ÚP Bykoš_oduvodneni

Transkript

ÚP Bykoš_oduvodneni

ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍHO PLÁNU
BYKOŠ
Textová část
Srpen 2013
ÚDAJE O ZPRACOVATELI, POŘIZOVATELI A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
Zpracovatel:
Ing. Jana Kalertová, projektová kancelář
Autorský kolektiv:
Ing. Jana Kalertová
Ing. arch. Jan Storch, číslo autorizace ČKA 1159
Ing. Jan Dřevíkovský, návrh ÚSES
Ing. Jarmila Najmanová, technická infrastruktura
Mgr. Blažena Matasová, demografie
Pořizovatel:
Městský úřad Beroun, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje
Husovo náměstí 68, 266 43 Beroun – Centrum
Určený zastupitel, starosta obce Bykoš:
Jan Pužík
Základní údaje o řešeném území:
ZUJ: 534145
Průměrný věk: 41,4 (k počátku roku 2011)
ID obce: 1649
Pošta: Ne
Kraj: Středočeský
Škola: Ne
Okres: Beroun
Zdravotnické zařízení: Ne
ORP: Beroun
Policie: Ne
Katastrální území: Bykoš, kód 616494
Kanalizace (ČOV): Ne
Výměra: 409 ha
Vodovod: Ne
Počet obyvatel: 222 (k počátku roku 2011)
Plynofikace: Ne
2
OBSAH:
a)
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území,
včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ...................... 5
a.1
Soulad s politikou územního rozvoje ............................................................................................ 5
a.2
Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací ............................................................... 5
a.3
Širší vztahy ................................................................................................................................... 5
b)
Údaje o splnění zadání ............................................................................................... 5
c)
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách
územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení .................................. 6
d)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení
předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru
udržitelného rozvoje .................................................................................................. 6
d.1
Vymezení řešeného území........................................................................................................... 6
d.2
Východiska koncepce rozvoje území obce .................................................................................. 6
d.2.1 Demografické předpoklady .......................................................................................................................... 7
d.3
Odůvodnění urbanistické koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a
systému sídelní zeleně ................................................................................................................. 9
d.3.1 Urbanistická struktura .................................................................................................................................. 9
d.3.2 Historický vývoj osídlení .............................................................................................................................10
d.3.3 Základní principy rozvoje obce Bykoš ........................................................................................................11
d.3.4 Odůvodnění urbanistické koncepce ...........................................................................................................11
d.3.5 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby .................................................................13
d.3.6 Koncepce sídelní zeleně ............................................................................................................................15
d.4
Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot ................................................................ 15
d.4.1 Ochrana kulturních památek ......................................................................................................................15
d.4.2 Archeologické památky ..............................................................................................................................15
d.4.3 Ochrana přírody a krajiny ...........................................................................................................................16
d.4.4 Územní systém ekologické stability ............................................................................................................16
d.4.5 Pozemky určené k plnění funkcí lesa .........................................................................................................19
d.4.6 Vodní plochy a toky ....................................................................................................................................19
d.4.7 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ............................................20
d.4.8 Rekreace ....................................................................................................................................................20
d.5
Zdůvodnění koncepce dopravní a technické infrastruktury ........................................................ 21
d.5.1 Doprava ......................................................................................................................................................21
d.5.2 Zásobování pitnou vodou ...........................................................................................................................22
d.5.3 Kanalizace a čištění odpadních vod ...........................................................................................................24
d.5.4 Zásobování elektrickou energií...................................................................................................................25
d.5.5 Telekomunikace .........................................................................................................................................26
d.5.6 Zásobování plynem ....................................................................................................................................26
d.5.7 Občanské vybavení ....................................................................................................................................27
d.5.8 Veřejná prostranství ...................................................................................................................................27
d.5.9 Sídelní zeleň...............................................................................................................................................27
3
d.6
Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny ................................................................................. 28
d.6.1 Geografická poloha ....................................................................................................................................28
d.6.2 Geologické podmínky .................................................................................................................................29
d.6.3 Geomorfologické podmínky ........................................................................................................................29
d.6.4 Hydrologické podmínky ..............................................................................................................................30
d.6.5 Klimatické podmínky ..................................................................................................................................30
d.6.6 Pedologické podmínky ...............................................................................................................................30
d.6.7 Fytogeografické podmínky .........................................................................................................................31
d.6.8 Charakter krajiny ........................................................................................................................................31
d.6.9 Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko ..........................................................................32
d.6.10 Návrh koncepce uspořádání krajiny ...........................................................................................................32
e)
Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu
s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na
životní prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část
nebylo respektováno ............................................................................................... 35
f)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský
půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa ......................................... 36
f.1
Zemědělský půdní fond .............................................................................................................. 36
f.1.1
Bonitované půdně ekologické jednotky ......................................................................................................37
f.1.2
Důsledky navrženého řešení na ZPF .........................................................................................................37
f.1.3
Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám..............................................................37
f.1.4
Přehled odnětí půdního fondu ....................................................................................................................38
f.1.5
Opatření k zajištění ekologické stability ......................................................................................................39
f.1.6
Investice do půdy .......................................................................................................................................39
f.2
Pozemky určené k plnění funkce lesa........................................................................................ 39
PŘÍLOHA 1:
Seznam obrázků .................................................................................... 40
4
a)
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska
širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací
dokumentací vydanou krajem
a.1
Soulad s politikou územního rozvoje
Řešené území neleží v rozvojových oblastech ani osách vymezených Politikou územního
rozvoje a neleží ani ve vymezených specifických oblastech. Z tohoto dokumentu nejsou na řešené
území kladeny speciální požadavky, vyplývající z navržených koridorů a ploch dopravy a technické
infrastruktury.
a.2
Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací
Obec Bykoš je zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Tento dokument
ZÚR Středočeského kraje byl vydán Zastupitelstvem kraje usnesením č. 4-20/2011/ZK dne
19. 12. 2011 podle § 41 stavebního zákona.
V dokumentu ZÚR Středočeského kraje nejsou v řešeném území vymezeny žádné záměry,
veřejně prospěšné stavby ani nadregionální či regionální systémy ES.
a.3
Širší vztahy
Řešené území se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje, v jižní části okresu Beroun.
Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány především
na 40 km vzdálené hl. město Prahu. Zázemí pro obyvatele obce v nabídce pracovních příležitostí i
zařízení vyšší občanské vybavenosti představuje město Beroun (12 km severním směrem), Řevnice a
Dobřichovice (12 km východním směrem), případně Zdice, vzdálené 11 km západním směrem.
Poloha obce v dosahu jedné z hlavních urbanizovaných os regionu (Praha – Beroun – Plzeň) je
předpokladem pro její intenzivnější rozvoj.
Z hlediska širších vztahů je nutno respektovat návaznost prvků ÚSES lokálního charakteru a
polohu uvnitř CHKO Český Kras.
b)
Údaje o splnění zadání
Zadání ÚP Bykoš bylo zpracováváno a projednáváno zimě roku 2012.
Dne 27. 4 2012 bylo zastupitelstvem obce Bykoš schváleno zadání územního plánu, které je
územním plánem respektováno.
Návrh ÚP Bykoš včetně odůvodnění byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 a jeho
prováděcími vyhláškami.
Ze Zadání ÚP Bykoš ani jeho projednávání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu
ÚP.
Krajský úřad Středočeského kraje, orgán posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s ust.
§ 47 odst. 2 stavebního zákona, ust. § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. a na základě kritérií
uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí požaduje v následujících
etapách pořizování územního plánu zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí s posouzením
zejména plánovaných ploch bydlení, které jsou umístěny nevhodně v blízkosti ploch výroby a
skladování – zemědělská výroba a dále plánovaných ploch zemědělské výroby.
5
c)
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou
řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním
potřeby jejich vymezení
V územním plánu Bykoš nejsou vymezeny žádné záměry nadmístního významu. Územní
přesah z hlediska širších vztahů může mít pouze záměr revitalizace Suchomastského potoka a
realizace ÚSES.
d)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané
varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků
tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného
rozvoje
Navržené řešení vychází z potřeb a požadavků obce Bykoš a jejích občanů. Řešení bylo
konzultováno se zástupci obce Bykoš, následně byl návrh vypracován podle požadavků zadání a
nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcích vyhlášek. Všechny jevy, limity využití území
a další prvky udržitelného rozvoje jsou respektovány v navrženém řešení a koncepce rozvoje sídla
z nich vychází.
d.1
Vymezení řešeného území
Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území obce Bykoš.
Administrativní území obce Bykoš tvoří jedno katastrální území Bykoš (kód 616494) o rozloze
409 ha.
Řešené území se nachází v jihozápadní části okresu Beroun v jižní části CHKO Český kras
v Karlštejnské vrchovině.
Bykoš náleží v rámci Středočeského kraje do správního obvodu ORP Beroun, Beroun
je zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem. K 1. 1. 2011 v obci žilo 222 obyvatel.
Správní území obce Bykoš sousedí s následujícími katastrálními územími sousedních obcí:
 Vinařice u Suchomast
 Všeradice
 Želkovice u Libomyšle
 Suchomasty
d.2
Východiska koncepce rozvoje území obce
Obec Bykoš se nachází v přírodně atraktivním prostředí na okraji chráněné krajinné oblasti
Český kras, na uzlu dopravních os silnic III. třídy.
Perspektivy rozvoje obce Bykoš budou především orientovány na rozvoj podnikání a obytné
složky území a s tím související orientace na zlepšení životních podmínek v obci – na kvalitativní
stránku rozvoje obce, zejména sítí technické a dopravní infrastruktury. Bydlení zde budou vyhledávat
především obyvatelé, kteří budou mít zájem bydlet v přírodně atraktivním prostředí venkovského
charakteru v obci, která je zasazena v příjemně členité krajině Českého krasu.
Obec je vybavena občanskou vybaveností pouze částečně, za chybějící základní a vyšší
vybaveností dojíždějí obyvatelé obce do okolních obcí a vyšších center osídlení.
Zastavěné území si do dnešních dob mimo několika individuálních objektů zachovalo svůj
venkovský charakter, který je nutné i nadále podporovat.
Z funkcí převládá obytná složka, v jižní části obce je umístěn podnikatelský areál zemědělské
výroby, nabízející možnost pracovních příležitostí, který je navržen k plošnému rozšíření.
V obci Bykoš jsou dobré podmínky pro další rozvoj, obec je místem příznivým pro trvalé bydlení.
V budoucnu je nutno se zaměřit na zlepšování úrovně technické infrastruktury, využít existující
kvality obce a krajinného prostředí, posílit pocit sounáležitosti obyvatel s obcí.
Koncepce rozvoje obce vychází z výše uvedené charakteristiky a odráží se v urbanistickém
návrhu územního plánu.
V rámci návrhu územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území.
6
Pro rozvoj bydlení bylo vytipováno jako nejoptimálnější situování zastavitelných ploch téměř po
celém západním okraji obce. Toto řešení přejímá koncepci vymezenou územním plánem schváleným
v roce 2001, některé plochy jsou již z části naplněny novou výstavbou a uvnitř zastavěného území
sídla není k dispozici dostatek volných parcel pro rozvoj bydlení, proto je nutné současně mírně
rozšířit zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení.
V území byla z hlediska hospodárnosti stanovena etapizace využití zastavitelných ploch pro
bydlení i pro zemědělskou výrobu. Větší rozsah rozvojových lokalit (v I. + II. etapě výstavby) by měl
předejít častému zpracování změn územního plánu a zabránit rozrůstání zástavby na z krajinářského
hlediska výrazně méně vhodných lokalitách.
Tyto rozvojové lokality pro bydlení jsou vymezeny tak, aby mírně překračovaly předpokládaný
nárůst obyvatel a aby vhodně doplňovaly urbanistickou strukturu obce a vyvažovaly plošný rozvoj
sídla v řešeném území při zachování stávajícího měřítka obce v rámci CHKO Český Kras.
V návrhu ÚP se počítá s rozvojovými lokalitami (plochy Z a P) umožňujícími v první etapě
výstavby stavbu celkem až cca 52 RD, tj. zhruba až pro 110 obyvatel. Při odhadu 50% úspěšnosti
realizace (z důvodů majetkoprávních vztahů) by mohl počet obyvatel v návrhovém období vzrůst až o
55 lidí. Ve druhé etapě výstavby by mohlo dojít k nárůstu počtu obyvatel o dalších zhruba
160 obyvatel.
Navržené řešení vychází z potřeb obce definovaných v zadání ÚP a projednaných na jednáních
v obci. Variantní řešení nebylo v zadání požadováno. Řešení navazuje na průzkumy a rozbory z roku
2012.
Viz kapitola c.3. návrhu územního plánu.
d.2.1
Demografické předpoklady
Odůvodnění koncepce rozvoje obce
Obec Bykoš leží v atraktivní venkovské oblasti, která se nachází na hranici CHKO Český kras,
dále pak 12 km od CHKO Křivoklátsko a 6 km od přírodního parku Hřebeny v Brdech. Zároveň je obec
v denní dojížďkové vzdálenosti od Berouna (12 km) a Prahy (43 km).
Demografické předpoklady:
V obci Bykoš žilo od poslední třetiny 19. století do první třetiny 20. století více než dvakrát více
obyvatel než v roce 2001 (viz tab. 1). Výrazný úbytek obyvatel začal již ve druhém desetiletí 20. století
a je charakteristický pro celé následující období s výjimkou šedesátých let 20. století a přelomu
tisíciletí. Příčiny snižování počtu obyvatel však nebyly vždy stejné. Nejprve dramaticky zasáhla první
světová válka, ve dvacátých letech se nastartoval odchod lidí za prací do větších měst, poté
nastoupily dramatické události druhé světové války, aby od padesátých let pokračoval přesun
především mladých lidí za prací a jiným životním stylem do měst, tzv. urbanizace (v tomto případě
zvláště do Berouna a do Prahy).
Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1869–2001 (podle výsledků sčítání od roku 1869)
Rok
Počet
obyvatel
Rok
Počet
obyvatel
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
447
466
450
481
531
495
426
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
330
286
307
229
187
196
216
Zdroj: Český statistický úřad
Obrázek 1: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1869–2011
(podle výsledků sčítání od roku 1869)
Demografický vývoj na přelomu
tisíciletí již nebyl tak dramatický (viz tab.
2). Zpočátku docházelo k mírnému
nárůstu obyvatel, od roku 1999 se trend
obrátil, aby se opět změnil v roce 2003.
V roce 2006 došlo k výraznému snížení
počtu obyvatel, v následujícím roce se
však stav vyrovnal a počet obyvatel
nadále rostl. Obecně lze konstatovat, že
v posledních dvaceti letech je trendem
růst. Oproti roku 1992 se počet obyvatel
zvýšil přibližně o šestinu.
Zdroj : Český statistický úřad
7
Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1992–2010 (podle průběžné evidence)
Rok
Počet obyvatel
Rok
1992
191
1999
1993
188
2000
1994
198
2001
1995
193
2002
1996
197
2003
1997
198
2004
1998
203
2005
Počet obyvatel
200
201
197
194
193
195
202
Rok
Počet obyvatel
2006
2007
2008
2009
2010
2011
206
192
208
211
220
222
Poznámka: Rozdíl údajů tab. 1 a tab. 2 je způsoben odlišným rozhodným okamžikem – v případě sčítání je to noc z 2. 3. na
3. 3. 1991 resp. noc z 28. 2. na 1. 3 2001, průběžná evidence uvádí počet obyvatel k 1. 1. daného roku.
Obrázek 2: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1992–2011
(podle průběžné evidence)
Na tomto vývoji se výrazněji podílela
především migrace (viz tab. 3). Přirozený
přírůstek (resp. úbytek) se po celou dobu
pohybuje kolem nuly. Nelze hovořit o
zvýšené
porodnosti,
která
se
v posledních několika letech projevila i
v menších obcích České republiky a
které se říká malý babyboom. Avšak
intenzita migrace roste, přičemž převládá
složka přistěhování nad vystěhováním.
To může nasvědčovat o začínajícím
suburbanizačním procesu v této obci.
Tab. 3: Demografické ukazatele obce Bykoš v letech 1998–2009 (podle průběžné evidence)
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
3
1
0
2
3
0
2
4
0
5
2
2
2
5
0
2
3
2
1
3
3
4
1
3
4
2
8
5
11
4
2
7
11
5
2
13
7
12
9
9
5
9
6
4
4
3
2
12
1
3
1
7
Přirozený
přírůstek
−2
1
−2
−1
1
−1
−1
1
−4
4
−1
−2
0
Migrační
přírůstek
−1
0
2
−2
−2
3
8
3
−10
12
4
11
2
Celkový
přírůstek
−3
1
0
−3
−1
2
7
4
−14
16
3
9
2
Obrázek 3: Demografické ukazatele obce Bykoš v letech 1998–2010
(podle průběžné evidence)
8
Obec Bykoš má v současném
kontextu zvláštní vývoj demografického
ukazatele průměrný věk obyvatel, který
slouží k posuzování vývoje věkové
struktury. Na počátku roku 2011 byl
téměř na stejné hodnotě jako v roce
2004 (42,4 roku na počátku sledovaného
období, 42,5 roku na jeho konci). Během
těchto let docházelo jak k jeho snižování,
tak ke zvyšování, přičemž svého maxima
dosáhl na začátku roku 2008 (43,0 roků).
Přitom všechny jemu nadřazené územní celky (ORP Beroun, okres Beroun, Středočeský kraj, Česká
republika) mají zcela jednoznačný rostoucí trend. Nejvýrazněji se to projevuje v rámci celé České
republiky, kde hodnota vzrostla z 39,5 na 40,8 roku. V rámci Středočeského kraje došlo k výrazněji
mírnějšímu nárůstu – z 39,7 na 40,1 roku. Situace v obci Bykoš souvisí s nevyrovnanou migrací, která
v tomto případě ovlivňuje hodnotu průměrného věku nejvýrazněji.
Poznámka: Údaje jsou k 1. 1. daného roku.
Obrázek 4: Průměrný věk v obci Bykoš a nadřízených územních celcích v letech
2004–2011
Odhad
budoucího
demografického vývoje:
Pro takto malé území
nelze vytvářet klasickou projekci
počtu obyvatel založenou na
úmrtnostních
tabulkách
a
plodnosti
podle
věkových
kategorií. Přesto se lze pokusit
odhadnout, jakým směrem se
bude vyvíjet počet obyvatel.
Podle
„Projekce
obyvatelstva
v
krajích
a
oblastech ČR do roku 2065“,
kterou vydal Český statistický
úřad v lednu 2010, dojde ve
všech krajích k růstu plodnosti
(počtu dětí připadajících na
jednu
ženu
v jejím
reprodukčním období), který
však nepřesáhne hranici prosté
reprodukce
pro
přirozenou
obnovu populace. Zároveň se bude zvyšovat věk matek při porodu. Projekce dále předpokládá
snižování intenzity úmrtnosti (tedy zvyšování naděje dožití) a vysokou míru zahraniční migrace. Do
druhé poloviny druhého desetiletí dvacátého prvního století by podle projekce měl trvat kladný
přirozený přírůstek. Populace však bude výrazně stárnout. Díky vysoké míře zahraniční migrace bude
ale počet obyvatel růst až do počátku let třicátých.
Vzhledem k tomu, že průměrný věk obyvatel obce Bykoš je vyšší než republikový průměr, nelze
předpokládat vyšší plodnost a nižší úmrtnost, proto je možné očekávat stagnaci v přirozené měně
obyvatel.
Vliv zahraniční migrace na tuto obec nelze určit. Ale vzhledem k narůstající intenzitě migrace
v rámci České republiky a vhodné poloze obce vůči hlavnímu městu lze předpokládat, že tento trend
může nastat i zde. Nárůst se bude pohybovat v řádech až několika málo desítek.
d.3
d.3.1
Odůvodnění
urbanistické
koncepce,
včetně
vymezení
zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně
Urbanistická struktura
Území hostomicko-osovského úvalu, tj. krajiny ohraničené hřebenem Brd, Litavkou,
vápencovou vysočinou a Berounkou, bylo osídlováno již ve 12. století (vznikají osady Bykoš, Vinařice
a Liteň) a sídelní struktura byla završena v procesu vnitřní kolonizace Čech ve 13. století.
Sídelní struktura této části Českého krasu je zajímavá tím, že jí tvoří hustá síť menších vesnic,
vzdálených od sebe jen 1–2 km.
9
Obec Bykoš byla z hlediska geneze urbanistické struktury zemědělskou shlukovou osadou.
Jádro tvořil protáhlý návesní prostor na křižovatce dvou cest, tvořící osu v severojižním směru
s pokračováním podél cesty východním směrem od návsi. Převážně hospodářské, ale i drobnější
obytné
stavby
byly
situovány
neuspořádaně podél obou cest. Návesní
Obrázek 5: Stabilní katastr obce Bykoš roku 1840
prostor byl zčásti zastavěn budovou, ve
které v současnosti sídlí prodejna
smíšeného
zboží.
Severní
část
zemědělské osady, kterou tvoří drobné
obytné
stavby
pouze
s
malými
zahrádkami, vznikla na příkrém jižním
svahu severně nad obcí. Uspořádání
úzkých komunikací a drobnější struktura
staveb byla dána konfigurací terénu.
Postupně došlo k zahuštění zástavby
podél spojnice severní části sídla a
zemědělské jižní části sídla.
V půdorysu
vesnice
zůstaly
zachovány původní urbanistické rysy,
které je nutno zachovat a chránit.
d.3.2
Historický vývoj osídlení
Historie obce sahá do hlubokého
dávnověku, kdy v období neolitu (5500–
4300 let př. n. l.) došlo k osídlení tzv.
Hořovické brázdy příchodem prvních
zemědělců. Na území obce se našly
nálezy kultury s lineární a vypichovanou
Zdroj: www.archivnimapy.cuzk.cz
keramikou i kamenné pracovní nástroje.
Další archeologické nálezy dokládají i
následné osídlení v eneolitu, bylo nalezeno několik lokalit z doby bronzové, starší a mladší doby
železné i germánské osídlení z doby římského státu. Je jisté, že klimatické a půdní podmínky, bohaté
na zdroje vody, umožnily dávným obyvatelům, zemědělcům, trvale osídlit území obce a věnovat se
chovu domácích zvířat a pěstování zemědělských plodin.
Osady vzniklé na území většinou tvořilo několik obydlí, nevelkých dřevěných a hliněných
chatek, pokrytých slámou, patřící jednomu rodinnému svazku. Tak byl i vytvořen dnešní název obce,
pravděpodobně pocházející od jména stařešiny, či zakladatele rodu. Jméno je zřejmě odvozeno od
slova býk s příponou –oš, kterou se tvořily tvary z osobních jmen.
První písemná zmínka o takovéto osadě je sepsaná v roce 1170 za vlády panovníka
Vladislava II. a je uvedena na darovací listině kapli, čili hrobu sv. Václava v kostele Pražském. Pražský
kostel, předchůdce gotického chrámu založeného Karlem IV., se nazýval kostel sv. Víta na Pražském
hradě, kam dal Boleslav I. převézt ostatky zavražděného knížete Václava. Část obce byla zapsána do
majetku Ostrovského kláštera – klášteru Benediktinů na Vltavě u Davle. Po zániku tohoto kláštera byla
část obce v roce 1464 věnována králem Jiřím z Poděbrad Václavu Vratislavovi z Mitrovic. Vlastníci
obce, resp. jejích částí, se stále měnili, zvláště po Bílé Hoře, kdy následovaly konfiskace majetků.
Vystřídala se celá řada majitelů, jmen známějších i zcela neznámých. Obec patřila k Suchomastům až
do zrušení roboty.
Obec byla poddanskou vsí. Rolníci hospodařili na gruntech buď zakoupených, nebo
pronajatých od vrchnosti. O úrodu se dělili v první řadě s panovníkem, potom s gruntovním pánem a
farářem, kterému museli odevzdávat tzv. desátek.
Z novodobých dějin stojí za zmínku elektrifikace už v r. 1926, výstavba kanalizace, vznik JZD a
STS. V roce 1990 se vrátila do obce samospráva ze střediskové obce Suchomasty a byl zřízen obecní
úřad. Obec Bykoš nežije jenom z minulosti, ale současným plným životem venkovského sídla .
Zdroj: Kronika obce (byla založena r. 1923)
10
d.3.3


















Základní principy rozvoje obce Bykoš
Důraz na obytnou složku řešeného území, vymezení rozvojových lokalit umožňujících rozvoj
obytné výstavby a dalších souvisejících funkcí.
Podpora kvalitativní stránky života v obci, zejména doplnění chybějících sítí technické
infrastruktury (realizace splaškové kanalizace, vodovodní sítě či plynovodní sítě).
Optimální členění funkcí urbanizovaného území, přednostní využití volných ploch v zastavěném
území obce.
Vytváření předpokladů pro trvalou stabilizaci sociálního složení obyvatelstva a posílení
ekonomické základny vymezením ploch pro tradiční zemědělské funkce.
Ochrana a zachování veřejných ploch (ploch veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně)
především v jádrové části Bykoše.
Stanovení podmínek pro zkvalitnění krajinného zázemí obce.
Zachování původního venkovského charakteru obce, zachování a rozvoj stávajících
urbanistických, historických a kulturních hodnot, zachování a rozvoj přírodních hodnot.
Řešení pěší dopravy – umožnit přirozené propojení zastavěného území a krajiny, posilovat
krajinné zázemí obce a vytvářet předpoklady pro zachování krajinného rázu např. formou obnovy
některých cest a vodních ploch, revitalizací vodotečí a břehových porostů, realizací dalších
interakčních prvků.
Plošné vymezení zastavitelných ploch vychází z doplnění stávající urbanistické struktury a
zarovnání současné hranice zastavěného území.
Rozvoj ploch pro bydlení je situován především v západní a jihozápadní části obce, kde jsou pro
výstavbu nejoptimálnější podmínky z hlediska ochrany hodnot (rovinatá poloha s minimálním
zásahem do krajiného rázu, absence prvků ÚSES, či jiných významných přírodních hodnot, oblast
mimo území CHKO, nízká třída ochrany BPEJ) i z hlediska absence jiných limitů využití území.
Plochy mají dobrou dopravní dostupnost a dostupnost sítí technické infrastruktury.
Výstavba v nových obytných plochách v I. i II. etapě bude umožněna až po zajištění zdroje pitné
vody a po realizaci řadu vodovodní sítě a řadu splaškové kanalizace v dané lokalitě.
Nejvýznamnější a plošně nejrozsáhlejší plochy pro rozvoj bydlení jsou situovány v západní části
území obce – plochy Z4, Z5, a Z6, Z7. Rozložení těchto ploch vychází z koncepce stanovené
v původním územním plánu a pouze navrhuje etapizaci těchto ploch z důvodu hospodárnosti
využití území. V první etapě budou zastaveny pozemky přiléhající k současně zastavěnému
území (Z5, Z7), a teprve po vyčerpání 80 % ploch Z5 a Z7 (resp. po vydání územních rozhodnutí
či stavebních povolení) bude možno zastavovat pozemky druhé etapy výstavby (Z4, Z6).
Z důvodů ochrany krajinného rázu je doporučeno po okrajích rozvojových ploch pro bydlení
vysadit izolační zeleň ve formě interakčních prvků či pásu izolační zeleně s funkcí protierozní.
V jihozápadní části území jsou navrženy další plochy pro bydlení, spadající většinou do druhé
etapy bydlení (Z9, Z10). Na tyto plochy navazují plochy Z11 a Z12 v I. etapě, tedy s možností
okamžitého zastavění pro umístění max. 7 rodinných domů.
Další plochy pro bydlení menšího rozsahu Z1 a Z2 jsou navrženy na severní hranici zastavěného
území. Vhodně doplňují a zarovnávají severní část území obce. Nevýhodou je umístění těchto
ploch v pohledově exponované poloze v okrajové části CHKO.
Další plochy spíše malého rozsahu Z13 + Z14 (I. etapa) a Z15 (II. etapa) jsou převzaty z koncepce
původního ÚPO a doplňují proluky při jihovýchodní a východní hranici zastavěného území.
V západní části obce v návaznosti na rozvojové plochy pro bydlení vymezuje návrh ÚP novou
plochu pro občanskou vybavenost a sport a řeší tím nedostatek těchto funkcí v území.
Plochy přestavby P1 a P2 mění nevyužívané plochy zemědělského areálu a umožňuje tyto
pozemky využít pro ozelenění a pro rozšíření zahrad k současně zastavěnému území.
Na jihovýchodě území je navrženo rozšíření zemědělského areálu ve dvou etapách výstavby (Z18
+ Z19) pro posílení ekonomických aktivit v obci.
Při návrhu všech rozvojových ploch bylo přihlíženo k tomu, aby nevznikaly zbytkové plochy
zemědělské půdy nebo plochy špatně zemědělsky obhospodařovatelné, dále na stávající inženýrské
sítě, dopravní řešení a to vše s ohledem na ochranu stávajících hodnot území.
d.3.4
Odůvodnění urbanistické koncepce
Návrh řešení územního plánu spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj
obce. Je zohledněno stabilizované prostorové a funkční uspořádání území – sídelní struktura
vycházející z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a dále z vývoje osídlení. Obec se
vyznačuje hodně vysokým podílem zemědělské půdy, zemědělské pozemky zaujímají 90,2% celkové
11
rozlohy obce. Návrh navazuje svým vymezením zastavitelných ploch s převažující funkcí bydlení na
koncepci stanovenou předchozí územně plánovací dokumentací a dále ji rozvíjí. Významné
zastavitelné plochy jsou dobře dopravně dostupné, vyplňují proluky či vytváří obvodové doplnění
obce.
Základním požadavkem koncepce rozvoje obce je stabilizace počtu obyvatel a jeho případný
mírný nárůst s cílem zastavit jeho pokles.
V souvislosti s převažující zemědělskou funkcí území je rozvoj ekonomických aktivit směřován
do zemědělské výroby a složek drobného podnikání rozšířením ploch pro výrobu a skladování v
návaznosti na současný areál zemědělské výroby v jižní části obce.
V souladu s platnými předpisy jsou v rámci urbanistické koncepce vymezeny následující plochy
s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je
stanoveno v textové části územního plánu v kapitole f:
Plochy bydlení
Jedná se o plochy, v nichž je funkce bydlení spojena s drobným občanským vybavením,
rekreací, domácím hospodařením na přilehlých pozemcích, provozováním výrobních i nevýrobních
služeb nebo chovem hospodářských zvířat a další drobnou převážně zemědělskou a výrobní činností
a dalších doplňkových funkcí slučitelných s bydlením. V územním plánu jsou vymezeny tyto
zastavitelné plochy bydlení:
V I. etapě výstavby – rozvojové lokality Z1, Z5, Z7, Z11, Z12, Z13, Z14.
číslo lokality
výměra
počet RD
nárůst obyvatel
ha
od
do
od
do
Z1
0,77
4
6
10
15
Z5
1,21
8
12
20
30
Z7
2,47
15
20
37,5
50
Z11
0,58
3
5
7,5
12,5
Z12
0,26
1
2
2,5
5
Z13
1,03
4
6
10
15
Z14
0,79
5
7
12,5
17,5
celkem
6,34
36
52
90
130
Ve II. etapě výstavby – rozvojové lokality Z2, Z4, Z6, Z9, Z10, Z15
číslo lokality
výměra
počet RD
ha
od
do
od
do
Z2
0,42
2
4
5
10
Z4
1,21
7
10
17,5
25
Z6
0,76
5
7
12,5
17,5
Z9
1,43
8
10
20
25
Z10
0,47
3
4
7,5
10
Z15
0,74
5
7
12,5
17,5
celkem
18,48
106
152
265
380
Etapa výstavby
Celková výměra
zastavitelných ploch
pro bydlení
nárůst obyvatel
Počet navrhovaných RD
(Průměr)
Počet obyvatel
(RD x 2,5)
Nárůst počtu obyvatel
při odhadu 50 %
realizace
I.
6,34
44
110
55
II.
18,48
129
323
160
12
Územním plánem jsou vymezeny v I. etapě výstavby zastavitelné plochy a plochy přestavby pro
realizaci v průměru 110 rodinných domů, což v případě 50% realizace pokrývá nabídku bydlení pro 55
obyvatel. Druhá etapa výstavby, bude umožňovat výstavbu dalších v průměru 129 rodinných domů,
což v případě 50% realizace představuje bydlení pro dalších 160 obyvatel.
Plochy občanského vybavení
Obecná koncepce v oblasti uspořádání ploch občanského vybavení vychází ze současného
optimálního rozložení jejích jednotlivých složek v území a předpokládá koncentraci převahy
zastavitelných lokalit do ploch navazujících na stávající provozovaná zařízení, případně do míst s
vazbou na plochy dopravní infrastruktury a veřejná prostranství. Rozvoj občanské vybavenosti je
umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch bydlení (SV) v
souladu s jejich hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. V územním plánu je navržen
rozvoj těchto ploch občanského vybavení:

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – OS
V řešeném území ani uvnitř zastavěného území Bykoše se nevyskytuje žádná plocha pro sport a
tělovýchovu. Návrh územního plánu tento nedostatek řeší návrhem ploch pro sportovní
víceúčelové hřiště v návaznosti na nové lokality pro bydlení v západní části obce.
Plochy veřejných prostranství
Zahrnují plochy a pozemky s významnou prostorotvornou funkcí, jsou vymezeny za účelem
jejich ochrany před zastavěním. V územním plánu jsou členěny na:
Podrobná koncepce veřejných prostranství je uvedena v kapitole d 5.2. Odůvodnění ÚP.
Plochy dopravní infrastruktury - dopravní infrastruktura – silniční (DS)
Jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému. Zahrnují zejména
stabilizované plochy silnic III. třídy, místních komunikací a navazujících dopravních ploch včetně
systému polních cest.
V rozsáhlejších zastavitelných plochách bude dopravní uspořádání řešeno v rámci územních
studií (Z4+Z5, Z6+Z7, Z13+Z14+Z15).
Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ)
Jedná se o plochy primárně určené pro provozování ekonomických aktivit zemědělského
charakteru, v řešeném území představují rozšíření prosperujícího zemědělského areálu ve dvou
etapách výstavby (Z18 + Z19).
d.3.5
Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby
Ozn.
Plocha s
rozdílným
způsobem využití
Z1
SV - smíšené
obytné venkovské
Z2
SV - smíšené
obytné venkovské
Z4
SV - smíšené
obytné venkovské
Z5
SV - smíšené
obytné venkovské
Etapa
realizace
Popis, podmínky
Umístění lokality
I. etapa
Nově vymezená rozvojová lokalita malého
rozsahu.
Vhodně rozšiřuje a zaokrouhluje území.
III. třída ochrany BPEJ.
Severovýchodní
hranice
zastavěného
území obce
II. etapa
Nově vymezená rozvojová lokalita, která
vhodně doplňuje a zarovnává zastavěné
území.
III. třída ochrany BPEJ.
Severovýchodní
hranice
zastavěného
území obce
II. etapa
Rozvojová lokalita „Na vršíčku II.“ rozšiřuje
plochu Z5 převzatou z předchozí územně
plánovací dokumentace. III. třída ochrany
BPEJ. K dispozici po zastavění lokalit Z5 a
Z7.
Severozápadní
hranice
zastavěného
území obce
I. etapa
Plošně rozsáhlá rozvojová lokalita „Na
vršíčku I.“ Plocha převzata z předchozí
územně plánovací dokumentace, III. třída
ochrany BPEJ.
Severozápadní
hranice
zastavěného
území obce
13
Z6
SV - smíšené
obytné venkovské
II. etapa
Z7
SV - smíšené
obytné venkovské
I. etapa
Z8
OV – občanské
vybavení –
tělovýchovná a
sportovní
zařízení
Z9
SV - smíšené
obytné venkovské
Z10
SV - smíšené
obytné venkovské
Z11
SV - smíšené
obytné venkovské
Z12
Rozvojová lokalita „Za zahradami II.“
rozšiřuje plochu Z7 převzatou z předchozí
územně plánovací dokumentace. III. třída
ochrany BPEJ. K dispozici po zastavění
lokalit Z5 a Z7.
Plošně rozsáhlá rozvojová lokalita „Za
zahradami I.“ je převzata z předchozí
územně plánovací dokumentace. III. třída
ochrany BPEJ.
Západní hranice
zastavěného
území obce
Západní hranice
zastavěného
území obce
I. etapa
Rozvojová sportovní plocha v návaznosti na
návrhové i stabilizované plochy bydlení
v západní části obce řeší absenci sportoviště
v obci. IV. třída ochrany BPEJ.
Západní hranice
zastavěného
území obce
II. etapa
Nově vymezena rozvojová lokalita „Na
Škrobu“ je vymezena pro další výstavbu
rodinných domů v druhé etapě zástavby. IV.
třída ochrany BPEJ.
Západní hranice
zastavěného
území obce
II. etapa
Nově vymezena rozvojová lokalita malého
rozsahu „Na břehu“ pro výstavbu rodinných
domů v druhé etapě výstavby. IV. třída
ochrany BPEJ.
Jihozápadní
hranice
zastavěného
území obce
I. etapa
rozsahu „Za hůrkou“ pro výstavbu rodinných
domů určená k zastavění. IV. třída ochrany
BPEJ.
Jihozápadní
hranice
zastavěného
území obce
SV - smíšené
obytné venkovské
I. etapa
rozsahu „Za hůrkou“ pro výstavbu rodinných
domů. IV. třída ochrany BPEJ.
Jihozápadní
hranice
zastavěného
území obce
Z13
SV - smíšené
obytné venkovské
I. etapa
rozsahu „Za Valtýřovic“ pro výstavbu
rodinných domů. IV. třída ochrany BPEJ.
Z14
SV - smíšené
obytné venkovské
I. etapa
Z15
SV - smíšené
obytné venkovské
II. etapa
Z18
VZ - výroba a
skladování –
zemědělská
výroba
Z19
VZ - výroba a
skladování –
zemědělská
výroba
P1
ZO - zeleň
soukromá a
vyhrazená
Návrhová lokalita „Na mělči I“ pro výstavbu
rodinných domů byla vymezena v menším
rozsahu již v koncepci bývalého ÚP. IV. třída
ochrany BPEJ.
Návrhová lokalita „Na mělči II“ pro výstavbu
rodinných domů v druhé etapě byla
vymezena v menším rozsahu již v koncepci
bývalého ÚP. IV. třída ochrany BPEJ.
Západní hranice
zastavěného
území obce
Západní hranice
zastavěného
území obce
Západní hranice
zastavěného
území obce
I. etapa
Nově vymezena rozvojová plocha pro
umístění staveb a zařízení zemědělské
výroby.
IV. třída ochrany BPEJ.
Jihovýchodní
hranice
zastavěného
území obce
II. etapa
Nově vymezena rozvojová plocha pro
umístění staveb a zařízení zemědělské
výroby ve druhé etapě.
IV. třída ochrany BPEJ.
Jihovýchodní
hranice
zastavěného
území obce
I. etapa
Jedná se o plochu brownfield.
Rozšíření stávající plochy bydlení o zahrady
a sady k oddělení areálu zemědělské výroby
zelení od ploch bydlení (funkce estetická,
hygienická). IV. třída ochrany BPEJ.
Jižní část
zastavěného
území obce
14
ZO - zeleň
ochranná a
izolační
P2
d.3.6
I. etapa
Jedná se o plochu brownfield.
Lokalita na nevyužívaných plochách
zemědělského areálu je vymezena za
účelem osazení ochranné zeleně pro
oddělení areálu zemědělské výroby od ploch
bydlení (funkce estetická, hygienická). IV.
třída ochrany BPEJ.
Jižní část
zastavěného
území obce
Koncepce sídelní zeleně
Sídelní zeleň je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem
využití:

Zeleň soukromá a vyhrazená – ZS: specifickou součástí systému sídelní zeleně jsou
funkčně i prostorově izolované plochy zahrad a sadů. Jejich poloha ve struktuře
území v blízkosti zemědělského areálu vytváří požadavek na formulaci samostatné
plochy s rozdílným způsobem využití včetně stanovení podrobných podmínek.
Územní plán vymezuje plochu P1, k rozšíření stávající plochy bydlení v jižní části
obce o zahrady a sady k oddělení areálu zemědělské výroby zelení od ploch bydlení

Zeleň ochranná a izolační – ZO: vymezená v místech kolize ploch s rozdílným způsobem
využití. Návrhová plocha doprovází plochu výrobního areálu v obci Bykoš (P2).
d.4
Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot
d.4.1
Ochrana kulturních památek
V obci se nenacházejí objekty zapsané do ústředního seznamu nemovitých kulturních památek
ČR.
V území se nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou
pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné
sakrální stavby a objekty lidové architektury (hospodářské budovy a statky se zdobnými průčelími)
tvořící místní typický ráz. V územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro ochranu těchto památek.
d.4.2
Archeologické památky
Katastrální území obce Bykoš lze považovat za „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu
§ 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. V řešeném území se nacházejí
území archeologických nálezů kategorie I a II.
Databáze Státního archeologického seznamu České republiky Praha uvádí tyto archeologické
lokality:
Tab. 4: Archeologické lokality
Poř.č.SAS
12-41-21/9
Název UAN
Farská luka, Bykoš 1
Kategorie Reg. správce
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-21/23
Bykoš 4 – Z od obce
I
12-41-22/1
Bykoš 3
I
12-41-22/2
JV od polohy Housina
I
12-41-22/3
Poloha Za Hůrkami
I
12-41-22/4
Nad pravým břehem bezejmenného potoka
I
12-41-22/5
Nad silnicí Bykoš – Všeradice
I
12-41-22/6
Nad levým břehem Suchomastského potoka
I
12-41-22/7
Mezi silnicí a potokem – Bykoš 2
I
12-41-22/8
Nad levým břehem bezejmenného potoka
I
12-41-22/9
Nad levým břehem bezejmenného potoka
I
12-41-22/10
JV okraj obce
I
12-41-22/12
V okraj obce
I
12-41-22/13
Nad bezejmenným potokem – J svah, Bykoš 6
I
12-41-22/14
150 m od pravého břehu potoka, Bykoš 5
I
15
12-41-22/15
Mělké sedlo nad prameništěm
I
12-41-22/28
Bykoš – intravilán
II
Zdroj: Databáze Státního archeologického
seznamu České republiky Praha
Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní
památkový ústav (ústřední pracoviště) pro „Státní archeologický seznam (SAS)“. Jedná se o území,
na němž se primárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo
vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité
povahy.
Kategorie UAN I. představuje území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným
výskytem archeologických nálezů.
Kategorie UAN II. představuje území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt
archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě;
pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51–100 % (např. svědectví písemných pramenů,
výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.).
Na řešené území je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobností
archeologických nálezů především v zastavěných územích a to v rozsahu daném jejich plochou na
tzv. prvním vojenském mapování.
Vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví je nutné, aby v souladu s platnými
právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci (obecně investoři) tuto skutečnost zohlednili a
nejpozději ve fázi přípravy projektu zkontaktovali organizaci oprávněnou provádět v tomto území
archeologické výzkumy.
d.4.3
Ochrana přírody a krajiny
Z hlediska zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, se v řešeném
území nacházejí následující lokality:
Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Východní polovina řešeného území spadá do jižní části chráněné krajinné oblasti Český kras.
Území CHKO je rozčleněno do 3 zón ochrany tak, aby bylo možné diferencovaně chránit významné
krajinné fenomény. V jednotlivých zónách je odstupňována ochrana přírody podle zachovalosti a
významu chráněných přírodních hodnot. V katastrálním území Bykoš se vyskytuje zóna II.a zóna III.
VKP neregistrované
V řešeném území se nachází řada neregistrovaných významných krajinných prvků dle § 3
zákona. Jedná se především o vodní toky a drobné vodní plochy, údolní nivy (např. údolní niva při
Suchomastském potoku) a lesy.
Za další přírodní hodnoty lze považovat:
 soustavy alejí podél cest
 místa krajinného rázu
 významné vyhlídkové body
 lesní plochy
 vodní tok a vodní plochy (Suchomastský potok, vodní nádrž v obci)
V řešeném území není evidována lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin ani
nejsou registrovány žádné památné stromy.
d.4.4
Územní systém ekologické stability
Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění
biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a
jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů.
Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Bykoš poskytuje koeficient
ekologické stability KES, tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně
nestabilních (Míchal, 1985).
Koeficient ekologické stability KES v zájmovém území k.ú. Bykoš je 0,117.
16
Tab. 5: Klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999)
KES < 0,10
0,10 < KES < 0,30
0,30 < KES < 1,00
1,00 < KES < 3,00
KES > 3,00
Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být
intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy
Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní
ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy
Území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení
autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou
labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie
Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými
přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle
Novákové, 1987)
Stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur
Z výše uvedeného vyplývá, že území obce Bykoš tvoří území nadprůměrně využívané, se
zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány
technickými zásahy.
Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch
v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a
biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování
chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru,
protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit
sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, územní systém ekologické
stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých
ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto
zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování
a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu
a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech
vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se
podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního
zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení
trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“.
Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního
rozvoje Brno „Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP
regionálních a nadregionálních ÚSES ČR“ a „Metodické postupy projektování lokálního ÚSES“ (Petr
Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a
Löw a spol., Brno).
Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP, ZÚR Středočeského kraje
a územní plán obce Bykoš (V. Klimeš, L. Vacek, KAPS, spol. s r.o. 2005) a podklady poskytnuté
CHKO Český kras.
Nově bylo v území navrženo vložené lokální biocentrum LBC 125-N z důvodů dodržení
limitujících parametrů regionálního biokoridoru RK 6015.
Při realizaci ÚSES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry
vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené
sukcese. Uměle není možné přirozený porost vytvořit. Na základě empirických poznatků jsou potřebná
tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů.
Tab.6: Klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999)
1–4 roky
Společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna
8–15 let
Vegetace eutrofních stojatých vod
10–15 let
Vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů
Desetiletí
Staletí
Tisíciletí
Xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou
garniturou
Vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně
specializovaných lesních druhů vyšších rostlin
Vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd, reprodukce zaniklého
klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině
17
Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který
směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává
pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem
pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími
nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na
zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd.
Tabulková část
V tabulkové části jsou popsány prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) v řešeném území.
V tabulkách je uvedeno číslo prvku, jeho název a základní charakteristiky, jako
geobiocenologická typizace (STG), výměra či základní rozměry prvku, a charakteristika ekotopu a
bioty. V tabulce je též uvedeno stručné doporučení opatření zajištění funkčnosti prvků (biokoridorů a
biocenter).
Číslování prvků je převzato ze ZÚR Středočeského Kraje (regionální biokoridor) a z podkladů
poskytnutých CHKO Český kras (lokální biokoridory). Nově navrženému vloženému lokálnímu
biocentru bylo dáno číslo 125-N, neboť dle podkladů CHKO je evidováno 124 lokálních biocenter.
Lokálnímu biokoridoru bylo přiřazeno číslo LBK 534145001, které se skládá z čísla obce a čísla 001.
Pořadové číslo
RBK 6015
Název
Housina – Čertovy schody
Kostra ek. stability
Prvek ÚSES:
regionální biokoridor složený na řešeném území, nefunkční
Geobiocenologická typizace (STG)
Na řešeném území 2 B BC 4(5), 2B BD 3-4
Katastrální území
Všeradice, Bykoš, Suchomasty, Tmaň
Rozloha
Na řešeném území 4,97 ha, max. délka 615 m
Na řešeném území orná půda, upravený vodní tok, zastavěné území,
zahrady.
Trasa biokoridoru prochází přes antropické i přírodní bariéry (hydrické
řady 3–5)
Převést ornou půdu na TTP, založit porosty dřevin přirozené druhové
skladby, cílové společenstvo les s druhovou skladbou: (DBZ, DB) 8, HB
2, LP
Poznámka: V řešeném území v zastavěném území není praktická
naděje na realizaci funkčního reg. biokoridoru. Také v pokračování trasy
prochází RK 6015 dalším zastavěným územím Suchomast. Řešením je
vymezení RK 6015 východně od řeš. území v k.ú. Všeradice, Vinařice.
Tato trasa by byla vhodnější i z hlediska přírodních bariér.
Orná půda, TTP, zahrada, vodní plocha, ostatní plocha
Charakteristika ekotopu a bioty
Opatření
Kultura
Pořadové číslo
Název
Kostra ek. stability:
na řeš. území VKP les, vodní tok
LBC 101
Nad Marukou – Musílek
Prvek ÚSES:
lokální biocentrum, funkční, vložené
2 B BD 3, 2 AB B 3, 2 B BC 4(5)
Bykoš, Suchomasty
Rozloha
Na řešeném území 8,67 ha
Smíšený lesní porost, SLT: 1C suchá habrová doubrava, 2S svěží
buková doubrava, podmáčené louky, drobný vodní tok, ostatní plochy.
Ohrožení skládkami, ruderalizací, invazními dřevinami.
Zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit
přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou
skladbou SLT 1C: (DBZ,DB) 7-9, HB +-1, LP 1-2, BRK +-1; SLT 2S:
(DBZ DB) 4-6BK 3-6, HB +-1, JD, tlumení nepůvodních dřevin, ochrana
před nevhodnými zásahy do Suchomastského potoka, náhrada topolů
vhodnými dřevinami.
Na řešeném území lesní pozemek, TTP, vodní plocha, ostatní plocha
Opatření
Kultura
18
Pořadové číslo
Název
VKP vodní tok
LBC 2
Bykoš
Prvek ÚSES:
lokální biocentrum, částečně funkční, vložené
2 BD 3-4
Bykoš
Rozloha
12,39 ha
Podmáčená louka s mokřadem, upravený drobný vodní tok, rákosiny,
ohrožení nevhodnými zásahy do vodního toku
Kultura
Zachování podmáčených luk, revitalizace vodních toků, možnost
výstavby hloubených tůní
TTP, vodní plocha, ostatní plocha
Pořadové číslo
LBC 3
Název
VKP vodní tok
V korci
Bykoš
Rozloha
3,11 ha
Orná půda, upravený drobný vodní tok, drobný remíz. RS, RS, TRN
Opatření
Prvek ÚSES:
lokální biocentrum, nefunkční, vložené
2 B BD 3
Kultura
Ornou půdu převést na TTP, skupinová výsadba původních druhů
dřevin DBZ, DB, HB
TTP, vodní plocha, ostatní plocha
Pořadové číslo
LBK 534145001
Název
Bykoš – Želkovice
VKP vodní tok
Prvek ÚSES:
lokální biokoridor, nefunkční (na řešeném území)
2 B BD 3-4
Bykoš, Želkovice
Rozloha
Na řešeném území délka 1 196 m, šířka 15 m
Orná půda, upravený vodní tok bez vegetačního doprovodu
Převést ornou půdu na TTP, založit porosty dřevin přirozené druhové
skladby, cílové společenstvo les s druhovou skladbou: DBZ, BK, JV,
HB, revitalizace vodního toku
Orná půda, vodní plocha, ostatní plocha
Opatření
Opatření
Kultura
Stávající i navrhované prvky ÚSES – biocentra jsou vymezeny jako Plochy přírodní – NP.
Zlepšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpořeno vymezením Smíšených
ploch nezastavěného území – NS zejména na vodou ovlivněných plochách, kde je mimo
zemědělské produkce vhodné podpořit funkci krajinotvornou.
d.4.5
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Viz kapitola c.5.10 odůvodnění.
d.4.6
Vodní plochy a toky
Viz kapitola d.6.4 odůvodnění.
19
d.4.7
Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky
Zóny havarijního plánování
Obec Bykoš nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. V řešeném území se
nenacházejí žádné objekty či areály, kde by hrozilo riziko vzniku mimořádné události.
Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události
V obci nebyl vybudován žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít
improvizované úkryty, většinou sklepní prostory stávající zástavby. Návrhem územního plánu není
vymezena plocha pro zřízení stálého úkrytu.
Varování obyvatelstva
Při řešení technické vybavenosti zastavěných i zastavitelných území, v souladu s § 15 odst. 2
písm. c) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, pro oblast varování obyvatelstva:
 Pro varování obyvatelstva je využívána elektrická siréna obecního úřadu umístěna
v centru obce
 Pro vyrozumění obyvatelstva bude zabezpečena dostatečná slyšitelnost místního
rozhlasu v celém zastavěném území i zastavitelných plochách obce
Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
Jako shromaždiště obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým
štábem. K nouzovému ubytování obyvatel budou sloužit vhodné objekty a zařízení mimo řešené
území, v obci se nevyskytuje pro příjem evakuovaných osob vhodný objekt.
Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci
V řešeném území se nenachází žádný stálý sklad materiálu civilní obrany. V případě nutnosti
budou určena místa pro jejich skladování a výdej, například budova obecního úřadu.
Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek
V obci se nevyskytuje provozovna se skladováním nebezpečných látek. V případě úniku
nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území, kde se objekty či plochy vhodné pro
jejich uskladnění nacházejí.
Záchranné, likvidační a obnovovací práce
V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích
budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události (dle
výpisu z havarijního plánu Středočeského kraje).
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Obec bude zásobována pitnou vodou z cisteren. Množství vody bude doplňováno dovozem
balené vody. Užitkovou vodou bude obec zásobována z veřejných i soukromých studní.
Pro zásobování elektrickou energií bude na určené objekty připojen mobilní náhradní zdroj
energie.
Požární ochrana
Jako zdroj požární vody slouží požární nádrž západně od centra obce. Záložním zdrojem
požární vody by se mohla stát po vybudování navržená vodní plocha na severovýchodním okraji
zastavěného území.
Vzdálenost nových ploch pro rodinné domy je vesměs podstatně menší než 600 m
(ČSN 73 0873). V obci Bykoš nachází hasičská zbrojnice.
Pro uvažovanou výstavbu bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873
Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové
komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.
d.4.8
Rekreace
Obec Bykoš leží v rekreačně atraktivní venkovské oblasti, která se nachází uvnitř CHKO Český
kras, dále pak 13 km od CHKO Křivoklátsko a 10 km od přírodního parku Hřebeny v Brdech.
Plochy pro individuální ani hromadnou rekreaci se v území nevyskytují. V řešeném území jsou
v zastavěném území obce umožněny pod funkcí plochy smíšené obytné venkovské.
20
d.5
Zdůvodnění koncepce dopravní a technické infrastruktury
d.5.1
Doprava
Řešené území je obsluhováno výhradně silniční dopravou, která má pro obsluhu řešeného
území rozhodující význam.
Železniční doprava není katastrálním územím vedena. Obec je na silniční síť napojena silnicemi
III. třídy, které jsou navázány na hlavní silniční tahy, které na jihu tvoří silnice II/115 a na severu
dálnice D5.
Přes řešené území jsou vedeny silnice III. tříd:
 č. 11413: Koněprusy – Bykoš – Neumětely
 č. 11537: Podbrdy – Všeradice – Suchomasty – Tmáň
 č. 11415: Libomyšl – Bykoš
 č. 11414: Bykoš – Lážovice
Obsluhu řešeného území zajišťují také místní komunikace proměnlivých parametrů, umožňují
přímou obsluhu jednotlivých objektů. V okrajových částech obce mají komunikace charakter cest se
zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků, vycházející z terénních podmínek a
uspořádání zástavby. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty.
Síť místních komunikací doplňují zemědělské cesty, které umožňují obsluhu jednotlivých
objektů mimo souvislou zástavbu obce.
Intenzity dopravy
Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět
let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací.
Na komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat,
že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce.
Kategorizace silnic a funkční třídy
Dle „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel: Ředitelství silnic a
dálnic ČR) není pro silnice III. třídy kategorie stanovena, s ohledem na dopravní význam a zatížení
bude postačovat kategorie minimální – S 7,5/50.
Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční třídě určeny ČSN 73 6110
Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové
obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít
minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m.
Průtahy silnic mají úroveň C2, ostatní (místní) komunikace C2 a C3, zklidněné komunikace
v obytných zónách D1.
Případné neprůjezdné komunikace v lokalitě budou splňovat požadavek na možnost otáčení
požární techniky dle vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (příl.
č. 3, bod 3. – neprůjezdná jednopruhová komunikace delší než 50 m), příp. dle ČSN 73 6110 (pol.
14.2.1 – slepá komunikace delší než 100 m).
Komunikace pro pěší a cyklisty
Je navrženo dobudování chodníků podél páteřního průtahu komunikací III/11413 a III/11537
zastavěným územím obce.
Turistická trasa není územím vedena.
Ke zvýšení prostupnosti krajiny a využití rekreačního potenciálu turisticky atraktivní oblasti
Českého krasu je navrženo doplnění cestní sítě v krajině a obnovení nepoužívaných historických cest
s napojením cestní síť v sousedních katastrálních územích.
Řešené území má díky své rekreační atraktivitě naplánovanou celou síť značených cyklostezek,
které jsou vedeny po silnicích III. tříd, místních a účelových komunikacích.
Hromadná doprava osob
Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována autobusovou dopravou, kterou
provozují firmy PROBO BUS a.s.; Králův Dvůr a PROBO BUS a.s.; Hořovice.
Linka č. 2100 25: Beroun – Hostomice
Linka č. 2100 14: Beroun – Suchomasty – Bykoš
21
Linka č. 2100 23: Beroun – Suchomasty – Libomyšl
Linka č. 3010 18: Příbram – Beroun
Obsluha řešeného území hromadnou autobusovou dopravou je dostatečná.
Statická doprava
Individuální parkování a odstavování vozidel probíhá převážně na soukromých pozemcích a
v profilu místních komunikací. Větší mimouliční parkovací plocha pro osobní vozidla je v obci Bykoš
situována na návsi ve vazbě na prodejnu smíšeného zboží. Vzhledem k menším kapacitám občanské
vybavenosti není potřeba dalších ploch výrazná.
Ochranná pásma
Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do
výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy
nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
V těchto pásmech je povolena stavební činnost pouze se souhlasem příslušného správního
silničního orgánu a za podmínek v povolení uvedených.
V zastavěném území se stanovují hygienická pásma s ohledem na hlukové poměry způsobené
pozemní dopravou a nejvyššími přípustnými hlukovými hladinami pro konkrétní druh zástavby.
Navrhované řešení
V rámci koncepce dopravy jsou v územním plánu navrženy následující úpravy:
Ozn.
Funkční využití
Popis
Šíře
(m)
KD1
SV – smíšené obytné –
venkovské
Koridor dopravního napojení obytné zóny
rozvojové lokality Z7 v západní části Bykoše
20
Dále je doporučeno v rámci rekonstrukcí a oprav zvyšovat kvalitu krytu vozovek a řešit
odvádění srážkové vody z vozovky.
V rámci jednotlivých nově navržených rozvojových lokalit, které jsou napojeny na silniční síť,
případně místní komunikace, budou zřízeny, resp. prodlouženy, místní komunikace, které naváží na
stávající dopravní systém, je navržen způsob napojení a vymezena páteřní přístupová místní obslužná
komunikace. Podrobnější dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na
způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových dokumentací.
Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení
komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též
nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových
polí.
Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině
těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a ukončená nejdále
50 m od stavby.
Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu
mobilní techniky hasičských záchranných sborů.
Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a
ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů.
Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující
pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m.
Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující
pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.
Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z výkresové dokumentace.
d.5.2
Zásobování pitnou vodou
V obci v současné době není vybudovaný vodovod. Obyvatelstvo je zásobeno pitnou vodou
z vlastních domovních studní.
Obec dlouhodobě počítá s vybudováním obecního vodovodu a napojením na vodovod
3
Suchomasty, který je zásoben z vodojemu u obce Málkov na kopci Lejškov, 2 × 140 m , zdrojem pitné
vody je vrt Čertovák, nacházející se západně od obce pod silnicí na Málkov, o vydatnosti cca 2,5 l/s.
Z tohoto vodojemu jsou zásobeny okolní obce a jeho kapacita počítá i se zásobením obce Bykoš.
22
Obec Bykoš se nachází v nadmořské výšce 368–384 m n. m., hladina vodojemu je ve výšce
419,6 m n. m. Kapacita vodojemu je navržena pro zásobování 1 200 obyvatel.
Na návrh obecního vodovodu je již zpracován projekt pro stavební povolení z r. 2006.
Navrhovaný rozvod vody bude napojen na vodovod v Suchomastech.
Parametry navrženého vodovodu dle PD pro stavební povolení:
 vodovodní přivaděč PE110 dl. 918 m
 rozvody v obci PE110 dl. 1 743 m
Návrh je v souladu s PRVK Středočeského kraje dle platné změny z r. 2007.
Demografický vývoj
současný stav (r. 2012):
217 trvale žijících obyvatel
navýšení dle návrhu ÚP:
I. etapa..................max. 60 RD
II.etapa..................max. 173 RD
I. etapa...................max. 150
II. etapa..................max. 432
nárůst počtu obyvatel dle ÚP:
Bilance potřeby vody
Tab. 7: Bilance potřeby vody, I. etapa výstavby
Základní parametry
Jednotky
Výhled obyvatel, I. etapa
367
Průměrná potřeba vody – obyvatelstvo
– obč. vybavenost
Průměrná potřeba vody
l/den
46 242
l/den
7 340
3
53,582
3
m /den
Maximální denní potřeba (koeficient km=1,5)
m /den
80,373
l/s
0,93
Maximální hodinová potřeba (koeficient kh=1,8)
l/s
1,67
Tab. 8: Bilance potřeby vody, II. etapa výstavby
Jednotky
Výhled obyvatel, II. etapa
799
Průměrná potřeba vody – obyvatelstvo
– obč. vybavenost
l/den
100 674
l/den
15 980
3
116,654
3
Průměrná potřeba vody
m /den
m /den
174,981
l/s
2,025
Maximální hodinová potřeba (koeficient kh=1,8)
l/s
3,65
Poznámka: Výpočet spotřeby vody je proveden dle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 vyhlášky MZe
č. 428/2001 Sb. „Zákona o vodovodech a kanalizacích“:
– spotřeba dle odst. I. čl. 5 bytový fond ........ 46 m3/os./rok = 126 l/os./den
Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost u venkovských obcí do 1 000 obyvatel je 20 l/os./den.
Pozn.:
Navržený způsob zásobování obce pitnou vodou přivaděčem ze Suchomast je reálný pro uvažovaný nárůst
obyvatel v I. etapě výstavby. V případě výhledového počtu obyvatel dle nárůstu II. etapy výstavby by obec měla
najít vlastní zdroj pitné vody nebo spolupracovat s okolními obcemi na rozšíření zásobovacího vodojemu.
Potřeba požární vody
Tab. 9: Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže dle ČSN 73 0873
Objekt
Potrubí
mm
Rod. domy a nevýrobní objekty do 80
2
120 m
DN Odběr Q l/s pro Odběr Q l/s pro Obsah
3
v=0,8 m/s
v=1,5 m/s
nádrže m
4
7,5
23
14
2
Nevýrobní objekty 120–1 500 m
2
výr. objekty a sklady do 500 m
2
Nevýrobní objekty větší než 1 500 m
2
Výr. objekty a sklady 500–1 500 m
2
otevř. tech. zařízení do 1 500 m
Výr. objekty, sklady a otevř. tech. zař.
2
do 1 500 m
Výr. objekty a sklady s vys. pož.
2
zatížením větší než 2 500 m
100
6
12
22
125
9,5
18
35
150
14
25
45
200
25
40
72
Poznámka: Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch
užitných podlaží).
Pro zásobování požární vodou je nutno zajistit zdroje požární vody s předepsanou kapacitou po dobu min. půl hodiny.
Tab. 10: Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) – od objektu / mezi sebou
Číslo položky
Hydrant
Výtokový stojan
Plnicí místo
Vodní tok
nebo nádrž
1
2
3
4
5
200/400
150/300
120/240
100/200
80/160
600/1 200
400/800
300/600
200/400
120/2 400
3 000/5 000
2 500/5 000
2 000/4 000
1 500/3 000
1 000/2 000
600
400
300
200
150
Poznámka: U položek se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet.
Vzhledem k tlakovým poměrům v rámci navrženého vodovodu nelze zajistit potřebný tlak pro
požární účely, zvláště ve výše položených partiích. Pro požární účely bude voda zabezpečena i po
realizaci obecního vodovodu z místního rybníka.
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou v krizových situacích
Při vyřazení celého vodovodu bude obec zásobena pitnou vodou dovozem balené vody, popř.
cisternou. Pro nouzové zásobení užitkovou vodou budou využity domovní studny dle pokynů územně
příslušného hygienika.
Ochranná pásma
Vodní zdroje:
Ochranné pásmo I. stupně je dáno u studní oplocením. Průběh ochranného pásma II. stupně je
zakreslen v grafické části ÚP. Ochranné pásmo vodojemu je také vyhrazeno oplocením.
Ochranná pásma vodovodní a kanalizační sítě:
Ochranná pásma jsou vymezena, dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích
vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:
a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ... 1,5 m
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ...... 2,5 m
c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo
v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od
vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad.
d.5.3
Kanalizace a čištění odpadních vod
Obec v současné době nemá vybudován systém kanalizace. Odpadní vody jsou jímány
v bezodtokových jímkách.
Obec má společně s návrhem vodovodu vypracovaný projekt odkanalizování a odvádění
splaškových vod, projekt pro stavební povolení z r. 2006.
Odkanalizování obce je navrženo pomocí oddílné splaškové kanalizace s odváděním splašků
na ČOV Suchomasty. Vzhledem ke konfiguraci terénu je navržena v nejnižším místě obce u
Suchomastského potoka čerpací stanice, z které je veden výtlak splašků k obci Suchomasty, kde
bude výtlačný řad napojen na stávající splaškovou kanalizaci. Splaškové vody z celé obce budou
odváděny k čerpací šachtě systémem gravitačních stok.
Parametry navrhované splaškové kanalizace dle PD pro stavební povolení:
24


výtlak splašků PE110 dl. 867 m
rozvody v obci PVC DN300 dl. 1 657 m
Návrh je v souladu s PRVK Středočeského kraje dle platné změny z r. 2007.
Dešťové vody jsou odváděny stávající dešťovou kanalizací vyústěnou do místní vodoteče.
Produkce splaškových vod
Tab. 11: Produkce splaškových vod
Souč. stav
Nárůst
v I. etapě
Nárůst
v II. etapě
Počet obyvatel
Specifická potřeba vody (Vyhl. 428/01 Sb.,
l/den
bytový fond + vybavenost)
3
Produkce odp. vod Q
m /den
217
367
799
146
146
146
31,682
53,582
116,654
Specifická produkce BSK5
g/den/obyv.
60
60
60
BSK5
t/rok
4,75
8,04
17,5
Jednotka
Ochranná pásma
Podzemní vedení:
Ochranná pásma jsou vymezena, dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích
vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:
a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ... 1,5 m
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ...... 2,5 m
c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo
v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od
vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
d.5.4
Zásobování elektrickou energií
Provozovatelem elektrické sítě je společnost ČEZ, a.s.
Primérní rozvod
Řešeným územím prochází v severní části katastrálního území v západovýchodním směru pás
vrchního vedení VN 22 kV. Obec Bykoš je napájena z vrchního kmenového primárního vedení VN
22 kV vrchními přípojkami do trafostanic 22/0,4 kV.
Trafostanice VN/NN
K transformaci VN/NN slouží celkem 4 transformační stanice TS1–TS4. Tři transformovny jsou
distribuční pro napájení obytné části obce, jedna je velkoodběratelská (TS4) pro napájení
zemědělského závodu. Všechny transformovny jsou venkovní, napojené venkovním vedením 22 kV,
z toho dvě distribuční jsou sloupové, jedna je stožárová. Velkoodběratelská TS4 v areálu
zemědělského závodu je stožárová.
Zajištění příkonu – trafostanice VN/NN
Navržené lokality budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících trafostanic (TS1, TS2,
TS3), které budou v případě potřeby posíleny, a z nově navržených trafostanic vsazených přímo do
distribuční sítě (TS5, TS6).
Sekundérní rozvod
Sekunderní rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC,
TN-C, převážně vrchním vedením.
Návrh řešení
Nová zástavba bude připojována vrchním nebo kabelovým sekundérním vedením (dle místních
podmínek ČEZ Distribuce, a.s.). Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možnosti a požadavků na
výkon postupně kabelizována.
25
Ochranná pásma (dle Sbírky zákonů č. 458/2000)
V rámci zástavby budou respektována ochranná pásma elektrických vedení. Ochranné pásmo
nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách
vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče na obě jeho
strany:
Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 a po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma:
a) Vrchní primérní vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je
vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na
vedení)
b) Vrchní primérní vedení do 110 kV – 12 m od krajních vodičů
c) Vrchní primérní vedení do 220 kV – 15 m od krajních vodičů
d) Vrchní primérní vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů
e) Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV
f) Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi
g) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu
Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma:
a) Vrchní primérní vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je
vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na
vedení)
b) Vrchní primérní vedení do 110 kV – 15 m od krajních vodičů
c) Vrchní primérní vedení do 220 kV – 20 m od krajních vodičů
d) Vrchní primérní vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů
e) Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV
f) Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 30 m od obvodové zdi
g) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu
d.5.5
Telekomunikace
Telefonní síť provozuje Telefónica O2 Czech Republic. Telefonní rozvody jsou převážně
kabelové.
K ochraně stávajících telekomunikačních vedení a zařízení je nutno před jakoukoliv stavební
činností si vyžádat stanovisko technické dokumentace Telefonica O2, a.s. Při navrhování tras
inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického
vybavení.
Ochranné pásmo telekomunikačního kabelového podzemního vedení je 1,5 m na každou
stranu od krajního kabelu.
V severní části katastru Bykoše prochází významná radioreleová trasa.
d.5.6
Zásobování plynem
Řešené území není plynofikováno.
Nejoptimálnějším řešením je napojení na rozvod vysokotlakého plynovodu v Suchomastech u
pivovaru na přivaděč DN 200, který je veden v oblouku podél vodovodního potrubí v komunikaci
západovýchodním směrem.
Odbočku na obec Bykoš lze vést podél silnice jižním směrem od pivovaru v Suchomastech.
Dále by trasa odbočila na polní cestu jihovýchodním směrem na obec Bykoš.
Regulační stanici lze výhledově umístit na obecním pozemku p.č. 734/1, který je hranicí
CHKO Český Kras.
Délka výhledové plynové přípojky DN 200 ze Suchomast od cukrovaru by byla k regulační
stanici cca 960 m dlouhá. U komunikace by bylo zapotřebí vybudovat cca 50 m krátký příjezd a
obslužnou plochu.
Podle zákona 222/94 činí ochranné pásmo přivaděče této dimenze v k.ú. obce 4 m.
Zároveň s projektem plánované přípojky bude zapotřebí vypracovat technický projekt
přípojky a rozvodu plynu na území intravilánu obce. Předpokládá se zásobení jednotlivých obytných
objektů, včetně napojení navržených rozvojových ploch.
V rozvojových lokalitách se počítá s napojením na nově vybudované plynovodní řady.
26
Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a
spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor
v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti od jeho půdorysu.
Ochranná pásma činí:
a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn
v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu
b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu
c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu
Řešeným územím nejsou vedeny trasy VTL ani VVTL plynovodů.
d.5.7
Občanské vybavení
Plochy občanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1 písm. k Stavebního zákona a
vyhláškou č. 501/2006 (§ 6 odst. 2) jsou v návrhu územního plánu členěny podrobněji na:

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – plochy převážně nekomerční
občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči
o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2,
odst. 1, písm. k zákona č. 183/2006 Sb.). Do této kategorie v obci Bykoš spadá
budova obecního úřadu, hasičské zbrojnice, kaplička a autobusová zastávka.

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – plochy převážně
komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro ubytování, stravování, služby,
administrativu, obchodní prodej. Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná
dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.
V obci Bykoš je do této kategorie zařazena plocha pro restauraci a pro obchod na
návsi.

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – plochy pro tělovýchovu a
sport. V řešeném území se stabilizované plochy pro sport nenacházejí. Návrh
územního plánu tento nedostatek řeší návrhem ploch pro sportovní víceúčelové
hřiště v návaznosti na nové lokality pro bydlení v západní části obce.
Drobná zařízení a stavby občanské vybavenosti jsou přípustná v nových objektech v rámci
bydlení venkovského charakteru – území smíšené obytné – venkovské SV (ordinace lékařů, učebny
pro soukromé učitele, kanceláře, pokoje pro ubytování, malé prodejny, restaurace apod.) viz
kapitola f 1.1 v návrhové části ÚP.
d.5.8
Veřejná prostranství
Veřejná prostranství jsou v územním plánu vymezena jako samostatná plocha s rozdílným
způsobem využití. V rámci specifikace ploch veřejných prostranství jsou v územním plánu vymezeny
další plochy s rozdílným způsobem využití:
- dopravní infrastruktura – silniční
- veřejná prostranství – veřejná zeleň
Veřejná prostranství jsou v souladu se zák. 183/206 Sb., resp. vyhlášky 501/2006 Sb. součástí
následujících ploch s rozdílným způsobem využití:
- občanské vybavení – veřejná infrastruktura
- občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení
- zeleň – ochranná a izolační
- smíšené obytné – venkovské
- výroba a skladování – zemědělská výroba
Veřejná prostranství jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami
v zastavěném území. Jejich součástí je úprava parteru a zpevnění povrchů, vybavení mobiliářem a
prvky drobné architektury, doprovodné a mobilní zeleně apod.
d.5.9
Sídelní zeleň
Sídelní zeleň je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem
využití:

Zeleň soukromá a vyhrazená – ZS: specifickou součástí systému sídelní zeleně jsou
funkčně i prostorově izolované plochy zahrad a sadů. Jejich poloha ve struktuře
území v blízkosti zemědělského areálu vytváří požadavek na formulaci samostatné
27
plochy s rozdílným způsobem využití včetně stanovení podrobných podmínek.
Územní plán vymezuje plochu P1, k rozšíření stávající plochy bydlení v jižní části
obce o zahrady a sady k oddělení areálu zemědělské výroby zelení od ploch bydlení

d.6
Zeleň ochranná a izolační – ZO: vymezená v místech kolize ploch s rozdílným způsobem
využití. Návrhová plocha doprovází plochu výrobního areálu v obci Bykoš (P2).
Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny
Uspořádání krajiny je primárně určeno přírodními podmínkami, sekundárně způsobem a
intenzitou jejího využívání. Nezanedbatelnou roli, která spoluurčuje přírodní podmínky i využívání
krajiny, je geografická poloha.
d.6.1
Geografická poloha
Obec Bykoš leží (viz obr. 6, 7 a 8) ve Středočeském kraji v okrese Beroun. Na severu sousedí
s obcí Suchomasty, jejíž součástí je i sídlo Borek
Obrázek 6: Poloha obce Bykoš
nacházející se západně od obce Bykoš. Na východě
sousedí s Vinařicemi, na jihu s Všeradicemi, Lažovičkami
a Želkovičkami.
Z urbanistického hlediska leží obec Bykoš
v atraktivní lokalitě v těsné blízkosti okresního města
Beroun (12 km jižním směrem) a v blízkém okolí hlavního
města Prahy (43 km jihozápadním směrem).
Obrázek 7: Poloha obce Bykoš
Zdroj: www.seznam.cz
Současným požadavkům na
kvalitní bydlení odpovídá i situace obce
vůči
přírodně
cenným
krajinotvorným prvkům okolí, které
slouží jako oddechové zázemí. Jsou
jimi CHKO Český kras (severní část
katastru je její součástí), CHKO
Křivoklátsko
(12 km
západním
směrem) a přírodní park Hřebeny
v Brdech (6 km na východ).
Obrázek 8: Topografická mapa obce Bykoš
Na druhou stranu
se
v blízkosti
obce
nachází
oblast
těžby
vápence
(velkolom
Čertovy
schody
je
vzdálen 4 km severně).
Nejvyšším bodem
na území katastru je vrch
v severní části území
(kóta 427,5 mn. m.).
V jeho těsné blízkosti se
nachází i nejnižší bod
(355 m n. m.) u výtoku
Suchomastského potoka.
28
d.6.2
Geologické podmínky
Na území katastru obce Bykoš
jsou
převažujícím
geologickým
pokryvem čtvrtohorní kamenité až
hlinitokamenité svahové a nivní
sedimenty.
Obrázek 9: Geologické podmínky obce Bykoš
Zdroj: www.geology.cz
Legenda:
4 – nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk)
7 – svahové sedimenty (hlína, kameny)
599 – vápenec, břidlice, silicit
600 – vápenec, břidlice
602 – bazalt, dolerit
613 – pískovec, prachovec, jílovitá břidlice
Velkou část zabírají také
druhohorní pískovce, prachovce a
jílovité břidlice. Místy vystupují ve
větších celcích i druhohorní vápence a
břidlice. Ostrůvkovitě se vyskytují i
druhohorní vulkanické bazalty a
dolerity (viz obr. 7). Druhohorní
horniny patří do geologického regionu
Barrandienu.
Ve
vápencích
se
v blízkém okolí vyskytují podpovrchové
krasové
jevy
(jeskynní
systém
Českého krasu).
Obec Bykoš se nachází v oblasti
se středním převažujícím radonovým
indexem.
d.6.3
Geomorfologické
podmínky
Z hlediska geomorfologického
členění se zkoumané území nachází v Hořovické pahorkatině v podcelku Karlštejnská vrchovina (viz
tab. 12). Je to staré území formované již od prvohor. Důležité geologické procesy, které ovlivnily vývoj
území, intenzivně probíhaly ve druhohorách (vznik vápenců) a ve čtvrtohorách (vznik povrchových
nezpevněných sedimentů) – viz geologické podmínky. Charakter krajiny v okolí je pahorkatinný až
vrchovinný. Díky dlouhodobému působení eroze je reliéf mírně zaoblený. V důsledku pokryvu
čtvrtohorních sedimentů se ve velké míře nemohou ani projevovat povrchové krasové jevy. Ty však
nejsou vzhledem k panujícímu mírnému podnebí (a mírnému až chladnému v minulosti) příliš vyvinuté
a nápadné.
Tab. 12: Geomorfologické členění
Systém
Hercynský
Subsystém
Hercynská pohoří
Provincie
Česká vysočina
Soustava (subprovincie)
Poberounská soustava
Podsoustava (oblast)
Brdská oblast
Celek
Hořovická pahorkatina
Podcelek
Karlštejnská vrchovina
Zdroj: http://geoportal.cenia.cz
29
d.6.4
Hydrologické podmínky
Celé území obce Bykoš leží
v hydrologickém povodí čtvrtého řádu
Suchomastského potoka (viz tab. 13).
Bykoš leží v jeho pramenné části a
kromě samotného páteřního toku zde
teče sedm dalších bezejmenných toků,
které se do Suchomastského potoka
vlévají na území obce. Dva z nich jsou
regulované,
jeden
občasný.
Z ekologického hlediska jsou všechny
toky poškozené. Na levobřežním přítoku
Suchomastského
potoka
je
na
pomezí intravilánu
obce
postaveno
koupaliště.
Záplavové území pro Q100 není
stanoveno.
Hydrologickým
rajonem
podzemních vod je svrchní silur a devon
Barrandienu.
Obrázek 10: Hydrologické podmínky v obci Bykoš
Zdroj: www. http://heis.vuv.cz
Tab. 13: Povodí obce Bykoš
Řád
Název
Hydrologické pořadí
1.
Labe
1
2.
Vltava
1-11
3.
Berounka od Litavky po Loděnici
1-11-04
4.
Suchomastský potok
1-11-04-054/0
Zdroj: Hydrologický informační systém VÚV T.G.M.
d.6.5
Klimatické podmínky
Podle měření ČHMÚ v letech 1961–1990 je průměrná roční teplota vzduchu v oblasti kolem
obce Bykoš 7 až 8 °C, průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 500 a 600 mm. Podle mapy
klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) se nachází v mírně teplé
oblasti MT v klimatickém okrsku MT11 – mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný s mírnou zimou. V této
oblasti bývá nejnižší teplota vzduchu v lednu (−1,4 °C), během jarních měsíců poměrně rychle stoupá,
maxima přicházejí v červenci (18,8 °C), podzimní pokles teplot je rovněž rychlý. Průměrný počet
letních dnů v roce je 30–40, mrazových je 110–130, ledových je 30–40 a počet dnů se sněhovou
pokrývkou je 50–60. Průměrná teplota během vegetačního období, trvajícího přibližně 155–165 dní, je
13–15 °C. Během vegetačního období spadne průměrně 350–400 mm srážek. Převládající směr větrů
je západní.
d.6.6
Pedologické podmínky
Na území obce Bykoš se vyskytují
převážně pseudogleje doplněné v menší
míře o rendzinu, kambizemě a gleje (viz
obr. 9). Všechno jsou to modální půdy, tzn.
charakteristické (nikoliv přechodné) pro
daný typ. Pseudogleje vznikly v důsledku
výskytu jílovitého geologického podloží a
jeho opakovaného promývání dešťovou
vodou, při kterém vzniká charakteristická
jílovitá,
špatně
propustná
vrstva
mramorového zabarvení. Většinu roku
jsou tyto půdy spíše vysušené. Rendzina
je půda typická pro vápencové podloží, je
mělká
s nadbytkem
vápníku
a
Obrázek 11: Pedologické podmínky - půdní typy v obci Bykoš
Zdroj: http://geoportal.gov.cz
30
nedostatkem ostatních minerálů. Kambizemě jsou hnědé půdy nižších poloh na nekarbonátovém
podloží (tedy ne na vápencích), na místech původního zalesnění a s relativně příznivou úrodností.
Gleje jsou neúrodné vlhké půdy , které vznikají působením spodních vod.
d.6.7
Fytogeografické podmínky
Zkoumaná oblast leží na jižním okraji českého termofytika v okrsku Český kras. Termofytikum je
charakteristické teplomilnými druhy (v rámci České republiky). Dále se obec Bykoš nachází ve
2. vegetačním stupni (bukodubovém). Díky geologickým podmínkám je přirozenou potenciální
vegetací černýšová dubohabřina.
d.6.8
Charakter krajiny
Charakter krajiny se v současné době popisuje typologickým členěním krajin ČR (Löw & spol.,
s.r.o., Typologie české krajiny.
Obrázek 12: Typologie krajiny obce Bykoš
Výzkumný
úkol
MŽP
ČR
VaV/640/1/03,
2003–2005).
Podle této typologie, která se
skládá ze tří částí (typy sídelních
krajin, využití a reliéfu krajin), se
drtivá většina katastru obce
Bykoš nachází v kategorii 3M12,
pouze na jihu úzký pás podél
hranic s katastrem obce Libomyšl
a Všeradice zasahuje typ 3M2
(viz obr. 11).
Podle sídelního typu se dá
krajina popsat jako vrcholně
středověká
sídelní
krajina
Hercynika (v kódech jí přísluší
číslo 3). Jde o oblast nepřetržitě
osídlenou
od
vrcholného
středověku (13.–14. st.), kde jsou
vesnice
návesní
s pravou
plužinou v pahorkatinném reliéfu.
Zdroj: http://geoportal.gov.cz
Druhá část kódu (zde písmeno
Legenda: 1 – stará sídelní krajina Hercynika
M) charakterizuje využití krajiny.
3 – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika
L – lesní krajina
V tomto případě se jedná se o
M – lesozemědělská krajina
lesozemědělskou,
převážně
U – urbanizovaná krajina
otevřenou
krajinu.
Je
to
Z – zemědělská krajina
přechodný typ mezi lesní a
1 – krajiny plošin a plochých pahorkatin
2 – krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika
zemědělskou
krajinou,
kde
12 – krasové krajiny
zastoupení
lesních
porostů
13 – krajiny výrazných svahů a skalnatých a horských hřbetů
výrazně kolísá. Podle typu reliéfu
0 – krajiny bez vymezeného reliéfu
(třetí a čtvrté místo kódu) se
drtivá většina území obce
nachází v krasové krajině. Tento
typ je v České republice velmi
vzácný, zabírá pouze 0,42 %
území. Naopak na jihu je velmi rozšířený typ krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika.
Zájmová lokalita tedy leží na rozhraní dvou větších krajinných celků, a to krasu na severu a
členité hercynské pahorkatiny na jihu. Téměř celý katastr je však krasového charakteru. Dále je
součástí oblasti lesozemědělské krajiny, která leží mezi lesní krajinou Brdských lesů na východě a
Karlštejnských lesů na severu, zemědělskou krajinou mezi Zdicemi a Hostomicemi na jihu a
urbanizovanou krajinou Berounska na severozápadě a urbanizovanou krajinou Řevniska na
severovýchodě, které tvoří výběžky urbanizovaného celku Prahy. Třebaže se jedná o
lesozemědělskou krajinu, téměř celé území extravilánu je využíváno jako zemědělská půda, konkrétně
se jedná o ornou půdu. Pouze v severní části je malá část katastru zalesněna. Jedná se o lokalitu, kde
se nachází nejvyšší i nejnižší místo katastru. Suchomastský potok zde vstupuje z otevřené oblé
krajiny do výraznějšího zalesněného údolí (převýšení téměř 100 m).
31
d.6.9
Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko
V území je evidován
jeden
dobývací
prostor
(rezervní netěžený) s ložiskem
nerostných
surovin
(cementářské
korekční
sialitické suroviny – nerost
diabas, břidlice).
Poddolovaná území
ani
sesuvná
území
se
v řešeném území nenacházejí.
Dle mapy radonového
rizika
se
řešené
území
nachází
v oblastech
se
středním
a
s nízkým
radonovým rizikem. Oblasti s
vysokým radonovým rizikem
se
v řešeném
území
nevyskytují.
Obrázek 13: Dobývací prostor
Zdroj: www.geofond.cz
Obrázek 14: Mapa radonového rizika
Zdroj:www. http://nts5.cgu.cz/website/new_radon/
d.6.10 Návrh koncepce uspořádání krajiny
Dle charakteru krajiny lze v souladu s platnými předpisy nezastavěné území členit na
následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž podmínky využití jsou stanoveny v kapitole f.
územního plánu.
Krajina je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem
využití:

Plochy vodní a vodohospodářské – W: zahrnují vodní toky a plochy (pozemky vodních
ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské
využití) v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je
především ekologicko-stabilizační a estetická. Vodní toky jsou často součástí
chráněných přírodních ploch (ÚSES, evidované lokality ochrany přírody). Návrh
vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich
využívání.

Plochy zemědělské – NZ: zemědělské pozemky s výjimkou prvků ÚSES a ploch přírodních

Plochy lesní – NL: zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa bez jejich další
specifikace využití. Jediná lesní plocha se rozkládá v severní části a je součástí
lesního celku na území sousedního katastru obce Suchomasty. Lesní plochy
pokrývají pouze 1,2 % plochy řešeného území.
32

Plochy přírodní – NP: plochy, kde se uplatňují formy ochrany přírody, vymezeny za účelem
vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy jsou v řešeném území
tvořeny prvky územního systému ekologické stability: biocentry a plochami ve
II. zóně CHKO.

Plochy smíšené nezastavěného území: zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých
ekosystémů – plochy doprovodné zeleně komunikací a vodních toků, plochy
mimolesní zeleně apod.
o
Plochy smíšené nezastavěného území – s funkcí zemědělskou, přírodní –
NSzp: zaujímají nejvýznamnější podíl ploch v nezastavěném území. Jsou
funkčně nejednoznačné, prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné
respektovat požadavky ochrany přírody, a funkce zemědělské prvovýroby,
plnící také mimoprodukční funkci.
Návrh koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících principů:





obnova a ochrana charakteru krajiny v přírodně cenném území CHKO
koordinace využití rekreačního potenciálu krajiny s její ochranou
eliminace negativních vlivů intenzivního zemědělského využívání krajiny
obnova mimoprodukčních funkcí v krajině
propojení sídel s otevřenou krajinou
Koncepce rozvoje se promítá do následujících řešení v oblasti uspořádání krajiny:








vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability
doplnění interakčních prvků
zvýšit podíl ekologicky stabilních trvalých travních porostů
řešení protierozní ochrany
obnova a rozvoj systému mimosídelních komunikací
účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využívání
doplnění a obnova vodních ploch v krajině (navržený rybník)
revitalizace zpevněných částí vodních koryt (revitalizace Suchomastského potoka)
Koncepce řešení krajiny je založena na ochraně krajinného rázu v oblasti CHKO Českého
krasu, vymezení prvků ekologické stability, řešení revitalizace vodního toku Suchomastského potoka,
vymezení prvků ke zvýšení prostupnosti krajiny a řešení vodní eroze a doplnění interakčních prvků.
Územní plán vymezuje plochy ÚSES a doplňuje interakční prvky – t.j. především aleje nejen
podél polních cest ale i podél místních komunikací a doprovodné zeleně vodotečí a přípotočních niv.
Stabilizace obrazu krajiny a ochrana krajinného rázu je zajištěna vymezením ploch nezastavěného
území (zejména pak ploch přírodních a smíšených nezastavěného území s převažující funkcí přírodní)
a stanovením podmínek jejich využití.
Revitalizace vodního toku Suchomastského potoka
Územní plán vymezuje dle podkladu „Studie podélné revitalizace Suchomastského potoka k.ú.
Bykoš, Málkov, Suchomasty, Tmaň, Vinařice“, projektantů Ing. Josefa Matouše a Ing. Zuzany
Kotenové koridor pro revitalizaci vodního toku Suchomastského potoka. Revitalizace v řešeném
území představuje pouze část komplexních opatření v celém povodí Suchomastského potoka
(vlastního toku a jeho významných přítocích) pro zlepšení ekologického stavu toku a jeho nivy, aby
byla posílena protipovodňová ochrana a snížena rizika vzniku a následků povodní. V intravilánech se
jedná o nápravu škod způsobených povodní z roku 2009 a protipovodňovou ochranu nemovitostí.
Revitalizace spočívá v podpoře a tvorbě nových rozlivných ploch v nivě toku, obnově vodních nádrží,
vybudování suchých poldrů, bočních tůní a mikrotůní. Dále navrhuje příčné a podélné rozdělení
nivelety toku, rozvlnění břehové čáry a hloubení mikrotůní v korytě toku. Podélnou revitalizaci je
vhodné doplnit výsadbou mokřadních dřevin podél vodního toku v travnatých pásech 10 - 15 metrů
širokých, ale i opatřeními mimo nivu toku, umístěnými na svažitých zemědělských pozemcích. Jedná
se o výstavbu remízků či tvorbu zasakovacích travních pásů na nejohroženějších lokalitách pro vznik
vodní eroze.
Protierozní opatření
Na části ploch orné půdy ohrožených vodní erozí (především na delších svazích o sklonu
větším než 8 %) navrhuje územní plán na základě doporučení SCHKO Český kras řadu protierozních
33
a retenčních opatření. Tyto plochy jsou vymezeny jako koridory protierozních opatření, označené
K2 – K6. V některých lokalitách je navrženo plošné zatravnění, v případě delších svahů nebo velké
sklonitosti terénu je navrhováno zatravnění doplnit o retenční průlehy s pásovou výsadbou dřevin. V
ostatních lokalitách je doporučeno založení zasakovacích vegetačních pásů v plochách orné půdy
(zatravněných a alespoň částečně osázených dřevinami) rozdělujících kritickou délku svahů.
Intenzivní hospodaření (zahrnující orbu) na této části ploch zemědělských je přípustné pouze za
podmínky založení těchto protierozních pásů s trvalou vegetací.
Správa CHKO upozorňuje především na rozsáhlé odtokové území východně od obce (na poz.
parc.č. 564/1, 573/1 a 776), které se nálevkovitě svažuje k okraji plochy LBC 102. Toto území je
tvořené souvislou plochou orné půdy, bez přítomnosti ploch rozptýlené zeleně nebo jiné kultury, které
by na svazích zpomalovaly povrchový odtok a umožnovaly jeho vsakování. Vedle erozního ohrožení,
může při vydatnějších deštích povrchový odtok z území značně přispívat ke vzniku či zhoršení
povodňových situací v zastavěném území obce Bykoš. V případě přívalového deště může situace
v území vést dokonce ke vzniku tzv. bleskové povodně. Protierozní a retenční opatření by zde proto
měla být velmi intenzivní - změna využití plochy by měla zahrnovat jak plošné zatravnění, tak i
vybudování několika retenčních průlehů a výsadbu dřevin.
Ozn.
Typ
plochy
Podmínky využití plochy
Popis
Koridor pro revitalizaci vodního toku Suchomastského
potoka

KR1
NZ


Podpora a tvorba nových rozlivných ploch v nivě toku,
obnova vodních nádrží, vybudování suchých poldrů,
bočních tůní a mikrotůní
Příčné a podélné rozdělení nivelety toku, rozvlnění břehové
čáry a hloubení mikrotůní v korytě toku atd.
Realizace alespoň 15 m širokých vegetačních pásů
(především na pozemcích parc.č. 526/1, 526/2, 564/1,
625/1) k zatravnění a výsadbě mokřadních dřevin
Koridor protierozního opatření

KR2
NZ



Plocha orné půdy podél lesního celku LBC 101 na sklonitém
pozemku ohrožená vodní erozí
Návrh protierozních a retenčních opatření k zadržování
vody v krajině, ke zpomalení odtoku
Doporučené plošné zatravnění
Protierozní osevní postupy
Část koridoru, která
nebude využita pro
návrh revitalizace
vodního toku, bude
dále ponechána
v ploše s rozdílným zp.
využití dle hlavního
výkresu (tzn. NZ –
plochy zemědělské)
Respektovat ÚSES
nebude využita pro
návrh protierozního
opatření, bude dále
ponechána v ploše
s rozdílným zp. využití
dle hlavního výkresu
(tzn. NZ – plochy
zemědělské)

KR3
NZ




Plocha orné půdy na sklonitém pozemku v severní části
zastavěného území ohrožená vodní erozí
Protierozní a retenční opatření k zadržování vody v krajině,
(realizace svodnic, retenčních průlehů osázených alespoň
částečně dřevinami) ke zpomalení odtoku zasakováním
Intenzivní hospodaření (zahrnující orbu) na této části ploch
zemědělských je přípustné pouze za podmínky založení
protierozních pásů s trvalou vegetací

KR4
NZ



Rozšíření remízku na rozsáhlé zemědělské ploše orné půdy
v sevovýchodní části katastrálního území
34
nebude využita pro
ponechána v ploše
(tzn. NZ – plochy
zemědělské)
nebude využita pro
ponechána v ploše
(tzn. NZ – plochy
zemědělské)

Plocha je součástí rozsáhlého odtokového území, tvořeného
souvislou plochou orné půdy na sklonitých pozemcích
východně od obce
Ochrana nejen před vodní erozí, ale i před povodňovými
situacemi v zastavěném území obce Bykoš při vydatných
deštích a ochrana před bleskovými povodněmi při
přívalových deštích zpomalením povrchového odtoku
Založení intenzivních protierozních a retenčních opatření
k zadržování vody v krajině, (plošné zatravnění + realizace
svodnic, retenčních průlehů osázených dřevinami)

KR5
NSzp


nebude využita pro
ponechána v ploše
(tzn. NSzp – plochy
smíšené)

KR6
NZ




Plocha orné půdy na sklonitém pozemku na východním
okraji katastrálního území ohrožená vodní erozí
nebude využita pro
ponechána v ploše
(tzn. NZ – plochy
zemědělské)
Prostupnost krajiny
Územní plán se zabývá zvýšením prostupnosti krajiny, řešené území tvoří velké bloky orné
půdy a je tedy vhodné dosáhnout doplněním prvků s ekologicko-stabilizační funkcí (návrhem mezí,
remízků či stromořadí) větší fragmentace krajiny a většího zastoupení kultur trvalých travních porostů.
Územní plán řeší obnovu účelových komunikací – vesměs jde o obnovu zaniklých či málo
používaných historických polních cest, jejichž parcely jsou nadále zaneseny v katastru nemovitostí a
jsou proto uvedeny v územním plánu jako stav. Kromě významu pro dopravní obsluhu území, zvýšení
prostupnosti krajiny a využití rekreačního potenciálu turisticky atraktivní oblasti Českého krasu, má
obnova a doplnění cestní sítě také významný dopad na ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné
erozi. Nedílnou součástí obnovených cest ale i cest stávajících bude výsadba stromových alejí.
Aspekt protierozních opatření musí být promítnut do technického řešení cest – jejich odvodnění
bude provedeno zatravněnými příkopy s výsadbami.
Podrobné řešení krajiny včetně přesného vymezení cestní sítě a stanovení protierozních
opatření s ohledem na majetkoprávní vztahy, bude zpřesněno v pozemkových úpravách.
e)
Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný
rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo
respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní
prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo
jeho část nebylo respektováno
Tato kapitola je vytištěna samostatně v příloze k odůvodnění pod názvem „Vyhodnocení vlivů
územního plánu na udržitelný rozvoj území“.
Územní plán respektuje tyto podmínky stanoviska k vyhodnocení vlivu na životní
prostředí:
 Rozvoj nových obytných ploch (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěním
zdroje pitné vody a realizací splaškové kanalizace dobudování kanalizační sítě.
35














f)
Pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především v uzavřených obytných
zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i
částečné zasáknutí a zdržení (retenci), (např. dlažbu).
Ostatní dešťové vody (např. ze střech) likvidovat v místě a to například zasakovacími studnami
nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad.
Důraz je třeba klást na dodržení procenta zastavitelnosti.
Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin.
Na ploše Z8 zachovat otevřené koryto vodního toku.
Jakékoliv zásahy do území vč. kácení zeleně provádět mimo hnízdní dobu.
V ploše Z8 je nutné zachovat vodoteč i s 15 m širokým pásem pro realizaci biokoridoru (vodoteč,
luční porosty, příp. výsadba původních druhů dřevin).
Těžbu surovin ve stanoveném dobývacím prostoru podmínit, posouzením vlivu na životní
prostředí (EIA) především s ohledem na lokalizaci CHKO a na existenci regionálního biokoridoru.
U všech rozvojových ploch dodržovat maximální zastavěnosti pozemku
Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.
Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m. Plochu
vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek. Zařadit významné plochy veřejné zeleně. POZN:
bude řešeno v rámci územních studií
Pro plochy Z4, Z5, Z6, Z7, Z13, Z14 a Z15 podmínit jejich využití zpracováním územních studií
ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů, využití území
na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny.
Rozvoj nových ploch Z1, Z2, Z18 a Z19 podmínit posouzením zásahu do krajinného rázu ve
smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
Těžbu surovin ve stanoveném dobývacím prostoru podmínit posouzením zásahu do krajinného
rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného
řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené
k plnění funkce lesa
f.1
Zemědělský půdní fond
V obci Bykoš zaujímá zemědělská půda 90,2 % plochy. Z ní většinu představuje orná půda (viz
tab. 8), která je na 82,2 % území obce. Dále jsou významněji využívány trvalé travní porosty (5,2 %
území obce).
Tab. 14: Druhy pozemků v obci Bykoš k 31. 12. 2010
Druh pozemku
Výměra [ha]
Výměra [%]
Zemědělská půda
367
90,2
Orná půda
337
82,2
Zahrady
6
1,5
Ovocné sady
2
0,5
Trvalé trávní porosty
21
5,2
Lesní půda
5
1,2
Vodní plochy
6
1,5
Zastavěné plochy
7
1,5
Ostatní plochy
21
5,2
Celková výměra
407
100
Charakteristika klimatických podmínek je uvedena v kapitole c.5.5.
36
f.1.1
Bonitované půdně ekologické jednotky
BPEJ jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód
BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky
(následující dvě číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední dvě číslice).
Dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 6. 1996 je stanoveno 5 tříd
ochrany (I. až V.).
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických
regionech, převážně v plochách rovinných nebo mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF jen
výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro
liniové stavby zásadního významu.
Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů
nadprůměrnou produkční schopnost a jde tedy o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné
a jen podmíněně zastavitelné.
Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou
produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro případnou výstavbu.
Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností
v rámci jednotlivých klimatických regionů, jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou
jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější
nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených
ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.
V řešeném území není zaznamenán vysoký výskyt ploch ve vysokém stupni ochrany ZPF (I. a
II. třída). Nejčastěji se zde vyskytují půdy ve III., IV. a V. třídě ochrany.
V řešeném území jsou evidovány následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ):
Tab. 15: BPEJ
Třída
ochrany
I.
Zastoupení BPEJ
II.
4.59.00
III.
4.26.14
IV.
V.
4.12.00
4.26.01
4.26.11
4.20.01
4.20.04
4.20.11
4.26.04
4.48.11
4.49.11
4.26.54
4.38.15
4.38.16
4.38.46
4.38.56
4.41.78
Zdroj: ÚAP
f.1.2
Důsledky navrženého řešení na ZPF
Zábor ZPF je lokalizován výhradně v přímé návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány
okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Při návrhu lokalit určených k zastavění byly
prioritně vymezeny ty na půdách s nižší třídou ochrany IV. v jihozápadní a východní části obce. Avšak
vzhledem k dominantnímu zastoupení cennějších půd III. třídy v polohách navazujících na zastavěné
území a vymezeným k zástavbě v minulém územním plánu, musely být některé urbanisticky vhodné
rozvojové lokality situovány také na půdy s III. třídou ochrany. Návrh ÚP přitom vychází z možností
řešeného území – tj. struktury zastavěného území, terénních podmínek a ovlivnění krajinného rázu
CHKO, dostupnosti dopravní a technické infrastruktury a sociálně-ekonomických předpokladů obce
pro další rozvoj.
Menší část návrhových lokalit je tedy situována i na kvalitnějších půdách III. třídy ochrany:
lokality pro bydlení: Z4, Z5, Z6 a Z7. Ostatní návrhové plochy jsou vymezeny na půdách s nižším
stupněm ochrany IV.
Půdy II., III., IV a V. tříd ochrany jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění.
Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění odtokových poměrů
v území (např. převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny lokality jsou
v jednom dílčím povodí. Charakteristika hydrologických podmínek je uvedena v kapitole c.3.6.
f.1.3
Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám
Návrh vychází z možností řešeného území daných stávající urbanistickou strukturou
zastavěného území sídla, polohou na území CHKO Český Kras, terénními podmínkami, limity využití
území a výhledovými předpoklady obce pro další rozvoj.
37
Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce
v návrhovém období. Obec Bykoš nabízí potenciálním obyvatelům atraktivní prostředí pro klidné
bydlení v krajině s přírodně rekreačním zázemím v dosahu jedné z hlavních urbanizovaných os
regionu (Praha – Plzeň – hranice ČR) v denní dojížďkové vzdálenosti od Berouna (12 km) a Prahy
(43 km).
Soustředění zastavitelných ploch téměř výhradně podél stávající zástavby a podél stávajících
komunikací vychází z předpokladu zajištění obsluhy území základními složkami veřejné infrastruktury.
Koncepce vymezení zastavitelných ploch respektuje základní urbanistické založení jádra obce a
vhodně sídlo rozvíjí.
Většina rozvojových lokalit je vymezena pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského
charakteru a také pro rozvoj sportovních a rekreačních aktivit obyvatel – návrhem nových ploch pro
občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení.
Výraznými limity rozvoje obce jsou prvky ochrany přírody, především rozložení části obce uvnitř
CHKO Český kras. Snahou návrhu je přednostně lokalizovat těžiště zastavitelných ploch zcela mimo
II. zónu CHKO, síť prvků ÚSES, respektovat plochy údolní nivy a další prvky ochrany přírody.
Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány
okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou
vyhodnoceny podle zákona č. 334/92 Sb. a vyhl. 13/94 Sb. v platném znění.
f.1.4
Přehled odnětí půdního fondu
Číslo lokality
Zábory nových ploch představují tyto dílčí lokality:
Návrh
funkční
ho
využití
lokality
Úhrnná výměra lokality
Výměra zemědělské půdy v lokalitě podle kultury v ha
v ha
Z toho v území
V
Vně
Druh
Celk zastav
Třída
zastav.
BPEJ
pozemk Celkem zastavě nezastavě
em
.
ochrany
území
u
né
-né
Území
Výměr
a
nezem
ědělPozn.
ských
pozem
ků
ZASTAVITELNÉ PLOCHY
III
III
IV
orná
orná
orná
0,75
0,01
0,01
-
0,75
0,01
0,01
-
Z1
bydlení
0,77
-
0,77
42601
42611
44911
Z2
bydlení
0,42
-
0,42
42611
III
orná
0,42
-
0,42
-
Z4
bydlení
1,21
-
1,21
42611
III
orná
zahrada
0,72
0,49
-
0,72
0,49
-
Z5
bydlení
1,20
-
1,20
42611
III
orná
1,20
-
1,20
-
Z6
bydlení
0,76
-
0,76
42611
III
orná
0,76
-
0,76
-
Z7
bydlení
2,47
-
2,47
42611
III
orná
2,47
-
2,47
-
Z8
sport
1,90
-
1,90
44911
IV
orná
1,84
-
1,84
0,06
Z9
bydlení
1,44
-
1,44
44911
IV
orná
1,44
-
1,44
-
Z10
bydlení
0,47
-
0,47
44911
IV
orná
0,36
-
0,36
0,11
Z11
bydlení
0,58
-
0,58
44911
IV
orná
0,58
-
0,58
-
Z12
bydlení
0,26
-
0,26
44911
IV
orná
0,26
-
0,26
-
Z13
bydlení
1,03
-
1,03
44911
IV
orná
1,03
-
1,03
-
Z14
bydlení
0,79
-
0,79
44911
42001
IV
IV
orná
orná
0,78
0,01
-
0,78
0,01
-
42001
IV
orná
0,70
-
0,70
-
Z15
bydlení
0,74
-
0,74
43816
V
orná
0,04
-
0,04
-
44911
IV
t.t.p.
0,69
-
0,69
-
44911
IV
t.t.p.
0,82
-
0,82
-
42001
IV
t.t.p.
0,12
-
0,12
-
-
-
-
15,50
-
15,50
0,17
Z18
Z19
výroba
zeměděl
.
výroba
zeměděl
.
Σ
0,69
-
0,69
0,94
-
0,94
15,67
-
15,67
38
I.
etapa
II.
etapa
II.
etapa
I.
etapa
II.
etapa
I.
etapa
I.
etapa
II.
etapa
II.
etapa
I.
etapa
II.
etapa
I.
etapa
I.
etapa
II.
etapa
I.
etapa
II.
etapa
PLOCHY PŘESTAVBY
P1
P2
zelen
soukrom
a
zelen
ochrann
a
Σ.
0,62
0,62
-
-
-
-
-
-
-
1,49
I.
etapa
0,87
0,87
-
-
-
-
-
-
-
0,87
I.
etapa
1,49
1,49
-
-
-
-
-
-
-
1,49
PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ
K1
vodní
plocha
1,22
-
1,22
44911
IV
t.t.p.
1,10
-
1,10
0,12
Σ
1,22
-
1,22
-
-
-
1,10
-
1,10
0,12
16,60
-
16,60
1,78
I.
etapa
CELKOVÝ ZÁBOR
Σ
CELK
EM
18,38
1,49
16,89
-
-
-
Celková plocha záboru prvků Územního systému ekologické stability tvoří 15,89 ha pozemků zemědělského půdního fondu.
KORIDORY
KD1
Koridor – místní komunikace
0,30
KR1
Koridor – revitalizace vodního toku
15,30
KR2
KR3
Koridor – protierozní opatření
0,92
2,98
KR4
1,15
KR5
4,42
KR6
5,29
42611
45900
44911
42001
43846
43846
42611
43846
43815
42004
43846
42001
III
II
IV
IV
V
V
III
V
V
IV
V
IV
V rámci plochy Z7
Celkový zábor ploch v rámci koridorů bude upřesněn v dalších stupních PD.
Pozemkové úpravy
V řešeném území nebyly započaty pozemkové úpravy.
f.1.5
Opatření k zajištění ekologické stability
Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném
území zastoupeny prvky lokálního a regionálního charakteru. Jedná se převážně o břehové partie
vodních toků, luční společenstva, lesní společenstva na lesních pozemcích a další prvky zeleně
liniového charakteru.
Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se především o
doplnění stávajících částečně funkčních a nefunkčních biocenter a biokoridorů, zejména ve formě
doplnění břehové zeleně vodních toků, doprovodné liniové zeleně cest, podél nichž jsou prvky ÚSES
vedeny.
f.1.6
Investice do půdy
V řešeném území se nacházejí odvodněné zemědělské pozemky. Meliorační zařízení je
částečně funkční a ve většině případů není využíváno. Při realizaci zástavby je nutno zachovat
funkčnost odvodňovacích zařízení.
f.2
Pozemky určené k plnění funkce lesa
Pozemky určené k plnění funkce lesa nejsou návrhem územního plánu dotčeny. Žádná
z návrhových ploch nezasahuje do pásma 50 metrů od hranice lesa.
39
Katastrální území Bykoše je charakteristické svoji zemědělskou funkcí (90,2 % výměry zaujímá
zemědělská půda) a je téměř celé odlesněno. Lesní půda zaujímá pouze 5 ha, což představuje 1,2 %
celkové výměry obce. Lesní plochy jsou soustředěny v severní části katastrálního území.
Navrhovaná opatření
Územním plánem není navržena žádná zastavitelná plocha ani veřejně prospěšná stavba na
pozemcích určených k plnění funkce lesa. Zábory PUPFL nejsou v návrhu územního plánu navrženy.
V návrhu územního plánu není nově navrhováno ani zalesnění, ekostabilizační přínos by však
měla mít realizace navrhovaných prvků ÚSES a navrhovaná zatravnění.
PŘÍLOHA 1:
Seznam obrázků
Obrázek 1: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1869–2011 .............................................. 7
Obrázek 2: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1992–2011 (podle průběžné evidence)
8
Obrázek 3: Demografické ukazatele obce Bykoš v letech 1998–2010 (podle průběžné ..............
evidence) ................................................................................................................................................. 8
Obrázek 4: Průměrný věk v obci Bykoš a nadřízených územních celcích v letech 2004–2011 9
Obrázek 5: Stabilní katastr obce Bykoš roku 1840 ..................................................................... 10
Obrázek 6: Poloha obce Bykoš ................................................................................................... 28
Obrázek 7: Poloha obce Bykoš ................................................................................................... 28
Obrázek 8: Topografická mapa obce Bykoš ............................................................................... 28
Obrázek 9: Geologické podmínky obce Bykoš ........................................................................... 29
Obrázek 10: Hydrologické podmínky v obci Bykoš ..................................................................... 30
Obrázek 11: Pedologické podmínky - půdní typy v obci Bykoš ................................................. 30
Obrázek 12: Typologie krajiny obce Bykoš ................................................................................. 31
Obrázek 13: Dobývací prostor .................................................................................................... 32
Obrázek 14: Mapa radonového rizika ......................................................................................... 32
40

ÚP Bykoš_oduvodneni

Transkript

Podobné dokumenty

OBZOR srpen 2014

podklady pro RURÚ a RURÚ - Geoportál Jihočeského kraje

zde

odůvodnění - Obec Otovice

Celý návrh ke stažení ve formátu pdf