CHEIRON tRIBUNE 5 - Cheiron T o.p.s.

č.5
Cheiron
Tribune
Magazín o cinnosti obecne prospešné spolecnosti Cheiron T
Říjen 2013 - leden 2014
Cheiron Tribune è.5
Festival Jeden Svìt Tábor / Rozhovor s Janem Rumlem /
Novinky z terénního programu / Zážitky s Cheironem
a další zprávy z èinnosti Cheiron T, o.p.s.
Úvodem
Pøemýšlela jsem jak uvést již páté èíslo našeho obèasníku. Jak popsat pro ty, kteøí Cheiron neznají,
co dìláme, jakým zpùsobem prezentovat naší èinnost, aby text nebyl fádní a nudný. Zároveò
pøedstavit a pozvat vás na akce, které se právì chystají. V tu chvíli pøišli na klub klienti a já slyším,
že se baví právì o Cheironu. Napadlo mì, že se zeptám na pár otázek a zde je výsledek, který je,
myslím, více než výstižný:
Proè chodím do Cheironu???
„Víte, my jen tak nemáme místo, kam jinam jít, nevíme s kým jiným si pokecet a kde se zeptat,
když si nevíme rady.“
„Cheiron pro mì znamená spoleèenské místo, kam mùžem kdykoliv pøijít, zasradnit si – nìkdy,
zabavit se když je nuda. Jsme zvyklí na lidi, který tady pracujou, cejtim se tady fakt jak doma.“
Kdyby Cheiron neexistoval… „Tak to by bylo v p….. Hodnì by tady chybìl, nemìli bysme kam jít.
Kluci by nemìli kde zkoušet, flákali bysme se venku a dìlali kraviny. Nudili bysme se, takhle
nechodíme ven s lidma který fetujou.“
Blanka a Tibor
Tímto jsme ovšem nastínili pouze malou èást z èinnosti Komunitního centra. Krom
nízkoprahových služeb pro dìli a mládež, realizujeme také terénní program v sociálnì
vylouèených lokalitách, o kterém se doètete dále. Naše práce se ubírá i smìrem k pøedškoláèkùm.
O této èinnosti se také za nìkolik stránek dozvíte.
Velkou radostí a ctí je nám novinka v podobì patrona Komunitního centra, pana Mgr.Jana Rumla.
Vøele doporuèuji rozhovor, který nám poskytl pro pøíležitost vydání tohoto èísla.
Na závìr bych vás chtìla pozvat na jubilejní 10tý roèník festivalu Jeden svìt, který 20.bøezna
slavnostnì zahajujeme filmem režisérky Dagmar Smržové, Otázky pana Lásky.
Také bych si dovolila touto cestou podìkovat všem sponzorùm, pøíznivcùm, pøátelùm a klientùm,
bez kterých by Cheiron nebyla takový, jaký je. Dìkujeme.
Letem cheironským svìtem
Jan Ruml se stal patronem Cheironu!
Patronát nad naší spoleèností Cheiron T, o.p.s.
pøevzal èeský politik a aktivista v oblasti lidských
práv, chartista, èlen Výboru na obranu
nespravedlivì stíhaných a Hnutí za obèanskou
svobodu, v devadesátých letech ministr vnitra
Èeské republiky, spoluzakladatel Lidových novin
a týdeníku Respekt Mgr. Jan Ruml. Je nám velkou
ctí.
Podzim v Cheironu s významnou
podporou!
Stejnì jako jsme se mohli radovat z barevného
listí, udìlala nám velkou radost i podzimní
podpora dvou našich velkých partnerù.
Sbírkový projekt Pomozte dìtem a nadaèní
fond AVAST podpoøili èinnost obecnì prospìšné spoleènosti Cheiron T.
Projektem Romipen – z kruhu ven navazujeme
na dlouholetou spolupráci se známým kuøetem –
symbolem sbírkového projektu Pomozte dìtem.
Tentokrát jsme se pustili do nìkolika nelehkých,
ale vìøíme, že smysluplných a snad i pro všechny
zúèastnìné zábavných úkolù. Prvním z nich je
pomocí nástrojù komunitní práce zrealizovat
jeden z dìtských nápadù na zlepšení situace
v jejich komunitì a okolí. Dalším bude vytvoøit
spoleènì s dìtmi deskovou hru, která pøibližuje
Pellarovou, se kterou jsme už v minulosti spolupracovali. Celým projektem nás budou už tradiènì provázet hudební a taneèní aktivity a inspiraci
k realizaci projektu budeme hledat na spoleèných výletech do zajímavých míst v blízkém
i vzdálenìjším okolí.
Celý projekt probíhá od listopadu 2013 do prosince 2014 a za jeho podporu dìkujeme Nadaci
rozvoje obèanské spoleènosti, Èeské televizi
a jejich spoleènému sbírkovému projektu
Pomozte dìtem.
Už podruhé podpoøil Nadaèní fond AVAST
obecnì prospìšnou organizaci Cheiron T
a umožnil tak dìtem a mladým lidem ohroženým sociálním vylouèením smysluplnì trávit
volný èas, vzdìlávat se a øešit jejich problémy
v bezpeèném prostøedí Cheironu.
Stejnì jako v roce 2012 tak i letos byl Nadaèní
fond AVAST jedním z našich nejvýraznìjších
partnerù. Navzdory tomu, že poèet žadatelù
o finanèní podporu u nadaèního fondu výraznì
narostl, podaøilo se navázat na úspìšnou spolupráci z minulého roku a s žádostí o podporu jsme
uspìli. Letošní podporu jsme využili pøevážnì na
financování sociální služby Nízkoprahového
zaøízení pro dìti a mládež v dobì, kdy ostatní
prostøedky už jednoduše došly.
Podpora z Nadaèního fondu AVAST tak pro nás
i naše klienty znamená stabilitu, možnost plánování a kontinuitu naší práce. Dìkujeme.
I
I
N
N
E
R
TE
M
A
R
G
PRO
Cheiron T provozuje od záøí 2013 sociální
službu terénní program pro dìti a mládež ve
vìku 13 – 26 let. Terénní pracovníci se dosud
zamìøovali pøedevším na sídlištì Nad
Lužnicí a jeho pøilehlé okolí, Na Pražské
sídlištì, na okolí Jordánu a na okolí autobusového nádraží. V tuto chvíli se jednalo
pøedevším o monitoring míst a pøípravu na
pøíští rok, kdy pracovníci zaènou intenzivnì
pracovat ve zmínìných lokalitách. Dobrou
zprávou je, že jsme od mìsta získali místnost
v bývalé Základní škole 8 na sídlišti Nad
Lužnicí, která bude sloužit jako kontaktní
místnost pro klienty terénního programu.
Tato místnost bude sloužit i k nepravidelným akcím typu graffiti jam apod. Terénní
program je možné realizovat díky podpoøe
z Individuálního projektu Jihoèeského kraje,
který trvá do konce roku 2014.
BARVY, BARVY,..... BARVY PØÍRODY
Za uplynulé tøi mìsíce se v pøedškolním klubu
stalo nìkolik událostí, které nás potìšily.
Navýšil se poèet dìtí navštìvujících klub z pìti
na osm, což nám umožnilo realizovat s dìtmi
více pohybových her, protože uznejte sami,
Zlatá brána v pìti není tak napínavá jako
v deseti a vytvoøit ve tøech dìtech kolo mlýnský
je nadlidský úkol:-)
Velkou radostí pro nás bylo, že do klubu zaèali
docházet dva chlapci, kteøí vystøídali holèièky
v rolích princù, králù, Smolíèkù a Budulínkù
pøi divadelních pøedstaveních a doplnili roli
otce pøi høe na rodinu.
Dìti, které pravidelnì navštìvují pøedškolní
klub, se nauèily za využití alternativních pedagogických smìrù rozpoznat a pojmenovat
základní barvy. V rámci výletù do lesoparku
Pintovka, kam jsme s dìtmi chodili pozorovat
jeleny a muflony se dìti nauèily pojmenovat
strom, paøez, mech i šišku. Protože dìti doposud
v lese nebyly, hodnotíme tyto výlety jako velmi
podnìtné pro rozvoj slovní zásoby i dìtské
fantazie. Pokud poèasí dovolí, rádi bychom ve
výletech do pøírody i nadále pokraèovali.
Období adventu jsme s dìtmi v pøedškolním
klubu strávili seznamováním se s vánoèními
tradicemi, výzdobou pøedškolky a pøípravou na
besídku, na kterou dìti nacvièovaly koledy
a pøipravovaly cukroví.
Poslední naší radùstkou v minulém roce se stal
nový koberec v místnosti, kterou nazýváme
válírna, díky kterému jsou prostory pøedškolního klubu hezèí a útulnìjší.
KULATÝ STÙL NA TÉMA „POJÏTE DO ŠKOLKY!“
V rámci celorepublikového projektu „Pojïte do školky!“, který je financován z Evropského
sociálního fondu/Operaèní program pro vzdìlávání a konkurenceschopnost a Státního rozpoètu
ÈR probìhlo setkání odborníkù nad tématem dìtí propadávajících sítem pøedškolního vzdìlávání.
Tzv. „kulatý stùl“ se uskuteènil 29. ledna 2014 pod záštitou místostarostky pro sociální oblast Ing.
Olgy Bastlové a místostarosty pro oblast školství Mgr. Emila Nývlta.
Tohoto setkání se zúèastnili také vedoucí výše zmínìných oblastí Mgr. Lucie Manková a Ing. Radomír
Kouba, dále zástupci OSPOD, terénní pracovnice, romská koordinátorka, zástupce Pedagogickopsychologické poradny, Poradenského centra Tábor, paní øeditelka a pedagogové nìkolika základních a
mateøských škol, èlenka komunitního plánování sociálních služeb mìsta Tábora
a zástupci
organizace Cheiron T, o.p.s.
Na úvod byl pøedstaven tento dvouletý projekt (od 1.7.2013 do 30.6.2015), který spoleènost Cheiron T
realizuje spoleènì s Èlovìkem v tísni, o.p.s. Po té se formou brainstormingu diskutovalo nad tématy: kdo
je naše cílová skupina; kvalifikovaný odhad dìtí, které nenavštìvují mateøskou školu; dùvody a pøekážky,
které k tomu mohou vést; posledním bodem pak byly návrhy a opatøení, která by mohla tuto situaci
zlepšit. Shodli jsme se, že naší cílovou skupinou jsou dìti, které nenavštìvují mateøskou školu. Tyto dìti
jsme rozdìlili do dvou skupin. První skupinou jsou dìti, které jsou pøihlášené do MŠ, ale nedocházejí do
ní, jejich poèet se dá snadno zjistit ze zápisù do MŠ. Druhá skupina je hùøe definovatelná a obnáší dìti,
které se ani k zápisu do MŠ nedostaly. Zdroje informací bychom mohli získat ze strany OSPODu,
Pedagogicko-psychologické poradny, informace od lékaøù v rámci pravidelné prohlídky ve tøech a pìti
letech, dále informace od organizací, které pracují
s tìmito dìtmi, jejichž sourozenci jsou mladší
šesti let. V koneèném dùsledku lze urèitý kvalifikovaný odhad získat u zápisu do 1. tøídy na ZŠ.
Nejèastìjšími dùvody ze strany rodièù, proè své dìti do školky neposílají, jsou finance, opakované
dokládání potvrzení pro MŠ v rámci odpuštìní školného, èi jejich nezájem (èasto v souvislosti s nízkým
vzdìláním rodièù). V nìkterých pøípadech se mùže jednat také o povinné oèkování èi sociokulturní
rozdílnost a vnímání MŠ jako instituce u romských rodin.
Mezi možná opatøení, která by mohla pøispìt ke zlepšení této situace, jsme zahrnuli na prvním místì
vìtší propojení a informovanost jednotlivých zapojených institucí a organizací, které s tìmito dìtmi
a rodièi pracují. Za velmi dobrý pøíklad z praxe jsme oznaèili tzv. “pøípadové konference“. Mezi návrhy se
také objevilo napø. omezení byrokracie v rámci
pravidelných mìsíèních dokládání potvrzení
o prominutí školného z dùvodu tìžké sociální
situace rodiny. Dále jsme navrhovali adaptaèní dny
ve školkách, spolupráci s dìtskými lékaøi, motivaci
samotných dìtí a v neposlední øadì pak navázání
užšího vztahu s rodièi, posilování jejich
rodièovských kompetencí a podporu zájmu
o pøedškolní vzdìlávání jejich dìtí. Dìkujeme všem
zúèastnìným za jejich èas, podnìtné nápady
a odborné pøipomínky.
Po skonèení „kulatého stolu“ následovalo promítání
dokumentárního filmu „Všichni spolu“ režisérky Helly Wenders na téma sociální inkluze v základní
škole Berg Fidel v Münsteru. Promítání se zúèastnilo celkem 27 lidí, pøevážnì pedagogù. Po skonèení
filmu probìhla podnìtná debata s Mgr. Zuzanou Ramajzlovou ze spoleènosti Èlovìk v tísni.
Festival Jeden svìt 2014 bude o práci
Práce je hlavním tématem 16. roèníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmù
o lidských právech Jeden svìt. V Táboøe se letos koná jubilejní 10. roèník a to od 20. do 23. bøezna,
poøádaný neziskovou organizací Cheiron T o.p.s. ve spolupráci s Café Gallery MP7 a základní
školou Bernarda Bolzana. Festival letos probíhá pod záštitou Ing. Jiøího Fišera, starosty mìsta
Tábora a Mgr. Jana Rumla, aktivisty v oblasti lidských práv.
Jeden svìt se snaží upozornit na to, že po nìkolika letech ekonomické krize se zamìstnání jako zdroj
obživy stává každodenním tématem stále vìtšího poètu lidí. Práce lidi spojuje, protože ji øeší všichni –
ti, kdo ji hledají, ti, kdo se bojí, že o ni pøijdou, i ti, kdo v ní musí trávit pøíliš èasu a pøicházejí o svùj
soukromý život. „Práce je pro všechny velké téma. Do budoucna se spoleènost bude navíc èím dál více
potýkat s tím, že práce ze svìta postupnì mizí. Pracovních míst a zamìstnání ubývá,“ øíká øeditelka
festivalu Hana Kulhánková.
Rozhovor s Janem Rumlem
Nepøáteli jsou muži v bílých
límeècích
Martin Donát
Už dlouho se netají Jan Ruml tím, že by se chtìl více zapojit do života v Táboøe, od nìhož má pár
kilometrù chalupu. Nedávno pøijal bývalý vrcholný politik první pøíležitost a stal se patronem
komunitního centra Cheiron T, které je známé pøevážnì díky své práci s Romy. V rozhovoru
pøišla øeè i na souèasný stav na Ukrajinì a i když rozhovor vznikal více než pøed mìsícem
(v lednu), postøehy o této situaci zùstavají nadále cenné.
Setkávám se s tím, že i vysokoškolsky vzdìlaní
lidé v sobì nosí skrytý rasismus. Pøekvapuje
vás to?
Mám bohužel také takovou zkušenost, ale
problém má ještì další rovinu. Lidé si nìkdy
promítají do rasismu nespokojenost s vlastním
životem. Latentní a nìkdy i pøímou rasovou
nesnášenlivost zneužívají extremistické strany k
politickým cílùm. Proti tomu bychom se mìli
bránit, což by si mìli vzít za své politici
a samozøejmì i pøedstavitelé samospráv.
Vy sice už v horních patrech politiky
nefigurujete, ale patronem Cheironu jste stal
i pøesto, že na tom žádné body do voleb
nezískáte. Proè?
Patronství nad obecnì prospìšnou spoleèností
Cheiron jsem se zhostil velmi rád. Její práce má
obecnìjší dosah, protože staví mosty mezi
sociálními vrstvami spoleènosti. Stará se o
romskou menšinu, aby nedocházelo k takovým
situacím, jako tøeba celkem nedávno v Èeských
Budìjovicích nebo na severu Èech, kde jsou
extremisticky naladìní lidé. Rozèiluje mì
generalizace romské spoleènosti, když nìkdo
apriornì odsuzuje lidi jiné barvy pleti nebo
odlišných životních návykù, aniž by mìl s nimi
nìjakou osobní zkušenost.
Jako jednu z prvních reakcí na váš názor byste
mohl slyšet, že Romové kradou. Jak byste
oponoval?
Nejvìtší ekonomické ztráty vytváøejí bílí muži
v bílých límeècích, kteøí stojí za miliardovými
podvody. V uvozovkách romský problém je jen
dìtskou nemocí oproti obrovskému rozkrádání
národního hospodáøství.
Pøesto se i mezi politiky najdou takoví, kteøí by
Romy nejradši vystìhovali.
Ukazuje se, že jsme stali homogenním národem.
Chybí nám kulturní pøesahy z jiných zemí sem
k nám, což zpùsobilo napøíklad i odsunutí
Nìmcù, Maïarù. Podepsalo se na tom i
rozdìlení republiky. A teï by nám mìli vadit
romští spoluobèané èeského pùvodu? Musíme se
nauèit žít pohromadì a nabízet pomoc. Pokud
postrádáme atributy vzájemného porozumìní,
nemá smysl mluvit o spoleènosti.
Ve Francii pøevládá pro Romy oznaèení, které
v pøekladu zní - lidé cest. A opravdu tam mnozí
z nich cestují a zdržují se za mìsty v kvalitnì
zaøízených kempincích. Proè je to u nás jinak?
Sestìhování Romù u nás v minulosti zavinil
komunistický režim. Pøíkladem mùže být tøeba
Chánov. Ale i dnes existují ukázky špatného
pøístupu státu, kdy Romové žijí v soukromých
ubytovnách, které vlastní pøes bílého konì
politici nebo lidé z bohatších vrstev. Ti zneužívají
sociálních dávek tím, že si je vybírají formou
nájmu za velmi ubohou službu. Chce to
promyšlenou politiku zaèleòování lidí do
spoleènosti, asistenèních služeb nebo podpory
vzdìlanosti.
Pøijde mi absurdní, že používáme výraz Rom.
Nemùžeme øíkat jednoduše cikán?
Na výrazu cikán nevidím nic hanlivého. Vždy• je
zakotveno i v lidových písních. Oznaèení Rom
má emancipovat Romy, nebo chcete - li cikány,
do vìtšinové spoleènosti alespoò slovnì. Jenže
název nic nevyøeší.
Øešíme teï pozici jedné èeské menšiny, ale na
Ukrajinì proti sobì stojí se zbranìmi obyvatelé
jednoho národa. Co tomu øíkáte?
Ukrajinu historicky rozdìluje øeka Dnìpr. Je
hranicí, od níž jedna èást Ukrajincù inklinuje
k západu, druhá je spíše prosovìtská. Ale ukazuje
se, že lidé na východ od Dnìpru si také nechtìjí
nechat diktovat od Rusù, jak mají žít. Názory o
rozdìlení zemì nahrávají ukrajinským
nacionalistùm, o kterých nemám tolik
informací, abych o nich mohl mít dobré mínìní.
Nicménì spadají do opozièního sektoru.
Z Ukrajiny máte osobní zkušenosti. Chystáte
se nìjak zapojit?
Jsem v kontaktu s ministerstvem zahranièí
a s lidmi, kteøí na Ukrajinu cestují. Asi tam na
jaøe také znovu vyjedu na nìjaké pøednáškové
turné. Lidé si dobøe pamatují období, kdy vyhrál
volby Viktor Jušèenko, poté pøípad Julije
Tymošenkové nahrála tomu, že se stal
prezidentem Viktor Janukovyè, který pøiklonil
Ukrajinu smìrem k Rusku. Druhá vìc je, že
ukrajinští oligarchové, kteøí si v devadesátých
letech nakradli strašné miliardy, chtìjí na západ
a požadují od nìj právní jistoty, že o majetek
nepøijdou.
Znáte na Ukrajinì nìkteré zajímavé menšiny?
Jediná enkláva upøímných Evropanù jsou
krymští Tataøi. Na území Krymu jich žije asi
dvanáct procent. Mají svùj parlament, takový
ještì pùvodní - kmenový, bez jakéhokoliv vlivu,
v nìmž se však poøád scházejí. Jsou to zajímaví,
hrdí a skromní lidé, kteøí oèekávají, že Evropská
unie dokáže národnostní otázku vyøešit.
Ukrajina je i pro nás dùležitá z bezpeènostnì
ekonomického hlediska. Co se tam dìje, je
klíèovou vìcí pro øadu zemí.
Zážitky s Cheironem
Zážitky s Cheironem – tak znìl název projektu
podpoøeného dotací ze sociálního fondu mìsta
Tábora. Tento projekt byl spoleèností Cheiron T
realizován od srpna do prosince 2013. Díky
tomuto projektu mohly probìhnout nìkteré
dìtmi tolik oblíbené aktivity jako napøíklad
Pohádková noc tentokrát s králem Artušem
a rytíøi kulatého stolu, o které jste se mohli
podrobnìji doèíst v minulém èísle Cheiron
Tribune. Nechybìl ani zážitkový výlet na ranè do
Velké rovné u Pacova, v rámci nìhož se dìti uèily
nejenom jezdit na koni, ale také si na vlastní kùži
zažily, co chov koní mimo jiné obnáší.
Vyzkoušely si tak høebelcování konì, èištìní
podkov, sedlání a v neposlední øadì také
,,kydání“ hnoje. Program, který si pro nás
zkušení lektoøi z ranèe ve Velké rovné pøipravili,
však nabízel ještì více. Jedním z jeho bodù byla
totiž také hudební terapie. Dìti se pøi ní uèily
relaxovat a vnímat a rozlišovat zvuk
nejrùznìjších èasto i exotických hudebních
nástrojù. Projekt zároveò umožnil pokraèovat
v zavedených taneèních aktivitách taneèního
souboru Èiriklore. Bylo možné zaplatit z nìho
pronájem tìlocvièny pro pravidelné zkoušení
nových taneèních choreografií a s nimi pak
soubor reprezentoval a potìšil nejedno oko na
festivalu v Lysé nad Labem a také v Táboøe
v rámci každoroèních Táborských slavností.
Tento projekt však nebyl pouze o výletech, hraní
a tanci. Jeho nedílnou souèástí byly také èistì
vzdìlávací aktivity. Dvakrát týdnì byl pro dìti
nabízen prostor pro douèování školní látky
alternativními zpùsoby výuky, které využívají
nástrojù Montessori pedagogiky nebo metody
Grunnlaget, které respektují možnosti dìtí, jejich
individuální potøeby, vèetnì potøeby bavit se
uèením. Tyto vzdìlávací pøístupy považujeme za
obzvláštì pøínosné, jelikož informace
zprostøedkovávají zábavnou a pøitažlivou
formou a na základì nich jsou pak dìti schopné
lépe porozumìt školní látce a zlepšit si školní
výsledky. Dotace ze sociálního fondu mìsta
Tábora tak pøispìla pro udržení stávající kvality
služby a zároveò i pro její, dìtmi velmi vítané,
zpestøení.
CHEIRONSKÝ HALLOWEEN
Dne 1.11.2013 se v Klubu pro starší konal Halloween. Byla to akce, která mìla klientùm ukázat, jak se
slaví Svátek všech zesnulých v Americe a vìtšinì anglicky mluvících zemích. Klienti zároveò zjistili,
jak se slaví v Èeské Republice a jak se slavil v dobách Keltù. Pracovníci Cheironu pøipravili
k obèerstvení muffiny z dýní a také perník s dýòovou marmeládou. Pro mnohé bylo pøekvapením, že
dýnì je chutná potravina. Na zaèátku akce mìli klienti možnost shlédnout film Nosferatu z roku
1922, který je nìmý a pro mnohé to byla velká novinka. Pokraèovalo se povídáním o tom, jak vùbec
takový svátek vznikl a pokraèovalo se strašidelnými pøíbìhy a vzpomínáním na zesnulé. Klienti, kteøí
mìli kostým, dostali sladkou odmìnu a na pøíští rok se tìší, že akce probìhne znovu, tentokrát s vìtší
úèastí lidí s kostýmem. Za darované dýnì dìkujeme paní Vomlelové a paní Vanèurové.
Mikulášská besídka
V pátek 6. prosince probìhla v sálu restaurace Na
Pìkné vyhlídce tradièní Mikulášská besídka pro
rodiny ze sociálnì znevýhodnìného prostøedí,
kterou poøádal Cheiron T, o.p.s. ve spolupráci s
obèanským sdružením Jekhetane Tábor. Úderem
tøetí hodiny zahájili besídku Martin Procházka
za Cheiron T a Žaneta Dumková za romské
sdružení, kteøí také celou besídku moderovali.
Pøivítali všechny zúèastnìné, seznámili je s
programem celé akce a také požádali rodièe dìtí,
aby respektovali zákaz kouøení v sálu a pøilehlých
prostorech. „Za velký úspìch považujeme, že
všichni rodièe naší žádosti vyhovìli a v prùbìhu
celé akce od 15 do 18 hodin v místnosti
nekouøili,“ øekla s potìšením Lenka Øeháková,
komunitní pracovnice Cheiron T, o.p.s.
Pro dìti byl pøipraven dìtský koutek s pìti
stanovišti - Èertovské kuželky, støelba do
Mikulášského koše, lovení vánoèních kapøíkù,
Èertovská prohazovala a omalovánky
Další soutìže, jejichž organizaci zajiš•ovalo
obèanské sdružení Jekhetane Tábor, probíhaly na
taneèním parketu - soutìžilo se ve skoku v
èertovském pytli, tanci s pomeranèi mezi èely,
tanci s balonky a v židlované. Vítìzové
jednotlivých soutìží byli odmìnìni sladkostmi a
pomeranèi. Soutìže vystøídal taneèní rej dìtí i
rodièù za hudebního doprovodu skupiny Žibut
te Dživel.
V pìt hodin již všichni nedoèkavì oèekávali
pøíchod Mikuláše, který dorazil dokonce se
ètyømi èerty tøemi Andìly.
Dìti recitovaly básnièky a zpívaly písnièky, které
se nauèily ve škole nebo v klubu Komunitního
centra Cheiron T. Všem dìtem pak Mikuláš
rozdal balíèky s nadílkou a poté následovala
volná zábava za doprovodu živé hudby.
Mikulášská besídka, na které se sešlo na 150 dìtí
a rodièù, skonèila v šest hodin spoleèným
úklidem všech zúèastnìných.
Cheiron Tribune
doporuèují 4 ze 4 øeditelù...Cheironu!
Mgr. Roman Varga
souèasný øeditel Cheironu
Bc. Aneta Vomlelová
øeditelka Cheironu v letech 2006 - 2012
Patrik Kuèera
øeditel Cheironu v letech 2002-2005
Bc. Jiøina Svobodová
zakladatelka a øeditelka Cheironu v letech 1997 - 2002
Cheiron Tribune zdarma vytiskla firma Rudi.
KDO NÁS PODPOØIL
V ROCE 2013
Dìkujeme institucím, nadacím, našim partnerùm a dárcùm za dotace, finanèní dary, projevenou dùvìru
a morální podporu.
INSTITUCE - STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA:
NADACE A NADAÈNÍ FONDY:
Nadace Dagmar a Václava Havlových
VIZE 97
FIREMNÍ DÁRCI A PARTNEØI:
Finanèní dary:
Mayzus investment Company, Briklis, s.r.o., VSP Data, a.s., Kovosvit MAS, a.s., Ma-dona, s.r.o., Teplárna Tábor, a.s,
Eremiáš stavební, s.r.o., Štukatérství Josef Vintr, PK Servis - technické souèásti, s.r.o.
Materiální dary a jiná forma podpory:
Agpi, a.s., Aksamite, s.r.o., Alvarak Group, a.s., Arbor Vitae, o.s., Bauer Media, v.o.s., Café Bar Havana, Èeský rybáøský
svaz, Design Empathy, Fotoateliér Šechtl a Voseèek, Fotofast Tábor, GS Technik, s.r.o., Hodináøství Dolejš, HP Tronic,
s.r.o., Hudební nástroje Spino, Hudy Sport Tábor, Interspar Tábor, Irel, s.r.o., Karè Keramika, Kolovrat, ÈM, s.r.o., Kováøství
Martin Mikula, Kvìtináøství - Vladislava Vanèurová, Natural Tábor, Nábytek Vasa, s.r.o., Net Tech, Papírnictví Martin Turlík,
Reklamní studio Mašina, Rengl, s.r.o., Restaurace Støelnice, Øeznictví U Èadilù, Tandemovyparagliding.cz, Tetovací
studio Hatumoa, Tiskárna Chrt, Tiskárna Rudi, a.s., UNT.cz, Vinotéka U Èerného kocoura a zeleného stromu,
Zahradnictví Mateøídouška
DOBROÈINNÉ SPOLKY A SDRUŽENÍ:
Kopra, o.s., Cesta
INDIVIDUÁLNÍ DÁRCI A PARTNEØI:
David Andrlíèek, Petra Basíková, Olga a Zdenìk Bílý, Tomáš Bílý, Marek Bláža, Miloslav Brada, John Brent, Pedram
Dilmaghani, Vítìzslav Dohnal, Václav Doubrava, Martina Douchová, Martina Dvoøáková, Richard Fischer, Jiøí Fišer, Ondøej
Folk, Andrea Fraitová, Karel Havlíèek, Marian Hejný, Jitka Hlaváèková, Bohumil Chomát, Chotovinský Ondøej, Jaroslava
Klejmová, Josef Klejna, Jan Klùfa, Lenka Knotková, Pavla Kohelová, František Korbel, Jan Kosteèka, Jan Kroupa, Jan
Procházka, Patrik Kuèera, Pavla Kultová, Tomáš Kupsa, Tereza Kùsová, Jiøí Loskot, Zdena Miòhová, Petr Novotný, Michal
Pacalaj, Štìpán Pavlík, Stanislav Pazderka, Zdenìk Pikhart, Jitka Podvalská, Ludmila Pokorná, Martin Procházka,
Vladimír Procházka, Radka Pøíbìnská, Martin Rozumek, Kateøina Rùžièková, Alice Øeháková, Lenka Øeháková, Martin
Semerád, Marek Slabý, Petr Smažík, Dana Stupková, Míša Stupková, Jiøina Svobodová, Martin Šíp, Jaroslava
Tkadlecová, Jan Tùma, Miloš Vanìèek, Roman Varga, Aneta Vomlelová, Jana Wienerová, Jaroslav Zeman.
UMÌLECKÉ SOUBORY A SKUPINY:
Swing Band Tábor, Cirk La Putyka
MEDIÁLNÍ PARTNEØI:
Kulturne.com, Deník, Èeský rozhlas Èeské Budìjovice, RomanoHangos
Dìkujeme i všem ostatním médiím, která o nás psala èlánky, tiskla naše tiskové zprávy a zprostøedkovala nám možnost
informovat veøejnost o naší èinnosti.
Speciální dík patøí Davidu Peltánovi a Martinu Donátovi!
Rádi bychom také podìkovali všem spolupracujícím organizacím a kulturním zaøízením, externím spolupracovníkùma
lektorùm, dobrovolníkùm, stážistùm, èlenùm Správní a Dozorèí rady, institucím a odborùm, dìtem, mladým lidem a jejich
rodinám, školám i jednotlivým lidem za podporu, spolupráci a projevenou dùvìru.
Pokud jsme na nìkoho z Vás ve výètu jmen pozapomnìli, velmi se omlouváme!
Dìkujeme, moc si Vás vážíme!
Cheiron Tým
Cheiron Tribune
Vydal Cheiron T, o.p.s. v lednu 2014