebeorganizace (plánování učení a studia, stanovení cílů a jejich realizace) Vyjádří spokojenost a nespokojenost, doporučení, návrh na změnu. Vyjádření negace. OSV – Mezilidské vztahy respektování cizích názorů, empatie. Demonstruje vhodný a nevhodný způsob oblékaní při různých příležitostech. Tázací zájmeno quel Tvorba otázky opisem a inverzí Zájmenný předmět ve 4. pádě a jeho postavení ve větě. MV – Práce v týmech realizace módní přehlídky doplněné komentářem. Podrobně popíše svého kamaráda, jeho záliby a vlastnosti, způsob oblékání, jeho oblíbené barvy. Přídavná jména vystihující vlastnosti a jejich gramatická shoda s podmětem, přídavná jména barev a jejich postavení ve větě. OSV – Sebepoznání a sebepojetí moje vztahy ke kamarádům a druhým lidem. Své vědomosti předvede formou hry, hraní rolí. Frankofonie a frankofonní státy v Evropě. Vypráví o událostech v minulém čase, o aktivitách, které se odehrály ve škole i mimo ni. Passé composé se slovesem être, shoda příčestí minulého, pohybová slovesa Evropané, rozumíme si. VMEGS – Objevujeme Evropu –státní symboly frankofonních zemí OSV – Komunikace (v různých situacích, dialog, vedení dialogu, monolog, vstup do tématu, vysvětlování) Zařazuje do každodenní konverzace informace o budoucích událostech. Reaguje na zjišťovací otázky orientované do budoucna. Určuje časovou posloupnost dějů Futur proche, futur simple OSV – Komunikace a kreativita. Rozvoj komunikačních dovedností. Výrazy pendant, jusqu´à, il y a, depuis Diskutuje se spolužáky o aktivním řešení problému, o vzájemné pomoci. Projektový úkol – koláž. Slovesné vazby: aider, remercier Regiony Francie, jejich specifika. OSV – Komunikace (v různých situacích, dialog, vedení dialogu, monolog, vstup do tématu, vysvětlování) VOD – Občan, občanská společnost a stát. Odpovědnost za své postoje a činy. MKV – Multikulturalita prostředek našeho obohacování 60 Navrhne aktivity podporující zdravý životní styl, aktivity k ekologickému hospodaření s odpady Vyjádří přání, obavu, účel Subjonctif présent Je schopen tolerovat názory druhých. Vyvodí závěry z kritiky své vlastní osoby. Seznámí společnost se svým názorem, umí názor obhájit. Je ochoten změnit své názory. Slovesná vazba vyjadřující souhlas/nesouhlas Ohodnotí správný názor a umí ho podpořit. Kriticky se vyjádří k názoru negativnímu. Různými způsoby popře určitou informaci. Projektový úkol – biografie osobnosti francouzské kultury. Vyjádření negace Specifické formy vyjádření záporu pomocí neurčitých zájmen a příslovcí Osobnosti francouzské historie a frankofonních zemí EV – Lidské aktivity a problematika životního prostředí, odpady, jejich likvidace a recyklace, druhotné suroviny OSV – Komunikace (v různých situacích, dialog, vedení dialogu, monolog, vstup do tématu, vysvětlování) OSV – Kooperace a kompetice Dovednost navazovat na druhé, rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, podřízení se OSV – Poznávání lidí. Rozvoj pozornosti vůči odlišnosti, hledání výhod v odlišnostech. MKV – Kulturní diference. Jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti. MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, rozdíl mezi informací poučnou a reklamním sdělením. 61 Ročník : čtvrtý Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Vhodně používá obraty pro zahájení konverzace se spolužákem a dospělou osobou Požádá o zopakování údajů, argumentuje ve prospěch/ neprospěch tvrzení, obhajuje názor, kritizuje nevhodné návrhy, předkládá výhodnější způsob řešení. Společenské formulace OSV – Poznávání lidí Vzájemné poznávání ve třídě, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, chyby při poznávání lidí Souvisle vypravuje a popisuje osobní příběhy a události v minulosti. Diskutuje o příbězích , které se staly přátelům a členům rodiny. Passé composé, imparfait, plusqueparfait OSV – Sebepoznání a sebepojetí Já jako zdroj informací o sobě, druzí jako zdroj informací o mně OSV – Mezilidské vztahy Péče o dobré vztahy, pohled na svět očima druhého Aktivně používá časové údaje, vyjadřuje právě skončený slovesný děj. Vyjadřuje časové údaje a výrazy pro předčasnost, souběžnost a následnost děje. Passé récent Časové výrazy a předložky Formuluje otázky zjišťovací, doplňovací, umí položit otázky s cílem dozvědět se podrobnosti o ději, osobách a aktivitách Tázací formulace Qui est-ce qui Qui est-ce que Qu´est-ce qui Qu´est-ce que Vyjádří předpoklad a hypotetičnost. Podmínková souvětí Umí vyjádřit nutnost, příkaz, zákaz. Vazby il est nécessaire, il est important, absolutní zápor ve větě OSV – Kooperace a kompetice Dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení Diskutuje o rozmanitých povoláních, o jejich výhodách a nevýhodách. OSV – Poznávání lidí, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem, hledání výhod v odlišnostech Na základě debaty o různých profesích vysloví názor na rovnost mužů a žen, na stejný způsob MV – Stavba mediálních sdělení, příklad stavby a uspořádání zpráv, porovnání titulních stran 62 odměňován. Práce s mediálními prostředky, zejména s tiskem různých deníků. MV – Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality, vztah mediálního sdělení a sociálních zkušenosti EV – Lidské aktivity a přírodní prostředí, význam ochrany přírodních a architektonických památek Hovoří o svém vztahu k přírodě a kulturním památkám. Skupinový úkol: ČR a památky UNESCO. Vyjádří názor na ochranu přírodního prostředí. Výrazy il faut, il ne faut pas Diskutuje o úloze a vlivu reklamy. Zpracuje a prezentuje vlastní reklamu na určitý výrobek. Nepravidelné stupňování příslovcí a přídavných jmen Zná specifické žánry frankofonní hudby (zouk, raï) Diskutuje o moderním umění, porovnává tvorbu současných českých a francouzských výtvarníků EV – lidské aktivita, ochrana přírody při masových sportovních a kulturních akcích MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, pěstování kritického přístupu k reklamě, rozlišování zábavních prvků ve sdělení od informativních a společensky významných MKV – Multikulturalita prostředek našeho obohacování MKV – Multikulturalita prostředek našeho obohacování 63 5.4 PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk – německý jazyk Vyučovací předmět německý jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, a dále rozvíjí průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturní výchova. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vzdělávání v tomto předmětu probíhá na dvou úrovních. Pokud vzdělávání navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A1, které žák získal v předchozím vzdělání, směřuje k dosažení úrovně B1, případně B2. Nemá-li žák možnost navázat na předchozí vzdělávání a je začátečníkem, směřuje jeho vzdělávání k dosažení úrovně A2, případně B1. V receptivních řečových dovednostech žák rozumí hlavním myšlenkám ústního projevu i psaného textu. V produktivních řečových dovednostech formuluje v souladu s cílovou úrovní svůj názor na běžné téma srozumitelně a jazykově správně. Výuka probíhá po celou dobu studia v 1. až 4. ročníku ve skupinách vytvořených podle úrovně jazykové pokročilosti. Počet hodin je určen učebním plánem školy, který stanovuje ve všech ročnících všech zaměření 3 hodiny týdně. Výuka je během studia doplňována dalšími aktivitami, jakými jsou např. ročníkové práce, exkurze, poznávací tématické cesty, projekty, výměnné pobyty s rodilými mluvčími apod. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ: Učitel vede žáka k samostatné práci, jejímu plánování a organizaci, pomáhá mu účinně využívat nejrůznější strategie učení a učí ho kriticky přistupovat ke zdrojům informací a jejich vyhodnocování a k sebereflexi při dosahování učebních cílů. Učitel zadává samostatná vystoupení, případně referáty a seminární práce a pomáhá vytvářet správné pracovní návyky. Provází žáka od jednodušších ke složitějším úkolům. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ: Učitel vede žáka k rozpoznávání problémů, k jejich pojmenování a řešení formou definování pravidel, která se dál žák učí aplikovat. Při analyzování problémů podporuje u žáka rozvoj analytického, kritického a tvořivého myšlení. Modelováním různých komunikačních situací vede žáka k samostatnému a odpovědnému rozhodování. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: Učitel žáka vede k pohotovým reakcím v každodenních situacích, ke srozumitelnému formulování názorů a postojů a jejich obhajování, k porozumění složitějším projevům a ke sdělování komplexnějších témat. Podporuje rozvoj psané i ústní komunikace a vhodné formy jejich prezentace. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: Učitel podporuje kooperativní prostředí, učí žáky korekci vlastního jednání a chování, dbá na udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii. Pomáhá žákům rozpoznat a rozvinout silné stránky jejich osobnosti . KOMPETENCE OBČANSKÉ: učitel vede žáky k občanské odpovědnosti, k respektování různorodých názorů a postojů, k poznávání a k chápání duchovních a kulturních hodnot. Učitel pomáhá sledovat události a vývoj veřejného života a zaujímat k nim informované a zodpovědné stanovisko. KOMPETENCE K PODNIKAVOST 64 učitel vede žáka cíleně k rozvoji osobních předpokladů v souvislosti s budoucím profesním zaměřením, motivuje žáka k účasti v soutěžích, olympiádách a projektech. Nabízí žákům informace o možnostech dalšího vzdělávání a pracovních příležitostech. Učí žáka rozpoznat rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI žáci se speciálními potřebami jsou integrováni do běžných tříd a ve spolupráci s PPP škola vytvoří pro tyto žáky konkrétní podmínky. ZABEZPEČENÍ VÝUKY NADANÝCH ŽÁKŮ učitel se snaží vytvářet pro nadané žáky svým individuálním přístupem podmínky pro jejich rozvoj, ukazuje jim možnosti dalšího mimoškolního vzdělávání, případně jim umožní přestup do pokročilejší jazykové skupiny. 65 Ročník : první Školní výstupy – žák RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI (poslech a čtení s porozuměním) Při poslechu žák rozumí známým slovům a jednoduchým větám, které se týkají každodenních témat, rodiny a nejbližšího okolí. Rozlišuje jednotlivé mluvčí, snaží se porozumět internacionalismům. Orientuje se v krátkých promluvách, mluví-li lidé pomalu a vyslovují-li správně. Při čtení rozumí krátkým a jednoduchým textům s běžnou tématikou, rozumí číselným údajům a informacím o osobách a místech a jednoduchým pokynům. Učivo KOMUNIKAČNÍ SITUACE Žák umí pozdravit a představit se Umí hláskovat jména výrazy Zahájit rozhovor Objednat si a zaplatit Počítat do 100 Pojmenovat základní předměty Hovořit o jazycích PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Žák hovoří v jednoduchých větách o sobě, své rodině, koníčcích, poskytne číselné údaje a jednoduchými výrazy popíše osoby a okolí. Dokáže napsat jména, jednotlivá slova či více slov, umí vyplňovat informace do jednoduchých formulářů, umí zapsat jednoduchý text podle diktátu. Dokáže napsat pohlednici a jednoduchý e-.mail INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Žák dokáže podle situace vhodně používat pozdravy a další zdvořilostní formulace při vítání a loučení, umí se ptát, jak se daří dalším osobám, reaguje jednoduše na kladené otázky. Umí se ptát na jednoduché číselné informace. Hovořit o svých zájmech a rodině Pojmenovat oblíbený předmět Popsat denní program Průřezová témata, přesahy Multikulturní výchova vnímat multikulturalitu jako prostředek vzájemného obohacování uvědomění si vlastní kulturní identity Osobnostní a sociální výchova různé sociální role mladého člověka způsoby chování a jednání člověka péče o vlastní zdraví Enviromentální výchova vnímání místa, v nichž žijeme, změny cítit odpovědnost za prostředí, v němž žiji Mediální výchova vliv médií na uspořádání každodenního života Sjednat si schůzku Říci, kde lidé pracují a bydlí Zeptat se na cestu Popsat, co mu chutná, má rád, vyjádřit základní emoce TÉMATICKÉ OKRUHY první kontakt, seznámení lidé a jejich jazyky naše třída, předměty základní zeměpisné výrazy rodina, bydlení, domácí zvířata jídlo a jídelní zvyklosti základní orientace ve městě 66 Ročník : druhý Školní výstupy – žák RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI (poslech a čtení s porozuměním) Při poslechu žák rozumí jednoduchým pokynům a větám. Ve známých situacích rozumí jednoduchým informacím a číselným údajům. Dokáže pochopit téma konverzace, mluví-li se pomalu a standardním jazykem. Orientuje se v delších promluvách, mluví-li lidé pomalu a vyslovují-li správně. Při čtení rozumí delším a jednoduchým textům s obrázky, u nichž pochopí hlavní informaci, rozumí informačním veřejným tabulím, rozpozná hlavní téma novinových článků a najde podle orientačních bodů (čísla) podstatnou informaci. V hrubých rysech rozumí obsahu příběhu. PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Žák dovede popsat v jednoduchých větách známé osoby a situace, stručně hovoří o osobních zkušenostech, hovoří o koníčcích, poskytne číselné údaje a informace s čísly související . Dokáže podat základní informace ke známému tématu. Píše podle diktátu. Dokáže napsat jednoduchý dopis a popíše známé osoby a věci. INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Žák dokáže podle situace vhodně používat konverzační obraty při vítání a loučení, zvládne jednoduchou výměnu informací o všedních tématech, zvládne vyřešit verbálně jednoduchou krizovou situaci ( zavolat pomoc). Umí přijmout a odmítnout návrh, případně navrhnout jinou alternativu. Učivo KOMUNIKAČNÍ SITUACE Rozumí popisu cesty Rozumí informacím o ceně a nabídce jídelníčku Rozumí vyprávění jiné osoby o tom, jak tráví den Rozumí popisu základních emocí Orientuje se v jízdních řádech a ve způsobu kupování jízdenek Domluví dobu a téma pracovní schůzky Hovoří podrobně o rodině, přátelích, zvycích Hovoří o nakupování Popíše části lidského těla, jednoduché zdravotní problémy Průřezová témata, přesahy Osobnostní a sociální výchova rozvoj zdravého a bezpečného životního stylu způsoby chování a jednání vztah ke spolupráci a soutěži Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidé na svět prohlubovat vnímavost ke kulturním rozdílnostem Enviromentální výchova uvědomit si vliv znečištěného prostředí na lidské zdraví uvědomování si vlastních možností při ochraně ž.p. Mediální výchova orientace v nabídce mediálních produktů tvorba jednoduchých mediálních produktů Vyjádří prosbu o pomoc TÉMATICKÉ OKRUHY pracovní schůzka povolání zdraví, nemoci a lidské tělo dovolená a prázdniny doprava a nehody úvod do německé jazykové oblasti (osobnosti, města) oblečení a móda 67 Ročník : třetí Školní výstupy – žák Učivo Průřezová témata, přesahy RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI (poslech a čtení s porozuměním) Rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na běžné a známé téma. Odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu. Při čtení rozumí delším, složitějším textům s obrázky a grafy. Využívá slovník při práci s neznámým textem, pochopí v hrubých rysech děj jednoduchého příběhu. Prohlubování výslovnostních návyků (výslovnost složených slov), nářeční odchylky Osobnostní a sociální výchova zlepšování kvality učení strategie zvládání zátěžových situací vyhledávání informací zvyšování kvality komunikace v různých sociálních vazbách PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, méně náročný autentický text se slovní zásobou na běžná témata. Jednoduše a souvisle popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související. Formuluje svůj názor ústně i písemně na jednoduché, běžné téma srozumitelně, gramaticky správně. Předložky s genitivem Časové údaje a výrazy Genitiv Další předložky Věta jednoduchá a souvětí Souhrn předložek s dativem a akuzativem Předložkové vazby sloves Slovotvorba Zeměpisné názvy Préteritum slabých a silných sloves Podmínkové věty Skloňování příd. jmen v přívlastku. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech vnímat a hodnotit lokální a regionální jevy, porovnávat odlišnosti a shody v kultuře a životním stylu Mediální výchova lidé v médiích a jejich práce vztah mezi mediálními produkty a skutečností Enviromentální výchova vztah člověka k přírodním zdrojům, možnost každého občana napomáhat ke zlepšení ž.p INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích užitím jednoduchých, vhodných výrazů a frazeologických obratů. S jistou mírou sebedůvěry komunikuje foneticky správně s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků. 68 Ročník : čtvrtý Školní výstupy – žák RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Identifikuje strukturu složitějšího textu a rozliší hlavní informace. Rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé styly a citová zabarvení promluvy. Užívá různé techniky čtení dle typu textu a účelu čtení Užívá různé druhy slovníků při čtení nekomplikovaných faktografických textů. Pochopí tematický záměr a nejdůležitější argumenty v jednodušším originálním textu. PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Logicky a jasně strukturuje středně dlouhý písemný projev, formální i neformální text na běžné či známé téma. Ústně i písemně sdělí běžné, obsahově jednoduché informace. Využívá překladové slovníky při zpracování písemného projevu na méně běžné téma. Dokáže napsat jednoduché hodnocení knihy, filmu, výstavy. Na základě obrázku popíše a zhodnotí situaci. Umí popsat své pocity, sny a plány. INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Vysvětlí gramaticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústní formou, je schopen zapojit se bez přípravy do rozhovoru o tématu, které je mu blízké. Je schopen vyjádřit své pocity a reagovat na cizí emoce. Dokáže jednoduše Učivo KOMUNIKAČNÍ SITUACE Dokáže formulovat složitější otázky k danému textu Dokáže komentovat moderní dějiny Evropy Dokáže vysvětlit problémy všedního dne a poskytnout radu Dokáže zaujmout stanoviska k různým klišé a mýtům moderní doby Dokáže zaujatě hovořit o regionu, z něhož pochází, a zhodnotit klady a zápory tohoto místa. Dokáže sdělit své ideály a přání a obavy. Dokáže vyslovit prognózy a zdůvodnit je. Umí diskutovat o konfliktech vyplývajících z každodenního soužití. Dokáže informovat o aktuálních tématech německy mluvících zemí. Má vlastní zkušenost s četbou něm. psané literatury a umí o ní jednoduše hovořit. Průřezová témata, přesahy Osobnostní a sociální výchova hodnoty a sociální role současné i budoucí zvládání emocí ve vypjatých situacích spolupráce s lidmi, kteří jsou odlišní ochota podílet se na obecně prospěšných aktivitách Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, vytváření kritických postojů ke xenofobii, intoleranci, rasismu atd. zkoumání modelů různých sociokulturních skupin učit se respektu ke specifickým rysům jiných jazyků Enviromentální výchova učit se poznávat přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí Mediální výchova vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů TÉMATICKÉ OKRUHY životní prostředí a péče o něj soužití několika generací stresové situace v každodenním životě moje město, moje čtvrť , můj dům německá literatura na základě četby sebeprezentace v nových médiích německý tisk 69 komunikovat i prostřednictvím elektronických médií. Zvládne jednoduchou prezentaci na zadané téma. 70 5.5 PŘEDMĚT: MATEMATIKA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Oblast a obor Matematika a její aplikace jsou realizovány v povinném předmětu Matematika a ve volitelném předmětu Matematika / Člověk a příroda – maturitní seminář. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Předmět vzniká ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace z RVP GV, v prvním ročníku čtyřletého studia integruje část výstupů a učiva ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie z RVP GV a realizuje tematický okruh Účinky mediální produkce a vliv médií z průřezového tématu Mediální výchova z RVP GV. Matematika je vyučována na čtyřletém studiu po celé čtyři roky s celkovou časovou dotací 10 hodin (3,3,2,2). V hodinách je kladen důraz na soustavné procvičování probíraného učiva, při němž jsou žáci nuceni vysvětlovat svůj postup. Učitelé žáky vedou k systematičnosti a vytrvalosti při hledání správného a úplného řešení. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Učitel prokládá výklad názornými příklady. Učitel zařazuje do vyučování práci s chybou, vede žáky k odhalování záměrných chyb ve výkladu. Učitel často zařazuje vhodné slovní úlohy, a tím posiluje vazbu učiva k reálnému světu. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vhodně volí úlohy, které lze algoritmizovat. Učitel společně s žáky vytváří algoritmy řešení, které potom slouží jako pomůcka při řešení úloh obdobných. Učitel upozorňuje žáky na chyby, kterých se při práci mohou dopustit, a ukazuje jim metody odstranění - systematičnost a zkouška. Učitel s žáky odvozuje vzorce a podporuje jejich odvozování během řešení úloh. Učitel zařazuje práci s přehledy vzorců. Učitel pomocí vhodných úloh ukazuje a s žáky hledá různé metody řešení související s různými oblastmi matematiky (geometrické a algebraické řešení apod.). Učitel vede žáky k využívání náčrtků při řešení úloh. Učitel nutí žáky hledat další řešení, jestliže jejich nejsou správná nebo úplná. Vytváří pro toto hledání časový prostor. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel nutí žáky komentovat svůj postup při řešení úloh u tabule. Učitel vede žáky, aby vysvětlili svoji strukturu řešení a jasně formulovali závěr. Žák využívá tabulku a graf při vyjádření svých myšlenek. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel vede diskusi při řešení úlohy a dbá na respektování názorů i nesprávných. Učitel oceňuje žáky, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či problém. Učitel volí přiměřeně náročné úlohy pro různé skupiny žáků. Učitel podporuje vhodnou vzájemnou pomoc při řešení úloh. 71 Ročník: první až čtvrtý Školní výstupy Učivo Žák čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor využívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového problému v každé kapitole matematiky Průřezová témata, přesahy v každé kapitole matematiky v každé kapitole matematiky ve všech kapitolách, které to umožňují Chemie - 1.ročník (základní výpočty) ve všech kapitolách, které to umožňují Ročník: první Školní výstupy Žák dokáže určit prvky číselných množin aplikuje znaky dělitelnosti určí prvočíselný rozklad určí největší společný dělitel a nejmenší společný násobek čísel pomocí kalkulátoru aplikuje učivo o nejmenším společném násobku na sčítání a odčítání zlomků vyjádří číslo v semilogaritmickém tvaru a operuje s ním sečte, odečte, vynásobí a vydělí mnohočleny rozloží mnohočlen pomocí vytýkání nebo vzorce určí společného dělitele a společný násobek mnohočlenů vyjádří neznámou ze vzorce sečte, odečte, vynásobí a Učivo Průřezová témata, přesahy základní číselné množiny znaky dělitelnosti prvočísla, čísla složená největší společný dělitel a nejmenší společný násobek semilogaritmický tvar čísla Chemie - 1. ročník (základní výpočty) Fyzika - 1.- 3. roč. určení číselné hodnoty veličin obor proměnné dělení mnohočlenů 2 3 2 2 vzorce (a±b) ; (a±b) , a ±b , 3 3 a ±b , dělitel a násobek mnohočlenů úpravy výrazů Chemie - 1.ročník (základní výpočty) Fyzika - 1.- 3.roč. obecné řešení úloh úpravy lomených výrazů 72 vydělí lomené výrazy určuje definiční obor proměnné operuje s množinami operuje s intervaly jako s příklady množiny využívá tabulkového kalkulátoru ke grafickému reprezentování dat čte tabulky, diagramy a grafy dokáže správně vytvořit výrok užívá správně logické spojky určí pravdivostní hodnotu složeného výroku pomocí pravdivostní tabulky užívá správně kvantifikátory rozliší správný a nesprávný úsudek rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty využívá ekvivalentních úprav při řešení rovnic, zjišťuje počta řešení před řešení určuje definiční obor neznámé řeší jednoduché slovní úlohy pomocí lineárních rovnic využije grafů ke grafickému řešení lineární rovnice algebraicky i graficky řeší lineární nerovnice a jejich soustavy interpretuje výrazy |x-a |<b jako interval řeší lineární rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou zapisuje řešení rovnice o dvou neznámých jako množinu uspořádaných dvojic řeší pomocí různých metod soustavu o dvou neznámých řeší jednoduché slovní úlohy pomocí soustavy lineárních rovnic využívá vhodné metody průnik, sjednocení, rovnost, rozdíl množin číselné množiny N, Z, Q, I, R interval tabulkový kalkulátor ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie výrok konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence, negace výroků pravdivostní tabulka kvantifikátory úsudek definice, věta ekvivalentní úpravy rovnice s neznámou ve jmenovateli slovní úlohy grafické řešení lineárních rovnic lineární nerovnice a jejich soustavy lineární rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou Kartézský součin, uspořádaná dvojice metoda sčítací, porovnávací a substituční Fyzika - 1.- 3. ročník obecné řešení úloh slovní úlohy soustavy lineárních rovnic o více 73 řešení lineárních rovnic o třech a více neznámých řeší rovnice v součinovém a podílovém tvaru řeší kvadratickou rovnici rozkladem diskutuje řešitelnost kvadratických rovnic využívá vzorců při řešení kvadratické rovnice řeší jednoduché slovní úlohy pomocí kvadratických rovnic řešení rovnice s neznámou pod odmocninou řeší nerovnice v součinovém a podílovém tvaru neznámých rovnice v součinovém a podílovém tvaru kvadratické rovnice rovnice s neznámou ve jmenovateli slovní úlohy rovnice s neznámou pod odmocninou, neekvivalentní úpravy nerovnice v součinovém a podílovém tvaru 74 Ročník: druhý Školní výstupy načrtne graf lineární funkce a určí základní vlastnosti načrtne graf kvadratické funkce a určí základní vlastnosti využije tabulkového procesoru k znázornění grafu kvadratické funkce řeší jednoduché úlohy na goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku motivované praxí žák načrtne grafy mocninných funkcí a určí jejich vlastnosti načrtne grafy lineární lomené funkce a určí její vlastnosti upravuje efektivně výrazy s odmocninou upravuje efektivně výrazy s racionálními exponenty načrtne graf exponenciální funkce a určí její vlastnosti používá vhodné metody při řešení exponenciálních rovnice odvodí průběh a graf logaritmické funkce upravuje výrazy s logaritmy Učivo Průřezová témata, přesahy Kartézský součin, monotónnost, definiční obor, obor hodnot, lineární funkce kvadratická funkce,konkávnost, konvexnost, omezenost graf kvadratické funkce ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie úlohy na goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku sudost a lichost, inverzní funkce, funkce lineárně lomené a mocninné Fyzika - 2. ročník - děje v plynu pravidla pro počítání s odmocninami, odstranění odmocniny ze jmenovatele mocniny s Z a Q exponentem exponenciální funkce exponenciální rovnice logaritmická funkce vztahy pro počítání s logaritmy používá vhodné metody při řešení logaritmických rovnic převádí velikost úhlů mezi radiány a stupni logaritmické rovnice určí základní velikost úhlu orientovaný úhel odvodí základní hodnoty goniometrických funkcí symetrické úhly úhlové jednotky Chemie - 1.ročník výpočty pH ČaP - 3.ročník rozpadový zákon ČaP - 3.ročník rozpadový zákon ČaP - 3.ročník harmonický kmitavý pohyb, střídavý proud ČaP - 3.ročník harmonický kmitavý pohyb, střídavý proud 75 pomocí jednotkové kružnice načrtne průběh goniometrických funkcí a určí jejich vlastnosti efektivně upravuje jednoduché goniometrické výrazy řeší goniometrické rovnice při řešení úloh využívá Pythagorovu větu a Eukleidovy věty při řešení trigonometrických úloh využívá sinovou a kosinovou větu řeší jednoduché planimetrické úlohy s využitím trigonometrie při řešení úloh využívá vlastností úhlů v kružnici při řešení úloh využívá Pythagorovu větu a Eukleidovy věty periodicita, goniometrické funkce ČaP - 3.ročník harmonický kmitavý pohyb, střídavý proud goniometrické vzorce goniometrické rovnice početní trigonometrie obvodový a středový úhel početní trigonometrie 76 Ročník: třetí Školní výstupy Žák využívá vlastností trojúhelníků a čtyřúhelníků konstruuje trojúhelník s různě zadanými prvky konstruuje čtyřúhelník s různě zadanými prvky používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary zobrazí ve volné rovnoběžné projekci hranol a jehlan sestrojí a zobrazí rovinný řez hranolu a jehlanu určuje u lineárních útvarů vzdálenosti určuje u lineárních útvarů odchylky řeší metrické úlohy motivované praxí řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy pomocí shodných zobrazení řeší úlohy na objem a povrch těles žák užívá vektorů a souřadnic bodů v rovině a v prostoru užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam koeficientů) určí vzájemnou polohu přímek určí odchylku přímek určí vzdálenost bodů, bodu a přímky využívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí základní údaje o kuželosečce Učivo Průřezová témata, přesahy vlastnosti trojúhelníků a čtyřúhelníků konstrukce trojúhelníku konstrukce čtyřúhelníku tělesa pravidla volné rovnoběžné projekce řezy těles vzdálenosti přímek, rovin, bodů odchylky přímek a rovin metrické úlohy osová souměrnost, středová souměrnost, posunutí, rotace, stejnolehlost vzorce pro objemy a povrchy těles operace s vektory vektorový součin parametrická, obecná a směrnicová rovnice přímky vzájemná poloha přímek odchylka přímek vzdálenosti kružnice, elipsa, hyperbola, parabola 77 při řešení analytických úloh na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav určuje vzájemnou polohu přímek a rovin v prostoru rovnice tečny vzájemná poloha přímek a rovin 78 Ročník: čtvrtý Školní výstupy volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní techniku) Učivo vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka diskutuje a kriticky zhodnotí statistika statistické informace a daná statistická sdělení formuluje a zdůvodňuje omezenost, monotónnost, vlastnosti posloupností posloupnosti řeší aplikační úlohy s aritmetická a geometrická využitím poznatků o posloupnost posloupnostech interpretuje z funkčního finanční matematika hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice upravuje efektivně výrazy s faktoriály faktoriály řeší jednoduché pravidlo kombinatorického kombinatorické úlohy součtu a součinu kombinační úlohy při řešení kombinačních úloh motivovaných praxí charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet upravuje výrazy s kombinační číslo kombinačními čísly řeší úlohy na variace, variace, permutace a permutace a kombinace kombinace bez opakování bez opakování řeší příklady pomocí binomická věta, Pascalův binomické věty trojúhelník řeší úlohy na variace a variace a permutace s permutace s opakováním opakováním využívá kombinatorické náhodný jev postupy při výpočtu pravděpodobnosti při řešení úloh efektivně sjednocení a průnik jevů využívá pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů Průřezová témata, přesahy využití softwaru Fyzika- 1.ročník praktická cvičení Účinky mediální produkce a vliv médií - seznámením se s ukázkami využití zobrazení statistických údajů v mediích využití softwaru 79 5.6 PŘEDMĚT: FYZIKA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a příroda Fyzika Vzdělávací obor Fyzika je realizován v povinném předmětu Fyzika (1. a 2. ročník), integrujícím povinném předmětu Člověk a příroda (3. a 4. ročník) a ve volitelném předmětu Matematika / Člověk a příroda – maturitní seminář. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vyučovací předmět Fyzika vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Fyzika z RVP GV, v prvních třech ročnících, rozvíjí průřezové téma Osobnostní a sociální výchova z RVP GV. Fyzika je vyučována v prvních třech letech s celkovou hodinovou dotací 6 hodin. Učivo je realizováno částečně frontální výukou, částečně aktivními metodami výuky (frontálními a demonstračními pokusy, skupinovou prací, vyhledáváním informací na internetu, v knihách, zpracováním laboratorních protokolů na počítači). KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy. Z nich jsou ve fyzice nejčastěji využívány následující: KOMPETENCE K UČENÍ Učitel zařazuje do vyučování práci s chybou, vede žáky k odhalování záměrných chyb ve výkladu a chyb ve využívání daných poznatků v jejich okolí (nechá žáky srovnat výsledek jejich měření s ověřenou fyzikální skutečností). Učitel vede žáky k samostatnosti (nechá je samostatně promyslet a zrealizovat laboratorní práci). Učitel motivuje žáky k učení praktickými ukázkami daného učiva (zařazuje demonstrační pokusy). KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel využívá samostatné práce či laboratorního cvičení k tomu, aby si žáci nacvičili rozebírání problému a stanovení cíle práce (nechá žáky samostatně promyslet a zrealizovat měření, samostatně řešit úlohy). Učitel vede žáky k využívání učiva z jiných předmětů (matematizovat fyzikální úlohu). Žák opakovaně hledá správný postup řešení, jestliže předchozí nevedly k cíli (při praktických cvičeních je veden k opakovanému měření). Učitel vede žáka k používání specifických výrazových prostředků, které pomáhají zjednodušit řešený problém (dbá na užívání náčrtků a grafů při řešení úloh). KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel vyžaduje používání správné (přesné) terminologie při komentování vlastních úvah, prací… (při řešení úloh a problémů vyžaduje, aby žáci vysvětlovali svůj postup pomocí fyzikálních zákonů). KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel využívá (především při praktických cvičeních) skupinovou práci. Učitel vyžaduje dodržování stanovených pravidel (dbá na provozní řády učeben fyziky, dodržování dohodnutého způsobu zápisu úloh, protokolů z měření). 80 5.6.1 Fyzikální pokusy Ročník: první, druhý (Fyzika) až třetí (Člověk a příroda) Žáci se zúčastní Fyzikálních pokusů pro studenty středních škol, pořádaných katedrou didaktiky fyziky MFF UK Praha Pokusy budou probíhat v termínech podle plánu KDF MFF UK Praha (délka každého bloku je 75 minut). Místo konání je v areálu MFF UK, V Holešovičkách 2 v Praze 8. Pokusy budou probíhat v posluchárně T2 (v přízemí). Téma 1. ročník Mechanika 2. ročník Učivo Fyzikální veličiny Kinematika Dynamika Mechanika tuhého tělesa a kapalin Termika Molekulová fyzika a termika Akustika Mechanické kmitání a vlnění Elektřina a magnetismus Elektrostatika Elektrický proud v látkách Magnetické pole Střídavý proud Elektromagnetické vlnění Elektromagnetické vlnění a optika Optika Elektromagnetické vlnění a optika 3. ročník 81 Ročník: první Školní výstupy rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh určí druhy jednotek, správně je označuje, převádí, znázorní, graficky určí jeho výslednici a vypočte její velikost užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených určí polohu tělesa, druh pohybu, popíše a matematicky vyhodnotí pohyb rovn. přímočarý, rovn. zrychlený/ zpomalený, rovnoměrný po kružnici, sestrojí časové diagramy pro dráhu, rychlost a zrychlení a správně je interpretuje určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil zakreslí, graficky určí a vypočte výslednici sil, aplikuje i na nakloněnou rovinu využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles pomocí 2. NZ určí druh pohybu tělesa a vypočte jeho zrychlení, rozliší homogenní a centrální pole, zakreslí a vypočte velikost zrychlení v obou typech polí, vysvětlí rozdíl mezi gravitační a tíhovou silou (zrychlením) využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh užívá veličinu hybnost a její zákon zachování, aplikuje veličiny práce, výkon, účinnost a zákon Učivo Průřezová témata, přesahy Fyzikální veličiny - soustava SI - druhy fyzikálních veličin Matematika 1.roč. semilogický tvar čísla Kinematika - vztažná soustava, poloha a změna polohy tělesa - hmotný bod - dráha, rychlost, zrychlení, volný pád a rovn. pohyb po kružnici Matematika 1.roč. soustavy rovnic, vyjádření neznámé, graf kvadratické a lineární funkce Dynamika, gravitační pole - hmotnost, síla gravitační, tíhová, třecí, dostředivá a odstředivá - inerciální soustava - hybnost tělesa, zákon zachování - gravitační pole, Newtonův gravitační zákon - Newtonovy pohybové zákony - mechanická práce, energie, výkon,účinnost, zákon zachování energie a hmotnosti, souvislost změny mech. energie s prací Matematika 1.roč. soustavy rovnic,vyjádření neznámé ze vzorce, goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku; Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 82 zachování mechanické energie v úlohách z praxe určí v konkrétních situacích síly, případně jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil početně i graficky rozkládá i skládá síly působící na DTT, užívá je k řešení páky, rozliší tlak a tlakovou sílu a aplikuje je na hydraulický lis, řeší úlohy s využitím Archimédova zákona využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh užívá k řešení problémů a úloh při proudění tekutin Mechanika tuhého tělesa a kapalin - moment síly a dvojice sil - těžiště, rovnovážná poloha tělesa - tlak, tlaková a vztlaková síla - proudění tekutin - rovnice kontinuity a Bernoulliova, podtlak Matematika 1.roč. soustavy rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce 83 Ročník: druhý Školní výstupy objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou seznámí se s experimentálními důkazy částicového složení látek aplikuje s porozuměním termodynamické zákony (TDZ) při řešení konkrétních fyzikálních úloh rozlišuje a převádí mezi termodynamickou a Celsiovou stupnicí, pracuje s 1. TDZ v úlohách aplikuje s porozuměním TDZ při řešení konkrétních fyzikálních úloh používá 1. TDZ při rozboru kruhového děje a při dějích v plynech využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu pracuje s jejími speciálními případy, sestrojuje diagramy, řeší početní úlohy, aplikuje předchozí poznatky při objasnění chodu motorů analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles kvalitativně rozebere druhy deformace a křivku deformace, početně zpracuje Hookův zákon objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou popíše povrchové a kapilární jevy v kapalině, kvalitativně i kvantitativně Učivo Průřezová témata, přesahy Molekulová fyzika a termika - kinetická teorie stavby látek - termodynamická a Celsiova teplota - vnitřní energie, změna a přenos - teplo, měrná tepelná kapacita - 1. a 2. TDZ Matematika 1.roč. vyjádření neznámé ze vzorce Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Plyny - 1. a 2. TDZ - stavová rovnice, její speciální případy Matematika 1.roč. soustavy rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce, graf lineární a lineárně lomené funkce (2.roč.) Pevné látky a kapaliny - normálové napětí, Hookův zákon - povrchové napětí, kapilární jevy - změny skupenství látek (skupenské a měrné skupenské teplo) - teplotní délková a objemová roztažnost Matematika 1.roč. soustavy rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 84 rozebere změny skupenství látek porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívá je k řešení praktických problémů pracuje se vztahy pro teplotní délkovou a objemovou roztažnost objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění popíše harmonický kmitavý pohyb a pracuje s rovnicí okamžité výchylky, objasní vznik postupné a stojaté vlny v řadě bodů, uvede základní charakteristiky zvuku a vysvětlí jevy ozvěna Mechanické kmitání a vlnění - mechanický oscilátor, perioda, frekvence, síla pružnosti - postupné a stojaté vlnění, vlnová délka, rychlost vlnění - hlasitost, intenzita zvuku Matematika 2.roč. goniometrické funkce 85 5.7 PŘEDMĚT: CHEMIE Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a příroda Chemie Vzdělávací obor Chemie je realizován v povinném předmětu Chemie (1. a 2. ročník), integrujícím povinném předmětu Člověk a příroda (3. a 4. ročník) a ve volitelném předmětu Matematika / Člověk a příroda – maturitní seminář. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU CHEMIE OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vyučovací předmět zahrnuje celý vzdělávací obor chemie z RVP GV a integruje některé výstupy z vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV. V předmětu chemie je integrováno průřezové téma Environmentální výchova z RVP GV. Předmět chemie je vyučován v prvním, druhém ročníku dvě nedělené hodiny týdně. Předmět chemie má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projekční technikou, interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou. Při výuce chemie žáci získávají představu o základních chemických, dějích. Žák je veden k tomu, aby chránil přírodu a životní prostředí. Aby při laboratorních cvičeních i v hodinách spolupracoval ve skupině, dovedl vyvozovat závěry a prezentoval své výsledky. Studenti si během celého studia chemie zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvičení a testy do portfolií, jejichž součástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projektů, skupinových prací atd. ) Výuka předmětu chemie je realizována jak frontálně – se zařazováním demonstračních pokusů, tak simultánně – skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvičení, Praktická cvičení jsou zaměřená na nácvik základních laboratorních postupů a je prokládána diskusí, projekty. Laboratorní řád je nedílnou součástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyučujícího závazné. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Učitel motivuje žáky k učení praktickými ukázkami daného učiva (zařazování demonstračních pokusů). Žák čte s porozuměním text s přírodovědně technickým zaměřením (na úrovni středoškolských učebnic, populárně-vědeckých časopisů) vyhledává a interpretuje informace z přírodovědné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (odečítá hodnoty na sobě závislých veličin) interpretuje graficky zaznamenanou závislost. Učitel pracuje s chybou – např. kritickým přístupem ke klamavým reklamám – užití chemie v běžném životě. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkolů – vypracováním laboratorních protokolů. Učitel užívá samostatnou práci, laboratorní cvičení k tomu, aby se žáci učili rozboru úkolu a plánování práce. Učitel upozorňuje žáky na chyby, kterých se mohou dopustit, vede je k vyloučení chyby např. posouzením reálnosti výsledku. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel vyžaduje správnou terminologie např. při slovní interpretaci chemických zápisů. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel využívá skupinovou práci při řešení problémových úloh v hodinách a především v laboratorních cvičeních. Učitel důsledně vyžaduje dodržování laboratorního řádu. 86 Učitel dbá na osvětu jako součást primární prevence objasňováním účinků a nebezpečnosti látek užívaných jako drogy. KOMPETENCE OBČANSKÉ Učitel podporuje řízenou diskusi k učivu, jež je v souvislosti s aktuálními problémy – především o kladech a záporech chemických látek a chemického průmyslu v dopadu na zdraví a životní prostředí. 87 Ročník: první Školní výstupy Učivo využívá k popisu látek odbornou terminologii Anorganické názvosloví chemické vzorce, oxidační číslo, názvosloví anorganických sloučenin a iontů předmět studia chemie klasifikace látek prvky a sloučeniny oxidační číslo názvosloví anorganických sloučenin (oxidy , kyseliny , soli Obecná chemie látkové množství molární hmotnost hmotnostní a objemový zlomek molární objem klasifikace a struktura látek chemické látky, prvky částice látky, typy krystalů, modifikace, amorfní látky Látky a soustavy látek chemický prvek chemická sloučenina chemická látka a směs látek směsi, složení, oddělování jejich složek vyjadřování složení směsí, vyjadřování složení roztoků.koncentrace látek, druhy roztoků a jejich složení voda-druhy, vlastnosti, význam pro život na Zemi, čistota roztoky kyselin a zásad ve vodě, pH voda: struktura vody a její vlastnosti, tvrdost vody, význam pro život a chemickou výrobu, ochrana vod, voda jako rozpouštědlo vzduch-složení, struktura atmosféry, význam a využití, chemické děje v atmosféře, znečištění ovzduší: lokální, regionální a globální problematika, smog, kyselé deště, skleníkový efekt, ozónová díra, teplotní inverze, imise, emise, depozice stavba atomu atom, molekula, ion provede klasifikaci jednoduchých látek podle složení a struktury čte s porozuměním text s přírodovědně technickým zaměřením (na úrovni středoškolských učebnic, populárně-vědeckých časopisů) vyhledává a interpretuje informace z přírodovědné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (odečítá hodnoty na sobě závislých veličin) interpretuje graficky zaznamenanou závislost vysvětlí stavbu atomu či iontu pomocí atomových čísel Průřezová témata, přesahy ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Projekt Voda (porovnání vod, pitný režim, práce s grafy, sběr materiálu) Zeměpis, Biologie 88 popíše elektronovou konfiguraci atomů či iontů vysvětlí účinky radioaktivního záření podle typu záření a uvede, jak se lze účinně chránit popíše možnosti využití radioaktivity objasní vznik chemické vazby na jednoduchých molekulách předvídá vlastnosti látek vyplývající z chemické vazby a mezimolekulových sil odvozuje vlastnosti prvků v souvislosti s jejich umístěním v PSP zařadí prvek nepřechodný, přechodný a vnitřně přechodný vysvětlí možnosti ovlivňování rychlosti chemické reakce a chemické rovnováhy zapíše a vyčíslí rovnici jednoduchého chemického děje pozná typ jednoduché chemické reakce rozhodne o acidobazickém charakteru roztoku a své rozhodnutí zdůvodní zapíše rovnici neutralizace a hydrolýzy vysvětlí podstatu redoxních reakcí, jmenuje příklady redoxních činidel využívá algoritmus vyčíslování redoxních reakcí vysvětlí chování kovů v elektrochemické řadě kovů popíše průběh elektrolýzy jednoduchého děje a její užití rozliší chemické děje podle tepelného zabarvení vypočítá reakční teplo ze slučovacích a spalných tepel, při výpočtech užívá termochemické rovnice a zákony charakterizuje vodík a kyslík z hlediska vlastností, reakcí a užití vysvětlí význam ozónové vrstvy a pojem fotochemický smog charakterizuje oxidy z hlediska stavby a acidobazického atom – jeho složení a struktura, izotop, nuklid kvantová čísla, výstavbová pravidla radioaktivita, radioaktivní izotopy, typy záření, poločas rozpadu, užití radioaktivity chemická vazba chemická vazba – vznik, typy, elektronegativita, prostorové uspořádání atomů v molekule, mezimolekulové síly periodická soustava prvků Periodický zákon, PSP a její grafické uspořádání (periody, skupiny) třídění chemických prvků základy reakční kinetiky rychlost chemické reakce a vlivy na ní, chemická rovnováha třídění chemických reakcí acidobazické reakce - teorie kyselin a zásad, kyselost a zásaditost roztoků, indikátory,pH neutralizace, hydrolýza redoxní reakce, činidla řada napětí kovů elektrolýza roztoků a tavenin základy termochemie rozdělení chemických reakcí podle tepelného zabarvení, reakční teplo, termochemické rovnice, termochemické zákony anorganická chemie – nekovy – vodík, kyslík H, O – stavba atomu, výskyt, vlastnosti, příprava, výroba, užití, izotopy H ozon Člověk a životní prostředí 89 charakteru charakterizuje molekulu vody z hlediska vlivu na její vlastnosti charakterizuje vodu pitnou a destilovanou popíše čištění odpadních vod a uvede nejčastější příčiny znečištění vysvětlí bělící a dezinfekční účinky H2O2 charakterizuje vzácné plyny z hlediska struktury a výskytu popíše jejich výrobu a užití předvídá průběh jejich typických reakcí v souvislosti s jejich umístěním v PSP navrhne přípravu halogenovodíků popíše významné vlastnosti, výskyt a užití významných kyselin halogenů a jejich solí popíše strukturu a vlastnosti síry v závislosti na teplotě charakterizuje H2S a SO2 z hlediska vlastností a jejich toxicity charakterizuje H2SO4 z hlediska vlastností a užití charakterizuje sírany z hlediska výskytu a užití charakterizuje N z hlediska struktury atomu, vlastností, výskytu,užití charakterizuje NH3 z hlediska acidobazické povahy a toxicity vysvětlí vznik NOx a jejich vliv na životní prostředí charakterizuje HNO3 z hlediska vlastností a oxidačních schopností objasní rozdíl vlastností alotropických modifikací fosforu rozliší alotropické modifikace uhlíku z hlediska struktury, vlastností a užití charakterizuje CO z hlediska toxicity a užití charakterizuje CO2 z hlediska užití a vlivu na životní prostředí popíše užití Si a SiO2 charakterizuje užití skla z hlediska jeho složení, jmenuje suroviny na jeho výrobu oxidy – rozdělení voda – struktura molekuly, vlastnosti peroxid vodíku – vlastnosti, užití p6 – prvky vzácné plyny – výskyt, výroba užití p5 – prvky halogeny – výskyt, vlastnosti, reakce, výroba, užití halogenovodíky HF, HCl, HClO, HClO4 a jejich soli ČJ – původ názvů prvků (mytologie) p4 – prvky síra H2S, SO2, H2SO3 H2SO4 Sírany p3 – prvky dusík NH3 NOx HNO3 fosfor p2 – prvky uhlík CO CO2 Si, SiO2 Sklo, keramika 90 uvede charakteristické vlastnosti kovů, vysvětlí pojem koroze (chemická,elektrochemická), jmenuje možnosti ochrany před korozí vysvětlí význam a užití slitin popíše principy výrob kovů popíše charakteristické vlastnosti alkalických kovů charakterizuje vlastnosti významných sloučenin alkalických kovů z hlediska jejich užití porovná vlastnosti kovů alkalických zemin s alkalickými kovy charakterizuje sloučeniny Ca z hlediska užití ve stavebnictví vysvětlí vlastnosti vody v souvislosti s obsahem solí Ca a Mg vysvětlí vlastnosti Al v souvislosti s jeho užitím, popíše výrobu Al vysvětlí amfoterní charakter Al2O3 charakterizuje Pb a jeho sloučeniny z hlediska toxicity charakterizuje nejdůležitější slitiny Pb a Sn porovná chemické vlastnosti sloučenin Pb a Sn předvídá acidobazický charakter významných oxidů vybraných kovů charakterizuje z praktického nebo chemického hlediska významné hydroxidy, kyseliny a soli přechodných kovů popíše výrobu Fe, vysvětlí význam Fe a jeho slitin charakterizuje nejdůležitější d a f – prvky z hlediska praktického použití kovy - obecně obecné vlastnosti kovů, ochrana před korozí slitiny kovů principy výrob kovů s1 – prvky alkalické kovy NaOH, KOH, soli (halogenidy, uhličitany, hydrogenuhličitany, dusičnany,...) s2 – prvky kovy alkalických zemin hydroxidy a soli Ca, Mg, Ba – vlastnosti, reakce p1 – prvky hliník – vlastnosti, reakce Al2O3 p2 – prvky Pb, Sn – vlastnosti prvků a sloučenin, slitiny f a d – prvky - kovy: chemie s-prvků: vlastnosti sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku a jejich sloučenin - kovy: chemie d-prvků: obecná charakteristika dprvků, názvosloví koordinačních sloučenin - prvky skupiny chrómu a manganu a jejich sloučeniny - prvky triády železa, lehký a těžkých kovů platinových a jejich sloučeniny - prvky skupiny mědi a jejich sloučeniny - prvky skupiny zinku a jejich sloučeniny - prvky skupiny titanu a vanadu a jejich sloučeniny - chemie f-prvků: - obecná charakteristika fprvků - radioaktivita Člověk a životní prostředí 91 žák užívá správně pojmy charakterizující komplexní sloučeniny využívá názvosloví komplexních sloučenin zapíše chemickou rovnici popisuje změny, které při těchto reakcích nastávají - přirozené a uměle připravené prvky Komplexní sloučeniny centrální atom, ligandy a jejich názvosloví, koordinační číslo názvosloví komplexních sloučenin, význam komplexů chemické reakce komplexních sloučenin 92 Ročník: druhý Školní výstupy Učivo zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin zhodnotí surovinové zdroje uhlovodíků a uvede jaké klady a zápory se s jejich využíváním pojí aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálního názvosloví charakterizuje základní skupiny uhlovodíků a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich využití v praxi aplikuje znalosti základních mechanismů organických reakcí na konkrétní případy organická chemie – úvod vazby mezi C, řetězce C, izomerie, konformace, vzorce a typy chemických reakcí v organické chemii, rozdělení sloučenin, izomerie aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálního nebo dvousložkového názvosloví charakterizuje základní skupiny derivátů uhlovodíků a jejich významné zástupce zhodnotí jejich využití v praxi a případný vliv na životní prostředí aplikuje znalosti základních mechanismů organických reakcí na konkrétní případy rozlišuje pojmy vztahující se k Průřezová témata, přesahy uhlovodíky alkany – C1 – C4, příprava CH4, SR, hoření alkanů alkeny – C2 – C4, polymerace, adice alkadieny – butadieny – polymerace alkyny – C2, příprava cykloalkany – C6 areny – historie benzenového jádra – benzen, toluen, styren, naftalen – polymerace, nitrace Člověk a životní prostředí organická chemie – deriváty uhlovodíků halogenderiváty – názvosloví, vlastnosti, užití; freony, pesticidy, dioxiny, PCB – jejich vliv na životní prostředí dusíkaté deriváty – nitrobenzen, TNT – vlastnosti, užití; aminy – azobarviva kyslíkaté deriváty – alkoholy, fenoly, ethery – názvosloví, vlastnosti, užití, reakční schémata karbonylové sloučeniny – aldehydy a ketony – názvosloví, vlastnosti, užití, reakční schémata KK- názvosloví, vlastnosti, užití, esterifikace funkční deriváty KK – soli, estery – názvosloví, vlastnosti, užití, vznik, princip působení mýdla, hydrolýza esterů substituční deriváty KK – aminokyseliny, hydroxykyseliny deriváty H2CO3 – fosgen, močovina – význam užitá chemie Člověk a životní prostředí Člověk a životní prostředí 93 makromolekulárním látkám vysvětlí výhody a nevýhody syntetických polymerů uvede způsoby ekologické likvidace odpadu ze syntetických polymerů rozlišuje způsoby vzniku syntetických polymerů, uvede příklady vysvětlí účinek léčiv podle označení skupiny léčiv data a informace, věrohodnost informace, odborná terminologie, informační zdroje informační etika, legislativaochrana autorských práva osobních údajů syntetické makromolekulární látky léčiva: analgetika, antipyretika, spasmolytika pesticidy barviva detergenty průmyslová hnojiva paliva průmysl a udržitelný rozvoj chemická výroba a životní prostředí znečišťující látky ve vodě, v půdě a v ovzduší moderní technologie a ochrana životního chemické výroby, suroviny, recyklace surovin a udržitelný rozvoj uplatňování produktů chemického průmyslu v životě člověka uhlí, ropa, zemní plyn – zpracování, výroba benzínu Člověk a životní prostředí ekonomie projekt Člověk a životní prostředí 94 5.8 PŘEDMĚT: BIOLOGIE Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a příroda Biologie Vzdělávací obor Biologie je realizován v povinném předmětu Biologie (1. a 2. ročník), integrujícím povinném předmětu Člověk a příroda (3. a 4. ročník) a ve volitelném předmětu Matematika / Člověk a příroda – maturitní seminář a zahrnuje v sobě i některá témata ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obor biologie z RVP GV a integruje některé výstupy z vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV. V předmětu biologie je integrováno průřezové téma Environmentální výchova z RVP GV. Předmět biologie je vyučován v prvním, druhém ročníku dvě nedělené hodiny týdně. Předmět biologie má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projekční technikou, interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou. Při výuce biologii žáci získávají představu o podstatě života, o jeho rozmanitosti, seznamují se se základy evoluce a základy biologického systému. Žák je veden k tomu, aby chránil přírodu a životní prostředí. Aby při laboratorních cvičeních i v hodinách spolupracoval ve skupině, dovedl vyvozovat závěry a prezentoval své výsledky. Studenti si během celého studia biologie zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvičení a testy do portfolií, jejichž součástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projektů, skupinových prací atd. ) Výuka předmětu biologie je prokládána diskusí, projekty. Součástí hodin jsou i výstavky přírodnin, exkurse, vycházky napomáhají konkrétnímu zařazení informací do sítí vztahů a souvislostí. Laboratorní řád je nedílnou součástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyučujícího závazné. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Na základě výkladu žáci uvádějí vlastní příklady, posuzují správnost a s pomocí učitele hledají správné odpovědi na zadané otázky. Při určování a zařazování rostlin a živočichů do skupin. Žák čte s porozuměním text s přírodovědně technickým zaměřením (na úrovni středoškolských učebnic, populárně-vědeckých časopisů) vyhledává a interpretuje informace z přírodovědné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (odečítá hodnoty na sobě závislých veličin), interpretuje graficky zaznamenanou závislost Přírodniny žáci srovnávají s obrázky a fotografiemi a posuzují tak, co je pro jejich rozlišení podstatné. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Testové otázky jsou zadávány tak, aby při jejich řešení žáci používali různé postupy (třídění přírodnin, přiřazování, vysvětlení pojmů apod.). KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Na základě výkladu jsou formulovány některé úkoly tak, aby žáci jako zdroj informace využili některý z vizuálních zdrojů, výklad je někdy s těmito médii přímo spojen. Používání atlasů, klíčů. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ Při skupinové práci určování přírodnin připraví skupina úkoly pro spolužáky a následně je vyhodnocuje. KOMPETENCE OBČANSKÉ 95 Výklad je neustále směřován k pochopení sepětí člověka s přírodou, žáci zaujímají stanoviska ke konkrétním environmentálním a ekologickým problémům, chápou nutnost ochrany životního prostředí a přírody jako svou občanskou povinnost. Na modelech konkrétních situací žáci poznávají možná ohrožení lidského života a zdraví a nacvičují poskytnutí účinné pomoci. 96 Ročník: první Školní výstupy Učivo popíše funkční uspořádání soustav popíše vnitřní složitost a funkční uspořádání živých soustav pojmenuje charakteristické vlastnosti živých soustav, odliší je od neživých charakterizuje základní myšlenky těchto teorií, vysvětlí a obhájí svůj názor na ně uspořádání živých soustav základní chemické složení a děje schopnost vývoje, schopnost samoregulace, dráždivost, pohyb pravopisně správně zapisuje česká i latinská jména organismů zařadí viry do systému organismů odůvodní nutnost vazby viru na buňku popíše rozdíl mezi virem a buňkou zhodnotí pozitivní a negativní význam virů popíše fáze virové infekce popíše způsob šíření virové nákazy uvede příklady ochrany a léčení některých virových onemocnění uvede příklady virových onemocnění určí struktury prokaryotické buňky vysvětlí rozdíly genetických vlastností prokaryotní a eukaryotní buňky popíše stavbu bakterií a sinic a způsob jejich rozmnožování charakterizuje je z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska uvede příklady využití bakterií člověkem popíše způsoby šíření a ochrany k zabránění šíření bakteriální infekce uvede příklady bakteriálních onemocnění člověka a metody jejich léčby Rozliší obecné vlastnosti živých soustav systém organismů klasifikace a systém rostlin binomická nomenklatura, kategorie, přehled fylogenetického systému zápisy českých a latinských jmen rostlin (pravopis) Průřezová témata, přesahy Systém organismů: nebuněční stavba virů průběh životního cyklu virů virová onemocnění rostlin, živočichů a člověka Výchova ke zdraví Systém organismů: Prokaryotní organismy stavba a funkce bakterií a sinic přehled významných zástupců a ekologický význam bakterií a sinic bakterie a biotechnologie patogenní bakterie Výchova ke zdraví 97 odlišnost průběhu a léčby bakteriální a virové nákazy charakterizuje sinice a vysvětlí jejich význam v biosféře nastíní základní mechanismy evoluce prokaryotních organismů pochopí význam prokyryot v kololoběhu látek v přírodě (C, N, S, P) popíše stavbu a funkci buněčných struktur na základě charakteristických vlastností rozliší prokaryotickou a eukaryotickou buňku připraví jednoduché nativní preparáty rostlinných pletiv Zakreslí a popíše mikroskopické preparáty popíše specifické znaky rostlinné buňky vysvětlí pojem pletivo, uvede druhy a funkci pletiv v rostlinném těle popíše stavbu a funkci vegetativních a generativních orgánů rostlin a jejich přeměny, Popíše vnitřní a vnější stavbu orgánů a prováže jejich vzájemný vztah objasní principy rozmnožování rostlin vysvětlí rozdíly mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním objasní praktické způsoby rozmnožování u vybraných, hospodářsky významných druhů Zakreslí a popíše mikroskopické preparáty připraví jednoduché nativní preparáty rostlinných pletiv seznámí se s vytvářením botanického herbáře klasifikuje životní projevy rostlin (pohyby rostlin, vodní režim, minerální výživa autotrofní a heterotrofní výživa) porovná nepohlavní a pohlavní rozmnožování vysvětlí rozdílnou stavbu květu v souvislosti s různým způsobem opylení, rodozměna Cytologie: buňka – stavba a funkce praktická mikroskopická cvičení Obecná botanika: Histologie, morfologie a anatomie rostlin Seminární práce: Herbář listů rostlin. Porovnání morfologických typů praktická mikroskopická cvičení fyziologie rostlin 98 vysvětlí a popíše princip fotosyntézy a její význam pro biosféru (primární produkce v ekosystém) posoudí vliv životních podmínek na stavu a funkci rostlinného těla pozná a pojmenuje (s možným využitím literatury) významné rostlinné druhy popíše stavbu těla konkrétního zástupce, jeho způsob rozmnožování a výživy uvede význam a nároky konkrétní rostliny na její stanoviště uvede zástupce hospodářsky významné pro člověka zhodnotí možnosti využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti vymezí společné a rozdílné znaky hub a ostatních organismů posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků charakterizuje způsob výživy hub lišejníků vysvětlí pojem symbióza a mykorrhiza vysvětlí působení biotických a abiotických faktorů na stavbu a funkci rostlinného těla charakterizuje základní přírodní biotopy ČR, uvede příklady, popíše lokality chráněných rostlin v okolí bydliště uvede příklady chráněných rostlin zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany dle mapy porovnává areály rozšíření různých rostlin systém rostlin I. nižší rostliny charakteristika, evoluční význam, typy chlorofylu, stavba těla nižších rostlin typy stélek II. vyšší rostliny Exkurse botanická zahrada anatomie a fyziologie hub způsob výživy a rozmnožování hub systém hub mykorrhiza, saprofytismus, parazitismus Výchova ke zdraví – jedovaté látky a jejich vliv na zdraví člověka (chemie) Ekologie rostlin fytogeorgafie Zeměpis Environmentální výchova – Projekt Strom – les – krajina Zahradní architektura – Královská zahrada 99 Ročník: druhý Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Porovná stavbu eukaryotní buňky rostlin, hub a živočichů popíše proces vzniku mnohobuněčného organismu uvede příklady diferencovaných buněk porovná funkce specializovaných buněk v mnohobuněčném organismu vysvětlí princip množení buněk - diferenciace buněk nádorové bujení vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy vyloží význam diferenciace a specializace buněk, objasní vliv ztráty schopnosti se diferencovat pro vznik nádorů popíše organely živočišné buňky a vysvětlí jejich funkce charakterizuje stavbu prvoků popíše a rozpozná významné zástupce a zhodnotí jejich možný negativní i pozitivní význam rozlišuje hlavní kmeny bezobratlých i obratlovců zhodnotí hlavní skupiny bezobratlých z hlediska ekologického, zdravotního, systematického uvede hlavní anatomickomorfologické a fyziologické znaky obratlovců. charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce, rozpozná dané druhy u jednotlivých skupin sleduje ekologické nároky na prostředí charakterizuje základní typy chování živočichů porovnává etologické projevy organismů posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti dle mapy popisuje areály výskytu živočišných druhů národní parky ČR, říše živočichů buňka vznik mnohobuněčnosti: rozmnožování, rýhování vajíčka, stadia vývoje evoluce zárodečných listů, orgánů a orgánových soustav živočichů tkáně Mikroskopické cvičení Prvoci: anatomie a morfologie Výchova ke zdraví (prevence chorob) Systém živočichů etologie živočichů - (instinkt, pud, klíčový podnět, vrozené a získané chování, biologické rytmy) - příjem a zpracování potravy - dýchání - vylučování - termoregulace - pohyb - regulační soustavy (hormonální, nervová) - tělní tekutiny a jejich oběh Praktické cvičení: schránky měkkýšů (estetická výchova) Exkurse zoologická zahrada Exkurse Národní muzeum Ekologie živočichů Zoogeografie populační ekologie potravní ekologie Environmentální výchova zeměpis 100 nejvýznamnější světové národní parky, uvede příklady ohrožených živočichů v ČR charakterizuje významné živočišné zástupce v národních parcích ČR zhodnotí možnosti jejich ochrany charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci vybrané taxony živočichů s důrazem na domácí druhy - vybrané ohrožené druhy (Zákon 114/1992 Sb., vyhláška 395/1992 Sb.) Zoogeografické oblasti světa a ČR 101 5.9 PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Biologie Vzdělávací integrující předmět Člověk a příroda je realizován ve 3. a 4. ročníku a zahrnuje v sobě i některá témata ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vyučovací předmět zahrnuje část vzdělávacího předmětu biologie, chemie, fyzika, geologie z RVP GV a integruje některé výstupy z vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP GV. V předmětu člověk a příroda je integrováno průřezové téma Environmentální výchova z RVP GV. Předmět člověk a příroda je vyučován ve třetím a čtvrtém ročníku tři nedělené hodiny týdně Předmět člověk a příroda má k dispozici odbornou pracovnu, která je vybavena projekční technikou, interaktivní tabulí, mikroskopem s videokamerou. Při výuce žáci získávají představu o podstatě života, o jeho rozmanitosti, seznamují se základy evoluce a základy stavby a fungování lidského těla. Žák je veden k tomu, aby chránil přírodu a životní prostředí. Je kladen důraz n a celky, které jsou součástí přijímacích zkoušek na humanitní vysoké školy a předměty, které jsou i na humanitních vysokých školách vyučovány (genetika, stavba a fyziologie nervového systému, biologie dítěte a dorostu). Zákonitosti a praktické využití optiky, elektřiny, radioaktivního záření a jaderné energie. Žák je veden k tomu, aby chránil přírodu a životní prostředí Výuka předmětu je realizována jak frontálně se zařazováním demonstračních pokusů, tak jsou zařazovány skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvičení, Výuka předmětu člověk a příroda je prokládána diskusí, projekty. Součástí hodin jsou i výstavky přírodnin, exkurse, vycházky napomáhají konkrétnímu zařazení informací do sítí vztahů a souvislostí. Při výuce žáci získávají představu o základních chemických a fyzikálních dějích v živých organismech. Praktická cvičení jsou zaměřená na nácvik základních laboratorních postupů a je prokládána diskusí, projekty. Laboratorní řád je nedílnou součástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyučujícího závazné. Je kladen důraz na to, aby při laboratorních cvičeních i v hodinách spolupracoval ve skupině, dovedl vyvozovat závěry a prezentoval své výsledky Studenti si během celého studia zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvičení a testy do portfolií, jejichž součástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projektů, skupinových prací atd. ) KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Na základě výkladu žáci uvádějí vlastní příklady, posuzují správnost a s pomocí učitele hledají správné odpovědi na zadané otázky. Učitel motivuje žáky k učení praktickými ukázkami daného učiva (zařazování demonstračních pokusů). Žák čte s porozuměním text s přírodovědně technickým zaměřením (na úrovni středoškolských učebnic, populárně-vědeckých časopisů) vyhledává a interpretuje informace z přírodovědné a technické literatury orientuje se v tabulkách a grafech (odečítá hodnoty na sobě závislých veličin) Žák interpretuje graficky zaznamenanou závislost. Učitel pracuje s chybou – např. kritickým přístupem ke klamavým reklamám – užití přírodních věd v běžném životě. Studenti si během celého studia zakládají své samostatné práce, , skupinové práce, pracovní listy, myšlenkové mapy, praktická a laboratorní cvičení a testy do portfolií, jejichž součástí jsou hodnotící listy (autoevaluace, hodnocení projektů, skupinových prací atd. ) Výuka je realizována jak frontálně – se zařazováním demonstračních pokusů, tak simultánně – skupinové práce,žákovské pokusy.a laboratorní cvičení, Praktická cvičení jsou zaměřená na 102 nácvik základních laboratorních postupů a je prokládána diskusí, projekty. Laboratorní řád je nedílnou součástí a jeho dodržování je pro každého žáka i vyučujícího závazné. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkolů – vypracováním laboratorních protokolů. Učitel užívá samostatnou práci, laboratorní cvičení k tomu, aby se žáci učili rozboru úkolu a plánování práce. Učitel upozorňuje žáky na chyby, kterých se mohou dopustit, vede je k vyloučení chyby např. posouzením reálnosti výsledku. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel vyžaduje správnou terminologie např. při slovní interpretaci chemických zápisů. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel využívá skupinovou práci při řešení problémových úloh v hodinách a především v laboratorních cvičeních. Učitel důsledně vyžaduje dodržování laboratorního řádu. Učitel dbá na osvětu jako součást primární prevence objasňováním účinků a nebezpečnosti látek užívaných jako drogy. KOMPETENCE OBČANSKÉ Učitel podporuje řízenou diskusi k učivu, jež je v souvislosti s aktuálními problémy – především o kladech a záporech chemických a radioktivních látek a průmyslu v dopadu na zdraví a životní prostředí a na energetické a surovinové problémy. 103 Ročník: třetí Školní výstupy Učivo hodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů vysvětlí pojem heterocyklické sloučeniny a uvede biologicky důležité deriváty a vysvětlí jejich význam sleduje návaznost heterocyklických sloučenin se skupinami přírodních látek rozhoduje se s vědomím možných důsledků projevuje etické a morální postoje osvěta spojená se zneužívání nikotinu, alkoholu, drog odlišuje pojmy psychická, fyzická závislost objasní rozdělení lipidů podle složení vysvětlí funkci vosků a triacylglycerolů pro organismy, jmenuje jejich zdroje odlišuje nebezpečnost nasycených MK a trans izomerů v lidské stravě posuzuje význam cholesterolu pro fungování lidského těla rozdělí sacharidy podle počtu základních stavebních jednotek jmenuje významné zástupce sacharidů a objasní jejich význam pro organismus, popř. pro průmysl popíše strukturu bílkovin uvede význam bílkovin pro živý organismus objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech přírodní látky Průřezová témata, přesahy heterocyklické sloučeniny alkaloidy rozdělení dle chemické stavby Využití a zneužití, drogy Výchova ke zdraví okruhy: Návykové osobní bezpečí. lipidy vosky, triacylglyceroly, složené lipidy izoprenoidy- terpeny a steroidy Výchova ke zdraví sacharidy glukóza, fruktóza, ribóza, sacharóza, škrob, celulóza, glykogen, chitin Výchova ke zdraví bílkoviny aminokyseliny, peptidová vazba; primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura bílkovin, denaturace, enzymy: biokatalyzátory, reakční kinetika, aktivní místo, Výchova ke zdraví látky, 104 charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam vysvětlí podstatu biochemických dějů, význam enzymů objasní význam fotosyntézy, vysvětlí její rovnici a významné fáze vysvětlí významné fáze odbourávání sacharidů na schématech objasní významné fáze anabolických a katabolických dějů metabolismu využívá znalostí o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle vysvětlí význam homeostázy popíše kosti a svaly jako součásti soustavy opěrné a pohybové vysvětlí význam jednotlivých složek krve popíše jednotlivé části oběhové soustavy a vysvětlí jejich funkci nakreslí a popíše stavbu a činnost srdce zhodnotí vliv rizikových civilizačních faktorů na onemocnění oběhové soustavy zhodnotí význam jednotlivých částí mízní soustavy popíše orgány dýchací soustavy vysvětlí princip dýchání vysvětlí negativní vliv kouření na zdraví člověka popíše orgány trávicí soustavy vysvětlí proces trávení vysvětlí přímé souvislosti mezi stravovacími zvyklostmi a civilizačními chorobami dle možností uplatňuje zásady zdravé výživy je si vědom nebezpečí klasifikace enzymů, kofaktory, ATP esenciální faktory výživy: vitaminy, minerály regulace metabolických dějů metabolismus energetický metabolismus, biosyntéza přírodních látek fotosyntéza – temnostní a světelná fáze katabolismus sacharidů: kvašení (alkoholové a mléčné) dýchání (glykolýza, Krebsův cyklus, acetylCoA, dýchací řetězec) katabolismus bílkovin, NA a lipidů (Lynenova spirála, močovinový cyklus) Soustavy lidského těla: pohybová soustava: opěrná a svalová soustava člověka : kostra člověka (pojivové tkáně, stavba kosti, spojení kosti, kostra lidského těla, onemocnění) stavba a funkce (svalové tkáně, stavba svalu, svaly lidského těla Soustavy látkové přeměny: Tělní tekutiny: zevní a vnitřní prostředí, homeostáza, složení, typy (krev, míza), krev a její funkce: krevní buňky, plazma, krevní skupiny, srážení krve, imunita, alergie, onemocnění, přenos kyslíku a oxidu uhličitého, přenos živin a hormonů Oběhová soustava: Srdce – stavba, činnost a funkce, cévní systém, řízení a regulace činnosti, tep, tlak, EKG, onemocnění, civilizační faktory, oběh krve, řízení oběhu, krevní tlak, cévní a srdeční choroby, stavba, typy a vlastnosti cév, vlásečnice. Míza a mízní oběh Dýchací soustava: význam kyslíku pro organismus, stavba plic, plicní ventilace a její řízení, onemocnění dýchacích orgánů, prevence chorob, stavba, plicní ventilace, nerespirační funkce dýchací soustavy, onemocnění, přenos Výchova ke zdraví projekt Optimální výživa Zásady správné výživy, poruchy příjmu potravy, a její rizika (obezita, anorexie, bulimie..) – specifické potřeby výživy Výchovy ke zdraví projekt Optimální výživa specifické potřeby výživy Výchova ke zdraví 105 poruch příjmu potravy popíše orgány vylučovací soustavy vysvětlí funkci ledvin zdůvodní význam pitného režimu popíše stavbu a funkci kůže a kožních derivátů vysvětlí rizika nadměrného slunění v souvislosti s výskytem rakoviny kůže vysvětlí podstatu nervového a hormonálního řízení určí vliv jednotlivých hormonů na funkci organismu vysvětlí funkci centrální nervové soustavy a obvodového nervstva orientuje se v poruchách duševního zdraví (únava, stres) popíše a vysvětlí stavbu a funkci smyslových orgánů porovná stavbu, řízení a působení sympatických parasympatických drah plynů, vnitřní dýchání, kyslíkový dluh Trávicí soustava: stavba a funkce orgánů trávicí soustavy, průběh trávení a jeho význam, pohyb potravy, hydrolytické štěpení živin, vstřebávání, další zpracování vstřebávaných živin, řízení činnosti trávicí soustavy, onemocnění trávicí soustavy. Játra, slinivka břišní: stavba a funkce, onemocnění Metabolismus: výživa, potřeba živin, hygiena výživy. Zásobní látky živočišného organismu, intenzita metabolismu za různých fyziologických stavů. Poruchy metabolismu, správná výživa, vitamíny, minerály a jejich funkce. Vylučovací soustava: stavba vylučovací soustavy, základní jednotka ledviny- nefron, tvorba moči a řízení vstřebávání minerálů, onemocnění Kůže: stavba, funkce, termoregulace, rakovina kůže v souvislosti s nadměrným sluněním Regulační soustavy: Nervová soustava: neuron a jeho funkce, reflexní oblouk a reflexy, stavba a funkce nervové soustavy člověka, centrální nervová soustava: mozek a mícha, obvodová nervová soustava: somatická (řízení činnosti kosterního svalstva) a vegetativní nervová soustava (řízení činnosti vnitřních orgánů), vyšší funkce nervové soustavy, onemocnění nervového systému (duševní zdraví), podmíněné a nepodmíněné reflexy Smyslové orgány: intero a eteroreceptory, stavba, činnost, onemocnění, mechanoreceptory (hmat, sluch, statokinetické čidlo, proprioreceptory), fotoreceptory (zrak), chemoreceptory (čich, chuť), termoreceptory, nociceptory, Výchova ke zdraví Fyzika: přenos nervového signálu optika: porovnání stavby a akomodace zrakových orgánů různých organismů, poruchy zraku vnímání zvuků (hlasitost, výška tónů…) 106 popíše a vysvětlí funkci rozmnožovací soustavy chová se odpovědně v sexuálním životě rozlišuje dostupné metody antikoncepce a orientuje se v jejich vhodnosti a spolehlivosti uvede rizika spojená s pohlavně přenosnými chorobami uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování charakterizuje prenatální a postnatální vývoj uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí smyslové orgány Hormonální regulace: soustava endokrinních žláz, hormony – typy hormonů a odlišný princip jejich chemického působení, Vliv na lidský organismus Onemocnění endokrinních žláz Rozmnožovací soustava: rozmnožovací soustava ženy a muže, oplození, ženské a mužské pohlavní orgány, druhotné pohlavní znaky, ovulační a menstruační cyklus, sexualita, interrupce, pohlavně přenosné choroby Ontogenetický vývoj člověka: prenatální a postnatální vývoj péče o reprodukční zdraví – faktory ovlivňující plodnost; preventivní prohlídky; rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví – promiskuita, předčasné ukončení těhotenství hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství těhotenství: zárodek, plod, porod, rizikové faktory, prenatální (embryonální a fetální vývoj) a postnatální vývoj, období lidského života: charakteristika, časové zařazení, období vzdoru Výchova ke zdraví Výchova ke zdraví 107 faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých Fyzikální část popíše vlastnosti el. náboje, pracuje s charakteristikami el. pole v úlohách, vypočte kapacitu kondenzátoru uvede podmínky pro vznik proudu, specifikuje pro jednotlivé druhy látek, vypočte celkový odpor části obvodu, objasní funkci PN přechodu a princip činnosti polovodičové diody rozlišuje odpor vnitřní a vnější části obvodu, správně aplikuje Ohmův zákon pro část obvodu a uzavřený obvod pracuje s Ampérovým a Flemingovým pravidlem, zakreslí pole magnetů, vodičů s proudem a cívky, umí vysvětlit a aplikovat Faradayův a Lenzův zákona objasní podstatu a výrobu střídavého proudu, vysvětlí princip činnost transformátoru popíše vznik el.mg. vlny, základní vlastnosti el.mg. záření a základní vlnové vlastnosti světla základy první pomoci Elektrostatika - el. náboj a jeho zachování, Coulombův zákon, intenzita, elektrické napětí, kondenzátor Elektrický proud v látkách - veličiny U, I, R - spojování rezistorů - energie a výkon el. proudu - polovodičová dioda - Ohmův zákon pro část obvodu i uzavřený obvod Magnetické pole - magnetická síla, B, pole magnetů a vodičů s proudem - indukované napětí, L Střídavý proud - harmonické stříd. U, I, jejich frekvence, výkon - transformátor Elektromagnetické vlnění a optika - el.mg. vlna, spektrum el.mg. záření - šíření a rychlost světla Matematika 1.roč. soustavy rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce Matematika 1.roč. soustavy rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce; Chemie elektrolýza Seberegulace,organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Matematika 1.roč. vyjádření neznámé ze vzorce Matematika: vyjádření neznámé ze vzorce (1.roč.), goniometrické funkce (2.roč.) Matematika 1.roč. soustavy rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce Biologie - oko Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 108 Ročník: čtvrtý Školní výstupy Učivo vysvětlí funkci mitozy a meiozy v buněčném cyklu a při tvorbě gamet Buňka a její stavba: buňka prokaryotní a eukaryotní; buněčné organely), jádro, chromozóm, gameta, zygota makromolekuly v buňce (složení, vlastnosti a význam, třídění, praktický význam, struktura a funkce buněčné dělení: buněčný cyklus, mitoza, meioza Nukleové kyseliny: RNA, DNA nukleotid, struktura NK, komplementární báze, syntéza bílkovin – proteosyntéza (funkce, enzymy, regulace): transkripce, translace syntéza DNA - replikace Genetika: molekulární základy dědičnosti dědičnost a proměnlivost exprese genu, exprese genu, crossing – over, základní genetické pojmy: fenotyp, genotyp, dominance, recesivita, alela, karyotyp dědičnost kvalitativních znaků Mendelovy genetické zákony: štěpné poměry - příklady z genetiky dědičnost kvalitativních znaků pohlavní chromozómy: heterochromozómy a znaky vázané na pohlaví vazba genů: genové interakce genetika populací: variabilita a proměnlivost, populační genetika genetika člověka: specifické metody výzkumu, metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty amniocentéza, genealogie, výzkum dvojčat, prenatální diagnostika, dědičné choroby a dispozice, prevence a výzkum mutace: typy, příklady, cytologická a molekulární, genové inženýrství, klonování, šlechtitelství, plemenitba, popíše základní stavební jednotku NK vysvětlí význam a strukturu NK vysvětlí výjimečnost syntézy bílkovin a DNA vysvětlí molekulární podstatu genetiky orientuje se v základní genetické terminologii objasní význam meiózy pro dědičnost znaků a genetickou variabilitu odvodí základní štěpné poměry v F1 a F2 generaci porovná jednotlivé typy mutací analyzuje faktory ovlivňující četnosti alel v populaci a zhodnotí jejich evoluční význam analyzuje možnosti využití z oblasti genetiky v běžném životě, popíše významné dědičné choroby člověka uvede příklady genetického inženýrství využívá znalostí o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů vysvětlí základní pojmy molekulárních základů dědičnosti porovná a vysvětlí dědičnost kvalitativních a kvantitativních znaků vysvětlí základní pojmy genetického názvosloví objasní princip prenatální diagnostiky pohlaví a Průřezová témata, přesahy integrace Výchovy ke zdraví 109 geneticky založených nemocí vysvětlí obecné genetické principy genetických modifikací u organismů uvede konkrétně některé modifikované druhy, eventuální rizika a výhody aplikace v zemědělství, farmacii, průmyslu v diskusi obhájí svůj názor na využívání geneticky modifikovaných organismů genová terapie, geneticky modifikované organismy (rizika a výhody aplikace v zemědělství, farmacii, průmyslu…), mezidruhové křížení, polyplodie genetika prokaryotní buňky, mimojaderná dědičnost, modifikované jednobuněčné organismy modifikované rostliny modifikovaní živočichové vysvětlí rozdíly mezi teoriemi o vzniku živých soustav charakterizuje základní myšlenky vývoje živých soustav využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi orientuje se v rozdílech mezi mikroevoluce a makroevolucí evoluce pohlavního rozmnožování popíše a vysvětlí systematické zařazení člověka zhodnotí úroveň vyspělosti živočišných předchůdců člověka vysvětlí proces hominizace a sapientace využije znalostí o lidských plemenech k jednoznačnému odmítnutí rasismu v jakékoliv podobě Odlišuje pojmy ekologie x environmentalistika definuje hlavní ekologické termíny používá správně základní ekologické pojmy vysvětlí pojem ekosystém popíše vývoj ekosystému posoudí vztah organismů a prostředí objasňuje základní ekologické vztahy Evoluční biologie: vznik a vývoj života na Zemi, vývoj flóry a fauny evoluční teorie Reprodukčně izolační mechanismy Evolučně stabilní strategie Přirozený výběr Genetický drift Evoluční tahy Polymorfismus Evoluční důsledky pohlavního rozmnožování Fylogenetický vývoj člověka: evoluce člověka živočišní předchůdci člověka lidské rasy Dějepis Estetická výchova Ekologie: základní ekologické pojmy: druh, populace, společenstvo, ekosystém, biom, biosféra, životní podmínky, biomy, vegetační zóny, speciace, extinkce, konkurence, predace, dekompozice, parazitismus, mutualismus, toky látek a energie ekosystémech. Ekosystémy: moře, rybník, řeka, mokřady, les, louka, Přírodní a 110 popíše biosféru a její členění uvede základní typy potravních vztahů uvede příklady pozitivních i negativních dopadů působení člověka na přírodu porovná vztahy člověka a životního prostředí v průběhu staletí pojmenuje globální problémy lidstva a naznačí možná řešení orientuje se v problematice ekologických katastrof a naznačí možná řešení je schopen jednat při mimořádných událostech jako jsou živelní pohromy, únik nebezpečných látek do životního prostředí je schopen vyjmenovat hlavní faktory a zdroje znečištění (ovzduší, voda, půda) a uvede možná řešení nápravy orientuje se v problematice odpadů je schopen diskutovat na téma poškozování lesů a zatížení krajiny hlukem a uvádí možná řešení přirozené ekosystémy. Umělé ekosystémy. Produktivita ekosystémů. Biogeochemické cykly. Biosféra a její členění Abiotické faktory (světlo, teplo, vzduch, voda, půda), životní prostor (ekologická nika, biotop, lokalita). Historický vývoj vztahů člověka a prostředí: Globální problémy lidstva Ekologické katastrofy Vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události Živelní pohromy Únik nebezpečných látek do životního prostředí Ochrana přírody v ČR a ve světě. Síť chráněných území Instituce zabývající se ochranou přírody, Světové programy a úmluvy v oblasti životního prostředí Ovzduší: hlavní znečišťující faktory, emise, imise, smog, plynné a pevné emise, radioaktivita. Zdroje znečištění ovzduší a možnosti řešení. Voda: hlavní znečišťující faktory. Zdroje znečištění vody a možnosti řešení. Změny vodního režimu krajiny. Půda: hlavní znečišťující faktory. Zdroje znečištění půdy a možnosti řešení. Eroze a zhutňování půd. Odpady: rozdělení, třídění, recyklace, skládkování. Poškozování lesů nevhodné hospodaření, nadměrná těžba, poškození chemickými látkami. Možnosti řešení problémů. Hluk: zatížení krajiny, možnosti řešení. Světová síť chráněných území z jednotlivých kontinentů. Chráněná území v ČR a v Praze. IUCN, WWF, UNEP, UNESCO WCS, M&B, Světová charta na ochranu přírody, Ramsarská úmluva, CITES, Agenda 21. Ochrana biologické rozmanitosti. Projekt Člověk a životní prostředí Environmentální výchova Člověk a svět práce Výchova ke zdraví Mediální výchova Dějepis: historický vliv člověka na biosféru porovnání vztahů člověka a prostředí 111 příklady ohrožených rostlin a živočichů. Ohrožené organismy v ČR. Příklady chráněných druhů. Introdukce a reintrodukce druhů. Globální ekologická politika. Ekologické zemědělství, ekologicky šetrný výrobek Fyzikální část popíše vznik el.mg. vlny, základní vlastnosti el.mg. záření a základní vlnové vlastnosti světla, řeší s využitím indexu lomu odraz a lom světla, popíše difrakci světla a jeho interferenci na planparalelní vrstvě řeší graficky a početně odraz světla na rovinném a kulovém zrcadle, lom na tenkých čočkách, popíše z optického hlediska oko, vysvětlí princip zvětšování zorného úhlu pomocí lupy vysvětlí modely světla, popíše model vodíku princip činnosti laseru posoudí stabilitu jader pomocí vazebné energie, provede energetickou bilanci jaderné reakce, popíše syntézu, štěpnou reakci a její využití uvede přehled druhů radioaktivního záření a jejich základní vlastnosti s ohledem na možné způsoby ochrany Optika - el.mg. vlna, spektrum el.mg. záření - šíření a rychlost světla v různých prostředích, index lomu, odraz a lom, optické spektrum a interference světla - rovinné a kulové zrcadlo, tenké čočky, oko Fyzika mikrosvěta - foton, jeho energie - korpuskulární a vlnový model záření a částic - kvantování energie elektronů v atomu, - jaderná energie, syntéza a štěpení jader, řetězová reakce, reaktor - zákon radioaktivní přeměny, radioaktivní záření Matematika 1.roč. soustavy rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce Biologie - oko Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Matematika: vyjádření neznámé ze vzorce (1.roč.) Chemie - radioaktivita Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 112 5.9.1 Obsahové vymezení a integrace oboru VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ Žák: • usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých • zařazuje do denního režimu osvojené způsoby relaxace • v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace • podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech Učivo: Biologie 1. roč.: Viry, bakterie, houby. Biologie 2. roč.: Prevence chorob. Buňky – nádorové bujení. Člověk a příroda 3. roč.: Projekt Optimální výživa: vyhodnocení vlastního stylu stravování, pozitivní a negativní působení medií. Člověk a příroda 4. roč.: Ekologie x environmentalistika, znečištění prostředí, globální problematika znečištění prostředí. Základy společenských věd 1. roč.: Člověk jako jedinec - psychohygiena. Základy společenských věd 3. roč.: Občan a právo - bezpečnost práce. Tělesná výchova 1. – 4. roč.: Zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence. Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách. • • • • • vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci zdravá výživa – specifické potřeby výživy podle věku, zdravotního stavu a profese hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách psychohygiena – předcházení stresům v mezilidských vztazích, zvládání stresových situací, efektivní komunikace, hledání pomoci VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Žák: korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich naplnění projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte Učivo: Člověk a příroda 3. roč.: Ontogenetický vývoj člověka - fáze vývoje, období 1. a 2. vzdoru, těhotenství, porod. Základy společenských věd 2. roč.: Člověk ve společnosti - rozvoj sociálních dovedností. • • • • • • • • vztahy v rodině, mezigenerační soužití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem partnerské vztahy, manželství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi – otevřenost vůči druhým, vyjednávání, obhajování a prosazování vlastních názorů, odmítání nehumánních postojů modely sociálního chování v intimních vztazích – otevřenost, tolerance, respektování druhého, empatie, trpělivost, odpovědnost; sebepoznání, sebeúcta 113 ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Žák: • orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách • uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků • orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství • zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce Učivo: Chemie 1. roč.: Toxicita látek. Chemie 2. roč.: Alkoholy, alkaloidy a jiné návykové látky. Člověk a příroda 3. roč.: Rozmnožovací soustava, antikoncepce, plánované rodičovství. • • • • • • změny v období adolescence – tělesné, duševní a společenské; hledání osobní identity, orientace na budoucnost, hledání partnera, prožívání emočních stavů a hlubších citových vztahů způsoby sebereflexe a kontroly emocí péče o reprodukční zdraví – faktory ovlivňující plodnost; preventivní prohlídky; osvěta spojená s nadužíváním nikotinu, alkoholu, drog a sexuálně přenosnými chorobami metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života – odpovědnost, sebeúcta, respekt, rozhodování RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Žák: • projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu • zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování • uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost • rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení Učivo: Člověk a příroda 3. roč: Biologie lidského těla, onemocnění soustav lidského těla. • • • • • • • • • civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví – promiskuita, předčasné ukončení těhotenství sexuálně motivovaná kriminalita – pornografie, pedofilie, dětská prostituce, obchod se ženami skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání – šikana, brutalita, zanedbávané a týrané děti (CAN) autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy – zdravotní a psychosociální rizika výroba, držení a zprostředkování nelegálních návykových látek; návykové látky a bezpečnost v dopravě sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích duševní hygiena v dlouhodobých zátěžových a stresových situacích, rozhodování se v eticky problematických situacích 114 OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Žák: • rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události • prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel Učivo: Chemie 1., 2. roč.: Pravidla při práci v chemikáliemi, S věty R věty. Člověk a příroda 3. roč.: První pomoc. Tělesná výchova 1. roč.: První pomoc. • • • • • • vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události živelní pohromy únik nebezpečných látek do životního prostředí jiné mimořádné události první pomoc – klasifikace poranění při hromadném zasažení obyvatel sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí – rozhodnost, pohotovost, obětavost, efektivní komunikace 115 5.10 PŘEDMĚT: ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a společnost Občanský a společenskovědní základ Vzdělávací obor Občanský a společenský základ je realizován v předmětu Základy společenských věd a volitelných předmětech Humanitní základ a Dějiny filozofie. Předmět Základy společenských věd zahrnuje v sobě i témata vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ: Jednotlivé oblasti a obory společenskovědního základu rozvíjejí důležité myšlenkové operace, kultivují vědomí společenských souvislostí a rovněž vědomí vlastní identity žáka. Učí žáky reflektovat společenskou skutečnost, včetně problémů globalizace, soužití různých kultur, vlivu médií, a posuzovat různé přístupy k řešení každodenních problémů. V oblasti světa práce uvádí žáky do profesního a ekonomického občanského života, seznamuje je s ekonomickou a pracovněprávní problematikou. Vede k respektu k občanským a demokratickým zásadám moderní společnosti. Uvádí do problematiky základních, především evropských myšlenkových konceptů. Předmět je vyučován (2; 2; 3; 3) hodiny týdně, zároveň integruje obor Člověk a svět práce postupně ve většině témat všech ročníků. Úvod do psychologie • lidská psychika • osobnost člověka • psychologie v každodenním životě • problematika profesní volby a osobního managementu Úvod do sociologie • společenská podstata člověka • sociální struktura společnosti • sociální fenomény a procesy Úvod do politologie • problematika státu • demokracie a její znaky • otázka lidských práv • mezinárodní vztahy – evropský trh práce • ideologie Globální svět • globalizace • evropská integrace a mezinárodní spolupráce • mezinárodní trh práce Úvod do studia práva a pracovně právní problematiky • právo a spravedlnost • právní systém • orgány právní ochrany • problematika pracovněprávních vztahů Úvod do ekonomie • tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty • marketing • úloha státu v ekonomice a sociální politika • finance Úvod do filozofie a etiky • podstata filozofie a etiky 116 • filozofie a etika v dějinách • význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Učitel vede žáka tak, aby si sám plánoval a organizoval učení a pracovní činnost s ním spojenou a reflektoval procesy učení a myšlení a aby využíval různé strategie učení, zpracovával poznatky a informace a kriticky je hodnotil. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede žáka tak, aby rozpoznával problémy v jednotlivých oblastech předmětu ZSV, vytvářel hypotézy k jejich řešení, zvažoval různé postupy a uplatňoval vhodné metody při jejich řešení . Učitel podněcuje žáka, aby kriticky interpretoval získané poznatky, ověřoval je a nacházel pro svá tvrzení argumenty, aby logicky správně a korektně formuloval a obhajoval své závěry. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel vede žáka k osvojení příslušných prostředků komunikace. Učitel vede žáka k užívání odborného jazyka a symbolických a grafických vyjádření informací . Učitel vede žáka ke srozumitelnému vyjadřování, přiměřenému danému kontextu, k prezentaci sebe a vlastní práce před publikem, dále ho vede k porozumění sdělením různého typu, k jejich správné interpretaci a k orientaci v komplikovanějších komunikačních situacích. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel vede žáka k sociální reflexi a sebereflexi a jednání, které je adekvátní danému sociálnímu kontextu, k tomu, aby se naučil řešit problémy v součinnosti s druhými a byl schopen spolupráce při dosahování společných cílů, k respektu ke kulturním a sociálním odlišnostem, k porozumění sociálním a mediálním tlakům a k dovednosti jim odolávat. KOMPETENCE OBČANSKÉ Učitel žáka orientuje se v různorodosti sociálních zájmů a kultivuje jeho schopnost na základě tohoto poznání uvážlivě jednat . Učitel podněcuje žáka ke sledování veřejného života a k zaujetí informovaných stanovisek. Učí ho uvažovat v globálních souvislostech a s ohledem na požadavky trvale udržitelného rozvoje. Vede ho tak, aby byl ve svých postojích a konání veden základními hodnotami demokracie, respektu k druhým, tolerance, byl si vědom svých práv i povinností a hájil principy právního státu. Učitel vede žáka k poznávání kulturních a duchovních hodnot a jejich ochraně. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI Učitel vede žáka tak, aby se zodpovědně a s ohledem na své potřeby a předpoklady rozhodoval o svém vzdělávání a profesní orientaci, aby získával a vyhodnocoval informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, aby se orientoval v pracovněprávní problematice, aby rozuměl základním principům fungování tržního systému a globalizované ekonomiky, aby si byl vědom důležitých faktorů a rizik působících při realizaci podnikatelských záměrů. 117 Ročník: první Školní výstupy Učivo ÚVOD DO PSYCHOLOGIE Žák: uvědomuje si odlišnosti v lidském chování a poznává působící faktory zná vývojové fáze lidského života a podá jejich charakteristiku vyloží, jak člověk vnímá, poznává a prožívá skutečnost, určuje ovlivňující faktory porovnává různé metody učení a umí je aplikovat při vlastní práci využívá získané poznatky při poznávání druhých a sebepoznání, učí se vyrovnávat s náročnými životními situacemi. TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA Žák: posoudí své předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace a profesní a vzdělávací nabídku a poptávku na českém a evropském trhu práce, pružně na ni reaguje vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, umí vyhotovit dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi reflektuje význam práce, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh. ČLOVĚK JAKO JEDINEC Osobnost člověka Typologie osobnosti, vlastnosti, schopnosti, charakter Zaměřenost osobnosti a poruchy zaměřenosti - životní cesta člověka, psychické procesy, vnímání, představování, myšlení, podstata lidské psychiky - psychologie v každodenním životě Psychologie učení, druhy učení, problematika efektivního studia Socializace osobnosti Interakce a komunikace mezi lidmi - profesní volba - mezinárodní trh práce Práce jako seberealizace, hodnocení vlastních schopností, příprava na volbu profese, přijímací pohovor a výběrové řízení, kariérní růst, dobrovolnictví Informační, poradenské a zprostředkovatelské služby, pracovní trh v EU, profesní mobilita, rekvalifikace, celoživotní vzdělávání osobní management Time management, zaměstnání a mezilidské vztahy, workholismus Při výuce se využívá projektového vyučování, exkurzí a přednášek Průřezová témata, přesahy Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Sociální komunikace Morálka všedního dne Spolupráce a soutěž Člověk a svět práce – int. Globalizační a rozvojové procesy Vzdělávání v Evropě a ve světě 118 Ročník: druhý Školní výstupy ÚVOD DO SOCIOLOGIE Žák: uplatňuje vhodné způsoby komunikace a umí konstruktivně řešit případné neshody respektuje kulturní odlišnosti, reflektuje podstatu kulturních předsudků a jejich důsledky chápe podstatu, funkci a důsledky sociální kontroly rozumí povaze sociálních změn, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní objasní podstatu základních sociálních problémů současnosti i sociálněpatologického chování, včetně jeho dopadů ÚVOD DO POLITOLOGIE Žák: seznamuje se s různými typy států chápe funkci ústavy, tří složek moci a orgánů státní moci, seznamuje se s činností jednotlivých státních institucí vyloží podstatu demokracie, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě chápe podstatu politického pluralismu, orientuje se v daném politickém spektru vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb,objasní podstatu občanské společnosti, seznamuje se s formami aktivní participace občanů na společenském dění objasní podstatu lidských a občanských práv, chápe podstatu politického extremismu uvádí příklady negativních společenských jevů, umí je analyzovat, navrhuje způsoby jejich řešení MEZINÁRODNÍ VZTAHY – Učivo ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Sociologie - společenská podstata člověka - Socializace a sociální vazby - Problémy komunikace a mezilidských vztahů - sociální struktura společnosti Sociální útvary, instituce a organizace Sociální nerovnost a sociální mobilita Vztah jedince a různých sociálních útvarů sociální fenomény a procesy Rodina, práce, masmédia, životní prostředí Průřezová témata, přesahy Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů Psychosociální aspekty interkulturality Multilingvní situace a spolupráce mezi lidmi z různého kulturního prostředí Člověk a svět práce – int. Sociální deviace a sociální problémy OBČAN VE STÁTĚ Mediální výchova Stát Média a mediální Znaky, funkce, formy státu, produkce právní stát Ústava ČR Mediální produkty a jejich demokracie významy Principy a podoby Uživatelé demokracie Účinky mediální produkce - lidská práva a vliv médií Politické subjekty, politický život Člověk a svět práce – int. Volby a volební systémy - ideologie Podstata a instituce občanské společnosti Porušování a ochrana lidských práv, základní dokumenty, funkce ombudsmana Znaky a přehled vybraných ideologií Evropská integrace Proces integrace, její význam, EU a její orgány, jednotná evropská měna mezinárodní spolupráce Důvody, význam a výhody, Globalizační a rozvojové vztahy Žijeme v Evropě (evropský integrační proces) Člověk a svět práce – int. 119 GLOBÁLNÍ SVĚT Žák: objasní důvody evropské integrace a uvede orgány EU, včetně jejich funkcí posoudí vliv začlenění ČR do EU zná významné mezinárodní organizace, včetně jejich funkcí uvede instituce, na které se může obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí účel a náplň činnosti významných mezinárodních organizací (RE, NATO, OSN) Evropský trh práce Při výuce se využívá projektového vyučování, exkurzí a přednášek 120 Ročník: třetí Školní výstupy ÚVOD DO STUDIA PRÁVA A PRACOVNĚPRÁVNÍ PROBLEMATIKA Žák: objasní strukturu a systém práva a znaky právních norem objasní systém tvorby právních předpisů vymezí podmínky vzniku a zániku základních právních vztahů, práva a povinnosti účastníků těchto vztahů objasní základní pojmy občanského a obchodního práva objasní důsledky neznalosti smlouvy rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení vymezí podmínky trestní postižitelnosti, rozliší trestný čin a přestupek uvede náplň činnosti základních orgánů právní ochrany respektuje platné právní normy v pracovněprávních vztazích umí uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď zná svá pracovní práva objasní funkci odborů volí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky chová se poučeně a adekvátně v případě pracovního úrazu ÚVOD DO EKONOMIE 1. TRŽNÍ EKONOMIKA Žák: vysvětlí mechanismy fungování trhu stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, objasní důvody kolísání ceny podle vývoje nabídky a poptávky rozpozná cenové triky a klamavou nabídku Učivo OBČAN A PRÁVO - právo a spravedlnost právo v každodenním životě Smysl a účel práva, morálka a právo Právní řád ČR, systém právních odvětví, druhy právních norem Právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům Všeobecné podmínky smluv, jejich význam a obsah Účel a průběh občanského soudního řízení, orgány činné v trestním řízení - orgány právní ochrany Funkce a úkoly, právnické profese, systém právního poradenství, činnost občanských poraden - pracovní právo Právní podmínky vzniku, změny a zániku pracovního poměru, práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů Odbory bezpečnost práce Zásady bezpečnosti práce, ekologická hlediska práce, pracovní úraz a odškodnění. Průřezová témata, přesahy Člověk a svět práce – int. Osobnostní výchova Člověk a svět práce – int. Osobnostní výchova Základní ekonomické pojmy Typy ekonomik, ekonomický cyklus, tržní mechanismus, nabídka a poptávka, tvorba ceny, globální ekonomické otázky ekonomické subjekty Právní formy podnikání Globalizační a rozvojové procesy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce 121 rozlišuje formy podnikání, posuzuje jejich výhody a rizika, ví jak postupovat při zakládání podnikatelské činnosti analyzuje skrytý obsah reklamy a význam marketingu 2. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE Žák: objasní fiskální politiku státu a daňový systém uvede, jak podá daňové přiznání, jak provede základní výpočty a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění posoudí vliv a význam základních ekonomických ukazatelů vysvětlí podstatu inflace a její důsledky objasní funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci, uvede postup, jak vypočítá životní minimum a zažádá o příslušnou sociální dávku 3. FINANCE Žák: používá běžné platební nástroje a využívá moderní formy bankovních služeb uvede principy pohybu cen akcií a formy cenných papírů na základě příjmů a výdajů dokáže sestavit rozpočet domácnosti, řeší schodkový i přebytkový rozpočet domácnosti vybere nejvýhodnější produkt pro investování finančních prostředků, zdůvodní volbu, vybere nejvýhodnější úvěrový a pojistný produkt, zdůvodní svou volbu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi ní a RPSN objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank marketing Marketing a PR, reklama. fiskální politika monetární politika ČNB Státní rozpočet a daňová soustava Inflace, kurs měny, zahraniční platební bilance, HDP sociální politika Důchodový systém, systém sociálních dávek, životní minimum, nezaměstnanost, státní politika zaměstnanosti peníze Funkce peněz, formy platebního styku, cenné papíry, akcie, burza hospodaření domácnosti Typy rozpočtu domácnosti, tok peněz v domácnosti, práva spotřebitele a předpisy na ochranu spotřebitele • finanční produkty Způsoby využití přebytku finančních prostředků, spořicí a investiční produkty, další způsoby investování peněz, řešení nedostatku finančních prostředků, úvěrové produkty, leasing, úrokové sazby, RPSN, pojištění bankovní soustava ČNB a komerční banky, specializované finanční instituce a moderní formy bankovnictví 122 Ročník: čtvrtý Školní výstupy ÚVOD DO RELIGIONISTIKY Žák: rozlišuje významné náboženské systémy identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení ÚVOD DO FILOZOFIE A ETIKY Žák: objasní podstatu filozofického tázání ve vztahu k mýtu, náboženství, vědy a umění rozliší hlavní filozofické směry a porovná řešení základních filozofických otázek posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití eticky a věcně správně argumentuje, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci Učivo Znaky a podoby náboženské víry Náboženské systémy, církve a sekty Vztah filozofie k mýtu, náboženství, vědě a umění Základní filozofické otázky (filozofická paradigmata, filozofie umění a estetika, filozofie dějin, přírody, práva antropologie, filozofie vědy a jazyka) Klíčové etapy a směry filozofie Etické hodnocení a normy v dějinách myšlení Moderní věda a problém jejího etického hodnocení Průřezová témata, přesahy Literární výchova Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – světové civilizace, jejich prolínání a střetávání, světová multikulturalita Environmentální výchova Dějiny umění Návaznost na Humanitní základ a Dějiny filozofie Člověk a svět práce – int. Základní komunikační dovednosti a manipulativní strategie v komunikaci Při výuce se využívá projektového vyučování, exkurzí a přednášek 123 5.10.1 Obsahové vymezení a integrace oboru ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE: Úvod do psychologie • problematika profesní volby a osobního managementu Úvod do sociologie • sociální struktura společnosti Úvod do politologie • otázka lidských práv • mezinárodní vztahy – evropský trh práce Globální svět • evropská integrace a mezinárodní spolupráce • mezinárodní trh práce Úvod do studia práva a pracovně právní problematiky • orgány právní ochrany • problematika pracovněprávních vztahů Úvod do ekonomie • tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty • marketing • úloha státu v ekonomice a sociální politika • finance Úvod do filozofie a etiky • význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití 124 5.11 PŘEDMĚT: DĚJEPIS Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a společnost Dějepis Vyučovací předmět Dějepis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Rozvíjí průřezová témata – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Vzdělávací obor Dějepis je dále realizován volitelným předmětem Moderní dějiny / Mezinárodní vztahy. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vymezení vyučovacího předmětu dějepis je vytvořeno ze vzdělávacího oboru dějepis z RVP GV. Předmět v sobě integruje obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova a enviromentální výchova. Současně svým obsahem doplňuje předměty novodobé dějiny, český jazyk a literatura, estetická výchova, základy společenských věd, humanitní základ, zeměpis a biologie. Jeho hlavním cílem je vytvořit a rozvíjet u studentů historické vědomí a schopnost orientovat se v současném světě. Předmět je realizován ve čtyřech ročnících s následující hodinovou dotací: první ročník dvě hodiny týdně, druhý ročník dvě hodiny týdně, třetí ročník dvě hodiny týdně, čtvrtý ročník dvě hodiny týdně. Ve čtvrtém ročníku je nabízena možnost výběru maturitního semináře s dotací dvě hodiny týdně. Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a historickými prameny, samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, exkurzemi a diskuzemi. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Učitel zařazuje do hodin práci s různými typy dějepisných informací (odborné texty, historické prameny, umělecká díla, historické mapy, atd.) Na příkladu různých typů historických pramenů a odborné literatury se studenti učí odlišovat věrohodnost získaných informací a odlišovat podstatné od podružného. Učitel vede žáky ke schopnosti identifikovat chybné historické informace ze svého okolí či z masmédií. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede studenty k využívání učiva a materiálů souvisejících především s předměty osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, novodobé dějiny, český jazyk a literatura, dějiny umění, základy společenských věd, humanitní základ či zeměpis. Učitel vede studenty k tomu, aby si pomocí komparace dějin jednotlivých oblastí osvojili schopnost generalizovat nabyté vědomosti a dokázali je využívat při pochopení a hodnocení nových problémů. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám posluchačů a diskutovat o nich. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel podněcuje žáky k tomu, aby dokázali přiměřeně prezentovat vlastní názory na sporná dějepisná témata a diskutovali o nich. Vede studenty k toleranci vůči jiným kulturám a jejich historii. KOMPETENCE OBČANSKÉ 125 Studenti se prostřednictvím historických témat seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance. 126 Ročník : první Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Žák charakterizuje smysl historického poznání. Rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace. Žák objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku, charakterizuje pojem archeologická kultura. Žák objasní civilizační přínos staroorientálních států, analyzuje vznik státu jako formy organizace lidské společnosti. Zorientuje se v náboženských systémech tohoto období. Žák objasní význam antického období jako kořenů evropské civilizace, porovná antické období s předchozí periodou staroorientálních států. Žák objasní význam křesťanství a jeho vazbu k židovství. Žák popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin. úvod do studia dějepisu pomocné vědy historické, historická terminologie, práce s mapou a mapovými přílohami v učebnicích, práce s časovou osou, periodizace dějin, zásady práce s hmotnými a písemnými prameny Účinky mediální produkce, vliv médií a demonstrace, jak média manipulují historická fakta pravěk hypotézy o vývoji člověka a jeho rozšíření na Zemi, významné pravěké kultury, počátky výtvarné kultury Environmentální výchova – změny životního prostředí a historie Historická exkurze na některém z historických pracovišť Biologie pro 3. ročník – vývoj lidského druhu starověké kultury starého Předního východu první státní útvary v Mezopotámii, Syropalestinská oblast, Egypt Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – světové civilizace, jejich prolínání a střetávání, světová multikulturalita antická civilizace – starověké Řecko: první civilizace v egejské oblasti vznik polis jako nové státní formy; Athény a Sparta jako dva modely polis řecká kolonizace Středomoří a Černomoří řecko-perské války - střet civilizací ? helénismus a expanze Makedonie říše Alexandra Velikého, její rozklad a nástupnické útvary řecká kultura starověký Řím: první civilizace na Apeninském poloostrově a etruské dědictví počátky Říma jako městského státu Řím za republiky – instituce, expanze do Středomoří, válka s Kartágem společenská krize republiky a počátek principátu Antika jako jeden z kořenů evropské pospolitosti a kulturní jednoty Fenomén křesťanství jako jeden z kořenů evropské 127 vývoj římského impéria za principátu a nástup křesťanství vývoj římského impéria za dominátu a institucionalizace křesťanství v podobě církve římská kultura kulturní jednoty 128 Ročník : druhý Školní výstupy – žák Učivo Průřezová témata, přesahy Žák vymezí společenský a náboženský vývoj v daném období, charakterizujte mocenské střety evropských států a proces tzv. reconquisty. Žák analyzuje proměny českého státu ve 13. století a jeho následný vývoj až po husitství. Žák vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu. vrcholně a pozdně středověká Evropa vývoj Francie a Anglie do 15. století český stát v době královské za Přemyslovců a Lucemburků husitské hnutí a jeho důsledky pro českou společnost: mýtus a realita reconquista Pyrenejského poloostrova a vznik španělského státu vzestup moskevského státu a jeho imperiální ambice po pádu Byzantské říše (1453) vznik osmanské říše a její expanze na Balkán gotický sloh raně novověká Evropa a svět zámořské objevy a jejich důsledky pro evropskou společnost renesance a humanismus mocenský vzestup Habsburské dynastie český stavovský stát za vlády Jagellonců (1471 – 1526) Multikulturní výchova – historické kořeny vztahů křesťanství, islámu a judaismu Žák rozpozná a objasní nové filosofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. až 15. století, zhodnotí jejich praktické dopady. Porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko – politickým změnám. Charakterizuje společenský vývoj českého státu v daném období a jeho specifika oproti předchozí etapě. Žák rozpozná nové filosofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány v 15. – 17. století, zhodnotí jejich praktické dopady. Žák popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský vývoj. Žák vymezí základní znaky stavovství a absolutismu, uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů. Posoudí postavení českého státu uvnitř Zeměpis, Multikulturní výchova – Evropa a svět, vlivy koloniální minulosti v dnešním světě novověká Evropa reformace a její proudy, šíření reformace po Evropě tzv. katolická reformace zformování španělského habsburského impéria český stavovský stát za vlády Habsburků v době nastupujícího absolutismu (1526 – 1619) velké náboženské konflikty 16. století a nizozemská revoluce Francie po nástupu Bourbonů (1589), rivalita s habsburskou mocí polsko – litevský stát v 16. století a jeho vnitřní politický systém 129 habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní proměny. Žák objasní kontext a příčiny třicetileté války jako zásadního politicko – náboženského konfliktu v 17. století, bude schopen konflikt periodizovat a vystihnout mocenské cíle znepřátelených stran. Žák charakterizuje proměny českého státu a společnosti ve třicetileté války a jeho státoprávní transformaci. Třicetiletá válka (1618 – 1648) a anglická revoluce (1640 – 1660) příčiny třicetileté války v kontextu velmocenské rivality Francie s Habsburky a jako projevu antagonismu královského absolutismu s principem stavovství, její periodizace a průběh český stát a společnost za stavovského povstání (1618 – 1620), jeho porážka a důsledky pro českou společnost Obnovené zřízení zemské (1627) a proměna české státnosti v tzv. době pobělohorské Vestfálský mír 1648 a jeho důsledky pro politické a územní uspořádání Evropy po třicetileté válce anglická revoluce, její příčiny, průběh a výsledky – zformování anglické parlamentní monarchie v novověké podobě Velká Británie a její velmocenský vzestup ve světové dimenzi Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Mediální výchova – fenomény demonstrace, cenzury a emigrace 130 Ročník : třetí Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Žák objasní pád královského absolutismu ve Francii a vytváření nového konstitučního modelu vlády v kontextu společenské transformace, charakterizuje závěr a výsledky revoluce. Žák objasní příčiny a kontext vzestupu Napoleona Bonaparta jako „pohrobka“ revoluce a bude schopen mocenské a společenské analýzy Francie za císařství. Žák objasní charakter společenských poměrů v evropském prostoru po roce 1815 v epoše restaurace monarchických režimů, charakterizuje emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev, vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů. Evropa v době Velké francouzské revoluce a napoleonských válek krize královského režimu ve Francii a příčiny revoluce průběh revoluce v letech 1789 – 1794, zformování konstituční monarchie a její pád, jakobínská diktatura a thermidorský převrat expanze revoluční Francie a vzestup Napoleona Bonaparta vznik císařství ve Francii (1804) a války s evropskými koalicemi, jejich průběh a periodizace rozpuštění tzv. Svaté říše římské (1806) a vznik Rakouského císařství mocenský pád francouzského impéria a Vídeňský kongres (1814 – 1815) Evropa po Vídeňském kongresu vytvoření bezpečnostního systému tzv. Svaté aliance na myšlence dynastické legitimity a solidarity myšlenkové dědictví revoluce a napoleonského období nové územní uspořádání evropských zemí zápas Řeků za národní samostatnost a ostatní národní hnutí v Evropě 1. poloviny 19. století červencová revoluce 1830, vítězství konstituční monarchie ve Francii a zhroucení systému tzv. Svaté aliance nové politické proudy: konzervatismus, liberalismus a nacionalismus evropské země v předvečer revolucí 1848 – 1849, nenaplněné národní a politické požadavky Rakouské císařství v čase tzv. Metternichova absolutismu, vnitřní uspořádání habsburské monarchie v podobě tzv. policejního absolutismu proměny české společnosti v tzv. době předbřeznové, vrcholící národní obrození, společenská a kulturní aktivizace české národní společnosti před rokem 1848, osobnost Františka Palackého (1798 – 1876) umělecké směry 1. poloviny 19. století, romantismus Osobnostní a sociální výchova – fenomén revoluce, starých a nových pořádků. Fenomén liberalismu Multikulturní výchova – nacionalismus, jeho tváře a projevy ve světě Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova – národní obrození jako probuzení národa? 131 Žák objasní kontext a Revoluce 1848 – 49 v Evropě „Jaro příčiny revolucí 1848 – národů“ 1849 jako vyvrcholení příčiny revolucí v letech 1848 – 49 národně – jako důsledku národních, politických emancipačních a a sociálních požadavků, požadavek politických snah občanských práv a prosazení jednotlivých modelu občanské společnosti evropských národů. šíření revolucí v evropských zemích a Objasní specifika jejich důsledky pro společenskou revolucí v Evropě. transformaci jednotlivých zemí, vývoj Žák objasní proměny ve Francii, Rakousku a Prusku a české společnosti a italských oblastech zavedení ústavnosti proměna Rakouska v konstituční v Rakousku v letech monarchii a nástup neoabsolutismu 1848 – 1849, vysvětlí po roce 1849 příčiny pádu revoluce a česká společnost a její národně charakterizuje zánik politický program v roce 1848, ústavnosti v Rakousku. politická aktivizace české veřejnosti, červnové povstání a jeho pád, nástup neoabsolutismu a útlum českého národního hnutí důsledky revolucí 1848 – 49 pro evropské národy Žák charakterizuje střety Evropa a svět ve 2. polovině 19. evropských velmocí, století analyzuje proces Krymská válka 1853 – 56 jako národního sjednocení důsledek rivality západoevropských Itálie a Německa a mocností s Ruskem o vliv v Osmanské uvede je do kontextu říši, problematika tzv. „východní národních hnutí v 19. otázky“ století. proces sjednocení Itálie Žák se orientuje Piemontským královstvím do podoby v problematice národního státu v čele se Savojskou budování zámořských dynastií v kontextu vztahů mezi držav evropskými evropskými velmocemi, odstranění mocnostmi a územní rozdrobenosti na Apeninském v problematice národní poloostrově a rakouského vlivu emancipace z tohoto geopolitického prostoru balkánských národů proces sjednocení Německa spojenou s utvářením Pruskem do podoby spolkového novodobých „národního“ císařství pod vládou balkánských států. dynastie Hohenzollernů cestou Objasní příčiny válečných konfliktů s Rakouskem a velmocenské rivality na Francií, vytlačení rakouského vlivu přelomu 19. a 20. století, z německého prostoru a vznik uvede příčiny 1. ostrého antagonismu mezi císařským světové války. Německem a republikánskou Francií Žák objasní vývoj české zformování tzv. „koncertu velmocí“ společnosti v dané jako způsobu spolupráce evropských periodě, vznik mocností na principu vzájemného politických stran po vyvažování moci obnovení ústavnosti v Berlínský kongres (1878) a snaha Rakousku, postihne velmocí o kontrolu balkánského zformování moderní prostoru české společnosti před vytvoření Dvojspolku-Trojspolku (1879, rokem 1914, analyzuje 1882) a Dvoudohody (1894) jako Osobnostní a sociální výchova – občanská společnost, její základy a vývoj 132 její sociální strukturu a vztah k českým Němcům a Židům. velmocenských bloků rivalizujících velmocí, otevřena tímto cesta k prohlubujícím se rozporům mezi těmito velmocemi vedoucí až vypuknutí 1. světové války vrcholící koloniální expanze evropských velmocí, neuspokojené koloniální ambice císařského Německa, soupeření evropských velmocí o vliv v Číně proměny české společnosti v habsburské monarchii ve 2. polovině 19. století, tzv. Bachův absolutismus a obnovení ústavnosti, politická aktivizace české veřejnosti, politické proudy a strany v českých zemích, dualismus, hospodářský vzestup českých zemí a zformování moderní české společnosti před rokem 1914, osobnost Tomáše Masaryka (1850 – 1937) umělecké směry 2. poloviny 19. století 133 Ročník : čtvrtý Školní výstupy Učivo Žák objasní cíle znepřátelených koalic během konfliktu, uvede hlavní bojiště války a společenské dopady konfliktu. Vystihne celosvětový rozměr války. Žák objasní problematiku sebeurčení národů Rakousko – Uherska a polskou otázku. Žák charakterizuje českou společnost za války, ustavení zahraničního odboje s cílem utvoření samostatného československého státu. Vysvětlí problematiku čs. legií. 1. světová válka 1914 – 18 příčiny 1. světové války jako vyústění antagonismu mezi evropskými velmocemi sdruženými do velmocenských bloků průběh konfliktu, situace na jednotlivých válečných frontách a zamýšlené válečné cíle jednotlivých velmocenských bloků, válečná situace na Balkáně destabilizace Ruska a ruské revoluce 1917, počátek bolševického režimu v Rusku a občanské války, vstup USA do války otázka budoucnosti Rakouska – Uherska jako velmocenský problém, uplatnění principu národního sebeurčení v této otázce ze strany Dohody český odboj za 1. světové války a jeho cíle, zformování československých legií v Rusku, Itálii a Francii, česká domácí politická scéna a její vztah k odboji obrat ve válce a mocenské zhroucení císařského Německa a Rakousko – Uherska (centrálních mocností) vítězství dohodových mocností ve válce Meziválečná Evropa a svět – období tzv. versailleského systému otázka poválečného uspořádání, mírová konference ve Versailles „kartaginský“ mír s Německem, otázka německých reparací a hranic, vznik tzv. Výmarské republiky zánik Rakouska – Uherska a transformace středoevropského prostoru do podoby národních států, proces vzniku těchto tzv. nástupnických států v kontextu změněné geopolitické situace v Evropě zhroucení Osmanské říše a proměna geopolitické situace na blízkém a středním východě vznik Společnosti národů, velmocenská dominance Francie v Evropě, izolacionismus USA vývoj v sovětském Rusku, vznik SSSR (1922), mocenské a stranické boje v SSSR ve 20. letech, vzestup J. V. Stalina, sovětský komunismus jako Žák objasní podstatu mírového uspořádání po 1. světové válce v Evropě i mimoevropských oblastech, charakterizuje mírové smlouvy s poraženými státy. Žák vysvětlí charakter versailleského systému a jeho postupnou krizi. Analyzuje zformování meziválečných totalitních systémů a jejich specifika. Analyzuje postupný propad mírového uspořádání pro agresivní politiku totalitních systémů a jejich snaze o revizi mírových smluv. Analyzuje příčiny 2. Průřezová témata, přesahy Morálka a nemorálnost všedního dne, totalitní ideologie a jejich pozadí Mediální výchova – média a jejich role v dnešním světě 134 světové války v kontextu agresivní politiky antidemokratických režimů. Žák objasní vznik a vývoj meziválečné ČSR, charakterizuje její politický systém a národnostní složení. Žák charakterizuje 2. světovou válku a vymezí sociální, hospodářské a politické důsledky. Žák vysvětlí problematiku československého odboje a obnovy Československa. totalitární ideologie a praxe, Kominterna evropská politika ve 20. letech, smlouvy z Locarna a velmocenský ústup Francie, vzestup Německa vznik fašistického režimu v Itálii a jeho myšlenková východiska, fašismus jako totalitární ideologie a praxe, osobnost Benita Mussoliniho (1883 – 1945), vznik a rozmach nacistického hnutí v Německu, osobnost Adolfa Hitlera (1889 – 1945) velká hospodářská krize 1929 a její důsledky pro změnu geopolitické rovnováhy na světě, vzestup totalitních režimů, vznik nacistického režimu v Německu a jeho charakter vývoj v SSSR ve 30. letech, zformování stalinské diktatury, teorie a praxe stalinského teroru mezinárodní vztahy v Evropě ve 30. letech, ústup demokracie a „koroze“ versailleského uspořádání, rozmach totalitních mocností, občanská válka ve Španělsku a její mezinárodní kontext, válka v Habeši, vznik Osy jako spojenectví totalitních mocností se snahou o revizi versailleského systému vznik Československa jako nástupnického státu a jeho vnitřní politické uspořádání, politické strany a hnutí, vnitřní vývoj ČSR ve 20. letech, mezinárodní zakotvení ČSR, Malá dohoda Československo ve 30. letech, vývoj vnitřní politiky v kontextu ohrožení ČSR totalitními mocnostmi, ohrožení čs. demokracie antidemokratickými politickými stranami a hnutími, Mnichovská konference a zhroucení československé demokracie, II. republika a německá okupace meziválečná kultura 2. světová válka příčiny 2. světové války jako důsledku agresivní politiky totalitních mocností proti versailleskému systému, sovětsko – německý pakt, likvidace ČSR a přepadení Polska (1939) válečné operace v průběhu války, eskalace válečných ohnisek v globální světový konflikt (1941), zformování spojenecké koalice a její cíle, válečné cíle velmocí a jejich spory během války, otázka poválečného uspořádání Evropy a světa, snaha Multikulturní výchova, mediální výchova – totalitní ideologie, nesnášenlivost a propaganda Češi a trauma Mnichova? 135 Žák charakterizuje vznik a vývoj bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty do roku 1968. Žák vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku, zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR. Žák se orientuje ve vývoji Československa po roce 1945, charakterizuje vývoj totalitního režimu v letech 1948 – 1968. SSSR mocensky expandovat do střední Evropy teorie a praxe nacistického totalitarismu – koncentrační a vyhlazovací tábory v kontextu nacistické válečné mašinérie, problematika nacistického rasového pronásledování válečný kolaps mocností Osy a sovětská politika ve středovýchodní Evropě s cílem vytvoření geopolitické zájmové sféry pod sovětskou dominancí, tzv. polská otázka jako model sovětského mocenského přístupu k danému regionu, spojenecké konference v Teheránu a na Jaltě (1943, 1945) závěr války a otázka poválečného uspořádání, důsledky konfliktu pro svět a Evropu, nová velmocenská konstelace po roce 1945 česká společnost během války a okupace, problematika domácího a zahraničního odboje, plány na obnovu ČSR v kontextu velmocenské politiky v průběhu války, nacistická perzekuce obyvatel českých zemí Evropa a svět v letech 1945 – 1968 geopolitická situace po roce 1945, vznik bipolárního uspořádání ve světové dimenzi – propuknutí tzv. studené války jako projevu rivality dvou supervelmocí USA a SSSR politika SSSR ve středovýchodní Evropě v letech 1944 – 1949, vytváření sovětské zájmové sféry a zformování tzv. „východního bloku“, vývoj SSSR do roku 1953 tzv. německá otázka v kontextu studené války a vznik dvou německých států (1949) počátky hospodářské a politické integrace západoevropských zemí, tzv. Schumanův plán a ESUO Korejská válka 1950 - 1953 vývoj v SSSR po roce 1953 v období tzv. destalinizace a uvolnění v mezinárodních vztazích, XX. sjezd KSSS (1956), vývoj sovětských satelitů a události v Polsku a maďarské povstání mezinárodní krize studené války – Berlínská a Karibské krize proces dekolonizace a hlavní rysy následného vývoje nových států vznik Státu Izrael a arabsko – izraelské války 136 Žák charakterizuje proměnu atmosféry studené války v 70. letech, vysvětlí postavení ČSSR v tomto velmocenském kontextu. Žák uvede a vysvětlí základní znaky společnosti v ČSSR v 70. letech. Žák charakterizuje atmosféru tzv. nové studené války v 1. polovině 80. let, uvede příčiny opětovného ochlazení vztahů mezi západním a východním světem. Žák objasní problematiku zhroucení SSSR a komunistického východního bloku, popíše komplikovanou společenskou a hospodářskou situaci postkomunistických zemí válka ve Vietnamu a počátky politiky „détente“ Československo v letech 1945 – 1948, období společenské a politické transformace ČSR do podoby sovětského satelitu, transfer německého obyvatelstva a proměna národnostního složení ČSR Československo v letech 1948 – 1968, vnitřní vývoj v podmínkách teorie a praxe tzv. lidově – demokratického režimu, ČSR (od rok 1960 ČSSR) součástí politicko – bezpečnostních a hospodářských struktur „východního bloku“ v čele se SSSR, pokus o politicko – hospodářskou reformu komunistického režimu v ČSSR v podobě tzv. Pražského jara 1968 a „21. srpen 1968“ umění a kultura po 2. světové válce do 60. let Československo v rozdělené Evropě (1968-1989) uvolňování mezinárodního napětí a krize 70. let nástup normalizačního režimu v Československu détente a východní politika Spolkové republiky Německo Východ a zdání stability západní Evropa – rozšíření Evropských společenství a politická radikalizace ropný šok roku 1973 a krize Západu proměny vztahů velmocí po americké prohře ve Vietnamu horký evropský jih mezi Helsinkami a Kábulem „Husákovo ticho“ – Československo 70. let nová studená válka (1979-1985) nová studená válka mezi velmocemi? Solidarita a pokus o její potlačení nenápadné změny v Československu proměny západoevropské politiky západoevropská politická spolupráce a jižní rozšíření Evropských společenství Kultura a její vliv na společenské klima pád impéria Gorbačov a pokus o reformu socialismu začátek konce: Československo 2. poloviny 80. let vztahy Východ-Západ prohloubení evropské integrace kolaps evropských komunistických režimů 137 Zhroucení, nebo „sametová revoluce“? Žák postihne proměny evropského a světového uspořádání v 90. letech. Žák je schopen analyzovat současné dění v celosvětové dimenzi, orientuje se v problematice evropské integrace a je schopen hledat odpovědi na důležité otázky soudobého společenského dění. Evropa a svět po pádu komunismu (1989-2004) české země v novém evropském a světovém řádu (1989-1992) zahájení reforem v bývalém evropském bloku dosah politické změny v Československu ekonomická reforma (restaurace kapitalismu?) v Československu sjednocení Německa a sjednocování Evropy nový světový řád a válka v Iráku rozpad Sovětského svazu „vyrovnání“ s komunistickou minulostí cesta k rozpadu Československa nacionalismus a globalizace jako výzvy pro nový světový řád (19922001) války v Jugoslávii politický vývoj v České republice po rozdělení (rozbití?) státu střední Evropa a Rusko kosovská válka a humanitární intervencionismus Evropa v globalizovaném světě kulturní a společenská změna v českých zemích česká politika na přelomu tisíciletí Evropa ve světě po 11. září 2001 rozšíření Evropské unie 11. září 2001 a jeho důsledky Multikulturní výchova – život v multikulturní a multilingvální Evropě, demokracie, její podstata, pozadí a podoby Fenomén genocidy, zločiny proti lidskosti Život v integrované Evropě Evropská integrace, její klady a zápory Globální problémy dneška, jejich počátky a důsledky 138 5.12 PŘEDMĚT: ZEMĚPIS Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a příroda, Člověk a společnost Zeměpis Vzdělávací obor je realizován v povinném předmětu Zeměpis, jenž obsahově vychází ze vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost. Rozvíjí průřezová témata – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ČASOVÉ, OBSAHOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Předmět vzniká ze vzdělávacího oboru Geografie z RVP GV a ze vzdělávacího oboru Geologie z RVP GV. Zahrnuje okruhy z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí, životního prostředí, regionů, kartografie a svým charakterem přesahuje do dalších vzdělávacích oborů RVP GV (matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie, občanský a společenskovědní základ ). Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Sociální komunikace z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů z průřezového tématu Multikulturní výchova, průřezové téma Environmentální výchova a tematický okruh Média a mediální produkce z průřezového tématu Mediální výchova. Během studia si žák prohloubí své znalosti a vědomosti o jednotlivých složkách fyzickogeografické a socioekonomické sféry na planetární a regionální úrovni, posoudí jejich vzájemné vazby a souvislosti, shody a odlišnosti vybraných regionů světa. Získá dovednosti, které mu umožní dobře se orientovat v přírodních a společenských problémech s přihlédnutím pro praktický život, tzn. získávat a hodnotit geografické informace, vytvářet a předkládat své projekty, kriticky hodnotit práci svou i druhých. Předmět je vyučován čtyři roky s časovou dotací 8 hodin ( 2, 2, 2, 2 ). Výuka probíhá neděleně v kmenových třídách, v multimediální učebně, v počítačových učebnách a v terénu ( vycházky do okolí, zeměpisně-dějepisná exkurze). KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Učitel využívá zeměpisné trenažéry na počítačích a jejich opakováním prohlubuje jejich vědomosti, popř. jejich pokroky v učení. Učitel využívá zeměpisných vycházek k demonstraci přírodních a společenských jevů. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel zařazuje práci se zeměpisnými tabulkami, přehledy, časopisy, encyklopedie, atlasy, ročenkami aj. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel zařazuje samostatná vystoupení žáka u mapy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel vyhledává, podporuje a oceňuje talenty soutěží vlastních nebo celostátních (zeměpisné olympiády). KOMPETENCE OBČANSKÉ Při hodinách jsou využívány geografické jevy vyskytující se v okolí žáků a při diskusích k nim učitel vede žáky k zaujímání stanovisek a jejich obhajobě. KOMPETENCE PRACOVNÍ 139 Učitel zařazuje aktivity, které umožní sledovat vlivy lidské činnosti - např. exkurze, výlety atp. 140 Ročník: první Školní výstupy vyjmenuje a pozná na hvězdné obloze některá souhvězdí objasní zatmění Slunce a Měsíce slapové jevy střídání ročních dob fungování gregoriánského kalendáře pojem datová mez určí zeměpisnou délku a šířku místa na mapě podle zeměpis, souřadnic určí místo rozliší mapy podle měřítek a dokáže s nimi pracovat pracuje s turistickými mapami a buzolou Učivo Země jako vesmírné těleso tvar a pohyby Země důsledky pohybu Země pro život lidí a organismů střídání dne a noci střídání ročních období důkazy rotace Země časová pásma na Zemi, kalendář Geografická kartografie a topografie praktické aplikace s kartografickými produkty bodové, lineární a plošné krajinné útvary,hlavní ohniska (uzly) a hranice (bariéry) geografický a kartografický vyjadřovací jazyk, geografické informační systémy přiměřeně náročné a obecně používané pojmy, termíny symboly, zkratky, smluvené značky, vysvětlivky, statistická data geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země (DPZ), praktické využití GIS a DPZ ostatní zdroje Fyzickogeografická sféra objasní jevy v litosféře rozliší běžné typy vzájemné vazby a souvislosti, magmatických hornin důsledky pro životní prostředí zemské s využitím petrografického sféry klíče, chemické, mineralogické a určí nerostné složení a petrologické složení Země rozpozná strukturu magmatický proces běžných sedimentárních vznik magmatu a jeho tuhnutí, hornin krystalizace minerálů z magmatu, minerály, krystaly a jejich vnitřní stavba, fyzikální a chemické vlastnosti minerálů metamorfní procesy - jejich typy, kontaktní a regionální metamorfóza deformace litosféry - křehká a plastická deformace geologických objektů, vývoj stavby pevnin a oceánů, mechanismus deskové tektoniky, zemětřesení a vulkanismus objasní jevy v atmosféře synoptická mapa, předpověď globální cirkulace počasí, pranostiky atmosféry důsledky pro vytváření klimatických pásů Průřezová témata, přesahy Seberegulace, organizační dovednosti aefektivní řešení problémů - zpracování informací při tvorbě kartogramů a kartodiagramů integrace Geologie Člověk a životní prostředí samostatná práce na toto nebo podobné téma „Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost" Problematika vztahů organismu a prostředísamostatná práce na toto nebo podobné téma „Jak probíhá tok energie a látek v biosféře a v ekosystému" 141 integrace Geologie Člověk a životní prostředí samostatná práce na toto nebo podobné téma „Jakým způsobem člověk využívá vodu a jaké jsou nejčastější příčiny jejího znečištění" exkurze - čistička odpadních vod Zeměpisně-dějepisná exkurze do lokality v ČR integrace Geologie objasní jevy v pedosféře zvětrávání a sedimentační proces mechanické a chemické zvětrávání, Člověk a životní prostředí srážení, sedimentace, vznik a vývoj - samostatná práce na půd toto nebo podobné téma:,, K čemu člověk využívá půdu a jaké důsledky z toho pro životní prostředí vyplývají" integrace Geologie objasní vztahy v biosféře krajina - přírodní prostředí, Člověk a životní prostředí pojmenuje a na mapě environmentalistika, krajinná a Globální problémy, ukáže fytogeografické a (geografická) ekologie, typy krajin, jejich příčiny a důsledky zoogeografické oblasti rekultivace a revitalizace krajiny pojmenuje a na mapě systém FGS na planetární úrovni - exkurze do lokalit ukáže bioklimatické pásy geografické pásy a přírodní oblasti, spojených s těžbou surovin pevnin (geobiomy) vegetační (šířková ) pásma, pojmenuje a na mapě vegetační (výškové) stupně, biomy ukáže bioklimatické systém FGS na regionální úrovni výškové stupně přírodní oblasti, zonalita, azonální rozliší hlavní biomy světa jevy objasní význam biosféry Interakce mezi přírodou a společností pro člověka (problém přístupy environmentální geologie, přírodních a umělých rekultivace a revitalizace krajiny ekosystémů, odstraňování trvale udržitelný rozvoj (život), limity lesů, eroze půdy, přírodního prostředí,výchovné, povodně) hospodářské a právní nástroje charakterizuje negativní ochrany přírody a životního prostředí, důsledky znečišťování globální problémy lidstva ovzduší a vodstva objasní přírodní a civilizační rizika současného světa objasní jevy v hydrosféře popíše bioklimatické pásy oceánů a moří (vertikální a horizontální členění mořské flóry a fauny) povrchové vody jejich rozložení na Zemi, chemické složení, pH, hydrologický cyklus podzemní vody propustnost hornin, hydrologické systémy, chemické složení podzemních vod, ochrana podzemních vod 142 Ročník: druhý Školní výstupy objasní rozmístění obyvatelstva (přírodní a socioekonomické faktory) ve světě a v Evropě charakterizuje a na mapě ukáže hlavní seskupení obyvatelstva na Zemi, nová seskupení v rámci Evropy a EU charakterizuje vývoj sídel rozdělí typy sídel podle funkce objasní proces urbanizace a suburbanizace, aglomerace, konurbace, megalopole na makroregionech světa, Evropy a EU (problematika jádra a periférie) Učivo Obyvatelstvo základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky kulturní a politické prostředí struktura obyvatelstva, státní zřízení, geopolitické procesy, hlavní světová ohniska napětí Sídla a osídlení ekumena, sídelní struktura, venkovská sídla, městská sídla, geografická poloha sídel, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace Průřezová témata, přesahy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky samostatná práce na téma světový populační vývoj mezinárodní migrace a migrační politika azylové a uprchlické hnutí Základní problémy sociokulturních rozdílů - referát na tato nebo podobná témata „Které příčiny způsobují migraci (historické, sociální, konomické)" „Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jim předcházet" Člověk a životní prostředí - referát na tato nebo podobná témata „Jaké jsou příčiny rychlého růstu lidské populace a jaký vliv má tento růst na životní prostředí" „Které vlivy ohrožují zdraví člověka" Globální problémy, jejich určí základní předpoklady Světové hospodářství příčiny a důsledky rozvoje světového hospodářství lokalizační předpoklady a objasní pojmy bohatý ,, Sever" a faktory, sektorová a odvětvová - práce se statistickými „chudý" Jih, ,, třetí svěť, nově struktura, územní dělba práce, ročenkami- získání industrializované země první a ukazatelé hospodářské a informací o nerovnostech druhé generace", HNP životní úrovně v ekonomickém a rozdělí světové hospodářství na společenském rozvoji: tzv. základní typy, charakterizuje a rozdělený svět; přiřadí vhodné příklady mezinárodní dluh Problematika vztahů charakterizuje přírodní faktory a organismu prostředí socioekonomické faktory rozmístění zemědělské výroby - příprava „sociologického" rozdělí a na mapě ukáže hlavní průzkumu na úrovni typy výživy ve světě školy „populace, jejich charakterizuje zemědělskou vlastnosti a vzájemné výrobu v rozvinutých zemích s vztahy" tržní ekonomikou, v postkomunistických zemích, v rozvojových zemích, v rámci EU (zvlášť pro rostlinnou a živočišnou produkci) charakterizuje další odvětví 143 zemědělství (rybolov a lesnictvo, na mapě ukáže největší světová loviště ryb a nejvýznamnější lesní oblasti popíše hlavní lokalizační faktory průmyslové výroby, na mapě ukáže nejvýznamnější průmyslové oblasti světa a komplexní oblasti těžby nerostných surovin objasní, jak se měnila energetická spotřeba a její struktura za poslední dvě století, uvede příklady alternativních zdrojů el. energie popíše a zhodnotí strukturu průmyslových odvětví podle stupně rozvoje společnosti rozdělí zpracovatelský průmysl a na mapě ukáže nejvýznamnější regiony charakterizuje složky spotřebního a potravinářského průmyslu a na mapě ukáže nejvýznamnější regiony určí a na mapě ukáže nejvýznamnější dopravní uzly makroregionů (EU) popíše jednotlivé složky dopravy a charakterizuje je podle objemu přepravy, výkonu přepravy a intenzity rozdělí služby a jejich rozmístění, určí základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a na mapě ukáže nejvýznamnější lokality vybraných regionů (EU) geografické aspekty světového hospodářství rozmístění surovinových a energetických zdrojů, zemědělství, vodního hospodářství, průmyslu, dopravy, obslužné sféry, přenosu zpráv a informací, mezinárodního obchodu, cestovního ruchu Problematika vztahů organismu a prostředí - Tvorba modelových ekosystémů 144 definuje rozdíly spotřeby v různých sociálních skupinách, trvalé zvětšování nerovnoměrnosti soc. ek. vývoje na Zemi rozdělí mezinárodní hospodářské organizace, zhodnotí současný stav EU zhodnotí současné politické uspořádání států světa, rozdělí státy podle forem vlády, vnitřního administr. uspořádání, z hlediska vnitřní národnostní homogenity, z hlediska míry demokracie a dodržování lidských práv zhodnotí vývoj na politické mapě světa od 16. století po současnost popíše a na mapě ukáže problémové oblasti současného světa zhodnotí pozitivní a negativní stránky globalizace světa, vyjmenuje globální problémy společnosti rozdělí a charakterizuje mezinárodní politické organizace zhodnotí územní vývoj státu, polohu, rozlohu objasní a na mapě ukáže geologický a geomorfologický vývoj zhodnotí rozmanitost reliéfu, přírodní zdroje, charakter podnebí, hydrologické poměry, půdní pokryv charakterizuje výškové vegetační stupně, typy krajiny a ukáže na mapě uvede NP ČR a jiná chráněná území, ukáže na mapě, přiblíží mezinárodní organizace chránící přírodní a životní prostředí ČR uvede přírodní rizika působící na našem území objasní vývoj a stav ŽP České republiky zhodnotí vývoj osídlení a zalidnění, obyvatelstvo charakteristiky, vysvětlí urbanizaci a suburbanizaci v ČR Sociálněgeografické systémy jádra a periferie, rozvojová osa, geografické aspekty bohatství a chudoby, pozitivní a negativní znaky globalizace, hlavní jádrové oblasti světa a kontinentů Česká republika hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě charakteristiky obyvatelstva a sídel transformační ekonomické procesy sektorová a odvětvová struktura hospodářství regiony, kraje Žijeme v Evropě: prezentace na toto nebo podobné téma 145 (uvede příklady) popíše proces transformace centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství (aktualizace podle denního tisku) popíše a na mapě ukáže průmyslová centra ČR a jejich vazbu na EU zhodnotí půdní fond ČR, vysvětlí transformaci zemědělství, charakterizuje zemědělskou výrobu ČR porovná úroveň dopravy a spojů s ostatními státy EU zhodnotí úroveň služeb se státy EU zhodnotí postavení ČR v rámci EU, vazbu regionů ČR na euroregiony (popř. místního regionu v programech Phare) integrace Geologie Místní region (mikroregion) možnosti rozvoje mikroregionu Terénní zeměpisněstrategické a územní plánování dějepisná exkurze do vybrané lokality v ČR Terénní geografická výuka, praxe a aplikace geografická exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny Média a mediální produkce - práce s internetem, tvorba vlastní prezentace Životní prostředí České republiky - seznámení se zákony ochrany přírody ČR, postavení NP ČR v rámci EU, světa 146 Ročník: třetí Školní výstupy zhodnotí přírodní poměry Evropy zhodnotí postavení Evropy ve světě objasní význam integrace evropských států uvede příklady migrace z jiných světadílů do Evropy objasní, proč vzniklo ES a jaké jsou současné hlavní cíle EU porovná země EU s ostatními evropskými státy podle ukazatelů z tabulek zakreslí do slepé mapy geomorfologické celky, hlavní pojmy z hydrosféry, konurbace a průmyslová centra popíše rozpad socialistického bloku, rozpad RVHP, Varšavská smlouva objasní sociální a politické problémy rozpadu soc. bloku objasní pojmy konvertibilní, nekonvertibilní měna, inflace, privatizace, centrálně řízená ekonomika, demokracie, tržní ekonomika popíše snahu SNS a Ruska o integraci Učivo Makroregiony světa jádra, periferie, modelový region - modelové problémy Geografie Evropy Západní Evropa. Severní Evropa. Jižní Evropa. Průřezová témata, přesahy Mezinárodní spolupráce a humanitární pomoc - projekty - referáty Střední Evropa. Jihovýchodní Evropa. Východní Evropa. Nástupnické státy Jugoslávie národnostní, náboženské a ekonomické problémy. Rozpad SSSR, vznik SNS. Pobaltské republiky - skok do Evropy. Ukrajina, Bělorusko, Moldávie. Rusko. Zakavkazsko. Středoasijské republiky. 147 Ročník: čtvrtý Školní výstupy vymezí a ukáže na mapě FG a SOE regiony Asie vymezí a na mapě ukáže jádrové a periferní oblasti zhodnotí kulturní a hospodářskou vyspělost objasní sociální, politické a hospodářské problémy,"Zlatý trojúhelník", "Asijští tygři" vymezí a na mapě ukáže FG a SOE regiony Afriky porovná základní demografické údaje vymezí základní etnika a jazykové skupiny, problém kolonizace a dekolonizace popíše hlavní sociální a zdravotní problémy jednotlivých oblastí vymezí na mapě hlavní dopravní linie objasní základní rozdíly mezi rozvojovými zeměmi jižní Afriky a JAR vymezí a na mapě ukáže FG a SOE regiony Ameriky porovná základní demografické údaje vymezí základní etnika a jazykové skupiny, problém kolonizace zhodnotí hlavní sociální, zdravotní a ekonomické problémy rozvojových zemí Ameriky charakterizuje jednotlivé regiony vymezí a na mapě ukáže FG a SOE regiony, zhodnotí uvedené regiony porovná základní demografické údaje vymezí základní etnika a jazykové skupiny, původní obyvatelstvo, osídlence a imigranty rozdělí a porovná země podle dostupných ekonomických ukazatelů charakterizuje hlavní sociální, zdravotní a ekonomické problémy rozvojových zemí objasní strukturu hospodářství vyspělých zemí, jejich zapojení do mezinárodní dělby práce Učivo Geografie Asie. Blízký a Střední východ. Východní Asie. Monzunová Asie. Jižní a jihovýchodní Asie. Geografie Afriky Islámská Afrika. Černá Afrika. Sahel Západní Afrika Střední Afrika Východní Afrika Jižní Afrika Průřezová témata, přesahy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky projekt- referát na toto nebo podobné téma : „Světový populační vývoj a mezinárodní migrace" „ Migrační politika, azylové a uprchlické hnutí Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce - informace a zapojením do akcí pořádaných organizacemi UNESCO, Adra, Člověk v tísni aj. v rámci solidarity s postiženými zeměmi a oblastmi Geografie Ameriky Severní Amerika. Kanada USA Latinská Amerika. Mexiko Geografie Austrálie a Oceánie Austrálie Nový Zéland Oceánie Člověk a životní prostředí: Projekty - referáty na téma: „Využití Antarktidy a Arktidy" nebo „Využití světového oceánu" „Čím jsou významné organismy pro člověka, jaké jsou příčiny vzniku a zániku některých rostlinných a živočišných druhů a jaké jsou formy jejich ochrany" „Jakým způsobem člověk využívá vodu a jaké jsou nejčastější příčiny jejího znečištění" 148 vymezí a na mapě ukáže oblasti, vymezí ostrovní skupiny zhodnotí význam Antarktidy a Arktidy pro život - přírodní rovnováha uvede významné badatelepolárníky vymezí a na mapě ukáže jednotlivé oceány, moře popíše reliéf dna, systém mořských proudů, rozdíly v salinitě atd. zhodnotí význam (biologické, minerální a energetické zdroje) Polární oblasti. Arktida. Antarktida. Světový oceány Tichý o., Atlantský o., Indický o., Severní ledový o. 149 5.13 PŘEDMĚT: DĚJINY UMĚNÍ Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Výtvarný obor / Hudební obor Vzdělávací oblast Umění a kultura je realizována v předmětu Dějiny umění a ve volitelném předmětu Humanitní základ. Vyučovací předmět Dějiny umění rozvíjí průřezová témata Mediální výchova, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ČASOVÉ, OBSAHOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Dějiny umění vyučované na našem gymnáziu jsou syntetizujícím vyučovacím předmětem vycházejícím z obsahu Hudebního a Výtvarného oboru vzdělávací oblasti Umění a kultura podle RVP G. Jeho cílem je jednak představit novým žákům estetickou výchovu a umožnit jim tak snazší orientaci při volbě pro další studium, ale i ukázat přesahy a souvislosti těchto oborů a přiblížit jim oblast Umění a kultura jako celek. Mimořádný důraz je kladen na proces diferenciace vizuální citlivosti, vedoucí k rozšiřování schopnosti vnímat a pojmenovávat vizuální kvality, jejich kombinace a elementy, a na rozvíjení citlivosti hmatového, sluchového a kinestetického vnímání ve vztahu k vnímání vizuálnímu. Výuka předmětu vede studenty k tvůrčím a explorativním dovednostem, utváří vztah studentů ke kulturnímu dědictví nejen výtvarného umění, ale i k užité tvorbě, lidovému umění a životnímu prostředí. Obsahové vymezení je určeno 3 základními okruhy: 1. tvorba – vlastní výtvarné činnosti studentů, 2. recepce – uvědomění si funkce umění v lidské kultuře, seznamování se s problematikou vizuální kultury a výtvarného umění, 3. umění jako obraz své doby – osvojení si základních informací o vývoji výtvarného umění. Učí studenty estetickému cítění a chápání vývoje výtvarné kultury od počátku lidstva až k moderním a současným směrům a trendům. Jsou důležitým inspirativním zdrojem při nejen při výuce dějepisu a českého jazyka, ale i při jejich vlastní tvorbě. Mají zásadní význam při vytváření vlastního estetického názoru. Vedou studenta a absolventa k bohatšímu kulturnímu životu. Pozitivně ovlivňují jeho životní postoj ve společnosti, například ve vztahu k národním kulturním památkám. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Vzdělávacím cílem je vést studenty k zamyšlení o vývoji domácího i světového výtvarného umění od počátku až po současnost, aby se studenti mohli sami v dějinách umění orientovat. Studenti se mají naučit chápat výtvarné umění a jeho vznik historicky, tj. v souvislosti s dobou a jejími duchovními problémy, a zároveň jako s výtvorem umělecké osobnosti, s její složitou psychologií a s hodnocením uměleckého díla jako výrazu určité doby a jedinečnosti tvůrčí osobnosti. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Učitel vede žáky k cílevědomé analýze, ke schopnosti aktivní integrace myšlení, prožitku a vnímání. Učitel vede žáka k hledání originálních přístupů v tvorbě. Učitel zařazuje práci se výtvarnými monografiemi, přehledy, časopisy, encyklopediemi aj. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel požaduje po žácích přesné a správné formulování odborných dotazů. Učitel vede žáky ke formálně správnému odbornému vyjadřování při písemném i mluveném projevu. Učitel učí žáky svobodně vyjadřovat vlastní zážitky a otevřeně komunikovat o společně sdílených obsazích. Učitel rozvíjí u žáků schopnost tvořivě experimentovat a tyto experimenty na různých úrovních reflektovat. 150 Učitel zařazuje samostatná vystoupení žáka – informace o kulturním zážitku, prezentace apod. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: Učitel žáka učí otevřenosti k dosud neznámému, k překonávání stereotypů dosavadního vlastního nahlížení, k odhalování dosud neuvědomělých pocitů a zážitků. Učitel se snaží vést žáky k vlastnímu zážitku a k vlastní tvůrčí činnosti. Učitel vede žáky k aktivní spolupráci v projektových týmech. KOMPETENCE OBČANSKÉ Vzdělávacím cílem je také uvedení studentů do teorie a estetiky výtvarného umění, naučit je pracovat se základními estetickými kategoriemi a naučit je esteticky analyzovat výtvarné dílo. KOMPETENCE PRACOVNÍ Učitel zařazuje aktivity, které umožní sledovat vlivy lidské činnosti - např. exkurze, výlety atp. 151 Ročník: první Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Žák charakterizuje smysl estetické výchovy. Rozlišuje různé techniky výtvarného vyjadřování a rozpozná je. Uvědomuje si význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku. Úvod do estetické výchovy Seznámení se základními pojmy Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – světové civilizace, jejich prolínání a střetávání, světová multikulturalita Žák objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku Pravěké umění, umění přírodních národů Žák objasní kulturní přínos staroorientálních států, analyzuje jejich kulturu. Zorientuje se v náboženských systémech tohoto období. starověké kultury starého Předního východu Žák objasní význam antické kultury jako kořenů evropské civilizace, porovná antické období s předchozí periodou. antická civilizace minojská, mykénská kultura starověké Řecko architektura, sochařství, malířství, užité umění, náboženství starověký Řím architektura, sochařství, malířství, užité umění, náboženství Žák objasní význam raně křesťanské kultury porovná období s předchozí periodou. Rozpozná základní kulturní památky tohoto období. Rané křesťanství: Architektura, malířství, sochařství, užité umění, odívání Předrománské umění: Karolínská a ottonská renesance Velká Morava Raně křesťanské umění Byzanc Architektura, malířství, sochařství, užité umění, odívání Dějiny estetické výchovy, cíl estetické výchovy, estetický prožitek, kultura, výtvarná kultura, výtvarné umění. hypotézy o vývoji vyjadřování člověka, významné pravěké kultury, počátky výtvarné kultury Literární výchova Dějepis Zeměpis Základy společenských věd Humanitní základ Fyzika M – geometrie – proporční teorie antiky, zlatý řez – kompoziční řešení Bi – lidské tělo – proporce Architektura, sochařství, malířství v Mezopotámii, Syropalestinská oblast, Egypt, architektura, sochařství, malířství, užité umění, náboženství, 152 Žák objasní význam kultury evropské civilizace, význam prvního velkého slohu, porovná období s předchozí periodou. Žák objasní kulturní přínos pro kulturu dalšího vývoje v Evropě Románský sloh: v Evropě, v Čechách Architektura, malířství, sochařství, užité umění, odívání, hudba, hudební nástroje 153 Ročník: druhý Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Žák vymezí společenský a kulturní vývoj v daném období, charakterizujte kulturní přínos evropských států a získané jednotlivé poznatky z tohoto období analyzuje a uvádí do vztahů s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy. Žák analyzuje kulturní proměny českého státu v daném období . Gotika v Evropě Gotické umění v Čechách a na Moravě Architektura, malířství, sochařství užité umění, odívání, hudba, hudební nástroje Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – světové civilizace, jejich prolínání a střetávání, světová multikulturalita Žák zhodnotí praktické dopady vědeckých a filosofických myšlenek, které byly zformulovány ve 14. až 15. století a které se promítly do kulturního vývoje. Získané jednotlivé poznatky z tohoto období analyzuje a uvádí do vztahů s aktuálními i historickými obdobími. Zhodnotí přínos renesančního období pro další kulturní vývoj. Renesance v Itálii, v ostatních státech Evropy. Renesance v Čechách a na Moravě Architektura, malířství, sochařství, užité umění, odívání, hudba, hudební nástroje, životní styl Literární výchova Dějepis Zeměpis Základy společenských věd Humanitní základ Fyzika -zrcadlový odraz, optické klamy a iluze M – konvexní a konkávní prostor, křivky, deformace a průniky, stereometrie 154 Žák zhodnotí nové filosofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány v 15. – 17. století, zhodnotí jejich praktické dopady na kulturní vývoj. Žák popíše základní rysy ve výtvarném umění,ve způsobu vyjadřování. Vysvětlí vliv reformace a protireformace na výtvarnou kulturu vysvětlí důsledky pro další evropský vývoj. Žák vymezí základní znaky v jednotlivých disciplinách výtvarného umění. Žák charakterizuje proměny české kultury a společnosti po třicetileté válce Baroko v Evropě. Baroko v Čechách. Architektura, malířství, sochařství, užité umění, odívání, hudba, hudební nástroje, životní styl 155 Ročník: třetí Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Žák zhodnotí nový politický vývoj ve Francii (pád královského absolutismu, společenské transformace …) v Evropě, zhodnotí jeho praktické dopady na kulturní vývoj. Orientuje se v jednotlivých vývojových směrech, rozpozná je. Charakterizuje nové obsahové souvislosti konkrétních uměleckých děl, porovnává výběr a způsob použití výtvarných prostředků. Klasicismus v Evropě Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – světové civilizace, jejich prolínání a střetávání, světová multikulturalita Chápe historický vývoj secese a její vazbu a uplatnění v lidské společnosti. Pozná významná umělecká díla a památky charakteristické pro toto období secese Klasicismus v Čechách a na Moravě Romantismus Realismus Impresionismus Architektura, malířství, sochařství, užité umění, odívání, hudba, hudební nástroje, životní styl Literární výchova Dějepis Zeměpis Základy společenských věd Humanitní základ Fyzika - barevné spektrum světla Ch – materiál a jeho vlastnosti – výroba, úprava Architektura, malířství, sochařství, užité umění, životní styl v evropských státech, v Čechách. Jedinečnost české secese a její přínos pro evropské umění. 156 Ročník: čtvrtý Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy Chápe spojitost výtvarného umění s jinými oblastmi, umění vnímá jako kulturní bohatství, orientuje se ve významných kulturních celcích, v dílech a v památkách, uvědomuje si jejich potřebnou ochranu, je si vědom subjektivního chápání uměleckých hodnot ve vztahu k hodnotám, rozpozná významná díla. Avantgarda konce 19. st., 1. pol. 20. století v Evropě Avantgarda konce 19.s t., 1. pol. 20. stol. v Čechách a na Moravě neoimpresionismus, (G. Seurat,P. Signac), (P. Cézanne) expresionismus (V. van Gogh), symbolismus (P. Gaugine), fauvismus, kubismus, futurismus,naivní umění, pařížská škola, abstraktní umění, dadaismus, surrealismus konstruktivismus Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – světové civilizace, jejich prolínání a střetávání, světová multikulturalita Chápe historický vývoj. Charakterizuje nové obsahové souvislosti konkrétních uměleckých děl. Chápe spojitost výtvarného umění s jinými oblastmi, rozpozná významná díla. Vývoj euro-americké kultury v 2. pol. 20. stol. Architektura Sochařství Malířství Hudba Vývoj umění 2. pol. 20. stol. v ČSR (ČSSR) a ČR Architektura Sochařství Malířství Hudba Literární výchova Dějepis Zeměpis Základy společenských věd- filozofie Humanitní základ Fyzika - Optika 157 5.13.1 Začlenění tvůrčích aktivit v rámci výtvarného a hudebního oboru do předmětu dějiny umění VÝTVARNÝ OBOR Školní výstupy Učivo dokáže kresbou vystihnout tvar, strukturu materiálu 1. ročník Výtvarné vyjadřování ovlivněné magií a kultem kouzelných sil - malba pod vlivem kultovní a magické hudby Vznik a podoba masky - výroba masky pro zobrazení staroegyptských obřadů nebo antického divadla, Aktualizace masky – vlastní charakteristika Malba tuší na amforu, hliněnou nádobu 2. ročník Výroba mozaiky z libovolného materiálu Praktická činnost: Deskové obrazy, tisk šablon Móda a její vývoj – co bych i ještě dnes vzal na sebe 3. ročník vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií pracuje přirozeně s barvou při modelaci, srovnává různé malířské postupy, rukopisy a umí charakterizovat barevnou symboliku pro vybraná období, vysvětlí umělecký znakový systém a dokáže v něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky modelováním vytváří prostorové objekty na základě představ a fantazie, chápe spojitost výtvarného umění s jinými oblastmi, umění vnímá jako kulturní bohatství své země, orientuje se ve významných kulturních celcích a v památkách, uvědomuje si jejich Výroba marionet pro domácí loutkové divadlo, adaptace loutkářského díla Návrh a výroba secesního šperku, pointilismus, haptická kresba Pokus a rozbor libovolného díla libovolného autora libovolného období 4. ročník Zjednodušení na základní geometrické prvky Postupné zpracování vývoje jednoho architektonického prvku Průřezová témata, přesahy Osobnostní a sociální výchova -Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě – evropské a kulturní kořeny a hodnoty Environmentální výchova – Člověk a životní prostředí – umělé materiály – syntetické barvy, plasty – recyklace, ochrana životního prostředí Multikulturní výchova – základní problémy sociokulturních rozdílů – rozrůzněnost v regionech ČR – multikulturní společnost Mediální výchova – účinky mediální produkce a vliv médií, role médií v moderních dějinách – nová média a umění Mediální výchova – Média a mediální produkce – grafická 158 potřebnou ochranu využívá znalosti aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjádření své představy Výtvarná tvorba pomocí PC Umění akce Land Art Koláž komunikace a reklama Český jazyk a literatura – Historie literatury Dějepis – jednotlivé historické epochy rozlišuje formy výtvarného vyjádření jednotlivých kulturních epoch dokáže hodnotit nadčasovost výtvarné produkce 159 HUDEBNÍ OBOR Školní výstupy Učivo rozpoznává hudebně výrazové prostředky, jednoduché hudební formy a vyjadřuje základní hodnotící měřítka 1. ročník Hra s hudbou - hodnocení vybraných žánrově různých poslechových skladeb Hudba přírodních národů Vývoj hudebních nástrojů, vývoj notace 2. ročník Lidový duchovní motiv Srovnání chorálu a gotické milostné lyriky Historický vývoj vážné hudby poslech 3. ročník Vývoj hudební produkce inspirované a související s literaturou (opera, melodram, symfonie,…) Pokus a rozbor libovolného díla libovolného autora libovolného období Historický vývoj vážné hudby poslech 4. ročník Artificiální a neartificiální hudba Od blues k rocku Hudební tvorba pomocí PC rozlišuje elementární prvky výstavby hudebního díla (intervaly, stupnice, základní harmonické funkce), orientuje se v notovém zápise základních formálních útvarů (písně) rozlišuje formy artificiální hudby jednotlivých kulturních epoch dokáže hodnotit nadčasovost hudební produkce Průřezová témata, přesahy Člověk a svět práce (marketing, hudební publicistika, tržní mechanismu show businessu Mediální výchova Výchova ke zdraví (životní styl, hodnoty a rizika masové výchovy) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (globalizace a kulturní změny) Žijeme v Evropě (evropské kulturní kořeny a hodnoty) Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Spolupráce a soutěž Výchova ke zdraví (životní styl, hodnoty a rizika masové výchovy) Psychosociální aspekty interkulturality, kulturního původu, náboženství a světového názoru) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (globalizace a kulturní změny) 160 5.14 PŘEDMĚT: TĚLESNÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Tělesná výchova Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávacího oboru Tělesná výchova, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, a zahrnuje v sobě i některá témata ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Vyučovací předmět Tělesná výchova (TV) vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a vzdělávacího oboru Tělesná výchova , do kterého je integrován tematický okruh vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (obsah: Rizika ohrožující zdraví a Ochrana člověka za mimořádných událostí. Vyučovací předmět Tělesná výchova (TV) vede žáky k upevňování hygienických a zdravotně preventivních návyků, k předcházení úrazům a rozvíjí dovednost odmítat škodlivé látky.TV usiluje o optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází z motivující atmosféry, zájmu žáků a jejich individuálních předpokladů. Cílem je na základě radosti z pohybu si osvojovat pohybové dovednosti, uvědomovat si význam zdraví, rozvíjet schopnosti komunikace, navazovat dobré vztahy a vytvořit trvalý vztah k pohybovým činnostem .Vede k poznání vlastních pohybových možností, zájmů a umožňuje poznat účinky pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Součástí předmětu je i zdravotní TV , kdy speciální vyrovnávací cvičení jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách TV pro všechny žáky nebojsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností kontraindikovaných jejich oslabení. Týdenní časová dotace pro všechny ročníky - 2 hodiny V běžných hodinách výuka probíhá odděleně pro dívky a hochy. Lyžařského kurzu a sportovně-turistického kurzu se zúčastní celá třída. FORMY REALIZACE PŘEDMĚTU: Vyučovací hodina, projekt, beseda, diskuze, prožitková lekce, závod, soutěž, turnaj, kurz. MÍSTA REALIZACE: Tělocvična, venkovní hřiště a gymnastický sál. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: • Základy vedení tréninkové jednotky • Základy vedení a organizování sportovních soutěží • Základy první pomoci a sportovní traumatologie KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Učitelé TV budou: • vést žáky k samostatnému získávání poznatků o tělesné fyziologii (fungování) na základě ověřování účinnosti kondičních programů pro rozvoj zdravotně orientované zdatnosti (ZOZ)-sledování, zaznamenávání, vyhodnocování • umožňovat zažít úspěch každému žákovi v rámci týmu i samostatně • motivovat žáky výhodami, které skýtá v životě pěkná postava, zdravý životní styl a možnost kdykoliv se bez problémů zapojit do skupiny lidí hrajících volejbal (fotbal, basketbal, petanque...) ve volném čase s možností navázání nových kontaktů a uváděním příkladů z oblasti sportu • umožňovat žákům organizovat a řídit vlastní učení novým pohybovým dovednostem a rozvoj pohybových schopností podle jejich předpokladů 161 • • • • • • • • • zapojovat žáky do obsahové a org. přípravy pohyb, činností ve výuce, na akcích školy a obce hodnotit žáky důsledně podle individuálního zlepšení povzbuzovat žáky ke sledování sportovních soutěží a utkání, k jejich porovnávání a hodnocení, ke sledování práce rozhodčího upozorňovat na informační zdroje (internet, televize, knihy, časopisy) související se zdravím a pohybem umožňovat diskuzi o těchto informacích (nástěnky, ...) usměrňovat žáky ke kladné reakci na kritiku, hodnocení a dobře míněné rady předkládat žákům dostatek zpětných informací o jejich činnosti a výkonech (i pomocí videokamery), umožňovat vzájemné hodnocení žáků a sebehodnocení vést k dovednosti porovnat výkony v rámci skupiny a nižších sport, soutěží vytvářet dostatek příležitostí pro osvojení a praktické využití vyrovnávacích cvičení (ve škole i mimo školu) KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU Učitelé TV budou: • podporovat žáky ke kreativitě při utváření pohybových skladeb (samostatně nebo ve skupinkách), volných gymnastických sestav, při organizaci turnajů a soutěží (ve skupinkách) • pomáhat žákům pochopit souvislosti mezi jednotlivými obory (tělesnou výchovou, výchovou ke zdraví, biologií, ekologií, fyzikou, fyziologií), • zapojovat žáky do soutěží, turnajů, prezentací a organizace sport. akcí • vést žáky k získávání informací o vhodné sport, výzbroji a výstroji, o zásadách hygieny při a po sportování • vytvářet představu o správném složení vyučovací jednotky TV pro využití při pohybové činnosti ve volném čase a poskytovat možnost sestavení a vedení části hodiny • rozvíjet schopnost odhalovat vlastní chyby, používat odborné názvosloví, gesta, signály a jednoduše zakreslit cvičení • povzbuzovat k zavádění alternativních řešení ve výběru náčiní, losování, zahájení a ukončování sestav, délky hrací doby, úpravy pravidel podle aktuálních podmínek KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: Učitelé TV budou: • zapojovat žáky do prezentace poznatků, zážitků a výsledků získaných při sledování sport, utkání v médiích, při školních soutěžích a při vyhodnocování svých výkonů • směřovat žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (internet, televize, knihy, časopisy) k vyhledávání novinek ve sport, odvětvích (nová pravidla...) • vést žáky k používání jasného a stručného vyjadřování zvláště v herních situacích, ke vhodné komunikaci mezi sebou, s rozhodčím na hřišti a při vedení družstva • pomáhat žákům při rozvíjení vztahů se sportovci z jiných škol • okamžitě řešit otázky šikany, přístupu osobnímu a školnímu majetku KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: Učitelé TV budou: • podporovat u žáků chování v duchu tolerance, hru fair play a schopnost empatie • informovat o negativech sportu (doping, korupce, přepočítávání výkonnosti na peníze • do hodnotového řebříčku žáků zařazovat snahu o zdravý životní styl s velkou mírou pohybu • vést ke spolupráci při dosahování společných cílů ve prospěch skupiny či sportovního družstva a k respektování pravidel soutěží a her • pomáhat nacházet vlastní místo ve skupině a odhadovat důsledky vlastního jednání a chování • stavět žáky při sportu do zodpovědných rolí (kapitán, rozhodčí, organizátor, časoměřič, komentátor...) • vyzvednutí přednosti každého žáka 162 Ročník: první a druhý Školní výstupy ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví na úrovni cvičence, případně vedoucího pohybových činností zvolí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje podílí se na realizaci třídní sportovní akce, pod vedením učitele pomůže zajistit její průběh respektuje pravidla osvojovaných sportů, je schopen vyhodnotit regulérnost hry respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva vyhodnotí a zpracuje výsledky vlastní pohybové činnosti, srovná a vyhodnotí výsledky v rámci své třídy aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ seznámí se s bezpečnostními pravidly při pohybových činnostech a na sportovištích osvojí si pravidla hygieny při sportu ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy posoudí a za pomoci učitele organizuje svůj pohybový režim a využívá vhodné a dostupné pohybové aktivity osvojí si vhodné cviky pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované Učivo Základní pojmy TV komunikace a spolupráce při pohybových činnostech sportovní výstroj a výzbroj – účelnost, funkčnost, bezpečnost organizace, dokumentace akce Vybavení pro činnost v tělocvičně, v atletickém areálu, na víceúčelových hřištích sportovní role pravidla sportovních her, atletických disciplin, gymnastických..... měřitelné údaje Vybavení pro sjezdové a běžecké lyžování, bruslení Zajištění doprovodných programů na LVVK, závod ve slalomu, běhu na lyžích Odhad vlastního výkonu na základě charakteru trati a vlastních fyzických možností, volba taktiky závodu olympismus – historie a současnost, fair play- spolupráce ve sportu, pomoc soupeři a handicapovaným, odmítání podpůrných látek, cena vítězství, úspěchy ve sportu Hodiny TV, sportoviště, sjezdové a běžecké tratě, pohyb v zimním horském terénu - spolupráce s Horskou službou Vstupní testy – atletika, plavání pravidla bezpečnosti - hodiny TV, LVVK rozvoj pohybových schopností – rychlost, vytrvalost, výbušná síla, vytrvalostní síla pohyblivost páteře správné držení těla, protahování, posilování poměr výšky a hmotnosti význam pohybu pro zdraví Kondiční testy-silový víceboj, kruhový trénink, cvičení s činkami Průřezová témata, přesahy Učivo je řazeno postupně a v návaznosti na pohybové aktivity 1. ročník – LVVK 2. ročník – výuka bruslení, hokeje, úprava ledové plochy – vybrané třídy Osobnostní a sociální výchova (poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, seberegulace, řešení problémů, morálka všedního dne, spolupráce a soutěž) Výchova ke zdraví (zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence) Učivo je řazeno postupně a v návaznosti na pohybové aktivity 1. ročník – vstupní testy rychlosti, vytrvalosti , výbušné síly, odrazové schopnosti, 100 m, 1000 m, skok daleký, vrh koulí 1. ročník – plavecké testy, skok do vody, 100 m, záchranářský komplex 163 zdatnosti osvojí si a pod vedením učitele vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy pod vedením učitele připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení seznámí se základy poskytování první pomoci při sportovních či jiných úrazech ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ osvojuje si jednotlivé pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů osvojuje si základní postupy rozvoje pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících rekreační a výkonnostní sport, věkové kategorie, sport chlapců a dívek význam kondičního cvičení zdravotně zaměřená cvičení zdravotní význam správného držení těla kompenzace jednostranné zátěže Posilovací cvičení, relaxační cvičení, dechová cvičení předcházení zátěžovým situacím Pomoc při život ohrožujících stavech, záchranářský komplex, improvizovaná 1. pomoc, 1. pomoc v hodinách TV první pomoc při úrazech Kondiční, koordinační, tvořivé cvičení, pohybové hry pohybové dovednosti zaměřené na rychlostní, silové a vytrvalostní předpoklady Základní taneční kroky, aerobik, cvičení se švihadlem, hip hop kondiční a estetické cvičení s hudbou gymnastika Organizace a bezpečnost, dopomoc a záchrana Akrobacie – kotouly a modifikace Stoje Přemety vpřed, stranou Kladina – náskoky, seskoky, chůze, poskoky, rovnovážné stoje Hrazda – náskok do vzporu, sešin, výmyk, podmet Přeskoky Skoky na trampolínce-výskoky, kotoul letmo Šplh na tyči a laně atletika Startovní polohy Rychlostní a vytrvalostní běh, štafetový běh Vrh koulí Skok daleký Skok vysoký úpoly Pádová technika, základy Výchova ke zdraví – První pomoc Učivo je řazeno v závislosti na schopnostech, dovednostech a kondici skupiny a na dohodě skupiny Výuka v blocích – příprava nářadí Výuka v blocích – příprava doskočiště 164 sebeobrany, základy juda, přiměřenost sebeobrany sportovní hry košíková odbíjená kopaná florbal Herní činnosti jednotlivce útočné a obranné Průpravná cvičení Průpravné hry Hra se zjednodušenými pravidly Základní herní kombinace tenis Forhend, backhand Podání lyžování Bezpečnost pohybu v zimním horském prostředí Pravidla chování na sjezdovce Zásady 1. pomoci s důrazem na zimní sporty Příprava lyží, mazání Jízda na vleku Základní metodická řada Běh na lyžích Sjezdové lyžování Snowboarding Carvingový oblouk na speciálních krátkých lyžích Kompenzační činnost bruslení a lední hokej Jízda vpřed Zastavování Obraty za jízdy Jízda vzad Start do strany Překládání vpravo, vlevo Lední hokej – jízda s čepelí hole u ledu, přihrávání po ledě, vedení kotouče Výstroj a výzbroj Přihrávky a jejich zpracování softbal Odpaly, nadhozy 1. ročník – LVVK přednáška Horské služby – 1. pomoc, lavinové nebezpečí, pohyb v terénu stolní tenis, plavání 165 Ročník: třetí a čtvrtý Školní výstupy ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží zvolí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci respektuje pravidla osvojovaných sportů; rozhoduje třídní nebo školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím – zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ respektuje osvojená pravidla bezpečnosti při sportu zařazuje pohybové činnosti do svého režimu, využívá vhodné a dostupné pohybové aktivity ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky Učivo Gesta, signály, názvosloví, grafická značení komunikace a spolupráce při pohybových činnostech Vybavení pro turistiku a pobyt v přírodě, cykloturistiku, vodní turistiku sportovní výstroj a výzbroj – účelnost, funkčnost, bezpečnost Sportovní kurz organizace, dokumentace, příprava trasy Školní turnaje a závody – Vánoční volejbalový turnaj, sportovní den, turnaj v kopané, turnaj ve stolním tenisu, turnaj v košíkové pravidla, počítání, hodnocení Průřezová témata, přesahy Učivo je řazeno postupně a v návaznosti na pohybové aktivity 3. ročník – sportovní kurz Účast v Poháru pražských škol Osobnostní a sociální výchova (poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, seberegulace, řešení problémů, sociální komunikace, morálka všedního dne, spolupráce a soutěž) Výchova ke zdraví (zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence)- int. Cvičení na posilovacích strojích Cvičení s činkami, kruhový trénink rozvoj pohybových schopností – rychlost, vytrvalost, výbušná síla, vytrvalostní síla, obratnostní cviky pohyblivost páteře správné držení těla, protahování, posilování zdravotně zaměřená cvičení kompenzace jednostranné zátěže 166 vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní použití vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití využívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících relaxační cvičení motivační cvičení význam kondičního cvičení základní typy rozcvičení výchova ke zdraví a rizika ohrožující zdraví základy otužování Pohyb v horském terénu, bezpečnost při vodáckém a cyklistickém výcviku pravidla bezpečnosti první pomoc pohybové hry pohybové dovednosti zaměřené na rychlostní, silové a vytrvalostní předpoklady Kondiční, koordinační, tvořivé cvičení kondiční a estetické cvičení s hudbou Základní taneční kroky, aerobik, cvičení se švihadlem, hip hop gymnastika Organizace a bezpečnost, dopomoc a záchrana Akrobacie – kotouly a modifikace stoje Přemety stranou, vpřed Kladina – náskoky, seskoky, obraty, chůze, poskoky, rovnovážné stoje, kotoul vpřed, vzad Hrazda – náskok do vzporu, sešin, výmyk, podmet, toč jízdmo Přeskoky Skoky na trampolínce-výskoky, učivo je řazeno v závislosti na schopnostech, dovednostech a kondici skupiny a na dohodě skupiny 167 kotoul letmo, salto Šplh na tyči a laně atletika Startovní polohy Rychlostní a vytrvalostní běh, štafetový běh Vrh koulí Slok daleký Skok vysoký úpoly Pádová technika, základy sebeobrany, základy juda, přiměřenost sebeobrany volitelné sportovní hry košíková odbíjená kopaná florbal Herní systémy Pravidla Trénink Soutěž tenis Volej, lob, smeč Variace softbal Zdokonalování herních činností Rozhodování, taktika, soutěže 168 5.15 PŘEDMĚT: INFORMATIKA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Informatika a informační a komunikační technologie Informatika a informační a komunikační technologie Výuka v 1. ročníku je zaměřena na základní seznámení s informačními a komunikačními technologiemi. Výuka v 2. ročníku prohlubuje znalosti a dovednosti a rozvíjí schopnosti využití PC při literární tvorbě CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU Předmět Informační a komunikační technologie obsahuje vzdělávací obsah oboru Informační a komunikační technologie ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie z RVP GV. Dále předmět realizuje vybrané tematické okruhy průřezových témat Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z RVP GV. Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie navazuje na předmět Informační a komunikační technologie v základním vzdělávání. Prohlubuje a dále rozvíjí schopnost žáků vyhledávat, zpracovávat a prezentovat informace a efektivně využívat výpočetní techniku při studiu i v běžném životě. Obsah předmětu je zaměřen na získání a prohloubení znalostí práce s PC (pokročilé funkce textového editoru, tabulkového kalkulátoru a grafického editoru, základy algoritmizace a programování), získávání, prezentování a ověřování věrohodnosti informací, komunikaci v rámci počítačové sítě, dodržování základních typografických a estetických pravidel a využití výpočetní techniky v rámci ostatních předmětů. Týdenní časová dotace: 1. a 2. ročník - 2 hodiny Výuka probíhá v počítačové učebně, v níž je 16 multimediálních počítačů napojených do školní sítě. Dataprojektor a další technické vybavení. Všechny počítače ve škole jsou připojeny k Internetu. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Učitel hodnotí výsledky práce své i žáků, porovnává s dosavadními znalostmi a zkušenostmi a formuluje závěry formou vlastních prezentací; zadáváním vhodných úloh a problémů vede žáky k samostatné práci i spolupráci, nutnosti vyhledávat informace a posuzovat je. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Žák se učí schopnosti formulovat své požadavky a využívat je v interakci s počítačem Učitel předkládá žákům problémy z běžného života a praxe a vede je k řešení s využíváním VT, učí žáky řešit problémy spojené s obsluhou PC (instalace, čištění, ...) KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel zadává úkoly náročnější pro jejichž zpracování je třeba pracovat ve skupinách, vede k dovednosti podřídit se zájmu většiny, vhodně rozdělit práci ve skupině, chápat potřebu efektivní spolupráce, vede žáky ke komunikaci prostřednictvím sítě, vede žáky k užívání VT při prezentaci svých názorů. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel předvádí žákům způsoby práce s informacemi, jejich zdroji a upozorňuje na obecně platné zásady práce s daty a při týmové práci vede žáky ke zhodnocení jejich schopností a uplatnění se v týmu. KOMPETENCE OBČANSKÉ Šetrným a ohleduplným zacházením s výpočetní technikou se žáci učí zodpovědnosti za svěřený majetek. Učitel vede žáky ke zodpovědnosti při práci s PC, k dodržování právních i etických norem. 169 Ročník: první - Základy informačních technologií Školní výstupy Učivo Průřezová témata, přesahy využívá dostupnou výpočetní techniku, software a hardware využívá teoretické poznatky o jednotlivých složkách hardware a software řeší problémové situace na PC dodržuje zásady bezpečnosti při práci s PC využívá při práci sítě (lokální i Internet), objasní způsob přenosu informace v celosvětové síti získává z internetu freeware a shareware software využívá digitálních technologií provádí základní operace se soubory a složkami, komprimuje a dekomprimuje soubory provádí údržbu disku důsledně dodržuje postupy pro ochranu dat před viry i zneužitím formuluje a dodržuje základní zásady bezpečnosti práce s výpočetní technikou Modul 1- Základní pojmy informačních technologií Úvod do počítačové terminologie - Technické vybavení - Uchování dat Programové vybavení Informační sítě - Využití počítače v praxi - Informační technologie a společnost - Zabezpečení, autorské právo a zákon Modul 2 – Práce s počítačem a správa souborů Prostředí pracovní plochy - Práce se soubory - Jednoduchá editace - Řízení tisku Modul 3 – Textový editor Základní operace – Formátování - Dokončení - dokumentu – Tisk Složitější funkce Modul 4 – Tabulkový kalkulátor Začínáme s tabulkovým kalkulátorem - Základní operace - Vzorce a funkce – Formátování – Tisk - Pokročilé funkce Modul 6 – Prezentace Začínáme s prezentacemi Základní operace – Formátování - Grafika a diagramy - Tisk a distribuce - Efekty počítačové prezentace - Vzhled počítačové prezentace Modul 7 – Služby informačních sítí Začínáme s Internetem - Web navigace - Prohledávání Web stránek - Záložky - Začínáme s elektronickou poštou - Práce se zprávami - Používání adres Správa zpráv Příprava na zkoušky ECDL Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě (INT) Vzdělávání v Evropě a ve světě (INT) Ostatní PT - využití ICT pro vyhledávání informací a vytváření prezentací 170 Ročník: druhý - Využití PC při literární tvorbě Školní výstupy Učivo pokračuje v rozvíjení poznatků vytváří prezentace vytváří jednoduché webové aplikace vyhledává informace a využívá je pro komunikaci i pro potřeby vlastního vzdělávání třídí informace a posuzuje jejich věrohodnost využívá k vyhledávání informací internetové vyhledavače ukládá nalezené grafické i textové informace převede potřebné informace z tištěné podoby do digitální využívá možnosti komunikace prostřednictvím PC při komunikaci i získávání informací dodržuje pravidla etiky, řídí se autorskými právy a chrání data v souladu s platnými zákony zpracovává a prezentuje své výsledky pomocí aplikačního software využívá pokročilých funkcí, strukturované dokumenty, tabulky, grafy a matematické vzorce pomocí prezentačního software prezentuje své výsledky aplikuje algoritmický přístup při práci s dokumenty vytvoří jednoduchý HTML dokument s využitím software pro tvorbu WWW stránek Počítačová síť jako prostředek komunikace Struktura – využití sítě – rozhovor po síti – nástěnka – sdílení dokumentů a tiskáren – adresa – IP/IPX – Internet – FTP – porovnání prohledávačů Microsoft WORD a typografie Vhodnost – porovnání s jinými textovými editory – přenositelnost – rozdělení na textové editory a DTP programy – porovnání verzí OS Sazba a typografie Význam dodržování typografických konvencí, základní pravidla typografie – pojem DTP – příprava sazby – typografická soustava – řezy písma – mezislovní mezery – písmová osnova – odstavce – volba písma – prokládání – pravidla dělení slov – ligatury – interpunkční znaménka – matematické značky – sazby čísel – tabulková sazba – sazba cizích jazyků – základní pravidla lámání knih a časopisů – korigovaná sazba – reprodukční předlohy – průběh výroby – EXKURZE typografického studia Microsoft Publisher Sazba pomocí MS – praxe – referáty Kreslící programy Možnosti úpravy obrázků pro typografii WEB Pravidla pro webové stránky – základy HTML – protokoly http a https – ftp – formuláře – fotografické kartotéky multimédia Průřezová témata, přesahy Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě (INT) Vzdělávání v Evropě a ve světě (INT) Ostatní PT - využití ICT pro vyhledávání informací a vytváření prezentací Český jazyk a literatura 171 5.16 PROJEKT: „PROCHÁZKA PRAHOU ZE VŠECH STRAN“ Cíl projektu: seznámit studenty s pamětihodnostmi Prahy Skupina: studenti: 1., 2. a 3. ročníků Obsah projektu: samostatný výběr stanoviště na předem dané trase, orientace ve městě Doba trvání a provedení projektu: projektový den Produkty projektu: pracovní listy, kvízy, tvorba mapy (bodování spolužáků) fotografická dokumentace Výběr trasy: pro každý ročník jiná trasa 1. Malá Strana + Hradčany 2. Staré Město 3. Nové Město 4. Další části Prahy Výběr stanovišť: učitel + student, mezipředmětové vztahy (DU, D, ČJl, Bi, Ch, M, F, ZSV, HZ) – nejen architektura, ale i památné stromy, technické památky apod. Každý student: • dovede skupinu od předchozího stanoviště sám (orientace ve městě), • představí své stanoviště • pro spolužáky připraví kvíz, pracovní list, hádání osobnosti spojené s daným místem, dotazování na místě co víte o …? (matematická statistika) apod. • studenti během celého dne pořizují fotodokumentaci – z ní pak ve škole vznikne výstava (včetně dalších produktů, které vzniknou) • studenti si do rozdaných plánků budou hodnotit jednotlivá stanoviště – celkové výsledky pak budou součástí hodnocení projektu 172 6. H ODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6.1 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROSPĚCHU STUDENTŮ Při klasifikaci výsledků v předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů • kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí • schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu • kvalita výsledků činností • osvojení činných metod samostatného studia 6.1.1 Požadavky na jednotlivé klasifikační stupně • Výborný - bezpečné zvládnutí poznatků, pochopení vazeb, vztahů mezi nimi, pohotové a samostatné řešení navozených přiměřených problémů, tvořivé uplatnění získaných poznatků. Ústní a písemný projev správný, přesný a výstižný. Písemný a grafický projev je přesný a estetický. Schopnost samostatného studia. Chyb se dopouští zřídka. Příprava je systematická. • Chvalitebný - podobně jako výborný. Je méně samostatný v aplikaci poznatků, potřebuje občasný podnět učitele. Menší nedostatky v ústním a písemném projevu. Grafický projev je estetický, formulace bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. • Dobrý - bez podstatných mezer v uceleném osvojení problematiky předmětu. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně a rychle. Podstatnější chyby dokáže s pomocí učitele korigovat. S pomocí učitele uplatňuje své poznatky při řešení úkolů. Myslí vcelku správně, ne vždy tvořivě. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky jsou ve výsledcích činnosti studenta. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. • Dostatečný - závažné mezery v ucelenosti vědomostí. V intelektuálních a motorických činnostech je málo pohotový a má v nich nedostatky. V ústním projevu není samostatný. V ústním a písemném projevu se vyskytují závažné nedostatky. Grafický projev je málo estetický. Chyby dokáže student s větší pomocí učitele opravit. Má obtíže při samostatném studiu. • Nedostatečný - značné mezery v ucelenosti poznatků, podstatné nedostatky v intelektuální a motorické činnosti. Velmi závažné chyby při řešení úkolů, které ani s vydatnou pomocí učitele nedokáže odstranit. Vážné nedostatky v logickém uvažování, ústním i písemném projevu. Nedovede samostatně studovat. 6.1.2 Zásady klasifikace a klasifikační dokumentace Při hodnocení chování a prospěchu studentů je vyučující povinen zdržet se projevů ironie a ponižování. Student je klasifikován v daném pololetí a předmětu rovnoměrně po celé klasifikační období a podle charakteru předmětu zpravidla 4krát, z toho zpravidla 2krát písemně. Jestliže se na výuce studenta v jednom předmětu podílejí dva nebo více vyučujících, jsou povinni spolupracovat při jeho klasifikaci. 173 Známky zapisují vyučující do klasifikačních archů vložených do třídní knihy a průběžně na web školy. Chování nemá přímý vliv na klasifikaci v předmětech. Nároky kladené na studenta jsou úměrné učebním osnovám a profilu absolventa školy. Jestliže student vykáže 30% a více omluvené absence v předmětu za pololetí nebo nebylo-li ho možné ze závažných omluvených důvodů klasifikovat, může být za dané pololetí z předmětu neklasifikován. Doklasifikace za 1. pololetí musí být provedena do dvou měsíců, doklasifikace na konci školního roku je řešena doplňkovou zkouškou. Písemné práce se konají ve třídě. Vyučující je povinen práce bez zbytečných odkladů opravit. S výsledky seznámí studenty, umožní nahlédnutí do práce (event. vytvoření kopie), veškeré práce (testy, protokoly, desetiminutovky, kompozice, čtvrtletní práce atd.) z důvodu prokazatelnosti klasifikace uloží pro případ pozdější potřeby do 30. 9. následujícího školního roku. Výjimečně (odvolání proti rozhodnutí ŘŠ, prodloužení termínu opravné zkoušky z důvodu nemoci a pod.) budou práce uloženy do ukončení případu. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž student dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci studenta během klasifikačního období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 6.1.3 Celkové hodnocení Celkové hodnocení studenta na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování, nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech. • • • Student prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré. Student prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný. Student neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný. Nelze-li studenta hodnotit z určitého předmětu na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné studenta hodnotit ani v náhradním termínu, student se za první pololetí nehodnotí. Do celkového hodnocení na vysvědčení se pak nehodnocený předmět nezapočítává. 6.1.4 Doplňková zkouška Nelze-li studenta hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení termín doplňkové komisionální zkoušky, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Součástí zkoušky je písemná část Do doby hodnocení navštěvuje student nejbližší vyšší ročník. Není-li student hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Pokud je student 4. ročníku povinen skládat doplňkovou zkoušku za 2. pololetí, nemůže maturovat v řádném termínu. Poplatek za zkoušku konanou z důvodu neklasifikace je 500,- Kč. 6.1.5.Opravná zkouška Student, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou vyučovacích předmětů, koná opravnou zkoušku. (Vyhláška č. 13/2005 Sb. v platném znění uvádí v §6) Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Studentovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné 174 zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do konce září. Student, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný. 6.1.6 Komisionální zkouška Výše uvedená vyhláška č. 13/2005 Sb. v platném znění uvádí v §6, že komisionální zkoušku koná student i v případě, požádá-li zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého studenta o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Jestliže tedy má student nebo jeho zákonný zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele školy o přezkoušení. Komise pro všechny komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, vyučující studenta danému vyučovacímu předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Po dobu konání zkoušky je komise stále přítomna ve zkušební místnosti. V případě, že se zkušební komise nedohodne na hodnocení, rozhoduje o klasifikaci hlasování, v případě rovnosti hlasů, rozhoduje hlas předsedy. 175 6.1.7 Napomínání V případě, že student vykazuje slabý prospěch, tj. byl by hodnocen známkou dostatečný nebo nedostatečný, informuje třídní učitel o této skutečnosti zákonné zástupce studenta. Navrhne schůzku se zákonným zástupcem a zástupce ředitelky odešle zvací dopis. 6.1.8 Opakování ročníku Student, který na konci školního roku neprospěl, si může požádat o opakování ročníku. O povolení opakování ročníku rozhoduje ředitelka školy na základě podkladů z klasifikační porady a dalších informací. 6.1.9 Uvolnění z předmětu Student může být uvolněn z tělesné výchovy v případě, že ihned jak nastanou zdravotní potíže, vyplní žádost doloženou lékařskou zprávou. Uvolnění z jiného předmětu než tělesné výchovy bude posuzováno individuálně ředitelkou školy na základě podkladů dodaných studentem a po konzultaci s vyučujícími jednotlivých předmětů, kterých by se uvolnění týkalo. 6.1.10 Individuální vzdělávací plán Podle §18 Školského zákona ředitelka školy může studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo studentovi mimořádně nadanému, na žádost zletilého studenta nebo zákonného zástupce nezletilého studenta a s písemným doporučením školského poradenského zařízení, povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. Postup při uskutečnění studia dle individuálního vzdělávacího plánu: a) Zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého studenta podá v kanceláři školy písemnou žádost o individuální vzdělávací plán, který bude doplněn o veškeré tiskopisy, které pomohou při rozhodování ředitele školy o povolení individuálního plánu (potvrzení sportovního klubu, doporučení školského poradenského zařízení, zdravotní dokumentace atd.). b) Ředitelka školy spolu s třídním učitelem posoudí oprávněnost žádosti a event. vyzve zákonného zástupce nezletilého studenta nebo zletilého studenta k doplnění potřebných údajů. c) Po schválení žádosti vypracuje třídní učitel spolu s studentem a jednotlivými vyučujícími plán vzdělávání a informuje výchovného poradce. d) Jednotliví vyučující zapisují do kopie plánu (v držení studenta) data konzultací, tak jak po dohodě studenta s vyučujícím probíhají. e) Třídní učitel kontroluje průběžně plnění vzdělávacího plánu. f) Kompletní plán opatří třídní učitel podpisem a založí do katalogu. 6.1.11 Maturitní zkouška Bude doplněno po vydání prováděcí vyhlášky MŠMT 176 6.2 AUTOEVALUACE ŠKOLY 6.2.1 Metodika vlastního hodnocení školy - Oblasti autoevaluace 6.2.1.1 Program školy sledované jevy: • soulad ŠVP s RVPG • další programová nabídka např. pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, • variabilita programu – dotace předmětů, volitelné předměty, projekty, kurzy, průřezová témata • dokument – ŠVP kritéria: • soulad ŠVP s RVPG • plnění školního vzdělávacího programu • relace mezi vzdělávacím programem a potřebami a podmínkami školy • programová nabídka žákům se speciálními vzdělávacími potřebami • soulad nabídky volitelných a nepovinných předmětů s představou žáků a rodičů • variabilita ŠVP nástroje: • kontrola souladu ŠVP s RVP a skutečné plnění ŠVP • vlastní hodnocení učitelů a žáků 6.2.1.2 Podmínky ke vzdělávání sledované jevy: • vliv personálních podmínek na vzdělávání • materiální, technické a hygienické podmínky vzdělávání – prostory, pomůcky, učebnice, technické prostředky • kvalita pracovního prostředí školy • efektivita využívání finančních zdrojů • rozvoj ekonomických zdrojů (projekty, granty) kritéria: • vliv personálních podmínek na kvalitu vzdělávání • tvorba a kvalita podmínek pro vzdělávání, pracovní i relaxační činnosti učitelů a žáků • funkčnost a estetická úroveň budov, učeben, společenských prostor • kvalita podmínek pro jednání s rodiči a dalšími osobami ve škole • vybavenost školy pro možnost účinně a moderně vyučovat – tzn. didaktická úroveň, vybavení pomůckami, technikou, studijním materiálem • efektivita využívání finančních zdrojů pro další rozvoj školy • zabezpečování nadstandardních zdrojů (mj. účast v projektech, grantech) nástroje: • pozorování • kontrola • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení učitelů a žáků • zhodnocení inventarizace 6.2.1.3 Průběh vzdělávání žáků sledované jevy: • průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření cílových kompetencí ŠVP • dokument – pravidla hodnocení kritéria: 177 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • podpora vytváření cílových kompetencí ŠVP kvalita jednotlivých oblastí vzdělávání – tzn. příprava, zajištění, organizace, metody, formy, hodnocení, motivace, komunikace, klima vyváženost struktury hodin (vztah k věku žáků a k cílům výuky) návaznost učiva rozmanitost vyučovacích postupů (styly učení) podporujících vytváření žádoucích vzdělávacích způsobilostí žáků účelnost použití metod výuky vzhledem k cíli a tématu vyučování využívání sociálních forem vzdělávání využívání metod samostatné práce žáků individuální přístup k výuce efektivita využívání učebnic, pomůcek a didaktické techniky prostor pro individuální nebo skupinové aktivity uplatnění kooperativní techniky učení využití vstupních motivačních metod motivace v průběhu výuky dodržování stanovených pravidel hodnocení prověřování výchozích znalostí a dovedností průběžné vyhodnocování výsledků učení vedení žáků k sebekontrole a sebehodnocení prostor pro vyjadřování vlastního názoru dodržování pravidel komunikace psychosociální podmínky výuky nástroje: • školní dokumentace • kontrola a pozorování • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení třídních učitelů, učitelů • hodnocení žáků (např. technikou volného psaní) 6.2.1.4 Výsledky vzdělávání žáků sledované jevy: • výsledky vzdělávání vzhledem ke stanoveným cílům vzdělávání kritéria: • efektivní systém zjišťování výsledků vzdělávání • dosahování cílových kompetencí vzdělávání podle ŠVP • zvládání očekávaných výstupů • používání náročnějších myšlenkových dovedností (aplikace, analýza, syntéza, kritické hodnocení) • dovednost spolupracovat • dovednost komunikovat • pracovní dovednosti • počet neúspěšných a trestaných žáků • stupeň podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • výsledky v testech • uplatnění žáků • výsledky žáků v soutěžích • existence zřetelného společenského a kulturního chování žáků a jejich dobré disciplíny nástroje: • školní dokumentace • kontrola a pozorování • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení třídních učitelů, učitelů 178 6.2.1.5 Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vzájemné vztahy sledované jevy: • kvalita výchovného poradenství • přístup k informacím a jejich přenos • kvalita a využívání žákovské a rodičovské iniciativy • vzájemné vztahy mezi školou, žáky, rodiči a dalšími osobami a jejich dopad na vzdělávání • vztahy se zřizovatelem a školskou radou • klima, kultura, étos školy kritéria: • kvalita činností výchovného poradce ve vztahu k potřebám školy, žáků a rodičů • přístup pracovníků školy, žáků a rodičů k potřebným informacím • poskytování potřebných informací zákonným zástupcům žáků • kvalita spolupráce rodičů se školou a využívání jejich námětů a připomínek • úroveň spolupráce školy s odbornými pracovišti – např. PPP, SPC • existence pocitu sounáležitosti a hrdosti na školu • existence zřetelně přívětivého prostředí • existence důvěry žáků (i rodičů) k učitelům a vedení školy • úroveň morálky žáků a učitelů, vztahů žák/učitel, kultury vzájemných kontaktů nástroje: • školní dokumentace • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení učitelů a žáků 6.2.1.6 Řízení školy sledované jevy: • kvalita systémového řízení • plánování řídících činností (koncepce, ŠVP, roční plán, plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kontrol) • efektivita organizace školy • metodická podpora kvality výuky – personální rozvoj, DVPP, samostudium… • systém vedení pedagogických pracovníků – především efektivita výsledků hospitací • kontrolní systém • dokument – koncepce rozvoje školy • dokument – školní řád • dokument – pravidla hodnocení kritéria: • vyhodnotitelnost cílů stanovených v koncepčním záměru rozvoje školy • realizovatelnost koncepčních záměrů – zejména ve vztahu k finančnímu rozpočtu • koncepčnost řídících činností ve škole – jejich zřetelná strategie • míra spoluúčasti pracovníků školy na činnostech spojených s řízením školy • účinnost organizační struktury ve vztahu k řízení školy • účelnost rozvrhu hodin • kvalita a efektivita školního řádu • koncepční zajištění personálního rozvoj • vztah systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků k dalšímu rozvoji školy a k realizovanému vzdělávacímu programu • systém dalšího vzdělávání a samostudia ve vazbě na potřeby školy • zajištění pomoci začínajícím a nekvalifikovaným vyučujícím • systém prosazování progresivních trendů vzdělávání • kvalita kontroly a hodnocení výsledků vzdělávání (žáci) • kvalita kontroly a hodnocení průběhu vzdělávání (učitelé) • kvalita kontroly provozu nástroje: 179 • • • • • školní dokumentace práce předmětových komisí skupinová diskuse sebehodnocení vedení školy sebehodnocení učitelů a žáků 6.2.1.7 Úroveň výsledků práce školy sledované jevy: • kvalita výsledků vzdělávání • prezentace školy • spolupráce s partnery • organizace akcí školy – soutěže, prezentace školy v médiích,… • dokument – výroční zpráva kritéria: • zřetelnost zkvalitňování výsledků vzdělávání • propojení zpětné vazby s dalším rozvojem školy • prezentace školy na veřejnosti a odezva • zapojení školy do vzdělávacích projektů a aktivit • organizace akcí školy • účast žáků na soutěžích, olympiádách, přehlídkách • účast žáků a rodičů na akcích školy • kvalita výroční zprávy nástroje: • pozorování • kontrola • skupinová diskuse 180 6.2.2 Evaluační standardy Standard kvalitní školy • demokratické, srozumitelné a silné vedení, které zdůrazňuje vzdělávací cíle školy • vedení školy účinně, týmově řídí školu, zná sbor, vztahy a komunikace probíhají s vědomím sociálních rolí • vedení školy adekvátně hodnotí učitele, vzdělává se • vedení školy motivuje učitele v jejich dalším vzdělávání a odborném růstu a vytváří jim pro něj podmínky • učitelé mají možnost se účastnit formulace školních pravidel a utváření klimatu školy • učitelé se ztotožňují s cíli výuky a výchovy a spolupracují při jejich realizaci • škola je orientována na žáka, na službu žákům, rodičům, veřejnosti • učitelé adaptují výuku pro potřeby žáků, opravují neporozumění, používají různé vyučovací techniky a strategie • učitelé cítí a projevují odpovědnost za výsledky vzdělávání • škola podporuje aktivitu, tvořivost žáků, kvalitní kognitivní (znalostní) cíle jsou vyrovnané cíli afektivními (osobnostními, sociálními) • učitelé vycházejí z předpokladu, že všichni žáci se mohou vzdělávat • učitelé vycházejí z předpokladu, že rozhodující pro výsledky vzdělávání je kvalita školy a výuky, nikoli domácí zázemí žáků • učitelé dokáží být flexibilní k množství témat při výuce, výběru vyučovacích metod; často používají interaktivní výuku spolu s její individualizací, která bere na zřetel možnosti žáka • učitelé jsou moderní osobnosti mající přehled o současném světě a moderním způsobu života, žáci je respektují • ve škole je pozitivní klima, stanovený řád, disciplína, morálka a systém hodnot • ve škole převládá optimismus, lidský přístup, podpora s oceněním dobré práce, důvěra a očekávání úspěšného zvládnutí • škola má kulturní, dynamicky se proměňující pracovní i relaxační prostředí, které je pro žáky dostatečně motivační a zajímavé • škola podporuje spolupráci, učitelé se celoživotně vzdělávají a mají kolegiální a profesionální interakci • učitelé vystupují jako autority reprezentující modely chování a jednání • interakce učitel – žák má vysokou úroveň • škola komunikuje úspěšně s rodiči a okolní komunitou, vytváří společenství podporující školu Standard kvalitního managementu • existuje účelné dlouhodobé plánování – strategie rozvoje školy • při tvorbě strategie se vychází z důkladné analýzy stavu • proces rozvoje školy zahrnuje všechny pracovníky • vedení školy řídí rozvoj školy • jsou jasně stanovené role (kompetence) a odpovědnost (systémové řízení) • podporují se kreativní a na rozvoji školy participující zaměstnanci • investuje se do lidí (vzdělávání, studium, podmínky, podpora) • existují účinné hodnotící mechanismy (včetně podpory sebehodnocení) • jsou stanovena kritéria pro přidělování nadstandardních složek platu • pěstuje se kultura školy (obraz o škole jako sociální instituci – osobnosti, image, normy jednání, hodnoty) • dění ve škole se orientuje na službu (potřeby) žákům, rodičům, veřejnosti (klientům) • rozvoj školy je vnímán jako zlepšení uspokojení klientů • rozvoj školy je realizován na základě vlastního rozhodnutí • existuje systematická a svobodná komunikace vnitřní i vnější • řídící činnosti jsou zaměřeny na prevenci problémů • podněty zvenčí jsou přijímány jako příležitosti ke zlepšení práce Standard kvalitního vzdělávání 181 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • vyučování je připraveno s jasným a vhodným cílem, který zapadá do záměrů ŠVP cílům odpovídá obsah, metody a struktura hodiny výuka navazuje, využívá dosavadních znalostí jsou připraveny kvalitní pomůcky, materiály, učebnice, případně podpora technikou učitel věnuje pozornost motivaci k práci, žáky vede k aktivní interakci s tématem v opakovacích či procvičovacích částech učitel poskytuje prostor k aktivitě žáků učitel zvládá technologie moderního vyučování – deduktivní a induktivní vyučovací postupy, techniky metod výkladu, řízeného rozhovoru, diskuse, kooperativního učení žáci mají příležitost organizovat svou vlastní činnost učitel udržuje zájem o výuku způsobem své práce a jednání, korekcemi apod. činnosti jsou střídány, vytváří se prostor k odstranění únavy v úvodu hodiny učitel vstřícně a nápaditě motivuje žáky závěrečná fáze hodiny je účelně využita k rekapitulaci, ohodnocení, motivaci učitel aktualizuje učivo učitel průběžně hodnotí snahu, výkon, pokrok učitel hodnotí úspěšnost žáka v kontextu jeho dispozic, zejména formativně a diagnosticky hodnotí s vědomím motivace k další práci využívá širokou škálu možností hodnocení vhodně využívá opatření k posílení kázně a zvládá kázeň ve třídě učitel respektuje názory žáků, podporuje jejich vyjadřování podněcuje k úsudku učitel respektuje potřebu dovednosti písemné komunikace klima je otevřené, vlídné s autoritou učitele učitel působí na žáky povzbuzujícím způsobem, podporuje jejich sebevědomí, jedná důstojně a s úctou učitel umí řešit konfliktní situace výuka má prosociální dopad kázeň není vynucovaná, je důsledkem pozitivního klimatu a učitelova stylu práce 182 6.3 MAPA ŠKOLY V roce 2009 si naše škola nechala vytvořit společností SCIO s.r.o. tzv. Mapu školy. Do dalších let předpokládáme aktualizaci dotazníkových šetření. Mapa školy pro střední školy, na základě dotazníkového šetření, které probíhalo od 9. března do 3. dubna 2009. Odpovědi z dotazníků jsou tematicky rozděleny do jedenácti skupin, z nichž prvních sedm částečně pokrývá většinu hlavních oblastí vlastního hodnocení školy v souladu s §8 odst. 2 vyhlášky č. 15/2005 sb.: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) Podmínky ke vzdělávání Průběh vzdělávání Podpora školy studentům Spolupráce školy s rodiči Vzájemné vztahy školy, studentů a rodičů Výsledky vzdělávání studentů Řízení školy Bezpečné a zdravé prostředí školy Hodnocení Výběr školy Spokojenost se školou Ad 1) Podmínky vzdělávání První zkoumanou oblastí byly podmínky ve vzdělávání. Lze tvrdit, že celkové prostředí a atmosféra školy je hodnocena mnohem lépe než v ostatních školách, zvláště u rodičů a kantorů. Studenti jsou spokojeni s atmosférou, prostředím ve škole. Další zkoumanou oblastí bylo materiální vybavení školy. Podle získaných odpovědí lze konstatovat, že materiální vybavení je na vynikající úrovni. V porovnání s jinými školami, které se zúčastnily stejného průzkumu, je hodnocení učitelů, rodičů i studentů nadprůměrně pozitivní. Otázky zaměřené na zájem studentů o studium vykazují průměrné hodnoty ve srovnání s ostatními gymnázii. Skupiny respondentů se rozcházejí v otázce zájmu studium. Pro naprostou většinu rodičů je důležité, aby jejich dítě dosáhlo, co nejvyššího vzdělání. Zároveň si myslí, že jejich děti mají velký zájem o studium. Učitelé i studenti se shodují na průměrném zájmu studentů o studium – domnívají se, že jen někteří studenti mají o studium zájem. Za největší překážku v dosahování lepších studijních výsledků studenti považují vlastní neochotu a nedostatek času. Téměř všichni učitelé považují za největší překážku v dosahování lepších výsledků zejména vlastní neochotu studentů a relativně vysoký počet učitelů se také zmiňuje o nedostatku času studentů. Škola má k dispozici dvě tělocvičny, dvě venkovní hřiště , kopírky, knihovnu, půjčovnu CD a DVD. Knihovna je přístupná během přestávek, hříště kdykoli mimo vyučování, půjčovna CD a DVD 1x týdně. Škola vlastní studovnu se 3 počítači s celodenním přístupem na internet a dále je nadstandartně vybavená každá třída audiovizuální technikou. Věková struktura pedagogického sboru je mladší, než odpovídá struktuře obvyklé na gymnáziích. Muži tvoří téměř polovinu učitelského sboru. Se svými 95 % aprobovaně odučenými hodinami patří škola mezi školy s nejvyšší mírou aprobovanosti učitelů. Všichni členové pedagogického sboru mají dostatečnou uživatelskou schopnost práce s počítačem. Ad 2) Průběh vzdělávání Učitelé, rodiče i studenti se shodují na tom, že škola nadprůměrně učí studenty řešit běžné životní situace, správně řeší kázeňské problémy, výuka je velmi kvalitní a probíhá ve třídách zajímavým způsobem, taktéž, že učitelé dokáží dobře vysvětlit učivo a dávají prostor studentům na projevení a vyjádření. Ad 3) Podpora školy studentům 183 Rodiče i studenti jsou v naprosté většině, takřka 90 %, přesvědčeni, že škola rozvíjí zdravé sebevědomí studentů. Ad 4) Spolupráce školy s rodiči Rodiče, studenti i učitelé se domnívají, že škola respektuje názory rodičů, dobře s nimi komunikuje a informuje je. Ad 5) Vzájemné vztahy školy, studentů a rodičů Studenti, učitelé i rodiče se shodují na tom, že učitelé jsou otevřeni ke spolupráci se studenty, mají ve třídách autoritu a žáci se k nim vhodně chovají. 82 % studentů je spokojeno se svým třídním učitelem. Učitelé jsou mezi svými kolegy spokojeni. Ad 6) Výsledky vzdělávání studentů 10 % studentů uvedlo na vysvědčení převážně jedničky, 30 % převážně jedničky a dvojky a 48 % převážně dvojky a trojky. Rodiče chválí fakt, že roste důvěra jejich dětí ve vlastní schopnosti 74 %. Ad 7) Řízení školy Studenti, učitelé i rodiče se domnívají, že vedení celkem dobře organizuje chod školy a škola je dobře prezentována na webu a veřejnosti. Ad 8) Bezpečné a zdravé prostředí školy Se šikanou se setkaly 3 % studentů, což je naprosto stejné procento, jako v ostatních gymnáziích, nikdy se šikanou nesetkalo 87 %, v ostatních gymnáziích to je jen 76 %. Ad 9) Hodnocení Studenti se vesměs domnívají, že učitelé jsou ke studentům spravedliví, v 58 % jsou schopni odhadnout známku, kterou dostanou za svůj výkon. Učitelé si hlavně cení u svých studentů originalitu a kreativitu, zvládnutí učiva a vyjadřování, řešení problémů, analytické myšlení. Ad 10) Výběr školy Rodiče se rozhodovali pro školu zvláště s ohledem na její zaměření, pověst školy, pod dojmem z osobní návštěvy školy, dále přihlíželi k vlastnímu rozhodnutí dítěte a pro některé byla škola až druhou alternativou. Ad 11) Spokojenost se školou Studenti, rodiče i pedagogové jsou vesměs se školou spokojeni. 85 % rodičů by školu doporučilo svým známým, 88 % učitelů neuvažuje o odchodu z gymnázia. 184 P ŘÍLOHA Č . 1/2009 P1. U ČEBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ P.1.1 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: TVŮRČÍ PSANÍ Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Vzdělávací obor Český jazyk a literatura je realizován v povinném předmětu Český jazyk a literatura a ve volitelných předmětech Humanitní základ, Moderní literatura a Tvůrčí psaní. Vyučovací předmět Tvůrčí psaní realizuje některé části vzdělávacích oborů Jazyk a jazyková komunikace a rozvíjí a integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vymezení vyučovacího předmětu tvůrčí psaní je vytvořeno ze vzdělávacího oboru český jazyk a literatura z RVP GV. Integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. Předmět je realizován ve ve dvouletých cyklech pro začátečníky a pokročilé s následující hodinovou dotací: první ročník a druhý ročník dvě hodiny týdně – pro začátečníky; třetí ročník a čtvrtý ročník dvě hodiny týdně – pro pokročilé. Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzdělání, schopnost studentů využívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, jež umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Studenti získají kompetenci k efektivní mezilidské komunikaci, učí se interpretovat různé komunikační situace. V komunikační a slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho výstavbu. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Studenti poznávají prostřednictvím četby literární teorii, učí se vnímat její specifické znaky, postihovat umělecká specifika literatur a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními prameny, samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, literárními soutěžemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného čtení a chápání významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a tvorby textů vlastních. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy při práci s texty, které se nezaměřují na konkrétní jev, či při práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost řešení problémů lze prokázat na literárních ukázkách a při práci s nimi. Student je 185 veden ke správnému použití jazykových jevů. Student je schopen přečtený text reprodukovat nebo vytvářet další texty vlastní – i s možností využití různých jazykových vrstev. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení studentů a rozvíjí jejich schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, je schopen vytvářet vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě komunikovat s okolím. KOMPETENCE OBČANSKÉ Studenti se prostřednictvím četby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance. Ročník: první – 1. část – PhDr. Miroslav Kovařík Školní výstupy Učivo Lexikální cvičení slovní zásoba vztahy mezi slovy vrstvy slovní zásoby Heuristika shromáždění materiálu utřídění materiálu práce s materiálem Struktura textu Osobnostní cvičení uvolňovací cvičení osobnost autora osobnost čtenáře Stylistická cvičení, techniky tvůrčího psaní žánrové variace Příběh postavy čas a místo struktura stylistické útvary Stylistické nedostatky Metody oživení textu Seznámení s literární tvorbou studentů, průzkum znalostí, orientace v žánrech. Setkání s interpretovanou poezií a reakce na zvukovou podobu poezie. Žánry poetického sdělení: • Jiří Kolář: Návod k upotřebení 1 Vlastní tvorba studentů na téma z Jiřího Koláře Návod k upotřebení. Formální a obsahová jednota. Reakce na tématické zadání. Kritéria posuzování textů. Kritické zkoumání literárních textů vybraných studenty jako vizitky jejich literárních prací. Poezie a próza, styčné body a rozdíly. • Alexandra Berková - Knížka s červeným obalem- text Miniromán. Možnosti prozaického experimentu. Vánoční povídka - zadání pololetní práce. Literární servery na internetu. • Jak prezentovat osobnost spisovatele a jeho dílo? Současná próza a poezie • orientace v mediální produkci literatury Kritické čtení zadaných textů. • Hodnocení poetických a prozaických aktivit 1.pololetí. Průřezová témata, přesahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Dějiny umění ZSV – psychologie, sociologie Literární výchova Jazyková výchova Informatika (2. ročník) 186 187 P.1.2 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: MODERNÍ LITERATURA Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Vzdělávací obor Český jazyk a literatura je realizován v povinném předmětu Český jazyk a literatura a ve volitelných předmětech Humanitní základ, Moderní literatura a Tvůrčí psaní. Vyučovací předmět Tvůrčí psaní realizuje některé části vzdělávacích oborů Jazyk a jazyková komunikace a rozvíjí a integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vymezení vyučovacího předmětu moderní literatura je vytvořeno ze vzdělávacího oboru český jazyk a literatura z RVP GV. Předmět je realizován ve ve dvouletém cyklu, pro první ročník a druhý ročník jedna hodina týdně. Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzdělání, schopnost studentů využívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, jež umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Studenti získají kompetenci k efektivní mezilidské komunikaci, učí se interpretovat různé komunikační situace. V komunikační a slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho výstavbu. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Studenti poznávají prostřednictvím četby literární teorii, učí se vnímat její specifické znaky, postihovat umělecká specifika literatur a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními prameny, samostatnou i skupinovou prací studentů, referáty, prezentacemi, projekty, literárními soutěžemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného čtení a chápání významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a tvorby textů vlastních. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy při práci s texty, které se nezaměřují na konkrétní jev, či při práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost řešení problémů lze prokázat na literárních ukázkách a při práci s nimi. Student je veden ke správnému použití jazykových jevů. Student je schopen přečtený text reprodukovat nebo vytvářet další texty vlastní – i s možností využití různých jazykových vrstev. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení studentů a rozvíjí jejich schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti 188 námitkám posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, je schopen vytvářet vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě komunikovat s okolím. KOMPETENCE OBČANSKÉ Studenti se prostřednictvím četby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance. Ročník: první Školní výstupy Žák se orientuje v prozaickém a básnickém textu, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře Rozliší a specifikuje motiv, téma, autorský postoj jednotky jazykové výstavby textu, figury, tropy, rytmus, rým, ustálené typy verše a vyšší veršové útvary žák rozliší a specifikuje jednotky vyprávění kontext postavy, prostředí a příběhu žák je schopen vnímat a interpretovat litaraturu v určitém historickém kontextu Učivo Literární text, jako svébytné umělecké dílo teorie narativity základní kontexty prozaického textu a způsoby jejich vytváření, role a různá pojetí vypravěče, kompoziční prvky prózy Literární žánry • R. Qeneau – Stylistická cvičení Interpretace neznámého básnického textu • F. Gellner: Babička Málková Teorie verše Obsah a forma básnického díla Interpretace neznámého prozaického textu • G. Orwell: Farma zvířat Obhajoba vlastní interpretace známého textu Samostatně vybrané literární dílo Odraz společenských událostí v literatuře dvacátého století 1. sv. válka Fašismus 2. sv. válka Komunismus Příčiny vzniku různých literárních „generací“ ztracená generace beatnická generace Geneze literárního díla • B. Hrabal: Kain - Ostře sledované vlaky Odraz světového vývoje v české literatuře Samostatná práce s prameny – obhajoba argumentace Průřezová témata, přesahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova ZSV – psychologie, sociologie Literární výchova Jazyková výchova Dějiny umění Dějepis Informatika (2. ročník) 189 P.1.3 VOLITELNÝ PŘEDMĚT: HUMANITNÍ ZÁKLAD Vzdělávací oblast: Člověk a společnost / Umění a kultura Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura, Dějepis, Základy společenských věd, Výtvarný obor, Hudební obor Vyučovací předmět Humanitní základ realizuje a rozvíjí některé části vzdělávacích oborů Český jazyk a literatura, Dějepis, Základy společenských věd, Výtvarný obor, Hudební obor a rozvíjí a integruje v sobě obsah průřezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Humanitní základ se stává sjednocovacím prvkem pro humanitní předměty. Přednášky humanitního základu uvozují jednotlivé kapitoly (epochy) specializovaných předmětů, které zůstávají samostatné. Toto sjednocení umožní daleko více se zaměřit na projektové vyučování i na společné opakování esejistickou či testovou formou. Podobně lze daleko více motivovat žáky se specifickými zájmy k jednotlivým historickým epochám pro jejich samostatné práce k referátům i přednáškám, které by pak probíhaly právě v hodinách humanitního základy a odlišily by tak samostatné práce zaměřené na konkrétní události a díla. Předmět je realizován ve ve dvouletém cyklu, pro první ročník a druhý ročník jedna hodina týdně. Výuka je po celé dva roky realizována skupinovým vyučováním – na počátku prvního ročníku se žáci rozdělují do skupin po 3 – 5 žácích, ve kterých spolupracují po celou dobu prvních dvou ročníků. Výuka předmětu je doplňována o práci s odbornými texty a literárními a kunsthistorickými prameny, referáty, prezentacemi, projekty, exkurzemi a diskuzemi. KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UČENÍ Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a věcného chápání významu klíčových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru textů a tvorby vlastních prezentačních závěrů v rámci skupinového vyučování. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jevy při práci s prameny, či při práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost řešení problémů lze prokázat na při práci s prameny a jejich interpretací. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Učitel zařazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení studentů a rozvíjí jejich schopnost věcně a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám posluchačů a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, je schopen vytvářet vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Učitel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na různorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Učí se aplikovat své znalosti, řešit odborné problémy v daném předmětu, ale také vhodně a citlivě komunikovat s okolím. 190 KOMPETENCE OBČANSKÉ Studenti se prostřednictvím pramenů seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovlivňováním a nutností tolerance. 191 Ročník: první Školní výstupy Žák objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku Žák objasní kulturní přínos staroorientálních států, analyzuje jejich kulturu. Zorientuje se v náboženských systémech tohoto období. Žák objasní význam antické kultury jako kořenů evropské civilizace, porovná antické období s předchozí periodou. Žák objasní význam raně křesťanské kultury porovná období s předchozí periodou. Rozpozná základní kulturní památky tohoto období. Učivo Teorie vzniku světa a vývoje člověka • Od náboženství k vědě Semperovy a Hostinského prvky • Vznik hmotné a duchovní kultury Vznik kultury, náboženství • animismus, totemismus, fetišismus, polyteismus, • monoteismus Periodizace pravěku z hlediska vývoje hmotné a duchovní kultury Rozbor jednotlivých kulturních epoch se zřetelem k jejich provázanosti a odkazu • Mezopotámie • Persie • Hebrejci • Egypt • Mimoevropské civilizace • Mykény a minojská kultura • Řecko • Etruskové • Řím • Počátky křesťanství • Patristika • Vývoj na našem území Průřezová témata, přesahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Informatika ZSV – psychologie, sociologie Literární výchova Jazyková výchova Dějiny umění Dějepis Přírodní vědy Zeměpis Ročníková práce: Antika kolem nás. 192 Ročník: druhý Školní výstupy Žák vymezí společenský a kulturní vývoj v daném období, charakterizujte kulturní přínos evropských států a získané jednotlivé poznatky z tohoto období analyzuje a uvádí do vztahů s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy. Žák analyzuje kulturní proměny českého státu v daném období. Učivo Počátky státních útvarů u Slovanů • Vznik Velké Moravy a českého státu Vzdělanost a umění v Evropě – románské umění • řády a univerzity Vesnická kolonizace • Lhota a Újezd Rozvoj měst • radnice a cechy Obchod • Městská práva Společnost ve středověku Gotika • vertikální chápání světa • Křížové výpravy Renesance a humanismus • horizontální chápání světa Zámořské objevy • Indie a Indiáni Věda, vzdělanost a kultura v 15.-16.st • Reformace • Utopie • Rudolfinská doba Třicetiletá válka • Simplicius Simplicissimus Baroko • Měl Jirásek pravdu? Průřezová témata, přesahy Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Informatika ZSV – psychologie, sociologie Literární výchova Jazyková výchova Dějiny umění Dějepis Přírodní vědy Zeměpis Ročníkové práce: 1. Vývoj vybraného kulturního prvku 2. Skupinová prezentace – Praha v architektonickém vývoji 193