obsah - Vycházky po Praze

Obsah
OBSAH
4
Praha stovûÏatá
17
CÍRKEVNÍ DOMY, SBORY A MODLITEBNY
Bratrská modlitebna v Bartolomûjské ulici
Bratrsk˘ sbor na Smíchovû
Bratrsk˘ sbor na Vinohradech
Bratrsk˘ sbor na ÎiÏkovû
Bratrsk˘ sbor v Petrské ulici
Bratrsk˘ sbor v Soukenické ulici
Bratrsk˘ sbor v ·eberovû
âeskobratrská modlitebna na Spofiilovû
âeskobratrská modlitebna Na Zatlance
âeskobratrsk˘ sbor J. A. Komenského na Smíchovû
âeskobratrsk˘ sbor na Jarovû
âeskobratrsk˘ sbor na Vinohradech
âeskobratrsk˘ sbor U Klimenta na Novém Mûstû
âeskobratrsk˘ sbor v Bubenãi
âeskobratrsk˘ sbor v âajkovského ulici
âeskobratrsk˘ sbor ve Stra‰nicích
âeskobratrsk˘ sbor ve Vr‰ovicích
âeskobratrsk˘ sbor v Horních Poãernicích
âeskobratrsk˘ sbor v Modfianech
âeskobratrsk˘ sbor v Nuslích
âeskobratrsk˘ sbor v Radotínû
âeskobratrsk˘ sbor v Uhfiínûvsi
DÛm Bible v Kobylisích
DÛm ãesk˘ch unitáfiÛ na Starém Mûstû
DÛm Jednoty bratrské na Novém Mûstû
DÛm Marathon v âerné ulici
Evangelická modlitebna Morzinského paláce
Evangelická modlitebna v Rybné ulici
Evangelická modlitebna v Truhláfiské ulici
Evangelick˘ dÛm v Mikovcovû ulici
Evangelick˘ dÛm v Truhláfiské ulici
Galerie Cesty ke svûtlu
Husitská modlitebna na Úvoze
Husitská modlitebna v Dolních Poãernicích
21
21
21
22
22
23
23
24
24
25
25
26
27
28
28
28
29
29
30
30
31
31
32
32
33
34
34
34
35
35
35
36
36
37
37
5
Obsah
Obsah
Husitská modlitebna v Hloubûtínû
Husitská modlitebna Karla Farského v Radotínû
HusÛv dÛm v Jungmannovû ulici
HusÛv sbor Alberta Schweitzera v Michli
HusÛv sbor Aloise Spisara na Spofiilovû
HusÛv sbor Gustava Adolfa Procházky v Karlínû
HusÛv sbor Jana Îelivského v Bfievnovû
HusÛv sbor Jana ÎiÏky na ÎiÏkovû
HusÛv sbor na Smíchovû
HusÛv sbor na Vinohradech
HusÛv sbor na Zbraslavi
HusÛv sbor pod Vy‰ehradem
HusÛv sbor v Dejvicích
HusÛv sbor ve Vr‰ovicích
HusÛv sbor v Hole‰ovicích
HusÛv sbor v Nuslích
Metodistická modlitebna v âertousích
Metodistická modlitebna ve Vr‰ovicích
Metodistické modlitebny v Jeãné ulici
Milíãova modlitebna na Jarovû
Misijní dÛm Církve JeÏí‰e Krista svat˘ch posledních dnÛ
Modlitebna Profesorského domu v Bubenãi
Modlitebna Slovenské evangelické církve na ÎiÏkovû
Sborov˘ dÛm adventistÛ na Vinohradech
Sborov˘ dÛm baptistÛ na Vinohradech
Îidovská modlitebna na Popelce
Îidovská modlitebna na ÎiÏkovû
38
38
38
39
39
40
41
41
42
42
43
44
45
45
46
46
47
48
48
49
49
49
50
50
51
51
51
OB¤ADNÍ SÍNù
Nová obfiadní síÀ na Ol‰anech
Obfiadní síÀ Ïidovského hfibitova na Ol‰anech
Îidovská obfiadní síÀ v ëáblicích
52
52
52
53
KAPLE
KAPLE SVATOVÍTSKÉ KATEDRÁLY
BoÏího hrobu
Hazmburská kaple
KÛrová kaple
Martinická kaple
Nejsvûtûj‰í Trojice
Nová arcibiskupská kaple
Saská kaple
Schwarzenberská kaple
Stará arcibiskupská kaple
54
54
54
54
54
55
55
56
56
56
57
6
Sv. AneÏky âeské
Sv. Anny
Sv. Jana Kfititele
Sv. Jana Nepomuckého
Sv. KfiíÏe
Sv. Ludmily
Sv. Michala
Sv. Václava
Sv. Zikmunda
Thunovská kaple
Vald‰tejnská kaple
Baptistického semináfie v Jenerálce
Betlémská kaple na Starém Mûstû
Betlémská kaple na ÎiÏkovû
BoÏího hrobu na Petfiínû
BoÏího hrobu Na zbofienci
BoÏího tûla na Karlovû námûstí
Bubenské reálky
âernínského paláce
Dvora Sue Ryder v Michli
ëáblického zámku
Edity Steinové na Pernikáfice
Hfibitovní kaple na Invalidovnû
Hfibitovní kaple na Zelené li‰ce
Hfibitovní kaple v Bubenãi
Hfibitovní kaple ve Stra‰nicích
Hfibitovní kaple v Ruzyni
Hfibitovní kaple v ¤eporyjích
Hfibitovní kaple v Tfieboradicích
Husova kaple v Libni
Chodovské tvrze
Jeruzalémská kaple na Novém Mûstû
Kalvárie na Petfiínû
Kapitulního domu na Hradãanech
Karolina
Klá‰tera klaretiánÛ
Komofianského zámku
KfiíÏové cesty na Petfiínû
LibeÀského zámku
Loretánská kaple
Me‰ní kaple ve Vysoãanech
Morová kapliãka na Vy‰ehradû
Na Ko‰ince
57
58
58
58
59
59
60
60
61
61
62
62
63
64
64
65
65
66
66
67
67
67
68
68
68
69
69
69
69
69
70
70
71
71
72
72
73
73
73
74
75
75
75
7
Obsah
Na Kundratce
Nalezení sv. KfiíÏe ve StodÛlkách
Nanebevzetí Panny Marie na Klamovce
Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Novomûstské radnici
Na Nikolajce
Na Rokosce
Na Ry‰ánce
Na Schleiferce
Na Slovance
Na ·Èáhlavce
Nejsvûtûj‰ího srdce Pánû u boromejek
Nejsvûtûj‰í Trojice na Hadovce
Nejsvûtûj‰í Trojice na Nesypce
Nejsvûtûj‰í Trojice na ·atovce
Nejsvûtûj‰í Trojice na Zlatnici
Nejsvûtûj‰í Trojice v Sedlci
Neposkvrnûného poãetí Panny Marie na Majorce
Pankrácké vûznice
Panny Marie na ÎiÏkovû
Panny Marie u Václava z Radãe
Panny Marie ve Starém královském paláci
Panny Marie ve Staromûstské radnici
Panny Marie ve ‰pitále sv. Jakuba
Panny Marie V hradbách
Panny Marie v Lysolajích
Panny Marie v Motole
Panny Marie v nemocnici na Moráni
Panny Marie Bolestné u celest˘nek
Panny Marie Bolestné v âerné ulici
Panny Marie Bolestné v Malé Chuchli
Panny Marie Bolestné v paláci LaÏansk˘ch
Panny Marie Einsiedelnské na hradní rampû
Panny Marie Karlovské na Novém Mûstû
Panny Marie Královny andûlÛ u franti‰kánÛ
Panny Marie Královny andûlÛ v Nostickém paláci
Panny Marie Öttingenské na Kajetánce
Panny Marie a Karla Boromejského na Malé Stranû
Plaského klá‰tera
Poutní kaple V‰ech svat˘ch v Rybníãku
Poutní kaple Svatováclavské cesty
Poutní kapliãky do Hájku
Sv. Aloise v Karmelitské ulici
Sv. AlÏbûty ve strahovském ‰pitále
8
Obsah
75
76
76
77
77
78
78
78
79
79
79
80
80
81
81
82
82
82
83
84
84
84
85
86
86
86
87
87
87
88
88
88
89
89
90
90
91
91
92
92
92
93
93
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
AndûlÛ na Andûlce
AndûlÛ Novomûstského ústavu ‰lechtiãen
Anny v Jeãné ulici
Anny v Krãi
Anny v Satalicích
Antonína a BoÏího umuãení v arcibiskupském dvofie
Antonína a sv. AlÏbûty na Hradãanech
Barbory u alÏbûtinek
Barbory u augustiniánÛ poustevníkÛ
Barbory v AneÏském klá‰tefie
Barbory v Loretánské ulici
Bartolomûje v Hodkoviãkách
Bernarda u Pra‰né brány
Dismase na popravi‰ti za Horskou branou
Eliá‰e ve Vojanov˘ch sadech
Filipa a Jakuba na Malé Stranû
Franti‰ka Xaverského na Karlovû námûstí
Hypolita pod Vy‰ehradem
Ignáce pod Letnou
Isidora na ÎeÏulce
Jana Kfititele v arcibiskupském paláci
Jana Kfititele v Bredovském paláci
Jana Kfititele v Jifiské ulici
Jana Kfititele v Katefiinské ulici
Jana Nepomuckého na Hradû
Jana Nepomuckého na Jenerálce
Jana Nepomuckého na Kneislovce
Jana Nepomuckého na Reismonce
Jana Nepomuckého pod Karlov˘m mostem
Jana Nepomuckého v domû âerveného kfiíÏe
Jana Nepomuckého ve Viniãné ulici
Jana Nepomuckého ve Vinofii
Jana Nepomuckého ve Vojanov˘ch sadech
Jana Nepomuckého ve Wun‰vicovû domû
Jana Nepomuckého v Hájích
Jana Nepomuckého v Martinickém paláci
Jana Nepomuckého v Radlicích
Jana Nepomuckého v Trauttmansdorffském paláci
Jiljí na Vûtrovû
Josefa v Krãi
Josefa v nemocnici na Karlovû námûstí
Josefa v ústavu slep˘ch dívek
Josefa Kalasanského v piaristické koleji
94
94
95
95
96
96
96
97
98
98
99
99
99
100
100
101
101
101
102
102
102
103
103
104
104
104
104
105
105
105
106
106
106
107
107
108
108
108
109
109
109
110
110
9
Obsah
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
10
Karla Boromejského v Karlínû
Kláry v Troji
Klimenta na Opy‰i
Klimenta na Vy‰ehradû
KfiíÏe na Hradû
KfiíÏe v Braníku
KfiíÏe v invalidovnû
KfiíÏe v Jeãné ulici
KfiíÏe v Nemocnici praÏského obchodnictva
KfiíÏe v Zemské porodnici
Lazara v Bfievnovû
Libora na Liborce
Ludmily na Vy‰ehradû
Ludmily v T˘nském chrámu
Marty a sv. Ludmily v Pfiední Kopaninû
Mafií Magdaleny na Bohdalci
Mafií Magdaleny na Vy‰ehradû
Mafií Magdaleny pod Letnou
Mafií Magdaleny ve V‰eobecném chudobinci
Matûje v Obofie
Matou‰e na Loretánském námûstí
Michala na Pernikáfice
Michala pod Bruskou
Mofiice na Hradû
Notburgy ve ·porkovû paláci
Petra v luÏickosrbském semináfii
Petra a Pavla v Apo‰tolské nunciatufie
Petra a Pavla ve lhoteckém dvofie
Prokopa na Smetance
Prokopa na ·muk˘fice
Rafaela archandûla v Klárovû ústavu
rodiny na Petfiínû
rodiny na Vondraãce
Rocha v Ko‰ífiích
Tekly u alÏbûtinek Na slupi
Terezie z Ávily ve Vojanov˘ch sadech
Václava na Vinohradech
Václava v Dejvicích
Václava ve Strakovû akademii
Václava ve Vald‰tejnském paláci
Václava v Gymnáziu Jana Nerudy
Václava v Male‰icích
Václava v Nuslích
Obsah
111
112
112
113
113
113
114
115
115
116
116
117
117
117
118
118
119
119
120
120
120
121
121
122
122
122
123
123
123
124
124
124
125
126
126
127
127
128
128
128
129
129
130
Sv. Václava v Suchdole
Sv. Vojtûcha na Balkánû
Sv. Vojtûcha na Hradû
·kolní kaple sv. Aloise na námûstí Jifiího z Podûbrad
·kolní kaple sv. Aloise v Lond˘nské ulici
·kolní kaple sv. KfiíÏe v Belgické ulici
·kolní kaple sv. Václava v Hole‰ovicích
·kolní kaple ve Vysoãanech
·kolsk˘ch sester na Vinohradech
Templáfiská kaple v Dlouhé ulici
Templáfiská kaple v Templu
Trojského zámku
U Bílé vûÏe
U motolského krematoria
Útulny slep˘ch dívek
V âertousích
V âimicích
Ve Velké Chuchli
Ve Vincentinu
V Holyni
Vla‰ská kaple Klementina
V LetÀanech
V Milíãovû Jeruzalémû
V Písku
V Práãích
V‰ech svat˘ch v domû bekyÀ
V Thomayerovû nemocnici
V Tfiebonicích
V Ungeltu
Zlatnická kaple sv. Eligia v Klementinu
Zrcadlová kaple Klementina
130
130
130
131
131
131
132
132
132
132
133
133
133
134
134
134
135
135
136
136
136
137
137
138
138
139
139
140
140
140
141
KOSTELY
Adventistick˘ kostel na Malvazinkách
Bét-el ve Stra‰nicích
âeskobratrsk˘ kostel v Braníku
âeskobratrsk˘ kostel ve Stfie‰ovicích
Jana Husa na Malé Stranû
JiÏní Mûsto – Chodovské kfiesÈanské centrum
Nanebevzetí Panny Marie na Strahovû
Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Poãernicích
Nanebevzetí Panny Marie v Modfianech
Narození Pánû v Loretû
142
142
142
143
143
144
144
145
146
146
147
11
Obsah
Narození Panny Marie v Malé Chuchli
Narození Panny Marie v Michli
Narození Panny Marie v Zábûhlicích
Nejsvûtûj‰ího srdce Pánû na Vinohradech
Nejsvûtûj‰í Trojice ve Spálené ulici
Nejsvûtûj‰í Trojice v Ko‰ífiích
Nejsvûtûj‰í Trojice v Podskalí
Neposkvrnûného poãetí Panny Marie u hybernÛ
Neposkvrnûného poãetí Panny Marie ve Stra‰nicích
Obrácení sv. Pavla v Karlínû
Obrácení sv. Pavla v Templu
Panny Marie na Hradû
Panny Marie Na louÏi
Panny Marie v Mariánské zahradû
Panny Marie V ‰ancích
Panny Marie v Tfieboradicích
Panny Marie Andûlské na Hradãanech
Panny Marie Andûlské u kajetánÛ
Panny Marie Královny míru na Lhotce
Panny Marie pod fietûzem na Malé Stranû
Panny Marie Sedmibolestné Na slupi
Panny Marie SnûÏné na Novém Mûstû
Panny Marie Vítûzné na Bílé Hofie
Panny Marie Vítûzné na Malé Stranû
Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlovû
Panny Marie, sv. Jeron˘ma a svat˘ch patronÛ slovansk˘ch
Na Slovanech
Pokory Panny Marie pod Vy‰ehradem
Pov˘‰ení sv. KfiíÏe na ÎiÏkovû
Pov˘‰ení sv. KfiíÏe ve Vinofii
Pov˘‰ení sv. KfiíÏe v Kolodûjích
Pravoslavn˘ kostel na Ol‰ansk˘ch hfibitovech
Sacré Coeur na Smíchovû
Stûtí sv. Jana Kfititele na Vy‰ehradû
Stûtí sv. Jana Kfititele v Hostivafii
Sv. AlÏbûty ve Kbelích
Sv. AneÏky na Spofiilovû
Sv. Anny na Starém Mûstû
Sv. Anny na Újezdû
Sv. Anny na ÎiÏkovû
Sv. Antonína Paduánského v Hole‰ovicích
Sv. Apolináfie na Vûtrovû
Sv. Bartolomûje na Hradû
12
Obsah
148
148
149
149
151
151
152
152
153
154
154
154
155
156
156
157
157
159
160
160
161
162
163
164
165
165
166
167
168
168
168
169
169
170
170
171
171
172
173
173
174
175
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Bartolomûje na Starém Mûstû
Bartolomûje pod Vy‰ehradem
Bartolomûje v Kyjích
Benedikta na Hradãanech
Cyrila a Metodûje v Karlínû
Cyrila a Metodûje v Nebu‰icích
Cyrila a Metodûje v Resslovû ulici
Ducha na Starém Mûstû
Fabiána a ·ebestiána v Liboci
Filipa a Jakuba na Malvazinkách
Filipa a Jakuba na Smíchovû
Filipa a Jakuba na Starém Mûstû
Filipa a Jakuba na Zlíchovû
Franti‰ka v AneÏském klá‰tefie
Franti‰ka Serafínského na KfiiÏovnickém námûstí
Franti‰ka z Assisi na Chodovû
Franti‰ka z Assisi v Krãi
Gabriela na Smíchovû
Gotharda v Bubenãi
Ha‰tala na Starém Mûstû
Havla na Starém Mûstû
Havla na Zbraslavi
Ignáce na Karlovû námûstí
Jakuba Na zábradlí
Jakuba Vût‰ího na Starém Mûstû
Jakuba Vût‰ího na Zbraslavi
Jakuba Vût‰ího ve StodÛlkách
Jakuba Vût‰ího v Kunraticích
Jakuba Vût‰ího v Petrovicích
Jana Na boji‰ti
Jana na Jenerálce
Jana na Skalce
Jana Na struze
Jana Evangelisty na Vy‰ehradû
Jana Kfititele Na prádle
Jana Kfititele na Újezdû
Jana Kfititele Na zábradlí
Jana Kfititele v Dolních Chabrech
Jana Kfititele v Obofie
Jana Kfititele v Podskalí
Jana Nepomuckého na Hradãanech
Jana Nepomuckého na Skalce
Jana Nepomuckého ve Velké Chuchli
175
176
176
177
178
179
179
180
180
181
181
182
182
183
183
184
185
185
187
188
189
190
190
190
191
192
192
193
193
193
194
194
194
194
195
195
196
196
197
197
197
198
199
13
Obsah
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
14
Jana Nepomuckého v Ko‰ífiích
Jana Nepomuckého v Kunraticích
Jana a Pavla v Krtni
Jiljí na Starém Mûstû
Jindfiicha a sv. Kunhuty na Novém Mûstû
Jifií na Hradû
Jifií v Hloubûtínû
Josefa na Malé Stranû
Josefa na námûstí Republiky
Karla Boromejského pod Petfiínem
Katefiiny na Novém Mûstû
Klimenta na Starém Mûstû
Klimenta na Pofiíãí
Klimenta na Vy‰ehradû
Klimenta v Bubnech
Kosmy a Damiána Na Slovanech
KfiíÏe Na pfiíkopû
KfiíÏe u cyriakÛ
KfiíÏe v ulici Karoliny Svûtlé
Lazara na Novém Mûstû
Linharta v Uzdáfiích
Longina Na Rybníãku
Ludmily na Vinohradech
Ludmily ve Chvalech
Markéty v Bfievnovû
Markéty v Královicích
Martina na Vy‰ehradû
Martina pod Hradem
Martina ve zdi
Martina v Lipanech
Martina v ¤epích
Mafií Magdaleny v Harantovû ulici
Mafií Magdaleny v Karmelitské ulici
Mafií Magdaleny v Pfiední Kopaninû
Matûje v ·árce
Michala na Starém Mûstû
Michala pod Hradem
Michala pod Letnou
Michala v Kinského zahradû
Michala v Opatovicích
Michala v Podolí
Mikulá‰e na Malostranském námûstí
Mikulá‰e na Staromûstském námûstí
Obsah
200
200
200
201
202
203
204
205
206
206
207
207
208
209
209
210
211
211
212
213
213
214
215
215
216
216
217
217
218
219
220
220
221
221
222
223
223
224
224
225
225
226
227
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Sv.
Mikulá‰e ve Vr‰ovicích
Mikulá‰e v Podskalí
Norberta na Starém Mûstû
Norberta ve Stfie‰ovicích
Ondfieje pod Hradem
Ondfieje v Betlémské ulici
Ondfieje v Kolovratech
Pankráce na Pankráci
Pavla na ·pitálském poli
Petra na Kampû
Petra na Pofiíãí
Petra v Dubeãku
Petra a Pavla Na struze
Petra a Pavla na Vy‰ehradû
Petra a Pavla na Zderaze
Petra a Pavla v Bohnicích
Petra a Pavla v Radotínû
Petra a Pavla v Rybáfiích
Petra a Pavla v ¤eporyjích
Prokopa na Malé Stranû
Prokopa na ÎiÏkovû
Prokopa v Braníku
Prokopa v Hluboãepích
Prokopa v Hrnãífiích
Prokopa v Nov˘ch Butovicích
Remigia v âakovicích
Rocha na Ol‰anech
Rocha na Strahovû
Salvátora v AneÏském klá‰tefie
Salvátora v Klementinu
·imona a Judy na Starém Mûstû
·tûpána na Novém Mûstû
·tûpána ve zdi
Terezie od Dítûte JeÏí‰e v Kobylisích
Tomá‰e na Malé Stranû
Václava na Malé Stranû
Václava na Proseku
Václava na Smíchovû
Václava na vinohradském hfibitovû
Václava na Zderaze
Václava v Bohnicích
Václava ve Vr‰ovicích
Valentina na Starém Mûstû
228
228
228
229
230
230
231
232
232
233
233
234
234
235
236
236
237
237
238
238
238
239
239
240
240
240
241
242
243
243
244
245
246
246
247
248
248
249
250
250
251
252
253
15
Obsah
Praha stovûÏatá
Sv. Vavfiince na Petfiínû
Sv. Vavfiince na Vy‰ehradû
Sv. Vavfiince v Nebovidech
Sv. Vavfiince v Prokopském údolí
Sv. Víta na Hradû
Sv. Vojtûcha na Hradãanech
Sv. Vojtûcha na Novém Mûstû
Sv. Vojtûcha v Celetné
Sv. Vojtûcha v Dejvicích
Sv. Vojtûcha v Libni
Sv. Vojtûcha v Podskalí
Sv. Vor‰ily na Národní tfiídû
Svatynû Krista Krále ve Vysoãanech
T˘nsk˘ chrám na Staromûstském námûstí
U Jákobova Ïebfiíku v Kobylisích
U Salvátora na Starém Mûstû
V‰ech svat˘ch na Hradû
V‰ech svat˘ch ve Slivenci
V‰ech svat˘ch v Uhfiínûvsi
Zvûstování Panny Marie na Trávníãku
253
254
254
255
255
258
259
259
260
261
261
262
262
263
265
265
267
268
268
269
SYNAGOGY
Branická synagoga V ·alkovnû
Cikánova synagoga v Josefovû
Jubilejní synagoga v Novém Mûstû
Klausová synagoga v Josefovû
LibeÀská synagoga
Maiselova synagoga v Josefovû
Malá synagoga v Bubnech
Malostranská synagoga
Novomûstská synagoga
Pinkasova synagoga v Josefovû
Popperova synagoga v Josefovû
Smíchovská synagoga
Staronová synagoga v Josefovû
Stra‰nická synagoga
·panûlská synagoga v Josefovû
Uhfiínûveská synagoga
Velkodvorská synagoga v Josefovû
Vinohradská synagoga
Vysoká synagoga v Josefovû
Îidovská zahrada
270
270
270
270
271
272
272
273
274
274
274
275
275
276
277
277
278
278
279
279
279
Rejstfiík místních jmen
281
16
PRAHA STOVùÎATÁ
Jméno Praha pfiíslu‰elo pÛvodnû pfiemyslovskému hradi‰ti, pozdûji se
název pfienesl na sídli‰tû v jeho podhradí a následnû na stfiedovûká
mûsta, která z podhradí vznikla. Souãástí Prahy se nakonec stala mûsta a vesnice v okolí prvních praÏsk˘ch mûst.
V roce 1950 objevil archeolog Ivan Borkovsk˘ v dne‰ním pfiíãném
traktu mezi prvním a druh˘m nádvofiím PraÏského hradu zbytky
skromné jednolodní baziliky Panny Marie, která byla po kostele na Levém Hradci druhou kfiesÈanskou svatyní v pfiemyslovsk˘ch âechách
a prvním praÏsk˘m chrámem. Po ní pfievzala podle legendy funkci
hlavního praÏského chrámu bazilika sv. Jifií, postavená na v˘chodním
okraji hradní akropole kníÏetem Vratislavem I., a uÏ koncem 10. století vyrostla v centru akropole jako tfietí hradní chrám rotunda sv. Víta, vysvûcená pravdûpodobnû roku 930.
Sídelní v˘boj Prahy poãínající pfielomem 10. a 11. století byl podstatnû ovlivnûn ochranou a správní funkcí dvou pfiemyslovsk˘ch pevností a mocensk˘ch center, Hradu a Vy‰ehradu, a proto vedle podhradí
PraÏského hradu zaãalo nab˘vat na v˘znamu také vltavské pravobfieÏí, hlavnû kolem komunikace spojující „severní“ kníÏecí hrad s kníÏecím hradem na jiÏním okraji praÏské kotliny. Tady v‰ude, kolem té
prastaré cesty pfiekraãující brod, vyrÛstaly svatynû, nûkteré s prvními
praÏsk˘mi vûÏemi a vûÏiãkami a se zvony a zvonky zvoucími, jak fiíká
básník, do chrámÛ Pánû.
Zlat˘m vûkem praÏsk˘ch kostelÛ byla bezesporu doba vlády císafie
Karla IV. ZaloÏení svatovítské katedrály zahájilo fiadu praÏsk˘ch sakrálních staveb, k nimÏ mûl Otec vlasti vztah zakladatele nebo spoluúãastníka, ãi alespoÀ protektora. Díky Ïivotnímu úsilí Karla IV. stala se
Praha nejen centrem stfiedovûké fií‰e, ale i mûstem ãetn˘ch chrámÛ
evropského formátu.
Po období slavném následovala doba tragická. Husitská revoluce
pfiekroãila meze svého pÛvodního reformního programu a za obûÈ jí
padly desítky praÏsk˘ch chrámÛ a klá‰terÛ. ¤ada svatyÀ lehla popelem, nûkteré pfii útocích zfanatizovaného vzboufieného lidu, nûkteré
pfiímo z nafiízení praÏsk˘ch husitsk˘ch hejtmanÛ, aby svou strategicky v˘znamnou polohou neposkytovaly oporu nepfiátelsk˘m ÏoldákÛm
císafie Zikmunda. Tak skonãil ranû stfiedovûk˘ Vy‰ehrad. V˘sledek husitsk˘ch válek byl pro praÏské sakrální stavby tristní: Zpustlé svatynû
s prohofiel˘mi krovy a zfiícen˘mi klenbami, zbavené z valné ãásti své-
17
Praha stovûÏatá
ho materiálního, vesmûs umûleckého bohatství, stály tu jako Ïalující
dokument mûsta, které z v˘sluní spadlo do hlubokého temna, mravní
a kulturní bídy, z níÏ se jen velmi tûÏko vzpamatovávalo.
Nov˘ rozmach Prahy nastal aÏ v dobû rudolfínské, kdy se mûsto nad
Vltavou opût stalo sídlem fiímského císafie, kter˘ do metropole povolal
mnoho zahraniãních stavitelÛ, podnikatelÛ a umûlcÛ. Svému sídelnímu mûstu vûnoval patfiiãnou pozornost, ov‰em ve v˘stavbû chrámÛ se
jeho snahy nikterak neprojevily. Teprve baroko pfiineslo v˘razné
zmûny, související s násilnou rekatolizací zemû. K nejpoãetnûj‰ím
a k nejpozoruhodnûj‰ím stavbám této doby po protestanty prohrané
bitvû na Bílé hofie patfií kostely, které sv˘m ustrojením a v˘vojov˘m
zafiazením ztûlesÀují v˘voj tohoto v˘razného stavebního slohu. Neobvykle vysok˘ poãet praÏsk˘ch gotick˘ch chrámÛ prodûlal v prÛbûhu
17. a 18. století rekonstrukci. Dlouhou fiadu barokních chrámov˘ch
staveb zahájila novostavba Lorety, kde uÏ od tfiicát˘ch let 17. století
stála hojnû nav‰tûvovaná poutní kaple, vybudovaná podle projektu
G. B. Orsiho za úãasti ãetn˘ch, pfiedev‰ím italsk˘ch umûlcÛ.
V dobû vlády Josefa II. v letech 1780–90 potkala praÏské sakrální
stavby dal‰í pohroma – josefínská „kulturní revoluce“. Kostely a klá‰tery byly podrobeny zkoumání z hlediska uÏiteãnosti a ty, které Josefovy úfiady uznaly za neplodné a zbyteãné, byly bezohlednû niãeny.
Tento osud potkal kromû v‰ech jezuitsk˘ch kostelÛ a klá‰terÛ, postiÏen˘ch zru‰ením fiádu uÏ v roce 1773, celkem 22 praÏsk˘ch klá‰terÛ
a 43 kostelÛ. V‰echny byly ihned odsvûceny a uzavfieny. S kaplemi
a men‰ími svatynûmi dostoupil poãet zru‰en˘ch církevních staveb ãísla 63. Pro mnoho odsvûcen˘ch a uzavfien˘ch kostelÛ znamenala léta
1782–84 zkázu a zánik. âást církevních staveb byla rozprodána soukromníkÛm, ktefií si v nich zfiídili dílny a skladi‰tû, jinde zaãaly b˘valé církevní objekty slouÏit armádû. Nûkteré svatynû byly je‰tû bûhem
18. století zbofieny. Tak smutnû skonãil napfiíklad staromûstsk˘ kostel
sv. Linharta nebo kostel Panny Marie na LouÏi, kter˘ stával na dne‰ním Mariánském námûstí, nebo starobylá svatojánská svatynû Na boji‰ti. Josefínské reformy citelnû ochudily mûsto o fiadu umûlecky i historicky v˘znamn˘ch církevních památek, které Evropa Praze závidûla.
Po prusko-rakouské válce v roce 1866 bylo rozhodnuto zbavit Prahu hradeb a prohlásit ji za otevfiené mûsto. Vznikala pfiedmûstí – roku
1817 Karlín, v roce 1838 Smíchov. Roku 1849 vznikla z b˘val˘ch vinic
obec Královské Vinohrady, od níÏ se pozdûji oddûlil a osamostatnil
ÎiÏkov. V roce 1884 byly ku Praze pfiipojeny Hole‰ovice-Bubny a za
nimi následovaly obce dal‰í. A tak v druhé polovinû 19. století a na
prahu století dvacátého dostala Praha nové umûlecky velmi cenné
svatynû: na Smíchovû kostel sv. Václava, na Královsk˘ch Vinohradech
chrám sv. Ludmily, na ÎiÏkovû kostel sv. Prokopa, v Hole‰ovicích-
18
Praha stovûÏatá
-Bubnech chrám sv. Antonína. Do tohoto období spadá i novogotická
dostavba svatovítské katedrály.
Praha v období mezi dvûma svûtov˘mi válkami se okázale odvrátila od fiímského katolicismu, postavila se zády k Vatikánu a hlásila se
k husitské a protestantské tradici. Pfiesto vzniklo sedm moderních kostelÛ, z toho ãtyfii fiímskokatolické. Z v˘znaãn˘ch novostaveb je nutné
pfiipomenout PleãnikÛv chrám Nejsvûtûj‰ího srdce Pánû na Vinohradech, GoãárÛv kostel sv. Václava ve Vr‰ovicích ãi HusÛv sbor Církve
ãeskoslovenské husitské v Dykovû ulici na Vinohradech, projektovan˘
ve tfiicát˘ch letech 20. století Pavlem Janákem.
Pováleãné období a hlavnû doba po nástupu totalitního komunistického reÏimu Prahu je‰tû více sekularizovaly, a tak ve mûstû i v obcích,
které byly k Praze pfiipojeny, nenajdeme mnoho svatyÀ, jejichÏ v˘stavba by se datovala do let 1948–89. K v˘jimkám patfií napfiíklad kostel adventistÛ na Malvazinkách, vybudovan˘ v letech 1982–85 podle
projektu brnûnského architekta Václava Tfiísky, ãi kobylisk˘ kostel
U Jákobova Ïebfiíku, postaven˘ podle plánÛ ‰v˘carského architekta
E. Giessela. Pokud jde o poãet, obohatily Prahu více svatynû obcí pfiipojen˘ch k mûstu v pováleãné dobû. Mezi nejkrásnûj‰í patfií románsk˘
emporov˘ kostel sv. Bartolomûje v Kyjích ãi jednolodní románsk˘ kostelík sv. Jana Kfititele v Dolních Chabrech, v nûmÏ se zachovaly vzácné nástûnné malby ze 14. století.
Po roce 1989 a na prahu jednadvacátého století byla Praha obohacena svatynûmi nov˘mi. Sedmnáctého ãervence roku 1994 do‰lo k vysvûcení fiímskokatolického kostela Neposkvrnûného poãetí Panny Marie ve Stra‰nicích, v roce 2000 byla dokonãena stavba ãeskobratrské
modlitebny v ·eberovû. Obû svatynû byly financovány vesmûs z darÛ
západních kfiesÈansk˘ch církví a církevních spoleãností. NárÛst poãtu
a bohatství praÏsk˘ch svatyÀ po zdviÏení Ïelezné opony a návratu do
Evropy pokraãuje. I o tom podávám svûdectví v knize, kterou drÏíte
v rukou.
Praha je stovûÏatá, fiíká se. A tento pfiívlastek získala hlavnû díky
vûÏím sv˘ch chrámÛ. Pfii poutích Prahou pro pravideln˘ t˘deník âeského rozhlasu, vysílan˘ v letech 1993–2002 na stanici Regina, jsem nepoãítal vûÏe, ale sakrální stavby – a napoãítal jsem jich skoro pût stovek. Nûkteré vûÏe mají, nûkteré nemají, jiné uÏ neexistují. V˘sledkem
m˘ch toulek je tato kniha. Je napÛl encyklopedií, chtûla by b˘t populárním prÛvodcem a tak trochu i mal˘m dûjepisem církevního Ïivota
Prahy.
Posvátná místa královského hlavního mûsta Prahy popsal souhrnnû
v roce 1884 kaplan u Sv. Vojtûcha P. Franti‰ek Ekert. Zab˘val se v‰ak,
jak pí‰e v podtitulu své práce, jen objekty katolické víry. PraÏské fiímskokatolické svatynû popisuje ve své rozsáhlé práci Posvátná místa
19
Praha stovûÏatá
Církevní domy, sbory a modlitebny
Království ãeského svûtící biskup praÏsk˘ Antonín Podlaha. Velmi dÛkladnû se sakrálními objekty zab˘vá Franti‰ek Ruth ve své tfiídílné
Kronice královské Prahy a obcí sousedních. Mnoho cenn˘ch informací
jsem na‰el také v klasickém prÛvodci Emanuela Pocheho Prahou
krok za krokem, kter˘ vy‰el poprvé v roce 1948 v nakladatelství V. Poláãka (pozdûj‰í vydání byla na informace o sakrálních stavbách skoupûj‰í). V˘znamn˘m zdrojem informací rovnûÏ byly ãtyfidílné Umûlecké
památky Prahy, kolektivní dílo Ústavu dûjin umûní Akademie vûd âR
vydané nakladatelstvím Academia v letech 1996–2000, dÛkladnû mapující historické centrum Prahy.
To, co jsem nena‰el v knihách a v archivech, nacházel jsem pfiímo
v terénu. Pfiivítám – a nakladatelství LIBRI jistû také – v‰echny pfiipomínky, doplÀky a koneckoncÛ i opravy. ProtoÏe nic není dokonalé,
i kdyÏ jsem se velmi snaÏil a nachodil po Praze desítky kilometrÛ. Moje Ïena Vûra by za trpûlivost, jakou se mnou mûla v dobû mé práce „na
kostelíãcích“, zaslouÏila svatozáfi.
Zvu vás s touto knihou na vycházky Prahou. PomÛckou v hledání
mÛÏe b˘t i rejstfiík ulic, kter˘ spolu s plánem Prahy poslouÏí tûm, ktefií se vypraví po m˘ch stopách, tak jako se po stopách PraÏského chodce vydávají od roku 1993 posluchaãi âeského rozhlasu.
Závûreãné práce na PraÏsk˘ch svatyních probíhaly pfii velké povodni v srpnu 2002, v dobû, kdy v Praze kulminovala Vltava a Staré Mûsto
zachránila tfiímetrová protipovodÀová mobilní stûna. Dík za tu hliníkovou zeì patfií Pavlu Uhrovi, Petru Beranovi, Janu Koukalovi a lidem
kolem nich. První z nich je fieditelem dolního toku Povodí Vltavy, druh˘ ‰éfem magistrátního odboru krizového fiízení, tfietí je fyzik a v dobû, kdy se s protipovodÀov˘mi úpravami centra zaãalo, byl praÏsk˘m
primátorem. Vzorem jim byl Kolín nad R˘nem, kde si museli poradit
s velkou vodou asi pûtkrát za pfiede‰l˘ch osm let. Mobilní skládaãku
vyrobil Ladislav Srubek z Blanska.
V Praze v záfií 2002
CÍRKEVNÍ DOMY, SBORY
A MODLITEBNY
Bratrská modlitebna v Bartolomûjské ulici
Poslední budovou na pravé stranû Bartolomûjské ulice byl dÛm
ãp. 347/14 a s ním spojen˘ dÛm ãp. 348/16. ¤íkalo se tu U BoÏího roucha nebo také U BoÏí suknû. V tomto objektu od sedmdesát˘ch let
19. století byla evangelická modlitebna. V tûsném sousedství pronajatého sálu modlitebny v Bartolomûjské ulici bylo otevfieno KfiesÈanské
knihkupectví a nakladatelství V. Horkého s pÛjãovnou knih.
Prvním faráfiem evangelické modlitebny v Bartolomûjské byl Václav
·ubrt, jenÏ díky „protestantskému patentu“ Franti‰ka Josefa I. z roku
1861 mohl mimo jiné studovat bohosloví v cizinû a udrÏovat styk se
zahraniãím. V té dobû byl policejním fieditelem v Praze Franz Dedera,
nûkdej‰í vrchní komisafi znám˘ z Havlíãkov˘ch Tyrolsk˘ch elegií, kter˘ fiídil pfievoz Karla Havlíãka Borovského do Brixenu. Dedera v roce
1873 nejdfiív nechtûl „náboÏenské pfiedná‰ky“ v Bartolomûjské ulici
povolit, ale pozdûji se nechal oblomit a „práce nedûlní ‰koly s mnoh˘mi dítkami tû‰ila se zvlá‰tní ochranû pana policejního fieditele“, jak se
pí‰e v jedné ze soudob˘ch zpráv sboru. Po Dederovû odchodu z funkce byla v záfií 1876 shromáÏdûní v Bartolomûjské zakázána, ale ãetné
bohosluÏby a pfiedná‰ky, které se konaly v bytech evangelíkÛ, ohroÏeny nebyly. Jedním takov˘m shromaÏdi‰tûm byl byt misionáfie Alberta
W. Clarka v Eli‰ãinû, dnes Revoluãní ulici poblíÏ mostu pfies Vltavu.
ShromáÏdûní v bytech trvala aÏ do 3. ãervna 1880, kdy byla zaloÏena
Svobodná reformovaná církev. Ta mûla postupnû své modlitebny
v Bartolomûjské ulici ã. 16, v Rybné ã. 11, v Truhláfiské 24, v Petrské
23 a od listopadu 1907 velmi prostornou modlitebnu v Soukenické ulici ã. 1 194/15.
Eduard ·koda
Bratrsk˘ sbor na Smíchovû
V Praze byly pfied první svûtovou válkou v krátkém ãasovém rozpûtí postaveny tfii v˘znamné evangelické budovy. V roce 1903 sbor v Krokovû ulici ã. 4, dnes Vrázovû na Smíchovû, v roce 1905 na Vinohradech
v dne‰ní ¤ímské ulici a v roce 1907 v Soukenické ulici na Novém Mûstû. V‰echny uvedené stavby byly zadány staviteli Antonínu Dvofiákovi.
Vinohradsk˘ a smíchovsk˘ evangelick˘ dÛm byly postaveny z iniciativy kazatele Aloise Bílého, jenÏ po deseti letech pÛsobení na Smíchovû,
kde se zaslouÏil o stavbu na svou dobu a pomûry velkolepé modlitebny, ode‰el do sboru na Vinohradech. Tady se opût s nemen‰í odvahou
20
21
Církevní domy, sbory a modlitebny
a obûtavostí pustil do stavby dal‰ího sborového domu (v roce 1919 pfie‰el Alois Bíl˘ do âeskobratrské církve evangelické a vybudoval pro ni
smíchovsk˘ ãeskobratrsk˘ sbor J. A. Komenského). V obou pfiípadech
se jedná v podstatû o nájemní domy, v nichÏ je pouze jedno podlaÏí vyhrazeno prostorné modlitebnû a ostatním místnostem sboru.
Bratrsk˘ sbor na Vinohradech
Evangelick˘ spolek Betanie (pojmenovan˘ podle vesniãky u Jeruzaléma, kde podle Janova evangelia bydlely Marta a Marie a kde JeÏí‰
vzkfiísil Lazara) koupil v lednu 1905 pozemek v b˘valé zahradû továrníka Wichmanna, na níÏ stojí i Vinohradské divadlo. Na konci téhoÏ
roku uÏ tady byl ãinÏovní dÛm postaven˘ stavitelem Antonínem Dvofiákem. DÛm ãp. 1 354/43 v tehdej‰í Brandlovû, dnes ¤ímské ulici mûl
v první patfie dvû místnosti vyhrazené Svobodné reformované církvi,
pozdûj‰í Jednotû ãeskobratrské, dnes Církvi bratrské. Vinohradsk˘
evangelick˘ sbor vznikl 30. kvûtna 1889 v Mikovcovû ulici ãp. 475 a do
nového domu v Brandlovû ulici se vinohrad‰tí evangelíci pfiestûhovali
v lednu 1906.
Stavbu vinohradského bratrského domu podnítil Alois Bíl˘, kter˘ od
roku 1904 slouÏil po deset let jako kazatel a správce sboru na Vinohradech. Viditeln˘m pomníkem tohoto organizátora evangelické ãinnosti jsou tfii praÏské evangelické modlitebny – modlitebna ve Vrázovû
ulici, ãeskobratrsk˘ sbor J. A. Komenského na Smíchovû a tato vinohradská modlitebna se sborem.
Bratrsk˘ sbor na ÎiÏkovû
Církev bratrská, dfiíve Jednota ãeskobratrská, má na ÎiÏkovû svÛj
sbor od roku 1902. Nejdfiíve se shromaÏìovala v Chlumovû ulici, po
první svûtové válce si ÏiÏkov‰tí evangelíci koupili star˘ dÛm na tehdej‰í Podûbradovû, nyní Konûvovû ulici ãp. 151/24, zbofiili jej a na jeho místû postavili v roce 1922 první sborov˘ dÛm s modlitebnou. Plány „v solidním konzervativním stylu“ podepsal v roce 1931 architekt
Josef Blecha.
Modlitebna je jednoduchá prostorná místnost s galerií, na niÏ navazuje mal˘ sál. V sedmdesát˘ch letech 20. století byla podle projektu architekta Nagaje renovována. Interiér bratrské modlitebny je prost˘,
funkãní, stejnû jako v jin˘ch svatyních této církve. Není tu Ïádná v˘razná v˘zdoba.
ÎiÏkovsk˘ sbor zaloÏil evangelick˘ kazatel Franti‰ek Urbánek. Pocházel ze staré evangelické rodiny v Drahovicích u Nymburka a v Praze zaãal pÛsobit v krouÏku mlad˘ch evangelíkÛ soustfiedûn˘ch kolem
charismatického kazatele Aloise Adlofa. Studoval bohosloví v Lipsku,
v Halle nad Saalou, v Berlínû a ve Vídni. V Praze zaãal jako kazatel pÛ-
22
Církevní domy, sbory a modlitebny
sobit od roku 1898 v tehdej‰í Svobodné reformované církvi. KdyÏ se
v roce 1902 oddûlila ãást praÏského sboru a vytvofiila vlastní sbor na
ÎiÏkovû, stal se Urbánek jeho prvním kazatelem a správcem a slouÏil
tu pln˘ch 35 let. Franti‰ek Urbánek byl u ÏiÏkovského bratrského sboru pln˘ch tfiicet let. Byl v˘znamn˘m ãlenem bratrské církve, programovû pracoval na v˘chovû kazatelského dorostu. V letech 1921–23
pfiená‰el na praÏské biblické ‰kole. Jako vikáfi reformovaného sboru
U Klimenta na Pofiíãí se blíÏe seznámil s rodinou T. G. Masaryka
a v nedûlní ‰kole uãil Masarykovu dceru Alici. V roce 1915 pochovávali ÏiÏkov‰tí církevní bratfii Masarykova syna Herberta a roku 1923
jeho Ïenu Charlottu, v roce 1937 prezidenta Masaryka a naposledy ministra zahraniãí Jana Masaryka po jeho tragickém skonu v roce 1948.
Bratrsk˘ sbor v Petrské ulici
PraÏsk˘ evangelick˘ sbor, z jehoÏ kofienÛ vyrostla Církev bratrská,
se domohl vlastního stánku s modlitebnou v roce 1891. Byl to novorenesanãní dÛm v Petrské ulici ãp. 1 169/27, postaven˘ podle plánÛ
Josefa Angera v letech 1885–87. Tady byla zfiízena modlitebna a konala se tu evangelická shromáÏdûní aÏ do roku 1907, kdy kvÛli pfiíli‰né
stísnûnosti pfie‰la práce sboru do nové modlitebny v Soukenické ulici
ãp. 1 194/15.
Bratrsk˘ sbor v Soukenické ulici
Souãasná budova Církve bratrské v Soukenické ulici ãp. 1 193 je
v pofiadí asi pát˘m místem v Praze, kde se sbor od svého zaloÏení v roce 1880 scházel. První pfiedná‰ky a bohosluÏby se konaly v pronajaté
místnosti evangelické modlitebny v Bartolomûjské ulici.
Bratrsk˘ dÛm v Soukenické ulici ã. 15 byl mezi prostorami spolku
Betanie v˘jimkou. DÛm totiÏ tento spolek zakoupil a financoval,
v ostatních pfiípadech ‰lo vût‰inou o adaptace dosavadních nájemních
bytÛ s nedostateãnou v˘‰kou a nevyhovujícím pfiíslu‰enstvím.
Stavbu provedl star‰í bratrského sboru, stavitel Antonín Dvofiák.
NejdÛleÏitûj‰í etapy stavby modlitebny v Soukenické ulici zaznamenal
v roce 1907 Adolf Adlof v evangelickém ãasopise KfiesÈanského spolku
mladíkÛ Mlad˘ kfiesÈan. „Smûnou domu v Petrské ulici zakoupili jsme
dÛm v Soukenické s rozsáhl˘m dvorem, v nûm míníme s pomocí BoÏí
postavit modlitebnu,“ pí‰e Adlof. Dne 4. února 1907 se zaãalo s kopáním základÛ a 17. listopadu téhoÏ roku se konalo v prostorné modlitebnû v Soukenické ulici první slavnostní shromáÏdûní. Z fasády domu svítil do ulice novotou zlacen˘ nápis: „Evangelium je moc BoÏí ke
spasení kaÏdému ãlovûku.“
Kromû velkého sálu s galerií má bratrsk˘ sbor v Soukenické bohaté vedlej‰í prostory, byty kazatelÛ a byt správce, kanceláfie, místnost
23
Církevní domy, sbory a modlitebny
dorostu, velkou klubovnu, jídelnu, dílnu a dal‰í technické a sanitární
místnosti. V pfiední ãásti domu je kfiesÈanské nakladatelství a knihkupectví.
Bratrsk˘ sbor v ·eberovû
·eberov, kdysi ves, která aÏ do roku 1549 patfiila k Chodovu, dnes
souãást Prahy 11, postrádal sakrální stavbu aÏ do konce 20. století.
V devadesát˘ch letech ãlen evangelického sboru v Soukenické ulici
Karel Machala vûnoval církvi pozemek se statkem mezi ‰eberovsk˘mi
rybníky v ulici V ladech ã. 10. Na tomto místû byla podle projektu architektÛ Ale‰e a Michala Bofikovcov˘ch, otce a syna, a kazatele Marka
Fajfra postavena na zaãátku 21. století budova sboru s modlitebnou.
Modlitebna má tfii vûÏe – prosklenou centrální nad hlavní síní,
boãní nad baptisteriem a zvonici.
Kruhová v˘seã interiéru je rozdûlena na tfii pole po tfiiceti stupních.
Vûfiící nesedí v kfieslech v rovinû,
ale na stupních. Byl pouÏit efekt
amfiteátru, tak aby mohla modlitebna slouÏit nejen bohosluÏebn˘m
úãelÛm, ale i pfiedná‰kové ãinnosti.
V popfiedí hlavní sínû je bazén baptisteria, nad síní balkon.
Cel˘ areál Církve bratrské v ·eberovû, kter˘ vznikl vesmûs z darÛ
západních kfiesÈansk˘ch církví, má
Bratrsk˘ sbor v ·eberovû
ãtyfii objekty – modlitebnu, „star˘
dÛm“ (rekonstruovan˘ zbytek nûkdej‰í ‰eberovské usedlosti Karla Machaly), novostavbu domu kazatele a „hrádek“ (romantickou zfiíceninu postavenou z kamenného materiálu zbofien˘ch hospodáfisk˘ch budov Machalova statku). Pfii v˘stavbû
areálu byla vzornû rekonstruována také pfiístupová cesta a ulice V ladech a bylo vybudováno rozsáhlé parkovi‰tû.
âeskobratrská modlitebna na Spofiilovû
Spofiilovsk˘ sbor âeskobratrské církve evangelické vznikl 1. listopadu 1946. V srpnu 1956 byl zakoupen domek v Zalomené ulici ãp. 19,
na jehoÏ parcele se podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka záhy
zaãala stavût modlitebna. Pfiedtím byla malá modlitebna nûkdej‰í kazatelské stanice v pronajatém rodinném domu ãp. 1 092 v Roztylsk˘ch
sadech.
PfieváÏná ãást prací na stavbû modlitebny byla provádûna svépomo-
24
Církevní domy, sbory a modlitebny
cí. Na pracích se podíleli ãlenové jin˘ch sborÛ, fiemeslníci i laici, praωtí faráfii, studenti bohoslovecké fakulty a celá rodina prvního spofiilovského faráfie Jana Smetany. Modlitebna, jejíÏ vybudování bylo mimo jiné umoÏnûno i darem Jeron˘movy jednoty ve v˘‰i 65 000 korun,
byla slavnostnû otevfiena 1. záfií 1957.
V letech 1963–66 proÏil sbor dobu velké nejistoty, kdyÏ byla ãást
Dolních Roztyl zbofiena kvÛli v˘stavbû dálnice, av‰ak modlitebna a fara na okraji starého spofiilovského sídli‰tû rodinn˘ch domkÛ zÛstaly
zachovány.
Interiér modlitebny je v duchu evangelické tradice upraven velmi
prostû. V prÛãelí je umístûna skupina tfií kfiíÏÛ s biblick˘m textem
„Vezmi kfiíÏ svÛj a následuj mne“ (Matou‰ 16, 24); tento motiv oslovil
faráfie Jana Smetanu v nûkterém ‰v˘carském protestantském kostele.
V pozadí modlitebny jsou varhany, které sboru daroval spfiátelen˘
Sbor smífiení Holandské reformované církve v Rijswiku. Je to velmi
cenn˘ nástroj, zakoupen˘ ve Velké Británii.
âeskobratrská modlitebna Na Zatlance
Smíchovsk˘ sbor âeskobratrské církve evangelické vznikl aÏ po
druhé svûtové válce, ale kazatelská stanice tu byla uÏ v prvním desetiletí 20. století. V jejím ãele stál ãlen rady mûsta Smíchova Filip KfiíÏek, kter˘ mûl podíl na tom, Ïe v roce 1916 vûnovala mûstská rada
církvi jednu místnost v novû vybudované ‰kolní budovû Na Zatlance
ke zfiízení modlitebny. Budova gymnázia, která vyrostla podle návrhu
architekta Viktora ·ulce na místû b˘valé vinice a rozsáhlé cihelny, patfií sv˘m v˘razn˘m secesním stylem k v˘znamn˘m historick˘m stavebním památkám Smíchova.
Název Zatlanka vznikl zkomolením pÛvodního pojmenování vinice
Zaklánka ãili Na zaklánku, odvozeného od polohy „na záklonu“ vzhledem k vrchu Mrázovce.
Vlastní sborov˘ dÛm J. A. Komenského s modlitebnou si smíchov‰tí
evangelíci postavili aÏ v roce 1931 poblíÏ sadÛ Na Skalce.
âeskobratrsk˘ sbor J. A. Komenského na Smíchovû
V roce 1924 se smíchovsk˘ sbor âeskobratrské církve evangelické
stal farním. V ãele sboru stál tehdy Filip KfiíÏek, díky nûmuÏ vznikla
v roce 1916 modlitebna v nové ‰kole Na Zatlance. Snahou smíchovského sboru v‰ak bylo zfiídit si svÛj vlastní sborov˘ dÛm. Nejprve se
uvaÏovalo o pronájmu a adaptaci rÛzn˘ch budov ãi interiérÛ, pozdûji
padlo rozhodnutí zakoupit pozemek v parku pod Santo‰kou, v ulici Na
Doubkovû ã. 8. ProtoÏe církev nemûla na tak nároãn˘ úkon dost finanãních prostfiedkÛ, pfiistoupila k akci, která je v její historii ojedinûlá – k vydání losÛ vûcné loterie. Stavba sborového domu vyburcova-
25
Církevní domy, sbory a modlitebny
la vûfiící k velké obûtavosti a k poskytování darÛ a bezúroãn˘ch pÛjãek, ale milionov˘ dluh se podafiilo
splatit aÏ za druhé svûtové války.
Plán budovy, v níÏ bylo pamatováno
na dvû shromaÏìovací sínû, prostorné úfiadovny a zasedací sínû,
vypracoval K. KfiíÏek se synem,
stavbu realizoval pozdûj‰í místokurátor sboru Josef SvaÈák. Svatynû
byla odevzdána vûfiícím 28. záfií
1931.
Interiér sborového domu J. A. Komenského v ulici Na Doubkovû je
velmi jednoduch˘. Z pfiedsínû s reliéfy Jana Husa a J. A. Komenského
vede schodi‰tû na kruchtu, kde jsou
umístûny varhany. Trojice dvefií veâeskobratrsk˘ sbor J. A. Komende do vlastního chrámu se tfiemi fiaského na Smíchovû
dami lavic. Na ãelní stûnû je umístûna kazatelna a pfied ní stÛl Pánû.
ProtoÏe se pfii uspofiádání interiéru vycházelo z helvétského evangelictví, Ïádná jiná v˘zdoba zde není, neboÈ tradice této reformované
církve ji nepfiipou‰tí.
V dobû druhé svûtové války pÛsobily ve sboru Na Doubkovû dvû odbojové skupiny Pfiedvoj a zpravodajská brigáda. âlenkou sboru byla
také Milada Horáková s rodinou. V evangelickém sboru J. A. Komenského mají zaãátek proslulé prostorové pohádky a pfiíbûhy Vojtûcha
Kuba‰ty – tady v loutkovém divadle u principála âeÀka Sováka maloval Kuba‰ta kulisy ãesk˘ch vesniãek, hradÛ a zámkÛ, dûlal návrhy dekorací, kost˘mÛ, maloval oponu.
Sborov˘ dÛm Na Doubkovû vznikl poblíÏ místa, kde byla v 19. a na
poãátku 20. století usedlost rodiny rytífie Doubka. âlen této rodiny
Eduard Doubek zaloÏil nedaleké sady Na Skalce a vûnoval je smíchovské obci.
âeskobratrsk˘ sbor na Jarovû
Pfii svém vzniku v roce 1931 dostala ulice U knûÏské louky v Praze 3
na Jarovû název podle starého místního pojmenování po pÛvodním
vlastníkovi pozemku. Starou zástavbu knûÏské louky tvofiily drobné továrniãky a fiemeslnické provozovny.
V roce 1933 se evangelick˘ Jarov zorganizoval jako filiální a od roku 1945 jako farní; pÛvodnû vyrostl na ÏiÏkovském, vysoãanském, hrd-
26
Církevní domy, sbory a modlitebny
lofiezském a stra‰nickém katastru. V té dobû si zdej‰í evangelíci za vydatné pomoci sborové záloÏny koupili pozemek Na chmelnici. Vystavûli zde modlitebnu a vzápûtí o ni pfii‰li, kdyÏ byl strÏen cel˘ blok obytn˘ch domÛ. Faráfii Janu Luká‰ovi se v‰ak podafiilo získat od
magistrátu dÛm urãen˘ k demolici v ulici U knûÏské louky ã. 9, kde
sbor na sklonku ‰edesát˘ch let pfieváÏnû svépomocí a se zahraniãním
pfiispûním vybudoval dÛm nov˘.
âeskobratrská církev evangelická na ÎiÏkovû se nepfiímo zapsala
i do nového ekumenického pfiekladu Bible, jenÏ vy‰el roku 1979
k ãtyfistému v˘roãí vydání prvního dílu ‰estidílné Bible kralické. Je to
první ãesk˘ pfieklad Bible pfiijat˘ a uÏívan˘ v‰emi ãesky mluvícími
církvemi v âeské republice. Práci na pfiekladu Starého zákona z hebrej‰tiny a aramej‰tiny fiídil od roku 1961 profesor Evangelické bohoslovecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ãlen jarovského sboru
ThDr. Milo‰ Biã.
âeskobratrsk˘ sbor na Vinohradech
Na Korunní tfiídû ãp. 1 440/60 upoutá kolemjdoucí prÛãelí ãinÏovního domu vyzdobené plastikou Jana Husa a medailony hlavních pfiedstavitelÛ ãeské reformace – Petra Chelãického, bratra ¤ehofie, Luká‰e
PraÏského, Jana ÎiÏky a Jifiího z Podûbrad, které vytvofiili sochafii
a ‰tukatéfii A. Mára, V. Kane‰ a O. Rákosník. V domû postaveném v novogotickém stylu podle projektu Antonína Turka je od roku 1907 sborov˘ dÛm s modlitebnou âeskobratrské církve evangelické.
Tak jako valná vût‰ina praÏsk˘ch evangelick˘ch sborÛ ani bratrsk˘
sbor na Vinohradech nevznikl z dÛvodÛ administrativních, ale vûrouãn˘ch. Díky pÛsobení mlad‰ích duchovních, ktefií studovali ve Skotsku a v Irsku, a pfiímému vlivu anglosaského protestantismu povstal
odpor proti bohosloveckému smûru, kterého se na sklonku 19. století
pfiidrÏovala pfiímo patriarchální postava církve, faráfi praÏského reformovaného sboru Benjamin Ko‰ut. V˘stavba nové budovy na Korunní
tfiídû znamenala i novátorsk˘ pokus umístit modlitebnu na jedné
z nejÏivûj‰ích vinohradsk˘ch ulic tak, aby zpfiedu postavené ãinÏovní
domy Ïivily svatyni stojící ve dvofie. Pokus se vydafiil. Sbor získal 580
sedadel, modlitebnu s vynikající akustikou a s mal˘m sálem na kruchtû. V nájemních domech pak byla umístûna fara a byt kostelníka.
Interiér modlitebny novogotické budovy, jeÏ se nápadnû li‰í od
ostatních domÛ na Korunní tfiídû, nebyl vyzdoben aÏ do roku 2000, kdy
Miroslav Rada dokonãil cyklus pûti nástûnn˘ch maleb a umístil je do
lomen˘ch obloukÛ v prÛãelí svatynû na místo, kde byla do té doby jen
fale‰ná novogotická okna. Centrálním obrazem Radova pûtidílného
cyklu je setkání s Kristem pfiicházejícím do modlitebny, aby zasedl
s vûfiícími u veãefie Pánû. Vlevo od ústfiedního obrazu najdeme dva ná-
27