Nutné vidět! Obsah tohoto dokumentu vypovídá totéž jako film.

ÚVAHY A NÁVRHY VE VĚCI „PRASEČÍ CHŘIPKY“ Teresa Forcades i Vila MUDr. (ABIM 1995, 2005), PhD v oboru veřejného zdraví (UB 2004) Nutné vidět! Obsah tohoto dokumentu vypovídá totéž jako film. http://www.youtube.com/watch?v=A0JqQyl09zQ 1. PODSTATNÉ A OVĚŘENÉ VĚDECKÉ INFORMACE ‐ První dva oznámené případy prasečí chřipky (virus A/H1N1, kmen S‐OIV) byly diagnostikovány v Kalifornii 17. dubna 20091 . ‐ U prasečí chřipky se nejedná o nic nového. Jde o typ A, podtyp H1N1. Stejného druhu A/H1N1 byla i chřipková epidemie v roce 1918, přičemž se virus A/H1N1 od roku 1977 běžně vrací za každoročních chřipkových sezón2; jedinou novinkou je kmen S‐OIV3, 4. ‐ Od doby, kdy se poprvé objevila, až do 15. září 2009, zemřelo v Evropě na tuto chřipku 137 a celosvětově 3 559 lidí 6. Je nutné si uvědomit, že jen v Evropě každoročně kvůli běžné chřipce zemře něco mezi 40 000 a 220 000 lidí7. ‐ Jak veřejně deklarovali uznávaní zdravotničtí odborníci, mezi nimi Dr. Bernard Debre, (člen French National Ethics committee) a Dr. Juan Jose Rodriguez Sendin (prezident Asociace španělských lékařských vysokých škol), z informací získaných z již ukončené chřipkové sezóny na jižní polokouli vyplývá, že se prasečí chřipka vyznačuje menší úmrtností a komplikacemi, než běžná každoroční chřipka8 . 2. NEZVYKLÉ UDÁLOSTI KTERÉ BY MĚLY BÝT OBJASNĚNY ‐ Koncem ledna 2009 zaslala rakouská pobočka North American pharmaceutical company, Baxter, šestnácti laboratořím v Rakousku, Německu, České republice a Slovinsku celkem 72 kilogramů vakcinačního materiálu9 . Laborant společnosti BioTest v České republice se o vlastní újmě rozhodl otestovat dodanou očkovací látku na fretkách. (Je děsivé, že předpisy takový test nevyžadovaly! Pozn. překl.) Fretky se používají při studiu chřipkových vakcín už od roku 1918. Všechna naočkovaná zvířata pošla. Baxterem zaslaný materiál byl pak zkoumán, aby se zjistilo, oč vlastně jde. Vyšlo najevo, že zásilka obsahovala kombinaci sestávající z živých virů ptačí chřipky (viry A/H5N1) a živých virů sezónní chřipky (virů A/H3N2). Kdyby tato kontaminace nebyla včas objevena, mohla se stát hrůznou skutečností pandemie, kterou bez zjevného racionálního důvodu vyhlásily zdravotní úřady na globální (WHO) i místní úrovni. Použitá kombinace živých virů představuje potenciálně vražednou směs, jelikož slučuje virus s nízkým stupněm nakažlivosti ( virus ptačí chřipky), na nějž však 60% postižených umírá, s virem, který má sice nízký stupeň úmrtnosti, ale zato je vysoce infekční (virus sezónní chřipky)10. ‐ 29. dubna 2009, tedy už 12 dnů po odhalení prvních případů prasečí chřipky, generální ředitelka WHO, Dr. Margaret Chan, překvapivě vyhlásila pátý stupeň pohotovosti (ze škály 1 – 6) „kvůli nebezpečí pandemie“ a nařídila vládám všech členských států WHO aktivovat krizové plány a vyhlásit maximální zdravotnickou pohotovost. O měsíc a půl později, 11. června 2009, už Dr. Chan prohlásila pandemii A/H1N1 S–OIV za reálnou (vyhlášením stupně 6)11 . Jak mohla vyhlásit pandemii, když se shora uvedených vědeckých poznatků a statistik vyplývá, že prasečí chřipka je mírnější, než běžná sezónní, a že u A/H1N1 nejde o žádný nový virus, ale jen nový kmen velmi dobře známého viru, na který je imunitní systém většiny populace připraven? Vyhlášení pandemie navzdory uvedeným okolnostem bylo možné jen proto, jelikož WHO počátkem května změnila svou definici pandemie. Před květnem 2009 brala definice pandemie v úvahu vážnost a nebezpečnost infekce, což byl ten nejvýznamnější aspekt s ohledem na klinické a politické zacházení s pandemiemi. Tento aspekt byl v květnu 2009 nicméně z původní definice vyřazen12 . Ke změně došlo krátce poté, kdy Spojené státy deklarovaly stav „národní zdravotní nouze“, přestože tam měli jen 20 lidí infikovaných virem prasečí chřipky a vůbec žádná úmrtí13. 3. POLITICKÉ DŮSLEDKY VYHLÁŠENÍ PANDEMIE ‐ V souvislosti s pandemií je možné vyžadovat povinné očkování určité části obyvatelstva nebo dokonce celé populace14. ‐ Co se může stát někomu, kdo se odmítne dát očkovat? Pokud není rozhodnuto, že očkování bude povinné, pak to jistě učinit může, ale v případě, že očkování bude prohlášeno za povinné, je stát povinen prosazovat zákon ukládáním pokut nebo i uvězněním. Například ve státě Massachusetts by navrhovaná pokuta v tomto případě mohla dosahovat až 1000 dolarů za každý den bez vakcinace) 15. ‐ Vezme‐li člověk v úvahu tyto aspekty může dojít k závěru, že pokud bude očkování prohlášeno za povinné, nezbude než jít a nechat se naočkovat; konec konců, vakcína je více méně stejná jako ta proti každoroční chřipce, tak oč vlastně jde? ‐ V tomto ohledu je nezbytné vědět, že zde jsou tři úplně nové aspekty, jimiž se vakcíny proti prasečí chřipce od očkovací látky proti každoroční chřipce odlišují. První novinkou je to, že většina farmaceutických společností navrhla vakcínu tak, že nebude stačit jedna injekce – všichni si budou muset přijít pro dvě dávky. WHO navíc doporučuje přijmout ještě i vakcínu proti sezónní chřipce. V důsledku toho každý, kdo uposlechne letošní doporučení WHO, vystaví sebe nebo své děti účinku tří injekcí. To je nové, jde o postup, který teoreticky ztrojnásobí případnou toxicitu. V praxi neexistuje žádný způsob, jak odhadnout dlouhodobé účinky tohoto trojího očkování, protože se to takto ještě nikdy nedělalo. Druhou novinkou je, že se někteří producenti vakcín proti prasečí chřipce rozhodli kvůli zvýšení účinku antigenu použít látku mnohem potentnější, než ta ve vakcínách proti sezónní chřipce. Pomocné látky (adjuvans) jsou substance, přidávané k vakcíně za účelem „vyburcování“ imunitního systému. Například vakcína proti prasečí chřipce od Glaxo‐Smith‐Kline, obsahuje ASO3 (kombinaci skvalenu a polysorbátu), což je adjuvans schopné desetinásobně vybudit imunitní odezvu. Problém tohoto postupu spočívá v tom, že si nikdo nemůže být jist tím, zda tato umělá stimulace imunitního systému nevyprovokuje závažná autoimunitní onemocnění (jako např. Guillain‐Barreho paralýzu)16 . Třetí novinkou, jíž se tato vakcína liší od té, která se očkuje každým rokem je skutečnost, že výrobci vyžadují od všech států podpis dohody, která jim zaručuje úplnou beztrestnost v případě, že by vakcína měla více vedlejších účinků, než se očekávalo (dnes se například počítá s tím, že Guillain‐Barreho paralýza může postihnout 10 lidí z každého miliónu očkovaných sezónní chřipkovou vakcínou). USA již podepsaly dokument, který politiky a farmaceutické společnosti zbavuje veškeré odpovědnosti v souvislosti s nepředvídanými vedlejšími účinky očkovací látky proti prasečí chřipce17 . NĚKOLIK ÚVAH Kdyby kontaminovaný vakcinační materiál od Baxtera nebyl (šťastnou náhodou) odhalen, mohla dnes být šokující skutečností extrémně závažná pandemie. Prakticky nulová reakce politických kruhů a sdělovacích prostředků na to, co se událo v únoru v jedné české laboratoři, je děsivá a nevysvětlitelná. Ještě nevysvětlitelnější je rostoucí míra nezodpovědnosti předváděná WHO, vládami a národními zdravotnickými agenturami a ministerstvy vyhlášením pandemie a podněcováním k maximální zdravotnické pohotovosti, aniž by pro to zde byl skutečný racionální důvod. Je mimořádně nezodpovědné a nevysvětlitelné, že je zde mrháno miliardami euro z veřejných prostředků na výrobu miliónů dávek očkovací látky proti neexistujícímu nebezpečí, a přitom nemáme peníze na to, abychom pomohli miliónům lidí, kteří v důsledku nynější hospodářské krize přišli o práci a domovy. Dokud zůstanou neobjasněna tato fakta, jeví se jako velmi skutečné riziko, že by tuto zimu mohla být distribuovaná kontaminovaná vakcína a dojde k přijetí zákonných opatření nařizujících povinné očkování. Neměli bychom to podceňovat. Jestliže prasečí chřipka bude stále tak mírná jako doposud, nedává smysl vystavit se riziku zamořené vakcíny či riskovat částečné ochrnutí (Guillain‐Barre syndrom). I kdyby se chřipková epidemie nenadále zhoršila, jak bez vědeckých podkladů prorokovala hrstka lidí ve vysokých úřadech – mezi nimi i generální ředitelka WHO – stále ještě nemá žádný smysl nechat se očkovat. Růst úmrtnost by mohl znamenat jen dvojí : 1. – virus kmene S‐OIV který nyní cirkuluje zmutoval; 2. – do oběhu se dostal jiný virus (nebo viry). Je logické, že v obou uvedených případech bude aktuálně připravená vakcína nepoužitelná a navíc, vzhledem k únorovým událostem (2009) u Baxter Pharmaceutical Company, by dokonce mohlo jít i o způsob jak nemoc úmyslně rozšířit. NÁVRH Můj návrh je jasný: Zůstaňme klidní a přistupme na základě zdravého rozumu k opatřením, jimiž se můžeme infekci vyhnout a uchránit se před vakcinací. Naléhavě vyzývám k využití všech legálních nástrojů a nezbytné občanské spoluúčasti, abychom zajistili, aby u nás, ve Španělsku, nebyl nikdo nucen jít k očkování proti své vůli, a aby těm, kteří očkování přijmou dobrovolně, nebylo upíráno právo na stížnost a odškodnění (nebo jejich rodinám), pokud u nich očkovací látky vyvolají onemocnění či dokonce způsobí úmrtí. 16. září 2009 (upraveno 11. října 2009) Převod z anglického překladu původní katalánské verze publikované na stránkách Dr. Forcades na www.catalunyareligio.cat Odkazy 1 Zimmer SM Burke, Historical Perspective: Emergence of Influenza A (H1N1) viruses. NEJM, 16. July 2009. p. 279. 2 “The re‐emergence was probably an accidental release from a laboratory source in the setting of the waning population immunity to H1 and N1 antigens”, Zimmer, Burke, ibid. p. 282. 3 Zimmer, Burke, ibid. p. 279. 4 Doshi, Peter, Calibrated response to emerging infections. BMJ 2009: 399: b3471. 5 US Centres for Disease Control and Prevention. Serum cross‐reactive antibody response to a novel influenza A (H1N1) virus after vaccination with seasonal influenza vaccine. MMWR 2009: 58; 521‐4 6 Official Data from the European Center for Disease Prevention and Control (www.ecdc.europa.eu) 7 Official Data from the European Center for Disease Prevention and Control (www.ecdc.europa.eu) 8 Cf. Debré: Cette grippe n’est pas dangereuse. Le Journal du Dimanche, 25. July 2009. Cf. Rodríguez Sendín: Cordura frente el alarmismo en la prevención de la gripe A. La Razón, 4. September 2009. 9 Baxter denied that the contaminated product were to manufacture vaccines for human use and called it ‘experimental virus material’. Baxter failed to reveal for what use it was because doing so would give away proprietary information about Baxter's production process. Cf. The Canadian Press: Baxter admits flu product contained live bird flu. 27. February 2009. 10 Cf. Virus mix‐up by lab could have resulted in pandemic. The Times of India, science section, 6. March 2009. 11 http://www.who.int/mediacentre/news/statements/2009 12 Cohen E. When a pandemic isn’t a pandemic. CNN, 4 May 2009. http://edition,cnn.com/2009/HEALTH/05/04/swine.flu.pandemic/index.html 13 Doshi, Peter: Calibrated response to emerging infections. BMJ 2009; 339:b3471 14 Falkiner, Keith. Get the rush flu jab or be jailed: Irish Star, Sunday 13. September, 2009. 15 Senate Bill nr. 2028: An act relative to pandemic and disaster preparation and response in the Commonwealth, 4. August 1009. Cf Moore, RT. Critics rage as state prepares for flu pandemic. 11. September 2009. WBUR Boston. 16 Cf. Vaccination HINI: méfiance des infirmiéres. www.syndicat‐infirmier.com/Vaccination‐
HINImefiance‐des.html 17 Stobbe, Mark. Legal immunity set for swine flu vaccine makers. Associated press 17. July 2009.